Napsal uživatel Argail-cz |
Čtvrtek, 03 Leden 2019 15:40 |
Vyzobno zweb? za rok 2018
Vyzobno zweb? leden *Pravice, anebo levice? Ernst Jandl na takovou otzku trefn? odpovd: Vplavo a vrevo se ned zan?m?ovat. *Britsk premir Winston Churchill uvedl, e Rusko je tajemstv zabalen v tajemstv, skryt vnepochopitelnosti. *Epicharmos: Lbme se sami sob? v domn?n, e krsn jsme. Vdy? tak psovi pes se zd bt nejkrsn?j, podobn? v?l volovi a osel oslu, svin? svini prv? tak. *Kanibalov jsou zl lid, kte? maj rdi lidi. *Triumf kultury idiot?. *I dnes zmizel z planety jeden ivo?in druh, aby ud?lal msto novmu! *Tak Kime?ek m tla?tko, ale Done?ek m v?t! *Breivika na n?, e? A? ukeme, e evropsk kultura je lep! *Cht?l bt dobrodruhem a odjet na severn pl, nebo tovrnkem, kter bude vyrb?t dobro. *Biolog Stanislav Komrek v knize Chlupat blin: Je to posledn fze civilizace. Po n bude nsledovat u jen vyhynut. ivo?in druh, kter nepe?uje o sv ml?ata (d?ti, poznmka autora), respektive je ani nechce, a msto toho h?k jin druh, dopadne patn?. *Posledn hdku jsem zavinil j. Kdy se m? zeptala, co je v televizi, odpov?d?l jsem, e tit?n spoje, obrazovka a prach. *Jan Schneider: Jako v tom vtipu o vojenskm cvi?en, kdy velitel nemohli vyhodit b?n? uvan most do pov?t?, a tak na n?j dali cedulku most je jako zni?en - a za chvli spat?ili rotu vojk?, p?esto pochodujcch p?es ten most: vojci nesli cedulky my jako plaveme. *Horoskop: Vichni Vs budou op?vovat, vynet do nebes a obsypvat kv?tinami. (Takov u poh?eb bv). *S p?teli jako on, u nejsou nep?tel zapot?eb. *Tom Hobbes: Je lpe vldnout v pekle, ne slouit vnebi. *Andrew Stroehlein: Zkorumpovan a represivn stty ohrouj globln stabilitu. Svoboda v jedn zemi zvis na svobod? ve vech. *Umanut narativ - tak nazvm metodu vynechn prvnho kroku. Lojza prat Tondu, avak kamery jsou vypnuty. Tonda mu to vrt, ale kamery ji b? a p?enosov systmy p?enej, a cel sv?t vid, jak je Tonda - fakticky ob?? - agresor. Sta? vyfiltrovat prvn krok. *Vzd?ln nesouvis s charakterem. To by byl elitou n?meckho nroda i Mengele. *Medotekouc jedupln dentlmenstv *Ale co m ten Fendrych d?lat? iv ho Bakala, a kdyby Fendrych napsal pravdu, dostal by od Bakaly padka. *Technologie kr? nezadriteln? vp?ed. Na obzoru je doba, kdy voli?e (stejn? jako dnes ?ednky) nahrad po?ta?e. Vsledek voleb bude zleet u jen na dohod? kandidt? s dodavatelem volebnho softwaru. *My zp?sob, jak zskal pan Topolnek d?v?ru, kdy hezky domluvil pn?m Pohankovi a Mel?kovi, tak my to takhle ned?lme, zd?raznil p?edseda vldy Babi. *Nrodn zjmy jsou pouze zjmy nrodnch elit *Komunisti se taky neosv?d?ili. T?eba jejich lvky p?es Vltavu nm tady za?naj u po 40 letech padat. *Ale co kdyby Putinovi agenti, nedej b?h ve spojen s desinforma?nmi weby, se tentokrt zam??ili na kandidta, kter bude kritizovat Rittigovu finan?n rodinu a bude pomhat t?m, kte? se budou snait omezovat ltn hlavy rodiny do Monaka a tam, jak kdysi vtipn? ?ekla jeho oblben prvni?ka Karolna Babkov, odpo?vat a uvat si poctiv? vyd?lanch pen?z? *Vladimiru pidlovi, kter v letech 2004 a 2010 p?sobil jako evropsk komisa?, byl v roce 2013 vym??en Evropskou uni d?chod ve vi 110 000 K?. *Poslankyn? rusk Sttn dumy Natalia Poklonsk jako odpov?? na americk sankce pozvala americkho prezidenta Donalda Trumpa na Krym. A j, na rozdl od prezidenta USA, ho zvu na slune?n Krym. Bezpe?nost pana prezidenta je garantovna systmem S-400 Triumf, ?ekla Poklonsk v rozhovoru pro RIA Novosti. *Existence soukromch armd je americk export. lohou t?chto soukromch armd obvykle bylo p?sobit ve prosp?ch USA tam, kde by pouit armdy USA bylo z mezinrodn? politickch d?vod? nenosn. *U del dobu se rovn? na Zpad? mluv o pozvolnm odchodu zpadnho sv?ta do d?chodu a p?esouvn t?it? hlavn? do Asie. Jan Keller: Kdybych ?ekl, e budoucnost Zpadu vidm velmi pochmurn?, zn?lo by to po?d jet? p?li optimisticky. P?vodn? solidarita znamenala n?co trochu jinho. Te? tedy tmto hezkm slovem ozna?ujeme trestn t?ch, kdo nic neprovedli, t?mi, kdo nemaj ?ist sv?dom. Bohuel prv? vtomto smyslu byla solidarita povena na jednu z nejvych evropskch hodnot. Abych to stru?n? shrnul: Zpad m vechny d?vody, aby proval civiliza?n zkost. *Francouzsk sociolog Dany-Robert Dufour ve sv knize Bosk trh pojednv odopadech revoluce kulturnho liberalismu od 60.let 20.stolet. Vsouvislosti stm uvd jist znaky dnen novo?e?i: Projevuj se sniovnm srozumitelnosti mluvy. M?e za to nap?klad technizace jazyka, kdy ?ast uvn frekventovanch vraz? m zvit dojem odbornosti toho, kdo mluv. Zvl? ?asto se doporu?uje pouvat termny, jako je audit, brfink, externalizace, zip, virtualizace, mediace atd. atd. VEvropskm parlamentu mme pi?kov ?e?nky, kte? dok propojit podobn slova vcelek trvajc t?eba idvacet minut, ani by si pozklidn?n bou?livho aplausu kdokoliv dokzal vzpomenout, co to vlastn? ?kali. *V roce 2001 zahjily USA v Afghnistnu vojenskou operaci, dajn? v reakci na 11. z?. Od za?tku operace bylo zabito 2,3 tisce americkch vojk? a vce ne 20 tisc jich bylo zran?no. Jedn se o patrn? nejdel vlku vedenou USA, ovem bez zsadnho sp?chu. *Jak vysv?tlil italsk novin? Avvenir Francesco Palmas, rusk prezident Vladimr Putin uskute?nil sen car?, kdy doshl trval p?tomnosti ve St?edomo?. *N?mecko ve velmi krtkm ?ase p?elo od faktoru stability a stalo faktorem destabilizace. *Americk elity ozna?uj Severn Kreu za hrozbu celmu ?udstvu, pritom za poslednch 70 rokov ani raz Severn Krea nezato?ila na iadneho zo svojich susedov, neviedla iadnu vojnu na rozdiel od Ameri?anov, ktor zato?ili aj proti Krei a od roku 1945 ved otvoren, alebo tajn vojny vade vo svete, s cie?om presadi? vlastn koristncke zujmy. Ameri?ania si u zvykli sami seba vydva? za dobrodincov a krajiny, vo?i ktorm sa rozhodn zato?i?, za agresora. Ameri?ania a Zpad ved vo?i Rusku a krajinm, ktor sa odmietaj podriadi? americkm predstavm hybridn vojnu. Tto vojna v prpade Ruska u trv viacero desa?ro?, iadna krajina nebola cie?om americkch hybridnch vojen tak dlh dobu ako Rusko. *Oskar Fontaine, n?meck politik, Die Linke: To americk vojska jsou na hranici Ruska, a ne rusk na hranici Spojench stt?, Kanady nebo Mexika. *Tereza: Je vcelku o?ividn, e Izrael salmovou metodou postupn? ukrajoval z palestinskch zem a zabral je a do t mry, e dnes prakticky ani dn palestinsk stt v relu vzniknout nem?e, neb vlastn? u ani nem po?dn? kde. Drtiv v?tina palestinskch zem je okupovna a zabrna. Z tohoto pohledu lze nad palestinskm sttem samoz?ejm? zlomit h?l a ?ci si n?co jako u je to beztak jedno. Pokud si cht?l Trump opravdu znep?telit cel Blzk vchod a p?enechat ho Rusku a jeho vlivu, tak lep tah ne s uznnm Jeruzalma ud?lat snad ani nemohl. Nebude on nakonec rusk agent? Fakt skv?l rusk agent? *Rusov se nesnaili Srii vnutit novou vldu a novho prezidenta, co kdysi bvvalo sov?tskou tradic, jak my sami z vlastn historie vme. Sov?tskou roli o vnucovn univerzln pravdy p?evzali Ameri?an a po?naj si tak po celm sv?t?. Nikdy bych nev??il, e se n??eho podobnho doiju! *V ?jnu 2017 bylo podle tiskov zprvy Don?ck lidov republiky na stran? ukrajinskch ozbrojench sil v Donbasu tm?? 900 zahrani?nch instruktor? a oldn??. *Poslanec ukrajinsk Nejvy rady Eugen Ryb?inskij p?irovnal obyvatele Donbasu ke vb?m a vyzval je zni?it pomoc dichlorvosu, uvedl ukrajinsk list Obozrevatel. Nezajmm se o ivot vb?. I kdyby se jich jeden milion narodil v m kuchyni, nebude to znamenat, e kuchy? bude jejich. dn statusy a speciln reimy pro vby, jen dichlorvos a spousta dichlorvosu (chemick roztok proti hmyzu - pozn. red.). No, a samoz?ejm? pr tisc Javelin? (americkch protitankovch systm? - pozn. red.), cituje vydn zznam poslance parlamentu na Facebooku. Je t?eba poznamenat, e ?et politika byl pozd?ji zablokovn! Ryb?insk loni ozna?il korupci a ekonomickou devastaci zem? v d?sledku 400let rusk sabote proti Ukrajin?. *N?meck ministr zahrani? Sigmar Gabriel v rozhovoru pro ?asopis Der Spiegel: Moskva, Peking a Washington maj jednu spole?nou v?c: absolutn? si necen Evropsk unie a opovrhuj j, ?ekl tvrd? ministr zahrani?. Tyto autorit?sky ?zen stty se nm sm?j. Tyto p?klady ukazuj, e se N?mecku a Evrop? nepoda?ilo prosadit sv vlastn hodnoty. Vyjd?il tud p?esv?d?en, e zem? EU mus stanovit spole?n evropsk zjmy v zahrani?n politice. Ve sv?t?, kde ij masoravci, je t?k bt vegetarinem," konstatoval ministr. *Podle ?lnku denku Politico Brusel tvrd, e zatmco jeho sankce proti Rusku jsou legitimn, rusk potravinov embargo je naopak nelegitimn a okliv? politicky motivovan. Brusel zvyuje tlak na Rusko v boji proti zrcadlovm sankcm. Nyn, jak poznamenaly noviny, m EU v myslu zskat od Rus? 1,4 miliardy eur ro?n? za nezkonn zkaz dovozu vep?ovho z Evropy, kter byl Ruskem zaveden proti zemm EU v roce 2014. *Za situace, jak se vyvinula, jde o to, jestli bude velkokapitl vldnout sm jako t?eba na Ukrajin?, nebo prost?ednictvm politickch stran, jak je v demokracich obvykl. *Hannah Arendtov cituje vrok generla Andrho Beaufre z roku 1980: Pouze v t?ch ?stech sv?ta, kter se nenalzaj v psmu jadernho zastraovn, je vlka stle jet? mon. Kdy si to d ?lov?k dohromady, rychle zjist, pro? p?esto tak mnoh stty sv?ta po jadernch zbranch stle usiluj. A pak se jev otzka sankc ve sv?tle dvojho metru jako ?m dl sporn?j. Nebo spe jasn?j, z hlediska logiky generlova vroku by lo jadernm velmocem pouze o to, ponechat ur?it regiony bezjadern, jako mon vl?it?! *Mezi zpravodajci plat pravidlo, mnohokrt potvrzen patnmi zkuenostmi, e kad sd?len m takovou hodnotu, jak ho pochop ten naslouchajc. *Tereza Spencerov: ?na, Rusko, rn a dal revizionistick zem?, jak je Trump p?ed Vnoci pojmenoval ve svm projevu o nov strategii nrodn bezpe?nosti, ohrouj dolar. Bez jeho sou?asn pozice sv?tov rezervn m?ny americk ekonomika imploduje, USA ztrat kupn slu, dvacetibilionov deficit rozpo?tu u se nebude mt o co op?t, americk supervelmoc se bude hroutit rychleji A te? na druhou stranu barikdy - a bez ohledu na m?sce hrozeb - p?echz i v?rn Pkistn? *Pkistnsk ministr zahrani? Muhamed sif toti konstatoval, e se USA nechovaj jako spojenec a proto u za spojence ani nejsou povaovny: Nemme u s USA dnou alianci. Takto se spojenci nechovaj. P?isadil si i vrchn velitel pkistnsk armdy, podle n?ho se jeho zem? ct Amerikou zrazena. A ministr obrany rovnou oznmil konec jakkoli vojensk spoluprce s USA, protoe nikdo p?ece nechce bt ob?tnm bernkem za americk nesp?chy v jeho osmnct rok trvajc okupaci Afghnistnu. Sice u nikdo p?esn? nev pro?, ale p?esto v n Spojenm stt?m stejn? marn? pomhaj i stty NATO, samoz?ejm? v?etn? ?esk republiky. *Nyn?j tzv. trh u dvno nen dnm trhem, ale sdruenm monopol?, kter je podporovno vojenskou moc USA. fem Sv?tov banky (WB) byl dlouh lta ?lov?k Kennedyho tmu Robert McNamara. Za Kennedyho byl americkm ministrem obrany, kter - dle vyjd?en J. Mendora, autora prac o globalizaci - v ?ele WB zabil vc lid ne jako ministr obrany odpov?dn za vlku ve Vietnamu. *J o tom zas tak moc nevm - jak nap?. v pan Hubinger. Ale pravda je ta, e to vojska USA bojovala vKoreji, a ne vojska Koreje nap?. v Arizon?, anebo na Florid?. Ale to bude asi jen tm, ze Korea nem?la tehd ty monosti, zejmna monosti leteck p?epravy mnoha vojk? a vojenskho materilu. Bo kdyby ty monosti m?la, tak by jist? Korea zachra?ovala sv?t p?ed americkm kapitalismem p?mo v USA. Takhle prost? musely USA zachra?ovat sv?t p?ed korejskm komunismem p?mo v Koreji. Nebylo zde prost? na vybranou. To mus bt snad dnes jasn kadmu! No a taky ta Korea si sice m?e natisknout svch severokorejskch won? kolik chce, ale furt to nen dolar, e. Take Korea by na takovmto taen do USA vlastn? vyd?lala prd. *Nikky Haleyov: Amerika nen naden z rozhovor? mezi KLDR a Soulem bez ?asti USA. *Podle nzoru Michaela Pence se stalo rozhodnut KLDR uspo?dat jednn s Jin Koreou na vysok rovni bezprost?ednm vsledkem akc USA. *V sou?asn politick arn? je motto vp?ed do minulosti" populrn. Pozoruhodn ovem je, e Sddeutsche Zeitung zcela obchz, kdy u tedy popisuje nebezpe? nacionalismu - jeho nejvypjat?j podobu blzkou nacismu - a to Ukrajinu, kde se de facto provd pod dohledem EU legalizovan etnick ?istka. *Jo, jo, v roce 1939 pouze t?i m?sce p?ed vpdem N?mecka do Polska a za?tkem druh sv?tov vlky na Nobelovu cenu mru byl nominovn sm Adolf Hitler! Nominoval ho poslanec vdskho parlamentu sociln demokrat Erik Gottfrid Christian Brandt. Ten Hitlera ve svm nvrhu nazval bojovnkem za mr, kterho poslal B?h a vyjd?il sv p?esv?d?en, e dikttor je schopen p?inst mr Evrop? a mon dokonce cel planet?. Knominaci se p?idal i Bernard Shaw. *Tereza: Pomalu odchzejc velmoc jen sotva odejde ze scny s p?telskm pozdravem a up?mn? mn?nou omluvou, e sorry jako. O?ekvat lze sp vytv?en chaosu a nestability, protoe dobrovoln? se moci nevzdv snad nikdo. Zase tu proto budou vybombardovan posledn nemocnice, zase tu budou vle?n zlo?iny, zase na socilnch stch vysko? n?jak fotogenick mal Sy?anka, kter bude popisovat zv?rstva reimu, t?eba se zase objev i barelov bomby, o nich se u od osvobozen vchodnho Aleppa pozoruhodn? ml?, jako by snad syrskmu reimu doly sudy nebo co *Mimochodem, hodn? zvltn je odhad Sv?tov banky, e sv?t je v takovm rozkladu, e 1,1 miliardy (!) lid na planet? ije, ani by m?la platn nebo v?bec n?jak osobn doklady Neuv??iteln. Zkrtka, spousta lid dl p?ev, trp a umr po celm sv?t? dl, po destkch ?i stovkch a kad den. *Tusk obvinil stranu Prvo a spravedlnost z implicitn podpory rusk politiky k oslaben liberln? demokratickch a zpadnch hodnot. Toto Tuskovo prohlen zn?lo naprosto provokativn? v souvislosti s tm, e Polci vid svho vchodnho souseda jako vznamnou hrozbu, p?ipomn?l trochu zaraen? britsk denk. Tm?? ve, co vldnouc strana Polska nabz jako kl?ov politick otzky, se shoduje s ve?ejn? formulovanmi a p?edstavenmi zjmy a o?ekvn Moskvy. Mohu uvst mnoho p?klad?, kdy m?la PiS a Moskva podobn nzory a cle," trval na svm Tusk. *O Jaltsk konferenci v noru 1945 ?ekl Churchill: Na jedn stran? - velk rusk medv?d, na druh stran? - velk americk slon, a mezi nimi - britsk chud osel. Aby zabrnil postupu medv?da pot, co Spojen stty opustily Evropu, Churchill p?emlel o toku na sov?tsk jednotky a nvratu ztracench zem v Evrop?. Pln, kter navrhl kabinet ministr? Winstona Churchilla, byl nazvn operace Nemysliteln". Objevil se jen pr tdn? po kapitulaci N?mecka. Hlavnm kolem byla invaze pod vedenm USA do Polska, podporovan rozbitou n?meckou armdou. Prvn ofenzva by otev?ela frontu od Hamburku na severu k Terstu na jihu za ?asti 64 americkch diviz, 35 britskch, 4 polskch a 10 n?meckch. Krom? toho bylo p?i toku plnovno pouit vce ne 6,7 tisc stha?ek a tm?? 2,5 tisc bombardr?. Podle vpo?t? ideologickch inspirtor? tohoto plnu, SSSR mohl postavit proti zpadnm silm 264 diviz, v?etn? 36 obrn?nch, 9380 stha?ek a 3380 bombardr?. Jak je uvedeno v?lnku, Moskva b?hem vlky ukzala, e jej silou je nevy?erpateln po?et vojk?, ale jej slabinou byl nedostatek zbran a st?eliva pro takov po?et vojk?. Vsledkem bylo mnostv versus kvalita, zd?raznila publikace. Operace m?la za?t tankovou bitvou ve velkm m??tku, a pokud bude sp?n, m?la se zakon?it, podle tvrzen britsk armdy, invaz do SSSR ve stylu Napoleona a Hitlera. Nicmn? i pro sou?asnou konzervativn vldu Velk Britnie je Rusko stle nejv?tm nebezpe?m a kr? zdatn? v ?ele zem, kter rozpoutvaj novou studenou vlku. *20. stolet by nepat?ilo USA, pokud by nezvily svou vojenskou p?tomnost a nevyvezly do sv?ta sv?j zp?sob ivota. Britsk vlda Indii deindustrializovala, utvo?ila bezzemky a chudobu, vysla zdroje, vyko?is?ovala, vyhnala do exilu a utla?ovala miliny lid. Zasela semena rozd?len a nenvisti mezi spole?enstvmi a vedla tak ke smrti 35 milion? lid, kte? zem?eli dky hladomor?m, kter britsk politika zp?sobila a prodluovala, a vedla rovn? k masakr?m a zabjen tisc? lid. Neexistuj dn etick ospravedln?n, kv?li kterm by n?co takovho bylo adekvtn nebo d?v?ryhodn. Britov v Indii nebyli inspirovni ?enm prav vry jako pan?l, nebo kultury jako Francouzi, byla to jen finan?n chamtivost. A tak nem?li zjem o to, prom?nit indickou spole?nost nebo ji stvo?it podle svho obrazu. Britsk vlda byla kritizovna za svoje krutosti v Indii u p?ed 180 lety, aby nyn byla tato kritika zapomenuta ve jmnu slvy impria, a to ?innost profesor? na univerzit? v Oxfordu. Jak Thadoor dodv, imperialismus byl postaven na tom, e jedna lidsk bytost poniovala a pod?izovala si druhou. M?e bt n?co jet? vce nemorln a nek?es?ansk, ne prv? toto? *Obvm se jet? vce, e se Francouzi prost? bez boje pod?d nadvld? muslim?. B?n Francouz mus ctit, e u brzy mu bude jeho vlast vyvlastn?na. *Ohledn? toho Krymu: pokud si pamatuji, toto historicky rusk zem daroval Ukrajin? despota Chru?ov - a to i se vemi obyvateli - jako ve st?edov?ku. *V kapitalismu od demokratickho po dikttorsk, bylo jeho dlouhodobou existenc ve?ejn mn?n zpracovno natolik, e rozdlnost v bohatstv je povaovna za p?irozenou, p?edevm proto, e je dajn? zsluhov. Kad, kdo v sou?asnosti tvrd, e chce ob?anskou spole?nost sjednocovat, tak je bu?to totln? mimo msu, nebo dokonce cel spole?nosti velice nebezpe?n. Sjednocovat spole?nost s tak obrovskmi a stle se zv?tujcmi rozdly mezi jejmi p?slunky, lze toti jenom nsilm. Tm v?tm, ?ili pro veker lidstvo nebezpe?n?jm, ?m jsou samotn rozdly v?t. T?dn boj je u ns oficiln? zakzan. Tak jak to je vlastn?? *Po kuponov privatizaci pana Koenho, jen byl Klausovm premiantem, nsledoval ourav vstup do EU a komprese naeho nrodnho hospod?stv a do feudlnch pom?r? nastolench Washingtonskm konsensem v reii nadnrodnch spole?nost. P?esn?ji, vypalte si sami fungujc statek, zni?te polnosti, vzdejte hranici a MY vm dme dotace. Vy nm budete zatracen? vd??n a zobat z ruky (pot ze zem?). A potom, grossovsky a krystalicky ?ist prvnci Otakar Motejl, Dagmar Bureov a Pavel Rychetsk se, jak se lze domnvat, postarali, aby se v rmci velk privatizace rychle zhaslo a chmatav ruce u v p?edstihu v?d?ly kam zam?it. A po rozsvcen, koukejte, u nic nen. Nedvno m? zaujal nzor Mirka Topolnka: Kdy jsem nastoupil do funkce, u bylo ve rozkradeno! Kauzy jako radar v Brdech nebo Pandury pro nai vojenskou expanzi do Asie a Afriky jsou ji tm?? zapomenuty. Holt na tradi?n Ob?anskou demokratickou stranu lze vzpomnat jen v dobrm. *Luk Kovanda: Ve pokazil Bismarck svou sociln politikou, kter vedla ke snen porodnosti. Sv?j ?lnek zavruje takto: Po vce ne stu let se tedy neblaze ukazuje, e systm socilnch dvek vede k enormnmu zadluen stt? a zsadn? p?ispv i k hloupnut jejich populace *Ivo ebestk: Je pozoruhodn, e sou?asn mlde je patrn? prvn generac v d?jinch, kter sice op?t a zcela p?irozen? revoltuje proti sv?tu svch otc? a d?d?; ?in tak vak nikoliv sm?rem dop?edu, ale dozadu. Z?ejm? prvn? v historii se tak m?e systm a jeho bezohledn a nemorln nositel moci s levou pln? spolehnout na mlde. Mlde revoltuje jen jimi povolenm zp?sobem, v mezch zkona, ve smyslu jeho podpory, udren a dalho zhorovn situace v zemi, na kontinent? i ve sv?t?. To? prvn generace naden? revoltujcch rak? kr?ejcch zp?t v ?ase, a do starov?ku, a zastrajcch stup od t?ce zskan a krv zaplacen svobody, suverenity, cti, kultury a vzd?ln bou?livm rozmachem novch technologi, obsahov? vyprzdn?n neplodn komunikace kadho s kadm a nevy?erpateln zbavy nenro?nho komer?nho druhu. *Jaroslav Bata: Evropsk (i ?esk) spole?nost se rozt?pila podle kl?e, kter m jistou analogii v bvalm Sov?tskm svazu. Tak dnes je vldnouc vrstva spojena pupe?n ??rou se svm postavenm v byrokratick struktu?e a zatm neformln? za?n p?ipomnat p?vodn systm carskho Ruska s jeho sedmncti stupni lechtictv. Do toho nejniho byl tehdy za?azen kad univerzitn student. Dnes by se asi tkalo jen studujcch vybranch humanitnch obor?. Nejv?t vn?j podoba s feudalismem tkv v pohrdn, kter tato novodob samozvan aristokracie ct ke zbytku spole?nosti, kter ji iv. Netroufm si odhadnout, zda migra?n krize vznikla nhodou, nebo zda lo o pokus urychlit feudalizaci Evropy clenm importem lid, jejich idelem je sv?t, v n?m se ?as zastavil ve st?edov?ku, nejlpe v sedmm stolet. V kadm p?pad? doshli toho, e Huntingtonovy krvav hranice islmu se otev?ely ve ?tvrtch zpadoevropskch m?st. Zkladn spor se vedl mezi lepolidmi a plebsem. Voli?i Miloe Zemana byly nazvni prasaty, potomky nevolnk?, starmi hloupmi nevzd?lanmi venkovany a tak podobn?. Letos to nen o nic lep, jen vztek a nenvist nahromad?n za poslednch p?t let zatem?uje lidsk due jet? vce. Hledm-li historick analogie takovho vyjad?ovn, nachzm pouze jedinou - takto hovo?ili lechtici o vzbou?ench sedlcch, protoe jimi pohrdali a zrove? se jich stran? bli. Selsk vzpoury kdysi urychlily konec nevolnictv. ?esk vzpoura urench a poniovanch m?e i v evropskm m??tku zkomplikovat budovn novho feudalismu. Proto ten ?ev a nenvist. *Ungerman: Dynamick krize kapitalismu zp?sobuje prv? ta voln ruka trhu, prv? ten liberalismus: Dokud se to prodv, budeme to chrlit. Pokud se trh ze dne na den nasyt, p?ijde ze dne na den krize. Svou krizi kapitalismus vyhodnocuje jako krizi finan?n, ne jako krizi spole?enskou. Aby se krize s nasycenm trhem nest?daly tak ?asto, vrobci odlvaj zna?n prost?edky do neustlch jako by novinek, kter rozk?ikne reklama. Reklama m za kol p?esv?d?it ns, e dnen r? je o hodn? jin (lep) ne ten v?erej. Jinmi slovy: M v n?ad u dva r?e? Zapome? na n? a po?i? si t?et - revolu?n! To, co politick strany po roce 2 000 d?laj, vnmm v podstat? jako sout? o trhy v duchu liberalismu. Strany u nemaj masovou ?lenskou zkladnu. Neuivily by se z ?lenskch p?sp?vk?. Uiv je a sttn penze za vysokou volebn ?ast a za faktick podl na moci. Star liberalismus jako u?en o volnm trhu a neviditeln ruce trhu, kter je popisem fungovn kapitalismu, nem v popisu prce provd?t demokracii. Demokracie (lidovlda, lidosprva), to u nen pojem ze sv?ta pen?z. Tradi?n? se z politickho nroda vylu?ovali otroci, znevoln?n lid nebo eny, jindy ti, kdo jet? nep?ijali k?es?anstv a potom ti, kdo nep?estoupili na islm. *Jan Campbell: Boj s korupc a podvodem bude pokra?ovat i v ?LR. Hned na za?tku 2018 p?ipomn?l prezident Si vce ne 80 milion?m ?len? KS pot?ebu absolutn loajality. Krom? poslen boje s korupc, p?ijde poslen boje s naruiteli suverenity a zemn integrity. Zahrani?n spole?nosti by si to m?ly uv?domit. Jinak se octnou v podobn situaci, jako nedvno Marriott a Delta Airlines. Kv?li ozna?en Hong Kongu, Macau, Taiwanu a Tibetu jako zem?, musely odpojit website and app. Sta?il tden, aby se nau?ily omluvit se v ?ntin? a angli?tin?. *Adam Votruba pe o tom, e podstata vlastnictv je kolektivn, o roli sttu i o omylech a chybch (neo)liberlnho pojet vlastnictv a sttu. Ekonomie se mj. definuje jako v?da o alokaci vzcnch zdroj? pro alternativn uit. Z tohoto vymezen logicky vyplv, e vlka a kriminalita by m?ly bt p?inejmenm stejn? d?leitm p?edm?tem ekonomickho zkoumn jako obchod, vroba nebo finan?nictv. P?i ?etb? tto definice vak nikoho ani nenapadne, e by s n (nebo s ekonomickou v?dou) bylo n?co v nepo?dku. Bezd??n? p?edpokldme, e se samo sebou rozum, e nsil nen sou?st normlnch ekonomickch vztah?. Lidsk psychika si b?hem tisce let civiliza?nho vvoje vybudovala natolik siln mechanismy sebekontroly, e dnen ?lov?k poci?uje k nsil zpravidla odpor. Kdybychom vak dnenho ?lov?ka p?enesli do st?edov?ku, musel by se svch zbran rychle zbavit, aby p?eil. *O poslednch t?iceti letech se hovo? jako o ?e globalizace nebo ?e neoliberalismu. Mohli bychom vak o nich tak hovo?it jako velk globln privatizaci. Nadnrodn organizace typu MMF nut stty, aby sv vlastnictv soukromm firmm p?edvaly a rozprodvaly pod zminkou strukturlnch reforem. ?ada demokratickch zem d?l opat?en, kter jsou v rozporu s v?l ob?an?. D?vodem je, e takov opat?en cht?j trhy. U dlouhou dobu jsou vyuvny politick nstroje k privatizaci spole?enskho vlastnictv. Jestlie tento trend u zael p?li daleko, je dalm logickm krokem privatizace samotn politick moci. sp?chy lid jako Berlusconi, Trump nebo Babi se zdaj nazna?ovat, e u se tak d?je. Tento jev m?e bt p?echodn, nebo i dlouhodob. V minulosti opakovan? dochzelo k privatizaci politick moci, kter pak v tto podob? trvala i n?kolik stalet, co ukazuje mezi jinmi p?pad starov?kho ?ma. *V p?elomov dob? plat jedno pravidlo: Kdo chce zprivatizovat politickou moc, mus zskat plebs na svou stranu. To platilo pro Caesara, Napoleona i Trumpa. Druh pravidlo je, e pokud si maj chud vybrat mezi dikttorskm a oligarchickm systmem, daj p?ednost tomu prvnmu. Kdo podporoval liberln (!) demokracii jako jedin mon model demokracie, by se nem?l tolik divit. Demokracie, v n jsou legitimn pouze individuln zjmy, sm??uje samospdem k tomu dnou demokraci nebt. Dodejme jet?, e svou kontrolu nad p?rodnmi zdroji bude muset stt vdy znovu obnovit. Takov je podstata sttu. Nedoke-li to, zanikne a nahrad ho v tomto kolu stty jin. *Autorka Kleinov povauje Trumpa za inkarnaci mocn ideologie neoliberalismu, volnho trhu a jeho vry, e penze a moc oprav?uj vnucovat svou v?li ostatnm, e soukrom je lep ne ve?ejn, e vlda nen ?een, ale problm, e deregulace, doprovzen v?tinou korupc, jsou ze socilnho a mravnho hlediska v po?dku, e za sociln problmy si m?e kad sm. V pozad je vra, e bohatstv zem? je neomezen, e ivot je bitva za ovldn druhch ke svmu maximlnmu prosp?chu, vra, e vyko?is?ovn a zneuvn slabch je legitimn. Bohatstv je znakem vjime?nch schopnost n?kterch lid, a e jejich vlastnosti jsou nejlep zrukou dobr politiky a to i ve prosp?ch ve?ejnosti. Stoj zato citovat autor?inu definic neoliberalismu: vldy existuj za ?elem vytv?en optimlnch podmnek pro soukrom podnikn s clem maximalizace zisk? a bohatstv s teoretickm p?edpokladem, e zisky a ekonomick r?st prosp?j od shora dol? nakonec kadmu. Pokud tomu tak nen je to osobn chyba jednotlivc?, nejspe nedostate?nou pracovn etikou a proto by ve?ejn prost?edky nikdy nem?ly bt pouvny na snen socilnch nerovnost. Autorka komentuje, e korporace zachzej s lidmi, p?rodou a Zem jako s n??m na jedno pouit. *?tu nyn knihu B?etislava Ture?ka, Blzk vchod nad propast (Knin klub 2016). Ture?ek nesdl nae nzory, p?esto se od n?j m?eme dozv?d?t mnoho zajmavho o sv?t? islmu. Na stran? 46 sv knihy popisuje konec komunistickho prezidenta Afghnistnu Nadbullha v roce 1996: Prezidenta vyvlekli, vykastrovali, uvl?eli za autem ulicemi Kbulu k smrti a s genitliemi nacpanmi do st a ruli?kami dolarovch bankovek mezi prsty pov?sili na k?iovatce na betonov pil?. Takhle se nechovali ani nacist! A tyto lidi sem cht?j brt nai politicky korektn humanist. Doufaj z?ejm?, e jejich pobyt u ns pozvedne morln rove? na zem?. *Vladimr Balhar: Vniv volba prezidenta neexistujcho sttu. Se zjmem pozoruji vniv a nepochopiteln kln o post prezidenta, mal zemi?ky ve st?edozem, sou?sti rozshl, novofeudln ?e, znovu ovldnut potomky p?vodnch panovnk?. I j jsem jeden z poddanch, nicmn? nemohu ?kat jejho veli?enstva, neb dn veli?enstvo viditeln? nen, jest rafinovan? skryto za tajuplnm zvojem bank a finan?nch instituc, akc na doru?itele a da?ovch rj? pro vyvolen. Jsem poddan nedobrovoln?, oklamn vsty o demokracii a svobodnch volbch. Nicmn?, poddan jsem, neb ze svch dan platm feudl?m dotace na jejich pozemky, a crkvi vatiknsk na jej pozemky a budovy. Stle tedy platm crkevn a feudln destky a dvactky. Taky sttu platm, ovem ?o z ?oho, nelze ur?it, kv?li zlo?inu crkevnch restituc. Taky platm Habsburk?m, za jejich lno v Jinch ?echch. Taky platm jinm bvalm feudl?m za pravy jejich zmeckch park?. To ve za platnosti zkon?, schvlench demokraticky parlamentem zem? st?edozem. Inu demokracie jako vyit. *Ameri?ani jsou v Srii pot?eba stejn? jako muici, jen je problm, e tam nemaj legln bzi jako Rusov u Lattkie. dn smlouva, dn pozvn. Pokud ovem nem Obama trumf v podob? pozvn al-Baghddho z Daesh, to bych nevylou?il. Mon e ale Turecko ?i USA maj n?jak zvac dopis odeslan z n?jakho londnskho hostelu, napsan na dopisnm pap?e s vlajkou Srie a podepsan: My, syrsk opozi?n vldn moc. Tedy m?ly by se pak akce jejich sp?telench vojsk euroatlantick smlouvy - provd?n na zem cizho sttu, hodnotit jako pomoc bratrsk, a vojsk?m americkm by se tak nem?lo ?kat vojska okupa?n. Ten zvac dopis by se prost? m?l n?jak najt. Um tu n?kdo pst syrsky? *Syrsk vlda ns sice nepozvala, ale nem slu ns vyhnat. *et?en protahovat, vznet nov podez?en, komplikovat a nesp?chat. S n?km, kdo je takto stle et?en, ale permanentn? nedoet?en, lze pak zachzet s despektem. Funguje to, vyzkoueno v ?esku na Babiovi. *Hypoteticky by se mohlo uvaovat o krnm ?zen se soudcem Aleem Novotnm, kter v?dom? uloil Alen? Vitskov krut trest bez ohledu na nedostatek d?kaz?. Krn soud by ale jeho alob? patrn? nevyhov?l, protoe soudcovsk komunita vnm nezvislost justice jako prvo dopout?t se p?ehmat? zcela beztrestn?. *Lustra?n zkon je svm zp?sobem velmi charakteristick, protoe na jedn stran? se z evidence StB stala sou?st naeho prvnho ?du. Na stran? druh, StB je ozna?ena za zlo?ineckou organizaci. Nyn se musme vyrovnat s tm, e evidence zlo?ineck organizace je sou?st prvnho ?du demokratickho sttu, okoval mnoh Jaroslav Bata. *Ilona vihlkov: Vzpomnm si, kdy jsem poprv politicky vnmala slova rozd?lovat zemi. Bylo to u Huga Chveze a jeho politik, kter podporovaly ty nejchud. Na druhou stranu v p?pad? sou?asnho brazilskho prezidenta Michela Temera, kter naopak chud vrstvy o sociln prva obr, jsem si nikde nevimla, e by se psalo o tom, e rozd?luje zemi. V rmci volebn kampan? se nicmn? hovo? ?asto o tom, e by prezident m?l sjednocovat. Nevm dost dob?e, co si pod tm sjednocovnm mm p?edstavit. Ur?it nznaky, kter se objevuj v mdich, m? vedou spe k tomu, e se sjednocovn za?nm d?sit. Z projevu n?kterch p?edstavitel? um?leck fronty za?nm mt pocit, e ono ken sjednocovn by m?lo bt n?co jako takov upgradeovan Nrodn fronta - vesele kr?me k urnm, na rtech pse?, v ruce vlaje?ku EU a uv?dom?le sjednocen? volme na 99,9 %. *Celch sedm let spole?nost Google naopak propagovala ?lnky, kter zskvala z oficilnch prohlen organizace Syrsk observato? pro lidsk prva (SOHR). Den po dni uvd?li p?esn po?et ob?t v obou tborech. Samoz?ejm?, e lo o fiktivn daje, nebo? je nemon, aby je kdokoli spo?tal. Nikdy v dob? vlky nebyl dn stt schopen kadodenn? ur?ovat po?et zabitch vojk? v boji a po?et zabitch civilist?. A p?esto organizace SOHR, p?sobc ve Spojenm krlovstv, tvrd, e v to, co lid, kte? ij p?mo v Srii, nemohou v?d?t. Spole?nosti Google, Facebook a Twitter nejsou jen oby?ejn dopravci, jsou to pad?latel informac, kter zve?ej?uj, a jako takov by m?ly bt povaovny za legln? zodpov?dn za obsah. *N?kdej ?editel CIA William Colby prohlsil v r. 2014, e CIA vlastn kadho, kdo v mdich n?co znamen. N?kdej americk ministr zahrani? Henry Kissinger p?edlo?skho roku prohlsil, e CIA zorganizovan ukrajinsk Majdan je jen p?edehrou hlavnho p?edstaven, kter se m odehrt vMoskv?. *Rusk ministr zahrani? odpov?d?l v televiznm rozhovoru, e Ukrajina je dal ukzkou americk neochoty ustoupit od geopolitickho boje a p?iznat si, e nen mon ?dit cel sv?t z Washingtonu. *Juhoslvia bola pre Spojen tty hrozbou, vyhlsil riadite? americkej strednej spravodajskej sluby (CIA) Mike Pompeo. *Eduard Chmelr: Milo Zeman nikdy nebol vyprofilovanm socilnym demokratom. Na za?iatku dev?desiatych rokov podporoval okov terapiu, ktor mala katastroflne nsledky na socilnu situciu obyvate?stva a aj jej hlavn architekt, americk ekonm Jeffrey Sachs, ju dnes povauje za osudov chybu. T, ktor v ?om vidia politika mieru, akosi zabdaj, e Milo Zeman vnivo obhajoval bombardovanie Juhoslvie, poslal vojakov do Afganistanu, podporoval americk invziu do Iraku, je jednm z najotvorenejch stpencov agresvnej protipalestnskej politiky Izraela a ke? ho iadali, aby stiahol vojakov z operci, ktor s v rozpore s medzinrodnm prvom, vyhlsil, e neuznva iadne pacifistick f?ukanie. O islame sa vyjadruje mimoriadne nekompetentne, je prekvapujce, ko?ko fanikov m Milo Zeman na Slovensku, hoci je len mlo politikov, ktor s tak otvorene a ovinisticky protislovensk ako on. Mnoh u zabudli, e absurdn poml?kov vojnu o nzov ttu spustil prve on, ke? ako poslanec Federlneho zhromadenia ?tal v marci 1990 posmene slovensk znenie novho nzvu ttu. Jeho vtipy o slovenskom pive, ktor je vraj dobr len na ?istenie zubov, nahnevali ?as? obyvate?ov Slovenska rovnako ako jeho najnovie nevkusn provokcie o Alexandrovi Dub?ekovi. *P?ed rokem 1620 bylo z 10 obyvatel ?ech a Moravy 9 evangelk?-protestant?. Po podepsn vestflskho mru roku 1648 ztratila nae zem? kolem 60 - 70 % obyvatelstva, nejen venkov, ale i m?sta charakterizovaly zpustl usedlosti a domy, tzv. poustky. Nedostatek pracovnch sil vedl k utuen tzv. druhho nevolnictv a nejv?tmu hospod?skmu rozvratu. *Ivan Danilov: Soros, a to se mus naemu principilnmu soupe?i nechat, realizuje v praxi star burzovn pravidlo: p?i zm?n? fakt? je t?eba zm?nit sv?j nzor. Soros svm ji tradi?n? agresivnm zp?sobem uvedl, e Evropsk unie je ta organizace, kter je na pokraji zhroucen a e Rusko je obrozujc se velmoc, zaloen na nacionalismu. Ve st?ejnm dokumentu americkho vojenskho rezortu figuruj Rusko a ?na jako revizionistick mocnosti, kter hodily rukavici americkm zjm?m a zavedenmu sv?tovmu ?du, zaloenm na americk hegemonii. Soros i Bl d?m v podstat? obvi?uj Rusko z tho - z naruen sv?tovho ?du, jeho zkladn charakteristikou byla obecn? uznan "smrt Ruska" a jeho zbaven d?v?jho postaven supervelmoci. V tomto smyslu samotn skute?nost ruskho obrozen (podle Sorose) se stv revizionismem. Z jejich pohledu Moskva zahynula pot, co prohrla studenou vlku v roce 1991, Peking u v 19. stolet, po opiovch vlkch. Existenciln zd?en n?kterch zpadnch politik? z poslen Ruska a ?ny bude pravd?podobn? zp?sobeno prv? chpnm toho, e p?ed jejich o?ima ovaj protivnci, kter ji dlouho povaovali za mrtv. Doba pro kone?n ?een rusk otzky se ji propsla, a pokud d?ve mohl Soros doufat ve zhroucen rusk ekonomiky, pak te? u takov scn? nevyty?uje. Pokud by americk establishment jednal racionln?, m?l se po fiasku ekonomickho blitzkriegu proti Rusku pokusit s Moskvou se domluvit, ale zatm s tm nen mon po?tat, protoe bylo vynaloeno p?li mnoho sil a prost?edk? na restartovn medilnho mtu o stran rusk hrozb?. Ovem d?ve ?i pozd?ji dokonce i ti nejhouevnatej rusofobov budou nuceni nsledovat cestu, kterou ji absolvoval George Soros: zpo?tku poprn prva Ruska na existenci, pak ivot v nad?ji, e Rusko u-u zkrachuje, pak deprese z toho, e se Rusko nezhroutilo, nakonec ho?k uznn skute?nosti, e Rusko je zde navdy. *George Soros, kter se tak ?astn Davosu, mimochodem Trumpa ozna?il za hrozbu pro civilizaci. *Soros si tradi?n? posteskl, e v ohroen je ob?ansk spole?nost. V szce je dokonce p?eit cel na civilizace. Problmy jsou velmi vn. Spole?nosti Facebook a Google nap?klad umo?uj dikttorskm reim?m svobodn? ?it sv mylenky a tm samy ohrouj demokracii. Zejmna pro mlad lidi je n?co takovho velmi nebezpe?n. Ob? spole?nosti navc vytv?ej monopol a stvaj se p?ekkou pro dal inovace, kritizoval. *Ministr zahrani? USA Rex Tillerson po sch?zce s polskm premirem Mateuszem Morawieckm prohlsil, e projekt ruskho plynovodu Severn proud 2 podkopv stabilitu a bezpe?nost Evropy. Vidme, e tento projekt podkopv evropskou stabilitu a bezpe?nost, je to dal nstroj Ruska, aby vyuvalo energii pro politick vliv", prohlsil Tillerson a podotkl, e USA sdlej pozici Polska ohledn? tohoto plynovodu. Morawiecki tak potvrdil, e Polsko pokld Severn proud 2 za nstroj politickho vlivu. Budeme dat nae partnery v USA, aby podpo?ili nai politiku v tto oblasti", podotkl. *Gevorg Mirzajan: Ameri?ania chc aby som ?asovo ohrani?il tureck operciu. To takto nejde, ?o vae opercie v Afganistane u sa skon?ili? Alebo v Iraku? vmietol Erdogan do tvre americkm politikom, ktor sa obvaj o osudy civilistov. Erdogan chpe, e tto bojov operciu proti Kurdom Turecko vyhr s ve?kou prevahou. Afrin je obk??en a m ohrani?en bojov rezervy a zsoby. Samozrejme Kurdi z ostatnch oblast Srie a Iraku sa pred kamerami bij do hrude a hovoria o tom, ako pjdu pomha? afrinskm bratom, no nemaj ancu prejs? cez zemie, kontrolovan srskymi vldnymi silami. Pokus Franczka zvola? Bezpe?nostn radu OSN sa skon?il nespechom, ven ?lenovia tohto orgnu posdili operciu Turkov v Afrine, no neodsdili ju. Jedin ?o uviedli boli vzvy k zdranlivosti a nabdanie k diskusii. Takto vgna formulcia je vak dkazom tureckho diplomatickho v?azstva a Turkov ur?ite v ich postupe nezastav. Netreba zabudn? ani na to, e Ameri?ania kvli hrozbe odchodu Turkov z NATO nebud ochotn prija? proti Turkom iadne radiklnejie kroky, take Turecko sa nemus obva? iadnych sankci zo strany USA a pokojne me pokra?ova? v nastpenom trende. *Americk prezident zd?raznil, e pro americk produkty je velmi t?k proniknout na trhy EU. Nicmn? oni nm poslaj sv zbo - bez cla, s velmi malmi dan?mi. To je velmi ne?estn, zd?raznil Trump. *Joseph Stiglitz: Agenda globalizace byla stanovena politiky za zav?enmi dve?mi. Jednalo se o agendu napsanou velkmi nadnrodnmi korporacemi pro velk nadnrodn spole?nosti. Byla to agenda, kter byla sepsna velkmi multinacionlnmi koncerny pro velk multinacionln koncerny, a to na kor pracujcch a oby?ejnch lid na celm sv?t?. To byl jeden z cl? globalizace - oslabit vyjednvac slu pracujcch. To, co korporace cht?ly, byla levn?j prce, bez ohledu na to, jakm zp?sobem k tomu dojde. *Oskar Krej?: Podle daj? Mezinrodnho m?novho fondu 63,5 % rezervnch fond? stt? ?in dolar, 20,2 % Euro; vznam ?nskho janu sice roste, ovem zatm doshl jen 1,1 % sv?tovch rezervnch fond?. *P?ed necelmi sto lety v roce 1922 prvn muslimky za?aly ve?ejn? odkldat zvoj. Dnes hidb jako vraz protestu proti zpadn spole?nosti ve?ejn? nos nejen konvertitky k islmu, ale tak feministky (islamismus jako nejvy stdium feminismu). *Sta? se podvat, jak si ije norsk masov vrah a radikl Anders Breivik. M t?pokojovou celu, a?koli zabil 87 d?t na n?jakm ostrov? a naprosto zjevn? je zabil on a jet? se k tomu hls, tak ten prost? m v jedn cele televizi, ve druh cele m posilovnu a ve t?et cele sp. A jet? si st?uje, e m v suenkch mlo msla a e kafe mu nechutn. Tenhle ?lov?k prost?, tady je ta demokracie patn?. To je vsm?ch rodi??m t?ch d?t, kter on post?lel. Nejsem dnej surovec, ale tenhle ?lov?k m bejt v kamenolomu, makat a denn? ho maj bi?ovat, protoe smrt je v podstat? pro n?j mlo, zd?raz?uje slavn ?esk herec Vysko?il. *Markta ichta?ov: Mohli byste namtnout, e Marx nebyl sm o sob? zlo?inec, protoe on p?ece nevedl bolevickou revoluci v Rusku ani stalinsk reim, kter vyhladov?l Ukrajinu e je jen inspiroval. Ale tuhle nmitku neberu. Marx byl toti podle dnench m??tek zlo?inec, i kdy sm lidi do gulag? nezavral. On toti aktivn? prosazoval nsil. Podle n?j m?l bt zni?en soukrom majetek t?eba i nsilm. Prosazoval tedy i krdee. A byl rasistou a nacionalistou, protoe o n?kterch nrodech - mimo jin i o ?ech - se vyjad?oval tak, e se t? na likvidaci reak?nch ras, za jejich p?klady ?echy uvd?l. Marx byl tedy veskrze odporn ?lov?k a dnen veden Evropsk unie jej p?inejmenm toleruje. *Za kadm v?tm majetkem se skrv zlo?in. Vrok se p?ipisuje Balzacovi, ale je to znm od pradvna. *** Vyzobno zweb? nor 2018 *Josif Vissarionovi? Stalin: Kdy buroasn diplomat p?ipravuj vlku, za?naj horliv? k?i?et o mru a p?telskch vztazch. Za?n-li n?jak ministr zahrani?nch v?c horlit pro mrovou konferenci, pak v?zte, e jeho vlda ji objednala nov bitevn lodi a letadla. U diplomata se slova mus rozchzet s ?inem - nebo?, jak by to byl diplomat? Slova jsou jedna v?c, a ?iny jsou naprosto n?co jinho. Hezk slova jsou maskou k zast?en patnch ?in?. Up?mn diplomat, to? n?co asi jako such voda, d?ev?n elezo. *Rex Tillerson: Rusko pokra?uje v prodeji zbran a vle?nho za?zen nep?telskm reim?m, kter neuctvaj demokratick hodnoty. Washington nem?e v??i situaci z?stat lhostejn a bude se brnit p?ed dalekmi zem?mi, kter nesouhlas s politikou USA. *Americk velvyslankyn? p?i OSN Haleyov doslova ?ekla, e Moskva nen a nebude nam p?telem tak dlouho, dokud se takto bude chovat na mezinrodnm poli a bude vyznvat hodnoty, kter vyznv. *Trump: Po celm sv?t? se setkvme s reimovmi odpadlky, teroristickmi skupinami a takovmi soupe?i jako ?na a Rusko, kte? hz rukavici naim zjm?m, ekonomice a hodnotm. Vyzvm Kongres, aby p?estal se sniovnm vojenskho rozpo?tu sttu a celkov? financoval znamenit vojensk sly. Tak je nutn modernizace naeho jadernho arzenlu, aby byl natolik silnm, e umon potla?it jakoukoliv agresi. *Trump prohlsil, e Spojen stty jsou v Srii p?tomny s jedinm clem - zbavit se IS, po ?em odejdou dom?. Ozna?il tak za hanbu to, co ud?lali v Srii Rusko a rn. To, co Rusko a rn a tak Srie nedvno ud?laly, to je humanitrn nep?stojnost. Jsme tam s jedinm clem - zbavit se IS a jt dom?. Nejsme tam ze dnho jinho d?vodu. A n kol jsme celkem splnili. Ale to, co tyto t?i zem? ud?laly lidem za krtkou dobu - to je hanba, ?ekl Trump na tiskov konferenci s australskm premirem. *Kol?: Rusko, ?na, Severn Korea i rn ohrouj nejen USA, ale i sv sousedy a p?edevm celou nai zpadn liberln? demokratickou civilizaci. *Oskar Krej?: To, ?eho se Washington obv, nen vojensk hrozba ze strany Ruska nebo ?ny, ale ztrta monosti svvoln? rozhodovat o osudu ostatnch. *Harry Truman ?ekl, cituji Merle Millera z knihy Otev?en? ?e?eno (Offen Gesagt, Stutgart 1975): Pokud do toho vidm, nespokojuj se ti chlapci ze CIA s tm, aby informovali o vlce a podobnch udlostech, ale oni jdou dle a d?laj sv vlastn vlky, a nikdo nem?e v?d?t, co prv? maj za lubem. Vydvaj miliardy dolar?, aby kdekoli podn?covali neklid, jen aby m?li n?co, o ?em by mohli podvat zprvy. Tato sluba se vyvinula ve vlastn vldu, kter operuje zcela v tajnosti. Tito lid nepot?ebuj nikomu skldat ?ty. To je v demokratick spole?nosti velmi nebezpe?n v?c. *Stephen Cohen: Jestlie se m za to, e Trumpa ustavil prezidentem Spojench stt? Kreml - pro? by to nem?lo platit i pro prezidenty budouc? Svmi prohlenmi, e se Rusko zamchalo do americkch prezidentskch voleb v r. 2016 a e toto zamchn bylo tokem na americkou demokracii a tud aktem vlky srovnatelnm s Pearl Harborem ?i 11. z?m 2001, jak si to nedvno vymyslel Glen Greenwald, byl cel zleitosti nasazen vle?nick slovnk, nenazna?ujc nic menho ne to, e na rusk akt vlky mus Amerika odpov?d?t svm aktem vlky. Nam?enm pochopiteln? tam, odkud ten prvn akt vlky vyel - ?ili proti Rusku. *Ivo ebestk: Spojen stty americk ve strachu ze ztrty kontroly nad sv?tem vedou vlku proti Rusku na vech frontch a vemi, zatm studenmi prost?edky, kter maj k dispozici. Nevhaj p?itom vyuvat zminek dokonce i ve sportu. A dost mon nen daleko doba, kdy se svmi sankcemi vstoup i do oblasti kultury a um?n a zakou ?ast ruskm klavrist?m a houslist?m na mezinrodnch hudebnch slavnostech, pod zminkou, e si tito p?ed koncertem vypili sklenku vna Ameri?any zakzan zna?ky. Absurdnost sou?asnho sv?tovho nepo?dku skute?n? nezn mez. *Veobecn interdikt vyhlen nad Ruskem za?n nabvat feudlnch rys? crkevn klatby st?edov?ku: Kdokoliv mu poskytne p?st?e, kdokoliv mu pod jdlo, kdokoliv s nm promluv, budi proklet stejn? jako kletbou ji stien. Americk Anathema sit vyslan sm?rem k Rusku v sob? nese u symptomy hysterie. A co h??, opr se a p?li ?asto o zm?rn? klamn obvin?n a vykonstruovan d?kazy, kter dlouhodob? neobstoj. A co je pro Spojen stty, tuto vlajkovou lo? neurotick rusofobie, jet? hor, tedy e nepodloen obvin?n a vpady nam?en proti Rusku zskvaj Rusku ve sv?t? spe popularitu (jist? i nezaslouenou), a to tm tempem, jakm USA sympatie sv?tov ve?ejnosti ztrcej (vdy zaslouen?). Navc absurdnost sankc vede i spojence USA, aby se jejich uplat?ovn v praxi dovedn? vyhbali. *Politika Blho domu z?stv ale, zd se, stle jet? vce pod vlivem zlatokop?, traper?, forman?, ran?er?, kovboj? a stopa?? pronikajcch indinskm zemm z vchodnho pob?e na zpad ne pod vlivem antiky. Jak je vid?t, necelch dv? st? padest let existence k vytvo?en civilizace nesta?. *Ji? Jrovec: Zprva o orientaci USA na mal nuklern zbran? rozechv?la jistho Vondru k naden: Ameri?an kone?n? ukzali svaly!, ?ekl. Proti tomu lze namtnout, e by snad bylo lep, kdyby ukzali mozek. Jene kde nic nen Zbrojen stoj obrovsk penze, ale armda je zoufale neproduktivn. Raketa za milin dolar?, kdy se v?bec tref, zabije n?kolik lid. Tedy pokud z?stanou na mst?, kter kdosi ozna?il jako cl. Vlky trvaj neuv??iteln? dlouho, protoe nikdy nepadnou vici bojovnci a vdy vstanou ti nov. Vlka v Afghnistnu trv 39 let, kdy ji budeme po?tat od roku 1979, kdy se do n nechali zathnout Rusov. Za obdob 1979-89 bylo na obou stranch zabito 90000 vojk?. Bitva u Lipska (1813) trvala t?i dny. Vsledkem byla porka Napoleona a kolem 90000 padlch a zran?nch vojk? obou stran. To ve s primitivnmi zbran?mi. Tomu se ?k ?innost zabjen! USA vydvaj na zbrojen 600+ miliard dolar? ro?n?. Bojovat se chce jen mlokomu a tak se armda orientuje na nkladnou, ale v podstat? ne?innou techniku. S tou se ale vlky nevyhrvaj. Armda slou jako pumpa pro odsvn pen?z ze sttn pokladny. Vymysl se sofistikovan organizace, ovldan z jaksi jeskyn? v Afghnistnu, Islmsk stt, kter mvnutm kouzelnho proutku vyzbroj desetitisce bojovnk?, ovldne ropn pole Kdy nhodou hroz vt?zstv, objev se destky autobus?, kter poraen bojovnky odvezou kamsi do bezpe?. Vlka proti teroru rovn? velmi ?inn? otevr vka pokladnic. USA tedy budou vyvjet jadern zbran?, menho hromadnho ni?en. Pr maj odradit Rusko od pouit jadernch zbran v Evrop?. To je velmi pitom argument, kter spolknou ameri?t ob?an, kte? mon nev?d, co ta Evropa v?bec je. Pro? by Rusov v Evrop? vl?ili? Vrok vlku v Srii se nevyplat ukon?it dokld, kam a dosp?lo zkurven naeho sv?ta. *Pentagon: O osudu Srie budou rozhodovat USA. A z pozice sly. Nam clem je zajistit, aby nai diplomat mohli hovo?it z pozice sly ohledn? enevskho procesu. To nai diplomat nakonec rozhodnou, co se stane vSrii, prohlsila Dana Whiteov. *P?ipome?me si, e d?ve americk generl Joseph Dunford prohlsil, e Rusko zeslen a modernizujc sv?j vojensk potencil v?etn? jadernho, je nejv?t hrozbou v Evrop?. Za ?elem omezen svho vchodnho souseda ji NATO rozmstilo n?kolik tisc vojk? v Pobalt a Polsku. Pot?ebujeme velitelskou strukturu, kter m?e zabezpe?it pot?ebn vojska na pot?ebnm mst? s pot?ebnm vybavenm ve sprvn ?as, zd?raznil generln tajemnk Severoatlantick aliance Jens Stoltenberg. *Zpadn specialist na kapitalismus katastrof. *Fajt: Nechci ani domlet, e skupinu Vgner clen? rozst?lela americk armda na dost ruskho zam?stnavatele, ktermu se blila vplatn povinnost pro jeho oldky, tak rad?ji uplatil Ameri?any (mon ho to vylo levn?ji), v Srii jde p?eci ?ist? o byznys a tam jsou penze a na prvnm mst?. *Jak skute?n? mocn je vlastn? Putin? Vyhrl snad vlku o Srii proto, aby ji nsledn? p?edal Washingtonu a Izraelc?m? *Forbes: V o?ch sv?ta nebyly USA v?dcem, ale samolibm idiotem! *Karel ?apek: Kapitalismus: J to ned?lm pro sebe, ale pro penze. Novin?: Neil jsem nadarmo. Nap?klad jen co nenvisti se mi poda?ilo vyvolat! *Jak se daj ?st noviny, kter naprosto vn? tvrd voloviny typu: Rusko se bl k hranicm NATO, Rusko a ?na zp?sobuj ve sv?t? krize, kter mus Spojen stty ?eit nebo Rusov vyhrouj sv?tu potravinovou sob?sta?nost a dal? *Tereza: P?estane Zpad vl?it? Ale co potom s nenasytnmi americkmi zbrojovkami? Kdo a jak je ukoj, kdy ovldaj Bl d?m a ten zase po?d jet? um ovldat evropsk politiky? Washington dnou strategii nem - nem dn clov stav, kter chce pro Turecko, Srii nebo Irn. A kdy nevte, kam jdete, pak silnici nepot?ebujete. *M? osobn? nejvce okovalo zni?en irckch vodren a ?isti?ek vody, na kter se zam??ovaly americk nlety. Jejich rozbit p?ivodilo epidemii cholery a dalch zvody pochzejcch infekc. Vroce 2003 se pod americkm vedenm nahrnulo 900000 vojk? do Kuvajtu, aby kone?n? dokon?ili to dlo, kter se prvnmu prezidentovi Bushovi nepovedlo zavrit, tj. svrhnout a zlyn?ovat irckho prezidenta Saddma Husseina. Kdyby m?l Saddm n?jak jadern nebo i virokch oblastech nasaditeln biologick zbran?, tak by pro n? byla shromadit? invaznch vojsk vKuvajtu a vSadsk Arbii p?mo clem sn?. Dnes u se veobecn? m za to, e Irk nem?l dn zbran? hromadnho ni?en clen proti Zpadu, jak George Bush sTonym Blairem po?d omlali. Jako zminka kvpdu do Irku a kjeho zni?en to ale poslouilo dob?e. Kdy se vak dn takov zbran? nenaly, tak Washington sLondnem tu svou povda?ku pozm?nily na pardn, to byla chyba zpravodajc?. Tak to je nm lto. Kdyby se tyto vle?n zlo?iny posoudily ?dn?, tak by to nejsp muselo skon?it tm, e by se Washingtonu p?i?kla povinnost odkodn?n ve vi tak asi 100 miliard dolar? jen na nhradu fyzickch infrastruktur zni?ench vt?ch jeho dvou vlkch, ani nemluv? o odpov?dnosti za smrt tolika irckch civilist?. *Jednou z nejznm?jch operac, kterou se Bl p?ilby zapsaly do pov?dom sv?ta, bylo soustavn otravovn pitn vody pro Damaek, kter koncem roku 2016 zp?sobilo, e est milion? rezident? a uprchlk? ve m?st? nem?lo jinou vodu ne balenou, pro v?tinu lid finan?n? nedostupnou. Z?ejm? za tento state?n humanitrn ?in vyznamenala krlovna Alb?ta II. Le Mesuriera ?estnm titulem a ?dem D?stojnka Britskho impria (OBE). *Tereza: Zaru?en zdroj z Idlbu jako na zavolanou oznmil chemick tok chlrem, kter syrsk armda pr pouila p?i dobvn leteck zkladny Ab Duhr. Syrsk armda zkladnu sice obsadila u o dva dny d?ve, ne m?lo k toku v?bec dojt, a tak by m?la podle nabzenho p?b?hu logicky zplynovvat sama sebe, ale zpadn mediln mainstream od t doby sv ?ten?e a divky i tak znovu bombarduje titulky, podle nich Bar Asad zase zplynovv sv?j nrod. A podle o?ekvn to ve dopl?uje pobou?en, kter se projevuje tu pohr?kami americkm vojenskm zsahem, ondy francouzskmi velkmi slovy nebo nizozemskou analzou, kter chemick masakr v Ght? z roku 2013, kter byl podle veho false flag operac tureck tajn sluby, v?decky p?ipisuje Asadovi. *Tereza Spencerov: Chudci Ameri?an. Takov supervelmoc, kter picluje cel sv?t, ale ten Putin si s nimi p?esto d?l, co chce. Asi bude z n?jakho opravdu dobrho oddlu. ?ili RussiaGate neumr, ije dl. Nevm, ale americk politick elity jako by se rozhodly, e si vytvo? sv?t, kter se d?sledn? vzpr zdravmu rozumu. A z takovho spolku s jadernm knoflkem jde samoz?ejm? strach. *Krize p?ichzej a odchzej, mon ns ?ek n?jak opravdu velk, koneckonc? ekonomick filosofie zaloen na nekone?nm r?stu je blbol u ze sv podstaty. A co vc, vichni p?ece znme Murphyho zkon, kter jasn? a nav?ky konstatuje, e pokud se n?co m?e pokazit, tak se to i pokaz *Nechci vs zkouet. Nikdo z vs nezmn jednoho jedinho syrskho v?dce, kter by m?l nahradit Asada. Kad z nich by m?l ve volbch jedno procento. Asad by m?l dvacet, mon t?icet ?i ?ty?icet procent. Volby by vyhrl. Take ani demokraci tam neusp?jeme, upozornil Ture?ek. *Jde o dv? baterie protiletadlovch raket typu S-400 Triumf, kter Turecko objednalo z Ruska, To znamen, e