PDF Tisk Email
Napsal uživatel   
Úterý, 29 Červenec 2014 21:15

Ono se toho v Protektort? zase tak moc ned?lo

Frantiek Neva?il

29. 3. 2014 Ousidermedia

Tak to nm v minulch dnech r?ila prozradit jedna vysoce ven pan, p?slunice sou?asn nejvy politick elity. Kone?n? nen v tomto uv?domovn sama, u dvno ji v tom pomh ?ada jinch d?leitch politik?, novin??, katolickch prelt? a dalch vlivnch osob.

Samoz?ejm? po?naje naim bvalm prezidentem, (anti)?eskm vlastencem a humanitnm bombar?kem sv?tovzorovm Havlem. Prv? on konec konc? v tomto sm?ru od za?tku udval tn. Nebo? prv? jemu se v t dob? skute?n? nic zlho ned?lo. Jeho rodina s okupanty sp?n? kolaborovala.

J sm jsem ale tak on?ch dob pam?tnk. Kdy skon?ila druh sv?tov vlka, m?l jsem 19 let. A v??te, e je mm dodnes ve velice iv pam?ti. Ale za?nu tm nejobecn?jm zhodnocenm. V obdob vzniku Protektortu u ns ilo zhruba 7,5 milion? ?ech?. V d?sledku n?meck okupace jsme (bez Slovenska) p?ili nejmn? o 200 tisc ivot?, tj. 2,7 % (pro srovnn: USA ztratily na frontch. celkem 406 tisc lid, tedy asi 0,3 % populace). Podle dostupnch daj? (Demografick p?ru?ka FS z r. 1982) na naem zem (dnen ?R) se hlsilo k idovsk nrodnosti asi 30 tisc obyvatel, 227 obyvatel k ciknsk nrodnosti (daje za rok 1930). Rozhodujcmi ob?tmi perzekuce, p?mch dopad? vlky, koncentrk? a poprav byli ob?an hlsc se k ?esk nrodnosti.

Hned po Mnichovu a samoz?ejm? i za Protektortu za?alo a pokra?ovn vyhn?n zna?n ?sti ?eskch obyvatel z jejich domov?, bezprvn? a bez majetk?. Bez mrknut oka. A to fofrem, ?asto si sta?ili vzt jen n?jak rane?ky a krky. U v prvnch pomnichovskch dnech se to tkalo nejmn? 135 tisc vyhnanch ?ech?. Za okupace pak hlavn? kv?li budovn esesckch st?elnic byla vyklzena dal zem ohrani?enm Vltavou, Szavou, Netvo?icemi a Neveklovem a tak v oblasti Brd, Milovic a Vykovska. Odtud bylo vyhnno dalch nejmn? 30 tis. lid. Celkov po?et N?mci vyhnanch ?ech? za celou uvd?nou dobu je podle n?kterch pramen? odhadovn a na 836 tis. osob.,

Po celou dobu okupace bylo s ?echy jednno jako s polootroky a potencilnmi i faktickmi zlo?inci. N vnit?n prvn ?d byl okamit? anulovn. U v roce 1939 byly zakzny ?esk vysok koly, ?e p?ece pot?ebovala jen manuln d?lnky. Zakzny byly hlavn ?esk organizace, p?edevm vlasteneck Sokol. V obdob totln vlky u byla zakzna i divadla. Na celm zem od samho za?tku panoval nep?etrit teror a hr?zy okupace. Na nucen nejhor prce do N?mecka bylo totln? nasazeno asi 640 tisc naich mladch lid.

Pokud jde o cel bval ?eskoslovensko, kter N?mecko svmi akcemi rozbilo, pak do koncentra?nch tbor? bylo deportovno vce ne 270 tisc ?s. ob?an?, z nich p?eil jen kad ?tvrt.

Mezi souhrnn hlavn vsledky tak pat? nsiln smrt, konkrtn? lze ?ci zavrad?n vce ne 360 tisc ?s. ob?an? v?tinou bez jakchkoliv soud? (195 tis. jich bylo umu?eno v koncentra?nch tborech, 156 tis. zahynulo na popravitch gestapa nebo padlo v boji proti okupant?m, skoro 7 tis. ob?an? zahynulo p?i bombardovn, hlavn? z ?ad mladch lid nasazench na nucen prce). Tak vypadalo ono zabjen po n?mecku, vrad?n po destkch, po stovkch, po tiscch.

