 |
 |
 |
| Napsal uživatel Argail-cz | |||
| Čtvrtek, 03 Leden 2019 16:25 | |||
|
?lnky zroku 2018 Obsah: Bosk demokracie Crkev svat a neomyln aneb Filosofie je slukou teologie Darwin, Marx a sou?asnost Manelstv, islm, demokracie a svoboda Spole?nost nedostatku a spole?nost nadbytku Um?leck fronta Um?n vneoliberalismu
Bosk Demokracie Prv? p?ed sto lety snil Trockij (Lev Davidovi? Brontejn) o nastolen komunismu po celm sv?t?, vechny stty a stte?ky sv?ta budou komunistick a pro kapitalismus nezbude na zem?kouli msto. Napsal o tom spoustu slov, v?tina je do ?etiny i p?eloena. Komunistick Rusko, tedy SSSR, mus a m povinnost vyvet revoluci do celho sv?ta bez ohledu na nklady, tzv. permanentn revoluce. Pokud bude Sov?tsk svaz komunistickm sttem pouze on sm, nem anci p?et, protoe kapitalist to nedovol a zni? ho. Stalin (Iosif Vissarionovi? Dugavili) m?l jin nzor a tvrdil, e lze budovat socialismus pouze v jedn zemi i kdy bude obkl?ena kapitalistickmi stty. Trockij sv?j nzor neprosadil, prost? prohrl, byl zbaven vech funkc a roku 1925 posln do vyhnanstv do Almaty. Pak p?es Turecko emigroval do Mexika, kde nael to?it? u slavnho vtvarnka Diega Rivery a kde mu v roce 1940 horolezeckm cepnem rozpoltil hlavu pan?lsk komunista Ramn Mercader. Snaha ovldnout cel sv?t nebyla pouze idea-sen Trockho, tato snaha se thne d?jinami nep?etrit?. Snad nejble se ovldnut celho sv?ta mlem poda?ilo antick ?msk ?i. Jejich kartografov vyzna?ovali hranice slavn ?e, a co bylo za hranicemi, ponechvali przdn a ozna?ovali to slovy Tam ij lvi (Hic sun leones). To Trump takov zem? ozna?il za prdele sv?ta, je to od n?ho takov vulgrn? trefn?j, e? ?man sice v?d?li, e existuje Indie a asi i ?na, ale to bylo tak daleko, e to nebrali vvahu a na jejich podman?n jim u nezbyl historick ?as. Pokus mongolskho ?ingischna byl p?edem odsouzen knesp?chu, nebo? jeho clem bylo pouh loupeen, nikoliv n?co sttotvornho. Muslimsk snahy o dobyt sv?ta se tak n?jak nezda?ily. Mnohem sp?n?j byli Angli?an se svou koloniln ?, nad kterou slunce nezapadalo stejn?, jako nezapadalo nad d?v?j pan?lskou ?. Ob? tyto ?e dokzaly loupit mnohem zdatn?ji ne ?ingischn a muslimov. No a jak dopadlo sn?n Napoleona a Hitlera sovldnutm sv?ta je veobecn? znmo. Zde je zajmav, e vdy ur?itou a d?leitou roli hrlo Rusko. Anti?t csa?ov d?vody otev?en? deklarovali - mme nejsiln?j armdu na sv?t?, tud nm budete odevzdvat dan?, a pokud se budete vzpouzet, budete vyhubeni. Mongolov se tak neobt?ovali sn?jakm zd?vod?ovnm - odevzdej co m, jinak bude zabit. A teprve muslimov p?ili sod?vodn?nm, e toti ? vru pravou. Nev??c psi budou odevzdvat dvky jak mourovat, jinak budou tak vyhubeni. K?es?an podobn? ?ili zase svou vru pravou, ale dvky poadovali i od pravov?rnch k?es?an?, byli dokonce vce nenasytn?j ne muslimov. No a Angli?an samoz?ejm? do podrobench barbarskch zem p?ineli civilizaci a kulturu a p?i tom bohumilm ?in?n vradili a loupili a loupili a loupili. Samoz?ejm?, e ve naloupen p?ilo do rukou toho jednoho procenta bohatch (vzneench, urozench, ulechtilch, aristokratickch, privilegovanch a ?istokrevnch). Na ostatn obyvatele toho nezbylo skoro nic. T?eba Italov a Francouzi t p?ineli civilizaci a kulturu barbarskm zemm, ale ?inila tak pouze vrchn vrstva, obyvatelstvo stm nem?lo skoro nic spole?nho. B?n Angli?an, Francouz ?i Ital na tom byl stejn? jako ?ech, ti st?ma zv?rstvy nem?li nic spole?nho. Historii mme za sebou, tud se mrkn?me na sou?asnost. Vminulm stolet a do dneka se pokusila vldnout celmu sv?tu Amerika (USA) a celkem se j to docela da?ilo, nebo? m?la a m jet? po?d, nejsiln?j armdu sv?ta. Tedy stejn? jako antick ?msk ?e. No a aby nebylo tak p?li z?ejm, e ovld sv?t pomoc armdy, tak to zaobalila pozltkem pln? stejnm jako muslimov, k?es?an a Angli?an. Sice u to nen ?enm vry prav, nbr ?enm demokracie a lidskch prv. P?idvaj ktomu jet? tot, co kdysi Angli?an, p?inme p?ece t?m barbarskm zemm civilizaci a kulturu. V?bec se neptali, zdali t?eba Korejci, Vietnamci, Kambodan, Ir?an, Libyjci, Jugoslvci apod. cht?j tu jejich civilizaci a kulturu, prost? je do mrt? zbombardovali a nastolili na troskch stt? demokracii a lidsk prva. Skute?n? se Ameri?an?m po cel dvact stolet nikdo nemohl postavit na odpor, sjednou jedinou vjimkou, a to byl komunistick Sov?tsk svaz. Lidnat ?na jet? nehrla dnou roli. I kdy Mao pronesl slavn projev Ost?m proti ost?, kde se vyjd?il, e ?na se atomov vlky sAmerikou neboj, nebo? po takov vlce ns ??an? stejn? z?stane nejvc, a na troskch zvrhlho kapitalismu a revizionistickho Sov?tskho svazu vybudujeme spravedliv sv?t. Z?stalo jenom u slov, vlka se nekonala. Ameri?an?m se ale poda?il husarsk kousek, necelch deset let p?ed koncem stolet poslali SSSR do kolen a to bez vle?nho st?etu. To bylo skute?n? vynikajcn? zrerovan. Amerika se stala kone?n? skute?nm suvernnm vldcem sv?ta. Jenome akosi opomenula existenci ?ny. No a dnes vidme vsledky, tedy vidme nezadriteln padek USA, udret si vedouc postaven se jim v??ihled? hrout. ZUSA si d?laj u oufky i ty zem? z prdel sv?ta. U zbvaj pouze historikov, aby zhodnotili staletou ru americk demokracie, svobody a lidskch prv. Bude ta ra nazvna boskou demokraci nebo ?belskm mmenm, klamem a podvodem? To nechme rozhodnout historik?m ?ny, Indie a muslimskm u?enc?m. Evropt humanisti?t vstalov a blbolist budou bezvznamn, nikdo je ostatn? nebude brt vn?. *** Crkev svat a neomyln aneb Filosofie je slukou teologie Kdysi jsem vid?l, jak si n?kolik filosof? d?l legraci z 200.000 knih o teologii shromd?nch v hlavn galerii Bibliotheque de Paris. asli nad poetilost lidsk mysli, kter osmnct set let plodila vize, je jedin zblesk rozumu odsoudil k zapomn?n. Tehdy se psal rok 1800 a teologie nebyla k ni?emu. ?ekl jsem t?mto filosof?m, je tak pobavil neblah osud t?chto 200.000 svazk?, e 400.000 pojednn lemujcch zdi filosofick galerie potk brzo tent osud. (Charles Fourier, Oeuvres completes, sv. 10, str. 21.) Tent neblah osud dle mne potkal i um?n. Tak se podvejme, zdali m?l Francois Marie Charles Fourier (1772-1837) pravdu ?i se hrub? p?ed vce ne dv?ma sty roky mlil. Vdy? i Karlova univerzita m dodnes teologickou fakultu, a t?ch poslanc? a sentor? absolvent? teologickch studi je nepo?tan?, snad kad druh, take teologie p?ece nen mrtv. T filosofie rozkvt v sou?asnosti tisci kv?ty. A um?n dosahuje nebety?nch vrchol?. Tak m?l ?i nem?l pravdu? Za?n?me teologi. Take co to v?bec je ta teologie? Je to v?da o bohu, vzneen? o Bohu. Slova, v?ty, pojednn prost? ?e?n?n o n??em, co nikdy nikdo nevid?l, ?e?n?n o n??em neexistujcm. Zbyte?n? se ne?k, e crkev katolick je nejsp?n?j obchodn spole?nost sv?ta, nebo? sp?n? u dva tisce let prodv n?co, co neexistuje. Teologie (z ?eckho theos - b?h, logos - slovo) je tedy bohoslov, co je nauka, ba p?mo v?da o bohu. Absolventi tohoto studia posvtnho v?d?n dostvaj titul Magistr teologie nebo doktor kanonickho prva ?i tak doktor teologie ThDr. V jakch oborech jsou odbornky? V jakch v?deckch disciplnch jsou experty a specialisty? Tak nap?klad v oboru h?ch?, vykoupen, spsy a milosti, co je vskutku p?evelice d?leit pro kadho ?lov?ka. Dal se vyznaj v t?ch nejdrobn?jch nuancch atribut? boha a jeho vztahu ke sv?tu, dal podrobn? v?decky zkoumaj boha jako spole?enstv t? osob, popisuj vztahy mezi boskm a lidskm v Kristu a charakterizuj p?soben Ducha svatho na vecko. N?kte? teologi?t antropologov v?decky zd?vod?uj stvo?en Adama a Evy a tak u?en? dokazuj, e lidsk ivot je v??n a p?i tzv. Poslednm soudu b?h zem?el rozt?d a pole do nebe nebo do pekla. Existuj i odbornci-specialist na neviditeln sv?t and?l?, dmon?, zlch duch?, ba i samotnho Satana, jin se jet? sna ospravedl?ovat existenci zla a utrpen ve sv?t?. Abych nezapomn?l, jsou tak exegeti, kte? d?mysln? interpretuj kadi?kou v?tu ba i jednotliv slov?ka v Bibli a p?ichzej ke kouzelnm zv?r?m. Nezanedbateln je tak evangelizace ?ili misiologie, jinak ?e?eno ?en vry, co je snaen toton s islmem. Teologie jest tedy spekulativn a teoretick v?da nemajc s normlnm b?nm ivotem ?lov?ka ale lautr nic spole?nho. A co je tedy npln a ?innost t?ch doktor? a profesor? teologie? No p?ece staraj se o nai dui. O t?lo ale ne, pouze o dui, o t?lo a? se staraj ateisti?t marxisti, e? Abychom se o vai dui mohli ?dn? starat, pot?ebujeme vae penze, tud modlete se, pracujte a penzky nm odevzdvejte. Za ty obdren finance m?eme potom pe?ovat o vai dui, aby nedola zatracen v posmrtnm ivot?. Jak je to bohumil posln a konn. Tzv. teologie osvobozen v jin Americe je ozna?ena za kac?stv, nebo? tvrd, e nejd?ve musme dt lidem najst a teprve potom m?eme hlsat slovo bo. Papesk kurie takov kn?ze vyobcovv z crkve a tvrd, e prvo?adm kolem je hlsn boho slova, o jdlo a? se postaraj jin, t?eba ti ateist. A je to v?bec v?da? Dle mne je to pav?da na rovni nesmyslnho dadaisticko-surrealistickho blbolen. Ani jako pohdky pro d?ti se to nehod. K ?emu je takov v?da dobr? K ?emu je prosp?n? Akort k zatem?ovn lidsk mysli, oblbovn, poprn rozumu a odmtn racionality. Pr povzn lidskho ducha k nebeskm vinm od p?zemnost lidskho ivota. Skute?n? ?in lidsk ivot a lidsk poznn ulechtilej, ?estn?j a morln?j? Zmaten nesmysln v?tn konstrukce tv?c se vysoce intelektuln?, p?esloit nesrozumiteln p?edlouh souv?t a nov slovesn tvary, nov pojmy iroce pojat bez p?esnho popisu. Vzneen ?e?i?ky, aby ?lov?k sedl na zadek a ?ekl si: No tak vzd?lanmu superinteligentnmu v?dci nen iroko daleko nikdo roven. Za dva tisce let crkev nep?edloila ve?ejnosti ani svm v?rnm ove?km jeden jedin fakt prokazujc existenci Jee Krista. (Je je b?n vlastn jmno Jeua, Josua, Jehoua, n?co jako u ns Josef, kdeto slovo Kristus znamen Vykupitel ?i Spasitel.) Nebo e by k d?kazu jeho existence sta?il tento p?b?h z apokryfnho evangelia o d?tstv Jee Krista? Jeua pr v d?tstv pomhal ot?movi Josefovi v tesa?in?. Josef asi dostal zakzku od ?msk okupa?n sprvy, aby zrobil k?e na popravu zlo?inc?. Jednou Josef pot?eboval del trmek a v dln? takov nebyl k dispozici. Jeua ?ekl, aby Josef podrel n?jak krtk trmek na jedn stran? a z druh strany ho Jeua nathl do poadovan velikosti. Pozd?ji, a dosp?l, zavrhl rodinu a potuloval se po Galileji od vesnice k vesnici, k prci se nikdy nep?inutil, jeho odpor k manuln ?innosti byl pov?stn, ani ryby nechytal, rad?ji jednu darovanou rybi?ku zzra?n? rozmnoil pro 5 tisc poslucha??, podruh nakrmil jednm chlebem 7 tisc p?tomnch stoupenc?! Pro? zzra?n? ale neza?dil, aby v kad domcnosti byl neustle chleba k dispozici a nikdy by ho neubvalo, ?m by zruil hladomory, to ho jako filosofa ale nenapadlo. V??cm tohle ve uveden ur?it? dosta?uje, ale nm atheist?m je to d?kaz naprosto nedosta?ujc. M?eme proto klidn? tvrdit, e postava Jee Krista je pouh fiktivn osoba vhodn tak k romnovmu zpracovn. Samotn u?en crkve katolick je vypracovno v tzv. Novm zkonu a je zaloeno na podvodu hned v za?tcch. To idovsk Star zkon a Talmud m jasn autory, ten a ten rabn il tehdy a tehdy tam a tam, sepsal to a to, prorok ten a ten il tehdy a tam a sepsal to a to. Zajist tam najdeme vzjemn? si odporujc vroky, ale to je p?ece u spisovatel? b?n a normln. V k?es?anskm Novm zkonu je to jinak. Nov zkon se skld ze ?ty? ?st - Evangelia dle Marka, Matoue, Luke a Jana. Literrn? docela neum?le sepsan ivotopisn p?b?hy a vroky a ?iny a zzraky Jee Nazaretskho a to a p?l stolet po jeho smrti. Jeua, a? vyr?stal v rodin? tesa?e, musel znt dokonale Star zkon, protoe co vrok, to citace ze SZ ?i odkazovn na n?jak citt. Kde se to nau?il, kdy i pro rabny bylo docela obtn znt cel SZ? No co, zzrak. Vdy? u ve dvancti letech zahanbil ve znalostech SZ ost?len rabny. Pak v Novm zkonu jsou jet? Skutky apotolsk, co jsou neum?le zpracovan a nedokon?en ivotn p?b?hy svatho Pavla z Tarsu. P?kn surrealistick text je Zjeven apotola Jana (tzv. Apokalypsa). Posledn ?st jsou dopisy psan pr apotoly. Z epitol (dopis?) jsou ovem nejd?leit?j dopisy svatho Pavla, v nich je obsaena kompletn? cel ideologie katolk?, pravoslavnch, ba i protestant?, to je ten zklad teologie. Jene ze 14 dopis? svatho Pavla z Tarsu jsou od n?ho pouh ?ty?i, ostatn jsou falza sepsan i vce ne sto let po jeho smrti. No a nejlep mozky t doby dumaly t?eba nad trojjedinost Boha a drsn? se p?itom pohdali. Pr Duch svat vychz z Otce, jde p?es Syna a potom teprve nm lidem to sd?l Duch svat. Jinak ?e?eno - car n?co na?d bojar?m (lecht?) ti to sd?l pop?m a ti to carovo na?zen sd?l lidu. Boja?i si ale carsk na?zen p?izp?sob a popov taky, take k lidu ?astokrt p?ijde opak carskho na?zen. Protivnci ze Zpadu tvrdili, e Duch svat vychz jak z Otce, stejn? tak i od Syna. Krl ?i csa? m?e n?co na?dit, no dob?e, ale a? si to vymh sm, my lechta a kn? tak m?eme n?co na?dit a tak si to budeme vymhat sami, krl ?i csa? nm do toho nebude kecat. Duch svat tedy p?sob dle sly jednotlivch lechtic? a klru. No a navzjem se katolci a pravoslavn prokleli na v??n ?asy a poslali do horoucch pekel. Nesn se dodnes. A p?itom Duch svat vane, jak se mu zachce, a to jak na Vchod? stejn? tak na Zpad?. Dalm velice d?leitm a zvanm problmem byla tato zleitost: Otec je v??n, byl od v??nosti, nikdy nebyl zrozen, vdy byl a bude. Ale Syn byl p?ece zrozen, tedy d?ve, p?ed narozenm, nebyl. Zastnci tohoto nzoru byli prohleni za heretiky a vylou?eni z crkve. Plat, e Syn je stejn? str jak otec, byl od v??nosti a bude tak furt a to bez ohledu na to, e se nm narodil Spasitel v Betlm? a ve chlv? 24. prosince roku jedna a zem?el uk?iovnm kol roku t?icet. Je to mnohem nepochopiteln?j ne kvantov fyzika. Docela zajmav a v dnen dob? velmi aktuln je otzka rovnosti mu? a en. Mui a eny si jsou podle sou?asnho u?en katolick crkve rovni, v nedvnch a d?v?jch dobch bvala ena vdy pod?zena mui, ale tato rovnost plat, pokud jde pouze o pozemsk ivot. Ty, kte? se budou po h?nm ivot? smait v ohni pekelnm, dn rovnost ne?ek. Mui a eny se toti za ivota dopout?j odlinch smrtelnch h?ch?, a proto je mus v Pekle ?ekat i jin druhy muk. Tresty v Pekle jsou popisovny v Novm zkonu: neuhasiteln ohe? (Mk 9,48; Mt 25,41) rav ?ervi (Mk 9,48) zoufal sk?p?n zub? a pl? (Mt 8,12; 13,42) a neuhasiteln ze? (L 16,26). Evangelist ovem nevyt?dili, kter druhy trest? jsou pro eny a kter pro mue, nechali to na rozhodnut fa Pekla. Jak slasti ns ?ekaj v Nebi, evangelist ani teologov ne?e, asi se mme ?dit Nebem mohamednskm, ti to popsali barvit?. No a my, kte? jsme nebyli vyvoleni - pro ns zbv pouze pl? a sk?p?n zub? a to u tady na zemi. A snad jet? jednu posledn teologickou lah?dku. Kn?zem m?e bt pouze mu, nikdy ne ena. Je tedy naprosto jasn, e pln? to nejd?leit?j na k?es?anskch ob?adech je falus, ?k Dawkins. Plat to i pro judaismus a islm. Vid?li jste snad n?jakou rabnku ?i immku? Zato v antice bvaly kn?ky docela b?nou zleitost. Mme vhrady proti muslim?m, a copak id se chovaj jinak? A proti id?m nikdo nic nenamt. id i muslimov maj jinho boha ne my. My mme boha troji?nho (Otec, Syn a Duch svat), kdeto id a muslimov maj pouze jednoho nerozd?lenho na t?i ?sti jak my, id maj Jahweho a muslimov Allha. No to je p?ece velik rozdl! Katolci maj za svatou knihu Nov zkon, id maj za svatou knihu Star zkon a muslimov maj za svatou knihu Korn. id stejn? jako muslimov maj zkaz jst vep?ov maso. Muslimov maj v Kornu spoustu p?edpis?, jak se maj chovat a co a jak maj d?lat, id t?ch p?edpis? maj 613, tedy jet? mnohem vce! id maj u ns spoustu synagog, snad v kadm trochu v?tm m?ste?ku. Muslimov cht?j mt meity, no, a kdy jich bude vce ne id?, pro? ne? Otzka a problm homosexuality je definitivn? vy?een ve svatch knihch Starho zkonu a v Kornu. Star zkon povauje homosexualitu za trestn ?in zasluhujc smrt. Islm pouze dodruje tento mojsk p?kaz. Protestujeme proti trestu smrti za homosexualitu, ale vdy? oni pouze dodruj mojovsk zkony. Take pro idy a muslimy je to jasn. V Novm zkonu o homosexualit? nen nic zmn?no. No a jak obejt toto na?zen dan od starozkonnho Boha? Jsou dv? ?een. Prvn docela logick by bylo zavrhnout idovsk Star zkon. K tomu ovem crkev nem odvahu. Druh ?een je elegantn?j. Z?dme velijak instituce jako mnisk kltery, mnisk ?dy a katolick semin?e, co jsou vlastn? shromadit? homosexul?. V evangelich se uvd p?b?h o vzk?en Lazara, co mnoz povauj za doklad Jeovy homosexuality. Psemn? zachovno v apokryfnch evangelich. Je byl tedy pr teplej a svat Frantiek z Assisi to ani nijak neskrval. Nikdy si nest?hal vlasy a mnoz tvrd, e nosit dlouh vlasy je znakem gay?. V televizi slchme doporu?en, abychom zkusili bt alespo? na chvli homosexuln, zaijeme pr netuen zitky a radosti. Copak v televizi jsou sam teploui? A v novinch jak by smet, dnes se tm alespo? nijak netaj. Tak v?zen je kola homou?, ba a nucen k homosexualit?! No a nem?lo by se s tm n?co ud?lat? Trest se vlastn? nejen tak zvanm odn?tm svobody, trest se hlavn? odn?tm sexu. Nen to zvrcenost? Co tak ud?lat spole?n v?znice s enami? Nen vlastn? v?zen zbyte?n a siln? nkladov? Velijakch ?een u bylo navreno a nic se ned?je, je to po?d stejn jak p?ed p?ti stoletmi, dn modernizace zde neprob?hla. Na vojn? ns spvalo v jedn mstnosti ?ty?icet a nikoho n?jak gay mylenky nenapadly, ono byl neustl fofr, take na to by stejn? nezbval ani ?as. I vzpomnky v?z?? za komunismu popisuj, e by tehdy n?co podobnho nikdy nikoho nenapadlo, to a Magor s tm za?al. Vzpome?me tak ?msk (antick) legie - chlapci, muste si vysta?it sami, dn kempy prostitutek u vojenskho tbora nebudou, to a katolick vojska m?la a zavedla. Vojci mohli utrcet old hned nedaleko leen, nemuseli se trmcet a do m?sta. A co ti mlad studentci, v podstat? d?ti v semin?ch? Zaili akort star profesory, no, a kdy dostali faru, kdy se postavili na vlastn nohy, cht?j tak zkusit jak to je s mladmi, s d?tmi, ?asto i s nejmladmi. Ale jinak to bvalo docela b?n, vichni to v?d?li, ale nemluvilo se o tom. Oscar Wilde dostal exemplrn trest, ukzkov, vstran, a pr ho odsuzoval soudce, kter byl homosexuln? zaloen. ?k se, e t?i sly ovldaj sv?t - homosexulov, crkev katolick a oil company. e by to byla pravda? Zde bych jet? uvedl jednu p?hodu tak asi ze 16. stolet ve pan?lsku. N?jak mlad vesnick zemnek, tedy ta nejni lechta, se p?ijel podvat do Madridu, nikdy v ivot? tam nebyl, cht?l se podvat, jak se ije v hlavnm m?st?, ud?lal si prost? takov vlet. Stl na ulici tehdy velkom?sta a prv? tam prochzelo n?jak katolick proces k n?jak oslav? ?ehosi. Zemnek samoz?ejm? nev?d?l, o co v?bec jde. Jako vesni?an ?um?l nev??cn? na to proces kardinl?, biskup? a dalch zlatem ov?ench papal?. A jako pln vesnick idiot si v tom asu zapomn?l sundat klobouk. Bylo to ovem brno jako nep?stojn provokace a zemnek byl uplen, protoe znevaoval slavnostn pr?vod zlo?inc?, nesundal si toti onen klobouk. Zajist na mu?idlech p?iznal, e je nev??c a e tm nesundnm klobouku cht?l urazit crkev svatou. Dnes vme okolnosti, pro? nesundal klobouk, nev?d?l, e se to mus, nebo si to t?eba v?bec jako vesni?an neuv?domil, take byl uplen za co? Za pravdu? Za nev?domost? Ale p?ece se na mu?idlech p?iznal! Crkevn filosofov, tedy teologov, to snadno a lehce, jak maj ve zvyku a jak je jejich praxe, zd?vodn. Quantanmo a Haagsk tribunl je naprosto tot. ?est jejich zslun usilovn d?kladn a pe?liv prci. Tak byl to hrdina? Nebo protisttn zlo?inec? Absolutn? nevinn ?lov?ek semlet sprost? lenou ideologi. Samoz?ejm? v minulosti kad obyvatel vlasti up?mn? vyznval judeok?es?ansk hodnoty. No, nevyznvat je, bylo skoro nemon, nebo? crkev a lechta m?la dost prost?edk? na to, aby ony hodnoty prosadila, t?eba v?enm, mu?enm a upalovnm. To si potom kad po?dn? rozmyslel, zdali m ?i nem vyznvat na?zen hodnoty. Po?te?n patristika se jet? p?ece jenom zajmala i o sociln otzky, ale