Sergej Chelemendik

�

My s nimi vyb?hneme

� Sergej Chelemendik

P?eklad: Petr Dvo?�?ek

Slovansk� dom, s.r.o. 2004

ISBN: 80-85459-18-3

Obsah

Prolog................................................................................. 5

Co ud?lali oni - n�m............................................................. 5

Co d?l�me my - jim............................................................. 8

O na�� kletb?....................................................................... 9

?erno-�lut� Franfurkt........................................................ 12

Jak se poh�daly Marja Ivanovna
s Nastasjou Petrovnou....................................................... 17

Sv�tek rusko-n?meck�ho p?�telstv� v Turecku.................... 18

Smysln� l�ska v m?st? Stryj............................................... 22

Raku�an� poznaj� �na�u ma?�............................................. 24

Vyhl�sit mat za st�tn� jazyk................................................. 26

Termin�to?i n�rod?............................................................ 31

Co cht?j� netvo?i................................................................ 36

Netvo?i versus my a na�i brat?i........................................... 42

Kdo jsou na�i �id�............................................................ 47

O tom, jak n� Isai? s nimi vyb?hl...................................... 55

Na�i oligarchov�................................................................ 60

O svolo?i........................................................................... 63

O na�ich emigrac�ch........................................................... 65

O na�ich zbloudil�ch slovansk�ch bratrech......................... 69

Kdo n�m dnes vl�dne........................................................ 78

Na�i zr�dci........................................................................ 81

Liber�ln� sov?t?�ci.............................................................. 88

Na�e zlostn� k?iv� zrcadlo................................................. 93

Jak� tabu rozdupali liber�ln� sov?t?�ci................................. 97

Jak n�m vl�dnou.............................................................. 100

�id - to je m�tus o nad?lov?ku......................................... 108

P?e�ije siln?j��.................................................................. 120

Rusi jako civilizace t?ch, kte?� p?e�ij�................................. 125

Za?�kadla rusk� civilizace................................................. 139

Jak vyb?hneme s jejich m�dii........................................... 150

Jak vyb?hneme s jejich rozv?dkami.................................. 160

Jak n�m na�i lid� pomohou.............................................. 166

Jak m�me v�echno za?�dit................................................. 176

Odkud vz�t v?dce............................................................ 179

Ru�t� napoleoni................................................................ 187

Impresionistick� pozn�mky
o sou?asn�ch rusk�ch v?dc�ch..................................... 192

Progn�za pro Evropu....................................................... 197

Progn�za pro Ameriku..................................................... 204

Pokus o glob�ln� progn�zu............................................... 209

Progn�za pro Rusko........................................................ 211

�norov� teze na t�ma �Co d?lat?�................................... 218

O rusk� idey.................................................................... 231

�Jeti� znamen� ��t............................................................. 234

O rusk� mafii................................................................... 236

Na�e autority s�l� na cel�m sv?t?....................................... 245

C�rkev P?e�it�................................................................... 247

C�rkev P?e�it� vznikne v Rusku......................................... 255

Epilog...................................... 256

�

Prolog

�

Zat�m je�t? nev�m zcela p?esn?, kdo jsou oni a kdo jsme my. Av�ak c�t�m, �e s nimi vyb?hneme (rus.: �My objebiom ich!�). Nejprve za?neme p?kn? zlehka, potom ?�m d�l, t�m v�ce a v�ce.

My jsme u� vlastn? za?ali, a?koliv si to sami je�t? neuv?domujeme.

�

Co ud?lali oni - n�m

�

Nic dobr�ho. Kdy� se pod�v�me na posledn�ch sto let, nen� mo�n� p?ej�t bez pov�imnut�, jak se n�s sna�ili sm�st ze sv?ta.

?�k� se, �e jim v?bec nebylo po chuti, abychom byli stejn? po?etn� jako smysln� Indov�. Vyskakovali z k?�e, aby podpo?ili ka�dou revoluci - p?irozene, u n�s, ka�dou v�lku - s n�mi v hlavn� roli, ka�dou kolektivizaci, liberalizaci ?i demokratizaci - jenom�e nikoliv u sebe, ale op?t u n�s.

Mohlo by se zd�t, �e navenek dos�hli sv�ho, nebo? n�m nedovolili rozmno�it se tak ob��rn?, jak bychom mohli a jak by se mnoh�m z n�s cht?lo.

Pot� co skon?ila na�e bou?liv� revoluce, sl�zali smet�nku na�� �lechty prost?ednictv�m Francouz?. Dodnes si vykra?uj� vypasen� a l�n� jako kocour, adoptovan� kolektivem ml�k�rensk�ho z�vodu. Tr�v� geny na�ich kn�at a hrabat, nicm�n? s mizern�m u�itkem.

Jednou se p?ihodilo, �e na Krymu urazili na�eho v?dce. Stalo se tak v pr?b?hu ob?da. Zat�mco on je krmil ?ern�m kavi�rem, tolik vz�cn�m ve v�le?n�m hladov�m obdob�, oni se ho pokusili ze srandy oslovit str�?ku Joe.

Josif Vissarionovi? se tenkr�t urazil do t� m�ry, �e p?�mo v pr?b?hu ob?da jen tak tak, �e se neodm�tl pod?lit se s nimi o bohat� plody v�t?zstv� podle z�sady: pro n? velk� kus N?mecka, pro n�s v�echno ostatn�.

Nav�c po tomto jejich hloup�m �ertu se Josif Vissarionovi? hluboko zamyslel nad t�m, zda by p?ece jen nem?l osvobodit celou Evropu samostatn? a najednou ode v�eho. Ale neosvobodil, b�l se toti�, �e by n�m prasklo pand?ro.

Ob�val se zbyte?n?, na�e pand?ro by to vydr�elo. Koneckonc?, v�dy? u� ani nebylo co osvobozovat: Francouze, kte?� se nal�zali na�ich �lechtick�ch gen?, a �pan?ly a Italy, ji� byli jako d�venky zamilovan� do komunismu a rud�ch gard.

Jejich vykrmen� divize by se rozt?�sly p?i pohledu na na�i v�t?znou s�lu a zahanben? by odplavaly dom?. Zvl�t? kdyby vid?ly, jak d?kladn? tato v�t?zn� s�la zn�sil?uje n?meck� �ensk� pohlav�, s jakou vervou vst?ikuje svoje siln� geny oslaben�mu nep?�teli. Strachoprdi Am�ci by prchali od h?�chu co nejd�l, aby n�hodou i je nep?e?�zli.

Tohle byla na�e verze Marshallova pl�nu. Rozsah na�eho vst?ikov�n� byl zn�soben� n?meck�mi sklony ke v�eobecn� evidenci a kontrole, na?e� vedl ke vzniku Asociace n?meck�ch �en zn�siln?n�ch Rusy, kter� pr� je�t? doposud existuje. Jej� p?est�rl� ?lenky se na sv�ch pravideln�ch sch?zk�ch dodnes odd�vaj� hr?zostra�n�m vzpom�nk�m.

Tenkr�t se Josif Vissarionovi? z?ekl �myslu �doj�dat� Evropu v�m?nou za jejich neup?�mn� slib, �e u� ho nikdy nebudou oslovovat str�?ku Joe, nam�sto toho aby je shodil do kan�lu La Manche a o p�r rok? pozd?ji zah�zel vod�kov�mi bombami, kter� n�m darovala skupina jejich v?dc?, je� s n�mi blahosklonn? sympatizovala.

U� tenkr�t jsme mohli zalo�it vlastn� Evropskou unii s velk�mi z�sobami potenci�ln� �rodn� p?dy, je� by sahala od Karpat a� po ?�nu, s je�t? v?t��mi z�sobami samotn�ch ?�?an?, kte?� si o sob? je�t? tolik nemysleli, neum?li ��t ply�ov� hra?ky a trp?liv? ?ekali na to, a� si vy?�d�me svoje z�le�itosti v Evrop? a pod�v�me se jejich sm?rem.

Vze�la by z toho docela sympatick� Eurusia s jednotnou m?nou pod n�zvem eurubl. Kdyby tehdy n� v?dce netro�ka?il, bylo by jich velmi m�lo a n�s velmi mnoho. N� biologick� triumf nad nimi by byl takto o?ividn� ji� dnes. A n?kdo z nich by nyn� psal knihu o tom, jak oni vyb?hnou s n�mi.

Jako dezert n�m podstr?ili flekat�ho Gorbiho, a ten n�s vydal i s vnit?nostmi. A ud?lal to tak, jako je�t? nikdo p?ed n�m. Kam se na n?j hrabou v�echna �d?ln� kn�ata z doby Zlat� hordy, a? u� kn�e Kurbski nebo hejtman Mazepa!

Vydal n�s ve velk�m a kdov� pro?, �e my jsme si toho ani nev�imli. Jaksi jsme to p?ehl�dli. A� pozd?ji se n�m otev?ely o?i doko?�n: hle, v�dy? on, ten Jid�, n�s u� vydal v�echny!

Kde se jen vzal takov� Jid�? V�dy? vypadal jako n� krajan, byl laskav�, o?i mu z�?ily, ?e? m?l zp?vavou. ?�k� se, �e cht?l jen to nejlep��. Na stavropolsk�m traktoru cht?l u n�s vyp?stovat anglick� tr�vn�ky, kter� s�m vid?l jenom v televizi. A te? se tv�?� jako bo�� nevi?�tko, aby ho nezasypali plivanci.

Pozd?ji n�s zah�zeli ku?ec�mi steh�nky. To je nov� maso pro chud�ky a ubo��ky. Nam�sto cel�ho ku?ete rostou jen steh�nka a ?�st zadku. A str�vit je dok�eme pouze my.

Z t�to hromady zmra�en�ho ku?ec�ho masa a za t?�k�ho fun?n� cara Borise se vyklubala na�e nov� �lechta. Obrostla s�dlem a v jednom okam�iku j� narostla k?�dla.

Nicm�n? vyb?hneme s nimi stejn? tak elegantn?, jako se oni nau?ili p?stovat ku?ec� steh�nka, pojmenovan� po jejich v?dci, rovnou v lednic�ch a bez p?�tomnosti ku?at (�Bushovy no�ky� - tak se v Rusku lidov? naz�vaj� importovan� ku?ec� stehna ze Spojen�ch st�t?, pozn. prekl.).

�

Co d?l�me my - jim

�

My jim d?l�me jen to nejlep��. Velmi jim tedy pom�h�me. Zat�m.

Za levn� pen�z jim pos�l�me dary z na�eho nerostn�ho bohatstv�. Shroma�?ujeme jejich f�dn� �edozelen� bankovky. Nejprve pod sv� prou�kovan� matrace, pot� ty �edozelen� symboly jejich s�ly, zakroucen� do tvrd�ch rol� a st�hnut� oran�ov�mi gumi?kami, zakop�v�me u sebe na chalup�ch v zava?ovac�ch sklenic�ch od okurk?. Aby valuty nese�raly brouky, aby neshnily. To je n� rusk� bankomat.

Av�ak u nich doma se oni rozhodli dr�et pen�ze na kart�ch, ?ipech a hardisc�ch. U n�s takto dr�� pen�ze pouze hlup�ci. My na jak�koliv jejich ?ip vyrob�me t?i sv�. Kdy� jednou n?kdo v�echny jejich pen�ze odmagnetizuje a zma�e (b?h v�, kdo bude ten drzoun a chytr�k), potom je zachr�n�me my, tak jak jsme je kdysi zachr�nili p?ed �hn?d�m morem�. Rozp�r�me svoje matrace, vykopeme sklenice na chalup�ch, p?ijdeme k nim na n�v�t?vu a vst?�kneme jim na�e zelen� miliardy.

Mimo to, jsme se od nich mnoh�mu nau?ili. Hlavn? demokracii a je�t? kdejak� drobnosti: consulting, public relations, �oubyznys. Ale to u� je minulost, my u� se nem�me od nich co u?it. Oni se od n�s zat�m u?it necht?j�, d?laj� se d?le�it�mi a ohrnuj� nad n�mi nos. Nicm�n? budou se muset u?it od n�s, nebo? u� te? na�e demokracie tu jejich demokracii pror�� jako �elezn� ty? sopel.

My koho chceme, toho i vol�me. Chceme Jelcina - zvol�me ho, chceme Putina - zvol�me i jeho. P?irozen?, oni se naparuj�, d?laj� se, �e to jsou oni, kte?� cht?j� na�e jelciny a pu� tiny, a my jsme tady jen tak pro srandu kr�l�k?m.

Je mo�n�, �e oni je cht?j� taky. Podstatn� v�ak je, �e sv� jelciny a putiny chceme my, a pro? je chceme, to oni nev�. A kdy� se to dozv�, tak u� bude pozd?.

Vyb?hneme s nimi, nebo? um�me cht�t tak, jak se oni nikdy nenau?�.