nyn 100 nebo 200 ruskch poradc? sed v tureckch vojenskch zkladnch vedle tureckch leteckch d?stojnk?, kte? pracuj pro NATO. To samo o sob? je neuv??iteln. Rusk rakety navc nemohou bt spojeny s technologi NATO. Tureck letectvo m tm?? jenom americk vojensk stha?ky. Vznamn informace NATO jak obchzet rusk systmy protivzdun obrany by proto v budoucnu nem?lo dostvat Turecko. Turecko je velmi zajmavm nstrojem pro ruskho prezidenta Putina, kter se sna o rozpad NATO, dodv Marc Pierini. *Trump vyjd?il, e m pochyby, e Izrael chce skute?n? sPalestinci uzav?t mr. Pro izraelsk noviny Hajom uvedl: Aktuln? bych ?ekl, e Palestinci mr necht?j. A nejsem si zrovna jist, e Izrael chce mr. Uvidme, co se stane. Trump dal najevo, e si p?eje, aby Izrael dal najevo sil o mrov ?een na Blzkm vchod?. Vztahy mezi USA a Izraelem jsou podle Trumpa velkolep. Ale mr mezi Izraelem a Palestinci by je jet? zlepil. *Svho ?asu ?ekli Reaganovi: Vy jste herec a chcete ?dit stt? A on na to: Vdy? j jsem svho ?asu sehrl tolik rol krl?, guvernr?, myslte snad, e roli prezidenta sehrt nedoku? *Sm Jake ok, kter mu Gorba?ov nad?lil, shrnul zp?tn? docela trefn?: Bylo to, jako by pape sezval kardinly a vyhlsil, e pnb?h neexistuje. *Zden?k Zbo?il: Poprv tam do ?ny p?ijd britsk premirka bez d?lovch ?lun? a m?e tam jednat v p?edklonu nebo dokonce v pokleku. To sam je s francouzskou nvt?vou - smlouva na dodvku airbus? zajist prci pro n?kolik stt? a na n?kolik let. I zprva o n?mecko-?nskm objemu obchodu nen v ?eskch mdich p?li komentovan, nebo? tyto zprvy pro kritiky naeho sm??ovn na vchod jsou zdrcujc. To jsou daje, kter by m?ly vzbudit zjem alespo? pana Kalouska, aby si vzal tibetskou vlajku a zase n?kam el protestovat p?ed ?nsk vyslanectv. *?na m podle Federace americkch v?dc? 270 jadernch hlavic. Odhad washingtonsk v?deck skupiny nebyl nikdy rozporovn Pentagonem. Srovnn je jasn: USA maj 4480 nuklernch hlavic. Navc ?na se na rozdl od USA vzdala prvnho toku a vymnila si jadernou odvetu jako zp?sob odstraen. *Slova nacistickho vle?nho zlo?ince Hermanna Gringa, kter cituje Gustave Gilbert ve svm slavnm Norimberskm denku: Lid necht?j vlku. Pro? by m?l jt n?jak chud chasnk ze statku riskovat sv?j ivot do vlky, kdy ta nejlep v?c, se kterou z n m?e vyjt, je ta, e se v?bec vrt dom? cel? P?irozen?, prost lid vlku necht?j. Ani v Rusku, ani v Anglii, ani v Americe, a ze stejnho d?vodu ani vN?mecku. Lid vdy rozkaz? v?dc? uposlechnou. Je to jednoduch. Ve, co mus ud?lat, je ?ct jim, e jim hroz nebezpe?, a obvinit pacifisty z nedostatku vlastenectv a vystavovn zem? nebezpe?. To spolehliv? zabere v jakkoliv zemi. *Mojmr Grygar: Tak zp?sob, jak se Severokorejci dostali k tajemstv vroby atomov zbran?, vzbuzuje div i respekt. Byl to Kim ?ong-il, syn zakladatele dynastie Kim Ir-sena a otec dnenho fa Kim ?ong-una, ktermu se poda?ilo v roce 2000 koupit jadernou technologii od mezinrodnho strojrenskho koncernu ABB. Nedivm se, e se o tto neuv??iteln v?ci taktn? ml?, protoe u tto mamut transakce byl sm pozd?j ministr obrany USA Rumsfeld. P?edstava, e by se jim zacht?lo ukzat svou slu raketovm tokem proti Spojenm stt?m nebo Japonsku, je stejn? absurdn, jako kdybychom jim p?isoudili herostratovsk p?n sejt ze sv?ta okzalou sebevradou. Netrp komplexem dihdist?. Jak zsadn d?vod brn USA, Spojenm nrod?m a vem zainteresovanm zemm zasednout za jednac st?l a zahjit se Severokorejci diplomatick jednn? Co brn politik?m a vojk?m ukon?it kone?n? po sedmdesti letech vlku mezi Severem a Jihem mrovou smlouvou? Zden?k Zbo?il, politolog a znalec korejsk otzky, p?ed ?asem navrhl konferenci 3 + 2 (Spojen stty, ?na a Rusko plus ob? Koreje), kter by urovnala dvno rozehranou a nedokon?enou vojenskou partii v regionu, rozbo?ila by p?krov ledu brnc spoluprci ?len? rozd?lenho nroda a zahjila novou politickou ru, ru porozum?n a mru. Jac dmoni brn uskute?nit tento pln, kter by roku 2018 prop?j?il aureolu p?znivho d?jinnho obratu? *Vclav Hubinger: KLDR chce doshnout bilaterlnho jednn s Korejskou republikou bez ?asti USA. Sou?asn usmi?ovac proces by se tak stal vnitrokorejskou zleitost, do n by USA nemohly p?mo zasahovat. Kdyby se o to skryt? pokusily a jejich aktivita by byla prozrazena, byl by to pro KLDR d?vod jednn p?eruit nebo ukon?it. *U zprvy informujc o tom, e ?esk vlda pole 225 milion? do fondu Evropsk unie pro Afriku (?esk dar je ur?en pro Libyi, kter maj pomoci p?i ?een migra?n krize), mte na Facebooku poznmku: N?jak se zapomn, e n?kter zem? na zni?en Libye vyd?laly obrovsk penze. Ropu kupovali na dluh a ten se jim necht?l splcet. Libye to ?eila nkupem podl? v bankch apod. Te? nemaj nic. Francie tak uet?ila 10,6 miliardy dolar?. Francie cht?la tehdy prodat zbran? (msto zaplacen dluh? za ropu), Kaddf zbran? nekoupil, tak je dodali tzv. opozici, kter Kaddfho zabila. Paradoxn na tom je, e Kaddf sponzoroval Sarkozymu prezidentskou kampa? a ten se mu takto odvd??il. Ale nen na tom nic divnho, v historii takovch situac najdeme mnoho, nap?klad francouzsk krl Filip IV. Sli?n nechal vyvradit templ?sk ?d, aby jim nemusel splcet dluhy. U ani nevm, pod jakou zminkou to bylo. Vdycky jde jen o prachy, je to po?d dokola. *Emeritn profesor Feierabend: Stalin byl megavrahem, kter zavradil 20, mon 25 milion? lid. Hitler naproti tomu zabil jen asi 12 milion?, z toho polovina byli id. K neuv??en je na tom p?edevm fakt, e vlastn totalitn vldy zabily ve svch zemch vce lid ne na vle?nch polch 20. stolet. (Tzv. emeritn profesor Ivo K. Feierabend byl konfident gestapa, tak se nen ?emu divit. Za komunismu to m?li ?ei t? ne za faismu? To ?k emeritn profesor? M to v hlav? jaksi pomotan. To tedy byla v ?echch za faismu prochzka rozkvetlm jablo?ovm sadem. U zbv jen, aby emeritn profesor zvolal - Vivat faismus.) *Vladimr Ku?era: P?iznm se, e mt tehdy (v roce 1968) zbra?, po n?kterm tom euroasijskm vet?elci bych asi vyst?elil. Dodnes p?emlm, zda bych trp?l v?itkami sv?dom, kdybych trefil. Obvm se, e ne. Ti state?n?j si ba i v koupeln? za plnho proudu vody zanotovali: B? dom?, Ivane! (Pane Jode, pro? panu Ku?erovi p?ipomnte jeho ?lenstv v KS?? Vdy? on proti komunist?m tak vehementn? zbroj. Co zbroj, on s nimi bojuje, tedy proti nim, abych up?esnil. Tedy a po plyku. D?ve nemohl, kdy byl v tom stavu zdravotn vchovy. D?l, co m?e. Netrapte ho. Pochvalte mu t?eba zv?r blogu. Tam se sna gradovat.) *Jak kdysi ?kala reisrka V?ra Chytilov, kter s amatrskmi herci hodn? pracovala: Takovho postavte p?ed kameru - a on u nikdy nepochop, e jsme p?estali nat?et a dl hraje a hraje *Literrn v?dec a filozof Vclav ?ern: Co chcete od nroda osvobozench sluh?? *Rusci ovliv?uj volby i v Rusku. To je neslchan. Sankce na n?! *Milan t?ch tuhle prohlsil, e druhou sv?tovou vlku vyhrl Winston Churchill. Kdepak n?jak Stalin! *V?dce nacionalistick organizace Bratrstvo Dmitrij Kor?inskij ve vysln televiznho kanlu 112 Ukrajina ozna?il rusk um?lce za zv?ata. Kor?inskij si je jist, e b?hem nvt?vy na Ukrajin? se mus um?lci izolovat a dret v zoologickch zahradch. A? vstoup, ale je t?eba je mt v eleznch klecch, a pak u nikoho nebudou dn problmy a bude to v po?dku, ?ekl Kor?inskij. Inu kulturn p?edstavitel nroda sp?chajcho do Evropsk unie za jejmi hodnotami. V ?jnu lo?skho roku Nejvy rada Ukrajiny p?ijala zkon zakazujc hostujc um?lce z Ruska, kte? jsou podle nzoru Kyjeva hrozbu pro nrodn bezpe?nost. Dokument neumo?uje pracovat v zemi t?m, kte? se dostali na ?ernou listinu z ministerstva kultury. Ta ji nyn obsahuje 120 lid. *pan?lsk ministr kolstv se v roce 2012 nechal slyet, e chce popan?ltit studenty v Katalnsku, kterm tam vymyly katalnsk ?ady mozky. *Strategick mylen je dno u tm, co by sedalo nazvat kriz kolstv zaloen na p?edstav?, e je nutn zbavit se memorovn, ky a studenty je t?eba u?it tvo?iv? uvaovat. Tento lbiv slogan je ale ryz propagandistick produkt. Vraz memorovat m pejorativn zbarven, kter sd?luje, e je n?co patn?. Ve skute?nosti ale ono bezduch memorovn m?e bt prost u?en se fakt?m ?i slov?k?m. A nad ?m lze tvo?iv? uvaovat, kdy ne nad fakty? Tvo?ivost, zvlt? v socilnch v?dch, se mus oprat o v?d?n. Uvol?ovat fantazii bez znalost, to je v nejlepm p?pad? cesta k um?n, nikoliv k analze. *Vy jste pracovala i ve kolstv, co jsou nejv?t problmy? Nezlobte se, ale ono nezle tolik na oboru nebo sm?ru jako na tradi?n trivilce. Nejv?t p?idanou hodnotu m prvn stupe? zkladn koly, na kterm se dt? nau? ?st, pst a po?tat. Jestli se pozd?ji nau? vyjmenovat vech padest typ? genderu, to u tak produktivn nen. Bohuel od koleg? z akademick sfry stle ?ast?ji slym o studentech prvnch ro?nk?, kte? krtce po maturit? na gymnziu neum?j spo?tat troj?lenku a nejsou schopni napsat srozumiteln e-mail bez pravopisnch chyb. Nem smysl bavit se o tom, jak bude trh prce vypadat za padest let, pokud na n?j vypoutme vysoce certifikovan analfabety. *Zden?k Soukup: Jaksi moravsk universita dokonce doporu?uje student?m spanil jzdy na plebejsk venkov. P?ipad mi to jako za Kulturn revoluce v ?n?. *Pokud mne pam?? neklame, kup?kladu Fidel Castro t vyslal studenty mezi prost venkovsk lid. Pravda, taky vedle t?ch sprvnch revolu?nch mylenek m?li ?it jet? i gramotnost. A snad jejich znakem byla modr lampa, ?k bval poslanec a prim? Ji? Koskuba. Ale to panu rektorovi ODS, doufm, s ohledem na sv barvy zatrhne. *Martin Koller: Rovn? vnoru si m?eme p?ipomenout r?zn vro?. Vnoru roku 1126 porazil kne Sob?slav u Chlumce n?meckho krle Lothara. Evidentn? projevoval hnusnou agresivitu proti hodnm N?mc?m, dokonce na ?eskm zem. Vnoru 1949 byl odhlasovn zkon o jednotnch zem?d?lskch drustvech JZD, kter vedl na jedn stran? klikvidaci velkch statk? a postih?m ?ady rolnk? neochotnch ke kolektivizaci (?st samostatn? hospoda?cch rolnk? z?stala, na co se ?elov? zapomn, osobn? jsem znal takovch ?adu), ale na druh odstranil plon? bdu z?esk i slovensk vesnice a vedl kr?stu tamn ivotn rovn? a p?edevm kpotravinov nezvislosti na zem?, o n se nm vsou?asnosti ani nezd. *Vlivn vatiknsk biskup Marcelo Snchez Sorondo ozna?il ?nu v pozitivnm slova smyslu za neoby?ejn komunistick stt. V ?n? neexistuj chudinsk ?tvrti, mlad lid tam nemaj problm s drogami. Msto vech t?chto nevar? v tto zemi dominuje pozitivn nrodn sv?dom. ?na je momentln? nejlepm vykonavatelem katolick sociln doktrny. V ?n? zavd?j v praxi encykliku papee Frantika mnohem lpe ne v jinch zemch. *Sta? se podvat na nedvn zasedn finan?nch elit vDavosu. Hlavnmi tmaty byly ekologie, kybernetick toky a sociln nerovnost. ?e?n?n o sociln nerovnosti ze strany bank?? zn jako dobr vtip. *V ?R m asi 40 % populace problmy s bydlenm. *Evropsk unie Dublinskou dohodu, tedy mezinrodn smlouvu upravujc azylovou a migra?n politiku, p?etransformovala na cestovn kancel? All Inclusive s jednosm?rnou jzdenkou pro p?lku Afriky. Vid?la jsem video s n?meckou redaktorkou, kterak vyzv ?esko, Polsko a Ma?arsko s tm, e pokud necht?j p?ijmout kvty, a? si hledaj jinou spole?nost, ne je Evropsk unie. *Peter: Je smevn spomna? demokraciu v systme zvanom kapitalizmus. V s?asnosti hdam niet vrazu, ktor by bol viac sprofanovan ako vraz demokracia. Dnes slovo demokracia pouva ?ud ako sprost nadvku. *Peter: Histria je len to, ?o je napsan a vdy ju pe v?az. Porazen bola burozia a tak je pochopite?n, e na r. 1948 maj pohrobkovia porazench in nzor, ako vtedaj v?azi. *Demokracie m?e existovat pouze v ekonomickch podmnkch otroctv a v p?tomnosti siln armdy schopn potla?it jakkoli povstn otrok? a neustle dopl?ovat po?et otrok? na kor soused?. *Jaroslav Doubrava: Jenom blb m?e hovo?it o ohroen demokracie. Co to je demokracie? e lidi jednou za ?ty?i roky jsou zavaleni p?edvolebnmi kecy, put?ni k volbm, a potom a? dr papulu a krok? Protoe potom se daj do prce vlivov skupiny, tedy i mafinsk organizace napojen na podnikatelsk klany v rmci EU, kter nezajmaj ob?an ?esk republiky, ale jenom kefty? Ano, to je ta nae skute?n demokracie. Co je mon v takovm bordelu jet? ohrozit? *Ilona vihlkov: P?m demokracie jako hledn novho modu operandi. Pro? existuje spole?ensk poptvka po vyuvn tohoto nstroje. Msto toho se v mdich hlavnho proudu objevuje zd?en - nad tm, co by jejich spoluob?an mohli spskat. ?ada pravov?rnch zastnc? liberln demokracie p?itom nevh lidi t?dit jako zeleninu - na tzv. prvn a druhou jakost. Hrout se na?an?an sv?t, v n?m p?eci kad, kdo se sna, bude sp?n a bohat, a v n?m je liberln demokracie idel, kter bude USA a jejich spojenci ?en vude mon?, ohn?m i me?em. *Adolf Jod: K marxismu? Co m proboha kapitalismus spole?nho s marxismem? Pro? se multikulturalismu ?k neomarxismus? Kdo m zjem na tomto lenm maten pojm?? Stejn lid, kte? vymysleli pojem neomarxismus. Ozna?ovn sou?asnho kapitalistickho sv?ta za sv?t neomarxistick je totln pitomost. A co takhle odstranit nzvy sv?tovch stran. Vdy? u se dnes v tom nikdo nevyzn, kde co je a odkud co p?ichz, kdo s km spolupracuje a proti komu. Mon by bylo ?een, uspo?dat sv?t krunicov?, chvli by byla krunice ?erven, pak modr, pak t?eba ?ern a ani na tu r?ovou by se nezapomn?lo. Zkrtka, byla by to pardn jzda, a kde by kdo cht?l z?stat, tam by z?stal a bylo by jedno, jestli je to na zpad?, nebo vchod?. *Lze ilustrovat podobou na diskuse o komunismu a pokus? za?adit komunismus do ?eskch d?jin nebo ho spe z nich vy?adit? P?evauje unikn od up?mnho nhledu, ktermu stoj v cest? ?ada p?ekek, mimo jin i zkon o protiprvnosti a o odporu proti n?mu z roku 1993. Vzkum modernch d?jin v zemch st?edn Evropy nen zcela nezvisl. Z?stv ve vleku politick moci, a jak Blaiveov uvd, ?esk zkonk trest t?emi roky v?zen poprn holocaustu a zrove? poprn komunistick genocidy, co je paralela pon?kud p?ekvapujc. *Dan Vesel: Kontroverzn americk vm?ovn se do civilnho vle?nho konfliktu v ?ecku nen jedinm p?kladem, kdy se zadrovn reln a dajn komunistick hrozby neobelo bez zna?nch ob?t a destrukce. Spojen stty tak nesou spoluodpov?dnost za masakry 100 a 200 tisc? skute?nch a domn?lch jihokorejskch komunist? na za?tku korejsk vlky v lt? 1950. Nutno zd?raznit, e v sov?tsk sf?e vlivu ve vchodn Evrop? ani b?hem nejv?tch stalinskch exces? k takovm zv?rstv?m nedochzelo. *Frantiek Kuba: M?n se spole?ensk ?dy, ale nem?n se honorace, ty si vdy podr moc. Maximln? se trochu roz?, ostatn? sttn rozpo?et napl?ovan pracujcmi hlupky, vhodn zkony, vldn na?zen a zvyklosti jim to dovol. Tu a tam se prav autorita podpo? n?jakm nezpochybnitelnm ocen?nm. Je to vpodstat? knoflkov vlka, takzvan elity (finan?n a tradi?n) jen ukazuj pindky ve sv?tlech reflektor? p?ed kamerami. State?nho Vclava Moravce na n?! Zde zvoln ?i vzva vduchu prask kavrny: A? ije Fero Feni? a jeho Ruzy?sk letit?. Vce takovch akc. Privatiza?n zlo?iny z?stvaj nepotrestny i vroce 2018, take co vlastn? slavme, nedotknutelnost n?kterch? Tak se to mnoha lidem m?e jevit a tak jev. Nen vtom ressentiment chtry, ale smysl pro spravedlnost a prostou pravdu, bez dekret? havlovskch pravd, vyslanch praskou kavrnou do ve?ejnho prostoru. Pokud by zde byl konsensem p?ijat politick manaer, tak by krindy pindy o rozd?len spole?nosti dal do jednoho refertu, kde by se ocitli Ji? Dienstbier, Petr Fiala, Miroslav Kalousek Petr Gazdk, Mikul Bek, Tom Zima. Zde, mon, vyvstv vaha typu, zda v jejich exkrement vce, jak verbln projev. Nic nen, jak bvalo, d?ve se jen kvalo, dnes u se to nechce, kavrna ns ojebv lehce. *Petr Hampl: Vimn?te si, e mocn se u p?estali zat?ovat dodrovnm n?jakch stav ?i zkon?. Zkony a stavy p?estaly hrt roli. Je to ?ist? o tom, kdo momentln? dr moc. A tady musme konstatovat, e sou?asn EU-elit? se poda?ilo nashromdit takovou moc, jako dosud dn vldnouc vrstv? v d?jinch. Byla vyp?stovna cel sociln vrstva lid ijcch z grant?, dotac a evropskch regulac. Maj vcelku pohodln ivot, ct se bt n??m lepm ne normln pracujc lid a ud?laj vechno pro to, aby tento stav udreli. Dnes se n?kte? sna vytv?et dojem, e dokud ve nepat?ilo korporacm, byla tu doba kamenn. *Falen sd?lovac prost?edky nm ?ekly, e velmi nemocn Usma bin Ldin dne 11. z? 2001 ?dil z jeskyn? v Afghnistnu tok na zcela bezbrann Spojen stty americk s unesenmi letadly. Take jedno neuv??iteln svinstvo, kter nm opakuj do dnench dn?, kdy vechno byla vnit?n zleitost USA a Usma byl vybrn jen jako ob?tn bernek! Nemocn Usma bin Ldin byl v den toku v nemocnici v Rvalpindi v Pkistnu a podstoupil dialzu. O n?kolik tdn? pozd?ji zem?el na onemocn?n ledvin a jater a byl poh?ben 16. prosince 2001. To znamen, e vechny zprvy o tomto superteroristovi byly falen a jeho poprava 2. kv?tna 2011 Navy SEALS se nikdy nestala. Americk nad?azenost tak vytvo?ila nov mezinrodn ?d, kter nejen e opakuje, ale i zavd do zahrani? mnoh z rys? samotnho americkho systmu. *Zhruba kadch padest let N?mecko zel a toto jeho lenstv se - z d?vodu jeho siln gravitace - stv lenstvm evropskm. Stv se normou, lenstvm nerozkrytm, postupn? naden? p?ijmanm, kter se a zp?tn? hodnot jako politick slepota. Rusk karta je prol zbo. Jet? p?ed prvn sv?tovou vlkou byla hranice Ruska sto kilometr? severn? od ?eskho T?na. Nyn je rusk hranice od ns nejdle za poslednch ?ty?i sta let. *Znte britsk seril Jist?, pane minist?e? Tam zazn?la krsn frze: Dotace nelze rozhazovat na to, co by si lid p?li. Dvaj se na to, co lid necht?j, ale co mt musej. To, co cht?j, si koup sami. *Referendum svm mechanismem p?ipomn dva a p?l tiscilet star kadoro?n athnsk zvyk lidovho hlasovn o nep?telch sttu. Nazval se ostrakizace podle toho, e jmno doty?nho podez?elho se psalo na st?ep, ?ecky ostrakon. Ten, jeho jmno se objevilo nejvckrt, byl pak na deset let vyhot?n z Athn. Velmi ?asto postihoval trest ty nejschopn?j. Traduje se anekdota tkajc se dobrho vojev?dce Aristeida. P?istoupil k n?mu pr jist ob?an se dost, aby mu napsal na ostrakon jmno Aristeides, protoe on sm je negramotn. Aristeids se ho zeptal, zda v, kdo je Aristeids. Ob?an athnsk odv?til: V?bec ho neznm, ale je mi protivn, jak ho vude nazvaj spravedlivm. Aristeids se na jeho ostraku beze slova podepsal. *A jak by se dnes srbsk d?ti m?ly u?it nrodn d?jepis podle unijnch direktiv? e Srbsko bylo prorusk kolonie, e ve vlkch bojovalo na nesprvnch stranch, e bylo protialbnskm totalitrnm sttem a e pod zlosynem Miloevi?em hubilo neboh Albnce? Ty Albnce, kte? tm?? vdy stli na stran? okupant?, a? to byli jednou Turci, podruh Rakuan, pot?et N?mci, po?tvrt Italov? A e barbarsk bombardovn Srbska (kdy bomby dopadaly dokonce i v ?ern Ho?e) bylo spravedlivou humanitrn obranou demokracie? *B?hem svho projevu na shromd?n Erdogan ozna?il sv spojence v NATO - Spojen stty - za krvezniv a obvinil je, e utp?j, resp. utopily Mali, Rwandu a Libyi v krvi. A pokra?ujete v tom, prohlsil tureck p?edstavitel. *Pro rusk sportovce je rozhodnut soudu a jeho od?vodn?n pon?kud zvltn - ten jedin d?vod pro odstran?n ?asti z OH je toti prokzan doping. Ale ten nebyl prokzn! Jinmi slovy je vy?azen ?istch sportovc? spravedliv a nediskrima?n? *Exporadce Petra Ne?ase a Pavla B?lobrdka Martin Schmarcz na svm Facebooku: Vlastenci se raduj ze ?tvrtho msta v hokeji. Vlastizrdci slav zlatou. *Zruba u tak zparchant?l, e je za snaivho idiota. Jeho vrok e ten puk, kdyby let?l troku jinak, tak to by Rusci nedali tuhle branku ani nhodou. A ti zl rozhod? byli ?zeni Putinem, kter tak dirigoval ruskho trenra p?mo z Kremlu. Jak ?km Zruba je za idiota, ale p?esto mu rdi platme, kdy jinde by ho hnali a a! *Mon e v budoucnosti budou sportovci rovnou reprezentovat politick strany. *Antl: Bylo lp, kdy jsem v uvozovkch honil zlo?ince a poslal je do kriminlu, ne kdy je potkvm na chodbch Parlamentu, ?ekl a dodal, e kolegov z toho nem?li moc radost. Gaunery nemm po?d rd, ale te? se m?n jejich oble?en a p?slunost, dodal. *I kdyby v?tina byla pro Czexit, je povinnost sttnka sv?j nrod p?ed sebevradou chrnit, uvedl ?estn p?edseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg. *Babiova nedvn slova pronesen na luknovsku: Byly doby, kdy vichni Romov pracovali. To, co p v novinch ti blbe?ci, e tbor v Letech byl koncentrk, to je le, byl to pracovn tbor. Kdo nepracoval, up, a byl tam. *Lidovci by mohli bt p?jemnm dopl?kem kad koalice, ale msto toho dovedou prosadit v kad koalici to patn, co by bez nich nebylo spchno. Jejich voli?i maj vlast tady, ale veden strany kdesi ve Vatiknu, New Yorku a v N?mecku. *Pokud by ale byla Evropa v?tinov? katolick, protestantsk a pravoslavn, nebyl by pro islamisty problm se do n za?lenit. Podvejme na nzory pana Halka. *Prvny tt na Slovensku vznikne mono a po zaveden arie. *Kadyrov komentoval nvt?vu Ksenije Sob?ak vGroznm: Je velmi p?jemn, e Ksenija Anatoljevna je schopna zastavit kon? ve skoku a vstoupit do ho?c mstnosti. *Jaroslav Zavadil: Z humanitnch kol vychz tolik d?t, e by se vedle nich mohly rovnou stav?t ?ady prce. *Steve Bannon: Opozice je bezmocn, sm?n. Skute?nou opozic jsou mdia. Lze je ale porazit napln?nm medilnho prostoru nesmysly. Anne Applebaum: Zajmav, e p?esn? to d?l i Kreml. *Indick eny v domcnosti vlastn 11 % sv?tovch zsob zlata. To znamen, e maj vce zlata ne vcarsko, USA a N?mecko dohromady. *Podle ?lnku Vladimira Iljina z stavu sociln?ekonomickho rozvoje zem RF Rusk akademie v?d je situace nsledujc. Nerovnost v Rusku se po 100 letech od revoluce vrtila k ?sl?m z roku 1905. P?jmy 10 % t?ch nejbohatch jsou pro rok 1905 a 2015 tm?? shodn. Asi 10 % obyvatelstva vlastn skoro polovinu vech p?jm? v Rusku. Pro koho je dobr rusk kapitalismus? Politika oligarchickho kapitalismu je dobr jenom pro ty, kdo ho utv?ej a podporuj, pe se dle na strnkch denku Rosbalt. Tomu odpovdaj u ve zmn?n ?sla v rozd?len bohatstv. Podl p?jmu asi 11 milion? nejzmon?jch Rus? se m?l zvit o celkem 171 % a co se tk 0,001 % superbohatch (co je asi 1000 lid) tak je to ?slo vy o 4122 %. Zatmco celkov? se v zemi pr?m?rn r?st p?jm? ro?n? v letech 1989 a 2016 pohyboval na 1,3 %. *Minulost je jist? pou?n, ale nebylo v n vce moudrosti nebo naopak mn? hlouposti ne v sou?asnosti. *Mon bychom m?li za?t hledat pou?en v tom, co se stalo, kdy k crkevnm dogmat?m m?lo p?stup ?m dl vc lid. Tak nakonec se to n?jakm zp?soben zregulovalo. Mon tam n?kde bychom m?li hledat pou?en, co se stalo, kdy byl vynalezen knihtisk. *Jules Monnerot v knize Sociologie komunismu z roku 1949 charakterizuje komunismus jako islm 20. stolet. *Hledisko jen dn muslimy. Ptm se, nevyjad?uje to nhodou obavu, e tyto muslimy by t?eba nelo tak snadno vyko?is?ovat jako t?eba Ukrajince ?i Mongoly, ?i by nebyli tak pokorn a p?i?inliv jako Vietnamci? *Paupertas meretrix. Chudoba je d?vka, chudoba je pramen ne?esti. *Sionista je id, kter za penze druhho ida posl t?etho ida do Izraele, ale sm se tam nikdy neodst?huje. *Cel historie Polska podlh revizi strany Prvo a spravedlnost (PiS), kter se dostala k moci, podle kter bylo Polsko okupovno od roku 1939 do roku 1989. V souladu s tm, ve, co v t dob? v Polsku vzniklo - bylo nsil, totalitarismu, apod. V souvislosti s tmto zkonem se pomnky osvoboditel? v Polsku prom?nily na pamtnky nsilnk?, lupi?? a njezdnk?, ?ekl p?edseda rusko-polskho centra pro dialog spoluprci Jurij Bondarenko. *Zden?k Zbo?il: Vle?n vrad?n se stalo tak vnosnm sportem, dokonce v duchu dnes perverznho Dle, ve, siln?ji! Zatm nejdle doel Jan ?ulk v Britskch listech, podle n?ho se ?esko stv - cituji: otev?en? faistickm sttem. Tenhle fantasmagorick blbol u jen demonstruje, jak se kdysi uznvan Jan ?ulk zm?nil v trochu sm?nou a trochu politovnhodnou figurku. *Radkin Honzk: N?co mlo p?es 800 000 naich spoluob?an? upadlo do dluhov pasti tak hluboko, e je obt?uj exekuto?i. Tihle lid, kte? neudr na uzd? vlastn finance, maj rozhodovat o tom, kam bude sm??ovat nae zem se svou ekonomikou? To je skute?n? kvalifikovan spolek. To mus bejt jeden chytrej, ejo?! (Dumbo k poslednm dv?ma odstavc?m blbolu: Skute?n? u ns 23 let pobvali vojci sp?telen mocnosti. V N?mecku pobvali a stle pobvaj vojci jin mocnosti, p?vodn? nep?telsk, momentln? sp?telen, a to celkem ji 72 let. V tom p?pad? okupuj USA N?mecko ji 72 let a N?mecko je pln kolaborant?. Rad?ji nm ?ekn?te, jak to d?lte, e ten v pes chod krok za vmi. Usoudil jsem, e vs vede na vodtku.) *Jak vysok odchodn dostal f ?esk poty Elkn? Odchodn osm a p?l milionu je nemravnost. Te?ka. Jde o sumu, kterou si nap?. u?itel nevyd?laj za cel ivot. ?esk pota nevykazuje b?hv jakou vkonnost, dodal jet? Stropnick. *Nejsp?n?j exekutor JUDr. Tom Vrna po zaplacen nklad? na svou kancel? si vyd?lal po roce 2001 p?es miliardu korun. *Jak duch Richelieu poradil USA udret si moc na St?ednm vchod?! Richelie?v duch p?irovnv Ameriku k Habsburk?m: Oni kontrolovali bohatstv Novho sv?ta! A zni?il jsem je, stejn? jako ?na a Rusko zni? vs. S podporou rusk armdy a biliony dolar? ?nskch investic v cel Eurasii, nem Amerika, i kdy se sna o stabilitu, jednodue msto v regionu. USA pot?ebuj p?ijmout svoji slabost a za?t d?lat to, co nejslab hr?i d?laj nejlpe - zfalovat karty. Aby byl chaos vaim p?telem, muste vst velmi ne?estnou hru. Podle Richelieu, by m?ly Spojen stty podporovat Kurdy, aby povstali proti vld? v Turecku, rnu a Irku. Takov v?ci nemohou fungovat v p?edstihu - budete muset po?kat, a se situace navr, a pak dupnout na nejbolav?j msto. Francie, kdy jsem p?iel k moci, byla druho?adou mocnost a do roku 1657 jsme se stali mistry Evropy. A byli bychom j z?stali, kdyby ten idiot Bonaparte nezato?il na Rusko. *** Vyzobno zweb? za b?ezen 2018 *Pro? se vysp?lost sttu pom??uje armdou a ne socilnmi standarty a ivotn rovn? *Tibor Vako: Je nezajm vyko?is?ovn - takto kratochvle levice - protoe oni si berou prost?edky p?mo ze sttnho rozpo?tu. V?d, e existuje miliarda lid ve slumech, kte? maj jedinou touhu - nechat se vyko?is?ovat - tj. najt zam?stnn. *T?ko m?eme hovo?it o demokracii, kdy se v?tina z ns nachz v zam?stnnch, kter jsou ?zeny principem diktatury, ?i mrn?ji autorit?stv. * Michael Hauser: Co se tm mysl? Kde jsou n?jak evropsk hodnoty? Kdo v n? v??? Ano, k?es?an v?? v Krista, modern Evropan v??il v rozum, postmodern Evropan v??, e ni?emu nev??. Evropsk hodnoty jsou fikc a v politice ?inkuj prv? jen jako fikce, do n si kad vlo, co se mu lb. Co dnes pravice m?e nabdnout voli??m? U jen mlokoho p?esv?d? mylenka, e bohatstv je vsledkem ple, pracovitosti, iniciativy, npaditosti. Tento americk sen se u v dob? finan?n krize a po odhalen r?znch privatiza?nch a korup?nch skandl? za?al jevit jako politicky nepouiteln fikce. *Je to stran vizitka na republiky po 25 letech jej existence. N?co zl je pod povrchem, n?co zl je v samch zkladech naeho sttu, prohlsil Kiska. Jsem p?ipraven zemi touto sloitou situac provst, dodal. *Filip ?ekl, e se ned nic znrodnit. Dokonce prodan pitn voda v n?kterch obcch se bude muset vykoupit znovu. *Jestlie jste nepracovali v t dob?, neivili se ?dnm zp?sobem, byli jste p?ivnky a byli jste tak tak trestni. To tak pamatujeme. koda, e to dnes mon nen, bou?il zase poslanec Pavel Kov?ik. *t?pn Kotrba: Proboha, 25. nor 1948 byl jen zcela demokratickm a stavnm pokra?ovnm 5. dubna 1945. Tehdy se systm zm?nil jen z demokracie elit na demokracii lidu. V?tiny. Dnes se tak nestane. Vnmm nesmrn strach posametovch, t?icet let etablovanch elit, kter se boj, e nstupem a vt?zstvm lidmi zvolench protestnch hnut a stran p?ijdou o zskanou moc rabovat tuhle zemi a oblbovat jej ob?any. Vnmm d?s a hr?zu z obecnho, zvaznho referenda. O ?emkoliv. Jet? v?t hr?zu vnmm z pokus? o odvolatelnost politik? a jejich hmotnou i trestn?prvn odpov?dnost. To vechno je v Okamurov? politickm programu a to vechno se m anci p?evt?lit do stavnch zkon?. Vnmm d?s z probouzejc se masy oby?ejnho, v?tinou chudho lidu, kter nem co ztratit, jen sv okovy, ?e?eno s klasikem A to je dob?e. Politici se mus bt. I toho, e mohou viset *Zden?k Nejedl: Buroazn Zpad zkrachoval, drdil plavou bestii n?meckho faismu jen aby se vrhla na jin, Zpadu nevtan nrody a stty. Naproti tomu stoj druh sv?t, toti slovansk Vchod v ?ele se Sov?tskm svazem. To on je ta prav hv?zda Vchodu, kter rozr temnotu Zpadu s jeho zbahn?nm a sklenkovou kulturou. *Vclav Dvo?k: J jsem p?edevm byl proti tomu cokoliv crkvi dvat. Minimln? od doby csa?e Josefa II. ten crkevn majetek nebyl jej, ale byl ve?ejn, crkev ho jen spravovala a uvala, a to pod dohledem sttu. Kdo ?k n?co jinho, v?dom? le. J osobn? bych zavedl na ten dar crkvm sektorovou da? ve vi 100 procent, ale myslm, e Sn?movna bude k crkvi vst?cn?j. *Daniel Herman: Destho b?ezna jsme si p?ipomnali 59. vro? okupace Tibetu vojsky komunistick ?ny, tehdy bylo na stran? Tibe?an? zhruba osmdest tisc mrtvch a potom asi milion Tibe?an? zem?elo v koncentra?nch tborech. Ta ?sla jsou ot?esn. (Wikipedie: o ivot p?ilo p?es ?ty?i tisce tibetskch vojk?, podle tajemnka komunistick strany ?ny pro Tibet bylo b?hem invaze zabito 5700 nep?tel) *V pr?b?hu leton prezidentsk volby hlavy sttu prohlsil Ladislav pa?ek, jeden z Havlovch nejblich spolupracovnk?, zajmavou v?tu: Kdyby p?m volba byla zavedena hned z po?tku existence ?esk republiky, tak by nikdy nebyl ?eskm prezidentem zvolen Vclav Havel, protoe ten by v takov arn? a v takovm zpase nikdy nemohl usp?t. Mnil samoz?ejm? systm, kdy se z volby prezidenta stala ve?ejn show, provzen televiznmi duely. A jet? dovolte jeden citt z n?kdejho Havlova okol. Jeho bval mluv? Michael antovsk se dopustil rovn? pon?kud sebevraednho vroku, cituji: Slabinou referenda je skute?nost, e problmy redukuje na odpov?di ano ?i ne. To snad ani nepot?ebuje koment?e. Lze si snad mezi dv?ma monostmi vybrat tu t?et? Mon, ale nikoli v demokracii. *O v?znici v Uherskm Hraditi se tak mluvilo 25 let. Otzkou je, pro? ti antikomunisti u dvno nepostavili muzeum totality, po ?em tak volali politi?t v?zni, vysv?tlil Babi p?ed novin?i. *Zd se, e miniaturn politick strany, kter jak tak pronikly do PS, nemaj jin politick program ne bojovat proti komunismu, a tak trochu zapomnat na svou vlastn minulost. P?l bych jim, aby kone?n? tu svou vlku s J. V. Stalinem a Klementem Gottwaldem u vyhrly a zajmaly se rad?ji o n?co, co ob?any ?R trp vce, reagoval Zbo?il. *U dvno mi boj s komunismem p?ipad dost divn, hlavn? proto, e u tu fakt dn nen. A nen ani v Moskv?. Dokonce ani v mongolskm Ulnbtaru! A ?na, Vietnam nebo Kuba kr?ej takovou tou novtorskou cestou budovn socialismu prost?ednictvm kapitalismu. *Jakkoliv spole?nost lec vchodn?, jako i jin?, od USA, Kanady a zpadn Evropy - obzvlt? od Francie a Britnie, a n?mecky mluvcch zem je povaovna za jinou a pod?adnou. V Evrop? to znamen, e vichni vchodn? od N?mecka jsou bu? ml?ky, nebo otev?en? l?eni jako kulturn? zaostal. To znamen Balkn, slovansk nrody, Albnci, ?ekov, Turci, Rumuni, ortodoxn k?es?anstvo a bval sov?tsk republiky. Podle orientalistickho mylen v USA jsou dokonce jet? ne na tom neevropsk nrody. To znamen lid v Africe, Asii, latinsk Americe a v Karibiku. *O. Kej?: Demokracie mezi sebou nebojuj. Toto pojet je nejen iluz, ale ?asto i nebezpe?nm p?eludem. Obecn? plat, e dn stt nevedl po 2. sv?tov vlce tolik vlek jako liberln? demokratick Spojen stty. *Nvrh na uzav?en mrov smlouvy s USA nastoluj severokorejsk ?ady ji dvno, od dob d?da Kim ?ong-una, prvnho prezidenta KLDR Kim Ir-sena. Washington dosud odmtal samotn projednn tto monosti, pon?vad USA poj spojeneck zvazky s Korejskou republikou, podle jejch zkon? nen KLDR sttem, ale zakzanou protisttn organizac. Rozd?len Korejskho poloostrova z v?le imperialist? - tak se stav trvajc od roku 1958 na severu i jihu nazv. *South China Morning Post pe, e Kim si pod odzbrojenm p?edstavuje, e m bt odzbrojen cel Korejsk poloostrov, a e by m?ly bt staeny i jadern zbran?, kter v Jin Koreji umstili Ameri?an. Ale budou USA schopny toto akceptovat? *Barber dokonce tvrd, e pokud by hledal nboenstv, kter vynikalo fanatismem, nsilnm ?enm a netoleranc, myslel by spe na k?es?anstv ne na islm. Dokld to p?kladem idovskch menin, kter vdy dvaly p?ednost ivotu v islmsk spole?nosti ne v k?es?ansk, pokud si mohly vybrat. Benjamin Barber nabdl i hlub historickou zkuenost. P?i svch p?ednkch oby?ejn? za?n p?ipomnkou antickho ?ecka. V 5. stolet p?ed letopo?tem ?ekov navt?vovali okoln sv?t jako p?edstavitel impria, a tak se roz?ilo slov: Pozor na ?eky, zvl? kdy p?ichzej sdary. Dnes by se hodilo podle Barbera spe: Pozor na Ameri?any, zvl? kdy hodn? mluv o demokracii. *Nap?klad v?n? aJaponsku se zaposlednch 30 let spot?eba masa zvila shodn? ze 4 na 54?kg na osobu a rok. Podobn situace nastala i vBrazlii, kde na konci 80.?let minulho stolet sn?dli 28?kg masa na osobu a rok, zatmco dnes je to tm?? trojnsobn mnostv (79?kg). *?na vyrob za m?sc vc oceli ne USA za rok. Stejn je to s hlinkem. *Podle lednovho U. S. Geological Survey vyrobili loni ve Spojench sttech 86,3 milion? tun cementu, ovem v?n? to bylo 2400,0 milion? tun; ?nsk produkce p?edstavuje vce ne polovinu sv?tov vroby. Tento tden za?ne na anghajsk burze obchodovn sropou za jany; zrove? vedle londnsk ropy Brent a texasko-newyorsk WTI se za?ne obchodovat snovm standardem - Shanghai Crude. *Trump: Obchodn vlky jsou dobr a snadno se vyhrvaj. Zd se, e je jedin, kdo si to mysl. Trump se snikm anikde dohodnout nechce. Sm uval cla, sm oslab dolar, ostatn budou hrt podle jeho rozhodnut - nebo? Nebo co vlastn?? Ale jak se vyhnout vlce (m?nov, obchodn, ale p?edevm t skute?n? vojensk), kdy jsou umoci ti, kte? si ji tak p?ej? *Irn ukon?il obchodovanie prostrednctvom americkho dolra. Ako s?as? obchodnho embarga maj americk banky zakzan obchodova? s Irnom. Vzh?adom na to, e pouvanie dolra je zakzan pre Irn a obchodnci doslova pouvaj alternatvne meny v ich transakcich, u nie je dvod pokra?ova? s faktrami, ktor pouvaj dolr ako zkladn sadzbu, dodal Kasraeipour. *Od chvle, kdy se staly mocnost, Spojen stty nikdy netolerovaly stejn? silnho konkurenta. Zvauj dv? strategie zadrovn ?ny: preventivn vlku a p?ijet takov politiky, kter by zpomalila ekonomick r?st. Na rozdl od dnenho americkho prezidenta se ale domnvm, e neexistuje praktick cesta zpomalen ?nsk ekonomiky, kter by zrove? nepokodila ekonomiku americkou. *Po rozpadu SSSR ex-sov?tsk Rusko ztratilo kolapsem Sov?tskho svazu cca 23,8% zem, 48,5% obyvatel, 41% HDP, 39,4% pr?myslovho potencilu, 44,6% vojenskho potencilu - to ve v souvislosti s d?lenm armdy a hospod?stv Sov?tskho svazu. Technika tehdy zastarvala, na Kavkaze se vl?ilo, ve vedoucch podnicch zabvajcch se obohacenm uranu pracovali po roce 1991 ameri?t konzultanti. Zdlo se, e Rusko za dan situace nezvldne provozovat sv dosluhujc zbran?. Rusko se navc topilo v dluzch. Bez dotac MMF by lavrovalo na hran? ekonomick katastrofy jet? vce. Zpad v??il, e je pouhou otzkou ?asu, kdy se Rusko v dohledn dob? rozlo. Proto USA odstoupily od ABM(T), jeliko nabyly dojmu, e smlouvu u k ni?emu nepot?ebuj, e Rusko nen nebezpe?n. Rusko nem?lo jinou monost, ne odpov?d?t asymetricky, ekonomicky a superefektivn?. *Starikov: Zni?il stt za neuv??itelnch est let. To ani Hitler nedokzal, co Gorba?ov za est let. A pro?? Cht?l ho zni?it. Necenil si jej. A p?esn? takovho Gorba?ova budou hledat a vychovvat. *Doba Jelcina, kdy bylo Rusko rozervan, a kdy ameri?t poradci bez v?itek zasahovali do zleitost sttu, kdy si oligarchov rozd?lovali mezi sebou kol?e rychleji, ne se p?iprav bor?. *Karolna Flaszov: Vrchol stavn krize, tedy p?e mezi prezidentem Jelcinem a parlamentem. Jelcin parlament rozpustil a odpojil v budov? telefony, elekt?inu a vodu. Poslze se situace vyhrotila, na stran? prezidenta zashla i armda s tanky. P?i bojch u parlamentu a televizn v?e Ostankino zem?elo mnoho lid. Zatmco oficiln daje hovo?ily o necelch dvou stovkch ob?t, podle nevldnch organizac lo a o desetinsobek. *Tereza: Rakousk kancl? Sebastian Kurz se v Moskv? setkal s Putinem a horoval za to, aby EU p?ehodnotila sv vztahy v??i Rusku. Co to? e by dal agent Kremlu? Jasn a velmi ?iteln agent, kter u dokonce odhalil sv kryt, p?inejmenm v podn naich novin??, co je nikdo nesm kritizovat. A k tomu jet? Kurz prohlsil, e mr v Evrop? se d zajistit jen spoluprac s Ruskem, a nikoli proti n?mu. Generlov NATO se musej chytat za hlavu. Jejich f tuhle b?hem t? dn? prohlsil, e Rusko je hrozbou, pak e nen, a pak e zase je, a te? mu do toho chaosu jet? bude mluvit ten Rakuk?! A co vc, podpo?il taky projekt Nord Stream II, v n?m je siln? zah?kovan rakousk MV. U p?edtm se ve stejnm duchu ostatn? vyjd?ila i Angela Merkelov, protoe n?meck koncerny jsou v Nord Streamu II taky a po ui. ?ili jeden agent Kremlu vedle druhho a zstup se prodluuje. Dokonce mm pocit, e se ve front? za?n i p?edbhat. Rut agenti se demokraticky dostvaj k moci! Zrume demokracii a volby! *Jakkoli pouit jadernch zbran proti nm nebo naim spojenc?m budeme vnmat, jako jadern napaden Ruska. Odpov?? bude okamit se vemi z toho vyplvajcmi d?sledky, ?ekl prezident. Rusko nepot?ebuje silou zbran nic vybojovvat ?i zskvat. My mme vechno, uvedl rusk ldr. *Rusk prezident Vladimir Putin prohlsil, e rozhodnut o pouit Ruskem jadernch zbran m?e bt p?ijato jen jako odvetn der. Ano, pro lidstvo to bude globln katastrofa, pro sv?t to bude globln katastrofa, ale jako ob?an Ruska a jako hlava ruskho sttu bych cht?l poloit otzku: a na? bychom pot?ebovali takov sv?t, kdy v n?m nebude Rusko? *USA hrub? a nestydat? oklamaly Rusko p?ed p?evratem na Ukrajin?, prohlsil Vladimir Putin. Tento p?pad se stal prvnm vnm klamem ze strany americkch partner?. Tak hrub? a nestydat? to bylo snad poprv. Tak, aby nm ?ekli: ud?lejme to takto, a ve skute?nosti ud?lali vechno jinak a ani se neur?ili k tomu n?co ?ci - to tady snad jet? nebylo, dodal. *Navc byla v Rusku vytvo?ena s? radar? PM, pracujcch v metrovm psmu, kter jsou rovn? schopny zachytit letouny s technologi Stealth. Jsou levn a podle nzoru odbornka je doke instalovat a opravovat i televizn oprav?. *Skupiny lietadlovch lod sa v prpade konfliktu stvaj plne irelevantnmi, plat to aj pre kad lo?, nezvisle na svojej protivzdunej a protiraketovej obrane. Kompletne anuluje stovky milird dolrov investovanch do tchto platforiem a zbran, z ktorch sa stali tu?n bezbrann ciele. americk hladinov lo?stvo sa stalo przdnou silou, dobrou iba na vojensk pardu a mvanie vlajkami v blzkosti slabch a mlo rozvinutch krajn. Nemaj ?m odpoveda?, okrem natartovania rota?iek na dolre, ?o bude iba vies? k bankrotu. Al Capone pronesl, e ?lovek ?alej zjde so zbra?ou a dobrm slovom, ako len s dobrm slovom. Ve? napokon Rusko to sksilo len s dobrm slovom, a nefungovalo to, take USA si za to mu sami. *Ironi?t jazykov by jist? mohli utrousit, e a? u Rusov intervenuj ?i neintervenuj, a? n?co d?laj ?i ned?laj, vdy je to patn? a dle frze Obamovy administrativy, Rusov vdy budou stti na patn stran? historie. *Rusko je p?mo ?zen Bohem. Pokud ne, pak nen v?bec jasn, jak m?e Rusko existovat, ertoval Putin. S nadszkou v rozhovoru pro Vladimra Solovjova - rozhovor je dostupn na internetu pod nzvem Sv?tov po?dek 2018 - ?k: Jeden rusk marl v osmnctm stolet rozumoval, e Rusko m p?ed jinmi stty o?ividnou vhodu. Rusko je p?mo ?zen Bohem. Pokud ne, pak nen jasn, jak m?e v?bec existovat. *Na sv strnce na Facebooku Zacharovov napsala, e na za?tku pracovnho ob?da japonsk ministr poznamenal, e rusk delegace p?ivezla" do Japonska snh. Kdy u jsme nezashli do vaich voleb, rozhodli jsme se zashnout alespo? do po?as," odpov?d?l Lavrov a sn?en si vyfotografoval. *Jadern rovnovha mezi supervelmocemi se obnovuje. Pravd?podobnost jadernho toku na Rusko a na jeho odvetnou reakci se o n?co zmenila. Podotkme, e zkuenost s hzenm atomovek na ciz m?sta maj zatm jen a pouze USA. *Mluv? prezidenta RF Dmitrij Peskov prohlsil, e v souvislosti se jmenovnm Mikea Pompea ministrem zahrani? USA se sotva d obvat zhoren dvoustrannch vztah?, protoe se u vce zhorit nemohou. Chpete, t?ko bychom mohli spadnout n, ne je podlaha. Proto se v tomto smyslu sotva m?eme obvat dalho zhoren, ale v kadm p?pad? z?stv nad?je na konstruktivismus a na st?zliv p?stup ve vzjemnch vztazch. Tato nad?je je tu vdycky, ?ekl Peskov. *Londn bude d?v nebo pozd?ji muset bu? p?edloit d?kazy, nebo se omluvit, prohlsil v pond?l novin??m tiskov mluv? prezidenta RF Dmitrij Peskov. Je nm jasn euroatlantick solidarita a tak dal, ale opakuji jet? jednou, d?ve nebo pozd?ji bude nutn odpovdat za tato nepodloen obvin?n. Budou je muset bu? podloit n?jakmi d?kazy, nebo se p?slunm zp?sobem omluvit," ?ekl tiskov mluv? hlavy sttu. *Maria Zacharov: akce Londna jsou kolosln provokac a dobrodrustvm. *Generl Valerij Gerasimov: dn stt nevyhlsil Srii vlku otev?en?, ale vechny nezkonn ozbrojen tvary se ozbrojuj, financuj a ?d ze zahrani?. *Kinetick diplomacie, ?ili diplomacie ozbrojench sil. toky 9/11 na americk p?d? umonily americk vld? pom?rn? lehce vykreslit nep?tele USA jako skupinu lenc?, se kterou nen mon vyjednvat a ned se odstrait. *Sara Sandersov, oficiln p?edstavitel Blho Domu se nechala unst, kdy vyhlsila, e Rusko vyvinulo destabiliza?n zbran?. Jinmi slovy, vlastn? nazna?ila, e stabiliza?n zbran? maj samoz?ejm? jen Ameri?ani a jejich spojenci. *Rusko pokra?uje v destabilizaci regionln bezpe?nosti a ignoruje mezinrodn normy, kter zachovvaly mr v Evrop? od roku 1945. Rusko chce zm?nit sv?tov po?dek, rozetvat NATO a podlomit vedouc postaven USA, aby ochrnilo sv?j reim, potvrdilo svoji dominanci nad sousedy a doshlo velkho vlivu na celm sv?t?. Kreml, aby doshl t?chto cl?, je p?ipraven zapojit cel spektrum rusk moci, v?etn? pouit svch stle efektivn?jch ozbrojench sil, ?ekl americk generl Scaparrotti. *Jen idiot m?e tvrdit, e vojensk agrese zem NATO jsou v souladu se zpadn demokraci. *Na zahrani?n?-politickm sm?ru Rusko p?istoupilo k ofenzvnm krok?m na irok front?. Pokud b?hem dlouhch let demonstrovalo p?n doshnout dohod se Zpadem, zajistit za cenu stupk? rovnovhu zjm?, snailo se d?lat svoje ?e?nick vystupovn maximln? p?ijatelnm v nad?ji, e bude vyslyeno, tak dnes vechny diplomatick pzy zaml?ovn najednou odhodilo. Vypad to, e kompromisy u nebudou. Rusko spadne do nru? ?ny, rnu a Turecka. *Samozvan Don?ck a Luhansk republiky (DLR a LLR) mus bt pro vypln?n minskch dohod rozput?ny, oznmil zvltn p?edstavitel USA pro Ukrajinu Kurt Volker p?i vystoupen v Hudson Institute. V ukrajinskm stavnm z?zen pro n? (pozn. DLR a LLR) neexistuje msto. Minsk dohody jsou nam?eny na obnovu suverenity a zemn celistvosti Ukrajiny a tyto tvary mus bt rozput?ny," ?ekl Volker. *Kdy hovo?il o ?n?, velitel STRATCOMu poznamenal, e ?na je nejrychleji rostoucm nep?telem Spojench stt?. Nikdo na sv?t? se nerozvj rychleji, ne ?na. ?na je nep?tel, kter se vyvj rychleji ne vichni ostatn. Nejrychleji se rozvjej v kosmickm pr?myslu, ve vvoji nadzvukovch systm?, sice stle ve v?tin? kategori zaostvaj za Spojenmi stty, ale oni se vyvjej zatracen? rychle, poznamenal velitel nuklernch sil USA John Hyten. Pokud jde o tma KLDR, ?ekl, e korejsk problm se li od problmu s Moskvou nebo Pekingem. P?i?em Hyten zd?raznil: Vechno, co d?lme ohledn? Koreje, se tk ?ny. Vechno, co d?lme v??i ?n?, se dotk Ruska. Vechno, co d?lme s Ruskem, se tk vech ostatnch. Rusko je nejd?leit?j hrozbou pouze proto, e je v sou?asn dob? jedinou hrozbou pro existenci Spojench stt?," ?ekl Hyten se svoj eleznou logikou. *Problmy sou?asnho sv?ta by m?ly bt zkoumny z hlediska asijskch zem a nikoli tak, jak si p?ej p?vodn? jen euro-ameri?t bankovn pirti. *Filipnsk prezident Rodrigo Duerte, kter netrp politickou korektnost ani p?linmi ohledy, prohlsil, e mnoho novin?? v jeho zemi, kte? zem?eli nsilnou smrt, si to zaslouilo. Pokud jsou urnalist zkorumpovan, je jejich zabit oprvn?n, ?ekl. Ve?ejn?. *To, co provd Evropsk centrln banka, lze nazvat kriminln ?innost. ECB je nejd?leit?j, nikm nekontrolovanou a nedemokratickou instituc, kter disponuje skute?nou a neomezenou moc nad stty Evropsk unie. *Evropsk rada poaduje p?m?? ve vchodn Ght?. Aby, jak s ?ernm humorem pe na FB Tereza Spencerov, nm ten dihd do?ista nevym?el. *USA trvaj na tom, e se budou kamardit jen st?mi stty NATO, kter nav sv vdaje na zbrojen - tedy na nkup americkch zbran - alespo? na dv? procenta HDP. Kdy jsou ale Rusov teoreticky o takov kus p?ed nmi, vnucuje se (s lehkou nadszkou) siln pocit, e ns USA donut kupovat vlastn? zastaral unt, kter nm vp?pad? vlky kni?emu nebude. Neuv??iteln ale reln. *Po?as bombardovania bosniackych Srbov r. 1995 rusk prezident B. Je?cin povedal: Toto je prv znak toho, ?o sa me sta?, ke? sa NATO pribli k hraniciam Ruskej Federcie. Plamene vojny mu vzb?kn? po celej Eurpe. Ale Rusi boli prli slabmi na to, aby mohli prekazi? posun NATO smerom na vchod, ktor v kadom prpade nevyzeral nejako hrozivo, ke?e ani jeden z novch ?lenov, okrem mali?kch pobaltskch republk, nesusedil s Ruskom. Alexander Gruko, ktor bol vtedy nmestnkom ministra zahrani?nch vec, prehsil: ?lenstvo Gruznska a Ukrajiny v NATO je obrovskou strategickou chybou a malo by ve?mi vne dsledky pre pan-Eurpsku bezpe?nos?. Putin trval na tom, e pripojenie tchto dvoch krajn do NATO by predstavovalo pre Rusko priamu hrozbu". Jedny z ruskch novn psali, e Putin vtedy Bushovi plne jasne oznmil, e ak prijm Ukrajinu do NATO, tak prestane existova?. *Viceprezident Mike Pence na lo?sk konferenci: Kad svobodomysln Ameri?an stoj za Izraelem, protoe jeho v?c je na v?c, jeho hodnoty jsou naimi hodnotami a jeho boj je nam bojem. *Martin Koller: Po pravd? jsem se obval, e ministryn? obrany nech pod tlakem zjmovch skupin vldnout ji bvalho n?elnka. P?padn? jet? hor monost, e povol z Bruselu Pavla, aby p?esv?d?il nrod, e m jt radostn? do jadern vlky se zp?vem dy na radost, navc v rmci eurosocialistickho Bundeswehru Merkelov. Vle?n tv? Pavel dostal nedvno vysok americk vyznamenn za ohlupovn lid p?i propagaci vlky v Evrop?. Kdysi se vyznamenn dvala state?nm lidem, dnes takovm, kte? pro koryto zapomnaj na svoji vlast a nrod. Amerika se dost zm?nila a nikoli k dobrmu. Jet? mohl dostat za odm?nu noc s Albrightovou, Clintonovou, p?padn? Sorosem. Zaslouil by si to. *Tereza Spencerov: V pond?l Macron omezil pozdrav Vladimiru Putinovi k zvolen pouze na p?n ruskmu lidu k politick, demokratick, hospod?sk a sociln modernizaci zem?. *Zeman: V Rakousku dokonce vicepremir Strache, ten ?ekl, e, te? nebudu p?esn, e existuje msto, kde se li stvaj skute?nost, nebo li stvaj pravdou, co je zpravodajstv tamn televize ORF. A vicepremir rakousk vldy dokonce tedy navrhl zruen poplatk?, koncesion?skch poplatk?, a rozpoutalo to tam jaksi velkou mediln bitvu. No, tak pravd?podobn? takov bitva za?n i u ns. *V sou?asn neomarxistick relativizaci spole?nosti toti plat: nsledek se stv p??inou, ob?? pachatelem a arlatnstv v?dou. *Kn?z Tom Halk: Sy?an prchaj nejen p?ed Islmskm sttem, ale i p?ed tm damaskm ?eznkem Barem Asadem, kter dnes za pomoci Ruska d?l v Srii genocidu. To, ?eho se tam dopout reim Vladimira Putina spolu s reimem Asadovm, jsou vle?n zlo?iny. Skute?n? tam bombarduj nemocnice. Masakruj desetitisce civilnho obyvatelstva. A to jenom proto, aby se dikttor Asad udrel u moci, protoe se stv loutkou v rukou Moskvy. Tady neselhv Evropsk unie, tady selhv OSN. Protoe v OSN je mon, e nedemokratick stty jako Rusko a ?na mohou zablokovat projednvn t?chto zlo?in?. Podobn postoj zastv i KDU-?SL. Jak je skute?n alternativa, kterou Zpad d pro Srii? Islmsk stt, ara? A to ve jmnu svobody a demokracie syrskho lidu? *Zahrani?n politiku ?R budou tvo?it experti z ministerstev zahrani? N?mecka, Francie a USA (a tam nebude Trump). Do prezidentskho ?adu ?R bude kooptovna Magda Vryov. Bude zaveden trestn ?in hanoben republiky p?ed zpadnmi spojenci. Vyst?hovn ambasdy Rusk federace a jej obsazen Knihovnou Vclava Havla. Doivotn imunita pro Zde?ka Bakalu. pln zkaz mdi ozna?ench za prorusk, zmnil nap?klad Plesl a dodal i zmnku o zkazu obchodu s Ruskem a ?nou. Zbytek u dope Pehe, dodal. *P?edstavitel evropskch stt? navt?vuj rn a cht?j vyjednvat o jeho roli na Blzkm vchod?, p?itom to v?bec nen jejich v?c, uvedl dnes Chamene. "Je to n region. Pro? tu jste?" dodal. O sv ?innosti hodl podle rnskho duchovnho v?dce rn diskutovat pouze s dalmi zem?mi v regionu. "Budeme vyjednvat s Amerikou, a budeme chtt bt v USA," ?ekl. *Erdogan: Plny Ankary pokra?ovat v operaci v Srii nelze povaovat za agresivn. Je to Zpad, kter se b?hem cel sv historie opakovan? projevoval jako to?nk a agresor, ?ekl tureck v?dce. *Dnes u Erdogan otev?en? ?k: Turecko neakceptovalo sv nyn?j hranice dobrovoln?. Nai praotcov se narodili za t?mito hranicemi. *Tereza Spencerov: Turecko je p?li mal na to, aby razilo vlastn politiku, ale dostate?n? velk, aby kazilo politiku ostatnm. *Angela Merkelov je kancl?kou - u zase. Nemohu rozpoznat, co bychom m?li d?lat jinak, ?ekla ona sama, vden voleb, 25.z?. *Krvav Madla Albrightov: Na? m Amerika tak mocnou armdu, kdy ji nevyuvme. *Londn podle Spencerov v dalm vvoji sz hlavn? na et?en expert? Organizace pro kontrolu chemickch zbran (OPCW). V Srii tato organizace obvykle spolehliv? dosv?d?, e stopy chemickho toku vedou k Asadov? vld?. *Bety: Za I. sv?tov vlky bylo chemickmi zbran?mi postieno 1297000 lid a 91200 lid zem?elo. Na rozdl od tradovanho N?mecka prvn nep?li ?inn granty s chloracetonem pouili hned na za?tku vlky Francouzi. Celkem Francie pouila 36 000 tun, N?mecko 68 000 tun a Velk Britnie 25 000 tun otravnch ltek. Vroba otravnch ltek samoz?ejm? pokra?ovala i po skon?en vlky a to i v ?eskoslovensku. *Tereza: Putin po ve?erech, kdy se u kone?n? pro ten den dovm?oval do chodu celho sv?ta, lehce uondan? used vKremlu za st?l pln ?adcch kdinek a za?n cosi vyvjet t?ebas na t bzi genetiky Experti poukazuj, e kdyby v Britnii provedli Rusov tok bojovm plynem, byli bychom sv?dci rozshlch evakuac, bylo by nemon, aby prci lid ve skafandrech p?ihleli zvajc policist a hasi?i, a to tak e v bezprost?edn blzkosti protichemick jednotky! Vypad to, e je tady n?kdo siln? nekompetentn, jestli vystavuje obyvatele UK ohroen pot, co byla konstatovna bojov otravn ltka. Pro? ml? Scotland Yard? *Peter Markup: Spojen krlovstv a jeho politici lhali o Irku a jeho dajnch zbranch hromadnho ni?en. Lhali o skute?nch p??inch pdu letounu PanAm 103 nad skotskm Lockerbie. Lhali a lou o situaci v Libyi i v Srii, kde dodnes podporuj teroristy. Hodlme podpo?it mnohonsobn usv?d?en lh?e, kte? svoj agresivn politikou ohrouj cel sv?t a zhorovat proto dle svoje vztahy s Ruskem? Toto by m?lo bt v zjmu na zem? a jejch da?ovch poplatnk?? *Ivo ebestk: Leteck vlka NATO proti desetimilinovmu Srbsku byla patrn? nejostudn?j a nejzbab?lej vle?nou akc sv?tovch d?jin, a v?bec si nezaslou msto vd?jinch vojenstv. Na jedn stran? potencil tm?? miliardy obyvatel nejbohatch stt? sv?ta, na stran? druh deset milin? Srb? (vzemi zasaen embargem), kte? p?l tiscilet bojovali za svoji zemi, ap?itom vyvinuli takovou mru state?nosti asebeob?tovn, ojakm se b?nmu Ameri?anovi ani nesn. Agrese NATO se uskute?nila bez souhlasu Rady bezpe?nosti OSN, nebo? ji vetovaly Rusko a?na. Tm mus bt tato ostudn akce vude ozna?ovna jako vlka nelegln. Zpadn stty darovaly blzkovchodnmu aseveroafrickmu islmu kus evropskho zem, ze kterho m?e do budoucna probhat expanze islmskho fundamentalismu. *Rozruch zp?sobil v status na facebooku ohledn? 