kdy se crkev stala sttnm nboenstvm, na socilno zvysoka kalala, co trv podnes. Nsledovala ona proslaven scholastika, tedy hdky (vzneen disputace, diskuze) o vyloench nesmyslech. Kdy ?lov?k pro?t ty intelektulsk rozpravy, tak si p?ipad, jakoby spolu mluvili blzni v psycho l?ebn?, nebo se t?m kravinm mus hurnsky smt. M?j docela oblben Quintus Septimius Florens Tertullianus (kolem 160 v Kartgu - kolem 220 v Kartgu) vynikal vysokou inteligenc i vmluvnost, vtipem a vbornm vzd?lnm. P?ipisuje se mu jm neprosloven proslaven vrok - v??m, p?estoe je to absurdn. Podle H. Hoppeho (1932) Tertullianus vytvo?il 509 novch substantiv, 284 adjektiv, 28 p?slovc a 161 sloves, tedy dohromady 982 latinskch novotvar?. To novodob filosofov a teologov ho jet? nep?ekonali ve vymlen novotvar? a neologism?, a? se sna p?evelice usilovn?. Tertulin je mi ale sympatick tm, e odmtal idovsk Star zkon a prosazoval pouze Nov zkon. Stav?l se proti Mariin? panenstv b?hem a po porodu. Docela rozumn nzor, no ne? Ve svch kznch zakazoval k?es?an?m slubu v armd?, holt pacifista dle mho gustu. Jednou se v ?emsi nedohodl s vldou a tak pohrozil, e se svmi ove?kami odejde na sever mimo ?mskou ?i a doplnil to slovy: A kdo vm potom bude platit dan?? Vlda mu vyhov?la. No frajer i p?esto, e tvrdil, e lidsk due m vlastn tvar a barvu z?cho vzduchu, tedy auru. Dnes velmi roz?en mdn nzor. Tertulin vymlel nov slova, dnes se vymlej cel v?ty a odstavce dokonce i za pomoc po?ta?e. A p?itom jsou to nesmysln v?ty, kter tak moc rdi vytv?ej surrealist, ?m nesmysln?j, tm surrealisti?t?j. Jsou to holt um?lci, kte? s racionalitou nemaj skoro nic spole?nho. Podobn naprosto surrealistick text na n?kolik strnek sepsal zm?rn? jadern fyzik Alan Sokal a jako vznamn v?dec zaslal text do seriznho v?deckho ?asopisu, kter to uve?ejnil. Uvedu krtk v?atek ze Sokalova ?lnku a ohlasy. Vybral jsem citace uvd?n ve Wikipedii. Vyjd?eno v matematickch termnech, Derridovo pozorovn se vztahuje k invarianci Einsteinovy rovnice pole p?i nelinernch prostoro?asovch diffeomorfismech (zobrazench nelinern ?asoprostorov mnohosti na sebe samu, kter jsou nekone?n? diferencovateln, avak nikoli nutn? analytick). Zkladnm bodem je to, e se tato invarian?n grupa chov tranzitivn?, to znamen, e kad ?asoprostorov bod, pokud v?bec existuje, m?e bt transformovn na kterkoli jin. Tmto zp?sobem tato nekone?n? dimenzionln invarian?n grupa eroduje rozlien mezi pozorovatelem a pozorovanm. No a tak podobn? to pokra?uje na dalch strnkch. Originl i p?eklad celho ?lnku lze vyhledat na Wikipedii. Lze tam nalzt i obdivn recenze oce?ujc kvality ?lnku a pochvaln tirdy na asn text. N?kte? (post)filosofov se rozplvaj blahem nad genilnmi mylenkami v ?lnku a rozvd?j ony mylenky do irch souvislost. Je to p?kn po?ten?ko, ?ten? mus asnout nad tm, co vechno se d napsat. Jenome Alan Sokal velice brzy, asi tak b?hem m?sce, zve?ejnil prohlen, e si prost? d?lal srandu z takovch v?dtor?-filosof?. No a u?enci, kte? se nedozv?d?li, e je to pr?a, o tom ?lnku psali jet? sloit?j blboly a mysleli to zcela vn?. Te? u budu pouze citovat z Wikipedie: V roce 1996 uve?ejnil Sokal v jarnm/letnm ?sle ?asopisu, vydvanho v Duke University Press (na Duke University) ve stt? Severn Karolna v USA, rozshl ?lnek s nzvem Transgressing the Boundaries : Towards a Transformative Hermeneutics of Quantum Gravity (P?ekra?ovn hranic : k transformativn hermeneutice kvantov gravitace). Byl to experiment, kter m?l ukzat, jestli prestin ?asopis uve?ejn ?lnek vydatn? opep?en nesmysly, pokud (a) p?sob serizn? a (b) je v souladu s ideologickmi p?edsudky redakce. Zhruba ve stejnm ?ase Sokal v ?lnku A Physicist Experiment with Cultural Studies publikovanm v ?asopise Lingua Franca (kv?ten/duben) sv?j podvod odhalil: Cht?l jsem upozornit na to, e n?kter zp?soby filozofovn vedou ke strn hranice mezi smysluplnou ?e? a blbolem. Sta? pout nesrozumitelnou terminologii, odcitovat autoritu (fyzik, psycholog, sociolog, filozof). Stejn? jako nr, kter m?l bt ironizovn - tisce p?klad? z n?j lze najt v m bibliografii - je m?j ?lnek sm?skou pravd, polo-pravd, ?tvrt-pravd, l, nelogi?nost a syntakticky sprvnch v?t, kter ale nemaj dn smysl. Prv? nyn vce ne jindy existuje povrchn a ledabyl mylen, poprajc objektivn realitu. Toto subjektivistick mylen je velmi roz?en v intelektulnch a politickch kruzch. J obhajuji jasn a logick mylen. Sokal?v ?lnek nen prvnm ani poslednm zda?ilm pokusem o literrn mystifikaci ?ten??. Pozoruhodn a zslun je radikln forma, kterou Sokal vystoupil proti bezobsan, ale sv?dn rtorice, kter se vydv za v?du. Ukzal, jak neracionln? a nekriticky uvauj mnoz v?dci z humanitn oblasti. Vlastn? je tm tak zesm?nil, co ovem vyvolalo kritick nmitky z hlediska etiky. Teprve touto nslednou mediln diskus dostala zleitost charakter afry. Takzvan Sokalova afra za?ala ertem, kter si Alan Sokal, profesor fyziky na New York University, ud?lal svm parodickm pseudofilozofickm ?lnkem z redakce a ?ten?? ?asopisu Social Text se zam??enm na kulturln studia. Tento teoretick esej, jeho ?e zb?ru je obdivuhodn a m vechny atributy vyadovan postmodernistickou literrn teori, vychzejc ze socilnho konstruktivismu. Na prvn pohled v?bec nep?sob neserizn?. Je napsan typickm akademickm stylem, lehce arogantnm a rozvl?nm a je dopln?n o velk mnostv citac (Derrida, Lacan, Latour, Woolgar, Kuhn, Lyotard, Morin, Einstein, Bohr a dal). Tradi?n teorie gravitace byla jenom kapitalistickou fikc a jej neopodstatn?nost ukazuje socialistick/relativistick/feministick teorie kvantov gravitace. Text zm?rn? postrd logick smysl. Smysl sice chyb, text je ovem napsan aktulnm filozoficko-analyticko-sociologickm argonem, a tak p?ed sebou mme text, kter m vechny atributy postmodernch literrnch teori. Hlavn je, e vychz ze socilnho konstruktivismu, poplatnho americkmu univerzitnmu prost?ed. V ?lnku uve?ejn?nm v ?asopisu Lingua Franca, ve kterm se p?iznv k podvodu, primrn? obvi?uje redak?n radu ?asopisu Social Text z neschopnosti odhalit, e se jedn o parodii a prohlauje, e jakkoliv kompetentn matematik nebo fyzik by pochopil, e se jedn o vtip. P?mo je vin z intelektuln arogance a dokazuje to prv? na faktu, e ?lnek p?ijali bez jakkoliv konzultace s pou?enmi odbornky. Na svoji obranu redakto?i uvedli, e ?lnek povaovali za vn pokus profesionlnho v?dce hledat podporu pro vzkum ve sv oblasti v postmodern filozofii a jeho charakter parodie v ni?em neovlivnil n zjem o tento ?lnek jako o symptomatick dokument, p?i?em obvinili Sokala z neetickho chovn. Sokal cht?l svou parodi na sou?asn filozofick texty ukzat v prvn ?ad? na to, e ?st humanitnch v?dc? ovldla intelektuln lenost natolik, e nejsou vce schopn prohldnout skrze mlhu svch vlastnch mylenek a chyb jim tak minimln schopnost odliit to podstatn od plnho blbolu. Sokalova prce je napsan aktulnm filozoficko-analyticko-sociologickm argonem. Prv? ten je tak p?edm?tem jeho kritiky. Auto?i podle n?j ?asto p vgn?, frzovit?, zmaten? a nejednozna?n?. Nadm?rn? pouvaj metafory, p?evauje citovn autorit namsto toho, aby byly poskytnuty logick d?kazy, zmaten? pouvaj a naduvaj odborn termny i b?n slova. Sokal tvrd, e jsou to prv? akademici, kte? pohrdaj kritikou z vn?jku. Odmt nzor n?kterch postmodern? a poststrukturalisticky orientovanch humanitnch autor? a mylenky typu v?deck pravdy nemaj vy epistemologickou hodnotu ne jakkoliv jin narace, jsou pouhmi socilnmi a lingvistickmi konstrukcemi atp.. Podobn postoje povauje p?mo za tok na normativn koncepci v?deckho bdn o sv?t?. Odp?rci si o Sokalovi mysl, e je po filozofick strnce naivn, pokud v?? v rozum, logiku a pravdu. Jeho odp?rci stejn? tak Sokalovi vy?taj, e nem dostate?n znalosti v oblasti, kterou kritizuje, a proto jeho kritika vyznv do przdna U ns p?ichz se svrznm pojetm subjektivn ontologie prof. Z. Neubauer, kdy svvoln? modifikuje Bohrovy i Heisenbergovy zkladn p?edpoklady v jejich koda?skm vkladu. Ve stati Znik substance a problematika objektivn ontologie v Novm Areopgu pe: Teprve v?da dvactho stolet ve svch pi?kovch formch teoretick fyziky na sob? bezprost?edn? zakusila, e toto byt bez p?edpokladu je zrove? bytm bez zkladu. Poznatky z oboru fyziky elementrnch ?stic postupn? vedly v?dce k oput?n pojmu substance.(!) Tato historie souvis dle Neubauera s Heisenbergovm principem neur?itosti a s Bohrovm pojmem komplementarity. A jet? n?co z ?esk kuchyn? okultist?, kte? vytv? takzvan astrln t?lo (astrln dvojnk, transcendentn ?st kvantovho mechanickho t?la), kter je svm fluodem (?) p?tomno v kad bu?ce materielnho t?la a tak t?sn? kolem povrchu t?la vytv? n?kolik milimetr? silnou vrstvu pod dickou aurou. Ta, jak znmo, m tlou?ku a stonsobnou.(!) Co ?ci nakonec k t?mto tragikomickm nzor?m? Je mono jen doufat, e podobn fantazie z?stanou omezeny pouze na zk kruh sp?zn?nch blouznivc?. Doufm, e ta spousta citac stoj za p?e?ten. No a ty fantasie blouznivc? st?knut indickm hinduismem a buddhismem jsou i v mm okol docela siln? roz?eny. Znm osobn? docela hezk mlad d?vy, kter s vnou tv? tvrd, e hovo? s Plej?any a tak znm mldence navt?vujc jin dimenze ani by byli v alkoholovm ?i opiovm transu, take podobn iracionln hovadiny se vyskytuj i v mm okol, kter je jinak naprosto racionln a atheistick. Klidn? m?eme tvrdit, e veker teologick moudra jsou p?mo dokonale identick se Sokalovm textem. A do francouzskch osvcenc? byla filosofie faktickou slukou teologie, sta? si prohldnout d?jiny evropsk filosofie od Bondyho nebo Hoffa. Neslouit teologii znamenalo nejen nemt anci na knin vydn, ale znamenalo to vydn inkvizici a uplen jak filosofa, tak splen jeho rukopis?. Teprve francouzt osvcenci, Darwin a Marx definitivn? ukon?ili ru nesmysln teologie. No a Sokalova afra zase definitivn? ukon?ila ru filosofie a ukzala jej absolutn nepot?ebnost, neuite?nost a kodlivost. Co to byla (a je) filosofie? Filosofie, ?ecky ?????????, z ?????? (filein, mt rd, touit po n??em) a ????? (sofa, moudrost, zdatnost) je soustavn, racionln a kritick zkoumn skute?nosti, sv?ta a ?lov?ka, p?padn? i toho, co je p?esahuje (metafyzika). Hledn pravdivho poznn, smyslu a dobrho ivota prost?edky reflexe, racionln argumentace a diskuse, kter vyaduje ur?it pojmy. Nen to tedy jen akademick disciplna, ale tak zp?sob ivota, kter za?n divem nebo zklamnm nad tradi?nmi vklady v?c (Platn) a sna se s tajemstvm sv?ta a existence n?jak vyrovnat. To uvd wikipedie. Tak uvd citace o filosofii znmch osobnost. To n?kter tak uvedu: Henri Bergson: Je t?eba odvrtit pozornost od prakticky zajmav strnky vesmru a obrtit ji k tomu, co prakticky k ni?emu neslou. Toto obrcen pozornosti je filosofie sama. Cicero: Filosofie je p?e (starost) o dui. Georg Wilhelm Friedrich Hegel: Filosofie je svou povahou n?co ezoterickho, co nen pro davy a z ?eho se ani ned pro davy n?co uva?it: je filosofi jen tm, e je p?mo protikladem zdravho rozumu. Friedrich Nietzsche: Filosofie je jaksi pomsta na skute?nosti. Louis Pasteur: V lhvi vna je vc filosofie ne ve vech knihch dohromady. Marx: Filosofie a studium skute?nho sv?ta jsou v takovm pom?ru jako onanie a pohlavn lska. Georg Christoph Lichtenberg: B?h stvo?il ?lov?ka k obrazu svmu, prav Bible, filozofov to d?laj prv? naopak, vytv?ej Boha k svmu obrazu. Georg Christoph Lichtenberg: Filosof je ten, kdo v sob? mus vyl?it mnoho chorob ducha, ne dosp?je k pojm?m zdravho lidskho rozumu. Slovnk cizch slov: Zofos, vznam: (?.) temnota. Filosofie je lska k moudrosti, kdeto filozofie je tm?stv, nebo? sofia znamen moudrost a zoofos znamen tmu. Tedy filozof = milovnk temnoty, na rozdl od filosof = milovnk moudrosti. No, jet?e mme stav pro jazyk ?esk, kter doporu?uje pst msto s rad?ji z, co odpovd realit?, p?ece dnen filozofov maj k moudrosti a p?li daleko. Velk postavy filosofie byly v?tinou lid ttc se prce. T?eba takov Konfucius byl vysoce postaven csa?sk ?ednk, jednou podal sv ky, aby si prohldli jeho ruce: Pohldn?te na moje p?st?n jemn ruce, nikdy se neposkvrnily prac. Konfuciova filosofie se v podstat? zabvala tm, jak ?dit stt a spole?nost. Jeho pojednn byla na svou dobu skute?n? velmi moudr. Harmonie mus bt nejprve v rodin?, potom bude i v obci a kraji, nakonec bude v cel ?i. Aby byla nastolena harmonie ve vztazch, mus nutn? existovat nad?zenost a pod?zenost. Pokud nebude cta a respekt k autoritm, nastv chaos. V rodin? je autoritou otec, v obci starosta, v kraji csa?sk administrtor, v ?i csa?t ?ednci a nejvy autoritou je csa?. A zde m Konfucius mylenku p?edbhajc o tiscilet jeho dobu. Sttnm ?ednkem-autoritou m?e bt pouze ?lov?k, kter slo sttem p?edepsanou zkouku z v?domost a morlnho profilu. M?e bt i za sebemen pochyben kdykoliv odvoln. Funkci nelze koupit ani d?dit. Tedy krajsk tajemnk, hejtman, m?stsk primtor ?i vldn ?ednk nem?e bt jenom tak kdekdo. Mus to bt odbornk na slovo vzat. Pokud sp?n? ud?l sttn zkouku ten nejposledn?j ?lov?ek z n?jak vzdlen zapadl vsky, m?e bt jmenovn t?eba ministrem. A skute?n? v ?n? nikdy nevznikla n?jak lechta s d?di?nmi privilegiemi. Jist?e bohat rody existovaly, ale nem?ly prvo kecat do sttn administrativy. Myslm si, e takov stt by fungoval dob?e i v dnen dob?. Pro? tedy Mao Ce-tung vyhlsil boj proti konfucinskmu d?dictv? Jakpak nad?azenost jedn?ch a pod?zenost druhch, p?ece vichni jsme si rovni a plat to stejn? i pro mue a eny. Nikdo nem?e bt n?co vc ne druh. Sttn ?ednci byli vichni ?lenov strany bez ohledu na odbornost. Byli to nedotknuteln revolucion?i. Stali se jimi odm?nou za zsluhy o revoluci. Tato byrokracie si pro sebe uzurpovala moc a cht?la si funkce podret d?di?n?. No a to se Maovi v?bec nezamlouvalo. Mme p?ece demokracii, tedy lid si mus vldnout sm. Lide, vem si vldnut do svch rukou! Vechno archaick, zkostnat?l, zastaral a p?eil je pot?eba zni?it! Mlad, jd?te do toho! A mlad to skute?n? vzali do svch rukou - vypukla Velk prolet?sk kulturn revoluce (1966 a 1969). Rud gardy, co byly ?asto i d?ti, p?evzaly ?zen sttu, no a logicky vznikla anarchie a rozvrat ekonomiky. Jenom si p?edstavme, kdyby se nam premirem stal t?eba Feri Dominik a primtorem Prahy by byl jmenovn sedmnctilet student z ateliru Ji?ho Davida. To by nadenm hkali povale?i Prask kavrny a squatte?i z Kliniky, co? Ovem Velk kormidelnk a nejrud?j z rudch slunc v nach srdcch Mao byl nucen povolat armdu, aby situaci uklidnila a obnovila po?dek. Rud gardy byly poslny na venkov u?it se od rolnk?. P?edn vldnut masm se n?jak nezda?ilo, p?esto je Mao nadle uctvn jako zakladatel sttu s tm, e 75 procent jeho rozhodnut byla sprvn a pouze 25 procent bylo chybnch. Sou?asn veden ?nsk komunistick strany se vlastn? vrtilo ke Konfuciovi. Take vidme na vlastn o?i Konfuciovu filosofii v praxi. K by jim to vydrelo dlouhou dobu. Druh velk postava filosofie byl indick princ Siddhrtha Gautama zvan Buddha, co znamen Osvcen. Tak odmtl jakkoliv pracovat, dokonce i vldnut povaoval za prci, a tak rad?ji v rozkv?tu sil odeel do bezdomov. Zkouel t jako asketa od?n pouze vzduchem, co by ale v Evrop? v zim? n?jak nelo. Shromdil kolem sebe skupinku stejn? smlejcch, tedy partu lid ttcch se prce. Brzy zjistil, e hladov?n nen to prav o?echov. Po okol se roz?ila fma, e Budha a jeho kmoi jsou tzv. osvcen, e rozmlouvaj s transcendentnmi bostvy a e nalezli smysl ivota. Pro obyvatele se tito nefach?enci stvali vyvolenmi, osvcenmi a skoro boskmi nadlidmi. Pro pracujc zem?d?lce, pro kulie, bylo velikou poctou, pokud jim mohli p?inet velijak dary, od jdla po oble?en, obut atp. Byli p?mo ?astn a blaen, pokud ti osvcen mnichov od nich dary p?ijali. Tedy nebyla to dn ebrota, co je podivuhodn. Mnichov nikdy za dary ned?kovali, naopak ti darujc d?kovali za to, e mnichov dary p?ijali. Samoz?ejm? to souvis s hinduistickou choromyslnou naukou o p?evt?lovn. Tato len doktrna je mnohem vymakan?j ne k?es?ansk Nebe. K?es?an slibovali ?lov?ku rj a po smrti, z ?eho si mnoz racionln? uvaujc lidi vdycky d?lali posm?ch, legraci a srandu. P?evt?lovn je p?ece jenom troi?ku inteligentn?j a dv nad?ji na lep ivot u na tomto sv?t?. Pokud se budu chovat dob?e, vhodn?, poslun?, tak se mohu znovu narodit ale u ve vy kast?. No a vdycky se nalo n?kolik cvok?, kte? p?esv?d?iv? dokazovali, e v minulm ivot? bvali tm ?i onm. Dokonce i u ns v Evrop? takov nesmysl stvrzuj vn? n?kte? jedinci, v?tinou zcvokl um?lci. Z hlediska vzneench indickch vldc?-oligarch? je p?evt?lovn geniln metoda k udren poddanch v poklidu. Zkony karmy a reinkarnace znamenaj, e pozitivn, ?i negativn mylenky a ?iny v jednom ivot? p?mo ovliv?uj podmnky ivota dalho, karma je tedy zkonem p??iny a nsledku. Do jak podoby se ?lov?k p?evt?l, zvis na jeho minulch ?inech. Ale v k?es?anstv nelze pout reinkarnaci, protoe axiomem je, e budou t?la z mrtvch vzk?ena. (Axiom je tvrzen, kter se p?ijm a bez d?kazu se povauje za pravdiv!) Holt p?evt?lovn bylo a je podnes mnohem p?sobiv?j ne n?jak Posledn soud a na konci v?k?. Samotn Buddha nikdy nep?iloil sv ruce k n?jak prci. Tehdej a i dnen p?vrence buddhismu, ?i jejich stoupence, lze charakterizovat odporem k jakkoli prci, kte? automaticky poaduj, aby je druz ivili. Bt ?lenem spole?nosti buddhist? je docela dobr keft, no ne? Buddhisti?t mnichov v Tibetu v ?ele s Dalajlmou dovedli tento parazitick zp?sob obivy do absurdnho snad nejkrut?jho a nejodporn?jho otrok?stv. A ?nt komunist jim tyto mresy v padestch letech minulho stolet zruili. Bylo to vlastn? pln? posledn zruen otrok?stv v naem sv?t?. Kalousek a jemu podobn proti tomu siln? protestuj a poaduj nvrat otrok?stv, poaduj zruen zruen otroctv a nvrat k nevolnictv. K budhismu nemm n?jak p?li kladn vztah. Copak vichni lid na sv?t? nezavaj fakt, e ivot je ?asto utrpenm? To nen dn p?evratn mylenka. A e dostivost ned?l ?lov?ka ?astnm, to p?ece tak kad v. No a nirvna a nicned?ln, to prost? pro mne nen. T?et v po?ad velkch postav filosofie byla antick trojice - Skrats, Platn a Aristotels. Pro vechny t?i byla prce naprosto neznmou zleitost. Platn a Aristotels se narodili v rodinch nejv?tch boh??, take o prci nezavadili nikdy ani v mylenkch. Nemuseli se tak otravnou zleitost v?bec zabvat. I o jejich finan?n a majetkov zleitosti se starali a spravovali je otroci-manae?i. Kdy cht?l jeden z t?chto velkch filosof? darovat otroku-sprvci svobodu, to ten to odmtal p?ijmout, e rad?ji bude nadle slouit svmu pnu jako otrok. Svobodu nakonec p?ijal ale s podmnkou, e bude nadle slouit jako sprvce. Kdy t?eba koncem roku vykazoval uzv?rku, tak to vypadalo asi takto: M?j pane, letos jsem rozmnoil tvoje jm?n o deset, dvacet, t?icet procent No tak ur?it? n?jak to procento si p?ipsal i na sv konto. No a odejt z takovho dobu se mu zajist necht?lo. Ono, komu by se cht?lo, e? Skrats ale byl naprosto nemajetn, vyu?il se kamenkem, ale prci kamenka nikdy neprovozoval. Byl to v podstat? vem znm pobuda, kter pouze na nm?st kecal s kmkoliv, kdo ho byl ochoten vyslechnout. Penze samoz?ejm? do rodiny nep?inel dn. Jeho ena Xantipa a d?ti mvaly ?asto hlad. Kdy se jednou vracel a zase nep?inel dn vd?lek, to mu Xantipa z okna vylila na hlavu no?nk, dlabala na jeho filosofick vahy, kdy d?ti i ona m?ly hlad. Filosof to okomentoval slovy: Hle, rosa nebesk. Tak o tomto Skratovi bychom nev?d?li v?bec nic, kdyby o n?m nenapsal chvalozp?v Platn. Ovem kdy byl Skrates odsouzen k smrti za uren a znevaovn boh? a z naruovn morlky mldee (a navc poaduje zruen otroctv) a p?ed svmi p?teli vypil smrtc bolehlav, to Platn p?i tomto ?inu p?tomen nebyl, pr byl nemocen. Sp bych ?ekl, e se necht?l zahazovat s takovm pobudou. Skrates byl a je dodnes skute?n? velkou postavou historie. Naprosto racionln humanista a atheista. Skrates