Perli?ky z tisku za rok 2017 PDF Tisk Email
Napsal uživatel Argail-cz   
Čtvrtek, 03 Leden 2019 15:29

Perli?ky ztisku za rok 2017

Perli?ky ztisku za leden 2017

*?ulk: Jene marn slva, a? to zn elit?sky nebo ne, ono to tak skute?n? donedvna nejen v ?echch, ale vude existovalo. Vldla diktatura elit: profesor?, kn?, lka?? a u?itel?. Ti byli gatekeepery, ur?ovali, co se dostane do novin a do ?asopis?. Huskovsk reim od?zl intelektuln hlavu nroda od t?la a bezhlav t?lo, nev?douc si rady, tup? odkloptalo do slep uli?ky infantility a idiocie. Dodneka ur?uj diskurs v ?esk republice s prominutm p?edevm idioti. Chyt? lid jsou na okraji spole?nosti, anebo se ve?ejnmu diskursu rad?ji vyhbaj. (To, e jsou univerzitn profeso?i a spisovatel sv?domm nroda, tak to platilo mon tak v dob? ?eskho nrodnho obrozen.)

*Blisty: Donald Trump je usv?d?en lh?. Le ?asto a lehce. Le o zsadnch v?cech i o v?cech trivilnch. Le, aby se vyhnul vin? a aby p?ilkal slvu. Le, kdy je zran?n jeho pcha a kdy je zpochybn?na jeho pompznost. Nenvid novin?e, protoe, kdy d?laj svou prci sprvn?, vc hledaj pravdu ne aby jeitn? posilovali sv ego. Tisk n?kdy omylem tiskne nesprvn informace, ale v?tina toho, co tiskne, je sprvn. Skute?n? nezvisl tisk nen pln politickch stoupenc?, ale politickch odp?rc?. Nam kolem je nazvat le l. Li jsou zporn, protoe jsou opakem pravdy - a Trump le nep?etrit?. Krom? toho, ten, kdo nem morlku, nem?e bt demoralizovn. Vodu ze skly nevydmte. Problm nen tisk, ale prezident.

*Neurolog a filozof Jan Payne: Podstatou demokracie nejsou volby, jak si mnoz mysl, ale je to ochrana jednotlivc?, slabch a menin. Tm se udruje demokracie, ne tou v?tinou. Vm o tom, e existuje po?ad v?novan homosexul?m, co je jednozna?n menina a nikde jinde se v televizch neobjev, leda by se j n?kdo zasml. A my pot?ebujeme takov ochrany menin. Tady je ance to zkonem zavst do systmu televize.

*BIS v polovin? roku 2012 na svm oficilnm webu reagovala na ?lnky dvou novin?? Respektu, Jaroslava Spurnho a Ond?eje Kundry. Zkladnm kamenem novin?sk stavby obou ?lnk? jsou spekulace, domn?nky, polopravdy a li, jejich clem je Bezpe?nostn informa?n slubu popinit a ve?ejn? obvinit z hrubho selhn, pe se v prohlen civiln kontrarozv?dky.

*Slovensk ministr vnitra Rbert Kali?k: Korupce v nejvych kruzch neexistuje, proto ji nelze sthat.

*Martin Putna: Existuj jen dv? strany: Strana evropsk demokratick s k?dlem socilnm, liberlnm, zelenm a k?es?anskm. A Strana populistick prokremelsk s k?dlem komunistickm, faistickm a bezbarevn? vstovnm. Ta prvn v??, e zle na pravdivch informacch. Ta druh si mysl, e zle jen na p?esv?d?ivosti, s jakou ?k to, co se prv? hod.

*Putna mluv o tom, jak se n?kde z?astnil n?jakho tajnho semin?e, kde vystoupil Daniel Kroupa a ?ekl: Dobr den, j jsem Kroupa, podepsal jsem Chartu 77. Putna l?, jak ho to naplnilo obdivem, jak mu srdce builo radost, tak to p?mo pe. To je opravdu velmi rozkon, protoe to jako by popisoval svou prvn lsku.

*Petr antovsk: Z mnoha chartist? se stali vznamn politi?t exponenti. Je to celkem logick, protoe mnoho chartist? se stalo chartisty prv? pot, co p?ili o sv p?edchoz paalky z padestch a edestch let. Prohrli sv?j boj o opanovn KS? z let 68-69 a byli z t strany a od moci vystr?eni, take se celkem pochopiteln? sdruovali v neformlnch aktivitch. Te? ta politick charakteristika t skupiny vyla najevo, jsme u sedmadvacet let sv?dky toho, jak se ti lid na scn? pohybuj, jak dr a hlavn? nedr nzory, jak m?n sv stranick tri?ka. Petr Pithart je u asi ve ?tvrt stran?, jeho kolegov stle prom??uj sv afinity a chovaj se velmi ?elov?, aby se udreli co nejble k rozhodovacmu procesu a k moci. Kdo chce, ten v, o co lo v roce 68-69, kdo chce, tak v, o co lo v roce 1977. Sta?ilo by uvst katalog t aktivity.

*Vladimr Ku?era: Zna?n ?st zdravho selskho rozumu je socilnmi st?mi doslova zavirovna. A smrk, kale, chrchl, plive vechny tyto choroboplodn zrodky dl kolem sebe. Bez pouit kapesnku. Ned se nic d?lat. Jsme v informa?n vlce. Neza?ali jsme ji. Byli jsme napadeni. Musme s tm n?co d?lat. Jinak zblbneme. Stle v?t ?st obyvatelstva se bude p?ikln?t k ruskmu pojet pravdy coby veobecn? p?ijatmu (a p?ijatelnmu) lhan. A k autokratickmu systmu, protoe ten nakonec za?d, aby vichni v??ili jenom v to jedno a to tak ?kali. Jakousi pravdole ?i lipravdu. Bude p?esv?d?ena, e Putin a Zeman jsou jedin pravdomluvci a nositel ?du. Samoz?ejm? ?asem mon tak n?jac jin. Adepti na tyto funkce se nachzej snadno.

*Tajemnk Prouza na Radiournlu poloil otzku, co si po?nou britt zem?d?lci bez dotac z EU a v?bec cel Britnie. Ta Britnie, kter je do EU ?istm pltcemtvrdm to cel lta, e u na zkladn kole by se m?lo vyu?ovat, co je to m dti - dal. (Macek)

*?etina je jazyk vtipn: Proboha, pro? se do veho Soros?

*Soros: Odvedli jsme na Ukrajin? p?kn kus prce.

*George Schwartz-Soros je povaovn za ve?ejnou tv? Rothschildova bankovnho klanu. Podle ?esk Wikipedie pr v roce 1997 prohlsil, e: Pokud n?kdy existoval mu, kter by mohl bt vzorem idovsko-plutokratickho bolevickho sionistickho sv?tovho spiklence, pak jsem to j. (Podle Sidney MorningHerald, 15/11 1997.) Ve st?edn Evrop? u podporoval polskou Solidaritu, ?eskoslovenskou Chartu 77, potom vechny mon sttn p?evraty na Balkn? a zasahoval do d?n v t?chto zemch p?mo i nep?mo. A tak se zaslouil o vytv?en dluhovch past, kterm dodnes ?kme ekonomick transformace, popisuje Zbo?il.

*D?ve proti Sorosovi tvali komoui, te? Orbn?v poh?nek. To jsou siln indicie, e Soros m pravdu, odpov?d?l ParlamentnmList?m.cz ?estn p?edseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.

*Jen upozornm na to, e v Irku NATO nebojovalo. V Libyi sice bojovaly ur?it mocnosti, kter jsou ?leny NATO, ale ne NATO jako takov, pou?il Schwarzenberg.

*Jinak dnes v HN siln trojka Honzejk (Zeman je vylitej kretn), Marjanovi? (Trump je kretn) a Sedl?ek (vichni jsou kretni, jenom j jsem makroekonom ?SOB).

*Vech osm let svho prezidentstv se Obama nachzel v objet jedn iluze: v??il, e jeho prce spo?v v tvorb? projev?.

*Libor Rou?ek: Barack Obama bude zapsn jako velk prezident, po boku Lincolna ?i Roosevelta. Trump nerozum Evrop?, ale oni mu to vysv?tl. Lid z Trumpovy administrativy budou mt nejprve za kol Trumpovi vysv?tlit situaci v Evrop?, vysv?tlit mu, co to je Evropsk unie a na jakch principech funguje.

*Blisty: Kadm dnem p?ichzej dal a dal d?siv zprvy o jednn nevypo?itatelnho maniaka, xenofoba, rasisty a nsilnka, kter se stal prezidentem Spojench stt?.

*Tom Klva?a: M draz ameri?t p?tel. Nen jin cesty, v prezident je prokazateln cvok. Prosm, odvolejte jej p?i nejbli p?leitosti. Republikni jsou jako krlk p?ed kobrou. Nev?d si s Trumpem rady. Trump je nebezpe?m pro liberln demokracii. Jeho projev je na rovni ka est t?dy. Nev skoro nic. Jeho znalost kon? u novinovch titulk? a prvnch t? ?dk? kad zprvy. Byl to projev opravdovho losera.

*Michael antovsk: Byl to takov troku projev pro t?ch dolnch 300 milion? Ameri?an?. V tom projevu byla takov nalhav nota. Trochu takov mysl p?evrtit Washington, Ameriku a mon i sv?t naruby. A z minulosti mme p?klady jinch v?dc?, u kterch to takhle za?nalo, a ne vdycky to dob?e skon?ilo.

*Peszynski poznamenal, e ve slun a normln spole?nosti by prase jako Trump nemohlo bt nikdy zvoleno.

*Trump?v projev v ?T zhodnotil amerikanista z TOP 09 Jakub Lep: Jako by promluvili odbor?, komunista a Republikn. Zstupce fredaktora zpravodajstv ?T pot na Twitter napsal, e pokud to bude takhle pokra?ovat, budou se Trumpa na tiskovkch moci ptt jen ParlamentnListy.cz.

*Je o?ividn, e CNN pokra?uje v taen proti Trumpovi. Mdii vytv?en obraz zvolenho prezidenta mus nutn? u Ameri?an? vyvolvat mrn zmatek: Tak je Trump protirusk? Je Trump prorusk? Nebo je nyn protirusk s tm, e je prorusk?

*Gabal: My neud?lme stejnou chybu jako ve Spojench sttech, kde teprve po vt?zstv Trumpa analyzuj. My se brnme p?edem, my to nep?ipustme.

*John F. Kennedy, byl zavrad?n d?ve, ne mohl proti CIA zashnout. Kennedy v??il, e se nem?e postavit proti CIA, p?ed tm, ne bude podruh zvolen. Zpod?n dalo CIA ?as za?dit jeho atentt. Trump, jak se zd, pochopil nebezpe? a oznmil, e hodl doplnit svou ochranku ze Secret Service (kter pracovala proti JFK), vlastn ochranou. Nen to pozoruhodn?

*James Traub: Pokud USA nebude podporovat demokratick a liberln principy, jak to d?laly ve sto uplynulch letech, nikdo jin to d?lat nebude. A to vakuum zapln n?kdo, jeho hodnoty nejsou ani demokratick ani liberln. Plny Donalda Trumpa o siln nrodn Americe mohou USA vrtit o sto let zp?t.

*Donald Trump by cht?l prosazovat politiku usmi?ovn s Ruskou federac, ale naopak asi bude chtt konfrontaci s ?nou. Konec konc? rusk zdroje, o kterch snila kdysi Madeleine Albrightov, se daj koupit. ?na jako celek nikoli.

*Trump je podnikatel a jist? si sta?il vimnout, e se sv?t dvno nedobv vlkami, ale pen?zi a p?j?kami, kter vytv?ej dluhovou zvislost. V, e USA nebyly schopny vyhrt po roce 1945 dnou vlku. V, e zbrojen umrtvuje obrovsk mnostv kapitlu, kter pak chyb jinde. Inaugurace 2017 byla v podstat? odpolitizovna. Slovo b?h se ozvalo daleko ?ast?ji ne jakkoli jin. B?h m dodat moudrost prezidentovi a ehnat Americe. Ob?ad p?ipomnal crkevn ob?ad. Mon za?ne platit pravidlo, e demokracie je jen kdy vyhraju j. V opa?nm p?pad? vzh?ru do ulic! Jako bychom to neznali.

*P?ed dvaceti lety psal Time o tom, jak Ameri?ani vybrali Rus?m Jelcina. Te? pe o tom, jak Putin vybral Ameri?an?m Trumpa.

*Trump Trumpovi? Trumpon?nko.

*Trump se p?ibliuje k Putinovi a americk jednotky k hranicm Ruska.

*Jadern zbran? a s nimi spojen bezpe?nostn strategie byla vdy zaloena na tom, e akt?i si vzjemn? dreli n? na krku. To se v dnenm bezpe?nostnm prost?ed u d?lat ned - jak chcete n?koho dret pod krkem, kdy ani nevte, kdo je a kde se nachz? S takovou vzvou jsme se nikdy d?ve nesetkali, zd?raz?uje americk generl. Stanley Allen McChrystal.

*V Mosulu je vce ne 200 tisc budov. ?ekn?me, e kad z nich m est mstnost. To znamen 1,2 milionu mstnost, kter musme projt a ujistit se, e jsou ?ist. A v t?chto 1,2 milionu mstnost musme navc odd?lit nep?tele od zde ijcch civilist?, vysv?tlil agentu?e Reuters americk generl Joseph Martin, kter je zodpov?dn za pozemn jednotky.

*Csa? z bo milosti jako masov vrah? Dme-li dohromady statistiky prvn sv?tov vlky, dosp?jeme k zv?ru, e z ?eskho nroda byl kad dest ob?an tak ?i onak postien (zabit, zmrza?en, zdravotn? postien, oebra?en). Christopher Clarc v knize o p??inch prvn sv?tov vlky otzku viny odsouv do pozad. Tvrd, e otzka, kdo zavinil vlku, je zavd?jc, protoe koneckonc? jej zrod je v?c samovolnho pohybu, kdy se stty a nrody dostvaj do transu podobnmu nm?s?nictv, a s nadenm se hrnou do vzjemnho zabjen. Autor mnoho sil v?noval tomu, aby zbavil rakouskho i n?meckho csa?e na??en, e na nich z?stane ?ern Petr podpalova?? sv?tov katastrofy.

*Europoslanec Svoboda: Assad provd genocidu na vlastnm obyvatelstvu. Nap?. p?ed pr tdny m?stem prochzely jeho milice s adresami odp?rc? a vyvra?ovaly jejich eny a d?ti. Statisticky vzato, takov ISIS je proti Assadovi banda amatr?, kte? sice svoji brutalitu medializuj, ale co do po?tu ob?t jsou ?dov? za Assadem.

*Katolick kn?z Evermod Jan Sldek ?k, e lidovci nejsou v?rni k?es?anstv - jen koryt?m. Kdy vidm kdysi katolickho kn?ze, jak tajtrlkuje okolo neomarxistickho buddhisty a otvraj spole?n? jaksi pr?duchy za obdivnho k?ep?en ministrovch stranickch soudruh?, tak se ptm: Co je na lidovcch k?es?anskho? Obvm se vak, e Nov zkon nepat? mezi pravidelnou ?etbu pana poslance Svobody. Vybodn?te se na to, co jste slbili Bohu, biskup?m a jinm svm p?edstavenm, odho?te b?emeno kn?stv, vstupte do KDU-?SL a my vm zprost?edkujeme politickou kariru.

*Copak lze kritizovat gerontokracii v Sadsk Arbii, kdy od ns kupuje zbran? za miliony, kter pak posl svm mil?k?m na boj za demokracii v Srii?

*V roce 2016 v USA shodily 26.171 bomb v sedmi zemch na celm sv?t?. Z nich bylo 12.192 bomb shozeno v Srii, 12.095 v Irku, v Afghnistnu 1.337, 496 v Libyi, 34 v Jemenu, 12 v Somlsku a 3 v Pkistnu. V lo?skm roce v USA shodily o 3.027 bomb vce, ne v roce 2015.

*O panu Gajdarovi vypovdal jeden z jeho tehdejch pomocnk? takto: ?kal jsem mu, e pokud zni?me vrobu, okolo kter byly vybudovny tzv. monom?sta (to je m?sta, kter prakticky ze 100 % zvisela na t kter tovrn?), tak tam lid p?ijdou o vekerou monost vd?lku a um?ou hlady. Gajdar na to odpov?d?l - A co m bt? Vak oni se narod dal. Tolik k t tragick postav?.

*Kv?ta P: Nejv?tm vlastnkem akci Deutsche Bank je Hamad bin Jasim Ben Jaber Al Thani, emr z Kataru. vcarsko je to?it?m globln neofeudln finan?n lechty. Co chce, nm p?edvedla p?i otev?en novho gotthardskho tunelu. A? se stane, co se stane, vcarsko z?stane bezpe?nm p?stavem pro kapitl lechty.

*Desetilet trvajc zpadn investice do ?ny, se vrac zp?t na Zpad, ale v ?nsk form? a podle ?nskch pravidel.

*Stalin nebyl dn dikttor, ale v?dce, kter pomohl lidem ud?lat z nejzaostalej tu nejvysp?lej zemi. Kdy zem?el, z?stali po n?m ?ty?i kop?jky a uniforma, cel plat dval na vzd?lanost. Dikttora z n?j ud?lali nep?tel. Ano byl kult osobnosti, ale byla i osobnost.

*Nyn rusofobov stra Zpad nekontrolovatelnmi ambicemi Vladimira Putina, kter, jak tvrd zpadn politici a odbornci, si klade za cl ovldnut sv?ta, chyst se dobt Evropu a sv?t, v?etn? Slune?n soustavy.

*Turkom asi nedochdza, ak je americk stratgia. Vtiahnu? Turkov na mnov pole a tam ich necha?, nech si tancuj.

*Friedman v roce 2009 napsal, e po rozpadu SSSR se vechno to? okolo USA a u to tak z?stane. Cel 21. stolet bude poznamenno zkladnm sporem mezi USA a zbytkem sv?ta. Ten se bude snait z druhotnch velmoc slepit koalici, kter by zkrotila a kontrolovala USA. Ty budou jednat preventivn? (!), aby tomuto sil zabrnily. Jinmi slovy, kad, kdo se bude brnit celoplanetrnmu ovldnut ze strany USA tak napadne zjmy USA, a ty budou konat v sebeobran?!

*Kdo ovldne oceny, ovldne globln ekonomiku. Proto USA nikomu nedovol vybudovat srovnateln nmo?nictvo a ovldnout vesmrn prostor. Nmo?nictvo USA kontroluje vechny oceny na sv?t? a kad lo? se pohybuje pod kontrolou americkch satelit?, pe Friedman. Takov nmo?n dominance nikdy dosud v historii nenastala. Proto mohou USA provst invazi kdekoliv na sv?t?, kdeto dn zem? nem?e podniknout invazi do Spojench stt? americkch. Nmo?nictvo se stalo zkladem americk bezpe?nosti a blahobytu. Clem USA vak podle Friedmana nen vt?zstv v t?ch loklnch konfliktech! Spojen stty nepot?ebuj vyhrvat vlky. Sta? jim jednodue rozloit ?d v?c, aby druh strana nemohla vybudovat dost velkou slu, kter by jim mohla oponovat. Clem USA nen stabilizovat, ale destabilizovat. N?kdy je dokonce posta?ujc a p?ijateln i drobn porka, protoe i ta spln ?el. Kdy o americkm vvozu destability mluvvali komunisti?t propagandist, poslali jsme je k pku. Nyn je poctiv nezavrat o?i a poloit si otzku: Byli to propagandist, nebo velmi dob? analytici?

*Vlka v Afghnistnu je nejdel vlkou, kterou kdy N?mecko skute?n? vedlo a stle vede, vce ne 15 let! Jak zd?vodnili N?mci vlku v Afghnistnu? Pokud nebudeme bojovat s teroristy tam, pak je mme tady, v N?mecku. sm?vn, a potom Merkelov vpust 1,2 milionu uprchlk? do N?mecka a ti tady provd?j teroristick ?iny. Je to v po?dku? Politici ?kaj N?mc?m, musme bojovat proti teroru, to je d?vod, pro? Bundeswehr mus daleko v Afghnistnu bojovat a pak terorist p?ili na pozvn Merkelov neruen? do zem?!

*N?me?t vojci jdou zp?t na vchodn frontu, kde u le kosti jejich d?d?. 30. b?ezna 1941 pot, co Hitler veden Wehrmachtu sd?lil sv vle?n cle, Joseph Goebbels si poznamenal do svho denku: "N vle?n pln je tm?? dokon?en. Venku nikdo nem pon?t, co chce v?dce d?lat. O to budou vechny jeho dery ni?iv?j. Nae kamufl je zcela sp?n." Adolf Hitler pouval metody vle?n propagandy, kter se pouvaj i dnes v oficilnch zprvch a mainstreamovch mdich, kad den se objevuj znovu li, podvody, informace o vojenskch silch na dajnou obranu. N?me?t vojci jdou zp?t na vchodn frontu - na msto, kde po poslednm vystoupen n?meckho wehrmachtu le kosti jejich d?d?.

*Eduard Chmelr: Egon Bondy mi jednou ?ekl (a tuto okujc mylenku zopakoval v rozhovoru pro prvn ?slo tdenku Slovo, jeho jsem byl fredaktorem, 24. nora 1999), e proti globlnmu kapitalismu by se spojil i s islmskm fundamentalismem.

*Irena Rynkov: Pokud se Putinovi poda?ilo ovlivnit vsledky americkch voleb tak, e vyhrl Donald Trump, potom je to fascinujc a je to neoby?ejn sp?ch Ruska a srde?n? mu gratuluji. Protoe zp?sobit, aby vyhrl americk prezident, kterho chce Vladimr Putin, tak to je skute?n? fantastick zleitost. Musm ?ct, e v tom p?pad? jsou rusk rozv?dky naprosto fascinujc a mohli bychom se vichni od nich u?it. Jene jak si vysv?tlit britsk Brexit. Tady ?lov?k u zase tpe. Byla to sice zatm nejv?t rna pro EU - o tom nen pochyb. Ale zatm nm z?stalo n?jak utajeno, jak Putin dokzal p?im?t britskou konzervativn vldu, aby p?ila s tm svm lenm npadem na referendum o odchodu. Dokonce i ve?ejnoprvn televize k tto zhad? dosud pov?tinou ml?ela. ?lov?k by aspo? ?ekal, e vythnou na Camerona n?jak to kompro. A ono furt nic. A p?itom tenhle Brit u nad?lal vc kody ne Kacziinsk s Orbnem, Zemanem a Ficem dohromady.

*Co ?k sou?asn zstupce velitele americkch sil v Evrop? generl Tim Ray, kdy zd?vod?uje prv? probhajc p?sun tisc? vojk? na rusk hranice? Dovolte mi, abych to ?ekl velmi jasn?: Jde nm o pot?en rusk agrese, zajit?n zemn integrity naich spojenc? a udren Evropy, kter bude jednotn, svobodn, prosperujc a mrumilovn.

*Oberbayerisches Volksblatt nepochybuje pouze o jednom: V t?chto dnech je Putin ur?it? hlavnm vt?zem v americkm dom? pro duevn? chor. Koho zajm putinsk pochmurn mafinsk Rusko, kdy ve Washingtonu probh tak nechutn polvn pnou, e to jet? ani jeden hollywoodsk reisr nevymyslel, uvd OV.

*Polci rad?ji p?ivtali na svm zem americk vojky, kte? maj poslit vchodn k?dlo Severoatlantick aliance. ?ekali jsme na vs hodn? dlouho, po desetilet, uvedl p?i jejich vtn polsk ministr obrany Antoni Macierewicz. Polsk d?jiny jsou staletmi boj? s carem, ryt?skmi ?dy a nakonec i s pruskmi a rakouskmi monarchy. Koneckonc? je jejich sou?st i dosazen dvou Lidimitrij? na moskevsk carsk stolec. To se jin lecht? z evropskch zem nepoda?ilo. Dokonce ani Napoleon, ani Adolf Hitler Moskvu nedobyli. Tak v??n d?len Polska mezi evropsk velmoci zanechv d?jinnou stopu v polsk politice, jejm charakteristickm znakem je hledn spojence, jeho zrada a nakonec hrdinn sebeob?tovn se, analyzuje pozici Polska Zbo?il.

*P?ipomn?l jste mi vyjd?en jednoho ruskho generla, kterho po setkn na Labi cht?li Amci ohromit. Technikou to nelo, tak ho provedli svm tlovm zabezpe?enm. Kdy se ho pak ptali na dojem, tak jim ?ekl: P?kn, ale nikdy nezkouejte zato?it na Rusko. Armda, kter mus pro bojeschopnost svch vojk? thnout do vlky postele, kantny, kina a splachovac hajzly nem proti nm sebemen anci.

*Ilona vihlkov Podvme-li se na projev Si ?in-pchinga, zjistme, e sice globalizaci obhajuje, ale to neznamen, e nevid problmy s n spjat. Spe se sna hledat regulativn a jin ?een, jak problmy, kter v projevu konkretizoval, zmrnit ?i vy?eit. Velice zajmav je, jak p?irovnn ?nsk prezident pouil. Krom? cittu Charlese Dickense hned v vodu projevu pro dokreslen nejistoty na doby, p?irovnv opakovan? sv?tovou ekonomiku k ocenu. Je vude, nelze se schovat, a to ani v p?stavu. ?na - dle jeho slov - se nau?ila plavat (!). Mloco tak p?esn? vyjad?uje to, e ?na svm zapojenm do globalizace necht?la m?nit sv?t, ?i mu vnucovat sv?j model, ale cht?la se stt (jak s oblibou ?kaj Ameri?an) Winner of the same old game - Vt?zem star znm hry. Je to opravdu paradox dneka, e ten, kdo globalizaci nastartoval, nen s jejmi vsledky spokojen a chce ji revidovat (USA), zatmco plavn se nau?iv ??an ji nyn vniv? obhajuj. Krom? toho, e prezident obligatorn? pochvlil ?nsk lid a ?nskou komunistickou stranu a vyzdvihl (jako obvykle) to, e kad zem? m prvo na to hledat svou cestu (jak se nau?it plavat), je to zvltn sv?t, v n?m ijeme. Na obhajobu typicky zpadnho, ko?istnickho projektu, kter spo?v na modernch technologich, a ktermu ?kme globalizace, je pot?eba si pozvat ?nskho prezidenta. O Zpadu to mon ?k vc ne dost.

*Ji? Bt?k: Evropsk sv?t ruku v ruce s bezobsanmi slovy ?i pojmy a politick korektnosti vemonch elit se prom??uje v rosol. Lid se zredukovali na lidsk zdroje a pravice ?i levice (?i s adjektivem liberln) se pouv tak, jak se komu hod.

Tereza: Trump nechpe, o co e se v tom Afghnistnu po?d jet? sname. Ostatn?, pokud si odmyslme skv?l oldy pro vechny z?astn?n okupa?n vojky, tak taky netum Jeden americk magazn zve?ejnil humoristick sloupek ve smyslu George W. Bush se raduje, e od ptku u nebude nejhorm exprezidentem USA v d?jinch. I kdy v to u pr za svho ivota ani nedoufal. Kdy bychom to vzali vn?, by? je to vtip T?il by se po prvu?

*Nicmn?, u dnes je asi jasn, e generl Haftr bude pat?it do veden budouc Libye a spole?nost mu tam bude s velkou pravd?podobnost d?lat Kaddfho syn Sif Islam, kter je dobrovolnm v?zn?m vlivnch milic z jiholibyjskho Zintnu. Nevydali ho do Tripolisu ani do Haagu a te? je v mnoha analzch ozna?ovn za snad jedinho mue schopnho vrtit Libyi jednotu. Sif Islam dod symboliku, tradici i mezinrodn kontakty, kter zskal za studi v Londn?, Haftr to podpo? silou a snad se dlo poda?. Co se t?e on migra?n vlny, lze opravdu p?edpokldat, e v situaci, kdy Haftrovy oddly s ruskou ?i americkou nebo egyptskou pomoc za?nou pochodovat nap?? Liby, nezbude spoust? dihdist? nic jinho ne zavelet k stupu, co v tomto konkrtnm p?pad? opravdu znamen plavbu do Evropy. Jup!

*Na Sv?tovm obchodnm fru v Davosu je hlavn hv?zdou, sv?te div se, Si ?in-pching. A sv?te div se, srdnat? tam obhajuje globalizaci a to, co z ni vyplv - voln obchod a voln pohyb zbo po sv?t?! Zatmco DJT plnuje ochran?sk opat?en a pom?rn? brutln? tla? na americk firmy, aby pracovn msta ve vrob? stahovaly zp?t do USA. On, kapitalista a nastupujc prezident velmoci, kter globalizaci tak n?jak zavedla! Kam jsme to dojeli? Dojeli jsme do sv?ta, kter se nm, jak u jsem ?ekla, m?n p?ed o?ima, doslova v p?mm p?enosu. ?na, kter se postupn? prom?nila v ekonomickou a p?edevm exportn megavelmoc, zkou diktovat chod sv?tovho kapitalismu a Amerika se jen brn a zavr hranice! Neuv??iteln, ale p?itom zcela pravdiv. Jak moc mimo msu jsou vichni ti bojovnci proti obracen se k Vchodu!

*Zsadn chybou je, e se tomu ?k Islmsk stt. Nejde toti o dn stt, ale o mezinrodn hnut. Je to primitivn a perverzn protest stamilion? lid proti ostatnm. V?? svm elitm a za hrob a jin elity jim jet? pomhaj. Islamist se trochu podobaj komunistick internacionle. A to v Srii rozbombarduj, tak se jenom p?eskup a budou pokra?ovat. Vdy? u se dostali i do jin Ameriky.

*Oskar K: Nejnov?j dostupn ?sla britskho serveru World Prison Brief ?kaj, e v USA je 2,2 milion? v?z?? - zatmco ve vce ne ?ty?ikrt lidnat?j ?n? je 1,6 milion? v?z??. V USA p?ipad 693 v?z?? na sto tisc obyvatel. Avak nap?klad v N?mecku je to jen 76 v?z??, v ?esku 213 a na Slovensku 186 v?z?? na sto tisc obyvatel. Podle americkho serveru Gun violence bylo loni v USA spchno 58,1 tisc incident? se st?elnou zbran. P?i nich bylo zabito 15 tisc lid. Podle oficilnch daj? zahynulo loni v USA p?i vkonu sluby 135 policist?. Databze The Washington Post uvd, e v roce 2016 policist v USA zabili 963 lid, podle p?ehledu The Guardien to bylo 1091 lid. Mimochodem, v relativnch ?slech bylo zabito vce p?vodnch obyvatel ne ?ernoch?; nejmn? bylo zast?eleno lid asijskho p?vodu.

*Ji? P?ib? ?ekl v nedvnm rozhovoru pro Prvo, e ?nsk hospod?stv zvis na otrock prci bez socilnho a nemocenskho pojit?n. Zaprv je to nespravedliv soud, v USA jsou bez lka?skho pojit?n miliny lid (mluvilo se o tom i v prezidentsk kampani), a p?esto nikdo tento argument nepouil v diskusch o TTIP; a v Britnii bylo ustaveno nrodn lka?sk pojit?n a po druh sv?tov vlce, to u zde pr?myslov revoluce trvala sto padest let, zatmco v ?n? trv sotva t?icet. Zadruh to nen pravda, na strnkch Sv?tov banky se m?eme informovat o postupnch reformch sm??ujcch k ustaven veobecn social security a health care v ?n?, kter m jednu a p?l miliardy obyvatel. Dodejme, e pr?m?rn v?k byl v roce 1960 v ?n? 45 let, po roce 2000 je p?es 75 let, jak si lze ov??it ve ve?ejn? p?stupnch statistikch. ?nsk univerzity neustle zlepuj sv?j rating, destky tisc ??an? studuj v zahrani? a prudk rozmach ?nskho vzkumu nem?e bt zaloen na otrock prci.

*Nap?klad prvo na rozvod je v Itlii definitivn a od roku 1970. A matematik Alan Turing, slavn rozlutitel n?meckho ifrovacho stroje Enigma, byl v Britnii odsouzen po vlce jako homosexul k chemick kastraci a nsledn? spchal sebevradu.

*Tento ropn dolarov systm vznikl dky transakci, kterou uzav?el n?kdej americk prezident Richard Nixon a jeho ministr zahrani? Henry Kissinger se Sadskou Arbi. Sadov souhlasili prodvat ropu vhradn? za dolary, kdeto Ameri?an jim slbili bezpe?nost a dodvky zbran. A tak se ropn dolar rychle stal uznvanm sv?tovm standardem. Jenome tento systm m sv trhliny, poznamenal Nikolaus Jilch.

*Martin Koller: Nelze pop?t, e odchzejc prezident m v souboji o nejuboejho obyvatele Blho domu v americk historii zdatnho soupe?e. Je jm Bill Clinton. Krom? ubockho f?ukn a naschvl? novmu prezidentovi se Obama p?edvd?l op?t poskakovnm a haleknm do mikrofonu jako cvi?en opi?k. Tak by se ostatn? dal charakterizovat cel jeho druh mandt poskoka globalist? a multirasist?. S Clintonem dujcm na saxofon by mohli zahrt v dalm dlu Vinnetoua na jeho svatb? s Old Shaterhandem, p?padn? vystupovat v n?jak prask kavrn?, kde by nali intelektuly sob? blzk. Mon by se nala i n?jak nhrada za Moniku Lewinskou mezi vyklepanmi komediantskmi kuku?icemi, kter divoce kdkaj proti prezidentu Trumpovi. Zu?iv propagtor obamovsko-clintonovskch vlek J. X. Doleal by si mon p?i dopadu i s americkou vlajkou vzpomn?l, e byl jet? po?tkem devadestch let aktivnm komunistou a p?telem SSSR jako politruk na ministerstvu obrany. Nicmn? nenvistn mediln propaganda proti Rusku se sna p?esv?d?it obyvatele Evropy, e vlka je nutn. A zrove? se v Evrop? stle vol po v?tm po?tu zbran. P?itom NATO reprezentuje 13 % obyvatel zem?koule, ale 60 % sv?tovch vdaj? na zbrojen. Dky Obamovi, Clintonov a Merkelov stle jet? m? vojci k ruskm hranicm.

*tefec: Pokud se Donald Trump skute?n? rozhodne nechat p?esn? v souladu se zn?nm Severoatlantick smlouvy Evropu, aby se o svou obranu starala sama, je ?esk vlda z?ejm? (op?t) p?ipravena sv??it bezpe?nost ?R a jejho lidu do rukou hrdinn n?meck armdy a v?dce n?meckho nroda - Angely Merkel. Podle n?j nejde ani o fantazii. Prvn roz?en NATO prob?hlo v roce 1998 za prezidenta Borise Jelcina, a to se stalo dvno p?edtm, ne ameri?t p?edstavitel mohli ospravedlnit svoji protiruskou politiku agresivn ?innost Putina. Evropsk centrln banka stle uvol?uje kad m?sc 80 miliard eur. Doufm, e si kad z vs viml, jak neustle bohatne.

*CIA nedvno publikovala okolo 13 milion? strnek odtajn?nch dokument?, v?etn? t?ch o studen vlce. Mezi publikovanmi dokumenty je zprva ze 4. nora 1948 o ldrovi OUN Stepanu Banderovi, o n?m se tam hovo? jako o Stefanu Banderovi. Byl ?lenem teroristick organizace OUN a byl napojen na vradu (Bronislava) Perackho, polskho ministra vnitra," stoj v dokumentu. Mezi publikovanmi dokumenty existuj i ty, kter p?mo poukazuj na financovn p?edstavitel? OUN ze strany tajnch slueb USA po druh sv?tov vlce za ?elem ?elen SSSR. Z textu jsou vykrtny sumy a jmna bank, p?es kter se financovn provd?lo.

*Podle Engdahla je jedinm monm ?eenm rozbt celou euroznu spolu s ECB a jednotnou evropskou m?nou, protoe likviduj Evropu stejn? efektivn?, jako 2. sv?tov vlka, jen bez bomb a hromad trosek.

*e ??an po?taj s prom?nou sv zem? ve sv?tovou velmoc, potvrdil i f ekonomickho odd?len ?nskho ministerstva zahrani? ?ang ?n na Sv?tovm ekonomickm fru ve vcarskm Davosu. Pokud tohle n?kdo ?k, pak odv?tm, e se ?na nehrne dop?edu, ale pouze ostatn j vyklzej pozice. Jestli mme hrt vedouc roli, pak se povinnost z toho plynoucch zhostme, ?ekl agentu?e Reuters diplomat.

*Tom Toi?ka: V Uruguayi zredukovali smrteln pracovn razy na nulu tm, e z nich ud?lali kriminln ?in, jeho pachateli jsou p?m nad?zen a ?editel firmy. Nejene tedy poz?stal dostanou vysok odkodn?n, ale odpov?dn vedouc putuj do v?zen v lepm p?pad? za zabit, v horm za vradu.

*Nejv?t psychopati jsou nakonec mezi psychiatry a psychology a jet? si za to nechaj draze platit.

*Byla jsem vychovna v katolick v?e, pak jsem p?ela do episkopln crkve, a zjistila, e moje rodina m?la idovskou vru. Jsem p?ipravena stt se muslimkou na znamen solidarity, napsala Albrightov na Twitteru. Rovn? uvedla, e Amerika mus z?stat otev?en lidem jakkoli vry ?i p?esv?d?en.

*Nicmn? prezident?v mluv? Sean Spicer p?edev?rem zmnil studii Jesse Reichmana a Davida Earnesta z roku 2014, kde oba auto?i tvrd, e v letech 2008 a 2014 hlasovalo ve volbch 14% voli??, kte? p?itom v?bec nebyli ob?any Spojench stt?.

*Jan Keller: Zajmav je tvrzen, e jde o sm?ry neomarxistick. M?e mi n?kdo vysv?tlit, pro? velmoc, kter vyhlsila boj sov?tskmu marxismu, zrove? zaplavuje zem? osvobozen od marxismu neomarxismem? Nezd se vm to tak trochu uhozen?

*Rudolf Augstein se zeptal, pro? smrt 50 tisc? v?z?? v koncentra?nm tbo?e v Belsenu je povaovna za zlo?in a vybombardovn Dr?an, kde zem?elo 25 tisc lid, za zlo?in povaovno nen.

*Jaroslav Bata: Zd se, e se trochu opakuje historie - za vlky Severu proti Jihu v?tina evropskch mocnost podporovala Konfederaci, Unie m?la jedinho spojence, kter na jej obranu vojensky vystoupil - bylo to carsk Rusko.

*Informaci, e n nov po?ta?ov systm doke rozliit informaci od dezinformace, systm vyhodnotil jako dezinformaci.

*I Sobotkovi bude zko, a rut hacke?i propl, jak to bylo sBakalou.

*Nrod sm?jcch se besti, ti koup na slevu cokoliv. Kdyby byla sleva na plyn, tak p?jdou do Osv?timi dobrovoln? a jet? tam budou stt frontu.

*Assange povedal, e Podestu by hacklo aj 14-ro?n die?a

*Schneider: Vnitrck Centrum hybridn lsky (CTHH). Tady je jet? jeden moment, problikvajc synergie mezi Evou Romancovovou a politickm geografem Michaelem Romancovem a aktivistkou Ingrid Romancovovou - a?koliv nevm, jestli jsou p?buzn, a je mi to celkem fuk, pouze se hrozm mylenky, aby bezpe?nost naeho sttu neza?ali ovldat Romancovci; vzpome?me jen, k ?emu to kdysi dovedli Romanovci

*Stoni: T?ch dvacet policejnch kyber-mrk? polykajcch ve?ejn penze nebude sed?t u po?ta?? proto, aby analyzovali a odhalovali livou propagandu na sti. To by toti nemohli d?lat nic jinho ne uvd?t na pravou mru kad druh slovo naeho premira a jeho ministr?, zhusta profesionlnch politickch lh??.

*Petr t?pnek: Kdy se mnoz tak stran? roz?iluj, e americk prezident Trump chce stav?t Ameriku na prvn msto, prozra?te, koho jinho by tam m?l stav?t? Senegal, Rumunsko, Filipny, Bolvii? ?i n?koho jinho? ?ekn?te. Nebo snad ?esk prezident m na prvn msto stav?t kup?kladu Portugalsko?

*Televize, kter nm m poskytovat informace, je jen hlou?ek lid, kte? nm vnucuj sv nzory. A vte, jak to dopadlo? Kdy vyhrl Donald Trump, vichni se v televizi rozplakali. A dob?e jim tak, pronesl Zeman.

*Nevm, zda je jet? veobecn? znm p?klad z novin t?ictch let 20. stol., kter je typickm pro tento druh sd?len a sdlen. Tehdy toti pod titulkem Arcibiskup nalezen! byla uvedena informace: Kdy se dostavila delegace katolickch u?itel? k olomouckmu arcibiskupovi, nalezla jej na modlitbch.

*U tat?ek Masaryk pozval do zpadnch ?ech p?es 2 000 b?logvard?jc?, kte? se zde usadili.

*Eurpa so svojm kufr?kom ostane na stani?nom nstupiti celkom sama. A bude sa len prizera? odchdzajcemu vlaku, v ktorom bud sedie? Rusko a USA, povedal belgick poslanec Carcassi.

*A bude v rusk Dum? ?eeno navracen Aljaky Rusku, budou nad?je na blzk vztahy ur?it? u ledu. Nyn je to pouze p?echodn um?l ochlazen, protoe Krym je Ameri?an?m ukraden. Ti maj cle pln? jin.

*Rozplynul duch ??de??: Co si myslm o otzce, jestli je Tchaj-wan stt? Copak je mon povaovat zemi, kter se kad den trp pochybnostmi, komu se prodat, Americe nebo Japonsku, nazvat sttem? Zd se mi, e se to velmi podob sou?asn situaci s Ukrajinou.

*tienne de la Botie. Stle jim toti umo?ujeme, aby si brali to, co jim nenle. Vldnou nm, protoe je platme a platme je, protoe nm vldnou.

*Bismarck ?kal: Ten kdo m rd klobsy a politiku, by se nem?l starat, jak se tvo?.

*B?h stvo?il ?lov?ka, pon?vad byl zklamn opicemi. Pak u na dal experimenty rezignoval. (Mark Twain)

*Omyly pot?ebuj podporu vldy. Pravda obstoj sama. Thomas Jefferson

*Lska k pen?z?m roste, jak rychle jich p?ibv.

*Ptk si vyhledv strom, strom si ptka nevyhledv, jak prav ?nsk p?slov. Tm ptkem jsou dnes a z?stanou na dlouhou dobu, penze a politika.

*I na psy a zv?ata se vztahuje zkon na jejich ochranu proti trn, kam pat? i hladov?n nebo nevhodn ustjen, ale pro lidi takov zkon nen. Naup by bylo po bezdomovectv, po umrzn lid kadou zimu, po hladov?n.

*B?n ob?an je obvykle nzoru, e to v na loutkov republice stoj za H, tedy za Havla.

*Jako prav asocil, jet? drsn?j, ne bychom ?ekali od ODS, se projevil poradce ministra financ Adam Vojt?ch. On je z?ejm? zdrojem zdravotnickch omyl? Andreje Babie. Je to ovem velmi sp?n mlad mu. Ve zdravotnictv se nevyzn a o ekonomice nev ani zkladn v?ci a p?esto se dr na mst? poradce mue ?dcho sttn finance.

*Bodej? by Rusko v n??em nelhalo! Putin nap?. nen v?bec Rus, je to ve skute?nosti speciln agent CIA John Streetman, Putin je chytr p?ezdvka.

*Za?nm pochybovat o tom, e Amci byli kdy na M?sci! Museli bt. Vid?li je tam mimozem?ani! Usmu bin-Ldina pr taky chytili, ale aby to nikomu nemuseli dokazovat, tak ho hodili do mo?e. To byla taky velk sranda! Nemluv? o tom, jak pak cel komando zahynulo p?i nehod? v AFG.

*Web, kter se iv z proklik?, povzdechl si lerka. Znm v ?echch kluky, kte? v tomto byznysu podnikaj. Kte? maj zpravodajsk weby, o kterch jste v ivot? neslyeli. Rno p?elo n?jak populrn strnky ze sranda server?, pak je nahzej na Facebook a ij z proklik? na svoji strnku, kde maj Google reklamy. Na fake protitrumpovsk zprvy nikdo neklikal, tak d?lali proticlintonovsk. Take prachy! To je ten obchodn model. To, co tady zabj, je obchodn model. Dokud je postaven na prokliku, tak je velk riziko.

*sp?chu doshnou ti, kterm nep?ek sv?dom a morlka, napsal Friedrich Hayek.

*Akce st?hujeme islm do Evropy. Osobn? bych se soust?edil spe na otzku ve?e?e, protoe v dob? ob?da slun lid sp.

*Strana Prvo a Spravedlnost Jaroslava Kaczynskho. V posledn roce vlda snila v?k odchodu do d?chodu, zahjila velk sociln transfery, nap?klad matkm, poskytla vce dostupn vzd?lvn a zdravotn p?i. Pro pracujc ud?lali vc ne jakkoliv levicov vlda.

*V ?R mme 128 tisc neziskovek? To by byla jedna neziskovka na kadch 70 ob?an? v?etn? kojenc?. Je to v?bec mon? V roce 2017 bojuj proti komunismu.

*Neziskov organizace jsou ochotn poskytnout podporu vem, kte? poskytnou podporu jim.

*Karel ?apek: Star zkon m pravdu: n?kdy padaj hradby pouhm k?ikem. Ale pouhm k?ikem se ned postavit nic. Postfaktick sv?t nen sv?t, ve kterm fakta p?estala bt d?leit, je to sv?t, ve kter autority ztratily monopol na jejich vb?r a vklad. Kadopdn? ale nem nic spole?nho s pravdou nebo l.

*oldn?i jen neradi vlky ukon?uj, protoe vlka je iv.

*Zpadn politick p?evrat Majdan vedl k obsazen zpadn Ukrajiny americkmi, resp. prozpadnmi and?lskmi strukturami.

*Isaac Disraeli, idovsk litert a otec britskho sttnka Benjamina Disraeliho, ji ve t?ictch letech devatenctho stolet vyzval evropsk idy, aby zapomn?li na Tru, synagogu a rabny a pln? se asimilovali v nrodnm prost?ed, ve kterm ij. Pokud by jej vyslyeli, mon by nikdy nedolo k holocaustu.

*Greenpeace na svch webovch strnkch ozna?uje geneticky vylepen organismy za zne?it?n a prohlauje, e v?dci manipuluj s geny nep?irozenm zp?sobem a vytv?ej tm pdem nep?irozen rostliny, ivo?ichy a mikroby, kter se mohou ?it jako mor, k?it se s p?irozenmi organismy a kontaminovat prost?ed i sv?t budoucch generac. Jsou to velk slova, doutnajc nboenskm zpalem, se skute?nost toho ale maj spole?nho asi tolik, jako hrozby apokalypsou kv?li vstav? spodnho prdla. Hraje se o due oby?ejnch lid, kter se Greenpeace sna vystrait svmi nesmysly a p?esv?d?it je, aby poadovali zna?en vrobk? s GMO, nejlpe sv?tlkujc zelenou lebkou se zk?enmi hnty.

*V p?rod? neexistuje nic jako k?dce. Kad organismus se n??m iv a obvykle poskytuje rdlo dalm. Likvidac k?dc? a plevele n?komu ubyde potrava. BT plodiny (nap?. kuku?ice) obsahuj toxin, kter zkonzumuje jen konkrtn k?dce na konkrtn ?sti rostlin, pouze na obd?lvan ploe. Pokud se p?stuje b?n kuku?ice, tak se tam kuku?ice st?k. A hdejte ?m. Prv? tm BT toxinem, s tm, e p?i tto aplikaci jsou zasaeny vechny druhy hmyzu, i ty druhy, kter plodin? nekod, samoz?ejm? se pouije mnohonsobn? v?t mnostv toxinu, ne kdy si jej rostlina tvo? sama a samoz?ejm? je zasaena i neobd?lvan plocha. Zv?r je pro vs tedy z?ejm? p?ekvapiv. I s nonGMO kuku?ic konzumujete BT toxin, a to v mnohem v?tm mnostv ne s GMO. Doufejme, e p?i v?dom tto skute?nosti nedostanete alude?n v?edy.

*Radim Tolasz: Falen zprvy a informace. V poslednch m?scch m?eme sledovat oiven star znm pravdy, e falen informace m n?kdy i v?t hodnotu, ne informace sprvn. Pokud n?kdo chce n?co zpochybnit, roz? falenou informaci a pot se na ni odvolv. Nebo naopak, zpochybn realitu tm, e ji ozna? za fake news. Tento postup je v dnen globalizovan dob?, kdy informace ovldaj sociln st?, hodn? jednoduch.

Umrajc chasidsk rabn se pr dal na smrtelnm loi katolickm kn?zem pok?tt; aby nezem?el id, ale k?es?an.

*Jak je vlka krsn!" ironicky zvolal autor ?lnku a p?ipsal post scriptum: Tuto zprvu jsem samoz?ejm? nenapsal j! Ud?lal to Putin! Rusov prolomili m?j po?ta?! Pomoc!"

*Litva a podobn veledui maj jednu ohromnou vhodu - jsou tak zdevastovny, vylidn?ny, bez jakhokoliv potencilu, e na n? kadej sere. Kdyby nevyk?ikovali pitomosti, tak je ?asem snad zapomenou dvat i do atlas?.

*Straidlo v podob? ruskho hackera, kter si klade za cl zni?it zpadn demokracii, se potuluje po evropskch mdich. Na jedn stran? jde p?ece pouze o jaksi zelen muky soustavn? zpit vodkou a na druh stran? jsou ti sam p??inou vech nesp?ch? americkch neocons a te? i sv?tovch globalist?? Propaganda by si v tom sama m?la kone?n? ud?lat jasno, aby sebe i ns nemtla kadodenn? jinmi "zprvami".

*U pouze videa. Jedno za druhm. Psanho textu naprost minimum, ?lnky dn. Snad to souvis s postupnou debilizac.

***

Perli?ky ztisku za nor 2017

*Herec Pavel Nov: Podvejte se, j bydlm na vesnici, kde je vc komunist? ne lid. To je v tomto stt? docela furt siln kafe. Komunisti se se svou minulost ale nevyrovnali a my jsme ne?ekli jednozna?n?, e cel ta v?c, kter se nazv komunismus a socialismus, je blbost. e to nem ani ekonomick zklady, nato logick.

*Michal Hor?ek p?ipomn Havla. A je poctiv. Vm, e u jako ?ern bookmaker v Chuchli vdycky splatil sv zvazky, sd?lil PL profesor Pafko. Je to rozum a cit sou?asn?. A to m?l podle mne i Vclav Havel. Od starch kamard? vm, e u kdysi, kdy byl ?ern bookmaker v Chuchli, vdycky splatil sv zvazky. Vm, kdy mi vyprv?l, e v t dob? ?asto nem?li s manelkou ani na mslo, aby si namazali chleba. Ano, n?kdy nem?l penze, ale za tden se objevil a vyplatil vechny, jak bylo domluveno.

*B. Slma: Avak mon se k t filosofii p?iklnm t proto, e nemm rd Rusy a komunisty. Tum, e vtr fonetizace ?etiny v dobch na bolevizace vane odsud. Rusov jsou v tom p?ece mist?i, nap?klad z Elizabeth ud?lali Jelizavetu (co v mch v??i vemu ruskmu nelibost zdeformovanch o?ch zavn Jeibabou). Pak u jsem jen p?emlel a p?edstavoval si, jak se asi ctili nai univerzitn papali, kdy v padestch letech p?ed?lvali cedule na filosofickch fakultch na Filozofick. P?emlen to ovem dlouh nebylo - byli to vechno bu? komunisti nebo komunisti?t a tud i rut rektoskopov. (Sprvn?. Kdybyste toti napsal, e nemte rd idy a bank?e, tak byste mohl mt oplta?ky, nejen s centrem chovanc?. Takhle je to v poho, pokra?ujte, mon od n?koho dostanete i n?jak ten mls. Z Elizabeth ud?lali Jelizavetu. Ideologizovan lingvistika je dalm sv?dectvm, kolik jedinc? p?ebv v nitroleb pana Slmy. Nemm rd Rusy a komunisty. Tak to byste si, pane Slmo, vborn? rozum?l s hitlerovci. Na tom se dnes d stav?t! Vy jet? dostanete n?jak metl.)

*Stanislav P?ibyl od ?jna 2016 je generlnm sekret?em ?esk biskupsk konference, kter zast?euje ?innost ?mskokatolick crkve v ?R. 11. nora, ve vro?n den zjeven Panny Marie ve francouzskch Lurdech, si ?mskokatolick crkev kadoro?n? p?ipomn Sv?tov den nemocnch. (Strejc Josef: Up?mn? vm pane P?ibyle sd?luji, e v blog nemohu chpat jinak, ne jako ukzku manipulace p?padn? sebemanipulace, styl vaeho mylen umo?uje dokzat cokoliv, stejn? jako vyvrtit cokoliv, jsou to jen ohebn slov?ka, placebo a msty u hodn? prol potrava ducha, v n u je vce toxin? ne alkaloid?. Dumbo: Pane generln sekret?i, mn? se v?era tak zjevil jeden znm nebotk. Tloukl na plechov bubnek a vyk?ikoval, e pravda a lska mus zvt?zit nad l a nenvist. Jasn zzrak! Kam to mm hlsit?)

*Ji? Jrovec: Marxov se, bohuel, projevuje jako Pitomia, kter nem sebemen pon?t o tom, jak se asi ije z existen?nho minima 2.000 korun m?s?n?. M svch pohodlnch 155.000 korun s nhradami. To se to fantazruje o povinnostech pro druh. Pak bych ji zavedl do dvou prodejen, abych ji seznmil se dv?ma prodava?kami, kter pracuj 12 hodinov ichty. ?ekly by j, jak se viklaj jejich idely o zakldn rodiny a kulturnm vyit.

*Ojebva?i Chovanec a Stropnick, tito politici, p?esn?ji ?e?eno zelin? prom?n?n v prvnka bez titulu a herec s modrou knkou (informace z ve?ejnch zdroj?), jsou schopni strait lidi Putinem a islmem. Nikdo se nept, pro? hldme vzdun prostor nad Islandem. Odpov?? je zcela jednozna?n - protoe jsme blb, na rozdl od Islan?an?, kte? nakonec poslali bank?e do prdele a nevyhazuj penze za zbyte?nosti. Stru?n?j odpov?? je, e nm vldnou Pitomiov.

*Vladimr Ku?era: Svoboda je toti d?leit?j ne demokracie. Svoboda bez demokracie m?e existovat. Demokracie bez svobody v dnm p?pad?.

*Humor tzv. Prask kavrny: Rusov plnuj p?istt na Slunci. Polet v noci, aby se vyhnuli vysokm teplotm. Zem?, kde v?era sn?dli to, co m?li na ztra. Rusov se cht?j zbavit patn pov?sti a dva dny nebudou jst. Rusov vysv?tlili bombardovn syrskch nemocnic: Jde o sou?st reformy syrskho zdravotnictv.

*Blisty: Rusk vzv?dn sluby podle informac z britsk vldy plnovaly loni v ?jnu zavradit socialistickho premira ?ern Hory Mila Djukanovi?e a svrhnout vldu. Cht?ly tm zabrnit tomu, aby ?ern Hora vstoupila do NATO. P?ipravovan atentt byl zma?en pouhch n?kolik hodin p?ed jeho uskute?n?nm. Podle informac z britskch vldnch zdroj? maj jak britsk, tak americk vzv?dn sluby d?kazy o ?asti vysokch ?initel? rusk vldy na tomto spiknut.

*Votpek: Vzhledem k tomu, e si Rusko jako jeden ze svch cl? vytvo?ilo podkopn Evropsk unie a vemon oslaben demokratickch a liberlnch zem, tak ano, hrozbou je. Rusko je veden elitou, kter je zjevn? nekompetentn, zkorumpovan a nekvalifikovan. Aby zamaskovali to, e Rusko vedou do slep uli?ky, tak pot?ebuj, aby ve srovnn s Ruskem neexistovaly jin, srovnateln a sp?n stty. Rusko nechce Evropskou unii, chce spolek zmatench evropskch stt?, kter budou jednotliv? ve vztahu k Rusku v mnohem nevhodn?j vyjednvac pozici, ne je EU jako celek.

*Ma?arsk finan?nk a filantrop George Soros: toky dihdskch terorist? se zvyuj, ale jakkoliv d?siv jsou, nedaj se srovnvat s hrozbou ze strany Ruska. Rusk prezident Vladimir Putin je pro existenci Evropy v?t hrozbou ne Islmsk stt. Nejlep zp?sob, jak m?e Rusko zabrnit vlastnmu zhroucen, je zajistit, e se Evropsk unie zhrout jako prvn - zhorovnm migra?n krize a podporovnm islamofobie.

*Ischinger: Nejen e nevme, co p?esn? chce Putin a co se p?esn? stane v Srii, te? to vypad, e ani p?esn? nevme, co chce Amerika. Trump v inaugura?nm projevu ani jednou neuvedl slova jako demokracie, svoboda nebo lidsk prva. To nen zcela nejlep znamen pro sv?tov? roz?en liberln hodnoty a globln vzestup populist? p?edstavuje pro lidsk prva nebezpe?nou hrozbu. Vznik s problmem ohledn? dohody - shody na tom, co je pravda a co je le.

*Guye Verhofstadt: V sou?asn dob? existuj t?i vn?j hrozby EU: radikln islamismus, Vladimir Putin a Donald Trump.

*Udivuje m?, kdy vidm, e tit lid, kte? po cel lta dmonizovali Putina, nyn dmonizuj Trumpa, a p?itom pouvaj p?esn? stejn metody.

*Putin je vudyp?tomn a je to nejv?t nep?tel globln demokracie a Evropskch hodnot. Nen vylou?eno ani to, e Putin chce sm sebe politicky svrhnout.

*Blisty titulek ?lnku: Trump zopakoval, e respektuje Putina, p?estoe je to vrah.

*Pokud Putin vyhraje volby i ve Francii, N?mecku a Holandsku, stane se pnem sv?ta.

*Republiknsk sentor z Nebrasky Ben Sass definoval rozho??en nsledujcmi slovy: Neexistuje dn morln ekvivalence mezi Spojenmi stty americkmi, nejv?t svobodomyslnou zemi ve sv?tov historii, a krveznivmi nsilnky, kte? chrn Putin?v protektort.

*Rusk prezident Vladimir Putin vede hybridn vlku proti Zpadu a sna se zni?it zpadn sv?tov ?d, pe Reitschuster na webu The Huffington Post. V d?sledku toho vznik svho druhu mezinrodn organizace nep?tel demokracie, co je zase smrtelnou hrozbou pro zpadn svobodymilovn spole?ensk model.

*Karel Dolej: Ve skute?nosti je ale p?pad Flynn jen pouhou pi?kou ledovce mrn? ?e?eno pochybnch vazeb Trumpovy administrativy na Putin?v Kreml. Ve stejnm stupni se problmy tkaj ?ady dalch lid v blzkm Trumpov? okol - a koneckonc? i prezidenta samotnho, jeho si sov?tsk a rusk sluby kultivovaly tak?ka po t?icet let.

*Damila Stehlkov: Pokud EU zsk od voli?? mandt na pokra?ovn jednotn demokratick proevropsk politiky, p?evezme od trumpovsk Ameriky prapor zpadn civilizace - ochrany hodnot demokracie, prvnho sttu, svobodnho obchodu, lidskch prv a svobod.

*Tereza: ?e? je p?edevm o mylence americk vjime?nosti a o prvu Spojench stt? rozi?ovat sv?j vliv vojensky na kor na vech ostatnch. A kad kdo nesouhlas, stv se Putinovm agentem - naposledy takto dopadl nap?klad f britskch labourist? Jeremy Corbyn, kter odmtl dal posilovn armd NATO na hranicch s Ruskem a vyslovil se pro mr. Pro mr! Takov nestoudnost!

*?ulk: Sout?ivost Zpadu s Vchodem dochzela n?kdy absurdn? daleko. V padestch letech v USA financovala CIA nezvisl, originln um?leck vboje, aby se mohly Spojen stty vytahovat nad Sov?tskm svazem, jak vynikajc modern um?n m tato svobodn zem?, zatmco Rusko m?lo jen trapn socialistick realismus. Samoz?ejm?, po rozkladu Sov?tskho svazu u CIA nezvisl um?lce v Americe nefinancuje.

*Krytof Kozk z Fakulty socilnch v?d University Karlovy prohlsil, e za Trumpovo zvolen m?e masa nevzd?lanch lid a stejn masa nevzd?lanc? je nebezpe?m i pro ?eskou republiku, dokonce v?tm ne hypotetick rusk tanky.

*Martin Koller: Nelze se divit, e proti n?mu vystupuj psychotick komediantky nejist sexuln orientace a pochybn morlky, kter mnohdy za cel prohnil amorln ivot pln skandl? nedokzaly vytvo?it fungujc rodinu. Pobhaj p?l ivota polonah po jeviti a cht?j Trumpovi p?edhazovat morlku, protoe se chov jako normln chlap. Konec konc?, jejich vzorem jsou politick pornozp?va?ky Pussy Riot podporovan globalisty. Kamardka Clintonovch a balknsk ?eznice Albrightov, kterou bychom mohli ozna?it za zosobn?n zla v mezinrodn politice, za?ala v mdich vyk?ikovat, e pokud se budou muset muslimov registrovat, prohls se za muslimku. Jen by mne zajmalo, zda taky vyraz do meity na enskou ob?zku, aby byla ta sprvn a ?ist muslimka. Je otzka, zda by to byl siln?j zitek pro ni, nebo pro toho, kdo by vylepoval jej oduevn?lou panenskou krsu.

*Prezident EU Donald Tusk varoval, e Trumpova vlda je vn?j hrozbou Evropsk unii stejn? jako ?na, Rusko, radikln islm, vlka a terorismus. Tyto globln problmy ?in budoucnost Evropsk unie siln? nep?edvdatelnou.

*fka diplomacie EU Federica Mogheriniov je znepokojena monou ztrtou role Spojench stt? coby globlnho ldra. Nikdy jsem nevid?la Spojen stty tak polarizovan a rozd?len, natolik zaten konflikty, jako je tomu nyn. Ale ti, kte? by cht?li hrt roli sv?tovho ldra, mus bt vnit?n? siln, sebev?dom a soudrn. Pokud nejv?t sv?tov demokracie ukazuje nap?t na tto rovni, m?e to bt destabilizujcm faktorem pro cel zbytek sv?ta.

*Kleinov: Exxon ministrem zahrani?. Hardees (?et?zec s fast foodem) ministrem prce. General Dynamics ministrem obrany. A lidi od Goldman Sachs maj vcemn? zbytek. Po desetiletch privatizace sttu po kouskch, se rozhodli jt po vld?. Je to kone?n hranice neoliberalismu.

*Americk prezident D. Trump hodl do Evropy vyslat jako svho velvyslance prof. Teda Mallocha. To je mu, kter tvrd, e by euro b?hem 18 m?sc? mohlo zkolabovat, a kdyby byl investorem, szel by na jeho oslaben. el ve svch prohlench dokonce tak daleko, e ?ekl, e pochybuje, e bude mt za pr let s km jednat a e mon dn EU nebude. To je na diplomata velmi ostr vyjd?en.

*Malloch se dr velmi pesimistickch vyhldek na budoucnost Evropsk unie. D?ve p?edpov?d?l mon kolaps jednotn evropsk m?ny v pr?b?hu dalho roku a p?l. Profesor tak kritizoval p?edsedu Evropsk komise Jean-Claude Junckera a uvedl, e by neodmtl p?isp?t rozpadu Evropsk unie, jako to u d?ve d?lal v??i SSSR.

*P?ejd?me k webu Truthout (Tvrd? za pravdou), kter nzory Human Rights First tlumo?. Ten web prohlauje, e Trump tm, e upr muslim?m monost do USA imigrovat, je dmonizuje. Kde byla Truthout minulch 16 let? Nevimla si snad, e Bush ml. ?ekl: Musme muslimy zabt d?v, ne oni p?ijdou sem k nm! A neviml si Truthout, e on to nejen ?ekl, ale e on ty muslimy skute?n? zabjel? Jak zkorumpovan mus tedy web Truthout bt, kdy prohlauje, e muslimy dmonizuje Trump? Trump ne?ekl, e chce muslimy zabjet. On ?ekl, e jestlie masy lid, kter jsme vytrhli z jejich domov? a jejich rodinn p?slunky jsme zabili, by si mohli p?t nm tohle vrtit. e kdy jsme z muslim? ud?lali nae p?irozen nep?tele, nedv smysl, abychom je te? k sob? zvali. Tak mluv zdrav rozum. Ale pomaten levice to nazv rasismem.

*Tereza: Trumpovo pobou?en, e rn rychle p?ebr kontrolu nad Irkem, i kdy to byly Spojen stty, kdo na tamn vlku vynaloil t?i biliony dolar?

*Leonid Ragozin: Pro Kreml je Trump vborn jako spojenec, vborn i jako karikatura Ameri?ana. Jednoho dne bude i vbornm bezmocnm nep?telem. Vhra, vhra, vhra.

*Donald Trump p?edstavuje kulturn i bezpe?nostn hrozbu pro sv?t. Je to nekompetentn egomaniak, ?ekl exministr pro lidsk prva Ji? Dienstbier (?SSD). Trump je nevyzpytateln a ani on sm nev, co on ztra ud?l. Jestli ns Donald Trump pole do nru?e Ruska, nebudeme to do posledn chvle v?d?t, podotkl Klva?a.

*Kreme? sa nestavia k Trumpovmu nzoru negatvne a je ochotn Krym okamite vrti?, hne? nasledujci de?, ako USA vrtia Texas Mexiku, Lousianu Franczsku, Aljaku a Hawai Rusku. Ak tak Trump neu?in, iadne rozhovory o Kryme sa neuskuto?nia a ni? sa nebude vraca?. Ukrajinci, Ameri?ania i E si bud musie? na skuto?nos?, e Krym je ruskm zemm zvykn?, prpadne sa mu poksi? zska? Krym pre Ukrajinu vojenskou cestou, to by vak evidentne nebol z ich strany dobr npad.

*B?hem tiskov konference prezident USA Donald Turmp prohlsil, e od administrativy bvalho prezidenta Baracka Obamy zd?dil nepo?dek jak v zemi, tak i za jejmi hranicemi. Jak vte, nae administrativa zd?dila mnoho problm? ve vld? i v ekonomice. ?estn? ?e?eno, zd?dil jsem bordel. I uvnit? zem?, i za hranicemi," cituje The New York Times slova Trumpa.

*Mdia, kter ? falen zprvy (The New York Times, NBC, ABC, CBS, CNN) - nejedn se o m nep?tele, ale nep?tele americkho lidu! napsal Trump na Twitteru. Mdia s chut l? Trumpovu administrativu jako zdroj spiknut prorusk lobby. Naposledy se tak vyjd?il John Podesta, bval f volebnho tbu Hillary Clintonov.

*Doufm, e poctte d?sledky, ?ekl Graham sm?rem k ruskmu ministrovi zahrani? Sergeji Lavrovovi. Rok 2017 bude rokem, kdy Kongres nakope Rusku prdel, prohlsil americk sentor. M?j cl je dostat to na Trump?v st?l. Doufm, e vezme za svou mylenku, e jako v?dce svobodnho sv?ta by s nmi na potrestn Ruska m?l spolupracovat, uvedl Graham.

*Kotrba: Globln kapitl vyhrl. Bez vst?elu. sp?n tok jednoho spekulanta na britskou libru zhroutil britsk sen o Velk Britnii a politik?m ?ekl zcela jasn?, e proti globlnm finan?nm spekulant?m jsou bezmocn. Ma?arsk spekulant si v roce 1992 odnesl pou?en, e porazit lze kohokoliv - sta? si vybrat sprvn ?as, msto a mt dostate?n kapitl. Boj za lep sv?t v americk reii skon?il chaosem a vlkami, uzbrojenm a oebra?enm Ameriky. Zdroje jsou, jak ?kval pidla. Ale jsou v Rusku (nerostn, surovinov, pracovn i odbytov) a ?n? (finan?n a ?ste?n? i odbytov). Oba dva trhy disponuj prakticky neomezenou monou kapacitou.

*Tereza Spencerov: Albrightov souputnk generl Wesley Clark u v roce 2001 p?edloil prakticky toton seznam zem, na kter maj USA v plnu zato?it. Jen tam tehdy byl namsto Jemenu Libanon. A Irk, Libyi u zni?ili, Srii zkoueli ni?it est let, o Somlsku nen jist, zda v?bec existuje i jinak ne na pap?e, Jemen ni? dodvkami zbran to?cm Sad?m, Sdn rozbili rozd?lenm ?ili, prezidenti se st?daj, ale snadn ter?e vydvan za nep?tele z?stvaj. VJemenu mezi ob??mi byla i dcerka radiklnho imma Awlakho, kterho nechal zabt u Obama. Je d?leit p?ipomenout, e otec i dcera m?li americk ob?anstv.

*Britsk vyslanec Matthew Rycroft sa toti optovne za?al zaobera? otzkou Krymu a obvinil Rusko zo zodpovednosti za krzu na Ukrajine. Vitalij ?urkin upozornil, e problmy na Ukrajine nastali a potom, ?o Zpad a USA vyprovokovali Majdan a ttny prevrat na Ukrajine. Potom Vitalij ?urkin Mattheewovi Rycroftovi navrhol, aby la Ve?k Britnia prkladom a ak chce kritizova? Rusko oh?adne Krymu, aby vrtila Falklandsk ostrovy Argentne, Gibraltar panielsku, anektovan oblas? Cypru a britsk ostrovy v indickom Ocene, ktor Briti dria v rozpore s nariadenm OSN, pretoe si na ostrove Chagos spravili vojensk zklad?u. Vitalij ?urkin upozornil, e a ke? Britnia spln tieto podmienky, me nie?o doporu?ova? Rusku a iada? od Ruska.

*Vladimir By?kov: Pozemsk analogie ?ern dry se nachz ve vzdlenosti nataen ruky od ruskch hranic. Tato dra se jmnem NATO pohltila za 10 let 12 zem. Te? tyto zem? za?n m?nit. Kdy Kate?ina II. v roce 1783 informovala Evropu o p?ipojen Krymu k Ruskmu impriu, jako jedin se pokouela protestovat Francie. V odpov?di na to mimochodem v Petrohrad? p?ipomn?li Pa?i, e rusk impertorka se tv?ila, e si nevimla francouzskho obsazen Korsiky v roce 1768 A to bylo na kodu. Kdo ale tehdy mohl v?d?t, e ji v p?tm roce se v rodin? advokta Carla Buonaparteho narod syn, kter v budoucnosti zm?n osud nejen Francie, ale i cel Evropy a v n??em dokonce i Ruska.

*Vztekl pes James Mattis pronesl v roce 2005 na zkladn? v San Diegu: M?ete bt zdvo?il, profesionln? jednajc - ale vdy muste mt pln, jak na sv cest? kohokoli zabt. P?ijedete do Afghnistnu a uvidte chlpky, jak mlt svoje eny za to, e necht?j nosit tky. Nejsou to vlastn? v?bec lid. A tak je ?belsky zbavn tyhle kriminlnky pozabjet. Je zbava je post?let. Budu vm dret palce. A dm vs, nezastavujte se na sv cest?. Protoe jinak ti, co p?eij, budou dalch deset tisc let pst o tom, co jsme zde d?lali.

*P. C. Roberts: Samoz?ejm?, USA jsou morln? v ne kdokoli na tto zem?kouli. Miliony lid, kter jsme zabili ?i vyhnali z jejich domov?, jsou p?ece d?kazem na nezpochybniteln morln nad?azenosti. Pokad, co zbombardujeme hosty na svatb? ?i lidi na poh?bu, d?ti hrajc fotbal, nespo?etn nemocnice a zdravotn za?zen, koly a farmy, demonstrujeme my, vjime?n a nepostradateln Ameri?an, nai morln nad?azenost nad sv?tem. Jen morln? nad?azen mohou toti pchat zlo?iny proti lidskosti, ani by za n? byli kdy hnni k zodpov?dnosti.

*12. ledna se tiscovka americkch vojk? v tancch, obrn?nch transportrech a nkladnch vozidlech - jeden z nejv?tch pohyb? vojsk na vchod od Hitlerovy Barbarossy, za?ala valit na polsk zem. Byli vtn vce ne naden? polskou p?edsedkyn vldy Szydlovou: Toto je velkm svtkem, ke ktermu bych rda ?ekla, e vlda, kterou mm tu ?est vst, splnila zvazky, kter dala polskmu lidu - brnit n lid a nai vlast. Nae vlast vt p?edstavitele nejasn?j armdy sv?ta. Nicmn? ministr obrany Macierewicz, kter svvoln? p?ejmenoval Polsko na vchodn k?dlo NATO, se pokusil Szydlovou trumfnout: Dlouho jsme na vs ?ekali, destky let, ?asto s pocitem osam?n, s pocitem, e jsme jedin, kdo brn civilizaci p?ed hrozbou zvchodu. Spole?n? nyn brnme svobodu. Clem cvi?en bylo ustavit strukturu sil a nezbytn obrann kroky a zabrnit tak ruskmu generlnmu tbu v okupaci baltskch stt? a rozbit EU a NATO.

*Pod?a hlavy ruskho ministerstva zahrani?nch vec je komunikcia s ukrajinskmi diplomatmi a politikmi oby?ajnou stratou ?asu. Sedia vo vlaku, ktor sa rti do priepasti a u z neho nedoku vysko?i?. Komunikova? s nimi vak Rusko momentlne nem o ?om a Rusko ani nezaujmaj ukrajinsk nzory a postoje. Telefonova? si s Ukrajincami a apelova? na ich svedomie - to je zbyto?n strata ?asu, uviedol minister zahrani?nch vec RF Sergej Lavrov. Po?va? ukrajinsk neadekvtne tirdy o ruskej agresii, v Krem?i u nikoho nebav.

*Je dnes problm dohledat, kdo ty vlky a zabjen vyprovokoval, kdo to i v Evrop? schvaloval, kdo m?e za zbyte?n smrti lid a kdo platil neziskov organizace, aby sem miliony uprchlk? spole?n? s Merkelovou zval a vyhrooval t?m, kdo to odmtali?

*Liberln ?d toti byl o nadvld? Zpadu nad sv?tovm uspo?dnm. N?co, co doposud fungovalo, nefunguje. Problmem liberlnho ?du byl vdycky jeho eurocentrismus, narcistn zahled?nost sama do sebe a spasitelsk p?edstava pro ostatn (pozpadnit se nebo nebt). Nyn je ?na jednm z nep?ehldnutelnch mezinrodnch aktr? s pohledem na sv?t, kter nen zpadn a nen liberln, ale stav na tradicch, kter jsou do zna?n mry zpadnmu sv?tu ciz. Globalizace, neglobalizace.

*A do naeho poslednho sv?tovho konfliktu, uvedl Eisenhower, jsme nem?li dn zbrojn pr?mysl. Ale Ameri?an dokzali, protoe toho bylo t?eba, vyrb?t me?e namsto pluh?. Ale nyn u tuto improvizaci nrodn obrany nem?eme dle riskovat. Byli jsme p?inuceni vytvo?it vle?n pr?mysl obrovskch rozm?r?. T?i a p?l milion? mu? a en je v tomto pr?myslu zam?stnno. Ro?n? utratme na vojensk zabezpe?en vc, ne je ?ist p?jem vech americkch spole?nost dohromady. Tento obrovsk pr?mysl je v americk zkuenosti zcela novm prvkem. A jeho totln vliv - ekonomick, politick a dokonce i duchovn - je poci?ovn v kadm m?st?, v kadm dom? a v kad kancel?i federln vldy. Avak nesmme p?ehldnout velmi vn problmy, kter tento stav s sebou nese. V szce je vechno nae sil, nae zdroje a nae ivoty, jako i sama struktura na spole?nosti. Ve vldnch ?adech musme stt na stri proti r?stu neoprvn?nho vlivu vojensko-pr?myslovho komplexu. Potencil r?stu tto z normlnosti vykolejen moci existuje a bude i nadle p?etrvvat.

*Krej?: N?kdo by mohl namtnout, e v dob? nejistoty jin opora ne armda neexistuje. Dobr, vra?me se tedy k nejnov?jm daj?m IISS. Tento institut pracuje podle stejn metodiky, jakou pouv NATO, daje jsou tedy srovnateln. IISS uvd, e v roce 2016 ?inily vojensk vdaje USA 604,5 miliard a Ruska 58,9 miliard dolar? (?na 145,0 miliard). Porovnejme si to s oficilnmi ?sly NATO z poloviny lo?skho roku: Severoatlantick aliance m?la pro rok 2016 vojensk vdaje 918,3 miliard dolar?, evropsk ?lensk zem? Aliance, tedy bez USA a Kanady, pak v souhrnu 238,8 miliard dolar?. Jestli po?tm dob?e, rusk vojensk vdaje byly loni tm?? 15,6krt men ne vdaje NATO. Byly t 4,1krt men ne vdaje evropskch ?len? Aliance. Co by jet? cht?li hlasatel rusofobie navyovat? e Putin stoj p?ed branami NATO a chyst se p?i tomto pom?ru sil zato?it na bezbrann stty Aliance - tomu snad nem?ou v??it ani ve?ejnoprvn redakto?i. I kdy u ?T jeden nikdy nev.