15. b?ezna 1939. A takov, e o tom napsaly Lidovky.cz. P?ed 78 lety ns obsadili dnen spojenci. U jen ?ekm, kdy se vmdich objev, e to byla bratrsk pomoc, kter ns m?la ochrnit p?ed Stalinem. *Socha svobody. Nestoj na zem sttu New York a dokonce nen ani na ostr?vku m?sta New York a darovali ji Francouzi a autorem je Alsasan a m?la stt v Suezskm pr?plavu, ale Britnie byla proti. *Napravit omyl v Unii znamen vytvo?it nov *Na kv?tnovm shromd?n sv volebn kampan? Trump prohlsil, e jedinou d?leitou v?c je sjednocen lidu - protoe ostatn lid nic neznamenaj". *Donald Trump: Budeme vyhrvat tak moc, e se vyhrvnm m?ete i unavit. *Slovensko zaloili chlapi, kte? utekli z ?eska, kter je majetkem N?mecka, ?ekl "prma?" prezident Erdogan. *Silvio Berlusconi m 81 let: Jsem jako dobr vno, s v?kem se zlepuju a te? jsem dokonal. *Mylienka vydatej eny: Ja som ve?mi rada, e mi manela vybrali rodi?ia. Pri pomyslen, e som si takho kokota nala sama, by ma jeblo! *A Mozart? Nebyl v?bec chud. Za hodinu si ?toval dva zlat, co byl tehdy plat sluky za p?l roku, a za jedin ve?ejn vystoupen cht?l nejmn? tisc zlatch. Srovnme-li jeho p?jmy s platem hospodyn? a porovnme-li p?jmy dnench popovch hv?zdi?ek se sou?asnmi pr?m?rnmi platy, tak uvidme, e doba se nezm?nila. *Karamzin: Rusko m dva problmy - hlupky a cesty. *Jet? v letech 829 a 1010 zamrzal Nil. *Kapitalismus nen nic jinho ne vlda mezi sebou soupe?cch mafi. *Emile Zola: Bohat mui bez zsad jsou pro modern spole?nost mnohem nebezpe?n?j ne chud eny bez po?estnosti. *Krl Leopold vydrancoval konskou slonovinu a kau?uk. V okamiku, kdy belgick monarcha dokon?il svou prci, bylo zmasakrovno n?jakch p?t a osm milion? Konan?. Byl to nejv?t akt genocidy v modern ?e p?ed nacistickm holocaustem. Leopold byl dokonce i b?hem svho b?sn?n v Evrop? obdivovn kv?li sv po?estnosti. *V britskm Parlamentu se zjistilo, e jeden z p?ti zam?stnanc? ?i poslanc?, mluvm o ench, byl vystaven nevhodnmu chovn ?i obt?ovn ze strany ?len? opa?n pohlavn skupiny. (Tak mn? napad - d se v?bec jet? napsat, e mui a eny jsou opa?n pohlavn skupiny? Neurazm tm vechny homosexuly, lesbi?ky, transsexuly, vechny kastrty a v?bec vechny?) *Korporace Apple prodala v celm sv?t? 2,05 miliardy smartphon? a po?ta??. P?itom 750 milion? z nich ji nejsou pouvan. *Hnac ideologie sv?tonzoru - neoliberlnho ?du na fundamentu neustlho r?stu je ideologie ndorov bu?ky. Ta je taky hypersp?n ve vech ohledech, ale jen do t doby, ne zni? celek, kter ji umonil jej "vysoce uite?nou" proliferaci. *Pokud mte penze, je snaz obstarat si dal. U nadn to moc nefunguje, vy nadn (nebo n?jak dovednost) vm vesm?s neusnad?uje zskat nadn nebo dovednosti dal. *Odvolvat se na wikipedii je dle mho sudku ?ir manipulace! Jako p?klad uvedu Libyi. Jen koda, e to nelze porovnat, ale vm na 100%, e wikipedie je poplatn dob?, jeliko p?ed rokem 2010 bylo psno o Libyi n?co zcela jinho ne v roce 2016. P?ed rokem 2010 byl Kaddf mlem pnb?h a po roce 2016 je zlo?inec nejhrubho zrna! Tak co se vlastn? zm?nilo? Kaddf a nebo wikipedie? *Znal Albert Einstein osobn? George Sorose? Domnvm se, e ano. Jak jinak by mohl prohlsit: Je snadn?j denaturovat plutonium ne zlho ducha v?lov?ku. *Kdy ?adu mlo kvalifikovanch kon? zautomatizujeme, designov ?st bude bezplatn, tak nastane situace, kdy ji jen velice mal ?st zbo bude mt trn hodnotu. *Pokud se ?lov?k nevypo?d s okolnostmi, okolnosti se vypo?daj snm. *Kategorii oby?ejnho ?lov?ka s t?mi nejlepmi mysly a v duchu sv vrozen laskavosti charakterizoval Karel ?apek v n?kolika svch textech, a? u p?mo ?i nep?mo, jako ?lov?ka, kter nem?e op?t sv?j vliv a postaven ve spole?nosti, o funkce ?i o majetek. *Ostatn? B?h se musel p?iaktu stvo?en vborn? bavit, kdy za univerzln a nezm?niteln zklad iv hmoty ustavil porn jednoho tvora druhm. Kdo povauje Boha za milujcho, spravedlivho a laskavho, m?l by se nad tmto detailem alespo? na chvli zastavit vhlubokm rozjmn. *Kdy vnoru 1600 upalovali v?m? Giordana Bruna, psal tehdej tisk pln? jako p?es koprk, e na Campo de Fiori sho?el proklet kac?, zplozenec pekel. *Slyte nevdan vyprv?n o ?ech, nejhor to paki pod sluncem, kter zradila pravou katolickou vru. Lid v celm krlovstv jest pijck, oberstv oddan, pov?r?iv a chtiv novot. lechta slvychtiv, vlek zkuen, pohrdajc nebezpe?m a ve slibu stojc, a?koliv jest velice nesnadno utiiti jej nenasytnost. Takto se snail slavn humanista Enea Silvio Piccolomini (pozd?j pape Pius II.) upoutat ?ten?e sv kroniky, dopsan roku 1457. lo patrn? o v?bec nejpopulrn?j zahrani?n zpracovn ?eskch d?jin st?edov?ku. Svou kroniku nazval Historii ?eskou. Z pohledu Eneova byla ?esk koruna zem prolezlou odpadlky a heretiky. *Z Remarquova romnu Na zpadn front? klid (1928): Kropp navrhuje, aby se vyhlaovn vlek dlo po zp?sobu lidovch veselic se vstupenkami a s hudbou jak u b?ch zpas?. Potom by se v arn? m?li do sebe dt minist?i a generlov obou stran a vichni v plavkch a vichni ozbrojeni d?ev?nmi holemi. A za vt?ze by byl vyhlen stt, jeho reprezentanti to p?eij. Bylo by to lep ne zde, kde po sob? st?lej lidi, kte? za nic nemohou. Nvrh se lb. *V Evrop? m?ly jako prvn volebn prvo finsk eny, a to od roku 1906 - tedy v rmci carskho Ruska. *Sob?akova byla schopn pronst perlu: Pro? vytv?me armdu? Na? ji pot?ebujeme? Zpad k nm nikdy nep?ichzel s vlkou. Nikdo j ne?ekl: Co to proboha mele? Nau? se d?jepis. Hitler a Napoleon k nm snad vtrhli s kulturn mis? A my jsme jen nepochopili jejich blah zm?ry? *V roce 2014 zaplatila Ljubov ?ernuchina, manelka nm?stka ruskho ministra financ, 160 000 liber za prvo zahrt si tenis s Davidem Cameronem a Borisem Johnsonem. Tato ena od roku roku 2012 v?novala britskm konzervativc?m celkem 514 000 liber. *N?meck kancl? Helmut Kohl (CDU) pronesl legendrn vtip: N?kter d?ti v??, e penze pochzej z bankomatu - a n?kte? dosp?l si mysl, e evropsk dotace jsou z Bruselu. *Gender studies. To je n?co jako rijsk fyzika nebo lysenkovsk biologie dneka. Kad totalitn ideologie si vyml sv vlastn pav?dy. Neomarxismus nen vjimkou. *V ?ele tehdy stla KS?, kter m?la od roku 1960 zakotvenou svou vedouc lohu v stav?. Tu pas tehdy p?ed lety formuloval se svm tmem prvnk Zden?k Ji?nsk. A tent prvnk, nyn u star, ji v roce 1989 z stavy zase vyndval. D?jiny prost? funguj dokonale a doktor Ji?nsk sta?il na vechno. *Rok 2002 byl rokem, kdy Boris B?rezovskij vyk?ikoval na kadm rohu, e jak Putina k moci dosadil, tak ho tak odtamtud zase sesad. *Kohn a Rosenzweig se pohdaj a hdka kon? u soudu. Soudce vyn rozsudek: Zde p?tomn obalovan Kohn je povinen ve?ejn? vyhlsit, e to, co pov?d?l o Rosenzweigovi, nen pravda. Nech? pronese: Rosenzweig nen lump! Kohn p?ijm rozsudek a prohlauje: Rosenzweig nen lump? Na to soudce: Pane Kohne, tak to ale bt nem?lo! Dohodl jsem se se soudem na slovech, nebo na melodii? Tmto zp?sobem postupuje ?T vce ne obvykle a to v r?znch variacch. *Holmesi, co myslte, kdo je vinen v otrven Skripala? No kdo, osobn? Putin! Pro?, Holmesi? To je p?ece jednoduch, Watsone: Nebt Putina, nemuseli jsme otrvit Skripala. *Vte, pro? neotrvili Gorba?ova nebo Chodorkovskho? Protoe kdyby tohle hodili na Putina, tak jeho rating vysko? na 98%! *U otrvenho Skripala a jeho dcery se nael samovar, balalajka a p?padn? i pas Vladimira Putina. Skripalovi p?buzn v Rusku podotkaj, e krom? d?kaz? vlastn? nen ani samotn Skripal, protoe nikdo nev, kde je, nebo jestli je iv nebo mrtv a tak v?bec. *Pellegrini: Slovensko nebude d?lat zbyte?n divadeln gesta. *Sergej Lavrov: Mete si by? ist, e budeme na to odpoveda?. Dvodom je to, e by nikto netoleroval takto chrapnstvo. My to tolerova? tie nebudeme. *The Saker: Stvajc situace p?inejmenm ukazuje, e zastupitelsk demokracie nefunguje. e respektovn prva se vztahuje pouze na slab a chud. e zpadn hodnoty byly nyn redukovny na smutn vtip. e kapitalismus pro sv p?eit pot?ebuje vlku a ovldn sv?ta. e se anglosionistick ?e hrout a e jedinou otev?enou otzkou z?stv jak a za jakou cenu. Je mi jen zhadou, zda ameri?t politici skute?n? cht?j ztratit svou zemi kv?li mal klice arogantnch a pompznch britskch osl?, kte? si mysl, e jet? p?edstavuj imprium? Podvejte se na Borise Johnsona, Theresu Mayovou nebo Gavina Williamsona. Opravdu jste p?ipraveni zem?t na obranu zjm? t?chto degenert??! *Pavel Jan?ko: Ale nejv?t pr?lom do dlouholet tradice se poda?il asi v oblasti prva, kdy se dozvdme, e k odsouzen kohokoliv nejsou pot?eba d?kazy, ale sta? princip, e jeho vina je highly likely, tedy vysoce pravd?podobn. Vzpomnm si na oprvn?n kritiky prvnch koncepc tvrdcch, e d?kazem je p?ece p?iznn p?slun osoby, nebo? takov p?iznn lze samoz?ejm? vynutit, jak se to d?lo za inkvizice, za Vyinskho v SSSR a jak by o tom mohli dnes referovat ameri?t experti pouvajc metodu waterboarding. Nai zpadn spojenci tak jednm rzem smetli vechny zkladn prvn principy a svm zp?sobem usnadnili prci vem soudnm instancm na celm sv?t?, k ?emu n?jak dokazovn, sta? vyhodnotit, co je v dan p?pad? highly likely, a je to. Vynesen rozsudku dle hesla: ?in se obvin?nmu nepoda?ilo prokzat, ale dalo se to od n?j o?ekvat. *?na koordinovan akce Zpadu v??i Rusku ozna?ila za hrubou a nekulturn formu chovn. Skute?nost, e hlavn zpadn mocnosti se mohou spojit a vynet soudy v??i jinmu sttu, ignoruje mezinrodn pravidla a postupy, co vyvolv zna?n obavy. B?hem studen vlky by se dn zpadn zem? neodvila k takov provokaci, ale dnes se to d?l. Takov ?iny nejsou ni?m jinm ne formou ikany Zpadu, kter ohrouje celosv?tov mr a spravedlnost, uvedly Global Times. Zpad je jen mal ?st sv?ta, dodaly Global Times. *Doporu?ili bychom USA, aby se zdrely jakchkoli akc, je by mohly pokodit obchodn?-hospod?sk vztahy dvou zem, jinak se samy dostanou do jmy vykopan pro jin, prohlsil mluv? ?nskho ministerstva obchodu Gao Feng. *** Vyzobno zweb? za duben 2018 *Z blogu P. ?oubalka na Nov republice: Ten den jsme s otcem sed?li na lavi?ce v parku, uvali si vzduch britsk svobody, najednou nai pozornost p?ithl mu, kter se pomalu p?iblioval k nm z druhho konce aleje. N?co na n?m bylo divnho - snad npis FSB (Federln sluba bezpe?nosti) na prsou, snad plynov maska, mon ?apka - uanka. V rukch nesl ndobku, podobnou na dezodorant, s npisem Plyn Novi?ok - Prost?edek k likvidaci vlastizrdc?. Kdy p?iel k nm, vyk?ikl Putin t? pozdravuje, kryso! a st?kl z ndobky p?mo do tv?e mho otce. J i m?j otec jsme se za?ali dusit a mu v plynov masce za?al zpvat hymnu RF. Ale dokon?it ji stejn? nesta?il. Z blzko stojcho auta se ozvala p?alka a zvoln Dimo, rychleji, mm dnes jet? sch?zku s Trumpem!. Mu v plynov masce odpov?d?l: U b?m, Vladimire Vladimirovi?i! a sm??oval k autu. *Kdy vm, jak to v Rusku funguje, nepochyboval bych moc o tom, e p?m pokyn k likvidaci Skripala vzeel p?mo od Vladimira Putina, zazn?lo z st Petra Kol?e. *Ji? Jrovec: Trump, Macron a Mayov se semkli jako vldci sv?ta. Koalice ochotnch vypad lpe ne individuln zsah. Asad pr pouil chemick zbran?. Trojka sv?tovch v?dc? okamit? v?d?la, jak to bylo. Dokonce tak rychle, e to vypadalo, jako by to sami zorganizovali. USA pr maj - z?ejm? n?jak dal - d?kazy, ale jsou tajn, take je nemohou zve?ejnit. USA tak mon maj d?kazy, e Putin osobn? zast?elil Abrahama Lincolna, potopil Titanic. A pak jet? Putin osobn? Novi?okem a pohankou vyhubil dinosaury. D?kazy jsou ale tajn, tak je USA nemohou zve?ejnit. Ale bombardovat Moskvu by USA rdy za?aly co nejd?ve. Dokonce i Emanuel Macron pr m d?kazy. Z?ejm? mu je dodala jeho kosmeti?ka. Nebo ta pan, co ho adoptovala, kdy on sm nenael nikdy dost odvahy za?t t vlastn ivot jako dosp?l mu. Odvahu bombardovat a vradit nevinn lidi na zklad? vylhanch obvin?n ale z?ejm? nael v pohod?. *Stl zstupce Velk Britnie v OPCW John Foggo dal jasn? najevo, e nepochybuje o ruskm angam v toku v Salisbury. To, e Rusko p?edkld r?zn jin monosti, dokld jen to, e se sna zast?t pravdu. *Rozumn ?lov?k se vpolitice nem?e spolhat na dnou vru. Mus v?d?t. Britsk premirka se p?ece nem?e mlit, nato aby v?dom? lhala. *Jan Schneider: Kdepak Lourdy, kdepak Fatima, o ?enstochov ani nemluv? - chcete-li se podvat na msto ?erstvho a nefejkovanho zzraku, doje?te si do britskho m?ste?ka Salisbury! *Pan Mayov, kter m?la zprvy o situaci v Gt? z prvn ruky - od svch zpravodajc? -, prohlsila, e tok byl v souladu s mezinrodnm prvem a e st?ely byly vypleny nikoliv proti Sy?an?m, ale v jejich prosp?ch. Tedy n?co jako humanitrn bombardovn. Tento vrchol, toto Kilimandro pokrytectv u znme. *Rusko je tak neuv??iteln? d?mysln v rozsvn pochybnost a zmatku, ?en falench zprv a ve snaze kalit vodu. My si myslme, e by se m?la G7 pokusit vnst do situace jasno, ?ekl Johnson. *Jist?e se Zpad vdy bude ohn?t tm, e chce pomoci Blzkmu vchodu k demokracii a tak ho uzdravit, ale zatm jsme vid?li spe n?co, co lze p?irovnat k snahm o vyl?en ch?ipky tm, e pacientovi nao?kujeme dm?jov mor. *Trumpovy tweety: Perfektn? proveden dery z tto noci. D?kuji Francii a Spojenmu krlovstv za jejich moudrost a slu jejich vojsk. Nemohlo to mt ani lep vsledky. Mise spln?na! Jsem tak hrd na nae asn vojky, kte? brzy budou, jakmile se utrat ty u ?dn? schvlen miliardy, t?mi nejlepmi, jak nae zem? kdy m?la. Nic a nikdo by k tomu nemohl mt tak blzko! *P?iprav se Rusko. Protoe rakety p?ijdou: krsn, nov a inteligentn. Rusko, p?iprav se, protoe p?ilet, budou krsn, nov a sofistikovan. *Ladislav k: P?i tom skre se zd, e americk rakety byly krsn a chytr asi jako Donald Trump a Theresa Mayov. *Oficiln mluv? Pentagonu Dana Whiteov v pr?b?hu briefingu ujistila, e prakticky vechny rakety pozemn dislokace byly vyst?eleny vldnmi vojsky a pot, co Ameri?an zashli cl. Ruskem vyroben systmy protivzdun obrany byly naprosto neefektivn, podotkla Whiteov. *Jan Schneider: Vztah koalice veho schopnch k mezinrodnmu prvu lze p?irovnat k hypotetickmu p?padu, kdy by byl Stropnick oso?en, e je nsiln deviant. Ti, co by jej oso?ili, by sice volali po nleitm vyet?en, ale pro p?pad, aby nebyli povaovni za spolupachatele dalch p?padnch Stropnickho zlo?in?, by ne?ekali na soud a vykastrovali by ho a po n?jak dob? by se zjistilo, e vlastn? Stropnick takto znm byl, ale z n?jakch filmovch rol. sorry, jako, Martine. *Bylo by zajmav dozv?d?t se, kde se Bar Asad t sv zv?eckosti nau?il. P?i studich na anglickch kolch nebo od sv anglick manelky? Americk prezident se asi p?li ?asto dv na americk filmy, kter jsou ?asto vce ne brutln a zv?eckosti je v nich poehnan?. Ale velk a prvn Ameri?an Bara Asada u soudil a odsoudil, a tak nezbv ne jej popravit. Jak je i ve Spojench sttech zvykem, ?k Zbo?il. *Tom Zdechovsk: Rusko zato?ilo na Ukrajin? tak bez souhlasu Rady bezpe?nosti OSN. *Carl Bildt: Dky sou?asnosti ur?ovan zu?ivm Donaldem Trumpem, revizionistou Vladimirem Putinem a bezuzdnmi ambicemi ?nskho v?dce Si ?in-pchinga se sv?tov po?dek stal problematickm, disfunk?nm a nebezpe?nm. Jak jsme mohli k tomu stavu dosp?t? Jak se s tmto vypo?dat? *Nalhn americk administrativy na zven vdaj? na zbrojen toti vyvolv pocit, e NATO je spe ne obrannou alianc spot?ebitelskm klubem zam??enm na odbyt americkho zbrojnho pr?myslu, ?k pro ParlamentnListy.cz Marek Kyncl. Srovnme-li nap?. rove? propagandistick akce pouit jako zminka k napaden Srie s propagandistickou akc nacistickho N?mecka, je byla vyuita k zahjen druh sv?tov vlky (napaden na rozhlasovou stanici v Gliwice), vidme, e sou?asn propagandist nejsou ochotni vynaloit odpovdajc technick a finan?n prost?edky dokonce ani na fabrikovn profesionln? zpracovan dezinformace. Obnoven rovnovhy sil mezi Vchodem a Zpadem ns samo o sob? nespas, nicmn? nm d alespo? monost uchrnit vlastn hodnoty, pokud sami budeme chtt. V opa?nm p?pad? se n nrod stane ob?t socilnch a geopolitickch experiment?, proti kterm by nacistick zlo?iny mohly bt nevinnou d?tskou hrou, uzavr Kyncl. *Putin v telefonick rozhovoru upozornil izraelskho premira Netanyahua, aby se vyhnul akcm, kter by destabilizovaly suverenitu Srie a vldu Asada. Rusk prezident zd?raznil: Neprovd?jte u dn kroky, kter by ns donutily ?init dramatick rozhodnut. *Tereza Spencerov: Sou?asn? podle veho ale ije i varianta, podle n americk oddly v Srii z?stanou, pokud si to pr Sadov zaplat. Nicmn?, to mi p?ipad hodn? divn: Americk armda v oldu tm?skch Sad?? Americk armda k pronajmut? A co kdyby ?na Sady p?eplatila? Nebo dokonce Rusov!? *Ivo ebestk v?lnku Je nutn vst loajalitu a za hranice spolupachatelstv? Zpad usiluje o zaveden demokracie vude na sv?t? a m na srdci zvyujc se ivotn rove? obyvatelstva planety a jeho politick a ob?ansk prva. Vzhledem k tomu, e Zpad m takto ulechtil cl, a on sm o sob? je vzorem prva a demokracie, je tak oprvn?n trestat kadho, kdo t?mto jeho mysl?m p?ek. A to i sankcemi ?i vlkou. Pokud by toto tvrzen bylo pravdiv, pak by bylo mono akceptovat zpadn mocnosti jako nositele pokroku, pro n? je vlka jen prost?edkem nevyhnuteln opravy sv?ta a existen?nch podmnek pro jeho obyvatele, tedy nutnm zlem, nebo? ony ve skute?nosti sm??uj k v??nmu mru. Pokud by skute?n? zpadn mocnosti sledovaly cle, kter hlsaj, pak by bylo pro ?eskou republiku velkou ct bt ?lenem NATO a podporovat i takov akce, ke kterm by zpadn mocnosti shly individuln?, mimo rmec Aliance. Ob?an ?esk republiky by takto v?d?li, e stoj na stran? mru, pokroku, bezpe?, p?edevm pak prva, spravedlnosti a pravdy. Jenome prv? zde jsme u jdra problmu a to p?mo v bod? zvratu. Zpadn mocnosti toti nesleduj cle, kter deklaruj. Jejich cl je toho druhu, e kdyby byl obecn? znm, tak by se v?tina oby?ejnch a normlnch lid ctila velmi znechucena. Mlokdo z obyvatel evropskch zem, a jist? asi jen mlokter Severoameri?an, by toti poci?oval jako svoji ob?anskou, lidskou a mravn povinnost bojovat, ba dokonce prolvat krev, za jet? v?t zisky velkch nadnrodnch korporac a za nep?edstaviteln? vysok zisky vojenskopr?myslovch komplex? v USA a v zpadn Evrop?. P?edstavovat si, e poddan n?kde v podzm? nesn o ni?em vce ne o tom, aby pan hrab? ?i vvoda jet? vce roz?ili sv statky, polnosti a lesy a jet? zvili na n?j uvalen feudln dvky. *Zd se velmi pravd?podobn, e jedna tlupa neandrtlc? napadla tlupu druhou s docela transparentnmi mysly, kter nepot?ebovala ukrt za sv hodnoty. Jejm clem bylo jednodue vyhnat druhou tlupu z zem, na kterm rostlo vce lesnch plod? a od ?eky, ke kter chodilo vce zv??e pt vodu. Takt hodlal jist? to?nk ukrst prchajcmu nep?teli jeho eny. to?c neandrtlec-f jist? neroztruboval po lese a po stepi, e nese p?epaden tlup? pln ranec hodnot Na tomto prastarm zkladnm ko?istnickm principu agres se toho za destky tiscilet a mnoho nezm?nilo. Jenome modern kulturn a civilizovan ?lov?k odmt sd?lit sv?tu, e jedn z primitivnch p??in. e si prost? chce p?ivlastnit n?co, co mu nepat?. P?eje si proto namluvit ostatnm (ale i sob? sammu), e jeho motivem jsou vy hodnoty a e on z?stv kulturnm a civilizovanm i tehdy, kdy se chov jako primitiv. *Opustit NATO nen mon, by? by to bylo velmi ?estn ?een. Nen mon opustit spojenectv se zpadnmi mocnostmi, nebo? by to jednak nep?ipustily a pak by pro zemi nezbylo ne se postavit na stranu jejich nep?tel. Zv?t? neutrality nen v geografickm prostoru ?ech, Moravy a Slezska mon. Nezbv tedy, ne se spolu s dalmi zem?mi, kter se rovn? necht?j podlet na prom?n? Zem? ve skute?n? velice nebezpe?n msto ve Vesmru, pout?t stle znovu do nesmrn? obtnho zpasu s drtivou moc nadnrodnch korporac a vojenskopr?myslovch komplex?, kter tuto Alianci ovld, a snait se nap?t ve sv?t? spe zmr?ovat ne zvyovat a hrozby vlek oddalovat ne je urychlovat. *Saker: Dovolte mi, abych vm poloil jednu otzku: co bylo hlavnm rysem britsk politiky v??i Evrop?, ?ekn?me nap?klad od st?edov?ku? Pravda je takov, vdy se jednalo o zaehnut vlek v Evrop?. A myslte si, e tentokrt je to jin? Myslte si, e pou?ka nejlep prediktor budoucho chovn je minul chovn se na Spojen krlovstv nevztahuje?! Jist?, londnsk City m spoustu d?vod? pro to, aby Rusko zmizlo a bylo zticha. Gavin Williamson, nasldl hoch pov??en obranou Spojenho krlovstv, se p?ece elegantn? vyjd?il, e Rusko by m?lo padat a sklapnout pusu. Vskutku hezk. Dovolte mi dodat, e nic takovho se nestane! Britannia se zm?n na hromadu radioaktivnho popela dvno p?ed tm, ne Rusko padne a odml? se. Takov je prost? realita. *Viktor Orbn: Takov Afrika bude ?elit dv?ma monm scn??m svho vvoje. V tom jednom bude schopna zopakovat spektakulrn sp?ch Asie, kde nap?klad ?na, Indie, Indonsie a Vietnam ohromily sv?t. Vechny tyto zem? - kad svm vlastnm zp?sobem, ale vechny bleskovou rychlost - se dokzaly vymanit z chudoby, nastavit sv ekonomiky na cestu r?stu a ji brzy p?evezmou vedouc lohu ve sv?tov ekonomice. Druh mon scn? nastane ve chvli, kdy Afrika nebude schopna nastoupit na cestu asijskho rozvoje a vytv?et slun podmnky pro ivot sv mlad generace. Pokud by tto mase n?kolika set milion? mladch lid bylo umon?no vydat se na cestu na sever, pak se Evropa brzy ocitne pod hrozivm tlakem. Budou-li v?ci pokra?ovat tmto zp?sobem, nae kultura, nae identita a nae nrody, tak, jak je znme, p?estanou existovat. Nae nejhor no?n m?ra se stane realitou. Zpad padne, protoe Evropa bude obsazena, ani by si to sama uv?domovala. Bude to znamenat ospravedln?n nzor? t?ch z ns, kte? si mysl, e civilizace nejsou zabjeny, ale e pchaj sebevrady samy? Znamen to toti, e islmsk civilizace - kter vdy vid?la sv posln v p?em?n? Evropy na to, co nazv pravou vrou - bude klepat na dve?e st?edn Evropy nejen z jihu, ale tak ze zpadu. Jakkoli se to zd absurdn, situace je takov, e nebezpe? nm dnes hroz ze Zpadu. P?ichz k nm od politik? v Bruselu, Berln? a Pa?i. Cht?j, abychom p?ijali jejich politiku: politiku, kter z jejich stt? vytvo?ila imigrantsk zem? a kter otev?ela cestu k padku k?es?ansk kultury a expanzi islmu. *Blaha: Vyvolvat protirusk nlady je jen a pouze v zjmu lid, kte? si p?ej nvrat ke studen vlce, dalmu masivnmu zbrojen a sjednocovn nroda ve jmnu nenvisti v??i Rusku. Zpad k takovmu jednn vede jen strach, e Rusko s ?nou vytvo? mocenskou protivhu Zpadu, dky ?emu poklesne vliv USA ve sv?t?. *Americk prezident Donald Trump b?hem ob?du s hlavami pobaltskch zem prohlsil, e dobr vztahy s Ruskem necht?j jenom blbci, uvd list The Independent. Kdybychom lpe komunikovali s Ruskem, byla by to dobr v?c, ne zl," ?ekl Trump b?hem ob?du s ldry pobaltskch stt?. A skoro vichni s tm souhlas, krom? moc blbch lid." *Jak ?ekl Dick Cheney: Nevyjednvme se zlem. Porazme ho. *Rozhodnut proto le zde, na vchod?; zde mus bt rusk nep?tel, tento lid, dosahujc po?tu dv? st? milion? Rus?, zni?en na bojiti, jeden ?lov?k po druhm, a mus vykrvcet k smrti. (Heinrich Himmler, ?sk v?dce SS) *Mirko Raduevi?: Kdy francouzsk osvceneck filosof Voltaire prohlsil, e Svat ?e ?msk nebyla ani svat ani ?msk a nebyla ani ? civilizace, m?eme brt za osvceneck nzor vrok, e liberln sv?tov ?d ji nen ani liberln ani sv?tov, nato aby byl ?dem. *P?edseda americk Sn?movny reprezentant? Paul Ryan minul tden v Parlamentu poznamenal, e ?esko-americk spojenectv je pevn a takov i z?stane. S poslanci se rozlou?il s tm, e Amerika tu s vmi byla poslednch sto let. Budeme s vmi i dalch sto let. Budeme s vmi vdy a stle. *Rd bych ?ten??m p?ipomn?l vrok Ronalda Reagana. ?ekl ho v rmci zkouky mikrofonu. Ale ?ekl. Schvln?? P?e?eknut? Freudismus? ?i se zapomn?l a d?l pravdu? Ronald Reagan: Moji draz Ameri?an, jsem pot?en, e vm mohu oznmit, e jsem dnes podepsal zkon, kter postav Rusko jednou provdy mimo zkon. Za?neme s bombardovnm za 5 minut. *Nem?la by EU t?m Ma?ar?m kone?n? zatrhnout jakkoliv hlasovn a dosadit tam ?skho protektora? Vdy? ten jejich Orbn se stal pro Zpad nebezpe?nou hrozbou, jak napsal Washington Post, zareagoval Macek. *Vasilij Nebenzja: Nikdo nezplnomocnil zpadn ldry, aby p?evzali lohu sv?tovch policajt?. Vude, kam jste p?ili, jste p?inesli chaos, kter tam po vs z?stal. V kaln vod? se pokoute lovit ryby. Chpete, do jak nebezpe?nho bodu jste p?ivedli sv?t? *Marek Kyncl: USA pot?ebuj Rusko dostat do pod?zen role za kadou cenu, protoe v p?pad?, pokud to Rusko ustoj, m?e se zhroutit cel po?dek dnenho sv?ta, dominance USA a americkho dolaru jako sv?tov m?ny. D?sledky mohou bt nep?edstaviteln. Ani Rusko vak dnes nem kam ustupovat, protoe Vladimir Putin si je v?dom, e prohra v libovolnm z rozehranch konflikt? (Srie, Ukrajina) m?e znamenat konec stvajcho systmu a nejsp i rozpad sttu. Toho si bylo, na podv?dom rovni, v?domo i rusk obyvatelstvo p?i nedvnch volbch, ve kterch Putin s p?evahou 76 procent zvt?zil. Vladimir Putin se otev?enmu konfliktu vyhb podobn?, jako se SSSR vyhbal konfliktu s hitlerovskm N?meckem do roku 1941. *Trump se op?el i do svho p?edch?dce v Blm dom?. Podle n?j kdyby Barack Obama konal, zv?e Asad u by bylo minulost. Divadeln vstup nebo snaha zskat politick body? Oskar Krej?: To u Trumpa nikdy nevme. Podobn divok prohlen m?l i u Kim ?ong-una a jindy ho rd vid. Trump je ?lov?k, kter nev slova tak, jak jsme zvykl, pokud jde o mezinrodn politiku. Pro n?j je politika zvltn prost?ed byznysu. Spojen stty se po takovch prohlench stvaj nev?rohodnm partnerem, a to pro jakoukoli dohodu ekonomickou, politickou i vojenskou. *Izrael je v naprost idyle se sv?tovm centrem salafismu v Sadsk Arbii. *Martin Koller: J bych p?ipomn?l to, e v p?edlistopadovm obdob komunistick propaganda psala o vlkch a americk agresi pod vlajkou dolaru. J jsem tomu tehdy nev??il. Dneska tomu u bohuel na zklad? praktickch zkuenost v??m. *Amerika v nejlpe, jak by se zem?koule m?la ot?et. *Kdy budou Islmsk stt a AlKajda p?izvny do NATO? U je stejn? podporujeme - i vojensky, tak co? *P?ed 100 lety 14 stt? intervenovalo vojensky do Ruska. Snad maj rozum a nepokus se o reprzu. *P?estoe se vlky v sou?asn dob? vedou zp?soby, kter se od dob minulch li, nem?li bychom zapomnat ani na to, e za dobrodrustvm se do r?znch zem vydvaj lid s pasy ?R, kte? cht?j pomhat, ale i chrnit. ?asto dokonce i tam, kde o to nikdo nestoj. silm brutlnch st?edov?kch dobyvatel?. Dokonce nejen ve jmnu dobra a k?e, ale bezostyn? a na rozkaz bankovnho sv?ta, kter se za to u ani nestyd, kon? koment? Zden?k Zbo?il. *Rostislav I?enko poznamenal, e spojenc? maj USA pro sv cle na Blzkm vchod? ?dov? mn?. Nebohho Husajna se vypravilo zabt mlem 30 stt?, ale proti Asadovi - t?i. *Slovo dostala tak levicov ekonomka Ilona vihlkov, kter zd?raznila, e neustle rostou zbrojn vdaje ve v?e, e se prozbrojme a probombardujeme k mru, ale to p?ece nen mon. *Informa?n vlka, kterou pr dnes provme, m i sv generly. Stropnick si zkusil i roli marlka, kdy dirigoval novin?e do toku proti pravd?, uvedla spisovatelka Prochzkov. *Evropsk unie nyn disponuje v?t a opresvn?j byrokraci ne bval Sov?tsk svaz. *Valentin Katasonov: Vechny komoditn trhy ve sv?t? jsou p?esycen, globalizace obchodu se bl khranici. Nadle je mon? p?erozd?lit trhy jen silou. *Jan Keller: Globalizace osvobodila velk koncerny od ohled? na nrodn stty. P?echod kapitalismu z pr?myslov fze do fze finan?n pod?dil produktivn kapitl kapitlu spekulativnmu. Na obou t?chto procesech ur?it ?st obyvatelstva vyd?lala, v?tina je jimi vak ohroovna. *O. Krej?: D?jiny nemme soudit, d?jinm se mme snait porozum?t. Bez usp?chan stalinsk industrializace by nebylo vt?zstv ve sv?tov vlce adnen monosti kritizovat Stalina by se nedoili Slovan, id, Romov Obraz Stachanova nahradil Ba?a, Fu?ka vyst?dali brat?i Manov. Hlavu ale zvedaj tak neonacist. To nen jen d?sledek rozpadu spole?enskov?dnho vzd?ln ?iprodukt ideologickch komplex? provozovatel? hlavnch mdi. Nen nhoda, e jak na Slovensku, tak iv?esku je to pravice, kter doke svolvat velk manifestace. *Zde bych p?ipomn?l, e americk a britsk bombardovac letectvo pobilo na naem zem kolem 10000 lid (po?et ran?nch a invalid? nen up?esn?n), p?edevm vletech 1944 a 1945, co je vc mrtvch, ne v?eskoslovenskm odboji na vech frontch druh sv?tov vlky, nebo vdob? heydrichidy. Zatmco na komunistickm sjezdu pravd?podobn? nesed?l ani jeden vrah, mnoz ze sou?asnch demokratickch vrah? z takzvanho Zpadu, p?padn? zBalknu a islmskch zem si ij a nikdo proti nim nedemonstruje. *Kalifornie, jej ulice jsou podle slov jedn z Allenovch postav tak ?ist proto, e vechen odpad vyhazuj do hollywoodskch film?. Woody Allen je tu pro vs, nro?n divci, my "normln" se mu na hony vyhbme. "Zlo?iny a poklesky" nijak nevybo?uj z tvorby slavnho reisra a scnristy. Nudn typy en-uvan?n, nesympatick intelektulky-jakoby strojem ?asu p?enesen ze sou?asnosti do roku 1989. A musk role darmo mluvit ?melci, co bzu?, ale pchnou (si) 1x za rok. A tak jedin, co mi utkv?lo v pam?ti je nezapomenuteln hlka: "Naposled jsem byl v ensk, kdy jsem navtvil sochu Svobody." *Vladimr Franta: Lyndon Johnson ?ekl svmu manaerovi kampan?, aby spustil masivn fmu o dlouholetm zvyku svho oponenta uvat si styk sjeho (oponentovmi) vlastnmi svin?mi ze dvorku. Propna, nem?e nm projt nazvat ho (oponenta) *katrem prasat', protestoval manar kampan?. Nikdo nm to nebude v??it. To vm, odv?til Johnson. Ale a? to ten zk*rv*syn zkus pop?t. *Kdy m krva p?t telat, prvn je pravda, ostatn jsou kachny. *Rusov lou jinak ne Zpad. Rusov ob?as n?co ne?eknou. Ameri?an si vyml realitu od zkladu. P?iznm se, e sv znm jako rusista tvu, kdy tvrdm, e Rusov nai zemi sice 20 let okupovali, avak nesvrhvali na nae m?sta bomby jako Ameri?an. Ti shodili bomby na konci 2. sv?tov vlky minimln? na 13 naich nejv?tch m?st v?etn? Prahy (ztrty na ivotech se plhaly do tisc?). Rusov nerozpraovali nad naimi lesy agresivn defolianty, ani znebes na ns nelili tekut fosfor, ani napalm, ani na ns neshazovali munici obsahujc ochuzen uran. *Paul Craig Roberts z interview pro Herland Report: Kdyby se Rusko a ?na spojily v navzjem spolupracujc ekonomick celek, od Evropy a USA odd?len, zaznamenalo by Rusko na Vchod? nesmrn r?st moci, zatmco pro moc zpadn by to p?edstavovalo totln kolaps. Bylo by to cosi jako sv?tov revoluce a byla by to t posledn v?c, po kter by touily zpadn banky, jejich hlavn funkc je expandovat zpadn finan?n hegemonii do celho sv?ta. *Herec Pavel Nov: M?j d?da a m?j otec mi ?kvali, e komunista a Rus le, i kdy mluv pravdu. Uv?domte si, e cel bolevick p?evrat byla vzpoura neschopnch. Kdo zakldal drustva? Nethla, kter nic nedokzala a jenom kradla! J jsem si kdysi - protoe se to furt omlalo - p?e?etl cel Kapitl. To je takov sn?ka v?c! A vechny jsou od n?koho jinho, jen ne od Marxe. On byl normln vykrada?, dokonce nevymyslel ani to pov?stn Prolet?i vech zem, spojte se! M?l prachy od Engelse, co byl kluk z bohat rodiny, je vlastnila tovrny, a tak ho mohl financovat, jinak by nem?l co jst. Marx byl bez n?j nethlo prvn t?dy! Navzdory tomu byl Karel Marx v britsk anket? BBC vyhlen nejvznamn?jm myslitelem celho minulho tiscilet! Ano, ti co mysl stejn? jako on, tak ho maj za myslitele. Jako Vladimr Ilji? - to je stejn myslitel. Sociln? spravedliv spole?nost fungovala mon tak za Reagana v USA a za Margaret Thatcherov v Britnii. *Tom Cikrt: Na u?en Marxe j osobn? neshledvm nic, co by m?lo oslovovat budouc generace, je to u?en s chybou ve svm genetickm kdu, kter je neopraviteln a nebezpe?n. Dokud je spole?nost svobodn, je mon rozma?ilost socialist? napravit pravicovou odpov?dnost. Marx: Teprve a velk sociln revoluce ovldne vymoenosti buroazn epochy, sv?tov trh a modern vrobn sly, a pod?d je spole?n kontrole nejpokro?ilejch nrod?, teprve pak se p?estane lidsk pokrok podobat onomu odpornmu pohanskmu b?ku, kter necht?l pt nektar jinak ne z lebek zavrad?nch. *Tereza Spencerov: N?kdej afghnsk prezident Hamd Karz, kterho si do ?ela loutkov vldy dosadily samotn USA, nyn vin ty sam USA, e zhoruj bezpe?nostn situaci v jeho zemi a jsou hlavn p??inou celkov destabilizace. A mimochodem, ?esk republika coby spolehliv a solidrn spojenec tam celou dobu vysl vojky, aby aby co? Vme vlastn? jet? pro?? Nebo jedeme jen z jaksi poslun setrva?nosti? *Pavel Jan?ko: Povaovat ?ast na zahrani?nch misch, zejmna tedy na americk okupaci Afghnistnu, za prvek boje proti islmskmu terorismu, je v?c z kategorie komickch vstup? na n?jak poklesl estrd?. Pan prezident by se m?l zamyslet mon sp nad tm, jak hodnotit obdob po listopadu 1989. J vidm ?ty?icet let socialismu v tto zemi jako epochu, kde se kone?n? reln? pracovalo na tom, aby lid neupadali do past chudoby, aby nemusely ?eit zkladn existen?n problmy, aby tedy mohli t skute?n? d?stojn?. V tomto ohledu byly sliby komunist? skute?n? pln?ny. Ano, hospod?sk mechanismus nebyl jet? dostate?n? propracovn ve smyslu v?tho d?razu na inovace a intenzivn rozvoj, ale v kadm p?pad? se ekonomick vsledky skute?n dostvaly k jejich tv?rc?m a znamenaly zlepen jejich ivota, zatmco v dnenm kapitalismu se inova?n a konkuren?n aktivity mohou snadno proti jejich tv?rc?m obrtit, protoe jejich vsledky se p?ivlast?uj tuzemt, a hlavn? zahrani?n velkokapitalist. *Vt Klma: Jsme kolonie a jako takov si budoucnost neur?ujeme. *M?ete samoz?ejm? tuto spodinu odepsat a bagatelizovat. Jene tihle lid maj tak volebn prvo a hroz, e uvrhnou ?eskou republiku do katastrofy, varuje Jan ?ulk a vyzv k celonrodn diskusi, co s touto spodinou, bohuel disponujc volebnm prvem, d?lat. *Romov ij pohodln? i bez prce. Jsou toti pr?b?n? odkod?ovni za to, e p?ed rokem 1989 do prce chodit museli. *Mylenka, e stt rodinu nahrad, toti v?bec nen nov. Je to ji vce ne 2400 let, co ?eck filozof Platn p?iel se stejnm npadem. Podle n?j by hned po narozen m?lo bt dt? matce odebrno a p?edno sttnm jeslm. Matka by do jesl sm?la chodit dt? kojit, ale nikdy by se nedozv?d?la, kter dt? je jej. Dt? by zrove? nikdy nev?d?lo, kdo je jeho rodi?. Dt? by se ke vem starm lidem chovalo jako ke svm rodi??m a ke stejn? starm lidem jako k sestrm a bratr?m. Jen tak by se d?ti zbavily svch soukromch zjm? a hjily spole?n zjmy sttu. Lska a manelstv podle Platna jen odvd lidi od prce a obchodu a nem v modern spole?nosti co d?lat. Lid maj mt paraleln, nezvisl a do?asn vztahy. *Ve vysp?l demokracii plat, co ?k Karel Infeld Prche?sk v Zskoku: "J pn ty pn, ale kdo m pe?auze je jet? v?t pn." *Ivo ebestk: Mainstreamov mdia by m?la mt povinnost uvd?t u svch produkt? varovn ministra kultury, kter by mohlo znt asi takto: Informace nmi zprost?edkovan, nemus odpovdat pravd?. Anebo Ministr kultury varuje: Nadm?rn sledovn naeho zpravodajstv a koment?? m?e pokodit vae zdrav! *Karel Marx byl p?esv?d?en otom, e nboenstv je opium lidstva, ale nai modern kapitalist pomohli vynalzt mnohem lep opium - sociln mdia. *Pokud by Babi zskal vnitro, tak si instaluje svho policejnho prezidenta a fa Sluby kriminln policie a vyet?ovn a pak p?ijde vlna zatkn jak za Heydricha, *Vladimr Franta: kdy nap?klad inscenuj On?gina, vykldaj si titulnho hrdinu a jeho p?tele Lenskho jako homosexuly. Protoe jin blzk vztah mezi mui si nedovedou p?edstavit A r?zn tv?rci se obvykle ospravedl?uj tm argumentem, e to ve d?laj pro divky, kte? se pr jinak nedokou identifikovat se starm textem a pro n? je tud t?eba najt ?iteln?j ekvivalenty v na realit?. Ale je tomu tak? P?ipome?me si, e pro socialistick divky se tak nachzely ?iteln?j socialistick ekvivalenty, kter ud?laly z Hamleta pokrokovho aktivistu a z Anny Kareninov ob?? t?dnho egoismu *Martin Koller: M?eme bez nadszky konstatovat, e bolo?sk systm kolstv, kter byl vEU zaveden roku 1998 na zklad? spoluprce N?mecka, Itlie, Francie a Velk Britnie sclem transformovat evropsk kolstv do americk podoby, p?inesl ovoce. Kdy se kn?mu p?idaj inkluze a multikulturalismus, o vsledek je postarno. Nelze se divit, e vsledky evropskho kolstv se stle vce propadaj, zvlt? ve velkch m?stech, p?edevm ve srovnn sasijskmi zem?mi, zato se p?ibliuj africk rovni. Realitou ponen v?tiny obyvatel Evropy je stockholmsk syndrom ob?ti milujc svoje nosce ?i otroka radostn? si natahujcho okovy a p?jcho du na radost. *Jist?, ten kdo m pov?dom o tom, e SPD je faistick strana a nezabrn tomu, ?i nepod trestn oznmen, stv se podle 23 trestnho zkona spolupachatelem. Trestn sazba je zde tum od dvou let. *Michal Rollo: St?ejn vrazy jako "vlda" ?i "premir" se v ?etin? nedaj ?ci jednm slovem. Zsadn? souslovm. Take vlda se ?esky zsadn? ?k "vlda v demisi" a pro nejvyho vldnho p?edstavitele m ?etina sloen vraz "trestn? sthan premir". Co tak ud?lovat tituly jako "dosud nesthan politik". ?i "dosud nesthan poslanec". Anebo "dosud nesthan sentor". "Dosud nesthan bank?" by mohl bt tak hezkm ocen?nm. Mnohm zaslouilm koryfej?m na scny by takov titul ur?it? sluel. A ve spojen s konkrtnmi jmny by mohla vzniknout souslov, kter by nm mohl zvid?t sv?t. Za?t by se mon dalo abecedn? Kdy u mme t?ch sto let republiky. *Ve v?ku 86 let zem?el ve Spojench sttech Milo Zeman, Milo Forman, omlouvm se," zazn?lo ve zprvch ?eskho rozhlasu Plus 14. dubna o p?l ?tvrt odpoledne. *Je to dobr ?lnek, p?edevm tm, e bez ohledu na mal rozsah p?edstavuje celou encyklopedii chyb. *Americk velvyslanec Stephen B. King v Praze vystoupil v CEVRO Institutu s projevem na tma ?esko-americk vztahy - dalch sto let prv? za?n. Akci moderoval exministr Alexandr Vondra. Mluvil o transatlantickm poutu v naich srdcch. Pot promluvil americk velvyslanec Stephen B. King. Ameri?an dle n?j pomohli obnovit ekonomiku a demokracii v ?R finan?n pomoc prost?ednictvm US Aid ?i podpo?ili vstup ?R do NATO. Nae nrody maj dle n?j p?telsk vztahy, protoe sdlej stejn hodnoty svobody, demokracie a lidskch prv. Ameri?an pomohli v ?R vytvo?it tisce pracovnch mst. tok na USA je tokem na ?eskou republiku a tok na ?eskou republiku je tokem na USA. Vydan Jevgenij Nikulin zp?sobil velkm firmm v Silicon Valley kody za miliony dolar?. V tto otzce se dle Kinga se Zemanem shodli, e se na n neshodnou. Vondra v reakci na King?v proslov ?ekl, e lo o velkolepou ?e?. Po zvolen Trumpa se pr Vondra bl, e pokud Putin d Trumpovi lep nabdku, tak ten ns pr prod. Podle Vondry nesm bt na naem zem vakuum, kter by Rusov vyuili, ale s Ruskem se mluvit mus. Dle Kinga USA cht?j sout?it s Ruskem v ekonomice, ale ne na vojenskm poli. Zvt?zili bychom, ale za velkou cenu. (Zbv jet? dodat: S USA na v??n ?asy a nikdy jinak!) *** Vyzobno zweb? za kv?ten 2018 *Trump se mus nau?it, e nejd?v se d?laj domc koly a pak se p?eml o Nobelov? cen?. P?kn? v tomto po?ad a ne obrcen?. Trump si ovem myslel, e takov Nobelova cena je od n?j vzdlena jen jeden mal pokec. P?i otzce, zda si ji zaslou, ?ekl, e vichni si to mysl, ale j bych to nikdy ne?ekl. *O. Krej?: Mezi nmi, kdy mohli dostat Nobelovu cenu mru Theodore Roosevelt a Barack Obama, klidn? ji m?e dostat i Donald Trump. *Vynakldme na nae ozbrojen sly vce, ne deseti zem za nmi dohromady, chlubil se v roce 2014 Barack Obama, nositel Nobelovy ceny mru. *Bolton?v vrok z roku 2000: Kdyby se m?la nov?, spravedliv? sestavit Rada bezpe?nosti OSN, musela by mt jen jednoho stlho ?lena, tedy USA. Protoe to odr skute?n rozloen sil ve sv?t?, uvedl tehdy Bolton. *Prezident G. W. Bush v roce 2002: Dote? psali d?jiny jin. Od nyn?jka je budeme pst my. *Bollyn v tu dobu v??il, e Trump se bude snait o proet?en 9/11, kter bylo prohleno za vle?n akt, a nebylo proto et?eno jako kriminln ?in. Dnes u v to asi nev?? nikdo. *Nemohou zastavit vyet?ovn, protoe jinak Hillary, Obama, Kerry, Jarrett, vichni p?jdou do v?zen. Mueller nen zvltn prokurtor, ale brank?", kter brn poznn pravdy. Mueller se nezastav, protoe jinak se cel d?m z karet" zhrout, Obama spolu s Clintonovou p?jdou do v?zen a pln mra jejich zlo?in? proti lidem se stane znmou. *Trump si vyloil roli USA jako roli zem?, kter si v podstat? m?e d?lat, co se j zlb - ostatn? zbra?ov arzenl na to m dosta?ujc. A jinak plat, e prezidentsk twitterov ?et snese prost? vechno. *Trump upozornil, e se zruenm sch?zky sv?t p?iel o obrovskou p?leitost pro trvajc mr a dodal, e zatmco v Severn Koreji mluv o jejich jadernm arzenlu, americk jadern zbran? jsou natolik obrovsk a siln, e se modlm k Bohu, aby nikdy nemusely bt pouity. Velice jsem se t?il na to, e tam s vmi budu. Je smutn, e na zklad? obrovskho hn?vu a otev?enho nep?telstv, kter se objevily ve vaem poslednm prohlen, mm pocit, e v tuto chvli nen vhodn uskute?nit toto dlouho plnovan setkn. *Co kdy mu Kim ?ekne: Z?ci se zbran hromadnho ni?en? OK, ale a po vs a po Izraeli... Po?d plat, kdo nen p?ipraven, ten je p?epaden. *To, ?i sa USA s nami stretn v rokovacej miestnosti alebo v rozhodujcom boji s jadrovmi zbra?ami, plne zvis od rozhodnutia a sprvania Spojench ttov, uviedla nmestn?ka, ktorej vroky priniesla severokrejsk ttna tla?ov agentra KCNA. ?che Son-hui reagovala na Penceove pondelkov vyjadrenia v interview pre televziu Fox News, ktor tto diplomatka ozna?ila za primitvne a hlpe. Pence pre Fox News povedal, e situcia v Severnej Krei sa skon? podobne ako v Lbyi, ak Kim ?ong-un neuzavrie dohodu. A varoval Kima, aby sa s Trumpom nezahrval. Diplomatka nsledne uviedla, e nedoke potla?i? prekvapenie, e tak primitvne a hlpe vroky vychdzaj z st americkho viceprezidenta. *USA m?ly roku 1967 na zem Jin Koreje 950 jadernch nlo. *Trump na adresu Japonska a Jin Koreje ?ekl, e ob? zem? by m?ly zvit zskn jadernch zbran a e k tomu nakonec tak jako tak stejn? dojde. *Jan Schneider: Jadern velmoci se zaklnaj i rovnost lid a stt? a prv a veli?eho, ale samy se nikoho neptaly, zdali se mohou jadern? vyzbrojit. Prost? to ud?laly a te? se hrozn? roz?iluj, kdy chce n?kdo ud?lat tot, ano, a znovu se zaklnaj, nap?klad sv?tovm mrem. Jenome tm, kter je vjejich reii, co se vak celmu sv?tu u za?alo zajdat, a kdyby jen to, lid ho maj pln zuby. A tak se jadern? vyzbrojila i Severn Korea, a dob?e ud?lala, protoe prezident Spojench stt? najednou zkrotl, i kdy p?edtm ?dil jak trotl. Ty dva kr??ky p?es 38. rovnob?ku z?ejm? znamenaly v?t krok pro lidstvo ne to poskakovn po M?sci. *A tak nyn novope?en americk ministr zahrani? Mike Pompeo vrazn? p?itla?il na pilu a vydal prohlen, e rn je aktivn? zapojen do atenttnickch operac v srdci Evropy. O?ividn? se pokou donutit EU, aby p?estala blbnout a poslun? vypov?d?la dohodu s rnem, na stran? druh tm tu samou Evropu zasko?il, protoe o ni?em takovm tu nem?l nikdo ani tuen, poznamenala k tomu Spencerov. *8. kv?tna se americk prezident Donald Trump rozhodl odstoupit od spole?nho komplexnho ak?nho plnu o rnskm jadernm programu. rnsk parlament uvedl, e takov rozhodnut americkho v?dce sv?d? o jeho absenci mentlnch schopnost". *O. Krej?: Smlouvu o ne?en jadernch zbran podepsalo ?i ratifikovalo 191 stt?. rn to ud?lal, Izrael to neud?lal. Izrael smlouvu o ne?en jadernch zbran nepodepsal. Krom? Izraele tak neu?inily jet? Pkistn, Indie, Jin Sdn Zvltn je Severn Korea, kter podepsala, a pak v roce 2003 od tto smlouvy odstoupila. Hra na vyvolen nrod je stran? nebezpe?n. Ten, kdo je ur?en k tomu, aby kontroloval pln?n smlouvy o ne?en jadernch zbran je Mezinrodn agentura pro atomovou energii, nikoli Mosad, nikoli Netanjahu, nikoli USA. *Davd Zarf: Diplomacie nikdy neumr, ale to neznamen, e vdiplomacii existuje jen jedin cesta a e ta mus vst p?es Spojen stty. *Juncker tak prohlsil, e Amerika u nechce spolupracovat s ostatnmi ?stmi sv?ta a odvrt se od p?telskch vztah? se zu?ivost, kter m?e Evropu jen p?ekvapit. Podle Junckera se dnes evropsk sly sna tuto dohodu zachrnit a EU mus p?evzt roli USA. Z tohoto pohledu musme nahradit USA, kter jako mezinrodn herec ztratily svou slu, a proto vhledov? i vliv, dodal. Washington ztratil slu a vliv v dlouhodobm horizontu, a proto mus Evropa p?ijmout postaven sv?tovho v?dce msto USA. *Merkelov vyzvala zem? EU, aby za?aly samostatn? ?dit sv?j osud. Skon?ily dny, kdy ns Spojen stty prost? brnily, a tak Evropa mus vzt sv?j osud do svch rukou. To je n kol pro budoucnost," poznamenala. *f Evropsk rady Donald Tusk si povzdechl, e Trump p?ipravil Evropu o veker iluze a e s takovmi p?teli dn nep?tele u ani nepot?ebujeme. *Pat Buchanan: Bibi Netanjahu, p?i v ct?, chce, aby USA bojovaly za Izrael izraelskou vlku s rnem. *Jicchak Rabin: Mr se d?l snep?teli. *Nen bomba jako bomba, ta spojeneck je humanitrn, ta nep?telsk zabj d?ti a civilisty. *P?vabn? licom?rn je tak pouvn zavedench slovnch spojen dikttor Asad ?i syrsk reim. U Sadsk Arbie takov termny rozhodn? nehledejte, p?itom stle jde o despocii nejhrubho zrna. Take nevrad sadskoarabsk reim, ale arabsk koalice, co zn skoro a lskypln?. A v ?ele zem?, v n na rozdl od Srie volby skute?n? nehledejte, nen dikttor, ale krl s princem. Prost? jako v pohdce. *Tereza Spencerov: Jak je mon, e Izrael jako jedin vregionu m?e mt jadern zbran?? Americk prezident Harry Truman kdysi na otzku, pro? tolik podporuje zrovna Izrael, dajn? prohlsil, e kdyby m?l vc bohatch arabskch voli??, bude klidn? preferovat Araby. Washington se ani nijak netaj tm, e je mu zjem Izraele ?asto bli ne zjmy USA. Ministerstvo zahrani? USA ve svch vro?nch zprvch kadoro?n? hodnot rn jako nejvysp?lej demokracii na Blzkm vchod? (samoz?ejm?, svjimkou Izraele), kter dokonce zaru?uje parlamentn k?eslo i rnskm id?m, zatmco nai Sadov se hystericky boj by? i jen pohldnout na volebn urnu, protoe jej zprovozn?n by znamenalo jejich okamit konec Klasick slov prav: ?ekni mi, skm se p?tel, a j ti ?eknu, kdo jsi. *Izrael se posunul sm?rem naprosto lenm, kdy poslanci vzali pravomoc vyhlsit vlku z ruky cel vldy a vloili ji do rukou pouze premira a ministra obrany! Kdyby k tomu byl aspo? do t?etice ministr zahrani?nch v?c! Izraelsk parlament se asi zblznil. To je velice riskantn, varovn a destabilizujc krok. *Asad poukzal na velmi negativn roli zvlt? USA: Nicmn? pokud mluvme o boji proti terorismu, vichni vme velmi jasn?, e jedin posln, kter USA u?inily v Srii, je podpora terorist?. *Bomby USA nic hroznho ned?laj, jsou to samoz?ejm? bomby t?st". *Tureck ministr zd?raznil, e rn je p?telsk a bratrsk zem? pro Ankaru. My v to v??me: ?m siln?j je rn v tomto regionu, tm siln?j se tak stane Turecko, a ?m je siln?j Turecko, tm siln?j se stane tak rn. *Izrael je detaovan zem imperialistick stv?ry, Spojench stt?. Amoz Oz ?ekl n?co ve smyslu, e problm nen v neporozum?n mezi Izraelci a Palestinci, oni si rozum?j pln? a cht?j to sam, pot je, e to cht?j na stejnm mst?. *Oznmen rusk strany, e nakonec Srii neposkytne protiraketov systm S-300. Moskva jen oznmila, e systm S-300 bude do Srie posln v p?pad? nhl pot?eby. *Putin uvedl, e staen USA z dohody je pokozujc a kontraproduktivn. Navc tak vystoupil proti tomu, e USA aplikuje sv zkony mimo sv hranice a trest zahrani?n firmy. Putin uvedl, e je to nep?ijateln a mus to p?estat. Putin tak obvinil USA z toho, e podkopvaj globln pravidla obchodu uvnm sankc jako zbran? a tm podporuj protekcionismus. *Merkelov, Macron a spol. v Sofii jedli, pili, hodovali a proti Trumpovi se houfovali. *Rdi budeme dl jednat, ale nesmme bt tla?eni do kouta. J osobn? stle doufm, e Evropsk unie nebude kv?li svm obchodnm spor?m se Spojenmi stty muset zavst odvetn opat?en, cituje Reuters kancl?ku. *USA zato?ily na vechny, kdo neplat ropu dolarem, jak dopadne EU? V poslednch letech vidme, e kad zem?, kter p?estala platit dolarem ropu, byla napadena americkou armdou, vdy jde o pokus o sttn p?evrat v zemi, kter m odvahu odtrhnout se od dolarovho monopolu. Bude nyn EU v ohroen, protoe Brusel se rozhodl platit irnskou ropu ne dolary, ale eurem? *Zem? EU, a zejmna N?mecko je pln americkch vojenskch zkladen (na kontinent? je vce ne 100 000 americkch vojk?), plus stanice CIA a NSA, take Trump m ur?it? vojenskou monost jak v EU zashnout. Washington m?e okamit? ochromit vekerou komunikaci v EU a tanky a vojky obsadit strategicky d?leit za?zen, obsadit vechny rozhlasov a televizn stanice a zatknout ?leny vldy. Kdo se odv postavit se proti tomu? Nefunk?n Bundeswehr nebo policie, kter je vykolen americkou FBI? Boj proti realit? se na Zpad? prost? stal sou?st reality. *Ivo ebestk: Take veker politika USA, bez ohledu na to, kdo prv? sed v Blm dom?, je ?zen pot?ebou vyvolvat konflikty, odstra?ovat hrozbu mru a bezpe?, udrovat v chodu ligu darebckch stt? oprav?ujcch ke zbrojen a udrovat v pohotovosti islmsk terorismus. *Kdo si myslte, e jste, abyste ?inili rozhodnut za rn a sv?t? Doba, kdy jste mohli d?lat takovto koment?e je pry?, ?ekl Ruhn. *Zden?k Zbo?il: VSrii, Irku, na Ukrajin?, Afghnistnu je to oet?eno. Nyn za?n jt tak o Velkou Asii a Korejsk poloostrov tak m?e bt prub?skm kamenem nebo odrazovm m?stkem k novm dobrodrustvm. I kdy tomu n?kdo ?k boj za mr, svobodu a spravedlnost. *Jean-Claude Juncker se dopout zlo?ineck ?innosti, kdy odhaluje sochu z ?ny. V t p?ece panuje obludn komunistick reim a proti n?mu je t?eba bojovat. Take ven soudruzi, B?e?ane, Slonkov, af?e a dal, slyte, slyte a bojujte, bojujte. Tady mte jasn? ozna?enho nep?tele. Je jm pan Juncker, nabd mediln analytik Petr antovsk novin?e, aby spustili sv?j tradi?n povyk. *Je mi z Junckera zle, ulevila si Markta ichta?ov. To, e jde Juncker odhalit sochu Marxovi, je vsm?ch t?m, kte? kv?li pokus?m aplikovat jeho politiku zem?eli hladem. Je mi zle z Junckera a nechpu, jak m?e stle setrvvat ve sv funkci. *Koller: Odhalen pomnku Karla Marxe v?d?m sluhou nadnrodnch finan?nch korporac je vrchol li, podvodu, pokrytectv a drzosti eurokomisa??. P?irovnat bych to mohl pouze k Hitlerovi kladoucmu v?nce k uct?n pamtek holokaustu v Osv?timi nebo v Terezn?. Mohli bychom si rovn? poloit otzku, kdo je marxista a kdo euromarxista? Marxist byli lid, kte? prosazovali obecn dobro ve prosp?ch vech pracujcch lid. Ne vdy se jim da?ilo a ne vdy to d?lali sprvn?, ale nikdy neposluhovali politick konkurenci a nadnrodnm korporacm. Bojovali s p?eitky feudalismu, kolonialismem a imperialismem. Euromarxist prosazuj zjmy majitel? nadnrodnch korporac, kte? jen po?taj penze a podporuj imperialismus a zotro?ovn nrod?. Hned na po?tku se musme zeptat, co vlastn? cht?l ?i kzal Marx? Byly to multikulturalismus, inkluze, vlda nadnrodnch korporac, bezprv pracujcch na rovni kolonilnch otrok?, rozbit rodiny, afroislmsk invaze, pohrdn nrody? Je EU odrazem u?en Karla Marxe? Pro? najednou Marxe oslavuj kapitalist a op?vuj ho britsk Financial Times? Nen to jaksi perverzn z hlediska jeho nzor?? Nen to op?t jen sprost komedie, kter m ohlupovat ob?anskou v?tinu a d?lat z n poslun?j otroky? Nen to jen vnadidlo na nezkuenou mlde stejn? jako Pirtsk strana? Jak je rozdl mezi relnou politikou ?SSD a TOP 09 krom? kec?? *Hnut p?ti hv?zd vyjd?ilo sv?j zm?r podat o p?ezkum evropskch smluv: podle nzoru zakladatele strany