prosazoval zruen otroctv. Vichni lid jsou si rovni. Jednoho otroka vhodnmi otzkami dovedl k tomu, e znovu vymyslel Pythagorovu v?tu, kterou znali u pradvno Egyp?an. Byl to d?kaz pro rovnost lid, kdepak n?jak mluvc n?ad. Skrats je m?j velk oblbenec. Platn o prci nikdy nezavadil, ba ani ji nikdy nevid?l, otroci byli pro n?ho pouh mluvc n?ad. A ?m se proslavil? Ne tm, e prohlaoval, e vldnout m filosof (tedy on Platn), to hlsal kdekdo, i n Havel. Proslavil se nesmyslnou iracionln mylenkou o idejch. Ideje jsou v??n a nem?nn. Kdeto samotn reln v?ci, t?eba idli?ka, st?l, ?lov?k, jsou pouze prchav, zanikajc, obracejc se v nic, v nebyt a vzhledem k nekone?nu vlastn? ani opravdov? neexistuj, jsou to pouh iluze a p?eludy. Take takov idle a st?l jsou pomjiv a do?asn, ale idea idle, tedy idli?kovost a idea stolu, tedy stolovost, jsou ty faktick prav skute?nosti stl, absolutn a nem?nn a nezm?niteln. Existuje tedy reln dokonal sv?t idej a pak sv?t iluzorn, p?eludn, zdnliv, klamn, snov, prchav, zanikajc a ve skute?nosti neexistujc. Naima o?ima viditeln sv?t prost? neexistuje. ?lov?k neexistuje, existuje pouze idea ?lov?kovosti. Solipsist jako Fichte, Schopenhauer a n Klma tak doli k zv?ru, e sv?t neexistuje a e existuj pouze oni a nic jinho, vechno ostatn je pouze jejich sen a iluze. A kdy se tehdej studenti ptali Aristotela, co soud o Platonovch idejch, velice stru?n? odpov?d?l: Nedostatky velk mylenky se vdy rovnaj nebo jsou v?t ne jej velikost. N?kdy se p?ekld, e: U velkho myslitele jsou velk i omyly. To tak se vyjd?il Aristotels o svm u?iteli. Aristotels byl opakem Platna, nebo? ve musel mt systematicky rozt?d?n, podloen vzkumem, dn v?decky nedoloen domn?nky v jeho dle nemaj msto. Jeho pojednn a traktty jsou podloeny vsledky vlastnch pozorovn oblohy, p?rody, zem?, jazyka, spole?nosti, politiky a um?n. Obsahuj p?esnou a zvaznou argumentaci, samoz?ejm? poplatnou tehdejmu poznn. T?eba velmi srandovn je jeho tvrzen, e eny maj pouze 28 zub?, p?itom n?jak opomn?l podat svou enu, aby otev?ela sta, e j spo?t zuby. Vybral jsem pr jeho vrok?, kter se mi lb. -Nejd?leit?j v kad stav? je, aby zkony zaru?ily, e se nikdo z ?adu nem?e obohatit. -Politeia m?e bt sp oligarchick, kde se nep?tomnost na zasedn trest, anebo demokratick, kde se naopak chudm za ?ast na zasedn plat. -Vsady zmonch ni? stavu vc ne vsady lidu. -Zkladn podmnkou dobrho ivota v obci jest vlda zkon?, nikoli lid. -Dokonal ?lov?k je nejlep z ivo?ich?, pokud je ale odd?len od zkona a spravedlnosti, je nejhor ze zv?at. -Penze maj, tak?kajc, vichni n?jak rdi, ovem haminost obec ni?. Jedni et?, jako by m?li t v??n?, druz utrcej, jako by m?li hned zem?t. -Ach, mil p?tel, p?tel neexistuj. -Ty chce v?d?t, pro? jsem p?eruil u?en rozhovor, abych se ohldl za krsnou enou? Lituji t?, m?j p?teli, protoe tohle byla otzka slepce. -P?roda ne?in nic bezd?vodn?. -Nebo? ?lov?k nen to nejlep ve vesmru. -Za naprosto nep?ijatelnou formu vldy povaoval tyranii, tedy vldu jedince, jemu jde jen o vlastn prosp?ch, dle oligarchii (vldu bohatch), kter je p?ece jen o n?co lep ne tyranie, a kone?n? demokracii, ?ili vldu lidu, co je nejmen zlo z t?chto t?. Kdyby il dnes, tak by to byl suchar v?dec, ktermu by byla n?jak spiritualita, esoterika a nadp?irozeno naprosto vzdlen. Co je mi na n?m moc sympatick. Zachovala se poznmka n?jakho jeho p?znivce, kdy Aristoteles podal, aby mu ci dali n?jak nm?t, a e ztra jim p?edlo dva traktty. V prvnm bude nezvratn? dokzno, e je to pravda. V druhm trakttu bude zase nezvratn? dokzno, e je to le. Ty traktty, pokud v?bec byly napsny, se samoz?ejm? nezachovaly. Ale Aristotels tak sepsal Prvn analytiky, Druh analytiky a Topiky. P?eklad A. K?e vydala Akademia kolem roku 1963. To jsem si to koupil. Dopadl jsem stejn? jak n?jak st?edov?k mnich, kter se sv??il, e to ?etl dvacetkrt, ani by pochopil jednu jedinou v?ti?ku. Teprve p?i jedenadvactm ?ten pochopil, o co tam jde. J jsem to samoz?ejm? tolikrt ne?etl, pokouel jsem se ale nejmn? p?tkrt, dostal jsem se nanejve na t?et strnku a nechpal ani ?. Stejn? se domnvm, e si Aristotels ve svch pojednnch o logice d?lal srandu. Je to p?kn? p?esloit nesrozumiteln pochutnn?ko pro intelektuly, n?co jako Sokal?v text, akort se k tomu Aristotels nep?iznal. Mon i jo, ale nezachovalo se to, p?ece slavn filosof si nem?e d?lat z lid oufky, e? Ostatn? i to vyjd?en u?enho mnicha kdy to ?etl po jedenadvact, m?eme interpretovat tak, e pochopil, e si Aristotels d?lal srandu. il kdysi konzervativn muslimsk filozof, kter vydal knihu s nzvem Nesrozumitelnost filozof?. A Averroes na to reagoval knihou s nzvem Nesrozumitelnost nesrozumitelnosti. To je kniha, kterou stoj za to ?st. Velijakch surrealisticko-dadaistickch filosofickch pojednn je spousta, o nich viz ne. Docela vtipn? o logice napsal Seneca v jednom ze svch dopis?. My je slabika; my ohlodv sr: tedy slabika ohlodv sr. Mysli si nyn, e tohle nedovedu roz?eit. Hroz mi snad z takov neznalosti n?jak nebezpe?? N?jak neprosp?ch? Patrn? se mm obvat, abych n?kdy do pasti nechytal slabiky anebo aby mi n?kdy, budu-li trochu nepo?dn, kniha neserala sr. Ledae by byl vtipn?j takov zv?r: My je slabika; slabika neohlodv sr: tedy my neohlodv sr. Jak to chlapeck hlouposti! Kv?li tomu jsme svratili ?elo? Kv?li tomu jsme si dali nar?st vousy? Kv?li tomu vyu?ujeme s chmurnou a bledou tv?? No nen ten Seneca dobrej! Vdycky jsem se ale podivoval nad tm, pro? teologov za sv?j vzor nepojali Platna a rad?ji si vzali za vzor racionlnho Aristotela. Vdy? u Platna bylo snadn shrnout vechny jeho ideje v nadsmyslnm sv?t? do jedn takov ideje idej, a nazvat to bohem. K?es?ant filosofov by m?li ve zjednoduen, mn? pracn a mlo namhav, nebo? Platn u ve vysv?tlil a zd?vodnil. Pro? to nelo? No, nelo to proto, e Kristus byl b?h a zrove? i ?lov?k, nelo p?emstit Krista do transcendentna jako ideu Krista, crkev pot?ebovala boha i jako ?lov?ka pozemskho, proto Platna odmtla. No a racionln Aristotels p?ece jenom alespo? ?ste?n? udroval i n?co mlo z rozumu v teologii. Cel evropsk filosofie jsou pr vlastn? pouze koment?e k Platnovi, tvrdila a tvrd v?tina filosof?, i ti postmodern jsou tho nzoru! Kupodivu, j s tm docela souhlasm, takov spousta nesmyslnch traktt? to potvrzuje. Co nap?klad pe Martin Heidegger: Pod zkoumnm pravdy myslme poznvn boch mylenek. Existuj cel filosofick knihovny, zabvajc se vn?j (ontologickou) anebo vnit?n (gnoseologickou) strnkou poznn. Filosofie je o cestch, ktermi k lidem B?h promlouv. Poznn, pravda nebo bo slovo, to jsou vechno jen synonyma pro duchovno. K?es?ansk svatoz?e, osvcen a bo sv?tlo lze vid?t pouze t?etm, vnit?nm okem. Ontologicky je tohle vnit?n oko sv?tlinou, kter zjevuje lidsk sv?t, jsoucno. No nen hoden obdivu? Sebranch spis? Martina Heideggera je celkem 102 svazk?, od roku 1975 vylo doposud p?es 60 svazk?. ctyhodn dlo, co? Na dalch 40 svazk? se nedo?kav? t? vichni postfilosofov. Ur?it? se do?kaj, ministerstvo kultury na vydvn dla samoz?ejm? finance z pen?z da?ovch poplatnk? najde, a to v rmci pliv rehabilitace nacistickch zlo?inc?. On by toti Heidegger, nebt idovky Arendtov, po vlce visel. Jeho fanatick oddanost Hitlerovi a nacismu byla pov?stn. Obdiv k V?dci a faismu, p?esv?d?en o germnskch nadlidech a vyvolen rase, to dnes u postfilosof?m (a nejenom jim) ale v?bec nevad. Kdyby se Heidegeerova filosofie uskute?nila v praxi, a neschzelo k tomu moc, dle by filosofie nebylo pot?eba, po naem vt?zstv sta? v cel na ?i jeden filosof, tedy j, pronesl slavnostn? Heidegger na p?d? univerzity. U ns sta?il jeden Havel. Take m?eme klidn? konstatovat, e tihle post-platnt a post-modern filosofov jsou bestiln zvrhlci podporujc a prosazujc vrad?n a vyhlazovn celch nrod? (viz Lvy a Libye, Havlovo humanitrn bombardovn). Jako samoz?ejmost schvaluj vldu nadlid. P?ed edesti lety touili mt ?istou rasu a pod?adn rasy bylo nutno vymtit. Dnes cht?j rasu mchanou. Z jednoho extrmu k druhmu. Je to ovem logick, z mchan biomasy nikdy nevzejde nad?lov?k a rasa nadlid z?stane nadle nedotknuteln a bude bezproblmov? vldnout dl. Vyhladit podlidi? Na?, v tomto p?pad? se budou vyhlazovat podlidi vzjemn? mezi sebou sami. No a nai demokrat to maj tak tak - my vyvolen jsme bohat nadlid, ti, kte? nm slou, jsou jet? lid, ostatn je pouh biomasa. V historii m?eme obdobn nzory najt ve Starm zkonu, kde se do?teme tato bo slova: Izraelit jsou rasou bohem vyvolenou, ostatn gojimov jim mus slouit. Za?n to Platonovmi idejemi, pokra?uje k?es?anskm Bohem, pak Hegelovm Sv?tovm duchem, Pjakinovm Globlnm prediktorem a kon? vemocnou volnou rukou trhu. Ameri?an jako v??c v Boha cht?j uvst sv?t do p?vodnho stavu, tedy do stavu chaosu a to takovho, jak byl p?ed vznikem civilizace. B?h pomhej Americe! Pak jet? mme takov mrumilovn a nekodn filosofy jakm je nap?klad filosof prof. PhDr. Ing. Josef majs, CSc., kter uzav?el smlouvu se Zem?koul. Zn asi takto: Hele?, Zem?koule, j nepokcm na zahrad? hruku a ty zase zaru?, e nebouchne n?kde sopka. A pro? neuzav?e smlouvu s celou Slune?n soustavou? Ba pro? neuzav?t smlouvu s Ml?nou drhou? (O neto?en a v??nm p?telstv?) Tto smlouv? rozum pouze filosofov, b?nmu ?lov?ku je takov ?ten naprosto nep?stupn, ?k samotn majs na videu. Chudci tudentci Fakulty socilnch studi Masarykovy univerzity v Brn?, pokud nepouij v kad druh v?t? sl?vka jako ontick tvo?ivost, evolu?n ontologie kultury, axiologick aporie, inteligibilita, abalietn sfra stojc proti aseitn sf?e substance apod., tak maj sm?lu, zpo?et nedostanou. Ono bt profesionlnm filosofem, je vynikajc a docela dob?e honorovan zam?stnn, sta? jenom vanit sloitm jazykem nesmysly, plcat pt p?es devt, a p?esv?d?iv? tvrdit, e tomu oby?ejn lid nejsou schopni porozum?t, protoe jsou blbe?ci. Zato j, velk filosof, udruji vysokou la?ku vzd?lanosti, a proto je nutn mne finan?n? tak vysoce ohodnotit. Aby se ?lov?k stal filosofickou obc uznvanm filosofem, sta? hrd? prohlsit, e v dob? totality studoval v bytovch semin?ch u profesora Pato?ky, to je bohat? dosta?ujc kvalifikace. Studoval p?ece u Pato?ky, kde bylo motto: Filosof se nesm vyjad?ovat jasn?, stru?n? a srozumiteln?, to nen potom filosof, ten mus dokzat naopak mluvit naprosto nejasn?, dvoj a vcezna?n?, obshle (aby to ?ten?e odradilo od ?ten) a nesrozumiteln?, teprve potom je hoden titulu filosof. Docela rd se dvm a pozoruji, ?m se zabvali a zabvaj ti intelektulov, kte? v ivot? nikdy ani nep?i?ichnuli k prci. Ta jejich bezobsan nad?azenost je ale a p?lin? troufal drzost! Vcelku mne t?, e nesdlm jejich d?l a jejich ivotn styl, e nectm pot?ebu zabvat se n?jakm aseitnm bytm ?i abalietnm itm. Vida, jak snadno se lze obivovat bez prce, sta? hlsat nesmysln bludy. Vzorovm p?kladem jsou buddhisti?t mnichov, crkevn ?dy, hlavn? ?d ebravch mnich? frantikn?, u?en teologov a filosofov. Tihle pseudovzd?lanci sami sebe povauj za morln giganty nroda. President Kiska byl vyhlen nejv?t osobnost roku. Je to ovem tak mu, kter vyd?lal miliony na nejchudch Slovcch a p?esto byl pasovn na morlnho giganta vech Slovk?. Svat Frantiek jakoukoliv prac otev?en? a ve?ejn? opovrhoval, prost? se prce ttil, byl ovem aspo? vynikajcm komediantem-performerem. Ostatn? ani Marx nikdy nehzel lopatou, nekopal kromp?em, ani motykou neokopval ?epu ?i brambory, ne tak kosou n?co pokosit. O Leninovi tak nen znmo, e by byl n?kdy v tovrn?. Anglick filosof Francis Bacon v roce 1620 ozna?il t?i objevy, kter zm?nily tv? sv?ta: knihtisk, st?eln prach a kompas. Vechny maj sv ko?eny v ?n?. P?idal bych jet? objev vroby papru. Vynlezcem byl vldn ?ednk a eunuch Cchaj Lun kolem roku 105 n. l. Hledal jsem marn? jeden jedin objev n?jakho znamenitho filosofa, kter by zm?nil tv? sv?ta, nenalezl jsem v?bec nic. Zato dva ne-filosofov skute?n? zm?nili tv? sv?ta a to v polovin? devatenctho stolet. Prvnm byl Charles Darwin, kter z vlastnho pozorovn prokzal faktick fungovn evoluce, ?m padla do zapomn?n veker teologie s teori o existenci boho tvo?en. V t sam dob? Marx na zklad? empirickho zkoumn spole?nosti, popsal zase faktick fungovn spole?nosti a parazitick chovn a jednn crkve, feudl? a kapitalist?. No a potom u Lenin uskute?nil v praxi budovn spole?nosti bez parazitick t?dy, kter nedokonale fungovalo 70 let a bylo rozmetno vlastn? nsilnm zp?sobem kapitalistickou oligarchi. Dle Marxovch a Leninovch nvrh? na vybudovn humanistick spole?nosti pokra?uje dnes ?nsk spole?nost a doufm, e u njezd?m kapitalistickch plutokrat? odol. Darwin ani Marx nebyli filosofov, byli to sv?domit v?dci. Marxe sice kavrnci povauj za filosofa, ovem negativnho a spol?enho s ?blem. Marxovo dlo, tedy hlavn? Kapitl, nen nic filosofickho, jsou to pouh fakta popisujc tehdej ekonomick vztahy. Ob?as tam najdeme i p?emlen o tom, jak ud?lat, jak za?dit, aby sv?t byl mrumilovn, harmonick, bez vyko?is?ovn jedince jinm jedincem no a v tom j neshledvm v?bec nic filosofickho. M?eme ale sue konstatovat, e Darwin spolu s Marxem definitivn? rozmetali teologii spolu s filosofi a s kone?nou platnost zruili tyhle dva obory jako nepot?ebn ba kodliv. P?esto jet? po?d se nachzej inteligenti tvrdc, e v atheistickm vydn sv?ta postrdme vznam, smysl a ?el na existence. No a v teistick spole?nosti je to jinak? Tak filosof Ji? Fuchs (*1947) tvrd, e ateismus tak stoj na v?e; v?deck ateismus je nonsens. Co ns tu pan Fuchs oblbuje, kdy tvrd, e v??it v existenci boh?, and?l?, hodnch a zlch duch?, rusalek a vl je pln? stejn jako vra v existenci gravitace, elektromagnetickho z?en a hmotn podstaty naeho sv?ta. To e je vra na stejn rovni? Vra v existence Jahweho a vra v neexistenci Jahweho, je pr stejn vra, pr je to pra? jak uho?. Be m?j, je v?bec mon takhle uvaovat? Jenom si p?edstavme, e by sinoloka Olga Lomov p?ekldala do ?ntiny postfilosofa Pato?ku, Pet??ka, Jna Sokola, Rezka, tekutho B?lohradskho, Kohka, majse M?li by tito post-filosofov v ?n? obrovitnsk ohlas a zskali by obdiv a popularitu mezi obyvatelstvem? Nebo by si ?ukali na ?elo, coe ta Evropa m zase za psychick problmy? Tleskali by v ?nskm parlamentu Havlovu ?e?n?n? A t by n?jak arabistka mohla tato veledla p?eloit do jazyka Mohameda. Dokonce bych uvtal i p?eklady do hindtiny. No a kdyby tyto p?eklady v uvedench zemch zskaly ohlas a obdiv, to to bych potom uznal, e Fourir se hrub? mlil. *** Darwin a Marx v sou?asnosti Vdevatenctm stolet ili dva gniov, kte? radikln? zm?nili cel sv?t. Obrtili ho naruby, zkrtka postavili ho zhlavy na nohy. Byl to Charles Robert Darwin (1809-1882) a Karl Heinrich Marx (1818-1883). Sv dla tvo?ili ve stejn dob?, tedy p?ed 150 lety. Pravd?podobn? se spolu nikdy nesetkali ani spolu nehovo?ili. Marx dlo Darwina znal a jako sp?zn?n dui mu pr poslal vtisk Kapitlu, ten ovem Darwin nem?l zjem p?e?st, ekonomick zleitosti nebyly jeho parketou. Jeho p?elomov dlo se zabvalo teori evoluce, kterou prokzal, e n?jak Pnb?h se vznikem a vvojem ivota nem nic spole?nho. M?eme klidn? konstatovat, e vlastn? zruil jakkoliv nboenstv. Jeho evoluce nepot?ebuje dnho Stvo?itele ani tzv. Nejvy inteligenci (Kreatora), ve se d vysv?tlit evoluc, co prokazuj i vsledky genetik?. Dokonce n rodk Gregor Johann Mendel (1822-1884), kter p?sobil jako mnich a opat augustininskho kltera, p?idal nezpochybniteln doklady kpravdivosti evoluce. No, jet?e ho crkevn hodnost?i neexkomunikovali zcrkve. Jako perli?ku bych jet? p?idal, e kdy zem?el, tak rekviem vkostele dirigoval atheista Leo Jan?ek. M?eme konstatovat, e po Darwinovi byl radikln? zm?n?n sv?t, kde u bohov nem?li msto. To se ovem tk pouze Evropy. P?evratn udlost to byla pouze pro euro-atlantickou civilizaci, kter po t?i stalet vldla sv?tu. Oproti ?nskm t?em tisciletm je to pouh nepatrn, ned?leit a zanedbateln epizodka. Pro ??any teorie evoluce nebyla dn novinka a dn p?evratn udlost, akort jim potvrdila, e jejich cesta po t?i tiscilet je vhodn. ?na byla a je doposud tradi?n? u n?kolik tiscilet atheistick. K?zen spole?nosti a kv?deckmu bdn dn bostvo nepot?ebovali, evoluce je pro n? naprost samoz?ejmost. Ani Indick civilizaci to nep?ipadalo n?jak p?evratn?, evoluce jim byla a je lhostejn, oni maj sv p?evt?lovn (reinkarnaci), kastovnictv a buddhismus a teorie evoluce sjejich nzory nem co do ?in?n. Vichni jsou spokojen, vldnouc oligarchov stm, jak snadno se jim vldne a bohatne, ostatn maj nad?ji, e vp?tm ivot? postoup o kastu v, no, co jim ke t?st schz vc? No a pro muslimy je evoluce cosi naprosto neznmho a nepochopitelnho, nebo? p?ece maj Allha. Nboenstv, respektive k?es?anstv, se u ns ovem n?jak nechce vzdt a sbalit sv fidltka a odejt do historie a zapomn?n. Pape Frantiek pronesl, e evoluce neodporuje u?en crkve, ba e je s nboenskmi dogmaty v naprostm souladu. Dokonce pronesl, e Peklo neexistuje. To pr B?h na?dil a za?dil Velk T?esk a pak na?dil, aby se ve ?dilo samo evoluc. No jo, ale neru tm podstatu crkve? Neudritelnost crkevnch dogmat je naprosto z?ejm a proto vznikaj velijak sekty a sekti?ky. Nejznm?j a populrn je tzv. kreacionismus, kter pouv docela inteligentn velmi sofistikovan (sloit, d?mysln, propracovan, promylen) nzory proti evoluci, vak m proto docela dosti nadench p?vrenc?, hlavn? v USA. Ovem je to naprosto pseudov?deck teorie inteligentnho designu, to jen proto, aby se nepouval u zprofanovan pojem B?h. Msto pojmu B?h se pouije Velk Kreator, Inteligentn designr ?ili Demiurg, co je jaksi vrchn stavitel Vesmru, architekt budujc Vesmr podle vzoru sv?ta idej. Pat? tam i Pjakin?v Prediktor. Je to pouze jin forma nboenskho tm?stv pouvan na oblbovn lid, aby se dali snadn?ji ovldat. J osobn? p?ed Inteligentnm designrem dvm p?ednost a preferuji (a jsem i tajnm ?lenem) crkve pastafarin?. My Pastafarini uctvme Boha znudl. Existuje toti vemocn a vev?douc Stvo?itel vesmru - Ltajc pagetov monstrum (Flying Spaghetti Monster). Podali jsme na ministerstvo oficiln dost o registraci na crkve, ale zaregistrovn probh n?jak p?li zdlouhav?, jsou hlasy, e pr to nen serizn nboenstv. Ovem to stejn ministerstvo sponzoruje akademick kurzy dmonologie a klidn? zaregistruje crkev, ve kter ?lenov v??, e vesmrn idovsk zombie, kter byla svm vlastnm otcem, m?e nechat ?lov?ka t v??n?, pokud budeme jst symbolicky jej maso a pt jej krev a telepaticky j ?ekneme, e ji p?ijmme za svho pna, ?m ns ona oprost od zla, kter je v podstat? lidstva schovan proto, e jakousi enu, kter vznikla z ebra, p?emluvil mluvc had, aby sn?dla jablko z magickho stromu. (citace zwikipedie) V?bec jsem nevhal a vstoupil jsem jet? i do dal crkve, jsem tedy dvojit v??c. Je to crkev Neviditelnho r?ovho jednoroce (anglicky Invisible Pink Unicorn). Nae bostvo m formu neviditeln samice jednoroce, kter m paradoxn? r?ovou barvu a je nadna p?evelikou duchovn moc. To jistojist? vme, protoe je schopna bt neviditeln a r?ov zrove?. Nai odp?rci tvrd, e kv?liv neviditelnosti nelze prokzat jej existenci. Odpovdme, e k?es?anskho boha tak nelze nijak detekovat a p?esto je rovn? vemohouc a vev?douc stejn? jako r?ov jednorokyn?. Podobn? jako k?es?an i my jsme si zvolili papee, kter m stejn pravomoci. Uvedu n?kter: Je neomyln, kdykoliv, i zp?tn?. M?e exkomunikovat, deexkomunikovat, reexkomunikovat a dereexkomunikovat sebe, lidi, zv?ata, v?ci i jin bytosti. M prvo provd?t vechny funkce, ob?ady a rituly, kter se u papee povauj za nevhodn. Kerry Thornley: Pokud je organizovan nboenstv opiem lidstva, pak neorganizovan nboenstv je marihuanou excentrickch lenc?. K?es?anstv se p?etransformovalo na taoismus, zenbuddhismus a dada, ?emu jsem docela rd. Ostatn?, u id si vTalmudu d?laj znboenstv p?ekrsn dadaistick oufky a ?st si tam velijak surrealistick vylomeniny a ptkoviny je p?mo opojn.