�

O na�� kletb?

�

Klasici pera, na nich� jsou odchovan� mnoz� Rusi m� generace, se navz�jem shodovali jen v n?kter�ch v?cech. Jednou z nich byla ?�si kletba nad mati?kou Rus�.

Doned�vna jsem si i j� myslel, �e jak�si na�e podivn� kletba zap?�?inila to, �e n�m Stalin vybudoval takov� Rusko, kter� dok�zal ?�dit jenom on s�m. Stalin zem?el a stavba se po jeho smrti k�vala t�m?? ?ty?icet rok?, st?echa tancovala a padala v�em p?ed jejich zraky, dokud se �pln? nez?�tila. A znovu v�ichni za?ali lamentovat nad na��m proklet�m osudem.

Jenom�e na�e kletba spo?�v� mo�n� jenom v tom, �e n?jak� nad�enec ?as od ?asu zaho?� velk�m pl�nem a p?ed?l� svatou mati?ku Rus podle sv�ho tak, �e po jeho smrti se z toho nikdo nedok�e vyhrabat.

Proraz� n?kam okno, kdeco sjednot�, odevzd� moc do rukou �irok�ch pracuj�c�ch mas, za?ne perestrojku. A potom odejde do Mauzolea nebo n?kam nedaleko n?ho.

Po smrti takov�ho nad�ence se u n�s za?�naj� hore?nat? hledat konce zauzlen�ho klubka. Bu? v�ak nehledaj� spr�vn?, tam, kde je velk� nad�enec pustil, anebo se tyto konce rychle n?kam ztr�cej�. Nen� zvykem, �e by se konce v Rusku obvykle nach�zely. A tehdy nastupuje obdob� vzpour a nepokoj?. Tak jako te?.

Zato samotn�ho nad�ence, p?vodce konc?, kter� nem?�eme naj�t, zaru?en? zv??n�. Nech? by cokoli nap�chal. Historik a klasik rusk� literatury Karamzin jen tak tak, �e nep?i�el o carskou p?�ze?, kdy� se odv�il nazvat cara Ivana tyranem. Jak to, rusk� car - a tyran!

A kdo dobyl Kaza?, kdo v�echno roz��?il a upevnil? Kdo vyh�n?l �v�dy, kdo utla?oval Pol�ky a Tatary? A vy ?�k�te tyran - st�tn�k to byl. Car Ivan miloval rodnou vlast.

Takto m�rn? by zak?ikli moralistu Karamazina na�i zast�nci teorie siln�ho st�tu v sou?asnosti. Ale tehdy autor Uboh� L�zy dostal po?�dnou lekci.

Vyb?hneme s nimi proto, �e dodnes milujeme cara Ivana Hrozn�ho za to, �e utla?oval Pol�ky. Av�ak jakou radost z toho m?�eme m�t dnes? Zd� se, �e ��dnou, a p?esto ho milujeme. T?��me se z d�vn�ch �sp?ch? hrozn�ho cara jako ze sv�ch vlastn�ch, pon?vad� jsme p?esv?d?eni, �e car Ivan je v�echny utla?oval spr�vn?. A nejenom on.

�Stalin v�echny �jebal� - a v�echno bylo v po?�dku!�

Toto v�m pov� ka�d� n� v historii vzd?lan� d?stojn�k, dokonce i mlad�. P?irozen?, nev� p?esn?, koho konkr�tn? Stalin �jebal�, ale v�, �e to d?lal, a tak to bylo spr�vn?.

A v?bec, je to pouze n� rusk� probl�m: velc� nad�enci, kte?� p?ed?l�vaj� �ivot kolem sebe a um�raj�, ani� by stihli dokon?it sv� perestrojky? Mo�n� ostatn� n�rody �ij� na chlup stejn?, akor�t na to maj� such� v�raz �ot�zka n�stupce k moci�? A jen my, jako �amani, si st�le namlouv�me: kletba, kletba.

Zakopan� pes je mo�n� pouze v na�� p?�li� hlubok� pam?ti. Zat�mco my velk� ?iny sv�ch nad�enc? pro��v�me p?�li� dlouho, ostatn� se ot?epou a jdou d�l. N?mci se u� se sv�m Hitlerem n?jak vypo?�dali, ale pro n�s Stalin dodnes z?st�v� ot�zkou sou?asn� politick� praxe.

Ale Stalina vem ?ert, v�dy? my jsme se doposud je�t? ani s carem Ivanem nevyrovnali. Dva tis�ce panen zneuctil, je to dobr� anebo zl�? Pro n?ho dobr�, ale jak� je to z pohledu velmoci?

My moc milujeme, ale oni se j� boj�. Zapomn?li toti�, co je to moc, a n�m, co jsme nezapomn?li, z�vid� a pomlouvaj� n�s. Podle jejich n�zoru jsme v�ichni na v�chod od Bobrujska despoti, tyrani a k?upani.

Nen� to tak. Jednodu�e my se o moc dodnes bijeme, dodnes v??�me v s�lu a t�to s�ly m�me v�c ne� oni.

Nestalo se to v?era a nezm?n� se to ani z�tra. Vyb?hneme s nimi, proto�e pro n? jsme - despoti. A oni pro n�s - ne.

�

?erno-�lut� Franfurkt

�

V ?�jnu roku 2002 jsem po ?ty?let� pauze op?t nav�t�vil kni�n� veletrh ve Franfurkt? nad Mohanem. Hlavn� dojem z v�stavy: na cel� �V�chodn� blok� se sv?tov� kni�n� a vydavatelsk� business zvysoka vyka�lal. Jeden polopr�zdn� pavil�n, kde se pro celou pades�timili�novou Ukrajinu na�ly p?ibli�n? ?ty?i metry ?tvere?n�. Hned vedle Turk?, Kurd? a ?ek?. Rusk� expozice se vyzna?ovala t�m, �e si p?inesla tabuli dvakr�t t?i metry v podob? t?�barevn� vlajky. Pod tabuli um�stili po?�ta? a n?jakou �enskou, kter� se na z�kazn�ky d�vala jako vl?ice, v duchu nejlep��ch tradic rusk�ho servisu. V�c u� tam nebylo nic, dokonce ani �idle. Na�i vydavatel� posed�vali, op�raj�ce se zadn�mi ?�stmi sv�ho t?la o kni�n� police, a byli �ivou ilustrac� rusk�ho frazeologismu �sed?t jako kokot na ty?ce�.

D?le�it� jsou v�ak dojmy ze samotn�ho Franfurktu. Tolik mezin�rodn� svolo?e, tedy ch�try, kolik je jen mo�n� vid?t ve franfurktsk� tramvaji v pr?b?hu jedn� j�zdy, v moskevsk�m metru neuvid� ?lov?k za p?l roku.

Turci, Kurdov� v�ech druh?, n?jac� poutn�ci ve �pinav�ch b�l�ch rounech - a v�echno svolo?. Na ka�d�m kroku Alb�nci: kosov�t�, makedon�t� a jin�ch odr?d. Natolik bezohledn�, �e v centru m?sta hraj� sko?�pky jako kdysi v Moskv? v Ji�n�m p?�stavu. Jakoby cel� tato intersvolo? n?co hledala nebo na n?co ?ekala. Z n?jak�ho d?vodu se pro n? v�echny na�lo m�sto v tramvaji v nejbohat��m n?meck�m m?st?.

Velmi v�razn? jsme tam chyb?li my. Zvl�t? pak na�e svolo?, kter� by s celou m�stn� svolo?� byla hotov� raz dva. Tak jako v Praze nebo v Budape�ti.

Na�i vypasen� evrop�t� brat?i se co chv�li p?iplaz� k n�m po kolenou a budou �kemrat, abychom jim podstr?ili ?�st z na�� svolo?e. Co nejv�c a hned. Ka�d�mu na�emu banditovi ud?l� ?�d ?estn� legie, jen n�s, brat?�?ku, zachra?, dej n�m vydechnout od n�poru ?erno-�lut�ch p?ist?hovalc?, kte?� na�li v Evrop? vhodn� prost?ed� pro bydlen� a rozmno�ov�n�.

Na tramvajov� zast�vce ve Franfurktu st�la bu?to Kambod�anka, nebo Thajka, �kared� jako noc, z?ejm? vy?azen� dokonce i z nen�ro?n�ch m�stn�ch vyk?i?en�ch dom?, s ko?�rkem, ve kter�m sed?lo nap?l b�l� d�t?. Moudr� franfurktsk� tramvaj nejenom �e p?ed n� otev?ela dve?e, ale je�t? k tomu vysunula speci�ln� plo�inu, na kterou bylo t?eba vyn�st ko?�rek.

Na�e �lut� sestra ani okem nemrkla - je�t? to tak, aby ona tahala ko?�rek na plo�inu, kdy� je d�t? nap?l b�l�!

V cel�m voze byl jedin� N?mec, kter� soust?ed?n? pop�jel z plechovky pivo. Vysko?il ze sv�ho m�sta a vynesl ko?�rek s nap?l b�l�m d�t?tem. �lut� sestra kupodivu vystoupila po schodech sama. Tedy ne?ekala, ne� N?mec vynese i ji.

N?mec pla�e pronesl �bitte�, nicm�n? budouc� vl�dkyn? Evropy znovu nevydala ani hl�sku. Ona p?ece ve Franfurktu nepot?ebuje n?m?inu, a? se N?mci u?� indo?�nsky.

P?ed franfurktskou m?stskou radnic� se konala svatba - podle m�stn�ch to byla jedna z t?ch nejtypi?t?j��ch. �enich byl N?mec, p?ibli�n? t?icetilet� mlad� mu�, docela k sv?tu. U n�s v Saratov? by musel �ensk� od sebe metlou odh�n?t. Nev?sta poch�zela zase z Indo?�ny, m?la dv? indo?�nsk� d?ti. Soud? podle p?�tomnosti d?t�, nebyla nev?sta a� zas takovou pannou. Nicm�n?, co v jejich Indo?�n? ne v�ude schvaluj�, ve Franfurkt? p?ij�maj� s nad�en�m.

�?astn� n?meck� otec ji� dvou �hotov�ch� indo?�nsk�ch d?t� se dusil tichou radost�. Na obou stran�ch �?astn�ho p�ru st�li p?�buzn�, u N?mce ti n?me?t�, u Indo?�?anky ti indo?�n�t�. ��dn� ?e?i, nebo? jejich rodn� jazyky jim v tom p?ek�ely. Tak�e ml?eli a jenom se usm�vali.

�Na�i vypasen� evrop�t� brat?i u� v�echno prosrali!� Tento z�v?r jsem si n?kolikr�t opakoval v pr?b?hu proch�zky po franfurktsk�m hlavn�m bulv�ru Zeil. Skon?ili svoji existenci v d?jin�ch, u� neexistuj�. Mezit�m co oni vysed�vaj� ve sv�ch bank�ch a po?�taj� �ust�c� pap�rky, jejich ulice ovl�dli Alb�nci, tak trochu retardovan� v d?sledku stalet�ho jeskynn�ho incestu, �?astn�, �e kone?n? mohou roz?edit svou p?�li� hustou krev.

Franfurktsk� Zeil v ?�jnu roku 2002 p?edstavoval obraz geopolitick� por�ky na�ich vypasen�ch evropsk�ch bratr?. V hust�m davu bylo zapot?eb� etnick� N?mce pozorn? vyhled�vat a tito najit� N?mci t� velmi p?ipom�nali svolo?.

Nedaleko �elezni?n� stanice chytila franfurktsk� policie jak�hosi podez?el�ho. T?i urostl� policajti a dv? policajtky spole?n? prohledali vesel�ho ?ernocha. Policajt v ?ern�ch rukavic�ch �m�tral ?ernochovi v kalhot�ch, d?v?ata ve dvojici ohmat�vala �pinav� ruksak, druh� policajt zkoumal uma�t?n� doklady ?ernocha a dal�� cosi ?�kal do vys�la?ky.

Maje ruce za hlavou, ?ernoch se vzru�en? chichotal, vychutn�val si tak pokusy policajta naj�t n?co krimin�ln�ho v jeho kalhot�ch.

�Jestli�e v�s p?jde p?t na jednoho ?ernocha, brzo budete muset naverbovat k policii v�echny N?mce,� pomyslel jsem si.

N�sledn? postavili prohledan�ho ?ernocha ke st?n? a do� volili mu, aby dal ruce dol?. Dva policajti mi za?ali ?�kat jak�si rady, z?ejm? velmi sm?�n?, nebo? ?ernoch se nep?est�val chichotat. Neb�l se t?chto urostl�ch chlap�k? v zelen�m. A d?v?at?m-policajtk�m, zd� se, radil, aby p?�t? t� i ony prohledaly jeho kalhoty, rukavice nejsou podm�nkou. ?ernoch toti� je�t? nenas�kl duchem na�� epochy a p?sobil a� p?edpotopn? heterosexu�ln?.