Beppe Grilla je Evropsk centrln banka nejnebezpe?n?j nep?tel Itlie, a ne islamisti ?i Rusko. EU, navc strukturou jej existence, se v?bec neopr o demokratick principy, nbr o jejich absenci. *Ekonom Paolo Savony, jeho cht?j ob? populistick strany do ?ela ministerstva hospod?stv: Eurozna byla navrena pro pot?eby N?mecka, kter chce Evropu ovldnout hospod?sky, kdy se mu to vojensky za druh sv?tov vlky nepovedlo. *Salvini na strnce sv strany Liga napsal, e chce vst vldu, kter za?ne ?kat NE evropskm lenostem. Je pot?eba z krku Itlie sundat smy?ku EU, kter ji kv?li sm?rnicm a euru krt. Moje krdo je pry? z eura, a kdy to nep?jde, pry? z EU. *Tvrd vyjd?en Savony, e N?mecko utahuje kolem Itlie smy?ku, vyvolalo zplavou hysterickch ?lnk? vn?meckm tisku, kter vesm?s tvrd, e Italov si neud?lali domc koly a kdyby byli vce jako N?mci, dn problmy by nem?li. Posledn zvod fikce o tom, e euro je spojeno s demokraci, padl. Mimochodem, vzpomnte na Varufakisovo jednn s v??iteli? Tehdy jim ?ekl, e by podle nich bylo z?ejm? nejlep v?bec dn volby nepo?dat? Odpov?d mu bylo jen ml?en Ldr strany Liga Matteo Salvini se vyjd?il jasn?: Itlie nen svobodn zem?. Salvini se svou rznost tak uvedl, e o?ividn? se nem?e jmenovat ministr, kter by nebyl sympatick Berlnu. *Giuseppe Conte se ale o dnm ntlaku nikdy nevyjd?il a ve prob?hlo p?esn? podle pravidel, zakotvench v stav?. Bezprecedentnho poruen italsk stavy se naopak dopustil italsk prezident, a to do t mry, e se i v mdiu, kter bylo do t doby poslun, (Il Fatto quottidiano) objevil ?lnek, hovo?c o pu?i, provedenm Mezinrodnm m?novm fondem, a o diktatu?e EU: Je to pu?. Se vm vudy, bez pokud a bez ale. Svrhli vldu. Odmtli demokratickou volbu italskho lidu. Hodili do koe miliony hlas?. Prezident jim to vak vysv?tlil v proslovu ke zbloudilmu italskmu lidu, kde sv?j krok zd?vodnil morlnm pou?enm o tom, e nejd?leit?j ze veho je ochrnit Unii a trhy. *Varufakis: I kdyby B?h sm a vichni and?l k tomu realizovali vechny p?edpisy, d?ve ?i pozd?ji bude muset Itlie stejn? z eura odejt. Co se tk velikosti Itlie, je moc velk na to, aby byla ikanovna. Itlie je taky moc velk, aby mohla opustit euro, ani by eurozna jako celek zkolabovala. Bu? bude architektura eurozny zsadn? reformovna, nebo Itlie odejde z eurozny, co nakonec povede k tomu, e v eurozn? z?stane jen pr zem na severu od Alp a vchodn? od Rna. *Konzervativn u?en filozofa Leo Strausse: Kdyby to bylo ve podle v?le prezidenta, pak nebude budouc po?dek zaloen na slabosti n??eho jako je prvo, ale na sle moci, kter spo?v na nrodn suverenit? a vojenskch dopadech, na tvrd sle, msto na m?kkm prvu. A podvejme se, u to funguje, ?k triumfln? Trump. Kad nrod je zavzn jen sm sob? a mus sm bojovat o p?eit. V politice plat jen jedin: moc. To je ta skla, to je ten zklad realismus. Prvo a zkon u jsou nsledn vynlezy. P?edevm nadnrodn prvo je egalitrn fikce. P?edpokld n?jakou rovnost nrod?, kter neexistuje. Protoe nrody jsou vrcholn? nerovn. Jsou nrody siln a slab a USA jsou od p?rody siln. Prvn zvazky jen oslabuj ty siln, dvaj slu slabm. Sv?t je krvav msto boje, nov sv?tov po?dek Bushe seniora je jen romantick sen. Proto Amerika mus omezit sv prvn vazby a vzdt se nesmyslu v podob? sv?tovho po?dku ?zenho pravidly. Velk lidsk spole?enstv jsou jen patetick slova odum?el ry, kter musej bt uskladn?ny v n??em jako je Evropa. Co je pro Trumpa jen takov rozporupln, sm?n flek na map?. Pro straussiny dn sv?tov spole?enstv neexistuje. Nrody jsou pro Trumpa jako firmy, kter podle vojensko-ekonomick sly prosazuj sv zjmy, nebo taky ne. Kdo m moc, ten vytv? ?d, globln prvo k tomu nen t?eba. Vlka je p?irozen prost?edek nrodnho prosazen se. Rusk filozof Dugin tak tvrd, e v budoucnosti nebude OSN, protoe mr se neobjevuje dky prvu, ale dky sle. Kdo nem moc, nen plnohodnotn nrod. A lidsk prva? Konstrukt, na kter nev?? ani jeho zpadn tv?rci. *Stanislav A. Hoek: Po celou historii byly vechny komunity, etnika, regiony a kone?n? stty ovldny meninou. Bu?to dajn? z milosti boh?, ?i Bo, nebo jinch, p?evn? d?di?nch d?vod? a v neposledn ?ad? i dky obrovsk p?evaze bohatstv, jm vldnouc meniny disponovaly. Vznik sov?tismu byl hozenou rukavic vem dosavadnm mocenskm strukturm a nebylo proto divu, e se spol?ily k jeho likvidaci. Sov?tismus p?inesl velice relnou monost zbavit sv?t vech t?ch dosavadnch zr?dnch mocenskch skupin, nrokujcch si prvo nejen skoro na veker majetek svch spole?enstv, ale p?edevm na nadvldu nad celou komunitou. Prvn velkou vlkou na po?tku minulho stolet, kter nevm pro?, byla nazvna Prvn sv?tovou vlkou, p?i?em se vl?ilo pouze na zem Evropy. Take zmn?n pojem je spe vrazem pchy Evropy, jej velmoci si mezi sebou rozd?lovaly skoro cel zbytek sv?ta, take bitku mezi sebou prohlsily za sv?tov konflikt. *Zpad s velkm Z p?inesl sv?tu dv? sv?tov vlky, plynov komory, frankistickou diktaturu a italsk faismus. Tak jestli toto jsou ty zpadn hodnoty, kterch se pan generl dovolv, tak pak se nedivm, e jsou zem?, kter nejsou ochotny tyto hodnoty p?ijmat, uvedl Zbo?il. *Abba Eban: Historie ns u?, e lid a nrody se za?naj chovat rozumn? a pot, co vy?erpaly vechny ostatn alternativy. *Dval jsem se na report z oslav konce druh sv?tov vlky, jak nyn probhaj v Plzni, kde maj postavenou i vojenskou poln kuchyni, jsou tam i dobov vozidla, ale chyb mi tam p?ipomenut rasimusmu panujcho v t dob? v americk armd?. Na ten se zapomn. Pro? byli ubytovan v Plzni ?ernoi slouc v americk armd? na jinm mst? ne b?loi? Pro? m?li v Plzni zvltn vhradn? ?ernosk tbor z?zen jen pro barevn vojky?, poloil si otzku estadevadestilet pam?tnk konce vlky v Plzni. *V roce 1860 se vyvezlo z USA 57 % sklizn? bavlny do zahrani?, p?evn? do Velk Britnie, kde byla po bavln? velk poptvka. Americk bavlna byla nejkvalitn?j a dky otrok?skmu systmu tak nejlevn?j na trhu. V roce 1860 se nachzely v USA 4 miliony otrok?. Navc tito otroci, v t dob? se v?tina z nich v USA ji narodila, import byl ji zakzn, protoe jich ji bylo dost na recyklaci (u b?ela domc vroba otrok?). *Jako star koloniztor se v rozvojovch zemch chov i dnes pravd?podobn? ekonomicky nejsiln?j supervelmoc ?na. Smlouvy o stavb? infrastruktury v rozvojovch zemch, kter jsou placeny z pen?z ?nskho sttnho rozpo?tu, jsou podepisovny sou?asn? s t?a?skmi koncesemi pro ?nsk firmy. ??an si navc na stavby ani nenajmaj mstn lidi, ale voz si na n? zam?stnance z ?ny. Tak drsn? nepostupovali ani Britov a Francouzi v dobch sv nejv?t koloniln slvy. Jene ani zpadoevropsk zem? ned?laj v rozvojovch zemch dnou charitu. Projekty na vstavbu elektrifika?nch st, kter plat n?meck spolkov rozpo?et, prost? vdy realizuje Siemens. Vodohospod?sk projekty v rozvojovch zemch, kter financuje francouzsk vlda, zase stav firma Suez nebo Veolia. *Jin mo?e byla zmi?ovna u v ?nskch dvornch kronikch jako oblast s ? st?edu sousedc, neutrln ?i nep?telsk, co v historick mluv? ?nsk diplomacie znamenalo, e ?nsk csa? vid?l v p?telch sv poddan, o neutrlech si myslel, e se maj stt p?teli, a nep?tel m?li bt neutralizovni. Csa?ovou povinnost bylo tento kol splnit. *?nsk komunistick strana s asi 90 miliony ?leny je zsadn pro jednotu zem?. Centrln vlda utrc jen 11% z celku vech vld a zam?stnv jen 4% sttnch zam?stnanc?. V??me v zsadn roli trhu v alokaci zdroj?. Ale vlda mus hrt rozhodujc roli, nebo? ona vytv? rmec pro ten trh. Ameri?an berou ?nu jako hrozbu americk ekonomick a vojensk hegemonie. ?na je u te? velk pr?myslov zem?. Jej zpracovatelsk sektor je tak velk jako americk, japonsk a n?meck dohromady. M velk mnostv kvalifikovanch lid. A? se stane, co se stane, shodovali se ?astnci, ?nsk vzestup nejde zastavit. *Petr Hampl: Z lev strany politickho spektra op?t uslyme naprosto pitom npady zaloen na p?edstav?, e sv?t lze vylepit vyhlkou o lepm sv?t?, sta? vydat p?edpis, najmout dost policist? a kontrolor?, a bude lp. *Celkov dotace do zem?d?lstv na jednoho pr?m?rnho pracovnka s plnm vazkem ?inily 523 000 korun ro?n?. ?et zem?d?lt zam?stnavatel dostali vc, ne kolik je stla veker prce. Lid pro n? pracuj zadarmo, ale otroci to nejsou. Otroky si nem?eme dovolit, protoe ty je t?eba ubytovat a ivit. S tm a? si zem?d?lt pracovnci se svoj mzdou, kter je o p?tinu ni ne pr?m?r, porad sami. Zato p?jemc?m zem?d?lskch dotac se fakticky doplc i na dan?. A jet? zbyde. V ?esku je tedy dokonce zavedeno zvhodn?n ve srovnn s americkmi otrok?i na plantch bavlnku v ?asech Chaloupky str?ka Toma. *Protikomunisti?t demonstranti rovn? nesli americk vlajky, a ani zde si nejsem jist tm, ?eho cht?li doshnout. Mon vyjad?ovali sv p?n, aby se ?esk Republika stala sou?st USA. *V?tina naich lid, kte? poznali Prvn republiku a pak socialismus, tak by za totalitu spe povaovala vldu tovrnk? a velkostatk?? ne socialismus. *Myslm, e N?mecko u ?R nenapadne. Pro? by to d?lalo? EU v tom nehraje dnou roli. ?R u ekonomicky koloni N?mecka je. N?mci tu nemaj co vc dobvat. Ve podstatn je u dvno jejich. I OSN je podobn? jako EU k ni?emu, zmnil Pikora s tm, e samotn mr nem s EU nic spole?nho, nebo? i bez Unie by tu byl mr. *EU se jist? nerozpadne, ale dostala se do stavu, kter si pov?stn Putinovi agenti neum?li p?edstavit ani ve svch nejoptimisti?t?jch snech. *Vladimr Franta: Srp a kladivo ne! Lebka se zk?enmi hnty ano? Uvidme ?asem na dnenm nm?st Kinskch v Praze alegorick pomnk v?novan vlasovc?m? Bude mt atributy Reichu? Kdy jsem tuto otzku p?ed ?asem poloil ?editeli Vojenskho historickho stavu (VH) - ptal jsem se v souvislosti s p?emalovnm sov?tskho tanku na r?ovo (dnes i socha gen. Kon?va dostala r?ov nt?r), ?editel vyhbav? odpov?d?l. ?ekl, e na takov pomnk vlasovc?m jet? nen ?as. ?editelova slova zde cituji tak, jak jsem je od pana magistra podplukovnka v roce 2017 slyel. Kdyby m?l pravdu v TV popleten zubc se aktivista Uhl?, museli bychom ji dvno chodit s kv?tinami k pomnku vlasovc?m a rehabilitovat svastiku. Pokud se tak stane v budoucnu, bude asi b?nm pozdravem v Praze hajlovn. Chce se v??it, e zt?ek nepat? dry?nickm kvazi intelektul?m typu Martin? Uhl??, kte? a? u v?dom? ?i nev?dom? p?ispvaj k rehabilitaci nacismu. Doufm, e nep?ijde ra, ve kter se lid podobnho smlen - tentokrte ji v uniformch - budou na ns psychopaticky zubit z obrazovek (DV)TV. (Lebkou se zk?enmi hnty se tu mysl hlavn? ideologie, kter vojensky p?sahal generl Andrej Vlasov a jeho vojci ROA.) *Slovo rasista se na Zpad? pouv podobnm zp?sobem jako slovo nev??c v islmskch spole?nostech. V mezinrodn politice nejsou a ani nemohou bt morln? jednozna?n rozhodnut, protoe ideologick kritria ustanovuje vt?z. Kdyby prvn nebo druhou sv?tovou vlku vyhrlo N?mecko, m?li bychom dnes pln? jin nzvy ulic a v knihch o historii by se psalo n?co jinho, m?li bychom i jin hrdiny, uvd Korejba. *Zajmav je, e Rusko budujc komunismus nedokzalo udret ani sfru svho vlivu, jak ji zd?dilo po druh sv?tov vlce. Naopak Rusko, kter si buduje kapitalismus, ovld veker sv?tov d?n. Po?naje volbami v USA, p?es brexit a hrozc rozpad Evropsk unie, a po radikln? se m?nc politickou scnu v Itlii a jinde. Pokud chce mt n?kdo naprosto nezvratn d?kaz o jednozna?n p?evaze kapitalismu nad socialismem, tady ho m. *Slyel n?kdo z ns ruskho prezidenta Putina hrozit sv?tu zni?enm? Metal snad kolem sebe Vladimr Vladimrovi? vulgrn nadvky? Slyel jej n?kdo ur?ovat zp?sobem explicitnm vn?j nep?tele, p?padn? deklamovat sekt?sk mantry? Vysl snad z teritoria postsov?tskho Ruska sem k nm oficiln rozhlasov stanice ?i televizn kanl, majc primrn cl doshnout na naem zem zm?ny reimu? *Vladimr Franta: Existuj zprvy, nad nimi se laik div, odbornk asne, a jsou zprvy, kter jsou tm?? neuv??iteln. T?eba skute?nost, e kad osm Ameri?an trp hladem. P?iblin? kad osm Ameri?an stle trp hladem nebo nedostatkem jdla, uvd se na internetovch strnkch americk televize CBS News pod titulkem "Pro? je v Americe hlad stle problmem". *Proil v ?esk republice n?kolik let a pot zdej reim ozna?il jako banditokapitalismus. *Kuras: Dneska jsou ty neziskovky skoro mocn?j ne instituce demokraticky zvolen. *Mohli bychom si vzpomenout, e p?ed sto lety nai legion?i pochodovali po Rusku, nikoli v roli humanitrnch pracovnk?. Byli to ozbrojen vojci, kte? tam participovali na intervenci do Ruska v reii 14 stt?. Tehdy se v Rusku bojovalo a nai vojci byli u toho. Zabjelo se. Zkladn otzka zn, zda Rusko provedlo t?mto 14 stt?m to, co ony jemu. *Jednou z vhod Rakouska pr bylo, e mnoho gni? tu bylo ?asto povaovno za hlupky, ale nikdy hlupk za gnia. To po vlce p?estalo platit. V Rakousku-Uhersku bylo 13 jazyk?, nespo?etn? dialekt?, etnickch skupin, ale neexistoval spole?n a povinn ?edn jazyk! Rakousko bylo prvn zem na sv?t?, kter m?lo ministerstvo sociln p?e. Masaryk?v syn Jan byl vyznamenn za state?nost v boji a poven na nadporu?ka c. a k. armdy. ?ei bojovali hrdinn? za Rakousko-Uhersko. *?eskoslovensk Nrodn vbor 28. ?jna 1918 vyhlsil nov stt jmnem ?eskoslovenskho nroda, jako by necht?l vnmat, e ?et N?mci tvo?ili v ?echch a na Morav? celch 33% a Ma?a?i na Slovensku 22% a na Podkarpatsk Rusi 17% obyvatelstva. *Frantiek Kuba: Krajn? vgnch paragraf? mme tolik, e slun?k?i a soudci karirist z vs ud?laj grilovan kus masa. *Role novin?? v zsad? spo?v v ?en liv propagandy, aby se stvajc systm udrel. *Vandas dal jasn? najevo, e p?li nechpe, pro? by se m?l stav?t romsk pamtnk vLetech, kdy pamtnk? ciknsk prce mme v ?esk republice u dost. Jednm takovm pamtnkem je sdlit? Chnov na severu ?ech. Vandas se tam pr byl podvat a nev??il vlastnm o?m, co vechno tam lid dokzali rozebrat a zdevastovat. *Mme mlo politolog?. Navrhuji z?dit u??ovsk obor "politolog", ukon?en vu?nm listem. Pan hrab? Buqwoy by tam mohl d?lat mistra. *Britnie je vysp?l demokracie a premir si tam nem?e dovolit lht, obhajuje postoj Britnie ?esk europoslanec za TOP 09 a STAN Jaromr t?tina. *Petr Gazdk: Zeman chov jako aktivn agent Kremlu. V Kremlu mus bt na naeho prezidenta opravdu hrd. *Pan mstop?edseda KDU-?SL Bartoek ?k, e komunist odmtnm vojenskch mis tla? ?eskou republiku na vchod. Cht?l bych jej upozornit, e - pokud pominu historick souvislosti v Afghnistnu a Pobalt - z?ejm? na jeho zkladn kole m?li chybnou mapu sv?ta, nebo? jak Afghnistn, tak Litva se nachzej prv? na vchod od ?esk republiky, a prv? na tento vchod chce sou?asn politick elita vyslat nae politick kontingenty. *Australsk premir Malcolm Turnbull a ministryn? zahrani? Julie Bishopov bezvhradn? podpo?ili zv?ry Mezinrodn vyet?ovac skupiny. Vc ne to, podali, aby Rusko u?inilo pokn a odsouhlasilo vi odkodnho pro ob?ti tragdie letu MH17. *Ocitme se vdob? post-faktick, platn je i termn doba post-pravdiv. V p?pad? ?R mme ovem v d?sledku aktivit d?v?jho ministra vnitra Chovance v EU jist nskok, a to v podob? dnes ji legendrnho odboru MV ?R pro boj s dezinformacemi. *Ivo ebestk: Krlovstv nebesk se dajn? otvr i t?m, kte? nev?d, co ?in. *Donu? hlupka, aby se modlil, on si ?elo rozbije. *Krm vola mandlemi, ale jezdeck k?? z n?j nikdy nebude. *Pape Frantiek prohlsil, e Evropa je neplodn jako Sra, migranti ji oplodn a oplodn?n Evropa se pak bude ?astn? usmvat. (voln citace) *kolk na konci eseje pokld otzku: Jak mohou bl lid u?it d?jepis ?ern?" *Myslm, e to byl Simonov, kdo p?iel ke Stalinovi a ?ekl mu: S t?mi spisovateli je pot. ?eknete jim co a jak a oni to tak neud?laj. A Stalin mu na to odpov?d?l: Jin spisovatele pro tebe nemm. *Gabriel Laub: Nejzaryt?jmi zastnci otrok?stv nebyli otrok?i, ale privilegovan otroci. Senecovi je p?ipisovn vrok: Otrok netou po svobod?, tou se stt dozorcem otrok?. *Francouzi zahjili sv znovudobvn Vietnamu u 23. srpna a vl?ili tam (za ?asti po roce 1948 asi 1.200 zb?hlch ?echoslovk?) a do sv potupn porky u Dien Bien Phu v b?eznu-kv?tnu 1954. *Platn: Jedin? mrtv se doij konc? vlek. *Kdy jsem chodil do koly, tak nm pan u?itelka ?kala, e jsou na zem?kouli dv? miliardy lid. To je lidstva! Nedvno ?teme v novinch, e po?et lid na zem?kouli p?evil sedm miliard! P?edstavte si, e za dobu ivota jednoho ?lov?ka, kterho tady dosud ivho vidte p?ed sebou, se po?et lid na zem?kouli vce ne ztrojnsobil. *To je pro m? pomalu sprost slovo, ten gender, ude?il slovn? Radim Uzel. Tuhle jsem ?etl, e je hor ne zbran? hromadnho ni?en. Ale dnes se o genderov korektnosti u? na Karlov? univerzit?! V?c, kter dovede v lidsk spole?nosti napchat tolik nepravost, jsou tzv. lidsk prva. *Objevila se nov hra - budete tak dlouho volit, dokud se to Evrop? nebo Bruselu, nebude hodit. *Morawiecki prohlsil na parlamentnm shromd?n o NATO ve Varav?, e Severn proud 2 je pilulkou jedu pro evropskou bezpe?nost, kter bude mt dalekoshl dopady. *Gellner: Uit ?e?i m ve v?tin? p?pad? bl k zsad? smekn klobouku p?i pozdravu ne k odesln informativn zprvy. *Hostie je t?lo Kristovo je podobn tvrzen jako tato okurka je bk. *Mark Twain: Kdy mi bylo ?trnct, byl m?j otec nejv?t hlupk pod sluncem. Kdy mi bylo jednadvacet, nesta?il jsem se divit, jak pokrok star pn ud?lal. *Le m?e ob?hnout p?lku sv?ta, zatmco pravda si teprve obouv boty. *Pes, kterho uzdrav, t? nikdy nekousne. To je hlavn rozdl mezi zv?etem a ?lov?kem. *Pohotov odpov?? je to, na co p?ijdeme a druh den. *V ivot? m? trpila spousta v?c, z nich v?tina se nikdy nestala. *A p?jdu do d?chodu, budu t ze svch spor, prohlsil rozhodn? jeden senior v kruhu svch druh?. Co vak budu d?lat druh den, to fakt netum, dodal smutn? senior senior?m. *Vichni cht?j vae dobro. Nedejte si ho vzt. *Reklama je stejn? d?leit jako vroba, u patnch produkt? je reklama dokonce d?leit?j. *Despekt v?tiny akademik? ke zdravmu rozumu. *Vrok ndhern? hubatho ?lov?ka, G.K.Chestertona: Cht?l bych mt onu trp?livost, kterou maj vichni dob? k?es?an s bezprvm konanm na jinch lidech. *A ameri?t investo?i dostvali p?es basilejskou banku po celou vlku dividendy z N?mecka! Take toto u ne! *Po roce 1989 se Philip Roth v rozhovoru se spisovatelem Ivanem Klmou mimod?k pt: Co se stane s vam psanm - a s morlnmi hodnotami, kter jsou v tvorb? obsaeny - po odstran?n systmu? *K. H. Borovsk: Co sm nerad, ne?i? jinmu, ?kal u?itel ku kdesi, tahaje ho za pa?esy" Nera?me Donbasu, jak m t. Porad si sm. *Bitva na Bl ho?e byla ztracena. Frantiek Palack pak ve Stru?nch d?jinch Prahy popisuje tuto dobu nsledovn?: P?ed vlkou bylo skoro cel m?sto utrakvistick, lidnat a kvetouc, po vlce bylo naveskrz katolick, ale jeho obyvatelstvo se zmenilo o dv? t?etiny, bylo vylidn?n a ne?astn Mnoho dom? se sesulo, prostorn ulice se vylidnily a zely przdnotou. *Keby bola prca prjemn, nenechvali by ju bohat chudobnm. *Mar?k: Dost bylo poruovn lidskch prv na tom tvm Guantanmu, Fidle! *N?kdo klepe na dve?e, pn otev?e a tam stoj Smrt s kosou a povd: Dobr den, provdme ode?tn lidu. *N?kdo klepe na dve?e, pn otev?e a tam stoj mal smrti?ka s malou kosi?kou a povd: "Pane p?ila jsem si pro vaeho k?e?ka." Pn ?k: "Neotravuj a vypadni." Za p?l hodiny zase n?kdo klepe na dve?e, pn otev?e a tam stoj Velk smrt s velkou kosou a mal smrti?ka s malou kosi?kou. Ta mal ?k "Mami to je on...." *Jednou ve stavu intoxikace jsem si myslela, e jsem ml?n koktejl a byla jsem p?ipravena se rozlt cestou dom?. *** Vyzobno zweb? ?erven 21018 *Jsou pouze dv? odv?tv, je funguj h?? ne politika. Mdia a justice. *Pravidla pro USA neplat, protoe jejich platnost a vymahatelnost vyplv z reln moci, ne ze slov a princip? ?i provoln. ?na a Rusko se nepochybn? takovm trendu p?izp?sobuj: velmoc se suvernnm statusem je zem?, kter si m?e dovolit poruovat pravidla. *Ekonom Jeffrey Sachs: Trump vede psychopatickou obchodn vlku, kter v d?sledku dlouhodob? podkope vznam dolaru, nav americk sttn dluh, ohroz stvajc rozvoj dky spirle protekcionistickch opat?en a posl nejistotu trh?. *Ilona vihlkov: Trump m dogmata, kterm v??. Jsou to pon?kud neortodoxn ekonomick nzory, typu, e obchodn vlku je snadn vyhrt a e frov podmnky maj USA jen tehdy, kdy vichni ostatn d?laj to, co cht?j USA, i kdy to pro n? nen v?bec vhodn. Jene N?mecko vtomto m?e sTrumpem vesele sout?it. N?mecko tv? vtv? Trumpov? politice dostv ochutnat vlastn medicnu, kterou stakovou chut a nad?azenost ordinovalo ostatnm zemm eurozny. Jak se to ?k? Kdo s?m zachz, stm taky schz *Prezident Trump vyuil t ?sti svch pravomoc, kter jsou vlu?n? v jeho kompetenci, a vyhlsil cla na zklad? zkona o ochran? nrodn bezpe?nosti. Uvalenm t?chto cel tedy jinmi slovy ?k, e spojenci v NATO p?edstavuj ohroen nrodn bezpe?nosti USA. Nebo e obrana nrodn bezpe?nosti USA je v p?krm rozporu se zjmy evropskch spojenc?. *Henry Kissinger: dn z evropskch stt? ale nem a nem?l slu k tomu, aby dokzal vechny ostatn ovldnout a vytvo?it tak udriteln po?dek. EU pod americkm bezpe?nostnm detnkem prom?nila evropsk silov rivality ve spole?n? vhodnou spoluprci. U?inila tak s takovm sp?chem, e doba p?ed vznikem EU v pam?ti skoro uvadla. *Ivo Budil: Globln voln trh je ideologi vt?ze, kterou za?aly celosv?tov? prosazovat Velk Britnie a pozd?ji Spojen stty americk teprve tehdy, kdy se pod ochranou vysokch cel a dovoznch kvt p?ipravily na lohu sv?tovho hospod?skho hegemona. Ha-Joon Chang ukazuje na p?kladu ?ady zpadnch zem v?etn? Japonska a Jin Koreje, e ochrana vnit?nho trhu, sttn hospod?sk politika, intervencionismus a dirigismus, sehrly kl?ovou lohu p?i ekonomickm vzestupu zmn?nch stt?. Abraham Lincoln byl p?esv?d?enm protekcionistou a snaha jinch stt? o snen dovoznch cel byla jednou z p??in vlky Severu proti Jihu. Americk prezident Donald Trump se nyn v d?sledku hospod?skho oslaben Spojench stt? americkch k protekcionismu vrac. *Trump: Sou?asn obchod nen ani svobodn, ani frov, je hloup. *Fakticky Trumpem zavd?n cla, to je to, co poh?bv princip tzv. volnho trhu. To, co dnes provd Trump, je tot, za co kdysi odvolali Nikitu Chru?ova a nazvali to neslunm slovem voluntarismus. Politika jeho p?edch?dc? za poslednch 30 a 35 let (po?naje Reaganem) byla politikou globalizace, kdy cel sv?t musel t podle zkon? USA. Rok 1973 byl rokem vzdn se zlatho obsahu dolaru, doby nejhlub americk krize. Mimochodem, existovala sov?tsk legenda o tom, e tou dobou politbyro opakovan? ?eilo otzku, zda Ameriku dorazit (hospod?sk sla k tomu byla - viz vystoupen M. Thatcherov na nafta?skm kongresu v Houstonu), ale politbyro se toho leklo z obavy, e by SSSR neunesl tu thu celho sv?ta. Ameri?an to riskli, ale historick cena tohoto rizika byla a bude vysok. V polovin? 80. let nastoupili do pozice ?editele zem?koule a te? se sna z toho vysko?it, a to, co Trump d?l, se nazv v?as zmizet a odnst s sebou nakraden. Otzka je - zda to stihne. *Pot, co se Trump unilaterln? sthnul z rnsk dohody, ?nsk firmy se u t? na rnsk trh. Trump, i kdy je nekonzistentn, mysl si Escobar, pochopil, e G7 je takov chodc mrtvola a e akce se to? kolem ?ny, Ruska a Indie, tedy tvrdho jdra BRICS. Jene americk nrodn bezpe?nostn strategie a tak nrodn obrann strategie necht?j nic jinho ne studenou vlku 2.0 proti Rusku i ?n? - po cel Eurasii. *Janis Varoufakis: Mme mnoho d?vod? bt zd?eni Trumpem, kter vt?z nad evropskm establishmentem, kter se mch ve vlastn dokonal slepot? k silm, kter jej oslabuj a p?ipravuj cestu pro dal ot?esn vvoj. Francouzsk prezident Emmanuel Macron ve snaze zkombinovat slu a humor zavtipkoval na tma, e by se ze sou?asnho podniku G7 mohla stt G6, pokra?uje Varufakis. Podle n?j jde o sm?nou mylenku, nebo? setkn G6 bez USA by nikoho nezajmalo a dolo by k vymazn kapitalismu z povrchu zemskho. Trump podle Varufakise na vechny tyto v?ci nahl a dochz k zv?ru, e jestlie Spojen stty u nejsou schopny stabilizovat globln kapitalismus, pro? nevyhodit do pov?t? existujc multilaterln dohody a vybudovat pln? od pky nov sv?tov po?dek, kter se bude podobat kolu, kdy Amerika bude jeho centrem a vechny ostatn mocnosti budou paprsky tohoto kola. Budou to bilaterln dohody, kter zajist, e USA budou vdycky v kad dohod? tm nejv?tm partnerem a budou tak moci sv prot?jky tvrd? vydrat skrze metodu rozd?l a panuj. *Janis Varufakis klade otzku, zda doke EU proti Trumpovi vytvo?it panevropskou alianci, kup?kladu s ?nou. Odpov?? na tuto otzku ji ale pr zazn?la pot, co Trump zruil jadernou dohodu s rnem. B?hem n?kolika minut po prohlen n?meck kancl?ky Angely Merkelov, e evropsk firmy v rnu z?stanou, oznmily vechny n?meck korporace, e z rnu odchzej a dvaj p?ednost ob?m da?ovm krt?m, kter jim Trump nabdl na zem USA. *Trump doporu?il politik?m ze skupiny G7, aby p?estali otravovat s anex Krymu Ruskem, protoe Krym je rusk, a divil se, pro? spolupracuj s Ukrajinou, s jednou z nejzkorumpovan?jch zem na sv?t?. *Prezident USA Donald Trump prohlsil, e Rusko m bt p?tomno summitu G7 v Qubeku. A? u se vm to lb nebo ne, zn to mon politicky nekorektn?, musme ale ?dit sv?t. A je tu G7, kter byla d?ve G8, vyhnala Rusko, te? se mus Rusko vrtit, protoe pot?ebujeme Rusko u jednacho stolu," ?ekl pn Blho domu novin??m. *Merkelov odmtla projednvat obnoven ?lenstv Ruska v G8. Podle jejch slov podobn manvr nen mon, protoe Moskva poruuje mezinrodn prvo. *My jsme nevystoupili, budeme rdi, kdy vechny uvtme v Moskv?, odpov?d?l Putin na otzku o monm nvratu Ruska do G8. Skupin? G7 rusk prezident doporu?il, aby za?ala "skute?n? spolupracovat" a zanechala "vatln". *Justin Trudeau v?noval v Quebecu Trumpovi fotografii bordelu, kter Trump?v d?de?ek provozoval v Britsk Kolumbii. *Trump nakonec souhlasil, ale kdy vstval, vythl dva bonbony a hodil je na st?l p?ed Merkelovou. "Tady m, Angelo, abys ne?ekla, e jsem ti nic nedal," prohlsil pr s natvanm vrazem ve tv?i. *Trump vytv? vesmrn vojska, Rusko dod USA nov raketov motory. *Nep?li znmou skute?nost je, e EU uplat?uje v zsad? astronomick cla na dovoz t?tinovho cukru, typick to komodit? severn a jin Ameriky. Uveden cla dosahovala v minulosti i vce ne 300 procent, v posledn dob? se sice mrn? snila, ale i tak jde o vraznou celn obranu EU p?ed dovozy tto komodity. *Plynovod Nord Stream - 2 bude exportovat na Zpad rusk vliv, ne energii. *Dosud povolen k vstavb? plynovodu daly souhlas N?mecko, Finsko a vdsko. A pokud jde o otzku, zda m?e Dnsko zablokovat vstavbu plynovodu, a m?lo by rozhodnout do konce poloviny roku 2018, existuje varianta Gazpromu, e by v takovm p?pad? byly poloeny roury "Nord Stream - 2" mimo dnsk vsostn vody. *V minulch letech revizionistick Kreml m?nil hranice, ohrooval sousedy a napadal je, zahjil dezinforma?n kampa? a kybernetick toky proti Zpadu a poslil svou vojenskou p?tomnost na zpadnch hranicch, uvedl p?edstavitel ministerstva zahrani? Wess Mitchell. *Pompeo dokonce prosazoval 2000 nlet? na rn, co by pr jist? vedlo k pdu vldy. Islmsk republika by tak pr nemohla v roce 2019 oslavit 40. vro? Chomejnho revoluce. Jejich clem nen zabrnit rnu zskat jadern zbran?, ale zm?na reimu. John Bolton ji v roce 2009 psal, e pokud jde o rn, neexistuje alternativa k vojenskmu zkroku. Pokud jde o jadernou dohodu, tak loni Bolton zajmav? argumentoval, e USA by ji m?ly vypov?d?t, i kdy by neexistovaly d?kazy, e rn dohodu poruuje, nebo? je jasn, e jednou by ji Irn stejn? poruil. *Zato?it na Rusko! Na to musme bt p?ipraveni, ?ekla ministryn? obrany N?mecka. Pokud to nejde jinak, muste ude?it jako prvn, zazn?lo z st n?meck ministryn? obrany Ursuly von der Leyenov (CDU). Jej slova p?inesl server Berliner Express. Nejen t?mito slovy se spolkov ministryn? obrany sna p?esv?d?it sv koali?n kolegy z n?meck sociln demokracie, aby kvli na naven vdaj? na obranu. Ty by podle p?edstav ministryn? m?ly doshnout sta miliard euro, a to teprve pro prvn fzi. Jen takovto investice pr zajist, e n?meck armda bude p?ipravena na p?padn rusk der. Kdy u jednou ?ekla, e v krajnm p?pad? m?e bt nejlep obranou proti p?padnmu agresorovi preventivn der na nep?tele, tak tu mylenku tak rozvedla. NATO by podle nzoru spolkov ministryn? obrany m?lo nam?it n?kter sv jadern zbran? na Petrohrad, Moskvu a dal velk rusk m?sta. I ta lec vce ve vnitrozem. Hrozba jadernho deru na tato m?sta by m?la Rusko odradit od p?padn agrese. Pokud by p?ece jen dolo k vlce s Ruskem, Leyenov douf, e Zpadu pom?e opozice dnes stojc proti ruskmu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Putinismus je podle Leyenov nebezpe?nou ideologi, pro kterou bude mon pot?eba jednou najt i kone?n ?een. *Koller: Monost spoluprce Ruska a N?mecka ozna?ovala ji britsk politika po?tkem dvactho stolet jako ohroen svch zjm?. Vsledkem byla prvn i druh sv?tov vlka a v sou?asnosti nm hroz t?et ze stejnho d?vodu v zjmu globln politiky USA. *USA opout?j Radu OSN pro lidsk prva, d?vodem je zaujatost tto organizace proti Izraeli. Dokonce se domnvm, e ani ?esk republika by se nem?la uchzet o ?lenstv v tto Rad? pro lidsk prva, a to mimo jin z toho d?vodu, e j p?edsed Sadsk Arbie, co p?i v ct? k Sadsk Arbii nen pln vzor lidskch prv. *Aristokrat maj strach zprostch lid, ned?v??uj jim ap?ej si, aby jim byla jejich moc odejmuta ap?edna do rukou vych t?d, prohlsil Jefferson. Toto stanovisko, podle Chomskho, dodnes zastvaj uznvan intelektulov vmnoha rozli?nch spole?enskch uskupench a zcela odpovd leninsk doktrn? o stran? radiklnch intelektul? tvo?cch p?edvoj, kter by m?la p?evzt moc a vst zaostal masy kz?n budoucnosti. V?tina liberl? p?edstavuje takov aristokraty, jak m?l Jefferson na mysli. Henry Kissinger je extrmnm p?kladem aristokrata. *Zden?k Zbo?il: Sice Evropa nemus bt first, ale mohla by bt alespo? druh. Nelo u o spojen Arduny s Faustem, jak o n?m diskutovali ve svch kulturnch polemikch obvykle v Evrop? a pozd?ji ve Spojench sttech studovan domorodci jet? p?ed druhou sv?tovou vlkou, ale o n?co novho, op?t zdnliv? odvozenho z jin kultury a civilizace. Kdy si dovolme luxus generalizace, lze konstatovat, e Spojen stty, kter v?tinou resuscitaci velkch oblast Tichomo? financovaly, si za?aly uv?domovat, e nikoli st?et civilizac, ale jejich st?ed by m?l bt v jejich nrodnm zjmu. S Evropou, nejen s EU ale i s NATO, se nedalo spolupracovat. Ty byly p?mo posedl vlkou o Krym a Ukrajinu, vyzbrojovnm st?edn a vchodn Evropy, budovnm zkladen v Pobalt, obkli?ovnm Ruska, co bylo tma jako z ideologickho arzenlu starobylch pruskch a velkon?meckch vlada??. Snad bychom mohli konstatovat, e Trumpovo America first nen na r?znch rovnch politickho mylen Ameri?an? ni?m jinm ne obavou, e se p?iblila doba, kdy by prv? v Tichomo? mohla bt America last (Amerika jako posledn)! Udlosti poslednch m?sc?, tdn?, a dokonce i dn? ukazuj, e disharmonie v euroatlantickm spole?enstv je tak velk, e ji nelze ani dle skrvat. Donald Trump a jeho cestujc minist?i a r?zn emisa?i to ?kaj a d?laj trochu neomalen?, ale nenechvaj nikoho na pochybch, e nrodn zjmy a starost o bezpe?nost Spojench stt? nen kompatibiln se zjmy ostatnch, kte? se sna hrt svou polozapomenutou lohu t?ch nejlepch. Vojensk vpravy s ?eskou ?ast u nepo?dme jen na Balkn, ale dokonce i do Mali, co je historicky ojedin?l sp?ch ?esk zahrani?n politiky. Zatm n parlament zajmaj zavrad?n a oivl ex-pioni, o kterch dosud ani nevme, komu vlastn? slouili a slou. A nikoliv Trumpovo sou?asn taen na Zpad, z naeho pohledu vlastn? na Vchod. *Dnes je velk ?st Ukrajiny integrovna do americkho impria. V dob? pu?e na Majdanu, kter stl Zpad mnoho miliard dolar?, v USA se ji radovali z toho, e se jim kone?n? poda? vyt?snit Rusko z Krymu a na mst? rusk flotily budou kotvit americk lod?. Proto reakce Ameri?an? a nsledn? i Evropan? na krymsk referendum a nsledn nvrat Krymu do Ruska byla tak hysterick. Moskva skute?n? p?ehradila cestu americkm elitm, co je velmi roz?lilo. *Putin: Ropa se obchoduje na burze v dolarech. My samoz?ejm? zvaujeme, co je t?eba ud?lat, abychom se osvobodili od tohoto b?emene. A nai partne?i, uvalujc na ns tato omezen - omezen nezkonn, naruujc principy sv?tovho obchodu - nm pomhaj. Protoe cel sv?t vid, e monopol dolaru je ned?v?ryhodn a nebezpe?n pro mnoh regiony. *?msk klub konstatuje, e v osmdestch letech minulho stolet dolo k padku kapitalismu, kdy se hlavnm zdrojem zisku staly finan?n spekulace. To byl i jeden z d?vod? globln finan?n krize v letech 2008-2009; bank?i ale nejen e udreli sv pozice, ale vyli z krize vt?zn?: stali se p?li velkmi na to, aby mohli prohrt - nebo aby museli jt do v?zen. Devadest osm procent sou?asnch finan?nch transakc m spekulativn charakter. *Rozvoj SSSR/Ruska a ?ny od osmdestch let minulho stolet a dosud je rozdln, i kdy vchoz podmnky byly velmi podobn. Rozdln byl ale p?stup vedoucch ?initel? t?chto zem, kdy jedni systm likvidovali a druz se jej sna zdokonalit. Vsledky jsou patrn na prvn pohled a dosv?d?uj, e subjektivn podmnky mohou a budou hrt stle v?t roli. *Jean-Claude Juncker: Je t?eba mt na mysli, e veker zem EU - to je p?iblin? 5,5 milionu kilometr? ?tvere?nch, a zem Ruska - 17,5. *Oettinger, prohlauje, e trhy nau? Italy, aby hlasovali sprvnm zp?sobem. Jestli toto nen hrozba *Direktivn? - komunisty ?zen kapitalismus dosahuje nejrychlejho tempa rozvoje ekonomiky na sv?t?. Demokraticky ?zen stty, i ty rozvojov, nesthaj. *Mar?k: Vojci, m?sto dnes padne, obsa?te ho a rabujte a drancujte, zkrtka chovejte se, jako kdybyste tam vyhrli volby. *Zeman: B?me maraton, ve kterm nm ?elo zvodu zmizelo za obzorem, take myslme, e jsme prvn. *Is?enko: ?k se, e Stalin dostal Rusko s d?ev?nm pluhem a zanechal ho s atomovou bombou. To je p?ehnan. P?ed revoluc Rusko pat?ilo mezi p?t nejrozvinut?jch ekonomik na sv?t? (prv? jako nyn). Po nstupu k moci v roce 2000 m?l Putin hor vchoz situaci, ne ji m?l Stalin. Ekonomika byla tak prakticky zni?ena. Ozbrojen sly se rozpadly a byly schopny odvrtit vn?j hrozby dokonce v men m?e ne Rud armda ve 20. a 30. letech minulho stolet. *Podle Gaulanda je t?eba p?ehodnotit pohled na ?iny n?meckch vojk? v prvn a druh sv?tov vlce, protoe i N?mci maj, podobn? jako Francouzi a Angli?an, prvo bt pyn na vkony n?meckch vojk? ve dvou sv?tovch vlkch. Hitler a nacist jsou jen strakem ve vce ne tiscilet sp?n n?meck historie. Ano, jsme si v?domi na zodpov?dnosti za dvanct let, ?ekl Gauland, ale objasnil, e to byla jen mal ?st n?meck historie. Mme slavnou historii - a, draz p?tel, trvala dle ne t?ch zatracench dvanct let. *V posledn dob?, o kter bychom mohli ?ci, e je a postmodern, se ve jmnu Boha Vemohoucho, Vev?doucho a Spravedlivho vedou vlky a vrad lid na celm sv?t?. A ?inilo se tak i v dob? premodern. Bu? jak bu?, n?kdo chce vyvolat vle?n konflikt a u mu ani nevad, kdy a kde to bude. Hlavn? aby se u st?lelo. *Oskar Krej?: Ochrana duevnho vlastnictv. Ta se stala zpadnm tmatem a pot, kdy byla nastartovna moderna, kterou anglick filosof Francis Bacon spojil sknihtiskem, kompasem ast?elnm prachem maj rodit? v?n?. Snad kad u?ebnice d?jin pione obsahuje informace okrdei bource moruovho areceptury porcelnu (a vroby papru). A bude ?na vrazn? nejv?tm inova?nm centrem, liberln ideologov p?ijdou stez, e vynlezy jsou kolektivnm vlastnictvm veho lidstva. *Vb?eznu 2014 prezident Si ?ing-pching vpa?sk centrle UNESCO uvedl, e civilizace se zrodily vodlinch barvch atato rozmanitost u?inila vm?nu avzjemn u?en se mezi civilizacemi d?leit acenn. Za druh, civilizace jsou si rovn atato rovnost ?in vm?nu avzjemn u?en se monm. Anakonec dodv, e civilizace jsou inkluzivn ainkluzivnost podn?cuje vm?nu avzjemn u?en se mezi civilizacemi. Ocen je obrovsk, protoe neodmt dnou ?eku. Cht?lo by se dodat, e Zpad se zatm a p?li ?asto chov jako ??ka, kter odmt ocen. *Si: V na zemi s 1,3 mld. obyvatel je zajit?na prakticky pln zam?stnanost. Vzhledem k bou?livmu rozvoji inova?nch a podnikatelskch aktivit se po?et registrovanch novch podnik? zvil z 5 tisc na vce ne 16 tisc denn?. Pracujeme na zjednoduen administrativy, na delegovn rozhodovacch pravomoc na ni stupn? ?zen podlhajcch vak nsledn kontrole. *Na nedvnm Ekonomickm fru vPetrohrad? se Vladimir Putin afrancouzsk prezident Emmanuel Macron shodli, e sou?asn situace ve sv?t? je neut?en. Rusk prezident podotkl, e se hraje fotbal podle pravidel juda, atak se vlastn? nehraje ani fotbal, ani judo. *D?kan Moskevsk sttn univerzity ve vysln prohlsil: EU se rozpad ve vech - dky americkmu bohu a voli??m ji Trump rozbj na padr? ob?m kladivem. To je d?vod, pro? Putin ?k, e se nesna oslabit EU. Trump to ve d?l za n?j. *Americk zkapaln?n plyn je dvakrt a t?ikrt dra ne rusk plyn. Za takovch podmnek nedv ekonomick smysl nahrazovat rusk plyn americkm zkapaln?nm plynem, prohlsil rakousk prezident Van Der Bellen. *Z ?asu reimu Bushe ml., kdy nm?stek ministra zahrani? Armitage vzkzal Pkistnu: D?lejte, co se vm ?k, nebo vs zbomabardujeme zp?t do doby kamenn. A Pkistn tehdy skute?n? ud?lal, co mu bylo na?zeno. V p?pad? dnenho Ruska se tato hrozba jev pon?kud nest?dm - a to z toho d?vodu, e Rusko by dokzalo bombardovn Americe vrtit. A tak se washingtonsk hrozba zredukovala na: D?lejte, co se vm ?k, nebo na vs uvalme sankce. Sankce jsou vyjd?enm hegemonie jedn zem? nad druhou. Jsou vyjd?enm toho, e ten, kter sankce uvaluje, se ct bt povoln k tomu, aby ostatnm suvernnm stt?m ?kal, co maj d?lat, respektive nst nsledky v p?pad?, e se dikttu postav. *Za dob studen vlky a b?hem zvod?n ve zbrojen mezi SSSR a USA zvltn vznam krom? po?tu zbran m?lo tak jejich rozmst?n. V roce 1962 se SSSR ctil v ohroen, nebo? USA v tu dobu m?ly 6000 bojovch hlavic, co zna?n? p?evyovalo po?et sov?tskch hlavic (pouze 300). Nejvce se v Kremlu bli americkch raket na zem zpadnho N?mecka, Nizozemska a Belgie. Ale posledn kapkou se staly zbran? rozmst?n v Turecku v roce 1961, tyto rakety m?ly drhu doletu do Moskvy a 10 minut. Take SSSR se rozhodl provst protitok. Celkem bylo od za?tku operace Anadyr SSSR rozmst?no na ostrov? 36 jadernch raket. Tajn jednn mezi USA a SSSR prob?hly 26. ?jna. Podle zv?re?nho rozhodnut Washington slbil odstranit sv rakety z Turecka a Moskva z Kuby. *Rehberg za CDU varoval Itlii, e si hraje s ohn?m a ohrouje celou euroznu. No a Ferber z CSU u rovnou ?ekl, e v nejhorm p?pad? by trojka (tj. MMF, ECB a Komise) m?li napochodovat na ?m a p?evzt kontrolu nad italskm ministerstvem financ. *Pokud Brusel neumon jednotlivm ?lenskm stt?m uzav?t hranice, za p?t let tady mon nebude dn Evropsk unie ani schengensk prostor. Je to vlastn? velmi jednoduch a snadno p?edvdateln. *Antropologov ukzali, e za p?iblin? dv? st? tisc let existence druhu Homo sapiens sapiens jsme zhruba devadest sedm procent ?asu proili v malch rovnost?skch a kooperujcch loveckch a sb?ra?skch skupinch. Nr?st nerovnosti je historicky nedvn inovace, kter p?sob psychick problmy a vn? naruuje vnit?n soudrnost spole?nosti, Jsem obez?etnm a kritickm v??i sou?asnmu stavu humanitnch a spole?enskch v?d. Zmn?n disciplny proly od edestch let jakousi kulturn revoluc, zahjenou mimochodem zhruba ve stejn dob? jako kulturn revoluce v ?n?, spo?vajc v expanzi neomarxistickch sm?r?, Frankfurtsk koly, poststrukturalismu a postmodernismu, kter m?la vystit do utopick revolu?n prom?ny globlnho spole?enskho v?dom. K tomu sice nedolo, ale ?st akademickch instituc se z tohoto intelektulnho ?ernobylu dosud nevzpamatovala. Francouzsk liberln myslitel Alexis de Tocqueville upozornil p?ed revoluc 1848 na skute?nost, e lid, irok vrstvy obyvatelstva, ?asto svm jednnm podv?dom? p?edjm historick udlosti, jejich dopad a vznam si vzd?lan elity uv?dom teprve s odstupem. Asijsk spole?nosti obnovujc hegemonii, o ni je do?asn? p?ipravila pr?myslov revoluce, pokldaj alianci neoliberl? a neomarxist? za pouh produkt zpadnch kulturnch d?jin, kter pro n? postrd smysl. Politik, jen je vydvn za morln vzor, je um?le vyroben a desinfikovan mtus. *Potla?uj alternativn nzory s tak?ka nboenskm zpalem. Nechyb ani povinn vn?j dmonizovan nep?tel, Rusko, kter se odmtlo pod?dit jak ekonomickmu dikttu neoliberalismu, tak kulturn autorit? neomarxismu. *Konaenkov: Co se tk sou?asn situace v Syrsk arabsk republice, doporu?ujeme hlav? Pentagonu, aby si prostudovala mapu se situac v tto zemi. Vechna zbvajc ohniska odporu terorist? DAE v Srii jsou pouze v oblastech, kontrolovanch USA, jzliv? doporu?il Konaenkov Mattisovi. *Pokud by arabsk stty zni?ily Izrael, a atlantsk civilizace by to p?ipustila, byl by to pro muslimsk sv?t signl, e dal na ?ad? jsou liberln? - k?es?ant slaboi v Evrop?. Za?tkem roku 1948 prodala ?eskoslovensk vlda do Izraele na 60 milion? nboj?, 84 letadel, na 30 000 ru?nch zbran v?etn? kulomet? a na 40 000 leteckch bomb, n?jak lehk tanky atp. Izraelci by m?li bt sprvn? vd??ni tehdej sov?tsk vld?, kter dala ?eskoslovensk rozkaz komu prodat zbran?. Sov?tsk svaz doufal, e pomoc Izraelc?m p?ivede tento vznikajc stte?ek do stda levicovch politickch prosov?tskch reim?. Likvidace Izraele bude signlem, e Arabov zskali p?evahu nad lnmi vt?zi z minulch stalet, blmi k?es?anskmi psy. Bude to vt?zstv nad euro-americkmi k?es?ansko-liberlnmi technologicky ikovnmi, ale pohodlnmi k?upany. *Tereza: Jak prav klasick bonmot, Turecko je p?li slab na to, aby hrlo vlastn hry, ale dostate?n? siln, aby kazilo hru ostatnm. *Ukrajinsk, aktuln? prozpadn demokratick elity nic jinho, ne krst, neum?j. Vlastn? se chovaj pln? stejn?, jako po celou dobu od roku 1991, kdy Ukrajina vyhlsila nezvislost na SSSR. A to, e si na Zpad? n?kdo myslel, e - po oranov revoluci z roku 2004 - musme vyrvat Ukrajinu znovu, u podruh, ze spr? Ruska a e to dopadne tentokrt jinak, tak to samoz?ejm? vypovd hlavn? o naich zpadnch politicch. Konkrtn? o jejich ideologick zaslepenosti. Na druhou stranu ale plat, e Zpad dnes do Kyjeva penze poslat prost? mus, protoe jinak by cel tamn cirkus rovnou padl. Je to dal past, do n se Zpad sm navezl, a dnes z n neum najt cestu ven. Ale co si s takovou Ukrajinou po?t? Samoz?ejm?, e nejv?t sukces by nastal, kdyby se Zpadu n?jak poda?ilo ten hork brambor p?ehodit zptky Rusku, ale to bychom museli p?iznat dal porku. *Donald Tusk se vyslovil pro jednotu v Evropsk unii. Ve h?e mocnost bude Evropa bu? hr?em nebo p?kem. To jsou jedin alternativy. Aby byla hr? a ne subjekt, mus se Evropa sjednotit ekonomicky, politicky a vojensky jako nikdy d?v. Abych to zkrtil, bu? p?jdeme spolu, nebo nebudeme v?bec, varoval Tusk. Pod?koval Donaldu Trumpovi, protoe dky n?mu si pr Evropa uv?domila, e chce-li pomocnou ruku, najde ji na konci ramene. *Masakry po?dan ve vlkch vedenmi USA po druh sv?tov vlce maj u vc ob?t ne sama druh sv?tov vlka. Zv?rstva, kter pch ve vech okupovanch sttech USA jsou stejn, jako byly zv?rstva pchan samotnm Hitlerem. USA je taky jedin stt, kter pod falenou zminkou boje proti Hitlerovi, bombardoval v kv?tnu 1945 ?eskoslovensko a pozabjel tisce nevinnch civilist?, ob?an? ?eskoslovenska. Samoz?ejm? jsme USA za humanitrn bombardovn vd??ni. *Koneckonc? wehrmacht jezdil na americkou naftu. Otzka u m?e znt jedin? takto: Vymkl se Hitler ze sv role, anebo ve, co d?lal, bylo p?edepsno scn?em? *Pro ns byl hrozbou Sov?tsk svaz. Dnen Rusko nen dn hrozba. Nevidm, e by tady stly armdy na hranicch na zem?. Nemyslm si, e by nm Rusko poslalo direktivy do naeho zkonodrstv, jako to dostvme z Bruselu. Putin m? opravdu ni?m neohrouje. A ten zlomek naich populistickch politik?, kte? d?tinsky bojuj s Ruskem, ti by se nad sebou m?li zamyslet, podotkl Klaus. *Evropsk unie a zejmna jej dnen verze je zhoubnou v?c pro Evropu. Je sv?rac kazajkou, kter ty Evropany p?ikrcuje a nep?in nic dobrho. Nevadilo by mn?, kdyby bylo referendum a lid by v n?m ?ekli ne. Masovou migraci pak povauje Klaus za ohroen a bezcenn p?sp?vek pracovnmu trhu. K Georgi Sorosovi: Je neuv??iteln, jakou tento ?lov?k zskv moc. Ale cokoliv ?ekne, je patn?. *Henry Kissinger mi tm svm bavorskm p?zvukem ?k: No, to, co vy tam chystte, to je pln? nov rozd?len moci a bohatstv, u toho vdycky v historii lidstva te?ou potoky krve, na to se p?ipravte. *Strany a hnut, kter nemaj alespo? 45 000 ?lenek a ?len? budou referendem rozput?ny, nebo? to jsou jen sekty a podnikatelsk projekty neplnc politickou roli ve spole?nosti a hrubm nsilm kodc v?tin? lidu. Kdy vezmu pana Ham?ka, tak mn? se sp hon hlavou, jestli jeho nm?stkem nebude pan (Zden?k) Bakala, kdy spolu sed?li v r?znch dozor?ch radch r?znch fond? n?jakou dobu. M? to opravdu siln? zar. Velmi siln?. Navc, kdy spojme, co se d?lo na Ostravsku, myslm OKD konkrtn?, a lidi, kte? kolem tohoto, j bych ?ekla zlo?inu, byli, tak nedostal nikdo dn trest. V?bec nic. Zmizely byty, zmizely miliardy, a tito lid pak sed v n?jakm spole?nm fondu a pak bude z nich jeden ministr vnitra, tak pro m? to je nep?ijateln jako pro ob?ana, h?mala Vitskov. Pravd?podobn? narela na fakt, e Bakala se podl na financovn mezinrodn neziskov organizace Aspen Institute, Ham?ek je ?lenem p?edstavenstva tto organizace. *Hampl: Sou?asn ekonomick systm produkuje chudobu, nevzd?lanost a mnohdy beznad?j. Zejmna pro lidi znich vrstev je zoufale nevhodn. Kad mus mt jistotu, e kdy bude poctiv? pracovat, bude se t?it v?t ct? ne dotovan um?lci a vyrkov zneziskovek. N?kter zleitosti jsou pom?rn? jednoduch. T?eba cel problm sexekucemi by se dal vy?eit za den, kdyby na tom n?kdo m?l skute?n zjem. Ale krom? toho se pot?ebujeme posunout kmodelu, kter nikdo nezn. Vme, e socialismus zaloen na sttnm vlastnictv veho a centrlnm plnovn se neosv?d?il. Vidme, e vsledky sou?asnho korportn?-byrokratickho systmu jsou jet? hor. *Britnie je dodnes d?siv? t?dn? rozd?lenou spole?nost, kter drtivou v?tinou vldne mafie absolvent? elitnch univerzit z Oxfordu a Cambridge, kte? jsou na vech vlivnch mstech - je to velmi podobn n?kdej nomenklaturn struktu?e mocenskch pozic za komunismu, kdy si KS? dvala bedliv pozor, aby vechny vlivn posty m?ly pod kontrolou lidi z jej mafie. *V ?eskoslovenska byla homosexualita dekriminalizovna relativn? brzo, r. 1961, v NSR nap?klad a r. 1969 a v n?kterch americkch sttech a r. 2003! V Britnii byla trestnm ?inem a do roku 1967! A a tehdy byla dekriminalizovna. *Veronika Suov-Salminen pe o tom, pro? jsou anti-babiovsk protesty hlavn? przdnou antikomunistickou nostalgii a vizitkou provin?nosti ?esk politiky. V ?esku platil neoliberln st?edov konsensus. Jeho vznamnou op?rou byl antikomunismus, jeho podstatou bylo bojovat s totalitnm reimem v dob?, kdy u dvno skon?il. Omlan nvrat komunismu (myleno doby mezi roky 1948 a 1989) v podobch nejr?zn?jch politickch protivnk? (nap?klad tak sociln demokracie) byl (a stle je) populrnm politickm heslem - i kdy sociologicky i historicky je to nesmysl. Zaila jsem bolevika a nechci, aby se to opakovalo. Je s podivem, e by si n?kdo v roce 2018 mohl vn? myslet, e jeden z nejsp?n?jch soukromch velkopodnikatel? by mohl opakovat d?jiny po roce 1948 ?i snad revolu?n bolevismus roku 1917. *Nelze jako pan Pehe ?ekat p?t let, ne vym?ou vichni d?chodci, kte? hloup? volili Zemana. Pan Mitrofanov nechce ?ekat, ne vym?ou vichni, co volili Babie, a tak na to jde od lesa. Podle n?j by bylo zapot?eb t?m, kdo volili Babie, vysv?tlovat, e ?inili patn?, aby - cituji pana Mitrofanova - si uv?domili, e byli blb. *Ji? Jrovec: Za sociln? nebezpe?nou oblast by klidn? mohla bt ozna?ena i Sn?movna. Je jist? nedouc, e poslanci nemusej chodit na sch?ze, mohou se vymluvit na zdrav, rodinu a nebo d?vod neudat, ani by to m?lo vliv na jejich p?jem. Maj svoje dvky zaru?en. S nacpanmi pen?enkami a tu?nmi podbradky se nesnesiteln? lehce van o zskvn pracovnch nvyk? l?zou i o zhoubnosti zaru?ench dvek. Poslanci mohou v prci pt, nadvat si do zlod?j?, extremist? a b?hv ?eho dalho. Kdy se jim opravdu, ale opravdu nechce pracovat, vydaj si p?estvku na jednn poslaneckho klubu. Nejlpe do konce jednacho dne. Politiky, kte? umonili a umo?uj, aby vznikly vylou?en oblasti, kte? nepochybn? sami s chudobou obchoduj (proto zkon 98/2017 Sb nadle umo?uje, aby p?sp?vky na bydlen ly rovnou na ?et majitel? byt? a ubytoven) a prodvaj ve?ejnosti mizern zkony lze ozna?it za mejdy. *"ONI " nm vodu neukradli, "MY" jsme jim ji dali zadarmo! *Je tak pravda, e quod licet Iovi, non licet bovi (co je dovoleno Jovovi, nen dovoleno volovi), ale tak zle na tom, koho povaujeme za Boha a koho za vola, reagoval Zbo?il. *Huxley: Optimln populace, pravil Mustafa Mond, je modelovna podle vzoru ledovce - osm devtin pod vodou, jedna devtina nad n. A ti, co jsou pod vodou, jsou ?astni? ?astn?j ne ti, co jsou nad n. ?astn?j ne nap?klad tito vai p?tel, a ukzal rukou. I p?es to, e konaj tak hroznou prci? Hroznou? Jim se nezd hrozn. Naopak, maj ji rdi. Je lehk, je d?tsky prost. dn nmaha pro mozek, ani pro svaly. Sedm a p?l hodiny mrn, nevy?erpvajc prce, a pak dvka somy a hry a neomezovan p?en a pocitov kina. Co si mohou jet? p?t? *Tzv. tradi?n strany plnily roli herc? placench oligarchy. *Pokud mohl vykonvat funkci ministra zahrani?nch v?c Lubo Zaorlek, m?e ji vykonvat v podstat? kad. *Pouze poopravm - Karel Schwarzenberg nem maturitu. Absolvoval obecnou a dl to p?es velkou snahu, prost? nelo. Snad z vrozen lehk idiocie, kterou modern ?esk medicna z n?jakch d?vod? zove noblesa. V dosp?losti za?al navt?vovat lesnickou kolu, uvd tedy, e je lesnk. Ze stejnch d?vod? m zapsan i druh dosaen vzd?ln - hospodsk. Ur?it? n?kolikrt navtvil i lka?e, p?esto, zapla? panb?h, v tomto p?pad? titulu doktora medicny neuv. *Le m krtk nohy, ale je stonoka *Vyd?lvej penze jak m?e! Dokonce i poctiv?, kdy nen jin vchodisko. *Dva lid na ministerstvu zahrani?nch v?c se bav a jeden ?k, p?edstav si, e britsk krlovna je v jinm stavu. Na?e se ho druh pt, jestli z toho obvinili Rusko nebo Putina? *Jeden polsk sociolog nazval dobu p?ed p?evratem dobou ?ekn ne na svobodu, ale na pln supermarkety. Tak tohle se uskute?nilo. A ta trapn propaga?n tmata, e nemme fronty na banny? Mme fronty na ?adu prce a bezdomovci jist? neocen monost vletu do Pa?e. *Internet? Je to paraleln universum, vedle kterho se nachz d?leit informace, ale ?asto vedle toho je odpad - smet, kter m p?itom stejnou vhu autority, co je n?kdy pro lidi obtn to od sebe odd?lit. *Jaroslav tefec: Absolutn v?tina slunch lid si uv?domuje, co znamenaj slova Angely Merkelov o neospravedlnitelnosti odsunu N?mc?, kte? v okupovanch zemch zejmna vchodn Evropy b?hem druh sv?tov vlky pchali tak straliv zlo?iny proti lidskosti v tak neuv??itelnm rozsahu, e sou?asn Islmsk stt vypad proti nim jako kolka vrah? bez petky fantazie. *Gatta: Pokud by se Rud armda mstila stejn? brutln?, jako se chovala n?meck vojska v SSSR, tak by v kv?tnu 1945 byly Sudety strachem dvno od N?mc? vylidn?n. *Denacifikace? To kad N?mec, kter byl v NSDAP doel na p?slun amt a tam ve dvou exempl?ch podepsal p?ipraven prohlen, e se z?k ideologie nrodnho socialismu a odsuzuje ve, co se v jeho duchu d?lo. Jeden vtisk dostal potvrzen tm amtem jako doklad o denacifikaci a druh el do archivu. Tento mechanismus vymysleli amci, protoe jim dolo, e v t zemi nejsou schopni nic ud?lat bez bvalch nacist?. Co se tkalo bvalch ?len? SS, tak tam byla velice p?sn selekce - pokud je amci pot?ebovali, tak byli vyhledni a p?evedeni do stavu - ovem potvrzen o denacifikaci obvykle nedostali. Tm si je zavzali, protoe bez toho potvrzen nebylo mono zskat legln? dnou prci ani podporu a v?bec nic. *Koller: Kdekdo povykuje, e ns ohrouje vlda komunist? Babi-Ham?ek-Filip. Vichni kdo chrl tyto blbosti, by si m?li uv?domit, e zkladem komunismu je velidov vlastnictv vrobnch prost?edk?, dn miliard?i. U vidm Babie, Bakalu, Allbrightovou a partu z Aspen Institutu jako komunisty, p?padn? Sorose jako kandidta strany, jak za zvuk? internacionly p?ichzej p?edat svoje vrobn prost?edky a konta do velidovho vlastnictv pracujcch. Na to by nep?iel snad ani vousat generl Pavel jinak zdatn politruk, propagandista, vle?n tv? a ostudn poskok cizch zjm?. Bohuel, p?esn? tak vypad sou?asn stupidn propaganda v ?eskch mdich, varujc p?ed komunisty. Od kdy jsou oligarchov komunisti? Jsme ohroeni euromarxisty, co je banda reprezentovan u ns praskou havlrkou, kter vak nem s klasickm marxismem nic spole?nho a sna se zni?it a zotro?it evropskou blou a k?es?anskou rasu a vrtit ns kamsi do doby tupho st?edov?kho feudalismu na v??n ?asy. *Moud?ej ustoup. To vysv?tluje celosv?tovou nadvldu blb?. *Nedvno na ?T 24 n?jak redakt?rek, kter vypadal, e prv? opustil zkladn kolu, rozebral vrtochy sou?asnho po?as. ?km manelce, uvid e za tm budou komunisti, sotva jsem to dopov?d?l, tak jsme se z st tohoto jelimnka dozv?d?li, e komunisti rozorali meze a toto je ten dopad. M? u v tto kolonii nep?ekvap nic. *D?v?ra v prvo a morlku nen tot. Prvo m?e bt i zcela amorln, protoe zkonn normy vytv?ej ?asto lid s morlkou velmi pochybnou. *Po?et ob?t komunistickho reimu v ?eskoslovensku historik Karel Kaplan odhaduje a na dva miliony ob?t, v?etn? rodinnch p?slunk?, kterm zni?ilo ivot, kdy jejich otec skon?il v uranovm dole, kde p?ebral uranovou rudu holma rukama. *Babi nen naho?e proto, e ho tam n?kdo vystrkal, ale proto, e tam sm vylezl. *koda, e se nesvlkla i Elika Wagnerov a nechovala se lskypln? t?eba k Halkovi. To by bylo teprve modern divadlo. *Ve v?e jde o tajemstv, kter je nemon spoutat do slov a pojm?, je lpe uvat cudnou, poetickou ?e? metafor, zmnil vodem k v?e Halk. *Tom Halk: J jsem p?esv?d?en, e pravda je vdycky u meniny. *antovsk: Z Halkova zmn?nho vroku, e menina m vdy pravdu, nutn? plyne, e v?tina tedy nem pravdu nikdy. To znamen, e demokratick systm je vlastn? patn?. Kdy to vezmu do d?sledku, tak pln? nejmen menina je jedinec, jeden ?lov?k, jeden Halk. Berme tak za jednotku meniny jeden halk. A tento jeden Halk se bude domnvat, e m pravdu, a protoe bude v menin? proti 99,99 procenta ostatnch, prost? sto procent mnus Halk se bude domnvat n?co, ale Halk se bude domnvat n?co jinho, tak pravdu bude mt tm pdem on, protoe on je ta menina. Ale p?esto tenhle ?lov?k, kter se nett nazvat profesorem, teologem, psychologem, myslitelem, spisovatelem a nevm, ?m jet?, vypout do sv?ta tyhle nesmysly. Za to by dt? na prvnm stupni zkladn koly propadlo z po?t?. *Dnes je mon ud?lat si v?du z?ehokoli se namane. To je koneckonc? vid?t t?eba na prof. Putnovi, jeho hlavn v?dou je jeho sexuln orientace. *Kundra je podle Soukupa takov ocelov kladivo pravdy, lsky a Zde?ka Bakaly. Jak to tak u t?ch hysterek bv, pit tak nahlas, e p?es ty vysok oktvy nen slyet nic jinho, t?eba fakta. Prost? Kundra sem, Kundra tam, parafrzoval Soukup legendrn Zeman?v vrok na adresu rusk hudebn skupiny Pussy Riot. *75 procent obyvatelstva Spojench stt? doslova v?? v?bla. P?ed n?kolika lety prob?hl pr?zkum ve?ejnho mn?n na tma evoluce. Po?et lid, kte? byli p?esv?d?eni opravdivosti Darwinovy evolu?n teorie, byl men ne deset procent. Asi polovina populace v??ila vcrkevn doktrnu vvoje ?zenho bohem. V?tina zbvajcch pravd?podobn? v??ila, e byl sv?t stvo?en p?ed pr tisci lety. *Podle kvalifikovanch odhad? bylo pravov?rnmi b?hem honu na ?arod?jnice v16.a 18.stolet vzpadn Evrop? upleno, umu?eno ?ipov?eno nejmn? 