PDF Tisk Email
Napsal uživatel Jan Kadubec   
Pondělí, 18 Únor 2019 20:07

Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Normln tabulka"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin-top:0cm; mso-para-margin-right:0cm; mso-para-margin-bottom:8.0pt; mso-para-margin-left:0cm; line-height:107%; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:"Calibri",sans-serif; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-fareast-language:EN-US;}

Meditace 1 a 7 komplet bez fota. Obrazy si lze prohlet na webu OutsiderMedia

Meditace o obrazech I. (Jahve)

Jako ortodoxn atheista si mohu dovolit nedodrovat starozkonn p?kazy Jahveho. Jeden velmi nesmysln p?kaz Boha zn takto: Nezobraz si Boha zpodobenm ni?eho, co je naho?e na nebi, dole na zemi nebo ve vodch pod zem. Nebude se ni?emu takovmu klan?t ani tomu slouit. (Ex 20, 4-5) Druh p?ikzn je: Nebude mt jinho boha mimo mne. Nezobraz si Boha zpodobenm ni?eho, co je naho?e na nebi, dole na zemi nebo ve vodch pod zem. Nebude se ni?emu takovmu klan?t ani tomu slouit. J jsem Hospodin, tv?j B?h, B?h rliv? milujc. Sthm vinu otc? na synech do t?etho i ?tvrtho pokolen t?ch, kte? m? nenvid, ale prokazuji milosrdenstv tisc?m pokolen t?ch, kte? m? miluj a m p?ikzn zachovvaj.

No, nevm co je morlnho na tom, e za provin?n otce se maj trestat synov, vnukov, pravnukov a i prapravnukov. Naopak si myslm, e je to naprosto nemorln a zvrhl. Jenom si p?edstavme, kdyby toto na?zen bylo zapsno vna stav?! Takt p?kaz nebude mt jinho boha mimo mne, je n?jak podivn. T?eba muslimov stejnmu bohu, tedy Jahvemu, ?kaj Allh. No a k?es?an to zamodrchali jet? vce, nebo? maj bohy t?i - B?h Otec, B?h Syn a B?h Duch svat a vichni t?i jsou jednm. Divn, no ne?

Kad hluboce v??c ?lov?k, a? v?? vexistenci k?es?anskho Boha (svat Trojice), a? v?? vAllha a a? n?kte? Semit v?? v idovskho Jahva, mus tedy nutn? zavrhovat jakkoliv zpodobn?n ?lov?ka ?i ivo?icha (obraz, socha, fotografie), nebo? B?h ve Starm zkonu zakzal jakkoliv zpodobn?n ivoucho tvora.

Tento p?kaz Jahveho poctiv? a pe?liv? dodruj pouze muslimov. Jejich knihy, budovy a svatyn? jsou prosty jakhokoliv realistickho zobrazen. P?esto jejich svatyn?, knihy a budovy jsou p?ekrsn? vyzdobeny velijakmi d?myslnmi ornamenty a citty ze svatch knih, kter mi p?ipomnaj ?nskou kaligrafii. Islm se klidn? bez obraz? a soch obejde a muslimov v?bec takov v?ci nepostrdaj. Maj ovem problm sobdobm p?ed narozenm Mohameda, protoe vp?edislmskm obdob bylo vytvo?eno obrovsk mnostv obraz? a skulptur jak lid, tak i ivo?ich?. Ve v?tin? zem to vy?eili rozumn?. ?ekli si, e to jsou vtvory naich p?edk?, kte? jet? byli pohany a nesta?ili se stt muslimy, nebo? Mohamed se narodil a 25. dubna 571 a zem?el 8. ?ervna 632, ale je to p?esto kulturn bohatstv naich p?edk?, take se o tyto pam?tihodnosti naich praotc? musme starostliv? a pe?liv? starat.

Samoz?ejm? e se vude najdou fanati?t extrmist a barba?i, kte? ve sv nevzd?lanosti ni? prastar pamtky jako nap?klad Ameri?an vIrku, kdy rozkradli Bagddsk muzeum (hlavn? e pe?liv? st?eili ministerstvo naftovho pr?myslu) a s tanky jezdili po proslavenm v?hlasnm m?st? Ninive lec vMezopotmii. Archeologick vykopvky prokazuj, e Ninive m?lo a jedno sto kilometr? dvojitch hradeb po svm obvodu. Prorok Jon popisuje Ninive jako velk m?sto, kterm se muselo prochzet t?i dny. Byla tam nalezena i tzv. Aurbanipalova knihovna smnoha tisci hlin?nch tabulek popsanch klnovm psmem. Snad nejslavn?jm nlezem byl Epos o Gilgameovi a Chammurapiho zkonk. Knihovna m?la zajmav t?st vnet?st, kdy toti vyho?ela, tak hlin?n tabulky byly vpodstat? zm?n?ny vyplenm na trvanliv cihly, kter vydrely neporuen do dneka. Nebt poru, hlin?n desti?ky by se dvno a dvno rozpadly. Mezopotmie byla ostatn? kolbkou v?bec prvnch civilizac na sv?t? a to u od roku 5.300 p?ed n. l. a jej nezvislost skon?ila a vroce 539 p?ed nam letopo?tem p?ipojenm kPersk ?i, tedy kdnenmu rnu.

No a barbarsky nekulturn buransk americk nrod si po t?chto nejslavn?jch pamtkch sv?ta projd?l stanky, vojci tam m?li takov tankodrom. No m?li na co navazovat, nebo? vni?en doklad? minulosti maj dlouhodobou praxi. Tak t?eba zvysp?l civilizace May? zni?ili skoro ve, z?staly pouze t?i kodexy (Dr?ansk kodex, Madridsk kodex a Pa?sk kodex), o pravosti ?tvrtho kodexu zvanho Codex Grolier, jsou pochybnosti, mon je to pad?lek. Kodexy jsou skldan leporela s textem v mayskm hieroglyfickm jazyce a obrzky. Dr?ansk kodex m 39 stran, dv? z nich jsou bl, nepopsan. Kodex Madridsk m padest est stran a Pa?sk kodex m pouhch dvanct strnek. Kodexy byly vytvo?eny na dlouhm psu papru amatl, co je speciln? upraven k?ra fkovnku pokryt blm tukem. Nepochybn? existovala spousta jinch mayskch knih, ale vechna byla splena p?i pamtnm autodaf po?dan frantiknskm biskupem Diegem de Landou. Bylo spleno na p?t tisc knih! Split takov mnostv knih se nepoda?ilo ani Dolfimu. Jet?e z?staly kdispozici npisy na architektu?e a na socha?skch dlech, na chrmovch relifech a stlch, i kdy i ty byly kladivy ni?eny. Holt k?es?ansk kultura ?dila. P?kn? se vy?dila i na Inck ?i, ve kter tak zni?ila v?tinu hmotnch i duchovnch vdobytk? inck kultury. Z?stalo nm zachovno pouhch 600 kip?, co je inck uzlov psmo, kter je dodnes nevylut?n. Umme p?e?st akort ?seln daje, tedy zpisy o da?ovch p?jmech. P?kn prce katolick crkve, e?

K?es?an zni?ili do mrt? dv? vysp?l civilizace na americkm kontinent?. Sice maysk civilizace byla docela nsilnick, ale nicmn? byla vysoce funk?n, zato Inkov byli docela mrumilovn a rovnost?t, nepouvali penze, a p?esto jejich spole?nost tak byla vysoce funk?n. Myslm si, e obyvatel Inck ?e byli vce spokojen?j a ?astn?j ne obyvatel ?e May?.

Kdy tedy dnes islm zni? evropskou civilizaci, nebude to vlastn? vhistorii nic moc neobvyklho. Velice se rozho??ujeme, kdy Talibnci vyhodili do pov?t? dva tisce let starou sochu Buddhy vAfghnistnu a Isilovci ni?ili antick pamtky vPalm?e. No a aby to byli schopni zni?it, to nae vysoce kulturn demokratick vlda jim dodala vbuninu zvanou semtex.

U ns v?echch prob?hlo tak obdob obrazoborectv vdob? husitsk. Husit coby pravov?rn k?es?an pouze dodrovali Slova Pn? a tak vdycky p?kn? vyblili vechny jim dostupn kltery a kostely, pokud je ovem d?v nepodplili. Tak si d?lali ohn?ky ze svatch k?? a obraz? aby se oh?li, a dokonce si nad takovm ohn?m opkali i maso.

Vpravoslavnch zemch obrazoborectv (ikonoklasmus) nem?lo n?jak zvan drastick d?sledky, nebo? ikony zobrazuj nadpozemskou krsu, tam lidsk rysy jsou pln? eliminovny, take to vlastn? nen zpodobn?n ?lov?ka a nebyl tud d?vod je ni?it.

?msk ?e vpadku tak ni?ila d?v?j um?leck a kulturn pamtky. Vdob? antiky bylo pravidlem, e kad m?sto (i m?ste?ko) muselo mt ve?ejn m?stsk lzn?, ve?ejnou knihovnu a ve?ejn divadlo. Pokud takov vymoenosti m?sto nem?lo, byla to ostuda. Jakmile se ovem dostala kmoci crkev katolick, okamit? ruila vrmci morlky ve?ejn lzn? jako st?ediska ne?esti. Vodovody m?sto p?estalo udrovat. Vrmci ?istoty k?es?anskho u?en byly zrueny ve?ejn knihovny a divadla jako semenit? pohanskch blud? a nemravnost. B?hem t? generac zanikla gramotnost, um?t ?st u nebylo zapot?eb. A e nete?e voda, na to si obyvatel tak brzy zvykli. A mramorov sochy byly roztlu?eny a bylo znich vypleno vpno. Na? se namhat lmat vpenec vlomech, kdy je kdispozici na nm?st, no ne? VEvrop? na skoro tisc let nastalo temno. Evropa vt dob? byla snad nejuboej krajinou sv?ta. Na ni?en kulturnho odkazu minulch generac se podlel stejnou m?rou jak extrmn islm, tak extrmn katolicismus vizme dnes ISIL a Ka?inskho Polsko.

Ale i ateisti?t ??an podlehli nkaze ni?en a vdob? kulturn revoluce zni?ili spoustu nenahraditelnch um?leckch pamtek a jako starou nepot?ebnou vete vybrakovali i muzea a galerie. Byl to obrovsk omyl kormidelnka Maa, kter v??il, e mld vybuduje sv?t spravedliv dle Marxe. Holt se mu to vymklo zrukou, dlo se nezda?ilo a kulturn revoluci musela ukon?it armda. N?co podobnho kulturn revoluci se tak odehrlo na svitu ?nskch d?jin, kdy v roce 213 p?ed n. l. za Prvnho svrchovanho csa?e dynastie ?chin, csa? '-chuang-ti na?dil split vechny knihy v ?i, pr jsou kodliv pro blaho sttu. Tmto tborkem, jeho potravou byly bsnick a historick knihy i spisy vech filosof?, aby byli lid nev?dom a nemohli tak na p?kladech z minulosti kritizovat p?tomnost. Tak to okomentovat Karel Hoff. No a kdy konfucint u?enci protestovali, csa? nevhal a nechal poh?bt zaiva 460 konfucinskch u?enc?.

J jako atheista si ovem mohu dovolit ne?dit se tmto absurdnm ni?itelskm Bom zkonem a bez problm? tak taky ?inm. Proto klidn? namaluji Uk?iovn ?i Posledn ve?e?i Pn? ?i ilustrace kbiblickm p?b?h?m. A tak moji estilet vnou?ci zobrazili podobn tmata. P?ikldm deset naich vtvor?, mon se i n?komu budou lbit.

1 Exodus Izraelit prchaj zEgypta do zem? zaslben p?es Rud mo?e. (Nebo tak Maminky vedou d?ti do kolky.) 3m x 120 cm

2 Uk?iovn Lotr po pravici i lotr po levici. M? Magdalsk chyt do onyxovho pohru krev Pn?. ?len Sanhedrinu Josef Arimetejsk se p?ipravuje na sundn Jeuy zk?e a jeho poh?ben do vlastn hrobky. Matka Marie ani ot?m Josef ani jeho sourozenci p?tomni nebyli.

3 Posledn ve?e?e Pn? dle Leonarda. P?tomno vech dvanct apotol? v?etn? Jide. Jde o posledn ve?e?i t?sn? p?ed zat?enm a uk?iovnm.

4 And?l sochranou proti nakopnut cement, drty

5 Zpvajc andlci ve stavu zrodu

6 Tebe vzvme

7 Scna suk?iovnm

8 Detail tv?e

9 Jeua a Ma? Magdalsk

10 Abrahm ob?tuje Izka

11 Abrahm ob?tuje Izka, zchrana od and?l?

12 Snmn z k?e

Meditace o obrazech II. (Egon Bondy)

To kdysi dvno, jet? vdob? hlubok komunistick totality, mn? Marcela Hlav?ov zap?j?ila na dva dny Solenicynovu knihu Souostrov gulag. Bylo to vytit?no ve vcarsku na tenkm pap?e velice tit?rnm psmem asi tak 7 ?i 8 pt. Bylo to zd?vodu, aby bylo snadn?j to knm propaovat. Po p?e?ten jsem byl docela ot?esen, sice jsem v?d?l o Chru?ovov? projevu na plnu V KSSS o Stalinov? kultu osobnosti, ale ty podrobnosti byly pro mne okujc. Tehdy jsem samoz?ejm? nemohl v?d?t, e u Solenicyna se jedn o dlo literrn, nikoliv o dlo podloen historickmi archivnmi prameny a d?kazy. Byl jsem vmylnm domn?n, e autor uvd reln fakta, e to byla pouh literrn um?leck fikce, jsem tenkrt netuil. Podobn? na tom asi byl i Egon Bondy, kdy psal vroce 1980 knihu Invalidn sourozenci (plus krat pokra?ovn Afghnistn). To jsem v on dob? zase dostal od Marcely na magnetofonovm psku namluven text Invalidnch sourozenc? samotnm Egonem Bondym. To jsem si to p?ekoproval na sv?j magne?k a onen namluven text p?epsal na prvorepublikovm psacm stroji zna?ky Mercedes. Pomhala mi dcera, kter obsluhovala magnetofon a diktovala text. Ud?lal jsem p?t pr?klep?. Jeden jsem poslal i panu Prochzkovi do Prahy.

Pan inenr mi odepsal: Je to text ztipln, neobjektivn, kodliv, nep??etn tvan, brak, nenvistn pamflet, autor je agresivn psychopat Jeho odpov?d jsem byl zklamn. Vt dob? jsem texty Egona Bondyho bezmezn? obdivoval. Dnes dvm panu Prochzkovi za pravdu. Co mne na Bondym tolik fascinovalo? No, vysoce inteligentn filosofick kecn o absolutn svobod? jedince, o tom, e stt je nsil a zlo a je proto pot?ebn a nutn zruit ho a zavst vude anarchismus a podobn filosofick blbolen. Holt jsem byl tehdy mladej a

Take ti invalidn sourozenci pojmenovan pouze psmeny A+B+C+D ili vabsolutn svobod?, e by n?jak pracovali, bylo naprosto vylou?en, jenom filosofovali, to byla veker npl? jejich ivota, kter si zpest?ovali stlm povnm halucinogennch drog jako hai a LSD. To se jim to potom krsn? vzjemn? rozmlouvalo, e? Ale ty jejich tripy Bondy popsal fakt hezky, e by to vyl?il z vlastnch zkuenost? Kdy ovem invalidn sourozenci pot?ebovali vym?nit rovku, museli si pozvat ?emeslnka, sami by takovou ?innost nezvldli. Zuby je nikdy nebolely a tak nikdy nem?li n?jak zdravotn pote, take lka?e nepot?ebovali. Kupodivu invalidn sourozenci nem?li nidn problmy ani sjdlem, asi jim potraviny nosili pt?ci jak jednomu svatmu poustevnkovi. No dob?e, je to romn a tam je mon cokoliv, zle pouze na autorov? fantasii.

Samotn autor tak nikdy nepracoval, byl od mld vinvalidnm d?chodu, take o n?jak pracovn ?innosti nemohl nic napsat i kdyby nhodou cht?l. Zajist m?l i tzv. modrou knku, take ani na vojnu nemusel. Tehdy se ?kalo, e modrou knku m p?ece ve sv knihovn? kad inteligent. Sta?ilo zajt za n?jakm znmm psychiatrem a ten za mrn baki vydal potvrzen, e adatel je nemocn na hlavi?ku.

Ale i j jsem m?l nutkn vym?nit svoji prci za n?jakou snadn?j a tak jsem si o przdninch zajel na m?sc do Brna a toulal se a shn?l n?jak lehkoivkovsk dob?e placen zam?stnn. Tehdy jet? neexistovaly neziskov organizace, take ance nebyla vlastn? dn. Dluhy jsem splcel a do vnoc a p?i sv profesi jsem z?stal a skoro do d?chodu. Docela rychle jsem ze snahy stt se lehkoivkem vyst?zliv?l.