Zobrazen naeho Boha znudl (p?evzato zwikipedie)
Zobrazen Neviditeln R?ov Jednorokyn? (p?evzato zwikipedie)
A te? se pustm do Marxe a uvedu, na co se dnes p?etransformoval marxismus. Marxe skoro nikdo ne?te, ono tak slavn Kapitl je zna?n? nudn, nadmru nezivn a velmi obshl text. Vak tak vichni ti tzv. marxist se nevyjad?uj p?mo ktext?m Marxe, nbr rozebraj pouh vklady jeho dla od r?znch vyklada??. A tak ?teme interpretace interpretac (vklady vklad?), kter ale u sMarxem nemaj lautr nic spole?nho. Samotn Marx nikdy nikde nesepsal n?jak nvod, jak se m vekonomickch zleitostech vbudoucnu postupovat. Slavn Manifest, co je pouh program jedn politick strany, akort doporu?uje, e samotn proletarit (d?lnick t?da) m vzt ?zen podniku do svch rukou a e nen nutn, aby tovrny a velijak podniky vlastnili oligarchov (?i plutokrati), kte? si stejn? na ?zen podniku najmou dob?e placen manaery. Vdy? zam?stnanci podniku si mohou najmout manaery tak a tak je mohou dob?e finan?n? ocenit. Pokud bude podnik fungovat vborn?, manae?i dostanou vysokou odm?nu, pokud bude fungovat mizern?, finan?n ohodnocen manaer? bude tak mizern a logicky budou nahrazeni jinmi schopn?jmi manaery. No a zase logicky, zisk si bere vlastnk, take bu? to bere vlastnk-oligarcha, nebo si zisk rozd?l vlastnk - zam?stnanci. Manaery si mohou klidn? zaplatit i zam?stnanci, no ne? To je prv? ta hr?za oligarch?, e budou naprosto knepot?eb? a budou prvem povaovn za zahl?iv kni?emu nepot?ebn, zbyte?n, neuite?n trubce. Pokud odp?rc?m Marxe toto vad, je evidentn, e pat? koligarch?m a ne kpracujcm. Samoz?ejm? lze p?edpokldat, e tiscovka (ani destky tisc) d?lnk? (zam?stnanc?) nikdy ned dohromady tak vysokou finan?n ?stku, aby koupila existujc podnik ?i vytvo?ila nov. Oproti tomuto oligarcha - pouh jedinec, takovm mnostvm financ disponuje. U ns vminulm reimu, vtzv. relnm socialismu, vechny podniky pat?ily sttu, kter ?dila Komunistick strana. To znamenalo, e veker zisk pat?il sttu, kter to pak p?erozd?loval dle pot?eby. Tedy d?lnci nevlastnili podniky, ve kterch pracovali, a nemohli si sami mezi sebou rozd?lovat zisky, vechny podniky vlastnil stt, byla to tzv. centrln? ?zen ekonomika. Kupodivu to docela dob?e fungovalo i bez tovrnk? a zbyte?nch trubc?. Po p?evratu roku 1989 si potomci bvalch tovrnk?, oligarch? ?i plutokrat? zase p?ivlastnili vlastn? kompletn? celou ekonomickou sfru. Vroce 1989 jsme se tedy vrtili o p?l stolet nazp?t do divokho kapitalismu. Tomu by se ur?it? Marx velice podivoval, e to d?lnci dovolili. Tak by se pozastavil nad faktem, e vechno za relnho socialismu pat?ilo sttu a nikoliv zam?stnanc?m, tak dalece holt nevid?l. Pouze tzv. Jednotn zem?d?lsk drustva byla ve vlastnictv ?len? JZD. lo to ovem tehdy ud?lat jinak, t?eba dt vechnu moc d?lnickm radm? Vroce 1917 prob?hla vRusku sp?n socialistick revoluce. Kdyby to tehdy Lenin d?lal podle Marxe, nikdy by Sov?tsk svaz nevznikl. Nastolit demokracii tak, aby si lid mohl vldnout sm, prost? nebylo mon, to by pouze vznikla naprost anarchie a dokonal chaos. N?co podobnho Vmarsk republice ?i Sunjatsenov? ?n?. Proto zmarxismu byli nuceni ud?lat ideologii, nebo? jinm tzv. demokratickm zp?sobem by to nelo a ani nefungovalo. Sov?tsk svaz se vdevadestch letech rozpadl a socialismus byl zavren a vn?kterch postsov?tskch sttech byl dokonce ozna?en za zlo?inn systm. J bych spe ?ekl, e zlo?inn systm byl zaveden po zruen centrlnho ?zen ekonomiky a byl vloen do rukou gauner?m volnho trhu. V?n? socialismus z?stal, reformoval se a precizn? funguje. Sov?tsk svaz byl Zpadem sraen na kolena. Tvrd se, e vinkem je Gorba?ov se svou glasnost. Ale u jeho p?edch?dce Andropov, kdy si pro?tal p?edloenou zprvu o nladch sov?tskch lid, tak pr pronesl: Lid chce kapitalismus? Tak mu ho dejme! Komunist odmtli reformy, cht?li nadle pokra?ovat postaru a n?jac reformto?i jako v?n? se vRusku holt nenali. Jelcin jim nad?lil p?kn? tvrd kapitalismus s vekerou zr?dnost. Lid tedy m, co cht?l. Platn i pro nai republiku. Te? u mme, co jsme cht?li, do rachoty zvesela. Vzpomnm si, e vpadestch letech u ns se oficiln? hlsalo, e ?editel zvodu nemus ani v?d?t, co se v jeho podniku vyrb, d?leit je, aby dob?e provd?l ideov? vchovnou prci, na ostatn zleitosti m p?ece nm?stky. A v kapitalismu je to n?jak jinak? N?jak oligarcha vlastnc obrovitnsk podnik fakt nemus v?d?t, co se v jeho podnicch vyrb, jeho zajm pouze jak je zisk, na ?zen podniku m p?ece najmutho manaera a jeho poskoky. Vdob? feudalismu se lidem plnc pnovu v?li ?kalo drbov, dozorci, psa?i, oldn?i, prost? sluebn vrstva. Marx provedl stejnou zsadn prci jako Darwin ale voboru ekonomie. Zruil oficiln doktrnu o tom, e vldnouc jsou kvldnut pov??eni samotnm Bohem, co bylo vdob? p?ed Marxem nezpochybnitelnou samoz?ejmost a oficiln pravdou. Pe?liv? zdokumentoval, jak probhala tzv. akumulace kapitlu loupeemi, pirtstvm, krdeemi, zlod?jnou, podvody, nsilm, terorem, vlkami Dokonce by se dalo ?ci, e Marx aplikoval teorii evoluce na chovn lidsk spole?nosti, kde siln?j a drav?j vyhrv. Vdy? ono to tak skute?n? reln? funguje, i kdy slovutn ekonomi?t superodbornci tvrd, e vechno pr ?d jaksi ID (tedy svobodn trh bez p?vlastk?). Nebo p?ece jenom i do ekonomickch pom?r? cht?j zamontovat Inteligentnho Designra? Vldnouc se toti svch privilegi vzdvat nemn a tak msto boskho pov??en za?ali kli?kovat a vanit o tom, e jsou pov??en jakousi Proz?etelnost, ?i e si je vybral jaksi globln Prediktor, ba dokonce, e je k vldnut zplnomocnil samotn lid ve svobodnch volbch. Msto neviditeln voln ruky trhu (?ili ID) by zde nejen mohl ale i m?l nastoupit stt, kter by ekonomiku racionln?, otev?en? a ve?ejn? ?dil. To podnikatel ovem nedovol, nebo? vparlamentu maj v?tinu a tvo? zkony. Proto se mi docela lb Babi stm, e bude ?dit stt jako firmu. dn van?n o vych principech a vysok morlce, pravd? a lsce a lidskch prvech. To lze klidn? p?enechat slun?k??m, pravdolska??m, havloid?m a squatter?m na Klinice. Ekonomika na t?chto principech p?ece nem?e fungovat. Babiovi fandm a jsem p?esv?d?en, e to mysl a d?l velmi dob?e. Dokonce se odvauji tvrdit, e n ministersk p?edseda vystihl p?esn? celosv?tov trend. Vdy? se jenom podvejme, jak postupuj t?i nejmocn?j politici sv?ta Trump, Si a Putin. Bezvhradn? odhodili do starho harampd jakoukoliv ideologii a postupuj vlu?n? ekonomicky. Obchodn praktiky jsou pro n? zsadn. A jde jim o skute?n oboustrann? vhodn obchod, nikoliv o obchod jak se provozoval donedvna, tj. vojenskou silou donutit podepsat nevhodn obchodn smlouvy, co je jenom jin forma loupee. Vichni t?i nejmocn?j politikov si uv?domili, e vle?n st?et nen mon, nebo? by to skon?ilo ukon?enm ivota na na planet?. Je konec praxe nsilnmu vynucovn pod?zenosti a poslunosti. Je to obrovsk skok kup?edu. Radikln zm?nu kupodivu paradoxn? zajistily nuklern zbran? a tak v?decko-pr?myslov pokrok. Zm?n-li se vrobn prost?edky, automaticky se zm?n i politick z?zen stt?, napsal kdysi dvno Marx a uvedl p?klady zhistorie. Marx by nad touto dnen realitou jsal. Proto mohu bezproblmov? pojmenovat t?i nejmocn?j mue planety jako ortodoxn marxisty a zv?rem mohu klidn? konstatovat, e tato trojka ortodoxnch marxist? (Si, Trump a Putin) zsadn? a rychle m?n sv?t XXI. stolet. Vnejobtn?j situaci se nalz Trump. ?nsk Si ?d ekonomiku zajist dle Marxe a ani se tm netaj. Putin bval sov?tsk ideologick marxismus odmt, v, e tak nelze jt dl, ideologii vobchod? prost? nelze pouvat, a da? se mu. Trump je pod silnm tlakem, aby za?al vlku, jeho vnitropoliti?t odp?rci si p?ej prosazovat star metody vle?nho ntlaku, doufm, e se mu poda? takov tradi?n zpte?nick konzervativce prosazujc ekonomick sankce a vyhledvajc nep?tele, odstavit od ?zen. Vdy? je ksmchu uvalovat sankce kv?li n?jakmu otrvenmu Skripalovi, to mus Trump p?mo zu?it. Jsem velice zv?dav, jak bude Tramp znrod?ovat strategick podniky. V?n? je v?tina strategickch odv?tv sttnch ?i polosttnch a funguje to mlem dokonale, vRusku se o podobn ?een sna Putin, viz Gazprom a kosmick a vojensk vzkum. VUSA samoz?ejm? nelze znrod?ovat tak jak u ns vroce 48, jde pouze o skute?n strategick odv?tv a tam sta?, aby se slou?ily n?jak dv? t?i korporace vjednu, ve kter bude mt stt 51 procent, tedy rozhodujc vliv. No a jak ovldne jet? i FED, tak bude lep ne Kennedy.
PS: Neomarxismus je pouh mdn neobvykl sexuln chylka. *** Manelstv, islm, demokracie a svoboda Vechny spole?nosti na sv?t? ?eily problmy spojen s manelstvm a je samoz?ejm, e kad spole?nost to ?eila alespo? troku jinak. Nikdy se nenael zp?sob platn veobecn? pro vechny. O co se v podstat? jednalo? No, jako vdycky, o penze, o hmotn statky, respektive o soukrom vlastnictv. V dob? lovc? a sb?ra?? dn problmy s manelstvm neexistovaly, protoe dn manelstv ani neexistovalo. Na? taky, vdy? tlupy pralid m?ly vechno spole?n, dn soukrom vlastnictv nebylo, nanejve tak ot?p, sekyrka, luk a py byly v soukromm dren. Manelstv a rodina mohly vzniknout a ve spole?nostech zem?d?lskch, kde vznikaly p?ebytky, kter si n?kte? ?lenov p?ivlastnili. Vznik spole?ensk nerovnost, n?kdo vlastn vce a n?kdo mn?. Jenom vjime?n? vznikaj spole?nosti rovnost?sk, takov tehdej kibuce, kde je ve spole?n, takov prvobytn komunismus. Je ovem evidentn, e se to nijak v irm ?i v?tinov m??tku neuplatnilo. Byla a je to dodnes jenom pouh ojedin?l rarita. Soukrom vlastnictv se roz?ilo jako samoz?ejmost po celm sv?t? a funguje podnes a je stavn? vude zajit?no. P?edstavme si, jak asi uvaoval prvotn zem?d?lec: Postavil jsem d?m, mm stje s dobytkem, rodn pole, nad?el jsem se docela dost, bl se st? a brzy odejdu z tohoto sv?ta. Co bude s mm majetkem? Ostatn se s nm pod?l. To to ne! J chci majetek odkzat svmu synovi. Jin uvaoval podobn?: Jsem vle?nk, naloupil jsem si spoustu bohatstv, p?i loupen jsem riskoval ivot, a co bude po m smrti s mm bohatstvm? P?edm ho synovi. Oba uvaovali stejn?. Vznikla tedy nutnost zavst manelstv. V podstat? lo o d?dictv. Pouze ten, kdo nic nem?l, nic nevlastnil, manelstv nepot?eboval, nebylo co d?dit. Ale jak za?dit, aby manelka byla v?rn, aby to dt? bylo skute?n? moje a ne sousedovo? Vyvstal problm s regulac sexu. Sexuln puzen je ve sv podstat? rozumem skoro nekontrolovateln, holt pudy, ?lov?k je p?irozen? polygamn. Co s tm? Ani drastick idovsk zkony o kamenovn nev?rnch en nepomohly, byly mlo ?inn a ?asto se obchzely. U ns v Evrop? ostatn? ony starozkonn biblick p?kazy nikdy nebyly ani zavedeny. A t?ch nemanelskch d?t bylo samoz?ejm? nerekom, j bych to odhadoval tak na ?tvrtinu, koda, e nejsou n?kde uvedeny statistick daje, byly by to stejn? pouh odhady, kdo by se p?iznval, kdy nemus. Islmsk spole?nost svm zp?sobem vy?eila tzv. enskou otzku docela racionln?, i kdy ke zd?vodn?n pouili boha. Allh stvo?il mue a enu a p?id?lil jim odlin role, posln a koly. ena ru? za rozmnoovn a pokra?ovn rodu, to je jej smysl a cl ivota. Mu zase mus zajistit hmotn zabezpe?en rodiny. koly jsou jasn? dan a srozumiteln a docela douc a vhodn pro spole?nost, pro soulad spole?enskho navn. Mu se neplete do enskch zleitost a naopak ena se neplete do muskch, kad m svch starost dost. ena se nem?e rozptylovat nad hmotnou strnkou rodiny a mu se nem?e plst do veden domcnosti a vchovy d?t. Kad mus plnit svou roli, nebo? tak to p?ikzal Allh. Ale tohle p?ece nen nic neobvyklho, odlinho a zvltnho, to p?ece takto fungovalo a mnohdy jet? funguje i v Evrop? dodnes. I j osobn? jsem vyr?stal v rodin?, kde to tak fungovalo. dnou nad?azenost otce a pod?zenost mti jsem nepozoroval, ba spe naopak, mti dost ?asto p?kn? s otcem cvi?ila t?eba s tm, e musme koupit to a to, dle otce ale i mne nepot?ebn zbyte?nosti a p?esto se koupily. Tak jak jsou rozdly mezi nmi a muslimy? Vypad to, e vlastn? dn. Ale p?ece jenom se najdou. Je to oble?en. Muslimov se zabaluj do jakchsi prost?radel a nm je to pon?kud divn. Pro muslimy je to ovem naprosto normln. No a kdy nosili sta? ?man tgy, nebylo to stejn? Katoli?t kn? p?i kzn jsou tak zabaleni do jakchsi prost?radel velijak ozdobench, viz Halka a Duku, to je ostatn? poz?statek z antiky. Mnichov nos kutny dodnes. Stejn? jsem p?esv?d?en o tom, e takov oble?en je mnohem pohodln?j a zdrav?j ne to nae nepohodln sou?asn. Stejn? jako u ns, tak i u muslim? existuj r?zn vst?elky a extrmy, t?eba to zahalovn obli?eje ve velmi zaostalch zemch. Zahalovn t?la m tak za ?el schovat p?ed ve?ejnost t?lesn nedostatky, t?eba tlou?ku ?i vyzblost, r?zn t?lesn neduhy, ale tak ensk p?vaby. Take to zahalovn t?la do docela sluivch prost?radel, tedy alespo? mn? se to docela lb, nen roz?eno pouze u muslim?. Takov indick premir Narndra Md se nechv fotit v dlouhatnsk koili a pod kolena a hinduistky se tak zabaluj do r?znch sluivch sr, kter se v Indii nos u od dob Harappsk kultury, tedy dvno a dvno p?ed antikou. Pokud by se v muslimsk zemi prochzela nezahalen ena, byla by automaticky povaovna za prostitutku. No a prostituce u muslim? je p?sn? zakzna. Takov mn? zahalen ena by okamit? byla polici odvedena do v?zen a t?eba potrestna ve?ejnm zbi?ovnm, p?padn? p?emst?na do psychiatrick l?ebny. Moc se mn? lbil rozsudek ?nskho soudu, kdy si n?jak ena p?ila st?ovat po evropskm vzoru, e byla v tramvaji ?i na ulici obt?ovna mui. Soudce se s n v?bec nemazlil a pronesl: Byla jste nevhodn? oble?en a tm jste provokovala mue, budete-li to jet? jednou opakovat, poleme vs na ro?n p?evchovu (do n?jakho zapadlho kraje). Bylo to vy?eeno. No a v ?n? se stnosti na obt?ovn nevyskytuj, ono takov ro?n p?evchova nen asi nic moc p?jemnho, e? Homosexul nem v boch zm?rech dn msto, na? je ve sv?t?, kdy se nem?e a nechce rozmnoovat? A? se odst?huje do dekadentn padkov Evropy. V Bibli je jasn? p?ikzno nejenom kamenovn nev?rnic, ale smrt zasluhuj i homosexulov. No a kdo poruuje bo zkony, mus nst nsledky. Islm tohle p?ebral z judaismu, to islm nevymyslel, pouze p?ejal! No a te? p?ejd?me na principy muslimskho pojet rodiny a manelstv. To se tak od naeho pojet moc neli, pouze v nepodstatnch drobnostech. Uzav?t manelstv a mt d?ti jsou vn a osudov zleitosti, kter nelze brt lehkovn?. Vichni dosp?l mui i eny velice dob?e v, e n?jak lska ?i vzjemn p?italivost je pouh pubertln iluze. Vichni, tedy i my v Evrop?, vme, e tzv. manelstv z lsky je pouh p?elud. Vdy? kad takov veliknsk lska se b?hem roku dvou vypa? a zm?n v nenvist, lska zmiz, manelstv se rozpadne a d?ti trp. No a ubliovat d?tem je vude odsouzenhodn. Sice existuje spousta p?ekrsn literatury a poesie o vemocnosti lsky, ale to je platn tak jeden maximln? dva roky. Co se d?je pozd?ji, o tom se ale literti a poeti zmi?uj pouze vjime?n? a jsou nazvni naturalisty a dekadenty. V ivot? jsou p?ece mnohem d?leit?j v?ci ne n?jak milostn poblouzn?n. V islmskch zemch proto domlouvaj s?atky v?tinou rodi?e, co se d?lo i v Evrop? jet? docela nedvno. Teprve takovch poslednch sto let se zab?hnut a osv?d?en zp?soby uvol?ovaly a do pln krajnosti, kdy rodi?e nesm do toho v?bec zasahovat. No a samoz?ejm? to dopad tak, jak to dopad, rozvodovost stoup do nebvalch vin. Svoboda ?d. Mlad generace u ani manelstv neuzavr, co dva roky se vym??uj partne?i, o plozen d?t nen zjem, no a nrody budou pomalu vymrat, a zanedlouho zaniknou a zmiz. Jist?, je to d?sledek svobodnho rozhodovn. A? ije svoboda! A? nrod zanikne. Kdo chce kam, pomome mu tam. V islmskch zemch k takov svobod? jet? nedosp?li, jsou tud p?li zaostal, ij jet? po?d ve st?edov?ku, jak tvrd nai islamofbov. Manelstv podle zkon? islmu je pro mue finan?n? velmi nro?n. Mu u p?ed svatbou mus vyplatit rodin? nev?sty i j samotn vysok v?no a mnohem vy ?stku mus mt p?ipravenu pro p?pad rozvodu. ena je tud do budoucna hmotn? dob?e zajit?na. Nemus taky chodit do prce, jak eny v Evrop?. Jenom si p?edstavme n?jakou muslimku ?i izraelitku v montrkch t?eba u soustruhu ?i jako je?bnici. Naprosto nep?edstaviteln! Muslimov tedy dvno p?ed Marxem zjistili, e hmotn strnka je nejd?leit?j a rozhodujc. Proto tak nemajetn (neschopn) mu nem anci ani monost ani prvo zaloit rodinu. Je to krsn selekce, p?evaj jen schopn jedinci, kte? dok uivit rodinu, kdo to nedoke, nem nrok na pokra?ovn rodu. Nae sexuln pracovnice by tam m?ly zlat d?l, koda, e jim ten dob immov nedovoluj, ale mon se umoud? a v budoucnu povol toto svobodn podnikn i u nich, t?eba vm?nou za povolen mt atombombu. Z naeho pohledu je to jakoby kupovn a prodej eny. U nich je to platn zkon. P?evn v?tina muslimskch mu? m pouze jednu enu, i kdy je dovoleno mt a ?ty?i manelky. Vcensobn manelstv se omezuj jen na nejbohat p?slunky islmsk spole?nosti. T?eba takov otec Usmy bin Ldina m?l oficiln? pouze ?ty?i manelky, ale neoficiln? jich bylo jet? vce. Mohl si to holt finan?n? dovolit. Samotn Usma bin Ldin m?l 40 sourozenc? muskho pohlav plus a asi stejn po?et sest?i?ek. Nebylo to ovem nic proti islmskmu platnmu prvu. Pokud si n?kter mu m?e dovolit koupit dal enu, mus zajistit, aby jednotliv eny byly v??i sob? i v??i manelovi materiln? v rovnm postaven. Takov kvalitn zkon u ns nemme. A jet? zmnka o povn alkoholu. Ve svat knize Kornu nen nikde uvedeno, e je zakzno popjet alkohol. To bylo na?zeno a v pozd?j dob? a to kv?li jednomu totln? opilmu immovi, kter nebyl ve sv opilosti schopen pronst kzn. No a aby se to n?kdy v budoucnosti nemohlo opakovat, tak bylo vydno na?zen plonho zkazu, co se ovem n?jak moc nedodruje, vdy? to je pouh na?zen, nejsou to slova Mohameda. Pak nm jet? p?ipad podivn to jejich klekn a klan?n se sm?rem k posvtn Mekkce. Muslim?m zase p?ipad podivn modlosluba-me provd?n v naich k?es?anskch chrmech, no a pojdn oplatku a pit vna coby t?la a krve naeho Boha, by jim p?ipadala jako pln zvrcenost - bohojedstv. To klan?n se sm?rem k Mekkce mi p?ipad docela sympatick. Pro?? Samotn kle?en a tlu?en ?elem o zem je mn? jako atheistovi naprosto lhostejn. Jde p?ece o n?co jinho. Ob?ad se provd p?tkrt za den, u it? sta? pouze t?ikrt za den. Ne se p?istoup ke klan?n, je nutn se o?istit, tedy umt, v pouti bez vody se sta? ot?t pskem. Ob?ad se provd spole?n? ve skupinch a trv minimln? p?l hodiny. Co by za to dali nai d?lnci u psu, ?idi?i nkla?k? a autobus?, prost? lid tvrd? makajc, aby si mohli p?tkrt za ichtu vdy nejmn? p?l hodiny odpo?inout, pokecat s p?teli, uklidnit se, psychicky i fyzicky se zotavit Podobn je to s ramadnem, co je zvltn m?s?n p?st, kdy se p?es den nem jst. Zato jakmile se setm, je po?dna bohat hostina a p?itom vznik velice drun spole?n zbava. Dle mne je to zase vynikajc zp?sob o?i?ovn t?lesnch funkc a je to bezesporu pro udren zdrav a spole?ensk soudrnosti velice prosp?n v?c. Tedy to klan?n a p?st je naprosto racionln kladn zleitost, a? v hvu vry. K t m chvle muslimskho p?stupu k ivotu bych jet? p?idal fakt, e p?evn v?tina muslim? se v?bec nezabv n?jakmi v?rou?nmi nzory na boha. Prost? Allh je Allh je Allh, a to je naprosto dosta?ujc. A to je tak cel jejich teologie. Kus pravdy (ale ne celou) m heslo o islmu v Ottov? slovnku nau?nm z konce 19. stolet. Konstatuje se zde, e islm je nboenstv lehk, vyhovujc lidskm slabostem. Proto pr p?itahovalo jednak nrody primitivn anebo jen mlo pokro?il, jednak jeho lehkost ?ili jednoduchost vyhovovala lidem se sklonem k nboenskmu fanatismu. Islm o bohu (Allhovi) v podstat? ml?, dokonce v islmu n?jak spekulace o tom, jak je b?h, jsou p?sn? zakzny, v??c akort m?e v?d?t, e Allh m 99 p?vlastk?, n?co e je jako lechetn, vzneen, d?stojn, velkolep apod. Ve sv podstat? je Korn jaksi muslimsk stava plus zkony o ?zen spole?nosti a souit. N?kter islmsk zem? v?bec nep?ijaly zpadn systm soudnho prva a pod?izuj veker sv?j ivot podrobnmu souboru p?edpis? zvanmu arja. Vlastn? bych dokonce ?ekl, e islm ani nen po?dn nboenstv, nemaj n?jak nesmysly o Pann? Marie, o zzracch a nadp?irozenu, jsou prost? naprosto racionln. P?emlen o bohu je p?enechno univerzitnm profesor?m, ti se mohou na p?d? univerzity dohadovat a p?t o teologickch otzkch, ale pro ve?ejnost je to naprosto lhostejn a nezajmav. No a p?padn? pokud se to jejich mudrovn o bohu nezamlouv vld?, to na onu univerzitu vtrhnou policajti a teology p?kn? pozavraj, pokud je hned nepoprav, viz Pkistn ?i Egypt apod. Bt muslimskm teologem je riskantn zleitost. Znm se docela dob?e s jednm muslimskm prvnkem Farzem Tdikem. Shodneme se snad ve vem, tak rozumn? a racionln? uvaujc ?lov?k o mnoho p?evyuje v?tinu mch moravskch znmch, prost? si s nm rozumm vce ne s naimi demokratickmi liberly. Jet? se podvejme jenom tak povechn? na muslimsk sv?t. Na zemi ije 1 miliarda 620 milin? muslim?. Je jich tedy vce ne ??an?. V na Evrop?, tedy v zpadn ?sti Asie, ije celkem 742 500 000 obyvatel. Evropa je nzev poloostrova na zpad? Asie a pouze z historickch d?vod? je povaovna za kontinent. Vojev?dce Kutuzov se vyjd?il jadrn?ji: Evropa? To je ten balkn Asie s vhledem na Atlantik? Spousta inteligent? dokonce tvrd, e Rusko a pravoslavn do Evropy nepat?, e prav skute?n Evropa je pouze t?ch 28 evropskch stt? EU s 510,3 miliony obyvatel, z nich je 44 milin? muslim?. V Americe ije pouhch 5 milin? vyznava?? Allha. M?eme tak porovnat lidnatost muslimskch stt? s N?meckem, kter m 82 milin? obyvatel a Franci se 62 miliny. Take muslim? ije jenom v Indonsii 200 milion?, v Pkistnu 204 milin?, v Indii 180 milin?, v Bangladi 150 milin?, v Egypt? 