200 tisc en. Domnvat se, e dnes je lidstvo moud?ej, znamen zapomnat na holocaust ve 20.stolet. *Lid se chopili nev?domosti a p?etavili j v instituci (crkev). Zaloili koly a u? se nev?d?n obalit slovy. *** Vyzobno zweb? za ?ervenec 2018 *Jedin, co pot?ebuje USA od Ruska, je to, aby vrtilo Krym, vzdalo Srii a pokud mono um?elo. Putin nic z toho nedopust a to znamen, e setkvat se s nm je zbyte?n a setkat se s nm m?e pouze zrdce, kter se dky ruskm hacker?m dostal do Blho domu. Je vtipn, e na ruskm informa?nm poli jsou podobn nzory, kter tak zd?raz?uj absolutn zbyte?nost jednn a vychzej z toho, e jakkoliv jednn s Ameri?any je absolutn? zbyte?n. *Pro Spojen stty se vlky zm?nily na ekonomick faktor velkho vznamu. Ameri?an se boj mru, poukzal Marco Maier. Co se stane, kdy najednou zmiz, by? jen jimi sammi vytvo?en nep?tel? Stovky tisc dob?e placench pracovnch mst pak nebudou pot?ebovat. Z tohoto d?vodu a tak kv?li technologick a vojensk sle se Ameri?an neboj vlky. Mr je pro n? hor. *Goldman p?iznv, pro? Rusku dob?e rozum. Na rovinu pe, e byl v neokonzervativn band?, kter se po pdu komunismu snaila instalovat v Rusku zpadn demokracii a voln trhy. Uvd, e byl ekonomem strany nabdky, byl ?asto v Moskv? a byl jednm z poradc? ministerstva financ za Jelcina. Goldman ale tak ?k, e ministerstvo financ byla rodinn kancel? pro sp?telen oligarchy, kte? nem?li ?as poslouchat n?jak rady, protoe m?li dost prce s tm, aby rozkradli Rusko. A Goldman p?iznv, e tato zkuenost ho vyl?ila z neokonzervativn iluze, e demokracie a voln trhy jsou p?irozen ?d v?c. Jene takhle iluze, tedy e USA p?etvo? Rusko k obrazu svmu, trvala a do konce Obamovy administrativy. Goldman dle uvd, e nezpochyb?uje, e n?kolik zpravodajc? se vm?ovalo do voleb roku 2016, ale upozor?uje, e ve srovnn s tm, jak dlouho se Amerika sna zasahovat do rusk politiky, je to sm?n. I dal Goldmanova tvrzen jsou explozivn. Pe, e USA podporovaly Majdan na Ukrajin? v roce 2014 a e cht?ly svrhnout Janukovi?e, protoe to m?la bt zkouka, kterou by pak aplikovaly na Moskvu. Victoria Nulandov cht?la za kadou cenu dosadit vldu nep?telskou ke Kremlu. Ne?ekla to nahlas, tvrd Goldman, ale doufala, e p?evrat na Ukrajin? povede ke svren Putina. O?ividn? si ona i jej fov - Hillary Clintonov - myslely, e tm pdem p?ijde Rusko o svou nmo?n zkladnu na Krymu, ale u je nenapadlo, e Rusko si prost? p?ipoj star rusk region, kter Ukrajin? pat?il jen historickm omylem. Liberlov se opjeli p?edstavou, e Majdan bude tak v Moskv?. Zazn?ly hlasy, e Majdan je realizace aspirac ukrajinskho lidu na demokracii. A Rusko pr bude dal v ?ad?. Nic takovho se samoz?ejm? nestalo, konstatuje Goldman. Majdansk p?evrat byl druh americk pokus, jak na Ukrajin? nainstalovat vldu, kter bude nenvid?t Moskvu. Prvn se objevil v roce 2004, kdy byla ministryn zahrani? Condoleezza Riceov. ?na i Rusko doly k nzoru, e USA svvoln? rozpoutaly chaos v tto ?sti sv?ta jako sou?st n?jakho zlovolnho plnu. Ob? zem? prost? nedokou pochopit, e USA vedou bezradn amat?i, kte? kloptaj od jedn polovi?n iniciativy k druh a nemaj dn celkov pln. Nekompetentnost m sv d?sledky, pe Goldman. A jednm z nich je, e nep?tel a rivalov USA budou Spojen stty povaovat sp za darebky ne za hlupky, nebo jet? h??, nakonec poznaj, e to jsou hlupci. *Nikolaj Viktorovi? Starikovov vysv?tluje, e po druh sv?tov vlce monost tisknout penze dle pot?eby p?ela z Britnie na USA, kterto za?aly v?rovat cel vlkou zni?en sv?t, jemu tak koupily" novou identitu - zejmna N?mc?m a Japonc?m. Odtren dolaru od zlatho standardu bylo potvrzenm americk hegemonie. SSSR se dostal dlouhodob? do problm?, kdy p?ijal dolarovou hegemonii, jeliko byl donucen hrt podle cizch pravidel. P?li samostatn EU nen z?ejm? dle US pravidel. *Obama vlu?nost americkho nroda p?edkldal student?m vojensk koly ve West Pointu (2014): V??m v americkou vjime?nost kadou bu?kou mho t?la. Ale to, co ns d?l vjime?nmi, nen nae schopnost p?ezrat mezinrodn normy a vldu prva. Je to nae v?le je utvrzovat naimi ?iny. *US sentor Albert J. Beveridge roku 1900 vyslovil mylenku: Nevzdme se sv p?leitosti. Nez?ekneme se, jakoto bo pov??enci sv?tov civilizace, svho podlu a posln sv rasy." Pro? tento Bohem vyvolen nrod - sta? p?ipomenout, e B?h p?eje bohatm, viz kalvinismus - pouv proti svmu evropskmu spojenci cla? V politice je EU spojenec. e by obchodnk Trump v obchod? neznal bratra? USA si uv?domuj, e jakkoli vlka mimo jejich zem, nejlpe n?kde daleko, p?in USA prosperitu. George Bush ml. se jednou p?e?ekl, kdy nazval USA nejv?tm kardiostimultorem sv?ta. Msto peacemaker" pouil obrat pacemaker" (Houston, Texas, 6. 9. 2000). Woodrow Wilson roku 1919 prohlsil: Tak vid americk nrod, e je postaven p?ed novou odpov?dnost. Nikoli snad pln, kter jsme pojali, nbr bo ruka vedla ns do tto vlky. M?eme toliko jti kup?edu a v novm a povznesenm duchu sledovati svou vizi." Publicistka Dorothy Thomsonov roku 1941 ve?ejn? pronesla: Toto stolet mus bt stoletm Ameriky. Anglie hraje p?itom pod?adnou lohu. Amerika nevis na ocasu britskho lva, nbr naopak je to Amerika, kter povede sv?t. Ne Anglie, nbr Amerika ur? vle?n cle a mrov koly." Tak se tak stalo. *Sou?asn Washington svm zp?sobem - kdy se tak rozhl po sv?t? - akceptuje jen ?nu a Rusko coby svho druhu partnery, kter bere vn?. V prvnm p?pad? z ekonomickch d?vod?, v druhm p?pad? z vojenskch a surovinovch. Vichni ostatn jsou pro Bl d?m vlastn? jen zkaznci - pokud si zaplat, dostanou slubu, nezaplat-li, a? si thnou po svch. Zadarmo nenalvme. *Trump: A tak my platme 4 procenta ze svho obrovskho HDP - kter se jet? mocn? zv?tilo od doby, kdy jsem se stal vam prezidentem. N?mecko je nejv?t zem? v EU, v Evropsk unii. N?mecko plat 1 procento. Jedno procento. A j ?ekl: V, Angelo, nem?u to garantovat, ale my vs chrnme, a to znamen mnohem vc pro vs ne vae chrn?n ns, protoe nevm, jak moc ochrany dostvme, kdy vs chrnme. A oni pak uzavraj dohody o plynu a rop? z Ruska, a plat miliardy, miliardy dolar? Rusku. Vte? Take oni cht?j ochranu proti Rusku, ale p?i tom plat miliardy dolar? Rusku a my jsme ti idioti, co platme za cel NATO. Myslm si, e je velmi smutn, kdy N?mecko uskute??uje masivn ropn a plynov obchody s Ruskem a mezitm se od ns p?edpokld, e je mme p?ed Ruskem chrnit. Myslm, e je to nepat?i?n, dodal Trump. N?mecko je totln? ovldno Ruskem, protoe bude dostvat 60-70 procent sv energie z Ruska a nov ropovod. ?ekn?me mi, zda je to vhodn, protoe j si myslm, e ne. *Jestlie nm neplat za ochranu, ale Rus?m plat za plyn, tak my sthneme svoje vojska z N?mecka. To je asi prvn p?pad v d?jinch lidstva, kdy okupant (a N?mecko je od roku 1945 okupovanou zem) vyhrouje, e pokud okupovan nespln jeho poadavky, tak odejde se svmi okupa?nmi vojsky z jejich zem. Sou?asn? ale samoz?ejm? plat i ta zmn?n monost, e se USA n?kdy na Evropu vykalou, i kdy to mi nep?ipad moc pravd?podobn. USA maj v Evrop? destky svch zkladen a v nich necelch 100 tisc svch vojk?. A ono vykaln se m?e mt n?kdy v budoucnu samoz?ejm? teoreticky i podobu prom?ny t?chto zkladen z p?telskch a spojeneckch v okupa?n a nep?telsk. Ale v dohledn dob? podle mho nic takovho reln? nehroz, pe Tereza Spencerov. *Donald Trump prohlsil, e Spojen stty maj mnoho nep?tel. V obchodn rovin? nyn za nep?tele povauje Evropskou unii, v jistch aspektech, ale tak Rusko. Jmenoval v rmci obchodu tak ?nu. To ale neznamen, e jsou patn. To znamen, e jsou konkurenceschopn, dodal Trump. Ameri?t spojenci jsou hor ne nai nep?tel. *Sigmar Gabriel obvinil prezidenta USA z touhy zm?nit reim v Berln?, pe Bild. N?meck politik ?ekl, e Donaldu Trumpovi se ned v??it a poaduje od n?j odkodn?n za tratu na uprchlky, kte? se v Evrop? objevili kv?li nesp?nm vojenskm tok?m USA. Pokud bude poadovat navrcen miliard americkch dolar?, kter byly utraceny USA za obranu, budeme muset podat o miliardy, kter utrcme za uprchlky, kte? se objevili po nesp?nch vojenskch invazch USA, nap?klad v Irku, uzav?el Gabriel. *Oskar Lafontaine: Kdo zni?il Irk? ? to byly bomby? Americk! Spojen stty zp?sobily stovky tisc mrt na celm Blzkm vchod? a tvrdily, e je to kv?li boji proti terorismu, ale ironi je, e terorist zabili ?dov? mn? lid, ne oni! *New York Times vyhlauj, e NATO je zkladem Amerikou vedenho liberlnho sv?tovho ?du a nejmocn?j vojenskou alianc v historii. Nat?st pro lidstvo nelo dosud NATO do jakkoli vlky jako aliance, ale pochodovalo do n s USA vdy jen pr tzv. ochotnch ?len?. *M?m do Helsinek - t?m se na zt?ej setkn s prezidentem Putinem. Bohuel, a? u se mi bude na summitu da?it sebevc, i kdyby mi snad dali velk m?sto Moskvu jako odkodn?n za vechny h?chy a zla spchan Ruskem A pokra?oval v druhm tweetu: b?hem ?asu, vrtil bych se dom? a byl kritizovn, e to nebylo dostate?n? dobr - e jsem m?l dostat taky Petrohrad! V?tina naich novin?? je skute?n? nep?teli lidu, napsal Trump. *Daniel Vesel: I kdyby americk armda jednoho krsnho dne opustila Evropu a Bl d?m by z n?jakho nepochopitelnho d?vodu vystoupil z NATO, vojensk rozpo?et dalch ?ty? p?ednch zem NATO dvojnsobn? p?evyuje vojensk rozpo?et Kremlu. Jinmi slovy, Evropa by v p?pad? hypotetickho vale ze strany USA nebyla ani omylem oput?n a bezbrann. Nicmn? Spojen stty pot?ebuj ?lensk zem? Severoatlantick aliance jako disciplinovan odb?ratele americkch zbran a vojenskho materilu a tyto stty jim v rmci NATO poskytuj nezbytn holubi? mimikry pro vojensk agrese kdekoliv na sv?t?. *Oskar Krej?: Rusk prezident jako p?klad p?ipomn?l kauzu firmy Hermitage Capital. Jej spolupracovnci nezkonnm zp?sobem vyd?lali v Rusku vce ne 1,5 miliardy dolar? - a z t?chto pen?z nezaplatili dan? ani v Rusku, ani v USA. Ovem p?evedli je do Spojench stt?. A tato firma, podle oficilnch daj?, v?novala 400 milion? dolar? na prezidentskou volebn kampa? Hillary Clintonov. *Je osv?ujc zase jednou slyet americkho prezidenta, jak odhod povrchn kecy a ?ekne holou pravdu. *?na je velice velkou a bohatou zem. Kolik byste ?ekl, e ?na p?ijala migrant?? zeptal se Carlson. ?ekl bych, e dn, vyplil Trump. Co takhle zeptat se na Japonsko, na Jin Koreu, na jin zem?, kter jsou velice sp?n? pokra?oval Trump. Je zde tlak na tyto zem?, aby p?ijmaly miliony uprchlk?? ptal se Carlson. Tlak, nemyslm si, e lid, kte? o tom rozhoduj, by v?bec cht?li marnit sv?j ?as takovm telefontem. To by bylo bez ance. Zeptejte se Japonska, kolik uprchlk? vzali v poslednch dvaceti letech. M?ete je spo?tat na prstech jedn ruky, reagoval Trump. *?etn rozpory a dvojak mylen evropskch politik? vede k neprosnmu zv?ru. Je to banda idiot?. Take Trump s nimi zachz tak, jak si pln? zaslou. *P?stup americkho prezidenta ke sv?tovm politickm zleitostem je mono charakterizovat slovy americkho herce Harrelsona, e politika jsou byznysmeni pracujc pro jet? v?t byznysmeny - to se nikdy nezm?n. *Martin Konvi?ka: P?edstava, e by n?jak placen inzert? na Facebooku nebo n?jac novin?i mohli skute?n? ovlivnit chovn voli??, to si bu? americk tajn sluby mysl, e maj idioty voli?e, nebo jsou idioti v americkch tajnch slubch, protoe Ameri?an? je p?eci jenom n?kolik set milion?. A p?edstava n?kolika set milion? idiot? je h??e udriteln ne n?kolika tisc idiot? v tajnch slubch, tak se holt ned nic d?lat. Trumpovi p?edch?dci mu nechali tajn sluby sloen z idiot? a jemu nezbv nic jinho ne ud?lat ve v lidskch i nelidskch silch, aby tam ud?lal po?dek. *David Lynch, kter volil v primrkch v roce 2016 Sanderse, v jednom rozhovoru prohlsil, e Donald Trump by se mohl stt jednm z nejlepch prezident? USA v historii, vzhledem k tomu, e naprosto obrtil ve naruby. Proti tomuto ?lov?ku se nem?e nikdo postavit rozumem a inteligenc. *Boris Johnson se o americkm prezidentovi vyjad?uje nechvaln?. Ozna?il ho za asn? nevzd?lan individuum. *Radkin Honzk: Sch?zka Trump - Putin se konala 17. ?ervence 2018 a Putin si tam Trumpa jednozna?n? namazal na chleba. *Karel Dolej: Jedinou otzkou z?stv, jak a velk kody nabub?el omezenec Trump - dlouhodob? kultivovan ruskmi tajnmi slubami a jimi snadno vydrateln - nakonec Evrop? zp?sob. *Lubo Palata: Trump v podstat? ignoruje sv prot?jky v ?ele Evropsk unie, tedy Donalda Tuska a Jeana-Clauda Junckera, jako partnery k jednn. Evropt sttnci se u nau?ili p?i Trumpovch extempore navenek zachovvat klid, ale uvnit? u ztrcej trp?livost. Ne?kaj to ve?ejn?, ale v?tina f? stt? a vld zem NATO povauje americkho prezidenta za, p?inejmenm v politickm smyslu, klinick p?pad. *Dnes se pln? potvrdila m teze z roku 2016: Prask kavrn? vdy vadila vchodn p?lka. Po vt?zstv D. Trumpa j vad i ta zpadn. A tak z?stala osamocena mezi p?lkami, uvedl Ji? Ov??ek na svm twitterovm ?tu. *Frantiek Janulk posm?n? poznamenv, e v duchu zprv na ?T bude Trump nejpozd?ji ztra zav?en a pozt? vyhlsme zlo?innmu Rusku vlku. *Francouzsk mluv? uvedl, e USA maj jin civiliza?n hodnoty ne zbytek Zpadu. *Titulky v ukrajinskch mdich uji?ovaly, e Trump p?ece nem?e dt Krym Rusku, protoe p?ece nem?e rozdvat ciz zem n?komu jinmu! *Ukrajinsk web Mirotvorec m na svch strnkch oficiln? napsno, e jde o Centrum vzkumu p?znak? zlo?in? proti nrodn bezpe?nosti Ukrajiny, sv?ta, lidstva a mezinrodnho prvnho po?dku. *Tom Haas: Na nm?st v Kyjev? se seli americk viceprezident, americk ministryn? zahrani?, n?meck ministryn? zahrani?, vdsk ministr zahrani?, ?esk ministr zahrani? a dal - a pokrali Rusko za vm?ovn se do vnit?nch v?c Ukrajiny. *CSU u nechce nechat doko?n otev?en dve?e statisc?m doktor? a inenr? z Afriky a Blzkho vchodu. Je to nepochopiteln, protoe ti skv?l mlad lid p?ece ve statiscch p?ichzej zachrnit n?meck d?chodce, obohatit genofond, kulturu a zduchovn?t islmem k?es?any (a ateisty). Jene zabedn?n voli?i to dobro nepochopili. Vym?nili u v?tinu vta?skch vld ve st?edn Evrop?, pak v Itlii - a poprv reln? hroz, e se o tot pokus v N?mecku a v dalch evropskch sttech. *t?pn Kotrba: Otzkou z?stvaj motivy Merkelov, kter nemohou bt pouze k?es?ansk. De facto poskytla luxusn dovolenou bojovnk?m islmskch sil nejen v Srii, ale i v Libyi, Egypt?, Afghnistnu, Irku ?i v irckm Kurdistnu, jejich rodinm a p?buznm. Pro?? To je nepochopiteln a dodnes neobjasn?n. Debata o vle?nch motivech exodu neobstoj. Vlky a jejich d?sledky byly i p?ed prvnm hromadnm p?esunem. N?kdo musel ty lidi shromdit, instruovat, navigovat, dopravit na vzdlenost n?kolika tisc kilometr?, po cest? stravovat a n?kde ubytovat. Oblci, vybavit mobily a pen?zi. Zajistit lod? ?i ?luny i jejich kapitny. Co v masovm m??tku nen a nem?e bt nhoda ani souhra okolnost. S km a za co uzav?ela Merkelov dohodu o evropsk odm?n?, e pak v naprostm rozporu se vemi zsadami bezpe?nosti a zdravho rozumu otev?ela nru? a zvolala wilkommen? Statisce lid vytvo? rezervn armdu nekvalifikovanch pracovnk?, kte? um?j ovldat samopal u od d?tstv. To u je celoevropsk bezpe?nostn riziko. A miliony migrant? budou znamenat konec humanity a za?tek vlky Evropan? o p?eit. Prost? z Afriky Evropa nebude. Z Evropy Afrika bt m?e. ?ern d?tt vojci morln zbrany nemaj. Ve svch zemch pat? mezi elitu a jsou ur?it? i mezi migranty. D?ti i dosp?l. *U v roce 1974 na Valnm shromd?n OSN alrsk prezident Houari Boumediene upozornil Evropany na to, co je ?ek: Jednou miliony lid opust jin polokouli tto planety a vydaj se vtrhnout na sever, ale ne jako p?tel. Oni tam vtrhnou, aby vybojovali tuto polokouli, a oni ji vybojuj. Vybojuj ji svmi d?tmi. Vt?zstv k nm p?ijde z d?loh naich en.. Za skoro p?l stolet vn?j migranty z Asie a Afriky doplnili migranti vnit?n, kriminln, jako nap?klad Albnci. *Jan Ham?ek: Odsuzuji islamofobii, stejn? jako odsuzuji jakoukoli jinou formu extremismu ?i rasismu. Islm u v minulosti prokzal a prokazuje nadle, e m nezastupitelnou a nevy?slitelnou roli ve vvoji lidsk spole?nosti, prohlsil Jan Ham?ek podle serveru Aktuln?.cz. Dal jeho proislmsk vrok p?idal Denk. Islamofobie je odpudiv a nebezpe?n stejn? jako rasismus a antisemitismus a m?la by bt potla?ovna vemi zkonnmi nstroji. Hospod?sk noviny informovaly o tom, e Ham?ek p?ekvapil, kdy ?ekl, e islm je pro lidstvo d?leit. kolem evropskch politik? je zd?raz?ovat, e se boj vede proti terorist?m, ne proti islmu, ?ekl p?edseda sociln demokracie. Jak toto p?sob na voli?e? *Peter Harrell, kter dozral nad rnskmi sankcemi za Obamovy administrativy, p?mo uvd, e zsadn postaven dolaru v globlnm obchod?, dokonce i pro mal banky a jejich vazby je jednou z hlavnch strategickch zbran USA. Dominance dolaru zaji?uje, e americk sankce funguj i mimo americkou jurisdikci, tedy i tam, kde banky nemaj obchody v USA. SWIFT potvrdil, e globln obchod v americkch dolarech roste, m podl asi 85 %. *Valentin Katasonov: Sv?tu vldnou centrln banky. Volen vldy a politici jsou jen kryt. Legalizace lichvy a rok? a vytvo?en speciln instituce, kter by vytv?ela tyto penze za roky, to je opravdov podstata buroaznch revoluc. Parlament, to nen nic vc ne pouh dekorace, kter p?ikrv skute?nou instituci. ?km, e centrln banka je ?tvrt druh moci. ?tvrt v seznamu podle sv d?leitosti, ale je to nejhlavn?j prvn instituce. To je opravdov vlda. Vimn?te si, e ty zem?, jejich centrln banky nepat? do vertiklnho systmu moci americkho FEDu, jsou povaovny za vyhnaneck zem?. USA obzvl? sm?le bojuj proti t?mto stt?m. Mm na mysli KLDR, kde je centrln banka skute?n? nezvisl na americkm FEDu a nachz se v systmu vkonn moci zem?. Dle je to rn, ?na, p?estoe tam existuj jist otzky ohledn? nrodn banky ?ny. Nehled? na to ale ?nsk nrodn banka pat? do vkonn moci zem? a nen pod?zena veden FEDu Spojench stt?. P?irozen?, pni pen?z se hlavn? sna kontrolovat mdia, kolstv a politiky. Jak ?ekl ve sv dob? Rothschild: Dejte mi monost tisknout penze a bude mi pln? jedno, kdo jak zkony pe. To je cynismus, jen naprosto p?esn? popisuje podstatu dnenho finan?nho systmu. *Zkuenosti ma?arsk vldy ukazuj, e se bez pomoci MMF nejene lze obejt, ale je nutn se bez n obejt. *Izraelsk premir Benjamin Netanyahu p?ed pr dny teatrln? nabdl rnskmu lidu, jeho blaho mu le na srdci, izraelsk za?zen na ?it?n vody a po pr dnech dodal, e by nejprve m?li svrhnout svou vldu. *Prezident Rouhani: Bu? bude vyva? kad, alebo nikto. Irn op? varuje, e zablokuje Hormuzsk prieliv. Analytici odhaduj, e ropa me v dsledku sporov zdraie? a na 250 dolrov za barel v prpade, e Irn zablokuje inu. Mnoh vak spochyb?uj potencil Tehernu urobi? tak politicky a ekonomicky riskantn krok, ke?e cel ina je silne militarizovan. *Mark Twain: Francie nem ani lto, ani zimu, ani morlku. A na tyto nedostatky, je to vynikajc zem?. Ve Francii oby?ejn? vldnou prostitutky. *Talleyrand: Pnov, to nejsou informace, ale zprvy pro tisk. *D?v?ra v mdia i v politiky nadle kles, ale t?m naho?e je to pln? jedno. K ni?emu lidi nepot?ebuj, pro? by m?li zpasit o jejich d?v?ru? *Inteligentn lid v?d, e lze v??it jen polovin? toho, co sly. Velice inteligentn lid v?d, kter polovin?. *V politice nejsou d?leit ani tak vsledky, jako schopnost jejich interpretace. *Si ?in-pching: Jestli se zav?ou jedny dve?e, druh se otev?ou. *USA maj sice Talibn za teroristy, ale tito terorist jet? nikdy neto?ili mimo afghnsk zem, a spousta zem je proto - po letech konfliktu - za?ala rad?ji vnmat jako svho druhu osvobozeneck hnut, s nm u se mluvit d. A taky se tedy mluv. *Kadodenn program ?T 24 se skld z t?chto tmat: Obrovsk sp?chy demokracie po roce 1989, boj proti komunismu, nenvist v??i Rusku, chvlen migrace, napadn Zemana, vystoupen Kalouska, kter nesm chyb?t v dnch zprvch, pou?ovn o vysp?losti zpadnch stt? a zvraz?ovn na zaostalosti v??i tomuto vysp?lmu Zpadu, vynen Havla do nebes, kadodenn vystoupen politologa, kter toto vechno potvrd a pochvl ?T 24, e brn livmi informacemi na demokracii. *Desa?ro?ia tu do ns mdi vt?kaj, e najstranejm hriechom za socializmu bolo pracova? v ttnych bezpe?nostnch slubch. Samozrejme, ak niekto pracuje v CIA alebo Mosade, to je nie?o celkom in, to je vlasteneck. A Putin sa dokonca chvli tm, e bol agentom KGB! *Ve Francii bylo kolaborant? vc ne ?astnk? hnut odporu. Mnohem vce ne ve Skandinvii, kter byla nadena T?et ? *Dnen Moskva nem s Bren?vovou Moskvou politicky a ideologicky nic moc spole?nho. Tm sp, e okupa?n roky nastartovan v roce 1968 se - t?ebas v po?tu ob?t - nedaj s izraelskou okupac palestinskch zem ani trochu srovnvat. Ale v praxi p?esto paradoxn? plat, e rusk okupace byla zlo, izraelsk okupace je dobro, to jen ti nevd??n muslimci vechno kaz *N?mecko, i kdy je to vysp?l zem?, nedoke samo postavit od pky nap?klad sthac letadlo. Rusko to doke. *Rusk rakety Kalibr v intervalech 5 sekund st?lely na cle Islmskho sttu v Srii z Kaspickho mo?e. Americk vle?n lo? USS Theodore Roosevelt a dal lod? USA vzkaz pochopily a vyklidily Persk zliv. *Tereza: Izrael v pond?l v?bec poprv vyzkouel rakety systmu David?v prak, kter odplil proti syrskm raketm nad Golany, kter byly odpleny v reakci na izraelsk raketov tok na jednu ze zkladen v Srii a popo?ad?: izraelsk rakety sice zkladnu trefily, ale nezp?sobily dn kody, syrsk rakety netrefily dnou z to?cch izraelskch raket a izraelsk rakety pak netrefily dnou z raket syrskch skoro politick a vojensk selanka *Jak je uvedeno v dokumentu, zpadn zem? si uv?domili problm finan?n nerovnovhy ji v souvislosti s bojem proti terorismu, kdy vylo najevo, e pouvaj rakety v hodnot? 70 tisc dolar?, kter byly odpleny z letadel, jejich provozn hodina stoj asi 30.000 dolar?, a to ke zni?en pickupu Toyota, kter nejvce stoj 10 tisc dolar?. P?i?em raketa vyvjen Ruskem a ?nou, kter stoj mn? ne p?l milionu liber (642 tisc dolar?), m?ete minimln? vy?adit z ?innosti britskou letadlovou lo? v hodnot? vce ne 3 miliardy liber (3,9 miliardy dolar?). *Polci maj nedobrou historickou zkuenost s N?mci i Rusy. Americk zkladna je m chrnit proti obojm, co leckomu nedochz. *V 60. letech 20. stolet americk ozbrojen sly b?hem operace Ranch Hand infikovaly dioxinem deset procent zem Jinho Vietnamu. Je to nejrozshlej pouit chemick zbran? v d?jinch. Hlavn zbran masovho toku ze strany USA byl v t vlce takzvan Agent Orange" obsahujc nejnebezpe?n?j mutagen dioxin. P?eveli ho v oranovch sudech, odtud vznikl nzev. Vrobcem byla spole?nost Monsanto, dodavatelem Ministerstvo obrany USA. Dnes je to jeden z nejv?tch dodavatel? semen pro GMO-produkty. Orangem" vypalovali dungle Jinho Vietnamu, aby se partyzni nem?li kde schovat. B?hem deseti let Ameri?an rozprili z letadel kolem 80 milion? litr? agentu a otrvili p?du i ?eky. Ameri?an od samho po?tku znali nsledky, a?koliv stle lhali, e agent nen pro lidi nebezpe?n, pouze ni? dungli. Touto otravou byly postieny t?i miliony Vietnamc?! Dnes je jeden milion invalid?. Dob?e vte, e mezinrodn organizace dosud nep?iznaly, e je to vle?n zlo?in nebo zlo?in proti lidskosti, rozho??uje se Van Rin. *V Mexiku se stalo poprv, e se prezidentem stal p?edstavitel uskupen levicovch sil Spole?n? vytvo?me historii Andres Manuel Lopez Obrador (AMLO) a jeho koalice m v parlamentu v?tinu a v sentu polovinu mst. AMLO slbil, e postav Trumpa do lat?. Trumpa, jeho Obrador slbil postavit na sv msto za zp?soben ztrt v hospod?stv obchodnmi cly, stavbou hrani?n zdi na kor Mexika a povaovnm Mexi?an? ze zlo?ince. P?itom sm s korupc nen spojovn a ne?inkoval proti n?mu ani strak, e je napojen na Rusko. Vy?eil to s humorem: nazval se Andresem Manuelovi?em a nato?il video, v n?m stoj v p?stavu Veracruz a ?ek na ruskou ponorku se zlatem. Video m?lo statiscovou nvt?vnost. *V Egypt?, jen je nejlidnat?j arabskou zem, byl pokojn?, nicmn? k nelibosti Tel Avivu a Rijdu, svren vojensk dikttor Mubrak. Tehdej americk exprezident Obama dal toti postupn? na srozum?nou, e na Nilu se mus vym?nit faraon. Egyptt d?stojnci pochopili, za? je v Pentagonu pernk, a tak respektovan armda napomohla ?zenmu p?echodu k vld? Muslimskho bratrstva. Po n?jak dob? toto p?vodn? ilegln hnut svrhla, znovu ho postavila mimo zkon a n?jakm p?tadevadesti milion?m Egyp?an? op?t vel sekulrn vojk, generl Ss. Ani proces Kaddfho detronizace tak nebyl jednoduch. Nakonec vak p?ece, nadto v souladu s mezinrodnm prvem, ztratil tr?n. Pak i v nep?ehledn situaci hlavu. Le? to se dalo ?ekat. Dt mu p?leitost, aby mluvil p?ed soudem, nejspe nep?ipadalo v vahu. *Ako nazerte na vyjadrenia americkho prezidenta Donalda Trumpa, e Nemecko je pod totlnou kontrolou Ruska? Stoto?uje sa s jeho vyjadrenm? Jan Keller odpovd: Ak by bolo Nemecko pod totlnou kontrolou Ruska, potom musme pripusti?, e Rusko vykonva svoju kontrolu pomocou americkch jednotiek rozmiestnench na nemeckom zem. Stlych americkch vojenskch posdok je v Nemecku zhruba dvesto a zatia? nie je ni? znme o tom, e by na nich psobili rusk politruci. *Schneider: tok v Amesbury je prokazateln? ruskho p?vodu, protoe Rusy p?i jejich znm prohnanosti d?vodn? usv?d?uje prv? to, e tomu jakoby v?bec nic nenasv?d?uje! *Tereza Spencerov: Ona jedna ena, jak jsem zahldla n?kde v britskch mdich, p?espvala v tulku pro bezdomovce, z ?eho vyvozuji, e ani jej partner nem?l st?echu nad hlavou. A tahle dvojka, kter ila, jak ila, se m?la stt ter?em dalho ruskho toku na britsk p?d?? Fakt sranda. Nen bez zajmavosti, e kdy m?l v pond?l britsk ministr vnitra v parlamentu vyprv?t novinky o p?padu, bylo na n?j zv?davch jen asi 40 z celkem 650 poslanc?. A Scotland Yard se pr bude sice snait, ale dop?edu tak n?jak zpochyb?uje, e by um?l najt pojtko mezi Sk?paly 1 a Sk?paly 2, i kdy politick objednvka je vc ne jasn. Cel je to jet? bizarn?j ne v prvnm p?pad?, ale pojtkem je absence jakchkoli d?kaz?, kter jsou nahrazovny razantnmi prohlenmi britskch politik? ukazujcmi na Rusko. U je to nuda. Faktem ale z?stv, e tam n?kde n?kdo asi opravdu pobh a trv lidi. Nebo aspo? firma, kter m?la zlikvidovat nebezpe?n odpad, uet?ila a vysypala n?jak sajrajt kde se dalo. T?eba se to jednou vyet?... *Po?tm, e brzy Londn oznm, e na on lahvi?ce byly nalezeny otisky prst? Vladimra Putina a jet? velik npis: Novi?ok, sd?lano v Rossii, god proizvodstva 2015, sod?ranie 200 ml, Kaza?. No a - bude vymalovno! Rusko bude op?t za vradc monstrum, zatmco zpadn demokracie budou jako vdy ?ist jako lilium. Politici v Londn? dnes smrd i proti v?tru! Mne zaujalo hlavn? to, e v Anglii vlastn bezdomovci byty. To je asi sv?tov unikt. *Boris Johnson nejprve nazna?il, e mon Mayovou podpo?, ale se svm pov?stnm drsnm humorem dodal, e hjit tuto formu Brexitu je jako snait se vyletit lejno. *Jednu kapitolu sv nov knihy v?novala Albrightov Vladimiru Putinovi. Ten je podle n tak chladn, a se podob plaz?m. Zrove? je ale velmi schopn. Je velice chytr. Se patnmi kartami zahrl velmi dobrou hru. M v?t agendu, jeho clem je odcizit ns od naich spojenc? a to za?n odd?lenm st?edn a vchodn Evropy od t zpadn, podotk Albrightov v rozhovoru pro Guardian. Donalda Trumpa ve sv knize ozna?uje za prvnho nedemokratickho prezidenta v americk historii. Jak Rawnsley dodv, podobnm na??enm za sv vldy ?elili i dal ameri?t prezidenti, n?kte? z nich dokonce pat? k t?m nejvznamn?jm v americk historii. Jako dva p?klady uvd Abrahama Lincolna nebo Franklina Roosevelta. *Albrightov: J jsem Vclava Havla poznala a po revoluci kdy jsme s Demokracyi institute p?ipravovali v Praze volby. *Jene velmi produktivn, i msty vl?en na ren niti Vclav Havel, vyrobil svm po?nnm i velmi mnoho socilnch potrat?, jako kolaterln ztrty v rmci jm projektovan a vytv?en liberln demokracie (ve spektru od zahrani?n politiky, po pr?mysl, zem?d?lstv a v?du). Prost? vytvo?il pro reln ivot v ?esk republice divadeln kulisy a prosadil sv p?edstavy v portfliu jist velmoci, jako velk normaliztor, snad i jako rohypnolov a hospodsk filosof. Nesta? jen bez rozmyslu nsledovat Vclava Havla, je t?eba ho provat. Dal jsem si proto dva rohypnoly a dv? piva a tak jsem m?l vechny rd, ba i sv?j shora uveden text, napsal Frantiek Kuba. *Hampl: V tuto chvli p?edstavuj takzvan havlist tu nejhor morln spodinu spole?nosti, na jakou m?eme narazit. Vypnut mozky, kolaborantsk mentalita, ochota podpo?it jakoukoliv pinavost, dn zbrany a skv?le vyvinut schopnost zmocnit se dotac ?i grant?. Kdekoliv probh vzpomnka na Vclava Havla nebo se stav lavi?ka Vclava Havla, pokad se tam soust?e?uj prv? takov deformovan bytosti. *Na ?e?i m? fascinuje mnostv vraz? pro v?ci, kter neexistuj. Nap?klad rovnost, svoboda, demokracie *Hampl: V?ina skladnkov dnes doke lepie rozumie? zloitm spolo?enskm javom ako naprklad politolgovia, ktorch vidme na televznej obrazovke. plne shlasm so starou mdros?ou Edmunda Burka, e predsudky ?udu s spo?ahlivejm vodidlom ne kontrukcie intelektulov. Vzdelanci hovorili nie?o opa?n ne ben ?udia, posmievali sa benm ?u?om, e s zaostal a hlpi a nakoniec sa ukzalo, e t ben ?udia mali pravdu. Toto sa opakuje znova a znova. V Eurpe postupne prevldla neuverite?ne naivn predstava, e eurpske myslenie a vnmanie je vlastn vetkm ?u?om. A ak sa od ns prslunci nejak inej civilizcie lia, potom je to vraj len preto, e s ete malolet. Ke? po?kme pr sto rokov, bud ma? tie svoju renesanciu, reformciu, svoju modernitu apod. Samozrejme, je to koloslny nezmysel. T ?udia maj plne in hodnotov systm a plne in vnmanie. Pre?o si ur?it skupina vyberie ur?it ideolgiu, aj ke? je t ideolgia zjavne v rozpore s faktami? *Ostatn? v ?esku nap?klad Adam B. Barto sepisoval seznam pravdolska?? a seznam id?. A pak jej napodobila investigativn novin?ka Sabina Slonkov na svm webu Neovlivn.cz se svm seznamem lid, kte? slou Putinovi. *Ekonomka z Masarykovy univerzity Hana Lipovsk: Modlm se, aby p?ila krize. Mon se ztra Lipovsk bude modlit, aby u ns vypukly pory, nebo p?ila povode?, nebo se objevily n?jak nebezpe?n nemoci. Kdy, pan v, co by ud?lal ministr Ran, nemohla by sd?lit, jak ?sla budou taena tento tden ve Sportce? Asi Kalouskovo d?v?e. Hloup v?tkyn?. M?la by si s ichta?ovou zaloit s.r.o! Kdo to je? Odkud tato pussy vylezla? Zase dal v?rozv?st. Nestudovala u Kalouska? Co to je za univerzita, kdy tam jsou takov blbky? Co ta tup pussy dosud vytvo?ila, krom? van?n? Co to je za ekonomku? Vdy? ta by si neum?la ani vyplnit da?ov p?iznn. *Chcete-li se ctit nbl ?lov?kem, muste v??it, e ?ei se maj tak dob?e jako jet? nikdy. Muste si tu vru udret, i kdy vte, e skoro milion lid je v exekuci a e nap?klad kad t?et rodina si nem?e dovolit poslat sv dt? na letn tbor. Udret si takov p?esv?d?en nen snadn. To u pot?ebujete vysokou odolnost v??i fakt?m. Takovou odolnost zskte jen dlouhm vcvikem v pitvo?en se, lichocen a poniovn se p?ed vemi autoritami. *Pom?ry ve veden ministerstev, managementech korporac, velkch redakcch a neziskovkch se hodn? podobaj krlovskm dvor?m za poslednch francouzskch krl? - navon?n paruky, zkostliv dodrovn etikety, nikdo se neodv mt vlastn nzor, vichni se navzjem hldaj, kad proti kadmu intrikuje. Proto tuto manaersko-byrokratickou vrstvu ozna?uji jako novou aristokracii. Je jasn, e takto fungujc aparty nedokou vy?eit absolutn? dn problm krom? navyovn vlastnho rozpo?tu. A co horho, objevuj se dal spole?ensk skupiny, kter tuto novou aristokracii napodobuj a doufaj, e tm posl sv vlastn ivotn ance nebo se aspo? stanou vzneen?jmi. To jsou ti, kdo demonstruj proti vsledk?m voleb, vyv?uj tibetsk vlajky nebo t?eba mechanicky opakuj, e u ns nejsou dn muslimt imigranti, i kdy je potkvaj n?kolikrt denn?. *Problm jednostrannej nzorovej orientovanosti umeleckej komunity na Slovensku je zarajci. Vetci miluj Hillary, migrciu, Kisku a sexulne meniny. Takmer do jednho podporuj sobe homosexulov, multikulturalizmus a liberlnu spolo?nos?. Ostatn prezieravo ml?ia, lebo nechc prs? o keft. *Martin Koller: Z historickho hlediska bych dodal pro pobaven, e za takzvan druh republiky, mezi mnichovskou dohodou a okupac vznikla strana ANO - Akce Nrodn Obrody, kter sdruovala zbohatlky, lechtu, pseudovlastence a vemon podez?el ivly. fredaktorem jejho tisku byl mezinrodn podvodnk Harry Jelinek, kter prodal jakmusi potroublmu Ameri?anovi sttn hrad Karltejn. Historick vzor opravdu nsledovn hodn. *Jra Cimrman, v jeho poz?stalosti a tajn skri se objevil anarchistickch letk z nzvem Svou pravdu nebudeme skrvat! *Ilona vihlkov: Budu se opakovat: domnvm se, e ani jedna ze stran, pokud o sob? jet? cht?j tvrdit, e jsou levicov nemaj podporovat vldnut oligarchy. Andrej Babi nen skute?n? Fridrich Engels. V?ty odlome spory, nebudeme jen vst diskuse a e budoucnost nebude lehk, p?sob v vodn sekci programovho prohlen pon?kud zvltn?. Mm tm?? podez?en, e si to psal pan premir sm a nsledn? to n?kdo p?eloil do ?etiny. *Mysleli jsme si, jak se tady budeme st?dat my s ODS ve vldnut a ostatn strany se vejdou leda do vtahu, uvedl Jaroslav Foldyna. Negativa reimu jsem dob?e vid?l. My povalili vechno, a? to bylo dobr, nebo patn, a nevytvo?ili jsme nic. Nikdy u tady nebude komunismus jako po druh sv?tov vlce. Ve st?edu tady jen pokrytecky vanili ti, kte? tu od 90. let k?ivili prost?ed, dodal. *My jsme nespravedliv? zd?dili socialistick hospod?stv, kter jsme pot?ebovali zm?nit v trn ekonomiku, zaloenou na soukromm vlastnictv a voln? se pohybujcch cench. Nevm, co je nespravedlnost. Snad to, e pan Kellner zbohatl 150tisckrt vce ne j? To nen nespravedlnost, ale znmka toho, e byl 150tisckrt ikovn?j ne j, pokra?oval druh ?esk prezident. Kuponov privatizace nedala nikdy nikomu anci k podvodu, zd?raznil Klaus. Ale monost zaloit investi?n privatiza?n fond m?l teoreticky kad, m? by to nenapadlo, neum?l bych to, kdy pominu, e jsem byl ministr financ. Jin se ale do toho pustili a zbohatli. Tak to prost? v kapitalismu chod, pokra?oval exprezident v obhajob? modelu, na jeho tvorb? se podlel. *Zden?k Zbo?il: Podobn? jako vroba reklamnch klip?, tak politick zpravodajstv a jejich koment?e jsou vyrb?na v zavedench medilnch provozech, maj sv scnristy, reisry, kameramany, architekty scny a tv?rce kostm?, st?iha?e, vrobce trik?, geroj? a hudebnch doprovod?. Jak se ale vyznat v tto zm?ti r?znch detail? pravdy a velkmu celku l? Ne?kejme jim fake-news, to je jen dal trik jak deminutivem (zdrobn?linkou) brnit snaze hledat a nalzat realitu. Trump jedn jako americk Muammar Kaddf, tedy s operetnm ndechem odhaluje Trump skrvan fungovn americk administrativy. Donaldovy eskapdy jsou proto mimo?dn? cenn. Jeho twitterov vst?ely a spontnn p?edem neu?esan a nedohodnut slovn p?est?elky vytv?ej politick a mediln vlny, kter odhaluj, jakmi idioty jsou lid v (nejen) americk politice a v mdich. *Jaroslav tefec: J to vidm asi tak, e Donald Trump je velice pragmatick ?lov?k, kter jednozna?n? v, co chce. Ten jeho trochu teatrln p?stup samoz?ejm? plyne z toho, e je zvykl takto vystupovat v americkm prost?ed. Samoz?ejm? trochu p?ehn, jeho vystupovn n?kdy vypad jako divadlo a rozhodn? to tak p?sob na lidi z Evropy. Ameri?an to vnmaj jinak, ale je skute?n? ?lov?kem, kter jednozna?n? v, co chce. *Take nikm nevolen zstupci EU vyzvaj zvolen p?edstavitele USA, ?ny a Ruska, aby neni?ili sv?tov ?d, kter z lidskch prv ud?lal pinavou agendu na prosazovn zjm? vlastnk? korporac, podporuje meniny na kor v?tiny ob?an?, ?m d?ve bude zni?en, tm lpe. *Jemelk: Ostatn? moc zkonodrnou kontroluj voli?i a moc zkonodrn vykonv dohled nad moc vkonnou. Nen d?vod, pro? by moc soudn m?la podlhat p?mo pnubohu. Jde ostatn? o slubu sttu ob?an?m, placenou z jejich dan, nikoli o nstroj v?le n?jak nadpozemsk sly. *Moravec mechanicky od?kv politicky korektn pou?ky. Mon je jen otzkou ?asu, kdy bude takov modertor nahrazen robotem. Ned?l nic, co by nezvldl automat. *Posselt?v landsmanschaft chce p?t rok konat slezinu v?esku. Politick reprezentaci ?R mus bt jasn, e se nejedn osvaz p?tel ?eskoslovensk republiky aantifaizmu, ale o zjmovou, ntlakovou skupinu usilujc o p?epsn d?jin 19.a20.stolet. *Bval trenr chorvatsk fotbalov reprezentace Igor timac: V n?kdo, s km budeme hrt ve finle? Kimpembe - DR Kongo, Dembl - Mauretnie, Sidib - Mali, Umtiti - Kamerun, Pogba - Guinea, Tolisso - Togo, Matuidi - Angola, Nzonzi - DR Kongo, Mbapp - Kamerun, Mendy - Senegal, Fekir - Alrsko. Respekt! *Hahahahahaha. kodolib Brazilci se N?mc?m vysmli. Dobt Moskvu se jim pr neda? ani vlt?. *Bohumil Kartous: ODS je ponejvce reprezentovan politickm a intelektulnm brakem personifikovanm Klausem ml. K SPD sta? mlo: l?za. Nejnaivn?j a nejmn? orientovan voli?i dostali do Sn?movny nefalovan pvl v mnostv v?tm ne malm. *Ta ordinrn masa, nazvan lid. *Advokt Jaroslav Ortman: Za hranou byly vroky Kalouska, e kdyby Babie porodil, ukrtil by ho na pupe?n ???e. Takov vroky nezn snad ani v Americe. *J. Pospil p?idal pochvalu pro Karla Schwarzenberga: Karel m? vdy u?il, e pro ns jsou d?leit zsady, ne vsady. Je (bohuel) stle jedinm sttnkem mezinrodnho formtu v na zemi. *Pokad, kdy vypijete sklenici vody, je slun ance, e spolknete alespo? jednu molekulu, kter prola mo?ovm m?ch?em Olivera Cromwella, upozor?uje Wolpert. *Strategick trp?livost, co podle m? znamen d?lat po?d a po?d dokola to, co nefunguje, a doufat, e to n?kdy fungovat za?ne. *Angela: Migrant? se nelekejte, na mnostv nehle?te. *Nejv?t pion vech dob je pr Mark Zuckerberg, kter zaloil Facebook. Soukup vyprv?l vtip: Mal indick chlapec se pt Zuckerberga: M?j tta ?kal, e o ns vte vechno. Je to pravda? A Zuckerberg mu odpovd: Nen to pravda a nen to tv?j otec. *Biblia u? miluj blneho svojho. Kmastra zase vysvet?uje ako. Vyzobno zweb? za srpen 2018 *pln inflace pravdy! Co je to Pravda? Neodhalen le. V tomto p?pad? skryt v kou?ov clon?, umn? rozdmchan. *Jefferson?v citt: Ni?emu, co vidme v novinch, nelze v??it. V tomto upin?nm vozidle se sama pravda stala podez?el. *Roberts: ?elem mdi u nen najt pravdu, ale chrnit oficiln li. *Demokracie prohrv od t doby, co m voli?e. *Vojci, tanky, letadla. Velk stadion v centru m?sta byl prom?n?n v koncentra?n tbor, kterm prolo 100 tisc v?z??. V mal zemi s 10 miliony obyvatel tajn policie zatkala bez zatyka?e, mu?ila a vradila. Bylo zavrad?no 15 000 lid, dal tisce jsou nezv?stn, emigrovalo 200 000 lid. To nebylo v ?eskoslovensku 1968, ale v Chile 1973. V t dob? u bylo v ?eskoslovensku znormalizovno. *B?hem t?chto udlost vsrpnu 68 zahynulo 89 sov?tskch vojk? a 134 ?eskoslovenskch ob?an?. *Frantiek Ro?ek: Kdo si p?e?te projev slovenskho prezidenta Andreje Kisky zjist, e jde o zcela standardn kecy o ni?em, o politickou masturbaci. Nejmn? dva tdny byla srpnov media zapln?na reakcemi na zmrtvoln?n t? ?ech? v Afghnistnu, kde ro?n? nsiln? umraj tisce lid, a nikdo z toho tam ned?l v ter ani v ptek Vnoce. S funusem vojk? sice kon?il jeden mediln p?b?h a hrozilo okurkov vakuum, ale mdia m?la velkou jistotu: festival kec? kolem 50. let od tankov turistick vpravy Varavsk smlouvy do ?eskoslovenska po?naje noc z 20. na 21. srpna. *Frantiek Kuba: V?dci Praskho jara, kte? s obrovskou podporou lidu ho vedli n?kam, a nev?d?li kam. Zatmco ti, co se rojili za rohem a ?hali na svou p?leitost, to v?d?li naprosto p?esn?. Stejn? jako v osmdestm devtm, kde u ale ty reln podmnky m?ly dld?nou cestu, kdy u dn invaze nehrozila, a kdy u, tak jist? ne z Vchodu. Mme p?li mnoho demokraci a vkladovch pravidel, take mme demokracii zastupitelskou, street, oranovou demokracii, demokracii firemn, demokracii nadnrodn, demokracii Hospod?sk komory veden Vladimrem Dlouhm a ?adu dalch. Ostatn?, ?d v?c na ?eskch ministerstvech sjejich chronickou nechut pracovat ve prosp?ch sttu a jeho ob?an? a brt nezaslouen old v?etn? tabulkovho naven za nenapln?n stav?. Brt penze za personln vakuum je asi prask disidentsk zleitost. P?irozen?, Prask kavrna ktomu ml?, sed si na stech, co je zcela mimo?dn jognsk vkon. *Charta 77 m?e bt i jakmsi pokusem vytvo?it novodob elity a zne/zaslouilch u?init zaslouen, ale vdy? j podepsal mezi prvnmi! A pak jet? n?co, nae historie by vypadala jinak, kdyby ji psaly eny. P?kladn? dr. Bendov, pan Pithartov, pan Olga Havlov Podvejte nrodu dryk, vskne ho jak pijk. *Zlo?ineck a nelidsk reim, kter tu mme po roce 1989, poslal na ulici ji vce ne 75 000 bezdomovc?. Po?et umrzlch ?eskch bezdomovc? ji tedy p?evyuje po?ty popravench za diktatury bolevik? u ns. Cynici samoz?ejm? ?eknou, e je to n?co jinho. ivot Milady Horkov m p?ece mnohem v?t hodnotu ne ivot n?jakho upka, kter umrzl p?ed pr dny naproti luxusnm vilkm v praskch ?eporyjch. *Co myslte, pust nm ?esk televize Kisku i 15. b?ezna? Nebo p?epne na jet? vy level a pust nm Angelu? Vyznamen Putin ?eskou televizi? Nikdo toho pro popularizaci Ruska neud?lal tolik jako amatrt protirut propagandist z ?T. *Nebyla-li individualistick reflexe Ivana Klmy spojena p?edtuchou s existenc KS?, e pozd?ji v dalek budoucnosti 2x zklame - 1968 a 1989, p?estoe ji kad rodina m?la pra?ku a ?lena nebo kandidta KS?. *M. Robespierre oponoval vur?itm obdob hlas?m volajcm povvozu jejch ulechtilch hodnot slovy: Nrody nemaj rdy ozbrojen mision?e, by? by jim p?ineli sebekrsn?j idely. *Pavel Jan?ko: Stejn? tak je pon?kud zvltn jednozna?n odsuzovn autor? dajnho zvacho dopisu vroce 1968, a sou?asn mainstreamov p?itakn t?m, kte? poslali a poslaj vzkazy do USA, e bychom tu ur?it? pot?ebovali pro pocit v?tho bezpe? p?ed vn?jmi i vnit?nmi nep?teli stlou p?tomnost jednotek NATO, nejlpe samoz?ejm? US Army. Pom?rn? ?asto se vr?znch diskusch objevuj argumenty vtom smyslu, e p?ece p?tomnost jednotek NATO na zem jejch ?lenskch stt? nen dn ciz okupace, protoe jsou to spojeneck jednotky a p?sob tak vlastn? na svm zem. Autor?m t?chto mylenek z?ejm? ani nedochz, e tmto zp?sobem docela zpochyb?uj oficiln interpretaci udlost r. 1968 jako intervence ciz mocnosti, nebo? i tehdy se vojska SSSR tak pohybovala po svm zem vrmci Varavsk smlouvy. N?jak se vldnouc establishmenty moc nemaj k tomu se jednodue zeptat lid: Chcete mt na svm zem ciz (americk) vojky? Docela by m? zajmalo, jak by takov referenda vyzn?la t?eba vN?mecku, Britnii, Itlii, ?ecku, Turecku, ale i t?eba vtakov Jin Koreji, v Japonsku, na Filipnch apod. O p?padech Irku, Afghnistnu, Libye apod. snad ani nen t?eba hovo?it. *Stanislav K?e?ek: Slyel jsem, e tento den (21. srpna 1968) byl rusk velvyslanec na golfu s americkm ministrem zahrani?, ale nevm, co je na tom pravdy. Vznamu v?ci by to odpovdalo. ?etl jsem poadavek jedn u?itelky, aby televize ze serilu Chalup?i odstranila n?kter scny, nebo? ona ve kole u?, jak se zanormalizace ilo na venkov? zle, ale d?ti pak vtelevizi vid, e se jim ilo celkem dob?e, m?li dokonce sv auta a jezdili do divadel, co by si, mimochodem, asi dnes ji dovolit nemohli. *Ji? Jrovec: ?eskoslovensko roku 1968 se chovalo tak, jako bychom hrli proti Varavsk smlouv? hokej nebo fotbal. Nai politici zapomn?li na to, e jde o daleko v?t h?it?. Spojenci tehdy ?eskoslovensko varovali, e vldnouc moc ztrc kontrolu a tm ohrouje globln zjmy Varavsk smlouvy (tedy SSSR). *dn moc nem zjem, aby lid do n??eho ?oural. Proto je tak vychvalovn idel dvou stran, kter se st?daj u moci. Monopol jejich moci je v podstat? neohroziteln. *Okupace p?ece nebyla n?meck, nbr nacistick. Kde le to Nacisticko sice nikdo p?esn? nev, ale to je pochopiteln? v ?du v?c, proto se to tak ?k. Tradice jsou z?ejm? nem?niteln, sta? pouze oto?it znamnko. A tak zatmco kdysi jsme povinn? slavili M?sc ?eskoslovensko-sov?tskho p?telstv, dnes v medilnm i politickm mainstreamu fr? M?sc ?esko-ruskho nep?telstv. Orwell by se nesta?il divit. Dvouminutovky, desetiminutovky i hodinovky nenvisti jsou v plnm proudu. Mon by ovem t?m novodobm propagandist?m m?l n?kdo prozradit, e George Orwell sv?j antiutopick romn 1984 nenapsal jako nvod k pouit, nbr jako varovn, dodv t?pnek. *Z?ejm? jim jen lo o to, dt v?d?t, kdo je dnes nᚑ komunista a kdo jejich. A e o tom rozhodujeme my, uvedl k protest?m proti premirovi v pr?b?hu minulho tdne politolog Zden?k Zbo?il. ?eho je moc, toho je p?li! P?ze? mocnch a velmocnch je p?eltav a sluebn mdia spolknou a vyzvracej vechno mon. Hor je to s tehdy ml?enlivou pan N?mcovou, kter politicky procitla a v roce 1992, kdy se stala ?lenkou ODS a nevadili j bval ?lenov KS?, kte? ji tehdy obklopovali a pomhali k jej politick kari?e. A?koli je o dva roky star ne Andrej Babi, nem ve svm CV dnou zmnku o ve?ejnm p?soben. A prv? ten rok 1992. Mnostv ?astnk? neumm odhadnout. Podle ?T to vypadalo, e vulicch byla polovina nroda. *Doubrava: Vyznava?i totality, a jej verze zvan faismus, a abatov, maj rdi mlhovinov velmi obecn slova. *Tam kde vldli 1933-45 ti nacist, prohlsil "nejv?t" povle?n demokrat K. Adenauer v r. 1949, e je t?eba p?estat s nesmyslnou denacifikac, podle n?kterch zdroj? to v neoficilnch rozhovorech ?ekl ji v roce 1947. *Skupina Post bellum, neziskovka podporovan za vrobu pln? nov historie. Post bellum neziskovka placen z dan vech, co odvd dan?, je pravda. ?editelem je Mikul Kroupa, bratr Janka Kroupy - novin?e, oba synov Daniela Kroupy = politologa, vrcholnho politika US=DEU, poslance, rodina kavrenskch *Frantiek Kuba: D?jiny nelze nahlet ?ernoble, jak by nm t?eba vysv?tlil aktivista, herec a reisr Ji? Mdl b?hem reklamy na bramb?rky. Ano, mohu ujistit sm sebe, e Ji? Mdl by to zvldl. M i velkho p?edch?dce Michaela Kocba. P?iznm se, e a zcela nedvno jsem dekdoval jeho pse?, kde po?d n?co mele o ciz en? vcizm pokoji. Tou enou toti byla demokracie bez p?vlastk?. Nelze se proto divit, e se vedle n nectil dob?e! *Vclav Klaus by mohl vyprv?t, a by mu enzymy p?ekryly stn koutky. Pot, pokud ovld africk amanismus, tak by mohl vytvo?it duchovn entitu a rituln? nastrojit tenisovou raketu, a ?ci: Jdi a bojuj za prosperitu na rodiny. *Pni vsdle ?eskch knat a krl? se sami instalovali do rol tat?k? obt?ujcch bentsk zrcadla blbmi mentlnmi dotazy. Rdi p?ijmali a p?ijmaj holdy chasy, tj. politik?, um?lc?, pochlebova?? apod. Za jinch okolnost by to mohl dosv?d?it znm politik zprask KS? Miroslav t?pn. Ostatn? sp?ch vpolitice je n?kdy jako putovn po skaln ?mse. Inu, jak dajn? pravil K. H. Mcha vjedn zviz, kter m?l na hrad? Houska: Z okna Hradu se ozval stran ryk, an to Tom Garrigue Masaryk! *Kne Schwarzenberg moud?e pravil, e ?T pat? t?m, kdo v n pracuj. Takhle duchapln? to ne?ekl ani Klement Gottwald, kdy parlamentu p?edkldal v roce 1947 Lex Schwarzenberg. Vid?l snad n?kdo p?ed vyvlastn?nm schwarzenbergskho panstv nebo po jeho restituci na tomto majetku kohokoliv ze Schwarzenberg? pracovat? Nic proti restitucm, jen asnu nad tm feudlnm paradoxem. Nae liberln?trn elity byly feudlovm vrokem naden a vyrazily do ulic. Tento skv?l okamik v duchovnm vvoji Jeho Jasnosti komunist propsli, mohli mt v ?ele Schwarzenberga oni a ne Kalouskova TOPka. Je p?ece jasn, e nejen Kav? hory, ale vechny fabriky pat? t?m, kdo v nich pracuji. Komunist to ?kali vdy a sociln demokrat kdysi dvno tak. Filip by se snad mohl zachrnit, kdyby el za Jeho Jasnost a dal j za pravdu, e nejen Kav? hory, ale vechny fabriky pat? t?m, kdo v nich pracuj. *P?ed ?asem v interview pro Prvo Kalousek ?ekl, e vsledek Bitvy na Bl ho?e - ?ili vt?zstv Pansk jednoty nad vojskem ?eskch stav? - byl