Abych se ale vrtil kinvalidnm sourozenc?m ABCD. Ti se vydali po skon?en t?et sv?tov vlce hledat pozemsk rj, neb vEvrop? atomov bomby zm?nily jej povrch ve sklovinu. N?jakm paranormlnm vnuknutm zjistili, e pozemsk rj existuje vAfghnistnu, tud se tam vydali, samoz?ejm? p?ky. Bondy tady opravdu p?ekrsnm mistrovskm poetickm zp?sobem popisuje cestu po sklovin? zPrahy p?es Karltejn, Plze?, Vde? a do Moskvy. No a to l?en podzemnho m?sta pod zni?enou Moskvou je zase skute?n? siln? p?ehnan? drasticky zhovadil a jednozna?n? a naprosto z?eteln? odkazuje na socialismus, co ale vzbudilo odpor pana inenra Prochzky, kter to povaoval za nep??etn tvan. Sjeho hodnocenm se dnes ztoto?uji.

Takovch protisov?tskch a antikomunistickch nenvistnch pamflet? je ovem sepsno neuv??iteln mnostv. Nen to jenom Solenicyn a t?eba i Varlam alamov. Zpad takov autory oce?oval Nobelovmi cenami za literaturu. No dob?e, je to jenom literatura, nejsou to fakta. Spisovatel mohou bezproblmov? fakta ignorovat, to jim nikdo nem?e mt za zl, jsou to p?ece jen literti. Mnohem hor ovem je, kdy ignoruj fakta a kpomluvm se uchyluj historikov. To je od nich pochopiteln? navc morln? chyln.

Dokonalou ukzkou tto metody je historick plcn a plkn esti historik?, vedench Stphane Courtoisem. Vsledkem jejich prce je ?ern kniha komunismu. Na tomto antisov?tskm a antikomunistickm blbolen se podlel i n Karel Bartoek, kter se tm jako historik naprosto znemonil, u ho nikdy nikdo nem?e brt vn?. Nen to historik, nbr pouh mizern propagandista. Co stakovm bezcharakternm charakterem.

Aby se ?ten? ocitl vobrazu, tedy ve skute?n realit? a do?etl se o vskutku relnch faktech, mus se obrtit na solidn historiky, a je jich docela dost. T?eba takov nepochybn? poctiv anglick historik Eric Hobsbawm. Jeho d?jiny XX. stolet (V?k extrm?: Krtk 20. stolet 19141991) jsou vynikajc a jm uvd?n faktografick materil nezpochybniteln. To je skute?n? po?ten?ko. Kdyby si tu knihu p?e?etli ti propagandist, to by se museli hluboce zastyd?t za sv vsty. Angli?an maj jet? jednoho populrnho historika jmnem Paul Bede Johnson, kter je ale spe ne za historika povaovn za sb?ratele klep? a nepodloench pomluv, kter si ur?it? i sm vyml. Je proslul uvd?nm zavd?jcch informac a zkreslovnm historickch skute?nost. Pe vzneen v?ty o morlce, nboenstv a rodinnch hodnotch, vak je to tak britsk ?mskokatolick historik. No a snad kad katolk m pokrytectv p?mo vkrvi. ?ten?sky ale jeho texty jsou docela poutav ?ten, n?co jako kdy se za?tete do Blesku, AHA, pu ?i Superu.

Zato na Erica Hobsbawma je spolehnut, vdy cituje archivn prameny. Velmi zajmav a objevn bylo pro mne popisovn situace vKambodi za tzv. krvavho Pol Pota a tak historie jihoamerickch stt?, ?i vztahy ?ny a Japonska. Je to velmi obshl kniha, ale velice moc zajmav, ?etl jsem ji snadenm, obdivem a jako v extzi. Mm takov dojem, e si ji lze sthnout zinternetu. Hobsbawm uvd t?eba oficiln ?edn statistick daje o po?tech vr?znch sttech v?zn?nch osob na sto tisc obyvatel. Dle t?chto oficilnch daj? t?ch v?zn?nch m?li vce vUSA ne vSov?tskm svazu za Stalina. Gulag, tedy Hlavn sprva npravn?-pracovnch tbor?, vedl a ?dil Berija. Lavrentij Berija ovem vydal na?zen, aby stravovn lid vpracovnch tborech bylo kvalitn, aby mohli trestanci podvat dobr pracovn vkon, dokonce vmnoha p?padech byl p?jem kalori u v?zn?nch vy ne u civil?. Pe o tom i Solenicyn, jak jedna pan si odslouila deset let a odela do civilu. Pracovala vn?jakm zvodu a za mzdu si mohla koupit mn? jdla, ne co dostvala vtbo?e a tak se po n?kolika m?scch na svobod? rad?ji do toho koncentrku vrtila a pracovala zase jako ?etn. Solenicyn to napsal asi n?jak omylem, e?

Najdeme ovem i mezi literty vynikajc autory. Existuj i literrn dla tzv. nad?asov. V dob? Invalidnch sourozenc? jsem tak ?etl Orwel?v 1984 a Zamjatinovu knihu MY. Povaoval jsem to nejenom j, ale ur?it? i v?tina ?ten??, za symbolick popis komunismu ?i relnho socialismu. Ovem daleko lpe a mnohem vstin?ji tento popis odpovd dnenmu kapitalismu.

Bondy po p?evratu velice rychle vyst?zliv?l, bylo mu hned jasn, e ona nov? budovan svobodn a demokratick kapitalistick spole?nost bude mnohem, mnohem hor a zlo?inn?j, bezohledn?j, nemorln?j a barbart?j, kde ?lov?k ?lov?ku bude vlkem, ne ten tzv. reln socialismus. Po p?evratu jsme se vlastn? vrtili do zv?echo darwinistickho boje o hol ivot. Okradni svho souseda d?ve ne on okradne tebe. To? heslo neoliberalismu. Podvd?t a krst je normln, ?estn a ctihodn povoln.

A na ten exces stm podzemnm m?stem pod se zem srovnanou Moskvou, byl Bondy vdy ryze levicovho smlen. Vak tak napsal Nikdo o m? nev, e jsem marxist lev. Bondyho povauji za nejvznamn?jho bsnka, prozaika a filosofa poslednho p?lstolet u ns. No a protoe na mne siln? zap?sobil, to jsem si dovolil ud?lat pr ilustrac kjeho dlu.

Popisky kobraz?m:

Egon Bondy amanem

Islandsk bsnk (prvn obrzek fotoapart Olympus, druh obrzek Nikon)

Tan?c dervi, po rozhovoru sislmskm u?encem (druh obrzek jako vzrcadle)

Magor sedc na dlab? Malostranskho nm?st, m? na? samopaly

ABCD vlo?ce na Dunaji ve Vdni ost?elovni z nb?e

Plze?sk zbrojovka funguje bez lid automaticky naprogramovan i po III. sv?tov vlce. Kola se to? neustle a chrl zbran? dl a dl.

Diskuse ABCD vheroinovm tripu ?ty?i hlavy

Diskuse vlevo a vpravo CD, uprost?ed Egon

Invalidn sourozenci na cest? do rajsk zem?, tedy do Afghnistnu, vzali to p?es Moskvu

Hory vAfghnistnu

On a Ona, tedy C + D

Bucharin, Rykov a Tomsk popraveni za Stalina, Berija popraven za Chru?ova.

Spirlovit (neustle vyvjejc se) vesmr a vesmr hierarchick (stl a nem?nn), kolob?n-neustle se opakujc od vzniku do zniku a znova a znova furt dokola, tedy kolob?n

Che Guevara, ten ?erven, *1928, 9. ?jna 1967 byl popraven. Specnas z USA ho p?ivzali kidli a nejprve mu rozst?leli nohy a spodn ?st t?la a pak byl zabit dvkou do hrudi. Byly mu amputovny ruce jako d?kaz, kdyby jeho smrt cht?l n?kdo pop?t. Co snm provd?li p?ed tm, ne ho rozst?leli, se neuvd. Mon ty ruce amputovali jet? p?ed st?elbou. Usma bin Ldin, ten zelen, nejhledan?j terorista sv?ta, vytvo?en CIA, je ukryt v Supkovicch na p?d? stodoly. Dle ministersk p?edsedkyn? Pkistnu zem?el vpoklidu na selhn ledvin.

Meditace o obrazech III. (?erven a ?ern)

?erven a ?ern - specialist na nsil a vru, tak nazval Ernest Gellner lechtu a crkevn hodnost?e. M?l jet? trefn?j p?irovnn - hrdlo?ezi, amani a krabci. Hrdlo?ezov jsou vldnouc, amani jsou crkevnci lhostejno jakho vyznn, no a krabci, to je jasn, to je vrstva inteligence. O t?chto kastch se vyjad?uje velice nevybrav? a jzliv?, v?bec k nim nepoci?uje n?jakou ctu, ba dv otev?en? najevo sv opovren k t?mto sortm lid. Pohrd takovmi stv?rami.

Marn? jsem hledal v internetu, zdali je Ernest Gellner n?jak sp?zn?n s populrnm bsnkem Frantikem Gellnerem. P?edpokldm, e asi je, nebo? t?ch idovskch Gellner? u ns nebylo zase tak mnoho. Ernest nebyl marxista, marxismus (sov?tsk) tvrd? kritizoval, ale mn? p?ipad po p?e?ten jeho knih jako pravov?rn marxista. T?eba tvrd, e vrobn zkladna skute?n? ur?uje nae problmy, ale neur?uje zp?sob, jak je ?eme. No a nen to marxistick? Vdy? podle toho jede komunistick ?na. Copak Marx podal n?jak nvod ?i p?edpis, jak se m budovat komunismus? Ani nhodou! Akort ?kal, e co bude vhodn, to ur? teprve praxe. V ?n? zase ?kaj, e je lhostejn je-li ko?ka ?ern nebo bl, hlavn? kdy chyt myi. Tedy d?leit je, zdali to ?i ono je funk?n, nic jinho nerozhoduje, pouze praxe uke p?ednosti toho ?i onoho postupu. No a to je p?ece ryze marxistick.

A kdy sov?tsk a n socialismus p?ed t?iceti lety skon?il, byl v podstat? nsiln? povalen kapitalistickm Zpadem, tak je naprosto nutn a pot?ebn detailn? rozebrat praxi a d?vody a p??iny debaklu. Racionln? prozkoumat co bylo provd?no patn? a co z?stalo hodno nsledovn. Vk?iky nenvisti nem smysl brt v vahu. T?eba ty vtky o tom, e komunist pouvali cenzuru. Ale oni p?ece otev?en? prohlaovali, e cenzuruj jak televizi, tak rozhlas i tit?n noviny. M?li na to dokonce vytvo?en oficiln ?ad, tedy nijak to netajili. Copak bylo mon v tehdej dob?, kdy samoz?ejm? nebyl dn internet, dovolit vyslat a tisknout zpadn kapitalistickou imperialistickou propagandu? A to jet? financovat ze svho? Tak padl na hlavu teda nebyli. J bych jim akort vy?etl, e komunisti?t propagandist nedosahovali propagandistick rovn? zpadnch sd?lovacch prost?edk?. Ti Zpa?ci byli mnohem pou?en?j o tom, jak se m d?lat propaganda, m?li zkuenost dostatek u od doby Marka Twaina. Sov?tt i nai byli oproti nim naprost neum?telov, prost? po?dnou a ?innou propagandu skute?n? neum?li. V sou?asn dob?, v dob? internetu, to maj zpadn propagandist vskutku obtn, nejsou schopni adekvtn? reagovat na nmitky proti neoliberalismu a to u jim nezbv nic jinho, ne zavst cenzuru. Jak se to vechno p?kn? obrtilo, co?

No a e se b?n? le, to se stalo nyn normln a nikdo se u ani nepohoruje, na? taky, e? Politici ztratili glanc a skoro nikdo jim u nic nev?? ani kdyby ?kali pravdu. Dob?e jim tak, pln? si to zaslou. Ale to nen tak nic novho pod sluncem. To v dob? Danta Alighieriho si poradci st?ovali krli, e velvyslanci jinch krlovstv jim lou. Jeho Vsost odpov?d?la: Lou vm? Lete jim vce!

Z knih, kter jsem si vyp?j?ovval z knihoven, jsem si po?izoval vpisky, tedy v?ty, kter se mi zdly zajmav. V po?izovn vpisk? pokra?uji i dnes. Mm samoz?ejm? velice usnadn?nou prci, nemusm u tukou, plnicm perem a pozd?ji propiskou nic opisovat a potom naklepat na psacm stroji a p?padn?, m?l-li jsem k dispozici n?jak finan?n obnos navc, nechat naklepan listy svzat od u??? u?ebnho oboru kniha?stv. Tento obor u stejn? neexistuje, byl hned po p?evratu zruen. Dnes mi sta? ozna?it v textu na internetu zajmav v?ty, okoprovat a uloit do Wordu. Moc si to pochvaluji, je velice praktick a bleskurychl, ani se mi tomu nechce v??it. A takov zsadn zm?na se uskute?nila b?hem deseti let. Pokrok je holt nezadriteln, jenom je mi docela lto, e p?i dalch vymoenostech, kter ur?it? p?ijdou, u nebudu p?tomen.

Z Gellnerova obshlho dla na mne nejvce zap?sobil spis Pluh, me? a kniha. Nen to n?jak dokument o historii, nbr historick udlosti autor porovnv se sou?asnost a ukazuje, e tehdej spole?ensk situace a vldnut se nijak moc neodliuje od sou?asnosti a e n?kter tehdej zlo?inn, kriminln, negativn, odporn a nesnesiteln postupy jsme dovedli dnes k naprost dokonalosti a to ve jmnu demokracie, svobody a lidskch prv. No a u Gellnera jsem shl do mch vpisk? a tak je uvedu. K jeho v?tm se ale u nebudu pokouet p?idvat n?jak koment?e, p?ece bohat? bude dosta?ovat, kdy jsem to msto koment?? namaloval.

Take nsleduj vpisky z Gellnerova spisu Pluh, me? a kniha.

Za?n od po?tk? civilizace, tedy od vzniku zem?d?lstv. Pe: Prvotn lovci nem?li mnoho d?vod? a snad ani sklon? k tomu, aby spolu bojovali. Jejich hospod?stv neznalo p?ebytky, tedy nenabzelo mnoho racionlnch d?vod? k agresi a tlaku. A vznikl n?jak p?ebytek, o kter m smysl bojovat, mohlo vzniknout ko?ist?n.

Gellner rozd?lil d?jiny sv?ta na t?i epochy. Prvn byla ra, kdy lid neznali ani p?ebytek ani vyko?is?ovn. Dal epocha, ve kter jet? po?d ijeme, a kdy vm prostupuje p?ebytek, ale tak vyko?is?ovn. A t?et epocha, kter teprve nastane, a kde p?ebytek z?stv, ale vyko?is?ovn zmiz. No a ty budouc ?asy m?eme nazvat rou harmonie (?na), bodem omega (jezuita Pierre Teilhard de Chardin) ?i rou komunismu. Jist? by se nalo i dal jin odpovdajc pojmenovn, ale na pojmenovn p?ece n?jak moc nezle.

Dal charakteristiky jsou tak moc hezk, t?eba: P?vodn? m?li voln ?as vichni, potom m?li voln ?as jenom n?kte? a nakonec pod vldou pracovn etiky nem voln ?as nikdo. Nejd?ve se uspokojen neodkldalo, potom se odm?na pozdrovala, a nakonec, kdy se prce stala svou vlastn odm?nou, nastala vlda odm?ny v??n? odsunovan.

Zem?d?lci jsou p?ipoutni ke svm polm, a proto jsou neoby?ejn? vyko?is?ovateln - nemohou utct. Dominantn hodnoty jsou hodnoty vldnouc t?dy. Prce se ukld nim vrstvm spole?nosti a tud nem vysokou cenu. Jakkoliv nzory, kter poddan maj, jsou zajmav p?evn? jen akademicky. Poddanch se nikdo nept. Vldci maj monost vzt si, co mohou nebo cht?j. M me?, kon? a brn?n - m?e cokoliv si jenom zamane. Soudcem byl kad, kdo m?l v ruce moc (Marc Bloch).

Stejn? jako ve starm agrrnm ?du nemuseli nsilni?t vldci neustle p?idrovat me? rolnkovi u krku, sta?ilo jenom st?eit vchody do zsobrny. Novodob hrdlo?ezov se spokojili s tm, e vnucovali pravidla trhu (jak jejich manifesty hrd? prohlaovaly), nem?li zapot?eb vymhat bohatstv p?mmi hrozbami, jak bvalo starm oblbenm zvykem. Naprosto neosobn ekonomick mechanismus bez viditelnho nebo npadnho donucovn zcela posta?oval k tomu, aby utla?ovan p?i zdnliv? spravedlivch pravidlech z?stvali bezmocni tv? v tv? vyko?is?ovn. Mohli bt zbaveni plod? sv prce, ani bylo zapot?eb, aby se dvali do hlavn? puek.