Policajti mu vr�tili jeho zmuchlan� pap�ry a pustili ho. A v�ech p?t se vydalo chytat dal��ho ?ernocha, aby mu op?t pro�m�trali kalhoty a pustili ho. Vskutku d?stojn� ?innost.

Na�i vypasen� evrop�t� p?�tel� se obe�li bez sv�ho Gorbiho a dokonce i bez perestojky. Babyl�nsk� m�en� v ulic�ch jejich m?st se teprve za?�n�. Zat�m si je�t? neuv?domuj�, co se stalo. A u� v?bec nech�pou, �e ��dn� demokratick� ?i alespo? m�rov� ?e�en� t�to situace neexistuj�.

Kaiserstrasse ve Franfurktu, kter� je�t? ned�vno byla u�lechtil� a aristokratick�, v sou?asnosti p?edstavuje doup? pod otev?en�m nebem, kde bordely, kter� narychlo postavily alb�nsk� ob?ti srbsk� genocidy, se st?�daj� se smradlav�mi bufety s kebabem a gyrosem. A to nen� jen tak na chv�li, to u� je napo?�d.

Na�i vypasen� evrop�t� brat?i nemaj� pot?ebn� n�stroje na to, aby vyhnali alb�nsk� p?ivandrovalce. Zato Alb�nci maj� �?inn�ch n�stroj? dost: heroin, �b�l� maso�, vyd�r�n�.

Takov� detail. Je�t? doned�vna v z�padn� Evrop? obsluhovala v McDonaldech, jak se pat?�, m�st� ml�de�. Postupn? se v�ak mezi nimi za?ali objevovat na�i ?erno-�lut� brat?i, kdo v� pro?, p?ev�n? Indov�. Zpo?�tku jenom jednotlivci, pozd?ji skupiny a pak zni?ehonic p?e�ly McDonaldy do rukou indick�ho person�lu se v�emi z toho vypl�vaj�c�mi d?sledky: pomalost�, lenost� a ustavi?n�m drb�n�m se na r?zn�ch m�stech, kter� svrb�, na?e� t?ma stejn�ma rukama v�m serv�ruj� j�dlo. V Indii je to zvykem.

Pro? v�ak bezpr�vn� a utla?ovan� Indov�, kte?� se jako hadi plaz� p?es polovinu sv?ta, aby se nakonec vyno?ili kdesi v sudetsk�ch hor�ch, vytla?ili v�echny m�stn� z McDonald?? Proto�e je jich mnoho, jsou lacin� a absolutn? je nezaj�maj� ani lidsk� pr�va, ani svoboda, ani demokracie. Starost o tohle v�echno ponech�vaj� m�stn�m. Ale kdy� u� jednou p?ijdou, neodejdou, ale odejde zh�?kan� m�stn� ml�de�.

Pro? se ti stejn� Indov� stali v n?meck�ch m?stech ?idi?i autobus? a tramvaj�? Proto�e na�i evrop�t� brat?i, �ij�c� v blahobytu, se vyp�sli. Zd� se jim ned?stojn� rozn�et tal�?e v restaurac�ch a ?�dit tramvaje. Jen�e na�i ?erno-�lut� brat?i pova�uj� um�v�n� tal�?? ve V�dni anebo v Mnichov? za u�lechtilou ?innost. A to je konec, to je ten slibovan� z�pad Evropy.

Vyb?hneme s nimi, proto�e v moskevsk�ch McDonaldech na�e ml�de� ?erno-�lut� bratry na sv� m�sta nepou�t� a ani nepust�.

A v?bec, my vn�m�me v?ci daleko jednodu�eji. Jestli�e se rozhodneme, �e �zerbajd��nc? p?ibylo v Moskv? jaksi p?�li� mnoho, po��d�me n?kter� z nich, aby ode�li - a oni odejdou.

Trochu jinak se v?ci maj� u na�ich vypasen�ch evropsk�ch brat?�. Zanedlouho je ?erno-�lut� brat?i po��daj�, aby ode�li, aby jim nep?ek�eli v um�v�n� n�dob� a ?�zen� autobus?. A v tu chv�li si s na�imi evropsk�mi bratry pohovo?�me.

�

Jak se poh�daly Marja Ivanovna s Nastasjou Petrovnou

�

Poh�daly se velmi snadno. Dv? u?itelky v d?chodov�m v?ku z m?sta Kovrov si vy�adonily od osudu d�rek - z�jezd po Evrop?. Do Bratislavy vlakem a potom autobusem do Rakouska a It�lie.

V autobuse v Bratislav? se porafaly kv?li tomu, kter� z nich bude sed?t u okna. Neporafaly se jenom tak, n�br� pobily se, s k?ikem a praskotem vytrhan�ch vlas?.

Zv�t?zila Marja Ivanovna, ona si tedy sedla k oknu. �okovan� slovensk� pr?vodce o tom vykl�dal v�em koleg?m v Bratislav?. Holubi?� du�e Slov�ka trnula hr?zou: dv? sta?i?k� u?itelky a takto se poprat? Co potom nau?� d?ti?

Pr�v? toto je nau?� - poprat se o svoje m�sto u okna.

Na�e u?itelky nikdy necestovaly klimatizovan�m autobusem mercedes po Evrop? a velmi dob?e si uv?domovaly, �e u� nikdy v�ce nepojedou. Vid?t ?�m a zem?�t, to bylo zakl�nadlo na jejich prvn� a posledn� cesty po Evrop?. Ot�zka, kdo konkr�tn? se bude kochat pohledem na It�lii z okna, byla pro n? ot�zkou strategickou, kter� se ?e�ila, jak se na strategick� ot�zky slu�� a pat?�, bojem.

Dv? Angli?anky by se v takov�to situaci navz�jem oso?ovaly, a� by se urazily jedna na druhou do konce �ivota, zachov�vaj�ce si i nad�le na sv�ch such�ch rtech fale�n� �excuse me, I am sorry�. Angli?anka, kter� by se k oknu nesta?ila dostat, by soupe?ku a cel� autobus otravovala fluidem sv� nen�visti.

Dv? Italky by dlouho �vito?ily a nakonec by se mo�n� dohodly, �e se budou st?�dat. Pot� by se op?t roz�t?betaly, kdo sed?l u okna d�le, kdo kr�tce, kdo v noci a kdo p?es den. A z?staly by nespokojen� jedna s druhou.

Dv? Slovenky by uctiv?, mnohoslovn?, s �sm?vem a sm�chem zvaly jedna druhou k oknu ka�dou p?lhodinu a navz�jem by se p?esv?d?ovaly, �e i tak v�echno dob?e vid�. Ned?laly by to v�ak up?�mn?, zvl�t? pak proto, �e se neum� rv�t.

A na�e Marja Ivanovna na�� Nastasje Petrovn? jednodu�e jednu vrazila a hned se ka�d�mu rozhostil v du�i pokoj, m�r a radost.

I kdy� pozd?ji, po rva?ce, se udob?ily, mo�n� i n?co spolu vypily, poplakaly si, politovaly jedna druhou a mo�n� se znovu porvaly. A znovu se napily.

O to v�ak nejde. Jde o to, kdo m� bl�e k podstat? �ivota. My a na�e u?itelky z Kovrova, kter� se je�t? st�le dovedou pob�t o svoji �anci poprv� a naposled uvid?t v �ivot? ?�m co nejv�c zbl�zka, anebo oni, kte?� se �t�tiv? vysm�vaj� na�im bojovn�m pedagog?m?

Vyb?hneme s nimi, proto�e u n�s se dok�� b�t dokonce i sta?i?k� u?itelky.

�

Sv�tek rusko-n?meck�ho p?�telstv� v Turecku

�

Traduje se, �e se to stalo v Turecku, kam jsme si zvykli cestovat my a kam za lacin�m j�dlem a slune?n�mi sp�leninami ji� d�vno s oblibou cestuj� i N?mci.

Byl 9. kv?ten - n� sv�tek. Shodou okolnost� se v jednom autobuse ocitla nepatrn� skupinka na�ich turist? - ?tve?ice instalat�r? ze Pskova a jejich t?i p?�telkyn? - a cel� st�de?ko dob?e �iven�ch a d?kladn? l�?en�ch N?mc? v penzijn�m v?ku. Spole?n? �li na prohl�dku Ca?ihradu, jen� se plynule p?el�v� do Istanbulu. Ka�d� skupinka m?la k dispozici sv�ho vlastn�ho tureck�ho pr?vodce.

Slavili jsme sv�tek, a tak se na�e du�e rozpl�vala, j�sala a k?i?ela na v�echny strany. Pot� co ka�d� z na�ich �du�� kopla do sebe dvojku vodky, zacpali jsme na�emu tureck�mu pr?vodci hubu za to, �e neum?l mluvit rusky a p�t vodku na ex. Hltal ji po dou�c�ch, ul�val se, po��dali jsme ho tedy, aby ml?el, pon?vad� jsme se rozhodli, �e si zazp�v�me. Jak se slu�� a pat?�, p�se? Den v�t?zstv�.

Spustili jsme. Vz�p?t� si ale skupinka n?meck�ch senior? za?ala podivn? st?�ovat. Pr�, zat�mco my jsme zp�vali, oni si nemohli po?�dn? vyslechnout u�ite?n� v�klad tureck�ho pr?vodce, za kter� si zaplatili v cen? z�jezdu.

�M�me sv�tek, a ne jen tak ledajak�, ale st�tn�!� bylo d�no N?mc?m na v?dom� a na�i znovu spustili na veselou note?ku, tentokr�te Ka?u�u.

N?mci pochopili, �e v�klad se jim ji� vyslechnout nepoda?�, a rozhodli se odpov?d?t slavnou p�sn� T?et� ?�e - Deutschen Soldaten nicht kapitulieren. A t�m v du��ch na�ich lid� probudili d?�maj�c� u�lechtil� zv�?e antifa�istick� rasy.

Na�i zareagovali d?stojn? a zlov?stn?, kdy� zabur�celi: �Vstavaj na smertnyj boj s fa�istskoj siloj ?omnoju.�

A pr�v? tehdy se odehr�la ud�lost, je� se zapsala do d?jin rusko-n?meck�ch kulturn�ch vztah?. N?mci se urazili, na?e� spo?�tali vlastn� s�ly - vych�zelo to na t?icet proti sedmi - a vystoupili proti n�m, kter� jsme pouze �lechetn? h�jili svoje pr�vo na n� sv�tek, na Den v�t?zstv�, jen� b�v� jen jednou do roka, a je n�m srde?n? jedno, zdali tento kr�sn� den nastane v Turecku anebo n?kde jinde. N?me?t� d?chodci se opov�ili za�to?it na n�s, kte?� jsme daleko od vlasti h�jili odv?k� rusk� pr�vo na sv�tek.

Ne �e by se hned pustili do rva?ky, nicm�n? jeden zlostn�, tlust� a pot�c� se Skop?�k n�s za?al ?astovat nad�vkami jako �idioten, kretinen�, a� nakonec vyslovil osudn� �russische Schwein�.

A tenkr�t jsme jim to nandali. Traduje se, �e ture?t� pr?vodci se zbab?le st�hli a do ni?eho nezasahovali, zachov�vaje tak v rusko-n?meck�ch v�lk�ch pro Turky netypickou neutralitu.

Autobus zastavil, pot� se bojovn�ci vyvalili ven. Rva?ka byla rychl� a p?esv?d?iv�. N?mci, kte?� si ji� po n?kolik desetilet� voz� svoje zadky v BMW, nem?li �anci konkurovat na�im instalat�r?m, a u� v?bec ne jejich p?�telkyn�m. Pr�, dokonce sami instalat�?i museli za vlasy odtahovat rozv�n?n� �eny od N?meck�ch penzist?.

Cel� rva?ka se skon?ila tak, �e N?mci z?stali venku. A zat�mco na�i se zmocnili autobusu a znovu si zazp�vali Den v�t?zstv�, oni si olizovali svoje r�ny a bol�stky a zase jednou pro��vali neopodstatn?nost sv�ch aspirac� na sv?tov� panstv�.

A na�i s�zeli dal�� vodky do hlavy.