spravedliv, a e kdyby on sed?l na jakmsi vrku a pr?b?h bitvy sledoval, ma?kal by Pansk jednot? palec, a by mu zmodral. P?ed nedvnem prohlsil jet? n?co p?ekvapiv?jho. e toti odsun sudeton?meckho obyvatelstva z zem na republiky na?zen vt?znmi mocnostmi po 2. sv?tov vlce byl omyl. A to proto, e kdyby on?ch dva a p?l milionu N?mc? v republice z?stalo, byli bychom dnes stejn? bohat, jako jsou dnen N?mci. *Petr t?pnek: Kdyby po osma?ty?ictm komunist slou?en se socilnmi demokraty neukradli vechno vem, nemuseli jsme po dev?taosmdestm nic privatizovat. A jen t?ko by n?kdo n?co mohl rozkrst. *V roce 1936, kdy se vechno sekalo hrabicemi a d?lalo rukama, kdy ve vesnicch leckde nebyl jet? elektrick proud, jsme m?li zem?d?lskou produkci vy ne v roce 2017. To je obrovsk ostuda. Nad tm by se m?l n?kdo zamyslet. *Prezident Zeman odmtl tak, e by byl ruskm ?i ?nskm agentem. Jaksi idiot, kter se jmenuje (Tom) Klva?a, nedvno prohlsil, e Donald Trump je rusk agent, take jsem v docela dobr spole?nosti, pravil. *Neutralita m dnes ji stejn vznam jako pouit toaletn papr. *Vlky se u nemusej vyhlaovat. To je p?eitek ryt?skch ?as?. *Kubrick: Vdy v historii se chovaly velk stty jako gangste?i a mal jako prostitutky. *Mon, e se d?jiny opakuj. Poprv jako tragdie a podruh jako nvrh Evropsk komise, parafrzuje Marxova slova Bruno Maes, bval portugalsk ministr pro Evropu, na strnkch POLITICO. *Doubrava: P?ipad mi to jako po vlce, kdy nm Amerikni rozbombardovali kl?ov zvody. P?iel projekt ropovodu Druba a ze Zpadu hrozili, e na to neprodaj roury. Postavili jsme fabriku, kde se za?aly vyrb?t velmi kvalitn roury, ale za mnohem men ceny, ne bychom je dostali od Zpadu. Stejn efekt maj protirusk sankce. *Ro?ek: Polsk politika je programov? antirusk, take jakkoliv protirusk usnesen parlamentu jsou stejn? d?leit jako hodnocen ?ader a prdelky ?nice v baru, kde by poslanci chlastali. *John McCain zem?el v sobotu ve v?ku 81 let. *P?sp?vek Luboe Blahy: Cel ivot si slil vojne a kapitlu. A nielene si veril, e vojna je sprvna vec, Ty si sa dokonca sm dobrovo?ne rozhodol zabja? nevinnch ?ud. Ako mlad vojak si tak ve?mi chcel s? zabja? do Vietnamu a Tvoje elanie prelieva? krv sa Ti splnilo. Och, to?kej romantiky! Bombardoval si vietnamsk ciele a pozabjal nespo?etn mnostvo vietnamskch ien a det. Napalm, bomby, masov vradenie. Inch by povaovali za vojnovch zlo?incov, no z Teba urobili vojnovho hrdinu. Pre?o? Lebo ?a Vietnamci zajali. Na rozdiel od Teba, ktor si sa vyval v zabjan, oni ?a nechali i?. Ale vraj oni s t zl a Ty si ten skvel American hero. Ve? vravm - srdce nm lme, e si ns navdy opustil. F?uk. Na milovan John bol plne to najagresvnejie, ?o stvorila Amerika a globlny kapitl. Nejedna slza najv?ch milionrov sveta vyhrkla pri sprve o jeho mrt. Pla?eme s nimi, vak John bol ve?k ?lovek, nikto pre imprium neurobil to?ko pinavej roboty, ?o on! Vrchol svojej militantnej chylky zail ns drah John a po?as Busha Juniora. Bol jednm z najhlu?nejch vojnovch tv?ov v prpade Iraku aj Afganistanu. Nejak blzniv moralisti by mono nmietli, e vojny vo Vietname, Iraku a Afganistane stli ivot okolo 3-4 milinov ?ud, ?o je priam genocidilne ?slo, ale my Johna chpeme - vak ?o by bola Amerika bez vojen a krviprelievania, pcha! Zopr milinov m?tvych je ni? v porovnan so slobodou a demokraciou, ktor USA v?aka takm dobrodincom ako McCain prina svetu. Ty si ten prav syn Ameriky, John! Nech ij vetky tie bomby, ktor prinaj ?udsk prva! Posledn roky svojho ivota strvil n mil John v zatemnen mozgu tou najzrivejou rusofbiou, ak si mono predstavi?. Dokonca vyhlsil, e Islamsk tt je menia hrozba ako Rusko. Hal, Islamsk tt! Ach, ak tragdia, e u nie je medzi nami. Kto sa bude teraz Rusku vyhra? vojnou? Kto bude obhajova? ukrajinskch banderovcov a oligarchov? Kto bude z USA robi? svetovho policajta? Kto bude s takou nezlomnou vierou obhajova? americk zlo?iny proti ?udskosti?! Je smutn, e tak velikni ako John odchdzaj z dejn. Ve? si len predstavte, e by odili vetci. ?o za peklo by vo svete nastalo. Odrazu by sa nebojovalo, nadnrodn kapitl by nedrancoval slabie tty, americk armda by neviedla vojny, nerila by sa nenvis? proti Rusom a inm nrodom... No fuj. Ni? horie si neviem predstavi?. Vak ete by nebodaj nastal mier. Sn? John njde rchlo svojich nasledovnkov, ktor tomu ?m skr zabrnia. Nech ?alej zomieraj miliny kvli vojnm, chudobe a nerovnosti. A nech na tom Amerika ?alej bohatne! Tak by si to John elal! Ve?n slva Johnovi, ve?n slva kapitalizmu, ve?n slva vojne! Aj vy dnes prepla?ete cel de?, priatelia? *Best cituje McCaina: Vladimir Putin je zl ?lov?k. Neexistuje pro n?j dn lep slovo. Je odhodln pchat zl ?iny, kter zahrnuj zni?en liberlnho sv?tovho ?du, jeho hodnot a instituc. Sv?tovho ?du, kter po cel m?j ivot Spojen stty vedly a brnily. Sv?tovho ?du, kter lidstvu p?inesl vce stability, prosperity a svobody, ne kdy v historii zailo. Putin tyto instituce napad z pozice slabosti. S Ruskem, jeho ekonomikou a stabilitou, to do budoucna nevypad dob?e. Rusk prezident m sice k dispozici obrovsk jadern arzenl a modern ozbrojen sly, nepouv je ale pro p?m tok na Zpad. Sv armd? dv snaz koly. Pouv proti nm nae vlastn slabiny a ctnosti, otev?enost na spole?nosti a ?m dl nep?ekonateln?j politick rozpory, kter ns pohlcuj. Chce tyto rozpory prohloubit a paralyzovat ns, abychom neodpovdali na jeho agresi. Zashl do naich voleb a ud?l to znovu, protoe to fungovalo a protoe ho nikdo nedonutil p?estat. Zashl i do poslednch francouzskch prezidentskch voleb. sp?n? pomohl ke znovuzvolen prezidentovi ?esk republiky, naemu spojenci v NATO, kter se vak stav proti NATO a EU a podporuje Putinovu invazi a anexi Krymu. Provedl to stejnmi prost?edky, kter pouil ke vm?ovn se do naich voleb. *Andrej Kiska: Som hlboko zarmten sprvou, e John McCain - mu s odvahou, silnmi zsadami a nenavn bojovnk za hodnoty, ktor zdie?ame na oboch brehoch Atlantiku, ns dnes opustil. *Za vlky ve Vietnamu se podle Chmelra Ameri?an chovali stejn? barbarsky jako o t?icet let d?ve nacist v Evrop? a McCain se jako vle?n pilot na t?chto zv?rstvech podlel. McCain nikdy tyto zlo?iny neodsoudil. Prv? naopak. V dob? tzv. vno?nho bombardovn, shodili Ameri?an na Hanoj vc bomb ne p?i bombardovn Dr?an za druh sv?tov vlky, americk mdia psala o metodch doby kamenn a americkho prezidenta Nixona ozna?ila za nep??etnho tyrana. Jen jeden mu ho pochvlil - John McCain, napsal Chmelr. Podle jeho nzoru spchali Ameri?an ve Vietnamu zlo?iny genocidy a McCain to jet? podporoval. *My takov v?ci d?lme od t doby, co byla v roce 1947 zaloena tajn sluba CIA. Produkujeme plakty, transparenty, pamflety. Dvme do zahrani?nch novin falen informace. Pouvme to, ?emu Britov ?kaj Kavalerie krle Ji?ho - kufry pln pen?z. (Bezpe?nostn expert Loch K. Johnson v New York Times) *B?h pr stoj na jejich stran? a dv Americe prvo vytv?et sv?t podle jejich p?edstav. *Kissinger chce zm?nit Rusko na Ukrajinu, od Kremlu o?ekv, e bude souhlasit aktivn? se ?astnit procesu, jen ameri?t analytici ozna?uj nsledovn?: zahnat ?nu do krabi?ky", odkud se ?na ji nebude moci dostat. Ze sv podstaty se tedy po Rusku chce, aby v??i ?n? plnilo ty sam koly, jako nyn Ukrajina proti Rusku - stt se bodem nap?t, zdrojem rizika a aktivn ?st mon ekonomick ?i politick blokdy. Skute?n dialog mezi USA a Ruskem m?e za?t probhat a pot, co si USA uv?dom, e Rusko je jeden ze sv?tovch pl? sly s vlastnmi zjmy a pravidly, a ne geopolitick kladivo", se kterm je mon mltit do Velk ?nsk zdi. *Na zv?r dodv Juncker zmaten?: Nejsme ktomu oprvn?ni, ale tak nejsme ktomu tak neoprvn?ni. (Pozn. redakce: Vtah zrozhovoru p?edsedy Evropsk komise Junckera pro n?meckou ARD je svm zp?sobem neuv??iteln.) *Velitel Islmskch revolu?nch gard uvedl v??i Trumpovi, e on mon tu vlku za?ne, ale budeme to my, kdo ji ukon?. *Pn Trump! Irn nie je Severn Krea, aby prijmal vau ponuku na stretnutie. Takho d?a sa nedo?kaj ani americk prezidenti, ktor prdu po vs, citovala Dafarho irnska tla?ov agentura Fars. *N?kte? potichu obvi?uj prezidenta Si ?in-pchinga ztoho, e nedokzal navzat sTrumpem blzk vztah anebo, e jen patn? zakrv svoje opovren Amerikou. *Tehdy flotila m?la 126 vle?nch lod r?znch t?d a typ?, asi 4500 letadel a vrtulnk? a pot?ebovala tuny toaletnho papr, kter denn? spot?ebovalo asi 90 tisc lid. Ameri?an aktivovali 2. flotilu. Podle americkch politik? dolo k reinkarnaci 2. flotily kv?li vzr?stajc rusk hrozb?. V ?ervnu 2018 se ?ten?i dozv?d?li, e 70 a 100 lod ruskho vojenskho nmo?nictva se stle nachz v r?znch oblastech sv?tovch ocen?. Uvedl vrchn velitel Vojenskho nmo?nictva RF Vladimr Koroljov. *Podle francouzskho politika by se evropsk budoucnost nem?la pst na americkm kontinent?. Rusko by m?lo bt cennm spojenm mezi ?nou a Evropou, cituje Le Figaro Philippe de Villierse. *CIA pod vedenm novho ?editele Mikea Pompea zaujala v boji proti povstalc?m tvrd postup. Nem?eme plnit svoje koly, pokud nejsme agresivn, uvedl Pompeo na bezpe?nostn konferenci na Texask univerzit?. Kadou minutu se musme soust?edit na zni?en naich nep?tel, dodal. *N?meck komenttor Sebastian Hesse se pro ARD Tagesschau zaml nad vlivem americkch sankc. Nejde jen o zabrzd?n rnu. Jde i o to, zda Donald Trump vnut svou v?li celmu sv?tu. Takov sv?tov uspo?dn by bylo nep?edstaviteln. Na jedn stran? jsou USA, tradi?n garance svobody a sebeur?en, na stran? druh je N?mecko, Francie, Spojen krlovstv, Putinovo Rusko, komunistick ?na a rn. Takov konstelace tu nikdy nebyla. Ale to asi bude nov sv?tov uspo?dn za Trumpa, alespo? ve velmi d?leit otzce rnu. *Tereza: Dae p?ed pr dny vyzval sv osam?l vlky, aby proti Zpadu pouili biologick zbran?, by? i t?ebas jen v podob? vir? z krysch vkal?. Donutme vs bt se vzduchu, kter dchte, slibuj. *Americk prezident tvrd, e USA obchodn vlku s ?nou vyhrvaj a e cla na ?nsk dovozy sn americk dluh. Donald Trump tweetoval, e cla funguj skv?le, ?n? se da? mizern? a cla pokozuj jej ekonomiku. Cla pr tak umon americk ekonomice splcet dluh. *Nae zadrovac schopnosti, a o tom nen pochyb, jsou nep?ekonateln, a my jsme schopni dominovat a reagovat na jakoukoli hrozbu. Jsme dominantn vojenskou moc na planet? na vech mstech a kad to chpe, dodal vzdorn? Hyten. Je p?itom zajmav, e velitel strategickch sil USA jaksi zapomn?l na desetilet udrovanou rovnovhu prv? strategickch zbran Ruska a USA. Nebo to u nem platit? *Rostislav I?enko: Pokud se v Evrop? nebude nakupovat ?nsk zbo, nen pro? ho tam vozit. Pokud si Evropa nep?eje zavrat dve?e p?ed rusko-?nskm projektem dobrovoln? a nem?e bt k tomu p?inucena, pak z?stv monost zmizen Evropy. Samoz?ejm?, nejde o fyzick zmizen evropskch stt? z politick mapy a nrod? z d?jin. Jde jen o zmizen Evropy jako ekonomickho partnera. K tomu je posta?ujc zajistit chaotizaci samotn Evropy. Take lze o?ekvat, e pokud se proklamovan politika EU, kter se zam??uje na postupn vystoupen z reimu sankc a normalizace vztah? s Ruskem, nezm?n, pak USA, spolhajc na pevn pozice v rmci Evropsk unie, za?nou ?inorod? pracovat na zhroucen a chaotizaci Evropy. V mrn?j variant? to bude zni?en jednotn hospod?sk struktury a uvren zem EU do hlubok hospod?sk krize, kter je znehodnot jako hospod?sk partnery. V drsn?j verzi m?e jt o srii politickch a vojenskch konflikt? na evropskm kontinentu. Vsledek bude stejn, ale ekonomika bude zni?ena spolehliv?ji a kupn sla populace se nezhrout o nic mn?, ne se zhroutila na Ukrajin?. *Valentin Jurjevi? Katasonov: Trh existuje dnes jako finan?n trh. Na finan?nm trhu existuj takzvan market make?i (market - trh; maker - tvo?itel), kte? vytv?en trn prost?ed. Vedle nich existuj tisce a miliony prostch nezasv?cench ?astnk? trhu, je tam za?naj hrt hazardn hry a v d?sledku toho garantovan? prohrvaj. Jist? chpete, e skute?n moc dnes le v rukou vldc? pen?z. Vldci pen?z se dnes cht?j stt vldci sv?ta. Aby mohli vldnout ostatnm lidem, a to je pravda, kter je ji znm velmi dlouho, je pot?eba vechny ostatn zm?nit v blbce. Z toho d?vodu je vzd?lvac systm na sv?t? dnes, a na velmi vzcn vjimky, systmem na vytv?en z lid tupce, aby bylo mon je efektivn? ?dit a vldnout jim. Vldci pen?z investuj sv penze a sv reln aktiva zaprv do politiky, zadruh do masovch mdi a zat?et do systmu vzd?lvn - do t psov vroby blbc?. Masov mdia pracuj na ten sam cl. Politici tak. Jedn se o systm, kter dnes m globln rozm?r. J jsem ekonomick vzd?ln dostal jet? za dob Sov?tskho svazu. Rozhodn? nebylo ideln. S mnohm tam nen mon souhlasit. Bylo ideologizovan - to komunist nikdy ani neskrvali. Nyn?j vldci mozk? ale ?kaj, e v dnenm p?pad? se jedn o objektivn ekonomickou v?du. Ve skute?nosti to dn objektivn v?da nen, je to ideologie. Drsn ideologie bez pardonu. Je mon ji dokonce ozna?it za jaksi superiracionln nboenstv. *Tereza: Zem? regionu (Perskho zlivu) jsou n?kter velmi bohat, ale bez Spojench stt? u by neexistovaly, shrnuje realitu Donald Trump. Nebyly by tu u minul tden. Chrnme je. A tak prost? musej platit za to, co je. Jinmi slovy, vechny ty neustle sklo?ovan zpadn hodnoty jsou kvoln? kmn, jako na trhu. A nen to jen problm Trumpa, on tuto realitu nestvo?il, jen ji zd?dil, akceptoval a p?itom se nebl ji otev?en? popsat. *ojgu: Po vem, co na zemi ud?lalo N?mecko, se domnvm, e by o tto v?ci nem?li dalch 200 let mluvit. Zeptejte se svch prarodi??, jak byla jejich zkuenost sjednnm sRuskem zpozice sly. Asi vm to budou schopni ?ci. *Nen tajemstvm, pro? Spojen stty pouvaj sankce, napsal Ian Bremmer pro The Times. Kdy se sankce nastav inteligentn? a pouvaj efektivn?, dok donutit zem?, aby ud?laly kroky, kter by jinak bez vlky neud?laly. Kdy budou Spojen stty vyuvat svoj ekonomick sly tmto zp?sobem, jin zem? si dvakrt rozmysl s nimi obchodovat. Podobn? je to s vyuitm dolaru a jeho postaven. *Friedman, George: P?tch sto let: Sv?t se to? kolem Spojench stt?. Evropa se po druh sv?tov vlce stala druho?adou mocnost. USA nepot?ebuj vyhrvat vlky, sta?, aby jim druh strana nemohla oponovat. USA maj rozvzan ruce dky kolapsu SSSR v roce 1991, mohou vl?it, proti komu cht?j. Na Ameriku nemohl nikdo zato?it, ale Amerika mohla zato?it na jin zem? a obsadit je kdykoli a jakkoli by si zvolila. Kolaps SSSR v roce 1991 (zp?sobil), e poprv za polovinu tiscilet ztratila Evropa svou moc. USA se po roce 1991 staly vhradn globln velmoc sv?ta. Co z Friedmanovch hlek dle plyne? P?edevm to, e krom USA (st?edobodem zem?koule) jsou vichni sto let za opicemi, e si Amerika m?e dovolit vechno, co chce! *Kdyby se Zpadu poda?ilo zskat p?evahu na Ukrajin?, Rusko byse nemohlo nijak brnit. Friedman ?k, e kauza Ukrajina je pro RF tm (z pozice roku 2018 se asi d souhlasit), ?m by pro USA byla Varavsk smlouva posunut do Mexika. *Samoz?ejm?, e vichni chpou, e sankce v??i Rusku nebyly zavedeny kv?li Srii, ani kv?li Ukrajin?, ani kv?li Krymu, bylo to jen kv?li p?n vyuit metody nepoctiv konkurence a prosazovn absolutn? bezperspektivn politiky zadrovn RF, uvedl Lavrov. *Krtce po pdu berlnsk zdi zavtipkoval jeden m?j p?tel, expert na mezinrodn vztahy: Te?, kdy se vchodn Evropa zbavila ciz ideologie komunismu, m?e se kone?n? vrtit na svou autentickou historickou cestu - k faismu. I tehdy byl ten bonmot velmi pronikav, pe v denku New York Times Paul Krugman. Pokud Republikni zachovaj svou kontrolu v obou komorch americkho Kongresu i po listopadovch kongresovch volbch, USA se stane dalm Polskem ?i Ma?arskem rychleji, ne si to dovedete p?edstavit. *Krize nezachra?ovala ?ecko, ale v??itele. 95% pen?z ze zchrannch program? se vrac v??itel?m. *Bety: MMF, angl. IMF, je nazvn v zemch t?etho sv?ta Institute for Misery and Famine (Institut bdy a hladomoru). V t?ch zlatch devadestch letech vnutil Rusku dv? obrovsk p?j?ky - z?ejm? na co nejlep rozvoj toho hladomoru, kter tam tehdy m?li. Rozhodn? Putin po Jelcinovi zd?dil sam pr?sery. *Sociln model dovedn? zkonstruovanho hybridu mezi socialismem akapitalismem. Sou?asn ?na dokazuje u t?i desetilet, e tvorba hybrid? zobou systm? je nejenom mon afunk?n, ale dokonce iperspektivn. *Americk prezident Donald Trump promluvil o sv jedin chyb?, kter se podle svch slov dopustil v roce 2016: Jedin, v ?em jsem chyboval, bylo vt?zstv ve volbch, ve kterch vichni o?ekvali vt?zstv mazan Hillary Clintonov. Problm spo?v v tom, e zapomn?li na kampa? v ?ad? stt?!" *Vichni hlupci, kte? se nechali unst pozorovnm pouze Ruska, by se m?li podvat jinm sm?rem, na ?nu. Ale nakonec, jestlie budeme chyt?, siln a dob?e p?ipraveni, najdeme spole?n jazyk se vemi! napsal americk prezident na svm Twitteru. *To, e pak obchoduj v dolarech, kter mohou Spojen stty tisknout v neomezenm mnostv, je jen dalm privilegiem, kter z jedn strany Americe umo?uje t nad pom?ry a na druh stran? neustle opakovat ostatnm zemm nesmrteln slova Johna Connollyho, kter byl ministrem financ v USA za dob vldy prezidenta Reagana. Jeho slova zn nsledovn?: Dolar je nae m?na a v problm". V USA za?n bt nevhodn vyrb?t cokoliv krom? dolar?, v zemi chtr pr?mysl, miz pracovn msta a Vladimr Putin dokonce evropskm novin??m vysv?tloval, e ameri?t prezidenti se m?n, ale politika ne - protoe ji ur?uj lid s kuf?ky a v tmavch oblecch, kte? se s volbami nem?n. *Po vlce byly USA v situaci, kdy na zklad? Brettonwoodsk dohody byl dolar vzn ke zlatu a vechny ostatn m?ny zase byly vzny na dolar. Jene na tu vlku ve Vietnamu USA utratily ?stku rovnajc se 311 000 tunm zlata. A takov mnostv zlata tehdy v podstat? nebylo na celm sv?t?. *Kochov, nejbohat sponzo?i republikn?, maj problm sDonaldem Trumpem, napsal denk Financial Times. Brat?i Trumpa nepodpo?ili ani vroce 2016, Charles dokonce ?ekl, e vb?r mezi Trumpem aClintonovou je vb?r mezi rakovinou a infarktem. Kochov tedy p?edstavuj d?lc ?ru mezi tou nejmocn?j republiknskou rodinou amezi novmi republikny, kter p?edstavuje Trump a jejich zkladna. Nen zatm jasn, kdo m navrch. *P?i soudnch p?ch v USA nejde ani tolik o hledn pravdy, jako spe o nrodn sport a soupe?en prvnickch tm?. *OSN utrc obrovsk sumy pen?z k vytv?en problm? s uprchlky, msto toho, aby je ?eila. *rnsk ministr obrany Amir Khatami a jeho syrsk prot?jek Ali Abdullah Ayyoub podepsali dohodu o vzjemn vojensk a technick spoluprci. Informovala o tom agentura Tasnim. *Obvam sa, e keby sme teraz dali do svahy zl skutky moslimov a kres?anov, ktor v histrii spchali, mm ve?k obavu, e by ten kres?ansk zoznam bol dlh. Hoci moslimovia tie rili islam me?om, ale a od siedmeho storo?ia, take maj ?o doh?a? *Co vlastn? ?ekl Nikita Chru?ov, kdy byl v Americe? Nyn kr?te p?ed nmi, musme v potu tv?e jet? hodn? zapracovat, abychom vs dohonili. Vynasname se, dohonme vs, p?edb?hneme a p?jdeme v ?ele! To je m p?esv?d?en. M?ete se tomu smt. Chci vid?t, jak se budete smt, a my, vte-li, vs p?edb?hneme a ?ekneme: Pnov kapitalist, na shledanou, n vlak uhn tmto sm?rem. Prosm, nsledujte ns! *Sociolog Abram de Swaan: Chudoba nen problmem chudch. Problmem chudch je, jak nejlp p?et. Chudoba je problmem bohatch. *Jan Keller: Nai zpadn soused maj obrovsk p?ebytky zem?d?lskch komodit. Ve Francii je to dokonce tak, e skladovn rody zp?edelho roku je finan?n? vce nro?n, ne kolik stoj vyp?stovat rodu novou. M?e fungovat pozitivn? voln trh a kapitalismus, kdy nyn v?tinu sv?tovho kapitlu ovld jen hrstka lid *Henry Kissinger v roku 2012 prorokoval znik Izraele v horizontu deseti rok?. *Podle Mezinrodn agentury pro energii (IEA) dnes vtr poskytuje jen 0,6% sv?tov spot?eby energie a solrn panely jen 0,2%. Dokud nevyvineme n?co spolehliv?jho, nemohou se tyto technologie o moc vce roz?it. Nejvce kod biopaliva, protoe spalovn potravin msto ropy (za ?elem snen t?by fosilnch paliv), vedlo - nikoli p?ekvapiv? - ke zven ceny potravin. *Hnoj je, na rozdiel od genetickej modifikcie, naozaj kodliv. Obsahuje mnoho patognov ako baktrie a vrusy. GMO nebolo pr?inou iadneho ochorenia ?i mrtia, no epidmia spsoben baktriou e.coli zo Senovky grckej v Nemecku v roku 2011 spsobila smr? polstovky ?ud a ochorenie tyroch tiscok, dodva Ge?fand. *Ak vs po nociach trpi svedomie, spite cez den. *300 osb zomrelo pri zemetrasen v Taliansku. Zatia? sa nevie, ?i zemetrasenie pred tm, ne udrelo, vykrklo Allhu akbar. *Nemocn rabn dostal, po sloit operaci, od ?len? sv komunity velkou kytici kv?tin s p?nm rychlho uzdraven. Text p?n zn?l nsledovn?: "Drah rabi, cel nae obec Vm p?eje rychl uzdraven v pom?ru hlas? 212 pro, 74 proti." *Vtip o Bernardu Shawovi a anglick krlovn?. Shaw kdysi vydal esej, ve kter tvrdil, e se dmy znejvy spole?nosti li od prodejnch entin snad jen cenou, kterou mus mui zaplatit za to, e je maj. Kdy se tato drzost dostala a ke krlovninm um, rozhodla se toho drzouna ve?ejn? usadit. Pozvala ho na recepci do krlovskho palce, kde se mezi nm a veli?enstvem odehrl nsledujc rozhovor: Je pravda, e si myslte, e se vechny eny bez vjimky prodvaj? zeptala se dramatika krlovna. Je to pravda, odpov?d?l Shaw. Kolik potom, podle Vs, mus stt anglick krlovna? Tak dv? a t?i libry, odpov?d?l Shaw nevzruen?. Tak mlo? vyk?ikla roz?ilen? krlovna. Tak vidte, Vae Veli?enstvo, u smlouvte! uzav?el se spokojenm sm?vem Shaw. *Dostali se na oput?n ostrov Polk, Ameri?an a Rus. No a vid, jak v mo?i vedle b?ehu plave n?jak flaka, tak ji vythnou, otev?ou - objev se din. A ?k: Kadmu splnm dv? p?n. Tak Polk ?k: J chci p?knou enskou a dom?. Tak zmizel. Ameri?an: Miliardu dolar? a dom?. Taky zmizel. Rus povd: No jo, to byla dobr parta - tak basu vodky a vechny zptky. *** Vyzobno zweb? za z? 2018 *Bohuel vidme, e se ?na sna zasahovat do nadchzejcch voleb v listopadu 2018 v USA proti m administrativ?. Necht?j, abychom vyhrli, protoe jsem prvn prezident, kter el do sporu s ?nou v otzkch obchodu. Vyhrvme v tomto sporu ve vech rovinch, prohlsil Trump na zasedn Rady bezpe?nosti OSN. ?na si nep?eje, aby se Republiknsk stran? ve volbch da?ilo. ?na se sna zashnout do nsledujcch listopadovch voleb v roce 2018. Proti moj administrativ?. USA vm nebudou ?kat, jak mte t nebo se modlit. Vm?nou za to o?ekvme jen respekt k na suverenit?. Nezle na tom, co si sv?tov ld?i mysl o rnu. rn za mnou prost? p?ijde a uzav?e dohodu. Myslm. A mon ne. U dohod nikdy nevte. ... aneb kdy mte v hlav? jasno o dalm postupu... ten Trump je fakt fascinujc, pe Spencerov. *Trump najednou vin Peking ze snahy ovlivnit listopadov kongresov volby v neprosp?ch republikn?. Po ruskm vm?ovn v Trump?v prosp?ch, kter se dodnes neprokzalo, tak p?ichz i ?nsk vm?ovn zcela opa?n. Bylo by ale vcelku vtipn, kdyby na zklad? vech t?ch vm?ovn Trumpovi voli?i za?ali fandit Rusku a voli?i demokrat? ?n? Kdy lenstv, tak a? to stoj za to. Mimochodem, to rusk vm?ovn do americkch voleb prost?ednictv n?jakch reklam na socilnch stch podle mho dostalo dal tvrd direkt, kdy te? Kreml nedokzal zajistit ani to, aby putinovci vyhrli ve vech regionech Ruska *Tady bych Trumpovi p?iznala pozitivn body za to, e je za poslednch x let po?d jet? prvn americk prezident, kter sm jet? nerozpoutal dnou vlku. Vechny zd?dil po svch p?edch?dcch. Sliboval sice, e ukon? alespo? tu afghnskou a odejde i ze Srie, co ve st?etu s vojensko-pr?myslovm komplexem neustl, ale vlastn vlku nem. Doufm, e u toho i z?stane. *Trump zato?il na kartel OPEC. Brnme mnoho z t?chto nrod? zdarma a ony ns potom vyuvaj tm, e nm dvaj vysok ceny ropy. To nen dobr. Chceme, aby zastavili zvyovn cen. Chceme, aby za?ali ceny sniovat. A od tto chvle musej podstatn? p?ispvat na svou vojenskou ochranu, ?ekl Trump. *Steven Bannon se chlubil, e Trump povede sofistikovanou ekonomickou vlku proti ?n? a tlak na ?nskou ekonomiku bude takov, e se nakonec podd a bude hrt podle pravidel. *Trump: EU je skoro tak stran jako ?na, jen men. Kdy jsem j p?iel do Blho domu, byla otzka, kdy rnci p?evezmou vldu na Blzkm vchod?. Nyn je otzka, zda (rnci) v?bec p?eij. *Ministr energetiky USA Rick Perry prohlsil, e Washington m prvo uvat energetiku jako nstroj ntlaku pro potrestn zem za necivilizovan chovn. *Mezinrodn trestn soud (ICC) v Haagu je nelegitimn, nebezpe?n a pro Spojen stty je u mrtv. Prohlsil to v pond?l bezpe?nostn poradce Blho domu John Bolton. Soudu a jeho soudc?m pohrozil sankcemi, jestlie budou pokra?ovat ve vyet?ovn dajnch americkch vle?nch zlo?in? v Afghnistnu. "Dnes, v p?edve?er 11. z?, chci jmnem prezidenta p?edat jasn a jednozna?n vzkaz. Spojen stty vyuij vech prost?edk?, aby ochrnily sv ob?any a ob?any spojeneckch zem p?ed nespravedlivm pronsledovnm ileglnho soudu," prohlsil Bolton. "Nebudeme s ICC spolupracovat, nebudeme mu poskytovat dnou pomoc. Nep?ipojme se k ICC a nechme ho samovoln? zaniknout, pro ns je u mrtv," dodal. USA rovn? p?ipravuj zvazn dvoustrann smlouvy, kter cizm stt?m zabrn vydvat Ameri?any k potrestn haagskmu soudu. Tribunl mimo jin neuznvaj ani ?na, Izrael a Rusko. *Americk prezident Donald Trump slbil, e se cel sv?t a USA velmi rozzlob, pokud v syrsk provincii Idlib za?ne krveprolit. Je to velmi smutn situace Pokud dojde ke krveprolit, tak se sv?t velmi rozzlob, Spojen stty se tak velmi rozzlob," ?ekl ve st?edu novin??m. Dodal, e pe?liv? sleduje vvoj udlost. *Nen vlastn? od USA chvlyhodn starat se o sv vojky v Idlbu? *Trval vlka za trval mr. V??n vlka za v??n mr. t?pn Kotrba: Kdyby USA cht?ly, bojovnci Islmskho sttu by byli u dvno vichni mrtv. Prozatm jsou n?kte? na vplatn psce USA a jin na dovolen v SRN. Pro Zpad je Idlb d?leit tak proto, e dokud tento problm existuje, tak se jet? nikdo nezam??uje na americk, britsk, francouzsk a jin jednotky ilegln? p?sobc v Srii. Jakmile bude Idlb vy?een, tak p?ijde ?ada i na n?. Take ?m dle vy?een nebude, tm vce ?asu mme. Proto tolik povyku, proto iveln navyovn po?tu obyvatel provincie - z tdne na tden najednou ameri?t politici u namsto dvou mluv o t?ech milionech lid - a s tm souvisejc nafukovn nadchzejcch ztrt, proto na socilnch stch u zase mali?k dvenky plynulou angli?tinou vyzvaj sv?t, aby zachrnil Idlb *Donald Trump: Prezident Putin, Rusko a rn jsou zodpov?dn za podporu zv?ete Assada. Zaplat velkou cenu. *Trump m?l tak na porad? vyslovit n?co velice nep?knho o Jeffu Sessionsovi, vrchn sttnm zstupci. Tenhle ?lov?k je retardovan. Je to hloup Jian. Nemohl by d?lat ani prvnka n?kde na venkov? v Alabam?. Trumpovy vroky m?l pak komentovat John Kelly, n?elnk tbu, takto: Tohle je Kocourkov. Nevm, co tu d?lme. Tohle je nejhor prce, jakou jsem kdy m?l. A James Mattis, ministr obrany, se m?l vyjd?it, e Trumpova rove? chpn je na rovni ka zkladn koly. D?vodem, pro? by Mattis tato slova ?kal, mohlo bt toto dajn Trumpovo vyjd?en, kter pronesl po chemickm toku v Srii na adresu Bara Assada. "Ku..a odd?lejme ho. Poj?me do toho. Ku..a odd?lejme je tam vechny." Mattis pr pak ?ekl, e se na kol vrhne, ale nsledn? m?l svmu poradci ?ci, e nic takovho d?lat nebudou. Tato slova zve?ejnil New York Post. *Luk Visingr: V p?pad? Evropsk unie jde hlavn? o cla, protoe evropsk cla na americk zbo jsou daleko v?t ne obrcen?, v celkovm sou?tu jde o zhruba dvojnsobn? velk tarif na cel v uvozovkch ko zbo, co se samoz?ejm? vznamn? projevuje na t vzjemn obchodn vm?n?. Trump prost? nechce nic jinho ne prosazovat americk zjmy a v?bec to nezastr, je to absolutn realista a nehraje si na spasitele sv?ta a i?itele dobra. ?m d?ve to pochop politici v Evrop?, tm lpe pro vechny. Co mi vak p?ipad ?asto vyloen? trapn, to je snaha hledat vliv Ruska za ?mkoli, co se kde stane. *Wimmer pro n?meckou RT: Mezi dal velkou vlkou a nmi stoj pouze prezident Donald Trump. Ten stoj proti washingtonskm vle?nm tv??m. Dky tomu nae nad?je na mr vis pouze na vlsku. Systm, kter tyto vlky vytvo?il, mus bt nekompromisn? zachovn, jeliko jinak by mohlo dojt ke globln vln? proces? s vle?nmi zlo?inci. Srie je p?itom pro ns smrteln? nebezpe?n, protoe situace, jak v Srii je, je chpna spojenci vle?nick aliance Washingtonu jako velk signl stop" pro politiku intervenc (provd?nou) od roku 1999, ?k bval politik o tom, pro? n?kter vlivn politick skupiny Zpadu rozdmchvaj syrsk konflikt. Dky tomu by mohly nsledovat zm?ny ve sv?tov politice, uzav?el. *Pokud se Britnie p?estane plst do Jiho?nskho mo?e, m?e po?tat s harmonickm a stabilnm rozvojem vztah? s ?nou vysv?tlil Londnu Peking. *P?es p?l stolet ?na sledovala bitvu sv?tovch mocnost USA a SSSR. Podle slov samotnch ??an? se v tto dob? stali ? st?edu, kdy se ?dili odkazem Maa, e: Chytr opice sed na vrcholu kopce a pozoruje, jak se v dol perou dva tyg?i. *Zatmco Ameri?an kr? po sv?t? jako bludn Holan?an, ?na uchopila do rukou scn?, kter USA pouvaly k dosaen sv?tov moci: nestarat se o problmy v zahrani? a budovat silnou domc ekonomiku. *USA ve sv?t? p?sob jako faistick N?mecko za II. sv. vlky. Rozdl v tom nen. Kdo neposlechne a nevyplc USA vpaln, ten je ozna?en za teroristu a je vybombardovn mrovmi bombami USA. Ani ten kdo spolupracuje s USA, to nem jist. Jak dopadl Husajn, kter ze zpadu nakupoval zbran? a spolupracoval s Ameri?any. Vybombardovali ho taky a Husajna nechali ob?sit. Aby mohlo USA vldnout sv?tu, mus neustle vyvolvat vlky, tvt proti sob? etnika a stty, financovat p?evraty a barevn revoluce. USA se povauje jako vt?z studen vlky a podle toho se taky ve sv?t? chov. Zabj, bombarduje, znsil?uje, krade, vrad. Z ve uvedenho ?lnku je sm?n konstatovn: je zapot?eb aby zpadn zem? p?estaly prodvat zbran?, je to sm?n proto, e na prodeji zbran a zabjen stoj zpadn civilizace a pokud by se toho z?ekla, skon?ila by. *tefec: Systm pohrani?n kontroly selhv, pan?lsko jako stt je sice schopen ?ezat vlastn lidi, ale nen schopen zakro?it v??i migrant?m, protoe tam hraj roli n?jak jin sly. pan?lsko ostatn? bylo zvykl pom?rn? dlouhou dobu t pod nadvldou muslim?, take si to mon zase cht?j obnovit. *Prohlen Islmskho sttu v Irku a Levant?: P?ili jste zabjet k nm, p?ijdeme zabjet k vm. Stovky zavrad?nch Zpadoevropan? dokazuj, e nez?stalo u slov. *Rusk ministr zahrani? Sergej Lavrov prohlsil, e up?mn? dv klobouk dol? p?ed britskmi diplomaty, kterm se poda?ilo v procesu brexitu p?esv?d?it evropsk kolegy, aby vypov?d?li rusk diplomaty kv?li p?padu Skripalovch. V pasi o novch americkch sankcch v souvislosti s p?padem Skripalovch Lavrov poznamenal, e se USA rozhodly p?edstihnout Londn. Myslm, e se v tom projevila dovednost britsk diplomacie p?esv?d?it a pustit p?ed sebou ty, kte? mohou ud?lat pinavou prci. P?ipomn?l, e hned po incidentu v Salisbury EU reagovala dost zdrenliv?, ale Londnu se poda?ilo p?esv?d?it dv? t?etiny EU, aby vyslaly po jednom, po dvou, po t?ech ruskch diplomatech po tom, co to ud?lali Britov. Britsk tradice jsou v?bec dob?e znm. Up?mn? dvm klobouk dol? p?ed britskmi diplomaty, kte? v dob?, kdy jejich zem? odchz z EU, dokou ovlivnit politiku EU v??i Rusku. Samoz?ejm? tak USA, dodal Lavrov. *V cte k prci svojho otca McCainov pripomenula publiku s vraznm nznakom nenvisti vo svojom hlase, e Vietnam bol najod?ahlejm a najviac nepriate?skm ktom sveta, v ktorom sa bojovalo. Mono aj ona zdie?a znmu nechu? svojho otca k Vietnamcom, o ktorch raz napsal: Nenvidm ich, budem ich nenvidie? tak dlho, pokia? budem i?. *John McCain: Bombardujte, bombardujte, bombardujte, bombardujte, bombardujte rn. *Jakub Janda: V?dce ruskch okupa?nch sil na zem Ukrajiny Alexandr Zachar?enko zem?el po bombovm toku v restauraci. O jednoho ruskho teroristu mn?, gratuluji Ukrajin?. John McCain je v nebi ani ne tden a takhle vborn? u to odtud ?d. *V roce 1155 ?msk pape Hadrin IV. (Angli?an, vlastnm jmnem Nicholas Breakspeare) vydal svou nechvaln? znmou papeskou bulu Laudabiliter. Mimo jin to znamenalo, e anglickm krl?m daroval nadvldu nad Irskem, aby se tak irt k?es?an dostali pod p?mou kontrolu ?ma. Take podivnou ironi to byli Angli?an, kdo Iry dostal pod ot?e ?msko-katolick crkve, ti stejn, kte? se pak snaili vnutit Irsku protestantismus (mn? sp?n?) o n?jakch 400 let pozd?ji. Ve tak bylo nastaveno na konflikt a tisk, kter vlastn? nikdy nezmizel. Kdy se p?esuneme do poloviny 20. stolet, pak zjistme, e v Irsku de facto vldne ?msko-katolick crkev. Jeden p?klad: John A. Costello byl reak?n konzervativn premir Irsk republiky a ?ekl, e je na prvnm mst? katolk a na druhm mst? premir. U vldnouc irsk t?dy tohle nebyla dn vjimka, sp pravidlo. *Levice sn o tom, e vichni pothnou za jeden provaz jen nev, za jak. M?e na tom n?co zm?nit hnut Sahry Wagenknechtov? Velk ?st energie ?ady levi?k? sm??uje k tomu, aby jinm levi?k?m ukzali, e oni dn opravdov levice nejsou. Levice se tak dlouho starala o problmy menin, a zapomn?la na v?tinu a na jej strany. *Krize v Argentin? je op?t! spojena s p?sobenm pravicovho prezidenta, kter byl chvlen finan?nmi trhy a jeho reformy - krty na vdajch pro chud - vzbuzovaly naden. Prezident Macri byl donucen, p FT, zve?ejnit sporn opat?en, protoe situace v zemi je krajn? vn. Macri dle ?ekl, e sv?t jim ukzal, e si ij nad pom?ry. *Anfrej Parubij, p?edseda ukrajinskho parlamentu: Sm jsem velkm zastncem p?m demokracie Mimochodem, ?eknu vm, e nejv?t ?lov?k, kter praktikoval p?mou demokracii, byl Adolf Aloizovi? v 30. letech, ?ekl f ukrajinskho parlamentu. Politik dodal, e studoval p?mou demokracii na v?deck rovni a vyzval nezapomenout na p?nos fhrera v jejm vvoji. *Tereza: Zatmco Evropa se ale stle nen s to na ni?em domluvit a po?d zvauje npady s investicemi v Africe, kter by mohly - fakt jen mohly - zamezit migraci do Evropy, ?na oznmila dalch 60 miliard dolar? africkm zemm, p?i?em t?m chudm sou?asn? odepsala dluhy. Cynika napad, e ne se bruselt rozhoupou, m?e mt p?padnou migraci z Afriky do Evropy pod palcem Peking. A z Blzkho vchodu Erdogan. Se vm, co z toho m?e vyplvat. Popus?te svou fantazii. Fakt u dvno nejsme v situaci, aby zleelo na tom, jestli ?esko vezme jednoho migranta nebo ne. *Bety: vdov pat? mezi p?t nejvce protiruskch zem. Wikipedie uvd 5 vdsko-ruskch vlek, j jsem v?etn? p?epaden Novgorodu napo?tala osm a pro vdy to skre vypad velmi patn?. P?itom se nikde nepe o tom, e by Rusko napadlo vdsko. Z?ejm? jim ty prohry vdov nedokou odpustit, jejich ambice ovldnout Rusko se nepovedly a kdo za to m?e? No Rusko p?ece! *N?kdej britsk premir Tony Blair... snad nejnaden?j Bush?v spoluto?nk na Irk... nyn p?iznv, e jeho nadace dostv od Sad? penze... zatm asi 12 milion? dolar?... *Podle hodnocen Aite Group, kterou citoval ?asopis The Ekonomist v roce 2014, p?iblin? 65 % transakc na americkm fondovm trhu provd po?ta?ov algoritmy, a ne lid. *Bolevick historik Michail Pokrovskij jednou ozna?il sepisovn vekerch d?jin - politikou promtanou do minulosti. *Do kadho nemohl ani bohat Zpad nacpat tolik meloun? jako do Havla. Navc by to bylo kontraproduktivn, Spasitel sm bt jen jeden. *Citt z Jist?, pane minist?e: cenzura je nstroj totalitnch diktatur, ale my jsme se jenom demokraticky rozhodli to nezve?ejnit. *Snaha o cenzuru vychz z p?edstavy, e m?j oponent je ?erno?ern bdk a jako takov by v?bec nem?l mt prvo sv nzory prezentovat. *Kdy n?kdo d k n?? hlav? revolver a chce penze, je pln? jedno co si doty?n mysl. Ale kdy se n?kdo sna druhho p?esv?d?it, aby mu dal svoje penze, vechno zvis na tom, co si ten doty?n mysl. ?ka, jeho ideologick mylen je prost jak hov?z bujn, z?ejm? nikdy netrpila otzka, jak se tak rychle mohlo N?mecko dostat z bdy v dob? sv?tov krize a stt se vyzbrojenou velmoc? Ze SSSR ty investice nep?ily, a do SSSR se ty dividendy po celou vlku nevracely. Npov?da: ty investice tehdy p?ily z tho sttu, odkud dnes zn hulvtsk ?ev, aby se N?mecko op?t straideln? vyzbrojilo! *Japonsko se nevzdv nroku na Kurily, odevzd je pak do sprvy USA? Japonsk ministr zahrani? Fumio Kiida nep?mo potvrdil v parlamentu, e v p?pad? p?evodu ostrov? jinch Kuril, uplatn se na n? povinnosti USA podle americko-japonsk smlouvy o vzjemn spoluprci a bezpe?nostn zruky. To znamen, e USA budou muset brnit ostrov, stejn? jako cel zem Japonska. Prv? tato skute?nost, e na prahu Ruska budou americk vojensk zkladny, je ale jednm z nep?ekonatelnch balvan? toho, aby Moskva v?bec uvaovala o p?edn ostrov? Japonsku. *Nyn je Ma?arsku prost?ednictvm sank?nch mechanism? EU vnucovna jin v?le, ne m legitimn ma?arsk vlda. Chcete v?tinou hlas? rozhodovat, co je pro Ma?ary sprvn. Vte lpe ne Ma?ar, co chce Ma?ar? podivoval se Orbn. P?ipomn?l, e jeho vlda vyhrla troje volby po sob?, pokad s jasnou v?tinou, naposledy v letonm roce. EU chce potrestat jeho zemi za to, e nevolila opozi?n socialisty. Nakonec se zeptal, zda m Ma?arsko pykat za to, e se nechce stt zem p?ist?hovalc?. *Glostor a zakldajc ?len ODS Petr Paulczynski v nadszce dodal, co nejsp bude po ritulnm odsouzen Ma?arska nsledovat: Holt nezbyde, ne ma?arskm voli??m zakzat ?ast v p?tch ma?arskch volbch a nahradit je t?eba voli?i vdskmi (tedy krom? t?ch, co volili vdsk demokraty)! Kam bychom to asi tak doli, kdyby si voli?i v Evrop? volili jen tak podle svho?! *Ma?arsk vlda je hrozba pro mezinrodn po?dek. Bval belgick premir a sou?asn europoslanec Guy Verhofstadt vyzval ve svm textu Spojen stty, aby zakro?ily proti Ma?arsku, kter podle jeho nzoru naruuje mezinrodn po?dek. Verhofstadt neopomn?l na za?tku svho koment?e zmnit, e zesnul republiknsk sentor John McCain, kterho ozna?uje p?zviskem velk, popisoval Orbna jako neofaistu v Putinov? posteli. Tak daleko bych rozhodn? neel. Ale by? s t?mito slovy, pronesenmi p?ed ?ty?mi lety, nesouhlasm, situace v Ma?arsku se z pohledu prvnho sttu a demokracie v poslednch letech rapidn? zhorila. Podle hodnocen OBSE sice byly ma?arsk parlamentn volby svobodn, ale nebyly rozhodn? frov, tvrd Verhofstadt. V zv?ru svho koment?e konstatuje, e evropsk vldy a Spojen stty maj morln povinnost zashnout. Nem?eme nechat populistick krajn? pravicov vldy, aby sv zem? nasm?rovaly k Putinov? Rusku. To nen v zjmu Ameriky a Evropy. Musme to zastavit, uzavr Verhofstadt. *Guy Verkostadt varoval: Nalzme se v bitv? o p?eit evropskho projektu. V zjmu Evropy musme toho mue (Orbna) zastavit. *Keller: Orbn m samoz?ejm? plnou pravdu. P?zna?n je u to, e mu na jeho obhajobu vym??ili p?t minut (o necel dv? minuty ?as p?ekro?il). Nemohl reagovat ani na to, kdy mu f liberl? nazna?oval, e m?e bt srovnvn s Hitlerem. Nemohl reagovat ani na to, kdy f socialist? tvrdil, e Ma?arsko je nejzkorumpovan?jm sttem Evropy. A nemohl se brnit, ani kdy ho jaksi poslanec nazval odpadem. To divadlo nebylo jen smutn, ale i velice uboh. *Italsk vicepremir a ministr vnitra Matteo Salvini se znovu st?etl s evropskm establishmentem, na co vulgrn? reagoval lucembursk ministr zahrani?. Poznmka zvedla ze idle Jeana Asselborna z Lucemburska, kter za?al mumlat bla, bla, Salvini ho podal, aby ho laskav? nechal domluvit, l? scnu The Telegraph. Asselborn zareagoval, e Lucembursko p?ijalo tisce Ital?, kte? p?ili do zem? jako migranti, aby v Itlii byly penze pro d?ti. Merde, alors, zakon?il vztekle. *Tereza Spencerov: Rusov tvrd, e Asad?v chemick tok u je od v?erejka nato?en a ?ek se jen na to, kdy ho Bl p?ilby na stisknut knoflku ze Zpadu pust do sv?ta... Zpad pak bez mekn zato? na Srii, aby ji ztrestal, neb jsme p?ece hlavn sv?tov opatrovatel morlky a zkona (a dihdu).... Ufff... *To, co je lidu p?edkldno k uv??en, slou spe k jeho obelhn. Termn propaganda, definovan ve spole?enskch v?dch r?znmi zp?soby, m?eme stru?n? charakterizovat jako um?n p?inutit lidi, aby d?lali to, co by ned?lali, kdyby m?li k dispozici vechny daje o t v?ci. *Dovolte, abych vm ?ekl plnou pravdu: jestlie doraz faismus do USA, bude to ve jmnu svobody, to ?ekl v losangelesk posluchrn? Thomas Man. *V roce 1962 v USA hotelov spole?nosti odmtaly ubytovn pro ?ernochy, zatmco ve Francii u to mon nebylo. *Ilona: Horn 1 % v velice dob?e, e systm pracuje pro n?. Je naivn si myslet, e dobrovoln? tato t?da (ano, oni jsou skute?n? t?dou o sob? i pro sebe, jak psal Marx) p?ipust jakkoliv fundamentln zm?ny. Roz?en renta je v kapitalismu patologie. Zna? nem?rn privilegia pro skupinu vyvolench - privilegia tohoto typu nejsou v dnm p?pad? slu?iteln s demokraci. Velk recese toto vechno nemilosrdn? odhalila, krize v tomto smyslu slova jsou skute?n? o?istnm procesem. Martin Wolf, hlavn komenttor FT, pat? k t?m, kte? cht?j chrnit ?d, ale zrove? si relativn? dob?e uv?domuje, jak velk jsou problmy. Domnv se, e zastnci statu quo taky mohou bt smeteni. Nesdlm zcela jeho optimismus, protoe ve prozatm nasv?d?uje tomu, e smeteni mme bt my, ns neprivilegovanch 99 %. *Asi v roce 2012 Henry Kissinger, kter je povaovn za p?edstavitele nadnrodnch elit ve?ejn? - tedy t?ch, kte? jsou projektanty - prohlsil: Za deset let Izrael nebude A te? se podvejte, jak prudce se zvedly szky na Blzkm Vchod?, a jak ti, co jakoby ochra?uj Izrael, za?ali intenzvn? podporovat IS (Dae), aby ostatn zem? pochopili, e se nemohou v?novat svmu rozvoji, ale mus se brnit. Navc asi destka americkch tajnch slueb vypracovala zhruba 80strnkovou analytickou zprvu, kter doporu?ovala se p?ipravit na Blzk Vchod bez Izraele. *Keller: Ve pan?lsku jsou v kriminle politi?t v?zni z ?ad politik? usilujcch o nezvislost Katalnska. Kdy na to p?ed przdninami jeden europoslanec z Barcelony poukzal, dostalo se mu odpov?di, e pan?lsko je demokratick zem?, take u z definice v n dn politi?t v?zni bt nemohou. Franz Kafka by z toho m?l ur?it? radost, mocn? inspirovat to mohlo i Jaroslava Haka. *ORourke: Nae demokracie, nae kultura, n cel zp?sob ivota je velkolep triumf blbolu. Blbol vt?z, ?ekla by ?esk heslotvornost. *Ocituji jeden odstavec ze Svat knihy, kde ?bel rozmlouv s Bohem takto: P?ijde doba a j se vrtm ve tv podob?, a oni se budou modlit ke mn?, p?esv?d?eni, e se modl k tob?, a to vidm na Ukrajin?. Mezinrodn prvo se postupn? zm?nilo na plastelnu, z n jsou modelovny jakkoliv postavy, Stejn? jako e se zaveden pravidla slunho chovn na sv?tov scn? silm USA a n?kterch jejich spojenc? postupn? nahrazuj prvem siln?jho. Jaksi nvrat do st?edov?ku. *Vc o Clintonov? sebechvalnm spisu nepot?ebujete v?d?t, cente-li si sv zdrav mysli. Hlavn? byste v n?m marn? hledali, co po jeho odchodu z Blho domu odhalili vldn vyet?ovatel. Toti to, e Clintonovi si odvezli z prezidentskho palce majetek v hodnot? 400 000 dolar?, nikoli 200 000, jak vykzali. e za poslednho prezidentskho letu do poslednho porcelnovho tal?e a st?brn vidli?ky vyrabovali kompletn vybaven prezidentskho letadla. A e dalch 400 000 si vyd?lali v poslednch tdnech prezidentstv na prvnickch poplatcch za omilostn?n p?ti set usv?d?ench zlo?inc?. e za pr let z nslednch p?ednek a konzultac totalitnm vlada??m nasbrali tolik milion?, e museli zaloit nadaci. *Tereza: Do Srie dorazila delegace vdsk Strany pro alternativu a setkala se i se syrskm hlavnm muftm Ahmadem Hassnem a on e jako Zrute ve vdsku meity, lezou z nich jen problmy! myslel immy placen z Perskho zlivu, kte? ? nenvistn wahhbismus ale i tak p?edstavte si n?jakho kardinla, jak zavr kostely *Podvejme se na kauzu Skripalovch: To, co prezentuje Therese May, to je jaksi politick kmastra pro ty, kterm je p?es edest. *Velk Britnie nesthne svoje vojky z N?mecka, maj zde zastraovat Rusko. Britt vojci v N?mecku z?stanou a budou zde ?elit rusk hrozb?. *N?mecko zvauje, e by si nejsp v Jordnsku z?dilo vojenskou zkladnu jako kdyby v oblasti u nebylo narvno i bez wehrmachtu *Milan Daniel: Na Dnech NATO, kter se konaly o uplynulm vkendu na ostravskm letiti Monov, byl dajn? nejobdivovan?jm expontem americk strategick bombardr B-52. ?k se, e proti gustu dn diputt, ale j si ho p?esto neodpustm. Obdivovat stroj, s jeho pomoc americk armda zabjela lidi p?i kobercovm bombardovn od Vietnamu a po Irk, m?e snad jen masochista, v lepm (?) p?pad? hlupk. *Podle britskho The Spectator je ?esk republika na ptm mst? ve sv?t? v po?tu v?z?? na 100 tisc obyvatel p?ed nmi jsou jen USA, Izrael, Turecko a Chile ?ili, sam demokrat ?ili, diktto?i jsou a za nmi *Kad tden vme vce, jak velkou vlku vede Izrael v Srii. Za?tkem tohoto m?sce jsme slyeli, e v uplynulm roce a p?l, Izrael podnikl 200 leteckch der? na syrsk zem. Izrael sice tvrd, e bude na Srii to?it dl, protoe z hlediska idovskho sttu dn mantinely dan mezinrodnm prvem neexistuj. *Vlastimil Vondruka p?edstavil svou novou knihu s nzvem Brevi? pozitivn anarchie. V vodu se pochlubil, e ro?n? se prodv asi sto tisc jeho knih. Na kont? m asi 1,3 milionu prodej? celkem. Pak p?eel na vn?j notu. Prvn vlastnost panovnka je, e m vdycky pravdu. Chce-li n?kdo vldnout, mus se logicky obest?t nimbem dokonalosti a neomylnosti. Mylenky vldc? se nekritizuj, je t?eba se p?ed nimi poklonit v n?mm asu. Panovnk, ministr, poslanec, ti vichni jsou neomyln a kad jejich rozhodnut je klenotem, za kter jim musme bt vd??n. A pokud se nm nhodou nelb, je chyba v ns, protoe nechpeme dosah panovnkovch viz, nebo? on hled dle a vid to, co my, prost plebs, vid?t nem?eme. Panovnci i politici se neobejdou bez spolupracovnk?, kte? je podporuj. Kdysi to byli kn?, kte? lid p?esv?d?ovali, e jejich faraon je vlastn? bohem, nebo e jejich krl alespo? vldne z bo v?le. Podle spisovatele mezi nmi i dnes chod podobn kn?, kte? ob?any p?esv?d?uj, e sebehloup?j rozhodnut vzel z Bruselu je sprvn. Pro? myslte, e si Brusel tak h?k aktivisty, a pro? maj aktivisti stle vc a vc moci? zeptal se Vondruka. *Dnes dvme 6 % HDP na armdu. A mm za to, e tm fakticky hrajeme dnes zvanou lohu v boji s Ruskem na vchodnm k?dle NATO. P?itom nebojujeme jenom za sebe, ale tak za Evropu, demokracii, svobodu, Zpad a zpadn hodnoty, ?ekl Poroenko. Kdo p?isp?l k tto zm?n? nlad? Putin! Stmelil ns. Kdy Rusko nerespektuje sv?tov ?d a mezinrodn prvo, je pro ns Severoatlantick aliance jedinou zrukou p?eit, zd?raznil Poroenko. *Tereza: V Dn?propetrovsku (dnes Dn?pru) za?ala konference o druh sv?tov vlce ukrajinskm pohledem, u se t?m, na co p?elomovho zas p?ijdou *Vit Klima: Za Jelcina, po n?m p?ebr prezidentsk ?ad, byla zem? ?zena vlivnou skupinou zvanou semibankir?ina (vldou sedmi bank??). Sedm nejv?tch bank?? Ruska vlastnilo ?dov? polovinu cel rusk ekonomiky, p?i?em vichni, a na jednoho (Potanina) byli id. Odtud vyplynula nutnost s mocnou domc idovskou lobby vyjt a spolupracovat; Putin?v vztah k id?m formovala rodina a jeho p?tel, o nich se v, e mnoz z nich byli id. Nap?klad Putin?v trenr a druh otec Anatolij Rachlin, ktermu el vloni Putin na poh?eb, nebo brat?i Arkadij a Boris Rotenbergov, jeho spolubojovnci a dnen spojenci z dob petrohradskho judistickho oddlu. I jeho hlavn politi?t u?itel byli id, po?naje petrohradskm starostou Anatolijem Sob?akem a ruskm prezidentem Borisem Jelcinem kon?e. Tak bez souhlasu rusk idovsk lobby by se nikdy ruskm prezidentem nestal. *Arabista Petr Pelikn: Pro n?kter, nap?klad v Irku, byl Islmsk stt lep ne centrln itsk vlda a Islmsk stt tam vznikl zdola. Obyvatel z?stali tam, kde byli. Zda je to potencil pro dal povstn a nepokoje, to arabista zatm ne?ekl, ?ka, e jet? nebyl Islmsk stt dostate?n? zdokumentovn. *Britnie poskytla azyl p?slunk?m Blch p?ileb v?etn? jejich rodin asi stovce lid celkem *Ministr zahrani? Velk Britnie Jeremy Hunt ozna?il aktivisty Blch p?ileb za hrdiny sou?asnosti. Lid si jich v pro jejich odvahu a zchranu ivot?, byli nominovni na Nobelovu cenu mru. Jsme rdi, e prvn aktivist z Blch p?ileb se nast?huj do Britnie," prohlsil ministr. Ministr vnitra Sajid Javid ze sv strany prohlsil, e Bl p?ilby zachrnily tisce ivot?. Jsem hrd na to, e Britnie p?ijme tyto odvn lidi a jejich rodiny a poskytuje jim monost za?t nov ivot," prohlsil Javid. V prohlen se tak uvd, e Bl p?ilby jakoto organizace civiln obrany" zachrnila ivoty vce ne 115 tisc?m lid. *Arabsk a islmsk spole?nost 11/9 oslavovala, a je tedy jasnm spoluvinkem, dn falen ohledy na ztrty civilist?, nebyli jsme to my, kdo vlku zahjil, v N?mecku operuje tisc terorist?, Izrael do NATO, to je stru?n vtah z brilantnho projevu Martina Rejmana, kancl?e Konzervativn strany. *Sergej Kurgi?an: Jakmile se za?ne ukazovat, jak je komunismu hrozn, za?ne se p?emlet nad tm, e ten faismus, jen s nm bojoval, vlastn? nen stran, mon je dobr. *Petr Sak: Ministr kolstv prohlsil, e vzd?lanost je schopnost uplatnit se v praxi. V tom p?pad? nejvzd?lan?j jsou mafini. Politick odpov?dnost je synonymum pro nulovou trestn odpov?dnost. Politick odpov?dnost tak vlastn? nen dnou odpov?dnost, ale ochranou. *Na sjezdu polsk Sjednocen strany pracujcch v listopadu 1968. Bren?v tehdy ve Varav? ?ekl, e obrana socialismu je spole?nm problmem vech socialistickch zem, hrozbu restaurace kapitalismu v kad socialistick zemi ozna?il za zleitost vech a hrozbu pro vechny. *Jaromr Soukup: Postaven en v islmu je smutn?j ne postaven Mirdy Kalouska v ?esk politice. Na konec jsem si nechal mue, kter m stle co ?ci, akort ho pr let nikdo neposlouch. Jasn?, Mirda Kalousek, kter p?es lto pokra?oval ve sv transformaci do podivuhodnho mixu Vclava Havla, Mirka Duna, Keliov a flaky tullamorky. Za?n to s nm bt vn a regulrn? graduje jeho pomatenost. Slyel jsem, e p?es lto p?estal pt. Bylo to nejhorch 25 minut jeho ivota! Pro? bychom se m?li bt o Kalouskovo duevn zdrav. Kup?kladu situaci, kdy Kalousek ozna?il Cyrila a Metod?je za migranty z Dlnho vchodu. Tipuju, e to nebyla whisky, ale ?ist lh. To je absolutn vypalovk nazvat v?rozv?sty, kte? p?ili na pozvn ?it k?es?anskou vru, to je na hran? deliria tremens, dodal Jaromr Soukup. *Prvo lidu dret a nosit zbran? nesm bt porueno. Tento zkon nep?estv p?ipomnat Nrodn st?eleck asociace, zejmna po masakrech ve kolch a ve?ejnch mstech s pouitm st?elnch zbran. Podobn incidenty ve Spojench sttech jsou tak ?ast, e ti, kte? chod do koly, riskuj sv?j ivot vc ne ti, kte? jdou do americk armdy. *Vladimir Putin: Je t?k vst dialog s lidmi, kte? si pletou Rakousko (Austria) s Austrlii (Australia). *Ltat jako motl a bodat jako v?ela. *Heinrich Heine: Kdykoliv jsem odolal pokuen, bylo mi krsn?, ale kdykoliv jsem mu podlehl, bylo to krsn?j. *Ze zkop? establishmentu zn: dn no-go zny ve vdsku nejsou a ten po?et taky nesouhlas *Hanslick o Brahmsovi: Zvld velmi zru?n? komposici bez jedinho npadu. *Ji? Pe?s vynadal Danielu Stroovi: O poezii tady nem?e bt ?e?. Za jeho lyricko-fekln arzenl by se nemusel styd?t barokn extatik, lehajc si vedle dob?e uleel mriny. *?len parazitick t?dy znm jako ve?ejn intelektulov. *Vra Le Penov, e si Francouzi zaslou mt svoji vlastn zemi pro sebe, je povaovna za p?znak choromyslnosti. *Milan Syru?ek konstatoval, e v republice mme 26 vysokch kol, dalch 38 je soukromch a dv? jsou sttn - tedy policejn v Praze a vojensk v Brn?. *Profesor Tomasz Rudowski z katedry aplikovanch socilnch v?d a resocializace Varavsk univerzity vydal (za sttn penze) knihu nazvanou "Resocializace u sakrlnho um?n v kontextu kvantov psychologie". Tuto knihu u d?ve zesm?nilo mnoho lid, ale nedvno vydali dva fyzikov recenzi, kter drsn? dokazuje, e kad i ta nejmen zmnka o kvantov fyzice v tto knize je naprost