*Dal nezapomenuteln perla p?edsedy Junckera: Pro? bychom m?li zvyovat vojensk vdaje? Na obranou je humanita.

*Vlivn rusk poslanec: Je monost zke?nho toku NATO na Rusko! Sly NATO ve vchodn Evrop? mohou bt pouity pro v?rolomn tok na Rusko, uvedl f vboru pro obranu rusk Dumy Vladimir amanov. Na Zpad? tomu ?kaj zadrovn Ruska, ale p?edpokldme, e tyto sly a prost?edky mohou bt pouity v to?nch operacch proti na zemi. S Hitlerem jsme tak podepsali pakt o neto?en, ale 22. ?ervna najednou zke?n? napadl nai zemi, a my si to rovn? pamatujeme, cituje amanova RIA Novosti ze setkn s vojenskmi diplomaty.

*Ozbrojen sly SR byly schopny brnit sek asi tak 15 a 20 kilometr? hranic a to?it na seku asi tak dva kilometry, ?k v rozhovoru pro Sputnik Jozef arnovi?an, p?edseda respektovan Asociace slovenskch vojk?. ?asy se ale zm?nily a i armda se zm?nila z lidov na oldn?skou, chrnc vc zjmy korportnho faismu, oligarch? a zlod?j? v politice. Msto poslen obrany a vcviku zloh poslme vojky na rusk hranice, ne brnit, ale provokovat. Lid to v?d, a proto veden armdy ned?v??uj.

*Martin Koller: N?mecko historicky pouilo muslimy vprvn i druh sv?tov vlce vboji proti k?es?an?m. Vt?zn vlka N?mecka sRuskem by odstranila v?tinu problm? rozpadajc se EU. Americk generalita se toho d?s, ale USA mohou na vlce mezi EU a Ruskem jen vyd?lat. Pokud z?stanou mimo, slznou jet? slad smetanu, ne po roce 1945. Vt?z i poraen budou vy?erpan snalhavou pot?ebou hospod?sk pomoci, t?et vzadu by nakonec mohl sebrat cel vt?zstv. Naopak, pokud Rusku pom?e ?na, nebude znt katastrofa N?mecka a jeho koloni ve vlce proti Rusku mez. Jene N?mci si ve sv nadutosti u dvakrt mysleli, e vlku stihnou vyhrt. Nestihli a nepou?ili se. N?mecko ovldajc politiku EU ns a nae slovansk sousedy aktuln? ohrouje svmi bojechtivmi ambicemi vc, ne kdokoli jin.

*Sergej ojgu: Rusko si na dvojtvrnos? zpadnch partnerov zvyklo, zvilo svoju bojaschopnos? a ekonomick bezpe?nos?. Dnes rusk armda doke nielen odrazi? ?ubovolnho agresora, ale doke ho aj zni?i?, Rusko navye vydralo ekonomick der Zpadu. Zpadn partneri s si vedom skuto?nosti, e Rusko nie je v iadnom prpade obe?ou a koris?ou. Momentlne si niektor zpadn partneri zvykaj na skuto?nos?, e Rusko u nenech zo sebou manipulova?.

*Tereza Spencerov: Jist?, Clintonov by byla jasn, ale nat?st tu s tou svou vle?nickou nturou nen. P?i pohledu na vechny, kdo pro ni ron slz, po?d nechpu, jak si n?kdo m?e myslet, e bez vlek a krveprolit nem?e mt Amerika budoucnost. Nicmn?, sice to nechpu, ale rusofobov, deep state a vojensko-pr?myslov komplex jsou z vyhldky na mrovou koexistenci tak vystraen, e jsou s to zvolenou hlavu sttu uhonit. A zatm se jim to vcelku i da? - tm mnm pohled na jest?by, kte? nastupuj do rozhodujcch zahrani?n?politickch funkc kolem prezidenta. A jet? Verhofstadt, tentokrt na tma voleb v N?mecku: P?ed Merkelovou ?i Schulzem podle n?j bude stt kol vst globln koalici t?ch, kte? cht?j hjit to, co zbylo z povle?nho po?dku. Co to je za v?tu? No, myslm, e k onomu proslovu o pravd?, rozumu a poctiv v?e v demokracii by - aby to fungovalo - bylo pot?eba do hmod?e p?ihodit jet? trochu netop?ch nohou, m??ch k?del, n?co kouzelnho bl sesbranho za pl?ku a navrch velk dvka n?jak b?n? dostupn drogy pro pozvednut sebev?dom. Z r?znch d?vod? se na politickm Severu daly do pohybu neliberln proudy, kter nazna?uj, e nic neplat nav?ky. Jak ?km, mon je na ?een migra?n krize a soub?n uchovn naich vzletnch humanistickch hodnot pozd?. Nevm. Ale na druh stran? plat, e si Evropa v 19. stolet dokzala skloubit rozvoj ob?anskch prv a svobod s rasismem a kolonialismem, take uvidme, jak to dopadne te?.

*Lavrov: Pred es?desiatimi rokmi: mnoh z ruskch susedov s nten voli? medzi tm, ?i bud nepriate?mi alebo satelitmi. Citoval ste G.Kennana. Mem citova? in jeho vrok o tom, e studen vojna bola koloslnym omylom Zpadu. Kto koho prepadol? Sn? Doneck a Lugansk zato?ili na Kyjev? Zjednotenie Nemecka sa uskuto??ovalo bez akhoko?vek referenda a my sme ten proces aktvne podporili. Po skon?en 2. svetovej vojny, ak si pamtte, ZSSR bol proti rozdeleniu Nemecka.

*Japonsko i USA potvrdily, e pokud se Kurily vrt Japonsku, p?evezme je pod svoji vojenskou sprvu americk armda (v rmci dohody o bezpe?nosti Japonska). Co pochopiteln? Moskv? chlad p?edstavy, e by Kurilsk ostrovy Tokiu p?edaly.

*Lavrov naopak projevil ruskou citlivost k zem?pisu, kdy mluvil o tom, e Rusko a USA odd?luj jen 4 km Beringova zlivu.

*?urkin: Od vedoucch sekretaritu OSN, kdy jsou pozvni k ?asti na zasedn Rady bezpe?nosti, o?ekvme objektivn analzu situace. Zjevn? se to nestalo. Kdybychom pot?ebovali kzn, li bychom do kostela, kdybychom cht?li poslouchat poezii, li bychom do divadla. Obzvl? podivnm se mi zdlo vystoupen zstupkyn? Spojench stt?, kter svou ?e? sestavila, jako by byla Matka Tereza.

*Jakub Janda: Zem?el rusk velvyslanec p?i OSN. ?ekme, zdali klasicky na infarkt, jak to v?tinou za?izuje Moskva, kdy se n?koho pot?ebuje zbavit, asi lhal moc mlo.

*Imigrace z chudch zem do bohat Evropy, konstatuje Guilluy, funguje na podobnm principu jako delokalizace pracovnch mst z bohatch do chudch zem.

*Zeman ?esk televize nen ani objektivn, ani nezvisl, a co je nejhor, nen ani profesionln.

*Gareth Davies: Nejpodobn?j tisku jsou hemeroidy.

*Oscar Wilde: urnalismus ospravedl?uje svou vlastn existenci velkm darwinistickm principem p?eit t?ch nejsprostch.

*Ludvk Vaculk: Moc strany a vldy nebyla nikdy tak velk, jako je nyn moc pen?z.

*Miroslav Polreich: Pro dv? miliardy lid na sv?t? za?naj a kon? lidsk prva - sndan. Nev toti, zda doij p?tho dne.

*Mal zlo?ineck skupiny zkony naruuj, a ty mocn je p. Vdycky o tom, co je trestn, rozhoduje skupina, kter m v danm stt? moc.

*J si tak ?km, e US zbrojovky nakonec uzbrojily nejen USSR, ale i USA

*Bielorusk prezident v piatok oznmil, e na Rusko podal alobu. Pre?o ns dria pod krkom a re do ivho? Ve? my sa bez ruskej ropy zaobdeme. Bude to ve?mi ?ak, ale sloboda a nezvislos? je dleitejia ako peniaze, vyhlsil Lukaenko.

*Ukrajina blokovala p?ijet prohlen p?edsedy Rady bezpe?nosti OSN, v?novan ?urkinovi. V tom je cel ukrajinsk moc": nic dobrho ud?lat nemohou, pouze vem vechno kaz, dokonce i sob?, napsala Zacharovov.

*Ukrajinsk politolog: Polsko by m?lo investovat do bezpe?nosti Ukrajiny! Podle Vitaly Portnikova, bude Ukrajina bojovat s Moskvou roky, dokud nezmiz Rusko z politick mapy sv?ta. Moskva je nep?tel a agresor, s nimi budeme bojovat i roky, a do vymizen sou?asnho ruskho sttu z politick mapy sv?ta.

*Saakavili p?edpov?d?l Ukrajin? budoucnost evropsk supervelmoci. Ukrajina m dnes prvo, aby nejen neprosila, neopout?jte ns, prosm. M?la by jim naopak ?kat: Muste d?lat tohle, tohle a tohle, protoe Evropsk unie a Evropa v?bec nep?eije bez Ukrajiny, ?ekl.

*Je t?k bt oslem, protoe konkurence je velik.

*Domobranci a ukrajint vojci informovali koncem ledna o vyhrocen situace v Donbasu. Ukrajinsk ministerstvo obrany p?itom prohlsilo, e metr po metru, krok za krokem, p?i kad p?leitosti, nai chlapci hrdinsky postupovali kup?edu.

*Jsme p?ipraveni osvobodit Donbas vojenskm zp?sobem. Domobrana DLR je p?ipravena k vojenskmu osvobozen zem Donbasu, kter je pod kontrolou Kyjeva, v p?pad?, e politick metody se ukou bt neefektivn. To ?ekl prezident Alexandr Zachar?enko na tiskov konferenci v Luhansku. Osvobozen zem DLR a LLR je konkrtn kol. My jsme vdy ?kali, e si to p?ejeme ud?lat politickou cestou, ?ekl a dodal, e pokud to Kyjev nechpe, tak to m?eme ud?lat vojenskou cestou.

*Bl d?m mluv o nutnosti doshnout mru na ukrajinsko-rusk hranici. Tam ale mr p?ece je, protoe se bojuje na ukrajinskm zem, na Donbasu. Take o ?em to vlastn? v Blm dom? mluv? poloila ?e?nickou otzku. Tereza Spencerov.

*Pro?pak Rusko nevldne celmu sv?tu, kdy mu sta? po?ta? na zni?en Zpadu?

*Nejvc m? bav zmaten intelektul, kter si mus vysv?tlit, pro? Milo Zeman tak dlouho b?el do Kremlu, a najednou skon?il ve Washingtonu.

*B? se ob?sit na bannovnk, vzkzal prezident velvyslanci USA. Ten radil o lidskch prvech. V co? B? se pov?sit na bannovnk, cituje agentura AP slova mluv?ho prezidenta africkho sttu Zimbabwe, kter takovmto zp?sobem zareagoval na kritiku ze strany americkho velvyslance, kter se tkala lidskoprvn situace v zemi. Mysl si snad, e nm m?e porou?et. A? se jde pov?sit na bannovnk, cituje jeho slova AP.

*N?mecko vede k?es?ansko-demokratick strana a nikdo se nad tm nepozastavuje. Pro? by tedy Turecko nem?lo mt monost bt ?zeno islmskou stranou. Jak je rozdl mezi k?es?ansko-demokratickou stranou a islmskou demokratickou stranou?

*Nov ?editel CIA Mike Pompeo ocenil sadskho korunnho prince Mohammeda bin Najfa medail za zsluhy v boji s terorismem. Sadsk korunn princ, vicepremir a ministr vnitra Mohammed bin Najf obdrel medaili za excelentn zpravodajskou ?innost v oblasti boje proti terorismu a za p?nos p?i zaji?ovn sv?tov bezpe?nosti a mru. Medaili mu p?i sv nvt?v? krlovstv p?edal Mike Pompeo osobn?, za p?tomnosti Mohameda bin Salmna, zstupce korunnho prince a ministra obrany Sadsk Arbie.

*Otzka vboru pro ud?lovn Nobelovy ceny mru: Kterho mezinrodnho zlo?ince letos preferujete?

*Na zhoubn vliv liberlnho kapitalismu poukazoval ji nap?klad Balzac, a to na jeho vliv dokonce i na poezii, se kterou se u za jeho ?as? obchodovalo stejn? jako se d?evem nebo se zv?aty.

*Jak prohlsil rektor Masarykovy univerzity Mikul Bek, vzd?lvac systm se stv sou?st zbavnho pr?myslu.

*Vstavn obchodn d?m Ostravica (Textilia) u dvno neslou svmu ?elu a t?ko ?ci, zda ho vce pokodil nlet angloamerickch bombardr? anebo jist politik z ODS. Even Toenovsk, europoslanec, ho velmi dob?e a nezam?niteln? zn. Ani k?e?ovit sm?vy naich politik? (blch ko?? edch elit) na tom nemohou nic zm?nit.

*Mgr. Petr t?pnek: Vnos z korunovho dluhopisu na 6 % je 6 hal??. A protoe je to bagateln ?stka, dn da? se neplat. I kdy takovch dluhopis? mte 1 500 000 000. Korunov dluhopis je toti stejn p?b?h, jako kdy p?ijedete k benznov pump? a zeptte se, kolik stoj kapka benznu. Nic, odpov vm obsluha. Tak mi nakapejte plnou ndr.

*Vclav Dvo?k: Kdy si vzpomenu na diskreditaci nap?. Ji?ho Paroubka, pak se tok d ?ekat p?edevm t?sn? p?ed volbou, aby nebyl ?as liv tvrzen vyvrtit. To, e Kubice neel za svoji zprvu do teplk? je velkou chybou. Hn?j l a manipulace dl zahnojuj nai politickou a mediln scnu a r?zn ?ern bratrstva v pozad si mohou troufat ?m dl vc. Pro? nejde Zeman ve stopch Vclava Havla? Ve stopch Havla? Co to jako m bt? Jezdit po praskm Hradu na kolob?ce? Lzt do ?iti gangster?m, jako jsou Clinton, Albrightov? Fandit humanitrnmu bombardovn po celm sv?t? a rozvracen fungujcch stt? bez toho, e by tam p?ila demokracie? Vyzvat k vlkm, tvt do vlek? To vechno p?ece Vclav Havel d?lal. Myslm, e za takovou cenu Milo Zeman o svou karikaturu v Kongresu Spojench stt? nestoj.

*Stran je tak situace muze, galeri, knihoven. Cesta po praskch pamtkch a muzech p?ijde rodinu na vc pen?z ne zjezd do Chorvatska.

*Jaros?aw Kaczy?ski jezd na univerzitu far?e Ryzdyka p?ednet o ekonomii.

*Znm vtip ?kal, e svrchovan demokracie m se skute?nou demokraci spole?nho asi tolik jako elektrick k?eslo s k?eslem.

*eny, kter prodvaj samy sebe, tedy eny se snenou sociln odpov?dnost, jak je te? zvykem ?kat.

*Hillary Clinton pr cht?la emigrovat do Bahrajnu, ale byla na letiti zadrena.

*To, e nm ob?as n?co nedojde, nemus bt chyba ?esk poty.

*Aby mohl ?lov?k zskat a udret si moc, mus ji milovat. Tud snaha ji zskat pravd?podobn? nebude doprovzena dobrotou, ale p?esn? opa?nmi vlastnostmi jako pcha, prohnanost a krutost. Bez nad?azovn sebe a poniovn ostatnch, bez pokrytectv, lhan, v?znic, pevnost, trest? a vrad?n, nem?e vzejt dn moc ?i se udret. Lev Tolstoj (1820-1910), (Bo krlovstv je ve vs, 1894).

*Megalomaniak se li od narcisty faktem, e si p?eje bt mocnm, msto okouzlujcm, a usiluje o to, aby byl obvn, msto milovn. K tomuto typu se ?ad mnoho lenc? a v?tina slavnch lid historie. Bertrand Russell (1872-1970), (Honba za t?stm, kap. 1, 1930).

*Tm?? vichni lid mohou p?estt net?st, ale pokud chcete prov??it charakter ?lov?ka, dejte mu moc. Abraham Lincoln (1809-1865).

*A do Ameriky doraz faismus, bude zabalen do vlajky a bude ve znamen k?e. Sinclair Lewis (1885-1951).

*Murphyho zkon ?k, e co funguje, je t?eba vym?nit.

*Teorie je, kdy vechno vme, ale nic nefunguje. Praxe je, kdy vechno funguje, ale nikdo nev pro?. My jsme spojili teorii s prax - nic nefunguje a nikdo nev pro?.

*Kdy se zblzn technik, vynalz perpetum mobile. Kdy tot postihne filosofa, chce stvo?it utopickou spole?nost.

*Ministr Pelikn p?i bilanci sv vldy p?iznal, e exekutor z dlun tiscovky vym?e tiscovek patnct, ale v budoucnu snad jen osm. Nedivme se, obrat exekutorskho ?adu v P?erov? byl za exekutora Vni 1,6 miliardy K?.

*J. K. Tyl: Penze jsou pni sv?ta, dukt, to je prav rek. A co n?kdy stovka um, to by ?lov?k sotva ?ek!

*Co nezvldl wehrmacht, dokzalo euro.

*Radek Kalousek: Bavili se d?chodci v LIDLu, e v?bec nechpou ty p?eintelektualizovan debily. A d?chodci v LIDLu prv? ?kali, e do toho ti nejintelektuln?j debilov v republice, nebo nejdebiln?j intelektulov, u nevm p?esn?, jak to ?kali, ur?it? p?jdou.

*Havl?ek napsal, e sv?t je po?d stejn, lid ho nezm?n, plivni si stokrt do mo?e, ono se nezp?n.

*Konvi?ka: Genderov studia, jak je vnmm, jsou samoz?ejm? nejpokleslej formou humanitn pseudov?dy.

*Podvejte se na nai spole?nost. Ve je vzh?ru nohama. Lka?i ni? zdrav, prvnci zni?ili spravedlnost, univerzity zni?ily znalosti, vldy zni?ily svobodu mdi.

*Hrdina Jan Zahradn?ek! Vtr se nm do pera poznmka, pro? jsme u ns ji d?ve sami neprovedli ozna?en id?. Pro? musme vdy p?ijt pozd?ji? Pro?? Pro???? (Arijsk boj ?. 37, 1941). ?ekme na film s protiidovskou tendenc. ?esk filmov produkce nehnula v tto v?ci ani prstem (Arijsk boj ?. 3, 1941).

*Disman: Um?leck po?in m?e bt daleko zajmav?j, daleko vznamn?j ne v?da, v?dou ale prost? nen.

*Moslimsk imigranti rozbili sochu Panny Mrie a nsledne sa na ?u vymo?ili. K?az Don Scarda uviedol, e za udalos?ou stoja piati cudzinci. Avak km polcia dorazila do kaplnky, neznmi to?nci utiekli.

*Plat toti axima, e ?m je urnalistick pltok tupej a marginlnej, tm vyia miera rusofbie a protiruskej hystrie z neho prti.

***

Trocha ryvk? z historie zwebu Argument.cz, kde si lze p?e?st komplet ?lnky

*Pavel Jan?ko: Nov typ vkladu d?jin. Ale kdov ?eho se jet? do?kme, t?eba ns v budoucnu n?kdo pou?, e takov atenttnci na Heydricha byli vlastn? p?edch?dci dnench terorist? To abychom nezapomn?li, e ty skute?n? hrozn ?asy nastaly a pot, co jsme se odklonili od t jedin? sprvn k?es?ansk euroamerick civilizace, a omylem se p?ichlili k ruskmu dubisku. Kdov ?eho se p?tch dlech jet? do?kme, ale bude to ur?it? n?co ve smyslu protektort byl nep?kn, ale to, co p?ilo potom, to byla ta skute?n hr?za. Vichni n?kdej spolupracovnci nacismu jsou dnes vkv?tem demokracie a maj vekerou podporu (viz faizujc Albnce, Chorvaty, pobaltsk elity, ma?arsk a ukrajinsk nacionalisty), zato jejich oponenti (Rusov, Srbov, B?lorusov) jsou p?edm?tem dmonizace. Skoro se zd, e kdyby se Adolf Hitler nezapletl s vyvra?ovnm id? a nechal na pokoji britsk a americk imprium a spokojil se jenom s likvidac Slovan?, Rom? a dalch podlid, byl by dneska oce?ovn jako zachrnce civilizace a t?ch asnch euroamerickch hodnot. Nemyslm si, e to je n?jak nhoda ?i let, je to jen logick vsledek momentlnho rozloen t?dnch sil po do?asnm vt?zstv kapitlu ve studen vlce v?etn? ovldnut rozhodujcch mdi. Ku?erova Historie.cs poslun? slou prezentaci jednoho povolenho nzoru na d?jiny, a to nzoru vt?z?, nebo? jak znmo, d?jiny vdy pou - a tedy i vykldaj - vt?zov.

*Roboti skute?n? v nadchzejcch dvaceti letech p?evezmou edest procent dnes existujcch pracovnch p?leitost. To by bylo hluboce znepokojujc, pokud k tomu ?elu nerestrukturalizujeme spole?nost. Profesor Prescott souhlas: A do nyn?jka byli lidi schopni prodvat svou prci. A se dostaneme do situace, kdy lidi nebudou schopni prodvat svou prci, ohroz to cel trh, protoe lid, kte? vyrb?j, po?d pot?ebuj lidi, kte? kupuj. Mon e budeme muset lidi platit za to, e budou konzumovat. e jim dme ur?it zkladn p?jem a oni budou t?mi spot?ebiteli, kte? budou udrovat trh p?i existenci. Budeme moci p?esunout v?tinu prac, kter nechceme d?lat, robot?m, a v?novat se kvalit? ivota. Dosavadn kola automatizace byla toti p?evn? jen mechanizac. Stroje nahradily slu naich sval?. To nebylo p?li dobr pro kon?, protoe kon? nem?li nic jinho co nabdnout ne slu sval?. Te? ale p?ichz vlna kognitivn automatizace, kdy stroje budou d?lat prci, kterou my nyn provdme mozkem. A a p?evezmou tato zam?stnn, nen pln? jasn, co budeme jet? mt co nabdnout. Stle v naich spole?nostech existuj zem?d?lci, kte? tvo? asi p?l procenta pracujc populace. Kdysi po?etn pr?myslov pracujc t?da tvo? nyn mn? ne deset procent pracovn sly ve v?tin? vysp?lch kapitalistickch ekonomikch.

*Richard Dawkins: Na po?tku je teze o nejvym v?dci, nebo neomylnm papeovi, hlavnm rabnovi nebo jakmkoli b?ichomluvci, kter doke mluvit jmnem boha a ?kat nm, co mme d?lat. Sekulrn formou jsou pak r?zn guruov a diktto?i, ale v zsad? je to po?d to sam. Pokud se rozhldneme po sv?t? nebo i po sttech v USA, zjistme, e religiozita koreluje s chudobou a r?znmi jinmi p?znaky sociln deprivace.

*Jozef B. Ftorek: Nzorn? tento obecn? p?ijman postoj vystihl svm vrokem pro denk New York Times Jack N. Summe, velitel ?tvrt skupiny pro psychologick operace (PSYOP) Armdy USA, kdy prohlsil: Nae vstupy nazvme informacemi, zatmco stejn materily naich nep?tel jsou pro ns propagandou. Vraz propaganda byl poprv oficiln? pouit v 17. stolet, kdy byl spojen s aktivitami katolick crkve p?i potla?ovn vlivu reformace a mcen kac?stv. Alessandro Ludovisi, pape ?eho? XV., pov??il tmto kolem v roce 1622 organizaci ozna?ovanou jako Sacra Congregatio de Propaganda Fide (Kongregace pro propagaci vry). Funguje dodnes. Od roku 1982 ovem pod nzvem Kongregace pro evangelizaci nrod? (Congregatio pro Gentium Evangelizatione). D?vodem zm?ny nzvu b?hem pontifiktu Jana Pavla II. bylo prv? zprofanovan slovo propaganda v p?vodnm nzvu organizace. Npl? prce vboru kardinl? a mision?? se nezm?nila. Pe?ovat o ?en a propagaci prav vry v nekatolickch zemch. Termn propaganda, v podn sv?tskch mocenskch elit, se objevuje a po?tkem 20. stolet. Tehdej politick a hospod?sk elita hled nov zp?soby ?zen modern spole?nosti skrze formovn souhlasu mezi ob?any, a to v situaci, kdy zabila Boha a od moci odstavila crkev.

*Ivo ebestk: e obrovsk a slavn bitvy byly vlastn? jen drobn arvtky, nebo e byly - a to je jet? v?t ostuda - vybojovny najatmi oldn?i z cizch zem, take nrodn tos z nich kompletn? miz. Ohromn vdsk armdy pustoc st?edn Evropu tvo?ili p?edevm dobrodrun? nalad?n zabijci ze Saska, p?elidn?nch Flander a z Dnska. A e tito lid bojovali za penze a pro toho, kdo zaplatil. A e bylo moc patn?, kdy vlka skon?ila a pluky t?chto zabijk? bez prce se potulovaly Evropou. Nrodn tos? Boj za vru? Ale kdepak!

P?edevm je t?eba vzt v vahu, e bitvy sedmnctho stolet vude v Evrop? probhaly takovm zp?sobem, e krl nebo csa? ur?ili velitele vojska, kterm se stal n?kter generl (nap?klad Valdtejn). Ten naverboval ze svch vlastnch prost?edk? nebo z pen?z, vyp?j?ench u bank?? a lichv?? (nebo kter si nakradl v pr?b?hu prvn ?esk privatizace, ke kter dolo po porce stavovskho povstn, kdy zasedla privatiza?n komise, aby rozkradla majetky vyhnanch ?eskch a moravskch protestant?) vojsko, se kterm odejel plnit koly ve slubch vlada?e. Ten na chod vojska tak poskytl penze, ale mnohdy mnohem mn? ne bank?i a lichv?i. Odm?na generla pak spo?vala v tom, e mu byla v p?pad? vt?zstv poskytnuta ?st vle?n ko?isti k pokryt nklad? za vojsko a jako zisk. Kapitalistick lska k zisku existovala jet? p?ed ustavenm kapitalistickho systmu jako takovho.

estnct a sedmnct stolet je ji v?kem kondotir? a vlek za penze a nikoliv pro nrodn ?est, kter byla ostatn? teprve pojmem neznmm. Odtud patrn? dob?e mn?n posm?ch d?jepisnch opravc?, kte? vechny tyto obrozenci heroizovan etapy ?eskch nrodnch d?jin uvd?j na pravou mru a ?kaj tak v podstat?, e ?ech?m by bylo mnohem lpe, kdyby nsledovali osudu Luickch Srb? a tie se rozpustili v n?meckm mo?i p?stujce svobodn? nrodn psn?, tance a ?kadla. A propos, v dob? Metod?jova p?soben m?la Velk Morava svou vlastn crkevn sprvu (roku 869 arcibiskupstv Moravy spolu s Panoni), co bylo n?co, o? pro samotn ?echy dlouho a marn? usilovali P?emyslovci jet? dalch p?iblin? sto let (biskupstv). Respektive a do vldy Karla IV., nebo? teprve tehdy se poda?ilo doshnout poven prask diecze na arcidieczi. Z aktuln zkuenosti vme, e rebel, lapka, lupi? a zlo?inec jsou pojmy variabiln, jimi jedni ozna?uj tho ?lov?ka, kterho jin maj za hrdinu.

Jeden z p?edk? Karla Schwarzenberga, p?edek tho jmna, kter na ?eskm sn?mu ve druh polovin? 19. stolet, konkrtn? 25. listopadu 1889, My vidme v husitech ne slavn bohatry, ale bandu lupi?? a h??, komunisty 15. stolet, a my, Schwarzenbergov, budeme bojovat proti vem novohusit?m s toue rznost jako pnov z R?e bojovali proti starm husit?m. K elit? ?esk spole?nosti pat?ili nepochybn? i bank?i, kte? dali jasn? najevo prezidentu Beneovi, e jeho p?padnou vlku s N?meckem, nota bene za podpory bolevickho Sov?tskho svazu, rozhodn? nebudou financovat. Tato elita byla rozhodn? vce naklon?na dohod? s Hitlerem, i za cenu zemnch stupk?, ne financovn obrany vlastnho sttu. Napoleon Bonaparte vyslal do Ruska armdu v po?tu tm?? 600 000 vojk?. Do Francie se z t vpravy roku 1812 vrtila pouh desetina. Km byl Napoleon Bonaparte ve sv?tle t?chto skute?nost? Bezprecedentn lenec a vrah vlastnch lid nebo jen sttnk, kter nikdy p?edtm nezail na vlastn k?i ruskou zimu a neprostudoval si na map? v Rusku obvykl vzdlenosti mezi m?sty a jinmi obydlenmi sdliti?

Je ve Francii n?kdo, komu p?ek Napoleon?v sarkofg v pa?skm Panteonu stejn?, jako pisateli onoho textu p?ek ikova jezdeck socha na Vtkov?? Bylo loupen dajnho loupeivho ryt?e v?tm zlem ne odhadem dva miliny mrtvch a zmrza?ench lid z napoleonskch vlek, za n? nese Napoleon Bonaparte p?mou odpov?dnost?

Zesm??ovn ?esk nrodn historie, zejmna v t?ch st?ednch bodech, o kter se v uplynulch dvou staletch oprala nrodn konstrukce, sice probh spe ubohm a odborn? nefundovanm zp?sobem, nicmn? i ten m?e bt sp?n v situaci, kdy veobecn? upad znalost d?jin. Nrodnch, evropskch i sv?tovch. Za t?chto podmnek je mon velmi snadno zni?it zklady nrodnho uv?dom?n, nebo? to na historick tradici spo?v celou svou vahou.

Mme zbo?it tento symbol a nahradit jej nap?klad bratry Manovmi? Zhadnm, rozpa?itm a neroz?eenm ml?enm jsme u sta?ili obest?t osud nacisty zavrad?nho novin?e Julia Fu?ka. Nijak zvl? si nep?ipomnme ani dal ob?ti nacistick diktatury - Karla Pol?ka, Josefa ?apka, Vladislava Van?uru a mnohch dalch lid.

Ur?it? Jan ika z Trocnova, jeho nstupce Prokop Hol a dal husitt velitel z?stanou na vznamnm mst? ?eskch a st?edoevropskch d?jin jet? dlouho pot, kdy budou po prvu zapomenuta jmna mnohch ?eskch p?edlistopadovch i polistopadovch sttnk?. Kdyby nic jinho, tak u husitskch hejtman? aspo? nemme doloenu zbab?lost, platnost, neschopnost, nekompetentnost, korupci, hrabivost, ne?estnost, prolhanost a sklony zrazovat sv koali?n partnery.

Pokusy Velk Britnie, Francie a USA dostat do vlky proti sob? N?mecko s Ruskem, a tm v p?pad? N?mecka ztrestat stt, kter se pokusil vymanit se ze struktury sv?tovho kapitlu a nahradit ji svou vlastn strukturou. A v p?pad? Ruska zkrtka zni?it bolevickou alternativu ke kapitalismu a zskat ohromn rozlohy, p?du a nerostn bohatstv rusk ?e a j ovldanch zem. Za tto situace vak bude nesporn? t?eba - pokud by k tomu skute?n? dolo - nov? definovat alespo? ?esko-n?meck vztahy v d?jinch i v p?tomnosti. A bylo by p?itom velmi zhodno, aby se tento t?k a tradi?n kol tentokrt poda?ilo splnit sine ira et studio. A hlavn? bez ?lnk?, jak na toto tma p?inej n?kter ?esk periodika snac se formou karikatur a odbourvn mt? prohlsit ?esk d?jiny za chylku, jej heroizovan osobnosti za lupi?e nebo blzny.

***

Perli?ky ztisku za b?ezen 2017

*Churchill: Tak se mi zd, e jsme v dob? druh sv?tov vlky za?zli patn prase.

*Demokracie se d ?it velijak, i podle Havla a Albrightov.

*Patnct b?ezen! B?eznov idy! Antony a dalch, snad edest spiklenc? zasad Csarovi rnu dkou na schodech sentu v roce 44 p?ed Kristem I ty, Brute?, vol Csar, ne um?e, a Brutus nad jeho mrtvolou ?ekne, vichni si umyjme ruce a zbra? v jeho krvi a b?me na trit? a k?i?me mr, svoboda, volnost!

*Ze vech totalitnch manipulac se zd bt nej?inn?j katolick - p?eila ve a kolaborovala s kadm systmem.

*Miroslav Jahoda na facebooku: Oscar nm rozpoutal diskuzi, jak jsme mal, kdy kritizujeme, e vyhrvaj um?le filmy s podsunutou gender tmatikou. Myslm tedy, e by bylo dobr, abychom co nejd?v za?ali to?it dla, kdy Martina Luthera Kinga a jeho boj za ?ernochy bude hrt b?loch (?ernochy, za kter bojuje, budou hrt b?loi a naopak), Vinnetoua si zahraje ?ernoch a Indini budou balknt Slovan, Gndhho roli perfektn? ztvrn zrzav Ir a Sandokana bude p?edstavovat Eskymk. Stejn? tak m?eme zlomit stereotypy u genderu. Nen p?ece nutn, aby britskou krlovnu ztvrnila ena nebo aby Herkula hrl stereotypn? mu. Opravdu, bu?me tolerantn, otev?eme se duhovmu sv?tu neomezench monost.

*Petr t?pnek: Myslm, e v rmci politick korektnosti je t?eba p?epsat nae u?ebnice d?jepisu, zvlt? pak obdob nrodnho obrozen. Tzv. nrodn buditel, jako t?eba Josef Dobrovsk, Josef Jungmann, Josef Kajetn Tyl nebo Karel Hynek Mcha, toti v?bec nebyli vlastenci, nbr nacionalist. Mnoz z nich, kup?kladu Karel Havl?ek Borovsk ?i Boena N?mcov, pak p?mo extremist. Zvlt? nebezpe?n byli rut vbov Frantiek Ladislav ?elakovsk, Pavel Josef afa?k ?i Jan Kollr. Populist Bed?ich Smetana a Mikol Ale zase nebyli dostate?n? proevropt a zab?edli do ?esk provincilnosti. Vechno pak dovril separatista Tom Garrigue Masaryk.

*Znm baltsk pirt Klaus Strtebeker dokzal po setnut hlavy roku 1401 jt kolem svch spolubojovnk? ?ekajcch na popravu. Ke ktermu doel, byl osvobozen. Nelze vylou?it, e by osvobodil vechny. Problm vy?eil kat, kter pochodujc bezhlav mrtvole podrazil nohy.

*Macek: Syn hls, e odvolali Mldka. Manelka se pt, kdo te? bude zpvat Joina z bain. No, nezvidte j?

*Nejb?n?j exekutor se pohybuje ve svch p?jmech zhruba n?kde kolem 100 tisc a 150 tisc korun hrubho, prozradila Fu?kov. Do budoucna by si podle prezidentky m?li exekuto?i p?ijt a na 350 tisc korun, protoe exekutor je tak manaer s velkou odpov?dnost. Pokud se dnes podvme na b?n manaersk platy, nap?. do ?EZ, kter ne?d svoji firmu, ale stoj na manaersk pozici, bere 350 tisc korun m?s?n?. Pro? by takovouto ?stku nemohl brt soudn exekutor, ptala se dma s p?ihldnutm k jejich velk odpov?dnosti.

*Pokud jde o pana Kalouska, tak jej pokldm za odpad ?esk politiky a doufm, e jako kad odpad bude jednou splchnut, ?ekl rzn? Zeman.

*Jrovec: Kdy se podvte na jakoukoli sch?zi Sn?movny, splynou vm poslanci ve sme?ku tlu?hub?, flka?? a hulvt?.

*Frantiek Ringo ?ech: Na to, abych sed?l v Parlamentu a hdal se s blbe?kama, se nectm.

*A p?iznejme si, i to Televariet m?lo kdysi vy hodnotu, ne sou?asn p?enosy z parlamentu.

*Bval ministr pr?myslu a obchodu za ODS Kocourek se bavil s jinm politikem na tma komunist v sou?asnch politickch stranch a vy?talo se mu, e v ODS maj exponovanho ?lena Vlastimila Tlustho. Kocourek m?l bt autorem krsn odpov?di, kter zn?la: Nai komunist jsou lep ne vai komunist.

*Pane Slma, titulek ?lnku by m?l bt Podl N?mecka na polidt?n slovansk opice. A nepsal jste tuhle, e se Polci p?estvaj modlit? Ale t?eba bez toho pln? nezvl?.

*V 60. letech byla nvt?vnost kostel? v USA u katolk? 75 %. V 90. letech kolem 28 %. Nvt?vnost v Polsku v roce 1989 byla kolem 75 %, jenom za ?ty?i roky po pdu komunismu, nvt?vnost klesla na 28 %, a ve Varav? na 18 %. Kolaps, kter v USA trval 30 let, trval v Polsku 4 roky.

*Dolej Karel: Dnen Moskva reprezentuje spe KLDR na steroidech.

*V Evrop? se v t?chto dnech m?n kulisy a p?estavuje se nbytek.

*Pjakin: P?ednost Ruska je, e je ?zeno bezprost?edn? Bohem, jinak toti nen mon vysv?tlit si jeho existenci.

*Venezuelsk ministryn? zahrani? Delcy Rodrguezov ozna?ila perunskho prezidenta za zbab?lce a poslunho psa Spojench stt?. Reakce p?ila zhy, Lima odvolala svho velvyslance ve Venezuele. Spojen stty do Latinsk Ameriky nemusej investovat mnoho ?asu, protoe si tento region po?n jako dob?e vychovan pes. Chudk, tento star mu objd kolem jako poslun pes, vrt ocasem p?ed mocnost a d o intervenci do Venezuely. Je to osamocen lenec, jeho si nikdo nevm, prohlsila Rodrguezov o perunskm prezidentovi.

*Poroenko je iv politick m?tvola, avak potvrdenie o smrti mu ete neposlali.

*Rusk veden pochopilo, e Ukrajinu silou nep?em?e, proto se rozhodlo, e ji vyhod do pov?t? zevnit?, tvrd ukrajinsk prezident Petro Poroenko.

*Martin Koller: P?edstava Merkelov, Schulze a bandy eurokomisa??, p?padn? i europoslanc?, jak bru? na Guantnamu spolu se svmi p?teli, islmskmi teroristy, je docela sympatick. Obecn? lze konstatovat, e EU a N?mecko ns aktuln? ohrouj vc ne kdokoli jin. Moskva je 2 000 km daleko, zatmco Merkelov se Schulzem, islamizac a totalitnm eurosttem koukaj p?es hranici. Za poslednch 27 let jsme pod prapory humanity a demokracie vedli pouze koloniln vlky na Balkn?, v Asii a Africe. Nae ztrty byly nat?st minimln, celkem 25 vojk?.

*Sentor Bridges ?ekl FBI: Pokud bude atomov bomba svrena na Kreml a vyhlad jej, bude velice snadn stabilizovat Rusko, kter bude bez veden.

*Johnson: Nyn nemme d?kaz, e by se Rusov, popravd?, pokusili naruit n demokratick proces. Nemme takov d?kazy. Nicmn?, mme mnoho d?kaz?, e je Rusko schopno to ud?lat. (Ministr zahrani? aek a klaun?)

*Daniel An: Zatm ale sledujeme politick masakr americkch tajnch slueb v p?mm p?enosu. V barv?, se v pardou, a o to straideln?j.

*Nekonzistentn chovn Donalda Trumpa se Rusku moc nelb a nut ho zpochybnit duevn stav" americkho prezidenta, uvedlo ?nsk mdium.

*Trump?v poradce pro nrodn bezpe?nost Herbert McMaster na sch?zce s pracovnky Rady nrodn bezpe?nosti ozna?il Rusko a ?nu za zem?, kter cht?j p?evrtit existujc sv?tov po?dek.

*I kdy Trump p?iel do politiky zven?, je z n?ho naprosto ideln politik v tom smyslu, e od n?ho m?eme o?ekvat vechno a nic jako od skute?nch politickch profesionl?. Stejn? tak jako v p?pad? Evropy, ani v p?pad? USA bych nep?ece?oval vliv jednotlivch osobnost. V obou p?padech se jedn o obrovsk administrativn kolosy, v jejich fungovn hraj kl?ovou roli zjmy velkch pen?z, vrobc? a prodejc? zbran a provozovatel? mdi. To jsou sly, kter spolu s drogovmi kartely a organizovanou prostituc kontroluj ekonomickou zkladnu a taktn? vymezuj politick nadstavb?, jak hlasit? a ve kterch p?padech m mluvit o lidskch prvech, ct? k jinakosti, poko?e p?ed voli?i a podobnch vysoce ulechtilch v?cech. I politik, kter by byl v tomto ohledu p?li nechpav, z?stv po?d svm zp?sobem privilegovn. Komu z ns oby?ejnch lid je n?kdo ochoten zaplatit pompzn sttn poh?eb?

*Americk prezident Trump obvinil svho p?edch?dce Baracka Obamu ze slabosti v??i Rusku: Osm let rozma?kvalo Rusko prezidenta Obamu, stvalo se siln?jm a siln?jm, zabralo Krym a zvilo po?et raket. Slaboch! - napsal Trump na Twitteru.

*Sanders se do Trumpa pustil prost?ednictvm twitteru: Mme prezidenta, kter bu? mysln? le, nebo dokonce, co je jet? vce d?siv?, nezn rozdl mezi l a pravdou.

*Tereza: Tillerson se vlastn? p?ed pr dny projevil u jen tm, e se p?i lou?en v Pekingu s ?nskm prezidentem tv?ili jako dva brat?i, kter kdosi omylem rozd?lil kdysi dvno v porodnici. V poslednch dnech se ale zd, e p?inejmenm v Demokratick stran? za?naj p?iznvat prohru svch hrtek s Trumpovmi ruskmi kontakty. Demokrat v Sentu do mdi p?ipout?j, e vyet?ovn nenapln o?ekvn, a t?eba Obam?v f CIA Mike Morell ve?ejn? p?iznal, e kou?e je sice hodn?, ale ned se najt dn tbork, a dokonce ani ho?c sv?ka, ani jisk?i?ka. A e po t?chto ohnch, bez nich nem?e bt kou?e, ptr spousta americkch tajnch slueb. Jinmi slovy, i v ?adch Trumpovch odp?rc? jsou lid, kte? nejsou ochotni d?lat ze sebe aky na furt.

*Kter sloka stt? v USA funguje, ?ekn?me, normln?? A tot se d?je po celm Zpad?.

*f bezpe?nostnho vboru Sentu uji?uje, e Trumpovo sledovn bylo jen nhodn.

*Kv?ta: Finan?n bublinu zp?sobenou nulovou rokovou sazbou a tiskem nekrytch pen?z nazv Donald Trump stranou, tlustou a oklivou. Ale v nejbli dob? pravd?podobn? jet? nepraskne, naopak bude jet? tlust, zejmna u akci zbrojnch firem. Pokud budou evropsk zem? tla?eny do nkupu zbran, co se v tuto chvli p?esn? d?je, tak se evropskm importr?m tyto investice do mru nleit? prodra.

*V roce 2016 museli ameri?t da?ov poplatnci vythnout z kapes 432 649 652 901,12 dolar? na obsluhu dluh? nasekanch vldami USA. Celkem to ?inilo n?co p?es 11 % americkho federlnho rozpo?tu. Jednalo se o dluhy zp?soben p?edevm dluhovm krlem Obamou, kter dokzal za 8 let svho vldnut zdvojnsobit americk sttn dluh z deseti na tm?? dvacet bilion? dolar?. Nasekal tak stejn dluh, kter vytv?elo 43 americkch prezident? za celou historii dohromady. Nejv?t polokou v rozpo?tu Spojench stt? je obsluha dluh?, na druhm mst? jsou vojensk vdaje. Ty u prezident Trump slbil navit o dalch 54 miliard dolar?. To je dobr p?edpoklad pro to, aby mu nvrh rozpo?tu na dal fiskln rok proel.

*USA pokryj globln vdaje na zbrojen tm?? ze 40 procent.

*Nemyslm si, e v celch d?jinch lidstva byly n?kdy takov ozbrojen sly - bojeschopn, intelektuln, mohutn, s kompetentnm vedenm a dobrou vbavou, jak maj nyn USA, prohlsil John Kirby.

*Ak?n organizace, veden Obamou se nyn stala prakticky paraleln stranou demokrat?. Jej jdro tvo? 32 tisc bojovnk? - agittor?. Tato organizace na zem USA realizuje intenzivn p?pravu dalch 25 tisc agittor?. Do akce jsou zapojeni i specialist CIA, majc velk zkuenosti z organizace p?evrat? v cizch zemch. Nyn tito specialist pracuj nad organizac p?evratu v samotn Americe. Fialov jaro m nastat 1. kv?tna, kdy m bt vyhlena masov akce neposlunosti, celoamerick stvka a pochod na Washington. P?jde tedy o masovou zleitost. Pr dob?e vycvi?ench provokatr? vak m?e akci zvrhnout v nekontrolovateln proces nepo?dku. Leton 1. mj ve Washingtonu rozhodn? nebude mt podobu mjovch oslav. Vdy? fakticky p?jde o st?et oficiln legln vldy se stnovou vldou.

*Oficiln mluv? MZV Ruska Marie Zacharovov vyslovila ertem p?edpoklad, e kdy budou zve?ejn?ny vechny kontakty ruskho velvyslance Sergeje Kisljaka ve Washingtonu, m?e se v USA obnovit ob?ansk vlka Severu proti Jihu. Myslm si, e kdy te? budou zve?ejn?ny vechny kontakty Sergeje Kisljaka, obnov se ob?ansk vlka Severu proti Jihu", napsala Zacharovov na sv strnce na Facebooku.

*Maria Zacharovov si vyst?elila z velvyslance USA v Moskv? Johna Teffta. P?ichzm na Ministerstvo zahrani?. Proti mn? vychz velvyslanec USA v Moskv? John Tefft. Vy se vystavujete nebezpe?, kdy jednte s ruskmi diplomaty, co kdy si toho vimne CNN, pop?la jsem partnerovi dobr rno, napsala Zacharovov na svm Facebooku.

*Putin: Je na ?ase, aby se n?kdo ve Spojench sttech zamyslel nad tm, jsou-li skute?n? tak slab, e m?e jednodue n?jak zem? ovlivnit jejich domc politiku a nabourat se do jejich volebnho procesu.

*Odchzejc elity potrnovali" v Kyjev? a jsou p?ipraveny uspo?dat majdan" v Americe, jen aby nepustily Republikna na post. Pokusy o roz?en informac, e Rusko m kompromat" na zvolenho prezidenta, Putin ozna?il za z?ejm podvod. e se takov metody pouvaj proti zvolenmu prezidentovi USA, je samoz?ejm? uniktn, to se jet? nikdy nestalo. To mluv o zna?n rovni degradace politickch elit na Zpad?, a to i v USA. Opravdu v??m, e zvt?z zdrav rozum," podotkl Putin.

*Vladimr Putin viackrt povedal, e v s?asnom svete slovo demokracia m dvojit tandardy. Vetko, ?o je vhodn Ameri?anom, je demokracia, a vetko ?o im nevyhovuje, je diktatra.

*Vae dnen praxe se neli od nacistickch praktik, prohlsil doslova Erdogan. Hej, N?mecko, mte p?kn? daleko k demokracii. To, co d?lte, se v?bec neli od akc nacist? v minulosti. Holandsko se zachovalo stejn? a z?ejm? se k nim potom p?idaj dal. Budete ale muset Turecko respektovat, jinak budete jednat sami proti sob?.

*Recep Tayyip Erdogan: Nyn si mysl, e chci jt do N?mecka. P?jdu, kdy budu chtt. Jestli m? nevpustte do zem? nebo jakkoli omezte m prvo promluvit k tureckmu lidu, ot?esu celm sv?tem. N?mecko nem nic spole?nho s demokraci.

*N?meck prohnan stt. S takovm ntlakem s vmi mluvit nebudeme. Jestli s nmi chcete udret vztahy, muste se nau?it, jak se chovat. To je n vzkaz N?mecku, prohlsil avu?oglu.

*Prohlen jednoho z Erdoganovch ministr?: Nizozemsko m kolem 48 000 vojk?, ale my mme v Nizozemsku 400 000 svch vojk?.

*Rozi?te podnikn, poslejte sv d?ti do lepch kol, bydlete v nejlepch oblastech a jezd?te t?mi nejlepmi vozy, prohlsil Erdogan. Vy jste budoucnost Evropy.

*Povstn je poehnnm od Allha. Kone?n? m?eme o?istit armdu od vzbou?enc?, prohlsil Erdogan.

*Evropsk unie Turecku v?bec nepomhala s uprchlky ze Srie. Tam byly miliony uprchlk? z vlky, kterou ivil Zpad. Tak Erdogan uvolnil trasy do Evropy a formuloval poadavky. Samoz?ejm? je otzka, jak to bude vypadat v Turecku po referendu a co zvt?z. Kdy existoval Sov?tsk svaz, mohlo se ctit Turecko ohroeno, dnes z Ruska ohroen nejsou. Na co Turci pot?ebuj NATO? Nepot?ebuj ho. Up?mn? ?e?eno, my ho tak nepot?ebujeme, ale my to nevme.

*rnsk ministr obrany Hossein Dehghan poradil Spojenm stt?m, aby opustily Persk zliv a neotravovaly zem? tohoto regionu, informuje agentura Mehr. Co vlastn? d?laj Ameri?an v Perskm zlivu? M?li by tuhle oblast opustit, aby neobt?ovali zdej zem?," cituje agentura slova rnskho ministra. Copak je p?ijateln, aby ozbrojen lupi? vchzel do n??ho domu v o?ekvn, e p?ed nm rozthnou ?erven kobere?ek? Tohle je jedna z p?ernost dnen doby," dodal Dehghan.

*Tereza Spencerov: Izrael se ct bt dot?en tm, e syrsk protivzdun obrana to? na izraelsk stha?ky to?c nad syrskm zemm. Bizarn.

*Zaorlek, kter vdy vykld to, co od n?j jeho pni ?ekaj, se stejn? jako mnoz jin velmi ml s tvrzenm, e kone?n porka Islmskho sttu se bl. Islmt bojovnci odejdou z Irku, mon i Srie, ale na pokra?ovn boje maj celou Asii a Afriku, dnes i Evropu. Maj obrovskou lidovou podporu a rovn? pomoc Sadsk Arbie, Turecka, rnu a dalch zem. Erdogan m podporu v?tiny obyvatel Turecka, Putin v?tiny obyvatel Ruska a podobn je to i v ?n?. Tito politici jsou sv?tov osobnosti, kter tvo? d?jiny, a pro svoje ob?any hrdinov a obrnci nroda. Co jsou pro ?eskho ob?ana Sobotka, Ne?as nebo Stropnick?

*Adam Votruba: Jednm z nejv?tch omyl? dneka je p?esv?d?en, e demokracie vt?z dky tomu, e je lidt?j ne jin reimy. ijeme v domn?n, e d?jiny jaksi p?irozen? sm??uj ke stle v?t demokratizaci. Tato vra je v podstat? nboenskho charakteru a nem dn v?cn opodstatn?n. Lze toti obecn? ?ci, e pro ni vrstvy je tyranie vhodn?j ne oligarchie, protoe znamen v?t stabilitu pro oby?ejn ivot. Jeden tyran je vdy p?edvdateln?j ne chaos mocenskho boje mezi oligarchy. Vt?zstv jedinovldy nad oligarchi bv poraenmi oligarchy n?kdy interpretovno jako konec demokracie.

*Ivo ebestk: Kdy se modern demokratick a liberln stt nachz v epoe absolutn vldy Jeho veli?enstva Kapitlu Ukrutnho (co je, prosm, nae epocha v cel sv krse), pak se promrhan sttn kasa pln rychlm st?ihem t?ch vrstev obyvatelstva, kterm jet? z?stv n?jak rouno na h?bet?. Chudina se nachz zcela bez vlny, take na n u nen co ost?hat. Ale zrove? je hodn? po?etn a dky demokracii a krvavmu t?dnmu boji m i volebn prvo, co bohat a urozen vrstvy velice mrz, e z n jet? nemohou sed?t i k?i (kdy u rouno nen). Vzhledem k tomu, e liberln zastupitelsk demokracii vldne rukou eleznou nelidsk, bezohledn a nemilosrdn kapitl, pak mus bt kadmu ob?anu naeho euroatlantickho spole?enstv jasn, e vldce nesm bt da?ov? postien. A tak nebude! Proto progresvn zdan?n mn? chudch, mn? prekrnch a mn? zoufalch vrstev v ?R (a vedle toho i t?ch n?kolika mlo osob, kter tvo? ?eskou st?edn vrstvu) nen mono povaovat za levicov politick program, ale za st?hn t?ch ovc, jim jet? zbv trocha rouna. Asi na hlav?, na bocch, mon lme?ek vlny kolem krku Tedy jde op?t o star znm proflknut a zoufal pokus, jak doplnit sttn rozpo?et o penze, kter z n?j pak n?kdo op?t ikovn? vyluxuje, ani by tm ovem vznikl sttu a nrodu n?jak prosp?ch.

*ebestk: Nen rozhodn? nhodou, pro? tolik etablovanch politickch stran m v programu, souhlas nebo alespo? neodporuje oslabovn sttu ve prosp?ch snaz vldy kapitlu. Co se ovem d?je pod falenm heslem, podle kterho siln stt p?li zasahuje do svobod svch ob?an?, a proto - a jenom proto! - m bti tedy oslaben. Heslo: Ve pro ob?ana! Bohov, jak znmo, jsou vev?douc a mysl to dob?e. Ano, mnohm lidem p?ipad sv?t hierarchicky uspo?dan sm?rem od privilegovanch bostev na Olympu a k bezprvnm otrok?m v hospod?sky zaostalch zemch jako sprvn a logick.

*Oskar Krej?: NATO ije z vize Ruska jako nep?tele. Muste si Rusko p?stovat jako nep?tele, jinak nezd?vodnte jeho existenci. NATO tu p?ece nen proto, aby bojovalo proti migraci, ?n? nebo Severn Koreji. Tohle se stratg?m NATO v zsad? povedlo. Kdy se za?alo mluvit o konci studen vlky a nutnosti transformace NATO, nikdo si nev?d?l rady. Pak se vytvo?il z Ruska nep?tel a vichni v?d?li, e NATO pot?ebujeme.

*N?mecko v roce 2016 vyvezlo do USA zbo za vc ne 125 miliard eur, dovoz ale ?inil pouze okolo 50 miliard a ani americk digitln ekonomika tuto ob? nerovnovhu nesrazila. A co kdy se k tomu jet? p?idaj tenze v obchodu mezi USA a ?nou? Vtejte v postamerickm sv?t?

*Mussolini sv?j prvn spis nazval B?h nen. tok? na crkev se ani potom nez?ekl a kn?ze dl prohlaoval za ?ern mikroby, kte? pro lidstvo p?edstavuj stejnou katastrofu jako mikrobi tuberkulzy. Mussolini poadoval, aby byl majetek nboenskch spole?enstv zkonfiskovn a pen?it pomoc, kterou stt crkvi poskytoval, zruena. V roce 1919 v listopadovm ?sle Popolo dItalia vyzval papee k odchodu z ?ma a o m?sc pozd?ji se vyznal z nenvisti ke vem formm k?es?anstv. Kdy v srpnu 1914 vypukla v Evrop? vlka, socialist ji odsoudili jako dlo imperialistickch a kapitalistickch vle?nch tv??, kte? se pr t?esou nedo?kavost, a budou moci poslat proletarit na smrt. D?lnci vech zem se m?li spojit, a ne se ve jmnu Boha nebo vlasti navzjem pobjet. Zaloil vlastn noviny Il Popolo dItalia (Italsk lid). Pomohli mu je spustit italt pr?myslnci, jim italsk vstup do vlky sliboval zisk. Zorganizoval i Fasci dazione rivoluzionaria: Revolucion?sk bu?ky neboli, jak jim ?kal, voln sdruen podvratnch ivl?, kter byly naklon?ny zapojen Itlie do vlky a volaly po svren monarchie. Stt Vatikn vznikl roku 1929 na zklad? Laternskch smluv, kter podepsal kardinl Pietro Gasparri jmnem Svatho stolce a p?edseda vldy Benito Mussolini jmnem krlovstv Itlie. Take?

*Krej?: Z?zen odboru pro kontrolu pravdomluvnosti na ministerstvu vnitra, navren bvalho eurokomisa?e pro rozi?ovn EU, kter nese velk podl viny za rozpoutn ob?ansk vlky na Ukrajin?, za generlnho tajemnka OBSE, periodick p?izp?sobovan se protiruskm sankcm - to ve bylo provedeno bez ve?ejn diskuse a bez Parlamentu, velice pravd?podobn? na radu zvenku.

*Bval ?esk prezident si, podle svch slov, neum p?edstavit, e by Ukrajina po tiscch ob?tech a obrovskch kodch mohla jet? v p?vodn podob? existovat. Na otzku rakouskho novin?e ohledn? monho rozd?len Ukrajiny Klaus ?ekl nsledujc: B?hem rozd?len ?eskoslovenska jsem v?d?l, e musme ud?lat vechno sami a bez vn?jho vm?ovn. Museli jsme p?itom jednat rychle, jinak by lid, jako Albrightov (bval ministryn? zahrani?nch v?c USA), nebo Gensher (bval ministr zahrani?nch v?c SRN) p?ili a za?ali nm radit, co mme d?lat.

*Pro? je tady socialismus pro bohat a nemilosrdn hyper-kapitalismus pro vechny ostatn? Protoe pravidla hry - v?etn? pracovn legislativy, penzijnch zkon?, korportnch zkon? a da?ovch zkon? - byly vytvo?eny t?mi naho?e a tak prvnky a lobbisty, kte? pro n? pracuj.

*Paul Craig Roberts: U prolo zkonem, e je americkm ?initel?m zakzno hovo?it s ruskmi p?edstaviteli? Jste opravdu tak hloup, e vs mohou presstitutn mdia, kter vm nikdy za cel v ivot nesd?lila nic, co by bylo pravdiv, p?esv?d?it, e ti, kte? se sna vyhnout konfliktu mezi termonuklernmi mocnostmi, jsou rut agenti?

*Stle je nejist, kter vlastn? t?da bude fakticky povaovna za zbyte?nou - zda t?da vlastnk? robot?, ?i t?da lid prce, kterou roboti vy?ad zpot?ebnosti. Co se t?e jejho vztahu k produkci, ale i konzumu, je t?eba si uv?domit, e roboti budou moct bt naprogramovni i coby konzumenti, ba klidn? se jim mohou naprogramovat i choroby, nebo t?eba i chu? se zamilovat, vn? vedouc k zvenmu konzumu, ten ale bude ?zen, co by m?lo vst k zmizen kriz, depres, vlek. Podle mho (tak jak se vyvj realita) bude rozhodovat t?da vlastnk?. V jejm zjmu bude vyhubit nepot?ebn, aby se nebou?ili, aby se zbavili takovhoto rizika.

*Hospod?sk model ?R dnes ukazuje na to, e Zpadu pat?me jako nikoliv dobyt zem?, ale jako dobyt trh. Tomu odpovd ve odvd?nch dividend, ve plat?, struktura p?erozd?lovn, postoje k progresivnmu zdan?n a rovn dan nebo um?l kurz koruny v??i euru.

*K nej?ast?jm otzkm pat?: Pro? Rusko na Ukrajin? neintervenuje? Pro? Rusko ji Ukrajinu nenapadlo? Pro? Rusko nereaguje? Nebo je zde tak opa?n otzka: Pro? Rusko napadlo Ukrajinu?

*Oskar Krej?: V liberln teorii existuje pouze spravedliv trh a racionln ?lov?k - ovem vsledkem jsou vlky, hlad a podviva milin?, sociln diferenciace. Jako neoklasick a liberln ekonomick kategorie je zlo?in pouze otzkou nklad? a p?nos?; v tomto smyslu je nesprvn - p?esn?ji ?e?eno chybn, neracionln - pouze ten zlo?in, na kter se p?ijde a jen je potrestn. Podle liberln?-konzervativnho krda je sociln politika usilujc o realizaci n?jakho v?domho modelu spravedlnosti pouze nstrojem morlnho kanibalismu, prost?ednictvm kterho ni?emn a leniv v?tina olupuje talentovanou a pracovitou meninu. Klasick teze utopickho komunismu prav, e vude tam, kde existuje soukrom vlastnictv, je vylou?ena spravedlnost.

*Privatizace zatm neprokzala, e kapitalistick ekonomika je efektivn?j ne ekonomika byrokratickho socialismu. Privatizace neprokzala, e je zdrojem v?t rovnosti - ba prv? naopak. Privatizace neprokzala, e je zrukou svobody pro vechny. Privatizace zformovala nespravedlivou spole?nost, v n ivotn nad?je v?tiny jsou vloeny do p?edstav zm?n v budoucnu.

*Takovto majetkov pravomoci, jakmi disponovali ?et ?ednci v dob? privatizace, mvaj pouze vojci plenc dobyt zem.

*Tendence k oligarchizaci m podobu p?ebrn majetku a moci skupinou trvale vyvolench; demokratick prvky transformace nejsou prosty lsti a zludu. Na pozad velkch a bezesporu oprvn?nch diskus o demokracii, lidskch prvech, ob?ansk spole?nosti atd. prob?hl majetkov p?evrat. Ten, nikoliv zmn?n diskuse, vytv? rmec osudu lid. Nstup liberln demokracie v roce 1989 dal v?tin? nad?ji; p?ijat koncepce transformace jim vak nedala anci. Vznikly sociln vazby, kter hroz, e budou ur?ovat nerovn monosti pro p?slunky odlinch socilnch skupin po n?kolik generac. Byly vytvo?eny odlin podmnky v uspokojovn tvo?ivosti jednotlivc?, tedy i neefektivn sociln organizace. Pro nerovnost, kter byla um?le vytvo?ena p?i transformaci v postsocialistickch spole?nostech, neexistuje rozumn ospravedln?n.

*Msto toho, aby ameri?t okupanti v N?mecku kone?n? po vce ne 70 letech poslali zp?t dom? sv vojky, tak jet? zvyuj jejich po?et. Osmaedest zem, kter tvo? zpadn koalici, budou projednvat boj s IS bez Ruska. Schzet a jednat bez Ruska mohou, zvt?zit ale nemohou, napsal Pukov na svm Twitteru. D?ve oznmil zstupce oficilnho mluv?ho MZV Mark Toner novin??m, e Rusko se nez?astn sch?zky ministr? 68 zem koalice v ?ele s USA pro boj proti skupin? Islmsk stt.

*Martin Schulz konstatoval, e ducha Evropy bude mon nutno vynucovat silou.

*Hollande se vyjd?il, e Polsko, kter dostv z EU rekordn? vysok dotace, by m?lo ve v?ci zvolen Donalda Tuska dret hubu. Szydlov se vyjd?ila, e nebude poslouchat hrozby od n?jakho politika, kter nem ve sv zemi skoro dnou podporu voli??: Mm brt vn? vydrn od prezidenta, kter m podporu ?ty? procent voli?? a kter brzo v?bec prezidentem nebude?

*Vznik regulrn underclass. Zatm byla u ns definovna etnicky, jako Cikn, ale brzo to bude obecn sociologick ozna?en. Materil nevhodn ke kapitalismu.

*Si ?in-pching za ?ty?i roky v nejvych funkcch navtvil vce ne 30 bdou trpcch vesnic a m?stskch ?st a slbil, e na cest? k prosperit? nebude nikdo zapomenut. Prezident Si vyzval prv? sttn podniky, aby se zsadnm zp?sobem podlely na odstra?ovn chudoby. Pro budoucnost ale je podstatn, zda bude pokra?ovat zm?na od Vyrobeno v ?n? na Vymyleno v ?n?. ?na se svou jeden a p?l miliardovou populac pouv jin model. Sz na kontrolovanou meritokracii, tedy vldu odbornk?, kte? podlhaj n?kolika kontrolm. Rozumm tomu, e se ?ad? lid takovto model nemus lbit. Po cel m?j ivot maj politici v Praze pocit, e v lpe jak ?dit ?nu, ne to v?d ??an. ?na sv?j model nikomu nevnucuje. Peking nesdl zpadn mesianismus, kter je obsaen ve st?edov?km ?en k?es?anstv, rozpnn civilizace formou kolonizace, v sov?tskm prosazovan socialismu ?i v dnen snaze zm?nit sv?t ?enm zpadn verze demokracie, a to t?eba i silou. V sou?asnm sv?t?, kter m tendenci propadnout chaosu, je ?na stabilizujcm faktorem.

*La Penov p?ed rokem uvedla: D?kujeme, pan Merkelov, e jste se tu ukzali, spolu se svm vicekancl?em, sprvcem provincie Francie, v evropsk svazek kolabuje, snate se zachrnit p?ed smrt pomoc vydrn, hrozeb a poniovn. V model - sluba USA - tane?ek pod taktovkou bank??, ne?estn konkurence, mrovn ob?an? a jejich oebra?en. J ukazuji jin model, zaloen na nezvislosti, mnohopolrnosti sv?ta, protekcionismu a plnm zastaven masov migrace. Ve stran? Nrodn fronta se ertuje, e ve Francii nen ministerstvo zahrani?, ale je to jen fililka americkho ministerstva zahrani? a jet? ke vemu clintonovskho raen a d?lat si nad?ji na ?estnost je dost t?k.

*Fico posm?n? hovo?il o evropskch socialistech, kte? se ho neptaj, jak zm?nit zkonk prce, ale zda homosexul?m povolil s?atky a uvtat uprchlky chlebem a sol. Robert Fico ve svm projevu ?ekl, e je sice zaplen Evropan, ale p?edevm hrd Slovk, ktermu nebude Brusel diktovat nesmysly.

*Skon?ila doba tvorby nijak neregulovanho kapitalismu vehoschopnch kapitalist? za penze vech ostatnch. Nelze verbln? slavit vt?zstv demokracie na Majdanu, kdy i blb voli? v, e jde o neofaistick a ultranacionalistick p?evrat, a ne o demokracii. e jde o Drang nach Osten, ne o roz?en EU na vchod.

*Merkelov: Evropa r?znch rychlost je nutn, protoe jinak se prost? zadrhneme. Francouzsk prezident k tomu uvedl: Je to dnes nutn mylenka, jinak Evropa exploduje.

*Jan Kristek: USA osvobodily 3 % naeho zem a p?i nletech povradili 12 tis. lid. Na cel zem by to bylo 400 tis. Nacist za est let zavradili 365 tis.

*Churchill: Argument, e nesmte pout atomovou bombu, dokud nebo pokud j nebylo pouito proti nm jako prvn, znamen jinmi slovy, e nikdy nesmte vyst?elit, dokud jste nebyli zast?eleni. To se mi zd hloup.

*John McCain: Rozbombardovat, vtrhnout a okupovat, a pokud to nezabralo, tak op?t rozbombardovat, vtrhnout a okupovat, ironizuje Bandow sentor?v oblben p?stup. U vce jak 15 let uplynulo od doby, kdy sentor McCain a jemu podobn rozpoutali ve sv?t? chaos, ve kterm zahynuly nebo byly zran?ny tisce Ameri?an? a stovky tisc cizch ob?an?, miliony lid se staly uprchlky a triliony dolar? byly promarn?ny.

*Rusko a ?na vyvjej hypersonick rakety, je mohou let?t rychlost p?tinsobnou rychlosti zvuku. Takov rychlost nenechv anci americkm lodm pro ?innou obranu. Proto spole?nost Lockheed Martin dola k zv?ru, e nejlep obranou je tok. Lid neop?tuj palbu, pokud u nejsou naivu," uvedl viceprezident spole?nosti Chris Mang, kter je zodpov?dn za vvoj taktickch st?el.

*Jaroslav Bata: Pokud si n?kdo mysl, e nen mon, aby to na p?edm?stch Pa?e, v Bruselu nebo v Marseille jednou vypadalo tak, jako kdysi v Bejrtu nebo Sarajevu, ?i dnes v Mosulu nebo Rakk, m bu? malou p?edstavivost, nebo je bytostn optimista.

*Spole?n zjmy ?ny a Spojench stt? vznamn? p?evyuj nad naimi rozdly a spoluprce je jedinou sprvnou cestou pro ob? strany, prohlsil ?nsk prezident.

*Martin Schulz na mimo?dnm sjezdu SPD tvrd? kritizoval vldy ve Spojench sttech, Turecku, Ma?arsku a Polsku. Jako f Evropskho parlamentu jsem u?inil ?adu zkuenost, jak tito nep?tel svobody pracuj, kad den se sna o kousek dle posunout hranici, kad den prolomit dal tabu, uvedl.

*Schulz mus dodat vnit?n? koherentn program: Zablikat doleva a zato?it doprava.

*Vojensk blok NATO nep?estane provokovat, protoe, co by potom bylo smyslem jeho existence?

*Ta Amerika se propad do ?m dl v?tho chaosu a ve sv?t? za?n bt fakt pro srandu krlk?m. Jakmile n?jak politik za?ne komukoli hrozit tm, e je ohroenm demokracie, tak n?jak vypnm a p?estvm ho poslouchat, protoe u mm podobnch vy?p?lch frz dost. Po?et Ameri?an? zvislch na potravinovch poukzkch nyn p?ekro?il hranici 70 milin? ob?an?.

*??an ?kaj: nesp?chme, stejn? se rozvjme, v HDP jsme p?ekonali Ameriku, za 30 let budeme na dvojnsobku a Amerika se spolu s dolarem v?len do janu.

*EU m?la s nmi jednn a p?eje si p?ekonn problmu narkotik v rmci zdravotnictv. Jsou to ?ub? synov," prohlsil Duterte a dodal, e nepot?ebuje EU a jej idiotsk" rehabilita?n programy.

*Juncker neo?ekv po Brexitu dn dal odchody z EU, ale spe roz?en Unie. Na p?kladu Velk Britnie vichni uvid, e odchzet se nevyplat. Ostatn zem? se znovu do sebe zamiluj a obnov slib manelstv s EU.

*Verhofstadt uvedl, e EU nefunguje. Ve skute?nosti EU v?bec neexistuje - na pap?e to ano, ale v relu ne.

*Ve t?incti zemch jsou i dnes (21. stolet) v platnosti zkony, kter umo?uj za ateismus uloit trest smrti. Nev??c mohou odsoudit na smrt v Afghnistnu, rnu, Malajsii, Maledivch, Mauritnii, Nigrii, Pkistnu, Kataru, Sadsk Arbii, Somlsku, Sdnu, Spojench arabskch emirtech, Jemenu. Zem, kde za tento proh?eek trest smrti zkonn? uloit nelze, ale kde ateisty a humanisty nboent fanatici na zklad? sv vry vrad, je mnohem vce.

*Petr Schnur: Zatmco se Zpad transformoval do jedn velk akciov spole?nosti bez hodnot, bez morlky a smyslu pro ?est, do transatlantick s.r.o., jej jedin v?d? idea je absolutn maximalizace zisku pro stle u, globln? operujc hospod?sko-politick elity. Zpad, jak jsem ji ?ekl, dn hodnoty, kter by mohl sv?tu nabdnout, ji dvno nem. Ty, kter jet? p?ed pdem vchodnho bloku zdnliv? m?l, lpe ?e?eno, o kterch se mu dky stupidit? vldnoucch pseudokomunistickch mocipn? da?ilo udrovat iluze, utopil v krvi humanitrnch intervenc a barevnch revoluc. Nic tuto skute?nost nedemonstrovalo lpe ne role Zpadu v syrsk tragdii a p?i zni?en Libye. Zelen mutovali do partaje vle?nch tv?? podle hesla Ji dn vlka bez ns!

*Prv? liberln a nikoli konzervativn mocnosti provd?ly politiku kolonialismu a genocidy, p?i?em je jaksi dokzaly propojit s rozvojem ob?anskch prv.

*Uvd se, e v?dce USA ur?il sumu, kterou Berln dlu NATO za obranu N?mecka, na 375 miliard dolar?. Jeden z n?meckch ministr?, kter si nep?l bt jmenovn, to ozna?il slovem pobu?ujc. Tyto poadavky byly p?edloen s clem zastrait druhou stranu, avak kancl?ka to vzala klidn? a nebude reagovat na provokace, ?ekl.

*Richard Mikul Coudenhove-Kalergi: Jakmile se vyvolen elita uchop nstroj? moci (armdy, policie, bank a sd?lovacch prost?edk?), demokracie sama zmiz v propadliti d?jin, nebo? je pouhou zst?rkou dikttu oligarchie. Jak nesmrn? jasnoz?iv, kdy uvme, e to napsal tm?? p?ed sto lety!

*Ve?ejn bezpe?nost m?la po?tkem devadestch let p?ed rozd?lenm republiky 25 000 p?slunk?. Policie dnes disponuje vce ne 40 000 p?slunky, p?i?em kriminalita za 25 let vzrostla na trojnsobek obecn?, ekonomick/finan?n desetinsobn? a drogov nem??iteln?. A pod vedenm herce thneme na Rusko.

*Kvalifikovan odhad ?k, e v cizin? ije do?asn? nebo trvale kolem 200 a 250 tisc ob?an? ?R, kte? odeli po roce 1989. Prokop Tomek v textu Emigrace pe, e za cel obdob 1948-1989 odelo z ?eskoslovenska proti v?li reimu asi 200 000 ob?an?. Jak je tedy patrn, emigra?n toky po pdu komunismu nejen nezmizely, ale naopak se jet? velmi zintenzivnily. Postkomunistickou Evropu postihl masov exodus, kter v n?kterch oblastech m?e vst a k mon demografick katastrof?.

*Nikdo asi nezapomene, e se ukraden vracelo jenom n?komu a e 15 ?len? jednoho ?du nabylo majetek v hodnot? 20 miliard K?. Tuto zprvu publikovala v minulm tdnu snad vechna mdia v ?R. Jsou sice v??c, ale nesmi?iteln. Snad jim B?h odpust.

*Pro Tome Akvinskho byl ospravedlniteln trest smrti pro kac?e, nebo? zkaen vry coby ivota due je p?ece hor zlo?in ne pad?lat penze - a pad?latelstv se p?ece smrt trest.

*Psychosomatika nen nic novho, jen nzev se zm?nil, d?v se ?kalo arlatn. Rozvysv?tlovn, l?ebn metoda, o kter referuje p. Hnzdil, je sekulrn variantou starho rozmodlovn nemoc, pop?. nvrat k jet? starmu za?kvn.

*Pane doktore Radkine Honzku, neuvaoval jste u o pomoci od n?kterho z koleg?? Je to jasn duevn padek v progresi. Ale pst jet? doke. A jsou mdia, kter to otisknou.

*Svoje jsem si ji odil a jen doufm, e do urny mi ty svin? nepolezou.

*Prvorozen syn krlovsk rodiny automaticky zosob?oval kvalifikaci k tomu bt krlem.

*Plat Konfuciova slova o tom, e hlupkovi u?en nepom?e. Toti, byli to chyt?, vzd?lan lid, znali hromadu cizch jazyk?, ale jako politici nestli prost? za nic.

*lenstv Albert Einstein definoval slovy d?lat stejnou v?c stle znovu a znovu a o?ekvat jin vsledky.

*eny se nechaj snadno ovlivnit nepodstatnmi zleitostmi a vol spe citem ne rozumem, co je v politice patn?! Proto by m?ly mt volebn prvo a od 30 let, kdy jsou u rozumn?j.

*Mark Twain: Jedin rozdl mezi realitou a fikc je ten, e fikce pot?ebuje bt v?rohodn.

*Bu? se p?iznej, nebo t? pov?sme, co je metoda v USA usdlen u od dob Roye Beana, tehdy ale spojka byla a pak.

*Vladimr Janovic: Dnes nen osobnost spisovatel, ale bavi?. Ten je pro dnen generaci p?kladem a vzorem, a to se vm vudy, tedy i se svm ivotnm stylem.

*Mal problm bude odstran?n tm, e na jeho mst? bude vytvo?en problm velk.

*Mno-li se vzd?lan lid mn? ne nevzd?lan, je to d?kaz evolu?n kodlivosti vzd?ln, nic vc.

*Z minulosti znme jen ty, kdo tenkrt vyhrli.

*Vrok, e pravda se stv nepravdou, jakmile ji vyslov nep?tel (Orwell) je vce ne oblbenm trikem dnench propagandist? a uctva?? toho jedinho sprvnho nzoru i sm?ru politickho, ekonomickho

***

Perli?ky ztisku za duben 2017

*Blisty: Pokud se v kv?tnu Le Pen stane francouzskou prezidentkou, Kreml bude mt p?tele ve vldch t? hlavnch vojenskch mocnost. Stalinovi se o n??em takovm ani nesnilo.

*?ulk: Nemyslm, e by Lenka Prochzkov m?la bt ?lenem rady STR, a to z jedinho zvanho d?vodu: ztratila ctu p?ed fakty. Nemaj se pro renomovan instituce vybrat jen ti nejlep? Je skute?n? p?ijateln do rady p?ijmout jednu pan, kter se sice posledn dobou v d?sledku sv zaho?klosti chov tak trochu ideologicky jako blzen a v?bec nerespektuje fakta?

*Zv??ina: Lenka Prochzkov nen zrukou solidnosti. V STRu by ohroovala dobrou pov?st sttu.