80 milin?, v Nigrii 76 milin?, v Turecku 77 milin?, v Afghnistnu 34 milin?, v rnu 82 milin?, v Irku 40 milin? Kadm rokem jich p?ibv a Evropan? kadm rokem naopak ubv. Co s tm? Nen to pro ns p?li depresivn? skli?ujc v?et? V islmskm sv?t? nad?lala nejvc paseky Velk Britnie, kter m hlavn podl na odd?len Pkistnu a Banglade od Indie. Nebt onoho odtren, m?la by Indie mlem dv? miliardy obyvatel, tedy mnohem vce ne m ?na. Angli?an jsou p?vodci mnoha zla a svinstev v naem sv?t?. Takt se podepsali na zmatku na Blzkm Vchod? stanovenm hranic nov? vzniklch stt? a to bez ohledu na mstn obyvatelstvo. Spolu s Franci si rozd?lili Blzk Vchod n?kde v kabinetu na map? dle pravtka bez ohledu na to, zdali je to zem? itsk nebo sunitsk, zda jsou to Arabov ?i Peran ?i Sy?an (Asy?an) nebo Egyp?an. Arab? je celkem 160 milin?, araba znamen pou?, jsou to tedy d?ti pout. To ale znamen, e Angli?an s Francouzi tm dle vlastn libov?le ur?enm hranic, zad?lali na vznik budoucch konflikt?, no a vznik Izraele dovril onen galimaty. Lze tam v?bec n?kdy nastolit n?jak po?dek? M v?bec n?kdo anci? Peran (rn)? Turci? Saudov? e by USA? Podvejme se jet? na rozd?len muslim? na sunnity a na ity. it tvo? pouze n?jakch 10 %, sunnit? je 90 %. To rozd?len mi p?ipad podobn rozd?len k?es?an? na katolky a na protestanty. Evangelci u svatho p?ijmn se dr doslovn? Bible, kdy chlb (oplatek) je jako t?lo Krista a vno je jako krev Krista. To ?i?te na moji pamtku, pe se v NZ. Jsou to tzv. Kalinci. Kdeto katolci p?ijmaj pouze oplatek bez vna, ?kalo se jim Jednuky. A pro? bez vna? Stejn? jako v islmu, i evropt v??c se p?i tzv. Ve?e?i Pn? p?kn? orali, take se to zakzalo. Mohamed po sob? nezanechal muskho potomka, pouze dcery. Podobn problm nastval i u naich evropskch krlovskch rod?, kdy vldnouc nezanechal muskho potomka a z?staly pouze dcery, tedy problm zn?l: m?e se d?dit krlovstv i po p?eslici, kdy v minulosti se d?dilo pouze po me?i? Po Mohamedov? smrti v roce 632 vyvstala otzka, kdo dl povede muslimskou obec. Jedni tvrdili, e nejvy duchovn autorita m bt demokraticky volena, co prosadili sunnit. Druz tvrdili, e to m bt potomek Mohamed?v, tedy jeho dcery Ftimy a zet? Al ibn Ab Tliba, co prosazovala Alho strana at Al, zkrcen? a. Odtud pak pochz ozna?en it. Nedohodli se, a tak it tvo? v?tinu v rnu, Irku, zerbjdnu a Bahrajnu, vznamn meniny jsou nap?klad v Srii (itskou odno jsou nap?klad alvit, k nim pat? rodina prezidenta Bara Asada), Libanonu, kde nap?. tamn Hizballh je itskou organizac, v Jemenu i v Sadsk Arbii, kde si ale st?uj na tlak ze strany p?snho sunnitskho reimu, kter se projevuje i v napjatch vztazch s rnem. Korn je toton pro sunnity i ity a oficiln? se zstupci obou v?tv uznvaj navzjem jako muslimov, co je z?ejm nap?klad p?i tradi?n pouti do Mekky, kter se it b?n? ?astn pospolu se sunnity. it si tedy prosadili, e immem m?e bt pouze potomek prorokovy dcery a Alho. Na ?ele it? stoj ajatollh, kter je v podstat? ekvivalentem papee, nebo sp pravoslavnho patriarchy, s tm, e ajatollh? je v dan zemi vce, ovem jeden z nich je vdy prvn mezi rovnmi a rnsk nejvy ajatollh se povauje za n?koho, kdo reprezentuje itsk islm a tato funkce v doslovnm p?ekladu znamen ?lov?k ozna?en/vyvolen Bohem. Ajatollh je jeden z mudthid?, co je ?lov?k, kter m v itsk hierarchii vcemn? ekvivalent kardinla, a kter je ostatnmi mudthidy vybrn k noen titulu ajatollha. Proces tedy velmi npadn? p?ipomn volbu hlavy ?mskokatolick crkve. Na rozdl od ?mskokatolick crkve se ovem mudthidem i ajatollhem m?e stt i ena, a u takov byly. itsk islm a jeho vklad a u?en je pod?zen ajatollhovi, proto kdyby nhodou n?kter z itskch imm? kzal nenvist, lze ?ist? teoreticky jt za ajatollhem a zeptat se, zda to, co onen imm ke, je, ?i nen v souladu s (itskm) islmem a p?padnou odpov?? lze brt za bernou minci. H?ek je v tom, e se itskmi immy problmy nemme, a i kdyby, k itskmu islmu se hls jen 10-13 procent vech muslim?. itsk islm zrove? dv imm?m pozici podobnou katolickm kn?m s tm rozdlem, e se mohou enit a mt d?ti. itsk imm je do funkce vysv?cen, nen to pouze laik, kter je znalcem vry, a neexistuje, aby n?kdo mohl bt itskm immem mimo hierarchii, tj. mus bt potomek Alho. A jet? jednu d?leitou v?c: na itsk immy, kte? zem?eli, se pohl p?inejmenm jako na - v katolick terminologii - blahoslaven, u n?kterch rovnou jako na svat. To je d?vod, pro? maj n?kte? itt immov honosn hrobky (kter IS likviduje, kamkoliv p?ijde) a d?vod, pro? itsk islm neni?il historicky vzd?lanost, naopak ji p?stoval. Mnoz itt (tedy hlavn? pert) u?enci toti byli zrove? vysv?ceni a povali tak vrazn? v?tho respektu, ne jejich ekvivalenty v sunnitskm sv?t?, a jejich pamtka se t? zvltn ct?, take tradice navazovn na moudrost p?edk? a zem?elch myslitel? a rozvoj jejich mylenek a bdn dl je pro itsk sv?t podobn? p?irozen, jako pro n vlastn. itsk spole?nosti maj v podstat? vechny prvky modern zpadn spole?nosti, sta? navtvit rnsk, irck a syrsk m?sta, budete se tam ctit jako doma v Evrop?. No a zbv jet? probrat sunnitsk sv?t. Sunnitskm immem m?e bt prakticky kdokoliv, koho si obec zvol. Existuje spousta sunnitskch islmskch kol (univerzit) a snad kad m jin pohled na to, jak bt sprvnm muslimem, jejich nzory se jednotliv immov mohou, ale tak nemusej ?dit. Imm reprezentuje pouze sebe samho a sv v??c, ke kterm ke. To je demokracie, o n se nm ani nezd v nejbujn?jch snech. Sunnit vynalezli a praktikuj demokracii o vce ne tisc let d?ve ne my. Kdy zvol imma, mohou ho i odvolat? Nebo to m doivotn? ?i pouze na ur?it obdob? Msto odvoln mu asi pomohou na onen sv?t. To fakt nevm a ani jsem se o tom nikde nedo?etl. Kmenov spole?enstv bych p?irovnal t?eba k naim Hank?m a Valach?m. Kmen Hank? si zvol imma, kter doporu?uje televizi, po?ta?e a automobily. Kmen Valach? si zvol imma, kter naopak tyto vymoenosti odmt a zd?vod?uje to tm, e musme dodrovat tradice naich p?edk?, dn zavd?n elekt?iny, musme bt zdrav? konzervativn a dn modern satansk lkadla nep?ipustme. N?jak ovem zaml?, e nejsou penzky na zaveden elekt?iny do osad a chalup roztrouench v kopcch a e by to bylo p?li nkladn. Proto rad?ji dodrujme osv?d?en zvyklosti a hodnoty naich p?edk?. P?es tyto rozdly ovem Hanci s Valachy vychzej v dobrm a jsou k sob? navzjem tolerantn. Kdy u jsem u toho kmene Hank?, to si neodpustm jeden osudov p?b?h pro m?sto Krom??. V polovin? devatenctho stolet se za?aly u ns budovat elezni?n trat?. Samoz?ejm? bylo naplnovno, aby eleznice vedla do Krom??e, do t?ch slavnch moravskch Athn, vdy? to bylo po Brn? a Olomouci t?et nejv?t m?sto. Jenome slovutn krom??힚t radn stavbu odmtli, p?ece tolik rodn p?dy bude znehodnoceno, to nelze dovolit. No tak se eleznice vedla o pr kilometr? bokem do d?diny P?erov. B?hem deseti let se P?erov vyrovnal po?tem obyvatel Krom??i a za dal desetilet je dvakrt v?t. (P?erov m 44 tisc obyvatel a Krom?? pouhch 29 tisc obyvatel.) A jet? opa?n p?klad z po?tk? na sttnosti. V ?echch ily vedle sebe kmeny P?emyslovc?, Slavnkovc? a Vrovc?. Jejich immov, tedy knata, ovem u uvaovali jinak, po evropsku. Take nejd?ve byl kompletn? vyvrad?n kmen Vrovc?, pak byl do nicoty posln kmen Slavnkovc? a kmen P?emyslovc? se stal jedinm vldnoucm. A to se jet? P?emyslovci ze setrva?nosti vradili i mezi sebou, take se mlem vyvradili pln?. ?esk holubi? povaha se ukzala v pln pard?. Nebylo to ovem nic neobvyklho, tak to v Evrop? holt chodilo. Zkladnm problmem sunnitskho islmu je jeho rozt?t?nost. P?estoe je sunnit? na sv?t? n?co p?es miliardu, procentuln? jen relativn? mlo z nich (ovem stle jde ?dov? o destky milion?) vyznv jeho radikln a naemu zp?sobu ivota nebezpe?n sm?ry, tedy zejmna wahhbismus a salfismus. A to vzhledem k rozt?t?nosti sunnitskho islmu a neexistence jedin autority u z principu nem ?een; kdy u pro nic jinho, tak minimln? kv?li tomu, e jeden u?enec ?ekne, e je to ?i ono v po?dku a jin, e ne, a nen nikdo, kdo by vydal kone?nou odpov??. Proto vznik pot?eba neustlho vyjas?ovn co je zakzno a co je povoleno. Domluva n?jak shody vech je mlem nemon. Jak je tedy z?ejm, bezb?eh demokracie, a to nejenom u sunnit?, je docela nefunk?n. Podvejme se, co by teoreticky mohlo vzniknout t?eba i u ns v demokratickm ?esku. Vezm?me si za p?klad k?es?anskou sektu zvanou Sv?dkov Jehovovi. Pro mne je to docela odporn a velice nesympatick sekta. Ovem ve sv?t? m minimln? 20 milin? p?vrenc? a odhadem 8,2 milin? aktivnch kazatel?. U ns v ?esku p?sob kolem 15 tisc kazatel?. Je to sttem oficiln? uznan crkev. Kupodivu islmskch salfist? je tak kolem 20 milin?. P?edstavme si, e by si Jehovist koupili vechny sd?lovac prost?edky od televize p?es noviny po internetov servery. A te? by ty jejich zvrcenosti do ns hustili horem dolem. N?jak kritick poznmky by nebyly dovoleny, p?padn? d?sledn? znevaovny. No, to sam, co se d?je v Polsku, co hls rdio Maryja s Otcem Rydzikem a Ka?inskm. Jakou m demokracie proti tomu obranu? dnou! V Sadsk Arbii takto podobn? ovld spole?nost siln? konzervativn sunnitsk wahhbismus a teroristick salfismus. Krlovstv Sadsk Arbie bylo vyhleno v roce 1932 za nezitn a ob?tav pomoci Velk Britnie. V roce 1938 byla objevena loiska ropy a zahjena t?ba. Stalo se tak vlastn? docela nedvno, no ne? Saudt chovatel velbloud? znali detailn? svou pou?, pokud cht?li n?kde vykopat studnu a vyhloubili t?eba t?i ?ty?i metry hlubokou dru, to p?es noc do rna se tam neobjevila voda, nbr ropa, kter byla naprosto k nepot?eb?, sice ho?ela, ale k p?prav? jdla se nehodila, sam kou?, smrad a saze. fov bedunskch kmen? (ejkov) m?li p?esn p?ehled, kde je mon vykopat studnu a kde nikoliv, m?li precizn? zmapovno, kde se nalz ropa a kde voda. A t ropy tam je neskute?n mnostv, ne jenom oby?ejn jezera, nbr p?mo mo?e ropy. Anglick a o mlo pozd?ji americk firmy se dohodly se ejky na t?b? asi takto: My za?dme technicky vrty a t?bu a potrub k p?stav?m a samoz?ejm? i prodej, o zisk se budeme d?lit p?l na p?l. Dohoda uzav?ena, ejkov se p?ejmenovali a stali se krlovskou rodinou a bohatli a bohatli a bohatli a pokra?uj v tom bohatnut podnes. Vldnouc vrstvy spole?nosti, tzv. naftokracie, se vyzna?uj p?mo pohdkovm bohatstvm. Sadsk Arbie je ovem strategickm spojencem Zpadu, tedy USA. Vechny stty, kter ze Sadsk Arbie po lta nakupovaly ropu, vlastn? nep?mo financuj a chrn dihdistick fanatiky. No a bohat? financovan salfisti?t kazatel mohou zakldat sv koly (univerzity) nejenom po celm muslimskm sv?t?, nbr automaticky i v nemuslimskm sv?t?, sta?, aby se tam usdlila t?ebas jenom mal komunita muslim? a u je tam vysln kazatel. S financovnm nen problm. Spole?nost sunnitskch kmen? fungovala pln? stejn? tak i v Libyi, ale naprosto diametrln? odlin? od ideologie Saud?. Holt nejsou sunnit jako sunnit! Muammar al Kaddf 1. z? roku 1969 zruil krlovstv. Krl byl n?kde v lznch v cizin?, take zm?na reimu prob?hla bez krve a nsil, jak ostatn? v?tina socialistickch revoluc. Nekonala se ani dn ob?ansk vlka ani agrese cizch stt?. Kaddf vldl a do roku 2011 a byl tak jeden z nejdle vldnoucch v?dc? na sv?t?. 42 let! Prvn co u?inil, bylo znrodn?n ropnch rafinri. Pokra?oval zruenm americk vojensk zkladny na p?edm?st Tripolisu a britsk vojensk zkladny v Tobruku. Vyhnal ze zem? asi 20 tisc obyvatel italsk nrodnosti. Mezi roky 1975 a 1979 pat?ila Libye dle HDP na hlavu k jedn?m z nejbohatch stt? sv?ta. Gramotnost stoupla z 10 na 89 %, p?i?em posledn daj Libyi ?adil mezi t?etinu nejvzd?lan?jch zem sv?ta (12. ze 44 pozic). Zdravotnictv bylo bezplatn a pr?m?rn v?k doit byl nejvy na kontinentu, mui 75 let, eny 80 let; tedy vy ne v ?esk republice. Za vldy Muammara Kaddfho byl ve?ejn dluh Libye nulov. V osmdestch letech byla zahjena stavba Velk um?l ?eky, nejv?tho zavlaovacho systmu na sv?t? podle Guinessovy knihy rekord?, kam byla zapsna v roce 2008. Dne 20. ?ervna 1978 p?evzal Kaddf p?i nvt?v? ?SSR z rukou prezidenta Gustva Huska ?d Blho lva I. t?dy s ?et?zem. Libyjsk dikttor celm jmnem v anglickm p?episu: Muammar bin Mohammad bin Abdussalam bi Humayd bin Abu Manyar bin Humayd bin Nayil al Fuhsi Gaddafi, m?l p?ezdvky V?dce, Nejv?t prolet? sv?ta, Prorok z pout?, Bk arabskho lidu nebo t Vztekl pes Blzkho vchodu. Kaddf prohlaoval, e sttn uspo?dn jeho zem? je alternativou k socialistickmu i ke kapitalistickmu modelu. Nejedn se o republiku ani o monarchii. Je to stt zaloen na p?m demokracii bez politickch stran, ?zen jeho lidem prost?ednictvm mstnch rad. Jak takov stt funguje, popsal Kaddf v takzvan Zelen knize publikovan ve t?ech dlech. Lze si ji sthnout z internetu, j jsem tak u?inil u p?ed mnoha lety, doufm, e je tam i nadle k dispozici, je to vynikajc ?ten. Muammar k idovskmu sttu nem?l p?li kladn vztah, nebo? dle jeho slov sionist plnovali vytvo?it Palestinu bez Palestinc?. V roce 2011 byla Libye zbombardovna do doby kamenn, u zbvalo pouze posypat tu zemi sol. No a Kaddf byl hovadskm zp?sobem zlyn?ovn. Agresorem bylo NATO v ?ele s USA a mimo?dn? d?kladn? se na ni?en angaovala Francie. Od t doby je Libye tzv. zhroucen stt. Cel nzev Libye za Kaddfho zn?l takto: Velk libyjsk arabsk lidov socialistick damhrja. Vraz damhrja je odvozen od arabskho slova dumhrja, co znamen vlda lidu, v ?eskm p?ekladu je to p?m vlda lidovch mas. Irk za Saddma Husajna a Srie za Bara al-Asada byly zem? ideologicky podobn jako byla Libye, tedy socialistick damhrje v takov umrn?n?j podob?. V obou vldla strana Baas, tedy Socialistick strana arabsk obrody, kter kombinuje arabsk socialismus, nacionalismus a panarabismus. Byly to vzkvtajc, bohat a svobodomysln demokracie, kde se obyvatelstvu ilo v mnoha p?padech lpe ne u ns v Evrop?. Dnes jsou to zhroucen stty. Libyjsk Kaddf, irck Saddm Husein a v Srii Bar Asad nalezli v sunnitskm rozhdanm kmenovm spole?enstv zp?sob, jak je vechny sjednotit. P?itom jim sta?ilo, aby prosadili, e stava sttu m p?ednost p?ed nzory kmenovch imm? a bylo to vy?eeno a fungovalo to. Ve kolch sed?li vedle sebe v jedn t?d? sunnit vedle it? a k?es?an? a zarathurovc? a Kurd? a Jezd? Jakkoliv nesnenlivost byla trestnm ?inem. Vechny kmeny byly spojeny a p?inuceny k p?telsk spoluprci. A da?ilo se jim! Evropsk zem? mohly zvid?t. Jist?, jsou to zem? oplvajc naftou, bez n by se jim tak neda?ilo. Byly to kvetouc zem? s optimistickou perspektivou budoucnosti. No a proto museli bt odstran?ni. Prvn dva Ameri?an sprost? zavradili a Assad k nebyt m?l u kous?ek. Skute?n? nechpu a nerozumm, pro? ti Ameri?an spolu s p?telskmi p?icmrndova?i totln? zni?ili t?i solidn vysp?l zem?. e by to bylo pouze z d?vodu, e to byly socialistick zem?, jako byla t?eba i Jugoslvie, aby si i jin stty z nich nemohly vzt vzor? Nebo je p?inutil vojensko-pr?myslov komplex, aby mohl vld? nadle prodvat za penze da?ovch poplatnk? zbran?? P?ece by mohli msto zbran vyrb?t i n?co lidem prosp?nho, no ne? Nebo jim lo pouze o presti, tj. ukzat sv?tu, kdo je vldcem zem?koule? Nebo jsou to zvrhl lenci vyvajc se ve vrad?n? Vizte ten nezapomenuteln televizn sm?v Clintonov po vrad? Kaddfho. Nakonec jsem ale p?ece jenom p?iel na racionln d?vod. Kdepak, dn pr?myslov? vle?n lobby, nbr vlky prosadila u?itelsk lobby, aby se jim ve kolch lpe u?il zem?pis. Takov americk u?itel za?ne hodinu zem?pisu nzorn? dle Komenskho: Tak d?ti, kde dnes vl? nae chrabr a neporaziteln armda? Ukeme si na map?. A kde vl?ila v?era? A kde bude vl?it ztra? Tak se vborn? zape do d?tskch mozk? zem?pis. Generace americkch padestnk? a starch zn perfektn? polohu vech zem v jin Asii, tedy snadno najde na map? Koreu, Vietnam, Kambodu, Barmu, Indonsii No a generace t?ictnk? zn perfektn? umst?n stt? na Blzkm Vchod? od Libye, Irku, Srie, Afghnistnu A za co budou lobovat u?itel dnes? No aby se zato?ilo na stty lec v Evrop?, tam americk d?ti jet? nemaj p?ehled, netu, kde le Polsko, ?esko, Ma?arsko, Rakousko, o tom nem potuchu ani mluv? americkho ministerstva zahrani?, viz Psaki ?i Haleyovou. Myslm, e to je naprosto logick vysv?tlen, no ne? Tu neznalost zem?pisu dokladuje i ta likvidace Irku, p?ece by v Pentagonu m?li snad v?d?t, e zni?enm sunnitskho Irku ovldnou zemi it, tedy brat?i rnskch bratr?, ?m posiln pozici u tak dost silnho rnu. To snad necht?li, nebo jo? Nebo tak p?vodnm zm?rem bylo napadnout a zdemokratizovat rn, ale asi i ameri?t presidenti maj problmy se zem?pisem a spletli si Irk s rnem. To je myslm takov nejrozumn?j vysv?tlen. P?ece pomhat rnu na vslun asi nem?li v myslu. Nebo jet? jedno vysv?tlen by mohlo bt logick, a to, e nejenom v Pentagonu ale i ve vld? jsou sam cvoci pat?c do psychiatrickch l?eben. Prost? se zblznili. Ono by to nebylo ani tak n?jak moc divn, vdy? u i v OSN hlasuj spole?n? s USA mnohokrt pouze stty jako Tuvalu 12 373 obyvatel, Nauru 14 019 obyvatel, Palau 20 796 obyvatel, Marshallovy ostrovy 64 522 obyvatel. Vdy? to jsou stty velikosti ?eskch a moravskch malom?st! Z takov situace je fakt mon zcvokovat?t. A tak ob?as ?tu o tom, e zm?rem USA bylo oslabit ekonomicky EU tm, e z on?ch zhroucench zem budou proudit uprchlci do EU. To se mi ale jaksi nezd, na oslaben ekonomiky EU sta? bohat? Ukrajina, velmi brzy dal zhroucen stt. Zv?rem rozeberme problm migrant? a terorist?. President Zeman pronesl ji slavnou v?tu: Nevm, zda kad muslim je terorista, ale vm, e kad terorista je muslim. Byl jsem z t v?ty docela v oku. P?ece v Evrop? byly prvnmi teroristy tzv. Rud brigdy (Meinhofov, Baader a spol.), kter ?dily hlavn? na zem Zpadnho N?mecka a Itlie, kde nap?. unesli ministerskho p?edsedu a dreli ho pr m?sc? v byt? na ptm poschod n?jakho panelku, ne ho zavradili, a to mu jet? p?edtm sta?ili amputovat mal?ek a poslat do italskho parlamentu. Samoz?ejm? bylo vem naprosto jasn, e teroristick skupiny Rudch brigd ?dil z Kremlu p?mo Bren?v. Po sametovch revolucch chrabr tajn sluby tyto teroristy pochytaly a zav?ely do v?zen, kde v est hodin rno vichni terorist spchali sebevradu ob?enm se. Pro? je ale nepochytali t?eba o deset let d?ve? Po t?iceti letech byla CIA povinna odhalit informace o Rudch brigdch. Byla to tzv. operace Gldio, kterou ?dila CIA. Bren?v s tm nem?l nic spole?nho. Co se asi dovme za t?icet let (?) o teroristickch tocch od demolice Dvoj?at 11. z? po dnen dobu, kdy CIA odtajn tajn informace? Asi e to vechno ?dil Usma spole?n? s Putinem. Ale to p?ece dob?e vme u dnes i bez odtajn?n. A to Putin u bude v prezidentskm d?chodu. K migraci jenom krtce. Copak si m?eme myslet, e kdy v EU bude barevn obyvatelstvo a islmsk prvo ara, e to bude pro zbytek sv?ta n?jak zajmav? V?bec ne! Ale po?et obyvatel-spot?ebitel? bude mon i v?t, budou kupovat vrobky nadnrodnch kartel? a platit a platit. Zbytku sv?ta bude naprosto lhostejn, e p?l miliardy blch bude zabarveno, no a co? Stejn? by k tomu b?hem pr stolet dolo tak jako tak p?irozenou cestou. A e bude do naeho evropskho prvnho ?du implantovno i prvo ara, to nikoho nebude popouzet, nebo? nai slovutn prvnci jako exminist?i Pospil a Sokol, plus Rychetsk a Wgnerov skloub nae zkonodrstv se zkony ari a ani to nezaregistrujeme, vdy? ten chaos v prvech je stejn? pro normlnho smrtelnka nesrozumiteln, take p?idn zkon? are k naemu zkonodrstv si nikdo ani nevimne. A ta okrajov zleitost saudsko-arabskho wahbismu a salfismu (ISIL) podporovan a financovan Ameri?any, je skute?n? pro sv?tov spole?enstv okrajovou zleitost v reii USA. Copak n?jak imm v Malajsii ?i Indonsii m zjem o EU? Nebo n?jak imm patunskho kmene m zjem o n?jakou EU? Vlda Pkistnu je bezmocn v??i severnm horskm kmen?m, jsou to vlastn? stovky miniaturnch samostatnch suvernnch stte?k?. Kdy nap?klad chce vybudovat n?jakou eleznici ?i jenom silnici, mus jednat a p?esv?d?it stovky t?chto kmen? o vhodnosti a sta? jeden kmen, kter se postav proti stavb? a konec. Poslat tam vojsko a ten kmen vyhubit? Nelze! V Afghnistnu je to stejn, ani Sov?t?m se nepoda?ilo n?co s tm ud?lat, dn plynovod a ropovod se ani neza?al budovat. Holt jim schz politici formtu Kaddfho a Saddma. A e i z t?chto zem do Evropy p?ichzej imigranti? No nen divu, t?ch pr jedinc?, kte? neodolaj americkm hollywoodskm film?m, kter p?mo vybzej - b? do EU, dostane zadarmo auto, byt, pracovat nemus, eny jsou tam volnch mrav? No pro? by neel? V t?ch zemch nikdy neprob?hla n?jak pr?myslov revoluce, ti lid v?bec netu, co je to osmi ?i desetihodinov pracovn den, protoe nikdo, ani jejich otcov a d?dov, to nezaili. Kad stt bez vjimky m ve svch d?jinch i hanebn strnky. Nejvce hanebnost ovem napchala Anglie, tedy Krlovstv Velk Britnie, kter ovem docela dovedn? tyto nejhanebn?j strnky historie doke zakrvat t?eba u jenom vzneenost krlovskho rodu. Amerika je pouh d?sledn u?enliv nslednk v pchn dobra. No a jak si mm vysv?tlit po cel Evrop? roz?en ten siln odpor proti muslimskm imigrant?m? Je naprosto jednozna?n a nezpochybniteln, e tato migrace je ?zena a perfektn? organizovna. To nejsou dn uprchlci p?ed bezprvm! Mme v?bec n?jakou anci, malilinkou, se ubrnit? S tm naprostm odmtnm muslimskch njezdnk? naprosto souhlasm a jejich v?el vtn kancl?kou Merkelovou kategoricky odmtm. Je to skute?n tok na zni?en Evropy. Jak je asi p??ina a v ?m zjmu je ten vpd vyvoln? Kdo na tom vyd?l mnostv pen?z? Kdo to v, odpov? Domnvm se ale, e neodpov, i kdyby to velice dob?e v?d?l! *** Spole?nost nedostatku a spole?nost nadbytku Je docela zajmav fakt, e v celm sou?asnm sv?t?, tedy pln? ve vech sttech sv?ta, existuj vedle sebe dv? odlin spole?nosti sv?t nedostatku, co je 90 procent obyvatel a sv?t nadbytku, co je pouhch deset procent obyvatel. A nikde neexistuje stt, kde by bylo bohatstv rozloeno p?im??en? rovnom?rn?, jako to nap?klad bvalo v civilizaci Harappa a i v civilizaci Ink?. Jist? by se naly v minulosti i dal spole?nosti, kde nebylo n?jak p?kr rozd?len na mizivou meninu bohatch a obrovskou v?tinu chudch. Ty spole?nosti nebyly nsiln a dobyva?n. Pro d?jepisce a literty tedy docela nezajmav, nebo? v takovch spole?nostech se n?jak vrazn udlosti nestvaly, ivot u nich plynul poklidn? bez n?jakch zsadnch zvrat?. Co potom maj historici a spisovatel pst? Popisovat nudn, nezajmav, nezivn, jednotvrn, fdn, monotnn, prost? vedn