N?mci se a do posledn chvle nezastavili p?ed ni?m. ?dili zb?sile nejen po heydrichid? v roce 1942, ale od samho za?tku a do jejich ho?kho konce. To nebyla jen diktatura, to byla st?edov?k despocie. Vyplili nejen Lidice a Leky, ale tak obce Leskovice, Prasetn a Lejskov. Jet? v dubnu 1945, kdy u m?li na kahnku, jako tup stdo zavradili ?adu naich prominentnch v?z??, vyplili dal obce Javo??ko, Plotinu a Prlov. Jet? na posledn chvli tak ?inili tak p?i povstn v P?erov? a hlavn? v Praze. Tam, jak je znmo, nejen vyplili starom?stskou radnici, ale mimo jin pouvali proti ?eskm povstalc?m i iv tty z en a d?t. T?eba i z oken byt? do posledn chvli st?leli fanati?t N?mci, nejen vojci ale i civilist, ?asto mlad p?slunci Hitlerjugend. Nebylo by ani lidsk, aby to nechalo sv?dky takovch ?in? klidn, aby zachovali rozvahu, aby se nesnaili pomstt. Mon n?kdy i nespravedliv?, ale tuto dobu a bezprvn povle?n pom?ry jsme p?ece nezavinili my, ale oni sami.

Za celou dobu okupace a vlky utrp?lo nae hospod?stv z viny N?mecka tak nesmrn hmotn kody. Bezprost?edn? po tom byly vy?sleny na 430 mld. p?edvle?nch K?, k ?emu jet? bylo nutno p?ipo?tat kody na soukromm majetku za 57 mld. K?. Mezinrodn dohodou o reparacch od N?mecka z 21. 12. 1945 byla uznna nhrada vle?nch kod kolem 350 mld. p?edvle?nch K?. Nikdy nm tyto nroky nebyly uhrazeny. Nikdo se nm ?dn? za zp?soben ohromn lidsk a majetkov kody ani neomluvil.

Nai lid ili celou okupaci ve strachu a hroznm stresu - z vlky, z dennodennho teroru, obecn nejistoty, ze shn?n aspo?. n?jakho ivobyt, ze zotro?en, z masovho poniovn a ztrty lidsk d?stojnosti v?bec. ilo se na hubench p?d?lech potravin, ku?iva, textilu ?i bot. Vnucuje se nm dnes nzor, e jsme se jako nrod chovali (oproti jinm?) pasivn? a zbab?le Ale ani to p?ece nen pravda. P?edevm nae exilov (mnohatiscov) zahrani?n vojsko tvo?ilo samostatnou ozbrojenou sloku protifaistick koalice. Bylo rozmst?no hlavn? v SSSR, odkud postupovalo a do osvobozen vlasti, ale tak na zpad? Evropy, na St?ednm Vchod? a v Africe. Vznamn? se na odboji podleli domc partyzni a jin odboj?i podvajc vznamn vzv?dn informace ?i provd?jc hromadn sabote vle?n mainerie ve vrob? nebo doprav?. Z okupovanch evropskch nrod? se podobn?, a to jet? vznamn?ji na porce N?mecka (samoz?ejm? krom? vt?znho SSSR) z?astnili jen Polci bojujc na zpadn front? nebo Jugoslvci (p?edevm Srbov) v ?ele s Titem. Naopak ?ada zpadnch dobrovolnk?, dokonce t?eba z Francie nebo Nizozem, se bohuel do vlky zapojila po boku Hitlera.

M?li jsme tak vce skute?nch vznamnch bojovnk?-hrdin? ne v jinch a to hlavn? zpadnch okupovanch zemch. P?ipome?me si sp?n atentt na velevraha Heydricha, n?co podobnho a tak vznamnho nikde jinde p?ece nedokzali. Samoz?ejm? byli hrdiny p?edevm sami atenttnci Josef Gab?k a Jan Kubi, ale i mnoho dalch lid, kte? jim pomhali. Domcm nejvym odboj?em byl dokonce sm p?edseda protektortn vldy generl Eli, kterho N?mci po odhalen briskn? popravili. Stejn? tak dopadla i ?ada intelektul? z kulturn fronty, sta? jako p?klad jen jmna Vladislava Van?ury nebo Julia Fu?ka.