*Viceprezident ?eskho spolku Evropsk hodnoty Jakub Janda: Marine Le Penov dostala podle jistho francouzskho investigativnho portlu dal t?i miliony na svou volebn kampa? z Ruska. Pokud by byla zvolena, Francie bude mt prezidentku, kterou si doslova koupil Putin. Sta? hjit rusk zjmy na Ukrajin? ?i v Srii a mt blzko k vysok funkci - a z Moskvy vm p?ite?ou penze, kdy pot?ebujete, dodal Janda.

*M. C. Putna: Prokremelt stoupenci by m?li jako zrdci stanout p?ed soudem.

*Garry Kasparov: Nicmn? je t?eba chpat, e terorist jsou Putinovmi spojenci a pracuj pro n?j.

*Holandt tajn slavnostn?: Rusku se u ns nepovedlo ovlivnit volby!

*Blisty: Asad se ?ad do ligy nejv?tch zlo?inc? sv?tovch d?jin. Stoj v cest? vemu, co z ns d?l lidi. Je to zlo?inec proti lidskosti.

*Poroenko: Rusko hled budoucnost ve sv imperialistick minulosti, v t minulosti, kde nebyla svoboda, nebyla lidsk d?stojnost, neexistovala vlda prva, v minulosti, kde utla?ovali lidi, kde existovala expanze. Modern Ukrajina se opr o mocnou ob?anskou spole?nost. Rusko ale tuhle ob?anskou spole?nost utla?uje. P?ipojen Krymu k Rusku sv?d? o ruskm provincialismu.

*Micha? Lisiecki, ?eln novin? pc pro stranu Prvo a spravedlnost: Za kadou ob?? islamistickho toku by m?lo bt s?ato deset muslim?, citoval Chamurappiho zkonk, ale pozd?ji tento vrok na Twitteru vymazal, pot, co autor Jacek Dehnel poukzal na to, e to nebyl Chamurappi, kdo poadoval desetinsobnou odplatu za zlo?iny: s tm npadem p?ili n?me?t vldci nacisty okupovanho Polska. Lisiecki sv?j vrok na Twitteru vymazal a omluvil se za n?j, avak screenshoty tohoto vroku stle jet? kolovaly v Polsku na socilnch stch, z ?eho nem?l radost. Rozhodl se pohrozit t?m, kdo ten screenshot rozi?uj, paragrafem 256.2 trestnho ?du, kter zakazuje ?en faismu ?i totalitarismu. Jak ironick

*Jen Psakiov, kdy na novin??v dotaz nedovedla v?cn? odpov?d?t a nemohla uvst n?jak konkrtn argument, prost? prohlsila: Nic o tom nevm, ale vinni jsou Rusov.

*Sou?asn ukrajinsk prezident Poroenko dal Sorosovi ?d svobody za osobn p?nos p?i posilovn mezinrodn autority ukrajinskho sttu. V ?esku jeho fond spolufinancuje nap?klad obskurn organizaci Evropsk hodnoty a Kremlin Watch jakhosi bvalho pornoherce.

*Draho a Babi se bu? zblznili, nebo nemaj dostatek informac o Sorosovch aktivitch. Nebo - a to by bylo mnohem hor - jsou oba na vplatn psce pana Sorose, ?k poslanec KS?M Zden?k Ondr?ek.

*Tereza: Pokud se Soros se svmi soros?aty opravdu p?est?huje do Prahy, ?ekejme eskalaci vymvn mozk?.

*Bl p?ilby (White Helmets) jsou jedinou NGO, kter je oficiln? financovna z rozpo?t? t? d?leitch ?len? NATO - USA, Velk Britnie a Nizozemska. To krom? t?ch finan?nch prost?edk?, kter jsou poskytovny Sorosem.

*Nae republika m v mnoha v?cech rekord. Je nap?klad zaregistrovno 129 061 neziskovch instituc. Podle statistiky tud na jednu neziskovku p?ipad asi 82 lid, a to v?etn? nemluv?at.

*Minul tden oznmil Frans Timmermans, viceprezident Evropsk komise, e bude vyet?ovat ma?arsk zkon, kter m zruit St?edoevropskou univerzitu. Tu charakterizoval jako klenot v korun?. Nov zkon je podle Ignatieffa otev?enm a diskrimina?nm tokem na akademickou svobodu, bezprecedentnm v Evrop? od ukon?en druh sv?tov vlky.

*Jeho vrcholnm kouskem byl tok na britskou libru v roce 1992. George Soros tehdy shrbl za jedin ve?er miliardu dolar?. A navc m od t doby status legendy a toho, kdo zlomil Bank of England. A jeho apetit neustval. Na konci devadestch let se zam??il na m?ny jihoasijskch zem, ozna?ovanch za asijsk tygry. V nich v roce 1997 propukla bankovn krize nsledovan vraznm ekonomickm propadem. Soros se s osobnm majetkem odhadovanm na 25 miliard dolar? ?ad mezi t?icet nejbohatch lid sv?ta.

*Martin Schmarz: Kremrolky se roz?iluj, e chemick tok v Srii se mus nap?ed vyet?it. Mazan. Rezoluci o vyet?en tohoto zlo?inu Putin vetoval. D?kazy jsou jasn a nevyvratiteln, ale tajn. Tak vypad hybridn vlka.

*Kdo v?bec p?esn? v, co se tam stalo? Kdo v, zda se mrtv po nato?en holywoodskymi hv?zdami prost? nezvedli a neli si pro old?

*Tom Sedl?ek si v Hospod?skch novinch stsk, e jsme mlo provle?n. P?li vhav? pr souhlasme s bombardovnm. Mlo naden pr projevujeme pro NATO. Otzkou tak je, zda byl Sedl?ek kdysi ekonomem, z n?ho se stal propagandista, nebo byl a je propagandistou, kter p?edstral, e je ekonomem.

*Tom Halk poehnal Jakubu Jandovi a jeho vyhledvn agent? Kremlu. Nev??m dnmu mdiu krom? ve?ejnoprvnch, doporu?il z vln ?eskho rozhlasu. Halk se tak vyjd?il k pr?zkum?m ve?ejnho mn?n. Je podle n?j toti nebezpe?n, bere-li se nzor v?tiny za sprvn a pravdiv. Nsledn? podotkl, e jsme v otev?en informa?n vlce s Ruskou federac. Pokud mi nev??te, zkuste si otev?t strnky Kremlin Watch. Tam je jasn? ?e?eno, e tady stovka lid na pln vazek pracuje pro ruskou dezinforma?n kampa?. Rusko se sna clen? masrovat spoustou neov??ench zprv. Rusko m i zjem udret Miloe Zemana v prezidentsk roli.

*Kne o Kalouskovi: Jedinou ne?est, kterou m, je jeho ve? pro operu. On je ochoten jet za dobrm p?edstavenm do Londna nebo do Milna. Jist? to n?co stoj, ale nen to nic p?ehnanho, shrnul Schwarzenberg.

*Schwarzenberg: K?es?anskou identitu doku te? p?ed Velikonocemi nejlpe pokorou, modlitbou a p? o uprchlky, chud a nemocn.

*Je to pouze nepatrn vlnka ve?ejnho zjmu, kdy se lid dozv?d, e 15 ?len? K?iovnickho ?du zsk majetek v cen? 15 miliard? Hlasatel vry a znalci sv?ta jim vysv?tl, e maj p?ekonat nev?domost a sebest?ednost, e se maj pozvednout nad Marxovu materiln zkladnu a povznst se do vych sfr duchovnho ivota. Pak se jim v dui rozjasn a nabydou vnit?nho klidu a hlubok existenciln jistoty. Kazatel od svatho Salvtora varuje naivn lidi p?ed Putinem a Ruskem. Dovedeme-li do d?sledku Halkovo pohrdn ve?ejnm mn?nm jako falenm zrcadlem odrejcm nzory nev?dom v?tiny, dosp?jeme k zv?ru, e demokracie nen mon. Jak k tomu p?ijde hrstka uv?dom?lch, vzd?lanch, duchovn? a intelektuln? vysp?lch jedinc?, aby jej hlas zanikl v hluku sebev?domho a neznalho davu?

*Podle Brde?kov je strach z uprchlk? panujc v ?esk spole?nosti dlem ruskch agent?. Pomohlo by pr tak, kdyby Milo Zeman u nebyl prezidentem, i kv?li jeho vazbm na Rusko. V tomto sm?ru by podle Brde?kov pomohla osv?ta. J vysv?tluju, d?lm osv?tu, a oni si to neotev?ou, posteskl si ?ulk.

*Angaovat slab, a komick figury, nap?klad do ministerskch funkc, jsme v ?esk republice uplatnili u mnohokrt. Zvlt? ministerstvo obrany se jev ?eskm politickm stranm k tomu ?elu jako velice vhodn. Naopak, v zemch, kter nedisponuj standardn zpadoevropskou nebo severoamerickou ocho?enou demokraci, ale kter opraj svou politickou realitu o ur?it prvky autority, si luxus mt v ?ele sttu jen herce - n?kdy ikovnho, jindy roztomile nemotornho - dovolit nemohou.

*Nedoku si p?edstavit, ?m bymohlo t?eba N?mecko v nejbli budoucnosti nahradit rusk plyn. Vzpomnm si, jak si n prezident b?hem jedn z nvt?v N?mecka zaertoval: Tak dob?e, rusk uhl vm nen po chuti, po chuti vm nen ani rusk ropa, n plyn taky nechcete. ?m tedy budete doma topit, d?vm? Ale i d?v budete p?ece muset kupovat vRusku, ?ekl Ivanov.

*V Sentu doli k tomu, e RT a Sputnik podkopvaj vru Ameri?an? v jejich vlastn mdia. Ani nevm, co je divn?j: vra sentor? v nae neomezen monosti, nebo jejich nevra v uv?dom?lou volbu vlastnho lidu, prohlsila Margarita Simonjanov.

*Smetana je dcerou ?esk aktivistky Moniky MacDonagh Pajerov a Ji?ho Smetany. Jej tetou je bval ?esk politi?ka Kate?ina Jacques, manelka exministra ivotnho prost?ed Martina Burska.

*Kusturica: Je to jako kdybych hovo?il s n?km z americkho ministerstva zahrani? a ne s n?km z ?esk republiky. Hovo?te o obavch v ?esk republice. Od Hitlerovy ry nem?lo Rusko tolik vojk? na svch hranicch. To jste v?d?la? zeptal se j. Ne, zareagovala Smetana. Po?et vojk? v Pobalt, v Rumunsku, kolem ?ernho mo?e je vy ne kdy za Hitlera. Bavme se o ruskch vojcch na hranicch Mexika nebo v Karibiku blzko americkch hranic? Ne. Bavme se o NATO, kter se p?ibliuje kRusku. Vladimir Putin je bje?n mu, p?jemn, inteligentn. To, co je mu p?ipisovno, jsou ve skute?nosti stereotypy Zpadu v??i Rusku. Nejsou to p?itom rut vojci, kdo je dnes na americkch hranicch, ale ameri?t vojci na t?ch ruskch. Ameri?an?m by vyhovovalo, aby se do procesu globalizace nikdo nemchal a nezpochyb?oval, co d?laj. Tak jako t?eba odtren Kosova od Srbska, kter se odehrlo fyzicky a bombardovnm. Kdyby byl prezidentem Ruska v roce 1999 Vladimir Putin, mezinrodn situace by se vyvjela jinak. Za Jelcina se Ameri?an Rusku smli, za Putina u se nesm?j.

*Pus?te si rozhovor s Emirem Kustoricou na DVTV. Krom? jinho tam m Emir v?tu: Ne, je to o principu destrukce mezinrodnho prva a jeho nahrazen prvem humanitrnm.

*Marek Wollner: Kusturica je blb a buran. Ale v?tinou opravdu d?l hezk filmy. V?tinou je fakt d?l. Ale i na blba mohou sednout mzy. On je toho nzorn p?klad.

*Vladimir Putin prohlsil, e mylenku, e Rusko napadne zemi NATO, m?e p?ednst jen nemocn ?lov?k.

*Mn? p?ijde divn, e dosud nikdo nenapsal, e za pd v? na Manhattanu mohou rusk tajn sluby, p?padn? Putin osobn?. Rusko asi d?l teroristick toky i mimo sv zem. USA o tom maj d?kazy nevyvratiteln a tajn. To nevte, e v tom vagonu CIA nala Putin?v pas? Nepokozen a naprosto jasn? ?iteln, to je betonov d?kaz, z toho se Putin u nevykrout, p?ed mezinrodn soud s tm zlo?incem!

*Vy si hle?te sp toho, e kdy u Putin nestihl, jak v deliriu zav?til Chrom, vyhodit sm metro do pov?t?, aspo? uthne Nvalnmu rouby na palcch, aby si uil.

*Ji? Menzel: Ty, co volili Miloue, tak te? volej Miloe, on v tom nen moc velkej rozdl, rpl si na zv?r. To jste hezky shrnul, pochvlila reisra Renata Kalensk, kter s Menzelem rozhovor vedla.

*Agentura Reuters roz?ila v ter prohlen mluv?ho teroristick skupiny IS. Mluv? organizace Abi al-Hasan am-Muhadir ?ekl: Ameriko, jde ke dnu a nen dn spasitel, a stala ses ko?ist vojk? chalftu, na kadm kousku zem? bankrotuje a znmky tvho stupu jsou kadmu oku z?ejm. Nen v?t d?kaz ne fakt, e t? ?d idiot, kter nev, co je Srie nebo Irk nebo islm.

*Spojen stty jsou zem, kter dr v rukou 75 procent vojenskho rozpo?tu tto planety, podotkl Kmon?ek.

*Tereza Spencerov: Nevm, jestli se Trump zadrhl nebo byl svm okolm a lobbistickmi a jinmi zkulisnmi ?i medilnmi tlaky zadrhnut, ale sou?asn? je p?ece jasn, e se cel funk?n obdob prohulkat prost? ned. Ani Trump nem?e mt tolik energie.

*Stl zstupkyn? USA p?i OSN Nikki Haleyov prohlsila, e americk prezident Donald Trump povauje Rusko za problm, informuje agentura France Presse. To, co ud?lali s Krymem a Ukrajinou a jak nadruj Asadovi, kv?li takovm v?cem se s nimi nehodlme mazlit, ?ekla b?hem kadoro?nho fra Women in the World Summit. V naich rozhovorech s prezidentem nejednou ozna?il Rusko za problm, dodala stl zstupkyn?.

*Michael Romancov po toku USA na Srii: No kone?n?. Toto m?lo p?ijt u p?ed lety. Jestli to je zsadn p?elom, jet? nevm. Stalo se vak kone?n? to, o ?em jsme se domnvali, e se m?lo stt v roce 2013. Stanovisko polsk vldy: USA jsou garantem sv?tovho po?dku. Jsou chvle, kdy je t?eba konat. Poslanec Ivan Gabal Trump?v krok jednozna?n? vt. Kdyby to USA neud?laly, stalo by se pouvn zbran hromadnho ni?en Blzkm vchod? a jinde standardem. Syrskho prezidenta Bara Asada p?i tom Trump ozna?il za dikttora, kter to?il chemickmi zbran?mi na nevinn civilisty. K toku Trump ?ekl, e ho na?dil kv?li ivotn? d?leitmu zjmu nrodn bezpe?nosti. tok ukzal, e Trump je p?ipraven podniknout rozhodn kroky, pokud n?kter zem? p?ekro? hranici a dopust se ohavnch ?in?, uvedl americk ministr zahrani? Rex Tillerson.

*Tak rn se vyjd?il k americkmu toku. rn tvrd? odsuzuje jakkoliv jednostrann nlety. Takov akce pouze posl teroristy a zkomplikuj situaci v Srii a v regionu, oznmil mluv? rnskho ministerstva zahrani? Bahram Qasemi. Zd?raznil, e o skute?nch pachatelch toku v Idlibu navc stle existuj oblaka pochybnost.

*Po chemickm toku US nmo?nictvo odvezlo ze Srie vechny chemick zbran?. Po prozkoumn v mezinrodnch laborato?ch byla jako zem? p?vodu pouitho sarinu ozna?ena Velk Britnie. O tom vak prob?hla v tisku jen krtk noticka.

*Modertor televizn stanice MSNBC Brian Williams zznamy snmajc americk tomahawky odplen na syrskou leteckou zkladnu ozna?il za ndhern, nadchl se tokem na syrskou zkladnu a mluvil o krse americkch zbran, a znm CNN novin? Fareed Zakaria ?ekl, e Donald Trump byl americkm prezidentem ten den v noci, kdy ?zen st?ely zasahovaly sv?j cl. Zakariova slova a n?kolika dalch americkch novin?? odrej konsensus v tom, co to znamen bt prezidentem. Sou?asn prezident je ten, kdo je p?ipraven p?inst smrt a zkzu do ostatnch ?st sv?ta.

*Prosme o bo moudrost v dob?, kdy ?elme velmi rozbou?enmu sv?tu. Modlme se za ivoty zran?nch a za due t?ch, kte? zem?eli. A doufme, e dokud Amerika bude hjit spravedlnost, pak mr a harmonie nakonec zvt?z, uzav?el Trump sv?j projev.

*Komenttor denku The New York Times, Thomas Friedman, ve svm ?lnku Pro? Trump bojuje s IS v Srii ve sv podstat? vyzval USA, aby p?estaly v Srii bojovat s Islmskm sttem. V jeho materilu se uvd, e boj proti terorist?m nyn nen v zjmu Washingtonu. Prezident Donald Trump m umonit IS bt bolest hlavy Asada, Irnu, Hizballhu a Ruska, napsal a vykreslil analogii s mudahedny v Afghnistnu, kter Ameri?an ponoukali k prolvn rusk krve. Friedman si uv?domuje, e v celosv?tovm m??tku je boj proti IS povinn, ale teroristick skupina ovld zpadn Irk a velkou ?st Srie. Jejich clem je boj proti reimu Bara Asada a jeho spojenc?m v Srii a prornskmu itskmu reimu v Irku, p?ipomn Friedman. Podle jeho nzoru je t?eba vst vlku v Srii na dvou frontch - umrn?nmi rebely a Islmskm sttem. Pokud vak Amerika potla? dce?in skupiny IS v tto zemi, tak sn tlak na Asada, rn, Rusko a Hizballh, a d jim p?leitost k potla?en umrn?n opozice. (Je o?ividn, e op?t prohlouben nenvist k Asadovi a ve jmenovanm v?etn? Ruska vede mnoh americk ideology, a nejsou pouze v ?adch novin??, k vysloven? chorobnm vvod?m.)

*Jan Zahradil (ODS): Trump si zjednal respekt, kter Obama poztrcel. Moskva si mohla d?lat, co cht?la, to skon?ilo. Moskva a Tehern si zvykly, e si v blzkovchodnm regionu mohou d?lat, co cht?j, te? vid, e nemohou. A nebudou mt jistotu, co Trump ud?l p?t?. Americk CNN odvyslala dal d?kaz, e za chemick tok m?e syrsk armda. Tajn sluby USA o tom dokonce v?d?ly p?edem!

*Francouzsk ministr zahrani? je pr p?mo zd?en l syrskho prezidenta Asada o pouit chemickch zbran. Nevm, ale pokud se nad dajnm chovnm Bara Asada dnes pohoruj zrovna Francie s USA, tak se mi p?mo otevr kudla v kapse! Masov vrazi, kte? si v ni?em nezadaj sHitlerem, nhle maj tolik soucitu s civilisty? A e ho kupodivu sami nem?li v ?asech, kdy civilisty vradili po milionech! Ve Vietnamu, v Africe, Alru, na Filipnch a jinde.

*Srie odsuzuje podvod a vyfabrikovan li, reprezentovan ministrem zahrani?nch v?c Francie Jean-Marc Ayraultem v souvislosti s trestnou ?innost v Chan ajchnu. Nevyvolv to dn pochybnosti o zapojen Francie do trestn ?innosti a jej p?m ?asti na agresi proti Srii, cituje RIA Novosti v prohlen syrskho ministerstva zahrani?.

*Nicmn? Asad nen len. Sledoval jsem n?kolik jeho interview. Ve skute?nosti je velmi decentn a mazan. Je obvi?ovn z toho, e zabj vlastn lidi, mdia ale opomjej fakt, e zabj teroristy. Pro? je pro Ameriku v po?dku zabjet teroristy a sou?asn? to nen v po?dku pro Asada? To nedv smysl. N?co tu smrd. Existuj ale dv? otzky, kter pot?ebuj odpov??. Prvn otzkou je, kdo byl za chemickm tokem, a druhou otzkou je, zda ten tok v?bec prob?hl. Podvejme se na to, kdo vechno se raduje z Trumpova toku na Srii! Hillary Clintonov, Nancy Pelosi, Chuck Schumer, Angela Merkelov, Teresa Mayov, John McCain, Lindsey Graham, v?tina demokrat?, levicov mdia, ti, kte? nikdy nestli za Trumpem, a Islmsk stt. To jsou ti sam lid, kte? stvo?ili Islmsk stt a al-Kidu. Lid, kte? Islmsk stt a al-Kidu financovali, podporovali je zbran?mi a stvo?ili katastrofu s nzvem arabsk jaro. Clem bylo svrhnout sekulrn reimy, aby se k moci dostali islmt terorist. Bval spolupracovnk Usmy bin Ldina Noman Benotman ?ekl ve sv prask p?ednce, e Hillary Clintonov rozhodla, e islamist bojujc proti Asadovi budou podporovni dodvkami zbran. Vme, e Muslimsk bratrstvo v Egypt? m?lo jistou podporu od Obamy. Toto ve jsou fakta. Otzkou je, jak to m d?vod.

*ichta?ov: M?e mt jakkoliv bombardovn p?vlastek humanitrn?! Nen to asi tak logick spojen, jako by t?eba bylo spojen mrumilovn genocida?

*CNN v?novalo vce pozornosti ne samotn zprv?, ale jej interpretaci. Je to informa?n postmodernismus: v?bec nen d?leit, co se stalo, je d?leit, jak o tom informovali a jak nafoukli informa?n po?ad, ?ekl Semen Uralov. A v propagand? nen hlavn fakt, ale jeho interpretace, ?ekl politolog.

*Na za?tku b?ezna 2017 Trumpova administrativa dala najevo, e spoluprce USA s Ruskem ve spole?nm boji proti terorismu se odkld na neur?ito. Otzkou je, pro? USA najednou necht?j spolupracovat s Ruskem a nesp?chaj zahjit plnohodnotnou vlku proti terorismu, jak jet? nedvno sliboval Donald Trump b?hem sv volebn kampan?? Tajemstv spo?v v tom, e nov americk prezident se kone?n? seznmil se vemi tajnmi dokumenty. Trump s p?ekvapenm zjistil, co je to ten terorismus, e nejde o fenomn o sob?, ale o jev vytvo?en americkmi tajnmi slubami. Jako kandidt na prezidentsk ?ad to nev?d?l, proto mluvit o tom, e je odhodln bojovat proti terorismu spolu s Ruskem a tak spole?n? s Asadem a s oficilnm Damakem. Zni?me ten zkurven ISIL a namo?me do hajzlu, vyhlsil Trump coby rozhorlen kandidt. (Autor zde vkld do st Trumpa parafrzi expresivnho vyjd?en Vladimra Putina k ?e?enskm terorist?m jet? p?ed jeho zvolenm premirem RF - pozn. p?ekl.) A te?, trapn situace. Jako prezident obdrel tajn dokumenty, netrp?liv? je otev?el, p?ekvapen? vzhldl a ztratil kur. Uv?domil si, o co tady jde, upadl do zmatku a obrtil se na sv poradce: Jake? Nicmn? fakt z?stv faktem, teroristick st? vytvo?ila CIA s finan?n a diplomatickou podporou USA. Ach m?j boe! vyk?ikl Trump, Jak no?n m?ra! Co m te? d?lat? Zni?it ve, co bylo vytvo?eno lety tvrd prce stovek mu? a en, zam?stnanc? americkch zvltnch slueb? Je nutn odloit boj proti terorismu. Te? ovem je minimln? pot?eba zvit, jak se dostat ven z prekrn situace. Sakra! Co jsme to vytvo?ili! Pro? jste mi to ne?ekli d?v? Promi?te, pane Trumpe, ale kdo jste tehdy byl? Nikdo. A te? jste prezident.

*Putin prohlsil, e za 95 % vech teroristickch tok? ve sv?t? m?e CIA a to bu?to p?mo nebo prost?ednictvm svch proxy uskupen. CIA p?edstavuje zlo?inn element deep state a jedn na zklad? v?le sv?tov oligarchie a jej vize Novho sv?tovho ?du, ?ekl Putin a dodal: CIA je sou?st Ameriky, ale sou?asn? CIA nepracuje ve jmnu americkho lidu a jeho zjm?. Na dotaz, zda tak za tokem v petrohradskm metru stoj CIA ve snaze zbavit ho vldy, Putin odpov?d?l: To bude chtt vc ne pytel trik? v metru, aby m? p?inutili mrknout.

*Ji? Pruina: U jsem se bl, e nebude ctt demokratick tradice a hodnoty Spojench stt?. Nat?st jsem se dnes do?kal. Donald Trump sp?n? kr? ve lp?jch svch p?edch?dc? v zjmu civilizace, demokratickch, euroatlantickch, tedy jedin? sprvnch hodnot. Co prezident to alespo? jedna zcela demokratick vlka. Za?al trochu pozd?, Hillary by to jist? stihla d?ve. Ale je krsn, e ani ne?ekal na ud?len Nobelovy ceny za mr, jako jeho vhav p?edch?dce. Zl jazykov by mohli namtnout, e to snad ani necht?l, e mu jaksi neocons s vojenskm komplexem za zdy dali na vybranou: Bu? tohle, nebo se pojede projet do Dallasu. Ale j tomu nev??m. Donald Trump jen ct tradice Ameriky. Vdy? co by tomu ?ekla historie, kdyby nensledoval nap?klad to krsn prkovn Agent orange, na kter s lskou vzpomnaj miliony Kambodan? a Vietnamc?. A tak m Amerika kone?n? svho prezidenta, sv?t novou agresivn vlku a co my? Nu budeme p?eci sledovat kurz koruny a posuzovat neoprvn?n? na?zen penalty.

*Dnes je Evropa hnijc kontinent, u nem co ?ct ani Turecku, ani sv?tovmu spole?enstv. Evropa se vy?erpala a p?ela do stavu, za kter bude muset draze zaplatit. Jsou ztracen hodnoty, kter Evropan hjili po cel stalet, oznmil Erdogan na mtinku v provincii Balikesir. Podle n?j jsou dnes v evropskch sttech poruovna prva ?lov?ka a nevyrovnvaj se s normami demokracie. Evropa u nen centrem demokracie, ale nsil a nacionalismu, dodal tureck ldr.

*Otec Turk? - Mustafa Kemal Atatrk - referenda nepo?dal. Rozkazoval a na?izoval, kontroloval a trestal. Dokonce, kdy zakzal v Turecku nosit fezy, v?bec ho nenapadlo ptt se ve strakonickch fezrnch, zda by necht?ly n?jakou kompenzaci. V t?chto souvislostech lze konstatovat, e referendum o zm?n? stavy je opravdu historick. Turecko je ale nejen kulturn anatolsk most mezi Asi a Evropou, ale tak vce ne osmdestimilionov stt s rozvinutou ekonomikou, strukturovanou spole?nost a silnou armdou. Takov zem? se ned ?dit podle p?edstav finan?nch dobrodruh?, jako je t?eba evropsk Jean-Claude Juncker.

*Trump Erdoganovi gratuloval. Co si z toho m kdo vzt? Ale pogratuloval mu i Putin. A taky t?eba syrsk Al-Kida nebo wahhbistick Sadsk Arbie. ?ili, pokud EU ud?l nad Tureckem k?, o spojence nemus mt Erdogan nouzi.

*Na otzku, ?i po Srii zato? Trump aj na Severn Kreu, Jakov Kedmi odpovedal na americk snahy ruskm prslovm. Ke? je sila, tak tam rozum evidentne netreba. Ukrajinci si naprklad neuvedomuj, e po americkom toku v Srii mu Rusi naprklad pod?a americkho vzoru zni?i? ukrajinsk delostrelectvo, aby chrnili ivoty civilistov Donecka a Luhanska a Ukrajina nem iadne monosti, aby tomu zabrnila.

*Jak je ke slyen v jednom filmu o mafii. Vichni nm budou platit za ochranu. Na veden stojc si mafin druhho stupn? se naivn? zeptal: A p?ed km je budeme chrnit? P?ece p?ed nmi! Zn?la odpov??.

*Pomalu, ale jist? sm??ujeme kpostamerickmu sv?tu, sv?tu, kde nefunguje hegemonie USA. Ke sv?tu, v n?m nelze spolhat na ochranu ze strany USA. Samoz?ejm?, e v Demokratick stran? jsou i ti, kte? cht?j zachovat status quo, prohlsil v noru Bernie Sanders. Tito lid se rad?ji utop s Titanikem za p?edpokladu, e jsou v kabin? prvn t?dy.

*Jedno z poslednch hlen rozhlasu v zv?re?nm dlu proslulho serilu M. A. S. H 4077: Te? jsou dv? hodiny, p?esn? za osm hodin korejsk vlka oficiln? skon?. Je ?as na pohled zptky a tohle jsou nej?erstv?j informace, jak mme. Nklady vlky pro Spojen stty byly spo?teny na 22 miliard dolar?. Co se t?e lid, stlo ns to mnohem vc. Jednotky OSN utrp?ly nsledujc ztrty: zabito v boji 71.500, zajatch a poh?eovanch 83.263, zran?nch 250.000, dohromady tedy 404.763 zabitch, zran?nch a zajatch. Z komunistick strany bylo zran?no a zabito 1.347.000, ve vlce taky zahynulo 400.000 korejskch civilist?. Pokud to vechno se?teme, vyjde vm vce ne 2.000.000 zabitch nebo zran?nch lid. Navc jedna ?tvrtina vech Korejc? z?stala bez domova a je tu vce ne 100.000 sirotk?.

*Obrann strategie Kim? byla a je zcela pr?zra?n: zskat ?innou odstraujc zbra?, snit po?etn stav armdy a nklady na ni a zam??it se na hospod?sk rozvoj. Problm Washingtonu, Tokia a Soulu spo?v v tom, e tato strategie je realizovna p?ekvapiv? efektivn?.

*Bety: Co p?esn? o Koreji vme? P?iznm se, e j tm?? nic. Vm, e v dvn i v zas tak ne moc dvn minulosti porn? bojovali za svou nezvislost s Japonskem i ?nou - tedy si j cen. Vm, e amci KLDR v korejsk vlce zbombardovali tm?? naplacato, k ?emu pak p?ipojili r?zn sankce - nemaj dn d?vod je milovat i proto, e tlak neustv. Pou?ila jsem se, e maj zna?n nerostn bohatstv a pokud ho odmtaj vydat na pospas nadnrodnm korporacm, je jim tm?? znemon?no s nm obchodovat. Ano, sna se vyvinout jadern zbran? - kdyby n?co podobnho vlastnil Kaddf, mon by jet? il a jeho zem? by nebyla na hromad?. P?edstava, e mal nrod (25 mil.) se chyst zato?it na cel sv?t je prost? sm?n, ani nechpu, pro? by se m?lo Japonsko - dvn i nedvn agresor- ctit ohroeno - jist? jsou rdi, e je maj z krku, ale e Japonce nemiluj, to zcela chpu. Co dle vme? e tam prakticky vldne jedna rodina (no v Asii jsou rodinn vazby velmi siln, take je to i jist zp?sob ochrany). Nen to tak dlouho, kdy jsme umrali za csa?e pna a jeho rodinu, za vlast a za krle ?i krlovnu - pochopiteln? za krlovnu v prvn ?ad?, Japonci umrali s Hirohitem na rtech atd. Co je tedy na tom tak mimo?dnho?

*V pr?b?hu jednn Pence ?ekl, e Washington i Tokio se zavzaly k mrovmu ?een situace v tomto regionu. Nicmn? zd?raznil, e mr se dosahuje silou, citovala tiskov agentura Kjodo pon?kud orwellovskou v?tu.

*Letadlov lod? p?inej mr. Ameri?an poslali ke korejskmu pob?e sv letadlov lod?. To je doopravdy rzn poselstv mru, kter je navc doprovzeno zrychlenm tempem vstavby protiraketov obrany v Jin Koreji. Od t?chto mrumilovnch zm?r? se u nechv?je pouze poloostrov, ale cel region. Tak ?i onak, Spojen stty, je od KLDR odd?luje cel ocen, jsou te? nejvce pono?eny do tto situace.

*Sou?asn ?nsk prezident Si ?in-pching se netaj tm, e je ze sou?asnho prezidenta Severn Koreje Kim ?ong-una zna?n? frustrovan. Od roku 2011, kdy se Kim stal t?etm v?dcem Severn Koreje, se oba p?edstavitel nikdy osobn? nesetkali.

*Tereza: ?nsk oficiln mdia si p?ed Trumpem neberou servtky a sue oznamuj, e Peking dnou americkou agresi proti Severn Koreji, tedy vlku na svm zadnm dvorku, prost? nedovol.

*Washington si d?l hlavu z toho, e Severn Korea vlastn nuklern zbra?, ale cel sv?t si d?l mnohem v?t hlavu z toho, e nuklern zbran? vlastn USA. A t z toho, e jich maj tolik. Sv?tov pr?zkumy prokzaly, e v?tina sv?tov populace je mnohem vc znepokojena hrozbou mru, kterou p?edstavuj Washington a Izrael, ne rnem, Severn Koreou, Ruskem a ?nou. Roberts: Bude-li sv?t vehnn do Armageddonu, bude to Washington, nikoliv Severn Korea, Irn, Rusko ?i ?na, kdo zp?sob konec ivota na Zemi.

*Korejsk vlka: Take, z?stala snad dnes v Severn Koreji vojska Rus? a ??an?, anebo tam z?staly jen na jihu zkladny a vojska Ameri?an?, aby tam pr dodnes chrnily tzv. demokratick Korejce p?ed jejich pokrevnmi p?buznmi Korejci, dajn? totalitnmi?

*Prvn mstop?edseda vboru Rady federace pro obranu a bezpe?nost Franc Klincevi? vyzval dt tvrdou odpov?? na slova ministra obrany Velk Britnie Michaela Fallona o tom, e Londn m prvo na preventivn jadern der. Klincevi? zd?raznil, e je-li Britnie p?ipravena zato?it na jadernou velmoc, bude sama, kdy m ne prv? nejv?t zem, doslova vyhlazena z povrchu zemskho odvetnm derem. A bude-li der zasazen nejadern zemi, bude to p?ipomnat americk atomov bombardovn japonskch m?st Hiroimy a Nagasaki.

*Zem? jako je Velk Britnie, kter deklaruje p?ipravenost zato?it t?mito zbran?mi jako prvn a bez ohledu na to, e by sama nebyla podrobena jadernmu toku. A vede to ke kvzov otzce: Jak je rozdl mezi vroky Severn Koreje a velk Britnie?

*Vle?n lo? krlovskho nmo?nictva byla poslna k Putinovu prahu jako odveta za vpd do Lamanskho pr?livu, zn titulek ?lnku na webovch strnkch The Daily Star.

*Ze vech poznatk? o vle?nch hr?zch lidstvo zatm neodvodilo zv?r, e je vlku t?eba ze socilnho chovn odstranit.

*Jestlie p?jdeme do vlky, za co vlastn? chceme bojovat?

*Spojen stty, kter dohlej na to, aby se jadern zbran? nedostaly do nepovolanch rukou. Patrn? do podobnch, jak byly a jsou ty jejich!

*Za dvacet m?sc? sov?tsko-polsk vlky se v zajet ocitlo kolem 157 tisc rudoarm?jc?, a pro? z?stalo naivu pouze 75 tisc lid? Ministerstvo zahrani?nch v?c Polska s velkm znepokojenm a zklamnm p?ijalo umst?n ruskou stranou na zem polskho vojenskho h?bitova v Katyni masv?, obsahujcch ned?v?ryhodn informace o bolevickch v?znch v letech 1919-1921, kte? zahynuli v polskm zajet, uvd se ve zprv?.

*Byl tu i logistick problm - kad americk vojk ve Vietnamu denn? spot?eboval 38 kilogram? materilu - pohonnch hmot, st?eliva, zdravotnickho materilu, jdla a vc p?es ocen nemohlo dopravit ani 510 americkch lod atd. Armdn statistici spo?tali, e na zabit jedinho partyzna bylo zapot?eb v pr?m?ru 25 000 st?el. A t?ebae v kv?tnu 1968 za?aly oficiln mrov rozhovory v Pa?i, k ni?emu nevedly - do konce roku se ani nedohodly na tvaru jednacho stolu, kdy u n?j musely usednout delegace, kter se vzjemn? neuznvaly.

*Celkem prolo nacistickmi tbory 18 milion? lid, 11 milion? z nich bylo zlikvidovno.

*Rusk spole?nost je jin ne ?esk spole?nost. Na p?d? dnenho Ruska byl islm d?v ne k?es?anstv. Rusko je tradi?n? od dob Ivana Hroznho multikulturn spole?nost. N?kdy to bylo v klidu, n?kdy konfliktn. N?kter enklvy se chovaj jinak ne jin. Tatarstn je nejbohat ?st Rusk federace, protoe je tam ropa. Mimochodem, Allh miluje ropu, to jste si jist? vimla. Souit pravoslav a islmu m v Rusku velkou tradici, samoz?ejm? se to momentln? komplikuje, protoe narostl dihdismus nejr?zn?jho zam??en. Kdyby ale bylo automatick propojen konfliktu islm - Rusko, pak by nemohlo mt Rusko tak dobr vztahy s Tureckem nebo rnem.

*Islmsk spole?nosti funguj lpe pod vldou diktatury. Demokracie, kter znamen vldu lidu, je pro muslimy cizm konceptem, nebo? muslimov v??, e vechny zkony musej pochzet od Allha a pouze zstupci Allha maj prvo vldnout. Muslimov nerevoltuj proti vldci, protoe se chov tyransky, ale proto, e nensleduje prvo ara.

*Divme se, e n?kdo m?e pout nkladn automobil jako zbra?, kdy my mme k dispozici asn chytr bomby. N?kdo podomcku kut bomby z kuli?kovch loisek, kdy my pouvme bomby s ochuzenm uranem. Ten zaru?uje tvrdost, kterou kuli?ky z loisek prost? nemaj. Rad?ji se identifikujeme s vrahy vradcmi pokynem ruky nevinn lidi, ozna?ovan za vedlej ztrty, ne s jejich ob??mi. Sv?t se nepou?il, lid se nepou?ili a od dob k?ovch vprav nejsme dl. Svat vlka proti muslim?m a dalm nep?tel?m op?t klepe na nae dve?e a do mnohch k?es?anskch, idovskch i ateistickch srdc vstupuje b?h vlky radostn? vtn. Op?t p?ekujeme sv radlice v puky a vina?sk noe v rakety. B?h pokoje je toti v naich chrmech pevn? p?ikovn na k?.

*Nejen Manov, ale tak hromadn vraedkyn? Hepnarov, kter najela s nkla?kem do lid na nstupnm ostr?vku, by m?la bt vyznamenna - In memoriam! A to za state?nost! Nebo? sebrala b?hem jedinho okamiku socialistick ekonomice n?kolik pracovnch sil! H??e se potom plnil pln vroby, kdy bylo mlo lid.

*Radek Kalousek amberk: Le je pravda, ?m vce l, tm vce cen Ferdy Peroutky. Vlka je mr, ?m vce vlek, tm vce Nobelovek mru, atd. atd. Prodat to zpadn ve?ejnosti lze t?eba lbivmi hesly Karla Poppera nebo s argumenty o zchran? civilizace p?ed zkrachovalmi stty a terorismem. T?eba Cyrda Hschlu by mohl ob?an?m n?co hezkho ?ci, to je takov roztomil popperovsk intelektul!

*Mnostvo emigrantov, ktor odili z Ukrajiny za posledn tri roky po euromajdane zvanom aj Revolcia dstojnosti, previlo po?et emigrantov po revolcii v roku 1917 a nslednej ob?ianskej vojne, vyhlsil ukrajinsk politolg Rostislav I?enko. Vtedy sa celkov po?et emigrantov odhadoval na 4 - 6 milinov ?ud, s?asn Ukrajina prila o 10 milinov obyvate?ov za tri roky.

*Bloger Josef Kouba: Zem?, kter se s USA nekamard, maj doma vlku a ve naruby. Ve vech zemch Blzkho vchodu, kter nejsou pod?zen zjm?m USA, jsou ob?ansk nepokoje, ob?ansk vlky a permanentn aktivita islmskho sttu! A nyn pozor! Izrael, Jordnsko, Saudsk Arbie, Omn, Kuvajt... V proamerickch zemch Blzkho vchodu neexistuje dn aktivita islmskho sttu, dn zavrad?n v?dce, v t?chto zemch je klid. Je to jen nhoda?

*Arkadij Mamontov: Splenie Odesanov v Dome odborov 2. mja 2014 riadili Ameri?ania. Vetko v priamom prenose premietali pomocn?ke ministra zahrani?ia USA Victorii Nulandovej, ktor sa v tom ?ase nachdzala na americkom ve?vyslanectve vKyjeve. O vetkom vedeli, vetko bolo rozpracovan do konca. (Pomhal jim v tom siln? ?lov?k v tsni, t?tina, P. Prochzkov, Schwarzenberg a dal ?et demokrat.)

*Jan Keller: Macron nen tak pln? nevrazn. Oproti Hollandovi je to rozen charismatick v?dce. Navc mu pot?ebn charisma dodaj banky, mdia a velk byznys, kte? za tmto bvalm socialistou stoj.

*Gorba?ov: Vyl?me Rusko demokraci. Nem?l cit pro ekonomiku.

*Simone Weilov sepsala Traktt o zruen politickch stran. Politick strany jsou jen pouh stroje na vrobu kolektivnch vn.

*Tam, kde je bda materiln, rychle se objevuje i bda mravn (?ekl TGM).

*Lidovci jsou ivm d?kazem nemonosti existence boha. Protoe pnb?k?i nm tvrd, e b?h stvo?il ?lov?ka ke svmu obrazu. Kdyby byl tedy b?h povahou podobn jako lidovci, musel by bt po?dn svin?. Protoe neznm v?t kurvy ne jsou prv? lidovci! V stav? nemme vedouc lohu katolk?. P?esto je stt vydruje jako parazity.

*P?i hovoru o prvnho potomka ?ekajc Seren? Williamsov doslova prohlsil: Uvidme, jakou to dt? bude mt vlastn? barvu. ?okoldovou s mlkem?

*Jednou p?edstavili Antonnu vehlovi Profesora s dv?ma v?deckmi tituly (Plze? jet? tituly nedownloadovala) a pan vehla ?ekl: U ns doma jsme m?li tele, co cucalo taky od dvou Kraf - a skon?ilo stejn? jako V?l.

*A studenti za 20 let? To bude zleet, ktermu vt?zi tou dobou bude pat?it pravda, zda Babiovi, nebo jeho konkurent?m. Podle toho dostanou studenti noty. Jist odstup a objektivitu za 20 let toti neo?ekvm, to sp tak za 50.

*Autor by m?l bt okamit? postaven p?ed soud za prozrazen sttnho tajemstv! e se mme dob?e, je p?ece tak tajn, e se o to neodvauj zmnit ani odvn anonymn nicky z internetovch debat.

*Vdy? i ti nejv?t hrdinov - chartist byli v?tinou v komunistick stran? u od padestch let a podleli se na restrikcch, zkazech, vyhazovnch ?i ostrakizacch svch konkurent? nebo lid, kte? nedreli jako oni rudou mylenku. Jen mlo z nich bylo ochotno ud?lat autotorturu jako Pavel Kohout, kter se v jakmsi ?lnku vysvlkl donaha a v podstat? p?iznal barvu. Vichni ostatn se tv?, e nikdy nic patnho neud?lali, hlavn? e podepsali Chartu a pot byli bojovnky proti komunismu, za co je te? musme vichni obdivovat. To nen nic obdivuhodnho ani u nich, ani u lid, jako je pan Votpek nebo t?tina. To je p?klad lidskho druhu, kter skoro nezaslou koment?. O takovch lidech se u ns doma kdysi dvno ?kalo, e a p?ijdou ??ani, tak si nechaj zeikmit o?i. To je dost p?esn lidov charakteristika. Jen je samoz?ejm? docela s podivem, e tac lid jsou v ?esk televizi uctvni jako odbornci na cokoli, konstatuje pro ParlamentnListy.cz Petr antovsk.

*Je-li dikttorem ten co prosazuje v?li v?tiny, co potom je demokraticky zvolen kolaborant?

*Zden?k Zbo?il: Kdo m?e dnes ?ci, koho z ?SSD do voleb jet? odvedou v ?et?zech? A jak ?k vejk, kdy n?koho vede policajt, je to vnej okamik v ivot? lidskm.

*Petr Schnur: Kdybych mohl, poloil bych Merkelov nsledujc otzku: Jako ena a k?es?anka, pokud byste si musela vybrat, ila byste rad?ji ve sp?telen Sadsk Arbii nebo v barbarskm reimu Srie?

*Pascal: Nejhor ze veho je, kdy se ?lov?k za?ne bt pravdy, aby ho neodhalila.

*Na ekonomickou fakultu jedn slavn univerzity pozvali sta?i?kho bvalho profesora, kter si p?i prohldce fakulty viml, e studenti dostvaj k zv?re?n zkouce stle ty stejn otzky, jako on zadval p?ed padesti lety, tak nad tm zajsal. Jeden z docent? jej vak upozornil, e otzky jsou sice stle stejn, ale sprvn odpov?di jsou dnes zcela jin.

*V roce 1989 m?lo status vysokokolka 113 tisc mstnch ob?an?, o ?trnct let pozd?ji, v roce 2013, u 368 tisc! Skok o 255 tisc vysokokolk? vce b?hem krtk doby. V roce 1989 u ns fungovalo 23 ve?ejnch vysokch kol a na nich 69 fakult. V roce 2013 jsme m?li 71 kol a 150 fakult! Statistikami pohnuly prv? soukrom "vejky", kterch bylo zaloeno 43. Ve?ejn vysok koly vznikly po roce 1989 jen t?i. Dnes u ns p?sob ?ty?icet soukromch kol, dv? sttn a 26 ve?ejnch (celkem 68).

*Saviano: Spojen krlovstv je u dnes bezpochyby nejzkorumpovan?j zem? na sv?t?, a to ne z hlediska politiky nebo policie, ale z hlediska pran pinavch pen?z. Mm tm na mysli, e neexistuje dn kontrola toku pen?z - ne nutn? do Londna, ale do Gibraltaru, Malty a Jersey - to ve jsou brny, ktermi Spojen krlovstv prochz penze bez jakkoliv kontroly. Panama bvala hlavnm m?stem pran pinavch pen?z - te? je to Londn. Panama se za to pomstila Panama papers. Panama papers je jednozna?n? pomsta. Vydali jmna, aby se pomstili konkurenci - Londnu. Velk Britnie je da?ovm rjem: Mte v?t mnostv miliard?? s bydlit?m v Londn? ne jakkoliv jin msto na Zemi. Nejsou u vs kv?li po?as, ale kv?li da?ovmu klimatu. I Gibraltar m toti pov?st da?ovho rje a na jeho zem je registrovno na 60 tisc firem, co v p?epo?tu znamen dv? firmy na jednoho obyvatele. pan?lsko dlouhodob? d o v?t monost podlet se na chodu a sprv? tohoto zem o rozloze 6,8 km.

*Glazjev: Zastavit agresi USA je mon jen zbavenm se dolaru. ?m v?t bude agrese ze strany Ameri?an?, tm d?ve to dothnou ke kone?nmu krachu dolaru, protoe jedin zp?sob pro ob?ti americk agrese, jak zastavit tuto agresi, je zbavit se dolaru. Jakmile se s ?nou zbavme dolaru, nastane konec americk vojensk moci, ?ekl. S ?nou ji prohrly veden v ekonomice. Krom? vojenskho pendreku USA nemaj jin zp?soby, jak vechny p?inutit k pouvn dolaru. Z tohoto d?vodu vedou hybridn vlku s celm sv?tem, aby na jin zem? p?esunuly b?emeno svch dluh?, aby vechny drely na dolaru a aby oslabovaly ta zem, kter nekontroluj. V dob? prvn a druh sv?tov vlky byla provokatrem Anglie, aby si udrela sv?tov prvenstv, nyn d?l to sam Amerika. Trump je mluv? t?chto zjm?, uzav?el Glazjev.

*Ekonom Pavel Jani?ko: Vezmeme-li nap?. vn? tvrzen o zisku kapitalist? jako odm?n? za jejich ?innost, pak se musme vyrovnat s tm, e z?ejm? mezi lidmi existuj naprosto gigantick rozdly ve schopnostech a vsledcch jejich prce. Celkem snadno toti najdeme daje o vi majetku nap?. t? nejv?tch ?eskch zbohatlk? a dozvme se, e pan Kellner nashromdil k dnenmu datu majetek ve vi 255 mld. K?, pan Babi ve vi 70 mld. K? a t?et v po?ad pan Komrek ve vi 49 mld. K?. S ur?itm zjednoduenm m?eme jejich p?jmov rovn? porovnat s ?eskm pr?m?rem, kter je ?ekn?me definovn m?s?n sumou 30 000 K? na pracujcho jedince (a to jet? p?ehnm), co vychz na obdob p?edchozch 28 let tak, e tento ?lov?k vytvo?il hodnoty asi za 10 mil. K?. Jednoduchm propo?tem pak zjistme, e produktivita prce t?chto superman? je mnohonsobkem produktivity pr?m?rnho ?lov?ka. Nap?. pan Kellner pracuje 40 000krt produktivn?ji ne tento pr?m?rn ubok, pan Babi pak 14 000krt a tm?? lenoch p. Komrek pak pouze 2 000krt. P?epo?teno na ?asov jednotky, pak pan Kellner ud?l stejnou prce, jakou zvldne pr?m?rn loser za 1hod., za 14 vte?in, pan Babi je leniv?j a pot?ebuje celch 50 sekund a neikovn pan Komrek dokonce vce ne minutu (72 sekund). Jestli je to tak, pak se my vichni plus mnus pr?m?rn lid musme hluboce styd?t. Navc, jak se zd, tyto rozdly se v posledn dob? dle zv?tuj, rostou majetkov rozdly, neboli ti pracovit supermani jsou stle pracovit?j a b?n lid jsou stle ln?j. A to ani nemluv? o zajmavm faktu, e tyto skv?l supermansk vlastnosti se stoprocentn? d?d, a to i v p?padech, e potomci v miliard?skch rodinch jsou t?eba evidentn? slabomysln. Stejn? tak mylenka o zdroji bohatstv t?chto osob jako odm?ny za vlastnictv kapitlu a p?rodnch zdroj? mon u p?emliv?jch lid naraz na neodbytn p?edstavy, jak by to vypadalo v p?pad?, e by vichni tito majitel t?chto faktor? sdlili mimo lidskou spole?nost i se svmi akciemi a t?eba i s celm vybavenm podnik? na pustch ostrovech, a ?ekali tam na odm?ny za sv vlastnictv. Myslm, e by se nedo?kali, a tak asi jedinm relnm vysv?tlenm p?vodu majetku t?chto lid z?stv mylenka, e si v d?sledku svho postaven v ekonomick a sociln struktu?e spole?nosti jsou schopni p?ivlastnit ?st produktu vytvo?ench jinmi ?astnky vroby, tedy e vyko?is?uj, e maximalizace soukromho zisku nen podvod, ale systmov a legln ?innost.

*Legenda vyprv?jc o p?chodu id? do Polska. Kdy prchali sm?rem na vchod, aby se zachrnili p?ed morem a pronsledovnm, z nebes se k nim po dlouh cest? snesl lstek, na n?m byla napsna dv? hebrejsk slova: po lin, tedy zde spo?i?, pozd?j hebrejsk nzev pro Polsko. V 16. stolet se Rzeczpospolit ?kalo paradisus judeorum - rj id?. Krakovsk rabn Moj Isserles tehdy napsal: Pokud by Hospodin nedal id?m Polsko jako to?it?, osud Izraele by byl v?ru nesnesiteln. Ve srovnn s ostatnmi zem?mi tehdej Evropy byla idovsk komunita v Polsku stabiln a prosperujc, co dosv?d?uje i jej stle rostouc podl na celkov populaci, blc se v 18. stolet k deseti procent?m obyvatelstva. Slavn chasidsk rabn Pinchas z Korce: V Polsku, kde jak n jazyk, tak vzhled a oble?en jsou jin ne gj?, je nae vyhnanstv mnohem mn? ho?k ne jinde, kde se od gj? p?estvme liit.

***

Perli?ky ztisku za kv?ten 2017

*Star heslo bulvru: Pro? kazit dobr p?b?h n?jakmi fakty.

*George Orwell: N?kter ideje jsou natolik idiotsk, e jim m?e uv??it jen intelektul.

*Kde kon? lidsk blbost, za?n vojensk um?n.

*Mr musme udret za kadou cenu, i za cenu vlky.

*Libor Dvo?k: Prezident Putin d?l jedinou v?c kad den, kad rno, kad poledne, kad ve?er - le a le a le. Dokud bude stt v?ele Ruska Vladimr Putin, tak se na tomto trendu naprosto nic nezm?n.

*Jan Pirk: V p?edchozm reimu bylo hlsno: ku?, jez b??ek a spole?nost se o tvoje zdrav postar. To je zr?dn p?edstava.

*Mlem 30 let po listopadu vytahovat komunistickho spodka je hodno osoby ducha mdlho.

*Rada, jak se stt milion?em: No, to mus bt prvn rok stran svin?. - A pak? - Pak u si zvykne.

*Drahoe povauj jeho kolegov za profesora akademickho politika?en a doktora intriknskch v?d.

*Karel Dolej z Blist?: P?ijela teti?ka z ?ny, p?ivezla kop?ek pny.

*Velkou listopdovou homosexuln?-sionistickou revoluci v r. 89

*?et politici jsou pro m? tak d?v?ryhodn, e jim vem v??m cokoli, co o sob? vzjemn? tvrd, pronesl Babi. Slova Babie sv?d? o poklesu ?esk politick kultury z dosavadn ?ty?ky do hajzlu na dvo?e tohoto pajzlu, uvedl pro ParlamentnListy.cz ?estn p?edseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.

*Lid si svoje oligarchy ale vzt ned! ?esk lid (rolnci, d?lnci a tak sluebnci) vytrv v pevnm svazku se svou ?eskou pracujc oligarchii, pod jejm vedenm bude kr?et ke sv?tlm zt?k?m! Dozadu prav, zptky ni krok!

*Namsto vedouc lohy strany tu mme vedouc lohu prolhanch a dob?e placench sd?lovacch mdi.

*Nyn se zcela oprvn?n? ?k, e lid neij na tom sv?t?, na n?m ij, ale na tom, kter jim vytvo?ila mdia.

*Vrok ministra JUDr. Tome Sokola, e KS? mus zmizet z povrchu zemskho, mus se zakzat! Autorovi vroku se za to n?jakou dobu v hospodch p?ezdvalo: Ministr jedn v?ty.

*Tom Halk: Vyv?trat Hrad od zpachu nikotinu, ko?alky, l, vulgarit a hulvtstv m?e jen ?lov?k, kter m vnit?n noblesu. Pojem dentlmen pro mne neznamen jen etiketu, reprezentativn chovn, ale p?edevm etick hodnoty a ivotn moudrost. A dnes tak velkou dvkou state?nosti, protoe ur?it kruhy se nezastav p?ed ni?m.

*Nboenstv pat? do oblasti folkloru, komer?nho zbavnho pr?myslu a nostalgie po sv?t?, kter u nen. Nat?st tyto nebezpe?n? povrchn trendy v posledn dob? probudily ur?itou ?st mladho klru, zmnil Halk.

*T?m se na pokra?ovn o Pnubohu, kter je vude a nikde, je vemohouc, ale nic nezm?e, vev?douc, p?itom nev?douc, kadho milujc cynik a psychopat. Je B?h fejk nebo ne?

*Masaryk nikdy nevstoupil do chrmu Svatho Vta, nebo? necht?l navazovat na tradice monarchie.

*Jsem sympatizantem monarchie a fandm jejm spolk?m. Stejn?, jako fandm t?eba dobrmu divadlu. Lib se mi, jak kad rok povyuj jeden druhho v d?stojnickch arch. A proto v?bec nemaj ?adov vojky a nem?ou si ani brnit tu svou monarchii.

*V Anglii ud?l zkouku kad, kter se k n dostav.

*Vzpomnm si na knihu, kterou napsal Jerome Klapka Jerome, kdy se po dvou praskch defenestracch prat konel rozhodli zasedat ve sklep?. Vlda dnes zased v prvnm pat?e Strakovy akademie, co by znamenalo jen drobn razy, ?ekl prezident.

*P?edseda Sentu P?R pan Milan t?ch nm sd?lil, e prezident Milo Zeman je star a sklerotick a e by m?l sent zahjit stavn kroky k omezen, nebo dokonce zbaven jej ?adu. O den pozd?ji sice sv slova ustraen? v ?T zmrnil, ale zp?t je v plnm rozsahu nevzal.

*Zeman je fakt brepta, van u neproduktivn? - e jsou novin?i hav??, je p?ece notoricky znm v?c.

*O n?kdejm ?eskoslovenskm presidentovi v listopadu 1938 nastupujc p?edseda vldy Rudolf Beran, kdy na nmitku lka?e, e kandidtovi na presidenta, Emilu Hchovi, m?e patn zdravotn stav brnit p?i rozhodovn, ?ekl: Pan president se nedostane do situace, aby musel o n??em rozhodovat.

*Nadace ?esk literrn fond ve ?tvrtek vyhlsila Novin?skou cenu Karla Havl?ka Borovskho za rok 2016. Ta cena by se docela dob?e mohla jmenovat Cenou Zde?ka Bakaly nebo Cenou Karla Schwarzenberga, uvd pro ParlamentnListy.cz Petr antovsk.

*Erik Best: Star vtip prav, e PPF nepot?ebuje investovat do mdi, protoe m Petra Dvo?ka v ?esk televizi.

*Nemme noviny, nemme rdio, proto zaostvme za ANO v marketingu, ?k Sobotka v Respektu. Zapla? pnb?h, e m ?SSD jet? tu televizi.

*Ji? Sovk m?l krsnou hlku: Noviny? To si radi vymejlm sm!

*Reprezentant prask kavrny v ANO Stropnick se svm nep?telstvm k vetern?m a protifaistickm bojovnk?m z druh sv?tov vlky a snahou pod?dit polovinu na armdy bundeswehru - mon si tm l? komplex z ostudnho faktu, e jeho sou?asn partnerka se t? vc na africk samce ne na n?j.

*J si myslm, e dochtor Radkin s nmi u nep?ebejv ve stejnm ?asovm psmu ani prostoru. B?hvco mu sadista Hschl vzkumn? podv. Nejsp jeho vlastn medicnu. Nmel pod jazyk.

*Kdy te? u ns vichni slun demokrat to? na Babie a Zemana, jsme vlastn? ?astn zem?: Mme jen dva pachatele veho zlho, znme je a vme, kde bydl. A vichni ostatn jsou ?ist jak lilie.

*Babi ?ekal, e politika je pna, ale ne?ekal, e je to takov umpa.

*Nm?stkyn? Schillerov, kter spad pod kompeten?n zkon, zrove? odmtla, e by v minulosti jakkoliv zdrovala kontrolu korunovch dluhopis?. Otev?en? prohlsila, e finan?n sprva prov??uje vech 1519 subjekt?, u nich je jen podez?en, e je v roce 2011 emitovaly.

*Vznikly dva mocensk bloky Zembi a Kalbotka, kter se te? p?etahuj o moc.

*Letko: Mnoz kritici sice poukazuj na to, e stt nelze ?dit jako firmu, ale ti sam dojat? slz p?i pop?vku Kne m k lidu ble. Podle nich tedy nelze stt ?dit jako firmu, ale ?dit jej jako rodinn majetek vylecht?n lechty lze.

*Kohout Pavel: Kdy ?tu epitoly nejplodn?jho ?eskho spisovatele Vclava Klause starho, kter po?tem titul? p?edstihl i Viewegha, brzy doshl pov?sti Mozarta financ.

*Ostatn? se ?k, protoe zlo?inci maj ve zvyku dvat inspekci podn?ty na policisty, kte? je et?, e policista, kterho neet? inspekce, je asi pro podsv?t nekodn.

*Vladimr Ku?era: Zvrhl ideologie krvavho manifestu skryt? nasvala germnsko-nacistickou teorii p?edur?enosti pokrevenstvm. Jsme Slovan, jsme jedn krve! a Nejv?t Slovan, nai osvoboditel, v??n a p?edur?en v?dci jsou Rusov! Nadslovan jacsi. Nadlid. A s nimi p?ila indoktrinace ruskm mtem druh sv?tov vlky. Ano, vklad d?jin tto katastrofy se u ns b?hem vldy jedn strany kryl s p?dorysem mtu moskevskho. Velmocensk a agresivn podl Sov?tskho svazu na vypuknut vlky v Evrop? je nepopirateln a nesporn. To, e se totalitn koalice rozpadla a vrhla se na sebe navzjem, na v?ci nic nem?n. Dikttorsk spojenectv takto kon?. Je nesporn, e v obludn n?meck mainrii t doby podobn plny jako vyhlazen ?i pon?m?en Slovan? vznikaly. Je otzka, zda by byly napln?ny. (Veledlo hodn laureta Peroutkovy ceny.)

*Bohumil Slma: Karl Marx navzal na Hegelovu dialektiku materialistickm u?enm o vvoji spole?nosti z bezt?dnho stavu (teze) p?es t?dn fzi (antiteze) k nejvy, bezt?dn form? neboli komunismu (synteze). Toto jeho rozvinut bylo ovem myln, nebo? pop?elo Malthusovu teorii a nep?ipustilo, e kapitalismus je dlouhodob? neodstraniteln.

*Promluvil i p?edseda vojenskho vboru NATO Petr Pavel: Nebezpe? vidme v tom, e rusk propaganda se zam??ila na zpochybn?n tm?? veho. A to vytv? situaci, kdy ob?an nev?? oficilnm mdim, nev?? politik?m, nev?? autoritm. Hlavn problm je v tom, e ob?an nev, kde ta pravda je. Milo Zeman schvaluje odtren Krymu od Ukrajiny, podporoval zvolen Donalda Trumpa a kritizuje protirusk sankce. Posledn slova dokumentu ale pat? pan Romancovov a skute?n? stoj za to: Je to ve?ejnost, kter je pro ns hrozba. Ve?ejnost, kter p?estane v??it svm autoritm, je ve?ejnost, kter zvol ve volbch populistick subjekty. A prv? volebn sp?ch nedemokratickho subjektu je pro nai zemi tou nejv?t hrozbou.

*?editel Centra strategickch komunikac NATO (StratCom) v Rize Janis Sarts: Rusko se pokou s pomoc migra?n krize doshnout zm?ny reimu v N?mecku. V Moskv? to ozna?ili za bezednou blbost.

*Pro Ameri?any mus bt poniujc slyet, e domc politiku USA ?d Rusov.

*A?koliv rusk intervence do prezidentskch voleb ve Spojench sttech americkch neovlivnila vsledek, mus bt Moskva stejn? potrestna, ?ekl sentor Lindsey Graham v rozhovoru s NBC News. Rusko nezm?nilo vsledek voleb, ale hodn? se snailo. A j chci Rusy potrestat. A doufm, e prezident bude povaovat jejich vm?ovn za hrozbu na demokracii.

*Dnen paranoia o tom, e Rusko zashlo do americkch voleb, m u prvky surreality.

*Lotysk ozbrojen sly pravideln? oznamuj, e se k hranicm republiky p?ibliuj rusk vle?n lod?, ponorky a vojensk letectvo.

*Kdy se Albrightov podvala Putinovi do o?, tak nsledn? sd?lila, e tam vid chladnho kgbka, ktermu nev?? ani slovo, dodal Kol?.

*V Sadsk Arbii dn lidsk prva nejsou, take v?et jejich poruovn je zhola zbyte?n. Je velkou ironi, e Angela Merkelov do So?i za Putinem let?la zrovna z Rijdu, kde s tamnmi feudly mluvila o p?telstv a spoluprci - rozum?j, o prodeji n?meckch zbran - a o lidskch prvech ani nemukla.

*Sadov jsou z Trumpova rana?skho protirnskho projevu naden. P?inejmenm navenek. Ocenili Donalda Trumpa ?dem krle Abdalazze. U d?ve jej zskali t?eba George Bush, Barack Obama nebo Vladimir Putin. A nebo taky Bar Asad a Saddm Husajn

*Na diskuzi Valdajskho klubu definoval Putin sou?asnou zpadn demokracii zhruba takto: Na Zpad? nelze prost?ednictvm voleb m?nit zkladn politick uspo?dn, protoe vldnouc elity ?d a kontroluj kadho, kdo je zvolen. Volby vyvolvaj p?edstavu demokracie, ale nem?n nic na p?evldajc politice, favorizujc vlku a elity. Z tohoto d?vodu se v?le lidu stv impotentn. Lid se p?esv?d?uj o tom, e oni a jejich hlasy nemaj na b?h v?c dn vliv, co v nich bud obavy, stress i zlost, ?ili kombinaci pro vldnouc elitu nebezpe?nou. A tak, jako odpov?? na tuto hrozbu, upev?uje elita proti vlastnm lidem slu a moc sttu i s vyuitm propagandy o hrozb? vlky.

*Macron m z?iv hollywoodsk sm?v, z?c o?i telete a naprostou absenci jakchkoliv nzor?. Z? jako falen mince a ?k stupidn v?ci s naprostm p?esv?d?enm.

*Hillary Clintonov navrhla vlastn vhodn ?een: M?eme prost? toho chlpka (Juliana Assange) zlikvidovat bezpilotnm letounem.

*?asy se m?n, kdy u i lucemburskho premira a jeho manela p?ijm k audienci bez problm? pape Frantiek.

*Blokovn ruskch webovch strnek na Ukrajin? je otzka nrodn bezpe?nosti, a nikoli svobody slova, oznmili v NATO.

*Americk velvyslanec p?i NATO Douglas Lute: Vojska, tanky, lod? a letadla - to nen zkladem sly NATO. Zkladem nejsiln?j, nejpevn?j, nejsp?n?j aliance v d?jinch jsou jej spole?n hodnoty - demokracie, svoboda osobnosti a zkonnost.

*Karel Dolej: Krtce po za?tku povstn proti sv diktatu?e p?ed esti lety na?dil syrsk prezident Bar Asad propustit z v?zen vechny islamisty a dal t?k zlo?ince, aby msto nich za?al zavrat ob?any demonstrujc v ulicch.

*Corbyn poadoval, aby vlda opustila politiku bombardovat nejd?v, vst rozhovory a pak.

*Afghnci v poslednch t?iceti ?ty?iceti letech neznaj nic jinho ne vlku. Kolik zni?ench generac to tak asi je? Kolik tamnch d?t nedoke nic p?e?st, ale kalanikova slo za pr vte?in i poslepu? Zni?en zem?, zni?en lid. A nikomu na Zpad?, nato tady u ns, to nevad. Pan Stropnick naopak rozdv medaile za podl

*Zem?el Zbygniew Brzezinski. Popsal, co by m?la Amerika d?lat, aby rozvrtila sv?t a zmocnila se veho, co tam je. Cel ivot byl d?sledn? na stran? zla.

*Mnoho lid up?ednost?ovalo Trumpa, p?inejmenm ?ekl, e vl?it nebude, protoe mu jet? ne?ekli, e vl?it bude. Take ho museli p?ekonfigurovat. Stalo se. Zm?na jet? nen dokon?en, ale da? se jim to.

*Kdy vznikla kdysi berlnsk ze?, tak byla napadna jako tm?? ?belsk vtvor odpornch komunist?. Tato ze? rozd?luje lidi, stty, brn svobodnmu pohybu, atd. atd.

*Pape prohlsil, e ?lov?k pomlejc na budovn zd msto most? nen k?es?an, co Trump ozna?il za nechutn vrok. Kdyby byl Vatikn napaden Islmskm sttem, co, jak vme, je jeho kone?nm clem, m?u vm ?ct, e pape by si p?nliv? p?l, aby se Donald Trump stal prezidentem, ?ekl budouc f Blho domu na jednom z volebnch mtink?.

*Trump ji d?ve kritizoval import n?meckch automobil? do Ameriky. J bych ?ekl BMW, e pokud cht?j stav?t zvod v Mexiku a prodvat auta do USA bez 35% dan?, tak je lep, aby na to zapomn?li," ?ekl v lednov rozhovoru pro Bild.

*Robert Schumann: Nejd?v je nalkme na ekonomick vhody a demokracii, a pochop, nebudou moct zp?t.

*Vclav k: Transformace rusk ekonomiky za irok ?asti mezinrodnch expert?, v?etn? ministr? americk vldy, m?la doslova katastrofln d?sledky. Mezi lety 1989 a 1999 se rusk HDP snil o 45 %! Pro srovnn: v ?ase druh sv?tov vlky poklesl pouze o 24 %.

*Folker Pispers: O ?em to p?emlel B?h, kdy tvo?il zemi? Vdy? nai skv?lou ropu zahrabal u muslim?. Na co pot?ebuj Arabov nai ropu? Vdy? si na n jen tak sed a nae ekonomika ji tak moc pot?ebuje. Ropa je p?li cenn, abychom ji ponechali Arab?m, ?kal u Kisinger. Kdo je tm zlem, ur?uj Ameri?an kad den podle okolnost. Angelu Merkel nejrad?ji cituji doslovn?, protoe to je ten nejlep zp?sob, jak ji urazit. Ano, Merkelov vpodstat? nemluv mnoho, ale pokud ji n?co ?ekne, tak je to vdy nesmysl. Kdy mluv o vlce USA, tak je to v po?dku, na takov vlce nen nic patnho. Pro Ameri?any u v?bec ne, bude se p?ece zase vl?it daleko od Ameriky, budou ho?et ciz m?sta a umrat ciz lid, a jestli p?i tom zem?ou n?jac ameri?t vojci, tak budou prohleni za hrdiny a bude t?eba je pomstt - a tedy vl?it dl. Bundeswehr, n?meck armda, se bude podlet na vcviku armdy Saudsk Arbie.

*Zatm je to jen tak zvan hra na ku?e, kterou, jak ?ekl Bertrand Russell, hraj mladistv degenerti a vzneen sttnci. To je hra, kterou asi nejen v hollywoodskch filmech provozuje americk pubertln zlat mlde: rozjedou auta proti sob?, a kdo se prvn polek a uhne, je ku?e, tedy zbab?lec.

*Je to v souladu s prvem a se zkladn klauzul zkona, e obchodn spole?nosti jsou zakldny za ?elem zisku. Nejsou zaloeny proto, aby s lidumilnm ohledem na nemaka?enky jim rozdvaly sv prachy.

*Hitler pr cht?l po kone?nm vt?zstv vsadit do v?zen vechny nep?telsk v?dce, ale s vjimkou britskho premira. Obdivoval ho, protoe byl v mld um?lcem. Jako Hitler sm. Churchill si bude pohodln? t v pevnosti, kde mu umonm, aby mohl pst sv pam?ti a malovat, prohlsil.

*Argentinsk kn?z Rubn Capitania: Omlouvm se, e nejsme crkv, jakou musme bt, e nestojme na stran? uk?iovanch, ale t?ch, kte? p?ibjej na k?.

*Projekty, podporovan zunijnho rozpo?tu. Ale Michl jmenuje n?kolik obzvl? zajmavch a veobecn? pot?ebnch, je byly zevropskch - tedy i naich - pen?z financovny: p?kladn? rehabilita?n a fitness centrum pro psy vMa?arsku, vytvo?en hiphopov laborato?e vLyonu, kter pr m?la podntit spoluprci evropskch hiphoper?. Dal projekty jsou nemn? uite?n: program trninku tane?nic vitalsk televizi, stavba kostela vBavorsku - ze sn?hu (!), finsk sauna pro kon?. A, jak dodv Ale Michl, v?esku dostala penze poradna pro sexuln pracovnice pod nzvem Jiho?esk rozko svypln?nou adresou sdla: ulice Vlhk, Brno. Co ktomu dodat? Rozhodn? nejlep mediln vkon tdne, dodv pro ParlamentnListy.cz Petr antovsk.

*Speciln szky - politika. Bohuslav Sobotka rozehrl vysokou hru ve stylu Shakespeara - bt ?i nebt. T?eba to ale nakonec bude v kursu 1,1:1 jenom jedna velk komedie, glosuje Michal Hank, hlavn bookmaker Fortuny. Ve h?e je rovn? varianta, e stvajc vvoj Sobotku nakonec posl a vynese mu prezidentskou kandidaturu (3:1). Nebo se s Babiem sp?tel a v parlamentnch volbch 2021 bude kandidovat za ANO (300:1). Prohls, e je od narozen komik a situac s demis cht?l pobavit ?esk nrod v kursu 1,1:1. Je skute?n? mlo pravd?podobn, e by Sobotka nsledujc vkend strvil u Andreje Babie na ?apm hnzd? v kursu 77:1.

*Archimedes, Pascal a Newton hraj na schovvanou. Archimedes pik. Pascal se rozhldne a hbit? se schov do k?ov. Newton vezme klacek, do hlny vykrbne ?tverec metr na metr a postav se do n?j. Nijak se neschovv. Archimedes dopik, rozhl se kolem sebe. Samoz?ejm?, e ihned vid Newtona a vol: Deset dvacet Newton! Newton v klidu ?ekne: Tak to teda p?kn hovno! Jeden Newton na metr ?tvere?n je p?ece pascal!

*Na vysokch kolch v USA studuje 328 547 ?nskch student?, tedy 31,5 % !!! vech zahrani?nch student? v USA. P?es p?l milionu americkch student? ro?n? absolvuje obor STEM (p?rodn v?dy, technologie, inenrstv a matematika). V ?n? je to 4,7 milion? student? ro?n?.

*??an ne?kaj ne z principu, jejich zvykem je ?ci bu? ano, nebo promyslme to, ulome kol, prostudujeme. Samoz?ejm?, e ??any postoj Trumpa obm?k?il. Trump je Trump. Nejd?ve vystavil Merkelov ?et na 375 miliard dolar? a nyn poadoval od Korejc? zaplatit 1 miliardu za rozmst?n THAAD. Jestlie N?mci reagovali v klidu, Korejci vysko?ili a postavili se na zadn. Take znmky sm?en nejsou a nebudou. Zde se politika provd jinak. Nen-li ?een, nic se nestane, ale p?ijme-li se, m?e se vechno zm?nit b?hem 24 hodin.

*V devadestch letech p?iel Vclav Havel a mezi jinmi i Milo Zeman, kte? n?kdy 1991 nebo 1992 rozhodli, e vlka v ?SR skon?ila 8. kv?tna 1945 i v Praze. Asi se u nedo?km, e se bude jako sttn svtek slavit 15. b?ezen 1939, ale n?kte? mlad mon ano. Nem?li bychom ani zapomenout na v p?edve?er 8. kv?tna 1945 vyplen a vyvrad?n Javo??ko. V jet? n?kdo o vrad?n ve Velkm Mezi?? v poslednch dnech vlky? To je snad u jen moje posledn otzka a obvm se, e na ni znm odpov??.

*Oxfam uvd, e padest nejv?tch americkch korporac zskalo v letech 2008-2014 (tedy po Velk recesi) 27 dolar? ve form? p?j?ek, zruk za n? ?i bailout? (zchran ze sttnch pen?z) za kad jeden dolar, kter zaplatily na federlnch danch. Dopl?uje, e za kad jeden dolar utracen za lobbovn dostanou korporace v ur?it form? 130 dolar? zp?t. Co je tedy zcela vjime?n multiplika?n efekt.

*Tillerson zd?raznil, e zahrani?n politika USA u nebude vedena americkou vjime?nost nebo ideologi, ale americkmi zjmy ekonomickmi a bezpe?nostnmi. Lidsk prva, demokracie a podobn? budou sice stle d?leitmi hodnotami, ale nebudou se u mchat do zahrani?n politiky. Myslm, e je velmi d?leit, abychom si vichni uv?domili rozdl mezi politikou a hodnotami, prohlsil doslova. Z toho se museli vichni nai humanitrn bombard?i pln? orosit. Lavrov si zase pochvaloval, e se americk strana zbavila ideologickho balastu a jedn kone?n? v?cn?. Dal pot na ?elech naich elit, pe Spencerov.

*Zrovna v?era Evropsk centrln banka oznmila, e nezam?stnanost a ?ste?n zam?stnanost v rmci EU nedosahuje on?ch optimistickch 9,5 procenta, jak tvrd Brusel, ale ve skute?nosti se pohybuje mezi 15 a 18 procenty. ?ili, realita je skoro dvakrt hor, ne nm bruselt maluj.