Mocn armdy mohou bt uvedeny do pohybu zpoza obchodnho pultu. A ?asto m?eme prince, lechtu a sttnky mnohch nrod? povaovat za kupce. Vlka je pokra?ovn obchodu jinmi prost?edky, nebo naopak. Prvn obchodnci byli hlavn? pirty nebo konkvistadory. Obchod se provozoval jenom tehdy, kdy byla alternativa p?li nebezpe?n. Ve st?edov?km pan?lsku se tvrdilo, e vlka proti nev??cm je rychlej a zrove? ctyhodn?j cestou k bohatstv ne vrobn ?innost.

P?echod od vldy hrdlo?ez? k vld? vrobc?. Vrobci mohli bt majetn?j ne ti u moci a nemuseli sv?j majetek skrvat nebo poprat a ani ho nemuseli prom??ovat v moc. Kdy se obchod stal vnosn?jm ne loupe, zrodil se nov sv?t. K velk zm?n? dolo, kdy majetek za?al bt mysliteln bez moci. Dal takov transformace m?e nastat, a bude postaven dosaiteln bez majetku.

Kdo m me? a v jak ho uvat, nepot?ebuje poslouchat nesmysly n?jakho krabka a je vskutku nepravd?podobn, e by z jeho strany strp?l jakkoli odpor. P?esto krabci mohou ?inn? oponovat t?m, kdo t?maj me?, a dokonce nad nimi vt?zit. Hrdlo?ezi toti pot?ebuj od kn?skch ritul? potvrzen legitimity.

Zait stavovsk rozd?len, vychzejc z crkevnho u?en o t?ch, kte? vldnou, t?ch, kte? pracuj a t?ch, kte? se modl je rozbito vznikem novch vrstev, ?e?eno s Karlem Marxem - t?d.

Marxismus u?il, e sv?tov historie m vznam, sm?r a ?el. Zm?na nen pouh rozpad. V?tina agrrnch spole?nost byla a je autorit?sk, protoe nakonec soust?ed moc ve svch rukou ten, kdo um nejefektivn?ji zni?it nebo zastrait ty druh.

Hr?zovlda nen deformace, zrada ?i pok?iven revoluce, je to jej p?m p?irozen d?sledek. Znovunastolen po?dku bv obvykle mnohem nsiln?j ne jeho pouh udrovn. Mocensk rovnovha je nejist a jakmile je jednou poruena, nebv znovu nastolena. Od t?ch, kte? se t? do?asn vhod?, by bylo blhov, kdyby ji nedothli a k bodu, kdy se stane trvalou. Pro? dvat poraenmu soupe?i anci k nvratu?

Ve vnch vojenskch a politickch bojch jsou vt?zstv a porka neodvolateln a od sebe nekone?n? vzdlen. Vae victis (B?da poraenm): skute?n vt?z nedovol poraenmu, aby to mohl znovu zkusit v p?t sezn?. To by bylo ?ir blznovstv. Logika odstraujc nuklern strategie je v tom, e a nastane p?t sezna, nebude tu ani vt?z, ani poraen.

Strach z oloupen ze strany virtuz? nsil p?sob i jinak. Nejlepm zp?sobem, jak se vyhnout konfiskaci, bylo spojit vlastn majetek s nboenstvm a vyhledat ochranu posvtna. Drce si mohl alespo? ponechat z?statek. Tak bohatstv plynulo do svaty?, do kltera, do koly z?zen p?i meit?. Je tm?? zbyte?n se ptt, zda si pravov?rn dobrodinci kupovali p?ze? nebes nebo se prost? jenom zachra?ovali p?ed chamtivost politicko-vojenskch nsilnk?. ?inili oboj, prchali p?ed lupi?stvm a zaji?ovali si zsluhy na tomto i onom sv?t?.

N?kte? vrcholov odbornci na nsil, jako nap?. Jind?ich VIII.

Moud? p?estvaj tvo?it kastu. V?d?n ji dnes nen povaovno za posvtn a taky neposkytuje dnou spole?enskou autoritu. Jeho implikace jsou nezm?rn!

Vnutit a udret po?dek se zd bt snadn, ale vnutit novou vru u tak snadn nen. Vzhledem k d?leitosti, roz?en a nro?nosti modernch mdi a k centralizaci vzd?lvn se dal ?ekat prav opak. Avak komunist?m se evidentn? nepoda?ilo vyrovnat se jezuit?m!!

Lidstvo se sotva vymanilo z tiscilet nadvldy hrdlo?ez? a arlatn? a u sp?chaj jeho ?etn ?sti veden vznamnou ?st inteligence vst?c k nastolen autorit?sk a ideokratick vldy. ?in tak ve jmnu npravy nedostatk? trnho systmu, kter lidstvo osvobodil. Tyto nedostatky by vak mohly bt napraveny mnohem ?inn?ji bez nvratu k nov nebezpe?n?j skupin? krl? a kn?.

Marx a Engels si up?mn? mysleli, e racionln ?d, zaloen na konsensu a pravd? a ne na sle a podvodu, je nejen mon uskute?nit, ale e se nakonec nevyhnuteln? uskute?n! Zatratili minulou nadvldu lupi?? a podvodnk?, ale i novou dominanci podnikatel? a jejich ideolog?, kter je jenom nstrojem institucionln kamufle a nespravedlnosti, krutosti, nerovnosti a nehumnnosti.

Alternativou je spole?nost trvalho plvn, kde sout?iv baen po statusu u spot?ebitel? vede k inherentn? bez?eln vrob? a destrukci. N?co podobnho se stalo mon v pozdnm ?m?.

V Sov?tskm svazu se nestv, e by si ?lov?k, kter zskal mnoho pen?z na edm trhu, mohl koupit postup ve stranick hierarchii. Moc vytv? bohatstv, ale bohatstv nevytv? moc!

Prominentn otec dostal syna na vysok msto na ministerstvu. Jeliko syn zskval vzhledem k vysokmu platu patn nvyky, zael za p?telem ministrem a podal ho, aby syna p?eloil na mn? vznamn msto. Ministr protestoval: Ale, drah p?teli, m-li tv?j syn dostat ni msto, bude muset ud?lat zkouky!

Kdy se nomenklatura mezi sebou vradila a tuto vraednou zu?ivost doprovzela o?ividn? livm divadlem, vra p?eila. Kdy se vak nomenklatura p?estala mezi sebou st?let a za?ala se navzjem uplcet, vra se ztratila. Ubohost pracovnch vztah? byla ekvivalentem zkorumpovanho kn?stva jinch v?r.

Popisky kobraz?m:

amani, krabci a Hrdlo?ezi

?erven a ?ern splynuli

Krl a naeptva?i

Encron, MMF, SB, lordi a baroni

Krl alkoholik a p?ist naeptva?i

Krl a naeptva?i

Proud ?asu je odn do nicoty

Hv?zdn nebe zmizelo a nastala tma

Nadlid a podlid (nadeny a podmui)

Klaun a klaunka ?i Klaus a Klauska

Chapadla

Masaryka ohrouj chapadla demokracie, svobody a lidskch prv

Genderistky 1 a3

Val p?ed sebou kuli?ku ?i fotbalista

To je moje kuli?ka

?erno vdui

Meditace o obrazech IV. (Realismus?)

Dnes u knihy ne?tu, a to jsem bval kdysi dvno nadenm ?ten?em. Hltal jsem knihy bez jakhokoliv vb?ru, co se mi dostalo do rukou, to jsem p?e?etl. Akort Popelce Bilinov a ?esk katolick modern? jsem se n?jakm zvltnm ?zenm osudu ?astn? vyhnul. Zato jsem p?elouskal vechno od Otce Kondelka a enicha Vejvaru p?es Tarzana, Nobodyho, spousty rodokaps?, T?i muketry, snad vechny verneovky a spisy Eduarda torcha. Skv?l Osada Havran? s Havranprkem je nezapomenuteln. Samoz?ejm? jsem obdivoval francouzsk realisty. P?ed anglickou a americkou literaturou jsem dval p?ednost rusk a sov?tsk literatu?e.

No a na st? jsem p?iel ktmu nzoru, co m dnen mlde, toti e ?ten knih je zbyte?n ztrta ?asu. Dvm mldei za pravdu, skute?n?, na? ?st, kdy se na tot mohu dvat vtelevizi ?i si pustit na youtube film? Na? ?st ?ty?i obshl svazky Vojny a mru ?i Tich Don, kdy tot mohu vid?t na obrazovce vpodn Ameri?an? ?i i Rus?. Osobn? dvm p?ednost ?ten obou uvedench knih p?ed jejich filmovm zpracovnm, nebo? tm americkm filmovm pojetm jsem byl hrub? zklamn, to je rozdl jak nebe a dudy.

Ostatn? jsem p?esv?d?en, e 99 knih ze stovky jsou stejn? knihy pleveln. Dokonce se odvauji tvrdit, e knihy kter lze p?evst na filmov pltno ?i na obrazovku, jsou literrn? tak n?jak mn?cenn?j. Za skute?n? znamenitou, skv?lou a vynikajc literaturu povauji dla, kter fakticky ani nejde zfilmovat ?i zahrt na divadle. Co nelze zfilmovat je teprve kvalitn literatura, nap?. Komenskho Labyrint sv?ta a rj srdce, Erasmova Chvla blznivosti, Alaina Ren Le Sage Kulhav ?bel, Laurence Sterne ivot a nzory blahorodho Tristrama Shandyho, Franois Rabelais Gargantua a Pantagruel, Michel De Montaigne, Blaise Pascal, Jonathan Swift, Nikolaj Vasiljevi? Gogol

Konec knihy je realitou. ra tit?nch knih a novin prost? nezadriteln? kon?. Kdysi hlin?n desti?ky popsan klnovm psmem nahradil papyrus a pergamen a ten nahradil papr a knihtisk a to vechno je dnes nahrazeno obrazovkou po?ta?e. I j dvm ve svm v?ku p?ednost ?ten zobrazovky ne ?ten zpaprov knihy. Mohu si bez problm? zv?tit velikost psma, mohu si tam tak ozna?ovat v?ty barevn? ?i si je zkoprovat do nov sloky, no nen to vynikajc?

Realismus je dnes v um?n jeden z nejroz?en?jch a populrnch um?leckch sm?r? a to jak v literatu?e tak i ve vtvarnu. O n?jakm realismu v hudb? se ned dost dob?e mluvit, hudebn um?n je naprosto svbytn um?leck obor, kde pojem realismus ani nelze pout. Hudba je hudba je hudba, nelze ji p?evst na film. Dla Richarda Wagnera kupodivu naopak vyaduj p?edvd?n prv? na jeviti ?i filmu. Jeho dla jsou spe divadeln p?edstaven ne hudebn opusy, sice n?kter jeho opern rie jsou skute?n? mistrovsk, ale divadlo nemm n?jak voblib?, ba za n?kter trapn hereck kreace se vduchu stydm. ZWagnerovch desetihodinovch oper jsem m?l nutkn vybrat ryvky, kter se mi lbily, vylo by tak na necelou p?lhodinku, co se mi ale nepoda?ilo, nikdy jsem nem?l k dispozici dva magnetofony najednou, a dnes u k tomu nem?u najt zase chu?. Wagnerova hudba fakticky pouze podbarvuje divadeln d?j, podobn? jako dnes tzv. filmov hudba podbarvuje d?j filmu. Hudba je stvo?ena pro ui, ne pro o?i, no a Wagner to cht?l pop?t.

Zato v literrnm sv?t?, pokud to budeme brt celkov? a historicky, je realismus opravdu teprve nedvn vynlez a je pouhou mizivou ?st literatury. Vznikl v podstat? a v druh polovin? devatenctho stolet jako reakce na ot?esn ivotn podmnky tak zvanho proletaritu a na protest k d?v?jmu um?n, kter bylo zleitost bohatch vrstev spole?nosti, toho jednoho procenta. Ono tak v?tina obyvatelstva byla stejn? negramotn, tak pro? pro ty analfabety cosi sepisovat, no ne? S realismem za?ali a francouzt a angli?t literti a to kv?li socilnm otzkm, cht?li burcovat proti nelidskmu kapitalismu. No a od toho 19. stolet se gramotnost roz?ila i do irokch vrstev a tak literti se sna o v?cn, st?zliv zobrazen ?lov?ka a spole?nosti, je to tzv. kritick realismus. Existoval i tzv. socialistick realismus, co byl program propagandistickho um?n ve slubch socialistickch a komunistickch stt?. A zajist existovala i spousta nboenskch, v?tinou katolickch ale i protestantskch literrnch, vtvarnch a hudebnch d?l, n?jak se mi nechce napsat, e lo o nboensk realismus, ale byla to pln? stejn propaganda jako ten socialistick realismus. Pro? si d?lat srandu z tzv. socialistickho realismu, vdy? k?es?an d?lali tot. Take v historii literatury je realismus zanedbateln poloka, v minulosti nen skoro v?bec, tam byl realismus a na t spodn posledn p??ce. Ani sou?asn polsk spisovatel Grudzinski nem voblib? realismus, jinak by p?ece nepronesl, e: Knihy Milana Kundery jsou dob?e vymylen mainky na mlet przdna. Kundera se podbz zpadnmu vkusu.

Nejv?t sv?tov literrn dla nejsou v?bec ani troi?ku realistick, vizme nap?. antick dramata Aischylos, Sofokles a Euripides, komedie Aristofanes a Menandros, p?itom ?ast na p?edstavench byla masov, b?n? 10 a 15 tisc divk?, a copak tam bylo n?co realistick? Nebo Ilias a Odysea - sam bohov a bohyn?, jednook Kyklop, Sirny, kentau?i Dokonce i Bible, tedy Star a Nov zkon s realismem nemaj v?bec nic spole?nho. Pokud se cht?li anti?t obyvatel pokochat n?jakm realismem, to si zali na gladitorsk zpasy na ivot a na smrt, to byl ten prav realismus. A amfitetr byl snad vdycky zapln?n. I vbrn?nskm divadle Na provzku by mohli bt t o n?co vce realisti?t?j. Aby to jejich divadlo bylo skute?n? realistick, to herci by m?li na ulici odchytit n?jakou muslimku vnikbu, nsilm ji p?ivlci na jevit? a tam by ji Je realisticky znsilnil. Je je ve skute?nosti pouh fiktivn postava, take p?i reprzch by se herci vroli Jee mohli vyst?dat vichni. To by byl ten prav realismus a divadlo by bylo vdy narvno a ceny vstupenek by se mohly neskute?n? astronomicky zvit. Provin?n divadlko by zskalo sv?tovou popularitu. Odsouzen za znsiln?n by nebylo mon, Je je p?ece uznvan prorok i vislmu, a co si prorok p?eje, to je posvtn a kad muslimka jeho p?n mus vyhov?t. A ty, kter by se na jeviti n?jak moc brnily, by tm vlastn? poskvrnily svou vru, za co by mohly bt dle platnho muslimskho prva dokonce ukamenovny. U si p?edstavuju tu spoustu ?umil? p?i tom vkonu prva, tedy p?i tom kamenovn, kterto akce napln?n prva by se konala nikoliv na jeviti, nbr na prostranstv p?ed divadlem. Ur?it? by se mnoho divk? p?idalo a dlaebnmi kostkami by schut hzelo, n?kte? i na herce.

Vynlezem fotografie ztratilo ve vtvarnu smysl jakkoliv realistick zobrazovn. Vtvarnci realist se akort chlub ?emeslnou dokonalost a mistrovstvm stejn? jako t?eba n?kte? stola?i, evci ?i kov?i. Kdy jsem chodval jet? na pivo, tak si ke stolu p?isedl m?j bval k, nem?l jet? osmnct, take mu hospodsk pivo nena?epovala. Vythl zkapsy seit formtu A4 s?istm listy bez linkovn a e pokud si bude n?kdo p?t, tak mu namaluje za pivo portrt. A skute?n? oby?ejnou tukou b?hem n?kolika minut nakreslil perfektn portrt. To se ho ptm, zdali po maturit? p?jde na n?jakou um?lecko-vtvarnou kolu. Kdepak, u jsem ud?lal p?ijma?ky na jadernou fyziku, odpov?d?l. Takovm um?leckm darem je obda?en mlokdo, ale p?esto dal p?ednost fyzice p?ed vtvarnem.