banln d?je? dn krlov a csa?ov, dn lechta ani dn duchovenstvo, dn vle?n generlov a vojev?dci, dn hrdinov, dn disidenti, dn pyramidy a katedrly, ani hrady a zmky - koho by to zajmalo, e? P?esto je i o takovch spole?nostech sepsno sdostatek solidnch historickch prac, jenome je skoro nikdo ne?te. Nakladatel nemaj zjem vydvat takov eseje a ani v televizi o tom nen sebemen zmn?i?ka, protoe panuje neochv?jn p?esv?d?en o tom, e je p?irozen a bohem posv?cen d?len lid na bohat (schopn, vzneen, lechetn) a na chud (neschopn, pod?adn, mn?cenn). O tom se prost? nediskutuje, pr je to p?irozen ?d lidskch v?c. Existuje hrstka nadlid a zbytek jsou podlidi a nikomu to vlastn? nevad, povauje se to za nezm?nitelnou samoz?ejmost. Vdy? b?h (Jahve, Allh, Otec, Syn a Duch svat, hinduisti?t bohov) si to tak p?eje a On to tak za?dil a n?jakou zm?nu prost? ze sv bosk v?le nedovol. V tom se vechna nboenstv totln? shoduj. V??c tomu samoz?ejm? v??, akceptuj to bezvhradn?. Kupodivu i n?kte? atheist jsou s tm zajedno, co mi p?ipad pon?kud podivn, souhlas s tm nezm?nitelnm zvrhlm boskm ?dem. Pro mne je to ovem ne?d. Morlkou se ohn?j lid nemorln, plnou hubu humanity maj zlo?inci, pravdu hlsaj lh?i Ale copak je to n?jak novinka? V minulosti to bvalo naprosto stejn. Ve uvedenmi pojmy se ohn?la lechta a crkevn duchovenstvo. No a e tyto metody pouv buroasie a kapitalist je p?ece pouh pokra?ovn u d?ve nastoupen cesty. A e je to mlem p?rodn p?irozen zkonitost, p?ece dokazuj r?zn mimikry hmyzu a v?bec spousta (ne-li v?tina) ivo?ich? se p?edvd, e je n??m pln? jinm, ne ?m reln? jsou, prost? podvody, klamy, lsti, skoky, triky, podrazy, li, p?etv?ka je b?n docela normln p?rodn jev. A ono to n?kdo chce zm?nit? Naiva. Lid toti nejsou dle nich lid, nbr zv?ata, jak prokzal Darwin. To jenom sloni a obrovt plejtvci nepot?ebuj k it p?etv?ku a le, protoe nemaj dnho p?irozenho nep?tele. U lidsk spole?nosti n?kte? p?edpokldaj, e pokud budou vojensky nejsiln?j, budou na tom jak ti sloni. Delfni zase kolektivn? spolupracuj, pokud by takto ne?inili, nep?eili by. Vnitrodruhov vzjemn porn se je vcelku mlo roz?en, evolu?n? bylo mlo sp?n. Pro? jsme si jako druh prv? vybrali vnitrodruhov porn se, je mi zhadou - vdy? p?ece dn evolu?n vhoda z toho u lid neplyne. dnou evolu?n p?ednost nm to nep?in. Nebo jo? Ale jakou? Nedvno jsme slavili sto let od vzniku na sttnosti, to bylo oslavnch ?e? a planch tird, nikdo ale nepronesl, e nae spole?nost byla a je nadle dvoj spole?nost, jedna miziv ?st ije v nadbytku a druh v?tinov v nedostatku. Kdy se tedy o tomto faktu nikdo nezmnil, to tak u?inm j. Budou to m osobn vzpomnky a budou o ivot? t vrstvy obyvatel, kter se ivila zem?d?lstvm. Nebude to o prolet?ch ani o inteligentech ani o tzv. vych vrstvch, ani o tzv. elitch spole?nosti. Dvacet let trvajc Masarykovu tzv. Prvn republiku jsem nezail, jsem vle?n dt?, ale z vyprv?n rodi?? a prarodi?? jsem se dov?d?l a dovedl si p?edstavit, jak se tehdy ilo. Otec se narodil jet? za csa?pna. D?da se narodil v roce, kdy v USA zruili otroctv, tedy v roce 1865. Doil se devadesti let, take jeho vyprv?n, hlavn? o bojch na Piav?, jsem se zjmem poslouchval. Za d?dou ob?as p?iel na kus ?e?i i soused, byli spolu na Piav?, a vzpomnali, jak to tam bylo. Soused m?l v pai zarostlou kulku a tak s n pod k? pohyboval takovch p?t centimetr? sem a tam, kdy dostal zsah, ovzal si zran?nou pai ani by mu n?kdo kulku vythl, ta zarostla, obalila se tukem a z?stala uvnit? pod k? t?icet let a do jeho smrti. Psemn vzpomnky ani otec ani d?da samoz?ejm? nesepsali, v?bec to nepovaovali za nutn ?i pot?ebn. koda. Ale i tak jsem se dov?d?l, e jak za Habsbursk monarchie, tak i za Masarykovy republiky, to byly spole?nosti jak nadbytku, tak nedostatku. Takovch deset procent obyvatel ilo v nadbytku a neskute?nm p?epychu a devadest procent v nedostatku ba a v bd? a hladu. V tom nebyl dn rozdl mezi monarchi a republikou. Otec ani d?da n?jakou svobodu a lidsk prva v?bec nepostrdali a ani troi?ku jim to nechyb?lo, cel dny a roky pracovali na poli a starali se o sv hospod?stv. Demokracie a lidsk prva? Nechpali co to je, p?ece kdy ?dn? pracuje a star se, to m, kdy si ln a nechce se ti pracovat, to nem, co by v tomto p?pad? pomohla demokracie a lidsk prva? Zajist jim byla ta tzv. d?lnick otzka docela vzdlen, oni m?li sv hospod?stv a p?emlen o tom, jak zlepit ivotn podmnky d?lnk?-prolet??, jim bylo nekone?n? vzdlen, p?ece kdy bude ?dn? pracovat v tovrn?, tak bude mt, pokud ale bude nefach?enko, to mt nebude - jinou logiku neznali. Vdy? v?bec netuili, za jakch podmnek oni prolet?i ili a pracovali. V zem?d?lstv tehdy pracovalo vce obyvatel ne v tovrnch. Za prvn republiky oproti monarchii d?lnk?-prolet?? sice p?ibylo, ale nadle byl nejv?t po?et zem?d?lc?-rolnk?. V podstat? jim bylo jedno, zdali ij pod csa?pnem nebo pod tat?kem Masarykem, na jejich ivoty to nem?lo dn vliv, akort lechtu nahradili kapitalist (buroasie), jenom crkev katolickou nikdo nenahradil, nebyla nikm a ni?m nahrazena, funguje podnes stejn? jako v d?v?jch staletch. Otec agrrn stranu (Republiknsk strana zem?d?lskho a malorolnickho lidu) nem?l v oblib?, protoe jsou to sam pokryte?t pnb?k?i, kte? se pozd?ji slou?ili s lidovci. Samotn zem?d?lci, tak zvan malorolnci, pracovali od nevidm do nevidm. Kosou se musela pokosit louka a usuit seno, okopvala se ?epa a brambory, obil se tak kosilo kosou, roda se musela dovst vozem v?tinou s kravskm potahem, vozy m?ly d?ev?n kola s eleznmi obru?emi, samoz?ejm? bez n?jakch loisek, h?del se mazala tzv. kolomaz, v zim? se muselo nad?lat v lese d?evo na topen Tohle vechno jsem jet? osobn? proval, take vm jak to byla d?ina nejenom z doslechu, nbr to bylo osobn? zaito. M?li jsme pouh t?i obytn mstnosti, ve ostatn byly chlvy a skladit?. Kdy si dnes p?edstavm, e ns bylo docela dost - d?da s babi?kou, otec s mti a ns p?t d?t - nechce se mi tomu ani v??it. Jak jsme se tam mohli v?bec vichni sm?stnat? Ono se vlastn? v t?ch mstnostech n?jak moc nep?ebvalo, akort se dolo na ob?d a ve?er jsme se uloili ke spnku, v?tina ?asu byla v?novna ?innostem venku. Samoz?ejm? nebyla dn televize, jet? nebyla vymylena a rdio jsme si koupili a v padestch letech. Elekt?ina se do na vesnice zavd?la a t?sn? po vlce. Jenom obtn? si dnes n?kdo m?e p?edstavit, e podlahy v obytnch mstnostech byly hlin?n, prost? udusan hlna, a e v?tina dom? byla pokryta slam?nmi doky. Dnes je to vid?t pouze p?ikrlen ve skanzenech. Jedlo se vude velice st?dm?. A do sv t?ictky jsem nesnel fazole, ?o?ku a hrch, protoe to bvalo snad ob den, dnes je to pro mne pochoutka. Otec ?asto pronel, e v na vesnici nebyl ani jeden jedin tlust ?lov?k, akort Milada J., ale ta byla nemocn. Lid ve m?st? zajist u ili pln? jinak. No a posledn vyprv?n rodi?? a prarodi?? ukon?m jejich vzpomnkami na n?meckou okupaci. Otec byl sice mobilizovn, jako dragoun, tedy u jezdectva, nastoupil do Mohelnice, ale jt vl?it nemusel, jako musel jt d?da za Franz Josefa. Kdy se n?kdy pronesla v?ta, e jsme se m?li brnit, to na to ?ekl, jakpak vl?en, kdy vichni d?stojnci byli sudett N?mci. Doba Protektortu pro zem?d?lce nebyla n?jak p?esp?li obtn (stejn? jako pro d?lnky) dokonce si pochvalovali okupa?n na?zen ohledn? prodeje zem?d?lskch plodin, oproti Masarykov? demokracii, kdy v p?pad? v?t rody, ly ceny siln? dol?, take sice prodali, ale za nzk ceny, v dob? nerody byly ceny vysok, ale zase nebylo co prodvat. Okupa?n moc ur?ila pevn ceny bez ohledu na roky rodn ?i nerodn, co si zem?d?lci velice pochvalovali. A jet? perli?ku z on protektortn doby. Koncem vlky protektortn moc snad vude vylepovala plakty s rudoarm?jcem a srpem a kladivem a textem Zachvt-li t? - zahyne! A jet? zajmavou podobnost - d?da se narodil, kdy v USA zruili otroctv, no a j jsem maturoval, kdy prv? v USA zruili rasovou diskriminaci (a vl?ili ve Vietnamu). V civilizovanch zemch jako Rusko, ?na, Indie, nemuseli ruit rasovou nerovnost, protoe ji u nich nikdy nezavedli. Po vlce jsem za?al chodit do koly. Vdycky p?ed zahjenm vyu?ovn jsme se pomodlili. Pozd?ji den ze dne bylo modlen zrueno a dal den jsme u zpvali Pse? prce. U?itel sundal k? z ?eln st?ny a uloil do sk?n?. Jednou tdn? odpoledne bvala hodina nboenstv, to zase pan far? vzal k? ze sk?n? a pov?sil na bval msto. Hodiny nboenstv jsem mval docela rd, pan far? R?i?ka byl velice hodn star pn a vyprv?l nm velice zajmav pohdky, take jsme vichni napjat? poslouchali a ani nedutali. A pozd?ji jsem p?iel na to, e ty pohdky byly biblick p?b?hy. Mm ty p?b?hy v oblib? doposud. No a p?ila tak zvan kolektivizace zem?d?lstv. Spousta velkom?stskch inteligent? ji povauje za komunistick zlo?in. J kolektivizaci ovem povauji za vynikajc zleitost, vdy? se b?hem pr let poda?ilo vyrovnat ivotn rove? vesnic s m?sty. To rychl zven ivotn rovn? na vesnicch b?hem pr let bylo p?mo ohromujc a mlem neuv??iteln. Nepopirateln zsluhy na tomto pokroku pat? Lubomru trougalovi. Samoz?ejm? e velc statk?i a velkostatk?i byli ubleni, to nikdo nikdy nepopral. No a jejich potomci to ze svho hlediska prvem povauj za zlo?in komunist?, kter mus bt napraven. A taky jo, Po p?evratu 89 jim bylo ve vrceno, co zase j povauji za zlo?in. Tihle ublenci komunismem ovem rad?ji ani v?bec nep?ipomnaj Masarykovu pozemkovou reformu, kdy bylo toti ve nad 50 hektar? znrodn?no. Jak je tedy mon, e dnes n?kdo vlastn vce ne 50 ha? Vdy? to je pop?en platnch zkon? a Masaryka. Pro? ho obdivuj, p?ece spe by ho m?li pomlouvat a odsuzovat, no ne? Pozemkovou reformu m?eme posuzovat z n?kolika hl?. Z ?ist? ekonomickho hlediska to bylo velice patn rozhodnut, vdy? velkostatky efektivn? vyprodukovaly mnohem vce ne soukromnci, mohli si dovolit koupit stroje a velijakou techniku. Malorolnci by jim zajist nemohli konkurovat a tak v pr?b?hu krtkho obdob, by je velc latifundist prost? poz?eli. Jak by to dopadlo, si Masaryk uv?domoval. Co potom s t?mi lidmi? Pr?mysl jet? tak nebyl moc rozvinut, aby je vechny vst?ebal. Budou chodit po ebrot? a budou se bou?it z hladu. Take zesttn?nou a proplacenou p?du rozd?lil mezi malozem?d?lce. Majitel rozshlch pozemk? - latifundist obdreli za vyvlastn?nou p?du nemlo pen?z. Reformu ovem provzela zna?n mra korupce na Sttnm pozemkovm ?ad?, take se provd?n protahovalo a protahovalo a cle vlastn? ani nebylo dosaeno. Rzn dokon?en pozemkov reformy provedli a komunist po roce 48. Zajmav bylo prvorepublikov zd?vod?ovn reformy jako nprava nespravedlnosti feudlnch vztah?, jako od?in?n Bl hory apod. Po sametovm p?evratu se Masarykova reforma p?mo zruila a latifundist dostali rozshl pozemky zp?t, ani by vrtili sttu d?v?j proplacen. Nikdo to po nich ani necht?l. Pro zajmavost uvedu n?kolik jmen nejv?tch dritel? pozemk?. V ?echch to byli Schwarzenbergov 247 736 ha, ?ernnov 61 430 ha, Colloredo-Mannsfeldi 57 866 ha, Kint 51 391 ha, Lobkowiczov 48 565 ha. Na Morav? to byli Liechtensteinov 135 706 ha, Salm-Reiferscheidt-Raitz 13 092 ha, na Slovensku Plfyov 105 000 ha, Coburgov 83 000 ha, Andrassyov 79 000 ha. Vimn?te si, e mlem vichni tito latifundist jsou dnes ve vldnch funkcch p?padn? poslanci ?i sentory. No, jist si znovu nabyt majetek. Pro srovnn uvedu, jak to m Babi: Agrofert hospoda? na vce ne 100 tisc hektarech zem?d?lsk p?dy, ovem naprostou v?tinu p?dy m v njmu. Kdo tedy bere vce dotac z EU. Babi nebo bval lechta? No a crkev, jak je u n zvykem, se podvodnm zp?sobem vyhnula reform? a prosadila rozkouskovn svho pozemkovho vlastnictv na jednotliv vesnick farnosti a r?zn ?dy a pod?dy, take ve v?tin? p?pad? to bylo pod 50 ha a reform? se tak lstiv? vyhnula. Podobn? ale i statk?i za prvn republiky rozepisovali sv polnosti na d?ti, p?buzn a znm. Crkev ?mskokatolick p?ila po vlce a v roce 1948 asi o 2 500 budov a o 175 tisc hektar? lesa a 25 tisc hektar? orn p?dy. Kolektivizace zem?d?lstv, a? v prvnch letech docela nsiln, byla ovem pro v?tinu zem?d?lc? darem z nebes. Sluky, d?ve?ky, pacholci a ?eledni zmizeli, pracovali v podstat? za mizernou stravu a nocleh a u nespvali v zim? ve stjch s dobytkem, tam bvalo alespo? teplo. Nov? vznikl zem?d?lsk drustva a sttn statky byly funk?n, efektivn? produktivn, vybaven technikou a zem?d?lskmi stroji. Nebyla ani pot?eba, aby tolik lid v zem?d?lstv pracovalo, take vesni?an odchzeli do panelovch sdli? a mohli budovat pr?mysl, kter je rd p?ijal. Ono stejn? dnes u nelze hospoda?it na mal vm??e, tedy zklad dnenho zem?d?lstv byl prv? v on?ch tolik zatracovanch drustvech a sttnch statcch. Povle?n socialismus byl systm, kde p?evldal nedostatek veho, bylo po vlce, lo o systm, kde byla d?leit obnova a vybudovn zkladn infrastruktury. Lid z vesnice se t?ili na zaveden elekt?iny a ?ekali, kdy bude zaveden elekt?iny v sousedn vesnici ukon?eno, aby montnci p?ili k nim, v?bec je ani malilinko netankovalo, e nejsou banny a pomeran?e, d?leit bylo asfaltovat silnice, provst elektrifikaci elezni?nch trat a nahradit parn lokomotivy, vy?eit bytovou otzku, vak se tak rekordnm tempem stav?ly panelky. Bytov otzka byla docela vy?eena stavbami panelk?, kter slou svmu ?elu dodnes. V zem?d?lstv se postupn? nahrazovaly ko?sk a kravsk potahy traktory, msto kos nastoupily kombajny. Copak n?koho zajmal nedostatek toaletnho papru a dmskch vloek? Bylo nutn chrlit elezo, ocel a uhl, co se vechno zda?ilo. To byl kvalitn p?stup k budovn sttu! Dnes je ale diametrln? odlin systm, kde p?evauje nadbytek veho. A j ne a ne si zvyknout na p?ebytek, na hojnost, po?d schovvm v?ci, kter dnes kad hod do popelnice, nebo? - a co kdy p?ijde zase bda a nedostatek? Ovem ten dnen nadbytek mohl vzniknout jenom pouze na zkladn?, kterou vybudoval socialismus, bez toho by to nelo. Tedy dky socialismu mme veho nadbytek. P?esto pop?evratov Parlament a Sent odhlasoval zkon o zavrenhodnm socialismu. Nebo? pr v t dob? bylo lautr vechno patn, mizern, odporn, hanebn, nesnesiteln a dokonce zlo?inn. Podvejme se, kdo to hls. Jsou to potomci bval buroasie, lechty a duchovenstva. Jist?e zmizeli milostpani?ky, pni tovrnci, a i tzv. intelektulsk elita. A kam se pod?li? No museli do prce. M?li bychom je ale p?ece jenom politovat, fakticky jim socialismus moc ublil. Bez sluebnictva a bezpracnch p?jm? se jim skute?n? ilo mnohem h??e a obtn?ji, vdy? se sami o sebe neum?li postarat - ty jejich deprese, skl?enosti a smutek, to bylo skute?n? nefalovan. Museli navc manuln? pracovat, co bylo pro n? n?co naprosto nep?edstavitelnho a poniujcho. Fakt si zasluhuj n soucit. N?kte? dokonce museli hzet lopatou a ohn?t se kromp?em - len, e? Trp?li tak tm, e nebyly k dispozici banny a kavir, ano, takov d?sy zavali. Jet?e p?iel onen slavn 17. listopad, kter je osvobodil z t?ch komunistickch hr?z. My, kte? jsme nem?li, jako m?l kne a jemu podobn, p?edky lupi?e, vrahy a zlod?je, mme nulovou anci na zbohatnut. Jo, je p?ece jen jedna monost - stt se lupi?em, vrahem a zlod?jem, to ur?it ance je, ?lov?k ale mus mt moc t?st, e nebude p?istien, pak by mohl zbytek ivota strvit ve v?zen. ance na zbohatnut ?i na doivot v?zen jsou 50 ku 50, p?l na p?l. Pokud budete poctiv? pracovat, mte anci se akort jak tak solidn? se najst, i kdy jistota to ovem nen. Take co to v?bec budeme oslavovat za pr dn?? Stru?n? ?e?eno: budeme oslavovat nvrat do feudalismu. *** Um?leck fronta bojuje za demokracii a svobodu Elita nroda se vyjad?uje k ohroen demokracie *Eva Yildizov z Divadla na provzku: Nae politick aktivita je n?kdy a p?li velk, vzpome?te na vyv?en trenek na pilberku, na zhudebn?n soudnho spisu Ztohoven, aktivitu k pojmenovn uli?ky Vclava Havla, nae ve?ejn podpora Schwarzenberga a Drahoe a nedvno malba TIMA na vrata divadla jako reakce na prezidentsk volby ?i p?ipojen se k protestu student? v akci Vyjdiven. *J chci jenom, by? jsem si ?kala, e to nem cenu, reagovat na pana poslance Hjka. Chci mu ?ci, e jsem byla majitelka knihkupectv, co kdy ?eknu slovo majitelka knihkupectv, tak snad vm dojde, e to nemohlo bt v dob? komunismu. To knihkupectv jsem si otev?ela v roce 1992 a takov brak a hnus, kter p?edstavuj spisy komunistickch pisatel?, jsem tam nem?la ani jeden a nikdy bych nic takovho neprodvala, konstatovala poslankyn? a svho ?asu i knihkupkyn? Miroslava N?mcov. *Vladimr (Ilji??) Ku?era, zaslouil poeta neoliberalismu: Copak to byla vlast, ten sov?tsk protektort? Jeden z d?vod?, pro? jsem zarputile bojoval o modrou knku byla skute?nost, e bych v p?pad? konfliktu stl na pln? opa?n stran?, ne jsem vlastenecky ctil. Po boku okupant? sv zem?. Tenkrt nm byla vlast v pravm smyslu toho slova ukradena. Zdeformovna. Prosov?tt kolaboranti ji zprznili. Ponili. Mo?ili na ni a plivali. Vlast tu v pravm smyslu nebyla. Tu jsme m?li nejv v sob?. V n?kterch kouscch historie. Mon v ?sti disident?, jimi jsme se bli bt. A v exulantech. Kdy kolaboranti vlast pot?ebovali, vzali si ji do svch nevymytch hub. P?evalovala se jim tam, popin?n lejny z hnojnice. Bohuel tato tradice vlasti trv. Nejen Ondr?ek pokra?uje v t hnusn manipulac s vlast. Kolik vt?z? a polovt?z? poslednch voleb uv slovo vlast s p?zvukem, kter vyvolv nauzeu. Jen si poslechn?te Okamuru, kdy to (samo o sob? vzneen) slovo vyslov. Brrr. Takov, od Ondr?ka po Zemana - alespo? v mch uch - slovo vlast ne?kaj. Oni je zvrac. *Podvejme se pro ilustraci na pr p?klad? ve?ejnch vstup? radnho arapatky. V den volebnho vt?zstv Miloe Zemana p?idal na sv?j Facebook obrzek invalidnho vozku ozdobenho prezidentskou standartou a napsal k tomu: Tak bude sttn poh?eb. Toho se u z?astnme vichni. Krtce na to p?idal na sv?j facebookov profil snmek Leonida Bren?va a opat?il ho vzkazem ze zhrob. Op?t v narce na prezidenta republiky. Je to tu fakt bo, Miloi U t? tady vichni ?ekme. Rozum?je? napsal Zden?k arapatka, ?len Rady ?esk televize, kter m dohlet na to, e ve?ejnoprvn televize pracuje nestrann? a vyven? a p?in divk?m objektivn informace. Pravidelnm ter?em radnho ?T je premir Andrej Babi, kterho arapatka tituluje jako estbka Buree. *Jan Sv?rk: my elita musme t?m ostatnm otevrat o?i my vzd?lan t?m nevzd?lanm dokonce my zdrav musme pou?it ty nemocn atd. To jsou toti podle Jana Sv?rka vichni, kdo nevolili jako on! *Dnen zdivo?el l?ze se ned ?kat ani 'komunisti', ani 'nacisti', protoe je to zvltn k?enec obho a jakkoliv ozna?en je zavd?jc; Schwarzenberg jim vadil kv?li nacistickmu tchnovi a Drahoe paradoxn? odmtli proto, e nechce poslat uprchlky do plynu - tak si pak vyberte, e jo Take je to jednodue l?za. A s l?zou se bojuje dost patn?, protoe proti rozumu je imunn a na p?esdrku touebn? ?ek... dodv herec Ji? Maryko. *Donald Trump je takov americk Milo Zeman. Podvejme se na to voli?stvo teda a to je velmi, velmi, velmi podobn. Spe lidi tedy n?jak od piva, kte? o politice budou si povdat, teda jako b?hem ve?era, u t?ch karet nebo u piva, teda, take men vzd?lanost, materiln zjmy, to znamen vechny zjmy, tedy n?jak lidsk, teda jako p?evst do toho co za to a kolik a tak dle ?ili konzumn teda mentalita, ?k ikona Univerzity Palackho, amerikanista, bval sentor a prvn porevolu?n rektor olomouck univerzity Josef Ja?ab v rozhovoru s Danielou Drtinovou na DVTV. Nejslavn?j persona porevolu?n olomouck univerzity, o kter se v univerzitnch urnlech pe: Svm celoivotnm silm o prosazovn hodnot vzd?lanosti, lidskosti a demokracie si zskal uznn rovn? jako ob?an a politik. *Markta ichta?ov: Podle jednoho z monch pohled? dokonce napchal komunismus jet? vc zla - pokud bychom toti se?etli ob?ti Mao Ce-tunga, Stalina a Pol Pota, nejsp bychom se dostali na 104 milion? ob?t, co hrav? p?ekon dokonce i Hitlera. Ale takhle se zlo srovnvat ned, zlo je zkrtka zlem vdy. To, kolik lid zni?, nen otzkou toho, kdo je zlej, ale sp toho, kdo dostal vc p?leitost zlo pchat. Komunist nepokryt? vyuvaj kad p?leitosti, kterou dostvaj dky rozpadu systmu tradi?nch stran. Cestou, jak z toho ven, nen vy?vvat na nm?stch. Cestou je vysv?tlit t?m pomalejm spoluob?an?m, kte? jet? po?d v??, e jejich protestn volba p?inese zm?nu, e se ml. e tradi?n pravolev strany jsou sice zkorumpovan, to ano, ale po?d jsou menm zlem ne nvrat do 50. let, kter byly zkorumpovan a jet? navrch totalitn. e ve skute?nosti tato rdoby protestn volba jet? vc utu pom?ry, proti kterm voli?i protestuj. *Vznamn socioloka ?i dokonce filozofyn?. *Igor Chaun na serveru Reflex.cz. k prezidentovu inaugura?nmu proslovu napsal: Jednalo se o evidentn exhibici porouchan osobnosti a t?ce duevn? poznamenanho ?lov?ka - zlobou, nenvist, stihomamem a pokleslost, zd?raznil ve svm koment?i na serveru Reflex.cz a dodal, e co Zeman dokzal do svho proslovu zaplst, je neuv??iteln. Nic z toho ale pr nevy?t Miloi Zemanovi, ten pr zkrtka u p?ed lety podlehl negativnm slokm sv osobnosti, a pr?b?n? byl utvrzovn ve sv pseudopravd? podlmi ziskuchtivmi spolupracovnky. Kladu to za vinu vm, svm spoluob?an?m, e se v tak slavnostnm okamiku musm na tohle dvat, tohle poslouchat, tohle nemocn svinstvo, vzkzal Zemanovm p?znivc?m s tm, e se mu z toho hrnou akort slzy do o?. Jako jedin d?vod, pro? lid volili prv? Zemana, Chaun vid strach a nedostatek sebev?dom voli?? v na komunismem tak t?ce poznamenan spole?nosti. Polovina voli?? uv??ila li, e tento nemocn star jedinec je nam ochrncem p?ed nstrahami modern doby v ?ele s migranty, uvedl reisr, kter Zemanovi vytk, e p?i prezidentsk volb? ani p?i inaugura?n ?e?i nezazn?la skute?n tmata na doby, tedy to, co t skute?n ivot lid. Zvolili jste si nemocnho, zke?nho a morln? ochablho ?lov?ka, kter je ve skute?nosti jen do sebe zahled?nou zapklou loutkou. Z toho ?lov?ka nesl do spole?nost nic velkho, ulechtilho, inspirativnho, ale pouze malost, nzkost, le a