*Afghnistn. N Afghnistn, cht?lo by se ?ci. Vdy? i ?esk republika se u vc ne 16 let - v rmci svch spojeneckch zvazk? - jako poslun dobrodrun trouba na t americk okupaci podl. Pardon, demokratizaci. Nebo j vlastn? nevm na ?em, ale na nepochopen mm prvo. Kdy se p?ed ?trncti dny p?mo v Kbulu ptali fa Pentagonu Mattise, jak je cl americk mise v Afghnistnu, tak nedokzal odpov?d?t a jen cosi mumlal. Nev?d, pro? tam jsou, ale nedaj pokoj, dokud toho nedoshnou. A zkoueli to silou, a ni?eho nedoshli. Zkoueli to jednnm, ale z pozice siln?jho, take se na n? Tlibn vybodl. A domanvrovali se do stavu, kdy Tlibn ovld stle vce zem, ameri?t a spojene?t vojci jsou z bezpe?nostnch d?vod? vesm?s zalezl na svch zkladnch. Vechny stty kolem s pohledem na realitu usoudily, e u nem smysl brt na USA n?jak ohledy. V Afghnistnu u proto opravdu aktivn? p?sob ??an a Peran, Pkistn si hraje mnohem v?t hry ne za Usmy bin Ldina.

*Brat?i Dullesov: Pro ns existuj na sv?t? jen dva druhy lid, prohlsil jednou Foster. Na jedn stran? ti, kte? vyznvaj k?es?anstv a podporuj svobodn podnikn, a na druh stran? ti ostatn. Amerika stoj mimo jakkoli zpas o moc, jedn jakoby ve snu, jako ruka Bo. Vude, kam Amerika pronikne, a? je to kamkoli, zavldne svoboda, a tam, kam dosud nedorazila, panuje lenstv, lidi p v ?et?zech a temnota dus miliony. Foster s Allenem byli p?esv?d?eni, e v?d, co je pro vechny lidi nejlep. Pokldali Spojen stty za nstroj osudu, kter m poehnn Proz?etelnosti. Spojen stty maj prvo vnucovat svou v?li ostatnm zemm, nebo? v?d vce, dohldnou dle a ij na vy morln rovni ne ony. Sv?t je ohroovn padouchy. N?kdo proti nim musel tvrd? zakro?it. Foster Ameri?an?m tvrdil, e Proz?etelnost sv??ila tento kol Spojenm stt?m.

*Stl zstupkyn? USA p?i OSN Nikki Haleyov prohlsila, e Spojen stty jsou pro cel sv?t sv?domm a tto lohy se nevzdaj.

*Leo Strauss: Sol (nezbytnost) modern demokracie jsou ti ob?an, kte? ne?tou nic jinho ne sportovn strnky a komiksy. (Strauss, L. Liberalism Ancient and Modern, University of Chicago Press. 1995).

*Harold D. Lasswell v roce 1927 prohlsil: Nesm existovat dn pochybnost o tom, na koho m sm??ovat nenvist ve?ejnosti. To je kolem mdi. Nenvist mus bt vytv?ena, nenvist mus bt sm?rovna, o nenvist mus bt pe?ovno, jeliko nenvist se star o to, e existuj zstupn cle, a opravdov centra moci nejsou ve st?edu pozornosti.

*Hlavn prokurtor v Norimberskm procesu Robert Jackson ?ekl: Prvn principy, je byly vytvo?eny v Norimberku, plat pro celou budoucnost, i USA se jim musej podvolit a budou hodnoceny podle stejnch prvnickch princip?! Noam Chomsky k tomuto poznamenal, e podle t?chto norimberskch prvnch princip? by musel viset kad americk povle?n prezident.

*George F. Kennan (hlavn stratg Ministerstva zahrani? USA) v roce 1948: My vlastnme asi 50 % bohatstv tohoto sv?ta, tvo?me ale jen 6,3 % jeho obyvatelstva. N skute?n kol do budoucna je vytvo?it takovou formu vztah?, kter nm umon tyto rozdly ve vlastnictv bohatstv bez v?tch hrozeb pro nai nrodn bezpe?nost zachovat. Abychom toho doshli, budeme muset zavrhnout veker sentimentality a snlkovn. (Memo PPS23 z 28. nora 1948, odtajn?no 17. ?ervna 1974) Pro ?ten?e z lidu zn tato prozaick formulace nekodn?. My vichni se musme vzdt n?kterch sentimentalit. Pro p?slunka elity tato formulace, ji jsme si prv? uvedli, ale znamen: nsil, nsil a zase jen nsil! Musme udret tyto rozdly v bohatstv - nsil je k tomu ten odpovdajc instrument.

*George Friedman: Spojen stty maj fundamentln zjmy, kontroluj vechny oceny sv?ta, to dn velmoc nikdy nedokzala. Dky tomu my m?eme provd?t invaze, ale oni nem?ou provst invazi k nm, a to je velmi p?kn v?c. (George Friedman STRATFOR, 5. dubna 2015, Chicago Council on Global Affairs)

*Obzvl? dobrotiv je imprium k Rusku. USA v Rusku zaloily vce ne 65 000 nevldnch organizac (Russian Democracy Act, 2002). P?edstavte si, e Rusko by vytvo?ilo 10 000, nebo i jen 500 neziskovch organizac s chvlyhodnmi cli v USA, v?bec ne s politickmi cli: proti rasismu, proti korupci a proti politick apatii ob?an? - B?h v, e to jsou smyslupln cle!

*Lid, kterm pat? zem?, j maj vldnout. (John Jay (1745-1829): People who own the country ought to govern it.") James Madison ?kal, e hlavn odpov?dnost vldy je ochra?ovat minoritu velmi bohatch p?ed v?tinou (James Madison 1751-1836, Constitutional Convention 26. ?ervna 1787). Clem stavy bylo zachovn vlastnickch po?dk?. Pro slovo demokracie se rozhodli a pozd?ji, nebo? m na ns ?inek jako sedativum. Ona kouzeln formule zn: reprezentativn (zastupitelsk) demokracie! To je americk slovo, to p?ilo na sv?t a dky otc?m zakladatel?m Ameriky. Zastupitelsk demokracie znamen: 1) garantujeme vldu elity 2) chrnme vlastnick po?dky. Jedn se o ?een problmu demokracie bez demokracie. Zastupitelsk demokracie je magick formule, je umonila mt n?co ozna?ovan za demokracii a zrove? garantovat vldu elity a ochra?ovat vlastnick pom?ry. Od samho za?tku je kolem zastupitelsk demokracie chrnit p?ed demokraci! Jedn se o faktick znovufeudalisovn politickho systmu. Zastupitelsk demokracie nen dn demokracie. Benito Mussolini: Volby m?ete d?lat, vichni m?ou volit a do plnho zblbnut! Z pohledu elity m reprezentativn demokracie tu p?ednost, e v?le nroda ke zm?n? se omezuje jen na to volit jin past?e, i ti jsou ale pouze personlem vlastnk? stda. Co tady mme, je systematick ustupovn sttu p?ed organizovanou kriminalitou t?dy vlastnk? - to jsou mechanismy a program neoliberalismu, neoliberln revoluce provd?n shora. Ludwig von Mises, jeden ze zakladatel? ranho neoliberalismu, ?ekl: Nem?e bt pop?eno, e faismus a vechny podobn dikttorsk snahy jsou pln nejlepch mysl? a e jejich zsah v danm okamiku zachrnil evropskou civilizovanost. Zsluhy, kter dky tomu faismus zskal, budou v historii t na v?ky. (Ludwig von Mises, Liberalismus, 1927, s. 45) P?vrenci neoliberalismu byli vdy fascinovni faismem!

*Michael Howard v knize Vlka v evropsk historii: Slova vlka, objevy a obchod znamenala tm?? tot.

*Byl-li podle Sieyse t?et stav vechno, cel nrod, pak ostatn dva stavy, lechta a duchovenstvo, byly ozna?eny za seskupen cizinc?, odsouzench k zaslouen likvidaci. Slovn spojen ne?ist krev z Marseillaisy, francouzsk hymny, odkazuje na smylenku, podle n francouzsk lechta vzela z dobyvatel?, p?vodem z pravho b?ehu Rny, nem na francouzsk p?d? co pohledvat. Lze s n ud?lat jedin: nechat jej ne?istou krv napojit brzdy naich pol.

*Je zdokumentovan sv?dectv o diskusi Stalina a britskho ministra Anthonyho Edena. Eden p?ijel na ja?e 1935 do Moskvy a diskutoval se Stalinem. Britsk politik se podval na mapu SSSR, kter visela ve Stalinov? pracovn? na zdi, a ?k: Rusko - to je velk zem?. Stalin na to: Velk zem?, mnoho problm?. Eden ?k: Anglie je jen mal ostrov. Stalin op?: Malink ostrov, ale na n?m mnoho zle. Kdyby tento malink ostrov ?ekl Hitlerovi: nedm ti penze, nedm ti eleznou rudu, nedm ti zbran?, tak by byl mr zajit?n. A Eden na to reagoval ml?enm. Takto Stalin dal Edenovi skryt? najevo, e v?d?l o p?ipravovan vle?n koalici.

*Katasonov: Rothschildov, tito bank?i krl? a krlov bank??. Politick vliv ?lov?ka nebo skupiny je p?mo m?rn kapitlu, kter vlastn. Nejvce zarejcm je, e mezi vce ne dv?ma tisc miliard?i nenajdeme ani jednoho Rothschilda! P?edstavitel tto velk rodiny za 31 let uve?ej?ovn eb??ku Forbes na n?m nefigurovali ani jednou! Ze seznamu nejbohatch lid sv?ta se zpravidla vylu?uj dynastick rodiny. V sou?asn literatu?e se odhad skute?nho majetku klanu Rothschild? pohybuje nej?ast?ji kolem 3 bilion? dolar?. P?i?em se zd?raz?uje, e klan Rockeffeler? m kapitl p?iblin? o 1 bilion dolar? men. Vechna aktiva George Sorose p?edstavuj jen kapitl, kter Rothschildov p?edali do d?v?rn sprvy tomuto zcela neznmmu ma?arskmu idovi jmnem Schwarz, kter v jejich zastoupen vykonv funkci PR agentury Rothschild?.

*Pavel Jani?ko: Heslo: co bylo ukradeno, mus bt vrceno. Vzpomnm na jednu svou znmou, v roce 1989 u star pan, pochzejc z majetn prvorepublikov prask rodiny, kter v dob?, kdy vichni freneticky vyk?ikovali n?co o svobod?, demokracii a morlce, hned 20. listopadu 1989 b?ela tehdy na nrodn vbor s poadavkem na vrcen ?ink? jejho otce. Tomu j ?km t?dn instinkt, pan okamit? pochopila, o co jde. A p?ijde do USA nae obdoba vyrovnvn se s minulost na zklad? hesla co se ukradlo, mus se vrtit, jist? se potomci vlastnk? otrok? ozvou o sv lidsk prva a vyberou si mezi ?ernoskm obyvatelstvem n?jak zdrav potomky svch bvalch otrok?, aby mohli kone?n? obnovit sv rozkraden soukrom vlastnictv. Na za?tku devadestch let minulho stolet jsem byl na jaksi akci v irskm Dublinu a v n?kterch rozhovorech jsem vykldal o tehdy mdn vln? vracen majetk? bvalm feudlnm vlastnk?m. Mstn poslucha?i nev??cn? pokyvovali hlavami, asi si p?edstavovali, jak se v Irsku v rmci restituc vrac veker p?da do rukou anglickch landlord?, kterm kdysi pat?ila v?tina irsk p?dy a p?rodnch zdroj?, a uv?domili se, e tmto aktem by vlastn? Irsk republika zanikla. Mm ale nvrh na skute?n? oprvn?n restituce. M?li bychom za?t s navracenm majetku, kter byl vytvo?en v rmci p?evn? spole?enskho vlastnictv v obdob socialismu a v uplynulm ?tvrtstolet byl r?znmi zp?soby p?eveden do soukromch rukou, neboli byl ukraden spole?nosti. A e je co navracet: Jak prav jeden z p?ehled?, objevujcch se v diskusch na internetu - citace zprce pana Neva?ila: V kadm p?pad? vak plat, e naprost v?tina spole?enskho bohatstv, kter bylo p?edm?tem r?znch forem privatizac, vznikla v dob? p?evahy spole?enskho vlastnictv a nikdy dnho p?vodnho soukromho vlastnka nem?la. Myslm si, e by bylo velmi sprvn p?eto?it obsah diskus na tma co se ukradlo, mus se vrtit od pohled? do vzdlen minulosti, a od snah navracet z dnenho hlediska nelegitimn? vznikl majetky soukromch superboh?? k minulosti nedvn, kdy dolo v podob? privatizac a restituc k masivn krdei celospole?enskho majetku.

*Mlo se u ns v, e soudy v N?meck spolkov republice za?aly projednvat p?pady masovch poprav na Ukrajin? a v edestch letech. Tresty byly mrn a ani vkon st?elc?, kte? byli s to b?hem jedn sm?ny zast?elit na 200 lid, nebyl povaovn za vle?n zlo?in. Vlka je vlka. Naproti tomu rodiny n?meckch vojk?, popravench za neuposlechnut rozkazu nebo za dezerci, nedoshly po vlce odkodn?n ani satisfakce - soudy respektovaly vle?n zkony N?meck ?e.

*Poslanec americk a severokorejsk jsou v podstat? stejn druh, i kdy se do jist mry chovaj jinak.

*?editel Ukrajinskho institutu nrodn pam?ti Volodymyr Vjatrovy? vyzval Ukrajince, aby se p?estali stkat s p?buznmi, ijcmi v Rusku. Ve, co ns vzdaluje od Ruska, je ve prosp?ch Ukrajiny", zd?raznil Vjatrovy?.

*Karel ?apek definoval oby?ejnho ?lov?ka jako osobu, kter sv?j vliv nem?e op?t o majetek, o spole?ensk postaven ani o ve?ejnou funkci.

*Ceclia Malstrmov, komisa?ka EU ?k: Evropan jsou rasisti. U se t?m na den, kdy budou Evropan v menin?. A potom budeme svobodn a bez p?edsudk?. Islm je prezentovn jako nboenstv mru a lsky, jeho blahodrn p?soben m z?ejm? pomoci na zl civilizaci vykoupit se z d?di?nho h?chu a kolektivn viny za vechno zlo sv?ta. Nen tajemstvm, e zisky z tehdej kolonizace putovaly na konta soukromch nadnrodnch firem, nikoliv stt?m nebo dokonce oby?ejnm ob?an?m. Kolonizace byla veskrze soukrom v?c soukromch firem, tedy velkokapitlu, kter si svoji koloniln agendu lobbisticky legislativn? vyjednal a oet?il p?mo v tehdejch vldch. Z dan poplatnk? tak byly hrazeny nklady, zisky sm??ovaly na konta soukromch firem. Fakt, e arabsk a pozd?ji i islmsk civilizace pomoc nsil a agrese ko?istila a kolonizovala p?lku Afriky a p?lku Asie, je z?ejm? jaksi drobn nedopat?en, o kterm rad?ji ani nebudeme mluvit. A tak?ka nikoho z odbornk? - historik? nenapadne na tuto skute?nost poukzat. University of Wisconsin nap?klad zavd studijn p?edm?t Problm b?losti o tom, jak se m ?lov?k vypo?dat s tm, e je b?loch a tm pdem pat? ke koloniztor?m a utla?ovatel?m a mus tud blou nad?azenost vymtit.

*Patolzalsk ujit?n britskho ministra obrany, podle n?ho Sadov Jemen dl bombarduj po prvu, nebo? v sebeobran?. Nebudeme ?ekat, a vlka dojde do Sadsk Arbie, ale budeme pracovat na tom, aby se vl?ilo rad?ji v rnu ne v Sadsk Arbii, zd?raznil princ Muhammad bin Salmn v projevu, kter byl nezvykle ostr i na sadsk pom?ry. Tehern si takovou pohr?ku nenechal lbit a slbil, e pokud si monarchie dovol cokoli hloupho, zni? celou Sadskou Arbii, ovem s vjimkou posvtnch mst islmu v Mekce a Medin?.

*Beletrista Dall l-e Ahmad vytvo?il populrn persk novotvar gharbzdeg ozna?ujc zhruba otravu Zpadem, resp. westoxification ?i Occidentosis.

*Ho?ej: Nepochybuji, e existuj vce ?i mn? dezinforma?n mdia (rusk, protirusk, i jin). J jsem jen cht?l po panu Kuliovi p?esv?d?iv d?kaz, e si toto ozna?en zaslou t?eba zrovna ten Sputnik. Toho se mi nedostalo. Namsto toho jsem se dozv?d?l, e Sputnik je tak rafinovan, e vlastn? tm?? dn opravdu liv zprvy nepublikuje, a tm je jet? nebezpe?n?j. To je tedy skv?l, pane Kulii!

*Petr Blek: Mdia jsou hldacm psem demokracie. Zahldme, e ti psi jsou vztekl. Jak dlouho budou nai spole?nost dusit mylenkov horizonty jepic? Pravdu a le ji nelze rozliit.

*Ke kad zprv? najdete deset protizprv a koment??.

*Pokud se to hbe, zda? to. Pokud se to hbe dl, reguluj to. Pokud se to nehbe, dotuj to. To je vtip o roli sttu v ekonomice od nikoho jinho ne Ronalda Reagana, dalho herce.

*Slvrny u od 17. stolet lily v dob? mru hlavn? vodovodn roury, zva, ehli?ky - a sotva p?evaly. V okamiku, kdy se schylovalo k vojn?, za?aly lt a letit kule a odlvat hlavn?. Jejich produktivita narz narostla o stovky procent. Pane?ku, to byl odbyt zbo!

*Vt?zov v novm krsnm digitlnm sv?t? budou majitel robot?.

*Dobvn renty z ve?ejnch zdroj? bylo a doposud povaovno za p?znak feudalismu.

*Strc byl popraven za heydrichidy. Gestapo poslalo rodin? fakturu za st?t i kremaci. Tohle byl ok i pro nae hostitele.

*Erich Maria Remarq z ?ernho obelisku: Nepodce?ujte moudrost crkve! Je to jedin diktatura, kter nebyla po dva tisce let svrena.

*Projevy a sukn? en a dvek maj bt krtk, mylenky a ensk vst?ihy maj bt hlubok.

*Milostiv pan okrlila spole?nost svou p?tomnost.

*Petr antovsk pe, e u p?ed lety navtvil n?jak cool drama v praskm ?inohernm klubu, kde jsme si d?lali ?rky a b?hem prvn p?le p?edstaven jsme t?ch dmskch pohlavnch orgn? napo?tali 31. Tak ?esk i zahrani?n filmy vyslan ve vech TV v ?R jsou hust.

*Jsme neustle p?esv?d?ovni, e nikdy jsme se nem?li tak dob?e jako dnes. Aspo? v naich zem?pisnch sou?adnicch to vlastn? po?d plat, ale jen pro n?koho.

*Jen mlo lid si uv?domuje, e NATO svrhlo na Srbsko v 1999 mnohem vce bomb, ne v Afghnistnu, Libyi, Irku.

*Americk sent je vlastn?n vhradn? jen vojensko-bezpe?nostnm komplexem, Wall Streetem a izraelskou lobby. Nikoho, kdo ve vlastnictv t?chto t? mocnch nen, vbor sentu za sentora toti nepotvrd.

*Marcelinus Amianus: Na? mm poslouchat slova, kdy vidm ?iny.

***

Perli?ky ztisku za ?erven 2017

*Profesor historie a mezinrodnch vztah? na Boston University Igor Luke: Pokud mluvme o vldnch p?edstavitelch Ma?arska, tak ty bych nejrad?ji poslal do n?jakho psychiatrickho za?zen, protoe tihle lid m?li v roce 1989 dlouh vlasy a bojovali za liberln hodnoty, tak nechpu, jak mohli takhle oto?it. My jsme si mysleli, e ty instituce, kter byly v Evrop? vystav?ny za pomoci Spojench stt?, budou napadeny Ruskem, resp. Sov?tskm svazem, ale Sov?tsk svaz si je nedovolil napadnout. A kdo na n? to? te?? Americk prezident Donald Trump. Trump p?ichz do Evropy jako bo?itel a ?k: NATO je bezvznamn, obchodn dohody hodm do koe, a tak podobn?, kroutil nechpav? hlavou Luke.

*Exdiplomat Kol?: Rusko je opravdu p?esv?d?eno, e pro svou bezpe?nost mus mt kolem sebe kordon stt? a tyto destabilizovat. Proto sankce proti n?mu nebudou v nejblich letech odvolny. Jsem navc p?esv?d?en, e o jejich osudu navc rozhodne N?mecko. Sankce jsou dobr, jejich odvoln by bylo p?iznnm porky.

*Rusko u nen pro ns partnerem, uvedl generl Bornemann. Stabilita v Evrop? m?e bt jen tehdy, kdy bude Rusko mimo. Dnes je pro ns d?leit?j Polsko a Pobalt. Vztah k Rusku bude v budoucnu v N?mecku jet? kriti?t?j, ne je dnes.

*Na vln? rusofobie u ns jede pr lid v mdich. N?kte? dobojovvaj svou pohodlnou bitvu s p?edlistopadovm reimem, s ruskm a komunistickm strakem.

*Nenvistn propaganda proti Rusku za?n p?ipomnat nacistickou rtoriku proti id?m. Op?t zplava l, pomluv, vmysl?, urek a oso?ovn zam??en na okraden, zotro?en a fyzick zni?en nroda, kter p?ek imperiln zlod?jsk a nsilnick expanzi. Konec konc?, oslavovn nacistick ry vidme v p?mm p?enosu na Ukrajin? i v Pobalt, kter dajn? ohrouje Rusko. Od ministra obrany pravd?podobn? nikdo moudra ani ne?ekal, mon, e do n?j pan poradce soudruh exgenerl, ?i prvn nm?stek nestr?ili tu sprvnou pam??ovou kartu ?i flashku.

*Blisty: Martin Schulz sd?lil Orbnovi: dn uprchlci = dn dotace. Andrew Stroehlein, HRW: Je dob?e, e na n? vyvjej ntlak, ale daleko lep by bylo jim vysv?tlit, e je to nikoliv povinnost, ale p?leitost.

*Marine Le Pen: V kadm p?pad? bude Francie vedena enou: bu? mnou, nebo pan Merkel.

*Donald Trump oslavil sv 71. narozeniny. Nejlepm drkem pro Trumpa by byla jednosm?rn letenka do Ruska.

*Na Ukrajin? obchz anekdota, e Julia Timoenkov, kdy se dozv?d?la o rozhodnut stockholmskho soudu, vythla ze sklepa sv invalidn voztko.

*?ekat vlastenectv od ?ednk?, kte? odvezli sv rodiny do zahrani?, je stejn? poetil jako prodvat sdlo Arab?m.

*Geniln aforismus starosty Vitalije Kli?ka: Aby voda byla hork, mus bt zah?vna!

*Vyvezli jsme tolik demokracie, e u nm j zde moc nezbylo, komentoval Kuras vvoz demokracie na Blzk vchod.

*Doslovn citace premira Sobotky pro Prvo: Moje vize ?esk republiky je vize zem?, kde nevldne mocensk dvojice Andrej Babi a Milo Zeman. V takov ?esk republice by se dchalo daleko voln?ji.

*Masaryk, ten chlapk byl v?bec obdivuhodn. On se dokzal postavit p?ed legion?e a poslat je na smrt a oni li, protoe mu v??ili. A pokud my se takhle podobn? nezm?eme znova, tak tu zemi nedobudujeme, uvedl Zaorlek.

*N?kdo by si mohl myslet, e semknut strana skandovan? tleskajcch funkcion?? u ns nem?e doshnout dokonalosti severokorejskho vzoru. Nevm, rozhodn? se k n?mu m?e hodn? p?iblit.

*Podle Zbo?ila ?SSD systematicky pracuje na tom, jak se stt bezvznamnou politickou stranou se spoustou svch ?len? vyet?ovanch, odsouzench anebo na t?ku.

*Jak ?k kolega Schwarzenberg, dotace jsou svinstvo, ale jsou p?jemn.

*Besednci vak vydali aspo? katalog s titulem Dialog. Zrukou onoho dialogu (rozum?j hoch?, kte? spolu mluv, s ostatnmi se nedialoguje) je starosta Besedy Ji? Strnsk, a to je pov?stn zastnce jednosm?rn sice, le? demokracie.

*Rudolf Batt?k: Dmy a pnov, takto prav ?lov?k nadnrodn? monopoln: J velmi ctm s chudmi lidmi a chci jim pomhat, ale abych jim pomhat mohl, musm j bt bohat a k tomu mi zase mohou pomoci prv? ti chud, jich si vm a mm je rd.

*Americk sociolog Ch. W. Mills kdysi upozornil, e p?evraty provd?n chudmi vrstvami probhaj nhle, zatmco p?evraty provd?n elitami probhaj postupn? a jakoby neviditeln?. P?esn? to se stalo v Evrop?.

*Stty Evropsk unie jsou dikttorskmi reimy s r?znou mrou totalitnho chovn. Nen dn d?vod, pro? by politici m?li brt ohled na mn?n ob?an?.

*V Turecku zapsal provldn list Donalda Trumpa na seznam terorist?. Fotografie Trumpa a Tillersona se vyjmaj v odstavci Tito terorist jsou hledni.

*Z hesla reprezentujcho evropsk hodnoty, kter se daj i dnes stru?n? definovat starm znmm heslem: libert, egalit, fraternit (svoboda, rovnost, bratrstv), se postupn? stalo, jak je mon odvodit z praxe t?ch nejvy?p?lejch evropskch zem: captivit, ilegalit, soumission (captivit - uv?zn?n, zbaven svobody, zajet, illgalit - nezkonnost, protiprvnost, nezkonn ?in, ilegln postaven, soumission - podroben, podman?n, vzdn se, kapitulace).

*T?ko vyhovme poadavku p. Ho?ejho, abychom adoptovali sou?asn model chovn pobaltskch stt?, nebo? ?esk SS neexistovaly, proto je nelze glorifikovat. Na migranty se net?eba rozv?ovat, budou nm vnuceni silou, i kdy euroatlantick pomocnky tve, e je obyvatelstvo nebude vtat s mvtky.

*Fendrych, Kostln, Ho?ej - Nejsv?t?j Trojice humanist?. Nen to zase a tak zl, ?esk diplomacie se lep, p?idala se v OSN k baltskm stt?m a spole?n? s nimi nehlasovala pro rezoluci proti glorifikaci nacismu, slibn za?tek, e, pane Ho?ej? J sem v?d?l, e ten pomnk Reinhardovi nakonec n?kde postavme.

*Musm ?ci, e povauji za projev zcela nepochopiteln tuposti, kdy si n?kdo mysl, e posl evropsk hodnoty (vyjd?en heslem libert, egalit, fraternit) tm, e sem doveze statisce p?padn? miliony lid, kterm jsou tyto hodnoty zcela ciz a z nboenskch d?vod? je odmtaj. P? profeso?i se b?n? vozej z jedn univerzity na druhou, tak si myslej, e to tak bude fungovat i s pastevcema. ?lov?k jen asne, s jakou urputnost se lid jako pan Ho?ej urputn? sna rozvrtit evropsk demokratick reimy.

*dn no-go zny neexistuj. Ale radi do t?chto oblast necho?te.

*V?erej televizn vystoupen prezidenta byla jen dal lce bahna ze dna hnojit?. U jen p?l roku, napsal enek.

*Zeman je pro ns ohromn ponen a vlastn? pokra?ovn poniovn z dob komunismu, kdy jsem se styd?l, e jsem ?echoslovk, ?k programov ?editel knihovny Vclava Havla Jchym Topol. Komunistick ?eskoslovensko byla uboh zakomplexovan zem buran? obto?en ostnatm drtem - a moc jsme se od t doby bohuel nezm?nili. Kdy dneska ?eknu v cizin?, I am from Czech Republic, tak se stydm p?ed kadm, kdo o ns n?co v. Mon je v tom n?co mystickho, jak se to kyvadlo za Havla vychlilo obrovsky nahoru a jak to pak lo stran? dol?. A je jedno, jestli jste k Havlovi coby politikovi kriti?t nebo ne, byl to prost? inteligentn chlap, se kterm byla navc jet? legrace.

*Ministr kultury, bval f ?adu pro studium totalitnch reim? Daniel Herman: N?mecko je dnes oporou evropsk demokracie. ?esk zem? vdycky byly sou?st tohoto plodnho soustt Svat ?e ?msk, tu demontoval a Napoleon Bonaparte. Pak tady plus minus sto padest let nebyla a po t?ch d?sivch zkuenostech druh sv?tov vlky je tato prastar mylenka evropsk integrace op?t na sv?t?. Slep kolej, kdy jsme po druh sv?tov vlce byli vytreni z tohoto souru?enstv a sp jsme byli nasm?rovni na jakousi orientln despocii zahalenou do marxistickch hesel, je zapla?pnbu vce ne ?tvrt stolet za nmi. Je t?eba se vracet na tu kolej, kter vede tam, kam sm??uj vysp?l zem? Evropy.

*Lidovci p?itahuj zmetky jako mucholapka.

*Kv?ta: Spole?nost ?zen psychopaty a sociopaty nem toti anci p?et. Zlat st?edov?k se svmi destky! Stt se stv nejv?tm ochrncem zjm? bohatch a organizuje proces, ve kterm se na n? chud skldaj. Je neuv??iteln, jak kreatury se dostvaj k moci. Stt a bank?i solidrn? na jedn lodi. Dokonal symbiza parazit?!

*O zanikajcch tradi?nch politickch stranch, s nimi vlastn? kon? dosavadn podoba demokracie a mon i demokracie jako takov, o Bruselu plnm neschopnch a sou?asn? vehoschopnch ldr? N sv?t, na kter jsme byli zvykl, se bort a upad do chaosu.

*Jan Keller: Faktem je, e obrnci nzor? Vclava Havla by dnes p?i volbch nep?ekro?ili p?tiprocentn hranici. Kdyby tomu tak nebylo, u dvno by vytvo?ili vlastn stranu a li do voleb s pon?kud neoriginlnm heslem, e pravda a lska poraz le a nenvist. Mimochodem je to heslo docela nenvistn, protoe p?edpokld, e pravdu m jen jeden, zatmco vichni ostatn lou. Tohle heslo v?bec nep?ipout, e kad m?e mt sv?j dl pravdy a nikdo na ni nem monopol. Kavrna na ni monopol u v?bec nem, i kdy si to o sob? mysl.

*Andrej Babi je jist? s polistopadovm vvojem naopak velmi spokojen. Kdyby nep?ijely v 68. rusk tanky, mohl bt majitelem Kosteleckch uzenin o dvacet rok? d?ve. Co se t?e um?lc?, pom?rn? dost lid je p?esv?d?eno, e mnoz um?lci jsou schopn?j nau?it se nazpam?? text, kter pro n? n?kdo p?ipravil, ne myslet vlastn hlavou. Zajmav je, e kad um?lec je tak jaksi automaticky vydvn za vjime?nou osobnost, i kdy jeho konkrtn um?leck p?nos nebv vdy snadn dohledat.

*Indonsk p?tel pe, e z jejich pohledu z druh strany zem?koule nejv?tm bezpe?nostnm rizikem ve sv?t? je Evropsk unie.

*Podle americk stavy m?e vyslat vojska do vlky jedin? kongres. Kongres vyhlsil vlku jen jedenctkrt v cel sv historii. Naposledy proti Japonsku. Vechny ostatn vlky, po?naje v Koreji a Srii (zatm) kon?e, jsou z hlediska americk stavy nezkonn. O tom se nemluv, nepe. Ale to je americk problm. N problm spo?v v tom, e si musme ujasnit na? je nm NATO bez U.S. kavalrie.

*Jan Schneider: S americkm postojem proti terorismu je to asi tak, jako v tom vtipu o mladm prvnkovi, kter se p?ienil do rodiny slavnho advokta, kter mu jako svatebn dar p?edal obrovskou, dlouho se thnouc, mediln? sledovanou kauzu. Zanedlouho tchn potkal svho ze??ka, an k n?mu b?el a naden? hkal: Pap, papnku, j jsem ten soud kone?n? vyhrl! A starmu prvnkovi se o?i vykloubily k nebes?m, zalomil rukama a zab?doval: Boe m?j, to je ale nbich! Vdy? ho ten p?pad mohl jet? tolik let dob?e ivit!

*Kdyby se za?aly prt dva ?lensk stty NATO, t?eba ?ecko s Tureckem, nebo kdyby ns Polsko znovu napadlo, jako v roce 1939, komu by p?ily Spojen stty na pomoc? Kdov, co vechno se kancl?ce Merkelov hon hlavou. Mon si mysl, e N?mecko je u osvobozen dost, a e by se Ameri?an kone?n? mohli zvednout a jt dom?. Mon j kone?n? dolo, e si nechv zbyte?n? nadvat za ty uprchlky, kter slbila zpacifikovat, kdy se zvedli z Asie pot, co tam Ameri?an hjili sv uhlovodkov zjmy. Prost? e by si Ameri?an ten bordel po sob? mohli za?t uklzet sami.

*Slova nedvno zesnulho Zbygniewa Brzezinskho: Zbran? existuj proto, aby byly pouity. Obchod se zbran?mi nen divadeln hra, to je byznys se smrt lid.

*Prvn americk pln leteckho toku na Sov?tsk svaz byl p?ipraven ji 2. z? 1945. Generl Lauris Norstad, odbornk na leteck toky, dal 466 atomovch bomb typu Fat Man (tato bomba, t? a ?inn?j ne Little Boy, byla svrena na Nagasaki). Po?tal s tm, e b?hem krtk doby by m?lo bt zni?eno 66 strategicky d?leitch sov?tskch m?st, a vojensk i pr?myslov zkladna zem? by tak byla vy?azena z provozu. Uskute?n?n tohoto plnu se zadrhlo na dvou nep?znivch faktorech: odbornci v Los Alamos, kde se vyrb?ly atomov bomby, prohlsili, e nemohou dodat ro?n? vc ne 10 - 12 kus?; velitel leteckch sil zase namtali, e nemaj dost leti? v blzkosti sov?tskch hranic, protoe dolet jejich bombardr? je omezen. St?zliv vpo?et ukzal, e zsoba atomovch bomb nezbytn pro p?epad SSSR by byla hotova a za 38 let. Vojent odbornci, Clifford a Elsey, byli pov??eni vypracovat pln toku proti SSSR. Hlavn der m?l bt veden proti ropnm zdroj?m - b?hem devti m?sc? m?lo bt zni?eno 80 % naftovch pol. Politick cle byly nejasn, ale seznam m?st, kter maj bt vymazny z mapy, byl stanoven s p?esnost odpovdajc stroh ?e?i vojenskch pln?. Ze seznamu 24 m?st cituji: sedm atomovch pum na Moskvu, t?i na Leningrad, dv? na Charkov a Stalingrad, po jedn na dalch dvacet cl?. P?prava III. sv?tov vlky se nat?st prothla, a kdy v roce 1949 Sov?tsk svaz vyvinul vlastn atomovou bombu, vojensk plny toku na SSSR se rzem staly nepouitelnmi. (Truman v b?eznu 1946: Sm Pn sv??il Spojenm stt?m veden sv?ta.") Pokud jde o Trumanovu chu? zopakovat si poitek spojen s odplenm atomov bomby, mlokdo p?ipomene fakt, e on vlastn? luskl prsty jet? jednou. Bylo to v roce 1950, kdy b?hem korejsk vlky povolil generlu McArthurovi pout atomovou bombu. Nedolo k tomu jen proto, e nebyly spln?n zkladn podmnky rozkazu. Mohou za to ??an, e nepostupovali podle McArthurovy p?edpov?di.

*Velk Britnie spole?n? se Spojenmi stty vojensky podporuje Sady vedenou koalici p?i decimaci Jemenu, aby sty Mayov byli britt ob?an v bezpe?. Ponechme-li stranou absurdn cynismus britsk premirky, je obhajuje pchn vle?nch zlo?in? v zemi, kter se hlavn? kv?li sadsk blokd? ocitla v sev?en hladomoru a epidemie cholery

*V dob?, kdy byla Britnie zaangaovna v korejsk vlce, dn Severokorejec nebo ??an neto?il na londnsk metro nebo autobusy. Podobn? tomu bylo v p?pad? USA a Vietnamu. Ale takov doba je pry? a je to d?siv lekce: politici, kte? podporuj takov vojensk operace, jsou v bezpe?, ale ob?tmi jsou ti vskutku nevinn, kte? slovy onoho wahhbistickho klerika mus vydret to nejhor utrpen. V?ci se musej zm?nit, kzala nm Mayov. Ale k tomu by bylo pot?eba zm?nit premira, dodv Fisk.

*Po rozpadu Sov?tskho svazu se rozpadla i sov?tsk flotila, zdlo se, e z ocen? se stane po cel desetilet velk americk jezero, ?k bval velitel spojeneckch sil v Evrop?, admirl James Stavridis. Prv? te?, tato ra skon?ila. Je z?ejm, e jak Rusko tak ?na maj v myslu napadnout USA na mo?i. Otzkou je, co budeme d?lat, pe se v ?lnku.

*A George Friedman dokonce tvrd, e N?mecko b?hem poslednch patncti let zlikvidovalo konkurenci v cel eurozn? a stalo se exportn velmoc s nejvym p?ebytkem od svho sjednocen. Jene za vrobky a sluby je pot?eba platit, take kdy N?mecko exportuje zbo do ekonomicky slabch zem, kter nemaj penze, tak jm na n? mus p?j?it. To ovem znamen, e N?mecko zskv sice exportem penze, kter vak pochzej z v?r?, kter odb?ratel?m poskytuj n?meck podniky ?i banky. Jene ekonomiky sousednch stt? nelze vysvat donekone?na, pon?vad by zbankrotovaly stejn? jako ?ecko. Podle Friedmana se proto odbytit?, kam N?mecko exportuje, zmenuj. A pokud nebude mt N?mecko dostatek p?jm? z exportu, nebude mt z ?eho p?j?ovat jinm stt?m, kter si tak nebudou moci kupovat jeho zbo. Rakousk ekonom Walter K. Eichelburg dokonce prohlsil: Kolaps ji pravd?podobn? nelze odvrtit, bylo by toti nutn nechat zkrachovat banky. Ale jak to vypad, spolu s bankami p?jde ke dnu i stt. Banky tak?kajc strhnou stt do hlubiny s sebou. Dojde to asi tak daleko, e ten heterogenn tvar - jakm Evropsk unie je - se rozpadne.

*Reportr se zeptal: Bojoval jste proti komunismu? Brzezinski odpov?d?l: Neklamte sm sebe ani hlavy lid, my (Zpad) jsme nebojovali s komunismem, ale s historickm Ruskem, bez ohledu na to, jak ho nazvete. Rusofob Brzezinski fakticky cel sv?j ivot bojoval proti Rusku a nestaral se, zda jde o ruskou ?i, Sov?tsk svaz nebo Ruskou federaci; hlavn bylo, e Rusko je nep?tel. A to i p?esto, e Brzezinski m?l ko?eny vRusku, jeho prarodi?e jsou poh?beni na idovskm h?bitov? pobl Minsku. Nenvist k Rusku zsadn? odliuje Brzezinskho od mnohem mn? emocionlnho Kissingera. Pokud nzor Kissingera na Rusko vyjad?uje postoj anakondy, n?kdy syt, jindy ne, nzor Brzezinskho - to je postoj pln nenvisti. Postoj zmije.

*Tereza Spencerov: Tm osam?lch vlk?. Vdy toti to? osam?l vlci, protoe p?iznat, e v Evrop? p?sob st? dihdist?, je pro politiky siln? nevhodn.

*Vybavte si za posledn roky - nebo t?ebas i za posledn dekdu dv? - n?jakou, klidn? i sebepo?etn?j, milionovou demonstraci v Evrop?, kter by p?im?la vldy n?co opravdu zm?nit? Myslm, e tuhle fzi demokracie u mme, bohuel, za sebou. Lid ale mohou politik?m dl vzkazovat cokoli, samoz?ejm? Mme p?ece demokracii, no ne? N?meck star ena dostala pokutu 1350 euro za tento vtip: Otzka: Mte n?co proti uprchlk?m? Odpov??: Ano, kulomety a granty. To u se vracme do ?as?, kdy se za anekdoty kon?ilo ve v?zen, by? ale sou?asn? proti nvratu do t?ch samch ?as? porn? bojujeme. Argument, e dnes je to p?ece n?co pln? jinho a e se tm t?ebas chrn n?jak hodnoty, neberu. Co je to za hodnotu, kdy ji musme brnit repres, aby se nm nhodou ta hodnota nezhroutila? To, e americk letectvo v Srii bombardovnm brn syrsk - legitimn - armd? v postupu na jejm vlastnm zem, je samoz?ejm? obrovsk bizr. rnsk ministr obrany Hosejn Dehkn na sadsk pohr?ky p?enesen vlky na rnsk zem reagoval varovnm: Sadov by nem?li d?lat hlouposti, jinak p?ijde vojensk odpov??, po n z krlovstv nez?stane nic s vjimkou Mekky a Medny.

*John McCain, americk sentor: Putin je vrah. Neexistuje dn morln identita mezi Spojenmi stty a Putinovm Ruskem. Opakuji: neexistuje dn morln identita mezi ?eznkem a banditou a plukovnkem KGB a Spojenmi stty, zem, kterou Ronald Reagan nazval z?cm m?stem na kopci.

*Rusk prezident Vladimir Putin se v rozhovoru pro reisra Olivera Stonea p?iznal, e se mu americk sentor za Republiknskou stranu lb kv?li svmu patriotismu. Ve skute?nosti je pro m? dokonce trochu sympatick. Ano, ano, ano, ned?lm si legraci. Lb se mi kv?li svmu patriotismu a koherenci p?i obran? zjm? sv zem?. Lid s takovm p?esv?d?enm, jako m sentor, kterho jste zmnil, ij jet? ve starm sv?t? a necht?j se dvat do budoucnosti, necht?j pochopit, jak rychle se m?n sv?t, nevid reln hrozby a nemohou p?ekonat svou budoucnost. Ta je vdy thne za sebou zp?t.

*Lid ve Velk Britnii, v USA i jinde cht?j, aby vlda reprezentovala vechny lidi, ne jen jedno procento.

*O spole?n bezpe?nosti Evropy se mluv snad u od Vde?skho kongresu (1815) a mon, e sel pnov ani nev?d, e proti nebezpe? z Vchodu a k obran? p?ed islmem volal k odpov?dnosti u Ji? Pod?bradsk v polovin? 15. stolet. U tehdy se to mnohm Evropan?m nelbilo, ale snad to te? dopadne lpe. Hlavn? abychom se tak dokzali shodnout, kdo je ten spole?n nep?tel. Kdy ?teme a poslouchme r?zn vzcn autority evropsk bezpe?nostn politiky, zd se, e u to dokonce ani nen Vladimr Putin, ale n?kte? jsou p?esv?d?en, e jej nahradil Donald Trump, dodal Zbo?il.

*toky NATO na chemick pr?mysl Jugoslvie se staly dokonce historickm precedentem. Tehdej jugoslvsk ?ady oznmily, e chemick zvody nebombardoval ani Adolf Hitler. Ani Adolf nemohl! A zpadn humanist mohou.

*Kad poslanec si vyd?lal 18 milin? 800 tisc rubl? za rok, tj. p?iblin? 1.6 milin? rubl? za m?sc. Pr?m?rn plat Rusa v roce 2016 byl oficiln? 36,7 tisc rubl? za m?sc. To znamen, e rusk poslanec vyd?lal v roce 2016, 143 krt vce ne pr?m?rn rusk pracovnk.

*irinovsk: Modlte se za Evropu, pracujete na idy, umrte za Ameri?any a p?itom vem nenvidte Rusy. Proto budeme mt lto s horkmi dny.

*Ty zem?, je n?kolik stalet objednvaly hudbu v mezinrodnch otzkch, se necht?j tto role vzdt, ?ekl Lavrov.

*U Tillersona je v?c jasn. Bval v ?ele Exxonu a m zjem na tom, aby americk zdroje na evropskm trhu vytla?ily zdroje rusk. P?itom je samotn americk plyn o 60 a 80 % dra ne nae kone?n prodejn cena. P?esto maj bt rut spolehliv dodavatel plynu z evropskho trhu vytla?eni. Tot se d?je kolem ropy. Amerika tvrd, e jej zdroje jsou zajmav?j, sice dvakrt dra, ale politicky lep, nebo? jsou od p?tel Evropy. N?kte? podivn evropt politici cht?j zapomenout na hospodrnost a brt v vahu jen politick priority. Od kapitalistick Evropy je to divn. e by vyhlsili jednotnou socialistickou Evropu? P?izp?sobme se i tomu.

*Profesor Oskar Krej?: A e se dostaneme na periferii Unie? Ne, u tam dvno jsme. A e se za?nou schzet ti z tzv. zdravho jdra EU? Ale oni se dvno schzej. Kdy se n?co rozhoduje, sejdou se Berln a Pa?, a kdy se cht?j tv?it demokraticky, p?izvou Italy a Belgi?any. Lta letouc. Rozhodovac proces m geopolitick rozm?r. To nen o demokracii. Demokracie nastoup v okamiku, kdy se ?e pomaznkov mslo. Kdy se ?e svren vldy v Kyjev?, d?je se to kabinetn?.

*Ali Sina: Pokud by Rusov a Ameri?an spolu vychzeli, znamenalo by to konec vlkm. To je pro n? d?siv scn? a elita ho nedovol za dnou cenu. Vyd?lvaj penze toti pouze prost?ednictvm vlek. Pot?ebuj prolvat krev lidstva, aby si udreli svou moc.

*Tereza: Vyut aktuln situace a rozpoutat vlku proti rnu - pr to cht?j nejr?zn?j Trumpovi poradci, kte? by tak rdi naplnili dvn sen izraelskho premira Netanjahua vyslat msto sebe do vlky proti nenvid?nmu Tehernu Spojen stty. Pentagon se ale stav na zadn a do dn takov vlky jt nechce a pr to plat i pro jeho fa, ministra obrany Mattise, jemu se jinak p?ezdv len pes.

*Vechno, co ?kme my, je pravda, zatmco vechno, co ?kaj oni, je le. Je zvltn, e si ti nai jet? po?d nep?ipadaj trapn?. V Londn? vjel bl mu mezi skupinu muslim?. U Calais dev?t Eritrejc? cht?lo zastavit kamion, tak mu postavili do cesty ztaras, kamion vzpll a ?idi? uho?el. V Pa?i dihdista schvln? vrazil do policejnho auta, p?i?em sv auto m?l nacpan vbuninami. A v Bruselu na ndra cht?l dihdista zabjet, ale byl to n?jak trouba a ani se nezvldl odplit. Trochu veselo na poslednch pr dn. Mte k t?m ?in?m n?jak poznmky? Tereza: Budu se jen opakovat. Zatmco americk a koali?n letectvo v boji proti Daei v Irku a Srii za posledn m?sc zcela beztrestn? zabilo n?co p?es sedm stovek civilist?, tak jsme na tom po?d dob?e. Jet? nikdo z islamist? nm po?d - dejme tomu za poslednch dvacet t?icet let naich masakr? - neodpov?d?l na principu oko za oko, zub za zub. V Irku nai bushovt demokrat pozabjeli nebo zp?sobili smrt 1,3 milionu lid. To je vyzmizkovan cel Praha Na onom toku v Londn? m? pobavilo snad jen to, e, kdy nen pachatelem muslim, se vichni ovaj pout slovo terorismus. Kdy bombarduju a vradm lidi po stovkch, je to demokracie; kdy se n?jak islmsk fanatik n?kde v Evrop? pokus odplit, je to nep?ijateln terorismus; a kdy se k odvet? rozhodne bl terorista, je to maximln? zlo?in z nenvisti

*Prohlen ministra financ Wolfgang Schaeuble agentu?e Reuters, tkajc se Ruska a ?ny: USA nesm nechat Rusko a ?nu dominovat. To by byl konec naeho liberlnho sv?tovho ?du. Tento sv?tov ?d je po?d jet? lep ne ostatn mon ?dy z etickch, politickch a hospod?skch p??in. A my chceme, aby tento ?d pokra?oval. V krajnm p?pad? my nechceme vid?t, jak se oslabuje. Schaeuble zapomn?l, e sou?asn SRN existuje prioritn? jenom dky souhlasu SSSR veden Gorba?evem.

*Zeman: Nachzm jist podobnosti mezi pojmem omezen suverenity, kterou razil Leonid Ilji? Bren?v a pojmem sdlen suverenity, co je pojem, kter raz Evropsk unie. Podotkm podobnosti, nikoli totonosti, abychom si dob?e rozum?li.

*P?ipomnme naim ?ten??m, e suvernn zem? Srie, jej vlda je mezinrodn? uznvna OSN, pozvala Rusko a rn, aby bojovaly s ISIS a Al-Kajdou. Spojen stty do Srie pozvny nebyly.

*Orbn: dme n?meck politiky, aby nm dali pokoj. Dodal k tomu: Nevzpomnm si, e by Ma?a?i n?kdy ?kali N?mc?m, co maj d?lat. Vdy jsme se k nim chovali zdvo?ile. Jeden z voli?? napsal: Pane Schulzi, takto nen mono zskat p?tele a vyhrt volby. Ne kad ob?an EU chce p?ejt na islm.

*V minulosti, kdy m?la Evropsk unie mn? ?lenskch stt?, bylo ve snaz, sta?ila si jet? post?ovat n?meck kancl?ka.

*Litevsk prezidentka Dalia Grybauskaitov ocenila n?meckou kancl?ku Angelu Merkelovou ?dem Vitolda Velikho, co je jeden z nejvznamn?jch ?d? v zemi. Podle litevsk prezidentky je ?d vyjd?enm vd?ku litevskho lidu n?meck kancl?ce za poslen litevsk a panevropsk bezpe?nosti. Podle n odpov?dnost a state?nost kancl?ky p?isp?la k tomu, e Evropa je bezpe?n?j. N?mecko toti p?evzalo vedouc pozici jednotek NATO v Litv?. Tv? v tv? hrozbm ctme neochv?jnou podporu N?mecka a vme, e se na n? m?eme spolehnout, ?ekla prezidentka podle jejho tiskovho odd?len. Angela Merkelov byla u minulou sobotu ocen?na papeem Frantikem. Ten ji ud?lil medaili s olivovou ratolest za jej prci, kterou d?l pro mr.

*P?estoe je americk volebn systm prezentovn jako model demokracie - je to z?ejm podvod. Jedn se o systm, kter prvn? umo?uje superbohat finan?n oligarchii kupovat si kandidty, strany i volby.

*Efektivn der: Bylo vyput?no 59 Tomahawk? z torpdoborc? Ross a Porter, kter hldkovaly v t dob? ve St?edozemnm mo?i. Jak Hersh s ur?itou ironi pe, der byl velmi ?inn pokud jde o zp?soben minimln kody. Take prvn vyput?n st?ely na syrskou zkladnu byly zam??eny na sklady paliva. Zsah vyvolal obrovsk por, doprovzen mohutnm dmem. Kv?li tomu selhala tm?? polovina navd?cch systm? Tomahawk?, kter pak ji cl nezashly. Byla to od za?tku a do konce typick Trumpova show.

*Stt Ukrajina vznikl jako historick slepenec, kter v Evrop? nem obdoby. A jako takov sm??uje k rozpadu. Neodvm se predikovat, jak bude vsledek. Jen musm p?ipomenout, jak se Zpad zasadil za rozbit Jugoslvie, a dnes se pokrytecky brn rozpadu Ukrajiny, kter je mn? koherentn ne bval Jugoslvie.

*Velmi trefn? se kdysi vyjd?il prezident Reagan - kupodivu na kavrnou uznvan - o politick prozravosti intelektul?. ?ekl, e kdyby si m?l vybrat mezi tm, e by Sent USA tvo?ilo sto p?ednch americkch intelektul?, anebo spe prvnch sto lid ve washingtonskm telefonnm seznamu, bez vhn by zvolil tu druhou monost.

*Nboenstv je jako pohdky pro d?ti a se srovnateln? nulovou mrou d?v?ryhodnosti.

*Jorge Luis Borges: Metafyzika je odno fantastick literatury.

*Macron?v vstup nen p?li povzbudiv. Protoe si myslel, e nejlep formou p?telstv je okamit? si kopnout do zem st?edn a vchodn Evropy. On se ?asem zorientuje, uvedl Orbn.

*McFaul byl velvyslancem v Moskv? v letech 2012-2014. Nyn m vstup do RF zakzn kv?li clev?dommu pokozen vztah? mezi Moskvou a Washingtonem. Maria Zacharovov p?edtm ?kala, e McFaul p?edvedl b?hem sv prce v Moskv? absolutn profesionln nepot?ebnost.

*Apologeti novho reimu si u po ?tvrtstolet mohou dovolit znovu, alespo? verbln?, op?t zcela vechno. Dokonce k tomu maj zase i stav pro studium totalitnch reim? (za Protektortu B?hmen und Mhren m?li podobn Ligu proti bolevismu a Nrodn souru?enstv s proslulm Vlasti zdar), maj v rukch ministerstvo kultury s ministrem Danielem Hermanem (za nacistick okupace m?li ministerstvo kolstv a lidov osv?ty s uniformovanm ministrem Emanuelem Moravcem), maj Pam?? nroda, maj ?lov?ka v tsni, maj Knihovnu Vclava Havla (s p?isp?nm multimiliard?e Zde?ka Bakaly), maj Armdu ?esk republiky, pod velenm herce Martina Stropnickho jako expedi?n sbor (za Protektortu ?echy a Morava m?li tm?? podobn - avak neozbrojen - vldn vojsko).

*Ing. Martin Vop?nka hned pot, kdy jsem mu sv??il k p?e?ten nov rukopis P?t vlek Ludvka Svobody: Jednm jsem si tedy jist, e v knize, kterou vydm, nem?e bt ani slovo od Karla Sse - t aktivn komunistick svin?. Nezlobte se, ale s t?mito lidmi ke stolu nesedm.

*Reisr Jan H?ebejk se opravdu domnv, e Zemana dostaly na Hrad hn?d a rud svin?.

*Fenomn poor door. V Britnii m ?ada bytovch dom? speciln vchody pro chud, separtn dve?e pro chud. Jak zjistil denk Guardian, reziden?nch objekt?, kde jsou nemajetn prostorov? odd?leni od majetnch, neustle p?ibv, a to zejmna v Londn?. V jedin budov? tak m?eme najt opulentn vchod hotelovho typu na stran? jedn a bo?n dve?e z levnho materilu na stran? druh; ve (v?etn? potovnch schrnek a skladovacch prostor na kola) je uspo?dno tak, aby dv? kategorie obyvatel domu v?bec nep?ily do vzjemnho kontaktu.

*Citt Benjamina Disraeliho: Nai spole?nost tvo? dva nrody, mezi nimi nejsou ani sty?n body ani vzjemn p?italivost, a kter nic nev?d o zvycch, nzorech a pocitech t?ch druhch. Jako by to byli obyvatel naprosto rozdlnch zem, nebo dokonce ili na r?znch planetch. Jsou to bohat a chud.

*Co je a co nen terorismem? Na definici tohoto jevu nepanuje dlouhodob? shoda, co nen nhoda, ale pro r?zn vldy clov stav, protoe s takto gumovm pojmem lze ?elov? manipulovat, leckdy se zsadnmi legislativnmi dopady. Sporn p?pady: Ve Velk Britnii byl v roce 2013 p?ed kasrnami brutln? zabit vojk. to?nci krom? n?ho na nikoho jinho nezato?ili, na shromd?n dav nebyli agresivn, vy?kali p?jezdu policie, pouze vzruen? lidem vysv?tlovali, e to je odplata za to, e muslimov u nich doma umraj rukama britskch vojk?. Jeden z to?nk? se jedn en? dokonce omlouval, e musela to cel vid?t, ale eny u ns tohle vid kad den. Extrmnm p?padem totlnho zneuit terminologie je pak p?pad bvalho ?editele pamtnku JadVaem Yitzhaka Arada, knihovnice Fanie Brantsovsky, pan Rachel Margilis a profesorky Sary Ginaite, bvalch partyzn?, p?sobcch za druh sv?tov vlky v Litv?, kte? byli po?tkem 21. stolet (!) ozna?eni v litevskm tisku kv?li svmu protinacistickmu odboji za teroristy a dokonce za?ali bt vyet?ovni litevskm generlnm prokurtorem kv?li spchn zlo?in? proti lidskosti! Tm, e bojovali proti nacistickm vojsk?m a dalm ozbrojenm slokm a jejich kolaborant?m? Pointa je velmi smutn, vypovd toti mnoho o tom, jak ve skute?nosti je povaha sou?asnho litevskho reimu, a? u ho budou protirut vle?n tv?i obhajovat do huby roztrhn.

*Adam Votruba: Francouzsk prezident Macron se nechal slyet, e po svm zvolen s Polskem a Ma?arskem zato?. Je to vrok hodn Chru?ova z roku 1956, ovem s tm rozdlem, e ten by ho nepronesl ve?ejn?. Kdy Victor Orbn pronesl v souvislosti s migra?n kriz, e si p?eje zachovat ma?arsk charakter Ma?arska, byl ost?e napaden coby faista. I to je trochu zvltn. Je snad faismus p?t si zachovat prask charakter Prahy, vesnick charakter vesnice nebo lesn charakter les??

*Vladimr Franta: Nabz se tedy otzka, pro? Praan nepostavili pomnk vojk?m wehrmachtu, kdy je tedy osvobodili? Je tato vaha p?itaen za vlasy? M?li Vlasovci na sob? n?meck uniformy, nebo nem?li? Bohuel, m?li. Inu, dobr. Praan nezhotovili Vlasovc?m vojensk pomnk p?ed revoluc 1989, jeliko snad m?li strach z komunist?. Pro? se tak nestalo pot? Pro? na nm?st Kinskch po roce 1989 nezaujal sv ?estn msto nap?klad nacistick Tiger? Pro? se tak nestalo dosud? Pseudoum?leck magorida Davida ?ernho, chulignstv, oportunismus a zbab?lost. Na rty se doslova tla? otzka, pro? svou oduevn?lost neprojevil David ?ern p?ed rokem 1989. Pro? na ten komunistick pamtnk nevylezl p?ed Listopadem, a nenat?el to tanku IS-2 (IS jako Iosif Stalin) tm nejfrov?jm zp?sobem, pokud m?l onu pot?ebu? Mohl jej p?ebarvit jet? za hlubokho socialismu, jak se ?k: za bolevika, za tot?e, za koman?? Ale David ?ern si po?kal, a to bude bezpe?n. Poslanci z roku 1991, kte? se p?idali k Davidu ?ernmu (nomen omen) a kte? to tanku vytmavili, kdy na? nanesli dal vrstvu r?ov, vyuvali sv poslaneck imunity. V?d?li, e nep?ijdou o sv levn ob?dy v poslaneck restauraci, v?d?li, e nevyfasuj pruhovan tri?ka a pr okov?.

*Pavel Jan?ko: Jak e je definovn kapitalismus? Je to systm, kde se v?tina spole?enskho bohatstv, p?edevm vrobnch prost?edk?, nachz v soukromm vlastnictv. No, a soukrom vlastnictv znamen, e o uit t?chto prost?edk? rozhoduj v zsad? nakonec jednotlivci s nejv?tmi vlastnickmi podly. A jejich rozhodnut je definitivn. Navc se rozhoduj nikoliv na zklad? n?jakch celospole?enskch kritri, ale na zklad? svch dl?ch zjm?, a p?edevm maximalizace zisku. Take se d klidn? ?ci, e prv? v kapitalismu vldne pouze zk vrstvi?ka osob bez zp?tn vazby ke spole?nosti. Koneckonc? nedvn informace MOP, e v?tinu sv?tovho bohatstv vlastn asi 8 rodin, to jen potvrzuje. Co kdybychom z t?chto fakt? odvodili, e odpor ob?an? proti tomuto reimu je legitimn, spravedliv, morln? oprvn?n a hodn cty?

*Gabriel Laub napsal, e nejzaryt?jmi zastnci otrok?stv nebyli otrok?i, ale privilegovan otroci.

*Jerzy Lec: N?kter chyby jsou u chybami, n?kter jet? zsluhami.

*Bratr bvalho prezidenta Viktora Ju?enka Petro, bval poslanec Nejvy rady, kter si ?k historik, prohlsil, e dvn ?e?t filozofov hovo?ili ukrajinsky a dokonce Diognes ze Sinp ho dajn? doporu?oval pouvat jako sttn jazyk. Zd se vak, e toto p?evratn odhalen se jet? nedostalo k poznn samotnch ?ek? a i dalch nep?ebernch oddl? bezvznamnch historik?, kte?, k jejich ostud?, nep?iznali zsadn podl Ukrajiny na vzniku evropsk civilizace.

*Walter B. Pitkin roku 1932: Takov, kte? nemaj naprosto co ?ci, jsou vytrvale p?ivd?ni k tomu, aby toto nic vypisovali s epickou ?, znova a znova, a se ta mal nula scvrkne v zpornou kvantitu i kvalitu

*Dutej sud nepotop!

*Tak jako katolick crkev kdysi rozd?lila lidi na past?e a ove?ky, Hayek ji rozd?lil na moudr vlky a nemoudr ovce.

*Zbavn teorie, ?k, e obilniny se za?aly p?stovat kv?li pivu. Riziko smrti hladem by ?lov?k byl ochoten podstoupit, kv?li tomu by se na poli nikdo ned?el, ale s vidinou toho, e se bude moct opt

*Ministr Macierewicz oznmil, e Polsko si vybuduje vlastn ponorky a ty budou vybaveny nejen torpdy, ale i letadly! Ministr ivotnho prost?ed Jan Szyszka pronesl, e polsk uhl je naprosto nejekologi?t?jm palivem!

*Po neomodernismu a neomarxismu by stlo za to otev?t studnici poznn neospiritismu. Slma je vhodn medium kdo jin? A co takhle na fujaru, pane Slmo, nezahrl byste nm?

*Petr Kellner: Vyd?lal jsem v ?n? tolik pen?z, e si m?u koupit cel ?esko. Andrej Babi: Jene j ho neprodvm.

*Radek Kalousek amberk: To je pravda s tm zem?d?lstvm. Akort znm britsk zem?d?lcolog Arthur Young vdycky ?kval, e by se to s tou ?epkou nem?lo p?ehn?t, e taky kop?ivu, kerht, marjnku, mk a lysohlvky zasadit na pole, pro vegany a intelektuly. A taky e bambus zasadit na pr pol?ek, e bambusov hole jsou na ty jakobnsk intelektuly lep ne federl, e d?laj v?t jelita na prdeli.

*Ameri?an maj zkon, e ur?it druhy infrastruktury nesm?j bt v cizch rukou. Typick je vodrenstv. Jen idiot zprivatizuje vodrenstv. Jen idiot, nebo gauner. Nebo oboj.

*Byl Lenin opravdu marxistou, nebo dob?e zakuklenm zstupcem teorie novho, bank?i organizovanho kapitalismu?

*Realita existuje nezvisle na ns, ale nae chpn reality zvis na vrch, kter v dob? vnmn mme.

*Neil Postman: Orwell se obval t?ch, kte? by zakzali knihy. Huxley se obval, e by nebyl d?vod knihy zakazovat, protoe by nebyl nikdo, kdo by cht?l n?jakou ?st. Orwell se obval t?ch, kte? by nm odprali informace. Huxley se obval t?ch, kte? by nm jich dali tolik, e by ns uvrhli do pasivity a egoismu. Orwell se obval toho, e by byla pravda p?ed nmi skryta. Huxley se obval toho, e by pravda utonula v mo?i bezvznamnosti. Orwell se obval, e se staneme nesvobodnou kulturou. Huxley se obval, e se staneme kulturou zcela zaujatou obdobou smyslovch film? he?e pe?e a her s odst?edivm m?em. Jak Huxley poznamenal v Brave New World Revisited, zastnci ob?anskch svobod a racionalist, kte? vdy varuj p?ed tyrani, zapomn?li na tm?? nekone?nou lidskou touhu po rozptlen. Huxley dodv, e v knize1984 jsou lid ovldni zp?sobovanou bolest. V Konci civilizace jsou ovldni zp?sobovanou rozko. Ve zkratce, Orwell se obval, e ns zni? to, co nenvidme. Huxley se obval, e ns zni? to, co milujeme.

*Trumpovo zklamn ve Vatiknu. S tak malm respektem ke svoj osob? Donald Trump nepo?tal. Americk prezident vyjd?il svoje zklamn z toho, e p?i sv nvt?v? ve Vatiknu byl p?ijat pouze zstupcem Boha na zemi. Promi?te, to je vechno hezk, co mn? tu vyprvte, pane Frantiku, ale copak f dnes ne?aduje, je snad n?kde mimo?", ptal se Trump opakovan? b?hem sv asi dvacetiminutov soukrom audienci u papee Frantika a nervzn? poposedval na idli sem a tam. J jsem tedy ?ekal, e m? B?h p?ijme osobn?. To nem ?as? Nebo pro? posl jen vs?" Zdroje z prezidentova okol hovo? o tom, e se Trump u p?ed cestou tolik t?il na to, e d Bohu hodnotn rady, jak by se dalo jeho stvo?en vylepit. Kdy u bylo prezidentovi jasno, e se mus spokojit s Jeho Svatost papeem, nlada se mu viditeln? zhorila. J jsem mu p?ivezl jako drek m?j bestseller 'Um?n ud?lat dohodu' ('The Art of the Deal') a on nem tolik taktu, aby m? osobn? p?ijal?", st?oval si Trump pohoren?. Alespo? mlad pan Kristus mohl p?ijt a ?ci mn? Bu?te pozdraven, Donalde". Nlada se jet? vce zhorila, kdy pape b?hem rozhovoru opakovan? odmtal ukzat americkmu prezidentovi Svatho Ducha nebo mu alespo? p?edvst n?jak mal zzrak. Jako d?sledek tohoto diplomatickho faux pas oznmil Donald Trump po audienci, e pokud by m?l B?h n?kdy p?ijet do Washingtonu, p?ijme ho taky jen viceprezident Mike Pence.

***

Perli?ky ztisku za ?ervenec 2017

*Poradce ukrajinskho ministra vnitra Zorjan kirjak podpo?il zkaz vjezdu pro rusk um?lce a vyzval ukrajinsk orgny k zaveden p?sn?jho omezen. Myslm si, e ?m p?sn?j bude SBU v kontextu zkazu vjezdu t?ch ruskch zp?vk?, tm bude n vzduch ?ist bez tohoto ruskho svinstva." Dodal, e s radost poslouch ukrajinsk rdiov stanice, kde prakticky nezn rusk hudba. Podle n?j psni?ky zpvan rusky ni? mozky ukrajinskch d?t. Ukrajint vlastenci rusk jazyk p?irovnvaj k nakaliv infekci napadajc nervov systm a rusky mluvc lid maj nzk IQ a trp alkoholismem. Pluk Azov provozuje vojensk tbory pro d?ti. ?astnci tbora krom? polovojenskho vcviku se dozv?d n?co z historie Ukrajiny a jej bitvy s Ruskem. Heslo ukrajinskch d?t: A? Moskva le v troskch! U? se zde psni?ky a nacionalistick slogany jako: Smrt, smrt Moskal?m! nebo Budeme ovldat cel sv?t!

*Kyjev se chyst zavst biometrickou kontrolu Rus? p?ijd?jcch na Ukrajinu. Nen jich mnoho - ukrajint pohrani?nci se nep?ed?ou. Jestlie Moskva zrcadlov? odpov, tak se tato odpov?? dotkne tm?? t?etiny obyvatelstva Ukrajiny. V Kyjev? si to dob?e promysleli?

*Zvltn vyslanec USA pro Ukrajinu Kurt Volker uji?uje, e nyn je v zemi vc ruskch tank?, ne maj vechny zem? zpadn Evropy dohromady. Rusko u je na Ukrajin? se vemi svmi t?kmi zbran?mi. Te? je tam vc ruskch tank?, ne m dohromady cel zpadn Evropa. Je to velice, velice velk vojensk kontingent.

*Generln tajemnk NATO Jens Stoltenberg oznmil, e Rusko mus vyvst tisc svch vojk? z zem Ukrajiny. Tak vKyjev? prohlsil: Aliance podporovala suverenitu a zemn celistvost Ukrajiny, pomhala demokratickm institucm a Ozbrojenm silm Ukrajiny. NATO v tom bude pokra?ovat - t?sn? spolupracovat s Ukrajinou v otzkch obrany, sttnho ?zen a reforem v ekonomice.

*Tereza Spencerov: Osobn? m? vc zaujal nov? zve?ejn?n seznam asi osmi set sttnch podnik?, kter Kyjev mus pod tlakem Mezinrodnho m?novho fondu privatizovat. Krom? tovren, divadel nebo t?eba p?stav? jsou v n?m i cirkusy. Jak sue konstatoval ukrajinsk denk Vesti, hroz, e jim tam nezbudou u ani klauni

*Jen hloup ?lov?k si m?e myslet, e pacient, kter p?ijede do nemocnice v aut? za dva miliony korun, se postav do ?ady s t?mi, kte? tam p?ijeli tramvaj. Musme si uv?domit, e zdravotnictv nem pro vechny na vechno v dob?, kdy to pot?ebuj, vysv?tlil v rozhovoru pro ParlamentnListy.cz profesor Pafko.

*Sommerov v debat? o umst?n Kaplickho knihovny: Na Severnm m?st?? A kdo tam bude chodit? To, co tam bydl v t?ch panelkch?

*Ano, Olga Sommerov je zestrl elit?sk p?a, ?ekl rzn? publicista t?pn Kotrba. Nikdy bych nenazval (jako tolik obdivovan orala, kter se stal prezidentem) byty v panelcch krlkrnami. A dodnes obdivuji tu schopnost tehdejho sttu postavit za pr let cel m?sto pro sto tisc lid s dlnicemi, metrem, obchodnmi centry, kanaliza?nmi stokami, dlkovm topenm a t?m lidem ty byty dt. Jako p?davek k platu za jejich prci, uzav?el Kotrba.

*Ji? Strnsk: Najd?te si Parlamentn listy a pokuste se nemt vztek z t?ch metrk? l podobnch lm komunistickm, a zkuste se pobavit blbstvm.

*Pane Slmo, jedin, co je na vaem blogu sympatick je, e kdy u (op?t) nemte co ?ci, ?inte tak (na rozdl od ostatnch vaich blog?) alespo? relativn? stru?n?.

*Na panu Slmovi je vid?t, e i dlouho p?ed kauzou Plze?sk prva bylo z?ejm? mon zskat titul i s takto zsadnm hendikepem. Boe, ty to vid, jac duevn? nemocn lid s rozpadlou osobnost ns zavlkaj do nov Evropy, pln ?astnch ute?enc? p?ed slun?kem z Afriky. A dky, pane Slmo, za povolen vyjad?ovat se k duevnmu stavu na dlku - ve vaem p?pad? je to jednoduch i pro laika. To je tak super, e mte vdycky pravdu. Co kdybyste t?eba s ?ulkem a Pehem obnovili po?ad Komik a jeho sv?t?

*Je to star dobr kola Jaros?awa Kaczy?skho, kter se vyjd?il, e k?ik a brekot ho nedonut v??it, e bl je bl a ?ern je ?ern.

*Kolik ?asu zbv v Polsku do za?tku protiukrajinskch pogrom?? Ukrajinsko-polsk strategick partnerstv se dostalo na novou rove?.

*V zpadn urnalistice se napevno zachytily tvrzen politik? Zpadu jako nevyvratiteln pravdy a tm?? nboensk dogmata. Jist?, Zpad porazil sov?tsk komunistick reim, ale neporazil Rusko - co je p?etrvvajc dogma, podle n by snad m?lo bt n?co jako koloni pod sprvou moudrho Zpadu, jeho cesta je jedin sprvn a patrn? neomyln.

*To nen novin?, ale jen n?jak obchodnk s informacemi, mn mediln analytik antovsk.

*Auto?i medilnch vstup?, kter lze koupit, bvaj ozna?ovni za presstituty, nebo? za platu d?laj, co by d?lat nem?li. Na rozdl od prostitutek jejich pracovit?m nen E 55, ale redakce a studia.

*Ji? Kobza: Myslm, e mohu sv?j p?stup nap?klad k ?esk televizi shrnout slovy: Kdy n?jakou informaci vysl ?esk televize, je tm?? jist, e je to jinak.

*Mark Twain: Mme mnoho zkon? na ochranu tisku, ale dn na ochranu p?ed tiskem.

*Kdy hodn? lid cht?lo transparentn pom?ry, vyno?ila se neviditeln ruka trhu a protoe byla neviditeln, nebylo nikomu, krom? jejch majitel?, jasn, jak vypad, a to vechno skon?ilo velkou amnesti.

*Rozumkova p?edstava, e blzkovchodn uprchlk se na osm hodin postav k ?eskmu soustruhu nebo bude provd?t vkopov prce, je pon?kud sm?vn.

*Cel sv?t v, e dnes na hranici s Ruskem stoj mnohem v?t sly, ne m?l Hitler. My vme, kolik jednotek stoj na hranici s Ruskem, ale nevme pro?. O svch zm?rech ns nikdo neinformoval, dodal Kusturica.

*Karel Ss: Jan Masaryk svho ?asu hlsil z Londna: V dob? Lidic jsem byl v USA a u jsem s na propagandou nev?d?l jak dl, protoe jsem vy?erpal vechny monosti. Pak p?ily Lidice, a pro mne za?al nov ivot. ?eskoslovensko se zase vrtilo na mapu a nadle jsme to u m?li snadn. Je stran p?iznat, e Lidice p?ily jako na zavolanou. Masaryk ale taky ?ekl Angli?ankm, kdy nad osudem Lidic plakaly: Ale nemyslete si, v Indii byste takovch Lidic nali

*Britnie, Francie, Holandsko, Belgie, Itlie, N?mecko i USA na barevnch podlidech zaloily sv bohatstv. Obsazovn filmovch rol ?ernouky to nesprav, ani v Hollywoodu, kde se zoufale sna provat blho s ?ernm a naopak, dnes pokud mono p?ih?t. Chaloupka str?ka Toma v obludn karikatu?e 21. stolet! Poru?k Dub dval zavrat vojky, a z?ernali. V Britnii mon z?ern i krlovna. A snad se do?kme i lutho Jeka. A radu Vactka si zahraje Hotentot. V Zemanov? Vynlezu zkzy se cel sv?t jet? spojil proti zlo?innmu hrab?ti, dnes se scukl pod hrab?c fangle. Plat ideologie vedoucho berana enoucho ove?ky do masokombintu. Jehn?? je p?ece nejzdrav?j a dmsk ?asopisy p?inesou chutn a jet? chutn?j recepty! Unipolrn sv?t vak vyaduje jet? kone?n fenomn: jednotn pohlav! Dost na tom, e zem?koule m dva ply - Arktidu a Antarktidu. Kdy u neporu?me v?tru deti, poru?me pohlav. ?et samci se vak zatm vzpouzej. P?eh?t prask kavrna hled vinky. Vzala si na muku i Ond?eje Sekoru. Hlavn? vak zplodil mravence se zavrenhodnou sexuln orientac. Ferda nenavn? dolejz za Berukou, msto aby se teplil se same?kem n?jakho exotickho moskyta. Pro po?ad Zzraky p?rody reis?i hledaj tu??ky-gaye. Kdybychom se tak mohli p?ed Bruselem blsknout aspo? Homobroukem Pytlkem! ?ei p?ece nem?li kde hrabat. Slovci sice tvrd, e jsme r?znmi Slovnafty, Slovakofarmami a Novmi hu?ami a ba?ami nepozorovan? kolonizovali jejich vlast, le? u jen seznam politik? p?ed p?evratem sv?d? o opaku.

*Rusko se definovalo jako vyzyvatel Spojench stt? americkch v ?ad? oblast. Budou to konkurenti, dokud Rusko nezm?n sv?j postoj, zmnil pak Romancov k rusko-americkm vztah?m.

*Jandk: Dnes u skute?n? takov ty ?e?i t?ch pitomc? a hlupk?, kte? nm vykldaj o tom, jak se na ns ?t rusk hordy, na tu Evropu Co by tu d?laly, prokristapna? Evropa je vybrakovan. Evropa je star dma, nechci bt vulgrn A nikoho moc u nezajm. Dnes mme jin kusy sv?ta. Dnes hrajeme pln? jin druh politiky, jin zjmov sfry Tohle u nikoho nezajm.

*Karel Dolej: Pokud se Putin nerozhodne zbavit Asada n?jakou zpravodajskou operac, syrsk dikttor s krv p?lmilionu spoluob?an? na rukou navzdory estilet vlce povldne dl.

*Blisty: Zpad se v Srii snail neopakovat irck omyly - definovan jako vtaen do nekone?n vlky na Blzkm vchod?. Tento p?stup vedl k p?ihlen se zaloenma rukama, zatmco reim Bara Asada masakroval pokojn? protestujc a vylid?oval antick m?sta s pouitm sthacch bombardr? a otravnch plyn?; k exodu, kter ? nestabilitu do Evropy a umonil strategickm protivnk?m jako rn a Rusko zisky, kter jim do t doby zpadn politika uprala. Romn Mustafy Khalify The Shell z roku 2008 pomh pochopit tuto morln iluzi spo?vajc na protikladu dihdistick organizace, kter odhaluje svou brutalitu, a reimem, kter ji provozuje potichu, se systmem tak?ka nepopsateln krutosti a v m??tku, o n?m si IS m?e nechat jen zdt.

*Sento?i John MacCain a John Huwen v roce 2014 napsali do The Wall Street Journal koment?, kter vyzval USA, aby vyuily svho potencilu v produkci zkapaln?nho zemnho plynu k osvobozen naich spojenc? z tohoto eleznho sev?en, kterm Moskva dr evropsk trh. Ale Evropan vak nejsou p?li chtiv bt osvobozeni, nakupovat plyn z Ruska je vhodn?j, ne ze Spojench stt?.

