 |
 |
 |
| Napsal uživatel Argail-cz |
| Sobota, 07 Leden 2017 17:17 |
|
?lnky za rok 2016 Vychzelo na OutsiderMedia Obsah Strana 1 - ROH PP: Zave?me Domy t?chy! - 8. ledna 2016 Strana 2 - Obrana kancl?ky Merkelov - 15. ledna 2016 Strana 4 - ?ulkoviny aneb Nzory t sprvn elity - 29. ledna 2016 Strana 7 - Hodina nboenstv: Judaismus - 17. nora 2016 Strana 11 - Hodina nboenstv k?es?anstv - 11. b?ezna 2016 Strana 17 - Hodina nboenstv: Hinduismus - 15. dubna 2016 Strana 26 - Pro? je pot?ebn zni?it EU? - 22. dubna 2016 Strana 27 - Posedlost humanismem a vl?enm - 11. ?ervna 2016 Strana 29 - Rodina je zkladn bu?kou sttu - 26. ?ervna 2016 Strana 38 - Bude 30 miliard moc? Mravenc? je mnohem vc! - 22. ?ervenec 2016 Strana 42 - K srpnu 1968 - 18. srpna 2016 Strana 45 - Bude i pot?et Evropa dobyta cizmi etniky? - 9. z? 2016 Strana 49 - Prav d?vod Brexitu - 6. ?jna 2016 Strana 50 - Zem?d?lsk dotace - 18. prosince 2016 Strana 51 - Patafyzika a kvarky - 23. z? 2016 Strana 58 - PF 2017 - 25. prosince 2016 ROH PP: Zave?me Domy t?chy! Revolu?n odborov hnut praskch prostitutek (ROH PP) vydalo nsledujc prohlen Vem lidem na sv?t? je znmo, e sex je lidsk pot?eba srovnateln s hlavn lidskou pot?ebou, tj. potravou. Tyto dva nejhlavn?j pudy - pud rozmnoovac a pud zachovn ivota, by nem?ly bt nikomu odep?eny. M?lo by to bt uvedeno v listin? lidskch prv na prvnm mst?. Samoz?ejm? tomu tak nen, spousta obyvatel sv?ta umr hladem a spoust? dalch je odep?eno uspokojovn zkladnho lidskho pudu, tedy sexu. Vzorem jsou nm USA, kter kadmu t?etmu obyvateli sv zem? zaji?uj potravinov lstky a tm pdem tam u nich demokraticky vy?eily problmy s hladov?nm svch ob?an?. Jsou sv?tlm a z?nm vzorem pro ostatn stty sv?ta. Podobn? my z ROH PP se sname vypo?dat s druhou lidskou pot?ebou tak, aby byla dostupn vem a aby zmizelo ze sv?ta sexuln strdn. Vak i katolick crkev, ale i protestantsk crkve, se zasazovaly po n?kolik stolet na zaveden ve?ejnch dom?. Z?izovaly je u v dob? st?edov?ku, vdy? to bylo vdycky ziskov podnikn. Nazvaly je nikoliv realisticky slovem bordely, nbr, jak je jejich zvykem, byly to Domy lsky a n?hy. Nzev bordel pouval pouze plebs a nevzd?lan l?za. Posledn dobou se v rmci st?hovn nrod?, tedy s imigranty, situace se sexem vyost?ila. Podle listu Die Welt ob?t sexulnch tok? b?hem jedn noci se stalo na 90 en. ?lenov n?meck vldy odsoudili rozshl sexuln toky a na?dili poslit po?ty uniformovanch i neuniformovanch policist? a zvit po?ty hldacch kamer na ulicch. Samoz?ejm? takov ?een je stupidn. Ovem co jinho tak o?ekvat od vld? Ty vude na sv?t? jakkoliv problmy jinak ne nsilm ?eit neum. Kancl?ka Merkelov msto aby p?istavila autobusy pro nadren mldence a rozdvala jim poukzky na sex do vyk?i?ench uli?ek lsky v Hamburku a kdekoliv v jinch m?stech, kde je dostatek pracovnic poskytujc t?chu, pouv policii. Copak kancl?ka nikdy neproila strzn? sexulnho hladov?n? Vdy? to je naprosto srovnateln s potravinovm hladov?nm, oboj navc ovliv?uje zdravotn stav individua. Je pravd?podobn, e imigranti nebudou mti finance na zaplacen p?lhodinov (?i jenom pouze ?tvrthodinov?) t?chy a tak po vzoru USA bude vlda zdarma p?id?lovat msto potravinovch poukzek, poukzky sexuln. Nebo poukzky t?n? Nzev ponechme na invenci ministr?, ti nae podniky ?asto navt?vuj, take maj p?ehled. Vude na viditelnch mstech by m?ly bt rozmst?ny vrazn zna?ky (n?co jako dopravn zna?en) - D?m t?chy, ?erven ipka a 200 metr?. V tomto p?pad? by byla spokojenost po vech strnkch. Policie by nem?la nic na prci, ministerstvo vnitra by uet?ilo za zbyte?n mrovn a za nkup dalch pouli?nch kamer. Nm, jako pracovnicm pot?chy a levy by poukzky proplcel stt, ur?it? se na to fondy na ministerstvu financ najdou, ostatn? tam se v?tinou stejn? finance vyhazuj na pln blbosti, p?isp?t m?e i ministerstvo vnitra z uet?ench pen?z. N nvrh, tedy nvrh ROH PP je mnohem racionln?j ne pitom vldn na?zen na provd?n sexulnch kurz? pro migranty. Zavedlo je Norsko ji v roce 2011 a na podzim 2015 byly doporu?eny i dnskm parlamentem a jak to nyn vypad, tak n?co podobnho bude ?ekat migranty i v N?mecku. ?esk vlda se snad k takov hovadin? nep?id, nebo jo? Podle nepotvrzench zprv se proslch, e do na akce by se cht?ly zapojit i Jiho?esk matky v ?ele Damilou. Dob?e, a? jiho?esk matky vypom?ou, ale pro? to cht?j mt jako neziskov organizace placen? Tuto jejich aktivitu odsuzujeme, nebo? by nm kazily kefty. Ovem jako neziskov organizace, tedy zadarmo, to to by nm nevadilo. Sexpoukzky jim stt stejn? nem?e proplcet, to by byla p?ece nekal konkurence! Protimonopoln ?ad by musel stejn? tak jak tak zashnout. Imigrantt mldenci homosexuln orientace by se mohli hlsit u pana profesora Karlovy univerzity Putny, tam katolick buzny budou poskytovat t?chu v rmci katolick charity, tedy zadara. Vida, k ?emu bude Karlova univerzita prosp?n. P?edpokldme, e vldy zem postinch st?hovnm nrod? se nam nvrhem budou serizn? zabvat a p?ijmou a zavedou to do svch legislativ. Podepsny ?lenky ROH PP *** Obrana kancl?ky Merkelov P?ipad mi docela zvltn, e ze vech stran, jak z ortodoxn levice, tak z ortodoxn pravice, se line pln? stejn kritika kancl?ky. To ona zavinila tu vlnu imigrant? zaplavujc N?mecko, protoe je pozvala. Vichni maj obavy, e ona to doma nezvldne a p?id?l imigranty i stt?m nedot?enm imigrac, do kterch ovem b?enci ani jt necht?j. Tak pro? ty p?ed?asn obavy? e by si to ti uprchlci rozmysleli a cht?li by k nm do ?eska, Slovenska, Polska, Ma?arska, ba e by cht?li a na Ukrajinu a do pobaltskch stt?? Jsem p?esv?d?en, e jejich obavy jsou lich, b?enci prost? nemaj zjem o tyto zem?. Akort na Ukrajinu se p?esunuj isilovci a vytv?ej tam bojov seskupen. U se t?m, jak americk armda bude likvidovat tyto skupiny ISIL na Ukrajin? p?esnmi chirurgickmi zsahy bombardr?. M?e jim pomoci t?tina, bude jim ukazovat, kam maj ty chirurgick dery zasadit, vdy? zn Ukrajinu doslova jak sv boty. Ale jak znme taktiku Ameri?an?, tak ur?it? to budou spe kobercov nlety p?padn? prkovn jako ve Vietnamu. Destka zmatench imigrant? nasedla omylem do jinho vlaku a ocitla se na naem zem. Chovanec je okamit? umstil do v?zen. Po proput?n se klidn? odebrali do N?mec. Copak masov? utkaj do Francie ?i pan?lska? Ani nhodou, ani omylem. A do Anglie se pokouej dostat pouze ti, co tam u maj p?buzn. Tak jakpak obavy o osud Evropy? N?mecko tu vlnu bezproblmov? zvldne, vdy? m nejni po?ty nezam?stnanch (5,3 %), take n?jak ten milionek nezam?stnanch navc nic neznamen. Nep?edpokldm, e by imigranti byli cel hav chodit do n?jakho zam?stnn pravideln? denn?, ti nemaj ani tuen o n?jak pravideln pracovn dob? v tovrnch. Zv se sice po?et nepracujcch, ale asi tak na rove? Francie (10,3 %) ?i na celoevropsk pr?m?r EU (10,8 %). No a to je katastrofick? Dokonce by se nic moc nestalo, kdyby se v N?mecku zvila nezam?stnanost na rove? pan?lska (26,1 %) ?i ?ecka (27,5 %), to u by byl men problm, ale snadno ?eiteln, jak nm p?edvd pan?l a ?ekov. Take ani o osud N?mecka bych nem?l dn obavy. Nechpu, pro? se tedy to? na kancl?ku ze stt?, kterch se migra?n vlna v?bec netk. Copak do jejich zem se usilovn? tla? tisce a tisce uprchlk?? e se budou tla?it ztra? Velice nepravd?podobn! Copak migranti by cht?li rozi?ovat ?ady bezdomovc?? Samoz?ejm? N?mecko to bude stt n?jak ty penzky, to jo, ale je to p?ece nejbohat evropsk zem?, bez problm? to zvldne, vdy? m spoustu finan?nch a zlatch rezerv. Po?d mi vrt hlavou, pro? ta sv?tov elita, kter ?d osudy sv?ta, vybrala prv? N?mecko coby cl imigrant?. Kancl?ka Merkelov, pokud je mi znmo, nepodpo?ila demolici Irku ani Libye, ba ani nevyk?ikovala, e Asad mus odejt. e by to byl trest za tyto jej postoje? Ovem rozbit Jugoslvie z?stane u trvale na kontu N?mecka. N?mecko m dal nesmazatelnou vinu na rozmlcen Jugoslvie. Oby?ejn ?lov?ek, do kterto mnoiny se ?adm i j, ale uvauje jinak ne ony supererelity. Expresident Sarkozy, expresident Bush a expremir Tony Blair spole?n? rukou nerozdlnou nechali ob?sit (zavradit) Saddma, za?dili zlyn?ovn Kaddfho a cht?li tot provst s Assadem, tak za?dili naprost zdemolovn vech t? t?chto funk?nch stt?. Je tedy naprosto logick, e by se postarat o uprchlky m?la hlavn? Francie, Anglie a USA. Tito t?i vle?n zlo?inci a zlo?inn vldy jejich zem se k tomu ovem nemaj, d?laj jakoby nic, jakoby s uprchlickou vlnou nem?li nic spole?nho. Zde se naskt ba p?mo se vnucuje konspira?n teorie, e pouili n?co mlo z t?ch vech ukradench financ a zlata na podplacen kancl?ky, aby ona vzala jejich h?chy na sebe. Vimn?te si, jak vichni tito t?i gangste?i ml? a v?bec se nevyjad?uj k imigrant?m. Je to k podivu, p?ece do t?ch zem s dobrmi a lechetnmi (ulechtilmi) mysly p?inesli trvalou svobodu a jet? trvalej demokracii a na v??n ?asy tam nastolili lidsk prva a co hlavn? - osvobodili je od krvavch dikttor?. Nem?li by to tedy Tony a Sarko aspo? ?ci t?m imigrant?m? Pronet n?jak projevy na nm?stch pro shromd?n imigranty by p?ece byly p?sobiv. Imigranti mon ani nev, jak dobro jim zp?sobili tito t?i pacholci. No a kdyby nhodou poloil n?kdo otzku, kde jsou ty finance jak Saddma tak Kaddfho, bez zavhn by odpov?d?li, e to si vzali jako hradu za nklady na osvobozen, tedy prvem jim to nle. Pro? tedy d?sledky m nst N?mecko, kter je pod okupa?n sprvou u 70 let? (NDR byla pouze 40 let.) Mon se v Sarkovi hnulo sv?dom (siln? pochybuji, vdy? on nev, co to sv?dom v?bec je), a slbil ?i u dokonce v?noval z t?ch libyjskch tun zlata n?jakou men ?stku kancl?ce jako p?telsk dre?ek k narozeninm. Tak absurdn, jak se to na prvn pohled zd, to ale zase nen, vdy? i Pinochet byl tak dosazen USA a naet?il si 15 tun zlata (pr t?etinu byl nucen p?ed smrt vrtit sttu). A Francouzi si p?t? stejn? zvol za presidenta prv? Sarkoziho. Mon kancl?ce n?co p?ihodil i Tony, ale George Walker ur?it? nedal nic, Ameri?an jsou skrblci, ten j snad akort tak vzkzal: Pnb?h ti to, Angelo, vynahrad. Oznmil v?bec n?kdy n?kdo kolik toho zlata a dolar? m?l Kaddfho stt v depozitech evropskch bank? A dovme se to v?bec n?kdy? Zve?ejn tu ?stku alespo? Holande a Cameron? Ur?it? to v, ale ne?eknou, e? Takov min. p?edseda VB Cameron je absolvent prestin anglick univerzity, u ns za komunist? by ho nep?ipustili ani k maturit?, je to snad jeden z nejvce primitivnch ministerskch p?edsed? v Evrop? od konce II. sv?tov vlky. T?et monost m?e bt snaha USA pokodit ekonomiku N?mecka podobnm zp?sobem, jakm pokodili ekonomiku Ruska. U N?mecka msto sankc to budou imigranti. Ono to vyjde nastejno. Co by ale mohlo mt dalekoshl d?sledky, nebo? krachne-li n?meck ekonomika, krachne cel eurozna, vzniknou nepokoje a z cel EU se stane Ukrajina. e by prv? to bylo clem USA? Brzy se dovme, zdali ano ?i ne. Nap?t v Evrop? zvyuj teroristick toky a v?bec terorismus jako takov. Nen pot?eba opakovat pochybnosti o pdu Dvoj?at, o podivnostech p?i teroristickch tocch v Londn?, pan?lsku a v Pa?i. Kupodivu, vdycky p?i dopaden terorist? jsou vichni mrtv, take nemohou bt postaveni p?ed soud. I Usmu rad?ji rozst?leli, ne by mu ?ekli: Star pane, prosm, nasedn?te do na helikoptry, zavezeme vs k soudu. Dokonce i za vldy Hitlera prob?hl ?dn ve?ejn soudn proces se h?i budovy ?skho sn?mu (Dimitrov). Dnes auto?i teror tok? jsou pravideln? preventivn? post?leni, a mrtv p?ed soud nemohou p?edstoupit. To je ovem jenom takov ned?leit zajmav?stka. Moc se musm usmvat tak nad fantastickmi vahami o tom, e obyvatelstvo EU se promch s ?ernmi Afri?any a vznikne hn?d rasa a ta bude vyznvat islm. Kdy kdysi dvno u ns ?dili Dingischnovi Mongolov, tak ur?it? zanechali n?jak ty geny i v ?esku. Take vylepovn genetickch vloh u bl rasy nen p?ece ku kod?, no ne? A takov n?kolik stolet trvajc obchod s otroky, kdy muslimov ve velkm nakupovali slovansk otroky (z d?t pak vychovali vynikajc jani?ry), takt vylepil genetick fond Arab?. Vak se jenom podvejte na fotografii obli?eje n?jakho arabskho muslima a porovnejte s obli?ejem t?eba n?jakho Moravka, vdy? nelze poznat, kter je kter. Podobn je to s dovozem sluebnictva z koloni pro anglickou a francouzskou panskou rasu. Spousta into? m obavy ze zniku k?es?ansk vry a katolickho boha, pil?e to EU, a nahrazen k?es?anskch hodnot islmem. dn tragdie by to nebyla. Kdy k?es?ansk b?h na?dil presidentovi USA: B? a ob?s presidenta toho ?i onoho sttu, tak kdy n?co podobnho na?d Allh n?jakmu muslimskmu potenttovi, to v tom p?eci nen v?bec dn rozdl, vylo by nastejno, vechna nboenstv u jsou takov. Dal nesmysln intosk vahy porovnvaj konec, tedy znik ?e ?msk s dnenm stavem EU a prorokuj tent osud Evrop?. e stejn? jako germnsk a slovansk hordy zni?ily slavnou antickou ?i, tak stejnm zp?sobem zni? Evropu hordy islmsk. Je vid?t (a v televizi i slyet), e auto?i takovchto prohlen v?bec ne?etli knihu padek a pd ?msk ?e Edwarda Gibbona (1737-1794), co je u dlo klasick, vylo v roce 1788. ?esk p?eklad vydalo nakl. Odeon v roce 1983 v nkladu 22 000 ks. Vzan s p?ebalem stla 41 K?. Je to vynikajc kniha a ?te se jako romn. Dovme se tam, e dn germnsk ani slovansk hordy nezp?sobily znik on slavn ?e, nbr to bylo k?es?anstv. Germnsk a slovansk kmeny p?ily do pln? rozpadl nefunk?n ?e u siln? zapchajc mrtvolnm a hnilobnm rozkladem. Tedy nebyly to ani germnsk ani slovansk kmeny, nbr k?es?an, kdo zp?sobil konec ?e ?msk! Pokud by tihle odbornci tvrdili, e i EU je v rozkladu ?inkem a vlivem k?es?anskch neoliberlnch hodnot, nikoliv muslimskmi imigranty, tak by to p?irovnn sed?lo. Bylo by tedy vhodn?j p?ijmout realitu, tedy skute?nost, e EU likviduj dnen k?es?an a nikoliv muslimov. Posledn csa? Romulus vldl v letech 475 - 476 a na tr?nu sed?l celkem 10 m?sc?. e by kancl?ka asistovala u zniku EU podobn? jako Romulus? e by kancl?ku ?ekal podobn d?l? Pak nastalo p?t stolet temna a obrovskho padku. Evropa byla tehdy snad nejuboej a nejbdn?j krajinou sv?ta. Ale zde je pot?eba up?esn?n - tkalo se to pouze zpadn Evropy. ?msk ?e byla rozd?lena na Zpado?mskou s centrem v ?m? a na Vchodo?mskou s centrem v Konstantinopoli. Vchodn ?st tedy prosperovala dl na vysok civiliza?n rovni. Konstantinopol bylo tehdy nejv?t, nejbohat a nejlidnat?j m?sto na sv?t?. Tedy polovina ?e ?msk celkem v klidu p?eila a docela prosperovala a do 2. dubna 1452, kdy p?ithla osmansk armda p?ed Konstantinopol, co znamenalo konec i byzantsk ?e. Vchodn ?st tedy p?eila o tisc let dle ne zpadn. (Konstantinopolis byla a v roce 1930 oficiln? p?ejmenovna na Istanbul.) Konstantinopol s obtemi a t?kostmi p?eila i njezd k?ik? v roce 1204 (IV. k?ov vprava). Nikdo by ne?ekal, e se k?ici, zpadn k?es?an, oto? a msto proti muslim?m ohroujcm Svatou zemi vythnou na vchodn k?es?any a brutln? vydrancuj a zmasakruj k?es?ansk obyvatelstvo. Konstantinopol byla z poloviny srovnna se zem, ve, co m?lo hodnotu, bylo ukradeno nebo bylo v plamenech. Plen?n trvalo 3 dny. Odhaduje se, e k?ici a Bent?an ukradli majetek a cennosti v hodnot? 400 000 st?brnch marek, byla to nejv?t zaznamenan ko?ist v historii, co jen sv?d?ilo o bohatstv a velikosti Konstantinopole. (citace z Wiky) Konstantinopol se ji nikdy z tohoto lenho plundrovn nevzpamatovala, take snadn dobyt m?sta muslimy bylo u jenom logickm vyst?nm. Zajmav zjit?n - k?es?an zni?ili nejenom Zpado?mskou ?i, ale i Vchodo?mskou. K?es?an jsou holt fraje?i, co? Zni?it takov dv? velk ?e, to se jen tak kdekomu nepoda?. Je to pekeln chska, ti k?es?an, co? No a zv?rem jet? velice stru?n? o rozdlech mezi vchodnm a zpadnm pojetm k?es?anstv. (Americk k?es?anstv pat? spe do oboru psychopatologie ne vry.) V zpadnm k?es?anstv se kn?z nesm oenit, m na?zen celibt. Pr aby po kn?zi nemohl nikdo jin d?dit ne crkev. Ovem nen to spe ne otzka ekonomick, otzka homosexuality? Vchodn pop musel bt enat a mt d?ti, jinak nemohl bt popem. Naprosto odlin symboly vry. Zpadn ?st k?es?anstv m k? a na n?m vis zmu?en mrtvola, vzvat mrtvolu je pon?kud morbidn dekadentn zvrhlost, no ne? Kdeto vchod m ikony, kde z portrtu Krista (Pantokrata) p?mo sl nadzemsk krsa, vzneenost a spiritualita. Prohldn?te si ty ikony a srovnejte s umu?enou mrtvolou na k?i. To je nebe a dudy. Definitivn? se vchodn a zpadn k?es?an rozeli u v roce 1054 kv?li spojce i. Navzjem se prokleli a poslali do pekel. Rozkol trv dodnes. O ?em ta ptkovina byla? Duch svat vychz z Otce i Syna. Vchod trv na tom, e vychz pouze z Otce, protoe o dnm i v evangelich nen zmnka. Troku srozumiteln?ji: Duch svat vychz pouze z Otce a jde p?es Syna a k nm lidem. Zpad tvrd, e vychz jak z Otce, tak i ze Syna, tedy z Otce m?e vychzet pln? jin Duch svat, ne kter vychz ze Syna. Jsou tedy dva r?zn Duchov svat. Kdy m?e bt B?h Trojic, pro? by nemohl bt Duch svat Dvojic, no ne? Takov kravina (?k se tomu u?en? filioque) zp?sobila vzjemnou nenvist a za hrob! Take ?msk ?e u neexistuje, ale m nstupce. Na zpad? se p?est?hovalo centrum z ?ma do Bruselu a na vchod? z Konstantinopole do Moskvy. Take ud?lejme zase analogii. Zpadn, tedy EU s Bruselem, se rozpadne a dopadne stejn? jako kdysi Zpado?msk ?e. Kancl?ka sehraje roli poslednho csa?e jako kdysi Romulus. Vchodn, tedy Rusko s Moskvou, p?etrv stejn?, jako p?etrvala Vchodo?msk s Konstantinopol. Dokonce nastala analogick situace i s vyplen?nm Konstantinopole a s vydrancovnm Ruska za Jelcina po zhroucen SSSR. A zase to byli zpadn k?es?an, kte? ten masakr provedli na vchodnch k?es?anech. Pak e se historie neopakuje. Vchod zase zachrn Evropu tak jako vdycky? Pro? by to ovem d?lal? Z n?jak solidarity? Jako odm?nu za to, co Zpad ?in Vchodu? Ty po mn? kamenem j po tob? chlebem? Vchod se na ns vykale! Zakon?m vrokem Edwarda Gibbona: Historie je ostatn? jen sotva n?co vc ne soupis zlo?in?, lenost a net?st lidstva. *** ?ulkoviny aneb Nzory t sprvn elity Zv?rem m?sce vdycky zkompletuji n?kolik strnek vrok? naich politik?, komenttor?, bloger? a pro mne zajmavch tvrzen z r?znch web?. vodem jsem v?tinou dval perli?ky vysloven Jefimem Fitejnem, Fendrychem, Romancovem, Kol?em, Klva?ou a podobnmi experty. Samoz?ejm? jsem nevynechal ani Britsk listy veden Janem ?ulkem, protoe nzory tam zve?ej?ovan souzn s nzory ve uvedench odbornk?. Kdysi dvno Blisty moje ?lnky zve?ej?ovaly bez problm?, pozd?ji mi fredaktor oznmil, e moje texty neodpovdaj realit?, take spoluprce skon?ila. Zajmav je, e skon?ila s p?sp?vky i ?ada dalch autor?. Z?stal akort ?ulk s Karlem Dolejm a p?idal se k nim Bob Kartouz. Moc se divm, pro? p?ispv do BL Daniel Vesel, kter m vborn analytick ?lnky, copak nevid, jakm sm?rem se onen web ubr? Kdysi velmi ?ten a populrn Britsk listy zm?nily linii na jednostrannou propagaci politiky USA, NATO, neoliberalismu a rusofobie. No pro? ne, aj tak sa muoe. Ta zm?na se udla p?esn? v dob?, kdy Madeleine Albrightov navtvila ?ulka v jeho pracovn? v Glasgow?. Jak byl na to setkn hrd! Vak tak hned na svm webu zve?ejnil i fotografii p?telskho srde?nho setkn s Krvavou Madlou ?i s Balknskou ?eznic. Jedna nvt?va a jak radikln? zm?nila jeho postoje. A protoe v perli?kch za leden by vroky z Blist? zabraly celou prvn ?estnou strnku, rozhodl jsem se zve?ejnit je zvl? a n?kdy i s koment?em. Tak nejd?ve Jan ?ulk, kter nevybravmi slovy dehonestuje Parlamentn listy slovy: Rekordn? nejobscnn?j jsou ovem Parlamentn listy. Hanba vem, kdo se nett pro tento hnusn? nelidsk, odporn server pst, nebo mu poskytovat jakkoliv vyjd?en ?i informace. Kdy nevyhovuj jeho sv?tonzoru, tak je p?ece nemus ?st. Pro mne jsou Parlamentn listy jedny z nejlepch webovch strnek u ns. Takt se velice inteligentn? zdvo?ile vyjd?il o webu Novinky.cz: Nedostv se mi slov k tomu, abych vyjd?il sv ohromen nad tupost Vclava Klause mladho. Novinky dl pokozuj ?eskou republiku, znovu publikuj manipulativn nesmysly Klause mladho. Titulky n?kterch ?lnk? v BL tak ohromuj svou nestrannost: Babioviny dezinformuj ?eskou ve?ejnost o uprchlick krizi Zemanovy vroky vyvolvaj po sv?t? zd?en Milo Zeman a jeho blbosti se stvaj nejslavn?jm vvozem ?esk republiky ?ulkoviny tedy informuj nezvisle a fundovan?! ?ulkoviny nahrazuj Jefima Fitejna a t?tinu, ti se vcelku odml?eli, ?ulk p?evzal po nich tafetu. Bloger v diskusnm p?sp?vku to vyjd?il pregnantn?: Hlavn novin?skou cenu Josefa Goebbelse za minul m?sc zskal Jan ?ulk. Blahop?ejeme! Na p?t m?sc je nominovn Fendrych a Novk, p?padn? Lipold, kter z nich vyhraje? ?ulk absolvoval (za komunist?) filozofickou fakultu Karlovy univerzity. Studium ukon?il doktortem ze srovnvac anglicko-?esk fonetiky a pak okamit? emigroval. Ostatn?, uhradil naemu sttu nklady na sv studia? Jako ?estn a morln? vysoce poctiv ?lov?k by m?l tak u?init alespo? dodate?n?. Tak tento intelektul-bohemista p?edn a p?sob jako Senior Lecturer in Czech Studies na University of Glasgow ve Skotsku a soust?e?uje se na ?en zkladnch informac o ?esk kultu?e a ?esk republice. Tento profesor ?esk literatury v cizin? pr propaguje ?eskou republiku, vdy? to je nonsens! Jakm zp?sobem propaguje ?eskou republiku, dokladuj jeho v?ty: U jsem tu n?kolikrt litoval ?eskho nrodnho obrozen, kter v dob?, je netuila nic o globalizaci, prom?nila ?etinu na kor mezinrodnho jazyka n?m?iny ve vlu?n nstroj komunikace v ?esk kotlin?, a izolovala tak ?eskou ve?ejnou debatu od zahrani?, take v exotick ?etin?, j mluv jen pr milion? lid, mohou potrhlci v mdich tvrdit bez korekce mezinrodnm kontextem jakkoliv nesmysly a mdia jim to publikuj a lidi jim to nekriticky erou. Co by ned?lali, kdyby m?li p?stup k irm informacm, ne jsou jen bludy v?tinou ?en v ?etin?. Znovu se ukazuje, e ?et obrozenci ud?lali ?esk spole?nosti v prvn polovin? devatenctho stolet obrovskou medv?d slubu. Uzav?eli toti ?eskou spole?nost do jazykovho ghetta, v n?m mstn len diskurs ovldli blzni a vedou netuc spole?nost ke katastrof?. No nem?l by dostat ?d Blho lva za propagaci takovch osvcenost? Kne by ho ur?it? ometlovalo. Zeman nikoliv. Jan ?ulk ns upozor?uje, e Mezinrodn m?nov fond upozor?uje, e p?chod imigrant? povede k stimulaci ekonomiky. Jen v mezinrodnm kadlubu kultur, jako jsou Spojen stty, nebo Londn, kde ij vedle sebe lid z vce ne 100 zem sv?ta, vznikaj nov, nosn mylenky. ?ei neustle a d?sledn? mluv jen mezi sebou. Nen d?vodem toho, e za posledn ?tvrtstolet ?esk literatura, kultura ani ekonomika nevytvo?ila skoro nic p?vodnho, co by se dokzalo globln? prosadit, prv? jej sebest?edn izolace? ?esk spole?nost by ve svm vlastnm zjmu m?la vtat ciz vlivy, aby se tm ubrnila jinak nevyhnuteln degeneraci. (Mohl klidn? pout havlovsko-knec elitou oblben pojem zaprd?nost a zaprd?n ?esk kotlina.) ?ulk v Blistech napsal tak ?lnek o tom, e je pot?eba vytv?et p?b?hy, aby obyvatelstvo citov? pochopilo, o co v?bec jde. Take v BL si m?eme p?e?st srdcervouc p?b?hy vzbuzujc soucit s imigranty. Dle mne jsou to pouh literrn fikce, ktermi chce zap?sobit na city. Ale n?jak se mu to neda?, fiktivn literrn p?b?hy i s dokumentrnmi fotografiemi (vdy? existuje Photoshop) dneska nikoho neoslovuj, literrn vmysly vydvan za realitu, dnes nikoho nedojmou. Ostatn?, imigrant? zanedlouho budou dva miliny, take bude-li ?ulk vyprv?t p?b?h kadho z nich, nebo? kad imigrant m sv?j originln neopakovateln p?b?h dnmu jinmu nepodobn, tak m?e ty vyprv?nky otiskovat stovky let. Dop?ejme mu tu zbavu a p?ejme, aby mu to tak dlouho vydrelo. fredaktor ovem pot?ebuje finance na provoz a tak oznamuje: Prosme, p?isp?jte. Informujte, prosme, o existenci Britskch list? sv racionln? a kriticky uvaujc p?tele v ?esk spole?nosti, schopn vnmat fakta. Jde do tuhho a lid p?stupn v?cnm informacm by m?li v?d?t, kde je zskvat, aby byli schopni korigovat len, iracionln v?tinov diskurs, kter nyn zavedl velkou ?st ?esk spole?nosti na nesmrn? nebezpe?nou cestu ke globln izolaci. P?sp?vky na provoz Britskch list? je mono zaslat Jeliko racionln? a kriticky vnmat fakta dle Britskch list? nemnm, tak ani p?sp?vek u n?kolik let neposlm. Nejvce ovem exceluje Karel Dolej. Take n?jak citace jeho mouder. Rusk vyhroovn a zastraovn sm?rem na zpad - v??i Rumunsku, Polsku, Dnsku, Pobalt, vdsku, Norsku a Finsku - znamen konec obdob evropsk stability po skon?en studen vlky. Nedvno vyd?sil nejenom mne, nbr i vechny ?ten?e Britskch list? hr?zostranou zprvou o tom, e vdsk armda zjistila v n?jakm vdskm fjordu ruskou ponorku, kter neodpovdala na vzvy vojk?. Dal den tud armda p?ikro?ila k bombardovn hloubkovmi torpdy. T?et den nevyplavaly dn trosky ponorky a ani jeden rusk nmo?nk. Zni?enm rusk ponorky byla odvrcena vlka. , jakou jsem m?l radost. Podobn? dlouhou dobu bavil ?ten?e ruskmi bombardry naruujc dajn? vdsk vsostn prostor. N?kolikrt dokonce musely vzltnout anglick stha?ky a ony rusk bombardry po n?jakou dobu doprovzet. Rut piloti s nimi tak odmtli jakoukoliv komunikaci, ?m ohrozili i civiln leteck prostor. Jsou to holt barba?i, e? Kupodivu anglick stha?ky nesest?elily ani jeden rusk bombardr a takt uchrnily sv?t p?ed vle?nou katastrofou. Rusk ministerstvo odmtlo komentovat takov choromysln vmysly. O vdsko ani tak moc nejde, vdsk armda si s Ruskama p?ece porad sama, hor a podstatn?j je, e Putin ohrouje i ?esko, chce toti obsadit Karlovy Vary a dokonce i smchovsk vlakov ndra. To bude teprve tragdie, co? Jak do zmn?nho kontextu zapad ?esk republika? Se svou dvoukolejnou zahrani?n politikou, v n se ani brav nevyzn. Brav se v n sice nevyzn, ale Kja Dolej se vyzn dokonale, nebo? on je p?ece nadbrav. e nikoho nenapadne uvaovat nad uprchlickou vlnou z vchodu, pokud putinsk reim za p?ihlen acedickch Zpadoevropan? realizuje t?eba jen n?kter ze svch hrozeb, je tak signifikantn. Holt nenapadne je tak uvaovat, je p?ece signifikantn, e Zpadoevropan jsou acedi?t. (Slovnk cizch slov uvd: signifikantn: kni. ?id?. vzna?n; p?zna?n. Acedia (lat.) Vznam: lenost, zahl?ivost, apatie) Je velmi legra?n p?edstava, e sbrka tm?? a ignorant? kolem Miloe Zemana bude radit "hloupm" zpadnm politik?m. P?itom kapacita ?R podlet se na jakmkoliv irm mezinrodnm p?stupu k bezpe?nostnm otzkm prudce kles s kadm dalm kbelkem vyso?inskch mouder, kter na hlavu domcho i mezinrodnho publika rozafn? vylv Milo Zeman. Docela poetick, e? Pot, co ozbrojen provokace vlkychtivch rnskch Revolu?nch gard (Pasdarn?) proti dv?ma americkm hldkovm plavidl?m skon?ila poniujcm zachzenm se zajatci, v?etn? nasazen hidbu jedin en? na palub?, pokud bude mt rn jadernou bombu v pond?l - nap?klad protoe ji dostane letecky z KLDR, kde se rnci z?astnili pozorovn nejmn? jednoho pokusnho jadernho vbuchu - Sadsk Arbie bude mt svoji u ve st?edu. Dlouh a pokra?ujc historie rnsk podpory bosenskch islamist?, v?etn? udlost velmi nedvnch, ukazuj, e v Tehernu nemaj v myslu dt pokoj ani Evrop?, natopak Spojenm stt?m. Jak jednoduch je sv?t K. Dolejho. Na sv?t? jsou t?i darebck stty. Prvnm a nejv?tm darebckm sttem dle Dolejho je Putinovo Rusko, kter destabilizuje Evropu tm, e financuje protidemokratick strany. U ns t?eba plat Zemana a komunisty a ur?it? plat i Okamuru s Konvi?kou. V jinch evropskch sttech jsou na vplatn psce Kremlu t?eba tyto strany a jednotlivci: na Slovensku Fico, v Ma?arsku Viktor Orbn, v ?ecku Alexis Tsipras a Syriza, ve Velk Britnii Jeremy Corbyn a f UKIP Nigel Farage, ve pan?lsku Podemos, ve Francii Marine Le Pen, v N?mecku Pegida, v Itlii Beppe Grillo a jeho nestandardn Hnut p?ti hv?zd a dal a dal. Kupodivu Putin neplat Kaczy?skiho, a kdy jo, tak to d?l tajn?. Kruci, to mus stt pen?z! Plat to Putin ze svho nebo m na to n?jak tajn fondy? To nm Kja jet? neprozradil, asi to ?ekne a p?t?. Jak m ?een? Vechny tyto strany a hnut demokraticky zakzat a jejich p?edstavitele demokraticky pozavrat. A t?ch agent? co Putin v EU m! Ostatn?, jakou ?innost se ti agenti zabvaj? No prv? tou nejd?leit?j, lkaj toti spo?dan ob?any ke vstupu do on?ch protidemokratickch stran a hnut, to je jejich hlavn npl? prce a ?innosti. Agenti se dnes u nepd po n?jakch pr?myslovch novinkch, vdy? dnes si lze na internetu najt ty pln? nejprogresivn?j pr?myslov inovace zadarmo a snadno. Ani umst?n vojenskch jednotek a jadernch bomb u nen tajnost. Take ti agenti fakt maj na prci pouze ideologick p?soben. Nejnebezpe?n?j jsou rut agenti p?sobc v Parlamentnch listech. Zakzat je, neb ohrouj nai bezpe?nost! Druhm darebckm sttem je rn. U jenom fakt, e na Prahu jsou nam?eny rnsk rakety, je tokem na nai svobodu a suverenitu. Kdyby byly nam?eny na Moskvu, to to by n?jak nevadilo, ale na mati?ku Pragu? Je to tak itsk rn, kter vrad sunnity, p?itom ti sunnit jsou ISILovci prosazujc ten sprvn sm?r islmu v Srii a i jinde. No a potom t?etm darebckm sttem je Severn Korea, kter dod atom bomby letadlem rnu. Pro? Kja vynechv ?nu, je mi zhadou. Rusko je ?blovo, USA jsou bo. Obama je neschopn slaboch a zbab?l president, u dvno m?l vtrhnout do Ruska a ?dn? ho zdemokratizovat. e se Srii neda? zdemokratizovat, je zsluha Obamy. Kdyby byl presidentem McCain ?i Madlnka Albrightov, to u by jak Rusko, rn, Korea, tak i Srie byly dvno zdemokratizovny do doby kamenn a u mohl bt ve sv?t? nastolen po?dek a spravedlnost a zkon prva a hlavn? demokracie a svoboda. To tak Kja. V syrskm m?st? Dma byly uzav?eny koly kv?li kazetovm bombm z?ejm? z ruskch letadel. Kja mohl tak klidn? napsat, e kazetov bomby shazovala z?ejm? uruguaysk letadla, vsledn informace by byla toton. Putinsk Rusko sm??uje do ekonomick ?ern dry, co mu sice nebrn pokra?ovat v lenm zbrojen. Rusku ve vhledu 12 - 18 m?sc? hroz opravdu vn ekonomick problmy. P?i jinak stejnch cench ropy a zemnho plynu do konce roku 2016 spot?ebuje rezervn fond a bude si muset vybrat, zda tisknout penze, nebo se uchzet o p?j?ky v zahrani?. Holt, proti gustu dn diputt. Pro? se Moskva sna svrhnout Angelu Merkelovou. Rusk elity slab protivnky nikdy neet?. Scn? je navc p?edem p?ipraven, ohran a lze jej pout naprosto rutinn?. V protinorsk dehonesta?n kampani se osv?d?il. D?ti a dospvajc spolehliv? bud intenzvn emoce. Na faktech rozvn?nm dav?m u nesejde. Pokud by kancl?ka padla, Kreml m?e doufat, e v lt? budou sankce zrueny. Mon ji m v kapse podporu Francie. Bez Merkelov by m?l dobrou anci. Merkelov ustoupila Putinovi v Minsku a v d?sledku podruh, kdy dovolila SPD v rmci trvajc Ostpolitik projekt plynovodu Nordstream 2. Nic z toho j ovem nezskalo ani tu nejmen nklonnost Kremlu, protoe ten mysl v logice her s nulovm sou?tem a kad stupek povauje za znmku slabosti strany, kterou tm povauje za poraenou. Kadou dal slabost vt a obratn? vyuv. Po n?jakm sentimentu nebo zsluhch tu nen ani pamtky. Jde ?ist? o mocenskou konstelaci. Tento politologick rozbor je skute?n? hoden nadpr?m?rn? honorovanho redaktora Britskch list?. Kja tak pe vojensko-vle?nick odborn vahy, a? m modrou knku, rozum detailn? vojenskm zleitostem. Jeho vojensk a vle?n teorie jsou geniln? nad?asov. T?eba uvd po?ty bodk? a polnch lopatek, kter vlastn jednotliv armdy a dle toho potom predikuje vt?zstv ve vle?nm st?etu bu? t ?i on strany. Neopomene ovem nikdy dodat, e Putinovi vojci maj jak poln lopatky tak bodky zreziv?l, no, co byste cht?li po opilch muicch, e? Jet?e nai vojci jsou o?kovni proti tetanu. Jenom se podivuji, pro? jet? neodeel p?edvat sv vle?n taktiky a strategie bojovnk?m za svobodu a demokracii na Ukrajin?, hlavn? praporu Azov. Vdy? kdyby se ?dili jeho radami, u dvno by vyhnali rusk putinovsk vojky-zelen mu?ky bojujc za nvrat totalitnho komunismu ze zem? ba dokonce i z povrchu zemskho. Nabdl se Poroenkovi za vle?nho manaera? Pro? tam neodeel jako dobrovolnk bojovnk za svobodu a demokracii? Zdn odbornosti a p?esn citovn zdroj? je snad Kj?v kon?ek. M kad ?lnek perfektn? ozdrojovn, sam ZDE, ZDE, ZDE, a pokud kliknete na n?kter to ZDE, zjistte, e to jsou n?jak obskurn anglick ?i n?meck tiskoviny typu naeho Blesku, AHA a Reflexu. B?n praxe t?chto odbornk? je, e anonymn? ?i pod pseudonymem nechaj na n?jakm webu zve?ejnit n?jak vyloen nesmysl a pak se na n?j odvolvaj jako na zdroj. To se potom v?decky ozdrojovv, co? Dolej se ct bt tak superfilosofem, zajist postmodernm. Jako politolog p?ekonv i Jefima Fitejna, ale jako filosof p?ekonv dokonce i samotnho Junga (Carl Gustav Jung 1875-1961). Kja m vdy skoro v kadm ?lne?ku n?jak to knin, zastaral ciz slovo, kter m zd?raznit jeho p?evysokou inteligenci a nesmrnou vzd?lanost. Ur?it? m po ruce n?jak speciln slovnk cizch slov, kter uvd slova zastaral, knin a mlo pouvan, a tak do kadho ?lne?ku vsune n?jak to zastaral ciz slovo, aby se blskl svou supervzd?lanost. Podobn? a se stejnm clem tot pouvali i pop?evratov politici. Z tho slovnku asi vybral Klaus a snad vichni minist?i kolstv. Bylo to a k smchu (nebo k pl?i?). Ve sborovn? dvacet vysokokolsky vzd?lanch kantor? z?stalo v divu nad n?jakm jejich novm pojmem ?i n?jakm novotvarem. Shl jsem v knihovn? po slovnku a ejhle - slovo knin, zastaral, mlo pouvan. Alespo? jsme se zasmli snaze ministr? kolstv o vzbuzen dojmu inteligenta. Vsledkem jejich snahy byl pln opak. Kja ve svch rdobyfilosofickch statch p?edvd bezduch naprosto bezobsan przdno omotan zmatenmi v?tami a citacemi vemonch postmodernch pseudofilosof?, prost? je to text vdycky signifikantn? acedick. Ovem kdy do svho ?lnku zaplete n?jak del v?ty od Junga a p?id pr zastaralch, kninch a mlo pouvanch cizch slov, to ?lov?k zr a hled n?jak smysl textu, ovem dn smysl nenachz, e by smysl jeho ?lnk? byl nesmysl? Asi to je v?rn?j konstatovn. Pr byl jeden ?as squatterem, take nen divu, e od svch spolubydlcch nasl spoustu super intelektulskch moudrost. Od Boba Kartouze jsem nenalezl ani jednu perli?ku hodnou zaznamenn, m toti dar mnohomluvnosti o ni?em. ?ek ho skv?l budoucnost. Pokud vleze do n?jak politick strany, m kariru zajit?nu. Mluvit hodinov proslovy o ni?em, to je dar bo a politick p?ednost. Jeho heslo zn: Proto mluvm tak dlouho, abych nic ne?ekl. *** Hodina nboenstv - judaismus Prvn (vodn) hodina nboenstv pro ky zkladn koly (10 a 15 let) Dobr den ci a kyn?. Ticho ml?en. Na pozdrav je slunost odpov?d?t, tak jet? jednou: Dobr den ci a kyn?. Sborov odpov??: Dobr den. Tak si sedn?te. V dnen vodn hodin? si povme n?co o tom, kolik je ve sv?t? r?znch nboenstev a kterou vru obyvatel t ?i on zem? vyznvaj. T?ch nejd?leit?jch a nejhlavn?jch je pouze p?t, plus jedno zanikl americkch indin?, tedy celkem est. Napeme si je na tabuli. Nejznm?j u ns v Evrop? jsou t?i - je to 1. judaismus, 2. k?es?anstv a 3. islm. V Indii je to 4. hinduismus a 5. buddhismus. U indin? to bval kult Slunce. Samoz?ejm? je jich daleko vce, ale ta nejsou p?li roz?en, jejich vyznava?? je pomlu. Zbude-li nm ?as, tak se i o nich zmnme. Co je to v?bec nboenstv? Je to vra v n?jakou nadp?irozenou, nadzemskou ?i mimozemskou bytost ?i slu, kter pr vytvo?ila ?i stvo?ila z ni?eho jak cel sv?t, tedy vesmr, tak i nae slunce a i nai zemi a dokonce i ?lov?ka - Adama a Evu, tedy nae prapraprarodi?e. Ta nadp?irozen sla ur?uje a ?d veker d?n a i ?iny ?lov?ka. T nadp?irozen bytosti ?i sle se ?k B?h. Boha jet? nikdy nikdo nevid?l ani nevyfotil, ale pr k n?kterm lidem promlouv a rad jim, ale taky ho nevid, pouze sly, pr m medov a velice p?jemn hlas, ale nahrt jeho promluvy na mikrofon se jet? tak nikdy nezda?ilo. No a i kdy ho n?kte? sice nevid?li, ale slyeli a um?li pst, tak ty v?ty pronen bohem zapsali. T?m zapisovatel?m se ?k proroci ?i svat lid a t?m zpisk?m svat Bible. Stru?n? k jednotlivm vrm. Nejstar je judaismus, tm tak za?neme. Je to nboenstv vyznvan idovskm nrodem v Izraeli. id? ije v Izraeli na 8 milin?, ale jsou tak roztroueni po celm sv?t?, take dohromady jich m?e bt pr kolem 30 milion?. Izrael je malinkat zem? velikost jako u ns Morava. Pr kdysi dvno, p?ed dv?ma tisc lety p?ed nam letopo?tem, tedy dnes u je to skoro ?ty?i tisce let, il na Sinajsk pouti (ukzat na map?) pastevec Abrahm s manelkou Srou a s druhou manelkou Hagar. Bydleli ve stanech a m?li velk stdo ovc, koz a velbloud? a neustle se se svmi stdy st?hovali na msta, kde rostla trva, nebo? v poutch bv trvy velice mlo a vzcn?. T?m pastevc?m se ?k beduni. Abrahm m?l se Srou syna Izka a s Hagar syna Izmaela. Jenome ta prvn manelka Sra n?jak nesnela druhou manelku Hagar a tak p?esv?d?ila Abrahma, aby ji vyhnal do pout?. Abrahm poslechl a Hagar s malm Izmaelem vyhnal, co ale znamenalo jejich jistou smrt. V pouti je pouze psek a dn voda. Myslm si, e to v?bec od Abrahma nebylo sprvn. Ne?astn Hagar sedmkrt ob?hla pahorky Marva a Saf ne nalezla vodu pro svho synka. Dodnes muslimov na jej po?est tak sedmkrt obchzej p?i slavnostech ty dva pahorky. Potom se j poda?ilo najt n?jak jin beduny, kte? ji mezi sebe p?ijali, take se zachrnili. Izmael vyrostl, m?l d?ti a ty d?ti m?ly dal d?ti a tak dle, no a z rodu Izmaela vznikl velk nrod Arab?. Z potomk? syna Izka zase vznikl nrod id?. A prv? s tm praotcem Abrahmem mluvil b?h. ?kal mu p?iblin? toto: Tebe, Abrahme, jsem si vyvolil, protoe jsi nejlep ze vech lid. Tak tvoje potomky budu mt v oblib? a budu jim dvat p?ednost p?ed vemi ostatnmi nrody. Za?dm, abyste se velmi rozmnoili, aby vs bylo vce ne zrn?ek psku na b?ehu mo?e. Tak za?dm, abyste vytvo?ili velikou ?i, kter bude sahat od ?eky Eufratu a po St?edozemn mo?e. A vechny ostatn nrody sv?ta vm budou slouit, otro?it. J jsem tv?j b?h a jmenuji se Jahve. Pouze mn? se bude klan?t a pouze mne bude vzvat a uctvat, nebude se klan?t jinm boh?m, jako jsou t?eba bohov egyptt, sumert ?i pert. Tuto ?e? pronesl b?h k Abrahmovi p?ed dv?ma tisci lety p?ed nam letopo?tem. Ovem psa?i to zapsali a kolem roku 300 p?ed nam letopo?tem. Mon ti d?v?j neum?li pst a tak si to pouze navzjem povdali, otec synovi, syn vnukovi atd. po celou dobu t?ch vce ne 1.500 let. Tato slova pnaboha jsou zapsna ve svat knize v Bibli dokonce mnohokrt, take p?esn zn?n onoho slibu si tam m?eme p?e?st. Hlavn? v prvnch p?ti knihch Bible, co jsou tyto knihy: Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium. Jinak se jim tak ?k P?t knih Mojovch, ?ili Tra. Genesis znamen po?tky, Exodus znamen odchod (z Egypta), Levitikus jsou p?edpisy o tom, co a jak maj provd?t kn?, Numeri je kniha o po?tech p?slunk? idovskho nroda v pr?b?hu historie a Deuteronomium je kniha historick, popisujc p?b?hy idovskho nroda od Abrahma, p?es Moje, krle Davida a alamouna a po stavbu chrmu v Jeruzalmu. Praotec Abrahm po vyhnn Hagar do pout? ud?lal jet? jeden, dle mne tak velice nemorln, skutek. B?h Jahve mu toti p?ikzal, aby svho syna Izka pod?zl a jeho t?lo splil na hranici d?eva. Znamen to, e b?h Jahve m rd krev a je mu p?jemn ?ichat v?ni pe?enho lidskho masa. To takovho boha bych j nikdy necht?l! Abrahm ovem poslechl a el ob?tovat syna Izka na horu Moria. Asi si myslel, e to mus ud?lat, kdy mu toho Jahve tolik nasliboval. Ale to ob?tovn dopadlo dob?e. Abrahm sice u m?l svzanho syna na hranici d?eva a u se rozmchl noem na pod?znut, vtom ale p?ilet?l and?l a ruku mu zadrel, ?ka, e Jahve si to rozmyslel a u nechce krvavou ob??. Abrahm ale ?ekl and?lovi, e mu nev?? a e chce, aby mu to ?ekl p?mo Jahve. Take Jahvemu nezbvalo ne sestoupit z nebes a potvrdit mu, e vechno co slbil, nadle plat a e ob?tovn syna u nevyaduje. Kdyby tak Abrahm v?d?l, e sv?j slib Jahve ale nespln, p?ece dnou velkou ?i od Eufratu po mo?e id nikdy nevytvo?ili a jako zrn?ek psku jich tak nen, jejich zemi?ka je malinkat a i lid je docela mlo. Co by ud?lal? Asi by boha poslal n?kam do pry?. Jmno boha Jahve se v semitskm jazyku nape bez samohlsek, tedy pouze JHW. P?edpokld se, e samohlsky si kad ?ten? dopln sm, tedy JaHWe. Sekta Jehovist? nesprvn? dopl?uje samohlsky takto: JeHoWa. Na judaismu se mi moc lb vztah vyznava?? k jejich bohu, tedy k Jahvemu. B?n? s nm rozmlouvaj, ?astokrt mu odporuj, hdaj se s nm, d?laj si srandu, prost? jako by to byl jejich kamard, dokonce mu nap psan?ka s prosbou o to ?i ono a zastr? ten dopis mezi kameny posvtn zdi, kter jedin z?stala z rozbo?enho chrmu. Nm to p?ipad tak troku k smchu, nebo? hlasit? mluv k bohu ?i rozprv?j s bohem, kterho ale ovem