Zpo?�tku se N?mci dom�hali policie, potom velvyslance, pozd?ji zvl�tn�ho autobusu, jenom�e Turecko nen� Franfurkt nad Mohanem, a tak se po dlouh�ch tahanic�ch vr�tili do autobusu. Po sch?dc�ch vystupovali zachmu?en� jak voj�ci mar��la Pauluse, ji� byli pora�eni u Stalingradu. Akor�t nedr�eli ruce nad hlavou, navzdory tomu, �e na�i instalat�?i, kte?� ?�ste?n? ovl�dali n?m?inu, na n? nad�en? pok?ikovali: �H�nde hoch!�

A potom n�sledovala katarze. Nebo? na�i instalat�?i a jejich p?�telkyn? do sebe kopli dal�� dv? deci a z?istajasna se uklidnili a za?ali se chovat vl�dn?, jakoby to ani nebyli oni, v�dy? je�t? p?ed chv�l� k?i?eli: �Dej tomu zasran�mu Frickovi po?�dn? do dr�ky!�

�H��j ty, jo, ty, posran� bojovn�ku!� bylo ?e?eno sm?rem k N?mci s nejv?t��m bachorem, jen� za?al v�lku. �Netva? se tak blb? a dej si, napi se, ulev� se ti.�

Skop?�k se nejd?�ve divil, pak zah�jil vydatn� p?�val nad�vek, ale nakonec si stejn? vzal z ruky na�eho instalat�ra p?l sklenky vodky a bez rozpak? ji exnul. Nebo? nenajde se takov� N?mec, kter� by odm�tl p�t zadarmo. A zvl�t? pot�, kdy mu n?kdo rozbije nos.

�Chlape!� pochv�lili ho, � tv� star� taky nalijeme, a? u� se tak pitom? neksicht�.�

N?meck� �star� se nenechala dlouho p?emlouvat.

Potom pili v�ichni.

Kdy� na�im do�la vodka, N?mci se p?�mo z�zra?n? sebeob?tovali, slo�ili se po dvaceti mark�ch a poslali Turka pro m�stn� smradlavou hroznovou p�lenku, kterou N?mci s romantismem jim vlastn�m naz�vali brandy.

Na?e� se v�ichni nehor�zn? o�rali, sm�li se, l�bali a sborov? zp�vali jednak Ka?u�u rusky, jednak Nicht kapitulieren n?mecky. N� instalat�r jen tak tak, �e nep?e?�zl n?meckou �starou� p?�mo v autobuse, sna�e se vyu��t moment, kdy jeho p?�telkyn? odpadla. P?�telkyn? druh�ho instalat�ra dostala od bodr�ho d?chodce, kter�mu roztrhla sako na c�ry, pozv�n� do N?mecka s vyhl�dkou na svatbu. Vypo?�tav� N?mec si z?ejm? spo?�tal v�hody, kter� by vypl�valy z mo�nosti m�t na star� kolena vedle sebe takovou �enskou, kterou by mohl pou�t?t na v�echny nep?ej�c� a z�vistiv�.

Tato historka tak trochu p?ipom�n� legendu a d�ky tomu je i pravdiv?j��. Je to geopolitick� legenda o budoucnosti Evropy.

Smysln� l�ska v m?st? Stryj

Na�e ?e? je �?avnat?j�� ne� n� �ivot. Jednou jsem tak cestoval spolu s dv?ma pr?vodci z Moskvy do Bratislavy v po�tovn�m vag�n?.

Jedin� n�klad v po�tovn�m vozu, nepo?�t�me-li pr?vodce a m?, tvo?ilo dvacet p?t pytl? s knihami, kter� jsem koupil v Moskv?. Pr?vodci pop�jeli vodku a vypr�v?li erotick� p?�hody ze sv�ho ka�dodenn�ho �elezni?�?sk�ho �ivota. Starali se o to, abych se nenudil.

Pr?vodce s v�razem bandity se jmenoval Vasia a mohlo mu b�t tak p?tat?icet. Tak tento Vasia si zni?ehonic post?�oval, jak ho jeho posledn� �ensk� ob�?astnila kapavkou, p?esto�e �lo o vysoko�kolsky vzd?lanou u?itelku.

V jeho st�nosti byl c�tit odst�n zklam�n�: kone?n? se mu poda?� sbalit vysoko�kola?ku a hle, chyt� kapavku, kterou vzd?lan� u?itelka nav�c lapla od vlastn�ho mu�e. A ten k n� pr� p?i�el kdesi ve vlaku od jak�si pr?vod?�.

Kdy� vlak minul Kyjev, za?ali se do po�tovn�ho vag�nu hrnout lid�. Pr?vodci je ale necht?li br�t, styd?li se p?ede mnou. Zato znovu vzpom�nali, jak, kdy a v jak�ch natur�li�ch cestuj�c� �eny platily.

Pak kdesi za ?vovem na stanici Stryj jsem vylezl z vag�nu na per�n, abych se alespo? trochu nad�chal ?erstv�ho vzduchu. Zpozoroval jsem, jak zavalit�, asi ?ty?icetilet� tetka-chochlia?ka (chochol, chochlia?ka - tak naz�vaj� Rusi Ukrajince, pozn. prekl.) l�me Vasiu, aby ji odvezl do U�horodu. Vasia ml?ky naslouchal.

Kdy� se vlak pohnul, tetka si posp�ila a rychle za?ala vytahovat pen�ze z pen?�enky. Vasia se na m? pod�val, povzdychl si, vystoupil na sch?dek a hromov�m hlasem, jako stani?n� nosi?, za?val:

�Vyku? mi ho!�

�Vykou?�m, vykou?�m ti ho!� zaradovala se tetka a pokusila se vag�n dob?hnout.

�Nesly��?! Vypadni, ty p�?o star�!� na�tval se Vasia a zabouchl roztou�en� tetce dve?e p?ed nosem.

Vlak byl ji� pry? a chochlia?ka z?stala sama se sv�m doslovn�m ch�p�n�m toho, co byla pouh� p?vabn� metafora, a se snem o erotick�ch orgi�ch v po�tovn�m voze.

Nen� t?eba ji litovat. U� na�i k?es?an�t� filosofov� tvrdili, �e erotick� l�ska �ije jen do t� doby, dokud nen� uspokojen�. Chochlia?ka z?stala sice neuspokojen�, zato s velmi �ivou erotickou l�skou v srdci.

J� jsem si z toho vyvodil ?ist? filologick� z�v?r, �e rusky mat (mat - vulg�rn� lidov� dialekt, pozn. prekl.) je pro Ukrajince p?�stupn� jen ?�ste?n?. Pr?vodce Vasia jednodu�e ?ekl �ne� v tak trochu ornament�ln� podob?, a chochlia?ce z m?sta Stryj za?aly okam�it? t�ct sliny.

�

Pr?vodce Vasia si navykl mluvit �?avnat?. Snad �?avnat?ji ne� ��t. Naopak chochlia?ka byla p?ipraven� �?avnat?ji ��t. Bohu�el, nevy�lo to. Bu? jsem p?ek�el j�, anebo Vasiova kapavka.

Jen�e i tak s nimi vyb?hneme, nebo? n� Rus Vasia a na�e chochlia?ka se o hlavn�ch ot�zk�ch byt� dok�� navz�jem dohodnout b?hem n?kolika vte?in, kde�to John a Sally budou kolem sebe chodit cel� m?s�ce a po?�tat s kalkula?kou v ruce plusy a m�nusy takov�ch dostupn�ch v?c�, jako je �ku?ba� a jin� prost� radosti �ivota.

�

Raku�an� poznaj� �na�u ma?�

�

Na podzim roku 1997 jsem se autem bl�il k hypermarketu Huma na p?edm?st� V�dn?. Byl p?edv�no?n� ?as, a to v blahobytu �ij�c� obyvatele Straussova, Hitlerova a Freudova m?sta zachv�t� n�kupn� hore?ka.

A proto tedy bylo parkovi�t? p?ed hypermarketem p?ecpan� automobily. P�r minut jsem po n?m krou�il, pak jsem na�el m�sto, z kter�ho pr�v? odjelo auto, a zaparkoval jsem. A� potom jsem si v�iml, �e p?esn? na toto m�sto m�?il z druh� strany n?jak� Raku�an.

Kdy� jsem vystoupil z auta, p?isko?il ke mn? mu� v �ctyhodn�ch letech a za?al mi �kared? nad�vat, mrskaje p?i tom v�stavn�mi rakousko-uhersk�mi vousy.

Neovl�d�m dob?e n?m?inu, ale o tom, �e nad�v� �kared?, jsem nem?l ��dn� pochybnosti. Nav�c v ka�d� v?t? zn?lo �slowakish�: rakousko-uhersk� veter�n na z�klad? slovensk� zna?ky m�ho passatu usoudil, �e jsem Slov�k, a vyl�val si svoji ubohou du�i?ku na t�ma, jak se tito primitivn� Slov�ci opova�uj� obsazovat m�sta hrd�ch Raku�an? na parkovi�t�ch p?ed jejich hypermarkety.

Zpo?�tku jsem se v??i n?mu zachoval shov�vav?. Nu, k?i?�, tak nech? si pok?i?�, v�dy? je star�, i p?kn� vousy si vyp?stoval. Obr�til jsem se k n?mu z�dy a odch�zel jsem sm?rem k obchodu, ale k?ik neutichal. �el za mnou a k?i?el, p?i?em� sv�ho opla ponechal se zapnut�m motorem. Zastavil jsem se.

�Co m� za probl�m, ty starej k?ene, v�dy? jsem v�m sem z Bratislavy p?ivezl pen�ze,� promluvil jsem na n?ho m�rumilovn? rusky. Nepochopil to a k?i?el je�t? v�c nahlas.

V tu chv�li m? to napadlo. Postavil jsem se p?ed n?j z o?� do o?�, s vypnutou hrud� a t� jsem zak?i?el, a s�lou a hrubost� sv�ho ?evu jsem naru�il imid� univerzitn�ho profesora v br�l�ch.

�Job tvoju ma?, co tak ?ve�? Job tvoju ma?, ty starej kokote!�

Raku�an v p?lce slova zmlkl, nahrbil se a za?adil zp�te?ku z?ejm? v obav?, �e by mohl dostat do zub?. Potom se obr�til a vzhledem k jeho v?ku se z�vid?n�hodnou rychlost� vystartoval nazp?t ke sv�mu oplu.

Nezapomn?l, co znamen� �job tvoju ma?�, bylo o?ividn�, �e to v?d?l odjak�iva, i kdy� na�e vojska opustila Rakousko v d�vn�ch pades�t�ch letech.

Na z�klad? t�to zku�enosti jsem doporu?il sv�m slovensk�m p?�tel?m ?�kat �job tvoju ma?� jako univerz�ln� prost?edek na podr�d?n� Raku�an?. Nemysl�m si v�ak, �e by n?kdo ze Slovenska dok�zal tento prost?edek vyu��t. �Job tvoju ma?�, to je ?ist? n� n�rodn� majetek, kter� v ciz�ch �stech ub�r� na s�le.

Vyb?hneme s nimi, proto�e vypasen� evrop�t� brat?i se doposud t?esou, kdy� sly�� n� bojov� pok?ik �job tvoju ma?�. A my jejich f�dn� n?meck� nad�vky ani netou��me poznat. Svoje nedu�iv� �Scheisse� mohou akor�t zasunout teti?ce Else kamsi do tich�ho a tepl�ho m�sta.

�

Vyhl�sit mat za st�tn� jazyk

�

Jaksi jsme nikdy neum?li �?inn? nalo�it s bohatstv�m, kter� n�m p�n B?h nalo�il. Lehkomysln� vztah k rusk�mu matu je nesporn� d?kaz.

�Soldat Ivanov!�

�Ja!�

�Golovka ot chuja!�

Nenajdete ��dn�ho Rusa, dokonce ani ��dn�ho rusky hovo?�c�ho mu�e, jen� by nepoznal tuto na�i p?�mo abecedn� pravdu. Mo�n�, �e se dokonce nenajdou ani chlapci star�� t?� let. Mluv�me a p?em��l�me v na�em klej�c�m n�?e?�, av�ak jaksi se za to styd�me. Pravda�e, se nen� za co styd?t, ale je t?eba se jen nadchnout s�lou tohoto jazyka a vyu��t jeho s�ly ve sv?j prosp?ch.

Porovnejme te? dv? v�znamov? stejn� fr�ze ve dvou jazyc�ch - v ciz�m ��ed�m-�?ednick�m� a v rodn�m klej�c�m.

�Pane poslan?e Sidorove z frakce Kolenval! Zd� se mi, �e jste se nevyj�d?il celkem p?esn?.�

�Sidorov! Kolenval tebe v sraku! Zajebal svojej prostotoj! (Sidorove, str? si sv?j Kolenval do prdele! M�m t? u� po krk!)

Druh� v po?ad� bylo to, co si v duchu myslel a ?�kal vysoce vzd?lan� p?edseda parlamentu. Prvn� pak bylo to, co f�dn?, nudn? a nev�razn? vyslovil nahlas. Co vyzn�v� kr�sn?ji, l�pe a koneckonc? p?esn?ji? Tak pro? potom po cel� stalet� �lapeme po na�em vz�cn�m um?n� hovo?it a myslet siln?ji a v�razn?ji ne� ostatn�?