*Kancl?ka Angela Merkelov rovn? podporuje vstavbu Severnho proudu 2, p?estoe p?ed pouhmi dv?ma lety ozna?ila tento plynovod za ?belsk projekt.

*Ono to toti vypad, e nejlep sou?asn manae?i kapitalismu jsou komunist. A to je tragdie. Kapitalismus stle mn? a mn? pot?ebuje demokracii k dosaen sv ideln podoby. Mon, a tohle je m?j bytostn pesimismus, se blme nov fzi kapitalismu, kter funguje mnohem lpe v depolitizovan, lehce autorit?sk spole?nosti, dodal iek.

*Martin Koller: Za svren Kaddfho je zodpov?dn p?edevm vlda USA. Modertorka vn?meck televizi dle uvedla, e podle sv?dectv p?slunk? Frontexu pluj lod? r?znch organizac zachra?ujcch migranty nedaleko pob?e Libye pod americkou vlajkou. Pt se, pro? zrovna USA se zabvaj organizovnm migrace z Afriky do Evropy, p?edevm do N?mecka p?es Itlii, jestlie samy chrn svoje hranice s Mexikem vce?adm plotem o dlce 3 169 km, kamerami, drony, vrtulnky, 17 000 ozbrojenmi strci a jet? dobrovolnky. Jak by se vld? USA lbilo, kdyby lod? z Evropy za?aly vozit do americkch p?stav? migranty z Mexika? K tomu je t?eba dodat, e migranti z Mexika p?ichzej do USA pracovat, a nikoli ?it nsil, islm, krst, loupit, znsil?ovat a jet? parazitovat na socilnch dvkch.

*Ovem to nejsiln?j p?ilo nakonec a hv?zdy vystupujc jako loutky pod vedenm redaktor? v ?T24 by pravd?podobn? neudrely sv?ra?e. Modertorka ozna?ila migraci za pr?mysl, kter umo?uje vyd?lat na kadm migrantovi 10 000 eur, p?i?em organizto?i sed daleko a sotva budou vyptrni. Cel migra?n krize je um?le vyvolna z USA jako finan?n vlka americkch elit a oligarch? proti Evrop?, p?edevm proti N?mecku. Evropa m bt uvedena do stejnho zmatku a rozloena jako mnoh zem? v Arbii. I podle ve?ejn? dostupnch informac se migra?n krize zhoruje. Je evidentn, e Merkelov se v Evrop? dopustila n??eho podobnho jako Gorba?ov s Jelcinem, kte? rozvrtili Sov?tsk svaz. Kdy lo o rozbit Jugoslvie, kter byla ttem Evropy na Balkn? a vrad?n Srb?, n?meck veden takov ostych nem?lo. Je otzka, zda je sou?asn migra?n krize ?i islmsk invaze sou?st dlouhodobho plnu, nebo jen odpov?d N?mecku na drzou dost o vrcen zlatho pokladu z USA, kam byl p?evezen po obsazen N?mecka, p?i?em kdosi zlato pravd?podobn? kamsi odklonil.

*V dubnu 2015 podala syrsk vlda oficiln? o ozna?en ISIL za teroristickou organizaci. USA, Britnie, Francie a Jordnsko to odmtly. Stejn? jako kdysi nebyla prohlena za teroristickou kosovsk osvobozeneck armda UCK se svmi bojovnky z al-Kidy placenmi ze Sadsk Arbie.

*Italsk nklady na migranty jsou astronomick. Dostvaj 30 eur na den, dle se za n? plat m?s?n pojit?n 600 eur a jejich ubytovatel dostane za kadho m?s?n? od sttu 900 eur. M?s?n nklady na migranta jsou celkem 2 400 eur, zatmco zkladn plat italskho policisty je polovi?n. V roce 2017 plnuje Itlie vynaloit 1,9 miliardy eur na d?chody pro svoje ob?any a na vstavbu socilnho bydlen pro svoje stle chud ob?any 4,5 miliardy, zatmco 4,2 miliardy na migranty. Italsk postoj a dosti jejch politik? jsou evidentn? velmi pokryteck.

*Tereza Spencerov: Rusko prodv Turecku S400. A co NATO? Mon se rovnou hraje vabank. Turecko m po t americk druhou nejv?t armdu v rmci NATO a pro stratgy v Kremlu mus bt p?edstava, e ze struktury NATO odeberou prv? tuhle kostku domina, nesmrn? lkav. A k tomu je tu navc i skute?nost, e rusk S400 v Turecku s kone?nou platnost zhat americk plny obkl?it Rusko alian?nm protiraketovm detnkem, nemluv? o tom, jak dopadnou snahy prosadit trvalou americkou vojenskou p?tomnost v ?ernm mo?i. ?na, kter aktuln? s Ruskem podepsala dohodu o komplexn vojensk spoluprci do roku 2020, pr?nik Moskvy do NATO jednozna?n? vt. Rusko se tm pr dostv k NATO do lonice

*Podle mho nzoru, neoliberln ekonomov, kte? ovldaj ruskou hospod?skou politiku, jsou mnohem v?t hrozbou pro suverenitu Ruska, ne ekonomick sankce a raketov zkladny USA. Chcete-li p?et Washington, Rusko zoufale pot?ebuje lidi, kte? nejsou romantikov ve smlen o Zpadu. Chcete-li to ?ci dramaticky, pokud mi prezident Putin poskytne rusk ob?anstv a dovol mi, abych jmenoval Michaela Hudsona a Nomi Prins jako m zstupce, vezmu operace rusk centrln banky do svch rukou a vy?adm Zpad z provozu. Dal pt kolona jsou USA a N?meckem financovan nevldn organizace. Tito ameri?t agenti jsou maskovan jako organizace pro lidsk prva, jako organizace bojujc za prva en, a dalmi vzneenmi tituly, vysv?tlil v RT mimo jin Roberts.

*Chris Uhlman, politick editor australsk televize ABC: Trump je vnou hrozbou sv?tu, ni? globln postaven USA. Na tom shromd?n vHamburku byl nejistou, osam?lou, trapnou figurou a zskali jste z toho siln pocit, e se n?kte? vedouc politikov sna najt nejlep zp?sob, jak ho obejt. Jedin, na ?em mu zle, je to, aby mohl po?d mluvit a aby vichni hovo?ili o n?m. Jeho slova nemaj dnou hodnotu. Take to, co ?ekne jeden den, m?e bt druh den zrueno. Co jsme se tedy dov?d?li? Dov?d?li jsme se, e Donald Trump zm?kl knoflk Rychle kup?edu sm?rem k padku Spojench stt? jako globlnho v?dce. Poda?ilo se mu izolovat svou zemi, zmst a odcizit sv spojence a umenit Ameriku. P?ed tu moc ?n? a Rusku - dv?ma autorit?skm stt?m, kter pro jednadvact stolet vytvo? pln? jinou soustavu pravidel. N?kte? budou nad padkem Spojench stt? jsat. Ale myslm, e nm budou Spojen stty chyb?t, a zmiz. A to je ta nejv?t hrozba hodnotm Zpadu, kter, jak Trump tvrd, jsou mu tak drah. (To je jasn a p?esn analza konstatuj Blisty.)

*Peskov okomentoval slova Trumpa o ruskm energetickm monopolu v Evrop?: Otzky mezinrodn spoluprce v oblasti energetiky nelze ?eit politickou cestu, o vem rozhoduje trh. V Evrop? neexistuje energetick monopol. Evropa m hlavn hr?e, druho?ad hr?e, ekonomicky ?eln hr?e a ne?eln hr?e.

*Jan Mol?ek, dritel Sorosovy ceny: Trump i Zeman vyuvaj dezinformace, fake news a hoaxy. Novin?i jsou ti, kdo proti nim brn sprvnou stranu.

*Trump nem zjem na kolapsu dolarovho sv?ta - jak on, tak o n?co d?ve Obama, ?ekli otev?en?, e americk ekonomika nem prost?edky na podporu globlnho finan?nho systmu zaloenho na dolaru. To je prost? nemon.

*Trump je doslova jedin ?lov?k, kterho znm, kdo nev??, e Rusko napadlo nae volby 2016, ?ekl Graham televizi NBC. A skute?nost, e Trump nen schopen p?ijmout fakt, e Putin je patn chlapk, podle sentora pokozuje jeho prezidentstv.

*Nikki Haleyov a Hillary Clintonov: D?kazy! Nepot?ebujeme dn smradlav d?kazy. Vme, e Rusko ovlivnilo nae volby!

*Velvyslankyn? USA p?i OSN Nikki Haleyov v rozhovoru pro televizn stanici CNN: Nem?eme d?v??ovat Rusku a nikdy Rusku d?v??ovat nebudeme. Ale drme se t?ch, komu ned?v??ujeme, abychom je vdy m?li pod dohledem. A myslm si, e prv? o to se te? sname s Ruskem, oznmila velvyslankyn? USA p?i OSN.

*P. C. Roberts: Vdy? ve stejn den, kdy prezident Trump ?ekl, e p?iel ?as pohnout se ke konstruktivnmu vztahu s Ruskem, a den pot, co prohlsil: M?l jsem v?era ohromnou sch?zku s prezidentem Putinem, stupidn Haleyov zcela mysln? prohlsila cosi naprosto protikladnho: Nem?eme Rusku d?v??ovat a nikdy mu t d?v??ovat nebudeme! A p?edstavte si, e tato imbecilka - a to jako d?kaz Trumpovy bezmoci - z?stv i nadle v ?ad?! Je dementn? Ztratila rozum - to za p?edpokladu, e kdy n?jak m?la?

*Pn Blho domu se pouze seznamoval se svmi kontragenty a zrove? okoval Evropany novm poadavkem nejen plnit zvazky financovn NATO, ale i zaplatit dosavadn nedoplatky plynouc z t?chto zvazk?.

*Igor Luke: V Americe v poslednch dvou letech roste po?et takzvanch hate groups i krajn? pravicovch skupin. Potom p?iel Trump a za?al mluvit jako tihle lid. Vid?li, e nejsou sami, e nejsou pln vyvrhelov spole?nosti. Samoz?ejm? se k n?mu upnuli jako k ?lov?ku, kter bude legitimizovat jejich pinav mylenky, jejich jazyk a jejich hodnoty.

*len Joe Scarborough a Mika blb jako tgo nejsou patn lid, ale jejich mlo sledovan po?ad ovldaj jejich fov z NBC, napsal Trump, kter o pr dn p?edtm o Brzezinsk p?es twitter sd?lil sv?tu, e p?i jejich setkn okliv? krvcela z faceliftu.

*Teodor Marjanovi?: Sentor John McCain se bude muset na n?jakou dobu odml?et, co je rna zejmna pro republikny, kte? se ocitli tv? v tv? sv historicky snad nejv?t ostud? v podob? nep?edvdatelnho a vulgrnho prezidenta Donalda Trumpa. McCain je hlasem rozumu vzcn? respektovanm nap?? jinak t?ce rozbrat?enm americkm politickm spektrem. Jeho stran?, kter je bez velkho p?ehn?n vlajkonoem konzervatismu na na planet?, bude tento vrazn mu chyb?t - a to zejmna pokud se republikni budou snait uchovat si tohle renom a nesklouznout definitivn? do bahna populistickho, izolacionistickho nihilismu, pe v koment?i pro server iHNed.cz Marjanovi?. Autor textu lituje, e sentor?v hlas te? z americk politick scny vymiz.

*Milan Faltus: Donald: Trump snad u ztratil veker zbrany. P?ilo se na to, e se v Hamburku znovu setkal a bavil s Putinem, ani se kohokoliv dovolil. B?hem ve?e?e na G20 v Hamburku se klidn? zvedl od stolu a p?edstral, e jde za manelkou Melani. P?itom se el vybavovat s Vl?ou Putinem, vedle kterho manelka Melanie sed?la. To si prost? nesm dovolit, vzkazuj mu n?kte? bd?l ameri?t, ale i ?et politi?t komentto?i, kterm toto chovn p?ipravilo bezesn noci. Nejasn je, zda si Donald Trump uv?domuje, e podobnmi sch?zkami takzvan? mezi ?ty?ma o?ima, o nich nikomu nic nehls, m?e dvat vanc transatlantick hodnoty a klestit cestu autorit??m. M?eme se potom probudit v okamiku, kdy budou americk i evropsk kina pln ruskch film?, v rdiu budou slyet sam ?astuky a tane?n studia budou muset povinn? vyu?ovat koz?ka, to u bude pozd?. Otzkou je tak, zda by se od Trumpa taky neodvrtili jeho kamardi v Hollywoodu!?

*Tereza: Ve Washingtonu po?d n?kdo - Trump, jeho lidi z Blho domu, ministerstvo zahrani?, Pentagon, CIA, ta divn pan v OSN, mdia - n?co ?k; v?tina slov, kter odtud zaznvaj, si vzjemn? proti?e?, a odporuje, ob?as se sice zd, e ministerstvo zahrani? a Pentagon jako by spolu jely proti Blmu domu a Kongresu, ale ten pocit za chvilku vyprch pod dalm matoucm prohlenm. Trump je v tom velk fachman, protoe um zm?nit nzor i t?ikrt tdn? a po?d si p?itom p?ipad OK. Vsadit si na to, co lze vnmat jako skute?nou politickou linii, co je vnitropolitickm mocenskm bojem a co jen mlcenm przdn slmy na principu plkm, tedy jsem, je ?m dl t?. Nedivm se, e ministr zahrani? Rex Tillerson u dv najevo, e by s funkc nejradi pratil, protoe mu po?d n?kdo - a? u slovn?, nebo i ?iny - hz klacky pod nohy a nenech ho nezvisle pracovat. Je ironi, e zrovna tenhle bval petrolej?sk princ z ExxonMobilu je t?eba podle slavn Naomi Kleinov snad nejv?tm intelektulem v cel Trumpov? administrativ?. Take pokud funkci polo, lpe u nebude. U bude fakt jen h??.

*Sn?movna reprezentant? USA schvlila nov sankce proti Rusku. Pro nvrh se vyslovilo 419 poslanc?, proti t?i. Nvrh zkona, kter jsme prv? p?ijali za v?tinov podpory obou stran, je jednm z nejirch paket? sankc v historii. Utahuje opasky naim nejnebezpe?n?jm protivnk?m s tm, aby Ameri?an byli v bezpe?," stoj v prohlen Ryana.

*Britsk ministersk p?edsedkyn? M. Thatcherov na ropnm institutu v Houstonu: SSSR nebyl pro Zpad vojenskou hrozbou, protoe ten m?l proti n?mu co postavit, ale v 80. letech byl tak velkou hrozbou ekonomickou, e hrozilo, e ns vystrnad ze sv?tovch trh?. Pro Margaret Tatcherovou se Rusko stalo zem, kde posta?, aby z?stalo 20-30 milion? obyvatel k zajit?n dodvek surovin pro zlatou miliardu. Madeleine Albrightov: Rusko m p?li mnoho nerostnho bohatstv, co nen spravedliv. A p?i jin p?leitosti tot v podob? mrn? obm?n?n: Za Uralem le nerostn bohatstv p?li velk na to, aby pat?ilo jen jedn zemi. Sentor McCain ocenil Rusko jako benzinovou stanici, kter p?edstr, e je sttem.

*Lubomr Man: Take u vte, kdo se na hranici mezi Litvou a Ruskem a Lotyskem a Ruskem chyst loupen? zato?it? A to i za ?asti na armdy a tedy i naeho sttu, nroda a tedy ns vech ?ech?, jak 12. ?ervence tohoto roku odhlasovala na nvrh na ?esk vldy nae ?esk sn?movna? Sn?movna, kterou jsme si v dobrm duchu sami zvolili a kter ten dobr duch zlovoln? i zrdn? v?era dopoledne zabila.

*Mike Whitney: Problmem je Washington - a ne Severn Korea. Americk novin?ka Blaire Hagdunov napsala: V pr?b?hu t? vle?nch let jsme zabili zhruba 20 procent severokorejsk populace. A leteck generl Le May, velitel strategickho letectva v Koreji, prozradil v roce 1984 Deanu Ruskovi, n?kdejmu ministru zahrani? USA (1961-1969): Rozbombardovali jsme v Koreji vechno, co se hbalo, dokonce i kadou cihlu, kter jet? leela na cihle druh. P?i nzkch letech nad m?stskmi cli ni?ily americk bombardry jak vodn p?ehrady hydroelektrren, tak p?ehrady zavlaovac, take miliony hektar? zem?d?lsk p?dy se ocitly pod vodou - samoz?ejm? s nsledkem ni?ivho hladu. V?tina lid m dnes za to, e za problm Severn Koreje si m?e Severn Korea sama, co je ovem hlubok omyl. Problm spo?v ve Spojench sttech. V jejich neochot? o ?emkoli se Severn Koreou jednat, skon?it vle?n stav s n, kter u trv 64 let a nebyl dosud uzav?en, i v jejich neochot? poskytnout severu zkladn bezpe?nostn zruky. Aby si zachovaly obraz tvrdho mue a daly svm ob?an?m na v?dom, e se slabmi zem?mi nediskutuj, enou USA sv?t do nuklern vlky. A p?itom: vztahy se severem je mono normalizovat, vazby je mono poslit, d?v?ru je mono obnovit a nuklern hrozbu rozptlit. Pot?ebuje to jen mali?kost. Zm?nit americkou politiku a dt moc t?m jejm politickm v?dc?m, kte? tou po mru vc ne po vlce.

*Ideologicko-propagandistick doktrna svobody je zneuvna prv? k okrdn a zotro?ovn ?lov?ka.

*Kdy Henry Kissinger v roce 1975 sledoval, jak se americk armda rychle stahuje z Vietnamu a nechv za sebou spousty svch mstnch spolupracovnk?, tak?kajc na pospas Vietkongu, poznamenal: Je nebezpe?n bt nep?telem Ameriky, ale bt jejm p?telem je smrtc.

*Vrok Kurta Vonneguta: Nic se nezda? podle plnu. Ale tolik? Nebo se zm?nil pln?

*I prost ob?an mus znt d?jiny. Sm? ho to s nedokonalost chodu v?c jako jevu obvyklho ve vech obdobch. Poskytnou mu t?chu p?i strdn sttu, nebo? podvaj sv?dectv, e k tomu dochzelo i d?ve, bvalo to n?kdy jet? hrozn?j, a p?esto se stt nerozpadl. (Karamzin N. M.: D?jiny Ruskho sttu)

*Revoluce (V?SR) napomohla vzniku mnostv ambiciznch pln? a lze se jen dohadovat, jak kroky by p?ijaly evropsk velmoci po rozd?len Rusk ?e, pokud by nebyly zam?stnny vlkou s N?meckem. Je to podivn historick paradox, ale vlka, kter byla hlavn p??inou toho, e se v Rusku objevili a zvt?zili bolevici, zachrnila zemi p?ed rozpadem. (Rusk velvyslanec v Japonsku, D. I. Abrikosov)

*Zbo?il: Nvrat k zpadnm hodnotm? V?rozv?sti ale p?ili z Vchodu!

*Kissinger ?ekl na oslav? Brzezinskho narozenin: T?icet let jsem musel vydret, ne jsem mohl ?ci, jak velk jsi pitomec. A odeel.

*Pjakin: Izrael a idy jako takov globln prediktor u v podstat? v?bec nepot?ebuje. Jedn se o ji opot?ebovan nstroj, prost?edek ?zen.

*Martin Koller: Summit G20 se mohl klidn? jmenovat Summit G4, protoe na n?m rozhodovaly ?na, N?mecko, USA a Rusko. Ostatn tam byli jen do po?tu. Kdyby n?kter americk elity neily pod vlivem dvno vy?p?lch p?edstav, spojily by se s Ruskem a vy?adily EU jako nejslabho hr?e ze hry. Tureck a sadsk armda jsou siln?j a brzy budou i lpe vyzbrojen, ne cel EU. Krom? toho do N?mecka a dalch zem dorazily miliony muslim?, kte? budou poslouchat sp hlas z Mekky v Sadsk Arbii, ne multikulturn vsty z Berlna.

*Nen to summit dvaceti nejvysp?lejch zem sv?ta, ale t?ch nejpinav?jch zem sv?ta, h?mal z pdia africk ?e?nk.

*Michal Guly: Faktem je, e je to takov loutkov divadlo na p?ehldce, kter se jmenuje G20. Jsou tam krlov, aci, ?arod?jov, princezny, jeibaby a ty maj svoje texty, svoje koly ?dc, vedlej, pr?b?n, svoje komparzn pozice a hlavn role. M?ou loutky samy o sob? chodit a mluvit?

*Kreml vzal na v?dom zprvy mdi o masov poprav? lid v ?e?ensku, oznmil tiskov mluv? prezidenta Dmitrij Peskov. Ano, vid?li jsme tyto zprvy zve?ejn?n v novinch, vzali jsme je na v?dom. Tak jsme vzali na v?dom dementovn t?chto informac, kter vydaly orgny vnitra ?e?ensk republiky.

*Osnuj vlky po celm sv?t? p?esto, e maj majetky rovn boh?m. Je normln, aby spole?nost ?dili lid na prcch a sedativech? Z jistho hlu pohledu to vypad, e si sadomasochisticky chrochtaj a p?mo se pasou na likvidaci kultury, ze kter vzeli. P?edstava o jednot? megaboh??, korportnch magnt? s miliony lid v bd? je asociln, zvrcen drzost vech politik?, urnalist? a propagtor? rovnosti.

*Frantiek Kuba: Zpadn k?es?anstv, evropsk hodnoty. Kde domov m?j? Termn evropsk ?lov?k je nestydat le, doslova merkelovina. Postupn likvidace dosaitelnho zdravotnickho, socilnho systmu; v?etn? d?chod?, kter se maj v ?R zm?nit jen na p?sp?vek k eutanzii. Jinm p?irovnnm by mohla bt sborov melodie harfenist? silnho jdra EU brnkajcch na obrazov? rozjit?en televizn emoce. Je to do nekone?na opakovan da na radost. Na ? radost a ? kodu a padek? Vatiknu s jeho mnoha tv?emi.

*Czeslaw Milosz cituje starho hali?skho ida o pravd? a pocitu vlastn jistoty: M-li n?kdo pravdu na 55 procent, je to p?kn a nic proti tomu. M-li n?kdo pravdu na 60 procent, je to skv?l, navc t?st a dky Bohu za to. Ale co si mohu pomyslet o tom, kdo m pravdu na 75 procent? Moud? tvrd, e je to podez?el. A co kdy m n?kdo pravdu na 100 procent? Kdokoliv ?k, e m na 100 procent pravdu, je fanatik, zlo?inec a nejhor lotr.

*Ivo ebestk: Vznamn ?st konferenc, ve?ejnch slyen, p?ednek, filmovch promtn a fotografickch vernis je po?dna vhradn? za ?elem naprostho zamlen fakt?, s clem zakrt skute?n p??iny konflikt? a jinch net?st, odvst pozornost od vink? sm?rem k n?komu, kdo za celou situaci v?bec nem?e. Nejoblben?j sou?st t?chto svatch koncil? je pak p?etit vechny ?astnky obrovskou spoustou marginli a nepodstatnch informac. Nem to prost? chybu! Nen t?eba zd?raz?ovat, e tisce a tisce takovchto konferenc, ve?ejnch slyen, p?ednek, filmovch festival? ad hoc, vernis fotografi a jinch akc, t ad hoc, nem ani ten nejmen vliv na vy?een problm?, o kterch se na nich hovo?. Ano, vechna impotentn moc pat? lidu! K trnmu systmu pat? dosaen zisku za kadou cenu a na n?? kor. Politick marketing p?ekresl jakkoliv problm k nepoznn.

*Tereza Spencerov: Mne sp fascinuje samotn ta idea obrany Pobalt. T?eba Litva od roku 1990 emigrac ztratila asi milion obyvatel. A to jich m?la na za?tku necel ?ty?i miliony. Nejnov?j ?sla ukazuj, e 29 procent tamnch ob?an?, co z?stali, ivo? na hran? chudoby. Podobn je to i v Lotysku a Estonsku, nemluv? o tom, e masov migrace z Pobalt jen navyuje pom?r ruskojazy?nho obyvatelstva v t?chto zemch. A te? do toho veho slavnostn? - jako ryt? v mask?ch - p?ichz NATO, kter chce p?ed Ruskem chrnit lidi, kterm je to z valn ?sti umafuk, protoe je trp mnohem hor kadodenn existenciln problmy vyvolan nikoli Moskvou, ale Bruselem a Washingtonem. To je fakt na hlavu

*G. B. Shaw: Jsou vldcov z Bo milosti a jsou vldcov z boho doput?n.

*Vrok bvalho vznamnho n?meckho kancl?e Helmuta Schmidta, kter u?inil krtce p?ed svou smrt v rozhovoru o terorismu pro n?meck list Die Zeit 30. srpna 2007: Mm dojem, e vichni terorist, a? u mluvme o n?meck RAF, italskch Brigate Rosse, nebo o francouzskch, irskch, pan?lskch a arabskch skupinch, jsou ve svm nerespektovn lidskch hodnot jet? relativn? zdrenliv. N?kter formy sttnho terorismu jsou daleko hor. Kdy se ho novin? zeptal: Myslte to vn?, koho tm mnte? Schmidt: Nechme to jen tak. To co ?km, myslm doopravdy.

*NATO prohlsilo pomaha?e nacist? za hrdiny. Auto?i videa poznamenvaj, e duch lesnch brat? ije v sou?asnch zvltnch jednotkch ozbrojench sil t? pobaltskch zem.

*Ivan David: Podle Stropnickho je nebezpe?n konstatovn, e politika je svinstvo a stt se o sv ob?any nedoke postarat. To je ovem konstatovn zjevn? pravdiv. Politika sama o sob? svinstvo nen, ale konkrtn politici svin? jsou.

*Petr Robejek: Udlosti v Hamburku byly dalm dokladem toho, e v Evrop? ji vlka a mr nejsou jednozna?n? odliiteln stavy, ale e se mohou ?asov? a prostorov? velmi rychle prolnat.

*Lenin se mlil, kdy ned?v??oval rusk inteligenci a vystupoval proti n, zatmco lidov vrstvy si idealizoval. Maxim Gorkij mu to marn? vymlouval - lechtic nedal na boska. Srovnme-li Trumpa, Poroenka nebo Berlusconiho s Putinem, prezidentem Si ?in-pchingem nebo Gramscim, p?padn? Lenina s Franzem Josefem I., uke se, na kter stran? je p?evaha intelektulnch schopnost.

*Mojmr Grygar: Od dob Reaganovy ekonomick reformy v sedmdestch letech za?n v USA vznikat d?di?n kapitlov aristokracie - d?v takovch rodin bylo mlo, brnily tomu zkony o d?dictv i puritnsk mentalita. Nejvy t?du v naprost v?tin? dopl?uj jej potomci. V Britnii, kde stle p?evaj poz?statky aristokratickch a kolonilnch ?as?, levicovm demokrat?m vad, e nejvy vzd?ln je stle vyhrazeno d?tem z bohatch rodin. Pro chlapce a d?v?ata z chudch pom?r? je p?edstava, e by mohli studovat na univerzit? v Oxfordu, jak to vyjd?il jeden chlapec z p?ist?hovaleck rodiny, stejn? nereln jako cesta na Mars. Nuzn p?vod se za chudmi vle?e jako neviditeln p?t?. V d?v?jch dobch p?ehlednho, t?dn? vyhran?nho d?len spole?nosti se lid ji na prvn pohled rozliovali - hned jste v?d?li, kdo kam pat?. Dnes se lid, kte? stoj na opa?nch stupnch spole?enskho schodit?, na ulici v?bec nepotkaj.

*Tony Atkinson, nedvno zesnul profesor Oxfordu a proslul Londnsk ekonomick koly, vypracoval nvrh da?ov reformy it na pom?ry v Britnii. V p?pad?, e by parlament nvrh p?ijal, dolo by k zsadn zm?n? systmu - bez boj? na barikdch, bez vst?elu Aurory. Odstran?nm privilegi nejbohatch by vznikl fond, kter by v dosaiteln mon m?e zaji?oval lidem vech t?d rovn startovn ivotn podmnky. Nikdo si nemysl, e by se dal takov pln v dohledn dob? uskute?nit. Pro takovou reformu, ?i sp revolu?n zm?nu, by bylo zapot?eb zskat dostate?nou politickou oporu nejen v Anglii, ale i v mezinrodnm m??tku. Dob?e vme, e to dnes nen mon. Co na to ?ct? D?jiny maj dost ?asu.

*Tereza: A ano, mte pravdu, e dnes u ani nevme, jestli je Turecko jet? v NATO jako ?len, nebo u jen jako vyzv?da? v oldu Ruska a ?ny. V?tina tureckch d?stojnk? ve tbu NATO v Bruselu u podala o azyl, protoe se boj dom?, zatmco Ankara kupuje protiraketov systmy z Ruska a nov? prost?ednictvm mdi i lkuje msta, kde maj USA na severu Srie sv zkladny.

*Pr poznmek k Liouvi. Disident Liou Siao-po nositel Nobelovy ceny mru. V jedn ze svch esej chvlil americkou okupaci Afghnistnu, invazi do Irku a navrch oslavoval i vlky v Koreji a ve Vietnamu. Vechno jsou to p?klady, kdy USA zabjely po stovkch tisc a milionech a trhaly lidsk prva na cucky, ale Liou ve svm ?lnku nazvanm Pou?en ze studen vlky napsal: Svobodn sv?t veden Spojenmi stty bojoval tak?ka se vemi reimy, kter polapvaly lidsk prva. Velk vlky, kterch se USA ?astnily, lze eticky obhjit. A b?hem americk prezidentsk kampan? v roce 2004 na dlku varoval George Bushe, e jeho tehdej soupe?, John Kerry, nepodporuje americk vl?en dostate?n? nruiv?. Obhajoval sou?asn? nutnost naprost westernizace ?ny, protoe zvolit si zpadn styl znamen zvolit si bt lidskou bytost. M?e se pak n?kdo divit, e zrovna takov obhjce americkch vlek, agres a okupac - v?etn? souvisejcho zabjen a destrukce - dostal nobelovku za mr? Je p?itom ur?itou ironi, e chlapk, kter na svm nrod? nenvid?l snad tm?? ve, pr um?l opravdu jen ?nsky, a byl tak neodvratn? utopen v t nenvid?n ?nsk kultu?e Ale k va otzce: kdo kondoloval, kondoloval. Kdo nekondoloval, asi v?d?l. Nezapomnejme p?itom, e vlaky z Pekingu po Nov Hedvbn stezce kon? hned vedle, v N?mecku Ale ?nsk Slvie pr nakupuje hr?e jak div, take t?eba v Edenu za?nou hrt fotbal na evropsk rovni. Kdo v? A pro? ne?

*Mahathir, bval malajsk premir, se do Sorose pustil s tm, e je to debil, kter m hodn? pen?z a obvinil ho z toku na malajsk ringit, aby doshl neproduktivnch, nemorlnch zisk? ze spekulace. Nevynechal ovem ani zmnku o idovskm p?vodu Sorose. Nyn, s odstupem ?asu, nen pochyb o tom, e Soros vyd?lal obrovsk penze na tom, e szel proti asijskm m?nm. A je tak jasn, e region byl zpustoen. M?ny v Malajsii, Thajsku, Indonsii a Jin Koreji se propadly, firmy bankrotovaly kv?li splcen zahrani?nho dluhu, miliony lid ztratily prci, tisce z nich spchalo sebevradu a vldy padaly. Nejvce postienou zem byla Indonsie, kter se HDP propadlo za rok o 13,1 %, jej m?na ztratila v??i dolaru 83 %. Suharto byl donucen v roce 1998 rezignovat a zdlo se, p FT, e doktrna otev?ench trh? podpo?en biliony spekula?nch pen?z se zm?nila v trestajc slu. Asie se ale pr z krize vyno?ila siln?j a odoln?j. ?na s hr?zou pozorovala, jak m?ny regiony padaj, ale drela sv?j yuan pevn? jako sklu proti americkmu dolaru. Dodnes ?na dovoluje finan?nmu kapitlu p?iplout jen za jejch podmnek. Asijsk krize ukzala destruktivn slu zpadnho kapitlu. A tak dvacet let po krizi Peking stle vykonv kontrolu nad svm kapitlovm ?tem a hodnotou yuanu, liberalizace je jen velmi ?ste?n. Jeden z cl? je zajistit, aby zahrani?n kapitl hrl v domcch finan?nch trzch jen marginln roli. Pro zbytek sv?ta je takov politika velice d?leit. Znamen to, e druh nejv?t burza sv?ta a t?et nejv?t trh s dluhopisy jsou tak n?jak mimo globln kapitlov toky. Takto ?na p?ijm mezinrodn kapitl jen za svch podmnek a neutralizuje moc takovch Soros?. Je to vize kapitalismu, v n je kapitl spoutn. Je vid?t, e Asie zvaovala argument bvalho malajskho premira.

*Amerika, kter v padestch letech produkovala polovinu sv?tovho HDP, nyn p?es jej ohromnou ekonomickou kapacitu, jej vkon p?edstavuje zhruba pouze 17 procent.

*Filipnsk prezident Rodrigo Duterte oznmil, e nikdy nepojede na nvt?vu do praiv Ameriky, nehled? na pozvn od americkho prezidenta Donalda Trumpa, uvd agentura France Presse. Nikdy b?hem svho prezidentskho obdob ani po n?m nepojedu do Ameriky. Vid?l jsem Ameriku a je praiv. V mnohm poruuj lidsk prva," oznmil Duterte.

*Horst Seehofer jednou ?ekl skv?lou v?c: Ti, kdo jsou voleni, o ni?em nerozhoduj, a ti, kdo rozhoduj, nejsou voleni!

*Thomas Jefferson: Banky jsou v dnenm systmu vce nebezpe?n ne stojc armdy.

*Vrok papee Frantika, zaznamenan v jeho prvn encyklice: Realita je vc ne idea.

*Admirl Tom Moorer, n?elnk nmo?nch operac a p?edseda n?elnk? tb? nmo?nictva ?ekl: dn americk prezident se nem?e postavit Izraeli.

*Tereza: Tehern smlouvu dodruje, ale poruuje ducha dohody. Washington prohlsil, e za to Tehern nem?e z?stat nepotrestn. P?eloeno: rnci dohodu o svm jadernm programu sice dodruj, ale to jim jen tak neprojde! Zarf poukzal na skute?nost, e americkmu Kongresu trvalo dle schvlit prodej evropskch airbus? do rnu ne prodej americkch boeing? tamt.

*Pjakin: Existuje le, nestydat le a statistika. Jestlie po Velk vlasteneck vlce bylo vechno zni?eno a k Volze, tak Putin p?ebral zemi, kter byla zni?ena cel. Od Baltskho mo?e do Tichho ocenu! To bylo to, s ?m za?nal. Nakolik Rusko poslilo? Jak daleko te? m do devadestch let? V krabicch od xeroxovho papru rozneli ?ern penze, aby si zajistili pot?ebn vsledky ve volbch? Kdy byla Sttn duma pln cizinc?. Kdy nai minist?i a poslanci ze Sttn dumy nejezdili podvat hlen do Kremlu, ale na americk velvyslanectv. Je to pry?? Je to pry?.

*Idea Sorokina je, e do d?jin vstoupily ?asy grotesky. Vladimir Sorokin v romnu Den opri?nika nazna?il, e se v Rusku reim m?e zm?nit v opri?ninu jako za Ivana Hroznho.

*Dnes mme systm, kdy ani poslanci v parlamentech ne?tou ty zkony, pro n? nsledn? zvedaj ruku.

*Petr antovsk: A faktem je, e ne vechny p?ednesen p?sp?vky byly pln? plodem zdravho rozumu, opravdu se nestavm do role n?jakho fanatickho p?vrence veslovanskch a podobnch nrodopisnch a etnografickch mylenek. Vichni jsme studovali d?jepis a vme, jak vznikaly modern nrody. Zajmalo by m?, zda je Polsko slovansk stt, nebo nen, nebo to je slovansk stt nep?telsk slovanskmu sttu. Pan Kadlec v doporu?en literatu?e uvd Martina Putnu, co je dalm d?kazem toho, z jakho intelektulnho zdroje ?erp.

*Pamatuji, jak se za komunist? vleli po ulicch destky tisc bezdomovc?, fe?ci, STB nahn?la lidi exekutor?m atd. Jet? e ijeme v demokracii.

*V sobotu odpoledne se otev?el trh s volnmi hr?i v NHL a zjem byl i o ?esk hokejisty.

*Radek Kalousek amberk: Biologick realismus. V tom jsou intelektulov jako ryby ve vod?. Kde vldne zdrav selsk rozum, tam intelektulov ch?adnou a trp malomyslnost, ale jak zavldne intelektultina, tak oijou a nikdo u je nezastav. Kup?edu, profesore, kup?edu, docentko!

*Vladimr Franta: O vchovu skrze sex a nsil se postaral prv? Hollywood, Byla to hollywoodsk studia - tovrny na sny, kter zp?sobila kulturn dominanci Zpadu. V ?R se kad druh (!) manelstv rozvd a pomalu kad vznamn?j politik v jistm kl?ovm okamiku sv politick kampan? upgraduje svou manelku zp?sobem, jakm n?meck profesor m?n svoje osobn auto a ?istotn kol?ek ponoky.

*Putin: Zpadn politici tm?? nep?etrit? naduvaj slu v mezinrodnch vztazch, v d?sledku ?eho se nikdo nem?e ctit v bezpe?.

***

Perli?ky ztisku za srpen 2017

*Pod?kovat vak musm i ?esk televizi a spol. za to, e dky jejm pr?hlednm dezinformacm se m?eme rychle zorientovat, kde je pravda.

*Ze zpravodajskch relac jsou nejuite?n?j p?edpov?di po?as. To ostatn je informa?n zbava.

*Jan Zahradil (ODS): Z pana Sobotky jsem m?l vdy dojem, e je p?edsedou n?jak jin strany ne ?SSD, a propad preferenc ?SSD pod jeho vedenm to jen dokazuje.

*V politice muste penze rozhodit do iroka jako hn?j, aby vm p?inesly uitek.

*Radek Kalousek amberk: Doba temna byla doba zmk? a podzm?, jak pan profesor Karel Dyba v z povinn ?etby na zkladce. Mimochodem, pro?pak vlastn? mist?i z prognos?ku vyrb?li tu oligarchii? Necht?l by o tom pan profesor ob?an?m n?co ?ci? Jestli to t?eba nebyla p?pravka na dobu zmk? a podzm?. Kdy se mstn levicov intelektulov rochn v t intelektulsk tekutosti a praktick vsledky po dlouh lta dn, tak to holt mus zase ud?lat Rusko. To jsou taky debilov non plus ultra, v hlav? moc intelektulna a rozum dnej. To jsou plody fakult humanitnch studi. Za tu dobu zane?d intelektultinou tuny papru. Kde se vlastn? malujou mapy? V Rusku nebo v Americe? J vm, v ?n?, to je dlna a kartografrna sv?ta.

*Radek Kalousek: Sv?t se m?n stran? rychle, kdo chvl stl, u stoj opodl, na druh stran? barikdy.

*Stanislav Mackovk (KS?M): Soudm, e se po volbch uke, zda premirem bude pan Babi, ministrem vnitra pan Faltnek a policejnm prezidentem pan lachta. Mon, e se za takovch podmnek do?kme recipro?nho vyet?ovn ze strany policie pn? Chovance a Sobotky.

*To trio Lbal, Prouza, Ku?era je jak ze sch?ze KS?. V. Ku?era: Sotva jsme se p?ed osmadvaceti lety jak tak vymanili z totln a totalitn zmanipulovanosti Kremlem, u to s nmi Moskva v rmci hybridn vlky hraje znovu. A zase j to ulice ere a ere, a se z toho nadm.

*Kdo nev, e slou, slou vdycky nejlp!

*To je ono, jako t?eba s tm 1968, jak po?d uk?ivd?n? k?i?me, i kdy jsme m?li respektovat, k ?emu jsme se zavzali. Spojenci jsou spojenci, to je svat, jednou to jsou ti, jindy zase oni, ale poslouchat se mus. P?i?em svatm prvem spojenc? je nikdy nerespektovat to, k ?emu se zavzali nm. A popravd?, zpadn v tom vynikaj nad ty vchodn.

*Tzv. Bend?v pln, tj. nahnat voli?e LESu z okol do jedn volebn mstnosti a kroukovat a do vykroukovn ostatnch.

*t?pnov vzkzala Suchmu: P?idejte se k nm proti Zemanovi, jinak si vs p?estaneme vit! A co Mistr B?e t?pnov odpov?d?l? Ani jsem nev?d?l, e si m? vte. A tak ani nebudu v?d?t, e si mne nevte, odv?til.

*Petr Zdek: V kontextu ?eskho historickho vzkumu je STR mamut instituc. Spolu s Archivem bezpe?nostnch sloek m v?t rozpo?et ne Historick stav, stav pro soudob d?jiny a Masaryk?v stav a Archiv akademie v?d dohromady (171 oproti 153 milion?m K?) a zam?stnv o sto lid vce (274 oproti 171 v akademickch stavech).

*Miruka: Lid, kte? nechodili do prce, tedy nepracovali na financovn totalitnho reimu, je skute?n? velmi mlo. Pro? zrovna herci by m?li bt ti na seznamu? Pro? ne lka?i, kte? l?ili komunistick svin?? Pro? ne mistr na dln?, jej vrobky se vozily do CCCP, pro? ne vadlena, kter sed?la za strojem a ila pro rudou zv??? Ano, jde mi o seznam. Jde mi o poj?me si plivnout a ukzat, e my jsme lep. Je to nejen zbab?l, je to i o nad?azenosti.

*Jsou oligarchov, kte? pouvaj Praskou kavrnu jako hlsnou troubu (obdoba vesnickho rozhlasu). I zde se jedn o sobor uroaja, tedy sklize? rody, bohuel (pro n?: bohudk) vzniklou bez vlastnho p?i?in?n.

*Pro vyznava?e trhu bez p?vlastk? vldne trh jako kdysi Hegel?v sv?tov duch.

*Petr Hampl: A? u to bylo Havlovm myslem nebo nikoliv, dnes je havlismus ideologi t?ch socilnch skupin, kter nepracuj a ct prvo t na kor ostatnch. Ti lid maj za to, e jejich poslnm je p?evychovvat ostatn a ukazovat jim cestu ke sprvnmu ivotu. Ct se bt jakmsi multikulturnm kn?stvem. N?co tak p?zemnho jako rann vstvn a chozen do prce pro n? nen. Takov lidi najdete v neziskovkch, na univerzitch, v mdich, velkch ?adech, ?asto i korporacch. A havlismus jim poskytuje ospravedln?n, pro? nemus pracovat stejn? jako ostatn a pro? maj prvo na mnohem vy ivotn rove? ne jejich spoluob?an. Havlismus najdete vude, kde je byrokracie, penze a moc. Husk?v reim m?l v?t lidovou podporu ne ten sou?asn.

*Pavel Frost: Pravdolska?i = skupina lid, kte? miluj Vclava Havla, a jeho pojet sv?ta vyjd?en t?emi pou?kami George Orwella: Vlka je Mr, Svoboda je Otroctv a Nev?domost je Sla. A k tomu dodvm Le je Pravda a Bda je Hojnost. Jsou schopni manifesta?n? podporovat americk radary a rakety, pvapovy z hv?zd a pvuh?, stejn? jako jejich otcov vtali Stalina a soudruskou pomoc SSSR a p?ed tm jejich d?dov Adolfa Hitlera. Jejich kolaborace s reimem zle jen na dob?. Zaklnaj se Velkmi a Ulechtilmi slovy jako je Morlka, Mr, Humanismus, Lidsk prva, Svoboda, Demokracie. Svoj vlastn zr?dnost, sobectv a amorlnost v honu za moc a pen?zi ?asto kryj hlasitou podporou ideologie ?i nboenstv, kter je zrovna in. Povaj nekritickou podporu mdi mainstreamu, kter je oslavuje jako vzory morlky, slun lidi, spasitele lidstva a polobohy. Je to politick sm?r, kter je schopn jt s kadm dostate?n? amorlnm a mocichtivm.

*Ji? Ov??ek v reakci na odmtnut Srpovy kandidatury volebn komis Sentu napsal, e podle tto optiky by neprola v?tina bvalch disident?, z nich ?ada byla v 50. a 60. letech ?leny KS?.

*Prominent zrazil na priechode pre chodcov dvoch lud. Pta sa sudcu, ak verdikt me o?akva?. No, ten, ?o Vm hlavou rozbil predn sklo, dostane p? rokov za vlmanie do auta a ten druh, ktorho nraz odhodil na 15 metrov, dostane 10 rokov za tek z miesta ?inu.

*Halk je p?znivcem nadstranickho fra pro strany, kter jsou prozpadn a proevropsk.

*Pepa Nos: Tom Halk podle mne vylezl z pekla stejn? jako pape Frantiek. Figury, kter se rozhodly zni?it k?es?anstv jako takov. Je to podobn, jako kdy pornoherec prezentuje evropsk hodnoty. Tihle lid podle mne pat? zptky do pekla, ne aby ur?ovali, co mme a nemme povaovat za moudr.

*Katolick kn?z Evermod Jan Sldek. Padre Halk m tak rozkoat?lou publika?n ?innost a ve ve?ejnoprvnch mdich je mu poskytovno tolik prostoru, e ani dnou placku nosit nemus. Kdybychom pozorn? proli n?kolik ?lnk? z pera tohoto ijcho a neustle oce?ovanho velikna, zjistili bychom, e by na svm s?ku nosil placek vc ne vetern Velk vlasteneck vlky. A npisy na plackch? Jen namtkou: Zeman nen mm prezidentem, Duka je oleandr moci, Dalajlma je m?j vzor, Na spsou je EU, Miloe (Zemana) do koe, Vaku Havle, vra? se! Vaku Klausi, ztra? se!, Prezidenta vm d?lat nebudu, protoe jste pitomci, Muslim je n kamard, Imigranta do kad rodiny Nen ale nhodou dnen doba dobou temna, nebo alespo? dobou zatemn?n rozumu?

*U se ovem ne?k, e hrdinov osmaedestho byli u koryta od osma?ty?ictho nebo od po?tku padestch let a vlastn? dovolovali zp?sobovat vechno to, co se d?lo v padestch letech. Na konci edestch let se od toho state?n? distancovali, co se v danm p?pad? tk zejmna Ivana Klmy, ale dobr, nechme to bt.

*Privatizace v NDR: N?mci p?es Treuhand poslali na zem bvalho NDR elitu svch ?ednk? a odbornk?. Dopadlo to mnohem h??e ne u ns. Dokonce kdysi tamn f ?ednk? prohlsil: Poslali jsme tam elitu, stali se z nich zlod?ji. A jet? i dnes vidme, jak m?e dopadnout prosperujc firma. Sta? prodej novm majitel?m.

*Bismarck, revoluce plnuj romantici, uskute??uj je fanatici a lumpov vyuvaj d?sledk? revoluc; jene dnes ni?emov d?laj vechno.

*Vechno na sv?t? m sv majitele, i demokracie, a Georg Soros je jednm z nich.

*N?kde jsem ?etl, e se uskute?nila sch?zka f? crkv, kde se snad m?li dohodnout, e bude jednotn pro cel sv?t a bude to islm.

*Adam Votruba: Co z?stv na pozornosti pon?kud skryto, je jist spole?n znak islamismu a liberalismu. Ob? tyto ideologie jsou univerzalistickmi ideologiemi, tj. ob? si nrokuj, aby se podle jejich pravidel spravovalo cel lidstvo. Pro tyto ideologie v zsad? nikdo nen cizinec. Prot?jkem naince je ?lov?k nev??c - ten, kdo nevyznv islm, nebo sekulrn liberln nboenstv. Ob? tyto ideologie maj utopickou vizi, v n realizace ur?itch pravidel splv s realizac ideln spole?nosti. Tato pravidla jsou univerzln, jedin sprvn, jedin mon. Nen p?pustn, aby si n?kter nrod, n?kter zem? odhlasovali ?i vytvo?ili jin pravidla. Liberalismus je ideologi ur?itho kulturnho okruhu. V jeho rmci je srozumiteln, v jinm prost?ed jeho srozumitelnost kles. Tot plat o islamismu. Je vlastn? zajmav, kolik papru bylo popsno nikoliv za ?elem toho, aby se n?co odkrylo, ale spe za ?elem toho, aby z?stalo skryto.

*Na konferenci pro evropskou bezpe?nost v Praze (DESCOP) bylo Rusko ozna?eno za jednu z hlavnch hrozeb pro EU, spole?n? s terorizmem a zbran?mi hromadnho ni?en. V Praze se rozhodli, e Rusko je hor ne jadern vlka.

*Ur?it? je jet? lep mt p?i takov obran? proti sob? dv? nep?telsk divize, ne jednu francouzskou spojeneckou po boku, jak pravil jeden britsk generl po zkuenostech z fronty.

*Pjakin: Bolevismus zmiz pouze spole?n? s Ruskem. A Rusko nezmiz nikdy, take bolevismus je vlastn? v??n.

*Evropa snad m?e po?kat, ne si rusk car zaryba?.

*Kdy Sigmund Freud v roce 1909 navtvil Spojen stty, na otzku, co soud o americk spole?nosti, odpov?d?l: Omyl.

*Martin Fendrych: USA nezbv nic jinho, ne se Trumpa co nejrychleji zbavit, ten pn je pro demokratick systm nenosn, probouz b?sy, ned se pacifikovat. Nejprve si hrl s nklonnost k Putinovi (z n za?n bt vyl?en), te? se klon ke Ku-klux-klanu, uzav?el varovn? komenttor.

*Hlavn strategick poradce americkho prezidenta Stephen Bannon ve st?edu prohlsil, e jeho zem? vede ekonomickou vlku s ?nou. Jsme ve stavu ekonomick vlky s ?nou. Neostchaj se mluvit o tom, co d?laj. Jeden z ns bude na 20-30 let hegemonem. A uvzneme-li na tto cest?, pak to budou oni, ?ekl Bannon v interview pro American Prospect. Budeme-li dl prohrvat, pak za p?t nebo deset let doshneme bodu, po kterm se nikdy nedokeme obnovit, poznamenal.

*Pro m? je Bannon?v pd ale d?leit?j z toho hlediska, e na mezinrodn scn? odmtal imperialismus, vlky i dal americk intervence. Nesouhlasil s raketovm tokem proti Srii, necht?l americkou vojenskou intervenci do Venezuely, byl proti vlce se Severn Koreou a razil nap?klad i ukon?en vlky v Afghnistnu. Te? v Blm dom? znovu p?ev jest?bi a zastnci intervencionismu a humanitrnch bombardovn - generl John Kelly coby f kancel?e Blho domu, generl James Mattis coby ministr obrany a generl HR McMaster coby Trump?v hlavn poradce pro otzky nrodn bezpe?nosti. ?ili, americkou politiku v zsad? p?ebraj t?i generlov, co je v d?jinch USA bezprecedentn.

*Marie Zacharovov: Slyme i nadle jak rtoriku Pchjongjangu, tak i prohlen, kter zn?j denn? z Washingtonu. Paradox spo?v v tom, e jsou identick. Probh p?m zastraovnm pouitm sly na obou stranch. Vznik dojem, e vechna prohlen Pchjongjangu se p?ekldaj do angli?tiny, a pak je opakuj ameri?t oficiln p?edstavitel.

*Rno sta? americkm superman?m s vysokou technologickou p?evahou vypustit ok?dlen rakety, kter rozraz tt protivzdun obrany severokorejskho pudlka, na ob?d p?ilet letadla se stealth technologiemi, vechno zbombarduj a ve?er si hrdint ameri?t chlapci daj vt?zn hamburger s kolou na vojensk zkladn?.

*Radek Kalousek amberk: Washington za?n chpat, e severn Korea je atomovou mocnost. Te? u jen, aby intelektulov ve Washingtonu pochopili, kdo to je mistr Rumsfeld. Ve spojeneckm britskm pltku The Guardian se psalo, e svho ?asu d?lal obchodnho zstupce ABB, jezdil po sv?t? a prodval jadern reaktory. Zajel i do Severn Koreje. Hello, jsem Rumsfeld a prodvm takov ty jadern piksly. Nechcete jich pr koupit? Jo? Tak si plcnem!

*Republiknsk sentor Lindsey Graham, jen tak prosazuje vle?nou konfrontaci s Pchjongjagem, nedvno tlumo?il Trumpova slova, podle nich se p?padn vlka odehraje na Korejskm poloostrov?, a pokud maj zem?t tisce lid, Spojench stt? se to nikterak nedotkne.

*Trump uvedl, e se postav Koreji ohn?m, moc a vztekem, kter sv?t takto jet? nikdy nevid?l. Stanou se jim takov v?ci, o nich si nikdy nemysleli, e budou mon. Severn Korea ud?l nejlp, kdy nebude dl vyhroovat Spojenm stt?m. Jinak se setk s ohn?m a zu?ivost, jakou sv?t jet? nikdy nespat?il, prohlsil Trump.

*Mdia spat?ila npadnou podobu mezi Trumpovm vrokem a ?e? Trumana po toku na Hiroimu. Truman 6. srpna 1945. Tehdy Truman oznmil, e p?ed 16 hodinami na Hiroimu byla shozena jadern bomba a popsal destrukci, kter ?ek Japonce, pokud odmtnou kapitulaci. Pokud nep?ijmou nae podmnky, tak je ze vzduchu stihne zkzonosn d?, jak na tto Zemi jet? nikdy nebyl. Po tomto vzdunm toku p?ijdou mo?sk a pozemn sly v takovm po?tu a o takov sle, kterou jet? nevid?li, a je maj takov schopnosti, kter ji dob?e znaj, prohlsil Truman. O n?kolik dn pozd?ji Spojen stty shodily dal jadernou pumu na m?sto Nagasaki. V z? Japonsko kapitulovalo. Jak uvd list The Independent, podoba mezi vrokem Trumpa a projevem Trumana je hroziv. Doufejme, e je to jedin shoda mezi ob?ma udlostmi, dodv autor.

*Ti sam vojent agreso?i, kte? jsou ?zeni Washingtonem, zni?ili p?ed vce ne 60 lety Severn Koreu tak, e z n zbyla hromada trosek, a tehdej populace 10 milion? obyvatel se snila o t?etinu. USA nikdy neumonily podepsn mrov dohody. Namsto toho m?la Korejsk lidov? demokratick republika (KLDR) jen nejistou smlouvu o p?m??, a navc ji neustle ohroovaly obrovsk americk vojensk zkladny v Jin Koreji a Japonsku, pln flotil vle?nch letoun? a plavidel.

*Jakkoliv americk velvyslanectv na sv?t? je ve sv podstat? v dan zemi okupa?n sprvou. dnou jinou funkci po pdu SSSR nepln. V jakkoliv zemi je americk velvyslanectv okupa?n sprvou.

*Hynek Kmon?ek mezitm poznamenal, e Rusko rozvrtilo americkou politiku tak, e Bren?v by zvid?l. Kmon?ek, nyn velvyslanec v USA, navc konstatoval, e Rusov jsou prost? v o?ch americkch politik? nep?telem ?slo jedna, navdy, p?irovnal to k uslintanmu Pavlovovu reflexu.

*John McCain u p?ed t?emi roky postuloval princip americk zahrani?n politiky, p?i?em poznamenal, e clem je osvobodit americk spojence od ruskho sev?en na evropskm trhu zemnho plynu.

*Pence obdivuje odhodln ?ern Hory ?elit Rusku

*Americk velvyslanec Melville v Estonsku: Do Pobalt p?esuneme vce vojk?! Sdlme nzor, e rusk demonstrace sly je provokace a provokace je projevem slabosti. Budeme i nadle spolupracovat s Estonskem a se vemi naimi spojenci v NATO na zemi, ve vod? a vzduchu, nae obrann aliance byla vytvo?ena na zklad? spole?nch demokratickch hodnot, a slou jako nezni?iteln ztita svobody u tm?? 70 let. Nae dv? zem? spolupracuj v zjmu zven obecnho blaha a bezpe?nosti, v roce 2004 jsme uvtali Estonsko jako ?lena NATO a uzav?eli tak nezni?iteln zvazek v Pobalt. Estonsko bylo s nmi v Irku a Afghnistnu, a my tak stojme za Estonskem.

*Tereza Spencerov: Pokud by Trump cht?l jakkoli uvalen sankce odvolat, m?l by poslat oficiln dopis Kongresu, kter by m?l m?sc na souhlas ?i zamtnut. Kongres si tm uzurpuje pravomoci prezidenta USA p?i ?zen americk zahrani?n politiky. Svm zp?sobem je to sttn p?evrat.

*McCain a Schumer cht?j zni?it Trumpa, protoe sp?n Trumpova administrativa zni? je a zni? reputaci cel jedn generace diplomat?, zpravodajc?, akademik? a vojenskch d?stojnk?, kte? doshli svho postaven tm, e podporovali export demokracie, budovn stt?, pu?e a protirevoluce a tak dle. Problm je v tom, e dvojka Schumer-McCain si sice vzali na muku Rusko, ale zp?sobili kolaterln kody Evropan?m. Nikoliv Trump, ale jeho domc oponenti spustili bezprecedentn naruen atlantickch vztah?, a efektivn? vloili Berln, Pa? a ?m do stejnho tbora s Moskvou proti americk politice. Evropsk vldy u s Moskvou konzultuj mechanismus, jak sankce obejt.

*The Saker: Washington DC za?n vypadat jako mate?sk kolka na LSD - n?co jak humornho, tak znechucujcho. P?edvdateln? nevypadaj tato d?cka p?li chyt?e: je to sm?sice uk?i?ench rv?? a bezpte?nch idiot?. N?kter z nich maj prst na jadern spouti, a to je p?mo d?siv. Dosp?l nyn mus najt zp?sob, jak d?cka zam?stnat a odvst jejich pozornost, aby ten zatracen knoflk omylem nezm?kla. A ?ekat. ?ekat na nevyhnutelnou reakci zem?, kter je o mnoho lep, ne jej vldci a kter nyn zoufale pot?ebuje skute?nho vlastence, aby zarazil slet ?arod?jnic ve Washingtonu DC. Prv? te? se zd, e USA za?naj padat do propasti velmi podobn t, do kter spadla Ukrajina (co nen p?ekvapiv, skute?n?, nebo? stejn lid zp?sobuj stejn katastrofy, a? obla svoji p?tomnost jakoukoliv zemi).

*USA v uplynulch letech nepozorovan? dostoupaly na vrchol sv moci a nyn (a kakofonie nejr?zn?jch hlas? z Washingtonu napovd, e chaoticky) hledaj dal postup, nebo? z vrcholu se u jen sestupuje. Sv?t - a? u je ?e? o americkch spojencch, rivalech nebo rovnou nep?telch - se s tm d?ve ?i pozd?ji nau? t.

*Campbell: Novm zkonem o sankcch vyhlsily USA hospod?skou vlku celmu sv?tu. Sou?asn struktura US Department (Ministerstvo zahrani? USA - red.), ?tajc cca 80 tisc zam?stnanc?, byla vystav?na americkmi Demokraty pod vedenm Hillary Clintonov. Ministr zahrani? Rex Tillerson se zkuenost z Exxon Mobile nem?e nic zm?nit. Exxon Mobile zam?stnval v roce 2016 cca 71.300 lid. Je o?ividn, e ?dit ministerstvo v americk demokracii nen mon manaerskm zp?sobem prov??enm v privtn spole?nosti. Na co pak ?dit cel stt jako firmu. Domlouvat se s USA nem dn smysl. Z lka?skho a lidskho hlediska je mluven sice prosp?n, z politickho hlediska je to ztrta ?asu a oslaben koncentrace na v?ci d?leit?j. ?lensk stty EU roz?edily sv suverenity na rove? homeopatie a dovolily mt na svch zemch obrovsk mnostv americkch vojenskch zkladen a americkch aktiv. Problm, p?edevm pro Rusko, v sou?asn dob? je v tom, e doshne-li Rusko hospod?sk rovn? konkurujc rovni USA, vlka se stane nevyhnutelnou. e by se prezident Putin vzdal, si neumm p?edstavit.

*M?j prvn rozkaz jako prezidenta byla renovovat a zmodernizovat n jadern arzenl. Je nyn daleko siln?j a mocn?j ne kdy p?edtm, napsal Trump na Twitteru. Doufejme, e tyto zbran? nebudeme muset nikdy pout, ale nikdy nebude doba, kdy nebudeme nejmocn?jm sttem na sv?t?!

*Spojen stty jsou tvarem necivilizovanm. To ne?ekl Putin, ale hubat bval analytik CIA George Friedman. Je to stt mlad, prochzejc t?km obdobm puberty. Mnoho rodi?? bude hned doma, kdy si vzpomene na sv puber?ky. Siln, velk, nafackovat jim bez rizika nejde (mnoz jsou nabuzeni energetickmi npoji, n?kdy jsou u i ?dn? sjet). Sebest?edn, naprosto bez sebereflexe, sobeck a chamtiv. Schopn ?asto ublit, a to velmi. T?eba i nev?domky, nemysln?, neb jsou blb, a jet? neznaj d?sledky pouit sly svch prv? narostlch sval?. N?kdy ale mysln? kodcch. Takovto expozice problmu puber?ky samoz?ejm? m?e urazit, protoe neznaj ctu ke starm, nato starm moudrm civilizacm.

*Oliver Stone: Tyto sankce, kter, doufm, Evropa odmtne a ud?l si na n? sv?j vlastn nzor, jsou stejn? hloup jako p?edvn medail generl?m, neustle prohrvajcm vlky. Dosud mm p?ed o?ima Davida Petraeuse, obklopenho nadenmi kongresmany, s 11-12 (?) ?adami vyznamenn na hrudi, z nich mnoh vypadala jako skautsk odznaky, kter nepokryt? lhal o otzkch zahrani?n politiky.

*Kdy jsem vloni nat?el u Lincolnova pamtnku ve Washingtonu, zaslechl jsem, jak pr?vodce Sluby nrodnch park? vykldal part? kolk?: Poslouchejte. Ve Vietnamu jsme ztratili 58,000 mladch vojk?, a ti zem?eli p?i obran? va svobody. B?hem okamiku byla pravda p?evrcena naruby. Nebyla brn?na dn svoboda. Svoboda byla zni?ena. Byla napadena agrrn zem? a byly zabity, zran?ny, otrveny a vyhnny z domov? miliony tamnch lid; vydalo si to 60.000 ivot? njezdnk?. V poslednm roce ve funkci, podle studie Rady pro zahrani?n vztahy (CFR), Obama, zdrhajc se liberln vle?nk, dal shodit 26,171 bomb - t?i bomby kadou hodinu, nep?etrit? cel den. Pot, co slbil, e pom?e zbavit sv?t jadernch zbran, tento nositel Nobelovy ceny mru vyzbrojil armdu vce jadernmi hlavicemi, ne jakkoliv jin prezident po skon?en studen vlky. Trump je v porovnn s tm slaboch.

*oldn?sk Blackwater, kter se ale dnes u po masakrech v Irku a jinde jmenuje jinak. Zmi?uji to sp proto, e exf tto soukrom armdy, Eric Prince, je bratr Trumpovy ministryn? kolstv.

*Spojen stty se rozhodly o?istit sv?t od terorismu, vyut, s tvrzenm Bushe nejv?t slu na osvobozen ?lov?ka v historii - americkou armdu. Nikdo j nemohl odolat, a ona osvobodila nejen Afghnistn, ale i Irk.

*Tereza: Dezorientovan Spojenm stty, kter se pro zm?nu zakously do kritiky rnu za to, e dodruje jadernou dohodu a dr tm sv?t jako rukojm. Bizr. ?na mimochodem u nyn p?esv?d?uje Sady, e jim za ropu bude platit v janech.

*Ti, kdo jsou v USA u moci, stle naivn? trp iluz, e vldnou sv?tu, konstatoval nejvy rnsk duchovn v?dce ajatollh Al Chamene. Mluv jako kdyby byli dikttory celho sv?ta! A n?kte? se jim i pod?izuj, ze strachu a nzkho sebev?dom. rnsk islmsk republika dnes proti Spojenm stt?m stoj v pln sle a pt se t?ch u moci, kdo si myslte, e jste? Pokud jste opravu mocn stt, tak zkuste dt do po?dku svou vlastn zemi! Pokud vm na tom opravdu zle, tak se v?nujte nejistot? a nsil v ulicch Washingtonu DC, New Yorku a Los Angeles! Pokud vm na tom opravdu zle, tak ve sv zemi vy?ete rasovou diskriminaci a katastrofln poruovn lidskch prv blch i ?ernch! Hle?te si svho a nezasahujte do v?c ostatnch nrod?!

*rnsk prezident Hasan Rhn prohlsil, e jeho zem? m?e vystoupit z dohody o jadernm programu v pr?b?hu n?kolika hodin, budou-li USA i nadle rozi?ovat sankce, oznmila agentura France Presse.

*rn jako avantgarda sv?tovho terorismu, tak se vyjd?il krl Sadsk Arbie Salmn.

*Kad reim, kdy p?ekro? ur?it prh absurdity, se stv komickm.

*Chemicky rozpustit (to byl termn ministerskho rady Weiszckera tkajc se v roce 1938 ?eskoslovenska) nejen EU, ale i Evropu. (Vzpome?me, e tento otec pozd?jho prezidenta SRN byl za tento npad souzen a odsouzen v Norimberku.)

*V minulosti jsme byli sv?dky arabskho jara, a jednoho dne se budeme ohlet na evropsk podzim, protoe dny EU jsou se?teny, uzavr Igor Grjazin.

*Evropsk Unie ztratila Velkou Britnii, jej velik a vzd?lan lid, a jako hokyn?ka d za tuto historickou ztrtu od Brit? 100 miliard Euro. Mon jako nhradu za tuto ztrtu, si vezme Brusel do EU Albnii. Kus za kus.

*Martin Koller: M?eme konstatovat, e prv? veden EU ze veho nejvc p?ipomn mafinsk stt zlo?inu, tedy Rusko obdob Gorba?ova a Jelcina, nebo Siclii.

*Na Zemanov? nesp?nm hledn ?lnku Hitler je gentleman nen ani tak zajmav jeho zatloukn, jako sp pravdivost tohoto nzvu. Chamberlain sm ?ekl, e s tak velikm gentlemanem se jet? nesetkal.

*N Osvoboditel, velk generl George Patton m?l opa?n nzor! Po nvt?v? trosek Berlna napsal 23. ?ervence 1945 sv pan: Z Berlna jsem byl smutn. Zni?ili jsme potenciln? skv?lou rasu a chystme se ji nahradit mongolskmi divochy. Komunist ovldnou celou Evropu. ?kaj, e za prvn tden po obsazen m?sta zast?elili vechny eny, kter se pokusily utct - a znsilnili zbytek. Kdyby mi to dovolili, mohl jsem m?sto obsadit sm (namsto Sov?t?). B?hem nsledujcch tdn? v n?m toto podez?en - tedy e jej spolu s americkou armdou politici zneuili ke zlo?innm ?el?m - dle nar?stalo. P?i ve?e?i s francouzskm generlem Alphonsem Juinem v srpnu p?ekvapilo Pattona generlovo souhlasn stanovisko. Ve svm denkovm zpisu z 18. srpna generla Juina cituje: Nepochybn? je net?stm, mon General, e Angli?an s Ameri?any zni?ili jedinou zdravou evropskou zemi - a tm nemyslm Francii. Tm otev?eli cestu nstupu ruskho komunismu. Pozd?j denkov zpisy a dopisy manelce opakuj tyt zv?ry. 31. 8. si zapsal: Ve skute?nosti jsou N?mci posledn slun nrod v Evrop?. Pokud bych m?l volit mezi nimi a Rusy, volm N?mce. 2. z?: Ni?me jedin nap?l modern stt v Evrop?, aby ho Rusko mohlo cel zhltnout.

*Schuble: Musme spolupracovat se vemi, bohuel i sPutinem.

*Goldman byl poradcem Jelcinova ministra financ Jegora Gajdara. Nicmn? uvd, e nem?l moc co radit, protoe Jelcinova vlda fungovala jako rodinn ?ad pro rusk oligarchy, kte? si rozd?lili ruskou ekonomiku. Ekonomika byla vruinch.

*Rusko krom? vm?ovn do americkch voleb p?edvedlo intervenci v Srii, anexi Krymu, intervenci na vchodn Ukrajin?, zastraovn Pobalt nhlmi cvi?enmi a obt?ovn lod a letadel NATO.

*Zstupce velitele ukrajinsk Nrodn gardy Jaroslav Spodar: e jsou v Azovu nacisti? No a? Jen maj jin pohled na historii!

*Z 18 tisc ukrajinskch vojk? na Krymu jich tam po referendu z?stalo pod ruskou knutou 12 tisc, za ktermi p?ijely i rodiny z Ukrajiny. To je neot?esiteln fakt.

*John McCain poznamenal, e dodvky smrtonosnch zbran Kyjevu p?isp?j k zajit?n stability a jsou pot?ebn pro mr.

*V Kyjev? se konala p?ehldka u p?leitosti Dne nezvislosti Ukrajiny za ?asti NATO. Kre?atikem pochodovalo asi 4,5 tisce vojenskch p?slunk?, z toho vce ne 230 zstupc? zem NATO a p?es jeden tisc ?astnk? operace na Donbasu. Na p?ehldce byli p?tomni minist?i obrany a delegace z USA, Velk Britnie, Polska, Litvy, Lotyska, Estonska, ?ern Hory, Turecka a Moldavska.

*Vcvik ukrajinskch jednotek zaji?uj instrukto?i NATO z Kanady, Dnska, Litvy, Polska a Velk Britnie, co dv Kyjevu ur?it nad?je na vstup do aliance.

*Ministr obrany USA James Mattis v Kyjev?: Jednn nepovedou Ameri?an a Rusov nebo Rusov, N?mci a Francouzi. Ukrajinci jsou nejd?leit?j ?astnci jednn. Rusk invaze na Ukrajinu je hrozbou pro Evropu a USA, hrozbou pro ?d, kter umo?oval, aby Evropa byla bez vnch konflikt? 70 let. Tento ?d, kter ohrouje Rusko, je soust?ed?n na Ukrajin?. Ukrajina je d?leitou sou?st nrodn bezpe?nosti USA. Taylor dal tak radu, jak se m Ukrajina chovat. M nadle d?lat to, co podpo? USA a mezinrodn spole?enstv. Zahrnuje to ekonomick reformy, vldn reformy, reformu soudnictv. Dku tomu bude pro mezinrodn spole?enstv snaz Ukrajinu kontrolovat, ?ekl (Snad by bylo jednodu, kdyby USA z?dily nad Ukrajinou protektort. S formou nemus bt problm, mustr existuje a do?asn? se zcela osv?d?il.)

*Vte, dokud se tady v Evrop? sname zavrat o?i nad pochodujcmi starmi esesky a jejich mladmi sympatizanty v lotysk Rize nebo vydvat ukrajinsk banderovce za vzorov demokraty, tak bychom nem?li propadat vnm ani nad tm KKK. Nechceme p?ece tvrdit, e existuj zl a dob? nckov, e ne? V historii USA se na pozici ministryn? zahrani?nch v?c vyst?daly hned t?i eny za sebou: Madeleine Albrightov, Condoleezza Riceov a Hillary Clintonov. Albrightov vl?ila v Jugoslvii, Riceov v Irku a Clintonov v Libyi. Ani jeden z t?chto stt? nenapadl USA, vude zde Ameri?an preventivn? zashli. A vsledek? Demografick katastrofa, kter v podob? nkla?k? najd?jcch do lid v neposledn ?ad? postihla i Evropu! Severokorejci pak jako celek vid?li znik Saddma Husajna, Muammara Kaddfho i nepochopitelnou smrt Slobodana Miloevi?e. Ameri?an pak pravideln? cvi? u b?eh? Severn Koreje a i nyn, v okamiku nap?t, se chystaj provst manvry 21. srpna 2017. Kdyby Rusko nem?lo jadern zbran?, bylo by ji dvno vymazno z mapy sv?ta, kone?n? po jeho zem pochodovaly interven?n sbory 14 stt? (anglicky: Allied intervention in the Russian Civil War) v roce 1918 - 1925!

*Tureck provldn tisk se nechal slyet, e kdyby Turecko cht?lo, mohlo by Evropu dobt za t?i dny. Je to jen vst?el do tmy, ?i na tom n?co je? Jo, p?esn?ji, N?mecko do t? dn? a Francii do hodiny.

*Neodvolatelnost soudc? znamen, e neexistuje dn demokratick kontrola nad vkonem soudn moci. Neodvolatelnost soudc? znamen, e soudci jsou odpov?dni pouze Bohu a svmu sv?dom. Pokud vak soudce v Boha nev?? a jeho vnit?n mravn ?d nen dostate?nou kontroln stolic zajitujc jeho integritu, ned se souzen takovho soudce povaovat za vkon spravedlnosti.

*Bata: Trestn zkonodrstv v tm?? vech evropskch zem obsahuje paragrafy, kter se tkaj komplotu, zlo?innho spol?en nebo spiknut. Problmy pak ale vznikaj, kdy je takov spole?n pln ozna?en spiklenci jako revoluce, reforma nebo transformace.

*Prvnci determinovan dnen tekutou" politickou konstelac zap?ou zsadn rozdly v jurisdikci nesoum??itelnch dob, neberou v vahu spole?ensk vvoj a dovolvaj se majetkovch zkon? z ?as?, kdy bohyn? spravedlnosti nebyla slep a v rukou nedrela vhy, ale me? a k?.

*Teorie hry s nulovm sou?tem byla vytvo?ena matematiky von Neumannem a Morgensternem v roce 1944. Hod se dob?e pro achy a poker, ale pro ekonomy, kte? analyzuj situace win-win, kde vyhrvaj ob? dv? strany, se moc nehod. A tak se zas tak moc nehod pro vojenskou strategii. Von Neumann byl ovem jest?b studen vlky a prohlsil: Kdy ?kte, e budete bombardovat Sov?ty ztra, tak j ?km, pro? ne dnes?

*STEM education (Science, technology, engineering and mathematics). Evropa m patnct procent z t kohorty student?. Jde o patnct procent technicky vzd?lanch lid. V Indii je to 30 procent a v ?n? 45 %, sd?lil Mhlfeit.

*Lze konstatovat, e r?zn nevolen elity, nap?. ekonomick, vojensk, zpravodajsk, ?i jak Brzezinski ?k podnikajc ve sf?e obrany a bezpe?nosti, vyuvaj a zneuvaj situace a rozi?uj sv?j mocensk zjem za hranice sv legitimity.

*Tereza: Haftr nazna?il, e cel ten nᚓ Tripolis beztak obsad, a prohlsil, e si um v n?kter z nejvych funkc v budouc znovusjednocen Libyi p?edstavit Kaddfho syna Sifa Islama. To by byla pro Zpad nezm?rn ostuda - otce svrhne, syn nastoup po n?m. Navc syn, kter se dky ta?kovm miliardm dlouh lta pohyboval v nejvych kruzch zpadn Evropy a m?e leccos odvyprv?t o tom, jak se slovutn zpadn politici s plnmi sty demokracie nechvali od dikttora Kaddfho sponzorovat. Nen divu, e Amerikou ovldan Mezinrodn trestn soud, nebo Soud blho mue, jak se mu p?ezdv v Africe a na Blzkm vchod?, poaduje okamit vydn mladho Kaddfho, kter je doma nesmrn? populrn, aby mu n?co p?iil a tak ho uml?el. Obecn? se zd, e je muem smrti, ale Haftr sebev?dom? Zpadu vzkazuje, e je Sif Islam v Libyi a v bezpe?. Sv?t je fakt bizarn. Ale to u jsem ?kala, ne?

*Dmitrij ostakovi? v USA: Stravinskij nedorazil. Poslal jen opovrliv a hojn? zve?ej?ovan telegram: Lituji, ale nebudu se moci p?idat k t?m, kdo vtaj v tto zemi sov?tsk um?lce. Veker m etick a estetick p?esv?d?en se tomuto gestu vzpr.

*V nebi se potkali na jednom obl?ku Husk a na druhm Bene. A Husk ?k: Pane doktore, e jste prodal republiku N?mc?m, to vm neodpustm. A Bene ?k: Pane doktore, a e vy jste ji prodal Rus?m, to vm taky neodpustm. Vedle let na jinm obl?ku Kohn s Roub?kem a maou mari. Kohn zvedne oko a prav: Slyej to, Roub?ek, to jsou kefty: prodali ten unt dvakrt.

*Vladimr tdler poukzal na fakt, e ?et vojci se zapojuj do operac NATO a patroluj na ruskch hranicch. Patroluj u hranic zem?, kter vd?? za svou svobodu, p?i?em u hranic Ruska stoj bok po boku s n?meckmi vojky. S vojky, kte? se p?ed vce ne sedmdesti lety chystali ?echoslovky p?evychovat, zotro?it, p?padn? pobt. Nai vojci byli vyslni na hranice Rusk federace a se zbran?mi stoj proti potomk?m nroda, kter ve druh sv?tov vlce utrp?l nejvce ztrt. P?itom mu ?ei vd?? za to, e se v?bec mohli narodit. ?et a slovent vojci v Litv? jsou nyn sou?st armdy NATO. Z?ejm? jsme zapomn?li, e jej pte? jsou potomci nroda, kter rozpoutal druhou sv?tovou vlku a zavinil smrt asi 70 milion? lidi. Co se to s nmi d?je? Jak jsme to jako ob?an svobodnch demokratickch zem mohli dopustit?