amorlnost, uzav?el Chaun. *Miroslav Macek: koda, e n?kdo Miloe Zemana neupozornil, e samolibn? nepromlouv ke svm voli??m v hospod?, ale pron inaugura?n projev. Ovem nezklamal o?ekvn: stle je to ten stejn mstiv samolib hulvt. *Pane Kurasi, v krajan ?ulk vak tvrd naprost opak a dovolv se svch zkuenost ze ivota ve Velk Britnii. Muslimov tam jsou pr pln? integrovanou, vysoce vzd?lanou a v podstat? nejinteligentn?j ?st britsk spole?nosti starostov, lka?i, inen?i Muslimov jdou ostatnm Brit?m p?kladem, nepij alkohol, jsou absolutn? mrumilovn a nensiln dn islmsk no-go zny neexistuj a to nikde na sv?t?, jde o vmysl rasist?, faist?, neonacist? a islamofob?. A ?m vce p?ijmeme muslim?, tm vce se nm zvedne ivotn rove?. *Pavel afr: ?esk demokratick spole?nost si nechala do svho nitra vpustit temn vet?elce, kte? se ji sna zevnit? prom?nit a vtisknout j sv zr?dn rysy. Zeman, Babi, Okamura a cel kontingent komunist? a p?tel Ruska usiluj o definitivn ovldnut ?eska. Tito vet?elci se opraj o demokratick procedury, maj sv voli?e, svoji silnou spole?enskou zkladnu a za sebou mocnou ruskou propagandu. Nejsou vet?elci proto, e by vyhrvali volby, nbr tm, e p?ed vlastnmi voli?i opakovan? taj sv skute?n mysly. Skute?nmi hegemony sou?asnch ?eskch mdi jsou pnov Babi, Okamura a Zeman. ?esk televize tuto drastickou komunika?n p?evahu jen pon?kud napravuje. Putinovi sk?eti tu ?d opravdu stran?! Bez ?T nebude svoboda, napsal Pavel afr. *H?ebejk: Nasrat vm na ruce, kanlov, a nepustit k vod?, dodal na tweet redaktora Respektu Ond?eje Kundry. Tm, e Hrad oznmil ve?ejn?, e BIS zakoloval pov??enm, zda se Novi?ok nevyrb?l v ?esku, vrazn? tajn slub? zil akceschopnost. Zeman vyzradil tajn kol, kter j dal. Tj. o proet?en mu nejde, vrt psem, napsal Kundra. A H?ebejk dodv: V podstat? Rusy vyzv, aby nm sem takovou dv?i?ku podoupli. Sesadit Zemana! Sty?te se, voli?i t trosky. *Tak jsem si dal ze zznamu inaugura?n projev Miloe Zemana. Straliv! Jak to, e tahle troska u dvno nele v LDN? zeptal se Rejek. *Prv? te? je mi dvojnsobn? patn? ze vech spoluob?an?, kte? tu nechutnou trosku zvolili prezidentem, napsal analytik Tom Klva?a. *Jakub Janda z think-tanku Evropsk hodnoty ozna?il Zemana za trojskho kon? Moskvy, kter slou svm pn?m v Kremlu i v ?asech, kdy se m civilizovan sv?t p?ed Ruskem na pozoru. ?ei by se pr m?li mt na pozoru u proto, e po?et lid pracujcch na rusk ambasd? je obrovsk. P?sob tu tak?ka 130 diplomat? a dalch pracovnk?. Naproti tomu na ?esk ambasd? v Moskv? pracuje 65 lid. Janda m za to, e bychom m?li vyhodit vechny diplomaty a p?idruen rusk personl a m?li bychom za?t budovat diplomatick styky od nuly. *Jan Farsk z hnut Starostov a nezvisl konstatoval ve shod? s Kalouskem, Jandou ?i Klva?ou, e prezident slou ciz moci, nikoli ?eskm ob?an?m. Ve stejnm duchu promluvil i Petr Gazdk. Ten m za to, e pokud ?esk vlda prohlauje, e Novi?ok pouit p?i toku na Sergeje Skripala nepochzel z ?esk republiky, a prezident p?esto pov?? BIS hlednm stop po p?tomnosti Novi?oku na naem zem, pohybuje se na hranici vlastizrady. *Roman Joch: Kauza Skripal? Zem? chpou, e pokud si Rusko toto dovol v tak siln a vznamn zemi, jako je Velk Britnie, m?e si to a i mnohem v?t a hor v?ci dovolit i kdekoli jinde. Proto ta solidarita s Britni - i ve vlastnm sebezchovnm zjmu. Postoj v?tiny Rus? je ten, e ze svho cara maj strach a jsou ?astni tehdy, kdy z n?ho maj strach i v zahrani?. Ve slunch zemch lid necht?j, aby ze svch vldc? m?li strach, a p?ej i ostatnm lidem, aby ani oni ze svch vldc? strach mt nemuseli. Pro v?tinu Rus? je tato mylenka nepochopiteln: z cara bt strach mus a dobr je car ten, kterho se nebojme jen my, ale boj se ho i jin lid iroko, daleko. Putin je agresivn a expanzivn, ale racionln politik. Po n?m m?e p?ijt n?kdo iracionln. Budeme-li jako NATO vojensky siln? p?tomni v Pobalt a dodme-li Ukrajin? efektivn zbran?, Rusko m?e bt sp?n? zadrovno. Rusko je v dohledn dob? beznad?jn a bezt?n zem?. Prost? mysl si, e nem?e v??it vlastnm lidem, proto ty extravagantn a exhibicionistick exekuce poloniem ?i nervov? paralyzujcm plynem. *Martin C. Putna ?ekl, e vrahem Jna Kuciaka a jeho snoubenky v duchovnm smyslu jsou podle n?j Robert Fico a ?esk prezident Milo Zeman. Oba podle n?j pat? p?ed soud (Co na to ?ci? Pan Putna je chud duchem a ti jsou blahoslaven nebo dren v kazajce s velmi dlouhmi rukvy.) *Petr Paulczy?ski: Rektor MUNI Bek se ?l, e ho nepozvali na prezidentskou inauguraci. Ve skute?nosti je nasranej, e nem?e odmtnout. *No a vy jste p?i privatizaci MF vlastn? bojoval za co, pane Hv?ala? Bojoval o penze, jak to d?l cel ivot. *Bval prezident Vclav Klaus p?edal Cenu Institutu Vclava Klause Milanu Knkovi za dlouhodob p?nos k rozvoji ?esk kultury, za prosazovn mylenek svobody a politick demokracie. *Milan Knk hodnot sm sebe: Za totality se m? snaili uml?et a u od r. 1966 jsem byl evidovn jako nep?tel socialistickho z?zen, pon?vad jsem ji v t dob? pat?il mezi vrcholy sv?tov avantgardy. Pracoval jsem pro ?esk stt na vrcholnch kulturnch pozicch. Mimo jin jako profesor a rektor vysok um?leck koly a jako generln ?editel Nrodn galerie v Praze (12 let ve funkci), kter st?e n kulturn poklad. ?esk stt m? ocenil ?adou nejvych vyznamenn za moji um?leckou i pedagogickou ?innost. Nedovolm, aby byl v m osob? hanoben n suvernn stt. *Slova znm Knkovy psn?: Zaho?te mozky, zaho?te srdce, zaho?te vechno, co vs d?l ?lov?kem! Sta?te se prasetem! *?ern po?tkem roku 2011 ozna?il Knka v dokumentu Cena Jind?icha Chalupeckho za nafoukanho kriploidnho ?urka. *Zamrdan zkurven kupa hoven a sra?ek na hrad?, vytlemen prase? drky, a? u kone?n? chcpnou v oklivejch a thlejch bolestech. Zmrdi smradlav, zkurvysyni vyjeban, tup debilov. I s tou bandou kretn? ?urckejch, co to navrhujou. Do nejhlub prdele s vma, vy hovnorouti, vyjd?il se velmi zostra David ?ern. ?ernho vlev komentoval pro ParlamentnListy.cz Ji? Ov??ek, mluv? prezidenta republiky. V kulorech se u p?eci dvno v, e David ?ern s p?teli p?ipravuj k vydn rozshl Slovnk prask kavrny. A toto je jen mal ukzka, sd?lil. *Sle?na Gabriela Mackov: Zakame senior?m volit, stejn? tu brzy nebudou a vechno nm mladm poserou, vol jen dementy. *Jan Keller: Necht?jte po mn?, abych se vyjad?oval k Jakubu Pato?kovi. Ve srovnn s jeho analzami p?sobila recitace t?ch dvanctiletch dv?in p?ed Nrodnm divadlem docela dosp?le a vyzrle. *Gabale, je nutno vyhlsit Rusku vlku! Jando, nastav Rus?m evropsk hodnoty. Pod praporem NATO je nutn zato?it na Moskvu! Sankce nikam nevedou. Voli?i na ?SSD se Zaorlkem, Dienstbierem provedou obchvat Volgogradu, voli?i KDU, STAN, HOP 09 s Pravm sektorem Ukrajiny budou pronikat p?es Kavkaz, voli?i ANO s marlem Stropnickm a Teli?kou provedou obkl?en Petrohradu. Prezident Zeman m dobr zkuenosti s bombardovnm B?lehradu v r. 1999, m?e to op?t vyzkouet na Moskv?! My ostatn s Kalouskem, t?tinou, Schwarzenbergem, Langdlovou, redaktory ?T, ?ro a podobnmi v ?ele t?eba i padneme. Takov jsme my! Takov jsme idioti. *Patrik: Co p?edvd V. Britnie se svmi papouky v EU, se ned nazvat jinak ne politick pornografie. Proto se nedivm, e Janda je vzruen. *Lubomir Man: Sou?asn jednostrann zam??en naich mdi, kter pouk ze Zpadu prezentuj ob?an?m jako symfonickou bse? a symfonickou bse? z Vchodu zase jako pouk. *Ivo ebestk se pt na okraj v?erej demonstrace za svobodn a nezvisl mdia, zda m smysl demonstrovat, kdy svobodu zni?it urnalistiku u svobodn mdia svobodn? vyuila? Za? tedy demonstrovat? pln? svobodn?, ani by je kdokoliv omezoval, devalvovala urnalistiku a na rove? ostudnch profes. *Tom K?ourek: f Bakalova vydavatelstv Economia Roman Latuske po inaugura?nm projevu prezidenta republiky, ve kterm Milo Zeman ostravsko-karvinskho dobrod?je op?t zmnil, prohlsil: Novin?i naich titul? nehledaj senzaci, ale pravdu. Budou pokra?ovat v tom, co d?laj, podle svho nejlepho v?dom a sv?dom, uvedl. Nu, fajn, ulevilo se nm. Hledaj pravdu. Tak a ji kone?n? najdete, dejte nm vem v?d?t. Budeme se na ni t?it. *Lid a sly, kte? prohrli ve volbch, se podle veho p?ipravuj na permanentn protesty, kter by m?ly to?it na vechny, kdo ve volbch vyhrli. ?ili koho si zvolila v?tina. Pokud, a zd?raz?uji ono pokud, se ale obhjci demokracie rozhodli, e je t?eba demokracii zachrnit lidovm hn?vem na ulici, protoe ve volbch jim to n?jak nejde, tak co stm? *David Martinek: Poslechn?te, vy mist?i lsky k ?lov?ku, kdepak jste najednou p?ili k p?edstav?, e mte vlu?n prvo ns pou?ovat o humanismu a svobod? slova? *Petr Hjek: V televizn kavrn? na Kav?ch horch zazn?la, m?la vak estetiku krsy necht?nho: Kdyby nebylo t proklet p?m volby, nem?l by Zeman dnou anci bt prezidentem. Ani poprv, ani podruh. Lep p?sp?vek o sou?asnm stavu zastupitelsk demokracie nemohl zaznt: dajn reprezentanti lidu by nikdy nezvolili toho, koho lid v?tinov? chce. Kdy trnuje Sorosova prask Kavrna na Majdan, jen m pu?em poopravit vsledky voleb, je to chvlyhodn ob?ansk iniciativa. Zeman?v Hrad, Okamurova SPD a Ondr?kova KS?M jsou hlavnmi p?ekkami Kavrny k p?evzet moci - v naprostm protikladu k vsledk?m voleb. *O p?pravch novch Majdan? na Slovensku a v ?R, tedy - O oprav? vsledk? demokratickch voleb. Vte na jak mtinky mte chodit? No p?ece na ty lidov, ale jak je poznat? Nejen v posledn dob? na Slovensku, ale i u ns dochz k organizovanm, ale i neorganizovanm shromd?nm, a jak je rozlime mezi sebou, p?inme v ned?ln glose. Prvn znak lidovho majdanu jsou p?enosn toalety. Pokud uvidte, e tam jsou, je to stoprocentn? lidov Majdan. Jak to? Babky p?inesou ob?erstven, d?de?kov p?ivezou biozchody. Aby bylo kam jt, po tom ob?erstven Druh znak lidovho majdanu je pdium. Pokud uvidte pdium, na kterm vystupuj um?lci, znamen to, e jde o Majdan lidov. Protoe lid vdy s sebou bere pdium pro um?lce. A pokud na majdanu pdium nen, je jasn, e mtink byl zaplacen Kremlem. T?et znak lidovho majdanu jsou ameri?t sento?i, europoslanci, ?i jin vzcn host z ciziny. Pokud p?ilet?li takov vzcn host, jde o Majdan lidov. Na akce placen Kremlem ameri?t sento?i nechod. Pak u je to tutovka. ?tvrt znak lidovho majdanu je, e trv n?kolik tdn?, ba a m?sc?. Je to proto, e lidem net?eba chodit do prce, kdy msto toho mohou jst piroky, t ve stanech a chodit na biotoalety. A tak mohou pozorovat um?lce nebo americk sentory a europoslance. P?esn? tak se chov normln lid. To jen terorist placeni Kremlem mus jt v pond?l do prce, aby p?ili na mtink a dal ned?li. A kone?n? pt, celkem jednozna?n znak lidovho majdanu je, e vs na n?j pozve soukrom televize a soukrom mdia. Pak u je to zcela ur?it? lidov Majdan. Lidov?j u ani bt nem?e. A pokud dn televizn kanly nevyslaj pozvnky, znamen to, e jde o mtink placench agent?. To jen oni jednaj tak tajn?, e po sob? nezanechvaj dn stopy. U je vm jasn, jak mtinky rozlite a na jak mte chodit? *Zden?k Zbo?il: P?enosy jednn a debat ve Sn?movn? by m?ly bt ozna?ovny jen pro dosp?l, nebo jet? lpe jen pro otrl. Pokud je mi znmo, ani Babiova vlda nen v demisi, jak citliv? zd?raz?uje kdekdo, protoe ji jet? nepodala. Jen se j nedostalo d?v?ry v rozetvanm Parlamentu. *Komenttorku a analyti?ku Terezu Spencerovou zaujal titulek serveru Aktuln?.cz. Ruce pry? od ?T, prohlsil b?hem p?edvn ?eskch lv? reisr Sv?rk, pe server. Osobn? jsem od zpravodajstv a n?kter publicistiky ?T dala u p?ed ?ty?mi lety pry? nejen ruce, ale i o?i a ui... a po?d nic... podotkla k tomu Spencerov. *Ironick koment? p?ipojil i komenttor Petr Honzejk. Co furt maj, ty hercov?!! Dyk tydlecty ?esk lvi by se sprvn? m?ly vyslat na TV Barrandov, kdy se ty filmy na Barrandov? to?ej, to je jasn kadmu, e jo, M?o?! napsal na sv?j facebookov profil. A na jeho slova zareagovala redaktorka Respektu Silvie Lauder. Berou miliony, tihleti Jandov a jin. I kdy Zagorov, mil holka, vechno, uvedla ironicky. Server Expres.cz. t z grant?, fakturovat sttu, a pak se vysmvat divk?m, kte? to cel plat? povauje server za faul. *Petr Hjek s obdivem sleduje hrdinn boj "um?leck fronty" za ohroen pen?zovod. Vme, jak se ta "um?leck fronta na prachy" lsala k n?meckm okupant?m v letech druh sv?tov vlky, zatm co chudci Romov trp?li v Letech u Psku. *Sjezdu angaovanch filma?? chyb?la u jen busta Kalouska. *Italsk producent Carlo Ponti ?kal, e divcky sp?n film je komerce a film, kter se nepovedl a nikdo na n?j nechod, je um?n. Ale prosm, proti gustu dn diputt. *Mar?k: Profesor matematiky: Nsledn vzorce si dob?e zapamatujte. Na rozdl od v?d humanitnch vm je nebude m?nit kad nov vlda. *My Evropan, kte? jsme na sprvn protirusk stran? historie, najednou zji?ujeme (i dky jinm ?eskm mdim a TV po?ad?m), e mezi muem a enou je padest odstn? mezipohlav. Na to se mi chce poznamenat, e n?co takovho by p?roda nestvo?ila. To chce opravdu zsah sh?ry! Hlavn? e pak chlape?kovi ?tou pohdky dva tatnci a na rodi?ovskou sch?zku p?ijdou ?ty?i maminky, t?et s 16. pohlavm. Nejvce fascinujc je v tto souvislosti americk zpasnice, kter oficiln? bere testosteron, sice z transgenderovho d?vodu, a kter ovem pokra?uje zvodit za eny! Jej jmno je Mack Beggs!? ?lov?k si doslova ?k, s cisternou cizho testosteronu bych si do postele nelehl, p?i v ct?, sle?no Beggs! *Ladislav Jakl: Za chvli budou koly u?it, e slova jako mma a tta jsou neslun vulgarismy. Pamatuju skupinu st?edokolk? na Albertov?, kter na n pok?ik Svobodn volby! reagovala heslem A? ije t?et b! *Pane redaktore, na rozhovor je pot?eba vdy dvou lid a vy jste ten posledn, s km mm o rozhovor zjem, odpov?d?l premir. Robert Fico. *V jednom francouzskm filmu se p?edstavuj dv? postavy a jeden druhmu ?k: Vy jste co? A druh odpovd: J jsem novin?. Na to ten prvn truchliv? odtu: To je dost smutn, kdy se dosp?l ?lov?k mus ivit n??m takovm. *Nicmn?, m?li bychom si tedy zvykat a p?estat se divit, e demokracie je na houby, kdy negeneruje ty sprvn vsledky. Karel Ss: Zmajdanovat?l ulice rozhoduje, v ?echch i na kdysi bratrskm Slovensku. Jet? ho?c pochodn? a u jen Vlajko vzh?ru! *** Um?n v (neo)liberlnm sv?t? ?ili Konec um?n. Um?n ve sv?t? financ V minulm ?lnku o crkvi svat a neomyln jsem psal o tom, e teologie a filosofie skon?ila svou existenci, nebo? oba tyto obory jsou prost? k ni?emu, jsou naprosto nepot?ebn a pln? zbyte?n. V tomto ?lnku bych se cht?l v?novat um?n a zjistit, zdali je na tom stejn? jako teologie a filosofie. Konec teologie a filosofie zap??inila racionalita, rozum; ono povaovat fantaskn pohdky za realitu u dl prost? nelo. Konec um?n ovem racionalita nem?e zp?sobit, nebo? um?n s rozumem a racionalitou nem skoro nic spole?nho. Domnou um?n je prv? iracionalita, bosk vnuknut ?i bo jiskra, jak tvrdil Jakub Deml, a tak nev?dom mimorozumov puzen. Take um?n je na tom stejn? jako teologie, oboj je jednodue transcendentn, kde rozumov argumenty nelze pout. Konec um?n se tedy odkld? Kdepak! Konec um?n u nastal p?ed sto lety. Samoz?ejm? i nadle se um?le?t (um?lcuje?), stejn? jako se nadle teologuje a filosofuje (van a blbol). Kdy tedy Fourier ozna?il rok 1800 za konec teologie a filosofie, to j si dovolm ozna?it rok 1915 za konec um?n. Co se p?ed sto lety udlo tak d?leitho? Byla v b?hu I. sv?tov vlka, tedy vrad?n ve velkm rozm?ru. Tuto zvrhlost za?dili degenerti jako n?meck csa? Vilm II., rakousko-uhersk csa? Frantiek Josef I., rusk car Mikul II., osmansk paa Mehmet V., nemohl chyb?t anglick krl a francouzsk president. Jejich clem bylo zdecimovat obyvatelstvo svch vlastnch zem tm, e je polou na smrt do vle?nch zkop?. A lidi li. Jatkm se vyhnul rusk Lenin emigrac do vcarska, kde v poklidu hrval s Tristanem Tzarou v kavrnch Curychu achy a Trockij byl zase v Americe. Kdyby z?stali ve sv vlasti, ur?it? by je car povolal do armdy a tam by nemuseli p?et, co by mon zm?nilo chod historie. Nebo e by m?li tzv. modrou knku? Do neutrlnho vcarska se ukryla spousta skute?nch intelektul?, kte? v?d?li, e krlov, csa?ov, carov a podobn zvrhl hav?? nem do budoucna msto na slunci a nebude pro n? nalezeno naprosto dn uplatn?n. No a tito pacifist a odpra?i vojensk sluby v bezpe? neutrlnho vcarska zm?nili docela d?kladn? tv? sv?ta. V?d?li velice dob?e, e toto nesmysln vle?n b?sn?n je v reii plutokrat? sdlcch v londnsk City. Wikipedie uvd, e vsledkem bylo 9 911 000 mrtvch a 21 219 500 zmrza?ench a 7 750 000 poh?eovanch. Celkem ob?t bylo 38 880 500. Pokud p?ipo?teme i civiln ob?ti, vyjde nm to na 50 milin?! Pro mne nen toto obdob n?jakou prastarou zleitost, nbr obdobm docela nedvnm, nebo? i m?j d?da se z?astnil thle vlky, bojoval za csa?e pna, a barvit? vyprv?l, jak to probhalo na italsk front? v bojch na Piav?. M?l ostatn? velk t?st, vrtil se iv a zdrv. Takov t?st ovem nem?lo dvacet dva mladch mu? z na malink vesnice, ti se nevrtili a maj pouze uprost?ed d?diny pomn?ek s jejich jmny a datem narozen a datem smrti. Takovch pomn?k?, kde jsou zv??n?na jmna padlch za slvu habsburskho domu, jsou tisce, snad v kad vesnici a m?st?. Budou mt pomn?ky i nai chrab? vojci bojujc v Afghnistnu za evropsk k?es?ansk hodnoty? A kdy u jsem u t?ch pomn?k?, tak potomci hrdinnch legion?? bojujcch proti bezbonm bolevik?m, poaduj, aby i v Rusku m?li legion?i n?jak pomnky. Rusov proti tomu nic nenamtaj, klidn? si takov pomnk postavte, ale akort u toho pomnku mus bt cedulka, e tito vojci v sousednch vesnicch post?leli n?jak ty stovky ruskch vesni?an?-muik?. No, za pr let budou N?mci dat, aby byl v Praze postaven monumentln pomnk Heydrichovi. No pro? ne? Ovem s cedulkou, e se podlel na smrti 360 tisc obyvatel ?eska. Nebo e by B?lobrdek s Hermanem prosadili text ve zn?n, e protektor vy?istil nai zemi od nep?telskch ivl?? Pro finan?n plutokraty tyto zma?en mlad ivoty ovem neznamenaly v?bec nic, ti si akort s chut a sm?vem p?ipo?etli na ?ty vyd?lan sumy. Byly to p?mo pohdkov miliardy v historii nevdan. V druh sv?tov vlce sv zisky jet? mnohonsobn? zvili a p?ekonali vechny historick rekordy v loupeen. Londnsk City se stala jejich centrem. V cel Evrop? se vesele a s chut vl?ilo a vradilo, ale dn z vl?cch stran nem?la p?evahu, co se plutokrat?m v City a Wall Streetu p?evelice lbilo a p?kn? racionln? to udrovali v chodu, pokud nhodou n?kter strana za?nala mt p?evahu, okamit? poskytli prohrvajc stran? podporu, nebo? jejich zjmem bylo neustl pokra?ovn. Ovem chybi?ka se ob?as vloud a tak za?tkem roku 1917 (p?esn? dne 15. b?ezna 1917) v carskm Rusku abdikovala Jeho Csa?sk Vsost car Mikul II., v rodin? p?ezdvan Niki, kter byl mimo jin bratrancem jak britskho krle Ji?ho V., tak n?meckho csa?e Vilma II., vichni t?i m?li spole?nou babi?ku - britskou krlovnu Viktorii. Niky byl popraven i se svou rodinou v noci ze 16. na 17. ?ervence roku 1918. Traduje se, e jeho t?i dcery pr m?ly na sob? p?es 1 kg diamant? vitch do od?v?, take smrtc kulky do jejich t?l nepronikly a musely bt doraeny bodkem. Tak se traduje teorie o rituln idovsk vrad?, pr jekat?rinburgsk idovsk komunita t?la Romanovc? splila a popjela ?aj s jejich popelem. 14. srpna roku 2000 prohlsila rusk pravoslavn crkev cara Mikule II. a ?leny carsk rodiny za svat. Ipa?jev?v d?m byl zdemolovn v roce 1977, a na jeho mst? byl v ?ervnu 2003, 85 let po poprav? carsk rodiny, vysv?cen vzpomnkov Chrm Vech svatch na krvi v?novan rodin? Romanovovch. Ovem v Rusku po abdikaci cara vznikla anarchie a v podstat? bezvld. Tu se prohlsil vldcem Ruska ten a za ?trnct dn? zase n?kdo jin a po?d dokola, nikdo nev?d?l, ani armdn generlov, ani policie ani ?ednci, kter p?kazy a koho maj poslouchat, no dokonal chaos a zmatky. Tat?ek car u nen, co s nmi bude? Ovem jaksi ze setrva?nosti vlaky jet? jezdily, noviny vychzely, pota fungovala, zsobovn jak tak tak fungovalo, i kdy nebyly k dostn banny a toaletn papr, p?esto nikdo neumral hlady. Kavrny a hospody byly vdycky pln? obsazeny, divadla hrla, v kabaretech se divoce kabaretilo a ivnostnci prodvali nadle svoje vrobky. D?stojnci na front? dostvali zmate?n rozkazy a tak v?tinu ?asu trvili v kantnch a vojci s pukami bez problm? opout?li frontov linie a vraceli se bu? dom? do vesnic, nebo z?stvali v Petrohrad? ?i Moskv? a potulovali se v?tinou bezcln? po ulicch. No a v tto situaci se Lenin rozhodl vrtit do Ruska. Sou?asn dadaista na wikipedii p?idal, e Lenin odjel, ani by zaplatil njem za posledn m?sc. Do Ruska se tak z USA vrtil Trockij a spolu s Leninem se pokusili vytvo?it pln? nov sv?t, naprosto odlin od sv?ta p?edvle?nho. No a to se jim poda?ilo na celch 70 let, a? si o tom novm sv?t? ?k a mysl kdokoliv cokoliv, je to prost? fakt. Byl to sv?t bez lechty, bez kapitalist?, bez rentir? a bez crkve. A byl naprosto funk?n. No a jak se ?inili chlapci v Curychu? (D?v?at tam bylo skute?n? poskrovnu.) Jejich role je mlem srovnateln s rol Lenina. Tak reln? radikln? (revolu?n?) zm?nili sv?t, ale pouze sv?t um?n. Co ovem t nen zanedbateln! Prost? um?n zdemolovali, zpustoili, rozlmali na cimpr campr. Ono tak co se starm um?nm? Ud?lali to stejn, co se starm sv?tem ud?lal Trockij a Lenin. Proslul je hlka Kurta Schwitterse: M?j chrchel na podlaze je v?tm um?nm ne fresky v Sixtinsk kapli. V podstat? je to docela vstin charakteristika um?leckho hnut nazvanho dadaismem. Tak se podvejme jenom velice zhruba na n?kter jejich vylomeniny, srandi?ky, ironie, provokace, zesm??ovn ba a uren, zneuct?n, potupen a pohanu. Nejd?ve se pustili do znevaovn slov. Na jevit? vstoupila dma a za?ala recitovat n?jakou znmou vlasteneckou burcujc poezii. Jet? nedokon?ila prvn ver, p?idal se k n dal herec a tak za?al recitovat jinou vlasteneckou bse?, po chvilince vstoupil t?et, pak ?tvrt i pt, jeden p?ek?ikoval druhho, strkali navzjem do sebe a trhali si z rukou navzjem papry z nich p?ed?tali. No, jak mal d?ti. Ale mn? to p?ipad jako jednn naeho parlamentu, jet? e ty texty nezpvali, jak jeden n zpvajc poslanec, kter za ?e?nickm pultkem jinak p?ednel typicky dadaistick proslovy. Vzneen a ulechtil vere o obran? vlasti, o dodrovn hodnot atp. p?ekrsn? zesm?nili. A to se mi docela lb. Jin recittor zesm?nil projevy politik? tm, e deklamoval nesmysly jako: jolifato bambla o falli bambla atd. P?ece skute?n? ?asto vzneen ?e?nci pronej k lidu projevy nemajc smysl, prost? blbol. Ale i novin?i a literti b?n? p ?lnky beze smyslu. Takov p?edch?dce dadaist? Christian Morgernstern (1871 - 1914) sepsal p?ekrsnou bse? zvanou Velik lalul. To ji ocituji v n?m?in?, ono by to zn?lo stejn? v jakmkoliv jazyku. P?eklady do nrodnch jazyk? vlastn? nemaj smysl. Das groe Lalula Christian Morgenstern Kroklokwafzi? Semememi!