nesmysl. Cel kniha je tak patn, e p?edseda polsk akademie v?d ji ozna?il za skandln a za velk poruen v?deck etiky. Dov?d?t se o "kvantov fyzice, kter umo?uje vytv?et hypotetick linie reagujc na vru a nad?ji ve vesmru" a e "Heisenberg?v princip neur?itosti znemo?uje poznat, jak hlubok je vra jednotlivho ?lov?ka". *O Stanis?awu Piotrowiczovi, bvalm komunistickm prokurtoru a nyn ?elnm prvnm expertu strany Prvo a spravedlnost je dvno znmo, e obhajoval pedofilnho kn?ho ve slavnm p?pad? z Tylawy. Snail se tvrdit ve?ejnosti, e kdy kn?z osahval hol?i?ky, tm je vlastn? l?il svmi bioenergoterapeutickmi schopnostmi. *Ivo ebestk: Vdy? dnes jde u jenom a jedin? o penze! Cel nae existence se stala otzkou pen?z. Prvo, pravda, spravedlnost, ?est, hrdost, to ve je nrodnm haraburdm minulosti. Pravdu m ten, kdo m penze. Doba si d vkony, efektivitu, flexibilitu, skills, certifikty, penze, zisk, ostr lokty, ale p?ipitom?l sm?v na rtech. To ve se p?ece m?e realizovat i mimo zce nrodn rmec, a t?eba i bez n?j, kdy p?ijde na v?c. Hlavn? vzh?ru do budoucnosti pln novch lkadel, p?leitost a technologi! Mlad generace je, zd se, s tmto vvojem srozum?na. Je to vlastn? prvn generace v d?jinch lidstva, kter se ve sv?t? vyzn mnohem lpe ne generace star, a tud se obejde bez jejch druhohornch rad a vzor?. *V listopadu 1989 se strukturln problmy Zpadu zkostliv? tajily. Lidem m?l sta?it krsn pocit z toho, e skon?ila nadvlda bolevik? (?kalo se koman??) a za?n ivot v blahobytu, s plnmi obchody na kadm rohu. Pojem svobody, kter byl takto nastolen (spolu s demokraci) se omezoval vhradn? na nov monosti podnikn a p?slib bohatnut. *Zbo je t?eba vyrb?t a prodvat. Aby se prodvalo, mus bt poptvka. Aby byla poptvka po zbranch, je t?eba konflikt?. Aby byly konflikty, je nutn je provokovat. Aby se daly konflikty vyprovokovat, je t?eba pro provokace zskat podporu civilnho obyvatelstva. Aby obyvatelstvo souhlasilo s vdaji na dajnou obranu, mus se ctit ohroeno. Aby se obyvatelstvo ctilo ohroeno, mus bt v medilnm prostoru dostatek lenc?, kte? je stra tm, e obracej vzh?ru nohama fakta. A tak dle. Je to v podstat? primitivn. *** Vyzobno zweb? za ?jen 2018 *Zde na zasedn (OSN) Spojen stty nedvno prohlsily, e Rusko se p?ipravuje na vlku. Ano, Rusko se p?ipravuje na vlku, potvrzuji to. Ano, p?ipravujeme se brnit nai vlast, nai zemn celistvost, nae zsady a nae lidi. P?ipravujeme se na takovou vlku. Je ale velk rozdl mezi Ruskem a Spojenmi stty. Z hlediska lingvistickho spo?v ten rozdl jen v jednom slov?, a? u mluvme rusky ?i anglicky: Rusk federace se p?ipravuje na vlku, a Spojen stty americk p?ipravuj vlku, prohlsil B?lousov pot, co vbor zamtl p?edloen nvrhu rezoluce. *Pokud si dob?e pamatuji, na znaku Spojench stt? je vyobrazen orel. Na jedn stran? dr svazek 13 p? a na druh pak olivovou ratolest s 13 olivami, jako znak mrumilovn politiky. A te? mm otzku - v orel u vechny olivy sn?dl, e zbyly jen py? zeptal se Putin. Bolton odpov?d?l, e olivovou ratolest sebou nep?ivezl. To jsem si vak myslel, zareagoval Putin. *Velvyslankyn? p?i OSN Nikki Haleyov ?ekla: Li, podvod a drzost se stal novm standardem rusk kultury. *V roce 2006 The Wall Street Journal bez okolk? vyzval povaovat ruskho v?dce za nep?tele Spojench stt?. Vladimir Putin je zl mu, kter nem dnou dui, prohlsil John McCain a Hillary Clintonov. Henry Kissinger varoval, e tak daleko nelze zajt: Dmonizace Vladimirem Putinem nen politika, ale omluva pro jej nedostatek. *Tribun: Boris Jelcin - nejlep rusk prezident, kterho kdy Zpad m?l. *Nam problmem je Rusko, kter se sna podkopat ve, co v Evrop? podkopat m?e, ?ekl Tusk. Mohu uvst mnostv p?klad? toho, e Rusov se nebudou zdrhat jakchkoliv prost?edk?, aby oslabili evropskou jednotu. *Martin Fendrych: Co je clem Rus?? Vytvo?it pocit, e n?co jako pravda v?bec neexistuje. *Petr antovsk: Kdy se dnes ?ekne Rusko, tak to je, jako kdyby se ?eklo sprost slovo. Je to velmi zvltn, jak moc vypjat? se tahle atmosfra v ?eskch mdich p?stuje, m to sv?j d?vod. Ale nen to jen o ns. *Putin: USA by mohly podat OSN nebo legitimn syrskou vldu o souhlas s americkou armdou na jejm zem. V rmci mezinrodnho prva dn t?et monost pro US jednotky v Srii neexistuje. *Pence obvinil Peking nejen z vm?ovn do US voleb, ale rovnou i ze zm?ru provst v USA zm?nu reimu. Rusko hadr. Mimochodem, Putin podal, aby ho u p?estali zatahovat do t?ch americkch hdek. *Sta?te se u kone?n? normln zem, vzkzal do Washingtonu rnsk ministr zahrani?. *rn vyzv Izrael a USA, aby se u kone?n? p?ipojily k dohod? o zkazu chemickch zbran a zni?ily sv arzenly. *Pentagon mn, e dodvky ruskch protivzdunch systm? S300 do Srie k ochran? p?ed izraelskmi a jinmi nlety jsou nezodpov?dn. *V Norsku byl pro pion zadren pracovnk ruskho parlamentu, kter se ?astnil jaksi akce evropskch parlament?. Pr "sbral data"... protoe se pohyboval po budov?, v n se akce konala. *Vinky nehledme! Vinky ur?ujeme! *Na sankcch cht?j USA spolupracovat s Evropou, Asi i blzkovchodnmi stty a jsou p?ipraveny obejt i Radu bezpe?nosti OSN. Bude nam poslnm ud?lat ivot co nejhorm pro tu zdechlinu reimu (v Srii) a donutit Rusy a rnce, kte? to vechno zp?sobili, aby vypadli, vysv?tlil Jeffrey americkou filosofii v dob?, kdy vojenskou etapu vlky USA se svmi proxy dihdisty prohrly. A Sent USA mezitm u odsouhlasil dal sankce proti syrskmu reimu, a to kv?li vle?nm zlo?in?m a pouit chemickch zbran, p?i?em tyt sankce rovn? m? na Rusko za podporu Asadova reimu. *ukr Kuvatl, dvojnsobn prezident Srie v prvnch letech nezvislosti, popsal t?kosti s vldnutm ve sv vlasti: Polovina Sy?an? se povauje za ldry nroda, ?tvrtina si mysl, e jsou proroci, a deset procent si p?edstavuje, e jsou bohy... ... aneb na co vechno ?lov?k po rnu nenaraz, pe Tereza. *DAE tam u nen, nesmi?iteln terorist odeli, Bl p?ilby byly tak evakuovny. Kdo jet? m?e v Srii pot?ebovat penze? No a ministerstvo zahrani? USA p?ece nebude sponzorovat mrov ivot, komentovala situaci mluv? ministerstva zahrani? Ruska Marie Zacharov. Ministr zahrani? Ruska Sergej Lavrov tak oznmil, e v OSN existuje tajn sm?rnice, zakazujc pomoc p?i obnov? Srie. Jak pozd?ji oznmily noviny Kommersant, dokument je datovn 17. ?jna 2017. Z textu vyplv, e sv?tov organizace bude p?ipravena p?isp?t k rekonstrukci SAR pouze tehdy, pokud bude Bar Asad svren. Mezitm oficiln zstupce generlnho tajemnka OSN Stphane Dujarric zd?raznil, e otzka existence tajn sm?rnice se zkoum. Nae pozornost je nyn zam??ena na politick urovnn, dodal. *Nikdo nem?e vn? o?ekvat, e budeme te? podporovat obnoven Srie za Asada pot, co jsme po dlouh lta tvrdili, e Asad je hromadn vrah a e zabil zna?nou ?st vlastnho obyvatelstva. Bylo by to vyhlenm politickho a morlnho bankrotu, ?ekl Ischinger. Nikdo od Zpadu nem?e vn? o?ekvat pomoc v obnoven Srie za prezidenta Bara Asada, ?ekl Sputniku p?edseda Mnichovsk konference o bezpe?nosti, n?meck diplomat Wolfgang Ischinger. *Z Demokratick strany USA se stala mafie levicovho raen, ?k americk prezident Donald Trump. Tuto informaci uve?ejnila televize Fox News v sobotu 6. ?jna. Trump vyzval 5. ?jna na mtinku svch stoupenc? ve stt? Minnesota, aby nedvali sv hlasy demokrat?m, pon?vad jejich zstupci v Kongresu maj nzk IQ. *B?hem lta americk mainstreamov mdia popisovala Trumpa a ve a vechny kolem z 92 procent negativn? a jen z osmi procent pozitivn?. Trump dopadl nejh?? ve srovnn se vemi ostatnmi prezidenty vd?jinch. Schvln? - kdo asi tak ovliv?uje americk volby? Odpor Donalda Trumpa v??i mediln scn? stoj na racionlnm zklad?, protoe mdia skute?n? um?j manipulovat. Problm je, e on manipuluje takt. Trump i mdia spolu tedy hraj hru o to, kdo d v?t rnu a p?ebije toho druhho. *Chrnme Sadskou Arbii. ?ekli byste, e jsou bohat. Mm rd krle, krle Salmna. Ale krli jsem ?ekl - chrnm vs - nemusel byste z?stat tam, kde jste za dva tdny - muste platit svoji armdu. Slova padla na politickm shromd?n v Southhavenu. Trump nevysv?tlil, kdy takov slova sadskmu krli konkrtn? ?ekl. *Bez ns byste nep?eili ani dva tdny, ?ekl pr Trump sadskmu krli, kterho jinak pr miluje jako Kima ... take "Pla?te!" *Tereza: Pouh den pot, co se Trump pochlubil, e ?ekl sadskmu panovnkovi, e bez Ameriky by u moci vydrel sotva ?trnct dn, poskytl sadsk korunn princ rozhovor Bloombergu. A v n?m mimo jin pohan?l Obamu, zatmco Trumpovi se vlsnul... ale prohlsil, e Sadsk Arbie je tu "dle ne USA"... a e si za dnou "americkou ochranu" platit nebude... fascinujc matro... *MbS, jen pr tdn? pot, co se vy?dil na Kanad? a na jej starosti o dodrovn lidskch prv v Sadsk Arbii, Trumpovi vrtil der tvrzenm, e Sadsk Arbie bez americk pomoci p?eije i dva tisce let a na rozdl od USA ne?el ob?ansk vlce. *Eva: Asi si drz Sadi neuv?domuj, e nejsou vyvolen.Normy lidsk slunosti" nem?e poruovat kad o?ezvtko. To mohou jen vyvolen. A mytec! Jak to ?ekl kdysi Er?a? Demokracie je vlak, kter ns doveze tam, kam pot?ebujeme. *Jihokorejsk ministryn? zahrani? Kang Kyung-wha sd?lila, e sankce budou znovu zveny. Sankce byly odpov?d na potopen vojensk korvety, p?i kterm zem?elo 46 nmo?nk? v roce 2010. Lo? potopilo torpdo. Severn Korea odpov?dnost za tok popr. Slova jihokorejsk fdiplomatky vyvolala negativn reakce nejen doma, ale i v USA. Americk prezident Donald Trump sd?lil, e by v takovm p?pad? musela Jin Korea podat o souhlas USA. Jak ?ekl novin??m: Neud?laj nic bez naeho souhlasu. Ned?laj nic bez naeho souhlasu. Trump trv na sankcch proti Severn Koreji do pln denuklearizace zem?. Ministryn? musela tak dky kritice doma st?ede?n vyjd?en odvolat. *Trump?v Pompeo nen spokojen, e vedeme mrov rozhovory se Severem bez Ameriky, shrnuje Jin Korea. *Kdo je spojenec? Mme vynikajc vztahy s velkm mnostvm lid, ale nikdo se k nm nechov tak patn? jako Evropsk unie. Evropsk unie byla vytvo?ena, aby ns vyuila v oblasti obchodu, to je to, co ud?lali, prohlsil Trump. Redaktorka televize poznamenala, e takov prohlen je nep?telsk. Vte, co je nep?telsk? Zp?sob, jakm se k nm chovaj. Nejsme to my, kte? jsou nep?telt... Byli jsme to my, kte? jsme byli v pozici hloup zem? po mnoho let," odpov?d?l Trump. *Trump varuje, e si ??ani ili u moc dlouho a moc dob?e. *V kyjevskm parlamentu p?iznali, e jim US mstodrc Kurt Volker pohrozil, e pokud nebudou poslouchat, zru Amerika sankce proti Rusku... fascinujc... *?asopis The Independent 6. prosince 1993 vynel duchovnho guru terorist? Usmu bin Ldina do nebe, kdy o n?m napsal: Anti-Soviet Warrior Puts His Army On The Road to Peace." (antisov?tsk bojovnk vede svou armdu na cest? k mru) Smutn je, e tehdy sv?t teroristy v Rusku nazval rebely, bojujcmi za svobodu". Patrn? zhypnotizovan Evropa p?estala rozliovat den a noc, dobro a zlo. *Vladimr Franta popisuje debatu na tma Zpad v ?e Donalda Trumpa. Akce prob?hla dne 9. ?jna 2018 v atriu vysok koly CEVRO Institut v Praze. Moderoval Alexandr Vondra. *Dan Schueftan: Nem?eme oponovat tomu, na kom zvisme. Bu? Amerika povede sv?t, nebo nikdo. Ani ?na nechce stvajc status quo nijak m?nit, protoe zavat prosperitu m?e jedin?, kdy jsou USA na vrcholu v pozici ldra. Pokud USA nepovedou sv?t, ve utone v chaosu. Evropa se mlo sna, mlo projevujeme vd?k Americe, dky n neijeme v bd? a chaosu. Evropa by nem?la odebrat rusk plyn. Mus se hrt dle pravidel USA, zejmna tehdy, kdy se bez Ameriky neobejdeme. *Joshua Muravchik glorifikuje USA takto: USA za?dily nevdanou expanzi demokracie do sv?ta, jakou historie jet? nevid?la. USA nejsou imperiln zem, za ve vd??me tzv. Pax Americana! Zpadn Evropa projevuje nebezpe?nou nklonnost k Putinovi (viz Itlie, N?mecko, Francie). *Amichai Magen byl ve sv ?e?i docela radikln: USA daly Evrop? 30 let ?asu, aby se o sebe nau?ila postarat sama! Smyslem USA je poskytnout sv?tu tzv. EUNOMII (harmonick equilibrium). Magen pod?koval USA za to, e zbavily sv?t negramotnosti, chudoby, posunuly vznamn? dlku doit ?lov?ka. Bylo chybou nezalvat strom demokracie a blhov? si myslet, e voln ruka trhu ve vy?e. USA se snaily socializovat takov zem? jako ?na, Rusko a dal. Jedin co USA sklz za svou ob?tavost a dobrotu, ?k Amichai Magen, jsou pomstychtiv tendence (hackersk vm?ovn Ruska do americkch voleb). Vichni ?e?nci se shodli, e Evropa mus zato?it s polarizac spole?nosti, aby v Evrop? nevznikla ob?ansk vlka! Znamen to, e vichni mus zastvat jedin sprvn nzor? Lidi ze slu byli bu? natolik zasko?en, nebo up?mn? uv??ili v onu krsnou zemi za ocenem, e se dn v?t debata nerozproudila. *Podle Kotrby si jet? americk generalita nesta?ila vimnout, e USA sv?tu nevldnou a Rusko nen zhroucen zem?. *Kazatel Chris Hedges: ijeme v ?asech, kdy je ve ni?eno. Lka?i ni? zdrav, prvnci spravedlnost, university vzd?lanost, vldy svobodu, mdia informovanost, crkve morlku a banky ekonomiku. Dle hovo? o permanentn vlce. ijeme fakticky vprost?ed n a kad t?i roky se opakuje vlka sv?tov, v n zem?elo 52 milion? lid. Za pouh t?i roky toti dnes um?e hladem a ve vlkch jet? o dva miliony osob vc. *Ortman: Kdo m v ruce ekonomickou moc, m v ruce vechno. Nebude rozhodovat po?et tank?, to jsem ?ekl ve vztahu k ?n?, nebude rozhodovat po?et vojk?, ale bude rozhodovat to, jakou kdo bude mt ekonomickou moc. Dneska ?na nejene dohn Spojen stty, ale dv jim za ui. A vimn?te si, zatmco Spojen stty jsou hloup, angauj se ve zbrojnm pr?myslu, vedou vlku v Afghnistnu, byly v Irku - mrhaly prost?edky. ?na do dnch zem neposl sv vojska. Ona se nesoust?ed na vojenskou vlku, ale na ekonomickou vlku. Zatmco Ameri?ani poslali do luftu miliardy a biliony dolar? na r?zn vlky, ?na to nikdy neud?lala, protoe je chytr. Vyhraje ten, kdo bude siln v ekonomice. A to je ten trend. Proto brojm za silnou Evropu. *Rusk HDP je na hlavu 10 608 dolar?, n?meck d?l 44 500 a japonsk 38 400 dolar? na hlavu. *?na pr ohrouje americk vojenskopr?myslov komplex tm, e n?kter nezbytn komponenty prodv za um?le nzk ceny a nut tak americk producenty odchzet z trhu. *?na je nejv?t rozvojov zem? ve sv?t? a Spojen stty jsou nejv?t rozvinut zem?. *rn vvoji vztah? mezi mocnmi jen se zjmem p?ihl. A sz na osv?d?enou taktiku, kterou je ?as. ?ek na to, a Trump zeslbne. A bez USA nebude sebejist ani Izrael A nov? bez Ruska u v?bec ne. To tak. *Izraelsk premirka Golda Mayer, kter na jedn tiskov konferenci, kde dostala otzku, jak m nzor na Henry Kissingera, stru?n? odpov?d?la Metternich! *Kdy jugoslvsk regent, princ Pavel, za?al navazovat kontakty s nacistickm N?meckem, zazn?lo z Berlna na adresu B?lehradu, e od t chvle se u B?lehrad nebude muset starat o sv zahrani?n zleitosti, e to za n?ho vezme ?e. N?mci n?kdy dokou formulovat sv stanoviska s tak odzbrojujc duchaplnost, jak je vlastn snad pouze jim. *Mnoh vroky n?meckch politik? pak musme brt jako projev patn informovanosti ?i pod?zen velmoci, kter dosud N?mecko okupuje. *Proces kreativnho zni?en, jak ?kval J. A. Schumpeter (pozn. v T?eti narozen akademick ekonom a politolog, pozd?j ministr financ Rakouska). Jen 10 % v bankch tvo? penze, zbylch 90 % to jsou tzv. irln penze (bezhotovostn penze resp. zpisy na ?tech plnc funkce pen?z). *Evropan jsou nejv?t lh?i. Hlavn? zpadn Evropan se vid jako nejvce civilizovan lid. Oni vytvo?ili kulturu, oni vynalezli nejlep technologie, vemu nejlpe rozum, vechno v?d lpe. Povauj se za nejchyt?ej bytosti na zem?kouli. Oni vytvo?ili mezinrodn soudn instituce v Haagu, p?i?em zbytek sv?ta s jejich mezinrodnost jen seznmili. vca?i, N?mci, Francouzi, Britov a dal si mysl, e ovldaj sv?t. A oni ho z velk ?sti opravdu ovldaj. Ale nen v tom dn mezinrodn shoda. Vdy? v ?n? je vce lid, ne v cel pod?lan Evrop?. Nicmn? my to nevidme, protoe jsme si vytvo?ili v Evrop? imaginrn sv?t, ktermu ?kme mezinrodn spravedlnost, mezinrodn prvo. Ostatn? Evropa takhle lhala vdycky. *Kdy jsem k tomuto tmatu ptrala na internetu, udivil m? tak n?kde citovan ji star odkaz na vyjd?en bvalho mimo?dnho vyslance Spojench nrod? Sergia Vieira de Mella v Kosovu, kter v roce 1999 prohlsil p?eklad citace: Opakuji, nesmen nrody jsou vlastn? konceptem nacist?. Prv? proti tomu bojovali spojenci ve 2. sv?tov vlce. Spojen nrody byly zaloeny, aby bojovali proti takov koncepci, co se tak cel dekdy ji d?je. P?esn? to byl d?vod, pro? bojovalo NATO v Kosovu. A to je d?vod, pro? Rada bezpe?nosti Spojench nrod? poadovala vojenskou p?tomnost v Kosovu, toti zabrnit existenci systmu etnick ?istoty. (Poznmka redakce Nov republiky k tomuto cittu: Propagandist NATO zm?rn? p?evracej skute?nost v opak. Jugoslvie byla ze sv podstaty multikulturn, multietnick a multireligizn. Ale kosovt Albnci od konce 60. let minulho stolet prosazovali koncept etnicky ?istho Kosova, zbaven vech ostatnch nrod?. S podporou letectva (bombardovac kampan?) NATO se jim v roce 1999 nakonec poda?ila etnick ?istka na Kosovu a NATO dirigovan USA dovrilo tento zlo?in uznnm takto genocidn? vy?it?n "Republiky Kosova". *Musme konstatovat, e dnen politika zcela zparchant?la. *Zden?k Zbo?il: St?ety, srky a vlky jakchkoli kultur a civilizac se nevedou jen kv?li nboenskm p?esv?d?enm, doktrnm nebo uctvn Boh?, ale kv?li materilnm a lidskm zdroj?m a jejich ko?istn povaha se zastr n?jakm vzneenou ideou nebo vrou. Nen lepho p?kladu ne evropsk vlka t?icetilet, kter jet? dnes, i kdy jen s ostychem, se popisuje jako vlka nboensk, jako boje mezi protestanty a katolky, i kdy jej ?astnci ?ast?ji kradli, loupili a mn? ?asto se modlili. P?esto a do sou?asnosti se udrel zlozvyk vl?it ve jmnu boha vemohoucho a vev?doucho, kterho n?kte? amani nebo medicinmani dodvaj, jako epiteton ornans, e i milostivho a spravedlivho. Spojen stty vedou sv vlky ve jmnu bo proz?etelnosti. *V osmi primitivnch spole?nostech, kter byly sledovny antropology, se mrtnost na nsledky domorodch vlek pohybovala kolem 15 %. Na stejnm ?sle se shodli i archeologov, kte? zkoumali poz?statky prav?kch kultur - patnct mu? a en ze sta se stalo ob?t tehdejch vlek. P?estoe bv dvact stolet nazvno stoletm vlek, bombami a tanky bylo dosaeno t?ikrt men mry mrtnosti (v p?epo?tu na celkov po?et obyvatel), ne tomu bylo u zabjen pazourky. *Bety: Ta ?sla ztrt z II. sv?tov jsou zajmav. V procentech Francie a V. Britnie ztratily dohromady 2.29 % obyvatelstva. ?eskoslovensko p?ilo o 3.51 %! Nedvno jsem se do?etla, e Dnsko se vzdalo za l den. Wikip. up?es?uje, e to bylo za 6 hodin. N?mci obsadili Dnsko a Norsko kv?li zajit?n neruench dodvek oceli ze vdska. Ztrty Dnska a vlastn? i Norska, kter se brnilo dle, nestoj vlastn? ani za ?e?. V t souvislosti se ptm: pro? byly nae ztrty v porovnn s nap?. Dnskem tak vysok? Tak se k Dn?m v porovnn s nmi chovali pom?rn? slun? a to v?etn? dnskch id?. Asi v tom bude ta nae slovansk rasa, e? *Ekonom Milton Friedman kdysi prohlsil: Voln trh nm zaru?uje, e ?lov?k m?e hlasovat pro tu barvu kravaty, kterou si p?eje. Dky liberln levici tak ijeme ve sv?t?, kde ?lov?k m?e volit, jak chce a co chce. Prozatm je vrcholem svobodn volby volba vlastn sexuality. Tu navc ?lov?k m?e provozovat opakovan?: Jeden den se budete ctit jako ena, druh den jako mu, na t?lesnch proporcch a tak nezle. Zajmavou vlastnost tto bezb?eh svobody je skute?nost, e nae volby jsou u tak svobodn, e v?bec nejsou omezeny n?jakou realitou a tak nemaj na realitu dn vliv. M?u se sice rozhodnout, e se budu p?t m?sc ctit jako ena, ale t?lesn? se to jaksi neprojev. Podobnou svobodu nm dnen mainstreamov liberalismus nabz i politicky. Ukzalo se to nap?. b?hem krize v ?ecku. Nikdo nem?e pop?t, e ?ekov mohli volit, koho cht?li. Na realitu jejich politiky to vak nem?lo dn vliv, protoe tu ur?ovaly zahrani?n banky. Vtejte ve sv?t? liberln demokracie! ?lov?k, kter by pronesl v?tu: Vichni jsou blzni, jenom j jsem letadlo, by podle zastaralch m??tek pat?il do blzince. Usuzovalo by se, e nen schopen vnmat realitu. Dnes by ho naopak m?lo jeho okol respektovat i s jeho letadlovou identitou. Nikdo nem?e o druhch beztrestn? ?kat, e jsou blzni. To je p?ece urliv. Kdyby navc zkuen prvnk dokzal, e jste touto v?tou cht?li podntit nenvist v??i ur?it skupin? osob, pak s Pnem Bohem. a dva roky odn?t svobody. Take, mil ob?an, radujte se z nabyt svobody! Volte si denn? svou identitu. Do blzince vs nikdo nezav?e. Ale pozor: Jedn v?ci se st?ete! Nikdy nikomu ne?kejte, e ijeme v blzinci. To se tady na naem odd?len ?kat nesm. Napsal Adam Votruba ve svm fejetonu. *Petr Hampl: Napaden si za to m?e sm, protoe vyjad?oval nzor, se kterm to?nci nesouhlasili. *?esk televize v tuto chvli p?edstavuje v?t hrozbu pro svobodu a demokracii ne jakkoliv ciz mocnost. *Dne 7. ?jna generln tajemnk NATO Jens Stoltenberg v B?lehrad? prohlsil, e Severoatlantick aliance bombardovala Svazovou republiku Jugoslvii v roce 1999 proto, aby ochrnila civiln obyvatelstvo p?ed reimem prezidenta Slobodana Miloevi?e. Oznmil jsem, e jsme to ud?lali proto, abychom ochrnili ob?any Jugoslvie a zabrnili dalm krok?m reimu Miloevi?e," ?ekl Stoltenberg. *Bval fka Energetickho regula?nho ?adu Alena Vitskov: Osobn? toti nemm rda OFky, jak jim lidov? ?kme, v p?ekladu o?ekvm funkci a penze". Zkony tu nejsou pro lidi, ale pro ochranu tunel?? a mejd?. Justice v na drah vlasti selhv, a to je vn pro zachovn demokracie. Myslte, e je normln, e mme tm?? milion ob?an? pod hranic bdy a dva miliony na hranic bdy? Myslte si, e soudce m?e mt solrn elektrrnu a pak soudit tyto p?pady? Myslte si, e sttn zstupci a soudci mohou bydlet v bytech pro sociln? slab a sociln? slab nemaj kde bydlet? Myslte si, e vina a trest u stejnch p?pad? se hodnot stejn?? Jak je mon si objednat sthn, jak potvrdil i premir Babi? Jak je mon zavrat lidi na objednvku? Jak sd?lil premir Babi! Jak je mon, e sttn zstupce zaml?uje d?kazy? Jak je mon, e zkony jsou tak nejednozna?n, vzjemn? v rozporu a sttn zstupce a soudce si d?laj vklad, jak se to zrovna hod, pak v t?chto paskvilech vyrb zlo?in? Jak je mon, e se podzkonn normy upravuj mnohdy tak, aby se dali sthat lid? Je pot?ebn, aby zlov?le n?kterch sttnch zstupc? a soudc? byla povaovna za trestn ?in, nikoliv prvn nzor. Aby zodpov?dnost za odkodn?n nesl stt, nikoliv pokozen ob?an. Aby tuto kodu hradil ten, kter ji zp?sobil. Aby funkce soudc? a sttnch zstupc? nebyla navdy, ale na omezenou dobu - funk?n obdob. *Miloslav Kala ozna?il ve?ejnou sprvu jako zadchanou, nefunk?n a prakticky v rozkladu. Mon se d rovnou uvst, e v ?R je to v modu: za tou na gar ruka ruku myje, noha nohu podr. *Foldyna: Tady nejsou dn takzvan nep?izp?sobiv. Jsou tu velmi p?izp?sobiv lid podmnkm, kter se nastoluj. Tradi?n strany, a? je to ?SSD nebo ODS, jsou zodpov?dn za tuto patnou situaci. Politick strany, kter se podlely na vytv?en socilnho systmu, jsou odpov?dn za to, e romsk minorita se chov tak, jak se chov. Nastavily vgn pravidla, spe dn. Nastavilo se pravidlo, e m n?kdo nrok a nem dnou povinnost. Ve chvli, kdy jasn? stanovte ur?itou povinnost, ti lid moc dob?e v?d, co maj ud?lat, aby nep?ili o dvky. Tady m pan prezident naprostou pravdu. Minorita - Romov - se chovaj tak, jak jsme jim dovolili. Dvme jim dvky, oni je berou jako drogu. Je to p?jemn. Dostanete penze, nemuste jt do prce, spte do jedencti. Ve chvli, kdy stt za?ne vyadovat jin mantinely, za?nou se chovat podle nich. *H?ebejk u nebleje a ?k: Nen dnes hlavnm kolem mluvit s druhou stranou, s voli?i Zemana, Okamury, komunist? sympatizanty Babie, Klause juniora, Czexitu. S nimi se mluvit ned, a ani nem. My se musme brnit! Jinak ns ti rasisti, komoui, autorit?i a faouni zni?, rozjel se reisr. *Francouzsk ministryn? pro evropsk zleitosti nadvala Ma?arsku. e pr je tam ohroena vlda prva a pluralita mdi a e bylo nutn hlasovnm v Evropskm parlamentu zastavit evropsk radikly. Ma?arsk ministr zahrani? j vzkzal, e Ma?arsko nen francouzsk kolonie. Realita, v n ijeme, se stv ?m dl tm vc surrealistickou. Jen je mi lto, e u to vlastn? nen ani k smchu *Kad organismus brn se otrav? ciz ltkou. Lze p?edpokldat, e roztok idovskho elementu v n?meckm ivot? byl tak siln, e na to n?meck organismus reagoval jako na otravu. Toto napsal Ferdinand Peroutka v P?tomnosti 22. nora 1939. Na adresu Adolfa Hitlera v P?tomnosti z 26. dubna 1939, kde Peroutka napsal- cituji: N?meck ?e oslavila padest narozeniny svho V?dce Adolfa Hitlera zp?sobem, kter odpovd vem on?m pronikavm sp?ch?m, je tento mu za pouhch est let sv vldy svmu nrodu p?inesl. Jak dnes v?ci stoj, nemaj N?mci nikoho, koho by ve sv Walhalle, ve sv galerii nrodnch hrdin? postavili ve. Od?inil v rekordnm ?ase v?tinu nsledk? n?meck porky p?ed dvaceti lety, ze sttu, o jeho mn?n se versaillt vt?zov po mnoho let jen nedosti up?mn? a nedbale zajmali, u?inil stt, do jeho hlavnho m?sta putuj ministert p?edsedov vech ostatnch evropskch stt?, povaujce jaksi za dosti p?irozen, e jim jest jti za nm, ne jemu za nimi, znm t?i sp?n nvt?vy britskho ministerskho p?edsedy u hlavy n?meckho sttu jsou sensac sv?tovch d?jin n?meck V?dce stanul na onom vznamnm rozcest, kdy snad z v?dce nroda stv se v?dce nrod?, zbavil zpadn mocnosti spojenc? a vasal? v tto ?sti sv?ta. *Majetky, kter vznikly za vlky, povauje Ran za kolabora?n zisky a prosazuje jejich 80% zdan?n. Vyhlauje majetkov p?iznn a do posledn slepice. Kdo je p?istien, e n?co nep?iznal, tomu propad zatajen majetek ve prosp?ch sttu. V prosinci 1922 v projevu k mladm ?len?m strany obvi?uje legion?e, e cht?j jen vhody na kor sttu: Za slubu vlasti se neplat! Legion?i vyvolaj bou?i, daj ve?ejnou omluvu, ke kter nabd Rana i TGM. Tvrd ministr financ ovem nic neodvol a nikomu se neomluv s tm, e m na sv tvrzen nezpochybniteln d?kazy. *Petr Hampl: Naivita, kdy jsme po roce 1989 v??ili, e zpadn sv?t nm chce pomoci s budovnm vlastn demokracie a kdy jsme si odmtali p?ipustit, e v o?ch zpadnch politik? a bank?? jsme jen snadn ko?ist. Ale stejn? podstatn bylo to, e nadnrodn skupiny vynaloily obrovsk penze na to, aby ovlivnily ?esk intelektuly a novin?e. Za?alo to jet? p?ed rokem 89, kdy byla vybran ?st disentu placena ze zpadnch nadac, a pozd?ji se to jet? zrychlilo. *V roce 1950 odvd?ly velk firmy v N?mecku na danch zhruba dvakrt vce ne zam?stnanci. Po?tkem sedmdestch let se firmy podlely na odvd?nch danch z jedn poloviny, zatmco druhou polovinu platili zam?stnanci. V roce 2000 odevzdvali ji zam?stnanci na danch tm?? ?ty?ikrt tolik co firmy. K podobnmu posunu dochz i v dalch zemch EU, ?k profesor Jan Keller. Je asi normln, e bohat lid maj vc monost, jak se vyhnout zdan?n. Tak tomu bylo ve vech dobch a zemch a nikdy tomu nebude jinak. Reln kupn sla americkho d?lnka vzrostla od roku 1978 o 11 %, co je, mimochodem, ni nr?st ivotn rovn?, ne jakho dosahovaly socialistick ekonomiky zaloen na centrlnm plnovn. Reln kupn sla vrcholovho manaera se ve stejnm obdob zvila 10nsobn?. M?e fungovat pozitivn? voln trh a kapitalismus, kdy nyn v?tinu sv?tovho kapitlu ovld jen hrstka lid? *?esk republika byla zvolena do rady OSN pro lidsk prva... vedle takovch lidsko-prvnch gigant? jako Somlsko ?i Bahrajn... fascinujc... *Petro Poroenko ozna?il poskytnut Ukrajin? autokefality za vt?zstv nad moskevskmi dmony. Bylo to oznmeno na oficilnm webu hlavy sttu. To je velk vt?zstv bohumilho ukrajinskho nroda nad moskevskmi dmony, vt?zstv dobra nad zlem, sv?tla nad tmou," ?ekl Poroenko a blahop?l spoluob?an?m k tto naprosto grandizn historick udlosti". Podle nzoru ukrajinskho prezidenta zskn autokefality znamen pd t?etho ?ma jakoto koncep?nho nroku Moskvy na sv?tovou nadvldu. *Petr Blek: Z hldacch ps? demokracie se stvaj domc mazl?ci t?kajc jen na ty, na koho uke prst pna. *Petr antovsk: Tehdy ?ekl jist Schwarzenberg nesmrtelnou v?tu: ?esk televize pat? t?m, kte? v n pracuj." Nesmrtelnost tto v?ty si p?ipomnme od t doby neustle, a to zejmna, avak nejen tehdy, kdy si tu televizi zapneme a chvilku na ni s nel?enm divem hledme. *Neumann, ?ern, Berger a Maleck jsou persony, kter ?eskou mediln scnou p?eskakuj z jednoho mdia do druhho, podobn?, jako kdy blechy p?eskakuj z koichu jednoho psa do koku druhho. Stejn? jako dal, v minulosti svou kolaborac s pravi?ckmi stranami zprofanov zjevy ?esk novin?sk brane (afr, Balnek, B?e?an, Slonkov, Plesl, Palata, Steigerwald, Jandourek, Drtinov, Fendrych a mnoho jinch), kter se - krom? evidentn profesn nedostate?nosti - vyzna?uj tm, e za penze ?eskch kapitalist?, co je skupina v?tinov? patologick a kriminln, p sv nep?vabn, prolhan a umolousan agitky. A tedy jsou propagandisty stejnho typu, jako byli Lanovsk ?i Krychtlek za protektortu nebo Zelenka, Riko ?i Kojzar za bolevika. *Kdy Steve Bannon p?ed pr m?sci ve svm praskm vystoupen prohlsil, e vrcholov manae?i bank p?edstavuj v?t zlo ne Adolf Hitler, novin?i tu v?tu rad?ji p?eslechli. *V dnen situaci, kdy si N?mecko, kter kdysi striktn? zakzalo Bulharsku Jin proud, intenzivn? buduje u druh Severn. *Loni Spojen stty vyprodukovaly 86 milion? tun cementu - a ?na 2400 milion? (2,4 miliardy) tun. Tato ?nsk produkce p?edstavuje vce ne 58,5 % cementu vyrobenho ve sv?t?. ?na je prost? zem jinch ?sel. Nap?klad v ?esku a na Slovensku nen ani jeden kilometr rychlodrah, v ?n? jich je p?es 20 tisc. Ve Francii jich bylo od osmdestch let minulho stolet postaveno o n?co vce ne 2,6 tisc kilometr?; v ?n? se uvd do provozu kadoro?n? dva tisce kilometr? rychlodrah. *Murn: Vlka s terorismem se ukzala bt p?li malm keftem. Proti terorist?m p?ece nepot?ebujete vyrb?t neviditeln letadla a jadern ponorky za obrovsk penze, z nich se potom lehce ulvaj penze bokem na zaplacen rozhodujcch hr?? na politick scn? USA bez ohledu na politickou p?slunost. *Havel - skv?l produkt zpadn propagandy a mdi, ale doma k neupot?eben. Klaus - samolib, ale sp?n. *Hrdinov se m?n podle toho, jak to vyhovuje tomu, kdo prv? vldne. *S kadm dnem je pro diplomaty stle t? ur?it, kdo je spojenec a kdo nep?tel. *Zajmav je, e Jean-Claude Juncker mezitm u varuje Italy, aby nevystupovali z Unie, co v zsad? zna?, e je to z?ejm? reln problm. Kdyby to nebyla serizn zleitost, asi by do ?ma nevzkazoval, e Unie bez Britnie p?eije, ale bez Itlie u nikoli, a sama Itlie zase pr nep?eije bez Unie Zkrtka, ?ekaj ns turbulentn ?asy. Evropsk unie se podle veho v p?tch letech pono? do vzjemnch spor?, kter ji ochrom vnit?n?, co se samoz?ejm? odraz i v neschopnosti dohodnout se na n?jak jednotn politice navenek. Take si troufnu p?edpov?d?t, e globln vznam EU bude dle klesat a bude snadnm soustem pro kadho, kdo o n? projev zjem. Bude to velk koda. A tak panu Prouzovi jeho osv?tovou kampa? v?bec nezvidm. Mus to bt fuka a navc bez jakkoli zruky na sp?ch. *Veobecn volebn prvo bylo v Brazlii poprv zaru?eno a v stav? z roku 1988. V roce 1891 nemohli volit nevzd?lan lid, co z politickho procesu vylu?ovalo 70 % lid, v roce 1950 bylo nevzd?lanch 50 % a v roce 1980 jet? po?d 20 %. Obecn? se toto vylou?en netkalo jenom potomk? bvalch otrok?, ale obecn?ji chudch. Je to v kontrastu s Indi, kter po zskn samostatnosti v roce 1947 stanovila veobecn volebn prvo, i kdy se jednalo o sociln? rozd?lenou spole?nost. *Poviedka Snehy Kilimandra, publikovan v Esquire v roku 1936, vyniesla Ernestovi Hemingwayovi a 5 dolrov za slovo. Na prelome storo? sa v USA predalo viac video-hier, ne knh. *Donedvna jsme evidovali v Atlase romskch komunit p?iblin? 620 romskch osad dnes se p?ibliujeme k ?slu vce ne 1100 nehled? na vynaloen prost?edky, deklarovanou snahu a prezentaci sp?nch projekt?" se situace nezlepuje, ve skute?nosti se citeln? zv?tuje a zhoruje," pe autor Hriczko. *Zbo?il. A kdybych mohl p?isp?t k vahm o vznamu Sentu, dovolil bych si navrhnout, aby sento?i nepobrali za slubu vlasti dnou odm?nu a byly jim hrazeny jen nezbytn nklady na cestovn a mon i stravn. (A mohli bychom to navrhnout i n?kterm institucm EU.) Kdyby si n?kdo myslel, e je to p?li radikln ?een, odkazuji na spisek Erasma Rotterdamskho Jak vychovvat k?es?anskho vlada?e. Je to, pokud se nemlm, u z roku 1530. *A te? vn?, Martine Veselovsk, jak se m?ete nad n?km objektivn? a rdoby novin?sky pohorovat, kdy vs plat nejv?t zlod?j novodob ?esk historie, Zden?k Bakala? Vte, e ty prachy, ktermi vs dotuje, jsou hornk?? Z p?edraench byt?? Apeloval modertor a majitel TV Barrandov. Jet? si kopnul, e kdy je Veselovsk tak objektivn, pro? se v jeho po?adech neobjev Zden?k Bakala? A p?ijde Bakala, p?ijdu tam taky, slbil Soukup a dodal, e co jsme si, to jsme si, j vs taky nemm rd, zakon?il tma ?editel TV Barrandov. Na zv?r se Jaromr Soukup trefoval do bvalch politik? ?SSD. Jirka Paroubek nepochopil, e Jirku Paroubka m rd akort Jirka Paroubek, komentoval snahu bvalho premira se vrtit do politiky. *Pro Masaryka bylo nesmrn? d?leit, aby v Rusku byly zaloeny nae legie jako vojensk zklad sttu. Z toho d?vodu nap?klad v b?eznu 1918 zaplatil 200 000 rubl? eseru Borisu Savinkovovi, aby uskute?nil atentt na Lenina, kter jejich vzniku brnil. Savinkovovm revolverem skute?n? na Lenina st?lela v srpnu 1918 Fanny Kaplanov. *Za mlad prvn republiky napsal tehdej vrazn oponent T. G. Masaryka a drsn? srat litert, poslanec parlamentu Viktor Dyk tento epigram: Nade hradem, pode hradem, kradu, krade, krade, kradem! *Karel Kryl: Politikovi se nev??, politik se kontroluje! *Jakmile vtr zm?n" doraz do Evropy, vichni bruselt byrokrati", kte? se vyno? z opevn?nch bunkr?", p?jdou dom?, ?ekl italsk ministr vnitra Matteo Salvini v rozhovoru pro Die Welt. ?ekl, e v novm rozpo?tovm plnu ?mu, kter se EU tak moc nelbil, se nezm?n ani jedna ?rka. Od?vodnili jsme o?ekvn 60 milion? Ital?, nikoliv Bruselu," dodal politik a vyjd?il d?v?ru, e se orgny EU d?ve ?i pozd?ji vzdaj a dovol italsk vld? vykonvat jej prci. *Polsko... bezmla t?icet let "pot"... "?ist" sv ministerstvo zahrani? od absolvent? moskevsk diplomatick akademie MGIMO... ?ernnu p?eb?hl mrz po zdech... *Rusko m zjem, abychom se stali trojskm kon?m v Evropsk unii. Ale to je stran? nebezpe?n, a jestlie to lid nerozpoznaj, bude to tragdie, poznamenal dle Halk. Dle jeho slov je nyn d?leit modlit se a pracovat. *?bl?v vyslanec, Tom Halk. Dob?e si na fotce prohldn?te jeho lebku, stle je tam dob?e viditeln jizva po operativn? odstran?nm rohu. Nebt tto operace, nikdy by ho kne temnot na n sv?t nevyslal. Pro? musel skon?it zrovna u ns, to v jen sm Lucifer. *Ekonomika a logika zanikla za hlasitho komentovn ekonomistickch pseudovzd?lanc?. Docenti a profeso?i kretenizmu. Stty funguj pouze dky p?j?km a dotacm z pen?z vzniklch z ni?eho. Dluhy vech jsou v?t, ne veker majetek na planet?. Nikomu to nevad. *Ve skute?nosti nejde o to vrt?ti psem na jeden zp?sob, ale spe o vrt?ti hodn? pejsky. Vrt mdia, vrt vojci, vrt politici, vrt kritikov premira, vrt i premir. Nebo? vrt?ti psem je zkladem demokratick civilizace - nep?etritou tsunami vst?. *Bratry Many ostatn? odmtal vyznamenat i prezident Vclav Havel, o kterm Ctirad Man prohlsil, e to byl kretn p?stovanej estbkama. *Pan Lada Dvorsk napsala: Minul reim byl reim zlod?j?, vrah?, spodiny, krvav l?zy a sadistickch prasat. Vichni slun lid pr z tehdejho ?eskoslovenska bu? utekli, nebo byli popraveni komunistickou moc nebo byli alespo? ve v?zen. Vichni ostatn, vichni ob?an tehdejho ?eskoslovenska, vichni do jednoho jsou pro autorku jen naprostou l?zou, odpadem. *Ji? Jrovec: Slavit nen co. ?eskoslovensko zmizelo z mapy a co je hor, miz i jeho historie. Mme zkon o protiprvnosti reimu z let 1948 a 1989, mme stav pro vymazvn tohoto obdob z pam?ti. Pamatuji se na ?lnek o Vclavskm nm?st. Ze vech dom? tam ?esku pat? ji jen dva nebo t?i. Take jak d?vod k radosti. Systm, kter poskytoval existen?n jistotu, by? omezoval n?kter lidsk prva, byl vc k ivotu ne ten opa?n, posametov. Prv, kter ?asto z?stvaj jen na pap?e, se ?lov?k nenaj. V ?esku n?kte? kup?ci s lidskmi prvy nehorzn? zbohatli, to je pravda. Jene nen dost byt? na nb?e a vil ve St?eovicch. Mme milion a p?l krlkren prvn kategorie. Jejich majitel by mohli komunist?m ruce lbat, kdyby to nebylo proti zkonu. Edward Albee vsunul do jedn hry bonmot: Kde se n?kdo pt, tam nikdo neodpovd, a kde by n?kdo odpov?d?l, tam se nikdo nept. To je velmi vstin popis vanrny zvan sn?movna. *N?kte? politici si post?ovali sp?telenm mdim, e nedostali pozvn na Hrad a tm pdem jej nemohou ani Zemanovi vrtit, konstatoval student politologie, kter si nep?eje bt jmenovan, aby jej profeso?i politologie nepovaovali za kolegu. *Jak bylo dokzno na republice Kosovo, nen v 21. stolet pro existenci sttu nutn ani ekonomika, ani obyvatelstvo. Jestlie m stt ministerstvo zahrani? se sprvnou pozic a zkladnu NATO, tak se vlastn? o kolapsu on jedni?k?sk zem? ani nikdo nedov. Krom? snad mstnch k?ovk?. Jejich osud ale, ?e?eno na rovinu, pny zajm ze veho nejmn? *Jan Keller: Zrodila se ideologie nov liberln progresivn kulturn levice, kter je tak trochu zavd?jcm zp?sobem ozna?ovna za neomarxistickou. U kdysi o nich n?kdo prohlsil, e to jsou ve skute?nosti potomci Karla Marxe a Coca-Coly. Ventiluj svoji pokrokovost revolu?nmi ?e?mi o nutnosti zruit stt, zruit rodinu, zruit rozdly mezi pohlavmi. Pravice jim to toleruje, protoe se tm spolehliv? odvd pozornost od skute?nch problm? spole?nosti. Jeden francouzsk filozof nedvno napsal, e idelem nov levice je spole?nost, kde zvl? velk balky akci dr lesbicky orientovan ?ernoky. *Rozd?lenm ?eskoslovenska jsme spolu se Slovky zskali v Bruselu o jednu idli?ku a hv?zdi?ku vce. N?mci naopak sjednocenm N?mecka o jednu idli?ku a hv?zdi?ku v Bruselu p?ili. Bylo to z na strany nekone?n? rafinovan. A p?edstavte si, N?mci si toho dodnes nevimli. *Snad jet? nikdy nebyly ty nejp?zemn?j zjmy vydvny s takovou neomalenost za ty nejvy hodnoty, jako je tomu dnes. Snadnost, s jakou se to d?je, a naivita, s jakou je to ?st ve?ejnosti p?ijmno, ns ohrouj ze veho nejvce. *** Vyzobno zweb? za listopad 2018 *Pro? toho v Trump tak mlo? pt se Max Boot. Protoe ne?te knihy, ani dlouh ?lnky. *Trump: Nikdy jsem to ned?lal, m?l jsem vdycky hodn? prce. Doku ud?lat sprvn rozhodnut s velmi malou znalost, ale zdravm rozumem. Vdycky jsem m?l hodn? zdravho rozumu. Byl jsem velmi sp?n podnikatel, potom pi?kov televizn hv?zda, pak jsem se stal prezidentem Spojench stt? (na prvn pokus). Myslm, e z toho se d vyvodit ne to, e jsem chytr, ale to, e jsem gnius a velmi vyrovnan gnius! *Jan Vtek: Multimiliard?i Jeffu Bezosovi p?ibyde kad den na osobnm kont? dv? st? milion? dolar?. *V USA est mega-spole?nost vlastn devadest procent veho tisku, rozhlasu a televize. Vliv t?chto poplatnch medi na lidskou mysl je zavd?jc a ohlupujc. *NATO ve 21. stolet existuje u jen na ochranu zjm? USA a nem pro udrovn mru dn opodstatn?n. *USA si post?ovaly, e jejich letadlo bylo nebezpe?n? zachyceno u Ruska. *Si se vprojevu zam??il i na kritiku USA a ?ekl, e vsou?asnch globlnch podmnkch nen logika zkona dungle a vt?z bere ve ni?m jinm ne slepou cestou. *Peter Vand: Star znmy bonmot hovor, e v Amerike aj tak maj len jednu stranu s dvoma nzvami. Obe slia tm istm zujmom, tm istm ve?km peniazom, tm istm korporcim, tm istm spolkom a skupinkm. Naprklad teraz je predpove?, e v Snemovni reprezentantov po dneku u nebud ma? v?inu republikni, ale demokrati. Ale - zmen sa tm vbec nie?o? Je to len vmena ?ankov v retaurcii. *Sankce jsou novou formou mezinrodnch zlo?in? povench na zkon. Mechanismus sankc proti Rusku, kter byl sput?n v USA, funguje prv? tmto zp?sobem. *Thierry Meyssan: Po?naje rokem 2001 Pentagon p?ijal doktrnu admirla Arthura Cebrowskho, jeho Donald Rumsfeld jmenoval ?editelem ?adu pro transformaci vojenskch sloek. Clem ji nen zskat p?rodn zdroje pro USA, ale kontrolovat p?stup ostatnch mocnost k t?mto zdroj?m. Kv?li tomu je nutn udrovat po neur?itou dobu stav chaosu, kter mohou ?it pouze americk vojensk sloky. Podle vyjd?en prezidenta George W. Bushe to bude nekone?n vlka, kterou USA nesm ani prohrt, ani vyhrt. Take vlka proti Libyi se thne ji sedm let, vlka proti Irku doutn patnct let a vlka v Afghnistnu trv od roku 2001. Navzdory vem chlcholivm slov?m dn z t?chto zem nepoznala mr od t doby, co tam zashl Pentagon. Situace v Srii bude stejn, dokud Spojen stty oficiln? neodstoup od doktrny Cebrowskho. Je pravda, e prezident Donald Trump oznmil sv?j zm?r ukon?it americk imperialismus a vrtit se k form? hegemonie. Navzdory jeho sil to vak vypad, e se mu to nepoda?ilo. *NATO ozna?il Trump za p?eitek. P?ehldl, e slou ?asti evropskch satelit? v interven?nch vlkch Spojench stt?. *V Bluffonu ve stt? Jin Karolna hovo?il Trump o pot?eb? zp?stupnit dokumenty tkajc se 11. z? 2001. Prohlsil: Ameri?an se dov?d, kdo ve skute?nosti srazil budovy Sv?tovho obchodnho centra. ?ekl, e udlost nebyla ?dn? proet?ena, a e je rozhodnut dostat se v?ci na kloub. *Jet? to nebyly Spojen stty a jejich Kongres, ale Shromd?n britskch koloni v Americe, je p?ijalo roku 1648 zkon, podle n?ho jsou Indini neznabozi a zaslou si vyhlazen. Zemi vldne B?h Hospodin a ten ji p?id?lil Anglosas?m. *Nejslavn?j americk generl druh sv?tov vlky George Smith Patton byl p?mo posedl nenvist k Rus?m, komunist?m a id?m. V p?edve?er n?meck kapitulace 7. kv?tna 1945 se setkal v Rakousku s ministrem vlky Spojench stt? Robertem Pattersonem. P?esv?d?oval ho, e prv? tady a te? se nabz p?leitost porazit Rusy a zadusit komunismus. Holedbal se: V boji, do jakho bych je schopen uvrhnout, by mohli obstt tak p?t dn. Pak u by neselo na tom, kolik milion? vojk? maj a mohl bych vm dt Moskvu. Ministr, na rozdl od generla, m?l rozum. Pozd?ji v kv?tnovch dnech se Patton z?astnil n?kolika setkn a spole?enskch akc s p?ednmi d?stojnky Rud armdy. Do denku si zapsal: D?stojnci, a na n?kolik vjimek, p?sob dojmem nedvno zcivilizovanch mongolskch bandit?. Dle mho soudu by americk armda v sou?asnm stavu mohla Rusy porazit velice snadno. Ve svm chorobnm uvaovn dosp?l k nzoru, e druh sv?tov vlka byla vybojovna v zjmu id?. Poznamenal si o skute?n povaze tohoto nroda: Tihle lid neznaj zchody a odmtaj je pouvat jako cokoliv jinho, ne skladit? plechovek, odpadk? a pny. Odmtaj, kdykoliv je to mon, pouvat latrny a rad?ji si ulevuj na zem. Z?astnil se na pozvn s Eisenhowerem hostiny v synagoze p?i svtku Jom kipur. V poznmkch o tom si napsal: Puch byl tak drtiv, e jsem mlem omdlel a dokonce jsem asi o t?i hodiny pozd?ji vyzvracel jdlo jen p?i pouh vzpomnce na tu hr?zu. Po nvt?v? trosek Berlna napsal 23. ?ervence 1945 sv pan: Z Berlna jsem byl smutn. Zni?ili jsme potenciln? skv?lou rasu a chystme se ji nahradit mongolskmi divochy. Komunist ovldnou celou Evropu. ?kaj, e za prvn tden po obsazen m?sta zast?elili vechny eny, kter se pokusily utct - a znsilnili zbytek. Kdyby mi to dovolili, mohl jsem m?sto obsadit sm (namsto Sov?t?). V roce 1970 Ameri?an nato?ili o Pattonovi velkofilm, kter byl vyznamenn osmi Oskary. *Ilona vihlkov: Bude to po naem! je nejvstin?j p?eklad hesla Amerika first. *Kdy Donald Trump hovo? o ?n?, Japonsku a jihovchodn Asii, je to takov salt vzteku, fantazie a paranoii, e si s nm ani p?ekladatel nev?d rady. Pence ho ovem zkoproval velmi dob?e. Singapursk premir se na summitu ASEAN zeptal na to, na co mysl kad asijsk ldr. Co budou d?lat, kdy budou donuceni vybrat si mezi Trumpovmi USA a Siovou ?nou? Pesek si navc mysl, e tak to i bude, e otzka nezn jestli, ale kdy. A rok 2019 bude tm rokem, kdy bude pot?eba se rozhodnout. Japonsk premir inz Abe dlouhodob? inklinuje k Trumpovi, Rodrigo Duterte z Filipn si vybere ?nu. Ale jinde budou jist? zvaovat, jak koexistovat s ob?ma, co p?ivod obrovsk ekonomick problmy. Sta? se podvat na Jin Koreu a vztek ?nskho prezidenta kv?li umst?n americkho obrannho systmu. Nebo na Malajsii, kter se chce dostat z ?nskho stnu, ale nenvid Trumpa. Co pak s tm? Jednou z monost je, po?kat, a Trump odejde, vsadit na to, e Ameri?an si snad zvol n?koho trochu racionln?jho. *Wolf navrhuje p?t princip?, jak si s tm poradit. Zaprv, uznat, e ?na nen nae, abychom ji p?ed?lvali. Pat? ??an?m a nikomu jinmu. Zadruh, uznat, e ?nsk politick organizace se od na li, a to z?ejm? navdy. Dnes ovem, trefuje se Wolf do vlastnch ?ad, spe vidme, e ?ada zpadnch zem se za?n vc podobat ?n? ne naopak. Zat?et, zam??it se na p?esn a m??iteln chovn, kter m vliv na ostatn a d?lat to konzistentn? a principiln?. Nesnait se zadret ?nsk rozvoj. To je prost? patn?. Kdy chceme, aby ?na dodrovala pravidla, co takhle, abychom to d?lali sami? A kdy chceme, aby ?na uznvala ochranu duevnho vlastnictv, pro? nep?iznat, e je nadm?rn a p?li zat?ujc? A kdy hovo?me o lidskch prvech, co takhle p?iznat nai vlastn vinu? ??an dob?e poznaj pokrytectv. Za?tvrt, pokra?uje Wolf, ?na je rival, ale v n??em je tak zsadn partner. Udret stabilitu sv?tov ekonomiky a zvldnout klimatickou zm?nu bez spoluprce s ?nou nen mon. Vztah nem?e bt jen o strategick rivalit?. Je nutn vyrovnvat ?nskou moc, kde to bude nutn, ale spolupracovat tam, kde je to kl?ov. Zapt, uznvat hodnotu spojenectv. To je otzka d?v?ry. Jestlie cht?j USA od ostatnch zem, aby odolvaly ?n?, pak mus bt vnmny jako spolehliv partner. A to za Trumpa nejsou. *Vy na Zpad? jste nyn mon v euforii kolem ?ny, ale p?ijde ?as, kdy za?nete vichni ronit slzy. Pronesl sov?tsk ministr zahrani? Andrej Gromyko p?i nvt?v? USA v noru 1979. *?nsk d?jiny maj jin fzovn ne historie Evropy. To ?nsk je ovem stejn? svbytn jako to zpadn. Je ?as p?estat nahlet na asijsk vrobn zp?sob jako na anomlii, odbo?en od normlnho vvoje. Je to prost? jin cesta k dneku ne ta evropsk. D?jiny ?ny nazna?uj, e by jej r?st moci nem?l bt spojen s mocenskou expanz zpadnho typu. ?na nevykazovala v minulosti a nevykazuje ani dnes mesianistick sklony jako zpadn k?es?anstv ?i liberalismus. Samoz?ejm? lze namtnout, e systmov zkonitosti ji donut p?evzt v?t odpov?dnost za globln vvoj a Peking pak propadne velmocensk aroganci. Aby se tak nestalo, mus Zpad zm?nit sv?j pohled na sv?t. Na faktu, e ?na nem?e bt bezvznamn, e bude spoluur?ovat globln vvoj, nelze nic zm?nit. V tto situaci by se m?la Evropa zapojit do zpasu o multilaterln uspo?dn sv?ta bez hegemonismu. *Angela Merkelov byla v ?n? na nvt?v? jedenctkrt. Vy teprve po?tvrt a p?esto jste tady obvi?ovn, e jste tedy velk p?tel ?ny, p?li velk p?tel ?ny a e jsme v??i ?n? serviln. President Zeman: Ano, pan kancl?ce jsem ?kal, e m? ozna?uj za ?nskho agenta, vy jste tam byla jedenctkrt, tak vy muste bt dvojnsobn ?nsk agent. *V ?n? na to li nedvno jinak. Vyznamenn a ?dy pr nav?ky na sjezdu lidovch zstupc? definitivn? zruili. *Bolton si nemysl, e rn pln v sou?asn dob? ustanoven dohody. Myslm si, e jsme vid?li p?esv?d?iv d?kazy toho, e u p?ekro?ili v jistm slova smyslu hranice dohody. Nevylu?uji, e ji poruuj takovm zp?sobem, e o tom prost? nevme," oznmil. *Slovutn Bank of England odmt Venezuele vrtit jej zlato v hodnot? asi 550 milion? dolar?. Pr by si mohl Maduro t?ch 14 tun zlata vzt a vyut je pro sv pot?eby, kter by se Britnii nelbily. *N?elnk Generlnho tbu Velk Britnie a generl Mark Carleton-Smith: Rusko dnes bezpochyby p?edstavuje mnohem v?t hrozbu pro nai nrodn bezpe?nost ne islmt extremist, jako nap?klad Al Kida ?i Islmsk stt," prohlsil generl. *Aktivity Ruska ?i ?ny p?edstavuj v?t bezpe?nostn hrozbu pro ?eskou republiku ne mezinrodn terorismus. V dnen debat? s nzvem "NATO ve 21. stolet a ?esk armda" na CEVRO Institutu v Praze to ?ekl n?kdej n?elnk generlnho tbu ?esk armdy Petr Pavel. *Pinochet m?l zabt vc lid, nechal se slyet Jair Bolsonaro v roce 1998. V roce 1999 na to navzal prohlenm, e situace v Brazlii by dnes byla lep, kdyby diktatura zabila vc lid. A v roce 2018 b?hem svoj kampan? Bolsonaro ?ekl: Post?lejme vechny ?leny Strany pracujcch tady v Ac?e. Cel roky byl Bolsonaro vnmn jako politick klaun, kter je na okraji a je nekodn, podobn? jako Donald Trump. *Nov? zvolen brazilsk prezident Bolsonaro se v??i ?n? vyjad?oval v negativnch tnech u b?hem kampan?. ?kal nap?klad, e ??an v Brazlii nenakupuj, oni si Brazlii kupuj. Ji minul m?sc se vyjd?il, e se postav proti prodeji sttn spole?nosti Electrobras, aby b?hem plnovan privatizace nepadla do rukou ?n?. *V centru kadho britskho m?sta m?ete nyn ve vzdlenosti jedn minuty, a je jedno, jakm sm?rem p?jdete, najt lidi bez domova, je na ulici ebraj, ?k Wight. Celkov? ije v chudob? nyn ve Velk Britnii 14 milion? lid, co je p?tina populace. Z toho 4 miliony jsou d?ti. Po?et lid, kte? nedoshnout ani na zkladn ivotn pot?eby, dosahuje 1,5 milionu. A tohle je to, co vldnouc t?da pt nejv?t ekonomiky na sv?t?, zem?, kter se p?edstavuje na mezinrodn arn? jako pil? demokracie a lidskch prv, povauje za pokrok. Stav spole?nosti Wight p?irovnv ke stavu britsk spole?nosti 18. stolet. *Irnsky prezident Hasan Rhn ozna?il Izrael za rakovinov ndor vytvoren zpadnmi krajinami, aby presadzoval ich zujmy na Blzkom vchode. V prejave na kadoro?nej konferencii islamskej jednoty Rhn vyhlsil, e jednm z neblahch vsledkov druhej svetovej vojny bolo vytvorenie rakovinovho ndoru v regine. Izrael pritom ozna?il za podvodn reim zriaden zpadnmi krajinami. Rhn povedal, e USA udruj zke vz?ahy s regionlnymi moslimskmi ttmi s cie?om chrni? Izrael. O?ividne tm naral na hlavnch nepriate?ov Irnu Saudsk Arbiu a Spojen arabsk emirty. *Sadov nenvid?li Kaddfho, protoe je neustle nazval zrdci arabsk v?ci, prostituty, kretny a podvodnky. *Nejaktivn?ji te? vystupuje Evropa doadujc se halasn? dodrovn lidskch prv. P?edpokldm vak, e kdy Sadov ?eknou, e od n nekoup zbran?, tak op?t potichu zaleze. *Nah aktivistky FEMEN uvtaly hlavy stt? v Pa?i. Protestn akce za?ala v osm hodin rno. T?i polonah mlad eny vyly k Triumflnmu oblouku a obrtily se na p?ijd?jc sv?tov ldry s plakty: Vtme vs, vle?n zlo?inci!" *Kapitalistick modernita nevznikla a neprosadila se v knihovnch ?i cestou dobrovolnch obchodnch smluv, ale na bojitch a formou brutln loupee. Objev nalezi? zlata a st?bra v Americe, vyhuben, zotro?en domorodho obyvatelstva a jeho poh?ben zaiva v dolech, prvn kroky k dobyt a vyloupen Vchodn Indie, p?em?na Afriky v revr pro vnosn hon na ?ernochy - to byly ?ervnky kapitalistick vrobn ry. Tyto idylick procesy jsou hlavnmi momenty p?vodn akumulace kapitlu. V patch za nimi kr? obchodn vlka evropskch nrod?, jejich d?jit? je cel zem?koule Nsil je porodn bbou kad star spole?nosti, kter je t?hotn spole?nost novou. Nsil samo je ekonomick potence, napsal Karel Marx v Kapitlu. *Ilona: Dobvn renty poslednch 30 let zskv stle v?t dynamiku. Velmi nebezpe?n je, e ta velmi zk skupina, kter se ?asto nazv tm jednm procentem, p?mou elitou, nejene vyuv to, e nejen zskv zdroje, penze, ale m schopnost vytv?et si zkony na mru. Tedy nejen, e z toho tahm penze, ale e dostvm vjimky, kli?ky, zkony na mru tak, abych byl nepostiiteln. A tady je siln vazba na feudalismus. Protoe dobvat rentu m?ete jen tehdy, kdy mte privilegia. Jej nejv?t ukotven je ve Spojench sttech a ve Velk Britnii. Je tam neuv??iteln? vysok nerovnost, vy ne v jinch zemch, a odr se to v politice. *Konkurence, to