*Radim Valen?k: N?mecko se t?eba rozho??ilo, kdy vietnamsk komando uneslo z tto demokratick zem? exkomunistickho gaunera, kter si ve Vietnamu nakradl miliardy. A to, e je v zemi zkona a lidskch prv beztrestn? utrcel, to nikomu nevadilo.

*Sv?tov elita, kterou ?len Rady pro mezinrodn vztahy, profesor David Rotkopf definuje jako super t?du sestvajc p?iblin? z esti tisc osob a vce jak 2300 miliard??, (jejich celkov kapitl p?evyuje vlastnictv poloviny lidstva), dle z vedoucch sttnch ?initel?, top manar? korporac, media magnt?, naftovch baron?, f? hedge fond?, podnikatel? v oblasti novch technologi, pi?ek vojensk generality, nejvych nboenskch ?initel?, v?dc?, um?lc?, v?dc? teroristickch organizac a zlo?ineckch syndikt?. Globln elita ije odlinm zp?sobem ivota. Stran se lid pachtcch se ivotem od vplaty k vplat?.

*Tereza: Mn? je vcelku jedno, jestli budeme v tvrdm nebo jen natvrdlm jdru Unie, protoe u jen samotn fakt takovho d?len zna?, e se EU rozpad. A znovu opakuji, jako banda malch stt? nem Evropa tu nejmen anci v sou?asnm globalizovanm sv?t? obstt. Take jsem pro n?jakou EU, p?i?em ale sou?asn EU moji p?edstavu o racionalit? ani v nejmenm nenapl?uje. Podle n?kterch studi vechny ty sankce Evropu obecn? p?ichzej sedmkrt dr ne Spojen stty. P?edstavte si rusk trh, kter se najednou uvolnil pro domc hr?e. Tuhle jsem kdesi zahldla, e slab rubl umo?uje n?kolikansobn? navyovat export ruskch pra?ek do Itlie. Ruskch pra?ek! P?itom to zn jako oxymron, ne? A k tomu vemu je tu nepokryt rusk sm??ovn k dedolarizaci svch obchod?.

*Adam Votruba: Kdesi na po?tku modernho v?deckho zkoumn stla v?ta: M??it ve, co lze m??it, a co nelze m??it, u?init m??itelnm. Na po?tku modernho spole?enskho systmu stoj nevy??en heslo: Zobchodovat ve, co lze zobchodovat, a co nelze zobchodovat, u?init obchodovatelnm. Penze jsou nstrojem moci, protoe trn logika expandovala tm?? do vech oblast lidskho ivota. Banky, kter penze vytv?, jsou na vrcholu pyramidy. Nedvn bankovn krize ukzala i to, e banky jsou prakticky nedotknuteln.

*Tradi?n krajina p?sob na ?lov?ka malebn?. Nad vesnick chaloupky vystupuje v? kostela, n?kde se m?eme setkat s hradem ?i hradn z?ceninou. Tyto dv? dominanty se neobjevily v krajin? nhodn?. Jsou to dvn symboly moci - moci sv?tsk a crkevn. Prv? proto jim bylo dno p?evyovat sv okol a b?n staven oby?ejnch lid. Chceme-li se podvat, co dnes tr? do vky nad ostatn budovy, musme zavtat do velkch m?st. Tam najdeme nsledujc odpov??: Jsou to banky. Jejich budovy jsou vy ne budovy vld a parlament? i vy ne budovy pr?myslovch spole?nost.

*Chru?ov se pokouel o (nesp?nou) reformu vle?n ekonomiky SSSR. On sm se pak stal ob?t svoj vlastn demokratizace - obavy politbyra, e by zael a p?li daleko a tn by p?ineslo povode? - vedly k jeho nhlmu odstran?n.

*Bertolt Brecht (Matka Kur, 1939): Polci tady v Polsku se do toho nem?li mchat. Pravda, n krl k nim vtrh s vojskem. Ale Polci se za?ali plst do svch vlastnch zleitost, msto aby koukali udret mr, a napadli krle, zrovna kdy poklidn? vth do jejich zem?. A tm poruili mr oni, a vechna krev pad proto na jejich hlavy.

*Armnsk p?slov: My m takov sny, e by vyd?sily i kocoura.

*Horoskop na ztra: Vichni Vs budou op?vovat, vynet do nebes a obsypvat kv?tinami no takov u poh?eb bv.

*V souladu s dekretem datovanm 4. srpnem 1939 byl Franco prohlen doivotnm nejvym v?dcem pan?lska, zodpovdajcm se pouze bohu a historii. V r. 1973 se Franco vzdal sv funkce premira a nechal si jen tituly hlava sttu a vrchn velitel armdy. pan?lsk dikttor zem?el 20. listopadu 1975.

*Moje srdce zpvalo, kdy bolevici plnili to, co m?j d?d (Mikul I.) slbil Polk?m. Kdy slbil, e rozor Varavu, jestlie jet? jednou vtrhnou do Ruska. Kdy Alexandr Michajlovi?, kter napsal skv?l pam?ti, v dob? Velk vlasteneck vlky agitoval pro boleviky a ostatn z domu Romanovc? ho obvinili, e je bolevik, tak odpov?d?l: Ano, j jsem bolevik!

*Jestlie jste inteligentn, tak co vm brn, abyste nebyli bohat? Na celm sv?t? existuje 6.999.999.999 lid, kte? v?bec nedosahuj moj rovn?. Ovem Adelson doshl takov rovn? jen dky tomu, e se za celou dobu svho podnikn vyhbal placen dan.

*Spe ne nechat bulvrn mdia mejdit v minulosti a hledat slab a choulostiv msta svch ivot?, dop?vali proto ameri?t nabobov chtivmu lidu spole?ensk atrakce. Nap?klad Harry Lehr, dodava? npad? a spole?ensk pobo?nk pov?stn Mrs. Stuyvesant Fish, jak pe Mucha, uspo?dal slavnostn diner pro psy svch p?tel, kde byla podvna patika z husch jater a pe?en ku?ata, jindy zavolal ambulanci, aby odvezla do nemocnice polapanou r?i, a p?i jin ve?e?i uvedl ke stolu cvi?enou opici, kterou p?edstavil jako korsickho prince.

*Balcar: V takovm hotelu jako je Royal Penthouse Suite, kde ob?as pobvaj osoby s modrou krv v ilch, politici a hv?zdy show-byznysu, jednodenn pobyt p?ijde na 65 tisc dolar?. V cen? je zapo?tn i vhled na enevsk jezero a Mont blanc. Za ob?d p?i takovm posezen s W. Buffettem neznm zjemce zaplatil v roce 2011 2,62 milion? dolar?. O rok pozd?ji by pr takov ob?d p?iel ji na 3,43 mil. dolar?. Pro Boha, co asi tak jedli a pili? Jdeln lstek tto akce nen znm. Ur?itou p?edstavu vak p?ibliuj cenov relace ur?itch pochutin. Tak t?eba 100 gram? kaviru Almas stoj 2000 dolar?, a prodv se pouze v londnsk restauraci Caviar House & Prunier ve sto gramovch konzervch ze zlata. Dle kilogram brambor nevdan dobroty La Bonnotte z francouzskho ostrova Hyarmuti lze nakoupit za 700 dolar?, kilogram hub Fochon za 6 tisc frank?, pizzu Louis XIII za 12 tisc dolar?, pikantn? p?ipraven maso z kmenovch bun?k jako soudob hit biov?dy za pouh 4 miliony dolar? za kilogram. Maso je pr tak m?kou?k, e se d pojdat i bez zubn protzy. Porce zmrzliny Frozen Haut Chocolate z 28 druh? kakaovch bob?, kter se vychutnv se speciln zlatou li?kou se dv?ma brilianty o 8 kartech z pohr? ozdobench brilianty o 18 kartech, p?ijde na 25 tisc dolar?. Jist rovn? je, e selost s Buffettem nepopjela ?esk Tuzemk, nbr vybran francouzsk archivn vna a ko?ak jako nap?klad Louis XIII v cen? 3000 dolar? za lahvinku, p?padn? Chivas whisky a dle gusta mon i Kremelskou vodku. V tomto duchu by bylo mon pokra?ovat i nadle. Z t?chto nahromad?nch prost?edk?, ?asto exportovanch do da?ovch rj?, by bylo mon p?i politick v?li postupn? ?eit otzky sv?tov chudoby. Ekonomick systm je vak budovn prvnky bohat elity, v zjmu elity s formulacemi zkon? a dohod, ve kterch ve skryt form? sloit prvnick hantrky jsou ?asto rafinovan? zakotveny obezli?ky a ponechny skulinky umo?ujc nap?klad vyhnout se placen dan v pat?i?nm rozsahu. To poslze mnoz boh?i vyuvaj k tvrzen, e ve jimi nahromad?n dobro bylo zskno zkonitou cestou. Znm je v tomto ohledu vrok shora zmn?nho miliard?e W. Buffetta o tom, e plat dan? men ne jeho sekret?ka. ?na za poslednch 20 let vythla z bdy p?t set milion? svch ob?an? dky tomu, e jej rozvoj neel cestou monetarismu a e se obela se bez rad MMF a Sv?tov banky. ?na v tto politice pokra?uje pod nzvem ?nsk sen. K tomu nutno p?i?st t?i sta milion? Brazilc?, kte? se obdobnou, i kdy trochu jinou cestou dokzali vymanit z chudoby dky pozitivn sociln politice Brazlie, kter rovn? p?li nenaslouchala hlas?m neoliberlnch Sibyl.

***

Perli?ky ztisku za z? 2017

*Venezuelsk ministr zahrani? Jorge Arreaza: P?i ternm projevu na Valnm shromd?n Trump oznmil, e USA jsou p?ipraveny k dalm akcm proti Venezuele, pokud jej vlda nezm?n sv?j kurz. Tak pohrozil plnm zni?enm KLDR, jestlie bude ohroovat Spojen stty. Jsme velmi p?ekvapeni dnenm vystoupenm americkho prezidenta. P?edpokld se, e jsme ve sv?tovm st?ed mru a mezinrodnho prva, ale slyeli jsme prav opak. Prezident, kter v OSN vystupuje poprv, mluv o vlce, zni?en zem a blokd? zem. Zd se, e zem? po celm sv?t? poruujc lidsk prva m morln prvo s ostatnmi zem?mi mluvit jako s pod?zenmi, oznmil Arreaza po vystoupen americkho ldra.

*rnsk ministr zahrani? Mohammad Davd Zarf: Trumpovy nestydat a ignorantsk poznmky, jimi ignoroval boj rnu proti terorismu, ukazuj na jeho nedostatek znalost a nev?domost. Byl to ignorantsk a nenvistn projev ze st?edov?ku, kter nestoj za koment?.

*Lardn: Trumpova rtorika p?ipomn spe majitele no?nho klubu ne americkho prezidenta, ?ekl vlivn p?edseda rnskho parlamentu. Trump podle n?j politicky ije stle jet? v 70. letech. Sv?t se zm?nil, Trump to ale nezaznamenal. rn u nen zem komandovanou USA, nbr nezvislm sttem, kter si od nikoho nenech porou?et, ?ekl Lardn.

*Tereza Spencerov: M?la jsem pocit, e americk prezident halek n?kde na triti a ne na p?d? OSN. Naprost kydy, kter nem smysl moc komentovat. Lze shrnout, e jen tak klasicky blbolil, asi jako kad sprvn americk prezident poslednch dvou t? dekd.

*Paul Craig Roberts: Moc by m? zajmalo, zda zm?rem toho, kdo tuto hanebnou ?e? sepsal, bylo zostudit Trumpa a tm t Ameriku. Mezinrodn ankety dokazuj, e sv?t povauje USA za mnohem v?t nebezpe? pro zachovn mru ne Severn Koreu ?i Irn. Avak Trump ozna?il USA za nejv?tho sv?tovho ochrnce mru. A p?itom existoval kdy, ?i existuje dnes ve sv?t? jeho v?t naruitel?

*Podle ruskho sentora Konstantina Kosa?ova se zdlo, jako by Trump?v projev psali dva r?zn lid. Prvn ?st byla proroctvm, druh rozsudkem, dodal.

*Americk velvyslankyn? p?i OSN Nikki Haleyov ?ekla, e severokorejsk reim kemr o vlku a vyzvala sv?t, aby uvalil na reim v Pchjong-jangu nejp?sn?j mon sankce.

*Jsme zcela p?ipraveni na druhou variantu vvoje situace, ale je nedouc. Garantuji vm, e pro Severn Koreu bude zni?ujc. Mm na mysli ?een problmu vojenskou cestou, ?ekl Trump v rmci spole?n tiskov konference se pan?lskm premirem Marianem Rajoyem.

*Mattis's: Protoe neusilujeme o totln zni?en n?jak zem?, konkrtn? Severn Koreje, ale, jak jsem ?ekl, mme mnoho monost to u?init. D?kuji vm, dmy a pnov.

*Nikdy dn jin vlda nepohrozila jin zemi totln zhubou, jak to ve svm projevu v OSN na adresu Severn Koreje u?inil Trump. Stalo se to poprv a v tomhle punktu Trump Hitlera trumfnul.

*Cyril Mrakotsky: Na Trumpov? projevu v OSN je pozoruhodn p?inejmenm fakt, e nebyl odveden v ?et?zech k mezinrodnmu tribunlu v Haagu za avizovan napaden svrchovanho sttu. Je to pop?en zkladn mylenky t OSN, kterou sice zaloil baron Rothschild, ale kter dosud sp?n? p?edstrala roli arbitra mezinrodnho prva. Nebo e by OSN nebyla a tak svrchovan orgn? Nebo jm nen onen Mezinrodn soudn dv?r?

*Ri Yong-ho nazval ve svm projevu prezidenta USA duevn? chorm megalomanem a poznamenal, e je nebezpe?n sv??it mu jadern tla?tko. Tak prohlsil, e Trump p?em?nil Bl d?m na hlu?nou trnici, a slbil, e zaplat za sv vroky na adresu severokorejskho v?dce Kim ?ong-una. Trump mon nev, co pronej jeho sta, ale zajistme mu nsledky p?ekra?ujc vznam jeho slov, p?ekra?ujc to, co doke zvldnout, ?ekl ministr.

*Kdy Kim ozna?il Trumpa jako dotard, komenttor?m nesta?il obvykl p?eklad seniln sta?ec, ale podle Merriam-Websters slovnku by to m?lo znamenat vc: vztekl jako jest?b.

*Severn Korea reagovala na zaveden novch sankc, uvalench na ni Radou bezpe?nosti OSN, vyjd?enm, e Spojen stty by m?ly bt ubity k smrti jako pes nakaen vzteklinou. Rada bezpe?nosti OSN je podle Severn Koreje nstrojem zla a otrokem Washingtonu a mus bt rozbita.

*Kim ?ong-un nazval americk ldry krysami plcmi se ve tm?.

*st?edn telegrafn agentura Koreje je znm svmi ostrmi formulacemi a bojovnou rtorikou na adresu nep?tel Severn Koreje: Nae trp?livost nen nekone?n, poj?me obrtit kontinentln ?st USA v prach a tmu. Chovn Japonc?, zarytch nep?tel korejskho nroda, ns dostv do varu. Na n?, kte? se jet? nevzpamatovali z pr?letu mezikontinentln balistick rakety nad japonskm souostrovm, musme p?esn? zato?it. ?ty?i ostrovy souostrov mus bt zatopeny jadernou bombou ?u?che, u nen pot?eba, aby vedle ns Japonsko existovalo.

*Raketa Hwasong-12 ze Severn Koreje p?ed pr tdny vesele p?elet?la japonsk ostrov Hokkaid. Navzdory silnm prohlenm a p?ipravenm armdm ji ale nikdo nesest?elil.

*Putin: Severn Korea v, e zruen jadernch zbran znamen pozvnku na h?bitov. Ameri?an maj vdycky snahu destabilizovat n?jak stt zevnit?. Zkoueli to v Rusku, zkoueli to jinde, ale nejsem si jist, e se jim to v p?pad? Severn Koreje pln? povede.

*Putin vysv?tlil, pro? je nehorzn dat Rusko, aby podpo?ilo sankce proti KLDR. To je samoz?ejm? nesmysln - za?adit ns na jeden seznam se Severn Koreou a pak dat, abychom jim pomohli v sank?nch cvi?ench proti Severn Koreji.

*Moskva a Peking navrhuj rozumn pln: KLDR zamrazuje jakkoli raketov testy a USA s Jin Koreou pozastavuj velk vojensk cvi?en, k nim se Pchjongjang stav velmi bolestiv?, jako k rudmu hadru toreadora. Aby nikdo nikoho neprovokoval. Washington, Soul a Tokio tuhle iniciativu okamit? odmtly. Msto toho Bl d?m zas a znovu opakuje, e je p?ipraven pout jadern zbran? proti Severn Koreji.

*Ivo ebestk: Propaganda, kterou pouvaly komunistick pi?ky v bvalm politickm systmu ?eskoslovenska, byla neuv??iteln, trapn a sm?n. Ale nic vc. Opravdu nic vc! To propaganda demokratickch Spojench stt?, bohuel p?ebran i ?etnmi evropskmi propagandistickmi centry, oproti neduiv propagand? autoritativnho reimu doshla skute?nho mistrovstv stupidity! Tvrd toti, e Severn Korea chce vojensky napadnout svho souseda na jihu, Japonsko, a dokonce i Spojen stty americk, zemi, kter jako jedin jadern mocnost na sv?t? bez vhn sv jadern zbran? u pouila, a to dokonce v situaci, kdy j samotn dn jadern napaden nehrozilo a kdy bylo ji v podstat? po vlce. Vymyslet si pro Severn Koreu tento argument, to chce hlavu s mozkem hraboe, k?e?ka nebo myi poln. A jestli takov lid ?d Spojen stty americk, vojenskou supervelmoc schopnou rozmetat Zemi na kusy, pak i zap?ishl ateista zvedne o?i k nebi a sepne ruce v tich modlitb?.

*Momentln? jsme sv?dky propagandistickho k?e z dlny vskutku mimo?dnho intelektulnho imbecila, jak se nenael ani v totalitnm ?eskoslovensku, kter se sna vyd?sit sv?t obrazem ?ingischna Kima, jen - pln? bez motivu a hlavn? bez hospod?sk zkladny - chce dobt sv?t a zni?it Ameriku. Jak a ?m by Severn Korea tento sv?j dajn pln uskute?nila a nsledn? zajistila v praxi? Severoatlantick aliance, kter nen ni?m jinm ne vojenskou pa a p?leitostnm kladivem ob?ch nadnrodnch korporac ovldajcch Bl d?m. Uloit si svou vlastn armdu pod dohled jinho sttu to je n?co jako dt si sv auto do ciz gare a nedostat od n kl?e. V politice a v mezinrodnch vztazch se hod kad svinstvo a ze veho se d svinstvo vyrobit, jen kdy existuje p?esn? na?asovan objednvka.

*Mojmr Grygar: Naomi Kleinov, okov doktrna (2010). V kapitole v?novan podrobnmu l?en podnikatelsk a politick kariry Donalda Rumsfelda, ministra obrany ve vld? prezidenta Forda a G. Bushe, jednoho z nejcyni?t?jch zastnc? tvrd linie, se do?teme podivnou zprvu. Rumsfeld byl v roce 2000 jako jedin Ameri?an ?lenem rady nadnrodnho vdsko-vcarskho strojrenskho gigantu Asca Brown Boveri; tho roku tato spole?nost prodala jadernou technologii - Severn Koreji. Nech? odbornci, kte? maj p?stup k neve?ejnm informacm, osv?tl tuto podivnou zprvu. Richard Nixon, kter by m?l, ostatn?, zametat p?ed vlastnm prahem, o Rumsfeldovi ?ekl, e je to veho schopn panchart. Ostatn? Rumsfeld, pokud jde o schopnost hrt obojakou hru, n?co podobnho ji zail. Za to?n vlky, veden Irkem v letech 1980-1988 proti rnu, osobn? jednal se Saddmem Husajnem o vojensk pomoci. Pov?stn je video z roku 1983, kdy si pot?s ruku s irckm dikttorem a p?edv mu prezidentovy dary. On vlastn?, obrazn? ?e?eno, podal ruku ji Kim Ir-Senovi, otci dnenho dikttora. Bylo to p?ed sedmncti lety p?i podpisu kupn smlouvy tkajc se jadern technologie.

*Mezi sv?tovmi ldry byl nep?edvdatelnm pouze Kim ?ong-un. Te? mme dalho - Donalda Trumpa - a brzy zjistme, jakm bude prezidentem.

*Zden?k Zbo?il: Nemusme si sice myslet, podobn? jako Kim ?ong-un, e americk prezident je len sta?ec, ale n?kter jeho vyjd?en k zahrani?n, ale i vnit?n politice Spojench stt? jsou velmi originln.

*Lavrov vyzval Washington a Pchjongjang, aby usilovaly o racionln p?stup a ne bojovaly navzjem, jako d?ti v mate?sk kole.

*Ministr zahrani? N?mecka Sigmar Gabriel: Souhlasm s panem Schulzem, e se pot?ebujeme zbavit jadernch zbran, je se nachzej v na zemi." Podle nepotvrzench daj? je na vojensk zkladn? Bhel rozmst?no asi 20 americkch jadernch bojovch hlavic.

*Tereza Spencerov: Polsko ve svm sou?asnm nacionalistickm laufu a s jakmsi nov? nalezenm sebev?domm, kter se dotk snad a hv?zd, hodl v p?tch patncti letech vynaloit na zbrojen 55 miliard dolar?. To je len ?slo! V korunch ani nespo?tm, kolik nul to m! Pokud to porovnme se sou?asnmi globlnmi vdaji na zbrojen, tak by se Polsko posunulo na ?tvrt nebo pt msto na sv?t?, podle r?zncch se tabulek, a mon by se dostalo i p?ed Rusko, ale ur?it? p?ed ropnou Sadskou Arbii. Stalo by se vojensky nejsiln?jm sttem v Evrop?. Jist?, vichni budou ve stejnm ?asovm obdob zbrojit tak, take to srovnn kulh, ale pro nzornost je to, myslm, dosta?ujc. M?li bychom za humny po?dnho draka! A kdy se tak podvte na seznam nep?tel Polska, na n?m najdete Brusel, Rusko, Ukrajinu a nov? mon i tu Macronovu Francii, tedy vlastn? vechny stty kolem, tak z t vyhldky trochu b?h mrz po zdech. ?ili v koutku due doufm, e se k moci v Polsku v dohledn dob? dostane n?kdo klidn?j, ne jsou ti, kdo aktuln? vldnou. A k tomu byly navc zrovna v Polsku historicky umst?ny jednotky NATO, kter maj zaji?ovat mr v Evrop?. Atmosfra nm hnedka za hranicemi n?jak houstne, e?

*Jeden p?edn ?esk zpravodajsk server zve?ejnil cosi s titulkem ?ei cvi?ili v Izraeli s jednotkou ur?enou ke krocen Palestinc?. Vdy jsem m?la za to, e se krot jen zv?ata. Nevte, jestli se u ns evropsk hodnota hate free vztahuje i na Palestince? A koho tak asi cvi?c ?ei budou krotit tady u ns?

*O Libyi: Nech? to tam cel Haftr se svou armdou nejprve n?jak stabilizuje, nech? uzav?e smr s t?mi, s km to p?jde, a? nleit? vy?e mr s t?mi, s km to nep?jde. A pak se uvid.

*Zd, e i v Kyjev? u dochz trp?livost se Zpadem, kter stle nechce za?t vidlemi hzet ty vysn?n biliony a za?dit Ukrajin? coby matce vech civilizac na Zemi i ve vesmru odpovdajc zaslouen blahobyt. Je mimochodem zvltn, e u druh Zpadem organizovan barevn revoluce na Ukrajin? kon? zase tak ne?astn?. Nebo e by to nebyla nhoda? e by to bylo v kdrech, jak u ns, tak i u nich? A nen nhodou opakovn stejn chyby p?znakem n?jak mentln choroby?

*Politick elity problmy spe vyrb?j, ne ?e.

*Le je alternativn pravdou.

*Evropsk unie si ud?l Nobelovu cenu mru za to, e se uvnit? Unie nevede vlka. e je to pr zsluha EU. Vdy? je to k smchu. Kdo by tady vedl n?jakou vlku, kdy dn ten stt nem po?dnou armdu? Je to komick. Nae armda se pon?kud podob armd? Haiti, o kter se ?kalo, e m vc generl? ne vojk?.

*?na a Rusko p?ekonvaj a uzurpuj Spojen stty a zbytek Zpadu dky technologim, kter jim dodvaj mimozem?an.

*V prvn fzi jadern vlky kapitalist z bjnho zpadu po?taj s likvidaci v?tiny raketovho potencilu Ruska - pro krtk vzdlenosti raket USSA k clovm ter??m a dalekm vzdlenostem ruskch raket k americkm ter??m.

*Pr hodin po sest?elen M17 prezident USA Bombrack Bombama referoval o rusk stop?.

*Ve zmn?nm rozhovoru ?ekla, e v roce 1948 nebyla v ?eskoslovensku sov?tsk okupace. ?ulk na to reagoval: Ale m?li jsme sov?tsk poradce. koda, e histori?ka nenamtla, e je-li sama p?tomnost poradc? okupac, pak bylo Rusko za Jelcina okupovno Ameri?any. Kad moc m svoje ob?ti. Obdob 1948-56 postihlo asi 5% populace. ?e?eno s Ji?m Suchm, pro skute?n historiky je nebezpe?n domnvat se cokoli.

*A do roku 1970 nehrla lidsk prva v politickm a vojenskm uvaovn Zpadu dnou roli. V pop?ed byl boj proti komunismu a slouil jako omluva pro prakticky vechny invaze, bez ohledu na vlky nebo utajen operace. A pak v roce 1977 americk prezident Jimmy Carter navrhl p?eorientovat se na boj za lidsk prva. Tento p?stup se stal novou strategi ideologick konfrontace se SSSR a socialismem. A dky n se j poda?ilo usp?t, protoe apelovala na touhu lid ukon?it konfrontaci blok?. Tato strategie byla sp?n tak proto, nebo? na pozad boje za lidsk prva nebyly hospod?sk a politick zjmy, kter za n stly, tak npadn, vysv?tluje Contra Magazin. Udlosti ve sv?t? se stle mn? vysv?tlovaly z hlediska politickch a ekonomickch zjm? a stle vce - z hlediska morlnho boje mezi dobrem a zlem. Do mdy vstoupila zm?na, aby se zlepila situace v oblasti lidskch prv. P?evraty se uskute??ovaly pomoc barevnch revoluc nebo otev?ench vojenskch vpd?.

*A budoucnost taky vypad dob?e: Polsko bude chrn?no n?jakm zzra?nm ttem, kter vytvo?ily stovky lid, modlcch se r?enec podl polskch hranic. Polsko m nyn tak mocnou zbra?, e ani Kim Jon un by se neodvil na ns zato?it, je ovem mon, e funguje jen proti muslim?m. Nejsem si jist, protoe to nen jasn z informac, poskytnutch organiztory tto akce. Avak historie ns u?, e to fungovalo i proti bolevik?m: Panna Maria nm u pomohla i v minulosti. Podle prezidenta Dudy byla naplnovna bitva o Varavu v roce 1920 na 15. srpna, na Den nanebevzet Panny Marie, a jedin? proto se nm poda?ilo zachrnit Evropu p?ed bolevickmi hordami. Osobn? si myslm, e bylo velmi laskav od bolevik?, e se s nmi p?edem dohodli o naplnovn vlky.

*Ameri?an se nemohou sm?it s tm, e po skon?en studen vlky a obdob, kdy se jim zdlo, e jsou absolutnmi pny, se najednou za?aly objevovat p?znaky toho, e ne kad je ochoten hrt v orchestru, jeho dirigent se nachz ve Washingtonu. e jsou zem? nebo lid, kte? cht?j hrt slo nebo v duetu nebo v kvintetu. e jsou r?zn nry a kad z nich je zajmav a svm zp?sobem p?italiv. Z n?jakho d?vodu to vyvolv odtren. A v tom oni vid podrvn americkch zjm?, zd?raznil rusk diplomat.

*Viceprezident USA Michael Pence den po p?ijet sankc ?ekl: V sou?asn dob? se Rusko jako obvykle sna naruovat mezinrodn hranice silou, podkopv demokratick suvernn stty a rozd?luje svobodn nrody Evropy. Prezident Trump vyzval Rusko, aby ukon?ilo svoje destabiliza?n d?n na Ukrajin? a v jinch mstech a ukon?ilo podporu vraednm reim?m, jako je Severn Korea a Irn. To znamen, e Rusko se mus vzdt Donbasu, vrtit Krym, opustit sv spojence v Srii, zp?etrhat sv spojenectv s ?nou. A to je minimum, co po Rusku USA cht?j. Jinak ?e?eno: Rusko m zcela kapitulovat - a jen s takovm Ruskem la za?tek 90. let, kter odkv vechno, je Trump ochoten se p?telit. Nemal poadavek.

*Tereza Spencerov: Mimochodem, nevte, kolika generl? ve veden sttu je t?eba, abychom mohli za?t mluvit o vojensk junt?? Ruku na srdce, pokud nejsou za vle?n zlo?iny souzeni a odsouzeni Bush, Blair, Clintonov, Albrightov, mrov nobelista Obama, Sarkozy a spousta dalch, tak pro? by jedinm vle?nm zlo?incem m?l bt zrovna Bar Asad, kter jet? k tomu ani nezato?il na dnou jinou zemi a nestal se tak agresorem? Nebo e by kouzlo spo?valo prv? v tom? Nechme toho, je to k uzoufn zbyte?n debata.

*Existuj hlubok faktory, je ur?uj politiku USA ve sv?t?. K t?mto faktor?m pat? jistota Ameri?an?, e maj vjime?nou zemi, kterou Pnb?h p?edur?il k tomu, aby vedla ostatn za sebou, ?ekl Kisljak v interview pro list Izvestija.

*Petro Poroenko: Mr na Donbase lze doshnout pouze politickou a diplomatickou cestou, ale za p?tomnosti siln armdy.

*Milan Syru?ek: Vybuchly p?ece dv? jadern bomby a zabily hrnn? kolem t? set tisc Japonc?. T?ch, kte? ani nebojovali. Nezabila ani jednoho z japonskch politickch ?initel? a generl?, kte? Japonsko p?ivedli do vlky. Ani jednoho z vojk?, kte? se dobrovoln? dopout?li masakr? a krutost. Bylo to spravedliv? Vm, tvrd se, e bomby uspily konec vlky. O kolik lidskch ivot?? Nebo se snad Japonci, ti, kte? nebojuj, obd?lvaj sv pole, pracuj v tovrnch, nerovnaj ostatnm lidem? Jsou to jen mravenci, kter m?eme prost? zalpnout, kdy mme k tomu dobrou botu? Myslm si, e kdy uvaujeme o politickch tazch na t pomysln sv?tov achovnici, pomjme p?ce, vdy? padnout m krl. Vlky ve Vietnamu. Aby Kissinger doshl lepch mrovch podmnek, nechal p?edevm v poslednch dvou letech masov? bombardovat nejen Vietnam, ale cel pohrani? Laosu a Kambode. Jak znm texty dohod, vsledek by byl stejn i bez t?ch nlet?. A za to dostal dokonce Nobelovu cenu mru, jen Francie na n?j vydala zatyka? jako na masovho vraha! Tak prost? pot nikdy nep?ijel do Pa?e. Nastala by v p?pad? vojenskho zsahu USA v Severn Koreji druh Korea a Vietnam? Rozhodnut je p?edevm na americkm prezidentovi: Potrest severokorejsk v?dce tm, e potrest korejsk lid? ?na a Rusko pot?ebuj KLDR, aby se cel Korejsk poloostrov prost?ednictvm soulsk vldy nestal americkou zkladnou.

*Dvn sen Anglosas?: Rusk ekonomika je zaloena na nezaslouench (ano, prv? tak to je napsno!) p?jmech z t?by a prodeje p?rodnch zdroj?. Zesnul Zbigniew Brzezinski napsal dlouho p?ed rokem 2017: Rusko mus bt rozd?leno do t? samostatnch stt? - jeden s centrem v Petrohradu, druh s centrem v Moskv?, Sibi? vy?lenit do samostatnho sttu. Samoz?ejm? tak, aby zdroje t?chto zemch nespravovalo Rusko, ale civilizovan sv?t. P. S. Takovch hrobnk? Ruska byly za 1000 let destky milion?. N?kte? poh?bvali a poh?bvaj Rusko v mdich, jin p?ichzeli na rusk zem se zbran?mi, aby spravedliv? rozd?lili bohatstv Ruska.

*USA a Anglosasov jsou nejv?t zlo na tto planet?. IS je proti tomu vlan ?aj. USA shnij sebedestrukc! Jejich veden rozsv pravdu a lsku po celm sv?t? ohn?m a me?em.

*Vyplaen premir Netanjhu u p?l roku piln? pendluje mezi Moskvou a Tel-Avivem. Jene vt?z nyn?j lokln vlky na Blzkm vchod? jmnem Putin mu ?ekl, e Irn je strategick spojenec Ruska, zatmco Izrael je d?leit spojenec Ruska. Jemn, ale d?leit rozdl, e ano.

*Ale Amerika, to jsme my id, a Ameri?ani to v?d To jsou slova Ariela arona zvanho ?eznk ze Sabry a atly, idovsk to terorista, pot bval generl IDF a pozd?j politik ve funkci p?edsedy vldy.

*Petar Volgin: Jen hypoteticky si p?edstavme, e by ke sjednocen Koreje dolo. e by se spojila vznamn ekonomick sla Jihu a vojensk sla Severu a sv?t by musel brt vn? novou mocensko-politickou entitu vlastnc nuklern potencil. Podle znm fikce z roku 1994 by ibiek rozkvetl a nemusel by se chovat podle p?edstav evropskch ochrnc? lidskch prv a dikttor? hodnot. Za prv, za ve m?ou komunist. Za druh, slunce a vzduch pro kadou ivou bytost vychz z jednoho, jedinho msta - ze Spojench stt? americkch. A za t?et, existuje jedna p?ern, zl, ale tak stran? zl zem?, e lze jen t?ko nalzt dostatek slov, kter by to stran zlo popsaly - Rusko. Nech? si pravicov tlibov obvaj sv?j vyonanovan sv?t a pit hr?zou jen kdy usly slovo komunista nebo Putin. A? se modl p?tkrt denn?, obraceje obli?ej k Bruselu ?i Washingtonu. Jestli je toto jejich p?irozen volba, pak my, normln lid, rozum se, ji budeme respektovat. Ale prosm, bu?te tak dob? a nenu?te ostatn sdlet vae uboh nzory. Nevysv?tlujte nm, kter hodnoty jsou sprvn, a kter ne, kter pamtnky mme bourat, a kter nechat. A co je nejd?leit?j, neur?ujte ostatnm, kdo m prvo vyjad?ovat se, a kdo nesm. Cht?j nastolit spole?nost, kde bude msto jen pro jednu jedinou pravdu, s kterou nem nikdo prvo nesouhlasit. Mm vak pro n? patnou zprvu, nikdy se to nestane.

*Rusov k ovlivn?n voleb vyuili Facebook. Pro? myslte, e do voleb vkldaj astronomick sumy zbrojn pr?mysl, energetick pr?mysl, agropr?mysl, Wall Street a banky, farmaceutick spole?nosti atd. atd., jestlie jejich myslem nen volby ovlivnit? Stejn? d?leitou otzkou je toti ta, co je to za lidi, kte? se tak usilovn? sna p?esv?d?it Ameri?any o tom, e vliv Ruska v USA p?evld nad vlivem USA samotnch? Uv?domuj si tihle idioti, strkajc nm tenhle nzor neustle p?ed o?i, jakho impotenta svm nzorem ?in z domn?l supervelmoci? Jak toti m?e bt sv?tovldnou mocnost, jakou podle sionistickch neokonzervativc? dajn? Amerika je, kdy Rusko doke rozhodnout, kdo bude prezidentem Spojench stt?? Kdy si tito imbecilov kone?n? uv?dom, e kdy vznej obvin?n, pro kter nemaj d?kaz, kresl obraz Spojench stt? jako zem? hloup, poetil, nekompetentn a stupidn tak, e je to a k nev?e.

*Putin: Je obtn hovo?it s lidmi, kte? si pletou Rakousko (Austria) s Austrli (Australia). Nic s tm vak neud?lme. Takov je rove? politick kultury americkho establishmentu. Nu a pokud jde o americk lid, ten je nade vechno velkodun, kdy se doke s tolika politicky nezcivilizovanmi lidmi ve sv vld? sm?it.

*P?i veden vojensk operace alianc NATO proti Srbsku, bez p?edchozho souhlasu Rady bezpe?nosti OSN, Ameri?an s sp?chem roztrhali p?vodn stt proto, aby se Kosovo stalo nezvislm sttem, ani by se kv?li tomu kterkoli nrod sv?ta odvil otev?en? protestovat.

*Podle Tehernu to znamen, e USA Daes sp manauj, ne likviduj.

*Trump: Co se t?e Srie, krom? zabjen (bojovnk?) Islmskho sttu, tam skoro nemme co d?lat.

*P?ed pr dny Washington oznmil, e zvyuje po?et svch plavidel v Jiho?nskm mo?i, aby tak ?nu uv?domil o tom, e Jiho?nsk mo?e nen ?nsk, ale americk.

*Chru?ov ?ekl: My mme neshody jen v otzce p?dy. A kdy se ho zeptali, v ?em ty neshody spo?vaj, tak odpov?d?l: Kdo do n koho rychleji poh?b!

*Mn? osobn? ale nejvc pobavilo, e zatmco Poroenko p?ed pr dny zase d?razn? varoval Evropu, e se chyst rusk agrese, Saakavili ho obvinil, e p?ijm rozkazy od Putina Neuv??iteln.

*Francouzsk ministr obrany Florencie Parly odsoudil cvi?en Zpad 2017 jako dal p?klad Putinovy strategie zastraovn, kter zahrnuje tak rekordn po?et ruskch vpd? do vzdunho prostoru NATO. Rusko ns testuje a zkou ns p?i kad p?leitosti, dodal britsk ministr obrany Michael Fallon.

*Michal Romancov: Nedomnvm se, e by m?lo Rusko kapacity zahjit n?jak vpad, ale ne?km, e nemaj chu?, sd?lil. Dokud bude existovat Evropsk unie nebo jin platforma zpadnch demokraci, tak se nemusme podle m? fyzicky bt dnho toku z Ruska nam sm?rem. Integrace do NATO a EU nm dv pocit bezpe?.

*Pokud jsou Francouzi prvem hrdi na svho csa?e a Britov na Nelsona a na Churchilla, my mme prvo bt hrdi na to, co dokzali n?me?t vojci v obou sv?tovch vlkch, ?ekl Alexander Gauland.

*Klaus Madersbacher: Nejagresivn?j darebck stt na doby? Letadly bombarduje a ni? elektrrny, systmy rozvodu pitn vody, kanaliza?n odpadov systmy, a to bu? on sm, ?i v rmci r?znch koalic. A potom? Potom uval na poni?enou zemi sankce, aby j znemonil p?sun materilu, pot?ebnho na opravu zni?ench za?zen. Anebo se postar, aby se do postien zem? nedostaly pot?ebn potraviny a lky ?i cokoliv jinho, co kriminln mozky r?znch ?dcch center povauj za p?hodn v zjmu zten ?i zni?en ivota lid, kte? neposlouchaj. A tak se d?ve nebo pozd?ji dostav o?ekvan efekt, kter nelze nazvat jinak ne jako naplnovanou masovou vradu. To ve se v minulch letech udlo v Afghnistnu, v Irku, v Libyi, v Srii a nej?erstv?ji pak v Jemenu a v Gaze. Fakt, e se zpadn mdia se o t?chto zlo?inech proti lidskosti nezmi?uj, ?in z t?chto svobodnch mdi stejn zlo?ince, jak jsou ti, kte? je pchaj, a stav je pln? na rove? mdi nacistickch. Zmi?ovan teroristick velmoc, tak i vechny jej teroristick a represvn sloky se p?es vechny sv zjevn zlo?iny proti mru a humanit?, t? ve sv?t? stle jet? pom?rn? dobr pov?sti i respektu. Co m?e bt jedin? rysem i symptomem sv?ta, jeho duevn stav se nalz hluboce v oblasti patologie. I zde se tedy z?ejm? jedn o epidemii. O mor, zasahujc lidsk mozky.

*Peter: M. Thatcherov kedysi vyslovila tto vetu: Pod?a hodnotenia svetovho spolo?enstva je ekonomicky uito?n, aby na zem Ruska ilo 15 milinov ?ud. Tlmo?nk myslel, e zle rozumel a preloil-50 milinov. Thatcherov ho vak okamite opravila a zopakovala - 15 milinov. O nieko?ko rokov neskr t ist vetu o nutnosti zni? po?et obyvate?ov Ruska na 15 milinov zopakovala aj M. Albrightov a ete neskr aj H. Clintonov (t u bola ve?korysejia a povolila Rusku 50 milinov obyvate?ov). Ani jedna z tch troch hyen nepovedala, ako bude naloen so 130 milinmi obyvate?ov RF, ktor sa stan tm pdom prebyto?nmi. Preto si myslm, e t manipultori na zpade ns maj len za biomasu.

*Dky americkm pkm Sadov dostali u v roce 2015 neuv??iteln prvo vyet?ovat si sv vle?n zlo?iny spchan agres do Jemenu sami, co jim umo?ovalo v uplynulch dvou letech v OSN spolehliv? uml?et jakoukoli kritiku. Jak ostatn? konstatoval legendrn velitel rnskch Revolu?nch gard generl Sulejmn, vlka proti Jemenu je ze veho nejvc d?sledkem sadsk ztrty zdravho rozumu.

*Generl Joseph Dunford: V sou?asn dob? Rusko p?edstavuje nejv?t rozsah vojenskch vzev a z?stv jedinou monou existen?n hrozbou pro Spojen stty. I nadle investuje do cel ?ady monost, kter omezuj nai schopnost promtat slu v Evrop?, a nae alian?n zvazky v??i NATO. I kdy Severn Korea, rn a IS jsou regionln i globln hrozbou a jasn? ukazuj sv?j kodliv vliv, nikdo z nich nep?edstavuje existen?n hrozbu pro n nrod. Rusko a ?na - to jsou jin kategorie, uvedl Dunford. K tm?? neuv??itelnm ruskm zlo?in?m pat?, e usiluje o podkopn d?v?ryhodnosti NATO. Vyhls Rusku a ?n? vlku a ukon? tuto hrozbu preventivnm derem?

*Rusko pot?ebuje Zpad jednak jako soupe?e, tak jako partnera, a proto se ho Kreml sna vlkat do pasti spoluprce, tvrd ?asopis Forbes. Je spoluprce Ruska a Zpadu past? Byla by tedy nespoluprce Ruska a Zpadu vchodiskem?

*Bajabatur tak vyjd?il p?ekvapen, e se dosud nepoda?ilo skon?it s IS, nehled? na to, e proti n?mu bojuj armdy destek stt?.

*Moskva by m?la od prezidenta Trumpa poadovat p?edn vojenskmu tribunlu ty americk vojensk velitele a pracovnky zvltnch slueb, kte? hraj v Srii na stran? terorist?. Za toto se podle prva Spojench stt? p?edpokld elektrick k?eslo, ?ekl Korot?enko.

*Vojensk rozpo?et USA ve vi 700 miliard dolar? znamen trojnsobn? vy vojensk vdaje ne m ?na nebo desetkrt vy ne Rusko. Podle SIPRI vojensk vdaje USA ji dnes p?edstavuj vce ne t?etinu celosv?tovch vojenskch rozpo?t?. K 1. lednu letonho roku je ve sv?t? celkem 14.935 jadernch hlavic.

*Sankce umonily snit rozsah agrese Ruska proti Ukrajin? a p?isp?ly k tomu, e Moskva p?istoupila na Minsk dohody, ?ekl bval koordintor MZV USA pro sankce Danil Fried.

*P?i cvi?en Zpad 2017 nejv?t pozornost vyvolala reakce Litvy na dajn naruen vzdunho prostoru republiky ze strany ruskch vojenskch dopravnch letadel. A?koliv polskho ministra obrany s jeho prohlenm o tom, e v rmci cvi?en se pouvaj jadern zbran?", st? n?kdo trumfne.

*Dokument ministerstva zahrani? USA z roku 1960, tedy zhruba z doby, kdy se Ameri?an chystali uvalit na Kubu hospod?sk embargo: Nejvhodn?j zp?sob, jak Castra v dohledn dob? zbavit podpory, jsou deziluze a roztrp?enost vyvolan ekonomickou nespokojenost a strdnm. Je t?eba rychle vyut jakkoli prost?edky k oslaben hospod?skho ivota na Kub?. Co nej?inn?j kampa?, je bude mt za nsledek odep?en pen?z a zsob ur?ench pro Kubu, zp?sob snen plat?, vyvol hlad, zoufalstv a povede ke svren vldy.

*Cynick definice p?itom ?k n?co jako terorista je ten, kdo ubliuje nm, zatmco kdy t ubliuje jim, m?e to bt dokonce i bojovnk za demokracii.

*Juncker: Evropsk unie m 5,5 milionu kilometr? ?tvere?nch, pouze Rusko m 17,5 milion? kilometr? ?tvere?nch. N?jak dal otzky?

*Se samotnm Hitlerem se nicmn? Husajn setkal a v listopadu roku 1941. Hitler p?ijal muftho s poctami jako skute?nou hlavu spojeneckho sttu a n?meck nacistick propaganda v?novala setkn mimo?dnou pozornost a nleit? ji vyuila. Hitler byl muftm poct?n titulem ?estn muslim a muftho obda?il titulem ?estn rijec. Kdy bude poct?na Merkelov?

*Jozef B. Ftorek: Edward L. Bernays ve sv Propagand? (1928) sue konstatuje, e kandidt na prezidenta USA m?e bt vybrn na zklad? irok ve?ejn podpory, stejn? tak ovem m?e o jeho osob? rozhodnout i p?l tuctu mu?, kte? zasedli okolo stolu v hotelovm pokoji. Jinak ?e?eno, kdy takov politice dte sprvn p?vlastek a douc vklad, podpo?en falenmi argumenty a d?kazy, m?e se vlka vbojn stt vlkou nutnou a vlastn? obrannou.

*George W. Bush a viceprezident Richard Bruce Cheney si vymohli, e jejich oficiln vpov?? k 11. z? bude mt nsledujc podmnky: -bez p?tomnosti ve?ejnosti, -bez audiovizulnho zznamu, -bez po?zen psemnho zznamu, -bez nutnosti vypovdat pod p?sahou, -vpov?? absolvuj spolu, nikoli odd?len?, jinak ji neud?laj.

*Jestlie nejsme schopni podchytit finan?n toky zlo?inc?, tyran? a zamezit jejich vyzbrojovn, pak si zasloume to, co mme, a nem smysl tvrdit, e hjme demokracii.

*N?mecko trpilo sv?t nacismem a te? ho trp humanismem. Fanoukem Merkelov m?e bt pouze postien jedinec. Asi si chce vzt do N?mecka celou Afriku.

*N?jak pou?en z d?jin? No, Britnie a Francie ns tehdy zradily, ale dnes jsou zase mezi naimi hlavnmi spojenci. e by se d?jiny neopakovaly?

*Kissinger: Pokud se m?lo rozi?ovat NATO, tak jenom o Rusko, a postkomunistick zem? m?ly z?stat v ?ekrn? a sv?t by m?l po problmech.

*Radek Kalousek amberk: Boj proti anticiviliza?nmu islmskmu terorismu je jako boj proti komunismu, ?kala elezn Lady TINA. Ale lidi v naem spojeneckm Albionu ji nechpali, a kdy um?ela, tak si zpvali Ding dong the witch is dead.

*Tereza Spencerov: Je ironi, e jedinho, fakt jedinho, stoupence ir?t Kurdov nali v Izraeli, kter jejich nezvislost podporuje. Byl toti nejv?tm odb?ratelem ropy, kter byla levn, protoe fakticky ukraden irckmu sttu, a navc v Kurdech vid prodlouenou ruku ve svm nekon?cm boji s rnem. Je jen ironi osudu, e t Izrael odmt p?iznat prvo na sebeur?en Palestinc?m, ale takov je u n sv?t.

*Vladimr ilin: Hr?za, co se d?je na Ukrajin?, jak hr?za na Majdanu, kde rozst?leli Nebeskou setninu. Ale my jsme p?edtm rozst?leli sv?j parlament, svoji sttn moc, kter se opil vlela v Kremlu. Vzpomnte si, jak Jelcinova klika ost?elovala parlament?

*Julie Tymoenkov, kter je znma svou k?i?lovou ?estnost, nazvala Poroenka pinavm zkorumpovanm lotrem. Ano, Ukrajina p?ece nem velk vb?r, napsal sentor Alexej Pukov na Twitteru.

*Francouzsk politika a funk?nost se u dvno rozely do r?znch sv?tovch stran.

*Afghnsk prezident poradil t?m, kdo cht?j jednat s Trumpem. Na otzku, jak je Trump p?i jednn, Ghn odpov?d?l: Je zapojen, informovan, je p?ipraven se dvat a poslouchat. Ale vyaduje to velkou p?pravu. Pokud chcete zachovat jeho zapojen, tak je lep mu sd?lit vechny informace do dvou minut.

*Jakov Kedmi: Ale protirusk postoj Velk Britnie je jet? star a patologi?t?j ne americk.

*Jon Henley: Populist ?asto vznej sprvn otzky, ale dvaj na n? nesprvn odpov?di.

*e Klaus a Zeman (a z?ejm? i n?kte? dal prognostici) jsou rut agenti, je kadmu normlnmu ?lov?ku jasn. Mn? jasn u je, pro? nejsou za svou nebezpe?nou protisttn ?innost sthni a po prvu potrestni.

*Mohu vs uklidnit, na tom co ?k Stropnick, prd zle. O sv?tov politice (a v mnohm i o na) se dnes rozhoduje pln? jinde. Tito pouci nemaj v?t vznam, ne m?li p?edstavitel vldy za protektortu Bhmen und Mhren. Jak jim na stole p?istanou noty, tak zpvaj.

*M?eme dnes zodpov?dn? tvrdit, e kdyby m?la Jugoslvie rakety st?ednho doletu a on?ch est jadernch hlavic, dn vlka by nebyla. Dorde Blagojevi? zem?el v roce 2012. Jeho analza, jak se brnit agresi NATO, je vak stle aktuln - odstraujcmi zbran?mi.

*Ivo ebestk: P?ijet k?es?anstv, a? u z Vchodu nebo ze Zpadu pro n? p?edstavovalo n?co, co by se dalo nazvat p?ijetm do lepch kruh?, do vy civilizovan?j spole?nosti, p?slunost k n??emu v?tmu a stabilnmu. Zkrtka asi n?co jako vstup do Evropy.

*Oskar Krej?: Nvrat k normlu, jen na vy chaoti?t?j rovni. Migrant m v?t prva ne p?vodn obyvatel, m?e se pohybovat v prostoru bez pasu, je t?eba se o n?j sociln? postarat vce, ne se starme o naeho nezam?stnanho nebo bezdomovce. Tm ne?km, e se nemme starat o migranty, ale pojet menina m v?t prva ne v?tina je nesmysl. Jde o poruen ideje lidskch prv, ne o napln?n.

*Vclav Klaus: Zkratka EU by se te? dala zm?nit na MM, ?ili Merkelov a Macon.

*Ilona vihlkov: Zpadnm elitm se ten zvod ke dnu, neboli zvod konkurenceschopnosti, troku vymknul z rukou.

*Lka? l?. Kdyby i uzdravoval, p?iel by o prci.

*V?tina dotac je dnes sm??ovna na nevrobu potravin, nejvce pen?z dostv ten, kter nic nevyrb, dvakrt za rok posek trvu, bydl na Vclavku a pole m na umav?. To je v ?echch model nejlepho zem?d?lce. A ten dostv nejvce pen?z. est tisc lid, ?ednk?, se star o ?esk zem?d?lstv. Neskute?n. Za Frantika Josefa v roce 1900 existovalo ministerstvo orby pro ?echy a Moravu, kter spravovalo skoro 5 milin? domk?? a malorolnk? - a tehdy tam pracovalo 88 ?ednk?!

*t?pn Kotrba: Kapitalista se ani ?sti vytvo?en nadhodnoty ve prosp?ch d?lnk? dobrovoln? nevzd. Nutn je mu ji vzt. Sttnm zsahem, nebo s vidlemi v ruce. Levicov poslanci parlamentu vid?li b?hem sn?movnch promluv tehdej kapitalismus jako zlo?inn a sttn moc jako zavrenhodnou.

*M. Fendrych o T. Halkovi: Super prezidentsk kandidt! (Jen mu sehnat vhodn nrod, kter by ho zvolil.)

*Demokracie nezn pojem sout? o moc, protoe ona sama je tou moc.

*Jan Schneider: Proto ti nov? povstal protidezinforma?n bojovnci nerozborn? a neochv?jn? dt ohe? a sru na nep?telskou propagandu a ideologick p?soben z Vchodu (vborn? se jim p?itom hod terminologie a metodika z dob, kdy se ohe? a sra dtily proti Zpadu). Vdy? na potrn dezinformac se hod snad jedin? takov lid, kte? u v normlnm, smysluplnm pracovnm procesu nemaj anci, nechytaj se, jsou to obtn? zam?stnavateln lz?i! Jak ti ale potom dokou bt vd??n a vynalzav! Najdou ?ernou ko?ku v ?ern komo?e, i kdy tam nen! Koba Vissarionovi? by se dmul pchou z takovch u?ednk?!

*Habsbursk csa? Franz Jozef der Erste prohlsil, e jeho hlavnm kolem je chrnit sv nrody p?ed jejich politiky.

*Murray Rothbard dv p?ednost svobod? p?ed rovnost, a to proto, e si mysl, e pokusy za?dit rovnost se rovnaj vzpou?e proti p?rod?.

*Ivo ebestk: Noviny jsou zbo. Jsou modern zbo vyrb?n za pomoc nejmodern?jch grafickch a polygrafickch technologi. A jako takov mus vypadat a mus se tak chovat. Clem mdi nen informovat ?ten?e, divka ?i poslucha?e, ale zasypat jej vm, co by - podle mn?n medilnch spole?nost a analytik? - m?l ?i mohl pot?ebovat k ivotu. Lavina navzjem nesouvisejcch informac nem ?ten?e, poslucha?e, divka, pou?it, vzd?lat, napomoci mu k pochopen problmu v jeho celistvosti a k odkryt kauzality. M jej pouze p?idusit na dobu nezbytn? nutnou do p?pravy novho vydn. Je-li adrest mainstreamovch p?val? vystaven t?mto sn?hovm bou?m po dostate?n? dlouhou dobu, pak se minimalizuje riziko, e bude n?kdy n?jakm zchran?em z laviny vyhrabn a za pomoci rumu resuscitovn. Anglickmu romanopisci a urnalistovi, Danielu Defoe, za jeho politickou otev?enost anglick ?ady jeho ?asopis nejenom zastavily, ale milho otce Robinsona Crusoe daly p?ivzat na pran?. Mainstream je velik a bohat. Jeho majitel pat? sami ke kruh?m, kter nedemokratickmi zp?soby ?d demokraticky strukturovanou spole?nost. Smyslem je u jedin? pr?myslov vroba nosi?? inzerce a informa?nch st?epin.

*Karel Ss: Neblah ?eck tden! LIDL vymazal z ?eckch klter? k?e. Protestoval i primas ?esk Duka. Jene! Nejd?ve odstranili hv?zdy. Ovce vak zav?t?ily, a kdy jim sundali k?e. Brzy dojde i na ?esk eny - nebudou u mt m?s?ky, nbr p?lm?s?ky. Jet? t?st, e budou nosit burky, take se to nepozn.

*A jak si viml Karl Marx, pokud zm?nte p?evldajc vrobn zp?sob, sociln a politick struktura se tak zm?n.

*Zden?k Zbo?il: ?e?i pana MV Chovance o prvnm sttu sv?d? nejen o tom, e to na plze?skch prvech vzal okolo prvnho pozitivismu a p?li rychle a e nev, e podle zkon? se soudilo a odsuzovalo v N?mecku i za nacismu a e odvolvn se na literu zkonu je jen nezbytnm p?edpokladem, ale jet? to neznamen, e spravedlnosti bylo u?in?no zadost. Snad by si mohli zapomn?tliv pnov vzpomenout, e v N?mecku existoval ?sk osdlovac ?ad pro st?edn a vchodn Evropu (a tak do ? agendy spadal), ?m se zabval a kdo jeho ?innost souvisejc se zavlknm osob na otrockou prci do zahrani? ukon?il.

*Z knihy Hillary Clintonov jsme se dozv?d?li, e Bush se domnval, e se mu poda?ilo odhalit jeho dui. J jsem, ale na to vtipn? reagovala: Je to agent KGB A ten nem dui u z podstaty.

*Koller: Tavic kotel v EU se nekon s vjimkou nepo?etnch psychicky naruench ?i morln? pobloudilch oklivek, blznivek, pracovnic neziskovek a prostitutek nadench africkou insemina?n mis placenou z dan ob?an? EU.

*Tento stav, kter se neustle zabv seznamy estbk?, nikdy nedokzal vydat seznam protektortnch gestapk?. P?itom jej m v archivu bezpe?nostnch sloek dvno zpracovn! Ministerstvo vnitra K ?s. Z-II-3065-28/4-46, co dokld, e seznam byl vypracovn ji roku 1946! A doposud nebyl zve?ejn?n, p?estoe dvno byly zve?ejn?ny panem Cibulkou seznamy Stb a pak oficiln seznamy podle ministerstva. A v citovanm seznamu gestapa je registrovn 5.861 gestapk. Co to pravil president dr. Bene? Nezapome?te ani jedn adresy a jmna gestapka, kter se na okupace ?astnil! Je to v jeho publikaci Stati a projevy.

*Jan ?ulk: Drtiv v?tina ?eskch ob?an?, kter chce pro Babie hlasovat, jsou s odput?nm naprost idioti.

*Poslejte do Parlamentnch list? k publikaci ?asto blbosti, v zjmu ozdraven ?esk spole?nosti, doporu?uje Jan ?ulk.

*Vladimr Ku?era: Ne?kejte, prosm, nic o pinav p?n? diskus na socilnch stch. Poslechn?te si debaty v hospodch ?i tramvajch. To by musela bt pinav p?na skoro vude. Ale ona nejsp - vytkajc po kopcch z du zna?n ?sti ?esk populace (hanbm se ?ci nroda, to je pro tuto l?zu ozna?en p?li vzcn, by? si ho ona sama tak rda bere do ?umku) asi je. Dejte jim referendum a dodaj vm V?dce.

*Laco Dczi: Bejt blbej a zlej, to je nejhor kombinace - blb a zl jsou komunisti. Kdy jsem v ?echch, ob?as v televizi zahldnu toho Filipa a vdycky ho mm p?ernou chu? zabt. Filip i vichni ostatn se tv?, jako by cht?li lidem pomhat, ale je to jinak. ?ekl bych mu: Vy u jste p?ece pomhali - nathli jste ostnat drty, nastraili miny, st?leli jste lidi, tak s ?m jet? chce, ty ?urku, ty hovado zasran dojeban zfakovan a zkurven, s ?m chce jet? pomhat, svin?? Jak m?e bejt tak drzej? To vy jste sem na dvacet let natahali Rusy. A pak za?al vzpomnat, jak sm proil 21. srpen 1968. Na?e se zapojil do d?n. U budovy rozhlasu to pak jelo - to vezme majzlk, kladivo, bum, do dry vzadu v tanku, kde jsou barely s naftou, str? noviny, podpl je a tank za?ne ho?et jak svin?. Jeden majzlk jsem si taky vyp?j?il, na tom nebylo nic a tak riskantnho - byl jsi vzadu pod tankem, nevid?li t?, zaplils noviny a hnal do prdele. No a n?kdy hned potom se uplil Palach, ale n?co ti ?eknu: Za dnej nrod na sv?t? se nevyplat ob?tovat, protoe co je nrod? Nrod je sbor blb?, na nrod se vdycky vyser.

*K mrt Vladimra Brabce se vyjd?il i herec Ji? Maryko. Napsal, e zem?el Zeman. Um?el Zeman. Bohuel major napsal doslova.

*Europoslanec Jan Zahradil (ODS): Karel Gott je Gustv Husk ?eskoslovenskho popu. Nesnel jsem ho jako koprovku, a z?stalo mi to.

*Veronika Suov-Salminen: Obrazovka po?ta?e se ne?erven. Sprostota a hloupost se schovvaj za frzemi o svobod? slova. Stud zmizel z obzor?. Ferguson p?ipomn, e knihtisk se stal mdiem, kter jednak tisklo traktty filosof?, kter radikln? zm?nily mylen o sv?t?. Aby stejn? tak vydval spisky a knihy o ?arod?jnictv, kter slouily jako nvody pro nejen katolickou inkvizici. Knihtisk, stejn? jako web ?i sociln st? a internet, nep?ekvapiv? neobsahuj jenom strukturovan, racionln a pokrokov obsah. Konspira?n teorie nebo fakenews se daj ?adit k publika?nm po?in?m la Kladivo na ?arod?jnice.

*Hlavn redaktorka Sputniku a televiznho kanlu RT Margarita Simo?anov okomentovala iniciativu americkch kongresman? s clem vyet?it zprvy o tom, e rdio Sputnik dajn? zasahuje do prezidentskch voleb v USA. Obvi?ovat rdio, kter za?alo vyslat p?ed dv?ma m?sci, ze zsah? do lo?skch voleb, to je nov intelektuln vka, dobyt americkm establishmentem. Psakiov tlesk vestoje, ?ekla RIA Novosti.

*Vladimr Jirnek v jednom svm kreslenm vtipu: Mil studenti, dnes mme politologii, tak bych pro dneek prosil, abyste zapomn?li, co jsme se u?ili v psychologii.

*Irena Rynkov: Nechci se zastvat Andreje Babie. Matka Tereza to jist? nen. Ale pro? se policie nezabv i tm, kdo je skupina uman? Nebo e by to v?d?li? Nebo e by to dokonce...? No, nic.

*Obnovu Marinskho sloupu je nutno vnmat jako symbol sm?en a nboensk tolerance tto zem?. To zn z st politika neuv??iteln?. Vdy? sloup byl postaven pot, kdy vichni protestanti byli ze zem? vyhnni nebo nsiln? p?evedeni na tzv. vru pravou. Hlavy popravench umst?n v eleznch koch zdobily Starom?stskou v? Karlova mostu jet? deset let. Jakou toleranci tedy sloup symbolizuje?! Ve skute?nosti je snaha o jeho znovupostaven dalm krokem na cest? sm??ujc ke ztrt? historick pam?ti nroda a tm i ke ztrt? jeho identity.

*Po bou?iv vce jak t?hodinov debat?, kter, jak ?ekla Lenka Prochzkov, byla del ne bitva na Bl Ho?e, p?ijali radn Usnesen, kter ukld rad? hlavnho m?sta u?init vechny prvn kroky k rozvzn smluvnch zvazk? a k odn?t souhlasu Prahy s umst?nm sloupu na nm?st do konce letonho roku.

*Kdy chce n?kdo vracet Marinsk sloup na Starom?stsk nm?st a chpe to jako symbol, tak pro? ne, ale mus tam bt i ten druh symbol a to je to popravit?, na kterm bylo zlikvidovno brutlnm zp?sobem direktorium ?eskch stav?, ?k v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Zden?k Zbo?il.

*Kolem m? sam orientlci a nikdo doopravdy inteligentn, st?oval si v dopise z Cambridge Friedrich Hayek. Marxistick filozof Perry Anderson v roce 2000 ozna?il neoliberalismus za nejsp?n?j ideologii v d?jinch, voln trh jednou provdy zvt?zil nad plnovanm hospod?stvm. V nsledujcch letech vyla plejda bestseller?, kter z?tovaly s neoliberalismem nazvan: Pro? si rovnost?sk spole?nosti vedou vdy lpe, 23 v?c, kter vm o kapitalismu ne?ekli, Pr vyvolench aneb Typicky britsk oligarchie.

*Kdo vlastn? ?d sv?t? Obyvatelstvo demokratickch zem to zcela jist? nen

*?esk historik Vlastimil Vondruka vyprv?l, e se setkal se vdskm historikem a p?iznal mu: My ?ei jsme m?li v historii tak temn obdob, kdy nai p?edkov dobjeli, vradili a loupili Jak temn obdob?, odv?til vd: Moji p?edkov to d?lali vdy A proto tady dnes jsme D?jiny netvo? poraen텓

*Minul m?sc ?e?nil Obama p?ed klienty Northern Trust Corp. za asi 400 tisc dolar? On i jeho ena podepsali dohodu na knihu u Penguin Random House za vce ne 60 milion? dolar?. Vystoupil v Miln?, kde mluvil o jdle, v Jakart?, kde mluvil o demokracii a na A&E televizi, kde mluvil o sob?. Byl na dovolen v Kalifornii, na Havaji a tak na soukromm ostrov? miliard?e Richarda Bransona. Northern Trust, pro kterou mluvil, je banka se zam??enm na management bohatstv a bohat rodiny ?i sluby pro velk fondy.

*Pam?? nroda. J to tuil! Jan Hus byl agentem papee.

*Khirsk deklarace lidskch prv (lidsk prva dle Kornu). V vodu deklarace se pe: Potvrzujce tmto civiliza?n a historickou roli islmsk obce, kterou B?h u?inil jako nejlep komunitu, a kter dala lidstvu univerzln a dob?e vyvenou civilizaci, ve kter je harmonie mezi pozemskm a onm posmrtnm sv?tem, kde jsou znalosti spojeny s vrou, a kter napl?uje o?ekvn, e uke cestu celmu lidstvu, kter je zmateno z r?znch a protich?dnch p?esv?d?en a ideologi, a e poskytne ?een pro vechny chronick problmy tto materialistick civilizace. Mon globln oligarchov doli k p?esv?d?en, e vldnout pod prvem ara bude pro globln diktaturu mnohem pohodln?j, ne namhav? p?edstrat demokratick rozhodovn a pak zastraovat a podplcet.

*S ur?itou mrou nadszky snad lze Muslimsk bratrstvo p?irovnat k socialistickmu hnut, z jeho l?na svm zp?sobem vzeli na jedn stran? centristi?t britt labourist z dob Tonyho Blaira, na stran? druh ovem t patologick vhonky typu Rudch Khmer? v Kambodi (s tm, e je nutn vzt v potaz, e ob?ti, je padaj na vrub Muslimskch brat? v libovoln z jejich modifikac, nejdou ani zdaleka do ?du milion?). P?vodn ekonomick program hnut byl prezentovn jako t?et alternativa oproti kapitalismu a komunismu a v mnohm p?ipomn nemarxistick formy socialismu. Pauln ozna?ovn Muslimskho bratrstva za teroristickou organizaci nen vc ne ?elov politikum s notnou dvkou pokrytectv, zvlt? p?ichz-li ze strany sttu, jako je Sadsk Arbie.

*Jsou lid, kte? jsou takzvan? za vodou. V podstat? jim sta? men kuf?k, smartfon a platinov nebo diamantov karta.

*Marie Form?kov: N?kdy v polovin? osmdestch let jsme byli v zpadnm N?mecku na devizov p?slib a nae tehdy mal dcera tam poprv v ivot? vid?la bezdomovce. Hrozn? bre?ela a cht?la, abychom si je vzali dom?, e p?ece mme dost velk byt. N?co takovho toti jet? nikdy nevid?la.

*Vrok populrnho n?meckho kabaretisty a dokresluje postupnou transformaci reln? existujc demokracie v absurdn divadlo. Podle n?j pr stoj vsledek voleb na vkch, protoe polovina Putinovch hacker? jet? nen rozhodnut, komu d hlas.

*Radek Kalousek amberk: Nejhor jsou ty vanc obory, ekonomie a humanitnost, kde si lze pout?t hubu a klvesnici na pacr. O tom nemus nainc?m nikdo dlouze vyprv?t. U ponku, na traktoru, u rsovacho prkna nebo u opera?nho stolu nikdo nic neokec. A jsme zase u toho rozd?len spole?nosti na d?lnky, rolnky a inteligenci neboli oby?ejn lidi a intelektuly neboli elitu. 99% a 1%.

*Milo Zbrnek: Pter Halk je profesor, teolog, doktor a ?estn doktor. Nen v Evrop? universita, kter by jej neocenila, i do Oxfordu ho zvou. Navc teologie je ideln v?dn obor. Tak ?kajc z jinho sv?ta. U teologa jde t?ko poznat, zda vypout geniln vahy nebo mele kraviny. To v jen Jeek a ten nikomu nic ne?ekne. P?padn kritici se nemaj ?eho chytit a na teology jsou krtc. Pter Halk je p?esv?d?enm zastncem demokracie. Za nejv?t nebezpe? pro demokracii povauje svobodn hlasovn.

*Lenin ?kal o revoluci: Dnes je brzy, ztra pozd?. No tak tedy v noci.

*Ivo ebestk: Modern vlka je bohuel p?edevm byznys! Bolevick revoluce nesvrhla vlastn? kapitalistick systm, ale vypo?dala se s anachronismem carskho feudalismu, co z tto revoluce vytvo?ilo specifick a t?ko uchopiteln fenomn.

*?editel ekonomick politiky moskevskho Carnegieho centra vysv?tluje, pro? nem skute?n demokracie s v?tinou nic spole?nho. Expert pe: Relnm sp?chem vysp?l demokracie je nikoli p?ijet nzoru v?tiny nebo vytvo?en mechanism? skupinovho p?ijet rozhodnut, ale ochrana prv meniny a sp?n potla?en efektu groupthink (skupinovho mylen). Vysp?l demokracie zformovaly cel arzenl opat?en a mechanism?, kter hj spole?nost p?ed diktaturou v?tiny. A proto rusk demokracie nen sprvn - v n toti ta nejvy moc, prezidentsk, se p?li opr o miliony zaostalch neodbornk? tam dole. A sprvn bude teprve, kdy bude moc pat?it zprost?edkovatel?m. Ti budou zpo?tku nabzet svm voli??m programy, kter se od sebe li, a pak se mezi sebou dohadovat a provd?t relnou politiku. Jak tato Opravdov Demokracie funguje, m?ete vid?t na p?kladu zem, v nich existuje u dvno.

*Lidsk d?jiny nabraly tempo prudkch zm?n, jejich nenadlost a neovldatelnost za?ala sp?n? soupe?it s p?rodnmi katastrofami a dokonce je v tomto ohledu za?n p?ekonvat.

***

Perli?ky ztisku za ?jen 2017

*Z. Zbo?il: Najednou zmizely zprvy o Severn Koreji, o nep?telstv mezi Spojenmi stty a KLDR. Co se asi stalo? Jet? p?ed deseti dny jsme si mysleli, e jsme na prahu nuklern vlky a najednou Severn Korea zmizela ze vech vysln a byla nahrazena zprvou o termnu p?ed?asnch prezidentskch voleb v Keni, co jist? divky ?esk televize zajmalo.

*F. Ro?ek: Struktury moci v KLDR jsou nejasn a sou?asn v?dce Kim III. je jenom viditelnm vrcholem neviditelnho mocensko-administrativnho ledovce o mnoha patrech. Reim p?evajc dlouhodob? ve sv izolovanosti p?es vechny vn?j znaky despotickho podivnstv mus bt ?zen zcela racionln? uvaujcmi lidmi. Japonci se nemus p?li bt Severn Koreje, ale sjednocen Koreje, ?ili modernho potencilu Jin Koreje a severokorejskho jadernho a militantnho d?dictv, pokud se spoj v nov korejsk ?i. Zjem o sjednocen obou zem m i dnes nejmn? 60 procent Jihokorejc?. Na severu je sjednocen Koreje doslova nboenskm p?kazem. V Jin Koreji dokonce zaznvaj hlasy, kter jsou rdy, e KLDR jadernou zbra? m, po p?padnm sjednocen by toti lo o celokorejskou zbra?. Lid v Jin Koreji se boj nejistoty (nevyzpytatelnosti severu) a zrove? clem Korejc? je op?tovn spojen rodin a rod?. Krom? toho zjednoduen? ?e?eno Sov?tsk svaz (p?enesen? dnes Rusko) a USA jsou p??inou toho, e je Korea rozd?lena, a maj u Korejc? vroubek. P?itom USA jsou zrove? ?elovm spojencem. Japonsko je oficiln? tak spojencem, mlde z Jin Koreje tam jezd i studovat, ale jezd si pro rozumy k nep?teli. Japonsko mus bt potrestno, e okupovalo, mu?ilo a ni?ilo obyvatele Koreje. Suma sumrum: Co necht?j USA ani ?na ani Japonsko je sjednocen Korea. Proto je t?eba zachovat stabiln Severn Koreu jako dosavadn skanzen rozd?len zem?. Nebo ne?

*Vlku za?ne spe Trump ne Kim. Pokud n?kdo v tto vlce nerv? zato?, budou to USA ne KLDR. Pro militantn? orientovan americk due je velikm lkadlem, e ve vojensk konfrontaci nem?e KLDR zvt?zit. Nedivil bych se, kdyby kv?li ?nskmu sousedovi si po?dili jadern zbran? tak Vietnamci (s tichm americkm proti?nsky motivovanm souhlasem). Majitel jadernch zbran se objev i v Latinsk Americe - nejznm?jm kandidtem je Brazlie. Potenciln jadernou Severn Koreou st?edn a vchodn Evropy je Polsko, kter zbroj a bude zbrojit a do zblbnut - jde o siln a agresivn stt a fatln? zaten protiruskou hysteri.

*Korejci si pamatuj americkou genocidu b?hem korejsk vlky v letech 1950-1953. Na Zpad? je mlo znmo o milionech mrtvch Korejc? a zni?ench m?st b?hem rasistick vlky proti ikmookm. Korejci byli pronsledovni jako krysy. USA pouvaly chemick a bakteriologick zbran? a hrozily tak jadernm arzenlem, uvedl Ulf Bjeren. Ji 60 let Severn Korea poaduje nahrazen dohody o p?m??, kter ukon?ila korejskou vlku, mrovou smlouvou. Spojen stty vak vdy odmtnou. Konfliktn zde nen Severn, ale Jin Korea. Jsou to Spojen stty vyvjejc tlak na Soul, aby se drel nekompromisn pozice. Jsou to Spojen stty, kter p?evzaly veden provokativnch vojenskch cvi?en na severokorejsk hranici. Jsou to Spojen stty, kter vyvjej tlak na Radu bezpe?nosti OSN, aby rozhodla o uloen sankc, a prezident USA hroz, e vymae Severn Koreu z povrchu Zem?. Problm tedy nespo?v v jadernch zbranch Severn Koreje, ale v hrozbch a agresi Spojench stt?. To je velmi vn nebezpe? pro sv?tov mr, shrnul Ulf Bjeren.

*Primitivismus pseudohumanist? je aktuln mutac toho, ?emu jsme si zvykli ?kat faismus. Jeho d?da a jeho otec byli svoln zmrazit vvoj nuklernch zbran a dalekonosnch raket v p?pad?, e Ameri?an se sthnou z jin Koreje a skon? vle?n stav na poloostrov? podepsnm mrov smlouvy. Dnes, bohuel, o n??em podobnm nen zatm ani ?e?. A tak se ocitme v jednom z t?ch zlomovch okamik?, kdy se m?e opakovat star historie se patnm koncem.

*Jestli Severn Korea zato? na USA, ?na z?stane neutrln. Jestli USA zato? na Severn Koreu, ?na vstoup do konfliktu jako severokorejsk protektor.

*Luk Visinger: Vlka je jen men zlo a proto by ji doporu?oval jako ?een sou?asn korejsk krize!

*Ladislav Jakl: Kimovi se dky americk vojensk hrozb? rozsvt v hlav?, zru armdu, rozpust svou stranu, vype svobodn volby a zast?el se. Severokorejci si naden? zvol vldu prva a demokracie a za?nou ?astn? nakupovat coca colu a hamburgery.

*F. Ro?ek: V polovin? z? 2017 se konalo v New Yorku slavnostn vstobran v OSN. Americk prezident Donald Trump sklidil kritiku za sv?j prvn projev na zasedn Valnho shromd?n OSN od ?ady politik? i komenttor?. Nen pot?eba tomuto projevu v OSN p?ikldat zvltn pozornost. Byl bezobsanm podobn? jako kecy francouzskho prezidenta Macrona. Projevy sttnk? v OSN jsou divadelnm p?edstavenm. Podle politologa Oskara Krej?ho pouv Trump hluboce nekulturn slovnk, jazyk Divokho Zpadu, ale jeho slovnk je zrove? autentick.

*Osobn? mi bylo globln umk, kter ze dvou kaprk? v post indinsk Americe vyhraje prezidiln volby. M?l jsem pocit, e Clintonov je mimo?dn? falen a proradn a Trump mimo?dn? nespolehliv a nekoncep?n? koncep?n. Oba v sob? m?li d?siv kouzlo lenc? stojcch s pochodn v ruce p?ed skladem se st?elnm prachem. To jsem psal v okamiku, kdy u jsem v?d?l, e novm nejvym americkm post-indinskm ?ednkem je Trump. V post-modernm sv?t? (jak dneku ?kaj post-debiln intelektulov) vt?zstv post-indina Trumpa neznamen prakticky nic zvltnho.