nevid, kvaj se u toho, rozhazuj rukama, kymcej se z boku na bok, jakoby byli opil ?i nadrogovan ve stavu extze. Takto s bohem rozprv?j ale jenom tzv. ortodoxn rabni s dlouhm plnovousem a na hlav? maj jaksi irok ?ern klobouk. id m?li kdysi dvno, p?ed dv?ma tisci lety velk chrm v Jeruzalm?, ale ten jim zbo?ili ?mt legion?i pod vedenm Tita v roce 70 n. l., z?stala viditeln pouze Zpadn ze?, nazvan n?kdy jako Ze? n?k?. Ze zbo?enit? chrmu se pak po sedm stalet stalo m?stsk smetit?, a a v roce 715 nechal postavit na tom mst? chalfa Umjad al-Wlid meitu Al-Aks, kter tam stoj podnes. Ten pln? p?vodn prvn chrm nechal postavit krl alamoun na mst?, kde m?l Abrahm ob?tovat syna Izka, tedy na ho?e zvan Moria. Tak tam nocoval Jkob, kdy m?l sv?j sen, ve kterm vid?l, jak po eb?ku do nebe vystupovali a zase sestupovali proslaven krlov a vojev?dci tehdejch ?as?. Pro? jsi tak nelezl nahoru do nebe, pt se Jkoba b?h. le, vdy? vichni vystupovali a zase sestupovali, to by ?ekalo i mne. Jahve odpov?d?l: Tebe bych si v nebi ponechal. Jkob siln? zavhal, e? No a v tom se Jkob probudil. Hora Moria, ?i tak Chrmov hora, nebo i Vzneen svatyn?, je spe takov men kopec uprost?ed Jeruzalma, kde krl alomoun (pr 970-931 p?. n. l.) nechal postavit prvn chrm, kter ovem srovnal se zem babylonsk krl Nebukadnezar II. v roce 586 p?. n. l. Nidn archeologick pamtka po prvnm chrmu nebyla nalezena, ani zklady, prost? nic, take jsou docela oprvn?n domn?nky o neexistenci takovho chrmu. Po nvratu z babylonskho zajet byl postaven druh chrm, kter pozd?ji u skute?n? reln? zvelebil Herodes - to je ten, kter tak na?dil to slavn vrad?n nevi?tek. Ovem zase o pr desetilet pozd?ji, v roce 70 n. l. toto slavn architektonick dlo nechal zbo?it Titus. Veobecn? p?ijmanou tez mezi idy tm?? vech denominac je, e Mesi p?ijde a postav na Chrmov ho?e T?et Chrm. Z nboenskho hlediska je tak Chrmov hora mstem, kde se B?h setkval s ?lov?kem, kde se nebesa setkvala se zem. Podle Talmudu echina nikdy neopustila Zpadn ze?. (echina jest dle Talmudu manelkou Jahveho, ?i tak jeho stn.) Take bude zbo?ena meita Al-Aks a postaven t?et chrm? To? otzka. ejch Raed Salh, v?dce islmskho hnut v Izraeli, v roce 2007 prohlsil: Po tisc p?ipomnme, e cel meita Al-Aks, v?etn? veho co je nad n i pod n, je pouze a jedin? muslimskm majetkem a nikdo nem prvo ani na jedin zrnko psku z n. Bude tedy problm vy?een v blzk budoucnosti nebo nebude? P?ijde Mesi? (Mesi znamen mocn krl, velk vojev?dce, osvoboditel ?i spasitel.) Protoe nemaj chrm, tak se id chod modlit do synagog, v?tinou v sobotu, kdy maj zkaz jakkoliv t?lesn ?innosti. Dokonce sm v sobotu ujt jenom p?edepsan po?et krok?, pokud ujdou vce krok?, tak poru zkony sabatu. Sobota je pro idy podobn na ned?li, kdy my tak odpo?vme a nepracujeme, tedy v?tinou nepracujeme. P?ipad mi, e si tu sobotu vybrali za svtek schvln? a zm?rn?. Vdycky vude toti bylo na?zeno slavit ned?li, kdy se nepracovalo. Kdy si tedy vybrali sobotu, tak vlastn? m?li v tdnu svte?n dny dva, kdy nepracovali. Dobr npad, no ne? Je jenom mlo zem, kde by nestly synagogy. U ns v Evrop? je to pouze Albnie a Kosovo, ale nejsem si tm pln? jist. V Kosovu nedvno vechny synagogy podplili a srovnali se zem, mon na n?jakou t?eba i zapomn?li. Je samoz?ejm? nutn se zmnit i o zkladnm svatm textu, tedy o Bibli a Talmudu. Tru nadiktoval Mojovi samotn Jahve. Mluvil k n?mu z ho?cho ke?e, mluvil dlouho a dlouho, ke? ne a ne sho?et, a Moj vechna bo slova zapsal. Podobn? i Mohamed zapsal slova (zapamatoval si je, protoe nebyl moc gramotn), kter mu nadiktoval archand?l Gabriel. Talmud zase sepisovali u?en rabni, protoe byl pot?ebn sprvn vklad on?ch Mojovch v?t. Naprosto zsadn a nejd?leit?j je pas a vyvolenosti idovskho nroda, jak jsem uvedl na za?tku. Tak neomalen? otev?en? to prohlsili pouze brahmni v hinduismu a Adolf Hitler. Zajist o sv vyvolenosti je p?esv?d?eno kad nboenstv, ba i ta nejmen sekti?ka, ale nedv to tak p?li okat? najevo jako id. Ovem vyvolench je pouze to jedno procento, plus mn? vyvolench p?isluhova?? tak deset procent a ostatn maj pouze nad?ji, e budou pat?it tak mezi n?. Copak b?n id v potu tv?e zskvajc sv?j chlb vezdej je vyvolen? Voli?i Dolfiho pat?ili tak mezi vyvolen nadlidi, bylo jim akort slbeno, e dostanou zdarma statek na Ukrajin? a stovku otrok? k tomu. Tedy tak dostali pouze nad?ji. U hned v prvn knize zvan Genesis (po?tky) jsou kouzeln p?b?hy. B?h, kter to nadiktoval, byl vynikajc dadaista ba i znamenit surrealista. Tak t?eba hned na za?tku se popisuje stvo?en sv?ta b?hem sedmi dn? z ni?eho. Na po?tku nebylo nic, pouze duch se vznel nad vodami. Take ne e nebylo nic, byla p?ece voda, dle byl duch svat vznejc se nad vodami a do t?etice tam byl p?eci jet? i b?h. Myslm si, e ty dny stvo?en stoj za p?e?ten. Prvn den stvo?en: Zem? byla bez tvaru a pust, temnoty byly nad propast, a Duch Bo se vznel nad vodami. B?h ?ekl: Bu? sv?tlo! A bylo sv?tlo. Vid?l, e sv?tlo je dobr, a odd?lil sv?tlo od tmy. B?h ?ekl: Bu? klenba uprost?ed vod a odd?luj vody od vod! U?inil klenbu a odd?lil vody pod klenbou od vod nad klenbou. A stalo se tak. Klenbu nazval B?h nebem. Byl ve?er. Druh den: A bylo jitro, den druh. ?ekl B?h: Nahroma?te se vody pod nebem na jedno msto a uka se sou! A stalo se tak. Sou nazval B?h zem a nahromad?n vody nazval mo?i. Vid?l, e to je dobr. B?h tak ?ekl: Zazelenej se zem? zelen: bylinami, kter se rozmnouj semeny, a ovocnm stromovm rozmanitho druhu, kter na zemi ponese plody se semeny! A stalo se tak. Zem? vydala zele?: rozmanit druhy bylin, kter se rozmnouj semeny, a rozmanit druhy stromov, kter nese plody se semeny. B?h vid?l, e to je dobr. Byl ve?er. T?et den: A bylo jitro, den t?et. ?ekl B?h: Bu?te sv?tla na nebesk klenb?, aby odd?lovala den od noci! Budou na znamen ?as?, dn? a let. Ta sv?tla a? jsou na nebesk klenb?, aby svtila nad zem. A stalo se tak. U?inil tedy B?h dv? velik sv?tla: v?t sv?tlo, aby vldlo ve dne, a men sv?tlo, aby vldlo v noci; u?inil i hv?zdy. B?h je umstil na nebeskou klenbu, aby svtila nad zem, aby vldla ve dne a v noci a odd?lovala sv?tlo od tmy. Vid?l, e to je dobr. Byl ve?er. ?tvrt den: A bylo jitro, den ?tvrt. ?ekl B?h: Hemete se vody ivo?inou hav?t a ltavci ltejte nad zem pod nebeskou klenbou! B?h stvo?il velik netvory a rozmanit druhy velijakch hbitch ivo?ich?, jimi se zahemily vody, stvo?il i rozmanit druhy velijakch ok?dlench ltavc?. Vid?l, e to je dobr. B?h jim poehnal: Plo?te a mnote se a napl?te vody v mo?ch. Ltavci nech? se rozmno na zemi. Byl ve?er. Pt den: A bylo jitro, den pt. ?ekl B?h: Vydej zem? rozmanit druhy ivo?ich?, dobytek, plazy a rozmanit druhy zemsk zv??e! A stalo se tak. B?h u?inil rozmanit druhy zemsk zv??e i rozmanit druhy dobytka a rozmanit druhy velijakch zem?plaz?. Vid?l, e to je dobr. Byl ve?er. est den: A bylo jitro, den est. ?ekl B?h: U?i?me ?lov?ka, aby byl nam obrazem podle na podoby. A? lid panuj nad mo?skmi rybami a nad nebeskm ptactvem, nad zv?aty a nad celou zem i nad kadm plazem plazcm se po zemi. B?h stvo?il ?lov?ka, aby byl jeho obrazem, stvo?il ho, aby byl obrazem Bom, jako mue a enu je stvo?il. B?h jim poehnal a ?ekl jim: Plo?te a mnote se a napl?te zemi. Podma?te ji a panujte nad mo?skmi rybami, nad nebeskm ptactvem, nade vm ivm, co se na zemi hbe. B?h tak ?ekl: Hle, dal jsem vm na cel zemi kadou bylinu nesouc semena i kad strom, na n?m rostou plody se semeny. To budete mt za pokrm. Veker zemsk zv??i i vemu nebeskmu ptactvu a vemu, co se plaz po zemi, v ?em je iv due, dal jsem za pokrm vekerou zelenou bylinu. A stalo se tak. B?h vid?l, e vechno, co u?inil, je velmi dobr. Byl ve?er. Tak byla dokon?ena nebesa i zem? se vemi svmi zstupy. Sedm den: Sedmho dne dokon?il B?h sv dlo, kter konal; sedmho dne p?estal konat veker sv dlo. A odpo?inul v den sedm ode veho dla svho, kter byl konal. (Tak p?ekldaj Krali?t.) B?h poehnal a posv?til sedm den, nebo? v n?m p?estal konat veker sv stvo?itelsk dlo. Toto je rodopis nebe a zem?, jak byly stvo?eny. V esti dnech toti u?inil Hospodin nebe a zemi, ale sedmho dne odpo?inul a oddechl si. (Ex 31,17) idovt u?enci p?esn? ur?ili datum onoho stvo?en sv?ta a vylo jim, e se to stalo 7. ?jna 3.761 p?ed nam letopo?tem. P?ipo?teme-li k tomu roky naeho letopo?tu, tedy 2.016, vyjde nm, e sv?t byl stvo?en p?ed 5.777 roky. Tedy sv?t, zem? a vesmr a i ?lov?k byl stvo?en p?ed mlem esti tisci lety! A n?kte? lidi tomu v?? jet? i dnes! Byzantt, tedy pravoslavn, u?enci tak vypo?tali p?esn datum stvo?en a vylo jim, e to stalo nikoliv 7. ?jna, nbr 1. z?. No jo, kdo z nich ud?lal chybu ve vpo?tu? Je pro mne docela nepochopiteln, kdy docela znm a uznvan v?dec dostane otzku: Vy jste p?ece objevil kosti neandertlce a datoval jste je do doby p?ed 120 tisci lety, jak se to slu?uje s va vrou, e Jahve stvo?il sv?t p?ed 6 tisci lety? Odpov??: Pletete v?du, kde jsou jasn a nezpochybniteln fakta, a vru, vra p?ece nen v?da, to nelze slu?ovat. J v??m, e Jahve stvo?il sv?t p?ed 6 tisci lety, ale v?deck fakta o neandertlcch p?ece nelze zpochyb?ovat. Ani po tomto vysv?tlen to nechpu. Holt jsem atheista. B?h stvo?il sv?tlo prvn den, ale slunce, m?sc a hv?zdy a ?tvrt den. To mi taky n?jak nesed, ale v??cm to nevad. Nu co. ?ci, e je to blbost nelze, p?ece b?h se neml, b?h m vdycky pravdu, to pouze my s nam nedostate?nm a mdlm rozumem tomu nerozumme a nechpeme to, proto nastupuj vyklada?i, kte? to uvedou na pravou mru a srozumiteln? ve p?esloitch souv?tch nm to vysv?tl. ivo?ichy tvo?il dva dny, ?tvrt a pt den. Pro? to neud?lal b?hem jednoho dne? Asi to bylo dost obtn i pro pnaboha. Kdy u tedy na zemi b?h stvo?il flru i faunu, tak se rostlinstvo ptalo: , velik Stvo?iteli, a pro? jsi ns stvo?il? Stvo?itel odpov?d?l: Mte p?ed sebou velik a vzneen kol, budete toti potravou pro vy formy ivota, co je smysl vaeho byt. Prost? budete krmivem pro siln?j, co vs mus napl?ovat blaenstvm. Tak zv?tka se ptala: , Velik Vldce a Tv?rce Vehomru, na? a pro? jsi ns stvo?il? Tv?rce veho odpov?d?l: Ulechtilm a d?stojnm smyslem vaeho ivota a byt je ob?tovn se, budete toti pokrmem pro siln?j tvory. I ?lov?k se tak ptal: , Vzneen, pro? jsi ns stvo?il? Odpov?? zn?la: Mte p?ed sebou krsn a velkolep kol, budete t?ce pracovat a umrat vyslenm pro nadlidi, kte? na moji po?est provd?j nbon ob?ady a shroma?uj zlato. Zlato se mi toti velice moc lb a majitele zlata mm nejrad?ji. Oblibuji tak krev, slzy a pot, co o?ekvm od chudch. P?inte tm velkolepou, velebnou a ulechtilou ob?? k m poct?. Mte svobodnou v?li a samoz?ejm? se m?ete brnit a vzpouzet, vae odporovn bude ovem k ni?emu, prost? siln?jm se neubrnte a a? d?lte co d?lte, nemte zkrtka anci. Rad?ji se pokorn? odevzdejte p?edem ur?enmu osudu a nevzpouzejte se svmu d?lu. Bohat jsem stvo?il proto, e mm v oblib? barvu zlata, a chud proto, aby toho zlata m?li bohat co nejvce. Doufm, e u chpete, pro? jsem to tak ve sv?t? za?dil. Howgh, domluvil jsem. Jak vid?t, Stvo?itel ve d?kladn? promyslel a d?sledn? zrealizoval. Talmudist jsou ovem tak vynikajc dadaist a srandist. N?kolikrt jsem je srovnval s ?nskmi dadaisty, tedy s taoisty, ti jsou samoz?ejm? tak vynikajc, ba talmudisty vysoko p?evyuj, nebo? maj radost ze ivota a jejich nespoutan veselost mn? vdycky dod chuti do ivota, kdeto talmudist jsou p?esp?li vn a radost ze ivota postrdaj, nebo? jejich hlavn npln je zd?vod?ovn vyvolenosti idovskho nroda. I kdy musm uznat, e ob?as maj docela p?kn hlody. T?eba kdy tvrd docela vn?, e and?l p?i odd?lovn vod od soue odmtli Jahvemu pomhat, vykalali se na pomoc, a? si to Jahve ud?l sm. Nebo kdy Jahve stvo?il z hlny Adama, tak poru?il and?l?m, aby se jeho vtvoru poklonili, asi se domnval, e je to vynikajc um?leck dlo. And?l Lucifer (Sv?tlono) odmtl slovy: J, syn ohn?, se mm klan?t synu hlny? Nikdy! A b?h na to ne?ekl nic, ani Lucifera nesvrhl do bezedn propasti, to ud?lal a pozd?ji. K p?b?hu o stvo?en Evy z Adamova ebra p?idali vysv?tlen genetici. Tvrd, e to bylo docela snadn zleitost, sta?ilo pr v tom Adamovu ebru prost? zruit v genu chromozom Y, co bylo pro Jahveho hra?kou. A vimli jste si, e od t doby, tedy od stvo?en Evy, mme my mui o jedno ebro mn?? Akort nevm, zdali nm schz na lev nebo na prav stran? hrudnku. Tak je velice zajmav, e Eva nem pupek, nenarodila se, nbr byla stvo?ena. Kontroloval jsem to a moje ena pupek ur?it? m?la. Kdy ?teme, tedy kdy budeme ?st, Bibli, tak jsme p?mo uchvceni vynikajcm literrnm stylem, kdy to vechno napsan nm p?ipad naprosto realistick, skute?n, jakoby se to odehrvalo p?mo p?ed naima o?ima. Fakt je to mimo?dn? mistrovsky sepsan a samoz?ejm? tak mimo?dn? mistrovsky vymylen. Ale tak ve sv?tov literatu?e nenajdeme knihu, ve kter by byla takov spousta povrad?nch lid. V dnm romnu, ani v Homrov? Ilias, kde se deset let neustle vl? o Trju, nen tolik mrtvch. V Bibli jsou docela b?n masakry tisc? lid najednou. Dosti ?asto je to p?mo nechutn a odporn, t?eba to len vrad?n v knize Jozue. A co zv?rem o judaismu? Snad n?co o tom, pro? jsem p?esv?d?en, e dn Abrahm a dn krl David ani krl alamoun neexistovali, ba ani dn velk idovsk ?e neexistovala. Vechno vlastn? vymysleli pisatel, spisovatel a u?en rabni, ijc a ve ?tvrtm a druhm stolet p?ed n.l. Uvedu pro toto moje tvrzen pr n?jakch d?vod?. Zajist by se dalo snst takovch d?vod? na celou tlustou knihu. A takovch knih je spousta, jenom si je najt a p?e?st. V dob? kdy podle autor? Bible (zapisovatel? slov Jahveho) il praotec Abrahm ?i krl David a alamoun a prosperovala slavn Izraelsk ?e, reln? existovala ?e egyptsk, sumersk, persk, ?eck (Athny a Sparta), a to vechno byly vysoce vysp?l civilizace, ve kterch jejich tehdej vzd?lanci zapisovali veker d?n v tehdejm sv?t?, zapisovali smlouvy se sousednmi a i se vzdlen?jmi stty, zapsali, co pronesl velvyslanec t ?i on zem?, zapisovali dokonce i takov malichernosti a podrobnosti, kdo kdy a kolik odevzdal obil a kolik zaplatil dan, svatebn smlouvy, kupn smlouvy apod. a tyhle vechny zpisy se zachovaly a m?eme si je dnes i p?e?st. Take si m?eme ud?lat docela p?esn obrzek o tom, jak tehdej sv?t vypadal. A kupodivu v t?ch zpisech nenalzme ani jednu jedinou zmnku o Izraeli a o n?jakm idovskm nrodu. ?eck rukopisy, v nich ?e?t historikov popisuj obchodn aktivity t?eba Fni?an?, nen ale o idovskch ani ?! P?itom Fni?an m?li bt dle Bible sousedi Izraele. Tak slavn Platn (427 p?. n. l. 347 p?. n. l.) kdy byl na nvt?v? v Egypt? a rozmlouval s tam?jmi kn?mi a ty rozhovory zapsal, se nikde nezmi?uje o n?jakm izraelskm sttu. A e by Platn nenavtvil tak slavnou idovskou ?i? Vdy? to m?l kousek, klidn? by tam mohl zajt p?ky a prohldnout si majesttnost a slvu izraelsk zem?. Neud?lal to. V Platonovch zpiscch je ovem zmnka, e mu kn?z vyprv?l o zanikl Atlantid?. Je to ojedin?l zmnka, nikdo jin se o n?jak Atlantid? nezmi?oval, ani egyptt kn? to nezapsali. Platn tak zapsal, e uslyel od egyptskho kn?ze takov otcovsk pou?en: Vdy? vy ?ekov jste jet? takov d?ti. Tm mu dal jemn? najevo starobylost ?e egyptsk. Mm takov dojem, e Platon asi neporozum?l p?ekladu v?t egyptskho kn?ze s tm, e jejich egyptsk civilizace je a tak moc star, e je nejstar civilizac na sv?t? a mnohem star ne t?eba u zanikl bval slavn civilizace na ostrov? Krta. Prost? velik Platn to spletl a zam?nil Krtu za Atlantidu. Kdyby se nael kous?ek hlinkovho plku ?i centimetrov lomek um?l hmoty prokazateln? pochzejc z doby kdy pr existovala ona bjn Atlantida, tak uv??m v jej existenci. Zatm se nic takovho nenalezlo. Podobn je to i s histori Izraele, tak se dn archeologick doklady nenalezly a ani psemn zpisy v okolnch ?ch a vele?ch se nenalezly. Kdyby se nala n?jak zmn?i?ka t?eba v po?etnch zachovalch knihovnch v klnovm psmu, tak by to moje p?esv?d?en bylo nahlodno. Z toho veho ve uvedenho m?eme klidn? vyvodit, e idovsk historie, jak ji podv Bible, je pouh vmysl moc hezky napsan. Ale copak povaujeme pohdky Boeny N?mcov za pravdiv? Ty jsou tak moc krsn? sepsan. Je mi naprosto nepochopiteln, jak lze v??it pohdkm. Judaismus je vymylen nboenstv od a po zet (od Abrahma po Ze? n?k?) a je naprosto nemorln a rasistick, nebo? oficiln? hls nad?azenost jednoho nroda (idovskho) nad vemi ostatnmi nrody a prosazuje tento nzor jako legitimn a legln, toti e na to m prvo dan p?mo od boha. Vdy? je to p?mo zvrcenost. A zakzat jej se nikdo ani nepokou! Nen to ovem nic moc divnho, vdy? i m?j otec se jet? narodil za csa?e, kter sv panovn odvozoval z pov??en boha. A anglick krlovna podnes vldne z pov??en boha. A americk vlda jet? i dnes poslouch a ?d se radami boha. Take vlastn? nen se ?emu divit. *** P?t hodina bude o k?es?anstv. Hodina nboenstv - k?es?anstv Povdn o k?es?anstv za?neme u judaismu, tedy tam, kde jsme minule skon?ili. K?es?anstv toti vzniklo jako nepatrn sekta (odno) judaismu. Ale nejd?ve si musme n?co mlo ?ci o tehdejm sv?t?, tedy o sv?t? na p?elomu v?k?. Co je to p?elom v?k?? Letopo?ty, tedy jednotliv roky, se po?taj na dobu p?ed nam letopo?tem a na dobu u naeho letopo?tu. Zde se nabz jako samoz?ejmost rok nula. Jenome rok nula neexistuje. Existuje jeden rok p?ed nam letopo?tem a hned nsledujc je prvn rok u naeho letopo?tu. V roce 1 se dajn? narodil Je Kristus, proto se n?kdy tak pouvaj vrazy - doba p?ed narozenm Krista a doba po narozen Krista, co je ovem docela nemil pro ??any, Indy, Araby a v?bec pro ne-k?es?any, co je dnes 5 miliard lid. A o tto dob?, o p?elomu v?k?, si krtce n?co povme, p?itom jedno stolet p?ed nam letopo?tem a jedno stolet u naeho letopo?tu nehraje dnou roli. Stolet sem stolet tam. P?esn data si kad m?e najt na internetu. V t?chto stoletch existovala proslaven antick ?msk ?e. (Antikou nazvme ?ecko-?mskou etapu starov?ku.) Toto ?msk imprium bylo nejv?t a nejrozshlej sttn z?zen tehdej doby na sv?t?. P?edpokld se, e m?lo a 60 milion? obyvatel, co v t dob? bylo ohromujc ?slo. Sou?st tohoto ?mskho impria byly tak zvan provincie. Klidn? je m?eme nazvat koloniemi. Byla to Hispnie - dnen pan?lsko, Galie - dnen Francie, plus velk kus Anglie. Germnii, tedy dnen N?mecko, se jim ale nepoda?ilo zkolonizovat. Ani dal zem severn?ji od Dunaje nebyly v ?mskm podru?, tehdy ty zem? obvali Keltov, bylo to zem i dnenho ?eska a Slovenska. Zato jim pat?il cel sever Afriky zvan Maghreb, tj. dnen Maroko, Alrsko, Tunis, Libye a Egypt. Koloniemi byl tak vchod, tedy tehdej i dnen Srie, Anatolie - dnen Turecko, a tak Irk a rn, co byla tehdy Persie. Velikou p?ednost ?mskho impria byla absolutn? tolerantn nboensk politika. Byla to naprosto racionln politika - v??te si v co chcete, ale b?da, kdy nebudete platit dan?. Nikdy a nikde dn provincii, dnmu spole?enstv ?i n?jakmu kmenu nevnucovali svoje nboenstv. Dokonce by se dalo ?ci, e ke kadmu nboenstv v ?i m?li respekt. Kadmu nabdli, aby svho boha zobrazili ve zlat? a umstili na Forum Romanum, co bylo nejenom centrum ?ma nbr centrum cel ?e. To byla p?ece velik pocta. Byly tam sochy vech boh? ze vech provinci. Jedin nrod, kter tam nem?l sochu svho boha, byl nrod idovsk. Rabni to zd?vod?ovali tm, e jejich b?h je neviditeln, co samoz?ejm? u vech obyvatel vzbuzovalo veliknsk udiven a podiven. Samoz?ejm? z provinci nep?etrit? plynulo do ?ma obrovsk bohatstv. Kolonie byly plundrovny, drancovny a siln? oebra?ovny. T?eba obil doven z t?ch zem na lodch, bylo mnohem lacin?j, proto se nevyplatilo p?stovat je doma na Apeninskm poloostrov?, tedy v dnen Itlii. Bohatstv sv?ta se soust?e?ovalo v ?mu. Ob?as se obyvatel v n?kterch provincich vzpouzeli a poadovali samostatnost, tedy neplatit dan? ?mu, nbr si je ponechvat ve sv zemi. To samoz?ejm? nelze dovolit a kad vzpoura byla brutln? potla?ena vojenskou silou - legiemi. pln? stejn? to pozd?ji, v 18. a 19. stolet, d?lala Velk Britnie ve svch kolonich. Velk Britnie byla pln? stejn imperiln ?e a v dobch svho nejv?tho rozkv?tu se rozprostrala na tm?? jedn ?tvrtin? zemskho povrchu a zahrnovala t?etinu sv?tov populace, ovem doba trvn Commonwealthu (dv? stolet) byla mnohem krat ne trvn ?e ?msk (est stolet). ?msk ?e zmizela z d?jin sv?ta a tak z Anglie se stal bezvznamn a nicotn stte?ek. dn impria holt netrvaj v??n?, zmiz jak dm v pov?t?, jak pra nad hrncem. Tot ?ek USA. No a m?eme se za?t podrobn?ji v?novat miniaturn ?msk kolonii, tedy krlovstv izraelskmu. Byla to docela p?jemn krajina k pobvn, subtropy u mo?e, bohat ?man si tam nechvali stav?t rezidence. Tento jakoby samostatn sttn tvar bval nej?ast?ji p?mou sou?st Egypta, jindy zase koloni Babylo?an? ?i Peran?. Samoz?ejm? se jim nadvlda ?man? v?bec nelbila a tak Sanhedrin, jejich jakoby parlament, rozhodl o povstn. Hlavnm ?e?nkem a propagtorem vzbou?en (nrodn? osvobozeneckho boje) byl vysok krasavec rabi Akiva. I kdy n?kte? poslanci upozor?ovali: Akivo neblbni, vzpome? jak nm p?ed p?l stoletm, v roce 70, ud?lali ?man masakr a srovnali nm se zem Chrm, neubrnme se ani dnes, bude to p?ece sebevrada. Akiva se ovem nedal a argumentoval: P?ece u znme jejich vle?nou taktiku, mme nedobytn pevnosti, Jeruzalm m trojit hradby, nejenom e se ubrnme, my zvt?zme, B?h je s nmi. A vrchn generl Bar Kochba, ten Syn Hv?zdy, je prav Mesi, poraz je a za?d naemu krlovstv hranice a k Eufratu. B?h s nimi nebyl! Povstn bylo rozdrceno, d?sledky hr?zn, konsekvence nedozrn. Povrad?nch byla spousta obyvatel, ostatn prodni do otroctv a samotnm id?m byl pod trestem smrti zakzn vstup na jejich bval zem. Samotn rabi Akiva byl umu?en za pouit eleznch kart??. Tmto zp?sobem ho ?man okart?ovali ?i tak omirglovali, tedy svlkli z k?e, samoz?ejm? na nm?st a za p?ihlen dav?. Vyslali tm tak zprvu do sv?ta - zkuste n?kdo vyvolat povstn, dopadnete jak Akiva. Vynikajc historik Josef Flvius, sm ?astnk povstn, velitel jedn pevnosti, kter dlouho odolvala legion??m, v pr?b?hu vlky, u jako zajatec, se p?idal na stranu ?man?, proto ho dodnes idovt rabni nemaj v oblib?, nebo? je pro n? kolaborantem, doil v poklidu v ?m? a sepisoval pam?ti. Je to vynikajc ?ten a historicky objektivn, spolehliv? pravdiv a p?eloen tak do ?etiny. Definitivn konec izraelsk ?e se odehrl v letech 132 a 135 naeho letopo?tu. ?mt legion?i pouili docela zvltn metodu - nijak nesp?chali, pouze n?jakou tu pevnost oblehli, take ani my se nedostala dovnit? a ani ven. Pokud do pevnosti vedl akvadukt, to ho zni?ili, zastavili p?vod vody, no a ?ekali a ?ekali, a obrnci sn?dli vechny zsoby. Ob?as jim dovnit? mrskli n?jakou zv?ec zdechlinu v silnm rozkladu - hle prvn biologick vlka. Mezitm provd?li njezdy na okoln vesnice a m?sta, zabavovali prost? potraviny, chudci zem?d?lci, nez?stala jim ani slepice a navc byli vyuvni na zemn prce jako otroci. Sen o velk ?i, kter bude vldnout sv?tu, se rozplynul a idovsk stt p?estal existovat. Od t doby se datuje tzv. diaspora, co je rozptlen ?i dlouhodob pobyt nboensk nebo etnick skupiny v cizm prost?ed. Co d?lat? Mme nadle o?ekvat p?chod Mesie - velkho vojev?dce a vle?nka a krle? N?kte? id jet? i dnes v??, e Mesi p?ece jenom p?ijde. Rabni jim to ani nevymlouvaj, a? maj ti chud duchem a i chud finan?n? n?jakou nad?ji, a? se maj ?m ut?ovat. Jin se u vzdali tto nad?je a uvauj asi takto: B?h nm slbil, e budeme vldnout sv?tu a e ns bude jak zrn?ek psku na b?ehu mo?skm. Sv?j slib nesplnil, Jahve ns opustil. Ale copak nen n?jak druh odlin monost jak to sam ud?lat jinm zp?sobem? Kdy ovldneme sv?t finan?n?, nebude to dokonce lep a vhodn?j ne vojensk ?een? Chod v?bec t?eba Rothschildov do synagogy? Stejn? mm takov dojem, e judaismus se udruje u jenom jaksi z tradice, spe jako jaksi folklr. Vra?me se k p?elomu v?k? a do Jeruzalma, kde budeme hledat po?tek k?es?anstv. V prvn ?ad? p?jde o nm vem dob?e znmou postavu viditelnou jet? po?d i dnes snad vude kolem ns, o Jee Krista, kter byl prv? v Jeruzalm? uk?iovn na poprav?m mst? zvanm Golgota. Take stru?n?, jasn? a srozumiteln? zkladn data o jeho ivot?: Narozen roku 1 n. l. v Betlmu, il ale v Nazaretu, co byly takov v?t vesnice a zem?el roku 33 n. l. Matkou byla idovsk dvka Marie, kter porodila, ani uvedla otce. Celsus, ?ecky Kelsos, uvedl ve svm spise z roku 178 n. l. nazvanm Pravdiv slovo, e otcem byl ?msk legion? Panthera. Jeho ot?m Josef byl ivnostn?ek zam?stnvajc pouze sebe sama, tesa?. S Mari m?l dal d?ti, t?i kluky a dv? holky. Je, jako nemanelsk dt?, to nem?l asi n?jak lehk a tak brzo opustil rodinu a toulal se po Galileji, v podstat? ebral, nepracoval, takov tehdej hipsk. Nael k sob? dvanct kumpn?, plus n?jak d?v?ata leh?ch mrav? a toulali se od vesnice k vesnici a jakkoliv prci se zsadn? vyhbali, v dobch nouze je ivila d?v?ata. Opovrhoval judaismem a okat? poruoval nboensk p?edpisy, neslavil sobotu (sobota je pro ?lov?ka a ne ?lov?k pro sobotu). Je provd?l r?zn zzraky, t?eba m?nil vodu ve vno (tento trik znaj i dnen vrobci vna), uzdravoval nemocn a k?sil mrtv, chodil po vod?, p?ti chleby a dv?ma rybi?kami nasytil p?t tisc lid, pozd?ji sedmi chleby nasytil dokonce sedm tisc lid, eny a d?ti nepo?taje. Takov nasycen dv?ma rybi?kami a p?ti chleby shromd?n p?ti a podruh sedmi tisc lid je samoz?ejm? blbost, ale teologov to vysv?tluj, e p?ece nelo o hmotn pokrm, tedy o n?jakou rybi?ku a chleba, nbr nasytil ty la?n davy pokrmem duchovnm, tedy m?l k nim n?jak kzn. Jak teologov vysv?tluj jeho ch?zi po hladin? mo?e a jeho prom?nu vody ve vno, to jsem nezjistil, ale ur?it? na to maj tak n?jak duchapln vysv?tlen. Nemnm se ovem po tom n?jak pdit, je mi to lhostejn. Nikdy nemluvil s bohem Jahvem jako Abrahm a Moj. Kazatelskou ?innost za?al a ve t?iceti letech, kzal pouh t?i roky. Kdy poprv p?iel do Jeruzalma, byl davy vtn, ale za t?i dny byl odsouzen k smrti. Byl pochovn do jesky?ky vybudovan v pskovcov skle, co bvalo tehdejm zvykem. Vchod do jesky?ky byl zatarasen v?tm kamenem, aby se dovnit? nedostala divok zv??. Po t?ech dnech obivl, tedy vstal z mrtvch, se svmi kamardy (?k se jim apotolov) a kamardkami pobval na zemi jet? celch ?ty?icet dn? a pak se vznesl do nebe. To je tak asi ve, co o n?m vme. A navc jsou to daje sepsan a za padest a vce let po jeho smrti, tedy n?jak kolem roku 80 a 150 naeho letopo?tu. Sepsali je auto?i Marek, Matou, Luk a Jan, kte? pr zaznamenali vyprv?n starc?-pam?tnk?. Jin doklady neexistuj, snad jet? tzv. apokryfn evangelia. Proto tak existuj oprvn?n nzory, e Je nikdy neexistoval, e vechno je to pouh legenda. No a legendm m?eme v??it, ale nem?eme potvrdit jejich pravdivost. Ti ?ty?i evangelist, tedy Marek, Matou, Luk a Jan, co sepsali ta slavn ?ty?i evangelia, samoz?ejm? nem?li monost ov??it od starc? uveden p?b?hy. Tak n?kter proberme. Je uzdravoval nemocn, co lze p?ipustit, byl to takov lidov l?itel, jakch jsou i dnes spousty, ale e k?sil u mrtv, to to p?ipustit nem?eme. Nejprve vzk?sil k ivotu zem?elou hol?i?ku Jairovu a potom vzk?sil k ivotu t?i dny mrtvho a u zapchajcho Lazara. Vyli spolu z hrobky drce se za ruce a usmvajce se. To je u ale jaksi a moc mimo realitu. Dokonce v jednom apokryfnm vyprv?n je prv? na Lazarovi a t?dennm spole?nm pobytu v hrobce dokazovna Jeova homosexualita. Siln? mimo realitu je tak jeho samotn zmrtvchvstn po t?ech dnech. Docela se mi lb nzor muslim?, kte? vysv?tluj, e dn uk?iovn a dn smrt Jee se nestala, e ?man usmrtili uk?iovnm pouze jeho dvojnka, kdeto skute?n Je stl opodl, pozoroval to a sml se tomu. Dle mne je to docela rozumn nhled. Tak v jednom apokryfu je docela originln pohled na smrt Jee. Copak boha lze zabt, zavradit, umu?it? P?ece b?h je nesmrteln! Na k?i trp?la pouze lidsk ?st Jee, kdeto bosk podstaty se ono utrpen v?bec netkalo, takt smrt postihla pouze lidskou ?st nikoliv boskou. V textu se do?teme, e Jeova smrt byla pouze fiktivn, e nezem?el doopravdy, vdy? v ty t?i dny co byl zdnliv? mrtev, navtvil podsv?t a vyvedl z n?ho deset tisc zem?elch nazp?t do sv?ta ivch. Peklo tehdy jet? neznali. Deset tisc lid, to je p?ece spousta, to u je cel m?sto. Kde se usdlili? Kupodivu ani jeden z t?ch vysvobozench z podsv?t nepodal sv?dectv o tom, jak to v tom podsv?t bylo, jakm zp?sobem Je vybral, koho vyvede na zemi a koho ne. To ale apokryfn evangelist ne?eili. koda, e tehdej biskupov tento apokryf nep?idali do knonu NZ, tedy k evangelim, bylo by jich tak p?t a potom by vklady byly mnohem zajmav?j. To pravoslavn berou apokryfy na milost a n?jak moc je nezakazuj. Tak byzantsk legendy by p?isp?ly k irmu pohledu na tehdej dobu. (Kniha Byzantsk legendy vyla v rutin? roku 1972 v Leningrad?, v ?etin? ji roku 1980 v osmi tisci vtiscch za cenu 32 K?. P?epychov ?ten.) Katoli?t teologov vysv?tluj, e uk?iovn a smrt Jee si p?l samotn otec Jahve. Pr tm Je vezme vechny h?chy sv?ta na sebe. Bernek Bo snm h?chy sv?ta. To mi jaksi nesed, kdy toti provedu n?jakou neplechu (h?ch), tak Je to vezme na sebe a j jsem bez viny? V egyptskm nboenstv maj tak p?b?h o oiven mrtvoly. To jeden jejich b?h rozsekal na kous?ky svho spoluboha a rozhzel je po cel egyptsk zemi. Jeho manelka sesbrala ty kousky (nenala pouze jeden - ourek) a poskldala a oivila, take zase nic neobvyklho to v t dob? zase nebylo. Ale egyptt kn? m?li docela kouzeln vysv?tlen. B?h Sutech kad podve?er rozsek boha Usira (?ecky Osiris) a nastane noc. Manelka Eset zase kad rno Usira oiv a nastane den. No nen to p?kn vysv?tlen? No a jet? se podvejme na jeho narozen. To idovskou dvku Marii navtvil archand?l Gabriel a sd?lil j, e Jahve si ji vybral, aby mu donosila a porodila syna. Pro Marii to byla velk pocta, take samoz?ejm? souhlasila. Ten archand?l Gabriel je docela zajmav and?l, je to takov posel, posl?ek ?i po?k pnaboha, podobn? jako v antick mytologii je posel boh? Herms (latinsky Merkur). To prv? archand?l Gabriel o pr stolet pozd?ji nadiktoval Mohamedovi Korn a kdysi pradvno zadrel ruku Abrahmovi, kdy cht?l pod?ezat svho syna. O narozen boha i bohyn? maj p?kn p?b?h i sta? ?ekov. Hlavn jejich b?h Zeus dostal n?jak bolen hlavy, a mu praskla lebka a vysko?ila bohyn? Athna v pln zbroji, tedy porodil bohyni. Zeus byl ovem i velik zletnk a zamiloval se do Semel, co byla oby?ejn lidsk ensk. Byla p?esp?li zv?dav a neustle dala Dia, aby se j zjevil ve sv skute?n podob?. Marn? j to Zeus vymlouval. No a kdy ustavi?n? adonila, tak j vyhov?l a ukzal se j ve sv bosk ohniv podstat?. Samoz?ejm? Semel vmiku sho?ela, ale jeliko byla t?hotn a to d??tko m?lo za otce boha, tak dt?ti ohe? neukodil, vdy? bylo polobohem, e? Diovi nezbvalo nic jinho, ne si malho jet? nedonoenho syna Dionsia zat do stehna a donosit ho msto Semel. ?ekov a v?bec vichni Helnov m?li v oblib? tyto bje, jsou to ostatn? vynikajc literrn p?b?hy - pohdky, a velice ?asto si ze svch boh? d?lali srandu. P?i ?ten antickch prozaickch d?l a divadelnch her jsem se vdycky p?kn? chechtal. Kdy si p?edstavme, jak obecenstvo p?i divadelnm p?edstaven v amfitetru burcelo smchem, tak je jasn, jak v??ili ve sv bohy. Je to prost? skv?l literatura. Anti?t a egyptt bohov jsou naprosto odlin od idovskho boha Jahveho, to je jak nebe a dudy. Srandu s oivovnm mrtvch si ud?lali i ?et st?edov?c anonymov ze 14. stolet v divadeln h?e Masti?k?. D?jit?m je st?edov?k trit?, kde Masti?k?, rozlo krm a za?ne tam vychvalovat sv l?ebn masti. P?ijdou t?i Marie (Panna Maria, M? Magdalna a Marie, sestra Lazara), kter shn?j masti k balzamovn mrtvho Kristova t?la. Masti?k? p?ed jejich o?ima vzk?s Abrahmova syna Izka tm, e ho poleje vkaly. V dalm d?ji se objevuje Je jako zahradnk a Marie Magdalsk mu lape po zhonu, tak ji za trest prat r?em po hlav?. Jin verze prav, e ji kopne do, no jak to ?ci, no p?mo do rozkroku. koda, e se cel hra nedochovala v plnosti. K fakty nedoloenmu p?b?hu (k legend?) o Jei Kristovi se ?asem p?idvala dal a dal legendrn, vybjen a neskute?n vyprv?n. Dokonce se p?idvaj i v sou?asn dob?, vizme r?zn zzra?n uzdraven, svato?e?en, zjeven Panenky Marie, l?iv voda ze studnek, pout? ke svatm mst?m Take ty legendy se rozrostly do neuv??itelnch rozm?r? a neskute?nho mnostv popsanch strnek, e se v tom ani ?ert nevyzn. Doporu?uji ale ?st, jsou tam moc hezk p?b?hy, p?mo fantastick pohdky. Klidn? to m?eme za?adit do tzv. krsn literatury, ale nikoliv do literatury faktu. Historickm relim tak neodpovd ono uk?iovn. idovsk Sanhedrin v t dob? nem?l prvo hrdeln, tedy nikoho nemohl odsoudit k smrti. id proto museli Jehouu p?edvst protektorovi Piltovi a u n?ho ponen? poadovat, aby nad nm vynesl rozsudek smrti z d?vodu, e se rouh idovskmu nboenstv. Piltus delegaci rabn? hrubm zp?sobem vyrazil (byli biti holemi), nebo? v ?mskm sttu je svoboda jakhokoliv vyznn. id p?ili znova s jinm obvin?nm, e toti Jehoua p?ipravoval povstn proti ?mu. No a to u musel Pilt ?eit. P?ive?te sv?dky. Zajist se nali sv?dkov, kte? potvrdili, e Jehoua byl v?dcem vzpoury. V evangeliu se zachovala dv? takov sv?dectv. V prvnm Jehoua nabd, aby jeho p?vrenci prodali ve, co maj a nakoupili me?e. V druhm sv?dectv zase Jehoua posl sedmdest posl? do okol, aby oznmili, e hodina se p?iblila, e vzpoura brzy za?ne, a? se p?iprav. Piltovi tedy p?edloili jasn d?kazy a tak musel na?dit trest smrti, jinak by m?l problmy s nad?zenmi. Trest smrti uk?iovnm byl ud?lovn protisttnm ivl?m. id praktikovali ukamenovn. Byl tedy Jehoua vinen ?i nevinen? Pilt rozhodl dob?e ?i patn?? Te? jet? rozeberme jeho jmno - Je Kristus. Jmno Je je po?et?n idovsk jmno Jeua ?i Jehoua, co bylo b?n a ?ast jmno, podobn? jako u ns Josef. Ale slovo Kristus nen dn jmno ?i p?jmen, je to titul - tedy Mesi. Hebrejsky to zn maiach a p?eloeno do ?e?tiny je to christos a po?et?n tedy Kristus. Vechno to, co jsme si dote? vyprv?li, je pouze idovsk zleitost, tedy naprosto okrajov zleitost judaismu. Pohany, tedy obyvatele ijc mimo Izrael (Helnov) tohle ale v?bec nezajmalo, vdy? ta vyprv?n nem?la n?jakou literrn rove?, bylo to p?li primitivn a u v?bec ne n?jak vtipn, to p?b?hy antickch boh? m?ly ?dov? vy literrn rove?. A tady p?ichz na scnu historie svat Pavel z Tarsu, prav skute?n zakladatel k?es?anstv. V Novm zkon? si m?eme p?e?st jeho ?trnct dopis? (tzv. epitol). Je to docela obtn ?ten, sam sloitosti a nboensko-filosofick zamotaniny. Klidn? bych to p?irovnal k n?jakmu sou?asnmu postmodernistickmu textu, kde jsou vedle sebe v?ty navzjem si odporujc a kde si kad ?ten? m?e vybrat pro sebe cokoliv dle libosti, jeden si vybere, e je to ?ern, druh e je to bl a dal e je to strakat. Pokud ocitujeme jeho n?jakou v?tu, m?eme za jej pomoc zd?vodnit cokoliv. No, naprost postmoderna. M to ovem racionln zd?vodn?n. Z t?ch ?trncti epitol toti biblick v?da Pavlovi p?iklepla pouhch p?t dopis? a to jet? s vhradami. Zbylch dev?t esej? pochz z rabnskch kol (p?mo dlen) existujcch v Srii, dokonce se dokladuje, e ten ?i onen odstavec pochz z t ?i on falovatelsk dlny. No a tady jsme u prvnho genilnho podvodu. Zde teprve za?n ideologie, kde za pomoci vybran v?ty lze zd?vodnit cokoliv je pot?ebn. Tvrdm t?eba, e v?c se m tak a tak a zd?vodnm to svatm Pavlem, jin tvrd opak a tak to zd?vodn svatm Pavlem. A crkev z toho ila cel dva tisce let a vlastn? jet? i ije podnes. Marxismus je oproti tomu pln? slabou?k ?aj?ek, vyklada?i, propagandist a kolitel marxismu jsou (byli) ve srovnn s teology pln aba?i. Pokud ovem ?teme pouze Pavlovy dopisy, tedy pouze t?ch p?t, zjistme, e Pavel je vynikajc bsnk, ba n?kdy a mlem ateista, kdy t?eba nabd: Nev??te d?tinskm nesmyslnm bjm. Pavla mm docela v oblib?. Co bylo clem on?ch rabnskch falovatelskch dlen, kdy u idovsk stt p?estal existovat? Z okrajov a nevznamn idovsk sekty vyrobit sektu vznamnou a d?leitou. Rabni pouili trockistickou metodu - roz?it nov u?en po celm sv?t?. Crkev katolick - z ?eckho slova katholikos, co doslovn? znamen veobecn nebo univerzln, nebo tak roz?en po celm sv?t?. A skute?n? t?m pohdkm v?? mlem dv? miliardy obyvatel sv?ta. Dv? miliardy obyvatel sv?ta jsou krsn? oblbnuty vyloenmi nesmysly. Samoz?ejm? prvnmi biskupy se stali idovt rabni. Z rabn? se stvali biskupov z ryze prosp?ch?skch d?vod?. Ono u tehdy bylo znmo, e z chudch lid se d vythnout vce pen?z ne od oligarch?. Kdy n?jak oligarcha ?i pr oligarch? daruje milion, je to sice p?sobiv a v televizi ukazuj, jak je to lidumil a filantrop. Ale kdy kad chud t?eba dnes v ?esku daruje jednu korunu, vb?r? si p?ijde na deset milion?. Kdy od chudch vythne desetikorunu, p?ijde si na sto milion?. Kdy stokorunu, tak mu p?ipluje miliarda. Vak tak biskupov neuv??iteln? bohatli a jednotliv diecze zskaly docela velk majetky. Zajmav na tehdejm ?en vry byl fakt, e v kadm okrsku (?i u dieczi) kazatel mluvili r?zn?, protoe pouvali a vyuvali kad jin prameny o ivot? Krista, a t?ch bylo fakt nerekom. koda, e se jich zachovalo pouze mal mnostv, jsou to tzv. apokryfy. Vt?zn crkev ale teprve a kolem ?tvrtho stolet ujednotila zvazn knon Novho zkona, to jest pouh ?ty?i evangelia a 21 dopis? (epitoly), Skutky apotolsk a Knihu zjeven, ve ostatn, a byly toho spousty, bylo zakzno, p?vodn prameny byly d?sledn? ni?eny. Ale a do toho ?tvrtho stolet ti kazatel nev?d?li, e n?kter texty jsou nevhodn a tak dle nich ?e?nili na nm?stch a na velijakch prostranstvch, vude kde se jen dalo. Dokonce byly i eny prorokyn?. Kad kzal dle jinho evangelia a citoval jin dopisy. Podobn? jako dnes ?e?n Okamura ?i blah pam?ti Sldek a jim podobn, tak i tehdy v?e?n kazatel zavali sp?chy. Tak se schzeli po hospodskch slech, kde si nejenom vyslechli novou zv?st, ale kde se tak konaly hostiny, lpe ?e?eno ranice a pijatiky. No, a pokud se d?ly opileck vtrnosti a ruen no?nho klidu, to to tehdej policie musela zakro?it. I biskupov si st?ovali, e to takhle dl nejde, a? pod?zen ud?laj po?dek a ranice a chlasta?ky omez, viz t?eba nabdn svatho Ambroe. ?asto se stvalo, e p?vrenci n?jakho kazatele ?i biskupa v jednom m?st? nesneli p?vrence kazatele v jinm m?st? a navzjem vyvolvali velijak rva?ky, poty?ky a pouli?n nepokoje, n?co jako fanouci Sparty, Slvie a Banku dnes. Stejn? tak jednotliv biskupov ?eili sv rozep?e originlnm zp?sobem - hzeli po sob? idli?kami, trhali si navzjem vousy, rozbjeli si nosy, no jejich spole?n zasedn bylo n?co jako parlament dnen Ukrajiny. Situaci bych tak p?ipodobnil k rusk bolevick revoluci, kde se vichni zaklnali Marxovm u?enm, ale p?itom kad jinak: Lenin (zruen spole?enskch t?d, elektrifikace), Bucharin (rolnci, obohacujte se), Tomskij (pr?mysl jedin? ve spoluprci a pomoci Zpadu), Trockij (vvoz revoluce do celho sv?ta) a podobn?, a Stalin to ujednotil (budovat socialismus pouze v jednom stt?, tedy jenom v SSSR). Tak vznikaly legendy o pronsledovn k?es?an?, tehdy jet? tzv. Kristovc?. Zajist protisttn ivlov byli trestni na hrdle vdy a vude a po cel tiscilet a podnes. Bylo to, a je i dnes, ovem dle platnch zkon?, kter vldnouc vrstva vnutila spole?nosti. Tehdy ale dn nboenstv nebylo pronsledovno, jsou to fakt pouze pouh legendy a docela ?tiv. T?eba V Efezu, co bylo tehdy velkom?sto, vyvolal svat Pavel z Tarsu pouli?n bou?e s ni?enm obraz?, psemnost a soch bohyn? Artemis. Evangelist docela realisticky popisuj, jak p?vodce nepokoj? Pavla hledala policie a jak mu p?tel pomohli a v noci ho spustili v koi z hradeb, ?m unikl trestu. Sice ony nepokoje prob?hly a 150 let po jeho smrti, ale evangelist?m to nevadilo, takov detaily auto?i evangeli nepovaovali za d?leit. Kristovci samoz?ejm? dn kostely ani synagogy nem?li k dispozici. Svatostnky se svmi kn?mi a kn?kami, kter tam byly, byly pouze pohansk, tedy k poct? antickch boh?, a navt?vovala je pouze m?stsk smetnka (chrmy s p?sluenstvm plnily tak funkci bankovnch dom?), pro chudinu a pro otroky v podstat? nep?stupn. Chudch obyvatel a bezprvnch otrok? bylo p?iblin? stejn procento, jak je i dnes, to znamen takovch 80 %. Sjednotit vklady vry na?dil a Konstantin roku 313. Csa?, a? pohan, v rouchu purpurovm p?edsedal synodu biskup? a m?l pouze krtkou ?e?: Mte t?i dny na to ujednotit se, jinak vs polu do vyhnanstv. Biskupov se tedy pod ntlakem