Navrhuji tedy, aby se mat uz�konil jako ofici�ln� jazyk t?ch, kte?� v n?m mysl�. Aby donekone?na nemuseli p?ekl�dat z rodn�ho klej�c�ho jazyka do nerodn�ho �?ednick�ho a nepletli tak sebe i ostatn� nep?esn�m p?ekladem.

Kdo u n�s p?em��l� matem? �?edn�ci na nejr?zn?j��ch �rovn�ch, v?etn? t?ch nejvy���ch, s v�jimkou ost�chav�ch u�lechtil�ch semit?, kter�m hr?zu z matu v�t?pily starostliv� �idovsk� matky slovy: �Neklej, Ilju�o, nebo bude� jako Rusi!� Mimo �?edn�k? matem p?em��l� v�ichni voj�ci a mi� litarizovan� �tvary, v�echny justi?n� org�ny. Velk� ?�st proletari�tu a pracuj�c�ch roln�k?, nemluv? o v?zn�ch. Tedy matem p?em��lej� prakticky v�ichni uv?dom?l� a prosp?�n� ?lenov� spole?nosti s v�jimkou hrstky prohnit�ch intelektu�l?. Mat je n� hlavn� jazyk a t�m, �e ho dr��me v ilegalit?, ka�dou sekundu �kod�me na�� velk� vlasti a sami sebe stav�me do postaven� jazykov� men�iny, p?esto�e tvo?�me v?t�inu.

�Vy �to, suky, sovsem ochujeli!� (A vy co, kurvy jedny, do?ista jste se u� zbl�znily!)

P?ibli�n? takov�mi slovy by mohl za?�nat prvn� blok zpr�v na st�tn�m televizn�m kan�le; tato slova mohou pat?it hlav? st�tu a mus� b�t adresovan� shrom�d?n�m ?len?m ministersk�ho kabinetu. Kdy� zpravodajstv� bude takto za?�nat, polovina probl�m? velk� zem? sama od sebe zmiz�, proto�e zmiz� zkreslen�, zp?soben� nep?esn�m p?ekladem. Nikdo nebude mrmlat, f?ukat ?i koktat. Sign�l se bude ��?it odshora, od cara, sm?rem dol? k bojar?m v nezakalen� podob?: co si car myslel, to i ?ekl. Ka�d� z ministr? za?ne d�vat sv� d?le�it� p?�kazy na sv�m ministerstvu t�m spr�vn�m t�nem: �Vy co, kurvy jedny�� - d�le v�e dle prvotn�ho zdroje.

Pro? je d?le�it� uz�konit mat? Pon?vad� osloven� �Vy co, kurvy jedny�� m� v sob? obrovsk� n�boj energie a je �koda j� mrhat do prostoru jen tak bez rozmyslu. Mimochodem jako ka�dou v?tou, kter� je vysloven� v matu jeho p?vodn�m nositelem. Vysoce v�konn� energie, jak jsou v sou?asnosti zvykl� ?�kat samy o sob? na�e �tepl�, chatrn� a hlasem neobda?en� popov� hv?zdy, to je podstata matu.

Zkusme op?t porovnat dv? v?ty: �Ne, nic nedostane�!� a �Chuj tebe mor�ovyj v rozovyje gubky!� (�Dostane� mro��ho kokota do r?�ovou?k�ch �ste?ek!�). Ka�d� ?ten�?, i ten, kter� nep?em��l� matem, nem?�e neuznat, �e porovn�v�me dv? celkem rozd�ln� veli?iny. Je to podobn�, jako kdy� porovn�v�me moskevskou ?�?ku Neglinku, kter� je schovan� v m?stsk� kanalizaci, a mati?ku Volgu p?i jej�m doln�m toku.

N� mat se ned� nau?it, jestli�e jeho hudba nepronikla ?lov?kem v d?tstv� a mladosti. Stejn? jako se ned� nau?it kub�nsk� bruml�n� s vyu�it�m �pan?lsk�ch slov, kter� Kub�nci naz�vaj� �jazykem ulice�, o kter�m s p�chou ?�kaj�, �e v tomto jazyku jim neporozum� ani vlastn� matka.

Zn�m ?echy i Slov�ky, kte?� str�vili l�ta v stalinsk�ch t�borech a nau?ili se tam velkolep? mluvit spisovnou ru�tinou, p?itom se v�ak v?bec nesna�ili aktivn? se nau?it mat. Navzdory tomu, �e v�emu rozum?li, nepokusili se ho ani jen napodobit. Kdy� jsem se zeptal, pro?, v�dy? je to takov� p?kn� a siln�, tak mi jeden z nich odpov?d?l: �Ano, ale Rusi by se mi vysm�li, kdybych tak za?al mluvit�.

Slovenka teta Ema, kter� kdysi prov�d?la po Bratislav? rusk� turisty, na ot�zku, jak� bylo prvn� rusk� slovo, kter� sly�ela, rozt�la od dojet� a hromov? zahl�sila: �Job tvoju ma?!� Tehdy byla teta Ema p?tilet� d?v?�tko a ru�tinu se je�t? neu?ila, av�ak na�e n�rodn� heslo si zapamatovala na cel� �ivot. Byla to prvn� a hlavn� v?c, kterou na�i voj�ci ozn�mili slovensk�mu obyvatelstvu, kdy� jej osvobozovali od fa�istick�ho �tlaku. Byla to jejich �message�.

Nejenom, �e si teta Ema tuto message zapamatovala, ale horliv? se sna�ila reprodukovat jej� hudbu, n�p?v, se kter�m p?i�li voj�ci mar��la Koneva. Ov�em �e to nedok�zala. Pak upadla do hysterick�ho sm�chu, kdy� jsem ji nau?il rusk� v�raz �pizda s u�ami�. Jestli�e Slov�ci dnes n�hodou v?d�, na jak�ch nezvykl�ch m�stech mohou ob?as vyr?st u�i, potom nepochybn? od tety Emy.

Na Moskevsk� univerzit? jsem m?l jednoho spolu��ka, kter� m?l p?ezd�vku Indian Joe, byl synem indick�ho komunisty a vyrostl v Moskv?. Indi�n Joe dok�zal dokonale foneticky, bez nejmen��ho p?�zvuku mluvit matem, p?esn?ji, opakoval sly�en� od jin�ch, ale na�e energie se u n?j tak ?i tak neobjevila. Kdy� v�ak bylo t?eba d?lat zkou�ky a mluvit spisovn?, za?al se u n?j pro?ez�vat hrozn� p?�zvuk a nikdo mu nerozum?l.

V na�em matu je obsa�en� takov� z�soba energie, �e by vysta?ila pro cel� lidstvo. A proto je nutn� za?�t se u?it s takov�mito z�sobami spr�vn? nakl�dat. Kdy� p?em��l�me a mluv�me v na�em rodn�m klej�c�m jazyce, rozeh?�v�me se jako atomov� reaktory a mrh�me energi�, nam�sto toho, abychom se ji nau?ili nato?it u�ite?n�m sm?rem. U?�me se prod�vat ropu a plyn, je� se d?�v nebo pozd?ji spot?ebuj�. Ale n� mat, ten se nevy?erp� nikdy, jestli�e sami nedopust�me, aby vyhynul. Je to nevy?erpateln�, sama sebe obnovuj�c� z�soba energie velk�ho n�roda a se sebev?domou jistotou filologa tvrd�m: ani jeden jazyk se nevyzna?uje takovou z�sobou.

V na�em matu je obsa�en� magie, kter� sah� a� do tis�cilet� hloubky, p?�mo do �trob prvobytn� hordy s jej�m ne� �navn�m a p?�sn�m Otcem. Dnes ani sami nev�me, co ?�k�me jeden druh�mu, za?�naj�ce jak�koliv d?le�it� t�ma na��m n�rodn�m heslem �No, job tvoju ma?!�. Navzdory tomu, magie t�to prastar� fr�ze nen� slab�� z�sluhou na�� nev?domosti.

�Ja job tvoju ma?� znamen�, �e �mo�n� jsem tv?j vlastn� otec a ty m? bude� poslouchat�. Toto je prvn� v�znam - rozkazovac�. Existuje i druh� v�znam - pros�c�, a to kdy� mluv�c� je slab�� ne� jeho spolubesedn�k: �Mo�n� jsem tv?j otec, slituj se, anebo m? alespo? nezab�jej�. Je i t?et� - ur�liv�: �Tvoje matka je �lapka a ty s�m jsi parchant�.

Existuj� je�t? tis�ce a tis�ce v�znam?, kter� z�vis� na tom, jak� hudba zn� spolu se zvuky n�rodn�ho hesla. Vyplat� se, aby se k n?mu slo�ila slavnostn� hudba a heslo se zp�valo m�sto toho nudn�ho zatahov�n� �Sojuz neru�imyj�.

�

Termin�to?i n�rod?

�

Jeden ze smysl? t�to knihy je uk�zat nebezpe?nou zvr�cenost lidsk� podstaty, kter� se oni sve?ep? dr��, ponech�vaj�ce n�m, na�im bratr?m i sob? sam�m ?�m d�l, t�m men�� �anci u��t si na na�� p?elidn?n� planet? je�t? alespo? tis�c rok?.

Tato zvr�cenost spo?�v� v tom, �e oni cht?j� zab�jet v�echny po po?�dku, ale odm�taj� b�t sami zabit�. Cht?j� zab�jet bezpe?n?, komfortn?, tak jako u sebe v kin? anebo p?ed televizorem - z jedn� strany popcorn, z druh� pak kola. A ovl�da? v ruce, sta?� pouze stla?it knofl�k.

Zd� se, �e dokonce odm�taj� um�rat v?bec. Jenom�e to budou muset v�echny ostatn� p?em?nit na sv� d�rce org�n?, na jak�si neust�le se obnovuj�c� sklad �iv�ch org�n? a tkanin. Opot?ebovala se j�tra, tak se vezmou od d�rce a vym?n�. P?irozen?, d�rce bez jater nebude dlouho na�ivu, a proto mu logicky odeberou v�echno, co bude mo�n�. Cel�ho jej rozeberou na sou?�stky. Siluety t?chto l�hn�, kde se lid� budou p?stovat na sou?�stky, se ji� te? z?eteln? objevuj� na horizont?. Ale i t�to kr�sn� budoucnosti je t?eba se nejprve do��t.

Sami sebe vyhl�sili za �erify, soudce a katy v jedn� osob?, za termin�tory n�rod? s pr�vem zab�jet a se z�rukou beztrestn� realizace tohoto pr�va. Takov� �licence to kill� (licence na vra�d?n�), kter� se vztahuje na v�echny. St�da J. Bond? - v�ichni s dokonale rovn�mi zuby, v�ichni se z�?iv�mi �sm?vy.

Za?�tkem devades�t�ch let, kr�tce po jejich Pou�tn� bou?ce, jsem vid?l dokument�rn� film jist�ho Francouze, ve kter�m jejich gener�l ?tvrt hodiny duchapln? vypr�v?l, �e �ivot jednoho jejich voj�ka stoj� za v�c ne� �ivoty jednoho tis�ce Arab?.

Mluvilo se o tom v souvislosti s p?edveden�m speci�ln�ho tanku-buldozeru, kter� objevili, aby mohli bojovat s Araby, ji� se skr�vaj� v z�kopech. Buldozer nejprve zakop�v� voj�ky v z�kopech a pot� je d?kladn? zarovn�v� - m�sto toho, aby s nimi vedl p?est?elku.

Gener�l mluvil o tom, jak hum�nn� zbra? je tento nov� buldozer, jak chr�n� �ivot jejich voj�k?. �Nedoch�z� ke kontaktu s nep?�telem, jednodu�e jej hned zakop�v�me�.

Kdy� se autor filmu zaj�mal, jak se c�t� ti, kte?� jsou zakop�v�ni za �iva, gener�l celou z�le�itost dobrodu�n? objasnil: tak ?i tak je zabijeme, jak� je v tom pro n? rozd�l? A nav�c, n?kter� z nich tank zpo?�tku velkoryse zajede a a� potom zakope. Jist?, �e ti, kte?� budou hned zahrab�ni, se budou tr�pit trochu d�le, ne� kdybychom je jednodu�e zast?elili. No, snad je nebudeme je�t? vykop�vat! Na co jsme potom vymysleli takov� skv?l� buldozer? To jim pat?�, pro? lezli do z�kop?, jak se mohli opov�it s n�mi bojovat! M?li se vzd�t.

Oni nesnesou ��dn� ztr�ty na vlastn�ch. U� jen rozhovory o t?chto ztr�t�ch je p?iv�d?j� k depresi. Dokonce i to, �e Ir�k se bezpe?n? a pohodln? prom?nil na st?elnici pro jejich novou techniku, pochopili jako smrtelnou hrozbu.