mlcen mezi sebou, je vyhrazeno pro mal a slab. Velc a mocn um velmi dob?e spolupracovat a hlavn? v, kter renta se d dob?e dobvat. *V p?ekladu do normlnho jazyka to znamen, e postindustriln ekonomika vypad tak, e na jeden dolar relnho sektoru p?ipad 14817 dolar? nafouknut bubliny, kter ovem ji bankovnmu sektoru podle Lagardeov nesta?. Je nutn vymyslet nov, jet? virtuln?j penze, aby banky m?ly co dl nafukovat. No vdy? t?eba ten bitcoin se na sv?t vyloupl v roce 1998 a dnes u je ta bublina nafouknut do 5 bilin? dolar?, co odpovd objemu vech bankovek a minc vech m?n na cel planet?. *Podle Institutu mezinrodnch financ (IIF) byl sv?tov dluh v prvnm ?tvrtlet roku 2018 kolem 247 bilion? dolar? - asi 318 % sv?tovho HDP, neboli vce ne trojnsobek sv?tov ro?n ekonomick produkce. Pro srovnn, v roce 2007 byl globln dluh odhadnut na pouhch 112 bilion? dolar?. V roce 2002 to bylo jen 67 bilion? dolar?. Podle Taleba dolo k vraznmu zven celkovho v?rovho rizika. Vldy si mysl, e se mohou zadluovat zdarma. *Ivo ebestk: Kdo chce pochopit jednn velmoc a jejich nstroj?, zbav se vech iluz o prvu, pravd?, slunosti, ohledech, solidarit? a humanit?! Objem v solidnosti by se v t?chto kruzch veel celoplanetrn? do krabi?ky od zpalek a jet? by v n zbylo msto pro vechny sirky. Moskva souhlasila s tm, e tyto zem? se stanou prostorem pro zpadn trhy, odbytit?m jejich zbo, zdrojem jejich nov vysoce kvalifikovan (a levn!) pracovn sly a podobn?. V podstat? vle?nou ko?ist ze studen vlky. Gorba?ov si musel bt v?dom toho, e se v tomto prostoru dovr i proces jejich integrace do politickho a vojenskho uskupen Zpadu a e se po vech strnkch Rusku velice vzdl. *Kad moc je velice nep?telsk v??i demokracii, i ta, kter se demokraci ohn. Struktury, kter disponuj skute?nou relnou moc oprajc se o majetek, penze a vliv, jsou v??i demokracii, kter by opravdu ?inila rovnoprvnmi hlasy vech ob?an?, krajn? nep?telsk. Je skute?n? kardinln iluz soudit, e nad demokraci vldnouc oligarchick a plutokratick sly nadnrodnch korporac Zpadu i velkho domcho kapitlu ct demokracii a svobodu ob?an?. Oboj jim ponechvaj na zklad? pragmatickho kalkulu, nebo? svoboda a demokracie zbaven sv p?vodn autonomn a kreativn sly jsou pouze sou?stmi systmu, kter jim generuje jejich zisk a moc. Svoboda slova a projevu z?stvaj v platnosti tak jenom dky tomu, e jsou proti nadvld? kapitlu bezmocn a ne?inn. Kdyby slova m?la slu pohnout spole?nost k revolt? proti oligarchii, pak by svoboda slova okamit? zmizela. Ostatn?, u jsme byli sv?dky pokus? o jej omezen. *Hanah Arendtov: Nov moc, kter z revoluce vzejde, usiluje co nejrychleji zbavit obyvatelstvo podlu na rozhodovn. Arendtov tuto devalvaci revoluce ilustruje na konkrtnm p?padu rad (sov?t?), kter byly po bolevickm p?evratu ustaveny a kter skute?n? umo?ovaly zna?n podl obyvatelstva na rozhodovn v zemi. Nov stranick veden ale vnmalo tyto rady jako soupe?e o moc a velice rychle eliminovalo jejich vliv. Tm byla obyvatelstvu revoluce vlastn? odebrna a zem? se ocitla v rukou nov mocensk struktury, kter s n naloila podle svho uven. Nzev Sov?tskho svazu jako svazu rad byl tedy u spe jen karikaturou p?vodnho vznamu. Z?stv tedy otev?enou otzkou, zda by revoluce skute?n? p?inesly pozitivn zm?nu po?dk?, kdyby dokzaly udret u moci co nejir vrstvy obyvatel. *Nae epocha je epochou bez rukavic. Bojuje se nesmrn? tvrd? o ve a uv se p?itom t?ch nejmn? slunch prost?edk?. Absolutn? dominuj selektivn zprvy, le a polopravda. A tento proces m dlouhou genezi a byl p?tomen u v ?asech, ve kterch jsme p?echzeli ze sov?tskho zajet do majetku zpadnch korporac, kter oficiln? a navenek vystupuj pod hlavi?kou Spojench stt? a n?kterch bvalch evropskch kolonilnch mocnost ?i N?mecka. *Vechny nboensk systmy jsou zaloen na iluzi spravedlnosti, lsky, odput?n ?i spravedlivho trestu, a proto p?etrvaj kadou kritiku rozumu a logiky. Rozum a logika jsou proti p?jemn iluzi naprosto bezmocn. S iluzemi a mty se ije opravdu lpe. U ?sti ve?ejnosti, kter se iluze dr prv? proto, e j p?ipad p?jemn?j ne pravda, kter je cynick. Spojen stty p?edstavuj pojistku demokracie a svobody, ani berou v vahu fakta, kter oboj iluzi spolehliv? vyvracej. Maj za to, e bt jejich spojencem znamen podlet se na jejich prosp?nm p?soben ve sv?t?, ani by je napadlo, e bt spojencem USA znamen p?edevm bt jejich bezprvnm vazalem, nebo jet? p?esn?ji spolupachatelem na zlu, kter USA ? po cel planet?. *B?hem druh sv?tov vlky bohat vlastnci a pi?kov manae?i velikch spole?nosti zskali velice d?leitou zkuenost: b?hem vlky se vyd?lvaj penze, mnoho pen?z. Jinmi slovy, namhav kol maximalizovat zisk - kl?ov aktivita v americk kapitalistick ekonomice - se d splnit efektivn?ji vlkou, ne mrem. *Ilona: Ekonomick ?innost mus bt ?zena ve sm?ru uspokojen pot?eb cel spole?nosti, a to s pomoc plnovn, subvenc a progresivnho zdan?n. *Hn?d uhl pokrv n?meckou spot?ebu energi z 60 %. *Obecn? bychom mohli jednodue konstatovat, e finan?n trhy nejsou ani stabiln, ani efektivn ani samoregula?n (J. Stiglitz, 2013). U koncem edestch let charakterizoval tehdej ministr financ a pozd?j prezident Francouzsk republiky Valry Giscard dEstaing tento stav jako asymetrick finan?n systm, ve kterm ob?an cizch zem podporuj americkou ivotn rove? a subvencuj americk multinacionln firmy. *Oskar Krej?: Sankce EU v??i Rusku jsou zhadn fenomn. Pravideln? jsou prodluovny, ale nikdo nev, kdo je prodluuje. Jestli jde o rozhodnut vldy, premira, ministra, velvyslance, odpov?dnho referenta To jsou v?ci, kter probhaj ve skrytu, a evidentn? existuj dohody, do kterch z praskho bytu nahldnout nelze. *Aliance funguj podle p?n nejmocn?jho ?lena, jinak nemaj smysl. Kdy nejmocn?j vycouv, Aliance kon?. *Bene za vlky sprvn? uvedl, e Britov a Francouzi m?li takov strach z bolevik?, e hledali zchranu u nacist?. *Tituly nemaj hodnotu, jeliko nejsou kryt znalostmi. *Jindrk: Kdy si vzpomenu na Lipskou univerzitu, kter je nejstar v N?mecku, tak se tam po roce 1990 d?laly ?istky a poslali tam ne druhou, ale t?et ligu ze srskch univerzit d?lat d?kany, rektory, profesory t?m, jak ?kali, ideologicky infikovanm profesor?m a docent?m t?eba archeologie, kte? nem?li s politikou nic spole?nho. Take se s tm t?ko srovnvali, a dodnes tato situace trv. *Pan prezident el ve sv troufalosti tak daleko, e podpo?il monost obecnho referenda. To si dovolil hodn? - zpochyb?ovat demokracii velidovm hlasovnm. *V?tina komenttor? jasn? pochz z vych t?d, take nutn? nemaj smysl pro politiku, kter by byla ku prosp?chu pracujc t?dy. *Poslanec Pvek, takov velmi sebev?dom, mon tedy a arogantn poslanec STANu, kter ?ekl doslova toto: No co je na tom divnho, d?chodci cht?j zvit penze, mimina cht?j vce mlka, no tak j chci taky p?idat. *Hromadil zlo?in za zlo?inem, aby si tm zskal veobecnou d?v?ru. *Zden?k Zbo?il: P?ed t?emi destkami novin?? pronesl jeden pracovnk tehdy jet? jen stavu pro studium zlo?in? komunismu: Nemyslete si, e jak tady vichni sedte, e na vs n?co nemme. A kdy nemme, tak dohledme! Jeden z poslucha?? k tomu dodal: A kdybyste nhodou nedohledali, tak dopite! Dnes, skoro po t?iceti letech, tady u ta doba je. Jen jestli to jet? bude n?koho zajmat. *Individuum prce se ttc. Nepostihla ho p?chylnost k prci. *Frantiek Kuba: Jet? nebylo dob?e a u je zase zle! *Zeman? Je naprosto nekritick v??i politice Izraele tak, e v tom p?ekonv i rodil idy. Kde se to v n?m vzalo, netum. A ob?as je s tm postojem za hlupka. ?lov?k by ?ekl, e v tom Afganistnu bude chtt chrnit demokracii i po odchodu USA. *Kdy nemte informaci celou, jako kdybyste nem?l dnou. *My vme, co je pro tebe nejlep! Bu? to p?ijme dobrovoln?, nebo ti to na?dme! *Jan ?ulk: Jen blbec sdl kriminln server Parlamentn listy. Vy chcete skute?n? skon?it v koncentrku, pan Eva Novotn? E. N. ? koncentrk to bude? *Orwell by zral. Sv?j dystopick romn 1984 napsal jako varovn, dnen mocn si z n?j ale ud?lali nvod k pouit. *Pro? ?esk ob?anstv, jeho navrcen Kunderovi Babi nabdl, nevrtil slavnmu autorovi u Vclav Havel. Ale na to je velice jednoduch odpov??: Havel Kunderu nesnel za jeho dvn vrok, e on (tedy Vclav Havel) je zpovykan pansk synek, a navc Kunderovi zvid?l jeho literrn sp?chy, se ktermi se ty jeho nedaly srovnat. Vclav Havel byl ovem natolik soudn, e v?d?l, e na Nobelovu cenu za literaturu, na kterou byl Kundera opakovan? navrhovan, prost? nem. Ale p?i sv nominaci na Nobelovu cenu mru byly jeho ance na jej zskn pom?rn? zna?n. Bylo mu vak jasn, e Kundera m tho roku na zskn Nobelovy ceny za literaturu ance v?t - a tak, e v jednom roce dva ?ei nobelovku nezskaj ani nhodou. A tak se n?komu (nevm komu), vylhl v hlav? ?belsk pln. V tdenku Respekt, respektovanm p?edevm v?tinou ?eskch pravicovch intelektul?, byla rozpoutan kampa? proti Milanu Kunderovi za jeho dajn udn agenta chodce ve studentskch letech. To by mohla bt samoz?ejm? prce redakce, ale to, e doty?n ?slo Respektu vylo v n?kolikansobn? vym nkladu ne obvykle a rozdvalo se zdarma lidem na praskm Hlavnm ndra (ale jist? nejen tam), muselo bt rozhodnut n?koho jinho. Nejsp majitele ?asopisu, kterm byl pan Bakala, p?tel a p?znivec Vclava Havla. To jsou v?ci, e? *Znm r?en ?k, e p?esv?d?ovat p?esv?d?en znamen nasrat nasran. *Lev Davidovi? Trockij vl. jmnem Brontejn (1879-1940) - vznamn, nicmn? velmi kontroverzn rusk a sov?tsk politick ?initel, v?dce vznamn opozice uvnit? komunistick strany, pot, co byl koncem 20.let usv?d?en zrozshl korupce, byl vroce 1929 vypov?zen ze zem? (teprve pot, co vrtil sttu 1 miliardu usd, uloenou na jeho ?tech v USA). Byl zabit vMexiku atenttnkem (pomoc horolezeckho cepnu). *Okraden ?lov?k je vlastn? osobou zapletenou do krdee a ob?? ?ehokoliv je p?irozen? vinna u tm, e u toho p?ece byla. *Woody Allen: Televize je prost?edek umo?ujc lidem, kte? nemaj co na prci, dvat se na lidi, kterm se pracovat nechce. *Woody Allen charakterizuje noviny nsledovn?: Jsou to newyorsk idovsk, komunistick, levicov, homosexuln noviny, a to mluvm jen o sportovn rubrice. *Plat, e p?li moc svobody kod. Z toho d?vodu tak p?iel o ivot k?? Ezopova rolnka, jemu p?ilo lto kon?, celodenn? p?ivzanho o k?l. Odvzal ho, k?? se samou radost pustil do cvalu, spadl do propasti a zabil se. Rolnk smutn? konstatoval: Kdybych mu nedal svobodu, mohl zde jet? bt. *Kdy svho ?asu kr?el po hladin? Genezaretskho jezera, tehdej serizn noviny napsaly, e musel, protoe neum?l plavat. Bulvr napsal, e po svch el proto, nebo? idovt p?evoznci byli p?li draz. Pokud by to Kristus u?inil dnes, noviny by napsaly, e se stal zzrak, protoe jejich vyslan reportr v Kafarnaumu toho byl o?itm sv?dkem. P?itom pravda je jako vdy prost. Kristus kr?el po jeze?e proto, e neum?l plavat. *Kubera tehdy pravil: Nemohu v dnm p?pad? podpo?it nai paternalistickou ochranu a touhy neukojench feministek, kterm harasment nikdy nehroz. To je na tom velmi pikantn a zvltn. Nemohu je jmenovat, protoe bych se dopustil toho, ?eho se dopustit nechci, ale m?ete si je na internetu prohldnout - ty aktrky, kter jsou v t?chto sm?rech aktivn, t?m se opravdu nem?e nic stt, nikdo je nikdy obt?ovat nebude. Nevm, pro? bych to m?l podporovat. *Mezinrodn investi?n banka pat?c aktulnmu protiruskmu prezidentovi Poroenkovi pomhala vyprat mimo jin i miliardov ?ty syna svrenho proruskho prezidenta Janukovy?e. *U jsme vyvezli tolik demokracie, e nm j moc nezbv. *Kanadsk sjednocen crkev (United Church of Canada) povolila dl kzat sv pastorce i kdy nev?? vboha. Sv?t se fakt u zblznil. (Tereza) *Milan Faltus: Revoluce po zam?stnn a peronn lstek. To je jeden zd?vod?, pro? se vchodon?meck revoluci p?ezdvalo i revoluce po fajrunt? - Feierabendrevolution. Protestn demonstrace - nap?. pov?stn pond?ln demonstrace vLipsku (Montagsdemo) a vdalch m?stech - kter po m?sce p?edchzely pdu zdi a celho vchodon?meckho reimu, se konaly skoro vhradn? vpodve?er po pracovn dob?. To je vsouladu snelichotivm vrokem na adresu n?meckho revolu?nho ducha p?ipisovanm V. I. Leninovi: Revoluce vN?mecku? Ztoho nikdy nic nebude, kdy N?mci cht?j obsadit ndra, koup si nap?ed peronn lstek. *Od listopadu 89 jsme u hodn? pokro?ili. Tehdy se bojovalo proti jedn stran?, dnes se bojuje proti Babiovi. Tehdy hrstka demokrat? bojovala za celou pomlenou spole?nost. Dnes op?t hrstka demokrat? bojuje za zbytek pomlen spole?nosti, charakterizuje Jan Keller polistopadov vvoj. Tehdy byli kritici ozna?ovn za agenty Zpadu, dnes jsou ozna?ovni za agenty Vchodu. Opravdu se toho moc zm?nilo, dodal Jan Keller. *Nemyslm si, e by byl Babi poctivec, ale s kauzou ?ap hnzdo jsem se seznmil podrobn?, a pokud se tato kauza proti Babiovi vytahuje jako nejv?t zlo?in, pak m? to nut k tomu, abych si o n?m myslel, e je sv?tec. Tm ovem m?e bt, dle mho nzoru, jen ve srovnn s t?mi, kte? na n?j tuto kauzu vytahuj. *Sobotn pozdvien na vsi prask kv?li Andreji Babiovi nepostrdalo notn prvky absurdity. U jenom to, e na svtek restaurace kapitalismu ti sam lid, kte? kapitalismus oslavuj, protestuj proti kapitalistovi. *Irena Rynkov: To, e ekonomov nastupujcho reimu potom zhasli, bylo net?st, kter vystilo ve vyrabovanou zemi - zni?en pr?mysl a rozvrcen zem?d?lstv. Mohli jsme bt jako stt bohat, kdyby nov? nastoupiv kapitalist necht?li bt bohat hned, nebyli bezohledn a nenasytn. Rozbt a prodvat trosky pod cenou, to neud?lali ani komunist v roce 1948. Kapitalist po roce 1989 ano. *Vt Klma: ?ei byli jeden z mla evropskch nrod?, kter v?bec nedostal monost se k textu stavy vyslovit a podle toho stava vypad. Je napsan ve prosp?ch politik? a politickch stran a siln? v neprosp?ch ob?an?. Politici, jako by tm od prvnho momentu nazna?ovali, e ob?an jim do ?zen sttu nemaj co mluvit. Dojdeme-li ale k nzoru, e pokud mme prvo politika zvolit, m?li bychom mt tak prvo jej odvolat. *Oskar Krej?: Snad kad ?lov?k na Zpad?, tedy i ve st?edn Evrop?, slyel o ob?ansk vlce v USA. Kolik lid na Zpad? v n?co o povstn tchaj-pching?? Oba tyto konflikty probhaly p?iblin? ve stejn dob?. V p?pad? vlky v USA historici napo?tali p?iblin? 600 tisc mrtvch, v p?pad? t ?nsk 20 milion? zabitch. Snad kad ?lov?k na Zpad?, tedy i ve st?edn Evrop?, slyel o Schindlerov? seznamu. Je to p?b?h, kter vyprv o tom, jak jeden n?meck nacista zachrn pro vrobu ve sv tovrn? p?iblin? 1200 id?. Kolik lid na Zpad? v n?co o Johnu Rabem? Tento f organizace NSDAP v Nankingu stl v ?ele mali?k skupinky cizinc?, kter v tomto m?st? vytvo?ila bezpe?nostn znu a b?hem krvavho b?sn?n japonsk soldatesky vzala pod ochranu p?iblin? 200 tisc ??an?. Ne proto, aby z nich ud?lali uite?n pracovn sly. U?inili tak z ?ist lidskosti. *V britskm okupa?nm psmu nebyl rozformovn a zcela odzbrojen Hitler?v wehrmacht a do roku 1946. T?i miliony n?meckch vojk? zde z?staly v p?vodnch jednotkch, pod p?vodnmi n?meckmi veliteli. Byli ?ste?n? vybaveni lehkmi zbran?mi. T?k zbran? a bojovou techniku shroma?ovali a skladovali britt velitel podle Churchillova p?kazu, aby je mohli op?t snadno rozdat N?mc?m. Velen z?sti odzbrojench n?meckch armd a diviz bylo p?edno t?em n?meckm generl?m, Lindemannovi v Dnsku, Blumentrittovi v severozpadnm N?mecku a Blaskowitzovi v Holandsku a zpadn? od ?eky Vesery. Churchill tak n?kolik dn zachovval vldu nacistickho admirla Dnitze, ktermu ji p?edal p?ed smrt Hitler. Teprve23. kv?tna, na ntlak Moskvy i Washingtonu, britsk vojensk policie zatkla Dnitze a 300 ?len? jeho administrativy. Jet? v listopadu 1945zjistili sov?tt pr?zkumnci, e v britskm okupa?nm psmu p?sob p?t n?meckch vojenskch sbor?, 25 okruhovch a mstnch vojenskch velitelstv, leteck okruh se tbem a ?ada tlovch jednotek wehrmachtu. Tyto daje byly uvedeny v memorandu, je sov?tsk velen p?edalo spojeneck kontroln rad?. Hitler?v wehrmacht p?estal definitivn? existovat a v lednu 1946. *Mladm se vzdaluje vlastn bydlen (Lidov noviny 27. z?, tituln strana). Osm z desti mladch partnerstv nem na byt a ani na hypotku. Co jim porad Ji? Rusnok, Milo Zeman Vclav Klaus a jin na slovo vzat poctivci? *Partu, co v?era p?edvd?la nekromantick rituly na oiven sv. Havla *A topil jste v uheln nebo plynov koteln?? Prv?, e v uheln. Plynov byly luxusn, to bylo pro disidenty, aby si tam mohli ?st *Jourov povauje za jist, e Rusko bude ovliv?ovat evropsk volby: "Kdybych vm ?ekla, e nev??m, e se to bude dt, tak bych vm jednak lhala a jednak bych byla blzen." *Mark Twain nabdal, abychom se vce ne nep?tel obvali novin. Mme ?adu zkon? na ochranu novin??, ale dn na ochranu lid p?ed novin?i. *Ronald Reagan: Politika je druh najstarie remeslo na svete, ako ve?mi sa na to prv podob *Jozef Ban: Mj ob?ben citt je vak od inho americkho prezidenta, vychrenho intelektula Georga Walkera Bushe (=Juraj Chodec Krk) mladieho. tudentom na univerzite v Yale povedal: Tm najlepm chcem zablahoela? a tm najhorm odkazujem - kad z vs raz me by? prezidentom. *V knihe s moje nvody na to, ako by? v politike spen. K??ov predpoklad je - Nema? iadny nzor, pretoe neriskujete, e byste mali nzor nesprvny. Nesprvny nzor je kad, ktor sa li od nzoru predsedu. Po vyjden knihy mi niektor politici vy?tali, e sa do nej nedostali. Vysvetlil som im, e je to ich vina, pretoe neprejavili dostato?n mieru idiotizmu. *Willy Brandt mi kedysi povedal: Minulos? kadho spoznte pod?a toho, ako sa sprva dnes. Myslm si, e je to presn. Ten, kto bol lump za socializmu, je lumpom aj dnes, a kto bol vtedy slun ?lovek, je slun aj dnes. Ale plat to aj naopak. Vetci t mlad, agresvni krik?ni a bojovnci za svoju pravdu, by boli v ?asoch socializmu snaiv funkcionri komunistickho zvzu mldee. Povahu ?loveka reim nemen. *Take kdo m ?esko, m Evropu, a kdo m Evropu, m sv?t? Vzpomnm, jak za revolu?nch ?as? v mrazivm lednu 1990 vlasat hldky nelitovaly zdrav a nocovaly na ledovm soklu sochy sv. Vclava, nebo? kdo m sochu, m i Vclavk, a kdo m Vclavk, m i Prahu. *Hjek Protiproud: Lid opakovan? vol n?koho jinho, ne mu ur?ili. Generl Petr Pavel po sti v centrle americk NATO nyn ve?ejn? ?e?n proti prezidentovi a vld? (kdy p?edtm p?sahal nejvymu armdnmu veliteli prezidentu Huskovi, e s imperialisty zato?, a t?eba p?i tom polo ivot). Tito v?rn (komukoli, kdo je prv? plat) dnes p?ipravuj podmnky pro sttn p?evrat, kter ve ve?ejnm prostoru pak realizuj novin?i a politici. *Petr Pi?ha: Homosexulov budou prohleni za nad?azenou vldnouc t?du, vy budete pat?it k pod?adn vpomocn t?d? a pracovat podle pokyn? mocnch elit, kter budou ur?ovat, co se sm a co se nesm ?kat. Budete postaveni pod vechny ivo?ichy, kte? se pohlavn? rozmnouj, protoe pro ko?ky, by ani hmyz zavd?n zkony neplat, sd?lil tehdy tak v kzn. *Roli dirigenta americkch zjm? v EU v sou?asnosti p?evzala Varava. Polsk ministr obrany Mariusz B?aszczak uvedl, e se zem? postav proti vytvo?en celoevropsk armdy, jeliko pro obranu EU je zde ji NATO. Odbornci vak pochybuj, e bude EU poslouchat nzor polsk strany. *Generln ?editel sttnho podniku Roskosmos Dmitrij Rogozin navrhl, aby bylo prov??eno, jestli byli Ameri?an na M?sci. Hovo?il o tom b?hem sv nvt?vy spole?nosti Rusk kosmick systmy spole?n? s moldavskm prezidentem Igorem Dodonem. Vytkli jsme si za cl let?t a zkontrolovat, jestli tam byli nebo ne. Oni ?kaj, e byli, my to prov??me," odpov?d?l Rogozin na p?slunou otzku. *Ta kampa? byla tak hloup, nenvistn, a sta?ilo se podvat jen na pozvan hosty na prvn Vclavskm nm?st a bylo jasn, e to tak mus dopadnout. Kalousek, N?mcov, Gazdk vedouc masy na barikdy do boje za lep p?t! To musel snad vymyslet jen n?jak Putin?v agent, uvedl Zbo?il. *Doufm, e pan generl Alojz Lorenc nep?esv?d?il diskutujc studenty o tom, e by m?li na fakultch zakldat StB a e jim jen doporu?il svou knihu Je ttn prevrat, na vkend domov neprdem (Vydavatelstvo spolku slovenskch spisovatelov 2018), uzav?el dnen Rozjezd Zden?k Zbo?il. Vlastimil Vondruka: Elity maj povinnost vst lid, aby demokraticky rozhodoval podle p?n elit, a nikoli podle svch p?edstav. Elity ztratily monopol ?kat, co je a nen sprvn. Jen elity vyjad?uj sprvn postoje, ale pokud to d?l druh strana, je to hoax a dezinformace. *Bval mexick prezident Vincente Fox Trumpa ironizoval: Postav ze? za 25 miliard dolar?, kterou p?ekon eb?k za 25 dolar?. *Amerika je chyba, obrovsk chyba. To pr prohlsil Sigmund Freud po nvt?v? USA. Internet je pln vah, pro? to ?ekl - dajn? mu vadilo, e mu ?kali Sigmunde a ne doktore Freude, americk jdlo mu pr zp?sobilo bolesti aludku a podobn?. *Ve Spojench sttech je ve v?zen vce ne 2,1 milion? lid. To je nejvc na sv?t?, dokonce mnohem vce ne v ?n?, kde ije podstatn? vce obyvatel. Podle tho pramene p?ipad na 100 tisc obyvatel v USA 655 v?z??, co je op?t nejvce na sv?t? - pro srovnn v ?n? je to 118 v?z??. Jak ve sv studii uvd americk histori?ka Jenny Wahlov, v roce 1860 ily ve Spojench sttech p?iblin? ?ty?i miliony otrok? s trn hodnotou blzko ?ty?em miliardm dolar?. *N?meck vtip, kde n?me?t vojci jdou obteni vstroj po ulici a z kavrny na n? volaj povalujc se migranti, aby pozdravovali u nich doma, je vc ne realistick. *** Vyzobno zweb? za prosinec 2018 *Nastv revoluce srovnateln s revoluc neolitickou a pr?myslovou. *Zd se, e v Moskv? maj dnes jinou starost - zjistit kdo vlastn? Ameriku ?d. P?esn?ji, zda ji v?bec n?kdo ?d. *Kdy se p?ed ?asem dotzali v jedn n?meck TV jakhosi n?meckho generla, zda si mysl, e na Vchodn Ukrajin? bojuje rusk armda, odpov?d?l: Kdyby tam byla rusk armda, tak nejpozd?ji do 10 dn? jsou vKyjev?. Herr generl u byl v penzi, tak si to mohl dovolit. *Rusko a Izrael. V?t sympatie doma si rusk prezident nezskal ani p?vodn? mdlm postojem k sest?elen ruskho vojenskho letadla u b?eh? Srie a smrti 15 vojk? na jeho palub? (z? 2018). Rusk ministerstvo obrany p?itom od po?tku vinilo za tento incident izraelsk letectvo. 24 hodin po Putinovi u jeho ministr obrany ojgu oznmil tak d?razn a ?inn opat?en k ochran? syrskho vzdunho prostoru, e v Izraeli z toho zavldlo zd?en. Putin pak tato opat?en podpo?il. V ruskch socilnch stch se pot objevily poznmky, e je na ?ase zve?ejnit kolik p?slunk? rusk politick elity m vedle ruskch i izraelsk pasy, kolik z nich m p?buzn v Izraeli, v kterch zahrani?nch bankch a km ovldanch maj sv ?ty apod. A v?bec vysv?tlit, pro? je Kreml dlouhodob? v??i Izraeli tak tolerantn. *Sankcionovan rusk oligarcha Boris Rotenberg m sv penze mimo jin ve finskch bankch podle unijnch pravidel by mu je m?li Finov zmrazit ale on m i finsk ob?anstv a podle finskch, ruskch i unijnch zkon? nelze blokovat penze ob?an? EU, ale jsou tu jet? sankce USA chaos *Jakkoliv kontakt s Ruskem a Rusy je podez?el, kad nvt?va thne ?eskou republiku na vchod. N?kdy si myslm, e ti, kdo to tvrd, si mysl, e ?R nen stt, ale komediantsk v?z, kterm lze libovoln? manipulovat. T?eba je to jejich profesn zaten. *Zd se, e d?jiny dokazuj platnost bonmotu V. V. t?cha: Kdy m biftek adjektivum, je to vdy karbantek. Kdy m demokracie adjektivum, je to vdy diktatura. V tomto duchu bychom liberln demokracii mohly nazvat diktaturou karbantkov konzistence, s velmi nechutnm totalitnm ko?enm, kon? koment? Jaroslav Bata. *Lavrov: My nem?eme nikomu zakazovat projevovat sv intelektuln a politick schopnosti. *Finian Cunnigham: Krom? iracionlnho, patnho rozd?lovn bohatstv, kter kapitalismus umo?uje, zpadn stty - tj. politici, slouc oligarch?m - utrcej a pltvaj nadm?rn? velkmi finan?n prost?edky na militarismus a vedou zlo?ineck vlky. Kapitalismus je z?ejm? iracionln, antidemokratick systm, kter vdy sm??uje k oligarchii, militarismu a faismu. Pokud ekonomika funguje relativn? dob?e, potom systm toleruje formy liberln demokracie. Ale kdy systm b? naprzdno, potom jsou k ovldn neklidnch mas lid vyuvny extrmn?j sly. *Rozhodn? ne?ekejme, e dobr ivot Evropan? by snad byl clem globlnho kapitlu a sou?asnch evropskch elit. To ani vte?inu. *Trh ovem ?e jen zisk, ale ne sociln problmy. *Bohat mluv o konci sv?ta, nm nahn strach konec m?sce, ?ekl Marc. *Co m? nejvce p?ekvapuje je trp?livost chudch, ?ekl Vassilij Leontief, lauret Nobelovy ceny za ekonomiku. *Karel Marx: Prce produkuje zzra?n dla pro bohat, ale d?lnky ochuzuje. Produkuje palce, ale pro d?lnky sluje. Produkuje krsu, ale pro d?lnky mrza?en. Nahrazuje prci stroji, ale ?st d?lnk? vrh zp?t k barbarsk prci a d?l je pouze dal ?st stroje. Produkuje ducha, ale pro d?lnky slabomyslnost. Kretnismus. *Ur?it ?st mediln a politick sfry chce, abychom v??ili, e nsil je to, kdy ho? auta. Ale kdy politika zni? ivot tisc? lid, to nen nsil. Kdo si mysl, e pomalovat n?kde pamtnk je hor, ne nemonost uivit sebe a svou rodinu, ten nem tuen o tom, co je sociln bda. Pro vldnouc jsou ni t?dy to, co psal sociolog Pierre Bourdieu classe-objet, t?da, k n se mluv shora, kterou lze formovat tm, co se ?k. N?kdy se o n mluv jako o t?ch dobrch chudcch. A n?kdy jako o band? rasist? a homofob?. Ale zm?r je stejn. Tato t?da o sob? nem vypovdat sama. Klidn? ji uzav?eme do rozpor?, jen kdy bude dret hubu, pe Louis. *Oskar Krej?: Kyberprostor je um?l prost?ed, kde dnes zpravodajsk sluby praktikuj sv tradi?n operace: sb?r dat i subverzn akce. Chyb ovem regulace t?chto aktivit v kyberprostoru na rovni mezinrodnho prva ve?ejnho. K tomu p?i?t?te, e na trhu je modern pionn technika, kterou mohou soukromnci vyuvat, avak zpravodajsk sluby maj jejich pouit regulovan - tak si stty najmaj soukrom agentury. To je jev znm i z vojensk oblasti, kde vznikaj soukrom armdy, s nimi stty uzavraj kontrakty. Kyberpion neprovd?j jen ti zl. Plat to, co na sympoziu ?ekl generl ndor: provd?j ji ti, kdo na ni maj technick vybaven. *Benjamin Kuras: Vtipem pomalu p?estv bt ot?epan idovsk anekdota o idovskm manelskm pru ztroskotanm na pustm ostrov?: Sro, zaplatilas ?lensk poplatek synagogy? Hrozn? se omlouvm, m?la jsem u podepsan ek, ale zapomn?la jsem ho poslat. koln za d?ti v idovsk kole jsi ale u zaplatila? Paneboe, taky jsem zapomn?la. Ale novoro?n p?sp?vek na nai charitu jsi ur?it? poslala? Paneboe, taky zapomn?la. Ale aspo? ten p?sp?vek na opravu st?echy synagogy? Boe, bo?ku, zapomn?la. Srele, ty jsi zlato. Oni si ns najdou. Nm, milovnk?m svobody a soukrom, z toho m?e bt mdlo. Ale nic s tm nenad?lme. Kdykoli, kdekoli a p?i ?emkoli ns bude n?kdo moci sledovat, archivovat, analyzovat a kdykoli na ns moci n?co vythnout, za? by ns mohl potrpit, vydrat, uml?et, zav?t. Jestlie d?v bohabojn lid v??vali, e B?h je stle sleduje a ve o nich v, my dnes na rozdl od nich budeme s jistotou v?d?t, e je to pravda. Budeme stejn? vystraen, jako bvali oni. Akort nebudeme v?d?t, kdo je ten B?h, kde sed, co s nmi zaml, za co ns potrest, kdy a ?m. *Ivo ebestk: My, v Evrop?, bychom m?li kad den d?kovat francouzskm, nizozemskm, anglickm i n?meckm osvcenc?m za to, e nm proklestili cestu nboenskou tmou ke sv?tlu. Jinak bychom na tom byli dnes, i v Evrop?, dost mon pln? stejn? jako ten pomaten jedinec, kter vradil ve trasburku. Mme sice mnostv zstupnch lenstv za b?sn?n nboensk, nap?klad fanatismus protirusk, straky komunistick i socialistick, snaivou devtnost proamerickou, naden pochopen pro diktaturu kapitlu a jin, ale popravd? ?e?eno, tyhle nae imbecility nemaj ani zdaleka potencil skute?nho st?edov?kho pomaten. Jo, st?edov?k, to bylo siln kafe! Ho?c hranice pod kac?i na zpad? a na jihovchod? nabodvn na k?l po tureckm vzoru. Vta?i mon cht?j obohatit nai modern Evropu o pr st?edov?kch vymoenost a sami se ukrt p?ed svm drkem (n?co jako Trojsk k??) na zem bedliv? st?eenm soukrommi armdami. Evropan u ale nat?st n?jakou dobu v?d, e tento drek je t?eba bez pod?kovn odmtnout. Proto jsou samozvan elity den ode dne nervzn?j. *Jan Vtek: Do konce let osmdestch minulho stolet se kapitalismus choval slun?. V cel zpadn Evrop? vznikl sociln stt, kde se lidem vedlo dob?e. Vldnouc elita tomu nebrnila, nikoli vak z lidumilnosti, nbr proto, e zpadn kapitalistick systm m?l konkurenci ve vchodnm bolevismu, kter se vydval podle pot?eby za socialismus nebo komunismus. Kdy se zhroutil, zpadn kapitalismus zvl?il. Greed, chamtivost, ?ekl Galbraith, za ?as ji velmi dob?e vichni poznte. *Jednoduch otzka: ? hodnoty se vlastn? brn? Pro? se dnes, v dobch extrmn nerovnosti, debata soust?ed na otzky morlky a identity a ignoruje problmy distribuce bohatstv. *Se smutkem musm ?ci, e intelektulov, um?lci, herci, spisovatel a spol. zrazuj a nechvaj se zkorumpovat mnohem vce, mnohem ?ast?ji a mnohem, mnohem ochotn?ji ne nevzd?lan burani z fabrik a venkova. *P?iblin? od roku 2000 se stalo v nrodnch evropskch byrokracich pravidlem poslat do evropskch zastupitelskch struktur podobnch Evropskmu parlamentu lidi podle zsady vezmi si, Boe, co nepot?ebujeme". Je to v podstat? reinkarnace znmho sov?tskho poven bokem". Kdy bylo t?eba se zbavit n?jakho a? u velmi aktivnho politicky, ale z hlediska praktickho zcela neuite?nho ?initele, a nedalo se ho poslat do demise, povili" ho na n?jakou sinekuru, kde by mohl i nadle vanit a bojovat za vechno dobr proti vemu zlmu. A podobn publikum ze star Evropy, znehodnocen navc zvu?nmi polskmi a pobaltskmi ?e?nky, kte? na rozdl od star Evropy berou struktury EU smrteln? vn?, tvo? v tomto podivnm shromd?n v?tinu. *Jan Vtek: P?evratn politick udlosti za?naj jako utopie a skon? jako skute?nost, ale kasa nesm bt nikdy przdn. Mikul von Coudenhove-Kalergi (1894-1972), syn rakouskho diplomata a jeho japonsk eny z vysok tokijsk buroazie. Demokracie v Kalergiho pojet je pouh mezihra. Jakmile se nadnrodn elita zmocn nstroj? spole?ensk moci, to jest armdy, policie, bank a sd?lovacch prost?edk?, demokracie sama zmiz v propadliti d?jin, nebo? je pouhou zst?rkou dikttu oligarchie. Jak jasnoz?iv! Napsal to tm?? p?ed sto lety, co p?emnoz lid nechpou jet? dnes *Adam Votruba: Pomalu si za?nme zvykat na dohled nad tm, aby se po internetu ne?ily nenvistn projevy. Na tato politick opat?en reagoval jist komik trefnou poznmkou (parafrzuji ji voln?): Aby vlda lidem nakazovala, co si maj myslet, to u to bylo. Ale aby jim ?kala, co maj ctit, to je novinka. V tomto p?stupu je n?co orwellovskho. K dokonalosti chyb u jen to, aby se orgny potrajc ?en nenvisti pojmenovaly Ministerstvo lsky. *Ivo ebestk: Pohdky o importu demokracie, o lidskch prvech a humanitnch hodnotch by si politi?t p?edci a mainstreamov mdia mohli u kone?n? str?it za klobouk. Vedle tohoto mtu je mtus o partenogenezi Panny Marie v?rohodn realistick p?b?h. Stejn? jako pov?st o Dana a Diov? zlatm deti. *Demokracie u p?estala bt autentick a kandidti jsou nau?en herci vykolen medilnmi trninky. Kdy se pak najde jeden autentick ldr, lid ho p?ijmou rad?ji ne bizarn fraku, kterou nabz demokracie. *Jakkoli politika je v zsad? obchod, nicmn? ameri?t ?initel p?ijali za sv p?esv?d?en, e Spojen stty jsou tak velk a mocn, e se na n? zkony politick a ekonomick gravitace nevztahuj. Podle tohoto uvaovn mohou USA zahjit obchodn vlky a nikdo se nevzep?e, protoe, slovy ?editele Trumpovy Nrodn obchodn rady Petera Navarra, jsme nejlukrativn?j a nejv?t trh na sv?t?". Spojen stty tedy mohou hrozit sankcemi svm nejblim spojenc?m a partner?m a oni budou p?esto n?jak spolupracovat, dnes i v budoucnu. A mohou ?init patn ekonomick rozhodnut, ale v?d? postaven dolaru n?jak z?stane nedot?eno. Pokud USA odstoup od sv role garanta celho systmu, mohou ostatn zem? pravidla obchodovn p?epsat. A sotva p?itom budou mt na pam?ti zjmy USA. Nyn se vede zpas, kdo obchodn vlku USA ustoj a kdo v n prohraje. Zd se, e v tomto okamiku je ve vhod? sttem kontrolovan ekonomika, ne ekonomika bez hranic a studu. *Americk elita nijak zvl? neskrv sv poadavky na Rusko a ?nu. Rusko by se podle jejich nzoru m?lo op?t chovat tak, jak se pat? zemi, kter prohrla studenou vlku, co Rusku pravideln? p?ipomnaj ameri?t politikov a proameri?t aktivist. Od ?ny, stejn? jako od Ruska, Ameri?an poaduj nvrat do roku 1991, do doby, kdy ?nsk ekonomika vesm?s fungovala jako montn dlna pro Ameriku, ve kter ??an pracovali za lek re a neusilovali o technologick veden. Zvltn p?edstavitel USA pro obchodn jednn s ?LR Robert Lighthizer nap?klad p?mo poaduje, aby ?na opustila program Made in China 2025, kter zahrnuje masivn substituci dovozu v ?nskm technologickm a pr?myslovm sektoru. Sny Washingtonu o nvratu ?ny a Ruska do temnch 90. let se uskute?n jen st?, ale dosaen konsolidace elit v Rusku a ?n?, stejn? jako poslen rusko-?nsk spoluprce, pokud jde o ?elen Washingtonu, se americkmu veden povede zcela ur?it?. *Pouze siln veden Spojench stt? ve spoluprci s naimi p?teli a spojenci m?e spojit suvernn nrody na Zemi. Americk veden nm umonilo zat nejlep obdob rozvoje v lidsk historii. Vyhrli jsme studenou vlku. Vybojovali jsme mr. S nemalou pomoc George Bushe starho jsme sjednotili N?mecko. To je typ veden, kter prezident Trump hodl znovu prosadit. ?na zneuv kli?ek v pravidlech Sv?tov obchodn organizace, chrn sv?j vlastn trh a nerespektuje autorsk prva a patenty. Rusko nep?ijalo za sv svobodu a mezinrodn kooperaci, ale msto toho potla?uje opozici a zato?ilo na Gruzii a Ukrajinu, prohlsil Mike Pompeo. *Mike Pompeo pracuje vborn?, jsem na n?ho velmi hrd. Jeho p?edch?dce, Rex Tillerson, nem?l dostate?nou mozkovou kapacitu. Byl blb jako skla a snail jsem se ho zbavit co nejrychleji. Byl pekeln? ln. Te? je tomu pln? jinak, velk duch vldne na ministerstvu zahrani?! napsal Trump na Twitteru. *Rostislav I?enko: USA a star Evropa v sou?asn dob? natahuj ?as, d?laj minimln nutn stupky a ?ekaj na onen sv?tl okamik, kdy chcpne bu? osel nebo padih nebo Nasredin. Pokus podpo?it kampa? Clintonov proti Trumpovi vystil ve skute?nost, e sou?asn administrativa dialog s Kyjevem v?bec nevede. Take dokud je Poroenko prezidentem, protitrampovsk opozice ho pouv k vy?een svch vnitropolitickch problm? v USA, ale nechyst se ani hnout prstem, aby pomohla Petru Alexejevi?i udret si moc, a rozumn? o?ekv, e ten, kdo ho vym?n, j nikam nezmiz, a pokud nsledovnk nebude a zem? se pono? do anarchie, to tak nebude patn (obvin z toho p?ece Trumpa spolu, samoz?ejm?, s Ruskem). *USA jsou nejen nejv?tm sv?tovm producentem a prodejcem zbran, ale vyrob jich vc ne zbytek sv?ta dohromady *Nevm jak v Rusku nebo ?n?, ale na Blzkm vchod? u Francii dvno jen mlokdo bere vn?, a tm dvno myslm francouzskou a britskou agresi proti Kaddfho Libyi v roce 2011. Na jedn stran? francouzt politici brali od Kaddfho destky a stovky milion?, na stran? druh mu vrazili kudlu do zad a cht?li ho svrhnout. To se na Blzkm vchod? nezapomn. A kdy se rozhodli, e mu vraz kudlu do zad, tak se zjistilo, e to ani nedok, a k destrukci Libye museli nastoupit odbornci ze Spojench stt?. Take p?inejmenm na Bliz?i je Francie dnes vnmna jako jaksi operetn mocnost, kterou nikdo nebere vn?. lut vesty to u nemohly nijak zhorit. *O vlce v Srii jaksi politik prohlsil, e by jej skon?en bylo dra ne v n pokra?ovat. *Kdy nm Tlibnci ?eknou: Vy mte hodinky, my mme ?as, tak nm nedochz symbolika tohoto sd?len. *Kdy jsem se p?ed n?kolika lty ptal jednoho ruskho generla, zda bude t?et sv?tov vlka, odpov?d?l mi, e to je patn? poloen otzka. Vlka u podle jeho nzoru b? dvno. Nezbv ne si p?t, aby se nezm?nila ve vlku horkou. *Paul Craig Roberts: Jak to m?e Zpadu prochzet pod zminkou, e je spojenectvm velkch demokraci, ve kterch je vlda sluebnkem lidu? Nikde na Zpad?, s vjimkou snad jen Ma?arska a Rakouska, vlda neslou lidem. Komu zpadn vldy slou? Washington slou Izraeli, vojensko-bezpe?nostnmu komplexu, Wall Streetu, velkm bankm a korporacm s fosilnmi palivy. Zbytek Zpadu slou Washingtonu. Nikde na Zpad? se s lidmi nepo?t. *Amnesty International nebo Human Rights Watch nepodpo?ily americk sentory, kte? usiluj o ukon?en vlky v Jemenu pozoruhodn... *Petr Pelikn: Islm nen na k?ov vprav? tak, jak to definujeme my. Islm ze svho hlediska ? pravdu. Protoe k tomu nem dost sly a technickch prost?edk?, tak ji ? jinak, nap?klad tak, e lid p?esidluj a usazuj se a rozmnouj se tam. Zatmco liberln demokracie je v zsad? v defenziv? v tom, e mus pouvat laserem navd?n bomby, protoe to asi nedoke jinak. *Americk tajn sluby u maj za to, e leton volby v USA neovliv?ovalo jen Rusko, ale taky ?na a rn *Gerald Nadler, americk kongresman: Je Google v sou?asn dob? obeznmen se skute?nm rozsahem pouvn online platformy ruskmi subjekty b?hem voleb p?ed dv?ma lety? Sundar Pichai, ?editel spole?nosti Google: Provedli jsme velmi d?kladn et?en. Nyn vme, e v roce 2016 byly s Ruskem spojeny dva hlavn ?ty kampan? a v Google zve?ejnily kampa? ve vi 4. 700 dolar?. Nali jsme dal omezen...! Gerald Nadler: 4.700 dolar? je celkov ?stka? Sundar Pichai: "Sprvn?." 4.700 dolar?! Jinmi slovy, p?iblin nklady na ve?e?i v p?ti - s vodkou! - v dobr restauraci v Moskv?. Kdy hovo?me o ?stkch ve sv?t? politiky, vdaje volebnho tbu Hillary Clintonov v roce 2016 ?inily zhruba 768 milion? dolar?. To znamen, e Hillary utratila vce ne 1.600 dolar?, na kad cent vynaloen Rusy na Googlu, po?tal Tucker Carlson. Ale nikdo ve Washingtonu se neraduje z toho, v jakm nebezpe? je nae demokracie. Nen t?eba se divit: obrana demokracie nikdy nebyla jejich clem. Net?eba dodvat, e clem bylo jen podkopat demokracii, dodal redaktor Fox News. *USA nemohou bt i nadle sv?tovm policistou, prohlsil americk prezident Donald Trump b?hem sv neohlen nvt?vy Irku. Nen to fr, e celou tuto thu mme nst my, cituje jeho slova novin? z tmu Blho domu. Trump vysv?tlil, e Washington nechce, aby ostatn stty pouvaly zdarma americk vojky na vlastn obranu. Jsme roztroueni po celm sv?t?. Nachzme se v zemch, o kterch v?tina lid ani nezaslechla. Je to opravdu k smchu, dodal. Podobn prohlen ?inil tak d?v. Nap?klad v dubnu poukzal na spole?n tiskov konferenci s prezidentem Nigrie Muhamadu Buharim, e USA utrcely po desetilet obrovsk ?stky na podporu sv?tovho mru, ale ode dneka to nesm bt prioritou. *Trump p?i p?ekvapiv nvt?v? v Irku hjil sv rozhodnut sthnout americk jednotky ze Srie. Americk jednotky m?ly za kol vyhnat islmsk stt ze svch vojenskch bat. Jejich kolem ale nen obnova syrskho nroda, ?ekl americk prezident. Trump tak ?ekl, e Spojen stty u nebudou za hlupky. P?ed osmi lety jsme do Srie li na t?i m?sce a nesthli jsme se, ?ekl Trump. Nyn d?lme sprvnou v?c, ukon?me to. USA nemohou u bt sv?tov policajt. Amerika by nem?la bojovat za vechny nrody sv?ta a ?asto za to nedostat ani dnou odm?nu, shrnul Trump p?ed vojky v Irku. Pokud cht?j, abychom bojovali, mus za to tak zaplatit, a n?kdy i pen?zi. U nejsme dn naivov (suckers), chlapi. Znovu jsme respektovanm sttem. *Izrael bude po americkm odsunu ze Srie v pohod?, p?i vlastn obran? si vede dob?e, vdy? jim dvme 4,5 miliardy ro?n?, popsal Trump sv?j rozhovor s izraelskm premirem Netanjahuem *Trump ohlsil staen okupa?nch americkch vojsk ze Srie. Jak hr?za, mezinrodn prvo trp. *Washington bojuje v Jiho?nskm mo?i s ?nou za dodrovn mezinrodnho nmo?nho prva, kter ani Spojen stty neuznvaj". *Si ?in-pching ?k Afri?an?m, tak jsme ili v bd? a podvejte se, co jsme za ?ty?icet let dokzali, d?lejte to jako my a zm??te svoji zemi. Nabz Africe, a nejen j, nov model hospod?skho a spole?enskho rozvoje. M?ete si o n?m myslit, co chcete, ale jedno mu nikdo nem?e up?t: je sp?n. Co novho m?e nabdnout Zpad krom? frz o svch morlnch a mravnch hodnotch? Genderismus? Me too? LBGT? *?na si nenech porou?et, ?ekl Si ?in-pching: Nen nikdo v pozici, aby diktoval ?n?, co m d?lat a co ne. *Podle statistiky je kadej osmej ?lov?k ??an. Tak, kdo z vs se p?izn? *Americk psycholog a filosof William James kdysi poloil otzku, ?m se Alexandr Makedonsk li od masovho vraha. V eseji Morln ekvivalent vlky napsal, e ivotn drha lid, jako byl Alexandr Velik, byla jen ?iro?ir pirtstv, nic ne orgie sly a plen?n, zromantizovan pro charakter hrdiny. To je tvrzen, kter asi nelze vyvrtit. Je tu ale p?ece jen ur?it zvltnost. Prv? v oblasti Afganistnu z?stalo po rozpadu Alexandrovy ?e pozoruhodn ?ecko-baktrijsk krlovstv. Jeho helnt panovnci p?ijali budhismus (od t doby m Buddha na n?kterch sochch ?eck nos) a v tamnch svatynch se mohli modlit vyznava?i vech nboenstv. Tady se pravd?podobn? poprv setkali Evropan a ??an. Oblast Afganistnu se po Alexandrov? smrti stala na krtk ?as ozou nboensk tolerance. ?m bude Afganistn po skon?en sou?asn vlky? A je to skute?n? nae vlka? *Ilona vihlkov: P?irovnn n?meck politiky kmohutnmu parnmu kotlu s nefunk?nm chlazenm je geniln. To, e nejsiln?j zem? EU nen schopna politick korekce, ani kdy se prozatm nejsiln?j stran?, CDU, dostane on monosti, znovu ukazuje, jak velk nebezpe? N?mecko p?edstavuje pro celou Evropu. Protoe pokli?ku nelze nad papi?kem dret v??n?. Ono to jednou bouchne. Ale pak to neodsk?e jen N?mecko. *Mme co do?in?n s n?km, komu prost? ned?v??ujeme, shrnul f Pentagonu americk postoj kPutinovi. Otzkou je, komu vlastn? Trumpovy USA v sou?asnosti d?v??uj a kdo d?v??uje jim. *Podle jedn z webovch strnek Anonymous byla Integrity Initiative zaloena v roce 2015 a byla financovna britskou vldou. Mezi sp?zn?nmi s nm jsou finan?nk William Browder, Vladimr Aurkov, spolupracovnkem je Alexej Navalnyj a v?dec Igor Sutjagin, kter byl v roce 2004 v Rusku odsouzen za pion. Nklady na projekt za sou?asn fiskln rok se odhaduj, jak vyplv z vyv?ench dokument?, na 1,96 milion? liber. Mezi t?mi, kte? poskytli granty na projekt, je Ministerstvo zahrani? USA, NATO a sociln s? Facebook. Rusk ministerstvo zahrani? k tomu poznamenalo, e jedinm kolem Integrity Initiative je o?ernit Rusko v o?ch ve?ejnosti v zahrani?". A je pak roztomil poslouchat britsk p?edstavitele jako Theresu Mayovou nebo n?meckou kancl?ku Angelu Merkelovou o hodnotch, o demokracii a boji proti dezinformacm. *Prvnci Evropsk komise ?kaj, e se domnvaj, e Babi m dle zjem na tom, aby jeho bval firma, kterou p?evedl do sv??enskho fondu, dob?e prosperovala. A te? jsme u toho, Babi jako premir snad mus mt zjem, aby fungovaly vechny firmy v ?esku, za to on je placen, hjil p?edsedu vldy Faltnek a doplnil, e Babi sv?j plat navc jako prvn premir v historii od roku 2018 dv finance na dobro?inn ?ely. *Pravda je prost a dob?e utajovan. Existuje tu derka Slonkov a Kubk, jejm zkladnm clem je zvyovat popularitu Babie, usmval se Zeman s tm, e recept na to maj ten, e provd jednu pitom?j akci za druhou. Ale takovch pitomc? je vc, tak se mon dohromady zaslou o to, e pokud budou takto dl efektivn? pracovat, za t?i roky bude mt Babi tolik poslanc?, e nebude pot?ebovat dnho koali?nho partnera. Oni ve skrytu due Babie tak miluj a styd se to p?iznat, e mu pomhaj alespo? takhle, nep?estval se bavit na ?et investigativnch novin?? prezident. *Lid si pr mohou v diskusch pod ?lnky pst, co je jim libo, mohou si pst i to, e je Fica t?eba ob?sit. Expremir ale trv na tom, aby se pod nzor, e Fico pat? na ibenici, autor musel podepsat. Fico oznmil, e chce otvori? diskusiu ako zlikvidova? anonymitu zakomplexovanch idiotov, ktor ria urky na internete pod ?lnkami. Mu psa? urky, ale musia sa podpsa? a zodpovednos? za to ponesie vydavate?, uviedol. *Pro? ameri?t stratgov cht?j, abychom konfrontovali Rusko kv?li Krymskmu poloostrovu, v n?m stoj palc Livadia, kter byl posledn letn rezidenc cara Mikule II.? Pokud Ukrajina m?la prvo se v roce 1991 zbavit se Ruska, pro? Krym, Don?ck a Lugansk nemaj prvo se zbavit Kyjeva? *Nemme mt strach z toho, co se pe, ale z toho, o ?em se ml?. *Kate?ina Kone?n: Ministr Pet??ek jen se ?ty?iadvacetihodinovm zpod?nm ?k to, co p?ed tm ?k americk strana. *Jak se ji stalo tradic, BIS zpracovala svou zprvu pe?liv?, p?esn? podle toho, co vyslali v ?esk televizi. Skv?l vkon! poznamenal Valen?k. *Spe nhodou jsem p?epnul na ?T2, kde zrovna v rmci tradi?nho m?sce nanebevzet Vclava Havla a coby sou?st jeho kim-ir-senizace, rozum?j budovn jeho posmrtnho kultu osobnosti, opakovali dokument Ob?an Havel, napsal na svm facebookovm profilu Petr t?pnek. A znovu jsem si nad tou agitkou uv?domil, jak stran? moc, ale opravdu stran? moc patn prezident to byl. Sebest?edn, mstiv, zke?n. A jeho rudolfinsk projev, jm odstartoval rozd?len ?esk spole?nosti, byla nejv?t polistopadov svi?rna. *Petr t?pnek: Si p?edstavte to lut? svtc mimo?dn vysln v ?T, kdyby Putin zatkl p?es 1.700 lid, pouil by slzk, vodn d?la a poslal na demonstranty p?es 80 tisc policist?. Macron to fakt ud?lal a ?T to hls jak Hrabovsk v roce 89 o skupinkch protisocialistickch ivl?. Narozen v komunismu - um?u v komunismu! *Sta? se podvat na to, co d?l policie v zemch, kter kritizuj nai policii, ironicky poznamenal tureck prezident a dodal, e Evropa z hlediska demokracie, stejn? jako z hlediska lidskch prv a svobod, zav jaksi fiasko. *Ale k podstat? t?ch demonstrac - j nevm, jestli tato novodob revolta bez p??iny povede k tomu, e by tam t?eba vtrhla vojska Severoatlantickho paktu osvobodit Francii od t?ch lump?, co li do ulic? To samoz?ejm? ?km s nadszkou. Ale Macron verbuje policii, armdu Take t?ko ?ct, jak to tam dopadne. *Vzpome?me si, jak byl Werich v Americe a chodil do ?nsk restaurace na jdlo. Ten ?nsk kucha? cht?l v?d?t, kde nae republika le. A jednoho krsnho dne rozradostn?n? k panu Werichovi b?el a ?kal: J jsem to nael, ale to nen stt, to je nm?st! *Nedvn host ze Spojench stt?, Seymour Hersh, ns varoval slovy: Nev??il jsem ani sv mamince. *Ukrajina p?estala kupovat plyn od Ruska v roce 2015 (tehdy Rusko nabzelo cenu 172 a 175 dolar? za tisc krychlovch metr?), nyn v listopadu nakupovala reversn plyn z Evropy u za 339 dolar?. *Slovan - to je rodina krlk?. Pokud jim nevychovme t?du hospod??, oni sami se nikdy nedostanou z rovn? krli? rodiny. Tolik Adolf Hitler. Krli? rodinu lapili N?mci do klece ?skho komisaritu Ukrajina. Zatmco vojsko a policie (vyhladily dv? st? padest ukrajinskch vesnic) se spolu s provozovateli sto osmdesti koncentra?nch tbor? starali o bytek Ukrajinc?, st?edn obchodn drustvo Vchodu drancovalo mstn zem?d?lstv. *Merkelov je nejlep kancl?kou, jakou kdy Islmsk stt m?l. Odkazem Angely Merkelov jsou toky, vrady a konflikty. Angela Merkelov to uskute?nila. Vytvo?ila s velkm silm a vysokmi finan?nmi vdaji toky, vrady, vlky a konflikty v zpadn Evrop?. Je to nejlep kancl?ka, jakou kdy Islmsk stt m?l. *Na nic nen ?ech hkliv?j, ne kdy mu zav?ou fabriku, do kter den co den s totlnm odporem a nenvist k majiteli chod. *Na sv?t? je aktuln? 143 mrakodrap? m??cch 200 metr? a vc a hned 88 jich je v ?n? na druhm mst? jsou USA se 13 domky a po nich nsleduj Spojen arabsk emirty s deseti *A jeliko katolick crkev p?sob celoplanetrn? a jej prsty jsou nesporn? del ne Putinovy, nem?e udivovat ani na vte?inu, e autodaf ?eskho premira p?estalo bt toliko ?eskou zleitost. A e ?et moralist beze stopy morlky zskali irokou podporu u ostatnch v??cch. Tedy u t?ch, kte? si vru v Boha pletou s byznysem. A obvm se, e prv? t?ch je velmi mnoho. *Jan Schneider: Na poven do generlsk hodnosti nen dn nrok. M?lo by bt podloeno vte?nou prac. Nyn to vak vypad, e mme generl?, e bychom je mohli vidlema p?ehazovat. Zhruba ?e?eno, od roku 1990 byl do (nebo ji v) generlsk hodnosti poven zhruba kad m?sc jeden ?lov?k. A to jsme v mru! Kde jsou ty hromady tak ojedin?le vte?nch skutk?? Pro? se o nich nepou knihy, velebc chrabrost a udatnost naich generl?? *?ty?i v?zn?n ld?i katalnskch separatist?, aktuln? drc ve pan?lskm v?zen hladovku, rozeslali dopisy ?ty?em destkm evropskch politik?, aby protestovali proti postupu pan?lskch ?ad? a nastalo ohluujc ticho *Jaroslav Foldyna: Kad slovo, kter vyplod Junckerovo delirium, je rovno slovu Bomu. Politik je volen ob?any proto, aby d?lal, co ob?an cht?j, a ne proto, aby ob?an?m kzal, co maj chtt. Vm o jednom mldenci z Pirtsk strany, kter chce po?d n?kam poslat vl?it nae vojky. Je takov hrdina, e by kdykoli nevhal riskovat ivoty ostatnch. *Ivo Budil: Jestlie Babi sele, prohraje parlamentn volby a ?esk republika se op?t zm?n v kolbit? loupeivch baron? p?estrojench za politick strany a vysvajcch lidsk a materiln bohatstv zem?. Pojem Vchod tak, jak s nm b?n? pracuj mnoz publicist, politikov, a dokonce akademi?t pracovnci, kte? mu p?ikldaj a priori velmi negativn ?i hanliv vznam, nedv smysl. Co je to Vchod? Rusko? Turecko? Persie? Indie? ?na? ?i dokonce Japonsko nebo Korea? Nen pohrdn imaginrnm Vchodem, kterm doslova p?etkaj ?esk mdia, vrazem nep?ijateln kulturn arogance a rasismu? P?ezrnm milion? lid, kte? ili civilizovanm zp?sobem ivota tisce let p?ed nmi, vyzna?ovali se pozoruhodnm kulturnm bohatstvm a dnes jsou dokonce pr?kopnky modernity, je je pokro?ilej a progresivn?j ne nae vlastn? *?lenstv v Kongresu se z hlediska etiky a poctivosti znovu umstilo na poslednm mst? eb??ku nejven?jch profes v USA dokonce a za telemarketingem a prodejem ojetch aut prvn jsou zase zdravotn sestry To tak *Ve starov?km ?mu se ?kalo, e p?li mnoho zkon? ru zkonnost. *Z 500 000 povolanch mu? z tzv. Sudet asi 200 000 pro fhrera padlo. *Estonsk parlament odhlasoval, e se negativn nzory na estonsk stt nov? stvaj zlo?inem *Z australskho televiznho serilu Please Like Me, ve kterm jedna z postav ?k jin, nev??c postav?, e p?jde do pekla, na co zavrhovan odpovd, Nedv to dn smysl. Je to, jako kdy mi bude n?jak hipk vyhroovat, e m? prat do aury. *Radim Honzk: Letos odelo zMa?arska za lepmi ekonomickmi podmnkami n?co kolem 300 000 - ?slo velmi podobn po?tu emigrant? po potla?en protiruskho povstn v roce 1956. *A smm se zeptat, kdepak jste to ?slo vzal pane Honzku, nebyl by odkaz? Podle oficilnch statistik odelo z Ma?arska od roku 1989 cca 600 tisc lid. Podle statistiky Daily News a ma?arsk KHS odchz v poslednch deseti letech ro?n? v pr?m?ru 24 000 Ma?ar?, nejvce zdravotnho personlu a technik?, nej?ast?ji do N?mecka, Rakouska a GB. V roce 2017 to bylo 25 000 lid. A letos vce ne desetinsobek? Mimochodem, nen ani d?vod nezmnit, e kadoro?n? vcemn? stejn po?et lid Ma?arsko p?ijme. Jen v roce 2017 to bylo 36 000 imigrant?. A jen pro zajmavost, mezi nimi bylo 2200 ??an?, 580 Sy?an?, 1500 Afri?an?, 1400 Ameri?an? a 2500 (jako u tradi?n? cca 10 let) N?mc?. *Doktor Honzk je ?lov?k nove doby. Orwell by z n?j m?l radost. Mysl za ns. *Blisty: Ze zajmav demografick analzy odbornka na hlasovn Petera Kellnera z organizace pro pr?zkum ve?ejnho mn? YouGov vyplv, e drtiv v?tina d?chodc?, kte? hlasovali pro brexit, od ?ervna 2016 u zem?ela. Mayov se tedy sna tvrdojn? vyplnit p?n mrtvch britskch d?chodc?. *Blisty: ?ei maj stle jet? monost zachovat si perspektivu. Ne lska nad nenvist ani pravda nad l, nbr prv? freudovsk pud, zhmotn?n prost?ednictvm rcia, mus zvt?zit nad blbost vedouc prudce dol? a do zat?ky, v jejm st?edu je velk a t?k utr, uzav?el Kartous. *Zbo?il: Promo?enost osobami s afilac je slovn spojen, kter by ocenil snad jen Vclav Havel v dob?, kdy psal svoje Vyrozum?n. Zda je to v ptydepe, chorukoru nebo v n?jak t?et variant? nesrozumitelnosti, kter m zakrt przdnotu nebo absenci n?jakho sd?len, v snad jen n?kdo tam naho?e. *** |