domluvili a roku 313 n. l. se stalo k?es?anstv oficilnm nboenstvm ?msk ?e. Vldnouc vrstva spole?nosti byla k nerozeznn od nboenskch pohlavr?, splvaly navzjem. Na? a pro? by te? u k?es?an stav?li chrmy? Obsadili ty ji existujc pohansk, porozbjeli sochy antickch boh? a vzdobu zni?ili a nahradili Kristem, Mari, and?ly a svatmi. Byla to crkev vt?zn. Ovem ?msk imprium sp?lo k zniku. Velkou m?rou p?isp?li k zniku prv? k?es?an a tak sami byli koncem ptho stolet tak na pokraji zniku a upadnutm do bezvznamnosti. Zmto?ili se, a se st?hovn nrod? troku uklidnilo a kmeny se trvale usdlily na jednotlivch mstech, tedy tak od 7. stolet. Ale v 10. stolet u byli suvernn? nejsiln?j politickou silou a zdlo se, e cel sv?t (Evropa) crkvi le u nohou. Vak tak u v destm stolet se cht?l pape stt takovm csa?em vech evropskch stte?k? a knectv, csa?em vech csa?? a krl?. No a za?naj boje o tzv. investituru. Pape poaduje prvo odvolvat a jmenovat sv?tsk panovnky, co se hrub? nelbilo csa?i Jind?ichu IV. Pape ho roku 1076 sesadil a exkomunikoval. Jind?ich nutn? pot?eboval smr a tak v krut zim? vykonal kajcnou cestu p?ky k papeovi do Itlie, oble?en pouze v poustevnick roucho a bos p?eel p?es Alpy a pot dle legendy ?ekal t?i dny p?ed hradem Canossa, ne mu pape ud?lil rozh?een. O pr let pozd?ji, v roce 1084, ovem Jind?ich vojenskou silou dobyl ?m. Pape byl donucen vzdt se snu o sv?tovld?. Bylo znovu nastoleno spojenectv tr?nu s olt?em, kter trv dodnes. No a zv?rem n?co mlo o theologii. Co je to v?bec ta theologie? Dle Wikipedie je to v?da zabvajc se nboenskou vrou, jejmi zdroji a p?edm?ty. Theos = b?h, logos = slovo. Jsou to tedy slova ?i ?e?i o bohu. V teologii logick mylen a racionalita neplat, proto tam mohou normln? fungovat vedle sebe nesmysly, zzraky, navzjem se vylu?ujc tvrzen, prost? velijak kraviny. Teologie je tedy spekulativn v?da, kter sebe samu prohlsila za posvtn v?d?n. Co to m?e bt za v?du, kde se tvrd vzjemn? se vylu?ujc a poprajc se vroky? A t?m v?dc?m to nevad, naopak jsou tomu rdi a mohou pst a pst a pst, nebo? dle nich rozpory a protiklady se setkvaj a navzjem se ru prv? v bohu. O pravdu jim opravdu nejde. Je to podobn velijakm t?m havlolog?m, klausolog?m, turkolog?m, tibetolog?m, sinolog?m, ba i Synolog?m (co ?e?n o Bom Synu). A k ?emu ti teologov p?ili? Samoz?ejm? k zv?r?m velmi r?znm, tak se d ?ci k jednot? v r?znosti. T?eba k tomu, e b?h jako d?stojn sta?e?ek s blm plnovousem je pouze pro blb a nevzd?lan a pro takov v??c to tak m?e z?stat, tam nic nen pot?eba m?nit, kdeto pro ns, pro intelektuln elitu, je b?h nejenom neviditeln, ale i nehmotn, dokonce n?kte? modernist hlsaj, e boha si kad ?lov?k tvo? teprve ve sv dui, dle nich je b?h tedy ryze osobn zleitost. Hned v za?tcch k?es?anstv museli teologov (bval rabni) ?eit problm, zda odmtnout idovsk Star zkon a idovskho boha Jahveho. Kristovci v?tinov? odmtali spojen s judaismem, vdy? mme novho boha - Jee Krista a Nov zkon, na? starho boha. Star zkon je pln krve a nsil, kdeto nae evangelia hlsaj mr, vzjemnou lsku a spoluprci. idovsk Jahve je krvela?n, je to dokonce vyslanec Pekla. Navc id v t dob? skute?n? nebyli oblben, i velice mrn csa? Cladius je vyhnal z ?ma. Samoz?ejm? v?tina sv?j nzor neprosadila, v?tina se p?ece vdycky ml, jak nm hlsaj i dnen slun?k?i. Nen ovem divu, vdy? biskupov v t dob? bvali v?tinou id, kte? hned poznali vhody takovho spojen Starho zkona s Novm zkonem - obrovsk spousty v?t, z nich bude mon vybrat prv? ty pot?ebn pro jakoukoliv situaci. Jenome nastal dal problm. To budeme mt bohy dva? Jahve a Je? To p?ece nejde! Celkem logicky to vysv?tlil Areios (latinsky Arius, 256 - 336): B?h je nestvo?en a nezplozen, co jsou charakteristick znaky bostv. Bosk Syn nem?e bt pravm Bohem, protoe byl zplozen. Syn je n?co jinho ne B?h. Existuje ?as, kdy Syn nebyl, nen tedy souv??n s Otcem. Otec ho adoptoval jako svho Syna, p?iblil ho k sob?. T?etm stvo?enm je Duch svat, kter je vtvorem Boskho Logu. Duch svat vstoupil do ?lov?ka Jee a zaujal v n?m msto due. rius byl ovem ozna?en za kac?e i kdy jeho nzory byly v?tinov? p?ijmny a mlem do sedmho stolet n. l. To jsou za?tky t slavn Trojice Bo. P?esp?li sloitmi a krkolomnmi argumenty se prokzalo, e Syn je stejn? star jako Otec, tedy je tak od v??nosti a stejn? tak i Duch svat, a e tedy rius se hrub? mlil. Jeden jsou t?i a t?i je jeden. Tomu skute?n? nerozumm, m?j atheistick mozek nen schopen porozum?t a u v?bec ne pochopit takov sloitosti, kter chpe pouze ta myslitelsk elita, je nadle jet? i dnes udruje vysokou rove? duchovnho poznn. Kad ?lov?k m pr nesmrtelnou dui. Taky s tm mm docela velk problm. Katolci zajist dui maj, ale maj dui t?eba atheist? Nebo eny? Nebo ??an? Nebo muslimov? Nebo indi?t hinduist? Problmem byla tak otzka, zda maj dui Indini - zachovala se p?e dvou pan?lskch teolog?, jeden tvrdil, e dui maj, druh e nemaj, u?en hdn skon?ilo nerozhodn?. Je monost si to p?e?st ve pan?ltin? a latin?, ani jeden uveden jazyk neovldm, take jsem se ke ?ten disputace nedostal. Dlouh stalet u?en dokto?i teologie enm dui nep?iznvali. A m dui pouze ?lov?k, kter p?ijal k?est a v?? v Jee Krista? Kdyby jo, tak ns v rji nebudou otravovat jinov?rci, bude tam pouze katolk vedle katolka. Dobr ?een, e? Protoe kdyby tam v rji byli mezi katolky t?eba muslimov, hinduist ?i ??an, vdy? i v nebi by se potom nutn? vl?ilo. ?lov?k m dui a ta je nesmrteln, t?lo se po smrti rozlo a rozpadne, ale due se vrt k Bohu, due se rozplyne v jaksi vesmrn naddui, ve vesmrnm duchu. B?h je, jak ns pou?ili teologov, nehmotn. Cokoliv nehmotnho nepot?ebuje prostor ani ?as, tam je pouze v??nost bez za?tku a bez konce, no a tam se due shroma?uj. No ale kdy je n?co nehmotnho, tak je to vude a zrove? nikde. Nehmotn due m?e bt klidn? uvnit? Slunce ?i uvnit? ?ern dry, je j to lhostejn, protoe je nehmotn. U sta? ?ekov racionln vahou doli k zv?ru, e cokoliv nehmotnho nem dnou existenci - nic prost? neexistuje. Potvrzuje to i ona slavn rovnice, e energie rovn se hmota krt rychlost na druhou E=mc2. e je tedy lidsk due nehmotn a nesmrteln a rozplyne se v Bohu, to tomu skute?n? m?eme pouze v??it. Ovem zase nechpu, pro? se tito teologov modl slovy: V??m v t?la z mrtvch vzk?en a tak v Posledn soud, kdy Kristus bude soudit iv i mrtv, kte? vstanou z hrob? ve svch t?lech. To jsou holt ty transcendentn mylenky, lidskmu rozumu nepochopiteln, ale v?decky (teologicky) podloen, e? Vstanou z hrob? ve svm t?le i atheist? A co kdy n?kte? nebudou chtt vstt z mrtvch? Budou vzk?eni nsiln?? A co kdy n?kte? budou vyadovat, aby byli vzk?eni ve v?ku t?iceti let i kdy zem?eli v p?ti letech nebo v osmdesti? Tak jak to maj muslimov, kad vzk?en muslim bude mt v?k t?icet let. Nebo dokonce id tvrd, e eny p?i vzk?en se stanou mui. Budou s tm ovem eny souhlasit, nebo se jich na to nikdo nebude ptt? Pokud ovem n?kte? teologov tvrd, e p?jde pouze o vzk?en du, tak p?ece popraj Posledn soud! M?li by to n?jak srozumiteln? vy?eit, no ne? Asi takto: Budou vzk?eny pouze due, to je fakt, ale zrove? budou vzk?ena i t?la, to je tak fakt. To je prv? ta bo transcendence, kter nerozum pouze primitivn mozky. Pro ns, pro myslitelskou elitu, je to samoz?ejm? naprosto pochopiteln. Kupodivu, jet? nikdy jsem nenatrefil na teologick vklad Knihy Jozue, a? jsem se usilovn? pdil, neb jsem velice zv?dav, jak by to dokto?i teologie okecvali, to vrad?n a ty genocidy, ale asi by jim to n?jak pote ne?inilo, kdy dok humanitrn? bombardovat a humanitrn? provd?t mu?en Vynechme u ty pohdky pro blb a podvejme se, na co dle p?ili ti chyt? a velice vzd?lan teologov. Zmnm se pouze o dvou myslitelch, a? jsou jich tisce a tisce. O svatm Augustinovi a o Janu Kalvnovi. Svat Augustin (354 - 430) byl n?jak p?li posedl sexem a tak z toho ud?lal h?ch. Sloitmi mylenkovmi pochody p?iel na to, e Adam s Evou siln? h?eili a v nsledku toho m?li d?ti a ty d?ti m?ly dal d?ti atd. a podnes. A ten jejich h?ch je d?di?n, co znamen, e kad kdo se narod, m ten prvotn h?ch, nebo? ho zd?dil po rodi?ch. Zde se naskt otzka, kterou ovem Augustin ne?eil - m h?ch i d??tko jet? nenarozen, tedy embryo v t?le mat?in?? A kdy ano, tak od kdy? Hned po splynut vaj?ka se spermi? Asi jo, bylo by to logick. Ale i zde, jak je u teolog? zvykem, nachzme veliknsk rozpor. Vdy? Jahve p?ikzal: Milujte se a mnote se! Tedy z boho p?kazu Augustin ud?lal h?ch. Teolog?m to ur?it? ned?l dn vrsky na ?ele. Jin civilizace ?i civiliza?n okruhy n?jak prvotn d?di?n h?ch neznaj, v?bec by je nenapadlo, e mt d?ti je h?ch a e ?lov?k je h?n, ani by n?co patnho provedl, ba e u jako novorozen miminko je provinilcem. Vdy? to je choromysln morbidnost. No a Jan Kalvn (1509 - 1564) byl podobnho raen. Ten zase tvrdil, e bt bohat, znamen bo p?ze?, e b?h m v oblib? bohat lidi a prokazuje jim to tak, e u na zemi mohou okusit nebeskho rje. Tak teda nevm zdali Kalvn ?etl v?tu z evangeli, kde Kristus ?k, e to spe velbloud projde uchem jehly, ne by veel boh? do krlovstv nebeskho. Ten Kalvn byl i jinak duevn? (?i duchovn??) pomaten a snad k lenstv. P?esto byl neomezenm vldcem enevy a t?eba jenom roku 1545 bylo ve m?st? za ?arod?jnictv upleno 23 osob. Naprostou choromyslnost prokzal i uplenm Michaela Serveta roku 1553, co byl vynikajc v?dec s ohromujcm vzd?lnm, mimo jin tak objevitel malho (plicnho) krevnho ob?hu. Ovem upalovn heretik? a ?arod?jnic bylo ?astou kratochvl a lib?stkou k?es?anskho klru, a za heretika ?i ?arod?jnici mohl bt prohlen kdokoliv, nikdo si vlastn? nemohl bt jist ivotem. Protestanti (evangelci) se v upalovn spolublinch nramn? ?inili a vyrovnvali se tak katolk?m v on?ch bohulibch ?innostech. Lze to dokonce vysv?tlit tm, e vlastn? p?ineli bohu lidsk ob?ti, aby si zskali jeho p?ze?. Uplen posledn ?arod?jnice dle Wikipedie se konalo v Polsku roku 1811, tedy v podstat? nedvno. Ve slezsk Nyse tak navrhli spornou pec na spalovn ?arod?jnic, pr a dvacet najednou. Jestli byla ona pec tehdy uvedena do provozu, to nevm, ale za mho ivota fungovala u ur?it? t?eba v Auschwitz. Krev, ukva?en lidsk t?la a t?pyt zlata - to je ta prav, reln a skute?n Svat Trojice. P?ed dv?ma tisci lety se nm narodil B?h Spasitel, v jeho jmnu se po cel dv? tiscilet vl?ilo, loupilo, kradlo, vradilo a znsil?ovalo. Pokud jet? i dnes obdivujeme, klanme se a vzvme takovho Boha - nejsme tedy n?jac siln chylci? T?ch pr Chel?ickch ?i Lv? Tolstch na situaci nic nezm?nilo. To takov je ta nae k?es?ansk civilizace a jej hodnoty. Velik n?meck filosof Martin Heidegger (1889-1976) po skon?en druh sv?tov vlky ho?ekoval, e B?h opustil tento sv?t a e Evropa je odsouzena k zniku, protoe ztratila Boha. To po n?m vyk?ikuj ti, co by cht?li pokra?ovat ve vl?en, vrad?n, loupen a hromad?n zlata. P?ed vlkou a b?hem n ovem B?h byl jet? p?tomen, velk filosof byl toti p?vrenec Hitlera, hlasatel nad?azenosti rijsk rasy, prost? obhjce zr?dnho hitlerismu a faismu. e by to byl Stalin, kter Boha vyhnal? *** Hodina nboenstv - hinduismus Ve t?et hodin? nboenstv, u posledn, se budu v?novat hlavn? indickmu hinduismu a troku i budhismu. Hinduismus vytvo?ili ?i vymysleli lid se sv?tlou pokokou. Kde se ovem vzali v Indii, kdy tam p?ece od pradvna ili lid s tmavou pokokou, tedy tzv. negroidn rasy? Kdy se tam ti b?loi nas?kovali? Take nejd?ve si n?co malilinko ?ekneme o lidech se sv?tlou k?, tedy o neandertlcch a kroma?oncch. V Evrop?, na zem od pan?lska po Ural, ili od pradvna tzv. neandertlci, tedy p?vodn obyvatel Evropy. Jsou to nai bratranci a pat? u k homo sapiens. Byli robustn postavy, m?li sv?tlou ple? a mozek m?li a o ?tvrtinu v?t ne mme my dnes. Kdyby na sebe n?jak vlasat a fousat neandertlec nathl svetr a dny a p?es rameno si zav?sil kytru a t?eba jel metrem ?i vystoupil na jeviti a vydval by ze sebe n?jak neandertlsk sk?eky, tedy jejich ?e?, to bychom v?bec nepoznali, e k nm nepat?. Na Osel.cz. se uvd: Kdybyste ho oblkli do kardinlskho ?i papeskho oble?ku, nepoznali byste rozdl. Pr obvali Evropu u p?ed p?l milionem let. P?ed 30 tisci lety zhadn? zmizeli, dn kostern nlezy se pozd?ji u nenaly. Kam se ztratili? Odnesli je mimozem?an? Nebo Plej?an? V?da nem zatm k jejich zaniknut dn po?dn objasn?n, nepomh ani rozlut?n jejich genomu DNA. Jedno velice divok vysv?tlen celkem nhlho zmizen neandertlc?, v?decky zajist v?bec nepotvrzen, hovo? o tom, e jsme je, my kroma?onci (cromagnonci), sn?dli ?i spe serali. Nalezly se toti kosti neandertlc? poble ohnit? kroma?onc?, pr jsme je s oblibou lovili, co samoz?ejm? nen dn v?deck d?kaz. I kdy - kdov Druh a docela logick vysv?tlen podv Matt Ridley. Tvrd, e neandertlci ili na rozshlm zem a bylo jich mlo, pr pouhch n?kolik destek tisc jedinc?, tud bylo problematick najt partnerku mimo vlastn tlupu, no a p?buzensk k?en m?lo devasta?n d?sledky a zp?sobilo ono vymizen. Degeneraci je jasn? vid?t t?eba i na naich dnench lechtickch rodech, doufm, e ?asem tyto rody tak vymiz. No a nai praprap?edkov, tedy kroma?onci, se p?ist?hovali na zem neandertlc? p?ed n?jakmi p?iblin? 40 tisci lety, take po n?kolik tisc let spolu navali. Teorie o tom, e se spolu k?ili, genetici ve v?tin? odmtaj. Bulvrn tisk na nzory odbornk? kale a pe o k?en jako o samoz?ejmosti a dokladuje to i fotografiemi. Jednm z nejstarch nlez? potvrzujc existenci kroma?onc? na naem zem je tzv. v?stonick Venue, soka je pozoruhodn tm, e prav?k kumt? ji uhn?tl ze zvltn model?sk hmoty - ze sm?si drcen mamutoviny, hlny a tuku. Pochz z obdob kolem 20 tisc let p?ed nmi. My kroma?onci jsme m?li, a mme dodnes, tak sv?tlou ple?, ale oproti starousedlk?m jsme m?li drobn?j postavu a men mozek. Sv?tl a tmav a ?ern k?e se d snadno vysv?tlit. Bl k?e obsahuje mn? pigmentu, ?ern vce. Pigment v k?i m d?leitou lohu, zabra?uje ultrafialovmu z?en split k?i, no a protoe v naem podnebnm psmu svtilo slun?ko mn? a splen pokoky nehrozilo, tak evoluce za?dila, aby i pigmentu nebylo moc, zato v tropech evoluce za?dila, aby ho bylo dostate?n mnostv, nebo? slun?ko tam u nich svt intenzivn?ji. Jen proto maj v Africe lid ?ernou k?i. Veobecn? je roz?en p?edstava o tzv. lut rase, co maj bt ??an. Je to samoz?ejm? nesmysl, dn lut rasa neexistuje. lut pigment? ??an a v?bec Asiat maj v k?i stejn? pigmentu jako my v Evrop?, mon tedy i v n?kterch oblastech o nepatrn mnostv vce (?ern vlasy a o?i). Jak v?bec vznikl nhled, e ??an jsou lut? To prvn evropt cestovatel p?i nvt?v? u ?nskho csa?e byli p?ekvapen tm, e csa? nem purpurov roucho, jak bvalo u ns zvykem, nbr m csa?sk roucho lut a zprvu o tom p?inesli k nm. No a tak se roz?ila fma, e obyvatel ?ny jsou lu?skov. Je to doklad toho, jak snadno lze znetvo?it informaci. Podobn? to ale tak dopadlo v ?n?. Nai vyslanci darovali csa?i portrt naeho csa?e, u nevm kterho, asi n?jakho pan?lskho, a tehdy byla v portrtnm mal?stv mda tzv. erosvitu. Csa? p?i pohledu na portrt naeho csa?e pronesl v?tu: V csa? m privilegium nabarvit si p?lku tv?e na ?erno. No a v ?n? se roznesla fma, e nai feudln vldcov maj polovinu tv?e i t?la ?ernou. A nen to p?kn charakteristika? P?lka tv?e and?lsky bl a druh p?lka satansky ?ern. Zkreslovn informac je b?nou zleitost, hor ovem je, kdy se zkresluj zm?rn?. Kolem roku 10 tisc let p?ed n. l. kone?n? definitivn? skon?ila tzv. doba ledov, kdy zaledn?n sahajc a ke Krkonom a Jesenk?m ustoupilo. Podneb se stalo p?jemn?jm k pobvn a nai p?edkov kroma?onci se docela ?inili v rozmnoovn. D?v?j Evropa, kde se potulovaly sporadick tlupy a kde po?ty obyvatel m?eme po?tat tak n?jak v destkch tisc, tedy skoro przdn zem?, se zv?tovaly a zv?tovaly, n?kter tlupy se usadily a v?tinou se ivili pastevectvm. Ovem dn m?sta ?i n?jakou v?t ?i nikdy nevytvo?ili. Podneb, dlouh zimy a poloprzdn zem neumo?ovaly vznik n?jakch centralizovanch sttnch tvar?, dokonce nevznikala ani m?sta, pouze vesnice od sebe navzjem docela vzdlen. Vak tak Marcus Aurelius, ?msk csa? v letech 161 a 180 n. l. zvan filosof na tr?n?, ve sv ?ecky psan knize Hovory k sob? (literrn klenot, vynikajc ?ten) popisuje zemi nad Dunajem, tedy nae dnen zem, kde nen dn knec ani krlovsk moc se kterou by bylo mon uzav?t n?jak spojenectv. A to se jeho legion?i dostali a k mst?m, kde le dnen Olomouc, a po?d nebylo s km ani bojovat. Kroma?onci vytvo?ili v Evrop? stty a ?e a v prvnm tiscilet naeho letopo?tu, ?ekn?me tak od osmho do dvanctho stolet n. l. Te? u se sice nenazvali kroma?onci, nbr historikov si je p?kn? rozkatulkovali na Slovany, Germny, Kelty, Skythy, p?padn? i na Balty a pozd?ji na jednotliv nrody, dalo by se taky ?ci na kmeny, a to rozd?len provedli dle jejich jazyk?-?e?. Podle barvy k?e, o?, vlas? ?i postavy to n?jak nelo rozliit, prost? vichni jsou to b?loi. Zajist d?len dle jazyka (?e?i) je oprvn?n, mme v tom lep p?ehled. Zn?ly by lib? naim um t?eba v u?ebnicch d?jepisu nsledujc formulace? My, kroma?onci z kmene slovanskho, z rodu moravskho. Nebo: Ns, kroma?onc? z kmene slovanskho je nejvce, nejmn? kroma?onc? je z kmene keltskho. Rumuni by tvrdili, e jsou kroma?onci z kmene Skyth?, Ma?a?i a Finov by tvrdili, e jsou kroma?onci z kmene uralskho. A co nap?klad tahle v?ta? My kroma?onci z kmene (tlupy) germnskho jsme dali sv?tu ty nejv?t myslitele jako t?eba Nietzcheho, Hanse Hrbigera, Rosenberga (Mtus XX. stolet) ?i Heideggera, my jsme tud nad?azen vem kroma?onc?m, nebo? jsme z nich nejlep. Myslm si, e lingvist (jazykov?dci) u?inili dob?e s tm d?lenm na nrody dle ?e?i. R?zn jazyky vznikaly normln p?irozenou cestou. U t?eba jenom to, e obyvatel Chodska se tak tak domluv s obyvatelem Han, to prokazuje. To rozr?zn?n m?eme vypozorovat i u naich p?buznch impanz?. Jejich sk?eky, tedy jejich ?e?, plus vraz obli?eje, mimika a pohyby rukou, no a s tm se mezi sebou v tlup? domluv. Sousedn tlupa pr kilometr? vedle m jin sk?eky a jin vrazivo, ktermu ?lenov druh tlupy u nerozum. Pokud p?ijmou mezi sebe n?jakho cizince, tak mu docela dlouho trv, ne se nau? jejich jazyk. U delfn? to bude podobn. Nejstar m?sta (m?stsk stty) m?li Sumerov u v ptm tiscilet p?ed n. l. V t dob? tak vznikala ?e egyptsk a m?stsk stty v Mezopotmii mezi Eufratem a Tigridem a samoz?ejm? sttn tvary u Gangy a Indusu v Indii a u lut ?eky v ?n?. (idovt a k?es?ant u?enci ur?ili datum stvo?en sv?ta cca p?ed 6 tisci lety. idovsk a k?es?ansk Jahve si n?jak neviml, e neandertlci a kroma?onci ili u p?ed tm stvo?enm docela dlouh tiscilet. Tak se nepodval na u dva tisce let prosperujc stty Sumer?, tmavch Ind? a lutch ??an?. Jak u?enci vypo?tali to datum stvo?en sv?ta? Jednoduch po?tn. Vechny biblick daje se?adili p?kn? za sebou - Adam il tolik let, t tolik, pak Noe, Moj, alamoun a jednotliv krl?kov a po Meneachena Begina, Goldu Meierovou a Netanjahua, no a vylo ono slavn ?slo. Pro srandu uvedu, kolik rok? se doili potomci Adama. Samotn Adam se doil 930 let. t jenom 912 let, En 905 let, Knan 840 let, Mahalalel 895 let, Jered 962 let, Enochovi, kter chodil s Bohem, bylo pouhch 365 let, kdy si ho ivho vzal B?h p?mo do nebe, Metelach 969 let, Lmech 595 let. Kolik rok? se doil Noch (tedy nm znm Noe) jsem v Bibli nezjistil, akort jsem se dov?d?l, e kdy mu bylo 500 let, zplodil ma, Chma a Jefeta. To se to teolog?m snadno po?talo, kdy se kad praotec doil mlem tiscovky let. Dle mho s?tn je to celkem 7.373 rok?, a to jsem nezapo?etl Noa a jeho potomky. Asi jsem ud?lal n?kde hrubou chybu. (V kolika letech jak kter patriarcha zplodil potomka, tak ten ?as je pot?eba ode?st.) Po skon?en Potopy sv?ta, tedy v dob? po Noem, B?h na?dil, aby se lid popotopn dovali maximln? 120 let, zjistil toti, e dlouhov?kost nen p?li vhodn. Archeologov potvrdili, e slavn Jeruzalm krle alamouna, byl v jeho dob? malinkatou horskou vesni?kou. Take ta fakta uvd?n v Bibli jsou skute?n? nadiktovan Bohem, s tm nic nenad?lme.) Kdeto my kroma?onci jsme za?ali budovat m?sta a sttn tvary v podstat? docela nedvno, p?ed n?jakm tiscem let, tedy pln? nejpozd?ji ze vech homo sapiens, dokonce i ameri?t indini vytvo?ili sv stty o tiscilet spe ne my, a jak si o sob? myslme, e jsme ti nejlep na sv?t?. Podmnkou pro vznik civilizovanho centra bylo mrn a subtropick podneb a hlavn? - civilizace m?e existovat pouze tam, kde je lid hodn?. Ob? tyto podmnky u ns na kroma?onskm zem nebyly, take to ns omlouv, e jsme se tak moc opozdili s budovnm stt? a s pouvnm psma. Psmo jsme neznali, na? by nm tehdy taky bylo, dan? tehdy jet? nikdo nevybral. Takov povod velkch ?ek jako Eufrat, Tigris, Nil, Indus, Ganga, Chuang-Che, Jang-c-tiang, plus rodn p?da, i n?kolik sklizn za rok, to bylo ideln msto pro vznik staroorientlnch stt? a tzv. orientlnch despoci. O t?ch prastarch despocich mme hrub? zkreslen informace i v u?ebnicch, mme v nich vid?t vechno ?ern? a negativn?. Samotn pojem despocie m siln? pejorativn vznam. Ale kdy si uv?domme, e v t?ch nejstarch despocich neexistovali otroci a e obyvatelstvo ilo docela spokojen?, tak bychom si ten negativn obrzek m?li alespo? trochu poupravit. V za?tcch byla ivotn nutnost kolektivn spoluprce - zavlaovac kanly, silnice, stavby, to ve vyadovalo kolektivn sil, tam jedinec vychcnek nemohl existovat, sousedi si na takov individuum dali pozor. M?eme dokonce tvrdit, e to byly spole?nosti docela rovnost?sk. To a ?asem se vyvinuly despocie a otrok?stv, ale tak ne vude. Kad despota velice dob?e v?d?l, e vzd?ln a spokojenost obyvatelstva je zkladem funk?nho sttu. Pokud bude obyvatelstvo vzd?lan a spokojen, bude poctiv? platit dan?, sttn pokladna bude p?epln?n a v ?i bude panovat harmonie, pokud ovem bude veobecn? roz?en bda a nevzd?lanost, nejenome nevybere dan?, ale hroz vzpoury. e oebra?ovn a nevzd?lanost vede ke vzpourm a chaosu, vidme dnes na vlastn o?i. Usmval jsem se, kdy jsem ?etl koln prce k? (v p?ekladu) psan sumerskm klnovm psmem, ?i spe ryt, a opravovan chyby u?itelem, pln? jsem se v tom vid?l, dn rozdl mezi vyu?ovnm tehdy, p?ed p?ti tisci lety, a moj prax. V ?n? m?li dokonce uzkon?n, e pokud se za n?jak dynastie lidem vedlo patn?, vzd?lanost byla zanedbvna a byl chaos v mezilidskch vztazch, tak lid m?l prvo takovou dynastii smst, nebo? ztratila p?ze? Nebes, jinak ?e?eno - ztratila p?ze? lidu. To byl prvn paragraf jejich stavy. Pro? takov paragraf nemme dnes v demokracii? Pr nm dosta?uj volby jednou za ?ty?i ?i p?t let. V tzv. demokracich vdy vldli z pozad a vdycky neviditeln? a ve stnu oligarchov ?i plutokrati. Pro? by se oligarchov m?li otravovat starostmi s vldnutm, na to maj sluhy demokraticky lidem zvolen. A kdyby nhodou n?kte? cht?li omezovat jejich moc, no tak je demokraticky zase vym?n. Ob?as se chudina bou?, tak a? ob?s a zlyn?uj vldnouc figurky, ale ob?sit plutokraty, to je v?bec ani nenapadne. No a oni jim zase demokraticky dosad jin panky. Reln? vldne finan?n oligarchie. Obyvatelstvo je volebnmi vsledky naden. Slva! Zvolili jsme si jin sluhy plutokrat?. Hur! Despocie se ve v?tin? p?pad? osv?d?ily jako vhodn a obyvatelstvo bylo z 90 % spokojeno, plat jednoduch, jasn a vem srozumiteln zkony, kdo je dodruje, nemus se ni?eho obvat. Akort n?jakm jednotlivc?m-disident?m to nevyhovovalo, cht?li se toti dostat na vldnouc pozici msto on?ch prv? vldnoucch. Docela vstin? to vyjd?il neznm bloger: Ak je rozdiel medzi Diktatrou a Demokraciou? V diktatre dr hajzlov pod krkom dikttor. V demokracii dria hajzli pod krkom demokratov. Despocie je vlda knete, krle, csa?e ?i papee, a samoz?ejm? ob?as t?mto v?dc?m p?esko?ilo v hlavi?ce a za?ali na?izovat lenosti. A hlavn? o tom p historici, kdyby se rad?ji v?novali tomu, jak si ilo t?ch 90 procent obyvatel, to by bylo vhodn?j. Tomu se ovem v?bec nev?nuj, pro n? je to nezajmav. Takov zvrhlk csa?, to je p?ece perfekt tma, e? Take historikov msto ivotopis? krl?, csa?? a knat, by se m?li rad?ji zabvat otzkou, kde se obyvatel?m ilo lpe. Vmysly intelektul? ponechejme intelektul?m, a? se nadle nimraj v ivotnch p?hodch lechty, jejich rodokmeny, konspira?nmi intrikami na krlovskch dvorech, zvrcenostmi crkevnch prelt?, hpeningy vst?ednch um?lc? apod., my se nadle v?nujme relnmu ivotu 99 procent?m obyvatelstva. Kdyby si mohl b?n obyvatel starho Sumeru ?i Egypta vybrat, zdali chce t jako my dnes v Evrop? ?i ve sv star vlasti, no nevm, ale ur?it? by se rad?ji cht?l vrtit dom?. A j kdybych si mohl vybrat? Ve dvaceti bych samoz?ejm? bral nai dnen Evropu, ale te?, kdy jsem zestrl, bych bral rad?ji ivot v t?ch prastarch despocich. Co bylo tm nejhlavn?jm kolem despoty ?i dikttora? Udret stt ?i ?i pohromad? tak, aby se nerozpadla na kousky, tj. nedovolit, aby mezi sebou m?ly jednotliv kmeny vn rozbroje, nemusely se t?eba vzjemn? n?jak milovat, ale nebylo jim dovoleno, aby se spory zm?nily na vzjemn vrad?n, byly p?inuceny t spolu v mru i kdy t?eba v kad domcnosti byl kalanikov. To je ten diktt, to je ta despocie, to je ta diktatura, krutovlda a tyranie. Vldce ani v nejmenm nezasahoval do jejich ivota, a? si v?? kad kmen v kterhokoliv boha ?i je ateistick, jejich zvyky prost? byly respektovny. Prvo na nsil ovem m?la pouze vlda, co vechny kmeny uznvaly za sprvn. Jednotliv kmeny, po naem okresy a kraje, m?ly takovou autonomii a samosprvu, o kter si my v demokracich m?eme nechat pouze zdt. Vojensky by to ostatn? nelo udrovat, tolik vojk? dn despota nem?l a bylo by to p?li nkladn. Ob?as bylo pot?ebn zav?t hubu zbyte?nm tlachal?m. Praktikovali tuto metodu o n?kolik tiscilet d?v, ne to zapsali k?es?an do Bible - je to vrok svatho Pavla z Tarsu v p?ekladu Martina Luthera. Kmeny byly tak hrd na svho despotu, nebo? byly sou?st velik ?e a v krlovsk rad? m?ly sv zstupce. V podstat? se ?dili podobnou p?sahou, kterou skldala ?esk lechta svmu krli: Ty jsi n krl, a my jsme tvoji pni. Nebo tak: J pn, ty pn. Starov?k despocie m?eme klidn? p?irovnat k t?m dnenm despot?m, jakmi byli nap?. Saddm Husain ?i Muammar Kaddf a Assad. M?eme k nim bezproblmov? p?i?adit i Stalina, i on je p?edstavovn jako masov vrah, despota, krutovldce, tyran a dikttor. O Stalinovi vyla nedvno kniha nazvan ?ern kniha komunismu, jako autor se na n podlel i n Karel Bartoek. Prop?j?il se k propagandistickmu pamfletu, u nikdy nikdo ho nem?e pokldat za seriznho historika. Dostal se na rove? pislk?, kte? s hr?zou popisuj masakry Saddma, Kaddfho a Assada na vlastnm obyvatelstvu a obdivn? p o NATO a USA, kter do t?chto despoci p?inesly demokracii, svobodu a lidsk prva. Nestyd se ti propagandist omylem o sob? tvrdc, e jsou historikov? Co s takovma historikama? Vdy? jim lo pouze o to, jak o?ernit a popinit ideu rovnosti a bezt?dn spole?nosti. P?itom je to sn?ka vyloench l a ni?m nepodloench pomluv. Tomu, e Stalin je masov vrah, jsem i j kdysi dvno v??il, vdy? jeho zlo?iny do ns hustili od rna do ve?era, ba i v noci, a za?alo to u Chru?ovem. Kone?n? za?naj vychzet skute?n? historick realit? odpovdajc prce o stalinskm obdob. Idea bezt?dn spole?nosti nevznikla v na civilizaci, byla znm a v praxi b?n? provd?n u ve starov?kch kulturch. Tam to bylo samoz?ejmost, take o tom nepsali a ani o tom nefilosofovali. U ns jsme ji objevili zase pln? nejpozd?ji, a v dob? Velk francouzsk revoluce. Tehdy osvcenci p?ili na prastarou znmou v?c - na volnost, rovnost a bratrstv. Volnost znamen svobodu, a svobodnm mohu bt pouze tehdy, pokud neomezuji svobodu jinho. Je to tedy takov kompromis, ?i poznan nutnost, jak tvrdil Marx. Rovnost znamen rovnost p?ed zkonem. Musme uznat, e v despocich byla rovnost oproti na demokracii reln? praktikovna. Pr idiot? povauje za rovnost to, e vichni mus nosit stejn? dlouh vlasy a vichni si mus oblkat stejn montrky. Bratrstv znamen spoluprci, ?i jinak tak onen zm?rn? zprofanovan pojem solidarita, solidrnost (pospolitost, soudrnost, vzjemnost). Pochopiteln? v (kroma?onsk) Evrop? nzory osvcenc? byly cosi nevdanho, ba p?mo nemyslitelnho. Osvcenci jsou lenci a blzni, p?ece n?co takovho nen mon hlsat, copak n?kdy n?kde ve sv?t? byla rovnost? Vdycky byli pni a rabi, pni a otroci, a jinak to ani v budoucnu nebude. Takov nzory osvcenc? samoz?ejm? vyvolaly zd?en a dokonce n?kte? jsou z toho zd?eni jet? i dnes, t?eba Boris Cvek z Blist? nem?e osvcenc?m p?ijt na jmno, nebo? dle n?ho mlem zni?ili evropsk k?es?ansk hodnoty. Revolucion?i za VFR toti tak jenom jakoby mimochodem zruili nboenstv, tedy katolickou crkev a veker privilegia lechty, co s Cvekem nem?e vydchat ani Em C Putna. To si rad?ji po?tou v bsnickm eposu Tak pravil Zarathutra z roku 1882, kde Nietzsche ohlauje p?chod nad?lov?ka. Takov ?ten se Cvekovi a Putnovi ur?it? velice moc lb. Ale italsk spisovatel Papini ten epos nazval oraleckm krknm. Velk francouzsk revoluce vak zkrachovala, i kdy popravila krlovskou rodinu a mnoho dalch. Nepoda?ilo se j uskute?nit nic z on?ch krsnch pojednn o rovnosti vech lid ve sv?t?. Finan?nci a burzini prost? nedovolili n?jak novoty a msto popravenho krle dosadili csa?e (Napoleona). A samoz?ejm? nechali popravit Babeufa s jeho spole?nky. To tak dopadla VFR, skon?ila nastolenm csa?stv a vldou crkve. Tak mne napad, pro? Lenin nepodal Francii o zap?j?en gilotiny na popravu carsk rodiny na Rudm nm?st? (Nzev Rud nm?st pochz u ze 17. stolet a znamen nejenom ?erven, ale i hezk a krsn.) P?itom Dzerinskij, zvan elezn Felix, byl polsk id a m?l nadm?rn? v?el vztahy s Franci. Pro? mu to nezap?j?ili? Pr to je vzcn d?leit nrodn historick pamtka, kterou nelze p?j?ovat. koda. Take idea volnosti, rovnosti a bratrstv se neuskute?nila, ale mylenka p?ece jenom z?stala. O necelch sto let pozd?ji se znovu a zase ve Francii pokusili o uskute?n?n. Byla to tzv. Komuna z roku z roku 1871. Komuny vznikly demokratickmi volbami ve vech v?tch m?stech jako Lyon, Toulouse, Marseille. Holt vsledky voleb se nehodily, tak byla Komuna samoz?ejm? finan?nky brutln? a krvav? zlikvidovna po 72 dnech existence a demokraticky zvolen poslanci byli demokraticky post?leni. V Rusku pokus o uskute?n?n rovnost?sk spravedliv spole?nosti trval 72 let (SSSR) a byl zase drasticky Zpadem ukon?en a kolem roku 1990, d?sledky byly a t?ikrt destruktivn?j ne vpd nacistickho N?mecka a cel druh sv?tov vlka. Oba pokusy byly finan?n oligarchi zlikvidovny. Pokus za Lenina a Stalina v Rusku ztroskotal ne kv?li patn mylence, ale zsluhou on?ch demokratickch nadlid, neb to nebylo v jejich zjmu. Tedy prvn pokus trval pouhch 72 dn?, v Rusku u ale 72 rok?, doufm, e dal t?et pokus (e by ?na?) bude trvat po 72 stalet. A ten t?et pokus ur?it? bude proveden, nebo? zda?ilo se Anglii a USA a EU vybudovat jak tak spravedlivou spole?nost? Ani v nejmenm! Vytvo?ili akort demokraticky zdokonalenou otrok?skou despocii. Ostatn? Anglie je nejbarbart?j evropsk stt, a? hledm sebemen poleh?ujc okolnosti, nenalzm ani jednu. Jednn v kolonich bylo skute?nm barbarstvm, a t?eba bombardovn Dr?an a Libye je tak dokladem zhovadilosti, zvrcenosti a sadismu anglick vldnouc t?dy. V Anglii (v Krlovstv Velk Britnie) byl po dlouh lta ministrem financ a tak ministerskm p?edsedou Izraelita Benjamin Disraeli (1804 - 1881), holt evropsk kroma?onec by takovou obrovskou koloniln ?i neu?dil. Disraeli navrhl zkon, kter ustanovil krlovnu Viktorii csa?ovnou Indie. Byl poven do lechtickho stavu roku 1876 a byl jmenovn hrab?tem z Beaconsfieldu, tm se tak stal ?lenem Sn?movny lord?. Uvedu t?i jeho citty, kter ho dokonale charakterizuj. Na antisemitsk vpad O'Connella odpov?d?l: Ano, jsem id. Kdy se p?edkov tohoto vzneenho gentlemana prohn?li coby brutln divoi po jednom neznmm ostrov?, moji byli kn? v alomounov? chrmu. Tady se Disraeli velice moc ml, kdy toti byli jeho p?edkov kn?mi v alamounov? chrmu v Jeruzalm? a Jeruzalm byl v alamounov? dob? pouhou malilinkatou horskou vesnic, tak to tam mohli bt tak akort amany pro t?i ?ty?i stovky obyvatel, zato brutln divoi v Anglii vybudovali v t dob? Stonehenge. Dal citt tak vystihuje jeho osobnost: ?lov?k nen vtvorem okolnost. Okolnosti jsou vtvorem ?lov?ka. No, jako hrab? a potomek kn?ze v alamounov? chrmu, samoz?ejm? pro sv poddan vytv?el okolnosti, take nevolnci byli reln? vtvorem okolnost, kter on pro n? vytvo?il. Ale nevolnci p?ece nejsou lidi, to jsou pod?adn bytosti, kter mus bt ?zeni nadlidmi. K posledn citaci nen co dodat. Opovrhuji tou zhoubnou doktrnou modern doby: p?irozenou rovnost lid. S tmto vrokem by se ur?it? pln? ztotonil kdekdo i dnes. Dokonce mn? to p?ipad, jakoby to pronesl odporn rasista Winston Churchill, kter se chlubil ve svch Pam?tech tm, e si s chut zast?lel v Indii na podlidi, uvd i po?ty ulovench kus?. Nebude dnes od v?ci, zopakovat si tak zhruba fakta o rasismu, kterto fenomn jsme vymysleli my v Evrop?, p?esn?ji v Anglii, nikoliv ovem v N?mecku. Co to konkrtn? jsou rasy? V podstat? r?zn druhy homo sapiens. Nejvce primitivn a debiln je d?len lid dle mnostv pigmentu v k?i. Tvrzen, e ?lov?k s ?ernou k? je pod?adn, kdeto ?lov?k s blou k? je ten nejlep, je p?mo hovadismus. Vak to tak vzniklo v Anglii, kter byla nejv?t koloniln ? sv?ta. Vldnouc t?d? v Anglii to dvalo pocit, e mohou cokoliv. T?ch zr?dnost co nad?lali, je neuv??iteln spousta, to i n?meck nacismus byl pouhm slabm odvarem. Jeliko obyvatel koloni jsou tmav a tud pod?adn lid, kolonizto?i nem?li dn v?itky sv?dom v konn nelidskch ?in?, ba naopak, byli v domn?n, e jim p?in civilizaci a blahodrnost k?es?anstv. N?kte? jsou o tom p?esv?d?eni podnes. Take rasismus v Anglii vymysleli u?enci a intelektulov, aby zd?vodnili z koloni odliv obil, re, nerost? a v?bec veho, co Anglie pot?ebovala. Krlovsk rodina, lordov, finan?nci a podnikatel neuv??iteln? bohatli. Kolonie byly po n?kolik stolet siln? oebra?ovny. Vra hory p?en a skute?n?, vra v nad?azenost blho mue p?enela hory bohatstv z koloni do Krlovstv Velk Britnie. Hlavnm ideologem rasismu byl Houston Stewart Chamberlain (18551927) knihou Zklady XIX. stolet. Na univerzitch se vyu?oval tzv. v?deck rasismus, co je pouvn v?deckch metod pro ospravedln?n rasismu nebo vry v rasovou nad?azenost. Vysok koly a univerzity chrlily v?deck prce a profesory v oboru rasismu, mezi nimi vynikli t?eba slavn spisovatel Rudyard Kipling (d?l blho mue) a ministersk p?edseda Winston Churchill. Z Wikipedie: Pozd?ji v nacistickm N?mecku se doktrna rasismu dokonce stala sou?st sttn ideologie. Zkladem bylo u?en Arthura de Gobineau o nad?azenosti rijsk rasy, jej p?slunci jsou p?edur?eni k tomu, aby ovldali ostatn, mn?cenn rasy a nrody. Nad?azen rasy maj nejenom dokonalou fyzickou krsu, ale i lep schopnosti v mylen a kreativit?. Stru?n? ?e?eno - jsou to nadlidi. (Pojem rijci zavedl v roce 1853 indolog Max Mller, avak sm u roku 1888 tento pojem zavrhl.) Tato hypotetick rijsk rasa p?itom byla ?elov? ztoton?na s nrody germnsk jazykov skupiny, v tto souvislosti tak n?kdy ozna?ovna jako germnsk, nordick rasa. Tato teorie byla jednou z hlavnch politicko-propagandistickch idej nacistickho N?mecka. Nacist ve snaze a o v?deckou p?esnost sestavili striktn rasovou hierarchii. Na jejm vrcholu stla Herrenrasse (pansk rasa), kter byla tou nej?ist z rijsk rasy a byla nacisty zce ztoto?ovna s nordickou rasou, nsledovanou dalmi odnoemi rijsk rasy. Untermensch byl p?i?azovn Slovan?m, p?evn? Rus?m, Srb?m a Polk?m. Nacistick ideologie nahlela na Slovany jako na rasov? pod?adnou skupinu, kter se hodila bu? k zotro?en, nebo m?la bt vyhlazena, byli povaovni za Lebensunwertes Leben (ivot nehodn it). Alfred Rosenberg, prominentn nacistick ideolog popraven p?i Norimberskm procesu, prohlaoval, e nordick rasa byla stvo?ena bohem. Jak je v?bec mon, e n?co tak zvrhle sadistickho mohlo u ns v?bec vzniknout? Jak spousty u?ench knih o nadlidech, o rijcch a podlidech uchovvaj nae univerzitn knihovny. Pe se v nich o tom, e my kroma?onci z Evropy jsme mnohem lep a ulechtilej ne jin skupiny homo sapiens a podeprme to judeo-k?es?anskmi hodnotami. Crkev s tm zajist pln? souhlas. Dnes je docela b?n tvrzen, e n?kte? lid jsou lep, hodnotn?j, krsn?j, schopn?j atp. ne lid jin a pr ti nejschopn?j jsou pro sv zsluhy prvem nejbohatmi. U?en intelektulov a ekonomov zd?vod?uj tuto zvrhlost i v televizi a novinch, sta? nahldnout do text? Sedl?ka, Pikory, ichta?ov, ev?ka a podobnch. Copak podvody, podrazy, loupee a vrady jsou zslun ?innost? A ?dn? pracujc a slun? se chovajc jedinec je pod?adn? Je tedy 99% zam?stnanc? pod?adnch? A skute?n? takov nzor je dnes v televizi a propagand? mlem normln. Okradni svho blinho d?v, ne okrade on tebe - to? cel liberalismus, to je charakteristick rys thatcherismu, reaganoekonomiky a klausismu. Jet? si vysv?tleme, kdo a co je to oligarcha a plutokrat. Oligarchov od slova oligoi = nejlep z nejlepch, ?i tak vzneen, dokonal a jedine?n, nebo i krsn a zdatn. Plutokracie od slova Pltos, co byl staro?msk b?h bohatstv a zlata. Vak se jenom podvejme na eb??ky naich ?eskch ale i sv?tovch oligarch?, tam uvidme po?ad vzneenosti. Nejvzneen?j je ten nejvce bohat vlastnc nejvc miliard, jak jsou ale krsn, zdatn, dokonal a jedine?n, t?eba takov Bakala, ?eb?ek, Koen a podobn, p?mo zpodob?uj idel spanilosti, lbeznosti, ladnosti a ndhery, a z toho vzneena dostvme zvrat?, tedy jenom n?kte?, ne vichni jsme v transu a ne vichni toume pokorn? p?ed nimi pokleknout na kolena. Kad ensk jim s nadenm hupsne do postele, e? Plutokrati a oligarchov v podstat? splvaj v jedno, akort oligarcha je krsn, p?jemn a vzneen u jenom na pohled, kdeto plutokrat m?e bt t?eba hrbat, kulhajc, velijak pok?iven a ne moc hezk a p?jemn na pohled. Plutokrati, tedy majitel bohatstv a zlata, si zajist pot?ebovali zajistit, aby o to nep?ili. A tak jako prvn uzkonili, e bohatstv jakkoliv nabyt je posvtn a nedotknuteln. Tak si uzkonili d?di?nost funkc - d?di?n monarchie, d?di?n lechtick stav. Take klidn? mohl vldnout imbeciln csa? ?i kne. Odpov?dnou funkci v ?zen sttu nezastv ten nejschopn?j a nejzp?sobilej, sta? modr krev. V ?n? musel kad uchaze? o sttn funkci sloit zkouku zp?sobilosti a p?ihlsit se mohl kdokoliv. N?kte? (nejenom) nai politici maj tak d?di?n funkce ve sttnm apartu, jejich prad?dov m?li tyt funkce u po Bl ho?e, p?es Masaryka, Hchu, Gottwalda, Huska a te? jsou pro zm?nu demokrati. Berou to jako ?emeslo, jako firmu, jako rodinn podnik, podnikaj v diplomatickch slubch, v kultu?e, urnalistice, ekonomii, justici Jsem zv?dav, kdy n?kdo sestav seznam takovch rod?, to se budeme divit! Samoz?ejm? plutokrati nikdy dan? neplatili, oni p?ece dan? vybrali. Doba pokro?ila a lechta a plutokracie u dan? nevybr, u je msto nich vybraj jejich sluhov, tedy jednotliv vldy, no a oni se potom o u vybran dan? pod?l, p?ece po nich nem?eme chtt, aby se zabvali tak pod?adnou ?innost jakou je vybrn dan od jednotlivch obyvatel. Civilizace kroma?onsk, tedy b?losk zpadoevropsk (euroamerick - EU plus USA) m tyto typick charakteristick znaky, je to kastovnictv (spole?ensk t?dy), rasismus, nsil a loupen a to ve posv?cen nesmyslnm k?es?anskm nboenstvm. Peter Koenig to vystihl takto: Vlky jsou kvintesenc na zpadn existence a jsou i fundamentem naeho zpadnho ekonomickho systmu, zakldajcho si na r?stu. Nap?klad ekonomika Spojench stt? (sic) se u bez vlek neobejde. Vlky zabjej a ni? a rekonstrukce vytv? r?st. Nae evropsk civilizace m?la za sebou teprve pr stolet, necelch p?t set let, a u dokzala zlikvidovat jak mnohem vy civilizaci Aztk?, tak zna?n? vysp?lou civilizaci Ink? a to tak, e po nich nez?stalo skoro nic, ani lidi, tak jsme byli d?sledn. Dobyvatel si d?lali tborov ohn? z jejich psemnost, jenom nhodou se zachovaly zbytky pouhch dvou kodex? a n?jak npisy na pyramidch, kter nelo jen tak snadno zni?it, navc prce s kladivem a dltem byla pro b?lochy docela namhav a tak jen proto se zachovaly. Z Wikipedie o maysk civilizaci - cca 2500 p?. n. l.: Jejich matematika pouvala nulu, kterou v t dob? v Evrop? neznali ?man ani ?ekov. Znalosti nuly a matematickch operac s n spojench se p?ipisuje velk d?leitost. Ukazuj na neobvyklou intelektuln vysp?lost nroda starov?k kultury. V?d?li, e Zem? je kulat u tisc let p?ed Kopernkem. Analyzovali drhy m?sc? Jupitera tisc let p?ed tm, ne je v Evrop? v?bec objevil Galileo Galilei. Znali cykly ob?hu M?sce, Venue, spo?tali tropick a hv?zdn rok. Stav?li dlkov cesty p?es dungli, vysuovali mo?ly, stav?li podzemn ndre na vodu a p?edevm um?lecky hodnotn pyramidy, palce a m?sta. Indinsk pyramidy jsou mnohem hez? a um?le?t?j ne egyptsk, jsou p?ekrsn? ozdobeny, schodit? ze vech stran, vak tak nebyly stav?ny jako p?bytek-hrobka pro posmrtn ivot panovnka. Velice se rozho??ujeme, e na vrcholku pyramidy byli ob?tovni slune?nmu bostvu lid vy?znutm srdce, ale srovnme-li po?ty usmrcovanch ob?t tam u nich s naimi uplenmi a umu?enmi, tak my na tom budeme mnohem h??e. V jin Americe Inkov vybudovali nejv?t indinskou ?i americkho kontinentu. Pr neznali penze a tud ani obchod a dokonce ani soukrom vlastnictv, byla to tedy vcelku rovnost?sk spole?nost. Nmitku, e pr obyvatel byli dob?e iven otroci, neberu. Dnen prekarit (prolet?i) by takovmu otroctv dal s ur?itost p?ednost. Inck civilizace je mi docela sympatick. Ob? tyto civilizace, mnohem vysp?lej ne byla tehdy nae, jsme do mrt? zni?ili, anihilovali. Ale p?ece jenom najdeme jedno ojedin?l nesp?n taen kroma?onc? - byl to pokus o podman?n P?ednho Vchodu tzv. k?ickmi vpravami. Nepoda?ilo se nm to jenom proto, e muslimov m?li lep zbran?, ale i proto, e chrnili sv zem p?ed vet?elci. Tehdej arabsk muslimsk m?sta byla ?dov? na mnohem vy rovni ne nae evropsk - o tom, o takov kultu?e a vysp?losti se nm mohlo akort tak zdt v nejdivo?ejch snech. Saladin (Kurd) ubrnil islm a arabsk sv?t p?ed nmi Evropany a potupn? ns z jejich zem vyhnal. O n?co pozd?ji dokonce schzelo mlo a Vde? od roku 1683 mohla bt muslimsk a vechny katedrly by byly p?em?n?ny na meity. Kdov, jak by se potom vyvjela Evropa. Co kdyby si muslimov zopakovali maursk pan?lsko? To byla kdysi kvetouc zem?. Bohuel ?i bohudk? T?ko rozhodnout. Jak se dostali kroma?onci do Ameriky a jak naprosto zlikvidovali dv? velk indinsk civilizace, to je veobecn? dob?e zdokumentovno. Jak se poda?ilo kroma?onc?m z Anglie u?init z vce ne poloviny sv?ta sv kolonie a dokonale je vyloupit a vydrancovat, je tak docela detailn? zdokumentovno. Ale jak se kroma?onc?m poda?ilo zavst v obrovsk Indii hinduismus, o tom toho moc nevme, o tom se moc nepe. Tak se do toho pus?me te?. Musme se ovem vrtit do doby p?ed t?emi tisci lety p?ed nam letopo?tem, tedy do doby p?ed p?ti tisci lety. Kroma?onsk nomdsk pasteveck kmeny na zem dnenho jinho Ruska (a Ukrajiny) zjistily, e na jihu, kde nejsou n?jak drsn zimn obdob, se ije p?jemn?ji ne na severu, no a tak se tam tla?ily. P?es dnen Afghnistn kmeny p?echzely sm?rem na zpad na rnskou nhorn ploinu, usadily se tam a vybudovaly slavnou Perskou ?i, dnen rn. Zajmav - dnen rnci jsou vlastn? kroma?onci muslimskho vyznn. Jin kmeny se daly vchodnm sm?rem na dnen Pkistn a Indii. Cestou pln? zni?ily vysoce vysp?lou civilizaci na povod ?eky Indus, kterou vytvo?ily negroidn plemena, tedy lid s tmavou a ?ernou k?. Je to zatm jedin znm n?kolik tiscilet trvajc civilizace bezt?dn a rovnost?sk. O tto civilizaci moc historickch studi nenajdeme. Pro? historikov (ani indi?t!) neprojevuj zjem? Asi by museli m?nit sv nhledy i na jin zleitosti, nap?. pst o ?ernch pozitivn?, co by bylo ve slun kroma?onsk spole?nosti nevhodn. Take n?co o harappsk kultu?e z b?n? dostupnch zdroj?. ?e to byla velik, mnohem v?t ne ?e egyptsk ?i mezopotmsk, odhaduje se, e v n ilo p?t a deset milin? obyvatel. M?sto Mohendodro obvalo a sto tisc lid. Takov po?et doshla nae Praha a v 18. stolet. Praha v 15. stolet m?la pouhch 30 tisc obyvatel, ale takovch m?st v po?? Indus byla nejmn? stovka a mench m?st tam nalezli archeologov na tisc. Take my jsme se vyrovnali ?ern civilizaci a po p?ti tiscch letech, co je p?kn? dlouh doba, e? Jejich m?sta byla pe?liv? projektovna, m?la 9 a 14 metr? irok hlavn ulice a pravohl uspo?dn celho m?sta, dn k?ivolak uli?ky jako u ns. Domy vceposcho?ov z plench cihel, kter vydrely do dneka. Vak tak vysoce kulturn Angli?an pouvali tyto prastar cihly jako vhodn materil na stavbu eleznice, take vrchn vrstvu m?sta spot?ebovali. Mon n?kdy v budoucnu archeologov zase elezni?n svrek budou rozebrat a hledat ony prastar cihly star 5 tisc let. Najdou se na to ovem finance? Architekti byli funkcionalist, vechna m?sta stejn? stav?n, domy jsou vechny p?iblin? stejn? velk bez jakchkoliv ozdob, zato v kadm dom? fungoval vodovod a splachovac zchody. Archeologov nenalezli dn vilov ?tvrti boh?? ani monumentln stavby chrm? ?i palc? a zmk?. Z toho m?eme usuzovat, e jejich spole?nost byla rovnost?sk, kde neexistovali kn?, krlov ba ani vojci. (Naopak o sou?asncch harappsk civilizace, o antickm Egyptu a Mezopotmii, vme hlavn? o nich.) Tedy neznali n?jak nboenstv, knec ?i krlovskou moc a nem?li armdu, dn zbran? se nenalezly, byla to tedy ateistick mrumilovn civilizace. Kolem m?st ani nebyly hradby. U Mohendodra se sice hradby nalezly, ale pouze na stran? sm?rem k ?ece, tedy byla to vlastn? protipovod?ov hrz. V kadm m?st? byla kanalizace. V na mati?ce Praze byla vybudovna kanalizace a v polovin? 