Jist? byli i u ns tak udava?i (po vlce bylo podno asi 130 tis. trestnch oznmen, kter byla soudn? uzav?ena v kv?tnu 1947), ale zase t?eba podotknout, e zdaleka nehojn?j byli v samotnm N?mecku nebo dokonce t?eba ve Francii. P?edhazuje se nm, e po atenttu na Heydricha v roce 1942 na praskm Vclavskm nm?st manifestovaly desetitiscov davy svoji loajalitu a podporu okupant?m. Jako by to byli zbab?l a proradn ?ei. Jist? asi mezi nimi ur?it? byla tak ?ada kolaborant? ?i hr?zou nahnanch lid. Ale nikdo nep?ipomene, e v t dob? jen v Praze ilo okolo 200 tisc N?mc?. A jen hlupk si m?e myslet, e oni v t chvli sed?li doma.

Nakonec pro ilustraci i pohled zdola. Tedy, jak jsem to zaval osobn? j jako dospvajc kluk ijc v oby?ejn mal vesnici (asi 600 a 700 obyvatel) nedaleko Zlna, kde m?li rodi?e hospod?stv. V mst? tak vzdlenm velkch udlost, kde to, co se d?lo t?eba v dalek Praze, zn?lo jako legenda. Ne proto, e bych ukazoval na n?jak mimo?dn? mstn udlosti, ale prv? proto, e takto oby?ejn? u ns z?ejm? existovaly a provaly protektortn dobu tak miliony ostatnch ?ech? (Moravan?, Slezan?). S tm, e ve m?stech to m?li ur?it? mnohem hor ne na venkov?.

Nic moc se tedy v mm okol nestalo. Jen v t na mal vesnici byli odvle?eni dva (nebo dokonce t?i u p?esn? nevm) ob?an do koncentrk?. Tam skon?il tak m?j vlastn zlnsk strc. Zail jsem na vlastn o?i n?kolik njezd? gestapa, kdy ve vesnici opakovan? hledali mlad kluky, kte? nenastoupili do nucenho totlnho pracovnho nasazen v ?i a n?kam zdrhli. Ono v?bec tehdy jedinm spojovacm ?lnkem mezi pod?adnm ?eskm lidem a Velkon?meckou ? bylo jen Gestapo a ?ady prce, za?izujc odesln mladch lid na nucenou prci nebo pozd?ji na kopn zkop? p?ed postupujc vchodn frontou. Skoro po?d p?ijd?li a sldili tak r?zn hrozebn kontrolo?i dodvek potravin, kter musela vesnice povinn? dodat. Probhal ?ern barterov obchod mezi vesnic a m?stem a to sm?nou n?jakch potravin za n?jak textil ?i boty. Neku?ci vyd?lvali na taba?enkch. Hlavn? na ndrach nebo u autobus? se lidem prohlely taky a p?padn? nalezen potraviny propadaly sttu a jet? hrozily velk tresty, v?etn? ji uveden monosti koncentrku. Lid byli tak vystraeni, e dokonce v n?kterch letech i na t vesnici jim nezbylo pro n? sam dost jdla.

N?mci zast?elili jednoho mho u?itele, odboj?e z m??ansk koly, a pozd?ji zmizeli v n?jakm lgru jet? dal dva ze st?edn koly. Mimochodem na t?chto kolch byla zavedena povinnost zdravit profesory rijskm pozdravem. Nem?li jsme tehdy v podstat? soudob u?ebnice a vklady jsme si p?evn? museli zapisovat. Hlavnm p?edm?tem byla ale stejn? vuka o Adolfu Hitlerovi a NSDAP, jako i SA a SS atd. O propagand? ani nemluvm, pamatuji t?eba, jak z ve?ejnho zlnskho rozhlasu po?d dun?ly vt?zn psn? jako Hans Wessels Lied nebo Wenn wir fahren gegen Engeland, nsledovan vt?zoslavnm hlenm, kolik zase toho dne bylo v Atlantiku potopeno stovek a tisc? brutto registrovanch tun lodnho nkladu spojenc?. A na kadm radiu musel bt pov?ena p?edtit?n cedulka s textem, e poslech zahrani?nho rozhlasu se trest smrt (jet?, e ve vesnici nat?st stejn? byly nejve tak t?i radiov p?ijma?e). Na vratech byly vyv?ovny r?zn Bekanntmachungy na nich byly oznamovny nejen protektortn p?kazy, ale (zejmna po heydrichid?) denn velk seznamy dalch zast?elench nep?tel. Tehdy jsem jako patnctilet byl sm tden internovn a lustrovn proto, e jsem byl zachycen bez povinn Kennkarty a nebyl jsem p?ihlen k trvalmu pobytu (za to bylo tak vyhroovno i trestem smrti). Zail jsem bezprost?edn? leteck bombardovn Zlna, kdy byla velk ?st m?sta - obytnch budov i tovren Ba?a - zni?ena. P?i p?echodu n?mecko-rusk fronty zahynuli t?i mstn ob?an a jeden byl zmrza?en, kdy se dostal do poloenho minovho pole. Atd., atd.