Vantice byl darem dokonalosti obda?en mal? Zeuxis. Jednou pr namaloval hrozny vna s takovou opravdovost, e je p?iltali ozobvat ptci. Jeho kolega Parrhasios zase schoval sv?j obraz za zclonu. Zeuxis jej proto podal, aby ji odhrnul, aby mohl obraz posoudit. Ale zclona byla ve skute?nosti namalovan a Parrhasios byl prohlen za vt?ze, co zklaman Zeuxis komentoval slovy: Oklamal jsem ptky, mne samotnho vak oklamal Parrhasios. V?n? zase n?jak vtvarnk namaloval rozm?rn obraz krajiny a veel do n a zmizel p?ed zraky divk?. Tento p?b?h se vysv?tluje tak symbolicky, nebo? jakmile tehdej mal?i doshli mistrovstv vn?jakm vtvarnm sm?ru, zm?nili si jmno a za?ali znova od nuly v n?jakm jinm zam??en. Zenbuddhisti?t mnichov v?n? 16. stolet (ur?it? p?i konzumaci vna) nam?eli svazky rov slmy do ?ern tue a t?skali s tm na papr, a tmto zp?sobem malovali abstraktn krajinky, a u ns v Evrop? jsme tehdy malovali realistick portrty lechty a crkevnch hodnost??.

M?j dlouholet p?tel Karel Hoff ze Strnice tak dovede perfektn? realisticky nakreslit t?eba kon?, lidsk postavy, r?zn karikatury a kreslen vtpky, co j v?bec nedovedu, ale p?esto ho vtvarno n?jak vce neoslovuje, mnohem rad?ji kouzl se slovy. A vtom je skute?nm mistrem a m m?j obdiv. To u kdysi moc dvno, vroce 1965, za?al sepisovat pikareskn dadaromn T+?. Jeho textem jsem byl naden a jsem doposud obdivovatelem toho docela obshlho dla. Je to mon i tm, e kadou strnku jsem pe?liv? pro?etl nejmn? t?ikrt, poprv kdy jsem p?episoval rukopis na psacm stroji vp?ti pr?klepech, podruh kdy jsem to p?ipravoval (editoval) kvydn, no a pot?et p?eklepal na klvesnici do po?ta?e. A vdycky jsem se u toho srde?n? sml. Nen proto kdivu, e to znm skoro zpam?ti.

O ?em ten romn T+? v?bec je? T znamen Tygr de la M?aukanda a ? je zase ?pukin de la ?p. Jsou to tedy ko?ky, je to ko?i? romn. Rabelais m hlavn postavy obry Gargantuu a Pantagruela, pro? by tedy Hoff nemohl mt za hlavn postavy ko?ky? Kdo nem rd Rabelaise, tak ur?it? nebude mt voblib? ani romn T+?. Tygr de la M?aukanda je krlem vzemi zvan Tymy. ?pukin de la ?p je ministerskm p?edsedou sttu Tymy. Co asi znamen nzev zem? Tymy? Sloenina ze dvou slov Ty a My. M?e to znamenat bu?: Ty ob?ane a My Jeho Veli?enstvo krl, nebo tak Ty ob?ane a My jako vldnouc politick strana. Jak m ten stt z?zen? Krlovstv? Kdepak, Tygr vlastn? krl ani nen, je p?ece Despotou Demokracie.

Cel romn je takovou dadaistickou parodi na tehdej reim a popisuje do naprostho absurdna zparodovan relie tehdejho ivota, tedy sedmdest lta minulho stolet. VTymy vychz spousta novin, nejlep jsou Tymy Times, a tak spousta ?asopis? a velijakch obskurnch pltk?. Mon ?ten??m bude d?lat pote orientovat se vtextu, nebo? za kapitolou o ivot? vldnoucch nsleduje t?eba kapitola, vn jsou pouze noviny, no a po novinch ?i ?asopisech a reklamnch let?cch nsleduje navazujc text o ivot? vldnoucch, tedy zase p?b?hy ko?ek na dvo?e krle Tygra. P?vodn? jsme cht?li ty noviny a ?asopisy dt na zv?r jako p?lohu, ale to by nebylo ono, jako nejlep ?een jsme rozhodli umstit je p?mo vtextu.

A jet? musm zmnit osudy dla T+?. Prvnch p?t pr?klep? jsem nechal svzat. Pokouet se vydat to oficiln? nem?lo smysl, nebo? obrtit se na n?jak tehdej vydavatelstv bylo naprosto zbyte?n a beznad?jn. Proto jsem se obrtil dopisem na Ludvka Kunderu, zdali by byl ochoten text neznmho autora p?e?st. Odepsal, e rd si to p?e?te a ohodnot, a? mu to polu. Nep?e?etl, nem?l ?as, pil ?aj a psal sv ?e?it?. Pak jsem podal jet? Mirka Pleka. Odepsal, e Ob?as je to vtipn, jindy ne. Nezap?sobilo to na n?ho, prost? ho to ani troku nezaujalo. Zato Zden?k Petrelka napsal: Stoj to za to. Jsou tam msta skv?l politick takov routsk satiry. To jednou bude velk, obrozeneck ?ekl bych, klasika, u te? to m ty sprvn? jakoby zasvin?n, mokvav, p?ebujel, troufal, zu?iv rozm?ry. Nechte to rozhodn? tak jak to je. Jene, jen si to nenechte vzt. Kdybys m?l pak kopie, rozhodn? to poli, dal bych to ?st jet? n?komu.

No a pak p?iel p?evrat a j p?eel do d?chodu. Cel naden jsem poslal text pan Dejmalov, odpov?d?la reklamnm let?kem vn?m stlo, e veker finan?n transakce jejho vydavatelstv se provd vdolarech. A tak jsem si zaloil nakladatelstv a vydal celkem 19 knih, samoz?ejm? bez jakkoliv odezvy, tak jsem nakladatelstv zase zruil. Ostatn? u nebylo ani co vydvat.

Doprovodit romn n?jakmi ilustracemi jsem nemohl proto, e samotn autor Karel Hoff tak u?inil sm. Jeho kresby jsou vynikajc a jsou jich tam spousty. Vknize jsou sice pouze ?ernobl, protoe na barevn tisk se mi nedostvaly finance, ale na webovch strnkch jsou bezproblmov? barevn.

P?i sv vtvarn tvorb? jsem ob?as vytvo?il i n?co na motivy zromnu T+? a tak n?jak ukzky p?ikldm.

ZWikipedie: Pikareskn - ibalsk, ejd?sk. Pikareskn romn - romn kde je hlavn hrdina tak trochu darebk.

PS: Romn zalu zdarma potou, sta? poslat dost emailem. Jinak je ke sthnut na webu Nakladatelstv T+?.

Popisky k obraz?m

Logo nakladatelstv T+?

Rodina de la M?aukandy na vstav?

Rodina de la M?aukandovc? na vstav? abstraktnch obraz?

T+? se rozhodli zjistit, jak jsou nlady obyvatelstva a zdali maj ?i nemaj rdi krle. A tak se vydali na inspek?n cestu po zem demokrlovstv. Vldn limuzny nebyly kdispozici, nebo? vldn ?idi?i prv? byli se svmi rodinami na zahrani?nch dovolench. A tak lohli p?ed n?jakou hospodou jzdn kola a vydali se mezi lid.

Postavy zT+? skota? na louce

Pohled zpta? perspektivy na velem?sto Tygrograd. Zde vid?t visut okrun dlnice (tak zvodn drha pro automobilov zvody) ohrani?ujc historickou ?st velem?sta od modern zstavby.

Minda ?apka, manelka Tygra krlovna, m tak sv velem?sto zvan Mindograd. Zde vid?t vysoknskou vyslac televizn v?.

Minda ?apka vb?hu

Portrt Tygra dlM, kter jest Despotou Demokracie, jinak tak krl

Zde Tygr jako kv?tinka

Zde zase jako v?trnk

Autograf ?pukina lze ?st tak jako j pukin.

VTymy p?sob tak Soudcov Nejvy, jsou t?i a je to JUDr. Lotr, JUDr. Vrah a JUDr. Ochlastovi?, zde jsou jejich autografy (podpisy)

Portrty Hoffa a mne

Meditace V. (Abstrakce?)

A nikdo ani muk

Lopotil se kruh lidskch muk

v??n druh amputovanch much

bez svatebnch stuh a bez nad?j

sl ?ern pruh Amor?v luk

pro n?m sluch sv?j bosk ruch

ten tajemn duch s hedvbnou kamej

a nesl se puch uzavrajc kruh

mylenkovch such zlch ?lov??ch luk

tvo?c suk nikam nevedoucch lp?j.

(10.8.1975)

Pro? uvdm tuto bse? Karla Hoffa? Protoe na n lze krsn? ukzat, co je to um?n. Jak m ta bse? smysl? V podstat? naprosto dn, nevypovd nic o realit?, nic o sociln situaci, ani nic o vnit?nm stavu due, ani nekec o lsce, prost? ta bse? je o ni?em - a p?esto je to p?epychov, je to vynikajc um?leck dlo, je prost? hezk, p?vabn. Jak to asi autor tvo?il? J se jenom tak domnvm, samoz?ejm? mi to ne?ekl, dokonce se divil - a to jsem napsal j? Odpovdm mu, e to mm jeho rukopisem napsan a uschovan ve sk?ni. Je ovem mon, e si tu bsni?ku odn?kud p?epsal a autora neuvedl, co je ale dost nepravd?podobn.

Jakm zp?sobem to tedy mohl vytvo?it? No, napsal si pod sebe tato slova: kruh druh stuh pruh sluch duch puch such suk. Do druhho vedlejho sloupce napsal: muk much luk ruch kruh luk. Schzely jet? t?i slova, tak p?idal: nad?j kamej lp?j. Napadlo ho, e ta slova mohou bt zv?rem sloky, tedy bse? bude mt t?i sloky. P?ed a za kad slovo v prvnm sloupci p?idal n?jak dal slovo ?i dv? a vznikl ver. V?bec si ned?lal problmy, zda to dv n?jak smysl ?i nikoliv, tedy zvolil postup surrealistick. No a vznikla bse?. Moc hezk okouzlujc bse?, skoro sonet. (Pokud v t bsni n?kdo nachz n?jak smysl, budu rd, kdy to prozaicky pope a zve?ejn pod ?lnkem ?i pole na m?j email.)

Podobn? je tomu s hudbou a vtvarnem. Copak t?eba hudba ?i ornament n?co vyjad?uje? Je to prost? abstraktn um?n. S abstraktnmi obrzky se setkvme b?n? vude, ani by nm to p?ilo na mysl - ubrusy, zv?sy, povlaky, zclony, svetry, koile - vude okolo ns je plno ornament? a abstraktnho um?n a ani si toho nevimneme. Nic nezobrazuje a p?esto krl n sv?t. Ornamenty znme od pradvna, ba od prav?ku, u v jeskynnch malbch se vyskytuj. Ale vdy? to je jasn abstrakce geometrick. Pak u schzel malink kr??ek k abstrakci chaotick (Pollock). A v ?n? abstraktn obrzky znali mnohem d?ve ne my v Evrop? - taoisti?t mnii malovali sv taoobrzky hrstmi rov slmy namo?en v tui, ktermi mltili o hedvb ?i papr a to u v dob?, kdy u ns jsme jet? ani nev?d?li, co to papr je!

Muslimov a id ve svch meitch a synagogch nemaj jeden jedin realistick obrzek, protoe p?sn? dodruj jedno bo p?ikzn, kter zakazuje zobrazovat cokoliv ivho. Nicmn? touili mt sv svatostnky n?jak vyzdoben a tud jim nezbvalo nic jinho ne pout abstrakci. Kupodivu rostlinn motivy jsou dovoleny, e by nepovaovali rostliny za iv? Mn? se ale ta jejich vzdoba velice lb, p?ece je to p?ekrsn geometrick abstrakce, vynikajc a o stalet p?ed evropskmi geometrickmi abstrakcionisty (Kupka, Delaunay, Kandinsk). Citty z Bible ?i Kornu jsou vdy p?ekrsn? kaligraficky vyvedeny.

Mohamed ten zkaz zobrazovn p?ejal z judaismu, proto se tak nedochoval jeden jedin jeho portrt, neznme tud kv?li biblickmu p?kazu jeho tv?. Je to koda, no ne? K?es?an odmtli biblick p?kaz - nezobraz sob? nic ivoucho - a klidn? bez zbran zobrazuj i portrty neexistujcch lid, velijakch t?ch vymylench svatch, blahoslavench, poustevnk? apod. Ve svch svatostncch, tedy kostelech, chrmech a katedrlch maj p?mo neuv??iteln mnostv baculatch nahatch prdelatch andlk? (co je typicky pedofiln zleitost) a sochy asketickch svatch a p?esvatch v dlouhch mniskch ?zch, hbitech (e by to oble?en p?ejali od muslim??). Sice spory ohledn? obraz? trvaly stalet, ale nakonec zvt?zil nzor, e bo p?kaz lze obejt, e bo na?zen se nemus dodrovat. V mnoha dieczch ovem obrazoborectv napchalo spoustu kod, i nai husit ?asto pln? vyblili vzdobu chrm?, kostel? a klter? a z d?ev?nch k?? s uk?iovanm si d?lali ohn?ky na zah?t.

Kdysi dvno, kdy mi bylo dvacet, tedy kolem roku 1960, vychzel ?asopis Vesmr a ten za?al vydvat periodikum s barevnou oblkou, co byla tehdy neuv??iteln novinka, do t doby jsme se museli spokojit pouze s ?ernoblmi fotografiemi. A tak jsme uvid?li barevn fotografie vesmrnch galaxi, mikrofotografie vnit?nost bun?k, vir?, baktri, planktonu, detaily sn?hovch vlo?ek, krystal?, no, v?ci lidskmu oku neviditeln. Vynikajc mikrofotografie mikrostruktur ml?nch vrobk? d?l pan Milo Kalb z Kanady. Poslal mi dokonce spoustu fotografi o krse mlka p?i vysokm zv?ten, p?idal i elektronov mikroskopie baktri, zeleniny, obilovin apod. Pokud by ?lov?k nebyl informovn, povaoval by to za vynikajc abstraktn um?n. Pokud ale bude informovn, tak bude v?d?t, e ty p?ekrsn abstraktn obrzky zobrazuj naprosto reln v?ci, tedy je to pouhopouh realismus v tom pravm slova smyslu. Mikrofotografie (i makrofotografie Vesmru) to vechno je absolutn? dokonale realisticky zobrazeno, ale mus bt vysv?tlen, bez toho je to ?ir abstraktn obrzek.

Nebo takov olejov skvrny na kalui hrly na slunci vemi barvami, koda e jsem tehdy nem?l fotoapart na barevn snmky, byly by to znamenit abstraktn obrazy, ovem v posledn dob? to u nevdm, e by d?v?j oleje, nafta a benzn m?ly jin sloen a ty dnen by u barvy neodrely? Dnes i za plnho svitu lze vid?t pouze pinav ?ern fleky. Nebo jet? tak kdy sedm v k?esle, poku?uju a oknem dopad proud slune?nch paprsk?, tak se kochm p?ekrsn? p?evalujcm se kou?em z cigaret, to tak zabrat kamerou, vid?li bychom kouzeln obrazy plynut oblak? (tak n?jak podobn? se p?evaluj mezihv?zdn ?i mezigalaktick oblaka plynu). A samoz?ejm? se velice divm, co za velijak svinstvo vdechuji do plic, a ne a ne s tm p?estat, holt nikotinov zvislk. Kdy po vykoupn vypoutm vodu z vany, tak pozoruji p?i zv?re?nm vytkn poslednch litr? vody, n?kdy jet? s mdlovou p?nou, jak se krsn? ot?, pln? p?esn? tak miz hmota v ?ernch d?rch. Podobn? vidm ve va?c vod? vystupujc bublinky, kter mi p?ipomnaj vbuchy na povrchu slunce ?i hv?zdnch veleobr?.

Ale pln? fantastick abstraktn obrazy vytvo?il Benot Mandelbrot svmi fraktly. Takov kouzeln abstrakce jsou vlastn? nep?ekonateln, dn vtvarnk na sv?t? se tomu nevyrovn. P?itom naprosto nezitn? dal komukoliv, kdo projev zjem, monost vyrb?t jakkoliv mnostv p?epychovch abstraktnch kompozic. Samoz?ejm? za pomoc docela jednoduchho po?ta?ovho progrmku, kter si zjemce m?e sthnout z webu. Otec fraktl? Mandelbrot vlastn? ukon?il ru abstrakce. Ten po?ta?ov progrmek m?e vygenerovat v podstat? nekone?n mnostv abstraktnch vysoce um?leckch d?l.