19. stolet v dlce 44 km a nklady ?inily neuv??itelnch 1 034 000 zlatch. Harappsk civilizace tud musela bt neuv??iteln? bohat, kdy p?ed 5 tisci lety vybudovala kanalizaci v kadm m?st?. No, kdy nestav?li dn katedrly ani kltery ani hrady a zmky, ba nefinancovali ani vojsko, tak si to mohli dovolit, e? Mohli si dovolit vybudovat tak ve?ejnou plovrnu na um?le navrenm pahorku o vce 16 metr? a rozm?rech 200x400 metr?. Naho?e byl bazn s dld?nm dnem, kter je obklopen lze?skmi mstnostmi. Vodu do ndre o hloubce p?es dva metry a dlkch t?inct a osm metr? ur?it? nenosili v kblech, co znamen, e znali ?erpadla. Harappan v?d?li, e hygiena a ?istota je zkladn prevenc proti epidemim. My jsme na to p?ili a v minulm stolet. Jejich sklady potravin a sila s d?myslnm v?trnm jim m?eme zvid?t jet? i dnes. Obchodovali s Mezopotmi a Sumerem a zajist nejenom po soui, nbr i lodn dopravou. Ur?it? znali psmo, aby tak vysp?l civilizace neznala psmo, je velice nepravd?podobn. Ovem psali na materil podlhajc zkze, nic, v?bec nic psanho se nedochovalo, koda e n?co nevytesali do kamene. T?ch pr zachovalch miniaturnch hlin?nch zna?ek lze t?ko povaovat za psmo, spe jsou to loga vrobc? a ?emeslnk?. Archeologov nenalezli skoro dn um?leck p?edm?ty, konkrtn? dn sochy panovnk? v nadivotn velikosti, dn sochy vojev?dc? a zlo?inc? sedcch na konch, dn velkolep nhrobky a ani dn Vt?zn oblouky a sloupy a obelisky, ani dn svat za d?din, dokonce ani dn fresky na zdech dom? ani uvnit?, ani dn hudebn nstroje. Je jasn, e um?n povaovali za ned?stojn dosp?lho rozumnho ?lov?ka. Zato se nalezla spousta d?myslnch mechanickch hra?ek pro d?ti. Buvoli zap?aen do vozku kvajc hlavami a pohybujc nohama. Vdy? takov hra?ky jsme u ns za?ali vyrb?t a v polovin? minulho stolet, to jet? pamatuju ty nejmodern?j vk?iky techniky, e to bylo pro ns d?ti cosi neskute?nho, vdy? se to hbalo. Harappan by bez problm? dokzali odlt takov souso v bronzu v nadivotn velikosti. Ned?lali to! Ptali se: a k ?emu by to bylo dobr, k ?emu by to prakticky slouilo? Um?n bylo vdycky, u od Egypta a antiky, nstrojem mocnch k ovldn poddanch. Um?n bylo slukou vldnoucch a vech nboenstv. Co bylo smyslem um?n v na kroma?onsk civilizaci? Ukzat velkolepost, znamenitost, ndheru a skv?lost vldnouc a vedouc t?dy, tedy zd?raznit, e my jsme nadlid, vy ostatn jste podlidi. Um?n s ivotem pracujcho ?lov?ka nem?lo nic spole?nho, akort m?lo na n?j p?sobit ideologicky, tedy zblbovat jej. Katedrly, kostely, vzdoba, skulptury apod. prezentovaly vzneenost pn? a ukazovaly poddanm, e jsou ni?m, pouh bezvznamn nuly. A skute?n? oby?ejn lidi byli ohromeni, omr?eni, konsternovni a vznikl u nich pocit skute?n mn?cennosti. Vid?t takovou ndheru, vzneenost, d?stojnost a zajist i bohatstv a d?leitost, sugerovala pocit jejich nepostradatelnosti. Um?n a nboenstv je dokonal nstroj na ovldn obyvatel, nic lepho plutokrati zatm nevymysleli. ?etl jsem kdesi, e je snaha ovldat mozek (mylen) n?jakm mikrovlnnm z?enm. Te? v sou?asnosti pr u p?sob mikrovlny p?mo na lidsk mozek (do praxe zavedl Saakavilli p?i rozhn?n demonstrace, zajist s pomoc odbornk? z USA), co bude lep ne nboenstv, ono toti v sou?asn dob? nboenstv u jaksi neposta?uje a dokonce i um?n u takovch sto let (od dadaist?) postrd smysl a vznam. Sice se jet? kupuj za neskute?n? vysok finance mazanice vyinutch um?lc?, ale ty ceny jsou vyroubovan zm?rn? - jde o pouhou presti - j si to mohu dovolit, j na to oproti plebejc?m mm. No a tuto vynikajc civilizaci zni?ili do mrt? nai p?edkov kroma?onci (stejn? jako my dnes Irk, Libyi a Srii). Byl to prost? masakr neozbrojench a nebrncch se lid s ?ernou plet (Drvid?). Nem?li dn zbran?, nechpali, e by n?kdo mohl vradit, vdy? mrumilovn? navali po n?kolik tiscilet, v?bec netuili nic o zabjen lid. Archeologick nlezy ukazuj kostry s rozseknutmi lebkami en, d?t, mu? ponechan na schodech dom?. Znamen to, e nebyli ani poh?beni, nez?stal na ivu nikdo, kdo by je mohl pochovat. Samotn dobyvatel se ve m?stech neusadili, nev?d?li na? je tekouc voda, vana, d?m s nbytkem. Ubytovali se do?asn? mimo m?sta v polozemjankch a stanech jak byli zvykl, no a pak se vydali dl do nitra Indie d?lat to sam. Zem?d?lstv pro n? bylo cosi naprosto neznmho, ?u?eli na obd?lan pole jak tele na nov vrata, o zem?d?lstv nem?li ani potuchy, n?jak obd?lan pole jim nic ne?kala. V dobytm zem se stali vedouc a vldnouc silou. Vlka skon?ila a my jsme vt?zov. J, Vaek Havel, Jirka Dientsbier, Komrek, Miller - my jsme vt?zov. Musme se chovat podle toho. Jako na dobytm zem. (Reflex 1990/12) Vrok Ivana Jirouse, alias Magora. A nai p?edkov se taky tak chovali v Indii. pln? prvn co ud?lali, bylo rozd?len spole?nost na varny, tedy v p?ekladu na barvy. Varna = t?da, stav, rasa. Vy varny maj sv?tlej barvu pleti, i kdy dnes u to fakticky neplat, za t?ch p?t tisc let se to promchalo, i p?esto, e d?sledn? dbali na ?istotu rasy, men holt nelo zabrnit, sexualit? nelze rozumov? n?co p?ikazovat. A hlavn? prosadili kastovn systm uspo?dn spole?nosti. Samotn slovo kasta je portugalskho p?vodu. Kdo se narodil v ur?it kast?, tak v n byl po cel ivot, nem?l anci postoupit ve. Nejni kasta jsou tzv. nedotknuteln, tj. obdoba otrok?, ale bez pna. Mohou vykonvat jen rituln? ne?ist prce a plat pro n? mnoh p?sn omezen, nap?. ?lov?k s varnou by se zne?istil u tm, kdyby na n?j padl stn nedotkatelnho. Mahtma Gndh razil termn haridan - bo lid, odhaduje se, e k nim dnes nle p?es 200 milin? Ind?. Od roku 1950 jsou dle stavy Indick republiky vechny varny i dal spole?ensk rozd?len rovnoprvn a diskriminace na zklad? varen je zakzan. Toto se ale nepoda?ilo zcela prosadit, kastovn systm nadle funguje. Z tto situace se Indie bude t?ko dostvat a nebude tak mt nad?ji vyrovnat se t?eba ?n?. Navc Indov p?ebrali demokracii v podn Anglie, co nerovnost lid jet? vce prohlubuje. Pro zajmavost uvdm, e Indie zabr plochu 3 287 590 km, musme p?ipo?st i Pkistn s 803 940 km. Evropa m rozlohu pouhch 10 058 tis. km. Do Pkistnu, tedy na bval zem ateistick harappsk kultury, se za pomoc me?e roz?il islm. V samotn Indii je nejvce roz?en hinduismus s obrovskm po?tem boh?, tedy je to spe takov polyteismus. Vyznava?i toho ?i onoho boha jsou k sob? navzjem velice tolerantn, dokonce se modl spole?n? ve stejnm chrmu. Hlavnmi bohy (d-li se to tak ?ci) je trojice Brahma, Vinu a iva. Tito bohov maj i sv ensk prot?jky. Sarasvat je Brahmova dcera a podle jin verze i manelka. Je uctvna jako bohyn? literatury a um?n. Lakm, bohyn? t?st, je manelkou Vinua. Manelkou ivy je Prvat, kter m mnoho rozli?nch podob. Jednou z jejch nejznm?jch forem je bohyn? Kl. Mn? se nejvce lb iva, kter ?asto popj smu (tedy n?jak opit) a za?ne tan?it, p?i?em bo? sv?ty a nov tvo?. Sv?t netrv v??n?, ale je periodicky ni?en a znovu tvo?en. P?i vzniku sv?ta nebylo v?bec nic. Nebylo jsoucna ani nejsoucna tehdy. To docela odpovd teorii kvantovch fyzik? o Velkm t?esku. P?ed Velkm t?eskem, tedy p?ed vznikem sv?ta, nebylo jsoucna, tedy nebyla, neexistovala hmota a tud ani prostor. Ale zrove? nebylo ani nejsoucno, nic p?ece nem existenci. Na to sam p?ili i anti?t ?ekov. Co tedy existovalo? No, dle fyzik? nehmotn kvarky nepot?ebujc prostor. Zkladn posvtn texty hinduismu jsou tzv. Vdy. Je to velice rozshl komplex text?, mnohem obshlej ne nae Bible. To, e Vdy jsou vtvorem Slovan?, jak se ?asto uvd na webu Czech Free Press, je vyloen nesmysl. Jsou vtvorem kroma?onc?, Slovan tehdy jet? neexistovali, copak jsou Vdy psny n?jakou praslovantinou? Pr jsou tam n?jak slovansk vrazy, no pro? ne. Ve vdch si p?e?teme i slovo lak, tedy ve smyslu lakovat d?evo apod., ovem p?vodn vznam slova lak je n?jak druh ryby a to pouvali kmeny na Baltu, Vdy tedy napsali Finov, e? Vdy vynikaj svoj nesrozumitelnost a mnohovznamovost, vklady p?ipomnaj postmodern filosofy u ns, to i scholastick disputace jsou pochopiteln?j Hinduismus je po k?es?anstv a islmu t?et nejroz?en?j nboenstv na sv?t?, kter m tm?? jednu miliardu vyznava??. Hinduismus v mnoha p?padech nejde odd?lit od budhismu, docela splvaj. D?leitou mylenkou hinduismu a i budhismu je nauka o reinkarnaci, tedy o p?evt?lovn. Je to velice d?mysln zp?sob, jak ud?lat z poddanch poslun tvory, je mnohem sofistikovan?j ne m k?es?anstv s posmrtnm ivotem. Kdy se bude chovat ?dn?, nebude krst a podvd?t atp., po smrti se m?e p?evt?lit za ?lena vy kasty, pokud ovem nebude poslun, m?e se v p?tm ivot? p?evt?lit do ni kasty, ba dokonce i v n?jak zv?e, t?eba v alu, extrmn p?pad je p?evt?len v kmen. Tedy nejde o dn ivot v n?jakm nebi ?i rji, nbr jde o ivot znovu pozemsk, ale u bu? na vy p??ce spole?ensk hierarchie anebo na ni. Je to mnohem siln?ji p?sobc nad?je ne posmrtn ivot k?es?an? ?i muslim? v nebi ?i pekle. Mm znmho, kter nezabije ani komra sajcho mu krev na pai - no co kdy je to p?evt?len (inkarnovan) n?jak ?lov?k? Hinduismus zakld p?edevm na rituln praxi provd?n brhmany, je to tzv. cesta ob?ad?. Samoz?ejm? bylo pot?ebn provd?t n?jak rituln ob?ady p?i poh?bech, svatbch ?i p?i r?znch slavnostnch p?leitostech. U ns na to mme vykolen katolick ?i protestantsk kn?ze, u nich jsou to brhmani a budhisti?t mnichov. Tak slavnostnm zp?sobem pronej del ?e?i stejn? jako ti nai. Kdy se ptali mnicha, aby svou ?e? p?eloil do srozumitelna, odpov?d?l, e to nev, e nezn smysl ?e?i, um ji sice nazpam??, p?ece od nepam?ti to sam recituj vichni mnii, ale b?h t ?e?i p?ece rozum, lid sice nerozum, ale b?h ano. Docela podobn naemu zp?sobu, jet? i j pamatuju kzn v latin?. Kn? vesnickmu lidu kzali latinsky, bylo to vzneen, ta slavnostn roucha provan a vyvan zlatou nit, ty divadeln pohyby s kalichem a s pozdvihovnm, tedy onou zzra?nou prom?nou oplatku v t?lo Kristovo, kdy kn?z pije krev Krista a pojd jeho t?lo. Nen to n?jak divn? Takov kanibalismus ale nikomu nevad. To je dopln?no kaditelnic a kropenkou p?ed olt?em s pozlacenmi ozdobami. Pro vesni?any to ovem bylo absolutn? nesrozumiteln, ale p?sobilo to p?mo mysticky. A jsou v??c, kte? tohle berou smrteln? vn?. Divm se, e divadlo nep?ebralo od crkve pouvn p?i p?edstaven v?n? (?i i smrady), ve ostatn ale p?ebralo, jak kostmy, tak falen kulisy. Pr n?kter avantgardn divadla pouvaj i kropen obecenstva vodou. No, nau?it se zpam?ti t?eba jenom pouze desetiminutovou ?e? sloenou z nesmyslnch slabik, je fakt docela obtn, kdysi jsem se snail nau?it se nazpam?? Velik lalul, dnes u bych to neodrecitoval. Brahmi a mnichov recituj mystick mantry a tantry, co je v?tinou nesmysln shluk slabik. Nap?klad: Att batt natt kunatt, nebo: thak tharak, nebo: urumati rurumati turu, nebo: hili mili sarvd?dupadaga. Pr to lze p?eloit takto: Vichni nejvy Budhov bu?te velebeni, nebo: Nech? toto kouzlo je ?inn. Svh. Kam se hrabe Morgernstern se svm Velikm Lalul. Pro mne je to surrealismus existujc p?ed mnoha tisci lety. Kad v, e jsou to blboly a taky je tak berou a nepovauj ony nesmysln shluky slabik za n?jakou moudrost. Za pomoc t?chto blbol?, t?chto manter a tanter, jejich neustlm opakovnm, si uklid?uj dui, dostvaj se do stavu nevnmn. Nejznm?j a i u ns v ?esku ?asto pouvan mantra zn: m mani padme hjm. m. Po p?lhodinovm opakovn opravdu nevm ani jak se jmenuju. Zkuste n?kdy alespo? deset minut po?d dokola opakovat n?jakou tu mantru, skute?n? se ocitnete v transcendentnu! Dante v Bosk komedii pouil tak blbol, doposud se odbornci p?ou o smysl tohoto blbolu: Refel mai amech izabi almi. Nesmysln mantry jsou srozumiteln pouze bohu, ani u?enm mnich?m ne. Docela zajmav realita u vech nboenstev je to, e s bohem je dovoleno mluvit pouze mu?m, nikoliv enm. V synagze jsou mui v sle, kdeto eny pouze sed na pavla?i za zclonou, dvat se mohou, ale nesm bt vid?t, mue by to pr rozptylovalo p?i vnm rozhovoru s bohem. Podobn? v k?es?anstv mohou bt pouze kn? mui nikoliv kn?ky, pouze mui maj prvo rozmlouvat s Bohem, mu je poslun bohu a ena je posluna mui, nikoliv bohu, tm je pro ni mu. V islmu je to tot. No a v hinduismus a budhismu se s enami v?bec nepo?t. eny se ne?astnily spole?enskho ivota a jejich povinnost byla oddanost manelovi a mate?stv. Ani u Aztk? neob?tovali kn? nikdy srdce eny, nbr pouze srdce mu?. Pro?? e by se jim b?h slunce za ob?? eny vysml? Feministky si tohoto faktu jet? dodnes nevimly, asi jim to nevad anebo je jim to lhostejn. Budhismus p?vodn? v?bec nebyl dn nboenstv, nbr racionln postoj k ivotu, ale ironi d?jin se i z budhismu stalo nboenstv se vemi negativnmi jevy, kter kad nboenstv obn. Budha pravil, e ivot je utrpen. Jak se zbavit utrpen? Utrpen se zbavte tm, e nebudete pracovat a nechte se ivit prv? t?mi pracujcmi. Dob?e vymylen, co? ?na se bez boha bezproblmov? obela a funguje docela na slun rovni, nikdy nenapadla sousedn stty, nem a nikdy nem?la imperiln ambice. Wang ?chung ( 104 n.l.) byl ?nsky filozof a napsal: Lid ?kaj, e Nebesa se zlob, ale vid?li jste n?kdy Nebesa se smt? No a bylo po nadp?irozenu a bylo to vy?een. A jet? jeden velice zajmav fakt. Ve vech spole?nostech vyznvajcch monoteismus (judaismus, k?es?anstv a islm) se nadmru ?asto vedou vlky, tedy provd se velk vrad?n na po?est boha - ob?ti ku poct? boha, to je asi ta blahodrnost nboenstv. Jet? si zv?rem ?ekneme, co znamenaj dva pojmy, tedy co je to monoteismus a polyteismus. Polyteismus je z ?eckho polys=mnoh a theos=b?h, ?esky mnohobostv. Monoteismus mono=jeden, theos=b?h, ?esky asi tak n?co jako jednobostv. Polyteismus v podstat? ani nboenstvm nen, je to takov jakoby kulturn nadstavba, spe bych to p?i?adil k um?n ne k teismu. Tak t?eba Egyp?an m?li spoustu boh?, celkov? je znmo p?es t?i tisce egyptskch boh? a nep?edpokld se, e jde o kompletn seznam. Egyptsk krl je nazvn faraonem a byl ijcm bohem. N?kte? bohov jak nap?klad Re, Usir, Anup a Hor bvali znzor?ovni s lidskm t?lem a s pta?mi hlavami. Nebo tak naopak, sochy faraona mvaly lidskou tv? a t?lo lva. O kadm jejich bohu se vyprv?ly a byly zapsny hezk p?b?hy. I dnes si je m?eme p?e?st. Bude nm sice ob?as trochu divn, e potomek n?jakho boha je star ne jeho otec, tedy e dt? je star ne rodi?e, nebo e jeden b?h rozsekal jinho boha na malink kous?ky a rozhzel je po zemi, ale jeho manelka ty kous?ky posbrala, sloila a zase oivila. Egyp?an si potrp?li na uctvn posvtnch zv?at, snad kad zv?e, kter se v Egypt? vyskytovalo, bylo n?kde posvtn - bk, krokodl, ko?ka, had, brouk skarabeus atd., atd. Posvtnost zv?ete v n?jak oblasti, nebrnila jin oblasti toto zv?e hubit. Prost? kad vesni?ka m?la svho boha ?i vcero boh?. Podobn? to bylo u ns v dob? p?ed p?chodem k?es?anstv, tedy p?ed destm stoletm n. l. Nai p?edkov uctvali posvtn hje, prastar duby, studnky, r?zn tancujc vly a divoenky, t straideln polednice A k?es?an nahradili posvtn hje, duby a studnky r?znmi svatmi kapli?kami, sochami svatch (hlavn? Jana Nepomuckho) a k?i s umu?enm uk?iovanm Jeem. Moc hezk p?b?hy o svch bozch vymysleli sta? anti?t ?ekov. Tak jich m?li spousty. Nejznm?j je Zeus (2. pd Dia - Zeus hromovldn, Dia hromovldnho), jeho manelkou je Hra, jejich syn Hfaistos, zvan tak Kulhavec, je um?leckm kov?em. Kov?i pracujc se elezem byli v dvnch dobch vysoce cen?ni, a aby je nenapadlo n?kam odcestovat, tedy p?est?hovat se t?eba na lep, tak jim v?tinou majitel p?e?zl lachy nad chodidlem a tud v?tina kov?? tehdy kulhala. Afrodt je bohyn erotiky a sexu, znzor?uje se vdycky nahat. Apolln je bohem um?n a plete se i do filosofie. Ars miluje bitevn v?avu a spory, bez jeho p?tomnosti nemaj vojci rozko ze zabjen a z utrpen ostatnch. Herms je patron past?? a zlod?j? (zlod?j std), ?e?nk?, podvodnk?, myslitel? a hermetik? (esoterik?). Hermafrodtos m znaky obou pohlav, je tedy muem i enou zrove?. Poseidn je vldce mo? a ocen?, ale i ninnch luk, bk? a kon. Asklpios je nap?l b?h a nap?l hros, je lka? a patron lka?stv. Dionsos je bohem vna a opilc?. Jeho druinu doprovzeli nejen Silni, Satyrov a Bakchantky, ale tak Kentau?i, nymfy i Mzy. K jeho poct? se konaly mnoh velkolep slavnosti, kde hrla bou?liv divok hudba. ?astnci slavnost se velice hlu?n? veselili, no nen divu, kdy byli vichni p?kn? opil. ?ekov ovem oce?ovali i to, e p?inel radost ze ivota, osv?oval ducha i t?lo, podn?coval lsku, uvol?oval inspiraci a tv?r? naden. To ve ale jenom tehdy, byla-li dodrena antick zsada ni?eho p?li. Hds je podsv?tn vldce, krl zem?elch. Podsv?t je kraj za ?ekou Lth. P?es ?eku na lodi?ce p?ev due zem?elch Charn do podsv?t a chce za p?evoz zaplatit, proto v t?ch dobch dvali poz?stal zem?elmu pod jazyk drobn penz a v n?kterch krajch dvaj podnes. Jakmile se p?es ?eku Lth due p?eplav, na vechno co v ivot? proila, zapomene, nic si nepamatuje. Podsv?t je vcelku ponur msto, kde se celkem nic ned?je, kde nikdo nic nev a kde due zem?elch v podob? stn? bezcln? bloud sem a tam bez radosti ale tak bez alu, po louce s kv?ty asfodelu (symbol smutku) jako n?jak p?zraky. ?e mrtvch je bezt?n rovina a protk j p?t ?ek: Styx - ?eka nenvisti, Achern - ?eka n?ku, Kkytos - ?eka zrmutku, Pyriflegethn - ohniv ?eka, Lth - jej vody dvaj zapomenout na ve pozemsk. Vstupn brnu do podsv?t hld trojhlav pes Kerberos (Cerber). P?ichzejc pout dovnit?, ven ovem nepust nikoho. Hdovm majetkem je ve, co se nachz pod zem, tedy rodn p?da i nerostn bohatstv. Hds se latinsky ?ekne Plt, je tedy tak b?h bohatstv. Plt ob?as vyjde z podsv?t na zem a protoe v podsv?t nepot?ebuje zrak, je slep. M ve zvyku rozdvat nhodnm kolemjdoucm zlato, tedy bohatstv, a protoe je slep, tak obdarovv kdekoho, velice ?asto i toho, kter si to nezaslou. Take u i sta? ?ekov v?d?li, e k bohatstv ?lov?k p?ijde v?tinou nezaslouen?. A maj mnoho a mnoho dalch boh?, poloboh?, ?tvrtboh? a hro? (hrdin?), kte? byli poveni do role boh?. Takov bohy bych bral i j dnes spe ne ty jin ?i ne pouze jednoho. Ani ?ekov a ani sta? Egyp?an neznali v?bec n?jak Nebe a Peklo, to vymysleli a k?es?an, a p?idali si pozd?ji jet? i O?istec. Ekologov p?ebrali z Egypta nboenskou ctu k abi?km, motlk?m a velijakm brou?k?m. No pro? ne? Ameri?t neokoni p?evzali od antickch boh? boha vlky rese. No a spousta lid v celm sv?t? vyznv boha Dionsa. A spousta milion??, miliard?? a bank?? se klan a uctv boha Pltona. Esoterici si vybrali k uctvn Herma Trismegista a egyptskho boha Thovta. Take ta star nboenstv jsou iv podnes. Afroditu vyznvaj vichni mlad po celm sv?t?. A j? J uctvm studnky, star duby a hje a jet? furt vly. *** pln? zv?rem trochu odleh?en odstave?ek z internetov Necyklopedie: ?lov?k se vyvjel na zemi. N?kter msta b?hem vvoje byla teplej, vude kolem rostlo dost ovoce. Prailo tam po?d slunce, po?d jedli ?okoldu a nemyli se. Kv?li tomu jsou Afri?an ?ern. Kdy m?l takov ?ernoch hlad, utrhl si bann a najedl se. Kdy n?koho zamordoval, protoe mu seral jeho bann, exkomunikovali ho ze spole?nosti. Byl schopen sm p?et a mt potomky, kte? by byli po n?m. Krom? trhn bann? si mohl dovolit se zbytek ?asu flkat. Dodnes domorod Papunci z Papuy dv? hodiny tdn? pracuj na sv zahrdce a zbytek tdne z toho jed. V Evrop? nap?klad bylo chladn?ji a bylo tam vc vody, take se lidi mohli mt a byli b?lej oproti ?ernoch?m. Kdy m?li hlad, museli si ulovit n?jakho mamuta nebo slona lu?nho. Aby ho ulovili, museli se domluvit, p?ipravit pln, ?ekat, pracovat a nakonec se mon najedli. Kdy n?koho exkomunikovali z tlupy, sm nep?eil a nem?l potomky, kte? mohli bt po n?m. Aby p?eil, nesm?l se nechat exkomunikovat, musel sekat latinu, nevradit, nekrst atd. Podle n?kterch se pravidla morlky vyvinula p?irozenm vvojem, nebyla dan od Boha. Proto otrok?i t?ko donut ?ernochy systematicky od rna do ve?era tvrd? pracovat na poli, ani by z toho n?co rychle viditeln? m?li. Mon proto si nikdy ?ernoi sami od sebe nevytvo?ili vlastn stt, kter by byl v G8. Kdy nechte Nigerijce od rna do ve?era okopvat zahrdku, nebude ho to bavit a bude se flkat vc ne Rus. Tm nechci ?ct, e by vichni Nigerijci byli hor ne Rusov, jist? se najdou vjimky, ale kdy po?tte v milinech lid, m?ete se na ty vjimky vykalat. Nigerijci zase budou mt jin vlastnosti ne Rusov. Budou um?t vborn? p?et v mstech a podmnkch, kde se vyvinuli, t?eba takov Hutuov vborn? um?li vst kmenovou vlku proti Tutsi?m, a se umstili na vbornm mst? v mistrovstv sv?ta v genocid?. V ostatnch oblastech jim p?jde h?? p?et, ale ?asem se bu? p?izp?sob nebo zahynou. Nebo se p?izp?sob podmnky. Krtce ?e?eno existuje jednota t?la a due. Sociologov se dlouho domnvali, e v ?esku dn rasismus nem?e vzniknout, neb toto zem bylo b?hem 20. stolet n?kolikrte rasov? vy?it?no. Za protektortu od id?, po vlce od N?mc? v roce 1990 od Rus? a v roce 1993 se odtrhla posledn multikulturn ?st zem?, toti Felvidk. *** Pro? je pot?ebn zni?it EU? Mm takov dojem, skute?n? pouze dojem zprost?edkovan mdii, e EU sp?je nezadriteln? k zniku. Nechpu ovem, pro? a z jakch d?vod? je pot?ebn zni?it Evropu. Kdo na tom vyd?l? Kdo z toho bude mt prosp?ch? Za?alo to Jugoslvi, to bych jet? chpal, tam bylo pot?eba zni?it socialismus, aby bylo mon nastoupit cestu do feudalismu, co se zda?ilo. Rozbit Irku, Libye a Srie lze tak zd?vodnit pot?ebou americkho vojensko-pr?myslovho komplexu, ten m?l zisky ohromn. Naskt se ovem otzka, zdali to ale nebyla pouh p?prava na zni?en Evropy. Vdy? po?et obyvatel t?ch t? zlikvidovanch stt? nedosahuje ani 60 milin?, vdy? to je drobn?stka, no ne? (Irk - 32 847 000, Libye- 6 244 174, Srie- 22 500 000. Ostatn? v po?tu skoro dvou miliard muslim? je to naprosto zanedbateln.) Zdemokratizovn Ukrajiny m?lo za cl vyprovokovat Putina k obsazen Novorusiji, co ale n?jak nevylo. Bohat? mu sta?il Krym. Tedy k vle?nmu st?etu nedolo a US jest?bov jsou hrub? zklamni, u cht?li uzavrat velijak vhodn vle?n p?j?ky zemm EU. Take troku pozm?nili plny. Oeleli finan?n injekce Ukrajin?, vdy? ji p?ece podporovali jenom tak z lidumilstv, lsky a pravdy, e? Imigranti z Ukrajiny by stejn? nepoloili EU na lopatky, to by Angela lehce zvldla levou zadn, take z Ukrajiny se sthli. Ale imigranty z Levanty Angela nezvldne, to je nad slunce jasn, a z EU se stane Ukrajina ve velkm. Ostatn?, copak je n?jak rozdl mezi Junckerem, generlem Pavlem a dalmi rozhodujcmi p?edstaviteli EU a ukrajinskmi politiky? Nemluv stejn?, jak mluvil aek Jace?uk a podobn kyjevt klauni? Nevidm rozdl. A to skute?n? povede k rozbit EU, a kadou chvli m?e onen papi?k vybouchnout. Komu bude vyhovovat zhroucen EU jako Ukrajina? P?l miliardy obyvatel! Na obnov? zni?en EU se napakuje kdo? Co kdy to budou ??an? Co kdy z toho povle?nho obnovovn odsunou USA pln? bokem? Nestaneme se tedy koloni ?ny? *** PS: A e by Putin do ob?ansk vlky v EU n?jak zasahoval, to to ani nhodou, to ani kdyby ho o to podala samotn Angela. Jemu bude sta?it po?kat, naftu a plyn bude unie (spe u pouze jednotliv stty) i po skon?en bou? pot?ebovat. Pro? by se do zleitost EU pletl, no ne? *** Posedlost humanismem a vl?enm Evropa je posedl humanismem ve vech sm?rech. Prosazuje humanismus nejenom uvnit? EU, nbr ho i vyv do celho sv?ta. Pojem humanismus jsme vymysleli my v Evrop? a funguje nm u od dob italsk renesance podnes. Vznikl jako reakce na zv?li a zhovadilosti feudl? a pak kapitalist? a na hr?zn ?iny k?es?anskho nboenstv. Mimoevropsk nrody takov pojem ani neznaj, protoe lidskost berou jako b?nou samoz?ejmost a nemaj pot?ebu pro to vymlet n?jak pojem. Samotn slovo humanismus, humanitrn, humnn znamen v b?nm jazyku lidumiln. Tedy prosazovat humanismus znamen milovat lidi, milovat spolublin. Ovem milujte n?koho, kdo je vm protivn, to jaksi ani nejde, e? P?ikazovat a zkonem na?izovat to sice lze, ale v relnm ivot? to nefunguje. I katolci neustle pindaj o lsce k blinmu. Svat Frantiek z Assisi tu lsku ke vemu ivmu dovedl a k absurdnu. To jednou sed?l v zamylen u stolu a podepral si hlavu loktem, kdy mu z vlas? na st?l vypadla ve. I vzal jemn? veku prsty a zasunul si ji zp?t do svch roky nest?hanch vlas? se slovy: i ty jsi tvor bo. Tak nai vojci a vojensko-pr?myslov komplex p?edvd sv?j humanismus a humnn p?stup k vl?en docela originlnm zp?sobem. Ti vle?n humanist u dokonce vymysleli tanky bez lidsk posdky, obrn?n vozidla s velkornmi kulomety a minomety se obejdou takt bez lidsk osdky, stejn? tak i letadla, ponorky, lod? ve je ?zeno na dlku, ?lov?ka uvnit? nen zapot?eb. P?ece pilot m?e p?i sest?elen bombardru ?i stiha?ky dokonce zahynout. I nmo?nci v ponorkch p?i zsahu tak mohou zahynout, stejn? tak dopadnou tankist uvnit? tanku a ?idi?i velijakch obrn?nch vozidel. Tomu je nutno v rmci humnnosti zamezit, ba pln? jakkoliv ?lov?? nehody eliminovat. Tak se et? vzcn lidsk ivoty. jak humanita, jak humanistick p?stup, jak p?evelik lidumilnost naeho zbrojnho pr?myslu! Jak tedy bude vypadat sou?asn vlka? Generlov sedce v k?eslech v generlnm tbu a sledujce bitvy na obrovsk obrazovce budou vydvat rozkazy do p?ilehlch kancel?, kde zase budou sed?t u monitor? vojci hrajce vle?n hry na zni?en techniky protivnka. Vl?c strany si tedy budou vzjemn? ni?it tu nejvysp?lej vojenskou techniku. Takov podobn bitva jak t?eba prob?hla v dvn minulosti u Kurska, dnes nebude mt jednu jedinou mrtvolu ?i ran?nho ?lov?ka, a to p?itom m?e najednou bojovat tiscovka tank? na kad stran?. No a takovch vle?nch st?et? by se mohlo konat b?hem jednoho roku n?kolik a to nejenom bitev tankovch, ale i leteckch, nmo?nch a podvodnch-ponorkovch. Pr?mysl obou znep?telench stran by jel na pln obrtky, furt by se mohlo zbrojit, byla by pln zam?stnanost a vyrb?lo by se a vyrb?lo by se a vyrb?lo by se a zdokonalovala by se technika, dokonce by se mohlo p?esunout vl?en i do vesmru. Obyvatelstvo by bylo spokojeno, mzdy by neustle rostly, no co by nm schzelo? Ekonomov by jsali nad neustlm r?stem, generalita by byla tak spokojena a vle?nci u monitor? takt. Ty st?ety tankovch bitev by bylo vhodn uspo?dat nejlpe v n?jakch neobydlench prostorch, jene v EU je takovch mst mlo, ale n?kter stty by jist? za platu n?jak ten prostor poskytly, ten n ur?it?. A co tak t?eba na Saha?e? Alrsko by zajist svolilo za n?jak baki. Leteck bitvy bychom mohli sledovat pomoc dalekohled?, a ponorkov a nmo?n bitvy bychom mohli pozorovat z jachty, pokud jachtu nevlastnte, m?ete si pronajat kajutu n?jak vletn lod? apod. Televizn tby by z bezprost?edn blzkosti vyslaly p?m p?enosy, novin?i by jsali blahem, dokonce by mohly fungovat szkov kancel?e, kde by szka?i vszeli na vt?zstv t ?i on strany, co by tak pomohlo ekonomice. Modern vlky (sou?asn vl?en) budou velice humanistick, humnn a lidumiln a ekonomicky velmi p?nosn. N?kde jsem ?etl (mm dojem, e je to zapsno v Mahbhrat?) docela hezk vle?n p?b?h. V Indii se chystala k bitv? dv? znep?telen vojska. Uu m?la bitva za?t, kdy p?iel zem?d?lec ?ka: Pnov, tady nem?ete vl?it, mm tu zasetu penici, muste kousek vedle t?eba na tmhletu louku. A kupodivu generlov obou stran poslechli a jali se uspo?dat bitvu o kus vedle. Bitva skon?ila, generl poraen strany p?edstoupil p?ed generla vt?zn strany a odevzdal se do zajet. Po chvli p?ili sluhov z jedn i druh strany, posbrali mrtv a ran?n a odeli. To ve se zjmem pozoroval onen zem?d?lec, a kdy to skon?ilo, jal se pokra?ovat v okopvn zeleniny moty?kou. U ns, myslm v Evrop?, jet? za I. sv?tov vlky se tak presidenti (n?kde jet? csa?ov) vl?cch stran domluvili na humanit?. Generln tb jak francouzsk tak n?meck armdy nebyl nikdy bombardovn, a? blzk okol, kde ili civilov, bombardovno bylo. Tak ocelrny a zbrojovky v Por?? byly tabu, ?m by se potom vl?ilo? Letci t i on strany m?li pod tvrdmi tresty striktn zkaz bombardovat ony objekty. V?dcov stt? se domlouvali (a uvaovali) takto: Kdyby gen. tb dostal p?m zsah, kdo by potom velel, s km bychom pak bojovali, kde by se prokzal vojensk um naich ?i vaich generl?? Nelze p?ipustit zni?en ani naeho ani vaeho generlnho tbu. P?ineste kavir a vno zna?ky Henri Jayer, Richebourg Grand Cru, Cte de Nuits - lahvinka v?ru za ?tvrt milinu. Pro? by si to ovem nemohli dovolit p?i tak zodpov?dn a d?leit humanitrn domluv?, no ne? Vsledkem bylo 45 milion? mrtvol a t?ikrt tolik zmrza?ench. No a co prv? dnes projednvaj na generlnm tbu NATO? Asi toto: Generl Petr Pavel: Zahajuji jednn k nastal situaci, kdy u kone?n? dolo k touebnmu st?etu naich armd proti armd? protivnka. Nejd?ve generl pod zprvu o vle?n situaci naich vojsk dislokovanch v N?mecku. Prosm, mte slovo. Generl : Z vojenskch zkladen USA v Bavorsku byly vyput?ny balistick rakety s atomovmi hlavicemi, kter sm??uj na zem protivnka. Nep?teli se poda?ilo sest?elit nepatrn mnostv raket, kter dopadly na Vde?, Plze? a Prahu. Tato m?sta u neexistuj, byla vymizena. Dal rakety byly vyput?ny z americkch zkladen umst?nch v severnm N?mecku, ale z tto salvy se poda?ilo nep?teli sest?elit pouh dv?, z nich prvn dopadla na Dr?any a druh na Varavu, take tato m?sta tak zmizela. Ostatn rakety sp?n? pokra?uj v letu na cle. Generl Pavel: U je mi jasn, pro? na na porad? nen p?tomen Donald Tusk, byl p?ece na nvt?v? prv? ve Varav?. Vyzmizkovn t?chto n?kolika ned?leitch m?st budeme povaovat za b?n kolaterln ztrty, take do oficilnch ztrt je zapo?tvat nebudeme. Plze? m sm?lu, i minule jsme to m?sto tak bombardovali omylem. Vdn? nen dn koda, stejn? by tam p?t volby vyhrl Hofer. Drdany t nevad, toho m?sta tak nebude koda, je tam stejn? Pegida, teda byla, no a V Praze sed Zeman, teda sed?l, take to je vlastn? v po?dku. Ve Varav? omezovali demokracii a svobodu, od te?ka u nebudou. Nespadlo to tam t?m Ameri?an?m zm?rn?? D?kuji za informace a slovo m generl B z jinho k?dla naeho obrannho paktu. Prosm, generle, ujm?te se slova. Generl B: Balistick rakety s atomovou nlo byly vyput?ny jak ze zkladny USA v Kosovu, tak ze zkladny USA v Rumunsku. Vechny bez problm? let na ur?en cle, nejsou hleny dn ztrty sest?elenm, zatm jsou nad mo?em. Generl Pavel: D?kuji za optimistick zprvy, slova se ujme generl C ze severnho k?dla na aliance. Prosm, generle, mte slovo. Generl C: Na severnm k?dle je prozatm klid, ze zkladen v Anglii, ani ze severskch skandinvskch (nordickch) stt? nebyly vyput?ny prozatm dn balistick st?ely. D?vody, pro? se tomu tak stalo, zatm nejsou znmy. P?edpokldm, e b?hem takov p?lhodinky se dozvme podrobnosti. D?kuji generl?m a m?eme za?t diskutovat. Prosm pnov, za?n?te. Slova se ujal Vershbow: Se zrmutkem musm konstatovat, e v N?mecku u neexistuje ani jedna americk zkladna, nebo? byly protivnkem vymazny. Obyvatelstvo Mnichova mus bt evakuovno, nebo? radioaktivn oblaka sm??uj prv? na n?j. Ale Berln je nedot?en a ani na Brusel nelet dn rakety, take to jsou dobr zprvy. A jet? men dopln?n informac - americk zkladny v Polsku, Rumunsku a Kosovu u tak byly vymizeny. Vershbow jet? nedokon?il svou ?e?, kdy do mstnosti veel potcivm krokem blbe?ek Stoltenberg (f NATO) a nam?il si to k ?e?niti. Zjevn? siln? dezorientovan a nemajc potuchy o nastal situaci pronesl tuto ?e?: Prv? jsem telefonoval s Ab Bakrem al-Bagddm. Podal mne o dodvky munice a zbran pro ISIL, pr jim u dochz st?elivo. Take jsem domluvil, e mu zaleme nae p?ebyte?n zsoby vlakovmi soupravami do Turecka, kde si je p?ebere. Pr fakturu mme zaslat Asadovi. Vynikajc transakce. Co vy na to? Jdu za?izovat podrobnosti, a vrvoravm krokem odkr?el. Pro jistotu ho ke dve?m doprovzel kupodivu st?zliv Juncker. Stoltenberg samoz?ejm? dl pokra?oval v zapjen tak vynikajcho byznysu a zpil se tak, e usnul a celou t?et sv?tovou vlku prospal. Rozproudila se diskuze a v k?eslech u stole?k? se vedly ?e?i asi nsledujc. Pro? nebyly vyput?ny balistick rakety ze zkladen v Turecku? Tureck armda obsadila vojensk za?zen USA a nedovolila vypustit bomby. Turecko jako vdy zase zradilo. Anglie tak nedovolila Ameri?an?m vypustit z jejich zem rakety, tak jako vdy stoj mimo a proti Evrop?, nem zjem ?astnit se na vlky. Navc Angli?an nejsou tak blb, aby si nechali zamo?it zemi radioaktivnm spadem. Podobn? Francie. Vak tak Putin neposlal ani jednu raketu na tyto zem?. Bylo mi divn, pro? neposl na Londn, Pa?, ?m ani na Istanbul jedinou raketu. Dokonce i Berln uet?il. No pro?, za pr hodin vlka skon? a bude pot?eba rozjet byznys, s km by obchodoval, kdyby to zni?il? Ameri?an u vypustili vechny rakety, kter maj na k?incch a ponorkch, dal rakety u nepolou, protoe vechny letadlov lod? a ponorky jsou na dn?. Zv?r bitvy se bl. Za dal p?l hodiny informoval generl Petr Pavel p?tomn o situaci na bojiti. Vechny atomov st?ely u byly vyput?ny, take dal se u vypout?t nebudou neb u dn nemme, bude tedy navsost nutn za?t s pozemn operac. Vichni poln velitel maj u sebe plny, take m?eme za?t. Sice p?kazy a rozkazy z USA nep?ichzej dn, take musme my sami rozhodnout, co budeme d?lat. P?es Polsko, jak se b?n? chodvalo na Rusa, to nep?jde, pon?vad je siln? radioaktivn? zamo?eno, takt to nep?jde ani p?es Rumunsko ze stejnho d?vodu. Zbv jedin cesta p?es ?esko, Slovensko a Ukrajinu, tam to dob?e znm, take to bude snadn. Jdeme na to kompatrioti. Leningrad, vlastn? Sankt Peterburg u neexistuje, dokonce i Moskva je v rozvalinch, take to budeme mt snadn?j ne Hitler. Budeme prozatm ni?it vesnice a m?sta. Hitler, teda n?meck wehrmacht a vojska SS v roce 1941 spolu se svmi spojenci vyplila na 250 sov?tskch m?st a 9.000 vesnic a zmasakrovala v nich civiln obyvatelstvo! Musme ho p?ekonat, tak chlapci, s chut do prce. Hitlerovi se to nepoda?ilo, nm se to poda?. Budeme zapsni v historii, a to na ?estnm mst?, m?eme bt hrdi na nai armdu a samoz?ejm? i na sebe, to m?eme bt hrdi jet? vce. Usedl a do vrazu tv?e nahodil p?emysla. V moze?ku mu probhaly mylenky jako: J, Petr Pavel, jsem lep ne Napoleon a Hitler, historie na mne nikdy nezapomene, budu zapsn v anlech zlatm psmem coby nejv?t vojev?dce XXI stolet. Navc m jmno Petr znamen ty jsi skla (na kter kdysi sv. Pavel vybudoval k?es?anstv), j na t skle vybuduji nejv?t vt?zstv v d?jinch, neb budu vt?z vt?z?!!! Najednou p?emlen p?eruil, vysko?il ze idle a obrtil se na Vershbowa s dotazem: To jak je skre? Hned to spo?tm, jenom co najdu kalkula?ku. Tak Leningrad (Petrohrad, ?i Saint Peterburg) m 5 milin?, Moskva 11, Samara milion a p?l a Kaliningradsk oblast komplet cel m pouh jeden milion. Dohromady je to, chvilinku po?kejte, ne se uke na displeji vsledek. Je to 18 a p?l milionu, pokud to kalkula?ka sprvn? se?etla. No a na na stran? je to New York 8 a p?l, Los Angeles 3 a p?l, Chicago skoro 3, Huston 2 a p?l, Washington m, tedy m?l, pouhch p?l milionu obyvatel (bez p?edm?st) a San Francisko p?l milionu. Celkem je to, moment, se?teno to d?l taky 18 a p?l. Kruci, nen n?kde chyba? Jsou v kalkula?ce v?bec baterie? Rad?ji to p?epo?tm jet? jednou. Je to tak, je to fifty fifty. Generl Pavel: No, jet? nen konec, jet? m?eme vsledek zvrtit v n prosp?ch. V?dce povradil 30 milion? Rusk? a my jenom pouze 18? To musme dohnat a p?edehnat! Co t?eba vyzmizkovat Peking? Hned by ?slo v n prosp?ch povysko?ilo. Kompatrioti generlov pop?emlejte jak na to. Nae heslo zn: Nae vt?zstv je jist, vzh?ru na komunist! (Gen. Pavel se ukzal bti i bsnkem.) Pokra?ovala diskuze u konferen?nch stole?k?: Peking se konfliktu ne?astn, zachovv p?snou neutralitu, i kdy uznv, e Rusko bylo napadeno a pouze se brn. Pr posledn tok byl proveden na Vladivostok. Amerikni to sice cht?li svst na Japonce, ale ti to odmtli a tak zakzali Usarmy ze zkladen vypout?t rakety. Zato z jin Koreje rakety vyltly a tak u nich nez?stala jedin americk zkladna, co Korejci okamit? vyuili ke sjednocen. Take v N?mecku tedy nejsou dn americk zkladny? To kone?n? u nen okupovan, u m?e bt po dlouh dob? zase N?mecko svobodn. A jak to vypad v USA? Kilary se svm doprovodem kontroluje, jak roste ta ze? na hranicch s Mexikem. Kilary pronesla nadena ndherou patnctimetrov zdi: P?ila jsem, vid?la jsem, ze? je neproniknuteln, ani my neproklouzne. Kdy dokon?ila slavnou v?tu, poeptal j do ouka nm?stek (stejn? jako Bushovi poeptal tak do ouka onoho 11. z? informaci o pdu Troji?ek a toku na Pentagon), e Bl d?m u neexistuje. Vlka skon?ila za t?i hodiny, nebo? u dn balistick atomov st?ely nez?staly k dispozici. Podepsn kapitulace se nekonalo, nebo? dn stt se nectil poraen. Kdo byl agresorem? Kdo za?al? Nikdo! P?esn? v tu samou vte?inu, kdy vyltly bomby z Bavorska, Kosova, Rumunska a Polska vyltly v opa?nm sm?ru rakety z Ruska. Sice jedna i druh strana prohlaovala, e protivnkovy rakety vystartovaly o p?l sekundy d?v ne nae, ale nikdo to nemohl potvrdit ani vyvrtit, take agresora nelze ur?it. Stejn? o vt?zi a poraenm nem?l kdo rozhodnout, OSN k tomu nem?la dn pravomoci. (A tak po zsluze brzy zmizela z historie.) Znamen to, e vlka skon?ila a zrove? i neskon?ila. Vsledek? Nedot?ena z?stala Afrika, jin Amerika a muslimsk zem?, tam nebylo nic moc co zni?it. Po pr desetilet tot za?ne znova, lidi jsou nepou?iteln, i kdy jsou r?znobarevn, sta? k tomu nboenstv. Generl Petr Pavel byl poven na generalissima a byl potvrzen na dalch deset let ve sv funkci. B?hem n?kolika let p?estoupil k islmu a stal se fem evropskho chalftu, tedy velkm chalfou. A zem?e dnen imm, stane se jm Pavel, nebo? spl?uje t?i hlavn atributy: 1. Ur?enost Bohem, tedy Allhem. 