�Uv?domuje� si v?bec, �e tenkr�t byl v ohro�en� cel� v�kv?t na�eho n�roda!� zan�cen? mi ?ekl jeden z nich po skon?en� v�lky v Persk�m z�livu roce 1990, kde oni p?i�li o sto lid� a zbombardovali statis�ce Arab?. Tedy dodr�eli pom?r - tis�c Arab? za jednoho Ameri?ana.

�V jak�m smyslu ohro�en�?� projevil jsem z�jem a dovt�pil jsem se, �e za v�kv?t n�roda pova�uje m?j spolubesedn�k jejich voj�ky. �Vy jste se v�ichni vrhli na osam?l�ho Sadd�ma a ud?lali s n�m krav�l pod p?ikr�vkou. V ?em bylo to nebezpe?�? Va�i voj�ci sed?li v klimatizovan�ch stanech a pili pivo.�

�Ale kdyby ta va�e proklat� raketa Skad zas�hla stan, na�i chlapci by byli zahynuli!� rozho??en? nam�tl, p?i?em� v�ak pozapomn?l na to, �e na�e proklat� rakety si Sadd�m �et?il na Izrael.

Kdy� Am�ci prom?nili Jugosl�vii na novou st?elnici a uk�zalo se, �e zv�t?zit znamen� v tomto p?�pad? zbombardovat celou krajinu, vyvstala ot�zka o pozemn� operaci. Tenkr�t je jejich prezident rozk?i?el do cel�ho sv?ta: �Spo?�tali jsme si, �e na�e budouc� ztr�ty nep?edstavuj� m�n? jak ?ty?i sta lid�! To je pro n�s nep?ijateln� cena.�

Ten, kdo mu vypo?�tal pouh�ch ?ty?i sta mrtv�ch v p?�pad? pozemn� operace proti jugosl�vsk� arm�d?, byl velk� optimista. Ale i ?ty?i sta se uk�zalo nesnesiteln? mnoho.

Kdyby tak n�m nebo na�im ?�nsk�m bratr?m nab�dli za cenu ztr�ty ?ty? set voj�k?, abychom zprznili je�t? nenarozenou evropskou valutu a spole?n? s n� i celou Evropu, a p?itom vyd?lali miliardy zelen�ch nul, kolik sekund by jsme p?em��leli? A o ?em?

Ameri?an� nemohli bombardovat Jugosl�vii podle dr�?ansk�ho vzoru z roku 1945, to u� by bylo p?�li� �kared�. Evropa p?ece jenom nen� Ir�k. Zat�m. Nav�c, kdy� za?alo bombardov�n�, zbab?l� evropsk� pen�ze se k nim za?aly hrnout tak prudce, �e je nest�hali po?�tat a ukl�dat. C�l �high-tech war �ou� nad no?n�m B?lehradem byl takto dos�hnut�. Evropa pustila do gat� ihned po za?�tku p?edstaven�, jen�e tuto �ou bylo t?eba n?jak ukon?it.

Ned�vn� osv�cen� demokrat Milo�evi? se podle jejich jednoduch�ho sch�matu zm?nil na zl�ho chlapce - �badguye�. Jako Pok�mon. Z Pika?a na ?ukapi. Pro n? se v�ichni d?�ve nebo pozd?ji st�vaj� �badguyov� - takov� je osnova nov�ho po?�dku. �Badguye� je nutn� za ka�dou cenu potrestat. Aby potrestali Milo�evi?e, zaplatili jugosl�vsk�m zr�dc?m. Naj�t zr�dce nen� t?�k�, zr�dci se najdou v�dy a v�ude, tedy i u n�s. Ale je�t? v�ce jich bude u nich a tyto ?asy ji� klepou na dve?e.

Platit jugosl�vsk�m zr�dc?m se Am�k?m v?bec necht?lo. Zvykli si za ka�dou hozenou bombu, za ka�d� vzlet letadla p?ekl�dat pen�ze z jedn� vlastn� kapsy do druh� vlastn� kapsy. A najednou bylo t?eba d�t ciz�m, i kdy� u�ite?n�m zr�dc?m, ale ciz�m. Trochu si nad t�m zalamentovali, ale nakonec dali.

Ostatn?, nyn� jsou zr�dcov� a� vz�cn? levn� a prostodu��. Za Milo�evi?e Srb?m p?isl�bili miliardu dolar?. Kdy� ale svoje zbo�� dostali doporu?en? do Haagu, na sv?j slib jaksi zapomn?li. Lekce pro ty, kdo by v budoucnu cht?li prod�vat sv� milo�evi?e - nejprve pen�ze, jinak o�ul�.

Zaj�mav� jsou ohlasy na�ich voj�k? na to, jak Ameri?an� bojuj� v Kosov?. K dispozici tam maj� v�echno, co pot?ebuj� k bojov�m akc�m: fitka se saunou, ?ty?ikr�t denn? stravu, ?erstv� ovoce, restaura?n� v�b?r j�del, levn� bordely. A velmi mnoho t� nejmodern?j�� a nejdra��� bojov� techniky na sv?t?.

Kdy� se v�ak za?ne st?�let, Am�ci ze z�sady a organizovan? opou�t?j� svoje posty a schov�vaj� se u sebe na z�kladn?, n?kde mezi fitkem a saunou. Na�i voj�ci jim kv?li tomu za?ali ?�kat �pindosi�. Trochu nesrozumiteln� slovo, ale hod� se k nim.

Kdy� Alb�nci, zcela rozb?sn?n� z hojnosti demokracie a bou?liv? nar?staj�c�ho obchodu s heroinem, za?�naj� st?�let do vzduchu, prost? z nadbytk? cit? a n�boj?, uzem?uj� je jenom na�i voj�ci, kte?� do vzduchu st?�lej� neradi.

Svou taktiku modern� v�lky, tedy ut�kat p?ed ka�d�m nebezpe?�m na nejdra���m tanku na sv?t? s dru�icovou navigac�, nau?ili Am�ci i na�e vypasen� evropsk� bratry. Ob?as je to a� komick�. Hrstka opil�ch Alb�nc? na dvou star�ch fiatech se n�hodou ocitla pobl� dislokace n?meck�ho tankov�ho pluku v Makedonii. Okam�it? byl vyhl�en poplach, pluk se st�hl ze sv�ch pozic, a za mohutn� palby a chrlen� ohniv�ch st?el se vzd�lil pades�t kilometr? pod ochranu makedonsk� policie, kter� je vyzbrojen� pouze pistolemi �makarovkami�. N?mci urychlen? svolali Bundestag a vystoupili s hroziv�m prohl�en�m: �Jestli�e si tito alb�n�t� hrdlo?ezi je�t? jednou dovol� stra�it n� tankov� pluk, odejdeme z Makedonie jednou prov�dy�. Div �e v N?mecku vl�da m�lem nepodala demisi. Celou zemi zachv�tila bou?ka masov� nespokojenosti: p?ece tam mohli zab�t na�e chlapce! Snad kv?li tomu tam �li s tanky?

P?i pohledu na to v�echno se nechce v??it, �e d?dov� t?chto chlapc? bojovali v zamrzl�ch z�kopech u Stalingradu. A dob?e bojovali.

�

Co cht?j� netvo?i

�

Cht?j� na�i smrt, ale bez v�lky s n�mi a s na�imi bratry. Cht?j� z?stat na t�to planet? sami.

Oni, dob?� chlapci - �goodguys�, rozhodli u� o osudu ostatn�ch, zl�ch chlapc? - �badguys�, a zab�jej� je v�echny ze vzduchu, shazuj� na n? bomby a p�l� je napalmem jako �kodliv� hmyz.

N?co podobn�ho se v Evrop?, jen�e v levn?j�� re�ii, odehr�lo celkem ned�vno: tehdej�� zl� chlapce �idy a Slovany tehdej�� dob?� chlapci N?mci odv�d?li do plynov�ch komor a potom spalovali v krematori�ch. A z popelu vyr�b?li miner�ln� hnojiva.

Netvo?i p?ej� smrt v�em, ale bez v�lky, a v tomto je jejich nevyko?eniteln� iluze. Zapomn?li na to, �e N?mci p?ed t�m, ne� v�echny za?ali odv�d?t do plynov�ch komor, bojovali a v�t?zili.

Jejich nesplniteln� a infantiln� touha je, aby jsme se odstranili sami, pod?�dili se v?li na�ich zr�dc?, kte?� jen zap�skaj� na p�?alku - a my jako za?arovan� potkani v houfu zmiz�me pod vodou.

Anebo aby jsme se s na�imi bratry seri�zn? mezi sebou popadli a odstranili jeden druh�ho je�t? do t� doby, dokud se nerozpout� boj o ka�d� kousek vzduchu, o ka�dou kapku vody na na�� planet?, kterou zasvinili hlavn? oni.

Jejich p?�n� je v z�sad? pochopiteln�. Ty um?i dnes, j� z�tra. Po�tvi je proti sob? a s pot?�en�m pozoruj. Ale p?ibli�n? to stejn� cht?j� a pl�nuj� v�ichni. V?etn? n�s. A a?koliv na�e zku�enosti v podobn�ch z�le�itostech jsou skromn�, rychle se um�me u?it a v�echny dob?hneme. Pod na��m dohledem �zerbajd��nci d�vno deptaj� Arm�ny, Abch�zci Gruz�nce a na�i Rusi za?nou brzy deptat Loty�e a Estonce.

Nezdrav� je v�ak n?co jin�ho: oni si u� d�vno vzali do hlavy, �e ka�d� bude v�echno d?lat podle jejich pl�n?.
V t?chto pl�nech je naps�no p?ibli�n? n�sleduj�c�:

Za prv� skoncovat s isl�msk�m sv?tem.

Druz� v po?ad� jsou Indov�.

Potom jsme na ?ad? my nebo Evropa. A mo�n�, �e my sou?asn? s Evropou.

A nakonec se ocitnou tv�?� v tv�? na�im �lut�m bratr?m, pro kter� jin� ?e�en�, jako vod�kov� bomby, neexistuje a ani nem?�e existovat.

?erno�i, kter� nestihl pohltit Aids, se v t� dob? soust?ed� kolem Monmartru v Pa?�i, osvobod� tak od sebe Afriku, kter� m� v�echny �ance, aby se vyhnula atomov�m bomb�m. Tam, v Africe, se shrom�d� ta mal� ?�st homo sapiens, kter� p?e�ije.

Pl�n jako pl�n. Tak trochu p?ipom�n� anekdotu o slonu v zoo, kter� dok�e sn�st pades�t kilo ban�n?: �Sn?dl by � sn?dl, ale kdo mu je d�?� N� vesel� �irik (�irinovski, pozn. prekl.) m?�e podobn�ch pl�n? nast?�dat na tis�c rok? dop?edu.

Pl�n, nech? by byl jakkoliv krut�, je�t? nen� zvr�cenost. M?�e b�t klamnou iluz�, chybou, tak jako v?t�ina lidsk�ch pl�n?. Zvr�cenost jejich pl�n? spo?�v� v tom, �e oni sami se vyhl�sili za bohy, sv?j pl�n vyhl�sili za bo�sk� a o existenci jin�ch pl�n? odm�tli v?bec uva�ovat. Tak�e maj� pl�n v souvislosti s n�mi, ale my pl�n v souvislosti s nimi jako bychom nem?li a jako�e ani m�t nem?�eme.

Toto je jejich nejbolav?j�� a neslab�� m�sto. Je to iluze, kter� zn� takto: poradili jsme se a rozhodli, �e nejprve d�me do po?�dku Araby kv?li jejich rop?, potom Indy, aby se nestihli p?est?hovat a rozmno�it - d�l podle pl�nu. A zaru?en? n�m v�echno vyjde, nebo? jsme to my. Nejenom �e n�s nikdo nezabije, ale nikdo se n�s ani prstem nedotkne. A m?�e n�m b�t ukraden� ?�si cel� tis�cilet� st�tnost, ?�si n�bo�enstv�, mytologie a aristokracie. Na v�echno se vyka�leme, pon?vad� my jsme taky nic nem?li a nem�me: ani st�t, ani n�bo�enstv�, ani aristokracii; zato m�me n� blud a mnoho zelen�ch nul v po?�ta?�ch.

Zvr�cenost tkv� v tom, �e oni tomu v�emu v??�. N� �irik m?�e podobn�ch nesmysl? nakecat o mnoho v�c, hlavn? kdy� mu zaplat�, bude se v�ak kdesi v koutku du�e sm�t. Ale oni tomu v??�.

L�ta jsem si l�mal hlavu, kde se to u nich vzalo? Odpov?? je prost�: z nev?domosti. Oni neznaj� a necht?j� poznat nic, krom? toho sv�ho supermarketov�ho r�je, ve kter�m se ta jejich vypasen� ch�tra nacp�v� cheesburgery jako n�kla?�k, kdy� tankuje naftu.