*Tereza Spencerov: A? u Trumpa jeho kroky zavedou kamkoli, bude to vdy k mru a stabilit? na Blzkm vchod?. Jinmi slovy, jako by se opravdu chystal k dal vlce

*V lt? Tillerson ozna?il Trumpa za zasranho debila, kdy cht?l Trump desetkrt zvit dosavadn obrovsk americk jadern arzenl. Trump zato?il na prvn dodatek americk stavy, kter zaru?uje svobodu projevu, kdy se vyjd?il: Up?mn? ?e?eno, je odporn, e m tisk prvo pst, co chce. Poadoval, aby televizi NBC byla odebrna vyslac licence. Trump ozna?il organizaci bojujc proti homosexul?m, za sv p?tele. ?lenov tto organizace cht?j homosexuly deportovat mimo hranice USA a povauj vliv homosexul? na USA za destruktivn. Trump je chvl.

*John Trudell: Nemnm svrhnout americkou vldu, to u provedly sttn korporace.

*Na nedvn tiskov konferenci reportr MSNBC zak?i?el z prostoru pro novin?e: Kde schovv president Trump sv da?ov p?iznn? Tiskov tajemnice Sarah Huckabee Sanders odpov?d?la: Nali jsme velice bezpe?n? msto, a jsem si jist, e tam nebudou k nalezen. A kdepak to asi je? zeptal se reportr sarkasticky. Pan Sanders se jzliv? usmla a ?ekla: Jsou pod Obamovmi universitnmi zznamy, pod jeho dost o pas, pod jeho potvrzenm o p?ist?hovaleckm postaven jako studenta, pod seznamem jeho zdroj?, kter mu platily universitu, pod jeho universitnmi vpisy a pod jeho p?ihlkou o osvobozen od b?n vojensk sluby. Dal otzka?

*Oficiln mluv? administrativy prezidenta USA Sarah Sandersov na briefingu prohlsila, e Donald Trump chrn sv?t p?ed chaosem. M neuv??iteln tm, kter mu v tom pomh. A doshl obrovskch sp?ch? na mezinrodn scn? ve spoluprci s naimi spojenci proti nep?tel?m, dodala Sandersov.

*Zprva dne: Tm?? polovina Ameri?an? m problmy zaplatit ?ty, vce ne t?etina nem dostatek jdla nebo nem na bydlen ?i na zaplacen zdravotn p?e, uvedla nov zprva MatketWatch s odvolnm na dal vzkum.

*43 % americkch domcnost m doma alespo? jednu st?elnou zbra?. V USA je 300 milion? pistol, zbran. A zem? m taky tm?? tolik zkon? o zbranch, kolik je ob?t kv?li nim: 20 000 rozdlnch zkon?, 30 000 mrtvch ro?n? kv?li st?elnm zbranm. Take za dva roky je tu tolik mrtvch jako americkch vojk? ve vietnamsk vlce. Ale moc lidem to nevad. Prvo nosit zbra? nebude m?nit, ?k Trump dodnes. U NRA je jasn filozofie: jedin cesta, jak zastavit patnho chlapka s boucha?kou, je hodn chlapk s boucha?kou.

*Michail ejnkman: Ameri?t sento?i zjistili, jak byl rusk zsah do prezidentskch voleb. Zsah byl natolik promylen, e po n?m nezbyla jedin stopa, a to je velmi, velmi d?siv. Op?t s Ruskem nic nevylo. Hledaj hasi?i, hled policie, hledaj sento?i i opozice. Hledaj ji rok. Nejsou vak schopni nalzt ruskho hackera ve v?ku p?iblin? 20 let. Hlavnm motivem ruskho vm?ovn do naich voleb bylo vytvo?en chaosu na vech rovnch, nenavn? tvrd Burr. To vak podle n?j inteligentn rusk rozv?dka nedokzala. V zemi svrhvaj pomnky a zcela nerespektuj prezidenta. Ten se s ministrem zahrani? ve?ejn? hd, kdo z nich nen blb. Rusk rozv?dka je natolik inteligentn, e se ani nebude hdat o tom, e Amerika dokzala vyvolat u sebe chaos i bez Rus?.

*Po vechna desetilet po zbourn Berlnsk zdi a rozpadu Sov?tskho svazu byly Spojen stty z hlediska morlnho, kulturnho, diplomatickho, finan?nho a vojenskho tak siln, e mohly diktovat sv zkony celmu sv?tu, pe Le Figaro. Nejvrazn?ji se to projevilo v dob? konfliktu v Kosovu v roce 1999, kdy dokzali Ameri?an bez sankce OSN odd?lit od Srbska jeho provincii, kter se stala brzy nezvislm sttem, a nikdo se neodvil proti tomu otev?en? vystoupit. Podobn stav v?c vak u nen, varuje autor ?lnku.

*Boj Ameri?anov proti terorizmu v Iraku a Srii sa niesol v znamen rozmachu teroristickej organizcie ISIS, ktor po?as takmer 3-ro?nho americkho bombardovania uteene silnela. Navye ISIS v ?ase len trojro?nej americkej dominancie zskala do svojch radov viac ?lenov, ako Al Kaida po?as takmer 15 rokov svojej existencie.

*?erven 2010: Bill Clinton dostal za hodinovou p?ednku v Moskv? 500.000 dolar? od rusk investi?n banky, kterou Kreml pov??il, aby se starala o finan?n strnku p?evzet Uranium One. ?jen 2010: US Vbor pro ciz investice, v n?m hlavn slovo m?la Hillary Clintonov, schvlil transakci.

*Tureck prezident Recep Tayyip Erdogan prohlsil, e nem?e povaovat USA za civilizovan stt po t, co americk ?ady vydaly zatyka?e na jeho t?lesn strce. Vydv-li zem?, kam jsem p?iel na nvt?vu na jej pozvn, zatyka? na 13 mch strc?, pak nemohu, bohuel, ?ci, e je to civilizovan zem?," ?ekl Erdogan v projevu v Istanbulu. P?enela ho televize NTV.

*Pjakin: B?idlicov revoluce v USA sp?n? skon?ila, jakmile byli ISILovci od?znuti od ropnch loisek. Hotovo, p?ili o ropu, kterou by jako b?idlicovou mohly dodvat USA. Vichni velmi dob?e v?d?li, odkud ta ropa pochz, protoe jej chemick sloen je vude uniktn, ale tv?ili se, e to tak je. Vichni velmi dob?e v?d, e dn mezinrodn terorismus neexistuje, e ISIL je nepravidelnou armdou USA typu partyznskch oddl? SSSR v dob? Velk vlasteneck vlky.

*Sob?akov ozna?ila Rusko za zemi genetick chtry".

*Kdybychom opravdu cht?li Rusko potrestat, tak p?ece p?estaneme kupovat plyn. A Rusko zkrachuje.

*Jen za uplynul rok investovaly n?meck firmy v Rusku 12 miliard dolar?. Tak tomu ?km sankce!

*Na zem Rusk federace ije vce ne 180 etnik tvo?cch jeho p?iblin? 147 mil. obyvatel. Michail Gorba?ov: Kdy Putin p?iel do Kremlu, dostalo se mu velmi t?kho d?dictv. Ve vech sfrch panoval chaos. Ekonomika byla vtroskch, cel regiony cht?ly odejt. Putin ten proces zastavil. A to z?stane. Dokonce kdyby Putin nic vc neud?lal, toto by mu bylo p?i?teno k dobru.

*Vpd Ruska do Pobalt, a prv? takovou hrozbou stra NATO ?lensk zem?, je stejn? pravd?podobn jako vpd mimozem?an?, ale takov hypotza je nutn, aby byl dolit olej do nov? vznikl hrozby na vchodn front?.

*Jen si vzpomnm na 9 let star vrok Zbigniewa Brzezinskho: Rusko m?e mt jadernch kuf?k?, kolik chce, protoe 500 mld. dolar? rusk elity le v naich bankch. Take si ujasn?te, zda je to vae elita, nebo u nae.

*Duterte, filipnsky prezident, politikom Eurpskej nie adresoval tieto slov: Cho?te do riti! Ste banda debilov. Opustite nau krajinu do 24 hodn, vyzval politikov z krajn E. Americkho ve?vyslanca na Filipnach Phillipa Goldberga a jeho partnera ozna?il za nechutnch buzerantov a zkurvysynov.

*Pepe Escobar: Nevolen elity EU v Bruselu a hlavnch evropskch m?stech jsou vdy zcela vyd?eny, kdy se lid v EU vyjd?.

*Mojmr Grygar: Mohou-li se lechtitel kapitalismu odvolat na Churchill?v bonmot o tom, e kapitalismus je tm nejlepm ze vech patnch ?d?, tak si lid kritickho ducha p?ipomenou slova Clauda Lvi-Strausse, nejvznamn?jho etnologa a antropologa 20. stolet, kter zpadn civilizaci ozna?il, spolu s civilizac Aztk?, za nejhor spole?ensk systm, jak si kdy lid vymysleli.

*Jaroslav Doubrava: Ve st?edov?ku byl biskup n?co jako krajsk tajemnk komunistick strany. Crkev dostvala majetek znrodn?n od nep?tel momentlnho knete ?i krle. Pro crkev byli lid jako dobytek - prost? stdo. Vzpome?me si na vlky mezi k?es?anskmi a protestantskmi hysteriky. Byly to vlky a spory ne o vru, ale o majetek, o moc. Proto, kdy byl kone?n? uzav?en mr, dolo k dohod? - podle pna tak lid na jeho teritoriu mus vyznvat jeho vru. ?ili ovce u Tondy budou katolky, ovce u Alfonse budou protestanty. Rozkon, e? A takovm trotl?m se vrac majetek. Hnus. A nenaranci cht?j jet? vce a myslm si, e stle jet? ne?ekli posledn slovo. Nenaranosti se nikdo jen tak nezbav!

*A kdy jsme v tom N?mecku, kolik bvalch ?len? NSDAP slouilo po roce 1945, v zjmu denacifikace, ve vldnch ?adech, armd? a policii? A to vzpomnm jen na msta nejvy - bez ohledu na NDR nebo NSR.

*Lao C prav: Sname se to spat?it, marn?, nebo? je to beztvar. Bezsp?n? sname se to zaslechnout, je to tich. Marn? sname se to uchopit, je to nehmotn. Jet? nevme, zda taoistick mudrc zachycuje ve/prostupujc Tao nebo politiku soc. dem.

*V analze d?jinnho vvoje m?li Marx s Engelsem pravdu. Sly, kter nmi pohybuj, se o nae mylen nestaraj. Hmm, u ve staro?eck mytologii reprezentuj sly, kter nmi pohybuj a o nae mylen se nestaraj Chaos a Osud. To pnov Marx s Engelsem nevymysleli, jen se ty sly pokusili vysv?tlit a tm dostat pod kontrolu. Jak to dopadlo? Moc dob?e ne, vi?te?

*Nezavme nadvldu t? ideologickch N, kter se navzjem dopl?uj? Neomarxismu, neoliberalismu a neokonzervatismu? Stoupenci t?ch p?vodnch sm?r? nemohou sv ideje v jejich neo podob? ani rozpoznat. Vdy? co m spole?nho star levi?k snc o hmotnch jistotch a klidu na prci se zfetovanm nihilistou ze squattu nebo transgenderistkou? Co m spole?nho podnikatel, kter si p?l budovat a rozvjet bohatstv nrod?, s neoliberlnmi zastnci tvo?iv destrukce a anarchokapitalismu? Co spojuje konzervativnho obhjce nem?nnch hodnot s cynickmi globlnmi elit?i?

*N?kdej prezident Spojench stt? Obama - po n?m to papoukovala ?ada zpadnch politik? - prohlsil, e akt svobodnho referenda na Krymu byl aktem sttnho terorismu Ruska v??i suvernn Ukrajin?, poznamenv Petr antovsk. Take kdy n?kdo v tuto chvli ?ekne, e to nebyl sttn terorismus, ale byla to v?le obyvatel Krymu, v?tinou ruskojazy?nch, tak se tedy dopout propagace a ?en teroristickch mylenek, jako by podporoval akt sttnho terorismu konan ze strany Rusk federace.

*Jani?ko: Ideologie faismu a komunismu (marxismu) jsou zcela protich?dn. A to byl prv? d?vod, pro? faismus m?l takovou podporu majetnch vrstev, bl se levicov radikalizace mas a rad?ji odvd?l nespokojenost tmto nacionalistickm a rasistickm sm?rem, p?i?em podpora podnikatel? pro Hitlera ani zdaleka neza?ala a s jeho nstupem k moci, ale naopak mu nstup k moci umonili. Zatmco do oddl? SA se hlsili ti, kte? necht?li pracovat, tak KPD m?la podporu u t?ch, kdo pracovat cht?li. Jinak pokud jde o um?lce, tak ti humanisti?t byli v?tinou levicov? orientovan. Obdivovatel faismu jsou znm snad jen Hamsun vNorsku, Marinetti vItlii a Ezra Pound. Faismus jako ideologii nsil a rasismu tradi?n? podporovali pouze katolci. Koncentra?n tbory vymysleli Angli?an, a zavrali do nich v jin Africe nikoliv ?ernochy (ti byli za drty vichni), ale dokonce bl Bry. Pokud si p?e?tete Hitler?v Mein Kampf, pak zjistte, e Hitler si nebral vzor u Stalina, ale v USA s jejich genocidou mn?cennch ras.

*Kapitalismus a faismus znamenaj nerovnost, podstatou socialismu je rovnost, kter byla i v jeho prvn form? a p?es r?zn kdrovn daleko vy, ne dnes. Jak tedy m?u kritizovat komunisty za znrodn?n, a p?itom podporovat otev?en? loupeiv privatizace, a tv?it se u toho, e mi je ochrana vlastnictv svat. Mimochodem, v dob? socialismu se zkladn fondy zvily asi 7,5 krt, tm chci ?ct, e ty ?e?i o nvratu ukradench hodnot do rukou bvalch vlastnk? jsou sm?n, protoe v?tina majetk? dnho p?vodnho soukromho vlastnka nem?la.

*J pokldm za nejv?t podvod pro-kapitalistick propagandy prv? tvrzen, e za sv?j sociln propad si lid mohou vlastn? sami, svou neschopnost ?i hloupost. Povauji tuto tezi za nebezpe?n alibi, kterm se d vysv?tlit cokoliv a jet? k tomu na to p?istupuj ?asto i ti, kte? pat? sp k t?m postienm. Reisr Ji? Adamec prohlsil, e je p?irozen, e si ti ikovn po Listopadu nejvc nakradli a e je to v po?dku.

*Od doby ?mskho csa?e Konstantina, kter z d?ve pronsledovan crkve chudch ud?lal sttem podporovanou instituci, se vldnouc crkve staly oporou majetkovch elit a odvd?ly boj proti nespravedlnostem a nerovnostem ve feudalismu i kapitalismu jen na jaksi charitativn akce, neboli staly se efektivnm spojencem v ohlupovn lid. A za to jsou i dnenm reimem bohat? odm??ovny.

*Bonmot G. K. Chestertona: (Mu, kter byl p?li iv), kter dal mt jet? onu trp?livost, kterou maj vichni dob? k?es?an s bezprvm, konanm na jinch lidech, kon? koment? Jan Schneider.

*Bible je dvoudln nevyven publikace bez jmennho rejst?ku, kde v prvnm dlu ?ekme na hrdinu, a on nep?ichz, a ten druh dl je cel o n?m.

*Jak prav star anglick po?ekadlo z dob sira Francise Drakea: Ukradne-li libru, pov?s t?. Ukradne-li milion, pov t? do lechtickho stavu.

*CEVRO: Pokud USA se op?t cht?j vrtit ke spoluprci s Ruskem, p?ejdeme do antiamerickho tbora.

*stavn prvnk Jan Kudrna: Sttn p?evrat nen trestnm ?inem. Ale nesp?n pokus o n?j ano.

*O naem vystoupen z EU si budeme moci rozhodnout stejn? svobodn? jako Katalnci o odtren od pan?lska, o tom nen nejmench pochyb, mn Keller.

*Pokud cokoliv adresujete ?esk vld?, nechpu, pro? to dvte sem. Bohou a spol. maj pln? jin starosti, ne ?st Blogy Aktuln?. Nap?. bu? zav?u j Andreje dneska, nebo zav?e mne Andrej ztra.

*Slovensko u je asi opravdu na cest? do ?iti bez ohledu na to, kterej kaprek je zrovna vmani. Kotlebova ?SNS. Jeho volebn slogan byl: Zato?me so zlodejmi v kravatch aj s parazitmi v osadch.

*Nemalujme si, e stavn soud je n?co jinho ne politick orgn. Je to t?et komora Parlamentu, jak se ?kvalo za Vclava Havla, a kv?li tomu byl i v ?esk republice ustaven, aby mohl relativizovat v?ci politicky schvlen v t?ch ostatnch instancch, mn Petr antovsk.

*Diktatura rozhodn? nen patn v?c, jde jen o formu, jakou je provedena. Mylenka demokraticky zvolenho dikttora s monost jeho odvoln v ob?anskm referendu mi p?ijde jako ideln forma vldy, vyjd?il se u v roce 2016 Kotas v Pirtskm fru na internetu. Upozornil na to denk Prvo.

*Klasick Hobbesova teze, e nejlep vlda je absolutn monarchie: Kdy vlada?i ve pat?, nemus krst.

*Premir Izraele v tomto roce jezd do Ruska jako do prce.

*Pokud by arabsk stty zni?ily Izrael, a atlantsk civilizace by to p?ipustila, byl by to pro muslimsk sv?t signl, e dal na ?ad? jsou liberln?-k?es?ant slaboi v Evrop?. Likvidace Izraele bude signlem, e Arabov zskali p?evahu nad lnmi vt?zi z minulch stalet, blmi k?es?anskmi psy. Bude to vt?zstv nad euro-americkmi k?es?ansko-liberlnmi technologicky ikovnmi, ale pohodlnmi k?upany.

*O dronech a zabjen. Kdokoliv pot?ebuje n?koho zabt, m nep?ebernou klu monost koupit si upravit a vyut civiln dron. Proto se dron?m p?ezdv st?ela s plochou drhou letu pro chud. Pro teroristy nen problmem nakoupit na b?nm trhu bezpilotn drony, vybavit je vbuninou, navc i minikamerou, a poslat je na stadion pln lid nebo na starostovu hlavu p?i proslovu na nm?st. Nen otzkou, zda k podobnmu toku v Evrop? dojde, ale kdy a kde. Zatm sp?n? drony vyrb?j mrtvoly v islmskm sv?t?. Men drony v kolem 1,5 a 2 kilogram? a unesou zhruba polovinu sv hmotnosti. Bojovou hlavici o hmotnosti 1 kg lze p?irovnat ke dv?ma americkm standardnm p?chotnm grant?m M26. Tak granty uvan v ?esk armd? maj hmotnost zhruba p?l kilogramu. Drony jsou t ideln pro donku malch ndob s bojovmi plyny s vysokm smrtcm ?inkem.

*Kdo dnes p?ipomene, e poradcem Teng Xiao Pinga, str?jce zavd?n kapitalistickch prvk? do zaostal ?ny, byl Milton Friedman, specialista na kapitalistickou demont kolektivistickch ekonomik? Na rozdl od postkomunistickho Ruska, kde takzvan demokratiza?n reformy otev?ely cestu katastrofln privatizaci, p?esn?ji - masovmu rozkrdn -, ?nt p?edci nedovolili, aby demokratiza?n proces znemonil rychl zavd?n ekonomickch reforem. Jen ty umonily rychl hospod?sk vzestup ?ny.

*Ivo ebestk: Op?t - jako tomu bylo v d?jinch pokad - nen ?lov?k bez majetku a dob?e zabezpe?enho postaven politicky vzato nikm a ni?m? Velice bohat rodiny se tak n?jak bav tm, e prost?ednictvm svch pen?z a mezinrodnch kontakt? hust? propletench st mohou zasahovat do ivot? milin? lid podobn? jako Zeus nebo starozkonn B?h. Akropole starch ?eckch m?st bvaly nejenom sakrlnmi msty pro chrmy boh?, ale odd?lenmi malmi Olympy pro vyvolen. St?edov?k hrady se ty?ily vysoko nad chatr?emi m?stsk chudiny a pozd?j barokn a klasicistn zmky a palce obklopovaly rozshl parky a vysok ploty, za n? mohlo oko chudka sotva nahldnout. Vily sou?asnch nejbohatch ?man? stoj po obou stranch star Via Appia, ani by je sou?asn turista v?bec spat?il, jak jsou od silnice daleko a jak jsou ukryty za vysokmi kamennmi ?i ivmi ploty. Stanout vysoko nad ostatnmi lidmi, t daleko od hlu?cho davu, nepinit se ani s p?jmovm pr?m?rem, nato s chudinou, povaovat lidi jen za ?sla nebo lokaje, jejich prci, sluby, talent i vzd?ln (n?kdy i ivot) se daj koupit a neuv??iteln? lacino, to jsou atributy moci. Toto je achov partie mocnch hran s ivmi figurkami oby?ejnch lid, tedy t?ch, kte? sv?j zjem nemohou prosadit, protoe nemaj dost pen?z na to, aby si koupili rozhodnut svch radnch, nato ministr? sv vldy, nato rozhodnut n?kter velmoci, kter od svch zdnliv? suvernnch ob?an? vybrala na danch tolik pen?z, aby za n? mohla vst agresvn a krajn? nespravedlivou vlku a jet? j zbyde dost prost?edk? na to, aby ji mohla mediln? prohlsit za spravedlivou a prosp?nou. Bylo by rozumn a nesmrn? ?astn pro cel lidstvo, kdyby se prv? tyto skute?n? duevn? vyinut jedince poda?ilo alespo? vzdlit od reln politick moci, kdy u je nen mon od n odstavit pln?. Zcela bez nadszky m?eme ?ci, e sv?t nachzejc se v rukou po majetku a po moci bacch lid je sv?tem v rukou lenc?. Posledn desetilet jsou veletrhem politick nezodpov?dnosti, opravdovmi skutky osob s diagnzou t?k psychick deprivace.

*?e?i Pavla B?lobrdka jsou klasick lidoveck ptydepe. N?co jako: ne vechno, co d?l vlda, se nm lb, ale lb se nm ve vld? bt a i kdy stran? trpme, tak to i za cenu velkho p?emhn pro vs vydrme. Ve St?edo?eskm kraji je na kandidtce na ?sle jedna osoba idovskho vyznn. Nic proti tomu, ale co kdybychom tam m?li t?eba i n?jakho imma - v rmci nboensk tolerance, samoz?ejm?! Holub myln? uvedl, e pan Toman napsal o osob? idovsk nrodnosti. Tm mnil Ivana Gabala. Holub Tomana p?i?adil k tomu, e hj tvavou a nenvistnou ideologii. Co vy na to? Odpovd katolick kn?z Evermod Jan Sldek: Tady jsme s panem biskupem zcela o?ividn? rozdlnho pohledu na v?c. Mn? je t divn, e ldr KDU-?SL je vyznn idovskho a jet? nestrank, take jaksi divnost na kvadrt. A toho imma v ?adch KDU-?SL se za stvajcho sm??ovn tto takzvan k?es?ansk partaje jist? brzy do?kme. Joj to bude ndhera, ?ekaj ns ?astn?j a z?n?j zt?ky, ne nm nabzelo budovn socialismu. Jo jo, pan Gabal, kat dikttora Asada, podporovatel syrskch rebel?, migrant?, insemina?nho inenrstv a ?adu pro jednu jedinou pravdivou pravdu pravdouc.

*Demokracie? Copak vldne lid? Tuto demokracii by nejvc ohrozilo, kdyby si lid za?al doopravdy vldnout. Myslivc? je vc, ne ?len? nejv?tch stran. Bohatstv p?itom v?tinou nevznik z prce, ale z ko?isti. Aby jeden byl bohat, mus bt stovky ?i tisce chudch. Nechali jsme si vnutit pravidla hry nadnrodnch korporac pod falenm kabtem demokracie. Zm??me ta pravidla. Pokud jde o Babie, nevad mi. Nevad mi ani jeho hypotetick p?slunost k StB p?ed t?iceti lety. Pracovat pro rozv?dku ?i pro ekonomickou kontrarozv?dku v zahrani? nebylo nic ne?estnho. Byla to ochrana ekonomickch zjm? sttu. To bylo p?ed t?iceti lety. Babi nyn dokzal trvale oslovit v?tou tun vetci kradn. Zl jazyky tvrd, e se rozho??il nad neuv??itelnou v platku, kterou po n?m cht?l jeden z lobbist? napojench na ODS.

*Radim Valen?k: Od n?kolika znmch z okruhu Andreje Babie, a to nezvisle na sob?, jsem slyel vyprv?t nsledujc historku. Rozho??en Babi se vrac z jednn s Dalkem a ?k: Takhle dl u to nejde. Dokud jsem musel dt platek v destkch milin?, budi. Ale ten mladej se zblznil. On u chce stovky milin? a te? dokonce p?l miliardy. To u se ned podnikat. Budu muset jt do politiky! Nevm, co je na tom pravdy.

*Aleksandr Chaldej: Ukrajina nen cenn pro Zpad sama o sob?, ale jako kl?ov sou?st ir strategie, ?ekat na dobrovoln put?n Ukrajiny jako ztrtovho aktiva nen mon. Otzka zisku z Ukrajiny nen prvo?ad. D?vodem je globln domino, kter se m?e sesypat, pokud Spojen stty ztrat Ukrajinu. Koneckonc? by to byl precedens, zahajujc proces nekontrolovanho niku vazal?, kter povede ke kolapsu moci Spojench stt?. Pokud vichni uvid, e USA u nejsou schopny udret kolonie - p?edstavte si, co za?ne? Boj za koloniln d?dictv Spojench stt? m?e uvrhnout sv?t do chaosu jet? horho, ne sv?t pod nadvldu Spojench stt?. Sv?tov vlka pak bude ble ne kdy jindy. Rusko proto vh, protoe chpe, e jet? nebyl ?as stabilizovat kameny rozruovanho americkho kolonilnho systmu. Amerika bojuje zuby nehty za sv udren, chpajce, e jej zhroucen bude stran. Neexistuje dn zem?, kter by nesnila o tom, jak USA vrazit n?. Zaslouen?. Take proto zvanost ukrajinskho problmu je tak velk, e nadhodnocen prost? nen mon. S tm blahop?eji Ukrajinc?m. Zapsali se do historie - h??e ne kdy jindy.

*Ladislav Balcar: ?nsk pohled za horizont doby. V p?ednesen zprv? p?edseda Si uvedl, e ?na nala cestu ?een problm? zem? dky v?deck teorii marxismu-leninismu jakoto ozv?ny ?jnov revoluce. ?nsk lid tak nael oporu k zskn nrodn nezvislosti, svobody, rozkv?tu a t?st. V?c je komplikovna tm, e USA a ?na se vzjemn? velice siln? hospod?sky a finan?n? propojily. ?na m tu vhodu, e americk vojensk generalita m ve hled?ku p?edevm Rusko, jakoto mocnost schopnou jadernmi prost?edky vymazat USA z mapy sv?ta. Pokud jde o Rusko, to chpe vvoj tak, e spolu s ?nou ve vtahu k USA jeden druhmu kryje zda. Sou?asn? se v Rusku ozvaj hlasy konstatujc, e Rusko si s ?nou vym??uj roli. Jestlie d?ve ?na chpala Rusko jako starho bratra, dnes je to ?na, z koho se stv star bratr.

*Martin Koller: Sta? se podvat na hrdiny v diskuzch na internetu, kte? se boj uvst i jen svoje jmno. Snm o zemi, kam se nedovej zahrani?n otroci jen proto, e je t?eba udrovat mzdy na otrok?sk rovni a udrovat zam?stnance dlouhodob? ve stresu a ponenosti stlou hrozbou vyhazovu z prce. Snm o zemi, kde zam?stnanost znamen prci, nikoli placen flkn se v nevldnch organizacch za penze pracujcch. Snm o zemi, kde je stejn? jako nap?klad v ?n? standardem hierarchie podle schopnost a zsluh a rovn? cta k prci a ke zkuenostem a vsledk?m prce starch spoluob?an?. Snm o stt?, kde kontrolovan budou zlo?inci, nikoli ob?an, kte? nebudou na povel radostn? jsat a oslavovat totalitu a otroctv v EU. O stt?, kde bude zslun, nikoli trestn zve?ej?ovat kriminln ?innost, amorlnost a tv?e zlo?inc? a nsilnk?.

*Politick strana je ?asto, jak poznamenv Jonathan Swift, lenstvm mnoha pro zisk n?kolika.

*Sociln demokracie historicky pokrv onu vrstvu, kter je pointou dajn konverzace mezi prvnm ministrem Mazarinem a Colbertem, ministrem financ za Ludvka XIV. Colbert spekuluje, zda zdanit chud, kte? nic nemaj, nebo bohat, na nich zase zvis mnoho lid. Mazarin mu ud?luje nsledujc lekci: Colberte, ty mudruje jak no?nk pod zadkem nemocnho. Je obrovsk mnostv lid, kte? jsou n?kde mezi tm, ani chud, ani bohat! Francouzi, kte? pracuj, sn, e zbohatnou a necht?j bt chud. A ty musme pumpnout. ?m vc jim sebere, tm vc pracuj, aby si to vynahradili. Je to nevy?erpateln studnice.

*Corbyn uvedl, e neoliberln model je rozbit, protoe pro v?tinu lid nefunguje. Nerovnost a nzk dan? pro nejbohat lidem kod a pokozuj ekonomiku, jak te? p?iznv i MMF.

*Zaorlek vy?t Babiovi, e ve vld? hj zjmy byznysu. ? zjmy by tak asi m?l Babi ve vld? zastvat? Sv?dk? Jehovovch? Podobnmi vahami bychom se mohli dostat a k tomu, e existence t?ch protivnch stran je zbyte?n, e by sta?ila jedna strana. Ajvajvaj, tam u jsme jednou byli. Sttn sprvu opravdu nutno ?dit jako firmu: m?la by prospvat, nem?la by bt rozkrdna, nem?la by zam?stnvat lehkoivky. P?esn? tak, jak by ?lov?k ?dil svou firmu. Nu ano, j vm, n?kte? poslanci jet? nem?li to t?st poznat reln ivot.

*?eknu vm ale jednu anekdotu, na kterou jsem si vzpomn?l, kdy jsme projd?li kolem Zaorlkova plaktu, kde stoj: kdy bohatne zem?, mus bohatnout i lid. Toto heslo u tady jednou bylo asi p?ed patncti lety. Vtip zn?l tak, e to bylo heslo Kalouska, kter p?iel na vldu a ?ekl: j mm seznam t?ch lid. Ano, reagoval jsem na to ve ?tvrtek v televizi Barrandov, kdy jsem ?kal, e v p?pad? t?chto konkrtnch demonstrant? bych spe uvtal demonstraci za ni mzdy prv? t?chto demonstrant?.

*Ivo ebestk: Autentick levicov strana by se skute?n? musela pustit do otev?enho boje s kapitlem, aby si dokzala plnit roli, kterou slibovala ob?an?m. Takov strana by ale nem?la na svou ?innost dost pen?z, nebo? pen?zi disponuje kapitl. Nem?la by na sv stran? hlavn proud mdi, noviny, televizi, rozhlasov stanice a PR-reklamu. I t?mito statky toti disponuje kapitl. Byla by sice state?n, zsadov, pravdiv a ?estn, ale byla by bez pen?z, take by se o jejm hrdinnm boji s kolosem kapitlu st? n?kdo v?bec dozv?d?l.

*U v starom Rme vedeli a poznali, e politici s korup?n, sebeck a ?asto aj nekompetentn. Nie nadarmo funk?n obdobie konzulov skrtili na jeden rok, a s?asne pracovali dvaja. ?akm u naich politikov, kedy vyhlsia, e ich poslaneck fleky s dedi?n, vak tam jednho takho u mte.

*Schuble: N?co jako v?le lidu vznik z rozhodnut parlamentu.

*ichta?ov: Spole?nost se stala psychicky nemocnou, stala se zvisl na sttu, neum se postarat sama o sebe, neum plodit d?ti, neum p?evzt zodpov?dnost, um jen poadovat po?d v?t a v?t ochranu.

*Bloge?i: Markto ichta?ov, pro? po?d dokazuje, e tvoje msto je u plotny? Markta je neoliberlka, kter se domnv, e nzk mzda a z toho se odvjejc chudoba je cesta k prosperit?. Lidem co nekradou, jde o hol ivoty, o majetky ji dvno p?ili. Takhle ne?dil ani Hitler, to trefila p?esn?. Tato idovka vdy hjila pohadrkov zlo?iny, zr?dnosti, genocidu, judaizaci, obrloupee, faismus, ?m byl v?t um?l likvida?n dluh, tm byla spokojen?j, e by na star kolena p?estala lht a kodit je absurdn.

*Ideologick projekt neoliberalismu tvrd, e trh je vdycky pravdiv, regulace vdycky patn, soukrom vlastnictv je vdy dobr a ve?ejn je vdy patn. A dan?, kter by podporovaly ve?ejnou v?c, ty jsou to nejhor z nejhorho.

*Ale: Co je to feti? Zkratka svatch nedotknutelnch termn? neoliberalismu. Flexibilita, Efektivita, Trh, Individualismus, lenstv. O prvnch ?ty?ech je zakzno pochybovat a o ptm nikoho ani nenapadne je spojovat s prvnmi ?ty?mi. A ono je to jasn jak facka, kadmu, kdo se nau?il rovnice a chpe vznam slov.

*V pomysln sout?i o nejmn? inteligentn ?lnek na Aktualn? Hlav?ek vdy spolehliv? vt?z a to i p?es extrmn? t?kou konkurenci - Strnsk, Urban, Slma, Svoboda, Justotrl, vemi louemi politick pny protaen tlu?hubov

*Ten Hnzdil je typick p?klad amana. M?l rad?ji zkusit bt far?em a v kostele oblbovat ovce, ur?it? by se mu vce da?ilo, ne v politice! Z o? tohoto amana vyza?uje takov zoufalstv, lenstv, skoro jako zHalka a Hermana, pro? lta odmt hospitalizaci u Chocholouka je zhadou.

*Komenttor Martin Fendrych serveru Aktuln?.cz, kter pat? do mediln stje podnikatele Zde?ka Bakaly: Hlas Okamury zn jako epot ruskch tajnch slueb. Nejmn? polovina poslanc? SPD fand Rusku a ?n? a ve?ejn? to dvaj najevo na socilnch stch a serverech, jako jsou prorusk Parlamentn listy. Zpad je pro n? nep?tel. Co je demokratickho na reimu Putina ?i Si ?in-pchinga (kter v ?n? doshl moci velkho Mao Ce-tunga)? Co je demokratickho na okupaci Krymu? Je pro ns zrukou svobody Rusko, nebo EU a Zpad? Odpov?? je jasn, le? volby tomu nenasv?d?uj. Rut agenti u ns usp?li. Demokracie dky nim zahnv.

*Tak te? u jen zbv, aby se k vsledk?m voleb p?ihlsil islmsk stt.

*Ve?ejnost v ?esk republice se rozhodla, e strany dvou agent? Sttn bezpe?nosti a jednoho extremisty maj tm?? stavn v?tinu, sd?lil Kalousek. Je to cesta do pekel. Mon do Kremlu, ale to vyjde na stejno. Sou?asn autokratick moc zastraila mnoho lid. TOP 09 se vak ned ani koupit, ani zastrait, dodal Kalousek.

*Keller: Ano, je docela mon, e kdyby si kne Schwarzenberg krom? ?ra po?dil i psku p?es oko a jednu zlatou nunici, mohla topka dopadnou o n?co lpe. Jemu by to jist? problm ned?lalo, tentokrt zaspali i jeho poradci.

*Ilona vihlkov: Establishment je mrtev. A? ije anti-establishment! I ti, co si na n?j hraj.

*Jaroslav Kubera: J jen asnu a u mne to ani nebav, jak tolik politolog? a komenttor? mudruje, mudruje a mudruje, p?itom by mohli nahradit voln msta v pr?myslu a nemuseli bychom sem vozit ty Ukrajince.

*Rozdvaj si mezi sebou novin?sk ceny sponzorovan nechvaln? znmm spekulantem Georgem Sorosem, jeho filantropie jsou po sv?t? pln h?bitovy.

*Donu? hlupka modlit se Bohu, on si potom samou horlivost ?elo rozbije.

*Dredy na hlav? jsou bez ohledu na veker ?e?i a vmluvy symbolem afrikanizace Evropana.

*Do Pobalt hjit demokratick principy a evropsk hodnoty jezd i nai vojci.

*B?h je velik a krva na strom nevyleze.

*Bezplatn sr je pouze v pasti na myi.

*Kdy chcete sejmout vlkodlaka nebo ?arod?jnici, m?la by na n? fungovat st?brn kulka.

*Vte, kdy jste hodn? bohatej, tak vm ty penze vlastn? u nic ne?kaj, vyznal se Andrej Babi.

*Palata: Msto toho, aby Washington tvrd? odpov?d?l na ruskou invazi do Gruzie v lt? roku 2008, zahjila Clintonov novou ru oteplen.

*Macron de facto navrhuje snit bruselskou byrokracii tm, e se zalo jet? vce novch ?ad?.

*Hlavn? cokoli ?eknete, tak je pravda, jak ns pou?il u Warhol kdysi dvno, a tm pdem je pln? jedno, co ?eknete. Hlavn? e n?co ?eknete a jste na obrazovce. A to je vlastn? jedin cl toho veho, uzavr mediln odbornk antovsk.

*Populrn Gottwaldovu v?tu Nen N?mec jako N?mec! My jako mrn? vzdorujc studenti v mezch zkona jsme k tomu dodvali kritickou podotzku ve stylu Zde?ka Nejedlho A co takov Boena N?mcov?, reagoval Zbo?il.

*Slavn ?esk psychiatr profesor Vondr?ek tvrdil, e mui z?stvaj pueriln, tedy chlape?t - mlokdo z nich skute?n? dosp?je. Sarkasticky k tomu dodval, e rozdl mezi malm chlapcem a dosp?lm muem je pouze v cen? jeho hra?ek.

*P?edpokldejme, e prezident?v mluv? je p??etn, a pak se tedy nabz otzka, jestli prezident Zeman vlastn? nen takovm Emilem Hchou, kter vyv?sil na Hrad? ?skou vlajku s hkovm k?em, protoe prezident Zeman na Hrad? vyv?sil po svm nstupu do funkce vlajku EU, p?ipomn?l modertor Moravec postavu prezidenta, kter p?edal ?esk zem pod obrovskm tlakem pod ochranu Adolfa Hitlera.

*Bety: Narazila jsem nedvno v knize Geralda Durrella na p?knou v?tu: Zd se, e sv?tov tisk je psn slabomyslnmi o slabomyslnch pro slabomysln. A to pln? plat i pro ?T, snad jen s dodatkem, e piln? pracuje na tom, aby pokud jej divci jet? slabomysln nejsou, tak aby se jimi stali.

*Ond?ej Vaculk: Aby ?lov?k doshl vy duchovn hodnoty, mus vytrvat a p?ekonat i n?kolikansobnou ti hmoty a zven odpor prost?ed. Ss: Pokud autorovi dob?e rozumm, mus neofyt zaplit co nejvce hmoty a tak snit odpor bekanho prost?ed, aby mohl na przdnm spleniti zatan?it ohniv ?ard s pochodn?mi.

*Jaroslav N. Ve?ern?ek: Ta holka (Emma Smetana) je jen produktem patn vchovy. Pochopiteln? v kombinaci s absenc n?jak p?im??en inteligence to vdy nad?l paseku. Jako novin? jsem sp smutn, e tohle d?v?e, co by kdysi v redakci nemohlo ani zametat, se dnes vydv za novin?ku. To nae ?emeslo upadlo stranm zp?sobem. Faktem je, e tu holku vyhodili i z bulvrn Novy, take jist pud sebezchovy mdia maj.

Theodor Adorno: Neobvm se nvratu faist? v masce faist?, ale bojm se nvratu faist? v maskch demokrat?.

***

Perli?ky ztisku za listopad 2017

*Martin Fendrych: Rut agenti u ns usp?li. Demokracie dky nim zahnv.

*Ji? Pospil: Musme upozor?ovat na nebezpe? z putinovskho Ruska, kter usiluje o nadvldu.

*Blisty: Protrumpovsk hlas manulnch pracovnk?

*Tereza: Ta rusk chobotnice je tak vemocn a vudyp?tomn, e je s to rozhodovat o tom, kdo bude nebo nebude prezidentem v USA, a k tomu uplcet americk republikny i demokraty A m? tuhle dokonce p?epadla hr?za z p?edstavy, aby se nedejboe neprovalilo, e nakonec i ty nae Evropsk hodnoty jsou placen ze pinavch ruskch pen?z, jimi mus bt Washington podle dostupnch informac doslova zaplaven. Stran, e?

*Trump dajn? uplacen Ruskem a Hillary dajn? uplacen Ruskem, z ?eho mimochodem vyplv, e cel ta supermocn Amerika je uplacen Ruskem a zobe mu zruky. (Chudk Janda!)

*Rusko m svho agenta v Blm dom? a jeho jmno je Donald Trump, ruskm agentem je i Hillary Clintonov, kter to mazan? maskuje vypjatou rusofobi. V tomto sv?tle a na zklad? obvin?n, e nen rozpoutn impeachment v??i Trumpovi, a zrove? tvrd vyet?ovn Clintonov, si nakonec musme poloit zcela zsadn otzku: Kdo vlastn? z americkch ?initel? nen rusk agent?

*A pokud jde o to tajemn a skryt rusk ovliv?ovn demokratickch proces?, lze tuto tezi potvrdit pouze zp?sobem, kter vzpomenul Umberto Eco, kdy ocitoval Nehause, autora pamfletu o rosenkrucinech, napsanho v dob? kolem roku 1623, kdy se ve Francii nev?d?lo s jistotou, jestli existuj, nebo ne: U jen fakt, e nm skrvaj, e existuj, je d?kazem jejich existence.

*Putin tomu nem?e uv??it. ?k: Zaili jsme ?ty?icet let studen vlky - a te? se jejich demokracie rozlo jen pot, kdy do n pchneme prstem? V kadm p?pad? my se te? v USA zbavme komika Trumpa a nahradme ho jednm z naich ?dnch lid, ale v Britnii na tom nezle kdo tam vldne, take tam ud?lme premirem veverku. P?iznejte to, vy pro veverku hlasovat budete.

*McCain prohlsil, e televizi RT nelze p?irovnvat k rozhlasov stanici Hlas Ameriky nebo Svobodn Evropa ?i k televizi CNN nebo BBC. Novin?i t?chto mdi se sna doshnout pravdy, odhaluj le a enou vldy k odpov?dnosti, zatmco zam?stnanci RT jsou propagandist, kte? popraj pravdu, ? le a sna se podkopat demokratick vldy, aby prosadili zjmy Vladimira Putina.

*Daily Express: Rusov p?ichzej! - a op?t p?es La Manche! Britnie je op?t vynervovan - dal rusk vojensk lo? p?ekro?ila Lamansk pr?liv. Letos se Rusko n?kolikrt pokouelo provokovat britskou flotilu a mysln? vysl sv vle?n lod? a ponorky p?es La Manche, tvrd pon?kud neuroticky britsk publikace.

*Observer: Nelze ne v nov, tentokrt britsk hysterii, doporu?it Brit?m, aby se do ruskho vm?ovn vrhli s plnmi silami a brali to kosou. Protoe apelovat na zdrav rozum (a t?eba trvat na d?kazech) je zcela zbyte?n.

*Vpd Putinovch vojakov by musel znamena?, e sa k nm bud prebja? cez Ukrajinu a cez Slovensko. Ja mm v plne nvtevu Slovenska, tak to musm oznmi? Andrejovi Kiskovi, aby sa dokzal v?as pripravi?, povedal ironicky Zeman.

*Okamura: Vy se ptte na dezinformace, p?itom ?T je jednm z nejvce dezinforma?nch mdi v zemi!

*Zden?k Zbo?il: Pan ?editel ?T ?d podnik, kter je v sou?asn dob? nejv?tm i?itelem zti a nenvisti v??i ?adujcmu prezidentovi.

*Host v ned?lnch Otzkch se vzdali urnalistiky a stali se monotematickmi a na zakzku t?ce pracujcmi politickmi bavi?i. Jak ?k Milan Kundera v Nesmrtelnosti, musej spl?ovat jen t?i podmnky: Nesm?j se styd?t za svou nevzd?lanost, nau?it se a pouvat alespo? 200 slov a stle je opakovat a nep?estvat.

*Petr antovsk: Jejich k?ik bude povaovn za zvukov smog, nebo? neobsahuje fakta, ale jen frze, nep?esv?d?uje, nbr agituje, nenabz, nbr vnucuje, nechce vst rozpravu, nbr monolog.

*President Zeman: Vte, e mm v??i n?kterm novin??m pocit, e dokou, jak ?k star anekdota, odd?lit zrno od plev a pot otisknout plevy.

*Lidovci odmtaj vzvu Andreje Babie, kter prohlsil, e do sv meninov vldy hnut ANO m?e p?izvat i odbornky z jinch stran. Odbornci ve vld? bt maj, ale neumm si p?edstavit, e to byl n?kdo z KDU-?SL, ?ekl B?lobrdek.

*Frantiek Kuba: Po Vt?znm Listopadu se politick elity velmi ?asto rekrutovaly z Prask kavrny. Za?alo to bournm plot? na hranicch, dva protagonisty s velkma n?kama, malm mozkem a du si jet? dob?e pamatujeme. Dodnes se p?ece oplocuj domy, sklady, fabriky, jadern elektrrny, metalurgick podniky ad. K tomu pat? i ?ada technickch opat?en od pletiva, p?es fotobu?ky, zakopan optick kabely, a po drony. Tm?? ve, co m?lo n?jakou hodnotu, odelo v privatizacch str?ka Santa Klause. Lidov milice u vlastn? byly nahrazeny Praskou kavrnou, neziskovmi organizacemi a jede se dl.

*Jaroslav Doubrava: O co se jedn? P?ece o nic! Kdy Schwarzenbergovi tolerovali superliberlov a ultrapravi?ci jeho spavou parlamentn nemoc, kterou reln? prezentoval i na mezinrodn rovni, a jeho mnohdy a nesrozumitelnou ?e?, tak co te? najednou hyster? kv?li n?jak men prezidentsk indispozici? Pokud vm, tak odporn superdemokrat a xenofob Winston Churchill mnoho hodin dirigoval britsk kabinet z postele, protoe se mu necht?lo vstvat.

*Jan Veleba: Panu ministru Hermanovi nev??m a povauji ho za chladnokrevnho, stle se usmvajcho, chcete-li vysmvajcho se ne?estnho ?lov?ka.

*Ilona vihlkov: A protoe je ta demokracie po t?ch vce ne 25 letech takov k?ehou?k, je pot?eba ji chrnit institucemi, kter pat? do totality. Proto ns sociln demokracie obdarovala pan Romancovovou a dalmi podobnmi. Je ovem pot?eba, abyste se orientovali v tom, e jde o elitu, protoe pokud byste sledovali jejich slovnk a chovn, mohli byste omylem usoudit, e se jedn o kriminln spodinu. To vte, to jsou ti lep lidi. Ale protoe na jejich stran? je PRAVDA (lska p?ijde, a odejde Babi a Zeman, e ano), tak je to v po?dku. Nebo se ironicky uklbnout nad t?mi, kte? by ten lid (ty faisty!) tak rdi revolu?n? vedli, ale lid za nimi jaksi nejde. To, e vsledky voleb jsou zatm interpretovny v tom smyslu, e blb lid propadl faismu, vypovd o t m??cko-liberlkovsk elit? vc, ne by nejsp sama cht?la.

*Nem smysl lamentovat nad n?jakou spravedlnost ?i nespravedlnost, kapitalismus je jen jeden a v n?m nem n?jak spravedlnost msto, protoe tam kde jde o prachy, vyhrv jen ten, kdo je v?t svin?.

*Pamatuji si velice dob?e, jak se v devadestch letech vedla neplodn debata o duchu a lite?e zkona a jak se tehdy Vclavu Havlovi vichni smli, kdy p?iel s tm, e n?kdy je duch zkona mocn?j ne jeho ?ist litera, e ten duch je podstatou toho zkona, smyslem spravedlnosti. Kad advokt vm ?ekne, e vzdlenost mezi prvem a spravedlnost je nekone?n, e ?asto nelze dohldnout z jednoho konce na druh a mlokdy se ty dv? v?ci sejdou, poukazuje Petr antovsk.

*Spisovatel Vlastimil Vondruka: Jen lechta v, co je pro lid sprvn! Boj o moc se nevede proto, aby se zemi da?ilo lpe, ale aby se da?ilo lpe politik?m.

*Kdy se zachovaj sou?asn tendence, tak EU dosp?je do takov krize, e nebude pot?eba vystupovat, ale vystoup se to samo. Kdy se podvte na euromince, tak nej?ast?j portrty jsou tam monarchov.

*Do?kali jsme se mistrovskho rozkrdan eurofond?, jako nap?klad CD ROM s nvodem na dojen koz za 40 mil. EUR!

*Slovensk ekonom Juraj Karpi: Projekt eura funguje jako kok shnilch jablek, do kterho vlome jedno jablko zdrav a doufme, e se zbavme hniloby. Take a my vstoupme do eurozny jako to zdrav jablko, tak nejene se euro neuzdrav, ale my shnijeme spole?n? s tm, co u hnilo p?edtm.

*P?edseda Komise Jean-Claude Juncker uvedl, e unie byla vdy v srdci socilnm projektem. EU je nejen jednotn trh, nejen penze, nejen euro, ale je to o hodnotch a o zp?sobu ivota, jakm chceme t.

*Je a neuv??iteln, kolik lid se dnes chce ivit politikou.

*V den voleb v sobotu odpoledne jsem m?l skv?lou nladu do t chvle, ne jsem se dozv?d?l, e do Sn?movny zase prolezl Kalousek. To je stran net?st, pobavil p?tomn. On, nejv?t demokrat, ?k, e kdy nm jeden a p?l milionu lid dalo ve volbch hlasy, e se stalo n?co nedemokratickho, podivil se.

*Petr Pi?ha, kn?z, exministr kolstv a poradce kardinla Dominika Duky: Je velk dezorientace a krom? vjimek propastn nevzd?lanost vude. Crkev nikdy nela od mocenskho, nikdy necht?la lidi znsilnit. la naopak od veplatnch lidskch pot?eb a snaila se je uzkonit. ?eknu Vm, e mi v?bec, ale v?bec nevad, kdy n?kdo le, ale nesnm, kdy m? nut k tomu, abych mu v??il. Nad?ji ?erpm z toho, e kdo odol demagogii a nsledn? i diktatu?e - mm na mysli diktaturu mravn? naruen spole?nosti - i kdyby ztratil ivot, bude t ve spravedlivm sv?t? krlovstv Boho.

*?bel m vdy nejv?t sp?ch, kdy se vydv za Posla Boho, komentuje Zbo?il.

*Polistopadov vvoj hodnotm jako to nejhor, co se v historii naeho nroda odehrlo. Je to hor ne prvn protektort za doby Hitlera. Te? je druh protektort. Za doby Hitlera se stt neboural, nebourala se ekonomika, neboural se pr?mysl. Naopak se vyvjel. Od roku 1918 se n stt budoval a od roku 1989 se stt bour. Ve sv?t? zu? t?et sv?tov vlka, kterou vedou satanist. Sou?st tady t vlky je tak vlka proti na zemi. Ta je veden N?meckem. N?mecko si z ns ud?lalo kolonii, a to je n?co, co bylo dohodnuto u na konci druh sv?tov vlky, vyjd?il sv?j nzor Toman na videu, kter koluje po internetu. Prv? n?meck tajn sluby v ?esku instalovaly polistopadov vldy pln kolaborant? a sympatizant? se sudetskmi N?mci. ?ei to ale moc nev?d, protoe mdia tyto pravdy zaml?uj. A a se stanu prezidentem, vyuiji policii a tajn sluby ke svren kolaborantskho reimu.

*Vladimr Kr?mry, lekr a vedec: Mme uniktnu prleitos? rozri? kres?ansk Eurpu o migrantov, ktor sa stan kres?anmi, lebo vidia v ns skvel prklad.

*Tereza: Jinak ve zatm b?, i kdy nevm kam. Na jedn stran? jsou tu pokra?ujc katalnsk protesty, demonstrace a blokdy silnic a eleznic, na stran? druh naprosto bizarn postoj madridsk vldy, kter uv?znila osm ?len? katalnsk regionln vldy, na dal vydala zatyka?e a sou?asn? vypsala svobodn, ?ist a legln volby, aby obnovila demokracii. ?lensk stt Evropsk unie v roce 2017! Neuv??iteln.

*Vincent Pribula: Dokto?i, inen?i, v?dci, politici, sttn ?ednci, um?lci, armda. Ti vichni se v nedvn historii podleli na masakrovn a hromadn likvidaci lid v koncentra?nch tborech. Intelektulov se ve velkm a dobrovoln? dvali do slueb masovho vrad?n, likvidaci lidskch prv a lidsk d?stojnosti. Milovnci um?n, krsy, vyt?benho vkusu a oslniv rto?i morlky. S intelektulnm nadhledem, p?i hudb? Wgnera s jistou formou ?istoty, kterou nikdo nechpe, vradili a mu?ili. V ?em jsou dnen elity jin? V ?em jsou lep dnen tisce akademik? a intelektul?? Elitm je zcela lhostejn, kolik milion? lid ije v bd? a chudob?. Je jim lhostejn, jak se o nich sml. Vdy budou tvo?it kooperujc skupinu parazit?, kter pole sv vlastn lidi do zni?ujcch vlek, do hladomoru a bdy. P?edstava, e vzd?lan intelektulov jsou lep, je v?decky ov??en fikce. dn akademick titul neud?l z jedince lepho a stejn? tak znm celebrita svm zp?sobem itm a uvaovnm nenese mravn vzor. Demokracie v podn intelektulnch elit znamen vldu novodob lechty. Tolik jedinc? toucch po postu prezidenta je k zamylen. Co je ene do ?adu prezidenta a pro? maj onu pot?ebu jm bt? Pro? se najednou vyjad?uj ve ve?ejnm prostoru lid bez morlky a usv?d?en zlod?ji? Jak reagovat na jejich drz moralizovn a neustl pou?ovn? V?tina zdrav? uvaujc populace odpov?? zn.

*Marx ?k, e civilizace se pozn podle toho, kolik maj lid volnho ?asu. Pokud se na to dvme touto optikou, plat, e za minulho reimu m?li lid vce volnho ?asu ne dneska.

*Havel zamlel napsat dvoudlnou knihu s nzvem Jak jsem sttni?il a Jak jsem stt zni?il. Kdy on byl strejda Heydrich tak hodn a ti zl ?ei se nenechali bez odporu vyhladit.

*Oskar Krej?: Sametov revoluce p?erozd?lila sudbu jednotlivc? i celch skupin. Z privilegovanch ud?lala vyd?d?nce a z n?kterch vybranch pri? ud?lala mocensky a majetkov? vyvolen. Na nemnoh se usmlo i t?st. P?i hodnocen sametov revoluce nelze zapomenout, e ve 20. stolet se v prostoru dnenho ?eska a Slovenska osmkrt zm?nilo sttn ?i reimn uspo?dn. A pokad to bylo v nvaznosti na prom?nu geopolitickch silok?ivek brzdcch Evropu, tedy bez valn zsluhy ?ech? a Slovk?.

*Slovensk prezident Ivan Gaparovi? v jednom vystoupen prohlsil, e po listopadu1989 prob?hla jet? jedna revoluce: majetkov. A ob?, ta politick i ta majetkov, m?ly sv vt?ze a sv poraen.

*Politick formule neustlho p?erozd?lovn majetku (od roku 1918 kadch cca 20, 30 let) ?eskou spole?nost dlouhodob? demoralizuje a ni?.

*Nomenklaturn kdry se za tmto ?elem sdruili v ODS, p?itom demonstrativn? vym?nili Lenina za Hayeka.

*Koneckonc? je t?eba mt na pam?ti, e do sou?asnho stavu dovedli sv?t lid chyt? a vzd?lan. Ostatn? lid chyt? a vzd?lan pracuj na pln vazky na tom, jak dostat jin lidi do dluhovch past. Pro? tedy o?ekvat, e jejich rozhodnut budou n?jak vce kvalifikovan, n?jak vce zodpov?dn k celku?

*Mar?k: Lidu je sv??ena volba, nm je sv??ena vlda a bohu je sv??eno ns soudit.

*Modertor Lubo Xaver Vesel podobn snahy shrnul lehce peprnmi slovy: P?ivezli jsme vm kamion dobra, radujte se a pod?kujte, nebo vm rozbijeme drku.

*Schwarzenberg nem dn vzd?ln, co ho vdy nechvalo v klidu. Vlastn jen kus papru - certifikt z to?en piva! Zl jazyky o n?m dokonce hovo?, e je zombie na ?esk politick scn?.

*?SSD nen ani sociln, ani demokratick.

*Karel Dolej: Pouli?n gangy d?lnick mldee v huskovskm ?eskoslovensku

*Slovem liberln je v posledn dob? v?tinou ozna?ovno to mylen, ktermu by se m?lo sprvn? ?kat ultramarxistick. Spo?v v tom, e se n?kter izolovan mylenky Karla Marxe dothnou do naprosto absurdnch d?sledk?, z jakch by byl nejsp i sm Marx v oku. Tito neomarxist by se mohli dob?e uplatnit jako komici. Ve je to p?li absurdn, ne aby to v?bec mohlo bt brno vn?. Obvm se, e pan Le Fay je p?esn? tm p?padem osoby, kter je na politick korektnosti absolutn? zvisl. Kdyby doly grantov a sttn penze, um?e hlady. Za cel ivot ani minutu nepracovala a zjevn? k tomu nem p?edpoklady. Bu?me k n tolerantn, co m chudinka d?lat.

*V rozhovoru pro ruskou redakci Rdio Praha, 21. dubna roku 2015 Zeman prohlsil, e jeho snem je, e v budoucnosti bude Rusko ?lenem EU a pokud se to n?komu nelb, m?e se na to dvat pohledem, e EU vstoup do Rusk federace a vsledek bude stejn.

*Mirko Raduevi?: Rozpad Sov?tskho svazu a Jugoslvie vytvo?il tm?? 20 novch stt?, z nich v?tina nem dnou tradici sttnosti nebo praxi v samosprv?.

*I kdyby b?hem p?jezdu p?ti sp?telench armd zem?ely stovky ?ech?, o ?em Skla pochybuje, tak ve stejn dob? ve Vietnamu umralo na tisc lid denn?. To je mnohem vc a nem?li bychom na to zapomnat. Nem?li bychom tak zapomnat na to, kolik lid um?elo v Irku a v Afghnistnu v poslednch dvou destkch let.

*Rozv?dka i kontrarozv?dka splnily sv koly tak, jak byly zadny. Bohuel zklamalo veden sttu v ?ele s Miloem Jakeem. Ve se dalo vy?eit do 48 hodin. M?li jsme k dispozici silnou armdu, policii, Lidov milice a na na stran? bylo dokonce 80 procent nroda. Je tedy nutn jasn? ?ci, e bez StB by se v tomto stt? nic nezm?nilo. Jen blhov si mohou myslet, e by parta disident?, r?znch flka??, povale?? a narkoman? byla schopna zm?nit politick systm v tehdejm ?eskoslovensku.

*Poslanec slovensk Nrodn rady Lubo Blaha (SMER-SD) se na svm facebookovm profilu roz?lil: Vte, co m? skute?n? zlob? Kdy se n?kdo sna pohan?t ivot naich otc? a d?d?, kte? tu desetilet budovali ve, co dnes mme - koly, nemocnice, tovrny, silnice, sdlit?, mosty, zkrtka ve. Tito dob? lid po vlce postavili Slovensko na nohy. Vlastnma rukama. Ale pr je nemme oslavovat. Mme z nich bt pr znechucen. Oslavovat se maj n?jac oralci a p?evlka?i kabt?, kte? odevzdali po roce 1989 nai vlast zpadnm mocnostem a nadnrodnm koncern?m. Promi?te, ale nikdy! On sm si podle svch slov v generace lid, kte? tu ili p?ed rokem 1989, v?etn? up?mnch komunist?, kte? v??ili, e buduj nov sv?t bez chudoby a nerovnosti. Po roce 1989 se ze vech t?chto lid d?laj opice, kter jen bezmylenkovit? skkaly, jak reim pskal, nebo jet? h??: d?laj z nich zlo?ince, kte? se p?i?inili o gulagy a vrad?n. Proboha, vdy? tu ily miliony lid, kte? v??ili v idely rovnosti a spravedlivosti. ?eskoslovensko byl modern a vysp?l stt, kter m?l vlastn pr?mysl a staral se o lidi. To, e byly zav?en hranice a tajn sluby pronsledovaly opozici, je samoz?ejm? patn, ale to byl d?sledek studen vlky, za kterou mohl jak Sov?tsk svaz, tak i USA. Takovto projevy jsou b?n i dnes v kapitalismu, kdy spolu vedou spory mocnosti: nijak to nesouvis se socialismem. To, co se socialismem jako takovm souvis, to bylo to, e lid m?li prci, bydlen, vzd?ln a zdravotn p?i. e d?ti nefetovaly, nebyli tu gangste?i, mafini, teroristi ani dn finan?n skupiny. Lid budovali svoji vlast a tvrd? pracovali. A tuto generaci lid chce dnes n?kdo jen tak odpskat? Jejich ivot vyhlsit za selhn, omyl, sm?lu, zbyte?nost? Nebo rovnou za zlo?in? A kdo bude tyto lidi soudit? Zlod?ji, p?evlka?i kabt?, privatizto?i ?i oligarchov? Pak dodal zv?rem, je mu zle z toho, e vid nectu n?kterch liberlnch mladch lid ke generaci vlastnch rodi?? a d?d?. Ne, m? nikdo nikdy nep?inut, abych dehonestoval lidi, kte? v??ili v komunismus p?ed rokem 1989 a kte? budovali ?SSR.

*A tto generciu ?ud chce dnes niekto len-tak odpsa??! Ich ivot vyhlsi? za zlyhanie, omyl, smolu, zbyto?nos??! Alebo rovno za zlo?in?! A kto ide tchto ?ud sdi?? Zlodeji, prevraca?i kabtov, privatizri ?i oligarchovia? T, ?o tu po novembri 89 rozkradli vetko, ?o sa nehbalo? T, ktor tu vytvorili je?cinovsk mafinsky kapitalizmus 90. rokov? To s t hrdinovia novembra?! T, ?o sprivatizovali strategick nrodn bohatstvo, ktor tu desa?ro?ia budovali komunisti?! T, ?o sa zo d?a na de? zzra?ne premenili z marxistov-leninistov na reagano-thatcheristov? Tto farizeji?! Novembrovej mytolgii o dobrch havloch a zlch komunistoch ver ?oraz menej ?ud. Kapitalizmus priniesol zlo. Ve?a ?ud sa cti by? podvedench a sklamanch. A ja budem vdy st? na ich strane. Nie preto, e by som si idealizoval bval sovietsky reim, ale preto, e vidm, ak stran zlo priniesol s?asn kapitalistick reim.

*Ivo ebestk: Kapitl by si v ?R stejn? vzal, co cht?l. Fatln postoj akceptovan nutnosti, proti n nebylo odvoln, lze podle mho soudu p?ijmout pouze ve vztahu k prvnmu paradigmatu, jm bylo a je p?eveden ?eskoslovenska (pozd?jch nstupnickch stt? federace) do sprvy velkho zpadnho kapitlu. Prv? o to lo kapitlu v pr?b?hu takzvan studen vlky. Bylo nep?edstaviteln o?ekvat, e se zpadn korporace a dal subjekty vzdaj odm?ny za tm?? p?lstolet trvajc boj proti Sov?tskmu svazu. Kadmu soudnmu ?lov?ku bylo jasn to, co polistopadov aktivist a reprezentanti sttu, zkostliv? tajili (v?etn? t?ch, kte? situaci i pochopili), a sice e osvobozen stty vchodu p?edstavuj vznamn zdroj zisku pro zpadn firmy. Nasm?rovat osvobozen stt jinm sm?rem, ne dali osvoboditel, bylo nejenom nemon, ale bylo by to i nevd??n. Snait se brnit zpadnmu kapitlu v tom, aby se ujal otev?enho ternu pro podnikn, investice a pro sv trhy, by bylo velice riskantn. Kapitl m?l v rukou vechny prost?edky k tomu, aby takovou ne?ekanou vzdornou suverenitu hrav? zvldnul ?i exemplrn? potrestal. Nstroji potrestn mohla bt izolace reprezentant? novho reimu, by? by byl dokonce demokrati?t?ji ustaven, ne jsou politick systmy na Zpad?. Odst?ien od trh?, od investic, od mezinrodnch smluv, odklon?n exportu a importu a dal postihy by se vyrovnaly vyhlen interdiktu nad zemm nepoddajnho sttu. Jt touto cestou bylo nemysliteln. Takovou zemi mohl potkat osud podobn Jugoslvii ?zen ze srbskho B?lehradu. Srbov se sklony k mal lokln hegemonii a nezvislosti na velmocch mohli vzdorovat Turk?m i Stalinovi, nikoliv vak Kapitlu. Vy?tat tehdejm reprezentant?m ?eskoslovenskho (?eskho) sttu, e se sklonili p?ed nutnost a p?enechali republiku zpadnm korporacm, by bylo samo o sob? naivn. Myslm, e tento krok by v t situaci podstoupil kad politik ?i odpov?dn ?initel, pokud by se necht?l smutn? proslavit mu?ednictvm svm i celho nroda a dvat se na to, a se zem op?t p?eenou k?ici s korouhvemi zpadnch hodnot. Osobn? dost dob?e nedovedu p?edstavit politika, ekonoma, podnikatele ?i analytika, kter by v neklidnch ?asech sametov revoluce nael odvahu k tomu, aby ob?an?m ?ekl p?iblin? tato slova: Podvejte se p?tel, situace je nsledujc. D?lme v podstat? obchod, n?co za n?co. My p?enechme zemi zpadnmu kapitlu, kter si zde bude brt, co uzn za vhodn. A o to, co zbude, se pak m?eme do krve a s minimem prvnch omezen poprat sami. Ovem jako formln? rovn mezi rovnmi ve svazku zpadnch demokratickch zem. Ta rovnost bude sice troi?ku iluzorn, ale kdy nebudeme koukat, kam se nem, tak si toho mon ani nevimneme. To se, dmy a pnov, d. Nebo myslte, e ne? Takto up?mn? politik nemluv nikdy, ani v ?asech relativn? klidnch, nato v rozbou?ench dobch transformac a konverz. Nov reprezentace db na v?li ob?an? pln? stejn? jako reprezentace prv? svren. Alespo? v tom m lid jistotu, kter ho nikdy nezklame.

*Ji? Jrovec: V ?eskoslovensku byl v obdob 1968-89 skute?n? mr a nezm?nil se sociln?-ekonomick systm. Vznam srpnov invase ale spo?val v tom, e upozornila Zpad, kam a m?e jt a do ?eho se nem plst. Teprve po roce 1989 se stalo to, ?m Pou?en z krizovho vvoje ospravedl?ovalo 21. srpen. Byl obnoven kapitalistick systm a politick orientace zem? se oto?ila o 180 stup??. To je hol v?et fakt?, nikoli moje hodnocen jednotlivch udlost. P?ipome?me si, e v edestch letech m?l Zpad presidenta Ceau?esca za hrdinu, protoe nepovolil p?stup armd Varavsk smlouvy na rumunsk zem. Kdy byl s manelkou v prosinci 1989 zast?elen, zskal doivotn? nlepku dikttor. Te? tam maj vojensk zkladny druh strany a je klid. Existovala elezn opona a mocnosti m?ly pevn? vykolkovan zem, kde si d?laly, co cht?ly. Je nepochybn, e v takov situaci nehrozilo, e by USA a jejich spojenci vojensky zashli na obranu jakhosi Dub?eka. Pochybuji, e jsme kdy protestovali proti vojenskmu zsahu USA v Panam? v prosinci 1989. Tehdy nebyl ve h?e sanitrn kordon kolem SSSR, ale kontrola panamskho pr?plavu. Ameri?an Panamu bombardovali, b?hem t? tdn? zabili 2000-6000 lid (odhad americk vldy je uprost?ed), odstranili bvalho agenta CIA Noriegu a nechali jeho poraenho presidentskho protikandidta pronst p?sahu (nejsp o v?rnosti panamskmu lidu) na americk vojensk zkladn?. Proti tomu byli Rusov v roce 1968 b?dilov.

*P?ed sto lety za?ala v Petrohrad? rusk revoluce. Byl to v d?jinch prvn vn pokus svrhnout v celosttnm, potamo celosv?tovm m??tku kapitalismus a nastolit msto n?j d?lnick stt.

*Mons. Jean-Joseph Gaume ji definoval takto: Revoluce vyvyuj, co m bt podle v??nch zkon? nzko, a poniuj, co m bt vysoko.

*Pod?a odhadov odbornkov, aby sa viedol socilne prijate?n ?achtick spsob ivota, to znamen usporadva? bly, prijma? host, vydriava? si lektorov a tak ?alej, v Rusku od konca 18.storo?ia do prvej polovice 19. storo?ia bolo potrebn ma? sto nevo?nkov (to jest spolu s ?lenmi rodiny 500 - 600 osb) alebo pe?an ekvivalent, ktor si mohlo dovoli? iba 15 - 20 % ?achty.

*Andrej Fursov: Pokia? na za?iatku vldnutia Nikolaja II. zahrani?ie kontrolovalo 20 30 % kapitlu v Rusku, no v roku 1913 u 60 70 %, potom v septembri 1917 to ?inilo 90 95 %. Od 1880-tych rokov sa rusko-nemeck otzka stala otzkou ?alej existencie Britskho impria. Nemecko - to je konkurent, Rusko - to s zdroje. Po?as novej eurpskej vojny sa Briti rozhodli zlikvidova? tieto dva tty. Vojnu bolo treba pripravi?. Anglosasi s pre nich charakteristickm dlhodobm horizontom plnovania po?as 25 - 30 rokov brilantne pripravili a uskuto?nili tto operciu!

*Do roku 1917 m?la rusk armda vce ztrt ne Britnie, Francie a Itlie dohromady. Sesazen samod?ravnho cara Mikule II., kter byl dobrm muem, manelem, jen ne sttnkem, si p?l kdekdo, kad vak z trochu odlinho d?vodu. Alexandr Kerenskij vystoupil v dum? s ?e?, e je na?ase skoncovat se st?edov?km ruskm sttnm z?zenm a je t?eba fyzicky zlikvidovat jeho nositele! Prozatmn vlda souhlasila jenom s internac cara, ktermu Kerenskij navc neumonil vycestovat s rodinou do Anglie. Do mlh tonouc Albion p?itom souhlasil, e Britnie ruskho ex-cara na svm teritoriu p?ijme. Kdyby se v Rusku udrela monarchie, k moci by z?ejm? nikdy nep?ili bolevici. Sv?t si ale nep?l v Rusku monarchii, tak jako si ji nep?l v N?mecku ?i Rakousku-Uhersku. Pro? se ale udrela konstitu?n monarchie v Britnii, kter nem?la problm poskytnout ex-carovi Mikuli II. azyl na vminku?

*Pro Lenina a jeho ky imperialismus byl a je zkonit stadium vvoje kapitalismu, v n?m je vlka p?irozenm nstrojem politiky napl?ujc ekonomick zjmy vyko?is?ovatel?. Socialist mus vyut boje mezi lupi?i, aby je svrhli vechny. Podle Lenina vlka veden Ruskem m tedy vysloven? reak?n a protiosvobozeneck rz. Je to vlka otrok?? za upevn?n otroctv hned v trojm smyslu: (a) vlka je vedena za upevn?n vldy v kolonich jejich spravedliv?jm rozd?lenm a nslednm svorn?jm vyko?is?ovnm; (b) je to vlka za zeslen tlaku cizch nrod? v nejv?tch mocnostech, nebo? jak Rakousko, tak Rusko (Rusko mnohem vce ne Rakousko) se udruj pouze tmto tlakem, kter vlkou jet? zesiluje; (c) clem vlky je t upevn?n a prodlouen nmezdnho otroctv, nebo? proletarit je rozt?pen a zdeptn, kdeto kapitalist zskvaj, vlkou bohatnou, jit? nacionln p?edsudky a posiluj reakci. Z toho Lenin nsledn? dovozoval, e revolu?n t?da si mus p?t v tto reak?n vlce porku sv vldy a mus vid?t, e vle?n nezdary tto vldy usnad?uj jej svren. Pro revolucion?e Leninova typu se jevilo jako z?ejm, e teprve a svrhneme, a definitivn? porazme a vyvlastnme buroazii na celm sv?t?, a ne jen v jedn zemi, budou vlky nemon. A dodal: Ve XX. stolet nelze v Evrop? jinak ne vemi revolu?nmi prost?edky bojovat proti monarchii, statk??m a kapitalist?m sv vlasti, tj. proti nejhorm nep?tel?m na vlasti. D?jiny Sov?tskho svazu jsou d?jinami do t doby nevdanho kulturnho rozvoje i neruskch nrod?. P?edstava sbrn imperilnch zem, kter vnm ?en revoluce jako pokra?ovn carsk rozpnavosti, neodpovd tehdej motivaci. Bolevici prvn generace se domnvali, e se podlej na sv?tov revoluci, kter nrody osvobozuje nejen etnicky, ale p?edevm sociln?. Na ?en sov?tsk moci do bvalch neruskch imperilnch oblast se aktivn? podleli revolucion?i z tamnch zem ?i dnench republik, tedy i etni?t Estonci, Lotyi, Litevci, Ukrajinci, p?edstavitel kavkazskch a zakavkazskch nrod?, ale i revolucion?i ze St?edn Asie. Idelem bolevik? bylo vytvo?it Spojen stty sv?tov (ne evropsk), kter se m?ly stt sttn formou sjednocen a svobody nrod?, kterou spojujeme se socialismem - dokud pln vt?zstv komunismu nepovede k tomu, e jakkoliv, tedy i demokratick stt nadobro zmiz, psal Lenin v p?edve?er revoluce ve studii O hesle Spojench stt? evropskch (1915). Nyn vidme jasn?, jak se v budoucnu bude revoluce vyvjet. Rus za?al - N?mec, Francouz, Angli?an to dokon?, a socialismus zvt?z, ?ekl Lenin ve zprv? pro III. Verusk sjezd sov?t? d?lnickch a rolnickch zstupc? (1918).

*Oskar Krej?: Pokldm za pln? nesmysln stav?t pamtnky Napoleonovi a kritizovat p?itom Stalina, nebo stav?t pamtnky Cromwellovi V ?em byl lep ne Stalin? Nebo kolonialist. Tragika lidskho pokroku je spojena i s revolu?nm a kontrarevolu?nm nsilm. Doufme, e revoluce nebude zapot?eb. St vro? ?jnov revoluce? J si myslm, e je to hodn oslavy. Byl to romantick impuls, snaha dob?hnout a p?edb?hnout Zpad. Vdy? to byla zpadn idea, kter hnala Rusko k revoluci. To nebylo nic protizpadnho. Jen ta npl? romantick, kter byla v tom p?vodnm idelu, je naplniteln a po dvou, po t?ech, po ?ty?ech generacch. Vechno to bylo stran? usp?chan, ale kdyby to nebylo usp?chan, tak by ta sv?tov vlka dopadla jinak! Nikdy se neshodneme p?i hodnocen ?jnov revoluce a jejho odkazu, protoe m jednozna?n? kladn, ale i zporn strnky.

*Bl d?m u?inil prohlen ke stmu vro? ?jnov revoluce: B?hem uplynulho stolet zavradily komunistick totalitn reimy v celm sv?t? p?es 100 milion? lid a vystavily nesmrn? v?t po?et lid vyko?is?ovn, nsil, a nepopsatelnmu zbda?en. Pod falenou zminkou osvobozen zbavovala tato hnut nevinn lidi Bohem darovanch prv na svobodu vyznn, svobodu shromd?n, a nes?etnch jinch prv. Ob?an touc po svobod? byli pod?zeni sttu pomoc p?inucen, nsil a strachu, uvd se ve zprv? Blho domu. Bolevick revoluce zrodila Sov?tsk svaz a jeho temn desetilet represivnho komunismu - politick filozofie, kter je neslu?iteln se svobodou, prosperitou a d?stojnost lidskho ivota, prohlsil Bl d?m.

*B?hem ?jnov revoluce padlo est bolevik?. To je vechno. Ob?ansk vlka? Teror na obou stranch. Rozdl byl v tom, e teror blch (armd bojujcch proti rudm) se ?asto obracel proti id?m. id jsou potenciln spojenci bolevik?. Tehdej sov?tsk vlda byla v o?ch b?logvard?jc? a zastnc? starch po?dk? vldou idobolevik?. Kdyby zvt?zili b?logvard?jt generlov, nekonal by se nvrat parlamentn demokracie, nbr by p?ila vojensk diktatura s antisemitskmi rysy, dost mon prvn faistick vlda v Evrop?.