2. Neomylnost. 3. Je Nejlep z lid. Zatm ale sed v generlnm tbu NATO a m posledn zv?re?n slovo: Pnov, nmi tak (z plna se ozvalo, e jsou tu i dmy!). Tedy dmy a pnov, nmi tak dlouho touebn? o?ekvan vlka byla kone?n? zahjena, mm z toho nesmrnou radost stejn? jako vy ostatn, a tak si vichni m?eme p?ipt. P?ineste kavir a vno zna?ky Henri Jayer, Richebourg Grand Cru, Cte de Nuits. No a m?eme za?t chlastat. *** Rodina je zkladn bu?kou sttu Nejprve pr citac. Bed?ich Engels napsal ve sv knize P?vod rodiny a soukromho vlastnictv toto: Rodina je zkladn bu?kou sttu. No dob?e, s tm se d souhlasit, ale veobecn? sdlen nzor je, e: Manelstv je hrobem lsky. A lidov tvo?ivost popsala situaci ohledn? rodiny dokonce psni?kou, kter zn takto: Oves, oves, zelen oves, nee? sa Janko, ra?i sa obes. (Rad?ji se ob?sit.) A co ?ekl premir Velk Britnie Izraelita Benjamin Disraeli? Lska? Vichni moji p?tel, kte? se oenili z lsky, dnes bij svoje eny, nebo je opustili. Provedu asi mnoho hloupost ve svm ivot?, ale z lsky se neoenm, protoe jsem p?esv?d?en, e je to zruka net?st. No a psychiat?i a sexuologov lsku pokldaj za vrchol iracionality. No jo. Dokonce i samotn J. W. Goethe, nejen velik litert, ale tak velik proutnk, kdysi ud?lal takov jakoby sociologick pr?zkum mezi svmi znmmi buroasnmi a lechtickmi rodinami a zjistil, e ze stovky navenek spo?danch rodin fungovala st? tak tak jedna jedin. J jsem sice dn sociologick pr?zkum neprovd?l, ale ze svho okol jsem docela dob?e znal nejmn? p?t manelskch pr?, byli to manel, kte? spolu proili II. sv?tovou vlku, hlad a povle?n nedostatek snad veho, vychovali d?ti, do?kali se vnuk?, a kdy jeden z nich zem?el, tak druh ho b?hem p?l roku ?i roku nsledoval, nebo? to vzjemn pouto bylo tak siln, e jeden bez druhho u nedokzal t. O rodin? jako o nejv?t a nejvy k?es?ansk hodnot? velmi ?asto promlouvaj lidovci, zvlt? ohniv? propaguje rodinn ivot pan ojdrov. Pozadu ve vstn o blahodrnosti rodiny nez?stv ani Marek Benda, kter se p?esunul od lidovc? k ODS a v dlce slub? lidu v Parlamentu p?ekonv i dlku presidentovn Gustva Huska. Benda se ?in i v rozmnoovn, je otcem ?ty? d?t. Jako siln? v??c k?es?an za?dil v naem parlamentu k?es?anskou modlitebnu, asi proto, aby se vdycky p?ed tvo?enm a schvalovnm zkon? mohli v??c poslanci poradit s Pnembohem. Vzorem jim je G. W. Busch s Cheneym a Wolfowitzem, ti se tak nejprve dotazovali Jahveho a teprve potom za?ali vlku. Myslm si, e by bylo vhodn na propagaci rodiny ud?lat n?jak dokumentrn film prv? o rodinnm ivot? Bend?, co by klidn? zvldla Helena T?etkov svou ?asosb?rnou metodou, nebo tak Fero Feni? by ve svm podniku Febio ur?it? zvldl pokra?ovn Genu o ivot? Marka Bendy, kde by prokzal, e Marek dodruje nejenom k?es?ansk hodnoty, nbr i muslimsk, kde ena nem?e chodit do prce, neb se star o rodinu, o manela a d?ti. Tmto po?inem by nrod byl okouzlen rodinnm ivotem a napodoboval by jej. Copak na nato?en kladnch strnek rodiny nejsou finance? Takov zb?ry, jak se pan Bendov p?epe?liv? star o d?ti a o bezchybn chod rodiny a manel usilovn? pracuje pro blaho obyvatel, by byly vzorem pro ns ostatn. Mohl by tak pronst pr obdivnch v?t o generlu Pinochetovi. Kdov jestli si plat i sluku na tak nro?nou ?innost. No pro? ne, vdy? si to mohou finan?n? dovolit. Ostatn?, mt u ns sluku, je docela podobn onomu muslimskmu mt dv?, t?i i ?ty?i eny. Muslim si koup druhou enu, u ns si k?es?an zaplat zase sluku(y), to p?ece vyjde nastejno. Pro? si ovem rad?ji i s pan ojdrovou a premirem Sobotkou nevezmou p?klad ze svch biskup? a kardinl? a neij v celibtu? B?h by je v tom p?pad? m?l mnohem rad?ji. Tm, e propaguj rodinu coby zkladn bu?ku sttu, ?kaj p?ece pln? tot co Engels! e by to byli tajn marxist? Navc nejdou stejnm sm?rem jako nae televize, kde d?leitosti rodiny je v?novno sotva p?t minut, kdeto homosexulnm vztah?m a svatbm gay? a leseb vce ne p?l hodiny. Jdou tedy mimo hlavn proud. Slavnostn p?m p?enosy homosexulnch svatebnch ob?ad? jsou uvd?ny mnohem ?ast?ji ne normln svatby. U se docela t?m na p?m televizn p?enos pln? originlnho svatebnho ob?adu napodobujcho pradvn hpening n?jakho perskho krle, kter uspo?dal tdenn oslavy sv svatby s platanem. Na to dnen slun?k?i jet? nep?ili, tedy ne?etli ten p?b?h. A to byl po?dn ob?ad, ne jako dnes t?ch pr minut p?ed primtorem ?i starostou obce, ?i v kostele nebo na n?jakm zmku. Ten platan jet? po?d roste, a? m vce ne dva a p?l tisce let, je to platan-vdovec a je to poutn msto pro chylky. (Platanus orientalis - jedn se o mohutn strom, kter dosahuje vky i p?es 40 m.) O rodin? pojednv i biblick p?b?h Adama a Evy. Pr sn?dli jablko ze Stromu Poznn, co ovem m?li zakzno. Dle svatho Augustina, ten to ?ekl na plnou hubu, ale v?bec nelo o n?jak jablko, nbr o sexovn. To jim fakt Nebesk Otec zakzal sex? Tyg?i, vlci, krlci, blechy, vi, bacily, netovice se mohou rozmnoovat a Adam s Evou nikoliv? Mon Jahve nem?l v myslu mt na zemi vce lid, bohat? mu dosta?ovali ti dva - Adam s Evou. Ty p?ece stvo?il jako um?lec z hlny a ze ebra. Mon, co mon, ur?it? byli navc nesmrteln. B?h se kochal krsou svho vtvoru, take pot?eba dalch lid nebyla, vak tak dalho Adama u z hlny neuplcal. Spokojen rodina ila v Rji, nic jim neschzelo, ale oni se rozhodli rozmnoovat, co ale v myslu Jahve nem?l, dal lid by toti u nebyli jeho vtvorem, nbr vtvorem Adama a Evy. To byl dokonce konkuren?n projekt, e? A kdy Hospodin spat?il Evu gravidn, nekompromisn? je oba z Rje vyrazil. (To jsem fakt nevy?etl z Talmudu.) No a kdy je z Rje vyhn?l, tak pr jim to vyhnn ani n?jak nevadilo, stejn? cht?li do N?mecka. Jist?e mylen Boha je lidskmu rozumu nepochopiteln, ale zkaz mnoit se (sexovat) je jaksi zvltn, kdy jinde, a to hned po stvo?en, B?h pravil: Milujte se a mnote se. Nebo e by si to ?asem rozmyslel a to p?vodn tvrzen pop?el? Jak ho k tomu asi vedly d?vody? To se ovem m?eme pouze domlet. Mon to mnote se platilo pouze pro zv?enu a nikoliv pro nae prarodi?e. Ten zkaz podnes plat pro kn?ze, biskupy, kardinly, papee a katolick mnichy a ?dov sestry, kte? ij v celibtu, tzn. e nesexuj a nerozmnouj se, prost? jsou asexuln, bohat? jim posta?uje, e slou Pnubohu a na?zen platn pro Adama a Evu pe?liv? dodruj a tm pdem jsou Pnubohu nejmilej. Pnb?h se tedy kochal krsou rajskho pru, ovem kdov zdali by se nadle kochal dokonalost svho dla, kdyby uvid?l Michelangelova Davida. Ten navc stvo?il Davida z mramoru (kararskho), co bylo mnohem obtn?j, ne uplcat Adama z hlny. Kdo byl tedy v?t um?lec - Jahve nebo Michelangelo? Ur?it? jste si vimli, e slavn izraelsk krl David v podn Michelangela nen ob?ezn. Ani Adam nem?l ob?zku. Ti id jsou drze opovliv, e opravuj vtvor Pnaboha a provd?j ob?zku, ?m vlastn? urej schopnosti Boha. Kdyby toti Jahve cht?l, aby m?li mui ob?zku, tak by Adama p?ece mohl stvo?it u bez p?edkoky. Take jak to v?bec je s tou rodinou? Podvejme se vodem trochu do historie a to pln? do jejch za?tk?, tedy do doby lovc? a sb?ra??. Tehdy n?jak rodina v podstat? neexistovala. Tlupy tehdejch pralid, u ns kroma?onc?, ?taly tak kolem t?iceti a padesti osob, n?kdy vce, jindy i mn?. Byl to kolektiv lid, kte? vzjemn? zce spolupracovali. Nejd?leit?jmi a naprosto nejvce venmi ?leny tlupy byly eny, ty byly nejd?leit?j, ty udrovaly skupinu p?i existenci, kdyby toti nerodily a nepe?ovaly o d?ti, rod (tlupa) by zanikla. Tomuto obdob se proto ?k matriarcht. Po cel mnoh dlouh tiscilet byly eny uctvan, ven, ct?n, zbo?ovan, ba ozna?ovan jako bohyn? - Velk Matka. Samoz?ejm? v t dob? nikoho nenapadlo, aby se pdil po otcovstv, d?ti pat?ily en? a zrove? celmu klanu. D?ti zaru?ovaly budoucnost. Engels uvd d?vod, pro? otcovstv bylo podrun, ned?leit a bezvznamn. V takov spole?nosti neexistovalo toti soukrom vlastnictv. Co by tedy p?padn otec mohl p?edat svm potomk?m? Akort tak ot?p, luk a py a snad i n?jakou kamennou sekyrku zhotovenou z pazourku, to bylo tak ve, co by mohl p?edat potomk?m. Ur?it? to nebyl dn zlat v?k, dn rj na zemi, kdepak! Obrovsk mrtnost, vce ne polovina d?t nep?eila do p?ti let, nemoce, nebezpe?n zv??, velijak infekce (kdyby tak m?li antibiotika ?i alespo? acylpyrin). Ovem kdo p?eil dospvn, zskal odolnost, take i tehdy se nalzali v tlup? sedmdestnci a osmdestnci naprosto b?n?. N?kde jsem ?etl, e lovc?m a sb?ra??m sta?ilo bohat? k obiv? pracovat akort t?i, ?ty?i hodiny denn? a kdy se jim poda?il n?jak v?t lovek, nemuseli do prce t?eba ?trnct dn?. Dle kosternch nlez? to byli lid docela robustn? stav?n a mnohem vy a urostlej ne pozd?j zem?d?lci. Byla to naprosto kolektivn, dalo by se ?ci p?mo komunistick rovnost?sk spole?nost, kter neznala n?jak vl?en, pro? taky, vdy? prostoru bylo nadbytek, dalo by se dokonce ?ci, e zem? tehdy byla skoro neobydlen, przdn, nebyl tedy d?vod k n?jakm p?tkm a zabjen. A?koliv tehdy nem?li dn lidskoprvn organizace, p?esto se pe?liv? starali o nemohouc. Archeologov nalezli kostru asi edestiletho mue a byli velice udiveni, nebo? zjistili, e ten ?lov?k u n?jak v pubert? p?iel k vnmu razu, mon mu na nohy lpl mamut, take nebyl schopen ch?ze, a p?esto se doil tak vysokho v?ku. Tlupa ho tedy musela nosit a ivit - a to si neplatil dn d?chodov ani zdravotn pojit?n! Nae spole?nost by se takovho mrzka snaila zbavit, t?eba Hitler by za?dil, aby dostal fenolovou injekci p?mo do srdce, mon by se nad nm dnes u ns slitovali bezdomovci a p?ijali ho k sob? do tlupy. Vznikem zem?d?lstv kon? matriarcht a za?n tzv. patriarcht, tedy vlda mu?. Funguje dodnes. P?itom zem?d?lstv pr vytvo?ily, vymyslely eny. Ten paradox vvoje, kdy eny vytvo?ily snadn?j zp?sob ivota a zrove? tm ale ztratily v?d? postaven a dostaly se do pod?zenho, mlem otrockho, postaven. Z wikipedie jsem vybral nejstar vesnice sv?ta. Je to Jericho, kde nejstar ochrann ze? byla postavena snad u okolo roku 7000 p?.n.l. Mezi nejznm?jmi naleziti jsou m?sta atal H?y?k, Alaca H?y?k a Hacilar nedaleko dnen Konye. Tam?j nlezy se datuj a do doby 7 000 a 5 000 let p?ed nam letopo?tem. Velmi vysp?l byla tak kultura po?? Indu. Po?tky harappsk kultury sahaj do 2. poloviny 4. tiscilet p?. n. l. Samoz?ejm? v t dob? se zem?d?ltilo i v povod lut ?eky v ?n?. Jet? mal perli?ka - radiokarbonovou metodou se zjistilo, e nejstar ohnit? sv?ta bylo prv? tam, tedy ohe? nedaroval lidstvu Promtheus, nbr jaksi neznm ??nek. V euroasijskm prostoru, tedy v mrnm psu, jsme m?li stejn? obzvlt? velik t?st, e se nm poda?ilo domestikovat spoustu zv?at, to t?st m?li obyvatel od Lisabonu po Vladivostok (jak pronesl Putin), co jinde, t?eba v Americe, Africe, Austrlii takov t?st nem?li. Co by tam taky m?li co domestikovat? Ocho?it si bizona, klokana, gorilu ?i pavina, lva, tygra, irafu, zebru? Pr prvn domestikovan zv?e byl pes, potom teprve koza, ovce a vep?. P?ipadalo mi vdycky docela podivn, e t?eba Inkov neznali (nevymysleli) kolo, tedy dvoukolov vozk, ?ty?kolov v?z, t?eba i traka?. Pro?? Nem?li tu pot?ebu, v horskch podmnkch na? by jim to bylo? dn silnice, pouze zk stezky mezi sklami, a tam sta?ila nosit nklady akort lama. Olmkov ani Mayov tak neznali kolo, na? by jim bylo v pralese a navc nebyla k dispozici dn tan zv?ata. Ovem v hra?kch pro d?ti jim kola fungovala docela dob?e. V 10. tiscilet p?. n. l. dolo v oblasti tzv. rodnho p?lm?sce tj. na zem dnenho Egypta, Palestiny, Srie, Turecka, Irku a rnu, ale i v Indii a ?n?, ke zm?nm ve zp?sobu zskvn obivy a p?echodu z nomdskho zp?sobu ivota k usedlmu, zem?d?lskmu. Podobn centra se o n?co pozd?ji vytvo?ila nezvisle i ve St?edn Americe. Tato zsadn zm?na v ivot? lid se nazv neolitickou revoluc. Cel proces neolitizace neprob?hl n?jak nhle, nbr trval n?kolik tiscilet. Tedy nikoliv neolitick revoluce, nbr neolitick evoluce! Za?aly vznikat p?ebytky nejen potravin, ale i textili, nstroj? a stavebnch materil?. Za?alo se t ve spole?nosti nadbytku. A v tto situaci vzniklo, nikoliv nutn? a nikoliv vude, i soukrom vlastnictv. Vstin? to vyjd?il J. J. Rousseau: To n?jak jedinec ohradil kus zem a prohlsil: To je moje! Vesni?an ho m?li zajist vyhnat, p?padn? sv??it do p?e psychiatr?. Neud?lali to, co byla samoz?ejm? osudov chyba. A tady teprve za?n civilizace, tj. existence soukromho vlastnictv p?dy, kter p?ece p?vodn? pat?ila vem bez rozdlu. V takov tlup? kroma?onc? sice u m?li n?jakho toho amana, kter nechodil lovit ani sbrat, ale zato po ve?erech hrval u ohn? divadlo, tancem p?ivolvat ?i odvolval d?, m?l ur?it fel?arsk schopnosti, dovedl spravit vyklouben rameno, um?l uva?it n?jak l?iv roztok ?i opojn npoj a podobn?, take mu ?lenov tlupy ochotn?, dobrovoln? a rdi p?edvali ty nejlep kousky masa a jedlch ko?nk? a rostlin a v?bec mu nezvid?li to jeho nicned?ln, naopak byli moc rdi, e ho maj, divadlku se zasmli, zatan?ili si, opojn npoje popili - co jim schzelo? amana m?li v ct?, protoe takov schopnosti kad nem?l. Bval aman parazit? Ani ne! A kdy, tak trp?n, ba dokonce milovan, byl vlastn? pot?ebn. Podobn? n?elnk tlupy, ten bval t?lesn? nejzdatn?j a m?l p?irozenou autoritu, kterou nezneuval. Pokud by se toti choval n?jak dikttorsky ?i spolubratry (soudruhy) n?jak terorizoval, tak to by za chvli nebyl nejen n?elnkem, ale asi by ani v?bec nebyl. To teprve v zem?d?lsk spole?nosti, kdy tlupa vytvo?ila vesnici a aman se dal dohromady s n?elnkem, to teprve potom ti dva vte?nci zjistili, e se mohou mt dob?e, ani by shli na prci. No a jak se zem?d?lstv rozvjelo, aman si k sob? p?ibral celou rodinu a p?buzenstvo a n?elnk ud?lal tot. No a vznikla t?da (kasta) aman?-kn? a t?da (kasta) hrdlo?ez?, n?elnk?, krl?, lechty a vojk?, a kasta hanebn inteligence, ?ili krabk?. E. Gelner pe, e hrdlo?ezi, amani a krabci uzurpovali pro sebe vldu nad v?tinou ostatnch. Teprve tady m?eme mluvit o zneuvn. Komu vad pojem t?da ?i kasta, m?e si msto toho dt zjmov skupina, jak radil president Klaus: T?dy p?ece neexistuj, existuj pouze zjmov skupiny. V n?kterch oblastech sv?ta sice n?jak spole?nosti nadbytku fungovaly, ale historici o nich toho moc nev. Je to pro n? navc docela nezajmav tma - nejsou tam dn krlov, dn kardinlov, dokonce ani dn generlov, dn vrady, dn monumentln gigantick stavby, skoro dn um?n tak co s takovou spole?nost? To by byla velice nudn historie a nikdo by si takovou knku ani nekoupil A tak spole?nost nadbytku ve velk ?sti sv?ta p?evn? nevznikla, protoe nepracujc amani a n?elnci a jejich druiny si p?ivlastnili veker p?ebytky pro sebe, a t?m ostatnm pracujcm ponechali pouze to nejnutn?j k p?eit. Take spole?nost nadbytku sice existovala, ale pouze pro n?kter, pro vyvolen, kde se vm nesmysln? pltvalo, a ostatn t?eli bdu. Je to tak podnes. Spole?nost nadbytku pr nem?e existovat, tvrd nm ?asto velmi u?en muov, pr je ns velice moc a neuivme se, prost? je a bude nedostatek potravin. To pronel u p?ed n?kolika stoletmi Malthus. Dnes dokonce ob?as ?tu, jak pr nejmocn?j muov planety (jsou tam mezi nimi kupodivu i eny) plnuj umenit po?ty obyvatel, pr jim sta? pouze p?l miliardy otrok? msto dnench sedmi miliard. Nen to nijak moc originln mylenka, to p?i lidovch bou?ch v Maroku let osmdestch pohrozil krl Hassan II. svm ob?an?m vyvra?ovnm slovy: Spokojm se s t?etinou obyvatelstva No a to Hasan II. nen n?jak ojedin?l p?pad, takovch vldc?, kte? to oproti Hasanovi i uskute?nili, nalezneme v historii spoustu. Nen u dnes problm uivit 10 miliard obyvatel, ovem to by se muselo kone?n? zavst spravedliv rozd?lovn a skon?it s pltvnm a politika?enm. A v blzk budoucnosti bude mon bezproblmov? uivit t?ikrt ?ty?ikrt vce lid, zem?d?lstv se u vlastn? stalo pr?myslovm odv?tvm. Teprve vznikem soukromho vlastnictv, mohla vzniknout prov rodina. U bylo toti co zanechat potomk?m - kus pole, d?m, zahradu s ovocnmi stromy, p?padn? vinohrad, n?ad, dobytek, ?emeslo A samoz?ejm? mu cht?l p?edat nashromd?n majetek svmu potomstvu, nikoliv t?eba sousedovu. No a jak to zajistit? ?k se, e matka je jist vdycky, kdeto u otce ta jistota nen. R?zn kultury to ?eily r?zn?. Takov Inkov bvali naprosto tolerantn, nebo? spole?nost byla a p?esp?li rovnost?sk, take bylo pln? lhostejn, zdali sousedovo dt? ije v m domcnosti a moje dt? zase v jeho, ono to vylo pln? nastejno. Inck civilizace byla stejn? velice zajmav a originln. Z Hoffovch D?jin jsem vy?etl docela interesantn poznatky o ivot? obyvatel inck ?e, take se o n? a moc zestru?n?le pod?lm. Inkov d?lili m?sc na t?i desetidenn ?sti, prvnch deset dn? pracovali na polch, druhch deset dn? se v?novali zvelebovn obce, drb? spek, skladi?, cest, ndr na vodu, protipovod?ovm zbranm apod. No a poslednch deset dn? v?novali oslavm. Tak jim ub?hl m?sc. Dle mne to je vynikajc rozvrh. Polnosti nebyly rozparcelovny, nebo? neznali soukrom vlastnictv p?dy, p?da prost? pat?ila vem a tak vichni na n kolektivn? pracovali, tedy n?co jako nae bval JZD. P?stovali hlavn? kuku?ici a brambory. Obdivuhodn je, e um?li vyrobit brambory v prku, sta?ilo to pak akort rozpustit ve vod? a byla hotov bramborov kae, a snadno a na dlouho se takov suen brambory mohly skladovat. Vnosy byly rozd?lovny tak na t?i ?sti - t?etina z?stvala vesni?an?m, dal t?etina la sttu, tedy takov jakoby da? a posledn t?etina byla uschovvna v spkch a skladech jako rezerva pro p?pad n?jak nouze, katastrofy, nerody apod. Kadm rokem byla obnovovna ?erstvou sklizn. Take ta rezerva obyvatel?m z?stvala pouze s ro?nm zpod?nm a t?icetiprocentn zdan?n dle mne nen n?jak moc, to my na danch dvme mnohem vce. Kad vesnice si zvolila svho starostu a ob?as nhodn? p?ichzela kontrola z vych mst. Jakmile zjistila n?jak nedostatky, t?eba neupraven obydl, d?rav st?echa, pinav d?ti ?i zanedban zahrdky, neudrovan po?dek apod., dostal ?dn vprask hol ne ten provinil vesni?an, nbr byl se?ezn starosta, protoe zanedbval sv povinnosti. Pokud bylo ve v po?dku, byl pochvlen. K by se to dnes zavedlo i u ns. Jejich nboenstv vlastn? ani nboenstvm v naem slova smyslu nebylo. Jejich nboenstv v podstat? i j dnes vyznvm. Uctvali Slunce jako tv?rce vekerho ivota, co je nezpochybniteln fakt. Dle m?li za boha toho, kdo vylechtil kuku?ici. Tedy dva hlavn bohov byli B?h slunce a B?h kuku?ice. Nedo?etl jsem se, zdali m?li i Boha brambor, byl bych pro, brambory mm docela rd. Jet? uctvali M?sc a vodu. Bez det? by nebyla roda a bez vody by ivot nebyl mon. No a na oslavu t?chto boh? provd?li velijak slavnostn ob?ady. To by bylo p?ece vhodn i dnes msto t?ch nesmyslnch klan?n a modlen se k jakmusi neviditelnmu transcendentnu. (Samoz?ejm? i ten slune?n kult byl zneuit severn?ji ijcmi Aztky ke krvavm lidskm ob?tem a vld? kn?stva. Pr bez toho vytrhvn srdc ne?astnm ob?tem by slunce p?t den nevylo, co by byl konec sv?ta. Take azt?t kn? se naprosto vyrovnvali katolickm kn?m jak v oblbovn obyvatel, tak v krutostech vrad?n.) A jak to m?li Inkov s provou rodinou? To je p?mo kouzeln? p?vabn. Jednou do roka se konala velik slavnost. To se na deset dn sela v?tina obyvatel okolnch vesnic v n?jakm okresnm m?st? ?i n?jak st?ediskov obci. A p?i t p?leitosti se konal i hromadn svatebn ob?ad. Vichni dospvajc mldenci a mladice ze vech okolnch vesnic se se?adili na n?jak v?t louce, asi nahat ?i pouze s n?jakou bedern roukou. Kluci se?azen v ?ad? na zkladn ??e a holky zase v ?ad? o padest metr? dl m?ly nskok, a vichni ?ekali na povel, asi na zapsknut p?alky. Pak se dali do b?hu, vlastn? do pronsledovn dvek. Jakmile mldenec dob?hl dv?inu, povalil ji a provedl sexakt, ?m oba dokzali, e jsou schopni manelstv a to p?ed zraky vech obyvatel, tud nepot?ebovali dn poehnn ?ad?. V inck civilizaci by si proto takov Sigmund Freud ani nekrtl. Samoz?ejm? holka, kter se necht?la vdvat, ?i nevid?la mezi mldenci vhodnho partnera, po?dn? sprintovala a na konec louky, no a musela ?ekat dal rok zase na dal slavnost. Takov dobr sprinterka se mohla vyhbat manelstv i n?kolik let, ne se nechala ulovit. A tot ?ekalo kluka, na kterho dn nezbyla. Zopakovali si to p?tm rokem. Take u Ink? neexistoval tzv. svobodn mldenec ?i svobodn ena, kad dosp?l ?lov?k m?l partnera. Nedo?etl jsem se, jak ?eili problm vdovc? a vdov, ale asi u ne b?eckm lovem, nbr n?jakm dojednnm, vdycky se nael n?jak tzv. dohazova?, kter to domluvil. Pro novomanele postavili b?hem pr dn? kolektivn? vichni p?slun vesni?an dome?ek se zahradou - no a starejte se. Vechny d?ti bez rozdlu byly milovny, d?ti jsou p?ece poklad lep zlata, trestat je t?lesn?, bylo naprosto nep?ijateln pro vechny. To kdyby u nich n?kdo vydal zkon o zkazu t?lesnch trest? pro d?ti (jako u ns ministerstvo kolstv), to by ho povaovali za lence, blzna, vola ?i blba. A jet? pr v?t o t?ch deseti dnech slavnost konanch kad m?sc. Jakpak by to byly slavnosti bez alkoholu, e? Vinn rva u nich nerostla, take vno neznali a nep?ili ani na vrobu piva a ko?alek. Ale opojn npoje se p?ece daj ud?lat z jakhokoliv sladkho ovoce, sta? je nechat pr tdn? vykvasit, take znali tzv. ovocn vna. Takov vnko z jablek, z ostruin, jahod, rybzu, pk?, malin je docela piteln, vak v dobch mho mld bylo ovocn vno k dostn dokonce i v drogerich. My jsme takov vno nazvali ?u?o. Kupodivu Inkov m?li stejn nzev. Kdo ten nzev od koho okoproval je jasn. A ur?it? znali a pouvali i omamn bylinky. Slavnostn zitky ur?it? zpest?ovaly r?zn divadeln ob?ady a zp?vy. Vzpomnm na proslavenou indinskou p?vkyni Ymu Sumac (1922-2008), ke?unsky zvan Quechua, kter ve sv?t? nem?la a dodnes nem konkurenci. V roce 1964 zpvala i v Praze. Jej hlas v rozsahu p?ti oktv p?ipomn zp?v ptactva, ale zrove? i zvuky, kter se podobaj vr?en a opravdu nzko poloenmu tenorovmu hlasu. Take um?leck zitky si Inkov vychutnvali tak na vysok rovni. Zajist tak rozshl ?e musela mt n?jak centrum, n?jakho toho krle ?i csa?e. U nich to byl Inka, byl to krl-b?h, co bvalo b?n i u ns jet? p?ed sto lety. Asi to je docela vhodn forma vldy, stty pod vedenm dikttora jsou docela prosperujc. Zajist takov samovldce ?ili despota m?l k dispozici rdce, kte? mu dvali rady r?zn, no a jako autokrat vybral k realizaci takov rady, o kterch si myslel, e jsou nejlep, no a ?ednci to pak realizovali. Jeden ?nsk csa? v 9. stolet n. l. poslechl radu svch poradc?, tehdejch liberl?, a zavedl volnou ruku trhu. B?hem dvou let ceny re neuv??iteln? stouply a nastal hladomor. No a csa? nechal ony rdce na Nm?st Nebeskho klidu uva?it v kotlech. Take ??an maj zkuenosti s volnou rukou trhu siln? negativn a ur?it? se o tto smutn epizod? jejich d?jin u? na kolch. Copak po takov zkuenosti maj dnen neoliberlov v ?n? anci, aby jim n?kdo naslouchal? Vyplv z tohoto p?b?hu, e i mezi csa?ovmi rdci se mohu ob?as vyskytnout i idioti. Ovem bv to n?kdy i naopak, rdci jsou vynikajc a csa? je idiot. Dokonce zase v tomto p?pad? je to ?in?no n?kdy i zm?rn?. Pro? t?eba v Egypt? faraon a v inck ?i Inka m?li za prvoplatn manelky vlastn sestry? Rdcov to svmu pnovi zd?vodnili logicky - je pot?eba zachovat bohatstv v rodin?, tv?j potomek, nslednk tr?nu, tud mus nutn? bt zrozen tebou a tvou sestrou. Samoz?ejm? rdcov velice dob?e v?d?li, e z takovho svazku se narod zdegenerovan idiot. To ostatn? v?d?li i vechny tzv. primitivn nrody, u nich byl vdy p?sn zkaz incestu, nebo? co potom s takovmi d?tmi-debily? Take m?eme klidn? tvrdit, e rdcov takto radili zm?rn?, aby jejich pna mohli bez n?jakch pot ovldat, aby rozhodoval tak, jak si oni p?ej. No a rozhodujc pravomoci tm pdem byly v jejich rukch, nikoli v rukch faraona ?i Inky. No a historikov se pak p?mo vyvaj v popisech intrik na krlovskm dvo?e. No a pokud je vldce normln a ?d stt dob?e, nazvou ho dikttorem. Tedy dn parlamentn vanrna a dn kompromisy, ani rozhodujc t?eba v?tina jednoho jedinho hlasu. Podobnm zp?sobem se rozhoduje i p?i tzv. kolektivnm veden, jak t?eba bvalo v bvalm Sov?tskm svazu, Jugoslvii a dnes je v ?n?, kde vlda vldne a nehate? se, dn lobbist neexistuj, neb ve je sttn, akort jsou nvrhy na vylepen toho ?i onoho a ne jako u ns, kdy se poslanci a sento?i zabvaj zleitostmi, kter jsou jinde v kompetenci b?nch pr?m?rn? placench ?ednk?, nen potom divu, e na slun vldnut jim proto potom nezbv ?as. Kdyby m?li Inkov demokracii naeho zp?sobu, vylo by je to navc mnohem dr. Platit jednoho krle-boha, a? t?d?e, vyjde mnohem lacin?ji, bohat? sta? dan? 30%, ale platit presidenta, parlament, sent, hejtmany, ?editele, manaery toho ?i onoho atd. a vichni navc kradou, to rad?ji bych bral krle-boha, kde to ?zen sttu vyjde mnohem lacin?ji. Tak n?co jako vcarsk systm demokracie je do jinch stt? nep?enositeln. Pro?? Protoe internacionln finan?nci si tam z?dili banky. Krsn krajina, vysok hory, jezera, um?li si vybrat p?jemn msto. Za?dili proto pro sv sdlo neutralitu, aby i v p?pad? vle?nch udlost m?li klid na bankovn operace, aby je p?i tom bohulibm podnikn nikdo neruil a neobt?oval, proto tak dali jednotlivm kanton?m pln? neuv??iteln pravomoci a president se st?d co p?l roku - je to vynikajc zp?sob ?zen sttu, bohuel jinde ne ve vcarsku neuskute?niteln. A od nich ale odejdou bank?i, skon? i ta jejich slavn demokracie. Inck ?e m?la samoz?ejm? p?edch?dce, nespadla jenom tak z nebe, byla to t?eba kultura ?avnsk, civilizace Ma?ika a Parakas, kultura Tiahuanak?, ?e ?im a dal, take bylo na co navazovat. Zajmav je, e archeologov podle radiokarbonov metody datovali n?kter p?edm?ty zem?d?lsk spole?nosti u do doby p?ed 7. tisci lety, tedy do stejnho obdob, kdy i u ns tak za?nala zem?d?lsk epocha (Sumer, Egypt, Harappa). V?bec teda nem?li n?jak zpod?n, jako kdyby to bylo synchronizovan po cel zem?kouli, p?itom neexistovaly dn vzjemn kontakty. ?m a jak to vysv?tlit? dn po?dn objasn?n jsem ne?etl. No a jak to m?l Inka s manelstvm? Jako B?h m?l k samoz?ejm? k dispozici harm, m?l prakticky neomezen mnostv manelek a milenek, no stejn? jak feudlov u ns. Ovem v inck ?i to bylo troku odlin od harm? naeho tzv. starho sv?ta. Kad kraj, jezd, provincie, prost? ur?it zemn administrativn celek m?l za povinnost z?dit pro Inku harm a vybrat do n?j ty nejlep a nejschopn?j dvky. Museli pro n? zajist vybudovat n?jak arel, n?co jako u ns kltery, jenome u nich neslouili n?jakmu transcendentnmu bohu, nbr relnmu bohu, tedy ivoucmu Inkovi. Jenom si p?edstavme, e by u ns v kadm okresnm m?st? byl harm se stovkou dvek pro presidenta a ty dvky po p?tiletm pobytu by byly obm??ovny. Je vce ne jasn, e takov dvka ?ekajce n?kolik let na nvt?vu vysn?nho boha se ho s velikou pravd?podobnost nikdy nedo?kala. Take nebyl to harm ani klter, nbr n?co jako nae pr?myslovky ?i gymnzia, p?padn? odborn u?ilit? (it, tkan, vroba ozdob apod.). Po p?ti letech studia sloila maturitu a byla p?evelena na msto bu? u?itelky ?i n?jak administrativn pracovnice nebo postoupila do n?jakho v?tho st?ediska, kde pokra?ovala ve zdokonalovn, tedy n?co jako nae univerzity, p?padn? a do centra inck ?e m?la-li nhodou potomka od Inky. Dv?iny-absolventky u odvykly namhav prci zem?d?lsk (takov okopvn brambor p?i vedru je docela namhav, znm z vlastn zkuenosti), take poslat je nazp?t do jej vesni?ky bvalo skute?n? pouze ojedin?l za n?jak vn p?estupek. Jejich kolstv muselo bt na vysok rovni, chrlilo spousty vynikajcch vzd?lanc? (kupodivu mezi nimi neexistovali dn kn?!), psa??, inenr?, matematik?, astronom?, co dokazuj ohromujc vsledky v architektu?e a inenrskch stavbch a t?eba i v astronomii byli mnohem lep ne my. Inkov sv stavby stav?li z kamene bez pouit malty. Kamenn bloky byly neuv??iteln? dokonale opracovny, take na spojen nemuseli pouvat maltu a byly skldny tak p?esn?, e by se mezi n? nevela ?epel noe. To je vskutku obdivuhodn. My mme r?zn frzy na opracovvn kamene ale kdov, zdali bychom takov stavby zvldli. Tak vysp?l civilizace rozhodn? musela znt psmo. S ur?itost museli n?jakm zp?sobem zapisovat alespo? administrativn kony. P?ipad mi proto pln? zvltn, kdy ?tu, e neznali psmo. Take jak to je s tm kipu (quipu)? Vybrm z ?lnku o kipu zve?ejn?nm na Osel.cz. Dnes je v muzech uloeno asi 600 kipu. Necelch p?t stovek jich evidentn? obsahuje jen ?sla, ?sla a ?sla. Ale zbvajc stovka je pln? jin. Zatm nikdo netu, co na nich je. Tm?? s jistotou lze ?ci, e ?sla to nejsou. Na zkladn ??ru o pr?m?ru 5 a 7 milimetr? vzali speciln? kolen odbornci, tzv. kipu-kamayu, r?znobarevn ten? ??rky. Kad barva m?la sv?j vznam, ale ten se m?nil i v zvislosti na st?ednm nm?tu celho kipu. Pokud v n?m byly zaneseny vsledky s?tn lidu, je Inkov provd?li d?sledn? jednou do roka, pak m?ly tyt barvy jin vznam ne na kipu zaznamenvajcm t?bu drahch kov? nebo soupis zbran. Jednotliv ?sla byla zapsna do kipu v podob? uzl?. ?sla byla v destkov soustav? a platilo, e ?selnou hodnotu uzlu udv to, kolikrt se provlkl provzek uzlem. Jednoduch jako facka. Pro jedni?ku se provlkl provzek uzlem jednou, pro devtku dev?tkrt. Symbol nuly ??rka bez uzl?, umo?oval po?tn i nad 10 000. pan?lt conquistado?i, kte? m?li informace o kipu od Ink? z prvn ruky, p?esto v??ili, e jsou v nich zaznamenny nejen ?sla, ale i p?b?hy, mty a dokonce pr i bsn?. Stle ?ast?ji zaznvaj z ?ad odbornk? hlasy, e statistick forma kipu byla jen zkladn vchoz formou a pozd?jm vvojem se prom?nila v zznam text?. Podle sv?dectv pan?lskch dobyvatel? ?etli in?t kipu-kamayu jak o?ima, tak i hmatem. P?ejd?li po zauzlench ??rkch prsty, podobn? jako ?tou nevidom lid zpis v Brailleov? psmu. Navc si pomhali i kamnky, kter vkldali mezi ??rky kipu jako zloky. Gary Urton doel k zv?ru, e kipu je zznamem v binrnm kdu, jak pouvme pro po?ta?e (informace je tu uloena v ?ad? nul a jedni?ek). V kipu m?ou bt informace binrnho charakteru vyjd?eny hned na n?kolika rovnch. Zjevn? nebylo jedno, jestli kipu-kamayu pouil na vrobu vlnu nebo bavlnu (prvn 0 a 1 tedy odpovd volb? vlna nebo bavlna). Druhou rove? binrnho kdovn mohl p?edstavovat sm?r sto?en vlkna (levoto?iv versus pravoto?iv), t?et pak hel, v kterm je ??rka p?ipojena na zkladn ??ru (kolmo k zkladn ???e nebo soub?n? s n). Tak postaven uzlu na ???e mohlo nst binrn informaci (osa uzlu je soub?n s osou ??ry nebo je k n naopak kolm). V zvislosti na tom m?e mt uzel 26 r?znch vznam?. K tomu musme p?ipo?tat 24 barev pouvanch p?i vzn kipu a dostaneme se ke kone?nmu ?slu 1536 uzlovch znak?. Jen pro srovnn, sumersk klnov psmo vyuvalo 1000 a 1500 znak?. May?m a Egyp?an?m sta?ilo k psan zhruba 600 a 800 hieroglyf?. Kipu tedy nabz dostatek monost pro zznam t?ch nejsloit?jch text?. Pokud odpovdaj Urtonovy teorie pravd?, pak musme Ink?m p?iznat psmo a navc p?ipustit, e si vyvinuli systm zpisu, kter nem ve sv?t? obdoby trojrozm?rn psmo v binrnm kdu. Dal zvltnost uzlovho psma by byl fakt, e zpis nezaznamenv mluvenou ?e? jako psmo ?nsk, latinsk nebo maysk. Msto toho zaznamenv fakta zp?sobem, kter m n?co spole?nho s matematickmi vzorci. A jet? pr v?t o tom s?tn lidu. Vlada? si udroval dokonal p?ehled o stavu sv ?e. Nejni n?elnci sebrali v roli s?tacch komisa?? data po jednotlivch rodinch a ve form? kipu je odevzdali vym n?elnk?m. Ti vypracovali z dodanch uzlovch dat jaksi sumrn kipu za jim sv??en sek a to podstoupili svmu nad?zenmu. Nakonec dostal Inka jedin kipu s daji za celou ?i. Pokud se tehdej statistick ?ad dopustil zsadn chyby (jako se to ob?as povede sou?asnm statistickm ?ad?m vybavenm modernmi po?ta?i), padaly hlavy, a to nikoli obrazn? ale doslova. Existuje projekt, v kterm by se m?lo dostat do ve?ejn? p?stupn internetov databze vech 600 dochovanch kipu, mon se n?komu poda? rozlutit inck psmo, bylo by to fajn. koda, e nai jezuit s d?slednost hodnou podstatn? lepch v?c, ni?ili tyto pohansk zpisy. Tolik z ?lnku na webu Osel.cz. Ani jeden z t?ch velmi vzd?lanch jezuit? neprojevil zjem nau?it se ?st kipu. koda. A b?hem dvou t? generac to ?st u neum?l nikdo. V podstat? vldla, spe ?dila chod ?e, vzd?lan byrokracie ?i administrativa. No pro? ne, pokud nezneuvala sv postaven. Zneuvn funkce bylo docela obtn, takov vykuk mohl dostat nanejv dvojnsobn p?d?l brambor ?i kuku?ice, p?padn? navc bavln?n tri?ko, a stejn? v situaci kdy kad obyvatel dostal tolik, co spot?eboval, tak ten p?ebytek by stejn? nem?l komu prodat, navc pr neznali penze. Inky v?bec nikdy nenapadlo, e by eny m?ly bt v n?jakm pod?zenm postaven ?i dokonce jako otrokyn?, byla tam naprost rovnoprvnost, kterou jim m?eme my jet? i dnes zvid?t. Dosti ?asto jsem ?etl nzor, e to byla spole?nost spokojench a dob?e ivench otrok?. Vce ne t?i ?tvrtiny naich spoluob?an? (i j) by takov pospolitosti dvala p?ednost p?ed sou?asnm stavem. To jenom hrstka slun?k?? zajist dv p?ednost svobod? a demokracii t?eba i o hladu a p?espnm pod mostem. Kdov jak by dopadla mrumilovn a rovnost?sk inck civilizace, kdyby j bylo dop?no rozvjet se dal stalet, jak by dopadl p?i rozi?ovn ?e st?et s vle?nickou severoamerickou civilizac Aztk?? U se to nikdy nedovme, protoe k nim p?ili zlo?inci a vrahov jako Cortz, analfabet Pizarro a dal conquistado?i a jezuit. A jet? jedna posledn drobn?stka k vrad? poslednho Inky. Poddan naplnili zlatem a ke stropu mstnost ve kter byl Inka v?zn?n a p?idali jet? dvojnsobn objem st?bra. Vechno to byly um?leck p?edm?ty, protoe zlato a st?bro se jinak k ni?emu jinmu nehodilo, jsou to m?kk kovy. No a evropt barba?i to roztavili na zlat a st?brn pruty a odvezli do pan?lska, zachovalo se pouze pr nepatrnch drobn?stek, kter nhodou unikly roztaven, pr jako ukzka nechutnho um?n primitiv?. Svi?k Pizarro ale Inku stejn? nechal uplit. P?edstavme si, kdyby se n?kdo pokusil u?init tot s na evropskou civilizac, splil by vechny knihy, obrazy, roztloukl sochy, srovnal se zem muzea a stavby, ponechal by akort pr vesnickch domk?. Co by si potom p?padn nvt?vnk t?eba z vesmru o na civilizaci pomyslel? Od Ink? se vra?me zase k nm, do tzv. Starho sv?ta. A za?n?me antikou. Ve m?stech antick ?e eny trvily sv?j ?as v?tinou pouze v domcnosti, na ulicch bychom potkali pom?rn? velmi mlo en, v?tinou tak sluebn ?i otrokyn?. Nebylo to sice n?jak zkonem zakzno, ale nesluelo se to. A kdy se antick ?msk ?e rozpadala, vypadalo to tam podobn? jako dnes u ns, plno nev?stinc?, spousta homosexul? a transsexul? a vst?ednost. No a do ?e u v naprostm rozvalu p?ili barba?i a ud?lali pln? n?co jinho. T?eba takov Vandalov p?i tom st?hovn nrod? se ocitli v severn Africe, p?eplavili se p?es Gibraltar a za?dili tam slun? prosperujc stt. ?m u nem?l legie ani dnou moc, u nem?l slu zakro?it, take s Vandaly byl nucen uzav?t smlouvu o p?telstv a spoluprci. Vandalov v nov vlasti zruili vechny nev?stince, zakzali prostituci a p?inutili vechny prostitutky uzav?t manelstv. Pochytali vechny homosexuly a transvestity, naloili je na lod? a odvezli do zhralho ?ma. Take kdy dnes p?ichzej barba?i, tak s ur?itost ud?laj n?co jinho, ne na co jsme zvykl. Nebylo by vhodn prostudovat, jak to ti barba?i tehdy ud?lali? Ti Vandalov byli ale vandalov, co? P?esko?me zv?rem t?eba jet? k ?n?. Existence prov rodiny je u nich od nepam?ti a docela se dbalo na ?istotu svazku. Bylo to vcelku jednoduch, nebo? existence irok rodiny, kde kad o kadm v?d?l a vid?l snad vechno, ani neumo?ovala nev?ru, navc konfucinsk u?en vyzvedvalo harmonii v rodin?, take tahle konfucinsk ateistick morlka docela fungovala a funguje podnes. Takov ??anka by si ur?it? nezpvala tuto psni?ku: Zahla som, za hlasom svojho srdca, zahla som. (Mm dojem, e to je Satinsk s Lasicou.) Samoz?ejm? csa? m?l k dispozici skute?n po?etn harm. U civilizace Harappa to bylo podobn. Po?etn mnohogenera?n rodina ila v harmonii pospolu, akort nem?li csa?e s harmem. Kupodivu nem?li nejenom csa?e a vojky a generly, ale ani policii. Po?dek ve m?st? zabezpe?ovali samotn obyvatel. Na rohu kad ulice byl vybudovn balkon, co byla jaksi strn budka, kde se kadou noc po stmvn st?dali v hldn jednotliv ?lenov rodin tam bydlc. Pravohl uspo?dn ulic umo?ovalo docela dobr p?ehled v p?ilehlch ulicch. Po?dek a klid byl dob?e zabezpe?en. Takovou n?jakou vtrnost ?i opileckou ostudu si dovolil mlokdo a mlokdy. A tak k tomu nepot?ebovali n?jakou nboenskou morlku. A pln? zv?rem n?co mlo o na evropsk idok?es?ansk civilizaci, kam samoz?ejm? pat? i islm a ne e ne! Nejd?ve o Semitech, tedy o idech a Arabech, co je jedna rasa. Bt tedy antisemitou neznamen bt pouze protiidovsk, nbr i protiarabsk. Semit bvali v?tinou pastevci, tedy beduni ijc ve stanech. U takovch lid ijcch v polopoutch bylo mnohoenstv normln, racionln a samoz?ejm. Jedna manelka by to neustl st?hovn nezvldala. Starat se o d?ti, jdlo, o domcnost a ?ast p?emis?ovn z msta na jin msto, zvldly dv? t?i ?i i ?ty?i eny mnohem snadn?ji. A kdy se pozd?ji vvojem donuceni st?hovali a usazovali ve m?stech, to ten zvyk mnohoenstv zachovvali. id?m usazenm u ns zakzal mnohoenstv a ktersi k?es?ansk vlada? n?kdy kolem 12. stolet a id se kupodivu pod?dili. Jet? i v Smov? ?i m?l panovnk kolem deseti en. idovsk krl alamoun m?l 800 en v harmu a mimo usilovnou harmovou ?innost si i p?esto nael ?as a sepsal Knihu p?slov (co jsou sebran p?slov jak sumersk, egyptsk a persk), dle sepsal knihu Kazatel, tak Knihu alm?, co je 151 chvalozp?v? a dokonce i milostnou Pse? psn, kter se b?n? zpvvala v kr?mch. No, kdy nikdy neexistujc Moj sepsal prvn ?ty?i knihy Bible, tak pro? by tak nikdy neexistujc alamoun nemohl, no ne? Pisatel si v Bibli tak klidn? ve sv bujn fantasii s ?sly nikdy ned?lali problmy, b?n? p?idali tam ?i onde dv? nuly a msto osmi to bylo hnedle osm stovek. Kdy alamoun?v otec krl David utkal do hor a do pout? za ?eku Jordn, tak jeho syn Abolom, co provedl p?evrat, prvn v?c kterou ud?lal bylo, e veel do otcova harmu. P?evra?k byl zabit a krl David se vrtil k panovn. Co potom? No prodal sv, u tedy poskvrn?n, harmov soulonice do n?jakho