Z wikipedie jsem vybral jet? pr v?t o tom, co jsou to fraktly. Mandelbrot pojem fraktl popularizoval ve sv knize z roku 1975 s nzvem Fraktln geometrie a fraktly (Les Objets Fractals: Forme, Hasard et Dimension). Do doby, ne byla objevena a popsna fraktln geometrie, byla euklidovsk geometrie povaovna za nejsiln?j nstroj popisu vech geometrickch tvar?. Euklidovsk geometrie byla s sp?chem pouvna po cel stalet, avak jej slabinou, kterou si prakticky nikdo neuv?domoval, byl problm jak popsat jednoduchm zp?sobem sloit? strukturovan tvary. B?n objekty jako se?ky, kruhy, ?tverce, trojhelnky, obdlnky, koule, krychle, jehlany lze pom?rn? snadno popsat pomoc euklidovsk geometrie, nap?klad pravohl trojhelnk je pln? popsn (kad jeho bod je jednozna?n? ur?en) Pythagorovou v?tou. Mandelbrot pouil pro zm??en dlky pob?e Velk Britnie nejprve satelitn mapy, v druhm p?pad? pak mapy turistick. Doel k zv?ru, e dlka zm??en z map turistickch je 2x a 3x del ne dlka zm??en z map satelitnch. D?vod je nsledujc: turistick mapy jsou mnohem podrobn?j ne mapy satelitn, co zp?sob, e p?i m??en dlky pob?e pomoc mapy satelitn je mnoho detail? zanedbno ?i p?ehldnuto a tyto detaily se projev jako d?leit p?i m??en z map turistickch.

Podobn? nap?klad kamenn poho? m p?i pohledu z dlky svoji strukturu, kterou tvo? hory, kopce a vyveniny. V p?pad? p?iblen lze vid?t jednu horu, kter je op?t strukturovan. Po dalm p?iblen lze vnmat mimo jin kamen, kter m op?t strukturu. Po odlomen ?sti tto struktury a po dalm zv?ten se objev dal struktura. P?i dalm zv?tovn bude pozorovna dal a dal struktura, co bude pokra?ovat a po atomrn dlky. Jedn se tedy o strukturu na struktu?e. Dalm p?kladem m?e bt sn?hov vlo?ka a jej ndhern? sloit struktura. Popis pomoc euklidovsk geometrie by byl prakticky nemon. Pokud by se povedlo p?ece jen sn?hovou vlo?ku popsat, pak vsledky budou omezeny pouze na tento jedin exempl?. Kad dal vlo?ka bude jin, jedine?n a bude se t?eba jen mrn? liit od t?ch ostatnch. Nikdy p?ed tm a ani nikdy v budoucnu nedopadne na zem stejn vlo?ka. To je zp?sobeno neopakovatelnmi podmnkami, p?i kterch vlo?ka vznik. Stejn? tak jako vlo?ka, je kad t?leso tvar, mnoina ?i povrch v relnm sv?t? uniktem, kter nelze absolutn? p?esn? reprodukovat. Fraktly jsou poho?, oblaka, blesky, sn?hov vlo?ky, toky ?ek, stromy i list, cvn systmy ivo?ich?, kom?rky v plicch, DNA, dle i rozloen hmoty v galaxich, hv?zdokupy, dokonce ?asov vvoj akci na burzch veho druhu, ?asov zm?ny inflace, zadluen stt? i vvoj kurzu m?ny. D se ?ci, e fraktly jsou vude v okol. Euklidovsk t?lesa, jako nap?klad p?mky, ?tverce ?i krychle, jsou pouze v u?ebnicch matematiky. Laik se tedy mus vzdt klasickch p?edstav o t?lesech kolem, ale i d?jch kolem ns a spe ne poznat, uv??it, e n sv?t je strukturovan.

Neznamen to vak, e by nebyla euklidovsk geometrie v b?nm sv?t? pouiteln. Nap?klad oby?ejn st?l, skld se ze ?ty? nohou a desky. Nohy budou pro zjednoduen jen vlce stejnho pr?m?ru, deska bude mt konstantn dlku, ?ku a tlou?ku. Tento objekt v b?nm m??tku bude popsateln pomoc euklidovsk geometrie. Pokud by byl posuzovn jeho povrch, kter by byl nleit? zv?ten, pak se lze setkat se strukturou na struktu?e. Povrch je pak z geometrickho hlediska ozna?en jako fraktl. Jinm p?kladem je strom, kter z geometrickho hlediska i v b?nm m??tku je fraktlem.

Obvod ostrova Korsiky m??il Richardson, kter jako prvn zjistil, e obvod ostrova je zvisl na dlce ty?e, kterou se m??. Se zmenujcm se m??tkem dlka roste a p?i dlce m??en blc se limitn? k nule by dlka rostla a do nekone?na. Tato vlastnost se nazv Richardson?v efekt. Vyplv z toho zajmav fakt, e ostrov o kone?n ploe m nekone?nou dlku pob?e. Tak plocha n?kterch objekt? v p?rod?, kter maj kone?n objem, m?e bt nekone?n. Nap?klad povrch planety je teoreticky nekone?n. Zdlky vypad planeta jako dokonal koule. P?i ur?itm p?iblen rozeznme vrcholky hor a velk dol. P?i dalm p?iblen zjistme, e kad hora je velmi ?lenit a jej plocha je obdobn? ?lenit jako povrch cel planety. Kad kmen potom vypad jako cel hora, ale je mnohem men. S touto zm?nou m??tka m?eme pokra?ovat dle a do subatomrnch struktur. Obrovsk je i plocha plic ?i lidskho mozku p?i relativn? malm objemu a ve vech t?chto p?padech jde o praktickou aplikaci fraktl? v p?rod?. A?koliv se fraktly vyskytuj na kone?n ploe, je tak vlastn? mono zahldnout nekone?no.

Objevem fraktl? jsem byl p?mo fascinovn ale zrove? i skl?en, vdy? moje abstraktn obrazy jsou jenom slabm odvarem fraktl?. Klidn? m?u zahodit t?tce a vechny barvy vyhodit do popelnice, nebo? nenro?nm progrmkem v po?ta?i na obrazovce vytvo?m mnohem kvalitn?j malby. Pro? se piplat s plechovkami barev, navc kdy jedna stoj kolem dvou stovek? P?ece si lze pohrt s obrzkem v po?ta?i se spoustou barevnch odstn? a navc ?ist?, bez zpachu, a nezapatlan od barev. Copak dnen t?eba inenr ?i architekt pouv pravtko, krutko a rsovac prkno? U ani nev, co to je. Ve d?laj p?es po?ta?. Pro? tak ned?lat tak vtvarno? Na? se mordovat a namhat, kdy po?ta? ud?l tot snadno, lehce a mnohem lpe a dokonaleji. Samoz?ejm? si vsledek mohu nechat barevn? vytisknout v jakkoliv velikosti, nebo? digitln obrzek nen fyzick objekt a dnou dlku v centimetrech nem, take zle na objednvce a v tiskrn? vytisknou dle p?n velikost jakou pot?ebujeme, aby to pasovalo t?eba do obvku ?i na chodbu. Pak jenom nechat zarmovat a pov?sit na ze?. Zde vyvstv problm originlu a kopie. Kdokoliv si to toti m?e vytisknout tak a bude to originl, tisce originl?. Samoz?ejm? povauji za naprosto sprvn a logick, e je-li cokoliv umst?no na internetu, nem?e podlhat copyrightu. Trv-li kdokoliv na copyrightu, holt mus si sv mylenky a sv dla ponechat doma n?kde v pe?liv? zam?enm trezoru. Otzka na? to potom m, je zbyte?n, je to na nic a k ni?emu, m?e se tm t?it pouze sm a o samot? - proti gustu dn diputt!

Max vabinsk m v Krom??i stlou vstavu, doufm, e jet? existuje i dnes, e ji nezruili. Jako studentk jsem se byl podvat na jeho vysoce profesionln dla a byl jsem moc p?ekvapen u jednoho kamenorytu, kde kamenn blok byl diagonln? hlubokmi rhami znehodnocen. Tak jsem se zeptal: Prob?h, kdo to takto barbarsky zni?il? Pr?vodkyn? odpov?d?la, e to ud?lal samotn velik Max vabinsk, e ud?lal pouhch dvacet otisk? a pak to zni?il, pr proto, aby o?slovanch a podepsanch originl? nebylo vce a tud aby na trhu s um?nm m?ly v?t cenu. Jenome v sou?asn dob? sta? ten jeho originl oskenovat a vytiskneme si jej v jakkoliv mnostv. Tak bude to originl nebo pouh kopie? V po?ta?ov grafice pojem originl a kopie ztrc smysl. Ostatn? si myslm, e galerie a velijak vstavn sn? v dob? existence po?ta?? a internetu ztratily smysl, vak je skoro nikdo nenavt?vuje, akort pr obchodnk? s um?nm a pr snob? pronejcch vzneen? zn?jc v?ty typu - ty obrazy tohoto autora jsou odpov?d na nerozlutiteln tajemstv lidsk due. Nvt?va Nrodn galerie v Praze je akort ztrta ?asu. Veletrn palc - naprosto p?ilhav a vstin nzev muzea modernho um?n, je to p?ece velk trh (veletrh) s obrazy. Nehorzn vstupn, pro normlnho ?lov?ka nedostupn. STRK skenuje miliony srandovnch dokument? psanch estbky a Nrodn galerie nen schopna vyv?sit na internet pr stovek (mon tiscovek, p?idme-li i star um?n) ofocench vystavench d?l. Pro? to u dvno nen zve?ejn?no na internetu?

Takov nizozemsk stolov zti jsou dokonale ?emeslnicky vypracovan, co to dalo za fuku, za d?inu, ne n?jak slavn mal? a jeho u?ednci namalovali n?jak zti, prce na m?sce. J to mm hned, na st?l dm to ?i ono, t?eba sklenice vna, tal? s rybami, lce, ovoce no a vyfotm a upravm v Corelu ?i Photoshopu a je to dokonce dokonalej vlmskch Mistr?. Nebo takov proslaven zti s baantem se kterm se d?el Purkyn?, to to sam zti ud?lm b?hem pr chvil jako sme?ck objekt - pov?sm nad st?l baanta ?i pva na h?ebk, ofotm a upravm po?ta?em, vdy? to snadno dovede u kdokoliv, akort kliknutm zad v po?ta?i - uprav na olejomalbu starch mistr?, nebo uprav na styl van Gogha apod. ensk akty lze snadno podobn? upravit na styl impresionistick, fauvistick, kubistick, surrealistick, dokonce i jako abstraktn.

Nedvno, tedy p?ed dvaceti lety, jsem uvid?l jakousi jednoduchou pln? abstraktn kresbi?ku ?ernou tu - uprost?ed krunice, kolem n ovl ?i n?jak zaoblen obdln?ky a i jenom ?sti ovl? a dv? p?mky. Docela se mi to lbilo, pln Picasso. P?e?etl jsem si jmno autora a popisek a z?stal v divu. On to byl Hokusai a znzor?ovalo to sedcho Buddhu. Jenome Kacuika Hokusai (nebo tak Hokusai Kawamura) il v letech 1760 - 1849, kdy o n?jakm kubismu nikdo nem?l ani pon?t, ale on jo! Hokusai vytvo?il pravd?podobn? a 30 000 kninch ilustrac a barevnch tisk?, tedy velice plodn vtvarnk.

Jak tu kresbi?ku Buddhy asi vytvo?il? Nejd?ve na?rtl krunici, to byla jako hlava. Nad a pod krunic narsoval n?co jako ovl, co m?lo bt jako ?elo (vlasy) a brada (krk). Ruce znzornil dv?ma p?mkami p?es hlavu (krunici) a zasahujc do ovlu naho?e i dole. Nad ovl ?ela p?idal n?co jako vyza?ujc svatoz? ?i auru. K brad? (krku) p?idal dal v?t ovl znzor?ujc trup t?la. Jeliko Buddha sed, to vespodu nakreslil jet? dal ovl znzor?ujc kv?t lotosu. Vdy? p?edb?hl o stalet vechny kubisty i ovlisty. No a protoe na kresbi?ce tu schzela barva, to jsem to vybarvil.

Z t?ch mch abstraktnch obrzk? by se dalo klidn? vytvo?it dlouhotrvajc video fraktl?. Musm se to ale holt nejd?ve nau?it, s vrobou videa nemm zatm dn zkuenosti.

Popisky kobrzk?m:

Buddha

Buddha a pan Buddhov

Budhov na k?dle (desce klavru)

T?i menhiry

Okna do transcendentna

Hlava

Pla?c

Palce dol?

Zti shlavou

Monstrum

Abstrakce - sdra

D?rav obraz

Struktury tapetovn

Meditace VI. (Inspirace)

Ob?as, kdy mm nladu, vtvarni?m. Snad vichni um?lci mi potvrd, e nejmizern?j situace nastv vdy na za?tku, kdy m ?lov?k p?ed sebou kus papru ?i pltno a sna se za?t um?le?tit (vnu?ka ?k um?lcovat). Takov spisovatel si sedne, vezme propisku, a e za?ne pst. Tak ?m za?nu, jak bude znt prvn v?ta? A nic, dn v?ta nep?ichz, duto a przdno v hlav?. Jdu a ud?lm si kaf. Vypiju a sednu znovu k po?ta?i, vdy? sta? jenom zapsat tu v?tu, co mne napadla p?i pit kvy. A zase nic. No, nevad, dm si deci vnka, to povzbud. Vypiju deci, dv?, t?i, lhev przdn a nic, zase duto a przdno, no tak na?nu druhou lhev

Co mm pst? Vechno u bylo napsno. Co mm malovat? Vechno u bylo namalovno. Nic novho lid nevymysl, ve co je, u kdysi bylo, a ve co bude, tak u kdysi bylo, nic novho pod sluncem nevymysl synov lidt. (Kniha Kazatel, hebrejsky Kohelet, latinsky Ecclesiastes)

Um?lci vtvarnci to m?li v minulch dobch docela jednoduch a snadn, nikdy nemuseli p?emlet a dumat o tom, co maj malovat, v?bec nemuseli ?ekat na p?chod n?jak inspirace ?i na pokyn bosk v?le. Nem?li v?bec nic na vb?r, pouze plnili objednvky. Takov zmeck pan kdy za?izovala bydlen, tak nejd?ve domlouvala jak si p?eje parkety na podlaze, jak nbytek a potom textiln tapety na zdi, to m?lo p?ednost, to bylo prvo?ad, a na konec si pozvala mal?e. Tady do tohoto loveckho salnku pot?ebuji n?jak nimrodsk scny, jdelna bude vybaven ztimi s vybranmi pokrmy a lah?dkami, do lonice n?co erotickho, n?jak nahotinky, vtomto chlastacm salnku n?jak vesel opileck scny, a mstnost pro p?ijmn host? bude vybavena vzneenmi portrty naich slavnch p?edk?. No a zv?rem se domluvili na cen? za proveden prce. Nejlepmi plati?i byla crkev, dala obrazy ?i sochy takov, aby ohromily svou vzneenost v??c.

Jakpak zde byla inspirace, pouh pln?n p?kaz? a p?n zadavatele. Dlny mal?? i socha?? zam?stnvaly spousty nmezdnch vtvarnch ?emeslnk?-specialist?. Aby si vtvarnk ?i skulpturista mohl dovolit vytvo?it n?co dle sebe a pro sebe, to to musel bt dost bohat. B?n sebevce nadan vtvarnk, aby se v?bec uivil, byl pouh ?emeslnk plnc p?n dle zadan objednvky, byl to vlastn? nmezdn d?lnk.

Teprve za?tkem dvactho stolet m?eme tvrdit, e se um?n n?jak jakoby osvobodilo od dikttu pen?z. Kdokoliv si mohl malovat, sochat a sepisovat cokoliv se mu zacht?lo, ale musel po?tat stm, e mu to zase t?eba nikdo nekoup a noviny ?i ?asopisy nezve?ejn. A tu nastupuje na scnu reklama, kter doke divy, prod jakkoliv vylomeniny, voloviny a blbosti (volvosti, jak ?k Hoff). No a kdo si nezaplat reklamu, jakoby neexistoval, nem anci n?co prodat. Dnes v um?n je nejdan?j a nejprodvan?j um?n oku, okovat ?mkoliv je clem. Reklama prost? poaduje po um?lci pohorovat a uret, je to p?sobiv a finan?n? vnosn. Take se vlastn? nic moc nezm?nilo, um?lci zase pln p?n zadavatel?. Jsou zase nmezdnmi d?lnky.

Tady vt?chto souvislostech bych se cht?l zastat tzv. socialistickho realismu. Ne proto, e by se mi to n?jak zvl? lbilo, i kdy ?emesln? to bylo skute?n? na vi, holt um?lci socreal byli dovedn, zru?n a fakt sv ?emeslo um?li, nebyli to n?jac neum?telov. Intoi si ztoho dnes d?laj srandu, ale pro? si ned?laj srandu t?ebas zcrkevn? katolickho realismu, z feudlnho lechtickho realismu, z buroasnho realismu? Copak je n?jak rozdl mezi portrty svatch a p?esvatch, csa??, feudl?, buruj? a t?eba portrty Lenina a Stalina? Crkevnci a feudlov pot?ebovali propagovat sv hrdiny a Sov?ti zase sv geroje. Sochy Lenina a Stalina a sochy svatch m?ly shodn cl - ovlivnit mylen obyvatel, ale stejn? t?ch Uk?iovanch a Jan? Nepomuckch bylo mnohem vc.