Z p?buznch m budouc manelky ze Zlna byla brzy po nstupu okupace odvle?ena cel rodina jednoho jejho strce, tedy krom? n?ho jet? manelka, dcera a syn. Byl sokolsk funkcion? a mon zapojen i v odboji, nebo byl vzat jen tak jako rukojm. To se nikdo po?dn? nedov?d?l. Tehdy toti nebyly dn zbyte?n soudy, a o tom, pro? a za? nai lid byli zavrni nebo zabjeni, nikdo moc neinformoval. On sm byl neprodlen? zast?elen, matka a dcera zahynuly v koncentrku. P?eil jen syn (mimochodem m?j vrstevnk), kter jet? p?ed koncem vlky prod?lal pochod smrti z Osv?timi. Domek jejho druhho strce byl totln? zni?en p?i leteckm bombardovn Zlna.

To vechno uvdm samoz?ejm? jen ve velk stru?nosti, letmo a zdaleka ne pln?. Atmosfra okupa?n doby byla pro vechny nae lidi tsniv a straideln. Vdy? jet? p?ed samm koncem vlky k nm dolehla tragick hr?za reln doby tak?ka bezprost?edn?. Mrz el po zdech, co se vechno mohlo a jet? m?e stt, kdy jsme se dozv?d?li o vyplen a vyvrad?n nedalekch osad Plotiny a Prlova. Take, i kdy se vlastn? nic moc ned?lo, p?esto i v t na oby?ejn mal vesnici obecn? platilo, e dobr N?mec mrtv N?mec (pojem nacist jsme ani neznali). Dnes se to podv jako n?co nep?ijatelnho, jako n?co hnusn? nelidskho. Ale to jsme nevyvolali my. Bylo to dno principem, e kdo seje vtr, sklid bou?i. Tak se i stalo. Nedojm m? proto t?eba vyprv?n o utrpen n?jak odsunut nevinn sudetsk babi?ky, u proto, e se nikdo nezajm o podobn a mnohem hor utrpen naich Protektortem postiench babi?ek. A nestydm se za to ani dnes. Nebyli jsme v tom p?ece zdaleka sami. Jak dnes vme, stejn? je hodnotili a odsuzovali i p?slunci dalch okupovanch zem, zdaleka nejen bvalho SSSR ale i na Zpad?. Kde je vlastn? po?dn? na rozdl od ns ani nepoznali. T?eba v Nizozem se to dostalo, pokud vm i do literatury.

To takov byl na protektortn front? klid. A te? po sedmdesti letech se p?ihls jedna vlivn ale blb (jen?) nna, vysokokolsky vzd?lan v oboru prva, opravdov reprezentantka rovn? na sou?asn politick elity a prohls, e ono se toho v Protektort? zase tak moc nestalo. ?k nm to docela d?leit pan, kter ovem zn a prosazuje jen pojet ?eskch d?jin p?ekroucen podle na zemi programov? nep?telskho sudeton?meckho Landsmanschaftu. Holt dob?e v, ? pse? m zpvat. Vidme, e vlastnch zaprodanc? rychle p?ibv a maj po?d vy pozice. A kdy jsme te? tak bohat? obdarovali nai svatou crkev ?mskokatolickou, ta si je na svch zahrdkch bude p?stovat jako kyti?ky. Co s tm? A co s n?

***