nev?stince a zakoupil nov neposkvrn?n. I kdy m?l u roky, na?dil zavradit manela Bateby a zplodil s n nstupce, syna alamouna. P?kn romnov? pohdkov p?b?hy to jsou. Ale biblick p?kazy ohledn? manelstv jsou docela drsn. To prv? id praktikovali drastick tresty za nev?ru ukamenovnm. V pozd?jch staletch to p?ejali od nich muslimov, tak co se jim divme? V Novm zkonu si m?eme p?e?st, e samotn Je Kristus byl p?tomen kamenovn. Kdy se ho ?astnci ptali, co o takovm trestu smrti soud, odpov?d?l: Kdo jsi bez viny, ho? prvn kamenem. A vykonavatel trestu jeden po druhm nenpadn? odchzeli, a z?stala na mst? akort ta h?nice. Je j ?ekl: Jdi a u neh?e. To je skute?n? moc hezk p?b?h. Ovem problmy s monogami bvaly vdycky, t?ch tzv. nemanelskch d?t bvalo za vech ?as? nerekom. I ta nejp?sn?j opat?en docela ?asto selhvala. Nejvce mn? ale na ns k?es?anech vad, e navc jsme ze sexu ud?lali h?ch, co jin civilizace v?bec nechpaly - ?lov?? p?irozenost a h?ch? Jedna z p??in mnohoenstv u muslim? byla nejenom bedunsk tradice, ale tak jejich velmi sp?n vle?n vboje, kdy v jejich zemch vznikl velk nadbytek en. U ns by se v takovm p?pad? roz?ily nev?stince, bordely a r?zn pajzly. U muslim? plat zkaz prostituce, i kdy samoz?ejm? se to velijak obchz. Nr al-Hussain pe: Jen mlo lid ze Zpadu si uv?domuje, e islm dal u v 7. stolet enm politick, zkonn a spole?ensk prva, o nich se Zpadu ani nezdlo, prva, o n? dokonce eny v USA a jinde na sv?t? musely bojovat jet? ve 20. stolet. Skute?n? maj zkony platn pro eny mnohem kvalitn?j a lpe propracovan?j ne jsou nae evropsk tzv. k?es?ansk, sta? do nich nahldnout a p?e?st, p?eklad? do ?etiny je dost. Zajist nelze ta vst?edn na?zen t?eba v Saudsk Arbii povaovat za platn pro cel islmsk sv?t, to je n?co jako mormoni v USA a u ns t?eba adamit, tedy naprosto okrajov ned?leit zleitost. Nm Evropan?m p?ipad neobvykl zahalovn muslimskch en. Takov hidb, tedy tek na hlav?, nosila moje mti i babi?ka a byly to v?rn katoli?ky. Vdy? je to docela sluiv. Dokonce i na ?dor, co je splvav od?v odhalujc eninu tv?, ale zakrvajc zbytek jejho t?la, je docela esteticky p?jemn pohled. Myslm si, e je to docela dobr zvyk a sluel by i mnoha naim enm, ono kdy vdm n?jakou p?li plnothlou ?i p?li vychrtlou dmu v minisukni ?i v dnch a p?ilhavm tri?ku, to ur?it? by pro ni byl mnohem sluiv?j ?dor. No a p?li extrmn je a nikb, co je zvoj zakrvajc obli?ej mimo o?. eny, je si zahaluj obli?ej zvojem, nej?ast?ji nos abju, kter zahaluje t?lo od hlavy a k pat?, no a a absurdn je noen burky majc s?ky pro o?i. Tahle burka zachrnila v Afghnistnu ivot jednomu anglickmu lka?i jmnem William Brydon, kter jako jedin p?eiv podal zprvu o kompletnm zni?en cel britsk invazn armdy. P?evle?en do burky se dostal do Pkistnu. Stalo se to roku 1842 a Angli?any to stlo 20 000 000 ? a ivoty 15 000 britskch vojk?. Ztrty z ?ad civilist? byly jet? vy. Jejm psychologickm d?sledkem byl pd mtu o britsk neporazitelnosti. Vak tam Angli?an nem?li lzt, no ne? Pozd?ji tam zase na dev?t let vlezli Sov?ti a od roku 2001 tam jet? po?d bojuj Ameri?an, holt jsou nepou?iteln. Kdy jdou sm?rem k na vesnici t?i ?i ?ty?i mui, jsou to vtan host. Kdy jde sm?rem k na vesnici t?icet ?i ?ty?icet mu?, jsou to nep?tel. Vlka USA v Afghnistnu vydala a 220 000 ob?t. P?i taen Zpadu proti teroru zatm zahynulo 1,3 milionu lid. Vlka proti teroru a za nastolen trval svobody a jet? vce trvalej demokracie nadle pokra?uje, pr u napo?d. Mme se tedy na co t?it. Velice ?asto v naem kulturnm okruhu se rozebraj nvody pro muslimsk mue o tom, jak maj bt sv eny. Pr to maj zapsno v jejich svat knize, v Kornu. Nedvno n?jak muslimsk u?enec rozepsal na n?kolika strnkch zp?sob, jak bti enu zubnm kart?kem. Podobnch u?enc? stejnch kvalit nalezneme i mezi naimi univerzitnmi profesory spousty. V nedvn minulosti mezi n? pat?il i v?hlasn Fridrich Nietzsche, kter se proslavil vrokem: Jde-li k en?, nezapome? na bi?! Existuje ale tak velmi slavn fotografie Friedricha Nietzcheho, jak je se svm p?telem zap?aen do vozku na kterm sed Lou Andreas Salom s bi?kem v ruce. Take muslim m dle Kornu bt manelku(y). A co dotlu?en do krve a do lutomodra manelky ?eskch mu?? ?eck miliard? Onassis ?ezal nejenom svou prvn enu Mriu Calass, slavnou opern zp?va?ku, ale i svou druhou manelku Jackelinu Onassisovou (d?ve Kennedyovou), tak co mme co vy?tat muslim?m? A ty fotografie mod?in a opuchlch obli?ej? jsou z na kultury nikoliv z islmsk. Prost?, hovadt mui se najdou u ns i u nich. P?edpis o bit en stanovil Prorok (zubnm kart?kem) a p?itom Chadda cvi?ila s Mohamedem jak cht?la, co ?ekla, to platilo, to bylo svat, a Mohamed neodporoval a ani se nevzpouzel, byl naprosto jasn? tzv. pod pantoflem. Dle mne takovch 99% muslimskch en si nest?uje, a pokud vm, tak maj zabezpe?en ivobyt, a na rovni, co nae eny nemaj! Skute?n? pot?ebuje ena s p?ti d?tmi n?jak lidsk prva? Nesta?ilo j bohat?, e jej manel m povinnost ji a d?ti uivit, oatit a za?dit slun bydlen? P?ece j potom takov n?jak lidsk prva jako je svoboda slova, svoboda shroma?ovn a demokracie mohou bt absolutn? ukraden. Mm chlapa, kter mne a nae d?ti uiv, e m t?eba dalch p?t manelek, no a? m, pokud i je zvldne uivit. eny se staraj o d?ti, domcnost a n?jak politick a nboensk divadlka nechvaj v kompetenci mu?m. A eny si to nechvaj lbit, neprotestuj a nedoaduj se tak rozhovor? s Bohem. Nemaj pot?ebu a nect ani nutnost studovat teologii jako nae V?ka?ky (Peake a spol.) ?i plze?sk prva. Pro? tak neutkaj muslimsk eny p?ed takovm tlakem k nm? M?j si en i tiscovku, pokud pln zkon, kde je i sexuln uspokojen, jsi sprvn muslim, pokud ur?en zkony nepln, jsi patn muslim, nejsi vlastn? muslim! Pr kdy muezzin vyzv z minaretu k rann modlitb?, neopomene dodat - muov spl?te si svou povinnost k en?. Take Evropanky, co si vyberete? Svobodu a demokracii nebo zajit?n ivobyt jak pro sebe tak pro d?ti? Ostatn? mnohoenstv bylo neoficiln? omezeno na pouze ?ty?i eny, ale i tak je to pouze vjime?n, ?ty?i eny si m?e dovolit pouze velice bohat zmon mu, ke ktermu do harmu zajist kad ena rda p?jde, nebo? v, e s n?jakm mil?kem, kter j nekoup ani nunice, by m?la trp?t nouz a bdou? Te? hned na chvilinku je to mc hezk, ovem pouze na jednu noc, ale co za tden, co za rok, za deset let? Muslimky nejsou blb. Proto v?tina muslim? m stejn? pouze jednu jedinou enu. Na docela dost mu? se ovem en nedostv, nemaj finance, aby si mohli koupit. Kdo m prachy, m?e si koupit i ?ty?i (i vce) en, no a kdo nem prachy, nekoup si ani jednu. Vdy? to sam plat i u ns! Vdy? to je jasn neoliberalismus v praxi, co proti islmu mme jaksi nmitky, vdy? pln neoliberalistick idely. Po skon?en II. sv?tov vlky se vn? probrala otzka, zdali mnohoenstv zavst v poraenm N?mecku a i ve vt?znm Sov?tskm svazu, protoe existoval obrovsk nedostatek mu?. Intoi se rozho??uj, e o manelstv svch d?t rozhoduj rodi?e, kde je svoboda vb?ru? Ale p?itom tento zp?sob se jet? donedvna praktikoval u i u ns. Copak n?jak tovrnk oenil syna ?i provdal dceru za n?jakho nemajetnho nmezdnho d?lnka? Ani nhodou. Copak n?jak sedlk dovolil, aby jeho d?ti vstoupily do manelstv s n?jakm bezzemkem? Ani nhodou. O s?atku rozhodovali vdycky rodi?e, a to jet? v dobch mho mld. V jedn lidov psni?ce dvka pros maminku: kared Jura, p?kn Jan, daj ?a mami?ko, daj ?a za?. Tak koho asi maminka vybrala pro dceru? Juru nebo Jana? Jednozna?n? toho zmon?jho. A kdy jsem u t?ch lid?vek, tak jet? jednu o rovnosti: Ke? som sa narodil, mal som jak csar pn, stejn dre?ku do rici. U t?ch zem?d?lc?, co bylo 90 % obyvatel, existoval neustl strach z hladu a z p?eit, take rodina byla d?leit, nebo? lo o uchovn rodu, museli dret pospolu, to bylo jedin vchodisko, rozvod nep?ipadal v vahu, poutala je starost o budoucnost potomk?. Vldnouc vrstvy a crkev m?la tak zjem o to, aby fungovala rodina, bylo to pro n? vhodn, nebo? m?li p?ehled o vybrn dan. Byla p?esn evidence, kdo kde bydl, jak m majetek a jak plat dan?. T?m pln? dole, t?m bezzemk?m, chudk?m, ebrk?m, tulk?m a podobnm existencm samoz?ejm? o n?jakou rodinu nikdy nelo, jim lo o pouh p?eit ze dne na den, a n?jak uchovn rodu, to to jim nep?ilo ani na mysl. Ty nejni nemajetn vrstvy naprosto dlabaly na n?jakou rodinu, na? a pro? by jim byla, ale eny byly v rovnoprvnm postaven, a d?ti pokud neum?ely hladem, v?tinou neznaly otce a velmi ?asto ani matku. Byli samoz?ejm? naprosto svobodn, potulovali se z msta na msto, ebrali a zajist kradli, protoe nic jinho jim nezbvalo. V civilizovan Anglii je v?eli. No a pro ty naho?e byla tak n?jak manelsk v?rnost a rodina naprosto neznm pojem, vdy? nejenom krl, ale kad feudl vlastnil harm, akort se tomu ?kalo fraucimor. Kdy to tak shrneme, m?eme u?init zv?r, e vy vrstvy o n?jakou provou rodinu v?bec nem?ly zjem, nebo? praktikovali polygamii. Akort musme politovat ty jejich hlavn ?i prvn manelky, kter m?ly za kol porodit nslednka, to ty bvaly p?epe?liv? hldny a ance zahnout prost? u nich byla neuskute?niteln. Pouze st?edn nejpo?etn?j vrstv? obyvatelstva vyhovovala prov rodina. Jako star marxista trvm na tom, e rozhodujc jsou hmotn podmnky a pokud bude mt kad a kad zajit?n slun ivobyt na tomto sv?t?, pro? trvat na manelstv? Pak jsem zajist pro zruen institutu manelstv. Rodinu a jej funk?nost m?e zachrnit pouze neoliberalismus tm, jak se sna nau?it irok vrstvy obyvatel t v chudob?, bd? a hladu, no a v boji o p?eit se snze bojuje ve dvojici ne jednomu. Pod?kujme tedy neoliberalismu bez p?vlastk? za zsluhy o udren rodiny. Soukrom vlastnictv bude zrueno teprve tehdy, kdy vechny hmotn statky p?estanou bt vzcn, tedy kdy budeme t ve spole?nosti nadbytku, co by p?i racionlnm ?zen spole?nosti nem?l bt n?jak problm, vdy? u se to v n?kolika civilizacch docela da?ilo. Bude ale v tom p?pad? fakt pot?eba rodiny? Jak ovem m?e racionln? fungovat spole?nost, kdy dovolujeme crkvm iracionln? zasahovat do ?zen sttu? Jako naprost ateista povauji kad kadi?k nboenstv v?etn? budhismu a katolicismu za zlo?ineckou organizaci, vjimkou potvrzujc pravidlo je Crkev neviditelnho pagetovho monstra, rd bych se stal ?lenem tto crkve, mm dojem, e u je i zaregistrovan, nebo? p?edloila ?ad?m veker nutn nleitosti. Katolickm kn?zem m?e bt pouze mu, nikdy ne ena. Je tedy naprosto jasn, e pln? to nejd?leit?j na k?es?anskch ob?adech je falus. Ostatn? katoli?t kn? se rekrutovali z velkho procenta, ne-li z v?tiny, z homosexul?. Dawkins napsal, e crkev katolick byla a je nejsp?n?j obchodn spole?nost, kter kdy na zem?kouli existovala - obchodovala s n??m, co neexistuje, a jak byla a je i dnes sp?n! Kdykoliv se vradilo, mu?ilo, kamenovalo, upalovalo, v?elo, tam vdycky nachzme p?tomnost n?jakho nboenstv, kter ta zv?rstva zd?vodn boskou morlkou. Crkvm dnes za?n konkurovat tzv. tekut postmoderna, kdy kad m pravdu. Bibl a postmodernou lze zd?vodnit cokoliv. Musm se usmvat, kdy ?tu tvrzen intelektul? o tom, e kad civilizace a kad nrod uctval n?jakho Boha, e spole?nost bez Boha je patn a nemorln. Nen-li b?h, ?lov?ku je pak dovoleno vechno, ?k jedna z postav romnu Dostojevskho. D?v?j kultury uctvaly ovem boha ?i bohy nedokonal a falen a pouze my k?es?an a id uctvme toho jedinho sprvnho. Ale copak Epos o Gilgameovi je n?jak teologick pojednn o bohu ?i bozch? Vdy? je to vanda nejenom k zasmn, ale i vahy o smyslu ivota, skvost literatury, docela podobn Rabelaisovu Gargantuovi. Copak antick mytologie pojednv o bohu? Vdy? si z toho d?lali vyloenou srandu a oufky. Inkov, Harappan a ??an se bez boha naprosto obeli a v?bec jim neschzel, copak jsou proto nemorln a patn? To akort vle?nick, loupeiv a siln? nesnenliv kultury m?li boha ?i bohy, viz Aztky, indick hinduismus a my. *** Bude 30 miliard moc? Mravenc? je mnohem vc! Pr ns lid je na sv?t? moc, a nechutn? moc, a je nutn nae po?ty n?jak zredukovat. Vldc?m sv?ta pr bude bohat? dosta?ovat p?l miliardy lid (otrok?), ti ostatn akort p?ek a pletou se jim pod nohy. Kdyby tito lid neexistovali, bylo by nm vem bezpochyby lpe. Dnen p?elidn?n je hr?zn a nejsou dn d?vody, pro? by tolik lid m?lo v?bec t, jsou stejn? pouhm konzumnm dobytkem a nic netvo? a? u ve smyslu duchovnm, tak ani materilnm. Zem? beztak nebude mt dostatek potravin pro vechny. Podobnch ?e? o p?elidn?n najdeme na internetu habad?j. Jene tohle za?al hlsat u Thomas Robert Malthus (1766-1834). Jeho proslaven bonmot zn: Chud lid jsou prakticky zbyte?n. Malthus byl reverend, tedy ten, kter je hoden cty (ctihodn), duchovn, kazatel, pastor atd., tedy k?es?an vyznvajc Jee Krista. No jo, ty k?es?ansk hodnoty jsou ale skute?n? a p?esp?li transcendentn. K?es?ansk duchovn Malthus tvrdil, e lidstvu p?estanou sta?it potraviny a o ty pak vypuknou vlky. Aby se p?edelo vlkm, je pot?eba ty chud vyhladit. Hle, pravdolska? u p?ed t?emi staletmi! Zjistilo se, e vlky nic ne?e, t?ch pr destek milion? povrad?nch a t?ikrt tolik zmrza?ench, je po?d nedosta?ujc, vechno je sice rozmlcen a zni?en, ale p?eiv lid zase vechno uvedou do p?vodnho stavu a nadle se budou mnoit jak krlci. Je pot?eba vymyslet n?co efektivn?jho na redukci obyvatelstva. Kdy vldc?m sv?ta sta? pouh p?l miliarda, tak to co p?ebv, co je navc, tedy t?ch 7 miliard, mus zmizet. Mnohem ?inn?j ne vlka pr je povinn o?kovn, dokonce pr u v laborato?ch jsou p?ipraveny viry zp?sobujc r?zn epidemie, proti nim nebude ale vytvo?ena protiltka. To takov d?v?j ?ern mor bude oproti novm mor?m pouh prochzka r?ovm sadem. A tak velmi ?inn je post?ikovn ?i prkovn z letadel, tzv. chemtrais. Ur?it? jsou k dispozici i n?jak dal zatm utajen metody. U se t?m, jak je najdu na internetu, to mi hned zvedne nladu, podobnou p?i ?ten o chemtrais. Onehdy jsem sed?l na pivu v p?edzahrdce na vesnick hospody a na obloze se objevily p?kn bl ?ry. Pepa ?k: Vid? U ns zase prkuj hlinkem. Odpovdm mu: Pepulko, ty tomu fakt v??? P?ece jako traktorista v, e kdybys do paliva namchal n?jak kovov prek, e zad?e psty motoru. Ale Pepa m?l hned pohotovou odpov??: Do benznu to nedvaj, to sed u dve? letadla jeden ?lov?ek, m p?ed sebou pln barel toho hlinkovho prku a lopatkou to vyhazuje ze dve?, v? V televizi to potvrdil jeden vojensk pilot, a tomu v??m. J: No a kdy to vecko vyhe, tak vyhod i ten przdn barel, asi n?kde do lesa, a m?e to spadnout na n?jakho houba?e, e? Ur?it? to bylo v kabaretu Jana Krause, ne? Nebo v n?jakm po?adu vnadn Bry t?pnov, t here?ky a pouli?n b?kyn?? Od Pepy jsem se pak navc dov?d?l, e jsem v?l. No jo. Nezakod si zopakovat pr suchch fakt? o po?tech obyvatel sv?ta. Wikipedie uvd, e k 1. lednu 2016 ns bylo skoro 7 a p?l miliard. Kdy jsem j p?iel na sv?t, tak ns tehdy byly pouh necel dv? a p?l miliardy. Jenom b?hem mho ivota se po?et obyvatel sv?ta ztrojnsobil! Ale podvejme se i do dvn minulosti, tam jsou tak velice zajmav ?sla. Po?et lid na Zemi p?ed 70 tisci lety, tedy od doby za?tku existence homo sapiens, se odhaduje na 15 tisc, co je p?mo neuv??iteln? mlo. P?ed 10 tisci lety p?. n. l. za?ala tzv. neolitick revoluce, tedy po?tek vzniku zem?d?lstv, a to u ilo na zemi 5 milin? lid. Tedy za 60 tisc let p?ibylo pouhch 5 milin?, co nen nic moc, to bylo na hran? p?eit, sta?ila n?jak v?t epidemie ?i vbuch sopky nebo pd v?tho meteoritu a u bychom tu nemuseli bt. Zato na p?elomu letopo?tu, k roku 1 n. l., u ns bylo 200 milion?, co byl velik sp?ch, za deset tisc let ns p?ibylo o 195 milin?. Pak u to lo docela rychle. Za tisc let, tedy k roku 1000 n. l. ilo na Zemi asi 310 milion? lid. A k roku 1750 - kdy za?naj spolehliv?j data - ilo na Zemi asi 790 milion? lid. Prvn miliarda byla dosaena na po?tku 19. stolet (patrn? roku 1804). A jet? statistick perli?ka. Dnes se kadou minutu na sv?t? narod 255 d?t a 106 osob zem?e. Za den tak p?ibude zhruba 215 tis. osob, za rok to p?edstavuje 79 milion?. Posledn doba jasn? dokazuje, e jsme docela sp?n ivo?in druh. Je to dno tak tm, e nemme v p?rodn ?i dnho p?irozenho nep?tele. Ovem po?d jsme hrub? pozadu za mravenci, kterto ivo?in druh je mnohem sp?n?j v rozmnoovn. Po?ty mravenc? jsou nesrovnateln? (?dov?) vy a dokonce i na hmotnost, tedy na kilogramy, je jich tak mnohem vce ne ns. T se roz?ili do vech kontinent? a do vech podnebnch ps?. A to nemluvm jet? o sv?t? podvodnm, o ivo?ich v mo?ch a ocenech, to bychom se divili, kolik mo?skch ivo?ich? je mnohem sp?n?jch ne my. Zajist spot?ebovvaj potravu a to mnohem ve v?t m?e ne my lid a jak vid?t, p?rod? na zemi?ky to nijak nevad. Proto ty ?e?i?ky o tom, e zem? ns neuiv, jsou pouh plan ?e?n?n. Kdy se bezproblmov? uiv mravenci, tak i pro ns je potravy sdostatek. Pro? se tedy ozvaj hlasy, e jsme se (lid) n?jak moc p?emnoili. Kdepak p?emnoili, nedomnoili jsme se! Copak mraven? elity pronej mraven? ?e? n?co jako: Kompatrioti mravenci, nae po?ty jsou nenosn? p?li vysok, musme je zredukovat alespo? na polovinu, ba a o ?ty?i p?tiny, ?i dokonce o dev?t desetin (jak pronej nae elity). Ozval se jeden mravenec: No a k ?emu jim to vechno, co jsme vybudovali, bude? Ty dlnice, silnice, cesty, cesti?ky, stezky, chodn?ky, kom?rky na bydlen텓 Druh odpovd: No, kdy to cht?j nae elity, s tm nic nenad?lme, ty se p?ece nikdy neml a vdycky rozhoduj sprvn? a jedin? k naemu prosp?chu, ostatn? to ti m?e bt jedno, jsi u stejn? nao?kovan, a pokud ne, tak bude poprkovan ?i posprejovan. Prvn: No ale stejn? na to nenalzm vysv?tlen, fakt je nutn ?ty?i p?tiny ?i dev?t desetin nechat vymizet? A co kdy p?ithnou rezat mravenci? Druh: Ns u to zajmat nemus, my tu u nebudeme, my tud bojovat nebudeme. Ti mravenci jsou stejn? fascinujc, v mnoha ohledech by nm mohli bt vzorem, p?itom vlastn? ani nemaj mozek. Nervov soustava kadho z nich m jen asi 250 tisc neuron?, ale cel kolonie jich m n?kdy dohromady i tolik co n mozek. Pr?m?rn mravenit? ?tajc 40 000 mravenc? m zhruba stejn po?et mozkovch bun?k jako ?lov?k. Tito mravenci maj pom?r hmotnosti t?la k nervovmu systmu 7 : 1. Jsou tedy v tomto ohledu v?t intelektulov ne ?lov?k, jeho t?lo je asi 40krt t? ne mozek. Americk druh Atta sexdens dokonce provozuje zem?d?lstv. Velk ?st kom?rek v jejich mraveniti obsahuje znm houbov zahrdky, kam mravenci nos rozm?ln?nou listovou hmotu, na kter p?stuj houbu slouc jako jejich hlavn p?jem obivy. Tato mravenit? dosahuj pr?m?ru 10 m, hloubky 6 m a a 2000 kom?rek s celkovm objemem 20 m3. V dosp?l kolonii ije 5-8 milion? mravenc?. Ale i ostatn druhy jsou bravurnmi architekty, zem?d?lci a tak vle?nky. Jejich dokonal organizace ns nep?estv p?ekvapovat. Ne nadarmo se mravenitm ?k hmyz stty. A funguj o poznn bezchybn?ji ne mnoh lidsk. Tisce i miliny mravenc?, kte? spolu ij v jedn kolonii, dokonale spolupracuj. Domlouvaj se pomoc v?n, dotykem i tichounkm vrznm, kter vyluzuj stridula?nm orgnem na zade?ku. Stav nadzemn ?sti mraveni? jako energeticky sporn domy. Lesn mravenit? mravence mnoivho mohou mt a p?t metr? irokou zkladnu a ty?it se do dvoumetrov vky, ?asto jich stoj i vce vedle sebe. Obvat je mohou i dva miliony mravenc?, tedy dvojnsobn? vce ne m obyvatel Praha. (To jsem vybral z Wikipedie.) Kad mravene?ek bezpe?n? tref do sv kom?rky na no?n spnek, mon se i navzjem spo?taj, zdali jsou vichni, zdali n?kter nezabloudil a neztratil se. U nich neexistuj bezdomovci. Pokud n?jak ?erstv? vylhl mravene?ek bloud a je z?eteln? vid?t, e nev kudy kam, to star kolega ho uchop a odnese na sprvn msto. U lid takov chovn je ojedin?l. I to rozmnoovn vy?eili velice racionln?, dn sexuln pud jimi necloum a neovliv?uje tud jejich chovn. Jedna jedin krlovna to zvldne. Pak nsleduje kolektivn vchova, vichni dostanou stejn?, ani jeden z nich se nenarod v krlovskch komnatch a stejn? ani jeden z nich se nenarod v pastouce, vichni dostanou stejnou p?i, dn z nich nestrd ani sexuln? a ani hmotn?. Zatm se nepoda?ilo, a asi ani najt nepoda?, n?jak mravenit?, kde by jejich obyvatel zmrali nedostatkem potravy a ani se nenalezli dn hladem vychrtl ba ani p?eran a p?li tlust mravenci. Kad mravenec dle svch schopnost p?ispv k chodu mravenit? a dostv ve, co pot?ebuje, tedy potravu a st?echu nad hlavou, ij v podstat? v komunismu. Jeliko sex s nimi necloum, nemaj o co sout?it a nemaj si tak co zvid?t a z toho nutn? vyplv, e slabmu nezitn? pomohou. V tuto chvli jich po sv?t? b?h asi 10 000 trilion?. Mravenci ij na sv?t? u 130 milion? let. Abych je ale zase moc nep?echvlil, m?li na to oproti nm o miliny let vce ?asu. Lewis Thomas se k mravenc?m vyjd?il takto: Mravenci jsou lidem tak podobn, e je to a trapn. P?stuj houby, chovaj mice jako dobytek, vyslaj armdy do vlky, rozst?ikuj chemiklie na zmaten a vystraen nep?tele, chytaj otroky, pouvaj d?tskou prci a neustle si vym??uj informace. D?laj vechno co my, krom? koukn na televizi. J bych jet? dodal, e v jejich spole?enstv se nevyskytuj jedinci, kte? by pchali sebevradu z pocitu nesmyslnosti ivota, dokonce to vypad, e jsou spokojeni a docela ?astn a ptt se potom po smyslu ivota u nich tedy v?bec nehroz. Nai intelektulov (i samotn slovutn ekonom Keynes) maj obavy z faktu, e mechanizace, automatizace a robotizace u prci masy d?lnk? (prolet??) nebude pot?ebovat a ptaj se: Co ti lid bez prce na lechtu, duchovenstvo a kapitalisty budou d?lat? Vdy? ztrat smysl ivota. Ty jejich starosti bych cht?l mt. Co je to v?bec ten smysl ivota? Kdo p?eml o smyslu ivota je nemocn, pronesl pr Freud. Jak smysl ivota maj t?eba nai cikni? Cikni ani za tisc let nep?ijali n zp?sob ivota, odmtaj i za cenu ztrty ivota pracovat pro nadlidi. Ani k?es?anstv u nich nem?lo sebemen sp?ch. Bez k?es?anskho boha se bezproblmov? obejdou, jet? jsem nevid?l, e by Romov houfn? navt?vovali katolick ?i evangelick kostely a modlili se, dokonce i Allh s Buddhou je jim lhostejn. Ateismus jim pln? vyhovuje a dosta?uje. V Evrop? u ij mlem tiscilet a nepoda?ilo se p?esv?d?it je o v?e a ani o uctvn lechtickch vzneenost a ponen sluebnosti k on?m nadlidem. Cikni jsou pr p?vodem potomky z toho mla p?eivch obyvatel nmi zni?en harappsk civilizace, take to maj asi v genech. Na sv p?vodn ko?eny by m?li bt pyn a hrd? se k nim hlsit, bohuel, po likvidaci sv civilizace se u nedokzali vzpamatovat a u ur?it? ani nev, do jak vysoce vysp?l kultury kdysi pradvno pat?ili. Nepracuj a v?bec nejsou z toho nepracovn n?jak ne?astn, jak se obval Keynes. Ostatn? znm i spoustu blch spoluob?an?, kte? od p?evratu a nastolen demokracie neshli na n?jakou prci a tak na nich nepozoruji, e by ztratili smysl ivota, ba naopak vdm rozz?en obli?eje. Keynes tedy nebyl znalcem lidsk due. Myslm si, e nehroz, aby n?kdo uvaoval nsledujcm zp?sobem: U nemohu slouit a pracovat pro knete, pro kardinla ba ani pro Bakalu, ztratil jsem smysl ivota a tak spchm sebevradu. Nebo se i takov p?ece jenom najdou? Tak jsem byl ur?it ?as t?sn? p?ed d?chodem bez prce a takov poniovn jsem nezail ani na vojn? u elezni?nho vojska v edestch letech. P?i nvt?v? ?adu prce ?ednice pan T. koukla z okna a upozornila mne, e mm patn? zaparkovan auto. Odpov?d?l jsem j, e u p?i minul nvt?v? jsem j ?kal, e auto nevlastnm. P?kn fgl pochycen p?i kolen, e? A jednou mne dokonce t?i vyfint?n ?ednice p?ily zkontrolovat a do bytu, jestli nemm n?jak p?epychov v?ci, kter bych p?ece mohl prodat. Prv? jsem po ob?d? spal. A to vy takhle spvte p?es den? zeptala se jedna. No, jet?e alespo? vykala. To to by si ?ednice v dob? totality nedovolily ani ke svmu t?dnmu nep?teli. Lidem bez prce se vy?t, e zneuvaj sociln dvky. Tak dob?e, ze stovky nezam?stnanch lid pobraj dva t?i lid podporu v nezam?stnanosti neoprvn?n?, ale ze stovky podnikatel? jsou pouze dva t?i, kte? nezneuvaj podnikn ve sv?j osobn prosp?ch. Tak kdo je tu p?ivnk a podvodnk? Take nejenom cikni maj pot?en z nepracovn. Budou nam vzorem v post-robotizovan spole?nosti? Cikni zvolili k p?eit strategii p?ivnictv a da? se jim, jsou v tom bezesporu docela sp?n. Po zniku Harappy u nikdy n?jak stt ?i ir spole?enstv nevytvo?ili. Krde je u nich normou i mezi nimi navzjem; kamard mi n?co ukradne, no a co, nadle z?stv kamardem, vdy? j zase okradu jinho a dal okradne mho kamarda, prost? kradou vichni, take celkov? se to vyrovn tak, e nen ukradeno vlastn? nic, pouze p?emst?no od jednoho k druhmu, vlastnictv se p?esunuje sem a tam, tam a sem. Jaksi nechpou, e soukrom vlastnictv je posvtn. Jako vojk jsem ve Spisk Nov Vsi prochzel okolm a narazil jsem na ciknskou osadu, byl jsem v oku, chatr?e bez elekt?iny, bez kanalizace, bez silnice, ale ta cik?ata nevypadala n?jak ne?astn?. Za dva ukraden tisce gdovi jde cikn sed?t, jako recidivista dostane p?l roku. Nklady na jednoho v?zn? jsou p?iblin? 30 tisc m?s?n?, za p?lro?n v?zn?n tedy stt, respektive my da?ov poplatnci, zaplat 180 tisc (6x 30 tisc). No a po proput?n zajist nic nevrt, nem z ?eho, nem prci, tak z ?eho by to zaplatil. Je to normln? Nen to postaven na hlavu? ??an msto v?zn?n poslaj trestance do zapadlch d?din, kde je nucen trestanec pracovat u jenom proto, aby neum?el hladem. V po?tu u ns v?zn?nch je a 70 procent cikn?, ale nen tam ani jeden velk zlod?j typu Bakaly, Havla a knete. P?itom kdybychom se?etli vechny zlod?jny vech cikn? z cel republiky, to by jejich celkov suma zdaleka nedosahovala zlod?jny jednoho jedinho mn? sp?nho oligarchy u ns. Divnej sv?t, e? Marx napsal, e kad ?lov?k je produktem svho prost?ed, hlavn? materilnho, take co s tm? No nic, jak spole?ensk prost?ed, takov lid. Ovem tu samou strategii jako cikni pouvaj bank?i a burzini - tak se pouze navzjem okrdaj (jak pe Marx), p?emis?uj finance od jedn banky do druh, od jednoho bankstera k druhmu, jak v kasinu. Tato strategie je ovem tak odsouzena k zniku, alespo? v to doufm. Take smysl ivota cikn? a bankster? je toton, no ne? Ostatn? lechta (a i duchovenstvo) tak ila z prce poddanch, cikni pouze napodobuj jejich p?ivnick a parazitick styl ivota. Mme n?jak p?irozen nep?tele? Nemme! Tygr avlozub u vyhynul, a co ten se nad?lal paseky v naich ?adch. P?irozenho nep?tele tedy nemme, pro? ale nedosahujeme vsledk? ani na rovni mravenc?? No, mme nep?tele ne-p?irozenho, nadrozumovho, transcendentnho - je to finan?n kapitl a nboenstv. A samoz?ejm? k nim nutn? pat? i ty tzv. elity nrod?. N?kolikrt jsem pouil pojem nadlidi, take kdo to vlastn? je? Charakterizoval bych je takto: Nadlid jsou ti, kte? vlastn takov mnostv financ, e mohou v d?sledku toho vlastnictv rozhodovat o osudech nrod?. ?k se, e jich nen n?jak moc, pr je to pouhch 130 rodin. Kdosi si dal prci a jejich jmenn seznam i zve?ejnil. V?tina t?ch jmen byla pro mne naprosto neznm. Ovem tihle nadlid se neobejdou bez sluebnch elit. Co jsou a kdo jsou ty elity, co maj za posln? Jejich lohou bylo a je podnes, hlsat a prosazovat, e smysl ivota je v usilovn prci pro lechtu a crkevn hodnost?e, pozd?ji pro kapitalistu. D?v?j elity se rekrutovaly z ?ad lechty a funkce se p?edvaly z otce na syna, bvaly to elity d?di?n. Dnes mme v?tinou elity volen, ovem zvolen elity jsou nadny privilegii stejnmi jako d?v?j lechtick. V ?n? nikdy nebyly elity d?di?n. Kdy cht?l n?kdo zastvat funkci ve sttnm apartu, musel se podrobit nro?n zkouce, musel absolvovat tzv. konkurz. P?ihlsit se mohl kdokoliv, i ten posledn rolnk ze zapadlho kraje. Byl to vynikajc zp?sob jak mt kvalitn elitu - ?ednky. Vak tak ?e st?edu byla a do 17. stolet nejvysp?lej ? sv?ta. N?jak protekce neexistovala, komise byla losovna a zkouky probhaly vdy v jinm kraji ne rodnm. M?li to prost? vymakan. U ns v Evrop? se funkce d?dily, syn?ek mohl bt i idiot, ale funkci dle prva zd?dil. Nae elity tedy m?ly a maj pouze jeden jedin kol a to p?esv?d?it masu obyvatel, aby bez n?jakch p?ipomnek pracovala pro blaho nadlid a nekecala do ni?eho, nebo? pr ni?emu nerozum. Od toho jsme tady my - elity, kter vemu rozumme, mme na to vzd?ln a vysok IQ. Vy blbe?ci nemte nrok do ?ehokoliv mluvit, nemte k tomu p?slun vzd?ln ani IQ, jste prost? plebejci, burani, l?za, chtra, sebranka, holota, svolo?, ksindl (ze slovnku synonym). V n?jakm referendu m?ete rozhodovat maximln? o tom, kam ve vesnici povede kanalizace. Elity u otev?en? mluv o tom, e je pot?ebn zbavit tyto lidi volebnho prva - dmos, tedy lid, nem?e p?ece rozhodovat o svm ivot?. Ve star antick demokracii, byla vce ne polovina obyvatel pouh mluvc n?ad, kter zajist nem?lo prvo volit. Elity z ns cht?j ud?lat tot. Fakt jsme pouh mluvc n?ad? Zajmav na t athnsk demokracii byl tak fakt, e jakmile se svobodn ob?an za?al ivit prac svch rukou, byl automaticky vykrtnut z volebnch seznam?, prost? pracujc ?lov?k nem prvo volit, bylo toti p?mo neslun a nemravn, aby svobodn ?lov?k pracoval. To tak fungovala ta slavn athnsk demokracie, kterou intoi tak obdivuj a dvaj nm za vzor. Ve velmi demokratickch a svobodnch pobaltskch republikch se tak ?d antickou demokraci, tak maj t?etinu obyvatel tzv. neob?an? nemajcch volebn prvo. Kdy se to zavede i u ns, tedy ta dokonal demokracie, tak se nedivme. Dnen elity nic novho originlnho nevymyslely. Neodolm a uvedu, jak charakterizuje elity a tedy i sm sebe, slavn televizk Milan Fridrich: Kdyby elity nem?nily sv?t, nedobvaly sv?t a nepopisovaly sv?t, tak jsme stle sb?ra?i a ijeme v jeskynch. Jsou to ti nejlep z ns, nejchyt?ej a nejtalentovan?j, kdo tvo? kulturn hodnoty, jsou tahouny spole?enskch zm?n, daly vzniknout v?deckmu pokroku, literatu?e a podvaj nadpozemsk vkony v um?n i sportu. Elity p?ece logicky jsou ozdobou lidstva a nroda. I Marx psal, e due proletaritu je nev?dom, pot?ebuje zadn a v?dcovstv od vzd?lan buroasie, kter pochopila d?jinn vvoj a p?idala se k lidu. Ale zase se povolv jaksi zemit a moudr lid a tve se proti jin t?d?, te? u ne lecht? a buroasii, ale jaksi elit?. Dval bych na tuto novou ideologii velk pozor, nebo? nese znmky pot?eby vyvolvat nov prolet?sk revoluce proti t?m, co vldnou, maj penze a moc. Velk mra nad?azenosti, sebev?domosti a neomylnosti Fridrichovi vskutku neschz. Elity slou, sluebnost maj zaranou pod k?, jinak ani nemohou, pr slou vym idejm, k?es?anskm hodnotm, humanit?, demokracii, svobod?, rovnosti, prvu atd. atp. Za t?mi vznosnmi slovy najdeme ovem vdycky velice p?zemn snahu zbohatnout na kor jinch a to za jakoukoliv cenu. Tyto elity jsou skute?nmi parazity a k?dci. Co sv?tu ty elity p?inesly za dobro? Elity lenm zp?sobem brzd pokrok a za?izuj vlky. V?tina humanitnch obor? je k ?emu? Aby rozsvaly nenvist, zlobu, podlost, li a podvody! Teologick fakulty chrl profesory a doktory, podobn? um?leck fakulty, ale solidn a slun spole?nost takov vyrky v?bec nepot?ebuje. Studia na teologickch fakultch plat stt. Pro? se tedy divme, e v n?kterch islmskch sttech tat studia v madrsch tak financuj jejich stty, ale v?tinou to financuj prost v??c, v tom jsou tedy mnohem dl ne my. Co kdybychom je v tom napodobili? Co kdyby teologick studia hradili v??c jak v islmu? Pojem elita se nezadriteln? stv pejorativnm pojmem, urlivm a hanlivm. Kolega Karel Hoff tyto elity nazval u p?ed p?l stoletm Hanebnou inteligenc. ?ru p?es rozpo?et jim ud?lal ale internet. Nhle se zjistilo, e ty sluebn elity moc kreativn nejsou, e b?n oby?ejn ?lov?ek je na tom v mylen a kreativit? mnohem lpe. Elity p?mo zkarikovaly kdysi posvtn pojmy jako svoboda, rovnost, demokracie, humanita, u to nikdo nebere vn?. O dokonal znehodnocen pojmu humanita se zaslouil n president srd?k? pravdolska? Havel, aspo? v n??em mme prvenstv. Podobn? byl zneven pojem socialismus a komunismus. Dejte slov?m prav vznam, zn u od st?edov?ku. Dle mne je to marn p?n, ned se nic d?lat, prost? ta slova nepouvat, p?padn? s vysv?tlenm, co si pod tm p?edstavuji, ovem to vysv?tlovn u mlokdo bude ?st, v televizi p?ece vid, co je to komunismus a socialismus nejen ve filmech, ale i v reportch ze Severn Koreje, take na? pot?ebuje televizn divk jaksi vysv?tlovn. Um?leck elity ukzaly, co um a dovedou, ty knihy co se dnes vydvaj, ty televizn serily ala Ordinace v r?ov zahrad?, vtvarn knkoviny, to ve je pro n? vstinou vizitkou. Sta? se jenom podvat na n?kter hv?zdy elit, t?eba takov profesor Putna, kter sice p?e?etl vechna dla na katolick moderny, a pe o p?e?tenm siln? u?en p?eintelektualizovan pojednn, ?m se iv a za co dostal tak profesuru. Ovem ?st Sigismunda Bouku, Xavera Dvo?ka, Karla Dostla-Lutinova a jim podobn bych j osobn? povaoval za p?li ukrutn trest, ba p?mo za torturovn. To traktorista Pepa je mnohem prosp?n?j, sice nikdy ne?etl n?jak dla ?esk katolick moderny jak Putna, ale pokud bychom srovnali v?domosti Pepy o traktoru, o fungovn motoru a jeho opravch, o tom jak se or, seje, sklz to ?i ono apod., tak ve srovnn t?ch v?domost a uite?nch znalost m mnohem vc ne profesor Putna. Chv?jc se Halk s Putnou v uance jsou nedo?kav bombardovat Rusko, zato Pepulka by dal p?ednost popit vodky s n?jakm ruskm traktoristou, a mon by si spolu i zazpvali n?jakou lid?vku, t?eba O?i ?ornyje. Nem?u si pomoci, ale znalosti traktoristy Pepulky jsou mnohem kvalitn?j, prosp?n?j a cenn?j. Dal p?slunk na elity Petr Bakal? (autor knihy Tabu v soc. v?dch) byl unesen mimozem?any a vysazen na zem K?ovk? a Hotentot?, kte? s nm ud?lali test IQ inteligence, ve kterm doshl s velikm silm ?sla 30, vdy? by v jejich prost?ed nep?eil ani tden, inteligent jeden. No a takov zuba? Macek s nadmru vysokm IQ by nep?eil ani den, kdyby se u nich jenom pokusil krst tak, jak to d?lal u ns. Filosofov jsou u akort k posm?chu (viz nap?. prof. majse, Halka, B?lohradskho ?i Pet??ka), nebo? p?esloitm p?eintelektualizovanm rdobyv?deckm argonem sepisuj banality a tm van?nm o ni?em pln strnky web?. Plat o nich vyjd?en jednoho polskho spisovatele o romnech Milana Kundery: Jsou to d?mysln? se?zen mainky na mlet przdna. No a jak je ona lidem zvolen i d?di?n elita sedc v parlamentu a sentu? Takov Zlatuka, Papouek, P. Svoboda, Rou?ek, Kol?, Herman v?dom? lou a ani hanbu nepoci?uj. Jejich trapn snaha ukzat ?ern jako bl a naopak, u ale nezabr a je p?edm?tem vsm?chu a opovren, copak si tu trapnost ani neuv?domuj? Tyhle elity sice jet? a zase budou i v nov spole?nosti hledat n?koho, komu by mohli slouit, ale najdou n?koho, kdo by cht?l a platil jejich sluby? Myslm, e nenajdou, nebo? jejich sluby budou nepot?ebn, a tak tihle slouhov fakt ztrat sv?j smysl ivota. Ale ur?it? si najdou n?jakou obskurn sektu a v n a z n se budou obivovat. Ale tu elitu v pravm slova smyslu, bych u ani nenazval tm zprofanovanm pojmem elita, bohat? bude dosta?ovat pojem technick ?i technologick inteligence a v nov post-robotick spole?nosti kad hned bude v?d?t, o co jde a kdo je kdo. Nov spole?nost, tedy spole?nost post-robotick, je u na dohled. U dnes nen problm cokoliv kdykoliv a v jakmkoliv mnostv vyrobit. Problm je to prodat. Robotizace m?e chrlit vrobky ?ehokoliv v jakmkoliv po?tu. Kdo ty vrobky ale bude kupovat? A za co? Nebude zkladn p?jem nutnost? P?eml se o tom u docela vn?, co je pozitivn. Bude navc holt nutnost zavst n?jak centrln (globln) plnovac komise, nebo? to nesmysln pltvn vm je neudriteln. Na na zemi nalezneme ve, co pot?ebujeme. Je dostatek potravin, dostatek energi, dostatek vody prost? veho je dostatek ba a nadbytek. Jak se stalo, jak je v?bec mon, e t?chto zkladnch v?c je nedostatek? Babeuf, zam?stnanec celnho ?adu p?ed VFR (popraven v dob? teroru), psal o tehdejch obchodnch praktikch, kdy se z lod naloench r a obilm vechno sypalo do mo?e jenom proto, aby z?staly ceny chleba stejn ?i se zvily. e byl ve Francii (a v Indii, odkud se to dovelo) hladomor, to nikoho nevzruovalo. Potraviny jsou v podstat? zbran, kdo ovld trhy s potravinami, ovld stty bez vlky. Dnes se obil pl v elektrrnch, teplrnch, jedl oleje se spaluj v motorech aut Nen to zvrcenost ba p?mo zlo?in? kodlivost genetickch modifikac je nesmysl. Vechno, co jme, je geneticky modifikovan lecht?nm - snad a na bor?vky, brusinky a houby z lesa. P?edstava, e vnesenm genu z jinho organizmu mohou vznikat ne?ekan kodliviny, je op?t nesmysln. Jak riziko by vzniklo mezidruhovm k?enm ?ili kombinac zhruba 15 000 gen? s 15 000 geny jinho druhu? Doufm, e se p?znivci p?rodnho ivota vyhbaj plodinm obsahujcm genomy dvou druh?, jako ?edkvi?ky, vestky, jahody, broskve nebo banny - zhruba t?em ?tvrtinm veker potravy. Penice a kuku?ice mus bt neoby?ejn? riskantn, obsahuj dokonce genomy t? r?znch druh? a nikdo nem tuen, co vechno ty kombinace gen? mohou d?lat. A kv?li p?edb?n opatrnosti je pot?eba chodit jen tunelem, mohlo by nm spadnout n?co na hlavu, pe se na webu Osel.cz. Odp?rci geneticky upravench potravin mus tud prosazovat zruen a vykcen vech ovocnch strom? a tak vrtit se k obil, kde v klasu bvaly t?i ?i ?ty?i zrna, ke kravm ne geneticky upravenm, kter dvaly dva t?i litry mlka denn? a to pouze v dob? laktace, zakzat prodej ku?at a vaj?ek, zruit lky, povolit pouze bylinky atd. P?edstavuji si, jak Babi na?izuje, aby se na vech jeho lnech p?stovala st?edov?k penice ?ty?zrnka. Ta byla ovem tak vylecht?na, tedy geneticky upravena, z plan? rostoucch trav! V Rusku sice oficiln? s velkou reklamou zakzali p?stovat geneticky upraven potraviny, ovem s dodatkem v zvorce - pokud se proke jejich kodlivost. P?kn? formulovan zkaz, e? ??an koupili druhou vznamnou (po Monsantu) spole?nost pro genetick pravy, a kdyby jim bylo umon?no, koupili by i samotn Monsanto. Ono to Monsanto je vynikajc ve vzkumu, ovem jak je v kapitalismu obvykl, m monopol, tud ten kartel je zavrenhodn a odsouzenhodn, nikoliv ale ten vzkum. Prv? ten monopol je pot?eba rozbt, snad se to Rusku a ?n? poda?. Ut?uje mne, e ani ??an nezvldli udret monopol na vrobu hedvb, papru, st?elnho prachu, kompasu. Nejenom geneticky upraven potraviny, nbr i um?l potraviny u dvno umme vyrb?t pr?myslov?, t?eba konzumujeme cukr, kter je z 80% vyroben v tovrnch, pouze pro jakousi tradici se p?idv pr procent t?tinovho, a jet? mn? z ?epy cukrovky, ta se snad u ani nep?stuje. Tuky a blkoviny se u tak v nezanedbateln m?e nep?stuj na polch a chovech dobytka. Tzv. um?l potraviny maj p?ed sebou skv?lou budoucnost. Ptejme se ale, kdo zp?sobil, kdo zap??inil, kdo vytvo?il spole?nost nedostatku a kv?li tomu neustle vl?? Prost odpov?? - kapitalistick systm. P?edpokldm, e thatcherismus, tedy bezuzdn voln ruka trhu, bude odsouzen jako zvrhl a protilidsk systm. Miziv mnostv siln? duevn? nemocnch lid, takov pouh tiscina promile z obyvatel, ve svch rukch soust?edila veker bohatstv sv?ta a za?izuje ve sv?t? vlky, rozsv nenvist, primitivismus, chudobu, nouzi U v dobch mho mld p?ed p?lstoletm, technici vypo?tali, e za cenu jedn letadlov lod? by bylo mon postavit modern m?sto pro sto tisc obyvatel. Jenom si spo?t?me, kolik dnes takovch lod brzd oceny, kolik stejn? nkladnch bombardr? brzd nebe, kolik stejn? nkladnch ponorek pluje pod hladinou mo?, p?ipo?teme-li k tomu tanky a vyzbroj pozemnch armd, vyjde nm neuv??iteln? vysok ?slo. Co jenom vechno by se msto toho dalo vybudovat uite?nho pro lidstvo. U dvno mohla bt vybudovna um?l ob?nice kolem slunce hned vedle na zem? o rozm?rech stovek kilometr?, kde by nebyl problm s energi, kter by se mohla poslat na zemi, (bezdrtov p?enos energi), co u dvno mohlo bt vy?eeno, kdyby t?ch p?l milion? v?dc?, technik? zabvajcch se zbrojenm se zabvalo v?cmi prosp?nmi, to by sv?t mohl vypadat jinak. Kdy si p?edstavm internet jako neuronovou s? spojujc miliardy mozk?, potom to, co bychom m?li k dispozici, jsou p?mo fantastick monosti. Je teda 30 miliard lid na na kulat zemi?ce moc? Nasycen a vzd?lan mnohamiliardov populace m?e dokzat divy. Chomski: Jet? nikdy v historii nem?lo lidstvo takov monosti, jak mme my dnes a chovme se jako idioti. *** K srpnu 1968 O vpdu a nsledn okupaci ?eskoslovensk socialistick republiky vojsky Varavsk smlouvy 21. srpna 1968 bylo ?e?eno a napsno snad ve. Celkem mlo se ale pe o p??inch a d?vodech invaze. O tehdejm presidentu Antonnu Novotnm se ml?, a? p?vodn p??inou byl prv? on. President Novotn (1904-1975) byl ve funkci od roku 1957 do 22. b?ezna 1968, prvnm tajemnkem V KS? byl od roku 1953 do 5. ledna 1968, kdy ho nahradil Alexandr Dub?ek. Byl t?et ?eskoslovensk komunistick prezident a zrove? est prezident od vzniku ?eskoslovenska. V roce 1941 byl zat?en a a do roku 1945 byl v?zn?n v koncentra?nm tbo?e Mauthausen-Gusen. Dle mne to byl docela dobr a velice solidn president. Za jeho ry byly odsouzeny procesy z padestch let a spousta postiench byla rehabilitovna, tak se zaslouil o pozitivn uvoln?n v kulturn politice, viz t?eba sv?tov? proslaven filmy tzv. ?eskoslovensk nov vlny, cenzura se docela vytratila, za?aly vychzet nov velice zajmav ?asopisy a vydvaly se pozoruhodn knihy, co bylo d?ve nemysliteln. Byl jsem tehdy takovou politikou docela naden. Take ty p??iny: Ameri?an m?li v tehdejm Zpadnm N?mecku (NSR) vojensk zkladny stejn? jako Sov?ti ve Vchodnm N?mecku (NDR), co bylo dohodnuto velmocemi v d?sledku porky n?meckho faismu za II. sv?tov vlky. Jenome Ameri?an rozmstili v Bavorsku, pr kilometr? od naich hranic, rakety s atomovmi hlavicemi. Nevm to jist?, ale domnvm se, e Sov?ti ve Vchodnm N?mecku atomov zbran? nikdy nenainstalovali. Samoz?ejm? to zm?nilo pom?r sil a tak Bren?v dal, aby mohl v jinch ?echch umstit stejn rakety, jak byly v Bavorsku. To lo provst v podstat? docela utajen? a nenpadn?, tedy stejn? jak to provedly USA, bez humbuku ?i n?jakho rozruchu. Jenome president Novotn pronesl: To nikdy nedovolm, jedin? p?es mou mrtvolu. A tvrdohlav? na tom stl, pacifista jeden. Kdov, jak by to dopadlo, kdyby byl Novotn povoln?j, to to by potom ale k Praskmu jaru asi v?bec nedolo. No tak byl odejit a msto n?ho nastolen A. Dub?ek, kter se znal osobn? velice dob?e s Bren?vem, tykali si. V Kremlu se tud p?edpokldalo, e s umst?nm raket na naem zem u nebude dn problm. Okolnosti, tedy ono slavn Prask jaro a svoboda tisku, u ovem nedovolovaly povolit z?zen zkladny. Dub?ek lavroval se? mohl a s umst?nm raket s atomovmi hlavicemi otlel. V?d?l moc dob?e, e u obyvatelstva by to prost? neprolo. A podvejme se na to, ?m vlastn? ona prvn barevn revoluce zvan Prask jaro za?nala. Ve dnech 27.