Prvn desetilet sov?tskho reimu bylo voboru um?n naprosto supermodern a naprosto svobodn, vak ministrem pro kulturu byl slavn Luna?arskij, sov?tt um?lci t doby dokonce vysoce p?evyovali svou modernost i Zpadoevropany. VUSA za?tkem XX. stolet nelze o n?jak vznamn?j modern? v?bec mluvit - neexistovala tam toti, jejich um?lci za?ali ?dit a po II. sv?tov vlce. Sov?tsk um?leck avantgarda ve dvactch letech skute?n? nem?la ve sv?t? obdobu. A to nejenom ve vtvarnu, ale i vhudb? a architektu?e.

Ovem za?tkem t?ictch let, kdy se dostal pln? kmoci Stalin, toto obdob skon?ilo projevem Maxima Gorkho na sjezdu spisovatel?. Vynikajc spisovatel Gorkij, osobn p?tel generalissima, pronesl p?iblin? tato slova: Budujeme socialismus, pot?ebujeme takov anarchisty jako Chlebnikov, Majakovskij, Kandinskij, Stravinsk, dekadent Skrjabin a jim podobn? Jak svmi dly napomhaj budovn socialismu? Naopak, oni svmi vtvory budovatelsk naden naruuj. To je kapitalistick buroasn um?n, a? kvete na Zpad?, ale ne u ns! My pot?ebujeme lid sjednocen pod vedenm Stalina, nepot?ebujeme n?jak anarchismus a velijak vylomeniny a vtrnosti, a taky to u ns nebudeme tolerovat! No a bylo vymalovno.

Stalin vt sam dob? pronesl: Bu? b?hem deseti let doeneme v ekonomick vkonnosti Zpad, nebo ns kapitalist smetou. Proto veker usilovn bylo nap?aeno tmto sm?rem. Je pot?eba si tak uv?domit, e porevolu?n Rusko zd?dilo devadestiprocentn negramotnost a nijak vkonn zaostal pr?mysl. Pod Stalinovm vedenm se Rusko, tedy Sov?tsk svaz, b?hem t?ch deseti let natolik zvelebil, e odolal toku Hitlera a jeho ?i porazil. Kdyby msto Stalinova dikttorstv byla nastolena demokracie a tzv. liberln svoboda, jak to cht?l Trockij, Bucharin a spol., to to by Rusko p?estalo existovat, bylo by skute?n? smeteno.

Jet? bych se na pr v?t zastavil u filmu. Bylo pro mne p?mo utrpenm dvat se na sov?tsk filmy oslavujc rudoarm?jce (t?eba ?apajeva) nebo ty budovatelsk agitky, apotezy lid prce, dnes je pro mne stejnm, ba v?tm utrpenm, dvat se na americk kovbojky, na ty jejich supermany, Jamese Bondy, na ty bezduch televizn serily. Srovnm-li ten nejpitom?j sov?tsk budovatelsk ?i vle?n film samerickm vle?nm trhkem, to mi vychz, e ten sov?tsk byl mnohem kvalitn?j. Nebo srovnejme ty masov? zpvan budovatelsk psn? a psn? katolick vkostelech, na poutch a slavnostnch procesch - nebylo to stejn, nem?lo to stejn ?el? Tady bych p?idal povzdech n?jak sta?enky p?ihlejc velk slavnostn p?ehldce vMoskv?: j, kolik jenom trenrek a spodk? by se zt?ch prapor? dalo ut. No, nebyla to vynikajc praktick ekonomka?

Vzpomnm na tehdy populrn psn? jako nap?. Sulika, Volga Volga ma? rodnaja, Kamandir geroj ?apajev, el Frantk kolem zahrdky, r?zn ?astuky zpvval jsem ty psni?ky tak, a schut. M?eme srovnat spsni?kami zfilm? Old?icha Novho, tedy z dob protektortnch i prvorepublikovch, p?padn? se sou?asnm populrnm Radoslavem Bangou, kte? dokonale vyjad?uj ideologii typicky liberlnho kapitalismu. Podle populrnch a zlidov?lch psni?ek lze okamit? poznat, jak je politick reim.

Jenom si p?edstavuju, co by se stalo, kdyby zem?d?lc?m p?i kosen obil, nebo beton??m p?i stavb? p?ehrad (t?eba Dn?prostroje) vyhrvali Plastici a rokenrolci ?i n?jak um?lec recitoval d?lnk?m a kolchoznk?m zaumn vere Chlebnikova, tedy vere nepochopiteln rozumem. To by bylo kopanc? do zadn ?sti t?la a t?ch opuchlch um?leckch tv? co by bylo! Prost? existoval socialistick realismus a kapitalistick surrealismus.

No, aby mi ztoho veho nevyel vlastn? jaksi politick pamflet, to se musm vrtit kt inspiraci. Jakpak inspirace, um?lci jsou sluhov a propagto?i t?ch ?i on?ch vldnoucch. A pokud um?lec vyct, co si vldnouc p?ej, m o slvu a ivobyt vystarno. ?m v?t vylomeniny dnes vyvd, tm je pro elitu pot?ebn?j. O p?id?len zakzky od crkve, feudl?, faist?, demokrat?, socialist? a oligarch? se um?lci snaili ?astokrt i za pomoci velijakch odpornch a nechutnch zp?sob?, nap?klad vdob? feudalismu za?dili zlomeninu ruky proslulmu um?lci z konkuren?nho cechu, nebo s tm, kdo za?d zakzku, se pod?lili o zisk, prost? b?n? fungovaly a funguj podnes typicky mafinsk praktiky. Osobn? znm tu nevraivost bvalch p?tel, pokud dostal jeden znich zakzku na pomnk Gottwalda, p?estali spolu pln? mluvit.

Ale p?ece jenom situace je dnes docela odlin. U spousta lid je na tom hmotn? docela dob?e a skoro kad si m?e dovolit tvo?it bez ohledu na n?jak finan?n zisk, prost? nen zvisl na tom, zdali n?co prod ?i neprod, m?e si tvo?it pouze pro sv pot?en. A takovch lid je ?m dl tm vc. A myslm si, e v budoucnu jich bude jet? p?ibvat. Marx by ztoho m?l ur?it? radost, vdy? by se mu splnilo jeho p?n, aby si kad mohl rozvjet sv?j talent bez ohledu na mzdu.

A kdo vtto situaci m?e ur?ovat co je kvalitn a co nen? Um?le?t kritikov jsou dnes knepot?eb?, co m?e hodnotit takov Putna, Just ?i Rejek a jim podobn, vdy? jsou ksmchu a kpolitovn. P?ece j jako jednotlivec si vyberu to, co se lb mn? a nikoliv co se lb hudebnm, literrnm ?i vtvarnm kritik?m, a? si trhnou nohou sur?ovnm kvality, a? stm jdou do pry?. Skldat k sob? slova a v?ty, to u dnes dovede kdekdo. Skldat k sob? slova a v?ty tak, aby to m?lo n?jak smysl, to u dovedou mlokte?. Skldat k sob? slova a v?ty s clem oblbnout poslucha?e ?i ?ten?e, to um velice dob?e politikov a novin?i. Skldat k sob? slova a v?ty tak, aby to nedvalo dn smysl a p?itom to vypadalo hlubokomysln?, to um dob?e filosofov a spisovatel. Tot lze ?ci o skldn barev na obraze ?i ums?ovn not na notov papr.

Take co to v?bec je ta inspirace? Takto o tom mluv samotn um?lci: Je to jaksi podn?t, npad, vnuknut, tvo?iv naden, nval kreativity. Z ?ista jasna p?ichz ne?ekan mylenka, kterou jsem si nevymyslel, nbr kter mne p?epadla. Mylenka ta a ta mne pak i pronsledovala Ovem takov vyjd?en jsou pro mne naprosto vzdlen. P?ipad mi to, jakoby se vci?ovali do role starodvnch v?tc?, kte? p?ece byli pouhmi mluv?mi nadlidsk inspirace, kter pochz od Boha. To bohov lidem p?inej a vdechuj mylenky. I bsnci se ?asto povauj za pouh mluv? nadp?irozena. Nikdy toti nebylo vy??eno proroctv z lidsk v?le, nbr z popudu Ducha svatho mluvili lid, poslan od Boha. (Druh Petr?v)

Samoz?ejm? jako kovan atheista takov ?e?n?n povauji za nesmysln blbolen. Podobn? to mm i se stoupenci zen budhismu, kte? p?edvaj mylenky beze slov p?mo od mysli kmysli ?i od srdce ksrdci. Poslucha?i ?i spe ci dostvaj za kol vy?eit nesmyslnou hdanku (kan), kter nem dn racionln ?een. No a kdo ten nesmysl vy?e je satori, tedy je osvcen, je probuzen zbleskem nhlho uv?dom?n. Tam kad individuln? nachz pr vy transcendentln a spirituln obsah, co je vyn do nadobla?nch vin. Ovem satori je intuitivnm proitkem, nejedn se v?bec o poznn dosaen pomoc p?emlen a rozumu.

To mm naopak docela voblib? ty srandi?ky ?nskch taoist?, ti maj alespo? smysl pro humor a ironii. Taoist byli trp?ni i konfuciny, no pro? ne? Vdy? do ivota vneli srandu, radost, nevzan vesel, paradoxy, vtpky, sarkasmy a nonsensy apod., ovem nikdo je nebral vn?, podle jejich nvod? se skute?n? nedalo t. Konfucini ale m?li racionln nvod kivotu, tohle se mus d?lat tak a ne onak, pokud p?ekro? hranice dovolenho, sm sob? ukod, je vtvm zjmu dodrovat danosti. Taoist?m a naim evropskm dadaist?m nebylo nic svat, pro mne jejich h??ky, nonsensy, nelogi?nosti, absurdnosti jsou moc hezk, k takovmu intelektulskmu pobaven jsou nep?ekonateln, je to navc ndhern poezie. Taoist i dadaist jsou jacsi filosofujc um?lci, ale dle jejich nvod? se fakt ned t, akort nm moc hezkm zp?sobem zpest?uj ivot.

Ale nebyli pouze taoist a dadaist, existovalo i nae lidov dada, t?eba tahle anonymn psni?ka lidov tvo?ivosti: Ke? som j bol mlad, osemd?sia?ro?n, bolo mi na en?nie. Vzal som si j enu, n?mlad n?star?, mal som s ?ou len trpenie. Nohy mala kriv, vlasy mala siv, zuba ani jednoho. ?ko mala len jedno, aj na tom mala belmo dl si u nepamatuju. No, nen to p?kn dada? (To nen spisovn sloventina, nbr n?e?. Notov zpis na podn zalu, m?e si to potom kdokoliv zazpvat.)

N?kdo hled inspiraci pomoc jgy. Smyslem jognskch meditac je vypnout mozek, vypnout mylen, clem je nemyslet. Jgu tedy nemusm. P?i psan p?ece jen jsem nucen pouvat mozek, a kdy u mm toho dost a pot?ebuji si nutn? od p?emlen odpo?inout a n?jak dl u mozek nezat?ovat, no to jdu do atelirku a za?nu socha?it ?i vtvarni?it, tam mozek nepot?ebuju, tam sta? sla sval? a skldn barev. Ne e bych jgu naprosto odmtal, m p?ece jenom cosi do sebe. Ale na? dle velijakch nvod? cvi?it jgu k tomu, abych vypnul mozek, kdy p?ece sta? zapnout televizi, okamit? je vypnuto mylen a je nahrazeno mylenm televize, je to lep a dokonalej ne cvi?it jgu nebo chodit do kostela ?i do meity. Televize mysl za ns. Ale rad?ji ne pokusy vypnout mozek pomoc televize, je zase fakt vhodn?j v?novat se n?jakm hinduistickm ?i buddhistickm cvi?enm ?i poklidnm bezmylenkovm meditacm.

Kdy tedy j pot?ebuji vypnout mylen, jgu k tomu nepot?ebuji, to si zajdu do stodoly, kde mm atelirek a tam sochm a vtvarni?m, P?i tto ?innosti mohu pln? vypnout mylen, nebo? provdm automaticky rutinn ?innosti, tedy t?skm kladvkem do dlta, ?eu pilkou a na pile, nanm barvy na papr ?i na sololit - no a u toho p?ece nen nutn n?jak p?emlet. Nikdy nemm vmyslu, e t?eba dnes budu sochat ?i malovat Kristapna na k?i ?i n?jak ensk akt. Jdu do a?asu ani bych v?d?l a tuil, co budu d?lat. Budu pracovat sdltem a pilkou ?i budu nanet barvy? To zjistm a na mst?, v?tinou za?nu klidem, abych m?l dost prostoru.

N?kdy je tzv. den blbec. To se ?znu dltem, klepnu si kladvkem na palec, nehet krsn? z?ern a pak postupn? se vybarvuje do lutomodra, nebo o n?co zakopnu a vyliju plechovku barvy Tak toho po hodin? dvou nechm, prost? se neda?, jdu a pustm si po?ta? a ?tu, ale protoe je den blbec, tak kdispozici jsou sam nesmysln ?lnky o politice, u mm dokonce i oblben autory jako je t?eba Radkin Honzk, Bohumil Slma, Frantiek Kostln, He?man Chrom no to je po?ten?ko pro takov den jak stvo?en. Jo, jet? musm p?idat Peheho a Fendrycha sMol?kem a Lipoldem. A Steigward je kde? Prodv zbran? a munici a duchovn vplody zahodil? Asi mlo vynely, e? Pak jet? narazm ob?as na Jana Campella, kter ?asto pe i kdy nem co ?ci. Sjeho ?lnky skute?n? souhlasu net?eba, nen ani pot?eba nesouhlasu, nen pot?eba jeho ?lnky ani ?st a ztrcet tak ?as.

No a odkud j beru inspiraci? Prvn byly Mat?j?kovy D?jiny um?n, kter jsem si p?j?il ve ve?ejn knihovn?, samoz?ejm? pouze ?ernobl ilustrace. Pak jsem si koupil D?jiny vtvarnho um?n Larousse - vydal Odeon vroce 1966 (ve Franci vylo 1957), vnkladu 50 tisc, cena 170 korun. V?tina ?ernoblch reprodukc, ob?as vloena barevn strnka na k?dovm pap?e. Vyly ?ty?i dly formtu A4 a kad m?l kolem 450 strnek, posledn dl obsahuje 1172 ?ernoblch a 50 barevnch reprodukc. Pozd?ji, vroce 1977 jsem si koupil jet? D?jiny um?n Jos Pijoana. Bylo to v desti svazcch a ve u na k?dovm pap?e a ve u barevn. Vydal Odeon v nkladu 40 tisc, kter byl okamit? rozebrn. O tom si dnes mohou nakladatel pouze snt. To byla ale pro mne tak posledn kniha o vtvarnm um?n, kterou jsem si zakoupil, protoe nastoupil internet a knihy u nen nutn kupovat. Mm sice ve sv knihovn? i spoustu velijakch monografi proslavench vtvarnk?, ale u vnich ani nelistuji, akort na n? sed prach.

Dnes si toti cokoliv mohu najt na internetu, zadm t?eba Mistra Teodorika ?i Vasyly Kandinskho a okamit? mi nabdnou stovky jejich d?l a vysko? mi snad vechno, co namalovali a barevn?. Tot se mohu dov?d?t o ktermkoliv um?lci dokonce i z dob starov?ku. Vynikajc je web Pinterest. Je podobn YouTube, kde si kliknu na t?eba Jan?ka ?i Liszta a okamit? mi vysko? nabdka stovek jejich skladeb. Pro mne je to naprosto neuv??iteln a fantastick. Jet? nedvno bylo absolutn? nep?edstaviteln dostat se na n?jak recitl t?eba Marie Callas ?i na klavrn recitl Glena Goulda, no a navc, abych se osobn? mohl n?jakho recitlu z?astnit, to jsem prost? nikdy nem?l tolik pen?z, abych si mohl zaplatit vstupn. P?ed pr lety jsem si nanejv mohl koupit gramofonovou desku, pozd?ji t?eba nahrt na magnetofonovou psku n?jak po?ad zrdia, dnes mohu na Youtube vid?t vpohodl obvku vk?esle popjejc kvu, p?m filmov zznamy t?ch proslavench hv?zd klavru ?i opernho zp?vu. N?co divo?ejho? Tak si kliknu na Borodinovy Poloveck tance ?i na Balakireva Islamey, nebo dokonce na Prokofjevovu Piano Sonatu No. 7 in B flat major, Op. 83 Stalingrad. Nebo n?co klidn?jho? No tak Bacha v podn Valentiny Lisitsy, Grigory Sokolova, Zoltna Kocsize, Gyorgy Cziffry a navc mi vysko? snad vechny jejich nahrvky. No p?mo neuv??iteln? fantastick!