/ Seiokrontro - prafriplo:/ Bifzi, bafzi; hulalemi:/ quasti basti bo.../ Lalu lalu lalu lalu la!// Hontraruru miromente/ zasku zes r r?/ Entepente, leiolente/ klekwapufzi l?/ Lalu lalu lalu lala la!// Simarat kos malzlpempu/ silzuzankunkrei!/ Marjomar dos: Quempu Lempu/ Siri Suri Sei!/ Lalu lalu lalu lalu la!// Ud?lat si srandu z nesrozumitelnosti poesie neodolal ani star Franois Rabelais. I napsal sonet. Takto zn prvn sloka, bude se ale asi velice obtn? recitovat. Briszmarg dalgotbric nubstzne zos/ Isquebfz prusg: alborlz crinqs zacbac/ Misbe dilbarlkz morp nipp stancz bos/ Strombtz, Panrge walmap quost grufz bac// Ale i v Dantov? Bosk komedii je v?ta Refel mai amech izabi almi. A i ti nejv?t odbornci nejsou schopni vysv?tlit jej vznam a smysl. Ani my v ?SR jsme nez?stali pozadu. V komedii Csa??v peka? a peka??v csa? reisra Martina Fri?e z roku 1951 zazn?la tato proslul promluva alchymisty Lubomra Lipskho p?ipravujcho slivovici: Jamalalicha? Jamalalicha. Jamalalicha, i papr?la, chnua, chnua, e chnua, e chnu, dalala, dalala-a, a papr?la. Tasparta maznalika zamz piskurty, jarda, piskurty, patlma, patlma, patlma a brluch! Znm jet? podobn text z Pato?kovy knihy Aristoteles a jeho p?edch?dci a d?dicov. Zn takto: Odpov?? na otzku Ti To On zn?la: Oysia. Co byla Oysia? Aristoteles odpov?d?l: To Ti En Einai. V ?em leela vlastn povaha Ti En Einai, to ?m se odliovala jak od Hypokaimenon, tak od Katholoy a Genos? Odpov?? zn?la: V Energeia. Co je vak Energeia, tento posledn kl? patrn? k poslednmu zmku? A tak podobn? pokra?uje Pato?ka dl. Pe se, e dadaist dosp?li k pln destrukci jazyka. No, moc bych s tm nesouhlasil, protoe k destrukci jazyka nejvce p?isp?li svmi projevy politici a velijac ti kazatel morlky, pravdy a lsky. Tristan Tzara sepsal nvod k sepsn dadaistick bsn? asi takto: Vezmi jakkoliv text, t?eba noviny, strnku knihy, nvod na obsluhu toho ?i onoho, reklamn letk, cokoliv co obsahuje v?ty. Vezmi n?ky a text rozst?hej na jednotliv slova, rozst?han materil vho? do klobouku, po?dn? zamchej a potom vytahuj jednotliv slova a se?azuj je jako vere. Prv? jsi vytvo?il dadaistickou bse?. Kdysi v mld jsem tmto zp?sobem vytvo?il nejmn? padest strnek a bylo to docela zajmav a n?kdy vznikly i p?kn surrealistick metafory. Ovem v dnen dob? by tento zp?sob byl p?li pracn. Klidn? m?eme pout a vyut po?ta?. Zadme do po?ta?e slovnk ?eskch slov, kde je 70.000 hesel, 85.000 vznam?, 192.000 p?klad? a idiom?. No a jednoduch progrmek dostane za kol nhodn? vybrat slova a ?adit je za sebou. Nemusme tedy pouvat n?ky a st?hat, po?ta? to ud?l za ns. Vzniknou surrealistick texty. A protoe slovnk obsahuje tisce a tisce slov, take jejich kombinac v podstat? m?e vzniknout nekone?n po?et monost, teda obshl romny, novely, bsn?, filosofick a teologick pojednn, e takov mnostv do sebe nepojme ani tisc Kaplickho knihoven (chobotnic). A skute?n? reln? se u tato po?ta?ov metoda pouv, spousta film? byla takto vytvo?ena, tak spousta hudebnch vtvor? (a docela se dob?e poslouchaj) a samoz?ejm? tmto zp?sobem vznikaj i projevy sttnk?, vizme Obamu ?i Havla, ale i filosof? a v?bec humanitrnch vstal?. P?ece ?lov?k s normln? fungujcm mozkem by takov dadav?ty nikdy nemohl vn? pronet, teda mohl, ale st? by dokzal udret smch. Nebo e by se tito politici ?dili starm znmm bonmotem, kter zn: Slova nm byla dna proto, abychom jimi zakryli sv mylenky? Zajist ta po?ta?ov literatura ?i traktty budou bez jakhokoliv logickho smyslu. Ale copak projevy v?tiny politik?, um?lc?, filosof?, teolog?, politolog? apod. maj n?jak sebemen logick smysl? Pokud se ?lov?k za?te do n?jak t surrealistick (nad realistick ?i nad rozumov) sbrky poezie, povdky ?i romnu, ba i filosofickho trakttu, to je to dle mne naprost ztrta ?asu, viz nap?. Sokalovu afru. Ovem zakzat publikovn t?chto blbol?, tedy zav?t hubu zbyte?nm tlachal?m jak navrhoval svat Pavel z Tarsu (p?eklad od Martina Luthera), by bylo nedemokratick. To u csa? Josef II. zruil roku 1781 cenzuru, ovem velmi brzy ji musel zase obnovit, protoe nadmru vzd?lan urnalist otiskovali velijak zhovadilosti, blbosti, pitomosti a nesmysly, no jak dnes. Mm nejoblben?jm spisovatelem nen slavn Marcel Proust, kter v?tu teti?ka sedce u stolku na zahrad? popjela ?aj a chroupala k tomu suenky rozepsal na p?t strnek. Jist?e je to vynikajc vkon, to jen tak ledaskdo nedovede, ale j jsem fakt nebyl schopen jeho dlo p?e?st a ocenit jeho litertsk dovednosti. (Marcel Proust, 1871 - 1922, Hledn ztracenho ?asu, sedm obshlch dl? vylo v letech 1913 a 1927, tedy u v ?e dadaismu!) Mm nejoblben?jm spisovatelem je ale Franois Rabelais (1494 nebo 1483 - 1553) a jeho romn Hrozn a straliv skutky i hrdinstv slavnho Pantagruela, krle Dipsod? a syna obra Gargantuy. A jeho pokra?ovn Straliv ivot velkho Gargantuy, otce Pantagruelova. Rabelaisovo dlo za?adila katolick crkev na Index zakzanch knih. Asi m?la pdn d?vody za?adit jeho romny do libri prohibiti. Rabelais si utahuje z um?lc?, prvnk?, teolog? a filosof?, je p?itom tak vynikajcm surrealistou, co byli pokra?ovatel dadaist?. Ovem on il o p?t stolet p?ed nimi. Byl to geniln srandista. Uvedu pr jeho mylenek: Vlka veden bez dostate?n zsoby pen?z m jen kousek nad?je na sp?ch. Nervem bitev jsou penze. B?icho nem ui a ned se naplnit p?knmi slovy. Nic cennho nemm, jen plno dluh?, a co zbyde, nechvm pro chud. A hola! V?zte: na zbavu mte cel ivot, a celou smrt na odpo?vn. Tyto starobyl sochy jsou p?kn? ud?lny, ale mlad dv?ice naich krajin jsou tisckrt varn?j. Koupil si obraz, na kterm byly jako iv vymalovny Ideje Platnovy a Atomy Epikurovy. Pak si koupil jin, na n?m byla znzorn?na Echo podle skute?nosti. Rub Krist?v maj v klte?e v Chambry a v Cadouin maj rovn? rub Krist?v. Klter v Charente chov lebku svatho Jana K?titele ve st?brnm relikvi?i, na n?m je npis: Zde le hlava p?edch?dce Pn?. Kostel Saint Chartier m kost Abrahmovu, kus prutu ronova, mlko Panny Marie, a jin, celkem 115 kus?. Byl sv?t d?ve hloup a nyn e zmoud?el? Za kolika a za jakch podmnek byl hloup? Kolika a jakch podmnek bylo t?eba, aby zmoud?el? Pro? byl hloup? Pro? je snad nyn moudr? V ?em shledvte d?v?j hloupost? V ?em shledvte nyn?j moudrost? Kdo zp?sobil, e byl hloup? Kdo zp?sobil, e je moudr? Kterch je vc, kte? jej m?li rdi hloupm, ?i t?ch, kte? jej maj rdi moudrm? Jak dlouho byl hloup? Jak dlouho bude moudr? Z ?eho pramenila d?v?j hloupost? Z ?eho asi vzela pozd?j moudrost? Pro? se prv? nyn, nikoli pozd?ji, skon?ila n?kdej hloupost? Pro? se prv? nyn, nikoli d?ve, za?ala nyn?j moudrost? Jak zlo nm zp?sobila d?v?j hloupost? Jak dobro nm vznik z nsledn moudrosti? Jak asi vzala za sv n?kdej hloupost? Jak ji asi vyst?dala nyn?j moudrost? Zajist bych mohl citovat dl a dl moudrho Rabelaise, ale kad si to p?ece m?e p?e?st. Kniha vyla v ?etin? v roce 1962, cena obou svazk? byla 65 K?s. Ilustrace Gustave Dora. Dadaist tedy p?kn? rozvrtili a dokonale zdestruovali jazyk. P?ejd?me nyn k tomu, jakou provedli destrukci vtvarnho um?n. Tam tak nez?stal kmen na kameni, ve rozmetno a obrceno v nive?. Za?nu Marcelem Duchampem, kter roku 1919 Mon? Lise p?imaloval knrek a pozd?ji i koz bradku a p?ipsal obscnn slovn h??ku msto podpisu. O sto let pozd?ji vidme, jak kdosi p?imalovv knrek Merkelov a Putinovi. Tyto um?leck po?iny samoz?ejm? ve velkm mnostv otiskly snad vechny noviny. Kdyby il Duchamp, ur?it? by zvid?l takovou popularitu, vdy? jeho Madonu s knrkem otiskly nanejve n?jak um?leck revue v nepatrnm nkladu, p?itom to byla pouh npodoba jeho ?inu, nic originlnho. Mon by i protestoval u soudu za zneuit duevnho vlastnictv. Podobn um?leck po?in se odehrl u ns v Olomouci, kdy Roman Smetana p?imaloval Ivanu Langerovi tykadla. Manelka Ivana Langera Markta odsoudila Romana Smetanu k pokut? 15 667 korun za pokozen volebnho plaktu, co Roman promptn? uhradil. Soudkyn? jej ale jet? odsoudila ke 100 hodinm obecn? prosp?nch prac, co ale Roman odmtl. Musel tedy nastoupit do v?zen na 100 dn trestu odn?t svobody nepodmn?n?. Markta Langerov ud?lala nesmrtelnou ostudu soudcovskmu stavu. Nenael se nikdo, kdo by Marktce ?ekl, e je Kdybych m?l tu pravomoc (jako e ji nemm), to bych Marktce na?dil 200 hodin obecn? prosp?nch prac, co odpovd on?m 15 tisc?m, kter Roman zaplatil, a co je pr?m?rn m?s?n mzda ?idi??, a jet? bych j nejmn? na p?t let pozastavil vykonvn funkce soudkyn?. Tzara dal nvod nejenom na psan poezie, nbr i na tvo?en obraz?: Vezmi ni? ?i n?jak provzek, namo? v barv? a z vky pus? na pltno, vytvo?il jsi dadaistick obraz. Tak jsem to zkusil a fakt vznikly docela zajmav abstraktn obrazy. Podobn? ostatn? tvo?il i slavn americk vtvarnk Paul Jackson Pollock. Byl to zam?stnnm autolakrnk, take m?l ve sv gari spoustu plechovek r?znch barev s u prolou zru?n dobou. To barvou z plechovky pomalm pramnkem polval pltno na podlaze, vzal jinou plechovku s jinou barvou a tak vylval na pltno. Pokra?oval do doby, a mu barvy doly. Barvy se navzjem velijak slvaly a prolnaly a tak vznikaly jeho slavn obrazy vystavovan v jet? slavn?jch galerich. Tento zp?sob malovn jsem nemohl napodobit, nebo? dvat dv? t?i stovky za jednu plechovku barvy jsem si nemohl dovolit, tolik financ jsem nikdy nem?l nazbyt. Nedvno mi ale soused daroval dvacetilitrovou plechovku s barvou pouvanou na st?echy, u ji m?l v gari nejmn? dvacet let a tak msto aby ji odvezl do kodlivho odpadu, tak mi ji daroval. P?lka u byla stejn? zatvrdl, pouiteln zbytek jsem pouil na obrazy napodobujc Poloccka, take by bylo obtn poznat, zda to maloval on ?i j. Jeho obraz se nedvno prodal za 140 milion? dolar? (p?es t?i miliardy korun). koda e to nebyl ten m?j. Ale jsou i vtvarnci, kter neumm napodobit. Takov japonsk um?lkyn? tak malovala na pltno poloen na podlaze, ale napodobit ji nedoku, nebo? ona si t?tec zasunula do vagny a malovala. Malbu vagnou holt j nezvldnu. No a zabvat se koment?em k obraz?m surrealist?, kde se setkv ic stroj s detnkem na opera?nm sle celkem nem smysl. Zato ale zabvat se dadaistickm socha?stvm bude docela zajmav. P?ed vchodem do galerie dadaistickch vtvor? byla vystavena vysok d?ev?n, asi dubov, abstraktn socha s velkou cedul: Rozsekej, rozbij, zni? tu sochu! K soe byla p?iloena sekera samoz?ejm? ?et?zem p?ipevn?na k podstavci, aby tu sekeru n?kdo neukradl. Mm takov dojem, e nikdo t soe se neodvil ublit. Holt po?dkumilovn N?mci. To u ale predadaist na nm?st umstili v nadivotn velikosti d?ev?nou sochu kancl?e Bismarcka zvanho elezn kancl?. Tam zase byla vedle bednka s h?ebky a kladivo a obdivovatel knete byli vybzeni zatlouci do sochy h?ebk, ?m vce zatlu?ench h?ebk?, tm vce byl kancl? elezn. Lidi se ?inili. Pak e N?mci pr nemaj smysl pro humor. No a uvnit? galerie byly vystaveny um?leck artefakty. Duchamp koupil v obchod? lopatu na odklzen sn?hu, podepsal se na ni a odnesl do galerie, to bylo jako jeho um?leck dlo. Nedvno byl v na televizi uvd?n po?ad o jadernm fyziku Janouchovi, p?es kterho prochzely finance pro Chartu 77. V obvku plnm knih byla umst?na prv? ona Duchampova lopata. Jist?e si mohl dovolit zakoupit toto slavn um?leck dlo, asi netrp?l nedostatkem financ. Duchamp ovem podepsal takovch lopat mlem stovku, aby si je mohli zakoupit i slavn galerie vtvarnho um?n. Stejn? u?inil i s dalm proslavenm artefaktem, toti s Fontnou, co byl pr?myslov? vyrb?n pisor Duchampem pouze signovan. Taky jich podepsal kolem stovky, aby se dostalo na vechny zjemce. Pisor Fontna byl zakoupen za 2,5 milionu dolar?. Od t doby se v galerich d vystavit cokoliv. Mm s tm dokonce osobn zkuenost. Moje dcera zala do pr?m?rn mnichovsk galerie a cht?la domluvit vstavu mch prac. fovi cht?la ukzat fotografie toho, co by mohlo bt p?padn? vystaveno. Odmtl se na to dvat a pronesl, e njem galerie na m?sc ?in tolik a tolik a m?ete si tam dt co je vm libo. O p?padnm procentu z prodanch d?l se domluvme a pak. No a tak kdy Andy Warhol koupil v obchod? s potravinami Campbellovu polvku v konzerv?, podepsal se na ni a vystavil v galerii, u?inil tak stejn? jako Duchamp p?l stolet p?ed nm. Hromada dlaebnch kostek na ulici pro dladi?e nen um?nm, ale tat hromada dlaebnch kostech v galerii je um?nm. A jak se um?le?t kritikov rozplvaj nadenm a jak sloit? za pomoci sou?asnch filosof? zd?vod?uj genialitu onoho um?lce, kter navril tu hromadu. On sm osobn? a ru?n? by to ovem nezvldl. Jako um?leck dlo se d skute?n? vystavit pln? vechno. Nedvno v Praze vystavil n?jak um?lec asi t?icet automatickch pra?ek s otev?enmi dv?ky a zapnul vechny najednou (teda on ne, to mu musel provst n?jak elektrik?), no ten hluk a se ot?saly i st?ny, to asi m?la bt hudba. Knk s neskrvanm nadenm vysv?tluje v televizi, jak je kouzeln poslouchat deset ?i dvacet rozhlasovch p?stroj? nejednou, kad rdio samoz?ejm? je nalad?no na jinou stanici, jak ho to duevn? obohacuje a um?lecky inspiruje, nebo? to jsou osvobozen psmena, osvobozen slova a osvobozen v?ty. N?kdo jin si zase m?e obloit st?ny pokoje televiznmi obrazovkami a vechny najednou pustit, zajist kad bude vyslat jin program, no pro? ne, tak ho to bude duevn? obohacovat, holt osvobozen obrazy. Vid?l jsem a slyel, jak um?lec-hudebnk t?sk do bubnku a vydv u toho sk?eky pralesa, jindy ty sk?eky vydv za doprovodu housl. No, j to odmtm poslouchat, ale kdy se to n?komu lb, to proti gustu dn diputt. U F. Nietzsche napsal, e pouze nemocn hudba dnes d?l penze. John Milton Cage (5. z? 1912, Los Angeles - 12. srpna 1992, New York). Jeho asi nejznm?j skladbou je 4'33", t?v?t kompozice, skldajc se ze trojho otev?en a zav?en vka klavru v p?esn? ur?ench ?asovch secch, ani by vak za celou dobu byl zahrn jedin tn. Nejdle ovem zael italsk um?lec Piero Manzoni, kter v kv?tnu 1961 nashromdil sv vlastn vkaly do devadesti o?slovanch plechovek, kter kad obsahovala p?esn? 30 gram? vkal?. Ozna?il je jako 100% ?ist um?lcovo hovno v italtin?, angli?tin?, francouztin? a n?m?in?, a prodval je podle tehdejho kurzu zlata. Jejich sou?asn cena je p?iblin? 30 500 eur. Loni se jedna z nich prodala v Christies v p?epo?tu tm?? za 6 milion? korun. Pokud je znmo, dosud si nikdo dnou z nich nedovolil otev?t. Manzoniho cht?j p?ekonat Pusy Riot ono cpt si ve?ejn? v samoobsluze zmraen ku?e do pochvy, pro divky to mus bt vskutku veleum?leck zitek, vdy? i nae kne ohodnotilo akce t?chto d?v?at jako um?leck veledla. No jo, kne, ten tomu p?ece mus rozum?t, e? Kne si zkusilo u velicos, co kdyby si tak zkusilo jet? zazpvat v ope?e po boku n?jak sv?tov? proslul hv?zdy? Zp?vem ?esk hymny zskal velkou popularitu, pro? by to kne nezkusilo zp?vem n?jak rie z Rigoleta, ?i rad?ji Sigfrda? Pro? ne? M?e si to p?ece dovolit a dokonce zaplatit pislk?m-um?leckm kritik?m, aby napsali velice pochvaln recenze. Jak zv?ry m?eme vyvodit z onoho skute?n? p?evratnho p?mo revolu?nho epochlnho p?evratu v oblasti um?n? Vybral jsem v textu zm?rn? docela okujc um?leck po?iny, tedy spe excesy, vylomeniny a p?iblbl vst?ednosti, ale je faktem, e um?n v sou?asnosti je naprosto odlin od minulch epoch, kdy um?n bylo vsadou lechty, crkve a bohat buroasie. Dnes se um?n m?e v?novat kdokoliv, i ten naprosto nemajetn jedinec. A skute?n? jsou n?kter vtvory vynikajc a to u v?bec nemus bt vystaveny v galerich ?i v p?epychov? za?zench obydlch. Skoro kad u m doma internet a tam m?e mt uloeny p?mo skv?l vtvory. Um?n je p?stupn kadmu, pokud projev zjem. Um?n tak p?estalo bt domnou ?emesln dovednosti a spousta dnench tv?rc? nem dokonce ani ?emesln zklady a p?esto jsou jejich dla skv?l prv? dky t profesionln neznalosti a neobratnosti. Navc existuj po?ta?ov programy, kter p?ekonvaj profesionln zru?nosti. Uvedu p?klad. Vyfotm si krajinu ?i n?jak portrt ?i autoportrt a budu to upravovat po?ta?em. Zadm kol, aby program upravil fotku, jako kdyby ji namaloval Vincent van Gogh, ?i jako Leonardo da Vinci ba i jako n?jak kubista ?i fauvista. Jenom kliknu a nov originln obraz je hotov. Tento zp?sob vyuvaj i novin?i a televizci. Ud?laj zb?r n?jakho politika (?i politi?ky) a zadaj po?ta?i kol: Vytvo? ze zb?ru velmi sympatickho ?lov?ka. Anebo vytvo? z tho zb?ru velice nesympatickho oklivho burana. Po?ta? samoz?ejm? vyhov. I podle zve?ejn?n fotografie lze potom p?esn? ur?it charakter on?ch urnalist? a komenttor? a i jejich p?slunost k t ?i on politick stran?. Ve lze zneut, i po?ta?ov programy. Tam se daj d?lat skute?n? neuv??iteln kouzla p?stupn komukoliv. Takov um?n m p?mo oslnivou budoucnost. Ale je navc diametrln? odlin od um?n starho. Obraz v po?ta?i existuje pouze virtuln? a nem dn rozm?r, ale mohu si jej vytisknout v jakkoliv velikosti, ?m se teprve stv relnm. Je to zajist kopie a m?u t?ch k nerozeznn stejnch kopi natisknout dle svho uven jakkoliv mnostv. A co je d?leit? Originl vlastn? neexistuje! Marn? se snam nalzt n?jak vraz, kter by nahradil pojem um?n. Postum?n? Neoum?n? Rusk sov?tsk bsnk Velemir Chlebnikov vymyslel tzv. zaumn jazyk, e by to mohlo bt zaum?n? Mon n?kdo vymysl n?jak p?ilhav?j pojem pro nov um?n. Samoz?ejm? v epoe (neo)liberlnho kapitalismu, kde hodnotu ?ehokoliv ur?uje mnostv financ, lze jenom obtn? stanovit skute?n hodnoty, ba to ani vlastn? nelze. Musme si holt po?kat do doby, a tento zr?dn systm zanikne, a zmiz jako to nejhor co kdy v historii existovalo. Kdy dovede zhodnotit vkal um?lce finan?n sumou vysoce p?evyujc celoivotn p?jem tvrd? pracujcho d?lnka, tak to je p?ece absolutn perverzn zvrhlost. Ve se p?evd na penze, hodnota se pr pozn podle ve finan?nho ocen?n. ?m vy finan?n ohodnocen, tm hodnotn?j a vznamn?j dlo. Vrcholn dla kapitalistickho realismu p?etrvaj v?ky, stejn? jako egyptsk pyramidy. Bude to Manzoni, Pollock, Knk a spol. D se jet? v?bec hovo?it o um?n? Nen to jen hra, gesto, lacin vtip? Libov?le um?lc? nen omezena dnmi pravidly. Uvedu pr ?asto pouvanch frz: Um?n rozvj duevn schopnosti, p?edstavivost, kreativitu, imaginaci, fantazii, obraznost, obrazivost. Nejhlub nitern pocity jedine?nho J. Pochopen bytostnho d?lu svho J, kter je sd?liteln pouze prost?ednictvm um?n. Jsou to transcendentn v?ty, chpu to srdcem, na pochopen t?chto v?t je rozum a logika nedosta?ujc a podobn blebty. Aby n?kdo mohl pst przu, mus mt co ?ci, kdo vak nem co ?ci, m?e p?ece vyrb?t vere a rmy, kde jedno slovo dv druh a nakonec z toho vyjde cosi, co je sice ni?m, ale vypad to, jakoby to n?co bylo. Rozum a logika pat? matematice, kter pro um?lce nem smysl. Humanitn studia p?edstavuj chaos, svvoli, nezodpov?dnost, u v nich nelze odliit - slovy Popperovmi - arlatna od experta, vzd?lance od hlupka. A proto tak lkaj lenochy a hlupky. To, co toti nabz potopa humanitnch studi, dvno nem dnou cenu. Anglie m jenom dv? univerzity, Francie ?ty?i, ale u ns jenom ve stt? Ohio jich mme 37. Tacitus o ?msk senzitivn kultu?e: Stala se sprostou stokou, v n se stk vechno odporn a ohavn jako bou?liv potok ze vech stran sv?ta. Smetit? nejr?znorod?jch prvk? z nejr?zn?jch kultur. Zpadn kultura se stala kulturnm smetit?m, na n? se vykld a vyklp bez vhrad cokoliv. Ztratila svou vlastn tv?nost, vlastn dui a svou rozliovac schopnost. Mysl dnenho ?lov?ka je skldkou nejfantasti?t?jch a nejr?zn?jch kousk? nejtrkovit?jch mylenek, v?r, vkus? a trkovitho v?d?n. Od komunismu ke katolicismu, od Beethovena a Bacha k jazzov odrhova?ce a lgru. Msto Goeth?, Beethoven?, Shakespear?, Bach?, Rembrandt?, p?ijdou sdruen vrobc? hudby, vrobc? divadel, vrobc? film?, vrobc? obraz? s jedinm clem - sv vrobky prodat! (Sorokin) Zvaoval jsem, zdali mm uvst i citaci Hitlera, abych nebyl nazvn nacistou, faistou a antisemitou, no, a? si n?jak idiot poslou, Hitlerovu citaci jsem do textu za?adil. Adolf Hitler v katalogu Zvrhlho um?n z 25. ?jna 1937 napsal toto: Skute?n? existuj lid, kte? vid dnen postavy naeho lidu jen jako zchtral kretny, kte? zsadn? vnmaj, nebo, jak ?kaj, zavaj, oblohu zelen?, louky mod?e, mraky lut? atd. Nebudu se pout?t do spor? o tom, zda tito potrefen to skute?n? tak vid nebo ct, ?i nikoliv, nbr chci ve jmnu n?meckho lidu zakzat, aby se tak politovnhodn ne?astnci, kte? trp zrakovmi poruchami, pokoueli ns nsiln? obalamutit vsledky svho chybnho pozorovn: ?kat nm, e takov je skute?nost a dokonce nm to p?edkldat jako um?n. Adolf Hitler dle pokra?uje takto: Zvrhl um?n se vysmv nboenstv, obsahuje tendence k bolevick revoluci, vid duchovn idel v kretnovi, idiotovi, paralytikovi a je oslavou bordelu a kurvy. Zvrhl um?n liberlnho v?ku bylo idovskm spiknutm proti n?meckmu duchu, proti n?meck krvi. Divadlo XX. stolet nm dalo divadlo lidsk a spole?ensk patologie, pohlavnosti, obscnnosti a ni?emnosti. Dnen um?n je um?nm poniovn a hanoben ?lov?ka. Um?n poniuje i samo sebe a tm si p?ipravuje sv?j pd. Ivan Svitk k tomu ?ekl: Pozoruhodn je prv? to, e auto?i t?chto vulgrnost jsou nejen hrdi na svou vlastn stupiditu a jsou pyni na absenci kultury, ale e povyuj sv?j plevel na kulturn hodnotu. *** |