- 29. ?ervna 1967 se konal sjezd ?eskoslovenskch spisovatel?. Psavci sch?zovali t?i dny. Projevy spisovatel? byly ost?e zam??en proti vldnouc Komunistick stran?. U tehdy se ?kalo, e reii sjezdu dirigovalo Tigridovo Sv?dectv, co byl ?tvrtletnk pro politiku a kulturu vydvan od roku 1956 v USA v New Yorku. V roce 1960 se redakce p?esunula do Pa?e, ale absolutn zvislost na CIA trvala nadle. Tigrid se stal po p?evratu ministrem kultury, asi odm?na za zsluhy. IV. sjezd ?sl. spisovatel? se zaklnal socialismem, ale pr mus bt s lidskou tv?, kterou si ovem p?edstavovala ona elita a sv?dom nroda jako americkou demokracii a americkou svobodu. Sv?domm nroda nazvali samotn akt?i suvernn? sami sebe. Stenografick projevy ze sjezdovho jednn byly snad b?hem dvou dn? vydny jako broura v nkladu nejmn? 200 tisc vtisk? a byly k mn v kad trafice. Mm ji tak ve sv knihovn?. Byly okamit? rozebrny, mon byl i dotisk. A co nae vlda na to? Jak reagovala? V podstat? jaksi neslan? nemastn?, prost? nijak. Novotn jako president a zrove? i prvn tajemnk KS? odmtal jakkoliv postihy. Pouze ?ty?i spisovatel byli vylou?eni z ?ad KS? a Pavel Kohout dostal jenom stranickou d?tku. P?estaly vychzet Literrn noviny, co byl svazov tdenk. ?asopisu Tv? byla zmenena sttn dotace o dv? t?etiny a tak Grua ?ekl, e za takov situace tomu p?estane fovat a tak ?asopis p?estal tak vychzet. Podobn? na tom byly Seity pro mladou literaturu, jim zase vvodil Havel a spol. P?ece elita a sv?dom nroda a tak slavn lid nebudou pst zadarmo, to d rozum, e? Byla to vcelku p?mo absurdn situace v kultu?e, kdy komunistick vlda financovala protisocialistick filmy a financovala i vydvn protisocialistickch knih a ?asopis?. U tehdy se mezi lidmi ?kalo, e vlda, kter se boj zav?t stovku intelektul?, nutn? padne. Ale pozavrat intelektuly, kte? se zaklnaj socialismem? lo by to v?bec? Kdyby president Novotn tuil, e to bude prv? on, kter za p?l roku skon?, mon by poslechl ty radikly s tm zavrnm into?. Ono sta? se podvat na ty tehdej slavn aktry dnes, jeden vedle druhho jsou amerikofilov, USAfilov a zu?iv antikomunist a rusofobov. Sov?ti m?li zjem o vm?nu Novotnho, vdy? s nm nebyla dn ?e? o vojensk zkladn?, a tla?ili na jeho vm?nu za Dub?eka, a n?jak sjezd spisovatel? jim byl samoz?ejm? naprosto ukraden. Novotn tedy situaci uklidnil, ale na zasednch VKS? bylo p?kn? dusno. Jedni tvrdili, e se m?lo zakro?it tvrd? a pozavrat um?lce. M?li argument, e p?ece vechno ?d americk CIA p?es Tigrida v Pa?i, nae rozv?dka nesp, vdy? si sta? p?e?st jej zprvy. Druh skupina se tomu vysmvala a jejich argumentac byly zase zprvy a nvrhy ekonom? na zm?ny ?zen ekonomiky. No, bvalo tam veselo a vechno se svd?lo na Novotnho. Je docela mon, e za tto situace sm president navrhl, e tedy odejde. Jene Novotn m?l funkce dv? - byl jak prvnm tajemnkem KS?, tak i presidentem. Prvnm tajemnkem KS? se tedy stal Dub?ek, ale co s presidentem, jak se ho zbavit? Jakoby nhodou prv? v t dob? p?ijel na nvt?vu n?jak sov?tsk generl a jakoby nhodou poprosil, zdali by se nemohl setkat se svm vle?nm (sou)druhem generlem Svobodou. Ten pracoval jako ?etn v n?jakm JZD. P?telsk setkn se samoz?ejm? uskute?nilo a generl Svoboda nahradil Novotnho ve funkci presidenta. Novotn byl kone?n? definitivn? odstran?n, byl tedy odejit z politickho ivota a o politiku se pak p?estal naprosto zajmat, chodil si do oby?ejn hospody na pivko a zahrt si mari a ob?as pr pronel: Vidte, j jsem vm to ?kal. Ale v VKS? zskali p?evahu tzv. progresivist, no a jaro se rozjelo. Noviny, rdio a televize se p?edhn?ly v reportch o tom, jak my celmu sv?tu ukeme, jak se m budovat socialismus, bude to s lidskou tv? a cel sv?t ns bude nsledovat. N?jak ovem pozapomn?li dodat, e to bude lidsk tv? za pomoci a pod vedenm USA. Zajist jsem byl i j naden, stejn? jako 90 procent obyvatel, to bylo p?mo neskute?n, jakou tehdy m?li komunist podporu, to u se holt nikdy opakovat nebude, vichni jsme byli oblbnut krsnmi vzneenmi ?e?mi, v??ili jsme t?m krasoduch?m, co um?li krsn? ?e?nit a taky krsn? pst. Nechal jsem se nachytat na krsn ?e?i?ky dokonce jet? jednou a to na Chartu 77, kde se tak mluvilo o budovn socialismu, o n?jakm kapitalismu tam nebyla ani zmn?i?ka, ale lo o socialismus u ale ne s lidskou tv?, nbr s lidskmi prvy, ovem zase nebylo ?e?eno, e se tm mysl lidsk prva v podn a v interpretaci USA. Take, kdy se dnes n?kdo bude ohn?t lidskmi prvy a lidskou tv?, tak u p?esn? vm, e tm mysl Ab Ghrajb, Guantnamo a vradc drony. Ur?it? n?jak PR agentury vymysl po lidsk tv?i a po lidskch prvech n?jakou dal lidskost, jenom doufm, e u napot?et se nenechm nachytat, e u nenaletm jinm vzneenm frzm, t?eba o muslimskch imigrantech. Dnes si vy?tm a divm se sm sob?, jak jsem jenom proboha mohl bt tehdy tak blbej, no jo, na omluvu mm pouze to, e tehdy nebyl jet? internet. Jaro kouzeln? rozkvtalo tisci kv?ty a bylo to fajn. Za?aly vychzet jakoby fundovan ?lnky o Stalinov? hr?zovld?, o tom, e by se lecht? a bvalm tovrnk?m m?l vrtit majetek, nebo? vlastnci se budou p?ece pe?liv? starat o sv?j majetek a nebude to takov lendrin, jako kdy to ?d stt (KS?). Dokonce i z oficilnch mst zaznvaly nvrhy o tom, e jako pacifist mme vystoupit z Varavsk smlouvy a tak z RVHP, tedy z Rady pro vzjemnou hospod?skou pomoc, nebo? komunist neum ?dit ekonomiku, ani toaletn papr a banny nedok zajistit. Psalo se o tom, e Rus?m zadarmo dvme uran, to Ameri?an by nm za to hradili dvacet let cel sttn rozpo?et, ale e jsme dostvali naftu a plyn skoro zadarmo, to o tom zdivo?el urnalist nepsali. Sp?lo to k nastolen kapitalismu a ne e nesp?lo! P?itom se sta?ilo podvat na mapu, vdy? vznik kapitalistickho ?eskoslovenska, to to by byl p?kn z?ez do tzv. socialistickho tbora. No a o to nem?li zjem ani racionln? uvaujc zpadn politici, proto tak n?jak vehementn? Prask jaro nepodporovali, v?d?li, e p?echod ?eskoslovenska do kapitalistickho tbora Kreml nikdy nedovol. To jenom nai tehdy velice populrn politici nev?d?li. Marn? A. J. Liehm nabdal urnalisty, aby neblbli a nepsali tak nenvistn a urliv texty proti SSSR. Nebyl vyslyen. Kdepak, opojeni tzv. svobodou, neposlechli, u byli tak rozjet, byli prost? k nezastaven. No a po srpnovch udlostech jim nezbvalo, ne uprchnout ke svm chlebodrc?m. Z rdiovch vln Hlasu Ameriky a mnichovsk Svobodn Evropy u v?bec nemluvili o socialismu, nbr ?ili a vyslali do teru idely demokracie, svobody, lidskch prv, liberalismu a u?en? blbolili o idok?es?anskch ko?enech Evropy, lskypln? a pravdiv? ns informovali o tom, co se u ns v ?SSR d?je, nebo? to z ciziny vid?li mnohem lpe ne my, co jsme z?stali doma. Samoz?ejm? e Gustv Husk byl nucen provd?t ?istky jak v samotn komunistick stran?, tak ve sttn sprv?, copak mu zbvalo n?co jinho? Postiench byly destky tisc obyvatel, spousta z nich docela nevinn?, byli pouze pomlen, na jejich msta se ?asto dostvali neschopn karirist. Vyhozen excentrici se zase p?edvd?li a na protest se stali my?i oken, zapisovateli mnostv de?ovch srek a v pln? automatizovanch plynovch kotelnch kotelnky, kde mohli do prce chodit ve vzance ?i i s motlkem pod krkem. Pokud srovnme po?ty tehdy postiench, tedy z funkc odvolanch, kte? ovem okamit? mohli nastoupit na jinou prci, s po?ty postiench za posametovch ?istek, vyjde nm, e po p?evratu t?ch pokozench bylo nsobn? vce a pokud p?ipo?teme nezam?stnan, bezdomovce a t?etinu obyvatel pod hranic bdy Husk ale p?ece ?istky provd?l nedemokraticky, kdeto posametov ?istky byly provd?ny ryze demokraticky! Komunist jako propagandist byli naprost neum?telov, vanit nesmysly na velijakch kolench o Marxovi a Leninovi, to um?li, ale reagovat na vysln Hlasu Ameriky a Svobodn Evropy neum?li, to byla jejich velik chyba, p?itom tisk a televizi m?li pod palcem, ta neschopnost reagovat byla prost? p?mo neuv??iteln. Holt nem?li k dispozici dn Klvan?, ?ulky, Martiny Fendrychy apod. Z hlediska Kremlu vstup vojsk, tedy tzv. okupace, byl nutnost. Potom se o rozmst?n raket u hranic s Bavorskem u nemluvilo, sila pro rakety se vybudovala, ale ani tak k nm Sov?ti atomov nloe nedali, rakety jo, ale bez nlo, vdy? ty se mohou klidn? kdykoliv bude pot?eba p?isunout. Podobn situace byla i v dob? tzv. kubnsk krize v roce 1962. O co lo tehdy? USA nainstalovaly rakety s atomovmi hlavicemi v Turecku, blizou?ko u hranic SSSR. No a v Moskv? si ?ekli: Kdy vy v Turecku, tak my tot ud?lme na Kub?. Ameri?an siln? protestovali stylem: My si m?eme instalovat rakety kde chceme, protoe jsme nejlep, nejsiln?j a vjime?n stt, kdeto vy Rusov nikoliv. Ministr zahrani?nch v?c Sov?tskho svazu Gromyko se p?i jednnch s americkou stranou docela natval a pronesl: Chcete vlku? Mte ji mt! A bez pozdravu odeel a siln? prskl dve?mi. (Podle neoficilnch daj? - neov??ench a neov??itelnch - v polovin? 60. let umstily USA v Zpadn Evrop?, v ?ecku a v Turecku vce ne sedm tisc kus? jadernch zbran.) Fidl nabdal Chru?ova: Ho? to na USA. Chru?ov ho musel uklid?ovat. Skute?n? hrozilo, e krize p?eroste v jadern konflikt. Sov?ti dali diplomatick (tedy neve?ejn) ultimtum: Pokud odvezete vce ne 100 vaich balistickch raket Jupiter vyzbrojench jadernmi hlavicemi a schopnch zashnout Moskvu, kter mte v Turecku, tak my odvezeme nae rakety z Kuby. V jinm p?pad? m?eme za?t vl?it. Kennedy dal p?kaz k odvozu z Turecka a Chru?ov z Kuby. Vlka byla zaehnna. Za pr let do Turecka ale Ameri?an zase potichu umstili rakety s atomovmi hlavicemi jakoby kubnsk krize ani nebyla a maj je tam dodnes. Sov?ti by tedy logicky m?li na Kubu zase dovst svoje, neu?inili tak. A USA nadle maj jadern hlavice v Bavorsku a mermomoc je cht?j rozmstit i v Polsku a Rumunsku. Jet?e Rusko m solidnho ministra zahrani?, kter sice jet? nepronesl v?tu jak Gromyko a nebouchl dve?mi, ale pokud se situace vyhrot, tak klidn? m?e. V dob? kubnsk krize jsem slouil jako zkla?k na vojn?. Spt jsme mohli pouze oble?en, bylo dovoleno akort vyzout se z p?llitrk? (holnky), prov?trat onuce a povolit opasek. Celch deset dn?! A to ns spalo v jedn mstnosti t?icet dvacetiletch mldenc?, tj. cel ?eta. To tak si se sv?tem hraje nejsiln?j sv?tov mocnost, Bohem vyvolen nrod a nejskv?lej ze vech nrod?. N?kte? intoi s vnou tv? tvrd, e to se pouze hraj achy, ti mn? inteligentn intoi to povauj zase za karetn hru. Co kdybychom je kone?n? nazvali skute?nm pravm pojmem, e to toti nejsou dn achist ani karbanci, nbr oby?ejn zlo?inci, vrahov a gangste?i. *** Bude i pot?et Evropa dobyta cizmi etniky? Nejprve si definujme pojem Evropa: Je to druh nejmen sv?tadl majc rozlohu asi 10 058 tis. km, co je pouhch 7 % zemskho povrchu, take onen proslaven bonmot n?jakho carskho generla (asi Kutuzova), e Evropa je takov men balkon Asie s vhledem na Atlantik, je docela trefn. Nae domovina se tedy rozkld od b?eh? Portugalska po Ural. P?esn?ji - za rozhran kontinent? se nepovauje hlavn h?eben poho?, ale jeho vchodn pat, Ural tedy le cel v Evrop?. Na tom se kartografov shodli. Na severu je to Severn ledov ocen a na jihu St?edozemn a ?ern mo?e. Nadle je problematick za?azen Kavkazu, u?en muov se nemohou dohodnout, zdali Armnie, Gruzie a zerbjdn pat? k Evrop? ?i nikoliv, dohoda je v nedohlednu. Tato nedohoda m za d?sledek, e nem?eme ur?it, kter je nejvy hora Evropy - je to Elbrus (???????) 5642 m n. m., nebo Mont Blanc (Monte Bianco) 4810 m n. m.? Nevme. Na naem evropskm zem mme dnes celkem 46 nezvislch stt? a po?et obyvatelstva se bl t?em ?tvrtinm miliardy, co p?edstavuje p?iblin? 9,6% podl na sv?tov populaci (daje k roku 2009). Nboensky dominuje evropskmu prostoru k?es?anstv, kter vak v mnoha zemch ustupuje siln sekularizaci a nezjmu obyvatel o nboensk zleitosti, co osobn? povauji za velice kladn trend a doufm, e k?es?anstv kone?n? zmiz v nenvratnu. Nebude ho dn koda. Evropa je kolbkou tzv. Zpadn civilizace. Evropsk nrody hrly dominantn roli ve sv?tovm d?n cca od 16. stolet a po po?tek stolet dvactho, ve kterm byly zatla?eny do pozad Spojenmi stty americkmi a p?ijetm americkho dolaru za zkladn mezinrodn platidlo. V historii jsme tedy byli prvnmi pouh t?i a ?ty?i stalet, co je oproti jinm proslavenm ?m nicotn ?as. Zpadn civilizac se v?tinou mysl Evropa bez Ruska, tedy jenom ten pouh na?an?an balkon Asie. No a prv? o tto miniaturn ?sti sv?ta bude nsledujc povdn. Zpadn Evropa byla v historii ji dvakrte dobyta cizmi etniky a vdycky byla dobyta bez boje, dalo by se dokonce tvrdit, e bez n?jakho v?tho nsil. Bude zanedlouho bez sebemenho odporu dobyta pot?et? Take se vodem v?nujme tomu prvnmu dobyt Evropy. P?vodnmi obyvateli, tedy domorodci, byli Keltov, potomci kroma?onc?. S n?kolikatisciletm zpod?nm se z P?ednho vchodu (Mezopotmie) i na zem Kelt? nasunulo zem?d?lstv, a tak od t doby, co je tak 2 tisce let p?ed n.l., m?eme za?t mluvit o docela sp?n keltsk civilizaci. Vytvo?ili celkem slunou spole?nost bez sttnho z?zen, kde existovalo naprosto rovnoprvn postaven mu? a en, dokonce se zachoval zkonk o drastickch trestech za ublen en?, ena byla jakoby posvtn, asi poz?statek matriarchtu, e? Byl t?eba stanoven trest za nsiln ublen na t?le, t?eba za facku do obli?eje ?i za nakopnut, ale pokud bylo nsil provedeno en?, byl trest a trojnsobn? vy ne trest za stejn nsil proveden muem na mui. Kupodivu o nsil eny na enu se v zkonku nepe. Co na to dnen feministky a udatn bojovnci za prva en? Nem?li dn vldce, dn knata a dokonce nem?li ani dn generly a vojky a v?bec takov podobn zbyte?n vyrky, a nijak je nepostrdali. Zato m?li druidy, co byla keltsk inteligence, kter ovem nezneuvala svho postaven, naopak, slouila ku prosp?chu obyvatel. Ojedin?l v historii sv?ta? Ani ne, vdy? podobn? se chovala inteligence u civilizac v ?n?, Indii (Harappa) a tak i u civilizace Ink? a ur?it? i jinde, spe by se dalo ?ci, e my v Evrop? jsme prv? ojedin?lou vjimkou s tm zneuvnm. A je to pro ns docela charakteristick. e by to bylo tm, e funkce u ns bvaly (a jsou vlastn? i podnes) d?di?n? O ivot? v keltsk spole?nosti mme docela dost zprv i od ?mskch kronik??. ?man se toti snaili Kelty vojensky podmanit, poda?ilo se jim to akort v Galii, co je dnen jih Francie, a tak v Hispnii, co je zase dnen pan?lsko. Keltsk n?elnk Vercingetorix dokonce Caesara v jedn bitv? porazil. Francouzi ho dodnes uctvaj jako nrodnho hrdinu. Tak v Britnii se ?man?m moc neda?ilo. Vzpouru, vlastn? nrodn? osvobozeneck boj, vedla Boudicca. ensk velela! Vzbou?enc?m se poda?ilo rozdrtit celou ?mskou legii, a samoz?ejm? likvidovali i ?msk kolonisty, pr jich bylo pobito a 70-80 tisc. To ?slo se mi zd p?li nadnesen, i kdy pro? ne? Vdy? je do Britnie nikdo nezval. Take mrumilovn Keltov se um?li i udatn? brnit. Keltsk inteligence, tedy ti proslul druidov, byla velmi ven vrstva lid. Kadoro?n? se schzeli ke svm sn?m?m v Karnutskm lese na zem dnen Francie. Druid Eduen Diviciacos, keltsk diplomat, byl dokonce jako jeden z mla cizinc? p?ijat v ?mskm sent?, kam byl vput?n i se svm ttem a me?em. Druidov byli mezi Kelty natolik ven, e druid mohl pouhm vstoupenm na bojit? ukon?it probhajc bitvu. O Keltech na zem ?eska a Slovenska tak n?co vme, znme jejich sdlit? a ze zpisk? Marka Aurlia se dovdme, e jeho n?jak legion?sk pr?zkumn jednotky se dostaly a na msta dnenho Tren?na a Olomouce. Z text? m?eme vydedukovat, e Keltov nem?li dn sttn z?zen, stt u nich prost? nefungoval, nebyl pot?ebn (nai neoliberlov ur?it? jsaj). Zem? byla mlo osdlen, v?t m?sta dn, jednotliv vesnice byly od sebe docela vzdlen a bvaly budovny u povod ?ek, msta ve 500 metr? nad mo?em zela przdnotou. ili v mru, nebo? nebyl d?vod bojovat o n?jak zem. Loupee a krdee se nevyskytovaly, co je p?evelice podivn, nebo? Keltov neznali v?bec Mojovo Desatero a u v?bec ne u?en Jee Krista. Dodnes se v zpadn Evrop? hovo? jazyky z keltsk jazykov skupiny: veltinou, irtinou, skotskou gaeltinou, korntinou a bretontinou. Tihle jmenovan se asi ubrnili a nedovolili na sv zem pustit cizince, co se ale v?tin? ostatnch nepoda?ilo. No a p?enesme se do doby ?tvrtho stolet naeho letopo?tu, kdy m?eme za?t pozorovat postupn znik keltskho spole?enstv. V onom ?ase za?alo tzv. st?hovn nrod?, co je ovem vadn pojem, dn nrody se nest?hovaly, st?hovaly se r?zn, v?tinou sp?zn?n kmeny, nrody vznikly ?i ustanovily se mnohem pozd?ji. A co zap??inilo ono st?hovn nrod? z vchodu, tedy z ruskch a dnes ukrajinskch, b?loruskch a pobaltskch step, je podnes zhadou. Klimatick zm?ny? Horouc such lta a krut zimy? Dlouh roky trvajc neroda? Nebo ty kmeny z vchodnch kraj? vyhn?li Mongolov? O d?vodech st?hovn tedy nevme skoro nic, ale vme jist?, e k nm do zpadn Evropy v obdob, ?ekn?me tak od 4. do 8. stolet, p?ila velk spousta cizch etnik. N?kte?, t?eba Vandalov, doli ve svm putovn a na sever Afriky (p?eplavili se p?es Gibraltar) a tam zaloili vzorovou nsledovnhodnou prosperujc ?i, kter byla pozd?ji dobyta muslimy. Jin kmeny p?ichzely k m?st?m skomrajc ?msk ?e, zachoval se zpis o vyjednvn s p?chozm kmenem. Bylo jim nabdnuto zlato, pokud nevstoup do m?sta a odejdou sm?rem na sever na msta dnenho Slovinska, Rakouska, Ma?arska a t?eba i dl. N?elnci kmene se nechali umluvit, nebo? zlato m kouzelnou moc, a odeli. Toho zlata si odnesli p?esn? tolik, kolik obnel ro?n plat jednoho m?stskho sentora. V t?chto stoletch p?ilo do na zpadn Evropy z vchodn Evropy velk mnostv lid v?tinou beze zbran, zato s celmi rodinami a dobytkem. Nebyly dn boje, akort snad ob?asn arvtky. Ciz etnika se u ns usdlila, volnho msta bylo dostatek, a svm mnostvm p?vodn obyvatelstvo p?evlcovala. No a Keltov, tedy p?vodn domorodci, se v tom mo?i lid rozplynuli. P?choz n?co od Kelt? pochytili, n?co ne a keltsk kultura ?i civilizace prost? zmizela, p?estala existovat. Zde je namst? d?leit upozorn?n! My Zpadoevropan jsme potomky on?ch p?ist?hovalc?! Je pln? jedno, zdali se nazvme Francouz, N?mec, ?ech ?i Polk. (Genetikov zjistili, e nejvce keltskch gen? si pr zachovali Moravan!) To my jsme se do Evropy p?ist?hovali, to my jsme zlikvidovali keltskou kulturu, to my jsme sebe nazvali Evropany! Pro n?kter bude p?iznn, e jsme p?vodem z Vchodu docela okujc, e? Spousta lid p?mo nenvid zem? svho p?vodu, hlavn? Rusko a to n?kte? rusofobn intoi (rusorouti) p?ivandrovali z t zem? docela nedvno. D?vody pro? nenvid svou p?vodn vlast, jsou naprosto iracionln. Na vysv?tlen by byl docela dobr Sigmund Freud, no ne? Zlusk na dobyt Evropy, tedy chu? p?ivlastnit si u nae zem, dostali tak muslimov. Obsadili Ibersk poloostrov (pan?lsko), kde vytvo?ili vborn? fungujc a prosperujc ?i a cht?li pokra?ovat obsazenm Galie. Jejich mysl p?ekazil Karel Martel v ?jnu roku 732 bitvou u Tours (znm t jako bitva u Poitiers). Historick prameny o tto bitv? se siln? rozchzej, jedni tvrd, e to byla ohromn bitva s mnoha tisci mrtvch, jin tvrd, e byly zahnny pouze muslimsk pr?zkumn oddly. Ale Hispnie bez ohledu na tuto bitvu (arvtku?) vzkvtala a do roku 1492, kdy byli Maurov ze pan?lska a Portugalska vyhnni. Kdo byl n?kdy na dovolen ve pan?lsku, byl ur?it? okouzlen poz?stalou maurskou architekturou. Ale na Evropu muslimov li tak p?es Balkn a doli a k Vdni. Evropa tehdy m?la namle a u u jsme mohli bt muslimy. tok byl u Vdn? odraen roku 1683 a mohamednt Turci byli postupn? vytla?ovn jak z Ma?arska, tak i z celho Balknu, zanechali ovem tak nesmazatelnou stopu a to v poz?stalch p?estoupivch Slovanech k islmsk v?e a je jich na Balkn? docela dost podnes. Samoz?ejm? i my Evropan jsme m?li zlusk zase na arabsk muslimsk zem a tak jsme vypravili do jejich zem n?kolik k?ovch loupeivch vprav, aktivn? se angaovala crkev svat katolick. No a kdy u jme tam byli, tak jsme jako bokem vydrancovali snad nejv?t a nejbohat m?sto tehdejho sv?ta - k?es?ansk Konstantinopol (Ca?ihrad ?i Istanbul), ?m jsme ale usnadnili pozd?j dobyt oslabenho Ca?ihradu muslimy a napomohli islmu k jeho dalmu rozi?ovn. Vydrancovn k?es?anskho m?sta k?es?any je nesmrteln ostuda a hanebnost crkve svat a samoz?ejm? i ns Evropan?. Nae snaha dobt muslimsk zem? k?ickmi vpravami se nezda?ila, muslimov odolali a naopak se vrhli sm?rem k nm. Loupeen oblibovali i Mongolov, kte? ve 12. stolet proli i nam zemm-Moravou, ale zjistili, e nen co loupit, vdy? Evropa byla tehdy snad nejuboej zem sv?ta, tak alespo? podplili dokov st?echy hlin?nch chalup a odthli na jih. (Dokov st?echy ze slmy i j jet? pamatuju.) ?ingischnovi vojci hledali na jihu bohat zem?, kde by bylo co loupit a doli a do Bagddu, tedy do Mezopotmie tehdy u islmsk, kde m?li st?echy ze zlatch plt?, a krsn? dokonale onu zemi vyloupili a vyplenili. No, stejn? jako o osm set let pozd?ji to provedl J. W. Bush. Ameri?an s pomoc evropskch nrod? ud?lali v t zemi stejnou spou? jak ?ingischnovi lupi?i. Mongolov ovem nem?li zjem o obsazen Evropy, nbr jim lo o pouh loupen. Keltov zmizeli z historie o n?co mlo pozd?ji ne antick ?e ?msk, ta ovem do Evropy pat?ila pouze malou ?st, nebo? se rozkldala hlavn? na P?ednm Vchod?, tedy v Asii - dnen Turecko, Srie, Irk (Mezopotmie) a Irn (Persie), Egypt a cel sever Afriky, z Evropy k n pat?ila malink ?st, tedy pouze dnen Itlie a ?ecko. ?msk ?e holt keltskou Evropu nedobyla, pouze na krtk ?as ovldla nepatrnou ?st Francie a pan?lska, co je nicotn a nepodstatn. Jakpak potom ?e?i o jakmsi d?dictv antiky, nic takovho v?bec nebylo, to a v renesanci intelektulov p?ekldali z arabtiny dla antickch autor?. Na p?ied kmeny z Vchodu, tedy na ns, antika nem?la sebemen vliv. Vliv antiky byl veker dn, nulov. Podobn? na tom bylo k?es?anstv. V prvnm tiscilet n.l. nikdo z ns nic nev?d?l a ani neslyel n?co o idovskm bohu Jahvovi ani o Jei Kristu. Jakpak k?es?ansk ko?eny! T?ch pr irskch (keltskch) klter? vcelku nic neznamenalo, byla to spe jaksi docela hezk rarita. To teprve a jsme my p?ivandrovalci za?ali vytv?et stty a nrody bylo nm k?es?anstv nsiln? naroubovno. Ale p?ece jenom sehrlo roli jakhosi sjednocovatele, byl to skv?l ideologicko-mocensk nstroj. Germnsk kmeny sjednotil v nrod teprve nedvno kancl? Bismarck, ale ?esk kmeny sjednotili v nrod u o tisc let d?ve P?emyslovci. Bismarckovi musm p?ipsat k dobru, e sjednotil germnsk kmeny cestou mrumilovnou, kdeto nai P?emyslovci vyvradili nejenom elitu konkuren?nch kmen? (Slavnkovce a Vrovce), ale vradili se vesele i navzjem mezi sebou, taktak e se nevyvradili pln?. Holt tehdy byla takov doba. Kmeny mezi sebou za?aly b?n? vl?it a vznikl stte?ky-nrody m?ly vl?en ve velik oblib?, p?mo jako kon?ek. A tak se mydlili navzjem po?d, katolci proti protestant?m, katolci proti katolk?m, protestanti proti protestant?m, jednou katolci s protestanty proti jinm katolk?m s protestanty, fakt kon?ek a zliba v loupen a vrad?n. T?eba takov stolet vlka mezi Franci a Angli, n?meck selsk vlka, t?icetilet vlka katolk? s protestanty, vpd Napoleona a Hitlera na Vchod, to ovem po?d vl?ili mezi sebou Evropan s Evropany! Vrcholem byla tzv. I. sv?tov vlka, ale vdy? to byla evropsk vlka, nikoliv sv?tov. Druh sv?tov vlka byla tak v podstat? evropsk, to akort zpadn civilizace p?enesla sv?j loupeiv apetit mimo zem USA. Historikov a intoi p obdivn? o velkch vojev?dcch, o generlech, o jejich hrdinstv, chrabrosti a vlastenectv, ale Marx k tomu poznamenal: Skute?n vojev?dci sed?li za ?trenskmi stoly. Sdlm Marx?v nhled. Takov nsilnick a loupeiv je nae evropsk civilizace, takovou podobnou brutln? neurvalou nsilnickou civilizaci vlastn? ve sv?t? nenajdeme, sice i v Indii a v ?n? se tak ob?as vl?ilo, ale nikdy ne v takovm m??tku a tak ?asto jako u ns. My jsme to brali jako sport, na lidskm ivot? moc nezle, stejn? se pak dostanu do nebe, e? e by hlavn vliv na to nsil a vrad?n m?lo p??inu ve vzvn umu?enho a uk?iovanho Boha? Vdy? kad den to m?li obyvatel na o?ch, neustle jim intoi mleli o smrti, e to za ns a pro ns se ob?toval, take jim vrad?n a mu?en p?ipadalo jako docela normln. Zv?re?n shrnut: Evropa byla dobyta nmi, p?ivandrovalci! Budi nm ke cti, e jsme p?vodn obyvatelstvo nevyhubili, jak bvalo zvykem v n?kterch civiliza?nch okruzch. A tak vzdejme chvlu Kelt?m za to, e ns mezi sebe bezproblmov? p?ijali, a? to pro n? bylo sebevraedn, co oni ovem tehdy v?bec netuili. A kdo dobyl nai u evropskou civilizaci podruh? V druhm p?pad? mal hrstka cizho etnika ovldla mocensk pky (tedy finance) a pod?dila si veker obyvatelstvo svm zjm?m. Ano, myslm tm idovsk etnikum. Ur?it? budu na??en z antisemitismu, co je ale chybn, m?l bych bt spe na??en z antiidovstv nebo z antiizraelitstv. Semit jsou toti i Arabov, take antisemita je individuum nenvidc jak idy, tak i Araby, ale j budu mluvit o idech, nikoliv o Arabech. id se v Evrop?, konkrtn? v Praze, objevuj kolem 10. stolet jako obchodnci s otroky, slovant otroci byli v muslimskm sv?t? mnohem dan?j a cenn?j ne otroci z Afriky. Obchod nebvale kvetl. idovt obchodnci se postupn? nenpadn? usdlovali po celm zem Evropy a zabvali se obchodem. Obchod je d?leit a velmi pot?ebn sloka ivota spole?nosti, take s usdlovnm nem?li dn problmy, ba naopak, byli docela vtni, vdy? jsme u nich mohli nakoupit, co se nm jenom zacht?lo. Je naprosto logick, e obchodem, pokud nen alespo? trochu kontrolovn sttem, lze nadm?rn? zbohatnout, co plat dodnes a po celm sv?t?. Obchodnci tedy bohatli a bohatli a u ve dvanctm stolet zakldali pen?n stavy na p?j?ovn pen?z, co je ovem tak velice d?leit a prosp?n funkce pro spole?nost. id nm tedy n?jak nevadili, ba jsme je povaovali za p?nosn spole?ensk element. Proto tak dostvali od vldnoucch velijak privilegia. I po strnce nboensk vry to bylo p?ijateln, p?ece to prv? id vymysleli k?es?anstv. id?m k?es?an nevadili a k?es?an?m id tak nevadili, vdy? jsme tak vyznvali stejnho boha Jahveho, boha Mojova, boha alamounova a my navc i boha Jee Krista, boha idovskch apotol? a Pavla z Tarsu. Problmy v souit v podstat? nidn, i kdy se id vdycky od v?tinov spole?nosti separovali do svch ghett. Nikdy se nep?izp?sobili, vdycky si zachovali svou troku odlinou vru a neklan?li se katolickm domorodm modlm, jsou p?ece pouhmi hosty, jejich vlast je Jeruzalm s p?ilehlm zemm, hustili do nich rabni. Je t?eba si uv?domit, e v?tina obyvatelstva neum?la ?st a pst, 99,99 procent populace bylo negramotnch. Nae elita sice vlastnila me?, kon? a brn?n, tedy i pravdu a jejich slova znamenala zkon, ?st a pst ale neum?li a u v?bec nic jim ne?kala matematika. Krlov a lechtici bvali p?e?asto analfabety. Krl byl v asu, kdy n?co ?ekl a psa? to zapsal a jeho slova p?esn? zopakoval, zavolal tedy krl z vedlej budovy mnicha-psa?e, aby to p?e?etl, a on fakt tak zopakoval krlova slova, za tden znovu to p?e?etl a bylo to stejn. Krl nechpal, jak je to mon, to jsou n?jak kouzla a ?ry, bylo mu to nepochopiteln. To je zpis z kronik, to jsem si nevymyslel! U id? tomu bylo naopak - me?, kon? a brn?n nem?li v?bec dn, zato vichni dokonale ovldali psan a ?ten a hlavn? matematiku. Tu matematiku p?evzali od svch semitskch bratr? Arab?. Kladnou roli sehrli i ve vztahu k sedlk?m a ?emeslnk?m. Nejenome od nich vykupovali obil a r?zn vrobky, ale vykupovali i obil, kter se teprve za rok urod, a takov sedlk byl v sedmm nebi, dostal zaplaceno p?edem za rodu p?tho roku. Tak ?emeslnk?m zaplatili za vrobek, kter je pot?eba teprve vyrobit. Podobn? zadvali zakzky manufakturm na to ?i ono, a platili p?edem. Vichni byli nadeni. lecht? i krl?m a r?znm krl?k?m p?j?ovali obrovsk sumy pen?z. Proto si tak vymohli velijak privilegia a byli vldnoucmi ochra?ovni. e ob?as byly na idy provd?ny pogromy? To je historick fakt. Jenome se u ne?k, e kody napchan pogromem musely bt vdy uhrazeny, vdy? id byli krl?v majetek a tud bylo-li n?co provedeno na idech, bylo to v d?sledku provedeno na krli, tak krsn? to m?li pojit?n, byl dokonce sepsn i cenk za zabitho, m?stsk rada z dan platila jak mourovat. Pokud ?teme historii pogrom?, neodolme domn?nce, e n?kter pogromy byly vyvolny schvln? zm?rn?, nebylo to pouze vyjd?en hn?vu plebsu, i na pogromu se dalo slun? vyd?lat. Naskt se jet? otzka, pro? id byli a jsou i nadle sp?n v prostoru k?es?ansk Evropy a pro? n?jakch podobnch sp?ch? nedosahuj mezi islmskmi Araby, co jsou tak Semit, a t?eba mezi Perany, nemluv? o Pkistnu, Indii, Indonsii, ?n? a v?bec v Africe a jin Americe. Pro? prv? v Evrop? byli a jsou tak sp?n a jinde nikoliv? Elity t?chto mimoevropskch nrod? sice vdycky dovolili i id?m z?izovat obchodn st?ediska, ale nikdy jim nedovolili z?dit a ?dit bankovn systm. Myslm, e prv? v tom je ten h?ek. A jet? takov perli?ka - csa? Claudius, velmi inteligentn, vzd?lan, mrn a tolerantn ?lov?k, vydal na?zen o zkazu pobytu ve M?st? (?mu) vem id?m. Asi proto, e bylo p?li mnoho stnost na podvodn jednn idovskch obchodnk?. Musel odejt, tedy byl vyhnn, i apotol svat Pavel z Tarsu. V u?ench knihch se intoi nemohou dohodnout, jak p??iny vedly ke vzniku pr?myslov revoluce. Pro? pr?myslov revoluce nevznikla t?eba u v antickch dobch, vdy? ty zkladn vynlezy byly vynalezeny u tehdy. Za csa?em Vespasinem p?iel ?lov?ek a ukzal mu fungujc miniaturn model p?stavnho je?bu. Vespasinus pochvlil vynlezce, obdaroval ho, ale nedovolil dn je?b v p?stavu postavit se zd?vodn?nm, e to by potom p?ili o prci nosi?i. Byl to holt lidumil. Jmno vynlezce se nedochovalo, ale ten funk?n model ano. A t?eba Hern dokonce vynalezl princip parnho stroje, ovem m?li to jako hra?ku, ?i na kouzla v chrmech, ale do praxe to nezavedli, lid-otrok? bylo dostatek. Tady musm p?iznat id?m, e to byli oni, kte? zap??inili vznik a rozvoj pr?myslov revoluce, kter trvale a u navdy obrovsky zm?nila cel sv?t. Kdo si mohl dovolit postavit msto manufaktury tovrnu a vyrb?t sriov vrobky ve velkm? No jedin? ten, kdo m?l dost pen?z. Sice takov lechtick velmo m?l pln truhlice zla?k? a mohl se kochat leskem zlata a chlubit se tm p?tel?m a po?dat slavnostn ranice a chlasta?ky, ale stav?t tovrnu ho ani ve snu nenapadlo. idovsk obchodnk nem?l ve sv skromn domcnosti snad ani jeden m??k, zato v zsuvce m?l spoustu dlunch pis? a tak si dovedl spo?tat, jak vnosy budou v budoucnosti, a tovrna za?ne fungovat a vyrb?t. lechtic mohl nanejve p?emlet, kde by mohl za?t vlku a kde by mohl loupit, aby m?l dal truhlici plnou zla?k?. To byl ten hlavn rozdl mezi nimi. Manufaktury, kde p?evaovala ru?n prce, za?aly mizet, nebo? v tovrnch zastaly tut prci stroje. A kdo vymlel ?i vynalzal po?d lep a dokonalej stroje? Oby?ejn d?l?asi v montrkch, dn inteligence se na rozvoji vroby nepodlela. Vzd?lanci dumali a psali u?en pojednn o vlastnostech Boha, o jeho Trojjedinosti, o zzra?n prom?n? oplatku a vna v t?lo a krev Krista, vytv?eli moralistn eseje o ulechtilosti krl? a lechty a sepisovali podobn zhovadilosti. Architekti se p?edhn?li, kter z nich vytvo? vzneen?j kostel ?i katedrlu. Vybudovat msto toho kanalizaci, co by bylo pro obyvatele vhodn?j, je nenapadlo. Z kazatelen se linula vzneen slova, no bylo to podobn jako dnes televize. Co ?ekl far? z kazatelny, to byla pravda pravdouc, a kdo o n zapochyboval, byl uplen. U ns se dnes ur?uje pravda zkonem (to ?i ono je zavrenhodn a zlo?inn), nen pot?eba potom o pravd? pochybovat, neb by to bylo trestn. Take jakpak rozdl? Akort neupaluj, nbr polou do v?zen. Co je a co nen pravda, ur?ovali a ur?uj podnes vldnouc. Teologov a v?bec feudln inteligence lautr ni?m nep?isp?la k pr?myslov revoluci. Vechno to vymysleli oby?ejn d?lnci a ?emesln odbornci, prv? ti vynalzali d?mysln?j stroje, nikoliv od ivota odtren super inteligenti, ti se zajmali a zajmaj jet? i dnes o Boha a o jeho vlastnosti, o morlku, svobodu a pozd?ji o demokracii a lidsk prva a prva homosexul? a podobn zh?v??ilosti, ale sv?t kup?edu posunuli prv? ti oby?ejn d?l?asov v upin?nch montrkch. ?m t?eba i dnes p?isp?je takov Putna, Duka, Halk a podobn? Lautr ni?m! Byl p?i vynlezu parnho stroje, sp?dacch stroj?, telegrafu p?tomen n?jak inteligent? Ani jeden, to by bylo p?ece pod jejich rove?. Samotn velik Gustave Flaubert nemohl po t?i noci spt, nebo? po?d ctil ten smrad z tovrny, kde se byl jedinkrt v ivot? podvat. Dnen inteligence je na tom stejn? jako ten Flaubert. M?l jsem p?i psan obavy, e budu p?li antiidovsk, ale zatm jsem idy vlastn? pouze chvlil, take zv?rem musm uvst i n?jak negativa. Prvn: Jako tudentk jsem se ptal otce, pro? skoro kad m v neoblib? idy, vdy? maj vynikajc v?dce, vynikajc lka?e, um?lce, politiky, prvnky Odpov?d?l mi: No protoe ij z prce jinch. Stru?n a vstin odpov??, e? Druh negativum: ivotn pom?ry d?lnk? v tovrnch bvaly p?ern, ba a nelidsk. Fakt to bylo nutn? Myslm si, e to nutn nebylo. Byl jsem docela okovn knihou tovrnka Engelse Postaven d?lnick t?dy v Anglii, kdybych byl ministrem kolstv, za?adil bych tu knihu mezi povinnou ?etbu. Jak p?inutit bval zem?d?lce, kte? se ?dili dle ro?n doby, po?as a dle dennho ?asu, za rozb?esku vstvali a za setm?n li spt, kasrenskmu reimu? V tovrn? to byl a je dodnes skute?n? kasrensk vojensk reim bez ohledu na denn ?as a po?as se mus plnit rozkazy nad?zenho mistra. Jak byli p?inuceni ke zm?n? ivotnho stylu? Jedin? hladem. Lidem byla odebrna p?da a aby neum?eli hladem, museli se kasrenskmu ?i v?ze?skmu reimu p?izp?sobit. T?eba imigranti z arabskch zem nechpou n pracovn reim, nebo? u nich n?co podobnho nikdy nebylo, v jejich zemch dn pr?myslov revoluce neprob?hla. Tot vidme v zemch Afriky a jin Ameriky. Pochybuji siln?, e ti lid na takov n zp?sob ivota n?kdy v?bec p?istoup. J se jim ale v?bec nedivm. Vdy? je to proti p?irozenosti ivota. Msto abychom t?m takovm zaostalm zemm pomohli vybudovat pr?mysl, tak je rad?ji vybombardujeme a poleme do doby kamenn. Nb?hy k dosaen pr?myslov? vysp?l zem? t?eba byly v Libyi, Irku a Srii - pln? jsme je rozmetali. e by proto, aby nm nebyly za pr let konkurenc? No a posledn, t?et negativum k id?m, je jejich vynlez lichvy, to je to nejhor, co mohlo sv?t potkat. Jako jeden z prvnch velmi ost?e a tvrd? vystoupil proti lichv? Martin Luther. Tak Karel Marx se p?mo sarkasticky vysmval praxi sloenho roku, tedy placen rok? z rok?. Cituje text Richarda Price z roku 1772, kter zn takto: Pence p?j?en p?i narozen naeho Vykupitele na p?tiprocentn roky z rok?, by u dnes vzrostla na v?t sumu, ne by p?edstavovalo 150 milin? zem?koul ud?lanch z ryzho zlata. P?j?ena na jednoduch rok, vzrostla by vak za tut dobu jen na 7 ilink? a ?ty?i a p?l pence. A dosud zlepovala nae vlda sv finance rad?ji tmto druhm zp?sobem, ne aby pouila prvnho. Marx pe: Pr jeden ilink p?j?en p?i narozen naeho Spasitele (tedy patrn? v chrm? jeruzalmskm) na 5% roky z rok? by vzrostl na v?t ?stku ve zlat?, ne by mohla obshnout cel slune?n soustava, kdyby se z n ud?lala koule o pr?m?ru, kter se rovn drze Saturnov?. Proto nemus bt stt nikdy v nesnzch, nebo? velmi malmi sporami m?e splatit sebev?t dluh, jak to vyaduje jeho zjem. Jak p?kn teoretick vod k anglickmu sttnmu dluhu. Pitt bere tuto mystifikaci dr. Price naprosto vn?. Nen mon navanit na n?kolika ?dcch vc nehorzn?jch nesmysl?. (Vce podrobnost na toto tma a o Lutherovi a Marxovi jsem uvedl v ?lnku roky z rok? uve?ejn?n 22. prosince 2011 v OM.) id?m se za?tkem minulho stolet poda?il husarsk kousek - zaloili vlastn soukromou banku zvanou FED a americk vlda jim to odsouhlasila. Dodnes je FED soukrom banka a vldy si od t?chto soukromnk? p?j?uj asi tak stejn? jako d?v?j evropt krlov a csa?ov od idovskch lichv??. Tm bylo nensiln dobyt Evropy a jejho mld?te USA dokonno. Ovem zrove? s vt?zstvm se ukazuje konec a pd do propasti nebyt. Ono to skute?n? tak dl nejde. FED je p?esv?d?en, e ovldl u cel sv?t a e pro sebe vytvo? kouli zlata sahajc a k Saturnu. U Marx se Pricemu vysml, ale kupodivu nikdo nedbal na jeho slova a id nadle ?dili sv?t Priceovou metodou a kupodivu, ten nesmysl funguje jet? i dnes, i kdy u m na kahnku, ale trvalo to dv? stalet, ne se uznalo, e Marx m?l pravdu. Zv?re?nou etapou jejich vldy je neoliberalismus. Ten slavn kapitalismus zmiz. No a co? Z?stane po n?m ale p?ece jenom cosi kladnho - ta pr?myslov revoluce, kter se u dnes bez kapitalismu (neoliberalismu) obejde a bude se neustle rozvjet a snad u v prosp?ch vech obyvatel planety. Ob? vlny dobvn Evropy prob?hly v podstat? nensiln?. A i id ovldli Evropu docela nenpadn? a nensiln?. Bude i pot?et Evropa dobyta cizmi etniky? Jak dopadne t?et obsazen Evropy islmem je zatm neznmo, e by si zopakovali nae obsazen keltskho zem svm mnostvm? A co kdy si ale obyvatel t?eba ?eknou: Ne bt pod vldou lichvy, to rad?ji pod vldou islmu. Jenome islm v poslednch staletch ni?m nep?isp?l k rozvoji spole?nosti, dn pr?myslov revoluce se ne?astnil, dn v?da u nich dnes vlastn? neexistuje, maj akort tu naftu. A co kdy p?ejdeme na jin zp?sob zskvn energie a ropu nebudeme v takov m?e pot?ebovat? Islm bez v?dy a techniky bude znamenat chudobu. Budoucnost bude pat?it ateistickm v?deckm spole?nostem, tedy ?n? a Rusku. koda, e my Evropan u mezi n? nebudeme pat?it. Nebo p?ece jenom se vzpamatujeme? My Evropan mme jet? posledn anci se k nim p?idat, ale zvldneme to? *** Prav d?vod brexitu Kdy el Napoleon do Moskvy, m?l vechny evropsk stty u svch nohou a ty ho finan?n? a ekonomicky podporovaly. Mimo Anglie, samoz?ejm?. Kdy p?iel Hitler a k Moskv?, m?l tak vechny evropsk stty u svch nohou a ty ho finan?n? a ekonomicky podporovaly. Mimo Anglie, samoz?ejm?. Kdy bude vytvo?ena tzv. evropsk armda a p?jde sm?rem na Moskvu, tak ji budou finan?n? a ekonomicky podporovat vechny evropsk zem?. Mimo Anglie, samoz?ejm?. Velen EU armdy bude mt v rukch N?mecko, taky m zase vechny evropsk stty u nohou. e by se jim to napot?et poda?ilo? Anglii se do Moskvy n?jak nechce, proto rad?ji z EU vystoupila, holt dr se tradice. Za Napoleona kozck kon? pili vodu ze Seiny. Za Hitlera sov?tsk tanky kralovaly nad z?ceninami Berlna. Anglie skute?n? nem zjem, aby se Putinovi vojci ubytovali v Londn?. To to je ten prav d?vod brexitu. *** peter. 