Samoz?ejm? lze kliknout i na jakoukoliv hv?zdu popmusic ?i popvtvarna a vysko? neuv??iteln spousta vemonch blbinek a idiotin a velijakho balastu a blbolu. No a co? Tak to ignoruju. Stejn vyhledvac progrmek je automaticky kdispozici i p?i nkupu pot?ebnch v?c, nedvno jsem si cht?l koupit induk?n va?i?, jenom jsem to naklepal a okamit? vysko?ila nabdka snad stovky druh?. Dle mne je to vynikajc sluba. Nmitka, e tak provozovatel internetu hned v?d, co nakupuju a co se mi lb, mi v?bec nevad, no a? v?d a a? to maj uloeno, no a copak mi stm mohou ukodit? N?jak nechpu, na? je pot?eba ukldat data o miliardch lid, ale to se provd automaticky. A e to lze zneuvat? A je v?bec n?co existujcho, co nelze zneut?

Podobn situace je sfotografi. Te? mm deset ?i dvacet tisc snmk? uloench vPC. ?ekn?me, e kad druh ?lov?k na sv?t? m fo?k, tedy ?ty?i miliardy lid fotografuj a ukldaj do PC. Znsobme to n?kolika tisci uloench fotek. Nen vsilch ?lov?ka, aby si je vechny prohldl, no a na to je program, kter doke vybrat ztoho ohromnho mnostv jenom ty, kter se mi lb. Jist?e velkou v?tinu fotek nem?eme (nebo m?eme?) povaovat za um?leckou fotografii, ale spousta je p?ece jenom vynikajcch. Progrmek funguje stejn? jak u YouTube, tak Piterestu a i podobnch vyhledva??. Jsem naden ztoho, jak rychle internet m?n sv?t, a v??m, e snad klepmu.

Take jakpak chrn?n duevn vlastnictv? Internet toto nezn ani voblasti technologi ?i ve v?decko-technickch oborech. Kdo si to p?esto chce chrnit, mus si to nechat doma vtrezoru a nesm to zve?ejnit. Vimli jste si, e u jaksi p?estali existovat pioni kradouc vynlezy? Vdy? vechno lze nalzt na internetu sedce doma.

No a protoe jsem inspirovn d?jinami vtvarnho um?n, tak p?ikldm n?jak to posledn moje vtvarno.

***

Popisky kfoto:

1 M?j atelirek

2 katule a be?ky na p?d?

3 Po?k rozn drky

4 Atlas dr na ji zem?kouli. (Kdy m?e bt zem?koule placat, pro? by nemohla bt krychlov? Tu placatou Atlas ze je shodil, to je ta dole.)

5 Dv? postavy

6 T?i postavy

7 Portrt

8 Vbaznku

9 Housle vkyselin?

10 Dopis zMezopotmie

11 Vzdvm to

12 Polibek

13 Spiritistick seance

14 Strom schizofrenik

15 D?s a Hr?za

16 Plen vnoci

17 Abstrakce

18 Parid?v soud

19 Parid?v soud jinak (Paris a t?i grcie)

20 Portrt a

21 Portrt b

20 Dv? hlavy navc

Meditace o obrazech VII. (Postmoderna a neoismus)

Koncem devatenctho stolet a za?tkem stolet dvactho existovala a byla velmi sympatick a progresvn tak zvan moderna, co byl impresionismus, dekadence, kubismus, surrealismus, dadaismus, poetismus, symbolismus, futurismus, konstruktivismus, suprematismus, abstrakce Koncem stolet dvactho a za?tkem stolet jedenadvactho je velice mdn zleitost tzv. postmoderna. Holt klasick moderna zastarala a p?eila se a u pat? minulosti a historii. Dnes tedy mme postmodernu, dobu nastoupiv po modern?. Je to vlastn? normln a p?irozen vvoj, nen to nic neobvyklho. pln? logicky bezprost?edn? nastoupila doba post. Tedy funguje u pln? rozvinut post-kultura ?i post-civilizace. Jinak jet? vyjd?eno, je to nov kultura a nov civilizace, tedy neo-kultura a neo-civilizace.

Charakteristickm znakem postmoderny je bezb?eh svoboda, kad si m?e d?lat cokoliv dle vlastn libov?le, nikdo ho nesm omezovat. Kad m?e v rmci svobody hlsat ve?ejn? (v?tinou p?es internet) cokoliv ho napadne. Vyplv z toho tak oficiln? hlsan nzor, e kad m pravdu. Jenome pokud m kad obyvatel na republiky (?i cel EU) svoji pravdu, to se pravda rozplynula jako pra nad hrncem, prost? ztratila smysl. V minulch dobch ur?ovala pravdu (?i spe Pravdu) crkev a lechta s od?vodn?nm, e tu Pravdu jim nadiktoval Pnb?h. O takov pravd? nelze p?ece pochybovat. Pozd?ji pravdu ur?ovalo mnostv financ, kdo jich m?l vc, m?l pravdu, kdo nem?l finance, nemohl samoz?ejm? mt pravdu. Zd?vod?oval to zase Pnembohem p?mo geniln? Kalvn: Pnb?h m sice rd vechny lidi, vdy? je p?ece stvo?il, ale n?kter m radi. To jsou ti pracovit a etrn, kte? zbohatli dky sv pli, inteligenci, poctivosti, sv?domitosti a mravn ?istot?. Ty m nejrad?ji a ke zbohatnut jim dokonce boskm vlivem pomh a za?izuje jim pobyt v nebi u tady na zemi. No nen to perfektn zd?vodn?n?

No a p?ili francouzt encyklopedist, n?meck Karl Marx a anglick Darwin. Zruili Pnaboha, vysmli se Bosk Pravd? a ?ekli, e pravdu m p?zemn ekonomika, st?zliv rozum a v?deck p?stup k d?n ve sv?t?. Zeptali se p?iblin? takto: Jakm zp?sobem se akumulovalo bohatstv (a tedy i Pravda) v nemnohch rukou? Odpov?d?li, e to nebylo bo p?zn, nbr loupenm, podvody, krdeemi ba i vradami. vst?m o morln ?istot? a mravn nad?azenosti bohatch zasadili KO (knokaut). Co je pravda a kdo ji vlastn? Nah fakta ukazuj, e Pravdu vlastn ten, kdo m lpe fungujc ekonomiku, dokonalej vzbroj a vce smrtcch zbran.

Jenome co te? v situaci bez Boha a bez ulechtil morlky? No zajist si poradili nastolili modernu. No a v podstat? se ale v?bec nic nezm?nilo, bohatstv z?stalo tam, kde bvalo d?v a obyvatelstvu se dostala svoboda, rovnost, bratrstv (libert, galit, fraternit). Na otzku na? je mi svoboda, rovnost a bratrstv, kdy mm hlad a nemm kde bydlet? odpovdaj: no to mus usilovn? pracovat pro majitele tovrny deset ba i ?trnct hodin denn?, to se potom lehce naj i byt mon seene.

Nikdo nem?e poprat, e nemme svobodu a rovnost, vdy? to je uvedeno snad v kad stav? snad kadho sttu. S tm bratrstvm, jinak ?e?eno soudrustvm, je to ale docela pofidrn. Brat?i se s km chce, to ti nikdo nem?e zakazovat, klidn? se navzjem oslovujte brat?i a sestry ?i soudruzi a soudruky nebo p?tel a p?telkyn?, p?znivci a p?znivkyn?, kolegov a kolegyn? Ale p?sn? v?decky (klidn? i marxisticky) je kad ?lov?k egoista, kad hrabe bezohledn? k sob? a pod sebe. To je nezm?niteln fakt, vdycky tomu tak v historii lidstva bylo, je a bude. Egoismus (sobectv) je hnac silou pokroku a rozvoje. Altruismus (lsku k blinmu) si vymysleli neschopn, slab a pod?adn, tvrdila s vnou tv? Margaret Thatcherov. Odkoukala to od Augusta von Hayeka (Cesta do otroctv).

Take u mme vechno, co jsme cht?li? Alespo? tak nm to tvrd ti, co nm vldnou. ?kaj: Vak u mte pln? vechno, co jste cht?li, i svobodu i rovnost, co chcete jet? vc? (Bsnk: Te? u mme, co jsme cht?li, do rachoty zvesela) ijete po materiln strnce tak dob?e, jak nikdy v minulosti. Ovem je t?eba si uv?domit, e i v prav?ku opo?lov?k zaval ob?as, ba i dost ?asto, obdob hojnosti. Mte svobodu zvolit si k vldnut svho zastupitele a v tom je obsaena tak rovnost, nebo? to prvo m kad. Bratrstv m?ete nalzat v katolick charit?. Prost? demokracie dokonale splnila vae touhy a p?n. P?esto jsou obyvatel nespokojeni, nebo?, co je velice zajmav, k vldnut se vdycky dostanou individua bezcharaktern, egoistick, hrabouc k sob? a pod sebe, prost? odkln??i financ sm?rem k sob?.

Jak to vy?eit ke spokojenosti vech? Jednodue vymyslela se postmoderna.

No a v dob? postmodern obyvatelstvo samoz?ejm? dostv post-pravdiv post-informace. Z internetu jsem okoproval vstin v?ty Petra antovskho: Post-informace je vklad skute?nosti o?ima toho, kdo ji vyslov. A pln? stejn? se to m s post-pravdou, kde vlastn? ve si je rovno, neexistuj dn hierarchie hodnot, a proto tedy vlastn? nemohou existovat ani dn objektivn fakta ?i pravdy, protoe jejich fakticita a pravdivost je odvozena od nzoru jedince, jen ji posuzuje. M jet? tedy v tto post-politick ?e smysl mluvit o hodnotch, o informacch, o pravd?, o politice?

Musme tedy p?ijmout za realitu, e ijeme v ?e, kde reln? existuje post-pravda, post-v?da, post-logika, post-racionalita, post-nboenstv, post-vra, post-literatura, post-poezie, post-materialismus i post-idealismus, atd. atp. Zajist funguje i post-medicna, dokladem je Hnzdil s celostn medicnou, Radkin Honzk s asertivn psychosomatikou, ?nsk zapichovn jehli?ek (akupunktura), ?i l?en zp?vem um, um, um, homeopatie, vydestilovan voda, zdrav viva

V post-filosofii Radim Valen?k doporu?uje vrtit se k rozboru Marxovch poznmek tzv. ekonomickch rukopis?, kter na?rtal v mld a nikdy se u k nim nevrtil, neb je povaoval za nicotn. Navc Radim Valen?k jet? doporu?uje ke studiu rdoby intelektulsk nesrozumiteln blbolen filosofickho klauna a aka Hegela. Nic proti tomu, nachzet v nesrozumitelnosti moudrost je ?astm clem filosof?. Hegel, ten typick blbolista, se pokusil nahradit osvcence a zruit rozum a logiku, je fakt pro post-filosofii jak stvo?en a vhodn k vysoce intelektulskmu bezduchmu plkn o ni?em.

Docela znmm expertem na post-marxismus je Josef Skla, ?len v p?edsednictvu Komunist strany. Ovem nem?l by rad?ji do n?jakho svazu bsnk?? Jeho projevy jsou sice vzletn, ale je to pouze pr frz zabalench do poetickho vrazu. Nechpu, pro? se Skla plete do politiky, m?e p?ece klidn? pst angaovanou poezii, ale ne programov teze strany, vylo by mu to na tlou sbrku politick poezie, na velmi tlou, nebo? furt dokola dokole?ka dokola opakuje to sam stejnmi kv?tnatmi metaforami. Pro? si nevezme vzor ze svho gurua Marxe a jeho stru?n, jasn a naprosto srozumiteln v?ty Komunistickho manifestu? Sklu ale musm i pochvlit, je to velmi zru?n poeta, pouv ve svch textech (i v Parlamentnch listech) snad vechny bsnick fgle, nejenom metafory, ale i metonymie, synekdochy, hyperboly, alegorie, personifikace ba i oxymrony.

Mohu klidn? konstatovat, e i post-marxismus je dnes u docela rozvinut, a? se samotnm Marxem nem lautr nic spole?nho. Podobn je to s post-socialismem a post-komunismem. Zatm jet? nefunguje post-leninismus a ani post-stalinismus ba ani post-maoismus, ale ur?it? se do?kme, u ob?as takov pouit zaznamenvm. Spousta intelektul? pouv msto post p?edponu neo, t?eba neomarxismus. To proto, aby to vypadalo aspo? troku intelektulsky, ono odpovdajc termny by zn?ly docela blb? nap?. neo-ptkoviny, neo-blbismus, neo-kravinismus, neo-idiotismus, neo-debilitismus, neo-hovadismus Nebo tak neo-perverzismus, to by tak bylo ble k pochopen, tak odpovdajc. Mohu shrnout: Po francouzskch encyklopedistech (tzv. Osvcenci), kdy byla platn pouze racionalita, nastoupila ra velkho van?n trvajc podnes. Mlen a mlen a furt mlen, racionalita odhozena na smetit? d?jin, iracionalita je p?ece mnohem zajmav?j, schopnost rozeznvat dobro od zla pln? zmizela, dokladem je i ztoton?n nacismu s komunismem jako jednolit nlepky univerzlnho zla. Postmoderna ovldla jevit? historie.

Pokud mme v myslu chtt vyvolat negativn obraz t?eba o Darwinov? vvojov teorii, to p?idme p?edponu neo a mme neodarwinismus, co je v podstat? kreacionismus a naprost opak Darwina. A jeho znemon?n. Plat o vech neo a post. Dokonce u mme i post-po?as ?i post-podneb, kdy b?n vkyvy po?as je pot?eba zpen?it. Klasi?t klimatologov jsou okovni r?znmi vyhlkami politik? o nebezpe?nosti normlnho podneb. T?eba e vznikaj zvan klimatick zm?ny zp?soben pouky std hov?zho. Fakt zem?d?lci za to zne?i?ovn ovzdu plat, je to tzv. prdn. Nmi zvolen zkonodrci nm daruj (odhlasuj) zkony, kter lze vykldat libovoln? dle okamit pot?eby, dle stejnho paragrafu zkona xy lze odsoudit do v?zen i ud?lit vyznamenn za zsluhy, je to prost? post-zkonnost. Musme si holt zvyknout i na to post-prvo ?i neo-prvo. To, e jsme tou postmodernou a neoismem, abych napodobil Klause s jeho NGOismem, vydvni ku posm?chu vech stt? mimo EU a USA, to naim zvolenm vyvolenm je lhostejn. A e jsou ter?em vsm?chu a opovren i oni, neberou v vahu, a tak jsou otrl.

Samoz?ejm? postmoderna ?i neomoderna se nutn? projevila i ve vtvarnu. Vzniklo post-vtvarno ?i neo-vtvarno. Jako pln? prvn za?al postmoderni?it Duchamp u p?ed sto lety. To na ulici n?kdo zapomn?l lopatu na odklzen sn?hu a tak Duchamp ji vzal (lohl?) a odnesl do vstavn sn? a op?el o ze?. Jsem p?esv?d?en o tom, e nem?l v?bec v myslu povaovat tu b?nou sriov? vyrb?nou lopatu za um?leck dlo. Pokecal s p?teli a na lopatu, kterou asi m?l v myslu odnst si dom?, p?ece se mu m?e hodit k odklzen sn?hu, u nepomyslel. P?t den si v novinch p?e?etl p?evelice pochvalnou recenzi n?jakho um?leckho kritika o revolu?nm a p?evratnm um?leckm ?inu, tedy o vystaven lopaty. Nevhal a p?t? p?inesl do galerie pisor, v?k, p?edn kolo od bicyklu, stojan na suen lhv. No a msto malovn barvami vytvo?il v galerii asambl o rozm?ru 242,5 x 177,8 x 124,5 cm, skldajc se ze starch d?ev?nch dve?, cihel, sametu, d?eva, k?e, v?tvi?ek, hlinku, eleza, skla, plexiskla, linolea, bavlny, elektrickch rovek, plynov lampy a motoru. No a stal se nejslavn?jm um?lcem stalet a byl za?azen mezi p?edch?dce dnenho tzv. konceptulnho um?n. I n rodk (ze Slovenska) Andy Warhol p?inesl do galerie polvku v konzerv?, Manzoni zase vystavil sv?j vkal v konzerv?, dlo bylo nazvno Hovno um?lce, no a loni ?i p?edloni vystavil v Praze proslul um?lec namazan krajc chleba mslem. Prost?, cokoliv, jakkoliv p?edm?t a blbinu p?inesete do vstavn sn? a prohlste za um?n, tak to um?nm je. Mimo galerii ta sam v?c u ale um?nm nen, nbr je zase pouhm uitkovm (nebo neuitkovm) p?edm?tem, a mytec!