Prost? jsou to nevzd?lanci, na rozd�l od n�s, od p?�rody zv?dav�ch a d?vtipn�ch. T�m v�c od na�ich �lut�ch bratr?, kte?� k nim proud� v mili�nech a kte?� je d?kladn? studuj�.

Mimochodem, i n�s k nim p?i�lo mnoho, a to nen� jen tak. Ale je to k n�m n?jak net�hne. T?�ko je jim u n�s. Pon?vad� to jsou �pindosi�.

Tak tedy potom kdo s k�m vyb?hne? Kde bude v kone?n�m d?sledku v�ce zr�dc?? U nich, kde jsou si navz�jem v�ichni ciz�, anebo u n�s, kde jsou si v�ichni vlastn�? A bude to v?bec zrada, jestli�e ?�?an�, Japonci a na�inci, kte?� u nich �ij�, vyhod� do pov?t?� ten jejich k?ehk� jarmare?n� cirkus? Ne, bude to historicky z�konit� a spravedliv�.

Nebo? my a na�i brat?i �ijeme v re�ln�m sv?te re�ln�ch ud�lost�, v?c� a jev?. Oni v�ak �ij� v abstraktn�m sv?t? zelen�ch nul, kter� si sami vymysleli. V tom tkv� j�dro jejich zvr�cenosti a tuto zvr�cenost se sna�� ze v�ech sil ��?it do cel�ho sv?ta, jenom�e nic z toho jim nevyjde.

Jejich pen�ze, to jsou jist� sklen?n� kor�lky, za kter� vym?nili sv?j Manhattan, aby ho zastav?li sklen?n�mi k?lnami fascinuj�c�ch rozm?r?. Jenom naivn� Indi�ni nez?stali na tomto sv?t? - v�echny je neuv�en? vyhubili.

Oni v??� ve sv?j blud, v to, �e donekone?na budou vym??ovat svoje skl�?ka za ostrovy, tanky, ropu, plyn a vodu, a� nakonec �dovym??uj� do �pln�ho a kone?n�ho v�t?zstv�. Zelen� nuly vym?n� za v�echna bohatstv� sv?ta a s t?mito stejn�mi nulami pozab�jej� zbytek sv?ta.

Sv?t v�ak stoj� na n??em jin�m. Existuje re�ln� tuna hlin�ku, kterou t?�� na�i drsn� horn�ci. Tato tuna je zakopan� u n�s, v na�� zemi. A existuje ?�slo v po?�ta?i, kter� vypov�d�, kolik zelen�ch nul tato tuna stoj�. ?�slo s jak�mkoliv po?tem nul se m?n� na �iv� hlin�k, pokud se dodr�uj� mnoh� slo�it� podm�nky, a z nich ani ka�d� nemus� b�t dodr�en�. A n� hlin�k, tak jak je u n�s zakopan�, tak i z?st�v�.

Jejich letadlov� lo? stoj� cel� st�do zelen�ch nul. My jsme objevili rakety, kter� se pod vodou proh�n?j� rychlost� dv? st? kilometr? za hodinu a ni?� tato st�da nul se stoprocentn� jistotou. A nejsou tak drah�. Kdo s k�m tedy vyb?hne?

Ale p�n b?h s nimi, s raketami. Zanedlouho uvid�me, jak vybouchne jejich pl�n roz�l�pnout isl�m za dv? p?tiletky. To oni, kte?� se t?esou p?ed smrt�, budou zab�jet muslimy, kte?� jsou pro smrt nad�en�!

Kdy� se u nich objevil ?ernoch-ost?elova?, kter�, nev?da pro?, p?ijal isl�m, anebo oni sami si zavedli isl�msk�ho ?ernocha-ost?elova?e, najednou se v�ichni pod?lali do kalhot. V�ichni zap�chali a odskakovali od sebe.

Kdyby se u n�s objevil ?ernoch-ost?elova?, vy?�tili bychom se do ulic, abychom ho chytli. Av�ak za p�r dn� by ho chytily na�e d?ti, na�i timurovci. A roztrhly by ho na dv? p?lky, aby jin� ost?elova?e p?e�la chu? na podobn� kousky.

Anebo nap?�klad nastra�ili bombu na australsk� turisty na ostrov? Bali a vyhodili ji do pov?t?� se z�m?rem, aby Australan� sv�m ostrovn�m pacifismem neotravovali sv?tov� konsensus, pokud jde o v�lku s isl�mem. Cel� Austr�lie na?�k�, na?�k� ostrov Bali, odkud utekli v�ichni cizinci a m�stn�m hroz� hladomor. Av�ak na�i lid� se za?ali na Bali hrnout v houfech. I v mo?i se vykoupeme, i v�buchy si prohl�dneme. M�me i min�ry, m�me i pyrotechniky. Mo�n� n?komu i fas�du sprav�me, kdy� bude zapot?eb�. Jen n�m dejte ty teroristy, my u� jim to v�echno spo?�t�me.

Od Ruska cht?j� to stejn�, co cht?li mnoz�, za?�naje ?ingisch�nem a kon?e Hitlerem. Aby my jsme nebyli, ale v�echno na�e z?stalo: p?da, p?�rodn� zdroje, lesy.

Je pravda, �e oni jsou bezohledn?j�� ne� jejich p?edch?dci, kte?� p?ipou�t?li na�i existenci v podob? ta�n�ho dobytka. Oni takov�to ta�n� dobytek necht?j�. Je dost mo�n�, �e se u� do sytosti natr�pili s t?mi z n�s, kte?� k nim p?i�li v posledn�m stolet� p?i�ivit se. Lituj�, �e n�s nemohou obsadit jako Panamu, nebo si koupit jako Alb�nii. �iv� n�s necht?j� vid?t, c�t�, �e nejsme Eskym�ci a dokonce ani Arabov�. My mo�n� sv?j hlin�k ani nevykopeme, ale ani nedovol�me, aby ho vykopal n?kdo ciz�. Uva�uj� takto: hlin�k mus� o?istit od n�s.

Pokud jde o n� hlin�k, maj� na�i brat?i na Z�pad? a na V�chod? p?ibli�n? stejn� n�zor, ale na sv?t se d�vaj� v�ce realisticky. Bez blouzniv�ch oh�nk? v o?�ch. Pamatuj� na to, �e v na�ich d?jin�ch nikdy neexistovalo n?co takov�ho, aby n�s zab�jeli, a sami p?itom netrp?li. To oni si se sv�mi Indi�ny a ?ernochy beztrestn? zahr�li na gestapo. Av�ak na�i soused�, nep?�tel� a spojenci, sp?�dali obvykle daleko skromn?j�� pl�ny: jak vz�t rozum do hrsti, abychom jim neodkroutili hlavy.

Hle, o ?em by m?li pop?em��let ve sv� nekone?n� nafoukanosti. Ka�d�ho sv�ho mrtv�ho p?iv�ej� ve speci�ln�m letadle, p?ikr�vaj� ho pruhovanou l�tkou, v�t� ho slavnostn� shrom�d?n�. A my jsme si sami vybombardovali svoje m?sto Groznyj, s vlastn�mi lidmi v n?m. D� se ?�ct, �e jsme ho smetli ze zemsk�ho povrchu ?ist?ji ne� Dr�?any. ?ert v� pro?. Mo�n� proto, aby se n�s znovu v�ichni b�li. A mo�n� to tak jen prost? vy�lo. Smetli jsme Groznyj z mapy sv?ta a �ijeme d�l.

Vyb?hneme s nimi, nebo? mi nev�me, kolik na�ich z?stalo le�et v Grozn�m pod na�imi bombami. Nev�me, a dokonce se ani o to nijak zvl�? nezaj�m�me: v�dy? �iv� tam taky z?stali a chv�labohu. Sami sebe pova�ujeme za velk� strom, na kter�m se mohou k�cet v?tv?. N?kdy je to toti� i nutn�.

Oni v�ak sami sebe pova�uj� za plant� narcis?, z nich� ka�d� �ije s�m pro sebe, ka�d� �adon� o vodu, p�?i a zrcadlo, aby se s�m nad sebou zaradoval, a p?ipravuje se na to, aby se prodal co nejdr�.

�

Netvo?i versus my a na�i brat?i

�

Oni, to jsou posedl� sobe?t� netvo?i, ?�m� se z�sadn? li�� od n�s a na�ich bratr?. Na�i p?edkov� vymysleli p?�slov�: neexistuje rodiny bez netvora. Nem?li v�ak pravdu. Nen� n�m za pot?eb� tolerovat takov�to netvory v na�� lidsk� rodin?.

D�ky jejich p?�tomnosti se rodina za?�n� t?�tit a vysychat.

Hlavn� p?�znaky, kter� je, netvory, charakterizuj�, jsou tyto:

S kone?nou platnost� se z?ekli pokus?, je� by vedly k pochopen� podstaty �ivota; t?mito pokusy jsou v prvn� ?ad? n�bo�enstv�. V�echny bohy nahradili sv�mi �edozelen�mi pap�rky.

Jsou to �iv� roboti, jejich� program byl vytvo?en paranoidn�mi program�tory, ji� jsou posedl� chorobnou touhou zab�jet. A proto tedy nen� nikterak obt�n� jejich chov�n� p?edpov�dat a modelovat. Sta?� pouze poznat program a ma?kat p?�slu�n� kl�vesy. ?ekn?te �cheese� - a v�ichni okam�it? vycen� zuby.

�ij� ve vlastn�m ��len�m virtu�ln�m sv?t?, v n?m� ji� i v�lka nen� hodnocena z pozice s�ly, le? podle toho, jak to bude vypadat na televizn� obrazovce.

�ij� podle vlastn�ch netvorsk�ch pravidel, kter� pova�uj� za jedin� platn� z�kon na sv?t?. Kulturu, n�bo�enstv�, mytologii, d?jiny - tyto nevyhnuteln� slo�ky ka�d�ho zdrav�ho n�roda - nahrazuj� reklamn� slogany.

�V Boha v??�me� p�� na sv�ch bankovk�ch, nicm�n? ka�d�mu je ihned jasn�, kam se nast?hoval jejich B?h.

�Rad?ji zem?�t ne� b�t rud��. T�mto heslem oni, od nich� ��dn� v�ce rud� nikdy nebyli a ani u� nebudou, stra�ili sami sebe po cel� desetilet�.

�Prom?n�me sv?t na lep�� m�sto pro �ivot�. To u� je symbol v�ry. Odp?�s�hne v�m to ka�d� z nich, ale pro koho bude tento sv?t lep��m m�stem, to v�m dozajista zapomene ?�ct. Pakli�e se ho na to zept�te, vycen� zuby (�say cheese�) a pov�: �Ur?it? pro v�echny. Drah� p?�teli, samoz?ejm?, v�ichni jsme si na tomto sv?t? rovni!�

Slovo svoboda rad?ji p?ed nimi ani nevzpom�nat, budou tak dojat�, �e t? cel�ho poprskaj� sladk�mi slinami.

Jejich sv?t je dichotomick�, rozt?�d?n� do dvou skupin, tak jako u lid� s Downov�m syndromem. Bu? ano, nebo ne. Existovala �?�e zla�, to jsme jen tak na okraj my, a je �?�e dobra�, je� v�ak sama sebe takto ze skromnosti nenaz�v�. A v t�to ?�i vl�dne Superman, zamotan� do cirkusov�ch pestrobarevn�ch had?�k?, v �elezn�ch tren�rk�ch a pro jistotu, aby p?sobil dostate?n? moud?e, m� na nose nasazen� br�le.

Princip jejich bludu je jednoduch�. Roz��?en� omyl n�s zdrav�ch o tom, �e tento blud je tak slo�it�, �e je ho t?eba zkoumat, vznik� proto, �e posedl� netvo?i si i t?ch n?kolik reklamn�ch slogan?, na z�klad? kter�ch �ij� a jednaj�, neust�le pletou, navz�jem je mezi sebou m�s� a zapom�naj� na n?, pon?vad� chamtivost jim zam??uje pam??.

Av�ak tato bludn� my�lenka je jen jedna a up�naj� se na ni v t� ?i on� m�?e posedl� obyvatel� bl�zinc? po cel�m sv?t?. My jsme moud?� - v�ichni ostatn� jsou hlup�ci. A z toho d?vodu my budeme ��t a t?�it se ze �ivota, tedy �r�t, �r�t a �r�t, a ostatn� a? r�?� zdechnout.

Netvo?i se takt� daj� snadno poznat podle souboru bludn�ch pravidel, do nich� se sna�� nat?snat okoln� sv?t. Hlavn� za?�k�vadla zn?j� n�sledovn?:

�

Chlapci b�vaj� bu? dob?�, nebo zl�.

Dob?� chlapci - to jsou oni, ostatn� jsou zl�.

U nich vl�dne svoboda - u ostatn�ch tyranie.

U nich je pokrok - u ostatn�ch stagnace.