7. ?jna 2016 Ke? tchor zacti nebezpe?enstvo, zalezie do svojho pelechu. My home, my castle. Do hradov sa ?udia uchy?ovali v ?asoch nebezpe?enstva. Keby t E nesmrdela, neodili by z nej. Sio 7. ?jna 2016 zamp1 napsal: V??m tomu, e to tak maj naplnovno, ale s vlastnm provedenm bude problm. Dovedete si p?edstavit armdu ?R jak to? na Moskvu?! Kolik branc? se dostav k odvodu v den mobilizace? Jedin? v Polsku by mohli dt n?jakou armdu dohromady. U vidm jak to? proti Rusku po boku bratr? N?mc?! Nevm, nevm, bude mt ten n generl ediv t?k kol!! Snad bude bungr gen. tbu dost hluboko, aby se mu jet? n?co proboha nestalo! Jak armda. Maximln? vyst?el pr raket z uckch zkladen na Rusko a pak bude v Evrop? tma. Uci mohou doufat, e pak odveta p?jde jen na Evropu, ale nejspe marn?. Take i uci se do?kaj sv tmy d?ve, ne n?co sami vyst?el ze svho zem. A na zv?r p?ijde jadern zima a mil elity si mohou uvat v bunkrech se zsobami na 1000 let. Jene pokud si dovol p?epych mt sluhy a ochranku, tak ti je mohou zamordovat v krtk dob?. Pokud ne, budou se muset obsluhovat sami. Konec slastnho ivota v bohatstv. To by si fakt m?li rozmyslet. *** Zem?d?lsk dotace U ns, tedy v na d?dince, hospoda? pouze jeden soukrom zem?d?lec na 20 hektarech. Tak jsem byl zv?dav, kolik dostv od sttu dotac. Klikl jsem si na odpovdajc strnku a dov?d?l se ve pot?ebn, akort jsem byl p?ekvapen, e dostal dotaci i na chov kozy, asi 800 korun ro?n?. Samoz?ejm? jsem si klikl i na strnky zem?d?lsk s.r.o. kter taky hospoda? v na obci na necel tiscovce hektar?. T jsem se dov?d?l p?slun daje o tom, kolik dotac od sttu spole?nost pobr. No a kdy u jsem byl v tom klikn, tak jsem klikl na zem?d?lsk dotace pana Schwarzenberga - a nic, dn strnky s uvedenm dotac nejsou k nalezen. Pr p?edal veker majetek svmu synovi, kter ovem nem ?esk ob?anstv a tak nemus strnky v ?etin? vst. Na n?meck strnky jsem neel, neumm n?mecky, i kdy dcera by mi to mohla bez problm? p?ekldat. Bylo by to ale stejn? zbyte?n, dotace jsou ur?eny zkonem z Bruselu a jsou pro kadho vude stejn. Snadno to lze spo?tat. N soukrom zem?d?lec dostv dotace v celkov vi xy korun. Nae zem?d?lsk spole?nost s.r.o. protoe hospoda? se stokrt v?t vm?rou, logicky dostv stokrt v?t dotace. Pokud knec syn hospoda? s vm?rou tisckrt v?t (pr 32 tisc hektar? zskalo v restituci nae kne), to m dotace tisckrt vy. Je to naprosto logick, dle zkona. Potom jsem si jet? jen tak z hecu klikl kolik dotac dostv anglick krlovna. I u n to odpovd bruselskm zkon?m o dotacch. Bylo mi docela nevolno, kdy jsem si p?e?etl celkovou sumu zem?d?lskch dotac pro krlovnu. Doufm, e po brexitu u ty dotace z EU Alb?t? plynout nebudou, nebo jo? Dle naich presstitut? je ale p?ece anglick krlovna ve st?etu zjm? vldne a pobr dotace nem?la by abdikovat? No a kdy ministr Babi hospoda? na zem?d?lsk vm??e xy hektar?, tak m naprosto stejn dotace jako n soukrom? hospoda?c spoluob?an. Prost? ?e?eno: na jeden hektar je tolik a tolik a to plat pro kadho. Dokonce lze i snadno vypo?tat kolik dotac dostv ?i bude dostvat crkev katolick. Sta? si to potom akort znsobit po?tem hektar?. Pro? tedy novin?i a podobn napadaj Babie, ale nenapadaj naeho soukromn?ka? Nikoho ovem nenapadne prohlsit, e dotace jsou nemravn. Copak v zemch mimo EU, USA a Kanadu dostvaj zem?d?lci od sttu dotace? Modr o?i! Pr by bez dotac byly potraviny mnohem dra, pr a na dvojnsobek. Ale kdepak! Sttem nedotovan obil z Ukrajiny a Ruska a nedotovan hov?z z Argentiny a podobnch zem by bylo mnohem lacin?j ne nae dotovan. e by bez dotac nai zem?d?lci zkrachovali? No a co, vdy? mme trn hospod?stv, nebo snad ne? P?stujeme na polch pohonn hmoty do aut, p?itom nap?. na 1 litr tzv. bionafty se spot?ebuje n?co p?es jeden litr normln nafty. Take kdyby se msto dotac nakoupila levn nafta t?eba od Saud?, to i ceny benznu by ly naopak dol?. N?jak nechpu to moudr rozhodnut bruselskch ?ednk?. Pro? t?eba nedotuj mho souseda instalatra? Jo, vlastn? chpu, to by potom kne, kardinl a ani anglick krlovna dotace nedostvali, protoe oni p?ece nebudou v montrkch opravovat splachovac zchod, e? *** Zem?d?lsk dotace aneb O tom stranm st?etu zjm? Jan Kadubec 18. prosince 2016 U ns, tedy v na d?dince, hospoda? pouze jeden soukrom zem?d?lec na 20 hektarech. Tak jsem byl zv?dav, kolik dostv od sttu dotac. Klikl jsem si na odpovdajc strnku a dov?d?l se ve pot?ebn, akort jsem byl p?ekvapen, e dostal dotaci i na chov kozy, asi 800 korun ro?n?. Samoz?ejm? jsem si klikl i na strnky zem?d?lsk s.r.o. kter taky hospoda? v na obci na necel tiscovce hektar?. T jsem se dov?d?l p?slun daje o tom, kolik dotac od sttu spole?nost pobr. No a kdy u jsem byl v tom klikn, tak jsem klikl na zem?d?lsk dotace pana Schwarzenberga a nic, dn strnky s uvedenm dotac nejsou k nalezen. Pr p?edal veker majetek svmu synovi, kter ovem nem ?esk ob?anstv, a tak nemus strnky v ?etin? vst. Na n?meck strnky jsem neel, neumm n?mecky, i kdy dcera by mi to mohla bez problm? p?ekldat. Bylo by to ale stejn? zbyte?n, dotace jsou ur?eny p?edpisem z Bruselu a jsou pro kadho vude stejn. Snadno to lze spo?tat. N soukrom zem?d?lec dostv dotace v celkov vi xy korun. Nae zem?d?lsk spole?nost s.r.o. protoe hospoda? s padestkrt v?t vm?rou, logicky dostv padestkrt v?t dotace. Pokud knec syn hospoda? s vm?rou estnctsetkrt v?t (pr 32 tisc hektar? zskalo v restituci nae kne), to m dotace estnctsetkrt vy. Je to naprosto logick, dle zkona. Potom jsem si jet? jen tak z hecu klikl, kolik dotac dostv anglick krlovna. I u n to odpovd bruselskm p?edpis?m o dotacch. Bylo mi docela nevolno, kdy jsem si p?e?etl celkovou sumu zem?d?lskch dotac pro krlovnu. Doufm, e po brexitu u ty dotace z EU Alb?t? plynout nebudou, nebo jo? Dle naich presstitut? je ale p?ece anglick krlovna ve st?etu zjm? vldne a pobr dotace nem?la by abdikovat? No a kdy ministr Babi hospoda? na zem?d?lsk vm??e xy hektar?, tak m naprosto stejn dotace jako n soukrom? hospoda?c spoluob?an. Prost? ?e?eno: na jeden hektar je tolik a tolik a to plat pro kadho. Dokonce lze i snadno vypo?tat kolik dotac dostv, ?i bude dostvat crkev katolick. Sta? si to potom jenom znsobit po?tem hektar?. Pro? tedy novin?i a podobn napadaj Babie, ale nenapadaj naeho soukromn?ka? Nikoho ovem nenapadne prohlsit, e dotace jsou nemravn. Copak v zemch mimo EU, USA a Kanadu dostvaj zem?d?lci od sttu dotace? Modr vo?i! Pr by bez dotac byly potraviny mnohem dra, pr a na dvojnsobek. Ale kdepak! Sttem nedotovan obil z Ukrajiny a Ruska a nedotovan hov?z z Argentiny a podobnch zem by bylo mnohem lacin?j ne nae dotovan. e by bez dotac nai zem?d?lci zkrachovali? No a co, vdy? mme trn hospod?stv, nebo snad ne? P?stujeme na polch pohonn hmoty do aut, p?itom nap?. na jeden litr tzv. bionafty se spot?ebuje n?co p?es jeden litr normln nafty. Take kdyby se msto dotac nakoupila levn nafta t?eba od Saud?, to i ceny benznu by ly naopak dol?. N?jak nechpu to moudr rozhodnut bruselskch ?ednk?. Pro? t?eba nedotuj mho souseda instalatra? Jo, vlastn? chpu, to by potom kne, kardinl a ani anglick krlovna dotace nedostvali, protoe oni p?ece nebudou v montrkch opravovat splachovac zchod, e? *** Patafyzika a kvarky Nejprve si ?ekneme, co to v?bec je ta patafyzika. Zkladn postulty ba p?mo axiomy a principy v?dy nazvan patafyzika sepsal Alfred Jarry (1873-1907) ve sv velevznamn pam?tihodn knize Podivuhodn post?ehy a nzory doktora Faustrolla. Samotn jmno Faustroll je sloenina ze dvou slov, ze slova Faust a slova troll. N?kter teze uvedu: Patafyzika je odv?tv filosofie anebo v?dy, kter se v?nuje analze imaginrnch jev? vymykajcch se fyzice i metafyzice. Jinmi slovy, jedn se o v?du zabvajc se imaginrnmi ?eenmi, kter symbolicky p?isuzuje imanentn? virtuln vlastnosti objekt? jejich zkladn podstat?. Patafyzika je nad?azen metafyzice a? u v rmci ?i mimo rmec jejch hranic, zkoum prostor natolik vzdlen metafyzice, jako je pole metafyziky vzdlen fyzice. Patafyzika usiluje o analzu zkonitost, podle nich se ?d vjimky a popisuje dosud neprozkouman sv?t obsaen ve sv?t? znmm. Patafyzika je trp?liv. Patafyzika je laskav. Patafyzika nikdy nezvid, nikdy bezcln? nebloum, nezabv se svou d?leitost, nem vlastn ambice ani je nehled. Je vyrovnan a ?ist od veho zhoubnho. Nezesm??uje bezprv, pln? se soust?e?uje na hledn v?deck pravdy. Podporuje ve, d?v??uje vemu, v?? ve ve a ve obhajuje. Patafyzika snadno p?echz mezi jednotlivmi skupenstvmi r?znorodch pokus? o definovn, m?e tedy bt nahlena ze z?etele plynu, kapaliny ?i pevn ltky. Je to vesel v?da, kter nejvce vzkvt ve chvlch, kdy v ns tyranie pravdy vyvolv ctu ke li. Jarry duchovn otcovstv tto vesel v?dy p?isoudil Ibikratovi a Sofrotatovi Armnskmu. Vyznava? patafyziky se nazv patafyzik nebo patav?dec. Kolegium patafyziky bylo zaloeno roku 1948 vPa?i. Je to spole?nost v?nujc se erudovanmu a neuite?nmu vzkumu. Funkci stlho p?edsedy Kolegia zastv dr. Faustroll, kter je Neodvolateln kurtor. Vsoukromm Muse Patamcanique z?zenm ve m?st? Bristol vUSA m?eme pozerat na animatronick model zpvajcch Chipmunk?, ?ichov hodiny, lustr se zabudovanmi zpvajcmi sk?ivnky, Odzava? (p?stroj, kter dajn? doke znovu vytvo?it ji strven jdlo), Zv?tova? arad?, Orkulum syzygie, Houslucho (zhruba 60 cm dlouh holografick ucho hrajc na housle) nebo p?stroj pro zznam sn? ?melk?. Velmi zajmav, nebyl jsem tam zd?vodu mizivho mnostv financ a nevlastn?n jedinho dolaru. Profesor Andrew Hugill provozuje patafyzikln hudbu, iroce znm je jeho skladba Patafyzika pro klavr zvuk a ticho. Dadaistick filozof Jean Baudrillard byl ?asto ozna?ovn za patafyzika a opravdu se s touto rol po ur?itou ?st ivota ztoto?oval, jeho spisy vydvan i v?etin? jsou super dadapatafilosofick, p?i ?ten jsem se hodn? bavil. Anomlie je potla?en ?st pravidla, kter zaru?uje neplatnost tohoto pravidla. Patafora umo?uje utv?et systmy domn?nek zaloench na domn?nkch, nap?klad systmy p?esv?d?en nebo rtorick toky a umo?uje ?eit vysoce imaginativn problmy a objevuje se dokonce velmi ?asto v politice na mezinrodn rovni. No a zv?rem kone?n? kone?n definitivn definice Boha: B?h je dotykov bod setkn nuly snekone?nem, pronesl Jarry a tm definitivn? uzav?el diskuze o Bohu. (Ve uveden v?ty jsem vybral zWikipedie.) *** V srpnu 2016 p?istl na na zahrad? kvark. Jak vypad, je z?eteln z p?iloen fotografie. Zatm se kvark jet? nevybarvil, nechce o sob? tak hned poddat veker informace, ale pr na ja?e p?tho roku by u m?l bt vybarven. Tak uvidme. (Ten kvark se hned tak rychle vybarvit nem?e, neb je z betonu a ten mus n?jak ten m?sc zrt.) Zatm se pouze nev??cn? rozhl po okol a pt se sm sebe, jak se tomu p?izp?sobit. Mus se zorientovat v novm ?ty?rozm?rnm prostoru. Jak kus informace ale zatm o n?m mm? Vm, e p?iputoval z jin dimenze. Kvark toti ije (existuje) v jednorozm?rnm, p?padn? dvojrozm?rnm sv?t? a n sv?t je ?ty?rozm?rn, take to p?izp?sobovn bude mt docela obtn. Donedvna byly znm pouze t?i dimenze - vka, ?ka a dlka. Jednorozm?rn (jednodimenzionln) je t?eba p?mka, m pouze jeden rozm?r, tedy dlku. Plocha filmov pltna ?i listu papru (pokud nebereme v vahu tlou?ku toho pltna a papru) je dvojrozm?rn, tedy dvojdimenzionln, m jak dlku, tak i vku. Trojrozm?rn je t?eba krychle ?i koule, m t?i dimenze - ?ku, vku a hloubku. Einstein p?idal dal dimenzi - ?as. Ovem ta dimenze v naich pozemskch podmnkch m zanedbatelnou roli, pouze p?i rychlostech sv?tla m zsadn d?leitost. My lid tedy ijeme ve ?ty?ech dimenzch, kter jsou nebo mohou bt prom?nliv - dlku, ?ku a vku m?eme zkracovat nebo prodluovat, ?as nm plyne tak r?zn?, v mld trv jeden rok (t?eba ve kole) stran? dlouho, kdeto ve st? ub?hne rok zase stran? rychle. Ale ten kvark, kter p?istl na na zahrad? to m pln? jinak, ije pouze v jedn dimenzi, nebo? jeho hrana m pouze dlku, schz j jak tlou?ka, tak vka a ani ?as nepot?ebuje. Tedy jeho hrana je jednodimenziln. Kvark m ovem i plochu, tedy dlku a ?ku, ale nem tlou?ku ?i hloubku, ije tedy i ve dvou dimenzch, existuje i ve sv?t? dvojdimenzilnm. Kvark nem v?bec dnou anci na n?jakou zm?nu ?i prom?nlivost, jeho hrana m pouze nekone?nou dlku a tam vnekone?nu je jakkoliv zm?na nemon. Takt plocha kvarku (nem rub a lc) je na tom stejn?, je tak nekone?n. Nemaj toti, ta hrana a plocha, nikde za?tek a ani konec, co je charakteristika nekone?na. Tedy nekone?no existuje? No a to je p?evelice divn, p?ece vechno v naem vesmru m za?tek a konec, a u kvark? to neplat? A to dvoj nekone?no (hrana a plocha) existuje na na zahrad?, co ale absolutn? popr fyzikln zkon, e toti ve m za?tek a konec. No a samoz?ejm? u n?j neexistuje n?jak ?as. Na? by byl kvarkovi ?as? K ni?emu! Absolutn? nepot?ebn! V naem ?ty?rozm?rnm (?ty?dimenzionlnm) prostoru se takov kvark ct n?jak divn?, na nic nereaguje, nic ho nezajm. Je aksi divn, ale nen divu, nebo? ije vnekone?nm jednodimenzilnm a dvojdimenzilnm vesmru. Nedvno jsem ?etl v Literrnch novinch esej, kde se n?jak um?lec chlubil, e ije v jedencti dimenzch. Neup?esnil ale, jak ty dimenze jsou, tak jsem p?emlel, v jakch dalch dimenzch to tedy ije? e ije v t?ch ?ty?ech jak my ostatn, je samoz?ejm. Ptou dimenzi jsem odhadl na dimenzi alkoholickou. No pro? taky ne, e? estou by mohla bt dimenze drogov. Sedm zajist sexuln mnohodruhov. Osmou dimenz by mohlo bt nboenstv, k n?mu bych p?i?adil i to kosmick v?dom a tak tu boskou inspiraci (nebo ji p?i?adit spe k alkoholu?). Na devtou, destou a jedenctou dimenzi jsem u holt nep?iel. Mon je ?asem jet? objevm, nevzdvm to. T?eba onen um?lec to vp?tm ?lnku uvede, rd se nechm pou?it. *** O tom, e na sv?t m?eme nahlet velijak r?zn?, jsme my patav?dci a patafilosov naprosto p?esv?d?eni, vdy? prohlaujeme, e sv?t (vesmr) m bt nahlen ze z?etele plynu, kapaliny ?i pevn ltky. Take vnsledujcch v?tch budeme nahlet sv?t zhlediska kapaliny a bude to voda. Chemick zna?ka vody je H2O, co znamen, e molekula vody se skld ze dvou atom? vodku a jednoho atomu kyslku. Jdro vodku se skld zjednoho protonu a jednoho neutronu, jdro kyslku se skld zosmi proton? a osmi neutron?. Kad proton se skld ze t? kvark?, kter p?i sob? dr gluony jako jaksi lepidlo. Proton se skld se ze dvou kvark? jmnem u a jednoho jmnem d. Neutron to m opa?n?, skld se ze dvou kvark? jmnem d a jednoho jmnem u. Neutron se kamard sprotonem, a pokud toho kamarda nenalezne, rychle se rozpad na ty t?i kvarky, asi m slab gluonov lepidlo. Dalo by se tvrdit, e existence neutronu je zvisl na p?telstv s protonem. Kolem nich, kolem jdra, obhaj slupky elektron?. Protony, neutrony a elektrony jsou zkladn stavebn ?stice veker nm znm hmoty. Elektronem se nebudeme zabvat, protoe vzhledem kprotonu a neutronu je naprosto nepatrn, hraje roli akort p?i vzjemnm kamard?n se atom?. Pokusm se spo?tat kolik je to celkov? kvark?. Jeden atom vodku m pouze jeden proton a jeden neutron, celkem tedy 6 kvark?. Jeden atom kyslku m osm proton? a osm neutron?, tedy celkem 48 kvark?. VH2O jsou ale dva atomy vodku, tedy celkem 12 kvark?. Dohromady je to 60 kvark? (30 kvark? jmnem d a 30 kvark? jmnem u). Jin zp?sob vpo?tu: 10 proton? m 30 kvark? a 10 neutron? tak 30 kvark?, vychz to tak na 60 kvark?. Dal zp?sob vpo?tu po?tu kvark?, t?eba kolik je d-kvark? a kolik je u-kvark?, u ani nen nutn. A te? si p?edstavme (t?eba vrmci nanotechnologi), e my lidstvo jakoe ijeme na tom jdru vody a nad nmi jako mra?na pluj oblaka elektron?. Prost? molekula vody je jakoby nae zem?koule a ocen je n?co jakoby nmi pozorovan vesmr. My lid (miniaturn nanolid) jsme umst?ni na jedn jedin molekule vody uprost?ed ocenu. Co m?eme z takovho msta zjistit? No nic moc, akort co je pod nmi, tedy t?ch 60 kvark? a co je nad nmi, tedy ta mra?na elektron?, kter znemo?uj vid?t sousedn molekuly. Dle nm nae zkuenosti jasn? ukazuj, e ijeme na n?jak rovn desce, nad nmi je kupole elektron? a tam kde ona kupole splv sna deskou, tak tam je konec sv?ta, tam u je pouze bezedn propast a kdo by doel na ten konec sv?ta, mohl by uklouznout a spadnout do bezedn propasti. Jasn a naprosto srozumiteln. Jenome pr zv?davch jedinc? se pokusilo dojt na ten konec sv?ta a dnou propast neuvid?li, a kdy li dl a dl, doli nazp?t na to sam msto zkterho vyli, z?eho vyvodili, e to nen placka nbr koule. Jak byla reakce na jejich poznatky? Jsou to blzni, popraj to, co vidme na vlastn o?i, nev??te jim. A kdy pr nano-lidi?ek uvid?lo p?es elektronov mra?na jin kuli?ky vody a za?ali tvrdit, e takovch stejnch molekul vody je velice velmi moc okolo ns, tak to bylo okujc tvrzen. Coe? On tvrd, e kolem ns jsou stejn molekuly vody, jakou jsme i my, a dokonce se pr velikou rychlost pohybuj sem a tam? Takov blznivost! Uplit ho! My jedine?n jsme st?edem vesmru, ns p?ece stvo?il vemocn Nano-b?h. To to v?deck poznn to m?lo vminulosti docela t?k, e? To se jednou vnano-kavrn? u nano-stole?ku a u nano-kvy seli t?i nano-patav?dci, vichni to byli obyvatel na (?i lpe v) molekule vody. Jeden pochz z molekuly vody v ocenu, druh pochz z molekuly vody z ledovce Antarktidy a t?et pochz z molekuly vody v atmosf?e (vodn pra). Shodli se na t?ch zkladnch poznatcch, jako e se prochzej po dvaceti nukleonech (co je spole?n nzev pro protony a neutrony) a tedy edesti kvarcch a nad nimi pluj mraky elektron?. Na tom se shodli, ve souhlas, ale jinak se neshodli v ni?em. Jeden, ten co ije vocenu, vyprv?l, e sousedn docela vzdlen molekuly se chaoticky pohybuj sem a tam a ob?as do sebe vraz a odraz se od sebe jak kule?nkov koule, ale do na molekuly se zatm nestrefily, ale velik problm mme slen? se ?tcm proudem molekul (my vme, e je to tzv. Golfsk proud), ob?as se p?ibliuje a ?as od ?asu se vzdaluje, d?vody neznme, mme ale obavy, e ns p?ece ten proud m?e strhnout a odnst do neznma, siln? se vichni modlme, aby tak neu?inil. Ob?as nepravideln? kolem ns prolet bublina przdna (unikajc plyny zmo?skho dna) a p?kn? snma zat?ese, zp?sob siln ot?esy, nevme co to je, ale asi vakuum. Vysoko nad nma (nad ocenem) je podobn nekone?n? velik przdno (atmosfra) ?i nm neznm forma energie, nazvme ji temnou energi. Hluboko pod nma je zase neznm forma hmoty, nazvme ji temnou hmotou (zemsk k?ra). Nemme tuen, z?eho se skld, akort vme, e to nejsou molekuly H2O. Druh, ten co ije vledovci vAntaktid?, se tomu velice podivoval. U ns je vechno vnehybnosti, vechny sousedn molekuly jsou stle na stejnm mst? (krystaly ledu). My ijeme ve sv?t? stati?nosti a pevnosti, kde se nic nehbe. To u ns je ve v naprostm klidu, nic se nepohne, mme jistotu, e to tak potrv v??n?, nic ns nerozptyluje, proto jsme ?astni. Zato ten t?et, co ije uvnit? molekuly vody-vodn pry, to m pln? opa?n?. U ns se vechno nesmysln? pohybuje (tzv. Brown?v pohyb), nelze p?edpov?d?t, kam se co ?t, vechno do sebe navzjem nar, odr se, naprosto nelze ur?it sm?r pohybu. My ijeme vnaprostm chaosu, je to pln? stejn jako proces tvorby ceny akcie na burze. (To je p?esn? ta Kunderova Nesnesiteln lehkost byt.) Takov molekula vody H2O se chov v zvislosti na prost?ed naprosto odlin?, tedy pln? stejn?, jako se chov ?lov?k r?zn? a odlin? v zvislosti na prost?ed (spole?nosti) ve kterm se nachz. ?lov?k je na tom pln? stejn? jako ty molekuly vody - v r?znch spole?enskch systmech se chov r?zn?, take dn vesmrn duch na ns ani na molekuly vody nep?sob, jak tvrd Kalabus v Czech Free Press. A vichni t?i nano-lidi?kov byli ve p?i a navzjem se ?astovali urkami jako: Ty jsi mimooxidan! Kdepak j, to ty jsi mimooxidan! ?esky mimovod?an, podobn? jako u ns mimozem?an. Ten t?et zase pronel: Lhu-li, laj mi. (Van?ura?). Navzjem se neustle tak han?li, ale fakt se nefackovali. U sousednho nano-stolku sed?l osam?l nano-patav?dec, kter se ale do debaty ani do hdky v?bec nezapojil, furt ml?el, i kdy samoz?ejm? vechny ty ?e?i slyel. O t?ch, co sed?li u sousednho nano-stolku, si akort myslel, e jsou to cvoci: , jak jsou primitivn, p?idat se knim, dt se s nimi do ?e?i je zbyte?n, stejn? by nic nepochopili, jsou velice zpozdil, asi p?ed pr lety teprve slezli ze strom?, civilizace knim jet? v?bec nedorazila, jsou p?li zaostal, modern sv?t sp?je p?ece kuranov ?e, ?m vce proton? a neutron? vjednom jdru, tm modern?j je sv?t. Pochzel toti zatomu uranu, je m 92 proton? a 146 neutron?, celkem 238 nukleon?, co je 714 kvark?. U stabilnch prvk? se vdy jeden proton kamard sjednm neutronem, u prvk? nestabilnch jeden proton kamard se dv?ma ba i svce neutrony. Je to n?co jako monogamn rodina, tedy jeden mu a jedna ena a mnohoenstv, tedy jeden mu a vce en, nebo jako jing a jang, tedy harmonie, anebo jeden jing a mnoho jang?, tedy disharmonie. Vak se tak neustle rozpadaj. Opus?me ale onen nano-sv?t a vra?me se dom?. *** Vminulm povdn o patafyzice jsme se dov?d?li, e existuje nejmen ?ste?ka hmoty, men u nic nem?e bt, a nazv se to kvark. Ten u nelze d?lit t?eba na p?l kvarku, ?i na ?tvrt kvarku. Kdepak, kvark je u ned?liteln. Nen to ovem nic moc novho co tvrd dnen kvantov fyzikov, na to u p?ed dv?ma a p?l tiscem let p?iel Demokritos a Leukippos stm, e existuje nejmen ?ste?ka, kterou u d?lit nelze a nazvali ji atom, ?m vyvrtili tvrzen Zenna zEleje, e jeho h?lka se d nekone?n?krt d?lit na poloviny. Tedy na to sam, na co ti dva anti?t materialist, p?ili i dnen kvantov fyzikov, kte? tvrd, e ta nejmen ?ste?ka sice nen atom, nbr je to kvark. Atom se jet? skld zproton? a neutron? a kolem se vln jako slupky od cibule elektrony. Ten star model atomu, kde jsou elektrony zobrazovny jako kuli?ky, je velice matouc, pro nzornost jsou lep ty slupky cibule, nebo? elektrony jsou vlny nikoliv korpuskule. Existuje tud nejmen ?ste?ka hmoty. Kvark je sice pouh nehmotn energie, ale u dvno (od Einsteina) vme, e hmota a energie jsou pouze r?zn formy tho. M?eme klidn? tvrdit, e hmota je pouh forma energie a tak naopak, e energie je pouh forma hmoty. Demokritos a Leukippos v podstat? tehdejm vrazivem definovali dnen fyziku a chemii, kterou popsali moc hezky poeticky. Pouili vrazy jako lska (p?tulnost, nklonnost, p?chylnost), lhostejnost (nete?nost, nevmavost, indiference), svr (nenvist, odpor, z?, nep?telstv). Tyto t?i vlastnosti (atributy) rozhoduj, ur?uj, ?e, prost? hbou chovnm nejenom ?lov?ka ale celho vesmru, tedy od atomu p?es ?lov?ka a po hv?zdn nebe nad nmi (galaxie), vichni a vechno je pod?zeno t?mto t?em zkladnm princip?m. Jak podle t?ch starch materialist? t?eba probh spojovn atom? do molekul. To m kad atom ksob? p?ipevn?n jaksi h?ek, a kdy takov atom potk jin atom, mohou nastat t?i situace: 1. Bu? si jsou sympati?t, a to se do sebe zah?kuj. 2. Nebo kolem sebe lhostejn? nevmav? projdou a bez zjmu se mjej. 3. Anebo do sebe surov? vraz, a jiskry ltaj, n?kdy a do sebezni?en. U lid je to p?ece stejn, no ne? U atom? je takov nejvce p?tuln uhlk, ten se zah?kne snad skadm jinm atomem, ale i vodk a kyslk ba i k?emk se velice rdi skoro skadm kamard. Zato takov neon, xenon, argon, hlium jsou nete?n kokol, preferuj samotu a neradi se skmkoliv p?tel. A samoz?ejm? takov transurany napadnou vechno, co potkaj. Vdy? tihle dva filosofov definovali svmi poetickmi pojmy gravitaci, elektromagnetick odpuzovn, atomovou bombu ba i ?ern dry. Zopakujme si jet?, co tvrdil Zenn zEleje, tedy ty jeho proslaven aporie. p nikdy nedolet do ter?e, p?ece nejd?ve dolet do poloviny vzdlenosti, pak do dal poloviny t poloviny, pak do dal poloviny Prost? vdycky dolet do poloviny a bude se neustle p?ibliovat ter?i, ale nikdy ter? nezashne. Podobn? nzorn? ukazoval, e h?l, kterou drel v ruce, m?eme rozd?lit na dv? poloviny, tu polovinu m?eme zase rozd?lit na poloviny atd. atd., ale nikdy nem?eme s tm d?lenm na poloviny p?estat, vdycky z?stane a? sebemen nepatrn ?ste?ka, kterou m?eme rozp?lit. Ale hned, jet? za ivota Zenna, Leukippos a Demokritos tvrdili, e existuje ji ned?liteln atom, take p do cle dolet a h?l nelze na poloviny d?lit do nekone?na. Naskt se otzka, zdali existuje i nejv?t mon mnostv hmoty (?i energie), kter v?t ani o miligram u nem?e bt. Kdy existuje nejmen mon kous?ek hmoty, mus nutn? existovat i nejv?t mon kusisko hmoty. Take tady je ?een. Musm za?t zase nekone?nem. Nekone?no se nejlpe uke na ?slech. M?eme po?tat od jedn a po?d a po?d p?idvat dal jednotku a nikdy stm p?idvnm nebudeme u konce, vdycky lze p?idat dal jednotku. Matematicky je to naprosto nezpochybniteln, stejn? jako matematicky je naprosto nezpochybniteln d?len on Zenonovy hole na poloviny. Fyzikov p?ili stmto ?eenm: Matematikov maj zajist pravdu stm, e ?ada abstraktnch ?sel je nekone?n, e vdycky lze p?idat dal ?slo, e h?l m?eme (teoreticky) d?lit nekone?n? furt. Proti tomu nic nenamtme. Ale vkonkrtnm sv?t?, kter je hmotn, tato matematick abstrakce neplat. Ani ta stm d?len hole na poloviny ani stm nekone?nm p?idvm ?sel. Dokladem faktu, e nekone?no vrealit? neexistuje, sta? nsledujc vaha: Vechny atomy ve vesmru klidn? m?eme spo?tat, ale dal atom u p?idat nem?eme, protoe nen kdispozici. Nelze tedy dal atom p?idat, nebo? u nen v naem vesmru p?tomen, tm pdem nekone?no kon?, u nen nekone?nem, nen u co p?idat. Matematicky samoz?ejm? p?idvat m?eme furt a furt, ale v realit? tot nelze. Obory tzv. vy matematiky (infinitezimln po?et) sice operuj snekone?nm po?tem a vy?e tm spoustu kol?, take to asi kn??emu prakticky vhodn a upot?ebiteln je, kdy se p?ibliuj knekone?nu ?i knule. A nula, ?ili nic, tak ve fyzikln realit? neexistuje a p?esto bychom se bez n u neobeli. Abstraktn pojem nuly pr vymysleli Indov a rozvinuli arabt u?enci. Nula v realit? neexistuje, nem existenci a p?esto si matematiku bez nuly ovem nedovedeme v?bec p?edstavit. Nulu povaujeme za ?slo a pouvme ji naprosto b?n?, existuje dokonce cel obor matematiky zabvajc se p?ibliovnm se knule. Jak charakterizovat, jak popsat ono nic? Pokud m n?co existenci, tak mus mt nutn? n?jak vlastnosti. Nic dn vlastnosti nem, tud nem ani existenci. P?mo absurdn by bylo, kdybychom si t?eba cht?li ukrojit znekone?na p?t procent. Odkrojili-li bychom si znekone?na t?eba pouh jedno procento, to i to jedno procento by bylo nekone?n. Takt takov ty ?e?i o tom, e sv?t-vesmr vznikl zni?eho, mne vdycky docela vyto?. B?h ?ekl: Budi sv?t, tak takov nzor p?enechejme nboenskm fanatik?m. A jet? jeden d?kaz neexistence nekone?na. Teoreticky p?edpokldejme, e existuj dv? nekone?na - nekone?no hmotn a nekone?no kvarkov. Kdyby existoval nekone?n po?et hmotnch atom?, tedy proton? a neutron?, jinak tak nekone?n mnostv hmoty, to by se hmota vlastn gravitac, nekone?nou gravitac, ?tila nekone?n? dlouhou dobu do ?ern dry, kter by nikdy nezanikla, furt by do n padala hmota, neb by j bylo nekone?n mnostv. A naopak, kdyby existovalo nekone?n mnostv kvark?, to by zase neustle trval velk t?esk, trval by nekone?n? dlouhou dobu, nikoliv miliardtinu nanosekundy, protoe nekone?n mnostv kvark? by neustle trvale nekone?n? dlouho ivilo velk t?esk. e by to bylo takov kole?ko? Hmota miz v ?ern d?e a m?n se na kvarky. A zase ty kvarky se m?n na hmotu velkm t?eskem a nikdy tomu nebude konec. No nen to fajnov teorie, no ne? M jenom jednu vadu, neodpovd realit?. *** No a zv?rem kone?n? n?co o t?ch zhadnch kvarcch. Kvarky si m?eme p?edstavit jako jaksi energetick bal?ky. Kvarky jsou ale r?zn? energeticky nabit. Zatm znme est kvark? a est antikvark?. Jsou to: kvark down (dol?, d), kvark (nahoru, u), kvark strange (podivn, s), kvark charm (p?vabn, c), kvark J, kvark bottom (doln, b). Zajmav realita je, e protony a neutrony, tedy nukleony jsou sloeny jenom zd-kvark? a u-kvark?. Kde jsou schovny ty ostatn kvarky? P?ed tm tzv. velkm t?eskem, tedy p?ed ?trncti miliardami let, neexistovala hmota a logicky ani prostor ni ?as, prost? n vesmr tehdy nebyl. A co bylo? No prv? jenom ty kvarky! Sv?t kvark? je diametrln? odlin od naeho sv?ta. Kvarky jsou nehmotn, tud nemaj dn rozm?r. Pro kvarky proto dn dimenze neexistuje, ij tedy v nulov dimenzi, pokud to tak v?bec lze ?ct. Prostor u nich neexistuje, nebo? prostor je vlastnost hmoty. Zajist u nich neprobh ani ?as. Co je to ta jejich energie, jakou m formu, o tom nemme tuen. Vme jenom, e to nem?e bt t?eba gravitace, ani elektromagnetick p?italivost a odpuzovn, ani radioaktivita, ba nem?e to bt ani teplota. Energie, kter my znme, jsou vlastnost hmoty, a kdy u nich hmota nen, tak ty vechny nm znm energie to tak nemohou bt. P?i velkm t?esku ale vnep?edstaviteln? krtkm okamiku vznikla hmota a tud i prostor, kter se vmiku okamit? nafoukl do dnench rozm?r? bez ohledu na Einstein?v zkon, e nelze nikdy za dnch okolnost p?ekro?it rychlost sv?tla. Ktomu nafouknut m?lo dojt n?kdy mezi 10 na mnus 36 sekundy a 10 na mnus 32 sekundy. Opravdu, rychlost sv?tla je mezn, a je fakticky nep?ekro?iteln, ale to p?ece plat pouze vnaem hmotnm vesmru, kdeto tehdy p?i velkm t?esku ovem dn hmotn vesmr jet? neexistoval, take prostor se mohl bez problmu nafouknout naprosto nep?edstavitelnou nadsv?telnou rychlost. A prv? vtom okamiku za?al tak fungovat (probhat) ?as. A to nafouknut prob?hlo synchronizovan? se vznikem ?asu, take dn p?rodn zkon poruen nebyl. Kdyby ?as vznikl o miliardtinu nanosekundy d?ve, tak by dn n vesmr nemohl u vzniknout, neb by u platila mezn rychlost. No a jako patafyzik p?idvm pln? zv?rem vy?een t nejv?t kosmologick zhady. Samoz?ejm? to ?een je patafyzick a zrove? i patafilosofick. Nejd?ve definovn problmu: P?i velkm t?esku, tedy p?i vzniku naeho vesmru, se pouze necelch p?t procent kvark? p?eformtovalo na hmotu, tedy na n vesmr, kter pozorujeme a o kterm bdme. Devadest p?t procent kvark? ovem prom?na na takovou hmotu v?bec nezajmala. V?dto?i ale odhaduj, e dalch 25 procent kvark? se sice tak p?etransformovalo na hmotu, nazvme ji temnou hmotou, ale o tom, jak vlastnosti ta temn hmota m, nemme pru. No a ten zbytek, t?ch sedmdest procent kvark?, se na n?jakou prom?nu na hmotu pln? vykalalo a z?stalo beze zm?ny nadle kvarky, nazvme je temnou energi. Velk t?esk vznikl celkem primitivnm a velice jednoduchm zp?sobem. T?i kvarky obalilo gluonov lepidlo a vznikl prvn proton, tedy hmota, a samoz?ejm? prostor a ?as. Vechny kvarky, co jich jen ve vehomru existuje, se ocitly najednou vprostoru, co pro n? byla naprosto okujc zleitost, vdy? jet? p?ed chvili?kou ily vnulov dimenzi a te? se najednou ocitly vprostoru ?ty?rozm?rnm. A m?eme popsat, jak na tu zm?nu reagovaly. 95 % kvark? to ponechalo vklidu a nezjmu, nadle si ij i dnes svm d?v?jm ivotem, velk t?esk neberou prost? na v?dom. Pro n? n?jak vysok teplota, n?jak gravitace, n?jak prostor jakoby ani nebyl, vdy? to se p?ece tk pouze t nepatrn ?sti, t?ch p?ti procent. No a prv? ta p?tiprocentn menina ostatn kvarky nezajm, ale zato zajm ns. Tam se d?ly zajmav v?ci, p?mo divok ?d?n a orgie nevzanosti. Gluony p?i t vysoknsk teplot? hledaly d-kvarky a u-kvarky, aby je mohly obalit a slepit dohromady. No a kdy jich u slepily a obalily celch p?t procent, dolo gluonov lepidlo a dal protony proto u nevznikaly. N vesmr byl pln proton? a neutron?. A ty se vzjemn? kamard, take vznikl vodk. No a n?jak jin kvarky zvan elektrony se ze zv?davosti na to kamard?n zvky dvaly. Ob?as se potkali dva vodci a dali se dohromady a vzniklo hlium. A n vesmr se zaplnil vodkem a hliem a zase se vichni vzjemn? p?itahovali a a jich bylo pohromad? velice moc, za?aly vznikat hv?zdy prvn generace atd., atd. A to je cel n ?ty?rozm?rn vesmr, to je vechna ta pozorovateln hmota, tedy Ml?n drha, galaxie a metagalaxie. To je t?ch p?t procent, kter mme u docela dost prozkouman a kter neustle divoce ?d jako pominut a provd p?mo neuv??iteln kousky, vylomeniny a neskute?n skopi?iny. Takov ?ern dry jsou toho dokladem. Co to vlastn? ta ?ern dra je a jak vznikne? Nae hmota, tedy protony a neutrony, atomy a jejich slou?eniny maj takovou normln (jakoby lidskou) vlastnost, navzjem se p?itahuj, ?k se tomu gravitace. Kdy vyhodme kmen sm?rem knebi, tak p?ece do nebe nedolet, nbr zase tou p?italivost (gravitac) spadne na zem, nebo na hlavu hzejcho. A je jasn, e ?m v?t shluk hmoty, tm m v?t gravitaci. T?eba nae slun?ko je takov oby?ejn b?n hv?zda, kter ksob? p?ithla docela dost hmoty, no a ta hmota se ksob? p?li natla?ila, ale to se n?jak nelb elektron?m a tak hromadn? opout?j jdra a prchaj pry?. Nukleony jsou tak nama?kny ksob?, co zp?sobuje vysokou teplotu atd., atp. Ale vnaem vesmru jsou i obrovitnsk hv?zdy, kter ksob? p?ithly t hmoty a p?li moc. No a jak vme, veho moc kod. No a takov hv?zda-Otesnek po?d jenom ere a ere a ere a tm vlastn? pch sebevradu. A co se d?je uvnit? on obzn hv?zdy? Elektrony samoz?ejm? stejn? jako u naeho Slunce opout atomy, ale protoe uvnit? je velice siln gravitace, nemaj tu slu u odlet?t ven, gravitace je prost? nepust. Atomy se rozpadaj vlivem tlaku na jednotliv nukleony, no a na nukleonech se vlivem takovho prost?ed rozpout gluonov lepidlo a tm pdem se nukleony rozpadaj na ty t?i kvarky, dalo by se ?ci, osvobozuj se od gluonovho lepidla. Take uvnit? hv?zdy vznik sm?sice, p?mo hust gul, kvark?, elektron? a nefunk?nho lepidla-gluon?. Ve uvnit? se m?n (p?etransformuje) na kvarky. No a t?m je hmota lhostejn a ani teplota jim nevad, je jim lhostejn, zdali je horko nebo zima, to se jich p?ece netk. I gravitace je jim k smchu. Kvarky shmotou v?bec nemluv, nereaguj na ni. N?jak protony a neutrony jakoby pro n? neexistovaly, vak tak snadno a bez problm? prolet na zem?koul a stejn? tak nam sluncem, ani by to n?jak zaregistrovaly (a ani my to nezaregistrujeme). Kvarky z?ern dry odpluj, p?esn?ji - roz? ?ady tzv. temn energie. Mohou sice roz?it t?eba i ?ady temn hmoty, ale o tom panuj neshody, protoe po?d nevme, co to je. Obrovitnsky tlust hv?zda tedy svou gravitac vlastn? pch sebevradu, tzn., e v?ern d?e miz nae hmota a m?n se na temnou energii (?i na temnou hmotu?). No a ?ern dra se prost? vypa?, odlet z n vechny kvarky, a jakmile se gravitace tm nikem zmen na p?ijatelnou mru, to vznikne bl trpaslk, men ne nae zem?koule, bude to studen hv?zda sloen zt?sn? na sebe nama?kanch nukleon?, to je poz?statek t?ch, u kterch jet? z?stalo to gluonov lepidlo. Tak tragicky kon? nenaranost vdycky, e? *** Dal kvarky, t?ch 25 procent, na kter u nezbylo to gluonov lepidlo, se pr tak cht?lo stt hmotou, ovem jak to provst bez gluonovho lepidla? Vme mlem tutov?, e jsou hmotn, ale tak vme, e to nejsou protony a neutrony. ?m teda jsou? Nevme. Jsou to prost? obrovitnsk mra?na, shluky kvark?, kter se chovaj jako n miniaturn proton. P?edstavme si obrovitnsk proton sloen ne ze t? kvark?, nbr sloen z miliard a miliard kvark?! To to je ta temn hmota. Jsou dokonce teorie, e existuje n?jak lep lepidlo ne to gluonov, a to lepidlo slep t?eba tisce kvark? vn?jak p?li t?k jakoby proton. Zatm se ale takov slepenec nepoda?ilo objevit a u v?bec ne vytvo?it, ani venevskm CERNu se to nezda?ilo. Takov lepidlo holt neumme vytvo?it a nen jist, zdali by mohlo v?bec existovat. Temn neviditeln hmoty je p?tkrt vce ne hmoty viditeln, ale dn hv?zdy, dn ?ern dry, prost? nic podobnho se u n nevyskytuje, navc ta temn (sp by se m?la nazvat neznm) neviditeln hmota je v??i b?n hmot? prakticky nete?n. Takov mra?no, ?i shluk on hmoty projde p?es nai slune?n soustavu, ani by n?jak n?kdo zareagoval, my ani dokonce nezjistme, e tu prochz a ona zase nezjist, e my tu n?jak jsme, prost? se lhostejn? mineme. Ur?it? ale ty chuchvalce dr pohromad? n?co jinho ne gluonov lepidlo, mon i elektrony v?bec neobhaj kolem jdra, t?eba se jenom tak bezcln? potuluj, ani by zakotvili u n?jakho nukleonu, a samoz?ejm? potom bez elektronov slupky se nijak nesdruuj vmolekuly. T?eba jeden nukleon s tiscovkou kvark? se potk s jinm nukleonem skldajcm se tak z tisce kvark?, no a klidn? se spoj v jeden nukleon se dv?ma tisci kvarky, ale zanedlouho se zase bezproblmov? rozd?l na nukleon s p?ti sty kvarky a druh s tiscem a p?ti sty kvarky, jsou k sob? absolutn? tolerantn, take dn nedorozum?n nejsou, vechno to d?len a rozd?lovn probh vpoklidu. P?irovnal bych to klidskm komunitm, jako byla t?eba kv?tinov mlde ?i komunity vojk?, komunity ?ednk?, u?itel?, lka??, d?lnk? ba i stt?, ty se tak mohou r?zn? bezproblmov? spojovat a rozpojovat a p?echzet od jedn komunity kdruh bez n?jakho rozruchu. *** No a t?ch zbvajcch 70 procent jsou kvarky jakoby p?vodn netouc po zm?n?, kter v?bec neberou vvahu, e jsou ve ?ty?rozm?rnm prostoru, nereaguj na n?jakou gravitaci, nezajm je teplota a naprosto ignoruj nai hmotu. T?eba takov neutrino prolet na zem?koul, ani by si toho vimlo, prolet sluncem jakoby nic. My sice m?eme zjistit, e kolem ns proltlo, ale chytit se nm neutrino zatm nepoda?ilo. P?jde to v?bec, kdy si ns v?bec nevm, jako kdybychom neexistovali? Ned?l si zns srandu? No a to je t?ch 70 procent kvark?, kter n?jak nechpou, e jsou u v prostoru a nadle si mysl, e prostor neexistuje. No a ty kvarky, kter ignoruj hmotu, v?dci nazvaj temnou (lpe neznmou) energi a prv? ona zp?sobuje i sou?asn rozpnn naeho vesmru, asi se jim nelb pobyt vprostoru, asi se vn?m ct jakoby uv?zn?n a tak prostor neustle zv?tuj. Kdyby toti ta temn energie neexistovala, to by se n vesmr vlivem gravitace naopak neustle smr?oval a knule. Temn energie m ovem p?evahu nad hmotou vpom?ru 70 ku 30, take gravitace nem anci. Vbudoucnu tud nastane tzv. velk roztrh, kdy n vesmr a prostor zase zmiz. Prostor se bude neustle zv?tovat rychlost sv?tla, hv?zdy postupn? pohasnou a ve se bude m?nit zase na vodk a hlium a pak jet? na protony a ty se tak rozpadnou na kvarky a zase znova vznikne vesmr bez prostoru a bez hmoty a bez ?asu a budou zase existovat pouze nehmotn kvarky. No a m?e zase za?t nov velk t?esk a tak po?d dokole?ka dokola. A kdy o kvarcch v?bec nic nevme, tak m?eme popustit uzdu imaginaci a vymlet r?zn fantastick teorie. Kvarky nemohou mt n?jak tvar, jsou p?ece nehmotn, kvark tud nem?e bt n?co jako malinkat se?ka, krunice ?i kruh, spirla (struna), kuli?ka, n?co jako nepravideln kous?ek zaschlho blta, prost? nem?e mt naprosto dn tvar. To ovem platilo v neprostoru p?ed velkm t?eskem. Jenome kdy se ocitly v prostoru, tak se jejich ivotn prost?ed radikln? zm?nilo, prostor na kvarky nutn? musel n?jak zap?sobit, podobn? jako kdy se lid dostali z feudln spole?nosti do spole?nosti kapitalistick. Nebo podobn?, jak jsem uvedl ve, molekuly vody v r?znm prost?ed nabvaj r?zn formy, pro? by to nemohlo platit i pro kvarky? P?ed velkm t?eskem m?ly vechny kvarky nulovou hmotnost, tedy dnou. A co kdy v prostoru p?ece jenom n?jakou nepatrnou hmotnost prv? vlivem prostoru zskaly? Fyzikov o tom ?kaj, e zskaly nenulovou hmotnost, tedy tak malilinkatou, e to nedokeme naimi prost?edky zm??it, ale p?ece jen, a? nepatrn? miniaturn a docela nepost?ehnutelnou hmotnost maj. A co kdy v prostoru prv? proto takov velijak podoby nabvaj? P?ece t?i kvarky v protonu u m?eme zm??it a vypadaj jako kuli?ka. A kdy nukleon zm??me a vyd?lme t?emi, to mme rozm?r kvarku. A co kdy je kad kvark troi?ku jin, troi?ku odlin, stejn? jako lid, kad jsme p?ece troku odlin od druhho, a? cizinci, t?eba Vietnamci a ?ernoi nm p?ipadaj naprosto stejn, my jim tak. Take m?e dle mne existovat nekone?n mnostv kvark?, z nich kad je alespo? troi?ku jin a odlin od jinho. A pro? by kvarky (n?kter) nemohly mt i tvar kvarku umst?nho na na zahrad?? Tedy tvar toho Mbiova psku? Vlastn? vechny kvarky celho Vehomru jsou soust?ed?ny na hran? Mbiova psku umst?nho na na zahrad?. Je to logick, nebo? ona hrana je toti nekone?n, nem nikde ani za?tek ani konec, co je znak ?i charakteristika nekone?na, jinde bt nemohou, copak jsou n?jak dv? nekone?na? Tedy vechny kvarky jsou na m zahrad?, co je velice velmi zajmav, no ne? Z uvedenho pojednn je naprosto z?ejm, e patafyzika je nadv?da, kter zn odpov?di na vechny otzky vehomra a uvd tak ?een vech problm? sv?ta. Samoz?ejm? e odpov?di a ?een otzek a problm? je patav?deck a patafilosofick, jin ani bt nem?e. *** To je ten nad-kvark, kter p?istl na na zahrad?.
|