Ve Veletrnm palci za ?editelovn Knka bylo v jedn mstnosti vystaveno skute?n reln smetit?. Mon je tam dosud. Kdy jsem tam byl p?ed pr lety, to jsem se moc podivoval, e to nesmrd, asi Knk na?dil desinfekci. Ovem tm pln? naruil smysl um?leckho dla, p?ece smrad je nerozlu?nou a podstatnou ?st smetit?. Divm se, e onen um?lec neprotestoval proti tak zsadn chyb? profesora Knka. Ale n?jak jin n proslul um?lec si se zpachem ned?lal starosti a nechal navzt t?i pln popel?sk vozy do katolickho kostela (u asi ale odsv?cenho). O tomto konceptulnm um?n jsou sepsny tuny a tuny esej? p?ekypujcch oslavnmi obdivnmi frzemi typu: ta obrovsk filosofick hloubka, ty duchovn p?etlaky do nadsmyslna a ty geniln p?esahy do transcendentna Je ale zase docela p?ijateln, e um?lci se mohou takto ve?ejn? odreagovat a nen proto nutn ums?ovat je do stav? pro choromysln. To plat i pro hudebnky vytv?ejc velijak drsav zvuky a hluky, ktermu n?kte? mlad i star ?kaj hudba.

P?ed pr lety pozval n?jak oligarcha skupinu mladch hudebnk? na svou jachtu. Parta mladch um?lc? u tden plula v p?epychov jacht? po vlnch ocenu a um?lci p?i pojdn kaviru zapjenm Chardonnay rozho??en? odsuzovali ryb?e chytajc ryby do st, jak je to nelidsk a krut zachzen s ivoucmi tvory. Ryb?i toti st? napln?n sardinkami vysypou p?ed zpracovatelsk strojov za?zen, kter sardinky ums?uje do konzerv. Sardinky sebou mrskaj jet? i uvnit? konzervy. Um?lci se rozho??uj nad takovm barbarstvm a vydvaj pobou?en provoln ke sv?tov ve?ejnosti s titulkem Zachra?me sardinky! Tuto vzvu zve?ejnily snad vechny noviny samoz?ejm? s uvedenm jmen autor? petice. Perfekt reklama, e?

Pobou?en rozho??en um?lci cht?j sardinkm vylepit ivot a tak je napadlo hodit klavr do mo?e, pr aby si hudbu uily i rybi?ky a poslechli si krsu klavrn hry. Majitel jachty si tuto um?leckou akci nat?el na video. Provd?n onoho happeningu bylo d?leit?j ne ztrta klavru. Ale mon byl klavr u tak rozvrzan, e stejn? byl na odpis a nklady na odvoz na serotovn by byly v?t ne zaplacen tdennho pobytu na jacht? on part?. koda, e se nevyjd?ili kucha?i z on jachty a ne?ekli, z kterch koer jatek nakupuj maso. Um?lci tak netu, jakm zp?sobem se onen chutn kavir zskv. To ryb?i chyt rybu, roz?znou, vyberou jikry a nepot?ebn zbytek zase hod do vody.

To zabjen rybi?ek jim vad, ale zabjen lid jim nevad. Nen to jaksi zvrcenost? Ovem u um?lc? a ochrnc? zv?at to je tolerovno a pr i hodno obdivu. Happeningy jsme v mld taky provd?li a n?kter akce bvaly i docela vyda?en, ale vdy v alkoholickm opojen. Ne?kalo se tomu vzneen? um?leck happening ?i skupinov performance, nbr opileck extempore a vtrnosti. Za v?tinu jsme se ale p?t dny styd?li.

V sou?asn dob? je velmi populrnm performerem rusk akcionista Pjotr Pavlenskij, kter si u ns zskal oblibu bojem proti Putinovi. Dokonce kne Schwarzenberg mu dal azyl na svm panstv a obdiv vyjd?il zajist i Kalousek. Nen divu, vdy? oba nejenom obdivuj, ale p?mo miluj i Pussy Riot.

Take jak akce tento konceptuln um?lec provd? Namtkou n?kter vyjmenuji:

V ?ervenci 2012 stl hodinu a p?l na schodech Kaza?sk katedrly v Petrohrad? s sty zaitmi renou nit a transparentem na podporu skupiny Pussy Riot.

V dal performanci nazvan Vykuchn se p?ed sdlem petrohradskho guberntora objevil nah, od?n pouze do ostnatho drtu, ?m cht?l vyjd?it stav ?lov?ka ijcho v represivnm politickm systmu.

V listopadu 2013 se v performanci nazvan Fixace zcela nah ocitl na Rudm nm?st v Moskv? a p?ibil sv?j ourek k dlab?.

V noru 2014 realizoval jedinou kolektivn akci, kdy usiloval o navozen atmosfry kyjevskho Majdanu tm, e spolu s dalmi kolegy vytvo?ili na jednom petrohradskm most? barikdy, zaplili je, tloukli do elez a provolvali proukrajinsk hesla.

V ?jnu 2014 protestoval proti zneuvn psychiatrie pro politick ?ely, kdy si p?ed psychiatrickm stavem, svle?en do naha, u?zl lal??ek ucha. Pot byl odveden polici.

V listopadu 2015 zaplil vchodov dve?e do sdla rusk Federln bezpe?nostn sluby FSB v budov? Lubjanka, d?ve sdle ?eky, NKVD a KGB. Byl zadren pro podez?en z vtrnosti. Za tento ?in byl v moskevskm v?zen a hrozily mu 3 roky odn?t svobody. V ?ervnu 2016 byl po sedmi m?scch proput?n a odsouzen k pokut? ve vi asi 190 tisc korun.

V roce 2016 zskal Cenu Vclava Havla za kreativn disent. Pozd?ji mu vak byla od?ata.

Pavlenskij byl n?kolikrt vyet?ovn psychiatry, kte? potvrdili, e je duevn? zdrav. Petrohradsk soud zamtl dost policie k umst?n Pavlenskho na psychiatrickou kliniku.

V kv?tnu 2017 zskal politick azyl ve Francii, na?e tam v ?jnu podplil budovu francouzsk centrln banky na Place de la Bastille. Byl za to ve Francii odsouzen ke t?em let?m v?zen. Dva ze t? let trestu jsou ale podmn?n a skoro rok si u odsed?l ve vazb?, take bude co nevid?t zase voln. Hned u soudu navc oznmil, e nehodl platit ani pokutu p?es 20 tisc eur.

Jeho performance po?taj s tm, e budou zasahovat policist, zdravotnci, hasi?i a dotv?et je budou vyet?ovatel, psychiat?i nebo provldn mdia. Jakmile tedy na jeho akce reaguj sttn sloky, automaticky se stvaj tak spolu?astnky on?ch um?leckch performanc. P?itlu?e-li si ourek k dlab? na nm?st, p?ijdou policajti a zeptaj se: Co tu d?lte? Pjotr odpovd: D?lm um?n. U tou otzkou jsou policajti spolu?astnky akce. Kdyby si ho ale p?itloukl doma t?eba ke stolu, bude obdivovat jeho um?leck vkon pouze ena a d?ti p?padn? rodi?e ?i pozvan soused a budou tak spolu?astnky. Jenome do televize by se to ur?it? nedostalo. Dob?e vymylen, e?

P?kn? zaprovokovala i jedna polsk um?lkyn?, kdy zobrazila na k?i msto Krista uk?iovan pohlavn d. Crkev siln? protestovala. Popularita ovem tm byla zskna, co bylo ur?it? clem on um?lkyn?.

Obdobn? jako ve uveden um?lci u ns provokuje David ?ern. Za prototyp ?echa ozna?il mistr ?ern nepromchanou, nezajmavou a lehce zknedlkovanou hmotu, kter je naskl pivem. No a zbv jenom vyjmenovat jeho slavn dla:

V roce 1991 p?et?el na r?ovo sov?tsk tank v Praze na Smchov?.

Vzty?en prost?ednk, desetimetrov fialov objekt na pontonu Vltavy.

Plastika K?? p?edstavujc svatho Vclava sedcho na b?ie svho mrtvho kon?.

Entropa, sklda?ka sedmadvactky.

?urajc fontna, dv? bronzov musk postavy mo?c na hladinu jezrka ve tvaru ?esk republiky.

Ve formaldehydu naloen Saddm Husajn v akvriu.

?erven klikujc autobus. Za dev?t milion? ho koupil Andrej Babi.

To to jsou charakteristick um?leck vtvory postmoderny ?i post-um?n nebo i neo-um?n. N?jak jsem nikdy k takovmu pojet um?n nenavzal n?jak kladn vztah, dokonce mne to odpuzuje a v mnoha p?padech je mi to docela odporn a nechutn. Ovem v?tin? obyvatel to u p?ipad docela normln. Je mon, e se ve svm hodnocen mlm a e budoucnost uke, e mnou odmtan dla budou povaovna za vysoce kvalitn originln um?leck veledla. Ono kdy anglick velmi dovedn mal? Whistler vystavil rozm?rn obraz ho?c lod? v p?stavu a na obrazu nebyla vid?t lo?, ani nic z p?stavnho mola, pouze dm a ohe?, byl ter?em posm?chu. A o n?kolik desetilet pozd?ji vznikl impresionismus, tedy Whistler o destky let p?edehnal impresionisty. Ten ohe?, dm a kou? byl vlastn? naprosto realistick obraz. Ostatn? i n Navrtil (Jirny) byl impresionistou tak d?ve ne Manet s Monetem. Lze v?bec v dnen dob? zb?sil inflace knih, autor?, p?b?h?, balast? a vst? veho druhu, kdy se p?ek?ikujeme navzjem a neposlouchme se (citace z internetu), zastvat n?jak kategorick sudek o tom, co je a co nen um?n? Co je kvalitn a co je mejd? Co je hodnotn a co pod?adn? Co je vysok a co nzk? Co je plebejsk a co vzneen?

A to se zv?rem podvejme do jedn na b?n normln st?edn koly. U?itel vodem pron asi toto: Zruili jsme zvon?n, take dnes cel dopoledne budeme v?novat ?emu? Tak na co mte studenti dnes nladu, co by se vm lbilo? Navrhuji t?eba matematiku a proberme trigonometrick funkce, je to velice zajmav tma, v praxi se bez t?chto znalost neobejdete.

le obejdeme, co pot?ebujeme, najdeme na tabletu.

Nebo se budeme v?novat na mate?tin?? Projdeme si t?eba gramatiku a pravopis, je p?ece ostudn, kdy n?kdo d?l pravopisn chyby

le, po?ta?ov progrmek nm chyby bezpe?n? oprav.

A co tak probrat n?jak historick zajmavosti?

le, minulost ns nezajm, ns zajm budoucnost sexu.

U?itel jet? ze setrva?nosti navrhuje zem?pis, ale zjem naprosto dn a tak se zoufale zept: Tak co by se vm lbilo d?lat cel dopoledne?

Sborov odpov??: My chceme d?lat um?n.

No dob?e, takov vchova um?nm, to nebude marn, pomysl si u?itel. Skoro vichni slovutn profeso?i (t?eba profesor Hejdnek) prohlauj, e diskuze se studenty je to nejlep a e dokonce i je samotn, tedy pny profesory, to obohacuje a je to pro n? vysoce hodnotnm p?nosem. Take se zept: A ?m bychom m?li za?t?

Student: ?etl jsem Hrabala a on pe, e plaktovac plocha je krsn a ?m vce je plocha potrhan a poni?en, tm z toho m?l v?t estetick zitek. Take kolegov tudci, v na u?ebn? je p?ece tahle st?na zapln?n velijakmi nst?nkami, obrazy a plakty, vdy? to je tak plaktovac plocha, prove?me to, co obdivoval zaslouil um?lec Hrabal. No a studenti potrhali, poni?ili a velijak pomazali komplet celou st?nu. A zhodnotili: No nen to krsa?

Dal student: Vichni mme tablety, kad si hlasit? pust n?jak rdio, to znamen, e si pustme najednou deset, dvacet rdi a v kadm rdiu bude hrt jin stanice. Bude to p?ekrsn zmatek, to dokonale vyjad?uje n sou?asn sv?t.

U?itel: Ale vdy? v tom hluku k vm nepronikne naprosto dn informace, vdy? nic neuslyte, jenom hluk.

Studenti: My nechceme slyet jaksi nesmysln informace, my chceme provat um?leck zitek. My chceme poslouchat celkov chaos sv?ta, a to dvacet hlasit? put?nch r?znch rozhlasovch stanic vyjad?uje pln? p?esn?. No a tak bychom si mohli pustit deset ?i dvacet televiznch stanic najednou, t?eba jeden program by vyslal politick udlosti, druh p?rodov?dn film, dal detektivku, jin um?leck film, jinde budou diskutovat gayov a lesby, dal n?co z vesmru, n?jak st?le?ka, automobilov honi?ka atd. atd. P?ekrsn zmatek vyjad?ujc beze zbytku nai dobu, t?ch dvacet televiznch kanl? put?nch najednou na jedn st?n?, ?i p?mo na n?jak velkoplon obrazovce, je vlastn? super realistick um?n.

Student: Byl jsem ve Veletrnm palci, Knk tam vystavoval v zasklenm rmu rozt?skan gramofonov desky. Jak siln? osobit um?n, asi se mu ta hudba z desek nelbila, tak je rozt?skal, Knk je velmi energick individualita, e?

Dal student: Byli jsme tam spolu, a taky jsem v t galerii vid?l n?jak panely z boura?ky. Msto aby je d?lnci odvezli na n?jakou skldku, tak je s docela velkou nmahou umstili do nejho?ejho patra galerie, pr jako pamtka, jako relikvie z domu, kter u neexistuje. Je to hodno obdivu. Myslel jsem si, e ty panely jsou nast?kan n?jakou barvou, aby to byl jako abstraktn obraz, ale kdepak, um?lec na ty panely ani neshl, jenom na?izoval: tento panel a tento panel odvezete do Veletrnho palce a umstte do nejvyho patra. Vedle t?ch panel? je paprov cedulka na kter je uvedeno jmno um?lce.

J jsem zase vid?l na videu, jak um?lci sout? v rozbjen, v demolici klavr?. No to bylo n?co! Pak je tak video, jak um?lci vyhazuj klavr do mo?e, do Atlantickho ocenu, pr a? hraje rybm, to si mn? lbilo, to bylo super! Navrhuji, abychom i my studenti prv? te? ud?lali n?jak podobn um?leck dlo, kad z ns m mobil, nafilmujeme to, a pak prodme jako um?leck dlo. Demolujme t?du, budeme slavn a zapeme se do slavnch d?jin um?n, budeme nesmrteln. Nejd?ve zkusme rozbjet a demolovat lavice a idli?ky. Pak rozbjej okna a vyhazuj trosky z oken, i dve?e padnou do trosek pod okny.

U?itel: Proboha, ale co kdy n?kdo stoj pod okny a spadne to na n?ho?

Holt byl v nesprvn ?as na nesprvnm mst?, ale p?esto byl ?astnkem naeho hpeningu.

U?itel vol na policii: Moji studenti provd?j hpening, prosm, aby policie zakro?ila.

Jenome policajt byl zb?hl v um?n a odpovd: Kdepak, do provd?n um?leckho dla, tedy hpeningu, m policie zakzno zasahovat, u s tm mme zkuenosti, kdy jsme zakro?ili, byli jsme obvin?ni z .

ale jsou tu zran?n! Te?e krev!

To to volejte sanitku, ne ns! My s tm v dnm p?pad? nechceme mt nic spole?nho. To tak, kazit a zakazovat provd?n um?n! To by bylo naruen a poruen zkladnch ob?anskch a lidskch svobod. Kdy chce kdokoliv provd?t destrukci ?ehokoliv a nazve to um?leckm dlem, jsme povinni to respektovat. ?au pane profesore, ?slo prvn pomoci doufm znte.

Um?n je nakaliv, um?leck emoce zachvtily vechny studenty a tak byla zdemolovna cel budova koly. Televize to koupila a pozvala po promtnut um?leck kritiky, aby se vyjd?ili, v?tina z nich uznala, e to um?n je! mytec!

***

PS: Samoz?ejm? i j jsem byl ovlivn?n postmodernou a vytvo?il jsem n?jak ty postmodern asamble. Nazvm je Sme?ky, nebo? jsou vytvo?eny z v?c pat?cch do popelnice. Nebo e by to bylo popelnicov um?n?

Popisky kobraz?m

Totln? destruovan hadr na podlahu

Vykuchan rdio

T?k obraz

Lebka

Muli?ky na rdiu

Asamble 1 a 9