*Sergej Karaganov: Pokud se tk tzv. liberlnho sv?tovho ?du, kter dajn? existoval od roku 1945, pak je to le - on toti vznikl zhruba v roce 1991. Bylo to panovn Zpadu ve vech oblastech. P?itom nebyl ani liberln, ani svobodn. M?lo se za to, e vechny zem? mus p?ijmout jeden model, p?ijmout jednoho ldra, p?ijmout jednu ideologii. A samoz?ejm? nebyl ani dnm ?dem, protoe Zpad, utren ze ?et?zu, uskute??oval jednu agresi za druhou. Dolo k tomu mimo jin proto, e Rusko bylo slab a neschopn, nebo neochotn zadrovat jeho po?nn. Nakonec se Zpad za?al ctit beztrestnm, odsud i udlosti v Jugoslvii, Irku, Libyi a mnoh dal drobn udlosti. Tyto po?dky skute?n? Rusko svm po?nnm bo?. A to se Zpadu krut? nelb. Dnen sv?t se skute?n? stal multipolrnm. Je to sv?t chaosu a boje vech proti vem, nestlch vztah?. Proto si myslm, e jednou mus dojt k novmu stabiln?jmu stavu. Vzestup Evropy za?al jen v 16. stolet, kdy z cel ?ady d?vod?, z nich hlavn, tedy vojensk p?evaha, kter doshla, nabzela a vnucovala celmu sv?tu svoje pravidla, svoje hodnoty a sv?j systm. Te? to obdob skon?.

*Adam Votruba: Kdo m?l monost seznmit se ble s argumentac ekonomickch liberl?, nejspe zjistil, e nejohroen?j meninou v pojet tto ideologie jsou bohat a schopn. Ekonomi?t liberlov vyjad?uj p?edevm obavu, aby nedolo ke znrodn?n, by? to zpravidla nepojmenovvaj p?mo?a?e. V mdich jsou ovem vyjad?ovny obavy o ?adu jinch menin ?i skupin - etnick, nboensk, sexuln meniny, ensk prva atd. Bohat jako ohroen minorita nethnou.

*Dnen liberln rtorika opakovan? varuje p?ed fikc kolektivnho zjmu, kter m bt jen nstrojem nebezpe?nch populist? a dikttor?. Na tom m?e bt kus pravdy, nebo? vytv?et dojem hjen spole?nho zjmu pat? k obvyklm mocenskm nstroj?m. Liberln technologie moci vsadila zdnliv? na opa?nou tezi: spole?n zjem neexistuje. Liberln ideologie tak nakonec dovedn? spojuje tezi s jej antitez, nebo? jej pln poselstv zn: Spole?nm zjmem je maximalizace individulnho zjmu! Tzv. levicov intelektulov dnes svmi nzory npadn? p?ipomnaj st?edov?k kn?. Projevujce sv?j soucit s lidem, jsou zrove? oporou nejmocn?jch. Intelektulov se na lid sna p?sobit vchovn?, povliv? mlo se vak pokouej zm?nit jeho ekonomick podmnky.

*P?ed sto lety vst?ely ?jnov revoluce p?inesly marxismus-leninismus do ?ny. Od okamiku zaloen strany se o ni lid ?ny opral ve sv touze po osvobozen, nezvislosti, prosperit? a t?st, ?ekl Si ?in-pching na ?jnovm XIX. sjezdu Komunistick strany ?ny. Nat?st ale zkony ekonomiky ani historii nelze m?nit. Efektivn?j a vkonn?j ekonomick systm nahrazuje mn? efektivn. Nov politick a ideologick zsady nahrazuj ty star. Nic s tm nenad?l - okv?tn pltky uvadnou, napsal v jedn ze svch bsn Mao Ce-tung.

*Si se prv? na komunistickm sjezdu dostal na sam vrchol monho a p?ijd za nm prezident, o kterho si doma kad ot?e boty. Jist?e se Trumpovi p?edest?e ?erven koberec, jist? se n?jak dohody uzav?ou, aby se mohl po nvratu doma megalomansky pochvlit n?jakm tm historickm sp?chem, ale budou to smlouvy krtkodob a ryze pragmatick.

*Amerika je ekonomicky liberln, zatmco ?na je do jist mry ?zen podle centrlnho plnu. To je vak d?len chlupu nadl, protoe s tm ?nskm plnem u to nen zdaleka tak katolick, jako bvalo t?eba u ns, a na druh stran? obrovsk americk korporace, kter ekonomice USA dominuj, jsou uvnit? tak centrln? ?zen a plnuj svou budoucnost. V tempech hospod?skho r?stu vak ?na jasn? vede. Je to proto, e jej systm je ekonomicky efektivn?j Ve spole?n tiskov konferenci Si uvedl, e Trumpovi ?ekl, e Tich ocen je dost velk pro ?nu i USA. Na zv?r Trump dodal, e v dalch m?scch a letech se t? na vytvo?en jet? siln?j vazby mezi naimi zem?mi, mezi ?nou a USA a jet? bli p?telstv a vztahy mezi lidmi naich zem. Mezi nmi dv?ma je dobr chemie, mme se rdi. A doshneme skv?lch v?c - pro ?nu a pro USA. Nebudeme ?eit jen nae problmy, ale problmy celho sv?ta. Problmy, kter p?edstavuj velk nebezpe? pro nai bezpe?nost.

*Bude to ra, kdy uvidme ?nu p?ibliovat se k hlavnmu pdiu, cituje editorial slova ?nskho prezidenta, podle n?ho se m zem? stt vzorem pro ostatn.

*Rut miliard?i cht?li po Putinovi zruky, e sankce budou trvat nejmn? deset let. Pokud ano, tak e rozjedou mohutn vlastn investice do zem?d?lsk a potravin?sk vroby. Putim jim pr vysv?tlil, e na to se mohou spolehnout. Take Rusov to rozjeli ve velkm.

*Jaroslaw Kaczy?ski sice nem oficiln? dnou vldn funkci, ale povaovn za nejmocn?jho polskho politika, uvedl, e tma je otzkou d?stojnosti, ale i otzkou materiln. P?edseda strany uvedl, e Francouzi dostali zaplaceno, id dostali zaplaceno, mnoho zem ale Polci ne. P?ijmout tento fakt jako evidentn je prvek nrodnho komplexu mn?cennosti - kter nm byl namluven. Musme to odmtnout. Nejde jen o materiln prost?edky, ale status Polska, o d?stojnost

*Pavel Jani?ko: EU vehementn? podporuje celistvost pan?lska. A pro? EU nepodpo?ila celistvost Srbska? Takov Slovinsko a Chorvatsko bylo N?meckem uznno snad jet? d?v, ne sama vyhlsila nezvislost. O p?padu Kosova snad ani nem cenu se zmi?ovat. Na Ukrajin? (stejn? jako v celm SSSR krom? Pobalt) prob?hlo v roce 1991 referendum o existenci SSSR s 75% podporou jeho setrvn. Tehdej gorba?ovovsk veden SSSR to nakonec ignorovalo a veden Ruska, Ukrajiny a B?loruska (Jelcin, Krav?uk a ukevi?) v zsad? pu?isticky vyhlsila nezvislost, a zase vichni zpadn obdivovatel demokracie aplaudovali. V ?eskoslovensku zase poh?nci Zpadu rad?ji pro jistotu referendum nevyhlsili v?bec, co kdyby to rozd?len neprolo ani na Slovensku? Koneckonc? vude, kde se lid n?jak p?estal podle not aktulnch pot?eb zpadnho kapitlu, tak je za tm ur?it? ruka Moskvy, p?padn? Pekingu, protoe skute?n? svobodn rozhodnut lid je vdy jen takov, kter odpovd zjm?m globlnho kapitalismu. A nejlpe je do takovch riskantnch hlasovn lidi v?bec nepustit. V?era (12. 11.) jsem zhldl diskusi v Otzkch V. Moravce na tma vztah ?R a EU a pobavil m? pan Rupnik, kter prohlsil na konto kritik? EU, e n?jak srovnvn s RVHP je pln? mimo, nebo? dnes do EU m?eme svobodn? vstoupit a pak z n?j zase vystoupit, aby se vzp?t za plnho souzn?n spoludiskutujcch (Stropnick, Gl) v?noval vkladu o tom, e ti, kdo cht?j referendum o vystoupen/setrvn v EU/NATO, jsou darebci a agenti Moskvy. Prost? n?kde prva na sebeur?en plat, n?kde jde o zlovolnou sabot.

*Jan Keller: Vimn?te si, e ani nejv?t p?tel sou?asnho reimu na Ukrajin? neuvauj o tom, e by do Kyjeva vypravili delegaci podnikatel? ve snaze navzat vzjemn? vhodnou spoluprci.

*Trump ve svm proslovu zkritizoval venezuelsk orgny za diktaturu a nsledovn nesp?n socialistick ideologie, kter podle n?j zemi p?ivedla ke kolapsu. Zd?raznil, e Washington bude pokra?ovat v politice sank?nho tlaku na Caracas. Trump oznmil, e clem Washingtonu je pomoc Venezuele k op?tovnmu zskn svobody. Vystoupen Trumpa okomentovalo i venezuelsk ministerstvo zahrani?. Ministerstvo poznamenalo, e jeho slova jsou v rozporu s mezinrodnm prvem a p?ipomn?lo americkmu ldrovi, e nen prezidentem sv?ta.

*Edward Fishman: Smyslem sankc je mimo jin donutit jin vldy d?lat to, co d?lat odmtaj, odstrait nebo stigmatizovat v ed zn? mezi mrem a vlkou. Prezident Obama sankce pouval ve velkm a Donald Trump je za poslednch dev?t m?sc? znateln? roz?il. Spojen stty se na sankce spolhaly v dob? po skon?en studen vlky a staly se nstrojem, jak prosadit zjmy USA bez nutnosti pouit vojensk sly.

*Bvaly doby, kdy Aztkov zachra?ovali Zemi i jej okol tm, e lidskm ob?tem vy?ezvali srdce. Je mon, e tak n?kte? z inkvizitor? v??ili, e upalovnm ?arod?jnic spas sv blin. Dnes podobn? n?kte? ob?tavci cht?j brnit demokracii asocilnmi reformami, stav?nm radar? v Brdech, nebo dokonce bombardovnm B?lehradu. Od roku 1990 do ?jna 2013 to bylo 37 vojenskch mis v zahrani?.

*Kv?li Polsku a Ma?arsku. Evropsk parlament p?ijal protipolskou rezoluci patnctho listopadu letonho roku. Navzal tak na protima?arskou rezoluci ze sedmnctho kv?tna 2017. V obou sttech jsou pr ohroeny demokracie a prvn stt. Zden?k Koudelka: Politi?t v?zni jsou ale ve pan?lsku, a ne v Polsku. Koudelka si proto klade otzku, jak m Brusel vlastn? kritria pro demokracii? Podstatou demokracie je, e lid se mohou podlet na demokratickm rozhodovn v?etn? ?asti na referendu. Demokratick prvn stt za ?ast v referendu do lid nest?l, ani je nemlt. pin?n polskho stavnho tribunlu, jeho soudci byli zvoleni polskm sn?mem s v?tinou poslanc? strany Prvo a spravedlnost podle stejnch pravidel, podle kterch p?edchoz soudce zvolil d?v?j sn?m ovldan Ob?anskou platformou, ukazuje, e pravidla Evropsk parlament nezajmaj. Stejn pravidla podle n?j hodnot dob?e, kdy v Polsku produkovala probruselsk soudce, a patn?, kdy produkuj soudce, kte? Bruselu nepatolzaj. Postoj Evropskho parlamentu je jasn, demokracie v n?m zbankrotovala.

*V roce 1940 Hermann Goering navrhl detailn pln na ekonomick sjednocen Evropy, kter zahrnovalo celn unii, jednotn evropsk trh, evropsk clearingov systm a vytvo?en pevnch sm?nnch kurz? mezi zem?mi s vhledem na m?novou unii. Samoz?ejm?, e tyto plny byly jak ekonomick, tak politick. A kone?n cl byla politick unie v Evrop?.

*Vlda USA rozhodla nehlasovat za rezoluci OSN, kter odsuzuje schvalovn nacizmu. Ve Washingtonu prohlsili, e tato rezoluce m?e bt zneuita Moskvou pro vliv na sv sousedy v regionu. Krom? USA rezoluci nepodpo?ila Ukrajina a Palau. Dalch 131 zem hlasovaly pro, 48 stt? se zdrely hlasovn. Washington kad rok hlasuje proti p?ijet rezoluce ze stejnch d?vod?.

*Martin Koller: Rusko nem kapacitu na sp?nou to?nou vlku proti NATO. A p?edevm na n??em takovm nem zjem. Co by zskalo prohranou vlkou? V podstat? nen schopno se konven?nmi silami ani ubrnit. NATO a EU vojensky propojen vemonmi programy a smlouvami v?etn? oficiln? neutrlnch stt? maj nad Ruskem takovou ekonomickou a vojenskou p?evahu, e pravd?podobnost toku Ruska na tento blok je logicky naprost nesmysl ?i ?elov le. Kdyby Rusko nedisponovalo jadernmi zbran?mi, u by jako suvernn stt neexistovalo. Od zni?en mnohonsobn? siln?jm protivnkem je d?l pouze jadern hlavice, take lze p?edpokldat, e je pouije.

*Anexe Krymu prob?hla v roce 1954 rozhodnutm Komunistick strany SSSR, kter jej odejmula Rusk federaci.

*Zd se, e spole?n fotografie sv?tovch tyran?, Putina, Rhn a Erdogana, ud?lala na USA hlubok dojem.

*Petar Volgin na adresu vldnoucch elit ?k: Chudoba obyvatelstva jim vyhovuje. A ud?laj vechno mon, aby to tak z?stalo. Protoe chudoba nedovoluje myslet. Ani klst odpor. M?ou bt svobodn chud lid? Nemyslm, e bychom se m?li dret kli, e svoboda je stav ducha a nezvis na materilnch okolnostech. To jsou opravdu pitomosti. A s klidem m?ete nazvat pitomcem kadho, kdo vm n?co takovho vykld, bez ohledu na to kolik titul? m p?ed a za jmnem. Nen mon bt zrove? chud, zrove? svobodn. V nejlepm p?pad?, m?ete mt v tto situaci iluzi svobody. Kdy jste chud, nem?ete nic. Jedin, na co vm sta? rozum, je p?eit. I domn?l st?edn t?da se mus ?m dl vc snait, aby si udrela sv?j status. Oliver Nachtwey (2016) to metaforicky vyjd?il v obrazu eskaltoru pohybujcho se dol? - ten kdo nechce sjet dol?, se nesm zastavit a mus se hodn? snait, pokud se chce dostat alespo? o kousek ve, proti sm?ru pohybu eskaltoru. Jenom mlokdo se dostane na vrchol. Vstup do vy t?dy je zahrazen, prosperujc se sami izoluj.

*Jan Schneider: Parametry mrovho rozhovoru pak dosti drsn?, le? jasn? vyzna?uje dokument Gatekeepers, v n?m est bvalch ?editel? izraelsk bezpe?nostn sluby konstatuje, e to s Palestinci zkusili silou, a kdy to nelo, pak jet? v?t silou. A k ?emu tito zkuen jest?bi po tom vem doli? Musme s nimi jednat, shodli se, i kdyby nm m?li jenom nadvat, dodal jet? jeden z jich.

*Pentagon oznmil po?et americkch vojk? v Afghnistnu, Irku a Srii. Po?etn stav vojenskho personlu USA podle daj? z 30. z? dosahoval v Afghnistnu 15,3 tisce lid, v Irku 8,9 tisce, a v Srii 1,72 tisce lid. Vyplv to z infografiky Pentagon kter byla uve?ejn?na v pond?l. Koncem roku 2016, za p?edchozho prezidenta Baracka Obamy, ?tal americk kontingent v Afghnistnu asi 8,4 tisce vojk?. Letos v srpnu Pentagon oznmil, e podle up?esn?nch daj? ?in 11 tisc vojk?. Nejv?t kontingent v zahrani? maj i nadle USA, Japonsko - tm?? 45 tisc lid, N?mecko - 36 tisc, a Jin Korea - tm?? 25 tisc lid. Celkov po?etn stav vojenskho kontingentu USA v zahrani? ?in 257,3 tisce lid.

*Trump p?icestoval v ned?li na americkou zkladnu Yokota nedaleko Tokia. Americk prezident pod?koval ve svm projevu vojk?m za jejich slubu a zd?raznil vznam zkladny Yokota pro japonsko-americkou spoluprci a zajit?n mru a stability v regionu a na sv?t?. Vldneme ve vzduchu, vldneme na mo?i, vldneme na soui a ve vesmru. A nikoli proto, e mme nejlep za?zen, i kdy je tomu tak. Avak proto, e mme n?co lepho ne za?zen. Mme nejlep lidi Vae oddanost a kompetence vs ?in nejodvn?jmi vojky v sv?tovch d?jinch, prohlsil Trump. Prezident USA zd?raznil, e zem? nikdy nepoklekne, neustoup a nezakols, pokud jde o obranu svho nroda, sv svobody. Ani dikttor, ani reim nebo nrod nesm podcenit odhodlanost USA. ?as od ?asu jsme byli v minulosti podcen?ni. Ale nebylo to pak pro n? moc p?jemn, e ano? dodal Trump.

*Chci cel sv?t a k tomu jet? aspo? 5 procent.

*My jsme lep ne oni, a proto mme prvo na to, o ?em si oni nesm dovolit ani snt.

*Jedna z p?buznch L. N. Tolstho byla na p?elomu 19. a 20. stolet pobou?ena tm, e oby?ejn d?lnk m ve Francii p?stup k takov pochoutce, jako je piroh s jahodovou npln.

*Kdysi chud idovt imigranti ?kali: Dej 20 procent svch pen?z do zlata a doufej, e ho nebude muset nikdy pout. Letos p?idali modifikaci tto rady: Kolik mte ned?v?ry v sou?asn systm, takov podl investic byste m?li mt ve zlat?.

*?m vce se nechte okrdat, tm lpe se vm bude da?it, protoe bohatstv zlod?j? bude k vm dol? prokapvat.

*Ji? ?ek: Apokalypsa propuk nenpadn?, vt?znm k?ep?enm na svch vlastnch hrobech.

*Ji Petr I. ustanovil nsledujc po?dek sch?z: A na shromd?n nebude nikdo mluvit z listu, aby hloupost kadho vid?t byla.

*Jak el, takou potkal. (Z Moravy)

***

Perli?ky ztisku za prosinec 2017

*P?ed 10 lety byla UK na 250. mst? z 500. Nyn je na 450. mst? z 500. Take v roce 2020 vypadne zcela a stane se oby?ejnou bezvznamnou provin?n univerzitou s upadajcm vlivem kon?cm hranicemi m?sta Prahy.

*Rektor Masarykovy univerzity v Brn? Mikul Bek: Prvn den na univerzit? mm spojen s obrazem svho u?itele Miloe t?dron?, poznamenal Bek k osob? dvornho skladatele divadla Husa na provzku. Tehdy nm nabdl tykn a prohlsil, e jsme dosp?lmi lidmi, kter nebude zkouet a vem d jedni?ky. My se o to vc u?ili a snaili, abychom p?i tom laskavm nezkouen nevypadali jako hlupci. Univerzita toti nen drahou tovrnou na pracovn slu, jak si to p?edstavuj mnoz politici nebo dinosau?i pr?myslu 19. stolet. Univerzita je toti komunita. Face to face, offline a navdycky, zakon?il Bek.

*Biskup Vclav Mal: Bohuel musm ?ci, e naivita, nezodpov?dnost a duevn lenost ?sti naich spoluob?an? jsou zarejc. Pokud budeme pokra?ovat po tto cest?, po kter kr?ej p?edevm lid z venkova a lid mn? vzd?lan, m?e bt nae demokracie ohroena.

*Herci dnes v audiovizulnch i tit?nch mdich nahrazuj historiky, sociology, studenty, politiky, a ti se zase naopak sna chovat, jednat a mluvit jako herci.

*V roce 2013 rychle zapadl vrok Pavla Landovskho o Havlovi: On o sob? tvrdil, e je kurevnk, a chodil tam, kam j, protoe tam byly vdycky d?vky. Je, t?ch bylo Havel odeel ze sexuln? uvoln?nho prost?ed na v??nost d?v, ne ho mohla dostihnout kampa? #MeToo. To by se te? viklaly idely

*Kne Schwarzenberg vparlamentu proneslo kOkamurovi: Bylo by mi pot?enm dti mu p?es hubu.

*Jakub Janda Ondr?ka onlepkoval: Vzcn kombinace svin?, vlastizrdce a komunisty v jedn osob?.

*Tvar?kov vs. Vyvadil. Debata tehdy vzbudila zna?n ve?ejn zjem. Komentoval ji, po svm, nap?klad i Jan Rejek: Pan redaktorko Tvar?kov, dnes jste sed?la ve studiu s vstavnm kgbckm prasetem. M?la jste mu tu vodu chrstnout do ksichtu.

*Rusk elity odjakiva povauj mr za p?echodn obdob slouc k p?prav? na p?t vlku. Rusko povauje status quo za vlku se Zpadem, nikoliv za mr, jen by bylo vhodn udret, je p?esv?d?en Karel Dolej.

*Z Ruska nikdy nic dobrho nep?ilo, lamentuje nad aktulnm vvojem profesor Pirk. Muset chodit na sch?ze, stt frontu na banny - to byl ivot v podru? Moskvy. Ale mon e se demokracie u p?eila a e je nejvy ?as, aby op?t nastoupily diktatury, abychom se ubrnili jinm diktaturm. To je mon.

*Nejlep masku dokzal vytvo?it Ji? Pospil, mu, kter vm, ?m byl, byl vdy rd. Nev se dosud o roli, kterou by tento talentovan herec nedokzal ztvrnit.

*Slma: Rusov mnohdy nejsou v?bec schopni rozliovat mezi pravdou na jedn stran? a l a podvodem na stran? druh. Mimo jin proto, e pravoslav bylo vdy jet? temn?j ne katolictv. My jsme te? n?kde mezi Zpadem a Ruskem. A Zeman, Okamura a komunist, p?es vechny hrozn zkuenosti kter s Rusy mme a e p?ibvaj nov, ns znovu thnou do Ruska. (Slma, dvejte si s tou svou xenofobii pozor, jednou se spletete a napete msto Rusov t?eba idi anebo lesby a p?jdete sed?t. No a pokud vyhraje zas Zeman, tak ten Vm dnou milost ned - po vech t?ch Vaich pomluvch a na??ench. Slma, z v?zen u pak toho moc nenapete. Dvejte si na ty sv lety pozor. Slma, j tu v??n? nebudu. Hldejte si to.)

*Radek Kalousek: Intelektulov tady tak dlouho postpravdili, a se do t?ch postpravd zacyklili a nikdo je u neposlouch, a e kdy se ?ekne intelektul, tak si lidi odplivujou. Z ?eho by asi tak hrozil hladomor a ob?ansk vlky, kdy Amerika, EU, Pentagon, NATO, MMF, SB a dritel Nobelovky mru a za ekonomii u pr desetilet ? po sv?t? svobodu, demokracii, pravdu a lsku? Na svobodu, demokracii, pravdu a lsku jet? nikde, nikdo, nikdy neum?el ani hlady, ani kulkou, ani bombou. Ledae by bylo vechno jinak.

*Spole?nost a um?lci zejmna na to reagovali, jako to d?lali vdy v podobnch situacch v minulosti. Moc se zachovala stejn? paranoidn? jako po roce 1948 a 1968. Za?ala nlepkovat a cenzurovat, abychom kone?n? pochopili, e ijeme v jejich, nikoli v na, demokracii.

*Jan Berwid-Buquoy: A nesta? jen milovat blinho svho, to doke kad, je t?eba milovat i svho nep?tele. To je zklad mru a proti tomu nem anci ani atomov zbra?. USA nejsou spojencem, ty jsou ?lenem rodiny, ty jsou mm bratrem, otcem i matkou, tedy jet? bli ne spojenec, konstatoval zmeck pn, o n?m dajn? n?kte? lid ?kaj, e je geniln. Sm k tomu ovem jednm dechem dodal, e mezi gniem a idiotem je jen velmi tenk hranice. Bezelstn vatlavost a klbosivost

*Samoz?ejm? jsou i cesty poslanc? za poznnm, vzpomnm si na jednu takovou, kdy se jich dvacet vypravilo p?ed Vnocemi do Nizozem poklonit se pamtce Komenskho, ale k jeho hrobu ani nedojeli, rad?ji z?stali v Amsterodamu ve svitu ?ervench lampi?ek.

*Tsunami la?nosti se vy?dilo v devadestch letech p?i privatizaci a dal ob? p?esuny majetku se u dnes odehrvaj ve zprofesionalizovanm zkulis, aby tolik nedrdily.

*Kalb: Ano, to je pravda, jsou to darebci, take pat? zav?t, a budou ?ern. A po z?ernn vypov?d?t do Afriky.

*?tvrt stolet po p?evratu a stle nevidme ty meze, kter zlo?inn komunist rozorali.

*Herec a producent Michal Guly: Cesty lidstva k budoucmu celosv?tovmu faismu - op?t - s lidskou tv?, k n?mu se nyn bl zpadn sv?t mlovmi kroky. Ona ale intelektuln menina bude vdy znepokojen, pokud ji n?kdo nebude zacpvat sta dobrou m?nou. Kdy toti znepokojenho intelektula nakrmte bankovkami, to se pak uklidn. Jako napapan miminko. V?tina intelektul? m strach, aby nep?ila o svobodu. A svoboda je co? Penze! V tto zemi se za poslednch t?icet posuzuje svoboda jen podle ?sel, nikoliv podle stavu mysli. A intelektulov k tomu pak k?i?, e lid pln? zblbl. Ptm se: Co d?laj intelektulov, aby se lidu p?iblili? Televize produkuj vce balastu, co ale nen v?c realiztor?, nbr marketingu. Televize nen kultura, televize je keft. Film je taky keft, protoe firma, co do n?j d penze, chce za n? sv promo.

*Jaroslav Doubrava: Novin?i a televizci si musej uv?domit, e jsou ve stejn pozici jako d?lnci ve spalovn? odpadk? nebo v montovn? automobil?. Jenom n?co vyrb?j. Vyrb?j informace. D?lnk, vlastn? d?lnky u nemme, opertor vroby kdy v t montovn? vrobek zkaz, mus ho nahradit. Novin? sice teoreticky tak, ale jen teoreticky.

*Rokytka: Honme miliony za ?ap hnzdo a minist?i loup po miliardch.

*Pape Frantiek 17. 3. 2013: B?h se nikdy neunav nm odpout?t. Ss: To se tedy v p?pad? crkevnch zlo?in? nad?e!

*Here?ka Jitka Smutn: U na kole mi bylo pln? jasn, e v Praze nedostanu kv?li reimu angam v dnm divadle. Postupem ?asu se ukzalo, e tomu tak skute?n? je. Z naeho ro?nku li do praskch angam jen herci, kte? p?ijali ?lenstv ve stran?. Nezbvalo mi ne jt do oblastnho divadla. I kdy jsem se samoz?ejm? b?hem let setkala s hrami, kter nebyly po chuti, a velmi ?asto jsem proto utkala z divadla, nej?ast?ji do t?hotenstv. (Nae Praha 2.cz, ?. 1-2/2013) Znovu Karel Ss: e by v Ostrav?, ocelovm srdci republiky, byla strana tak mlo bd?l? A v Praze tedy hrli sam komunisti? To jsme o Suchm, Sv?rkovi a spol. nev?d?li! A kolik e m d?t? Dv?? Tak to j vadily jen dv? hry?"

*Karel Ss: On u termn literatura faktu pon?kud kulh. Vichni p?ece peme o faktech, n?kte? si ovem ona fakta vymysl, jin je jen jinak spletou, druz popletou.

*Chvli vs miluje, chvli kamenuje. Jak se mu poru?. (Rudolf Hrunsk ve T?ech veternech.)

*Crkve u nejsou pot?eba, aby plnily roli opia pro lid. Zd se, e tuto opiovou vlku prohrly. Roli bosk proz?etelnosti p?evzala neviditeln ruka trhu. Crkve samy se podvoluj a p?ijmaj trn princip - sna se obstt v konkurenci ideologi i slueb. Danajsk restitu?n dar nut crkve k zapojen do faustovskho tance investic, zaloenho na rocch, kter Psmo zapovd. M?e takov crkev d?v?ryhodn? hlsat Jeovo Nem?ete slouit Bohu i mamonu (Mt 6,24)?

*Jeden z europoslanc? za stranu Marine Le Penov se na nedvnm zasedn vboru pro sociln otzky otev?en? zeptal: Pro? si vlastn?, mil kolegov ze st?edn a vchodn Evropy, myslte, e m n?kdo zjem, abyste vysp?lost sv ekonomiky a svou ivotn rovn dohnali Zpad? Na tuto jednoduchou otzku nedokzal nikdo odpov?d?t.

*Bata: Sedm osmin ?esk ekonomiky vlastn zahrani?n subjekty, take jsme v tomto ohledu ?azeni mezi rozvojov zem?. Cesta z koloniln zvislosti je sice obtn, ale mon. Mohli bychom za?t tm, e zesttnme vodrenstv. Bohuel, asi za hradu. V Evropsk unii se do ?ela dostaly takov postavy, kter tm?? garantuj jej postupnou degeneraci a rozpad.

*Spole?nost, v n naprost v?tina ob?an? je se svou obivou zvisl na jednom ?i n?kolika mlo zam?stnavatelch, nen svobodn spole?nost.

*Co otzka migra?n vlny? Kdybych bral v vahu nejhor monou variantu, tak ta nejmohutn?j, biblick devt vlna ns ?ek a po vzniku islamistickho chalftu v n?kterm zpadoevropskm velkom?st?. (V Bruselu? V Pa?i? V Marseille?) N?kam se ti bojovnci IS uchlit musej a pak teprve uvidme, jakou stranou zbran je migrace. Rozhodnut o tom, jak vvoj bude mt migrace, dnes le v rukou paerk? lid, ne ?ednk? v Bruselu. Dublin IV. je primrn? zam??en proti stt?m V4, take ur?it? projde. Postupn islamizace zpadoevropskch velkom?st zcela zm?n charakter Evropy. Povede nejen k rozpadu EU, ale tak k dezintegraci jednotlivch ?lenskch stt?, kter se rozd?l na velk mnostv uzav?ench, vzjemn? znep?telench ghett. U toho opravdu nemusme asistovat.

*V ?R dvno plat, pro? platit advokta, kdy lze koupit rovnou soudce. A bude h??.

*Jana Zwyrtek Hamplov: Nen legra?n, e n?kter neziskovky jsou t?k ziskovky?

*Boe, vy fakt neumte napsat faismus?! Protoe korporativistick marxismus je n?co jako katolick buddhismus.

*Retribu?n soudnictv velkho a malho dekretu umonilo v pr?b?hu necelch dvou let zvldnut denacifikace. Minist?i spravedlnosti Jaroslav Strnsk a jeho nstupce, signat? Charty 77 a blzk Bene?v spolupracovnk Prokop Drtina p?isp?li vydatnou m?rou k tomu, e za tu krtkou dobu bylo - mimo paraleln chod obecnho soudnictv - vy?zeno na 144 000 p?pad?. Zhruba 750 rozsudk? smrti a p?iblin? shodn po?et doivotnch trest?, v n?m na jednoho odsouzenho ?echa-kolaboranta p?ipadali p?iblin? dva nacisti?t vle?n zlo?inci, vyvaovalo vce ne 9 000 osvobozujcch vrok? a p?iblin? 40 000 p?pad?, je pro sv?j otev?en? kriminln rz byly p?edny do agendy obecnch soud?.

*Pokud budeme v??it daj?m odborem zve?ejn?n statistiky (a t ur?it? m?eme v??it), od roku 1990 do roku 2015 z ?esk republiky emigrovalo celkem 932 582 lid. Absolutnm ldrem v p?jmu ?eskch migrant? mezi zem?mi zpadn Evropy je N?mecko. Maj tam lep pivo nebo je to spojeno s klobsami? Za toto obdob se do N?mecka p?est?hovalo 543 527 ?ech?, co je vce ne do jakkoliv jin zem?.

*U r. 1924 bylo v ?eskoslovensku zhruba 25 tisc exulant? z n?kdejho Ruskho impria, obzvlt? Rus?, a jejich podpora ze strany sttnch ?ad? vyvolvala odsudky ?eskoslovenskch komunist?, exponent? rodcho se sov?tsko-ruskho impria. ?ada ruskch exulant?, a v tom i mnoz intelektulov, kolaborovala s n?meckm nacionln?-socialistickm reimem, od n?ho si slibovala osvobozen Ruska z bolevickho jha.

*P?ed lety primtor a spol. koupili od m?sta dot?en pozemky za 1 K?/m2, pak za?ali prosazovat p?esun hlavnho ndra, ud?lali zmanipulovan referendum, pak m?stu prodali pozemky zp?t za 1000 K?/m2. Od t doby se o p?esunu zbyte?n? diskutuje, oby?ejn lid co denn? dojd, si p?esun nep?ej.

*Ji? Paroubek: Dodneka ovem nen znmo, kolik Bakala zaplatil po uskute?n?n prodeje minoritnho podlu sttu firm? Karbon Invest za celou spole?nost. Nikdy nepotvrzen a tak nevyvrcen odhady mluv o ?stce 10! 666555 miliard korun. V kadm p?pad? to byl ndhern byznys. P?mo byznys sn?. Odhaduje se, e za lta svho p?soben v OKD Bakala a jeho spole?nk vyd?lali 100-120 miliard korun. Obvm se, e velk ?st t?chto pen?z, bohuel, ji nenvratn? odela z ?esk republiky a vyd?lvaj bvalmu uhlobaronovi a jeho spole?nkovi n?kde jinde. A Bakala v klidu ije se svou rodinou na b?ehu enevskho jezera a osud tisc? zam?stnanc? OKD jej vlastn? nezajm. Stejn? tak ho nezajm osud njemnk? vce ne 44 tisc dnes u bvalch byt? OKD, jim prodal st?echu nad hlavou. Na prodeji tohoto balku byt? Bakala a jeho spole?nk strili podle odhad? 20-25 miliard korun. No, ?ekn?me si otev?en?, e za ty penze se Bakala mohl na sv?j ve?ejnch p?slib zvysoka vykalat.

*Hampl: Kdy si Kalousk?v blok ?k demokratick blok, jde o nejhrub cynismus. Ve skute?nosti jde o drsn? protidemokratick uskupen, jeho jedinm clem je uchovat pro jakousi samozvanou aristokracii prvo t na kor normlnch pracujcch lid. Pokud chce n?kdo vymtit extremismus, m?l by za?t ve ve?ejnoprvnch mdich, humanitnch fakultch a veden tradi?nch politickch stran. Nicmn? p?pad Vryov otevr jet? jeden zajmav aspekt. Jak je mon, e tak hloup a nevzd?lan ena p?edn na vysok kole p?ipravujc budouc kdry ODS?

*Myslm, e jsme se nedvno stali sv?dky trestnho ?inu ?en poplan zprvy, kdy nai politici ?i kandidti na politiky informovali o tom, e ob?an byli ve volbch ovlivn?ny zahrani?nmi tajnmi slubami. Oni ne?ekli, jestli americkmi nebo ruskmi, i kdy mysleli sp ty rusk, uvedl prezident a v sle se ozval smch.

*Dennk N ozna?il poiadavku poslanca ?uboa Blahu na siahnutie na platy manarov ttnych podnikov ako komunistick sprvanie. Ak ?lovek iada, aby ttni funkcionri nezarbali 10-tisc eur mesa?ne, ke? robotnci zarbaj 500 eur mesa?ne, tak je hlavn komunista, zamyslel sa Blaha.

*Vzpome?me jen jak fandil protisrbskmu boji Petr Pithart: Tuto armdu je t?eba ni?it a zni?it, protoe za posledn dekdu p?epadla ji t?i sousedn stty: Slovinsko, Chorvatsko a Bosnu. Z?stala po n zni?en m?sta, desetitisce mrtvch. Je to armda agresivn navenek, teroristick dovnit?, hromadn? popravujc mue, hromadn? znsil?ujc eny a zapalujc cel vesnice. Tak perlil prvn v?ty u?itel Prvnick fakulty UK.

*t?pn Kotrba: Ty u nikoho nehledej, Slvku. Ty jdi ze sn?movny do prdele a za?ni se po t?iceti letech kone?n? poctiv? ivit, vzkzal Sobotkovi, o kterm je veobecn? znmo, e se v roce 1996 p?esunul z vysok koly rovnou do Poslaneck sn?movny a vydrel v n a dodnes. Komenttorka Irena Rynkov se v diskusi Kotrby ironicky poptala, ?m poctivm by se Bohuslav Sobotka mohl ivit. V replice jinho diskutujcho padla odpov??: T?eba jako lapka, charakter na to m.

*A jestlie n?kdo apodikticky prohls, e demokracie nespo?v na po?tu voli??, ale na hodnotch, tak tu demokracii naprosto jednozna?n? popr. To je i p?pad pan Wagnerov.

*Vsledky demokratickch voleb ohrouj demokracii? Zruen voleb tedy demokracii nutn? posl!

*Helena Vlkov: Vychzm z faktu, e dn nedemokratick strana u ns nem?e existovat. Pokud disponujete poznatky, e n?kter z politickch stran nen demokratick, m?lo by bt va povinnost tyto d?kazy p?edat p?slunm orgn?m, aby byla ?innost tto strany zakzna.

*stavn soudci jsou neomylnou skupinou lid, pokud spchaj zlo?in, nelze je potrestat. Tento zvltn zp?sob demokracie nm ?i Polsku vnucuje Evropsk unie.

*Tom Hrdli?ka: Vichni Okamurovi vy?taj, e p?ed volbami zvednul tma uprchlk?, kdy je v ?esk republice pr jen 12 uprchlk?. Tak jsem se podval na strnky ministerstva vnitra a jenom zde je uvedeno, e v oblasti cizinc? a uprchlk? p?sob tm?? 40 neziskovek, nap?klad Organizace pro pomoc uprchlk?m, Poradna pro migranty a uprchlky, Mezinrodn organizace pro migraci, Sdruen pro integraci a migraci Take na jednoho uprchlka mme, dle ve uveden logiky, n?jak t?i neziskovky.

*Okamura je extremista, kdy poaduje referendum. Extremista nen Okamura, kter chce uvst do ivota to, co je v stav? ?esk republiky. Pro m? jsou extremisty vichni ti, kte? proti tomu vystupuj.

*Martin Koller: Text na n?meckm propaga?nm prospektu: Sex s migrantem von po jasmnu. K tomu vemu pokra?uje leteck dovoz migrant?, kte? pronikli do Libye, pravd?podobn? za ?elem obohacovn Evropy v?n jasmnu. K ni?emu jinmu se toti naprost v?tina afroislmskch migrant? nehod. Komick figurka samozvanho profesora Kohouta. Ten n?jak vy?p?l z ?esk mediln scny. Jeho primitivn multikulturn, protib?losk a protik?es?ansk sprostota u p?estala bt zbavn a pravd?podobn? si kone?n? nael sprvnho migranta, mezi jeho p?lkami to von jasmnem.

*Obvm se, e pan Juncker je u pln? mimo realitu. V roce 2050 bude t jen v Nigrii 400 milion? obyvatel. Lid tam ij v bd? a bez elekt?iny. P?jmy z vvozu ropy jdou na splcen dluhu zpadnm bankm. Pokud chce Juncker p?ijmout vechny, kterm se v zemi oprvn?n? nelb, m?l by prozradit, kam hodl odsunout Evropany, upozor?uje europoslanec Jan Keller.

*Evropa pot?ebuje migranty zhruba stejn? jako pana Junckera. Pan Juncker se m?l jet podvat do Libye p?ed tm, ne ji Evropa za?ala bombardovat. Za to by m?lo hodn? znmch jmen v Evrop? skon?it v kriminle, a ne trousit moudra. Stty EU a NATO zlikvidovaly Irk, Afghnistn, Libyi, Srii. Stty, kter tyto zem? zlikvidovaly, maj morln povinnost uvst je do p?vodnho stavu a nezat?ovat zbytek Evropan?, uvedl poslanec SPD Lubomr Voln. Junckerse za?adil mezi licencovan kretny.

*Jak pravil Fhrer Schulz: N?mecko pot?ebuje nov ivotn prostor (Lebensraum) pro sv muslimsk hosty! ?esk pod?lov?k se solidrn? mus uskromnit a n?meck hosty jsav? vtat!

*Schulz se chov a mluv jako hlava n?meckho osdlovacho ?adu pro st?edn a vchodn Evropu.

*Jestli to bude pokra?ovat, vyjde ns jeden uprchlk pomlu stejn? draze jako jeden katolk.

*Cel proces posunu jet? urychluje extrmn ?en novch technologi, zejmna v oblasti komunika?n a zbavn. Msto v?cn diskuse tak vznik neidentifikovateln um, v?el a ?mel? bzu?en bez obsahu.

*Generl Reichenau, zu?iv nacista, kter 10. ?jna 1941 vydal rozkaz tkajc se 6. armdy: Slovan jsou nrod ni rasy s kapkou na krve, kter nen schopen udrovat ?d ani vlastn samosprvu. Jedn se o nekvalitn lidsk materil, kter nen schopen udrovat ?d. My, N?mci, jsme ve sv?t? jedin, kdo se slun? chov ke zv?at?m. Budeme se slun? chovat i k t?mto lidskm zv?at?m. Bylo by vak zlo?inem v??i vlastn krvi starat se o n?. Vytouen Lebensraum, kv?li ktermu ti bermenschen p?ili zabjet Untermenschen. Oni si jen pot?ebovali vy?istit sv?j Lebensraum od Untermenschen. A tak to tak li ud?lat, s veselm jsotem to li ud?lat. A kdy jim to nevylo, tak jsou z nich najednou nevinn ob?ti.

*N?mecko je jedinm evropskm sttem, na jeho ob?anstv m nrok kad pokrevn N?mec (volkdeutsche), a? u p?ijde odkudkoli, zatmco v N?mecku narozen d?ti rodi?? kte? v SRN po lta ij, ale nejsou n?meck krve, to tak jednoduch nemaj. Man? vzpomnm jako protektortn st?edokolk, jak jsme museli biflovat ono "Nrnberger Gesetze sind Gesetze zum Schutz des deutschen Blutes und der deutschen Ehre". (Norimbersk zkony jsou zkony na ochranu n?meck krve a n?meck cti.)

*Kotrba: Nehrajme si na svatouky a p?iznejme si, e mme u vce ne p?l stolet na rukou krev nejen ?ernch syn? Afriky, ale chudk? cel zem?koule. Vozme jim kalanikovy a semtex, ne demokracii. A dokud se nerozpadne EU a NATO, nebudeme d?lat jinou politiku. Vzpomnte na projev plukovnka Kaddfho v OSN v roce 2009? ?ekl tehdy, e sv?t se nechov podle zsad OSN. Pokud se rozhodnete vrtit vechno bohatstv, nebudou dn dal p?ist?hovalci z Filipn, Latinsk Ameriky, Indie a z Mauricia. Dejte nm zp?t nae ukraden bohatstv! Afrika si zaslou kompenzaci 7,77 bilion? dolar?. Je to nhrada ze zem, kter m?ly v Africe kolonie. Afri?an budou vyadovat tuto ?stku. Pro? zem? t?etho sv?ta daj odkodn?n? Aby ji nikdy nebyl kolonialismus, aby velk a siln zem? ji nikdy ned?laly z jinch zem sv kolonie s ohledem na to, e jednou by musely zaplatit odkodn?n. Kolonizace by m?la bt trestna. Zem?, kter zp?sobily jmu jinm nrod?m v koloniln ?e, by m?ly platit nhradu kody a utrpen zp?soben jejich koloniln nadvldou. Masy se pohnuly, odhodlny si vzt, co jim pat?. Pokud nechceme zaplatit dluh 7,77 bilionu dolar?, Afri?an p?jdou tam, kde ty penze jsou. Maj na to morln prvo. Prvo okradench. Nejd?ve vyplen N?mecko, a pak se poohldnou po okol.

*Koller: Zatmco do Japonska, do ?ny s jejmi pracovitmi obyvateli, do Vietnamu a do Koreje se p?emstila zna?n ?st evropskho a americkho pr?myslu - do Afriky prakticky dn. Pro? asi? Kdyby se to vyplatilo, podnikatel, obchodnci a bank?i by to ji dvno ud?lali. Navc je to bl ne do ?ny. Take to bude pravd?podobn? v t?ch pracantech, v jejich kultu?e a mentalit?, o vlivu islmu na vvoj inteligence rad?ji nemluv?. A takov stachanovce a intelektuly nm komisa?i voz do Evropy a vykldaj, e spas mstn ekonomiku a vyd?laj na nae d?chody! V?tinu sv?tovho v?d?n a pokroku vytvo?ili Asiat, zejmna ??an, a Evropan. A v tom se mon skrv pravda a ?een. Ale kolik jste vid?li na naich stavbch ?ernoch? a Arab?, kterch p?edevm v Praze a Brn? evidentn? p?ibv? Rozhodn? vc jich najdete se flkat v centru Prahy, pravd?podobn? jako dealery drog. Zde je t?eba pro zajmavost p?ipomenout, e N?mecko dvacet let odmtalo otev?t sv?j pracovn trh pro nae, polsk a dal zam?stnance, kte? byli pouiteln a bezkonfliktn - a najednou vt miliony nepouitelnch Afri?an?. Nen to d?kaz n?meckho nenvistnho rasismu zam??enho proti slovanskm Evropan?m? Zam?stnn pro migranty vymyslel jinak zcela jist? duevn? zdrav a normln francouzsk prezident Macron, kter ije s partnerkou, je by mohla bt jeho babi?kou a natr se kily minek jako pornohere?ka. Chce otev?t francouzskou armdu s jejmi jadernmi zbran?mi migrant?m, jak uvedl ve svm nedvnm historickm projevu na Sorbonn?.

*A za uprchlickou vlnu jsou zodpov?dni ameri?t prezidenti Clinton, Bush, Obama se svmi evropskmi spojenci z NATO. Jakm prvem po ns cht?j, abychom za jejich vle?n dobrodrustv platili?

*Ilona vihlkov: Volby se ukazuj bt ?m dl problemati?t?j. Lid ?tou fake news (rozum?j, odmtaj oficiln propagandu, protoe je v rozporu s jejich sociln zkuenost), vol blb strany, a nemaj doma na zdi fotku Junckera. To se nem?e dt tolerovat, v rmci modernizace EU je pot?eba zachrnit ob?any p?ed sebou sammi. Tusk jako ?lov?k, kter doma prohrl volby a celou svou politikou vytvo?il ivnou p?dou pro nstup a popularitu Prva a spravedlnosti, aby se nsledn? zrecykloval na vy pozici v EU, je krsnm p?kladem toho, jak demokracie a volba lidu jen obt?uje.

*Nhle jsem se ocitl ve sv?t?, kde o vsledcch voleb i v t nejmocn?j zemi sv?ta nerozhoduj voli?i, ale rut hacke?i a trollov ?c dezinformace tak rafinovan?, e jim to nejde dokzat. Nesvprvn lid podv?dom? naslouchaj naeptvn ?bla, kter nesdl v pekle, ale v Kremlu a klidn? zvolili jeho chrn?nce jmnem Donald Trump msto and?lsk Hillary.

*Donald Trump je v podstat? agent Moskvy, p?inejmenm jeho jednn vdy prospv Vladimrovi Putinovi, napsal New York Magazine. ?ten? zjist, e nen zcela jasn, kdo je v?t zlosyn, zda dikttor Putin, nebo zrdn agent Trump.

*Ti Rusov nm vdycky p?li zlo, napsal sarkasticky autor Augsstein. Nejprve byli heretickmi k?es?any, kte? neposlouchali Luthera ani papee, a potom komunisty. A n?jak se vdy zdli odlin a nebezpe?n.

*Bortnikov tvrdil, e mnoho cizch mocnost je stle posedlch zni?enm Ruska. Galeotti vysv?tluje, e jen t?ko lze s vnou tv? poukazovat na tanky NATO chystajc se k ofenzv? na vchod, a?koliv se o to n?kte? bizarn kremelt propagandist sna.

*Vojska NATO stoj na hranicch Ruska a neustle NATO zvyuje po?ty zbran a vojk? u hranic s Ruskem (p?prava na operaci Barbarosa II.). Vojci Ruska jsou na svm zem. A p?esto neustle Rusko ohrouje USA a zpadn Evropu. J u ve sv zkosti vid?l, jak tenhle nenvist k Rusku prolezl pn Stropnick v pru se stejn? postienm Kalouskem enou nai odhodlanou mlde k ruskm hranicm, aby zde dokon?ila to, co nesta?il dokon?it wehrmacht.

*Theresa Mayov ozna?ila Rusko za hrozbu pro mezinrodn bezpe?nost a jeho ?innost za nep?telskou. Je t?eba mt se na pozoru p?ed nep?telskmi ?iny takovch zem jako je Rusko, kter se pokou naruit na kolektivn slu. Rusko je hrozbou pro mezinrodn bezpe?nost. Moskva provokuje nebezpe?n a nep?edvdateln konflikty, stejn? jako se vm?uje do voleb, dodala britsk politi?ka.

*Johnson vyzval spolubesednka, aby p?iznal fakt pokusu o zsah do referenda. Sergeji, obvm se o vai pov?st. Myslm, e je to moc d?leit, abyste p?iznal rusk pokusy o zsah do naeho referenda a voleb. A? u byly jakkoli, nem?ly sp?ch. Nezapome?te na to, je to moc d?leit, prohlsil Johnson. Lavrov odpov?d?l: Zd se mi, e kdyby tyto pokusy byly sp?n, dopadlo by ve celkem jinak.

*Norsk tajn sluby vyslovily podez?en, e by Rusko mohlo ovlivnit rozhodnut Nobelova vboru. Oznmil to portl NKR. Podle jeho informace policejn bezpe?nostn sluba Norska podezr, e v Rusku cht?li zabrnit monmu ud?len Nobelovy ceny mru 2015 ukrajinskmu p?edku Petru Poroenkovi.

*Nezapomnejme, e sou?asn Rusko je ve sv?t? p?kladem nejdivo?ejho kapitalismu, jak si v?bec umme p?edstavit. Jen p?ipomenu alespo? ten fakt, e jedno procento nejbohatch ob?an? m p?jem rovnajc se p?jmu 71 procent zbvajcch.

*Bata: M?e bt pro nai zemi Ukrajina a d?n na Ukrajin? v n??em hrozbou? Spe varovnm. Uv?domme si, e sledujeme znik druhho nejrozlehlejho evropskho sttu tm?? v p?mm p?enosu.

*Ukrajina nen problm. Mezi lety 1991-2016 p?ekonala sv?tov rekord v rychlosti depopulace zem?, kdy se po?et jejch obyvatel snil z 52 milion? na dnench 35 milion?. Nastal znm jev - nejsou lidi. Ukrajina samotn pak prochz procesem kolapsu sttu, kter m obdobu snad jen v rovnkov Africe.

*Ukrajina nebude zpasit s tm, jestli bude prozpadn, nebo provchodn. Ona bude zpasit s tm, jestli v?bec bude, ?ekl velvyslanec v USA Kmon?ek.

*Peter: Sevastopo?sk bloger Boris Roin, predemontroval svoju debilitu, ke? vydal vlasteneck plagt zasvten v?azstvu v Stalingradskej bitke. Na plagte je vyobrazen velite? nemeckej 6. armdy zni?enej pod Stalingradom Fridrich Paulus a nadpis na plagte hlsa Slva hrdinom Stalingradu. Ako sa zd, nasledova? bude billboard s Hitlerom a npisom: Slva hrdinom Berlna.

*Zvere?n diskusiu Koniec imperilneho prekliatia Ruska otvoril sociolg a publicista Igor Ejdman, ktor tvrdil, e imperilne prekliatie je to nie?o, ?o neumo?uje Rusku sta? sa demokratickou a slobodnou krajinou. Vyhlsil: Km toto Kartgo nebude zni?en, v naej krajine nebude ani sloboda, ani demokracia. Garry Kasparov: Treba sa a priori vzda? princpu zachovania Ruska v s?asnch hraniciach. Podobn proces sa me za?a? a po pde Putinovho reimu, pod?iarkol.

*Ve Spojench sttech je podepisovn zkon p?evyujc 700 miliard dolar?. M?e si nae zem? dovolit takov vdaje? Ne, ale nm sta? vdaj ve vi 46 miliard, sd?lil Putin. M?ete samoz?ejm? argumentovat, e i to je mnoho, ale je tu znm vtip, kde se ?k, e kdo nechce krmit svoji armdu, m?e krmit ciz. A jet? jeden vtip: K bvalmu d?stojnkovi p?ichz syn, pt se syna: Tady jsem m?l dku, kde je? Syn odpovd: Neboj se, j ji vym?nil za hodinky od kluka ze sousednho dvoru. Uka mi ty hodinky. Ano, jsou p?kn. A jestli k nm ztra p?ijdou bandit, zabij m?, mmu, tv bratry, sestru znsiln. Co jim ?ekne? Dobr ve?er, je 19 hodin 30 minut moskevskho ?asu?

*Moskva vyzv USA odebrat sv jadern zbran? z zem Evropy, nyn se tam nachz a 200 leteckch bomb, ?ekl pro RIA Novosti ?editel odd?len pro nerozi?ovn jadernch zbran ruskho ministerstva zahrani?nch v?c Michail Uljanov. Rusko odvedlo vechny sv zbran? na nrodn zem. Myslme si, e to sam m?la ji dvno ud?lat i americk strana, ?ekl Uljanov.

*Vladimr Putin konstatoval, e strategie USA a NATO v Evrop?, kterou Bl d?m vytrvale nazv obrannou, m to?n a velmi agresivn charakter. USA nejen e otev?en? ohrouj bezpe?nost Rusk federace, ale dvaj v szku stabilitu na celm sv?t? tm, e se sna rozdmchat velkou vlku a poruovat ?adu mezinrodnch mluv a dohod. Rusko vlastn? oficiln? obvinilo Washington z poruen Smlouvy o likvidaci raket st?ednho a krtkho doletu a prohlsilo, e hry skon?ily.

*Rusko m mohutn jadern potencil, schopn bez v?tch problm? vytvo?it Mexicko-Kanadsk pr?plav. To je jedin d?vod, pro? dote? v??i Rusku Ameri?ani nezato?ili. Kdyby Rusko nem?lo jadern zbran?, o?ekval by ho stejn osud jako Libyi, Irk, Srii ?i Jugoslvii.

*Schrder: Rusov hodnot posledn Trumpovu ?e? o nrodn bezpe?nosti USA, je byla sp ?e? americkho vojensko-bezpe?nostnho komplexu, stejn? tak, jak ji hodnotm i j. Putin to vyjd?il slovy, e washingtonsk strategie je definitivn? ofenzivn a definitivn? agresivn.

*Sv?t m zkrtka Ameriky u tak akort dost. Jestlie lenci, kte? nm dnes vldnou, p?eij, zni? sebe spole?n? s nmi vemi.

*Tereza: Trump p?itom s pouitm novch titulk? tvrd, e jeho strategie up?ednost?uje americkou bezpe?nost a americk zjmy, jako kdyby p?edchoz prezidenti snad cht?li n?co jinho. Tvrd, e bude usilovat o mr prost?ednictvm sly, jako by snad p?edchoz prezidenti cht?li dosahovat mru prost?ednictvm slabosti - vdy? 291 tisc americkch vojk? ve 183 zemch nen Trumpova zsluha.

*Ischinger: rove? d?v?ry mezi Pentagonem a ruskm vojenskm vedenm doshla nuly.

*Ministr Tillerson mluvil ve Wilsonov? centru. Zde jasn? podpo?il NATO a odmtnul ruskou kodlivou taktiku. Rusko m?e pokra?ovat v tom izolovat se a ochuzovat se tm, e bude st nepo?dek v zahrani? a potla?ovat svobodu doma, nebo se m?e stt silou, kter bude posilovat svobodu Rus? a stabilitu v Eurasii.

*Je veobecn? znmo, e sla a moc Ameriky ve sv?t? nespo?v na pr?myslu nebo zem?d?lstv, ale na dolaru jakoto sv?tov m?n?. Prv? jeho prost?ednictvm USA okrdaj cel sv?t a nut jeho nrody platit neskute?nou chamtivost Washingtonu. Byly doby, kdy dolary byly kryty zlatm ekvivalentem. To se vak zm?nilo - a dolary jsou dnes jen oby?ejn a ni?m nepodloen paprky. V roce 1974 uzav?ely Spojen stty se Sadskou Arbi dohodu, e j poskytnou zbran? a zajist ochranu (t?ko ?ci, p?ed km) jejch ropnch pol. Na opltku se Sadov zavzali prodvat ropu pouze za americk dolary a investovat sv vnosy do americkch dluhopis?. O rok pozd?ji pak vechny stty produkujc ropu a sdruen v OPEC musely na ntlak Washingtonu tento p?klad nsledovat. A tm se sv?t pono?il do propasti petrodolaru. Ned se ?ci, e by p?edstavitel zem t?cch ropu nepochopili, e se ze strany USA jedn o loupe za blho dne, ale sami proti tomu nemohli nic d?lat - Washington vechny takov pokusy tvrd? potla?il, t?eba i za cenu okupace.

*Pracujeme a bojujeme v kadm kout? sv?ta, ?ekl velitel americkch specilnch opera?nch sil, generl Raymond Thomas. Elitn americk jednotky navy seals a zelen barety letos operovaly ve 149 zemch. To je asi 75% vech stt? na planet?. V roce 2016 za administrativy bvalho fa Blho domu Baracka Obamy se jednalo pouze o 138 zem. V?tina Ameri?an? by byla p?ekvapena, kdyby v?d?la, e americk speciln opera?n sly byly zapojeny do t? ?tvrtin zem na planet?. Prakticky nebo absolutn? nic nen znmo o tom, co d?laj v t?chto zemch, zda jejich akce p?ispvaj ke zlepen bezpe?nosti nebo zda vyvolvaj dal nap?t a konflikty. Sly specilnch operac jsou tak p?tomny v 33 evropskch zemch. Krom? Ruska a B?loruska, provdme cvi?en tm?? ve vech zemch Evropy na dvoustrannm zklad? nebo v rmci r?znch mezinrodnch akcch, ?ekl zstupce velen specilnch sil USA v Evrop? major Michael Wiseman.

*Prezident Spojench stt? Donald Trump si st?oval na americk mdia, kter mysln? deformuj informace a zve?ej?uj pomluvy. Vymkly se kontrole: korektn p?enos informac pro n? je przdnm zvukem, pou velkou le, pak jsou odhaleni a nuceni ji vyvrtit. Americk hanba, napsal Trump na sv strnce na Twitteru.

*Trump podepsal v pond?l na?zen o faktickm obnoven m?s?nho programu, kter byl zastaven jeho p?edch?dcem Barackem Obamou. Obnoven let? k M?sci? Dob?e. A jak tam Ameri?an dolet bez raketovch motor?? Vdy? ani na ISS se nemohou bez naich motor? dostat", napsal Pukov na svm Twitteru.

*Americk prezident Donald Trump v projevu p?ed svmi stoupenci ve Florid? prohlsil: Jsme nrod, kter vybudoval Panamsk pr?plav, vyhrl dv? sv?tov vlky, poslal ?lov?ka na M?sc a srazil komunismus na kolena.

*Ramsey Clark, bval ministr spravedlnosti USA: Kad p?ece v, e Rada bezpe?nosti nem dnou pravomoc ?i posv?cen uvd?t podobn soud do ivota. Haagsk soud nen nic jinho ne politick nstroj, jm p?edevm USA prosazuj sv geopolitick zjmy. Haagsk tribunl (nyn nm je prezentovn klamav? jako orgn OSN) dokonce bv porovnvn se soudy v Norimberku a Tokiu, kter soudily vle?n zlo?ince z druh sv?tov vlky. ?elov? se opomj, e tyto tribunly nebyly ustaveny na zklad? orgn? OSN, ale dohodou vt?znch mocnost. OSN byla ji v t dob? pln? funk?n. Bylo zcela z?ejm, e RB OSN nen oprvn?na tyto orgny ustanovit.

*The Saker: Bu? se Rusko znovu stane americkou koloni, anebo se anglosionistick ?e zhrout.

*Valn shromd?n OSN odhlasovalo rezoluci, kter odmt fakt p?iznn ze strany Donalda Trumpa Jeruzalma za hlavn m?sto Izraele. Valn shromd?n odhlasovalo rezoluci v pom?ru 128 pro a 9 proti, 35 se zdrelo hlasovn. Proti rezoluci vystoupily USA, Izrael, Guatemala, Honduras, Marshallovy ostrovy, Mikronsie, Nauru, Palau a Togo.

*Je znma servilita s akou sa k Izraelu sprvaj D. Trump, Merkelov (v Knesete re?nila hebrejsky), M. Zeman, vetci vrcholn politici E a dokonca aj ten n trtko Kiska, ktor oboznmil Kneset s tm, e u v mladosti til sta? sa idom. Izraelsk ministerka justcie Aelet akedov: Ak chce Putin prei?, mal by robi? to, ?o mu Izrael prike.

*V Izraeli s v rozpakoch: Donald Trump m rozhodova? o tom, kde sa bude nachdza? hlavn mesto idovskho ttu?

*Msto toho, aby Spojen stty anektovaly Izrael jako 51. americk stt, tak Trump provedl prav opak, na?dil st?hovn sdla vldy USA do Jeruzalma a Spojen stty se tak staly sou?st Velkho Izraele, s jejm kapitnem v Jeruzalm?. Netanjahu chvl rozhodnut jako historick a kone?n? m?e p?iznat, e m skute?nou moc nad Ameri?any. Ale p?edevm, lord Jacob Rothschild (80) je ?astn. Koneckonc?, Balfourova deklarace z 2. listopadu 1917, byla kone?n? napln?na. Existuje ji dajn pln, e Trump srovn Templovou horu a vybuduje na jejm mst? nov sdlo vldy USA. Pak u nebude existovat d?vod, aby se id a muslimov hdali.

*Washington vojensko-politicky sz na Izrael v domn?n, e bu? ve ostatn uhld p?es hospod?skou slu, nebo na tom nezle. V tto chvli se Washington sm vyautoval z pozice zprost?edkovatele dohod mezi Araby a Izraelem. Ze strategickho hlediska je to chyba, kter prohloub nesvry v regionu. Z dlky to vypad, e n?komu v Blm dom? se nelbilo, jak jsou muslimov ve sv?t? rozhdan, a tak zahjil jejich sjednocovn.

*Vznik samostatnho palestinskho sttu si fakticky nikdo nep?eje, neb by jeho chod musel bt dotovn tak?ka vhradn? z arabskch zdroj?.

*K?es?an, muslim a id se ptaj v Jeruzalm? Boha: Tak co, Boe, bude tady n?kdy ten mr? A B?h ?k: Ano, bude, ale j se toho nedoiju.

*Michel Chossudovsky: Severn Korea v d?sledku americkho t?letho bombardovn ztratila 30% svho obyvatelstva. Po zni?en 78 m?st a tisc? vesnic a pot, co jsme zabili nespo?etn mnostv civilist?, lze ?ct, e jsme b?hem t? let zahubili - zhruba - 20% populace Severn Koreje, ?ekl generl C. LeMay. Dne se m vak za to, e zem? na sever od 38. rovnob?ky ztratila celou jednu t?etinu svch obyvatel - to je osm a dev?t milion? lid v pr?b?hu 37 m?sc? tzv. hork vlky v letech 1950-53. Co p?edstavuje bezprecedentn mrtnost, kterou byl kdy jeden nrod obdarovn vle?nm b?sn?nm nroda druhho (citace z knihy Richarda Rhodese). Kad jednotliv rodina v Severn Koreji ztratila v pr?b?hu Korejsk vlky minimln? jednoho svho ?lena. Srovnejme si s tmto dajem fakt, e b?hem 2. sv?tov vlky ztratila Britnie 0,94% sv populace, Francie 1,35%, ?na 1,89% a USA 0,94% sv populace. USA se nikdy neomluvily za to, e zabily 30% Severokorejc?. Naopak, americk zahrani?n politika vdy ob?ti svch vlek dmonizovala. A pochopiteln? - USA dn reparace nikdy dn z napadench zemi nevyplcely. A zleitost americkch zlo?in? proti lidu Severn Koreje se na mezinrodnm fru nikdy ne?eila. Severn Korea je prost? pojednvna jako hrozba. A Amerika nen agresorem, ale je ob?t. A proto je t?eba, jak ?ekl Trump, Severn Koreu zni?it.

*Zbo?il: Vldci velmoc jsou stejn? ne?iteln jako kterkoli z Kim?. Vlda KLDR svmi provokacemi ne?k nic jinho, ne e chce, aby byla uznna za vldu nuklern velmoc. Podobn? jako vldy ?LR, Indie, Pkistn v Asii. Jak je rozdl mezi podobnm snaenm p?edstavitel? Velk Britnie, Francie, Spojench stt? a snad i Izraele?. Kde je zruka, e v jejich ?ele stoj lid moud? a mrumilovn?j ne v KLDR? Vdy? vme, e CNN, Washington Post, The Guardiens aj. um?j ud?lat sprostho podez?elho nebo darebka t?eba i z ?dn? zvolenho americkho prezidenta. Nehledejme proto monho p?vodce nov sv?tov vlky jen na Korejskm poloostrov?. Ti stejn? nebezpe?n sed v strategickch pokojch vldc? velmoc, kte? jsou pro ns stejn? ne?iteln jako kterkoli z Kim?.

*Trump o severokorejskmu v?dci prohlsil: Mali?k ?lov?k-raketa. Je to nemocn t?n?, dodal prezident.

*Generlmajor Igor Konaenkov: Prohlen p?edstavitel? americk armdy o tom, e v Srii existuje ?st vzdunho prostoru, kter pat? USA, vyvolv div. P?edstavitel Pentagonu by si m?li uv?domit, e Srie je suvernnm sttem a ?lenem OSN, take dn sv nebe tam USA nem?ly a mt nemohou.

*Rusko, Turecko a rn nakonec rozhodnou, jak dlouho se bude americk p?tomnost v Srii tolerovat. Brigdn generl Ksem Sulejmn, velitel rnskch Revolu?nch gard, vydal ostr varovn sm?rem k americkm silm v Srii: dn ameri?t vojci v Srii nebudou tolerovni nebo se otev?ou brny pekeln. Radm vm, abyste odeli z vlastn v?le, jinak budete vyhnni, ?ekl velitel.

*George Friedman ozna?ovan za analytika Pentagonu s jednoduchost sob? vlastn: Amerika nepot?ebuje dobvat a okupovat zem?, ale kontrolovat jejich vldy, finance a zbrojen, a bude-li t?eba, rozetvvat je mezi sebou.

*Francie stoj v ?ele t?ch, kte? podporuj terorismus. Jej ruce od prvnch dn? prolvaj krev a my si nemyslme, e tento postoj zsadnm zp?sobem zm?nila. Ti, kdo stran terorismu, nemaj prvo mluvit o mru, ?ekl Asad po pond?lnm setkn s ruskou delegac.

*Dnes je v Afghnistnu asi 20 a 22 tisc kontraktor?. A dal tisce jich jet? p?ilet. Kdy zahyne oldk - kontraktor, americk stt to nic nestoj. Smrt kon? kontraktorova smlouva, dn d?chod poz?stalm. dn hysterie rodiny, e zase zem?el v Afghnistnu americk vojk. V Irku podle odhad? z roku 2007 bylo kontraktor? a 100 000. Kontraktory vyuv ?ada stt?, pomhaj tak rusk armd? v Srii. Prazkladn pravdou je, e d?leit nen boj, ale zisk. Boj je a poslednm nejnamhav?jm zp?sobem, jak ovldnout ko?ist. Proto v prognzch je t?eba hled?t jenom na mru zisku. ?ili zabjen nep?tel je nepodstatn. Starov?k ?nsk vojev?dce Sun-c napsal, e pravm znakem vynikajcho vojev?dce je podroben nep?tele bez boje. Dnes tomu nejr?zn?j moulov ?kaj mdn? prv? hybridn vlka.

*Tato zem? je rozd?lena na bohat a chud, ne na muslimy a k?es?any.

*Pod vedenm komunistickch stran ije na Zemi po?d podstatn? vc lid ne v takzvanch vysp?lch zpadnch demokracich.

*Oskar Krej?: D?dicem ?jnov revoluce nen Rusko, ale ?na. Vroce 1980 byl tehdy hrub domc produkt Sov?tskho svazu 2,1krt v?t ne hrub domc produkt ?ny. Pro rok 2017 Mezinrodn m?nov fond uvd, e HDP ?ny je 8,6krt v?t ne HDP Rusk federace. ?ekn?te mi, kter reformy byly sp?n?j? V tom je to d?dictv ?jna.

*Prezident Si ?in-pching zd?raznil, e ?na nepoaduje po ostatnch, aby koprovali ?nskou praxi.

*?nsk trh - to je co do velikosti dvakrt Evropsk unie plus jednou Spojen stty. A ?na se stv jednm z hlavnch inova?nch center sv?ta. Rusko obnovilo rovnovhu s USA v oblasti strategickch zbran a nikdo mu toto postaven nem?e vzt. To, co sv?t pot?ebuje, je - jak ?k ?nsk prezident Si ?in-pching - zbavit se mentality, podle kter vt?z bere ve. Je nutn respektovat zjmy druhch, ne hledat, jak ty druh ovldnout ?i oidit.

*Mezi islamisty a evropskmi liberly a k?es?any nen pro ?nu rozdl - nejsou to ??an. Zajmat je bude jenom monost prodvat zbo, zskvat informace a dovet suroviny

*Rusk d?jiny jsou pozoruhodn tm, e se rusk sttnost n?kolikrt zhroutila - zmizela Kyjevsk Rus, Moskevsk carstv, Rusk imprium i Sov?tsk svaz, a pokad se zrodila znovu. A nejen to. Obraz Fnixe by byl nepln, kdyby p??inou jeho vzplanut nebyl vnit?n r. I zmn?n podoby rusk sttnosti zanikly p?edevm kv?li vnit?nm rozbroj?m, nikoliv primrn? vn?jm zsahem.

*P?i nvt?v? srbskho prezidenta Vu?i?e dajcho o p?d?l plynu pro Srbsko, f Kremlu mu sd?lil, a? dnes bere, co se d, nebo? po roce 2019 mu nic nezaru?uje.

*Jeden z nejvlivn?jch ekonom? sv?ta a f mnichovskho institutu Ifo, Hans-Werner Sinn, se nechal slyet, e euro je nepoveden projekt. Sm otec eura, ekonom Otmar Issing, zase uvedl, e euro je tikajc ?asovan bomba, kter brzy vylet do pov?t? a smete celou Evropskou unii.

*Corbyn ?ekl, e kdy bank?i jako Morgan Stanley ?kaj, e jsme hrozba, maj pravdu. P?t labouristick vlda je hrozbou pro pokozujc a selhav systm, kter pracuje jen pro n?kolik mlo vyvolench. Za Tory? se stovky miliard liber utratily za kvantitativn uvol?ovn pro investory. A pro? by tedy nyn nem?ly bt stejn investice do byt?, nemocnic, ?i kol pro lidi? A jestlie je pot?eba mt vyrovnan rozpo?et, pro? pak nezavst drsn dan? z bohatstv?

*Mojmr Grygar: Nboenstv lidem poskytuj duchovn ochranu, u? je rozliovat dobro od zla, odpovdaj na zkladn otzky ivota a smrti. Na druh stran?, jakmile slou mocenskm zjm?m panovnk? a crkv, stvaj se, jak ?k Zden?k Mahler, zbran?mi hromadnho ni?en. V mnoha lidech vyvolv pohled na masov shromd?n kle?cch a klan?jcch se muslim? negativn pocity, ale ani pohled na lebku svatho Vclava, kterou pan kardinl, v ?ele pr?vodu prelt? a kn? v blch a barevnch rouchch, p?edkld v??cm jako modlu, nen lidem kritickho mylen p?jemn. Toleran?n patent a zruen roboty csa?em Josefem II. je jedine?nm d?kazem pozitivnho vlivu osvcensk filosofie. (Pro? pan Halk, prezident ?esk k?es?ansk akademie, p?irovnal Josefa II. ke Stalinovi?)

*Ivo ebestk: Skute?nost, e velk kapitl a jeho soust?ed?n v rukou mal skupinky hybatel? ?d stty mnohem ?inn?ji ne v?le ob?an?, je u nep?ehldnuteln. Je-li n systm v podstat? feudln, protoe za on?ch dvnch ?as? tak celou Evropu vlastnilo n?kolik aristokratickch rodin, pak je to feudalismus kvalitativn? velice p?jemn. Robota dobrovoln (alternativou ulice, mrz a smrt hladem), dvky sice n?kolikansobn? vy ne feudln destek z rody, nicmn? citliv? rozd?len do mnostv tm?? neviditelnch poloek.

*Val se na ns dal pohroma, kter se jmenuje Me too. Ta ns vrtila do nejhorho prvnho marasmu padestch let, ne-li rovnou do 16. stolet do dob honu na ?arod?jnice. Kad, kdo je obvin?n ze sexulnho nsil (by? se m?l dopustit p?ed destkami let), je automaticky vinen. Bval sov?tsk prokurtor Vyinskij se vlastn? do?kal rehabilitace. Jeho zsadu, e k odsouzen sta? obvin?n a p?iznn, hnut Me too dovedlo k pln dokonalosti. Obhajoba se nep?ipout, ani p?iznn nen nutn, take odsouzeni mohou bt i lid ji zem?el, jako Elie Wiesel. Provinilci se vymazvaj z film?, zbavuj se vyznamenn a ?estnch titul?. Jsem docela zv?dav, odeberou-li n?kterm nsilnk?m i Nobelovu cenu za literaturu. Nep?ekvapilo by m? to.

*Amazonsk prales produkuje tolik metanu jako vechny oceny dohromady. P?edpokldm, e podobn nep?jemnosti vy?e zkonodrci tak, e rozhodnou, ve kterch p?padech se jedn o metan hodn, p?rodn, kter k oteplen nep?ispv a na druhou stranu metan zl, pochzejc z lidsk ?innosti, kter planetu oh?v a jeho producenty je t?eba sankcionovat.

*Belgi?an vypij 12,6 litr? ?istho lihu ro?n? na osobu. Druh msto obsadila Francie (11,5 litr? ?istho lihu ro?n?), t?et - N?mecko (11,03 litru) a Polsko (10,71 litru). Rusko v tomto eb??ku obsadilo sedm msto se spot?ebou kolem 10,12 litr? ?istho lihu ro?n?.

*Podle mch znalost m elektromobil p?iblin? sto pohyblivch dl?. Automobil se spalovacm motorem jich m p?es tisc. To znamen, e v budoucnosti nebudu 900 dl? pot?ebovat. Nebudu proto ani pot?ebovat dodavatele pro t?chto 900 dl?. Nebudu ani pot?ebovat stroje, kter t?chto 900 dl? vyrb?j a nebudu pot?ebovat ani ty firmy, kter tyto stroje vyrb?j. Krtce ?e?eno, vroba automobil? a strojrenstv jsou t?sn? spojen obory a zde se bude vrazn? zethlovat. To dramaticky zashne n automobilov pr?mysl a strojrensk pr?mysl.

*Vtip o Sammy Davisovi Jr., kter, kdy chce konvertovat k idovstv, dostane otzku, zda u mu nesta?, e je ?ernoch a jet? k tomu jednook.

*Nikdy nevte, p?ed jakmi net?stmi vs zachrnila oby?ejn sm?la.

*I osel zap?aen do entouru je schopn ch?ze, ba jde stle kup?edu.

*Benjamin Disraeli, britsk sttnk, premir a zakladatel modern konservativn strany, ?kal, e existuje le, bohapust le a statistika. Winston Churchill o vc ne jedno stolet pozd?ji si p?isadil, kdy prohlsil, e v?? jen t statistice, kterou sm zfaluje. Jdro problmu prvn zformuloval Nobel za ekonomiku Vassilij Leontief svm dnes ok?dlenm slovm garbage in, garbage out, kdy do po?ta?e str?te brak, vyjde ven brak.

*Ale to pro ivot nejd?leit?j - jestli seenete prci - vm demokracie nezajist. To je z jinho krutho sv?ta, kter demokraci neovlivnte. To je ze sv?ta chladnch kalkulac, ze sv?ta kde jedno procento nejbohatch kontroluje 50,1% sv?tovho bohatstv, jak uvd listopadov zprva Global Wealth Report 2017 vcarsk banky Credit Suisse. Z tohoto pohledu je jedno, jestli bydlte v Rusku, Kanad? nebo v ?echch. Ostatn, o ?em politici van, je nepodstatn.

*Bolevick reim p?edevm vytvo?il odoln stt, kter zachrnil Evropu p?ed n?meckm nacismem. Demokratick zpadn reimy byly Hitlerem rozpreny za pr dn jako pytel blech. Tento p?nos rusk revoluce bude p?ipomnn i za tisc let. Je zajmav, e dajn historik Rychlk tuto z?ejmou v?c v?bec nezmnil. Pokud jde o dajn masov teror, tak ten je zlomkem teroru praktikovanm Zpa?any v kolonich, o dvou sv?tovch vlkch jimi vyvolanch nemluv?.

***