Oni jsou siln� a svobodn� - ostatn� jsou slab� a otroci.

�

�Oni, to jsou Ameri?ani?� polo�� si ot�zku vn�mav� ?ten�?. Ano, drtiv� v?t�ina z t?ch, se kter�mi bezpochyby vyb?hneme, je soust?ed?na v New Yorku, Washingtonu a v jin�ch americk�ch m?stech. Je sice pravda, �e z celkov�ho po?tu obyvatel Spojen�ch st�t? se jedn� jen o malou ?�st, av�ak tato ?�st uzurpuje v Americe ve�kerou moc a diktuje cel�mu sv?tu sv?j nov� nesmysln� po?�dek.

Oni, to jsou ti Ameri?an�, kte?� jsou beznad?jn? posedl� bludn�m egocentrismem. P?irozen?, t�mto zp?sobem posti�en� lidsk� bytosti se nach�zej� nejenom v Americe. Mnoho jich najdeme v Evrop?, ba jsou i u n�s, a?koliv v zanedbateln�m mno�stv�.

Jsou v�ude kolem, nebo? jejich blud je naka�liv�.

�

�Oni, to jsou �id�?� Dalo by se ?�ct, �e ?�ste?n? ano. Najde se mezi nimi dost takov�ch, koho ozna?uj� za �idy. A v?t�ina t?chto jakoby �id? je v sou?asn� dob? soust?ed?na ve Spojen�ch st�tech.

Zda jsou oni doopravdy �id�, z�vis� na tom, jak ch�peme tento pojem. Kdybychom �idy ch�pali jako n�rod, kter� m� svoje n�bo�enstv�, kulturu a d?jiny, potom lidi, kte?� vyzn�vaj� judaismus, znaj� sv� d?jiny a jsou vychov�ni v tradici �idovsk� nebo n?jak� jin� re�ln� kultury, mezi nimi najdeme jen st?��.

To jsou netvo?i cel� lidsk� spole?nosti, odm�taj� ve�ker� n�bo�enstv� a kultury. D?jiny sv?ta pro n? za?aly dnem, kdy byla otev?ena newyorsk� burza.

Jestli�e za �ida budeme po?�tat obchodn�ka s pen?zi, se zelen�mi nulami, s nicotou, se vzduchopr�zdnem, jen� m� �idovskou krev a p?edky v minulosti vyzn�vaj�c� judaismus, v takov�m p?�pad? je mezi netvory �id? plno.

�

A kdo jsme my?

Jsme ti, kte?� s nimi vyb?hnou.

My, to jsou Rusov�? Ano, i Rusov�. P?esto i zde z�vis� v�e od v�kladu pojmu. Jestli�e Rusy definujeme jako nejpo?etn?j�� n�rod b�l� rasy, kter� se v d?sledku vlastn�ch d?jin moment�ln? nach�z� nejbl�e k ch�p�n� podstaty �ivota, potom ano, my - to jsou Rusov�. V�jimku tvo?� zr�dci a ch�tra, svolo?.

Zr�dci s nimi nevyb?hnou, nebo? zr�dci, to jsou malodu�n� lid�, kte?� v�dy vyb?hnou pouze sami se sebou. Ch�tra nep?ich�z� v?bec do �vahy - je jako kobylky, disponuje jen zaml�en�m skupinov�m v?dom�m na �rovni hmyz�ho k?id�lka.

Ano, ti, co vyb?hnou s netvory, jsou Rusov�, pakli�e pod term�nem Rus ch�peme znak nov� rusk� civilizace, kter� si samu sebou v takov�to podob? teprve za?�n� uv?domovat. Nen� to ��dn� ?ern� d�ra mezi V�chodem a Z�padem, k?es?anstv�m a isl�mem, n�br� pod obrovsk�m historick�m tlakem krystalizuj�c� rusk� civilizace t?ch, co sami p?e�ij� a p?e�ij� i netvory.

�

A kdo jsou na�i brat?i? Ka�d� n�rod, jen� zat�m nepozbyl re�ln� p?edstavy o podstat? �ivota, vyj�d?en� v �iv�m n�bo�enstv�, kultu?e a d?jin�ch, m� dnes je�t? �anci na p?e�it� a m?�e b�t mezi t?mi, kte?� s nimi vyb?hnou.

Ka�d� takov� n�rod je na��m bratrem v mysli, na��m bratrem v duchu, a jak se ?�k� v dne�n�m Rusku, bratrem v �ivot?. Je to bratr v prap?vodn�m v�znamu tohoto slova, to jest jeden z n?kolika potomk?.

V�ichni jsou na�i brat?i, a� na netvory. I kdy� oni a my jsme si geneticky bl�zc�. Ano, my a netvo?i potuluj�c� se po New Yorku, se podle zevn?j�ku na sebe podob�me v�ce, ne� na�i ?ern� brat?i z Afriky, mluv�c� jazykem babara, a obyvatel� starobyl�ho rusk�ho m?sta Ugli?.

Mezi n�mi a netvory v�ak zeje hlubok� propast. Na�e civilizace �p?e�iv��ch�, tedy t?ch, kte?� p?e�ij�, je neslu?iteln� s jejich bandou �iv�ch robot?. Zat�mco na�i ?ern� brat?i, kte?� mluv� jazykem babara, budou-li cht�t a okolnosti jim budou p?�t, se s n�mi mohou sbl�it a nau?it v�echno to, co v�me my. P?�klady existuj� a je jich mnoho.

Rovn?� na�i sv?tlovlas� obyvatel� m?sta Ugli? se dok�� nejenom nau?it mluvit babarskou ?e?�, n�br� jsou schopni se �sp?�n? za?lenit do jejich pestr�ho kmenov�ho �ivota, st�t se v?dci a �amany.

Jen�e oni, netvo?i, nep?e�ij� ani v Ugli?i, a u� v?bec ne v kmenu Babara. V Ugli?i je poplivou, v Africe je sn?d�.

�

Kdo jsou na�i �id�

�

�id� byli po cel� stalet� vytla?ovan� ze z�padu Evropy na v�chod, od �pan?lska po Polsko, Ukrajinu a B?lorusko, dokud je p?ed dv?ma sty l�ty nevytla?ili v obrovsk�m po?tu na �zem� Rusk�ho imp�ria, kter� k sob? zase jednou p?i?lenilo povstaleck� Polsko.

Toto vytla?en� z hust? zalidn?n� Evropy do na�ich nekone?n�ch prostranstv� se stalo nov�m osudem pro mnoh� �idy na sv?t?. V Rusku rozt�hli k?�dla, zhluboka se nadechli a ?ekli sv� slovo. Bylo to velk� �t?st� i pro samotn� Rusko. Jestli�e budeme �idy pova�ovat za vz�cn� intelektu�ln� zdroj lidstva, pak po?�tkem dvac�t�ho stolet� Rusko disponovalo minim�ln? polovinou tohoto celosv?tov�ho zdroje.

Existuje v�razn� a dodnes neobjasn?n� kontrast mezi malom?stskou zak?iknutost� �id?, kte?� byli vyhn�ni na okraj Rakouska-Uherska a Polska, a v��m t�m, co se stalo se �idy v Rusku. �Z fenomen�ln? zbab?l�ch lid�, jak�mi byli t�m?? v�ichni �id� p?ed t?iceti lety, se zm?nili na lidi schopn� ob?tovat sv?j �ivot ve jm�nu revoluce, na teroristy, vrahy a bandity,� napsal na za?�tku dvac�t�ho stolet� carsk� ministersk� hrab? S.J.Vitte. Tento fenom�n se d� vysv?tlit n�sledovn?: pot� co se �id� dostali k n�m, se poru�tili a ve sv�m poru�?ov�n� se n�m za?ali podobat.

Kdy� �id� pronikli do rusk�ch m?st, za?ali zvedat hlavy, u?it se v�emo�n� �ismy� a sou?asn? tyto �ismy� za?ali u?it i n�s. A pak na�i �id� organizovali pro sebe a pro n�s ruskou revoluci. Kdyby n?kdo cht?l zpochyb?ovat takov�to naivn� vysv?tlen� Velk�, nav�c ?�jnov� revoluce, kterou jsme zvykl� slavit v listopadu, ihned s n�m budu souhlasit. Nebyli to �id�, kdo zorganizovali ruskou revoluci, i Rusov� byli mezi revolucion�?i, a ba �e jich bylo hodn?. Jenom�e k moci se po revoluci dostali bol�evici. Seznamy ?len? prvn�ch sov?tsk�ch vl�dn�ch org�n? jsou uve?ejn?n� v mnoh�ch dokument�rn�ch pramenech, av�ak Rus? mezi vysoce postaven�mi bol�eviky figuruje jen m�lo. Zat�mco �id? mnoho. Nech? tedy ruskou revoluci zorganizovali Rusov�, a �id� potom jen jednodu�e p?i�li k moci. I takto se daj� vysv?tlit na�e d?jiny - ony to snadno snesou.

Zlobit se na rusk� �idy kv?li rusk� revoluci nem� v�znam. Revoluce v Evrop?, a nejen v n�, organizovali p?ev�n? �id� z tak prost�ho d?vodu, �e jinou cestu, jak vytla?it m�stn� obyvatele a zaujmout d?stojn� m�sto za pultem, d?jiny �id?m nenab�zely. �idy to v�dy instinktivn? t�hlo tam, kde moc sl�bla.

Zlobit se m?�eme a mus�me na ruskou �lechtu, kter� promarnila sv� imp�rium p?t minut p?ed v�t?zstv�m v prvn� sv?tov� v�lce. Po stalet�ch skv?l�ch vojensk�ch v�t?zstv� se najednou na�e �lechta uk�zala b�t �pln? neschopn� bojovat a v�t?zit. V pr?b?hu ob?ansk� v�lky byly d?stojnick� pluky gener�la Denikina labut� p�sn� vojensk� chrabrosti rusk�ch �lechtic?. A tyto pluky prohr�ly v�lku pr�v? s vlastn� ozbrojenou svolo?�, v jej�m� ?ele st�li takzvan� �vojen�t� odborn�ci�, kter� bol�evici rekrutovali mezi d?stojn�ky.

Mimochodem, k por�ce do�lo o mnoho d?�ve. Sebejist� a p?esv?d?en� o vlastn� neporaziteln� s�le rusk� aristokracie zaspala ruskou revoluci. Na�i pe?orinov� a oblomov� zleniv?li natolik, �e nic nezmohli proti hrstce navz�jem se ha�te?�c�ch bol�evik?-�vanil? a fantast?, ji� ko?ovali po cel� Evrop? a udivovali vypasen� a spokojen� evropsk� socialisty sv�m, ve vztahu k divok�mu a obrovsk�mu Rusku, absurdn�m nad�en�m.

Zat�mco car�t� gener�lov� nedok�zali v?as zakroutit krkem t�to hrstce k?ikloun?, na obranu kter�ch by v t� dob? nikdo prstem nepohnul, bol�evici, pot� co se dostali k moci, cel� desetilet� �sp?�n? lovili carsk� gener�ly po cel�m sv?t?. Zab�jeli ka�d�ho potenci�ln�ho v?dce B�l�ho hnut� je�t? d?�v, ne� v?dce dok�zal pozvednout hlavu.

Pozd?ji letopisci a op?vovatel� B�l�ho hnut� dlouho stonali a rozj�mali: dob?� a �lechetn� jsme byli my. To oni, bol�evici, byli �patn�. Toto v�echno jsou v�ak sam� l�i, urozen� p�nov�. Byli jste l�n�, sami jste se ukol�bali v�emi t?mi �sv�bytnostmi� a �duchovnostmi� a nevid?li jste sv?t kolem sebe.

Na�i poru�t?n� �id� dok�zali v ob?ansk� v�lce porazit na�e rozvr�cen� a nem�stn? europeizovan� �lechtice. Toto je nesporn� historick� fakt, kter� zvr�til d?jiny sv?tov�ho �idovstv� a stejn? tak i d?jiny Ruska.

Ano, na�i �id� p?et�hli na svoji stranu velkou ?�st na�� ozbrojen� svolo?e. Nejenom �e ji p?et�hli, ale dok�zali se s tou nejsurov?j�� svolo?� na sv?t? i vypo?�dat.

Snad se v�em t?m bronstein?m-trock�m zd�lo, �e jednou pot�hnou do boje se statis�cov�mi arm�dami, �e budou po stovk�ch vyvra�?ovat ?leny carsk� rodiny, br�t za rukojm� nejbohat�� lidi nejbohat�� zem? na sv?t? a st?�let je jako holuby, �e budou lovit rusk� popy jako divok� vlky? K takov�m hrdinsk�m ?in?m je vedly zku�enosti jejich d?d? a prad?d??

Ne, zku�enosti je nau?ily tak akor�t �ivo?it v �idovsk�m ghettu kdesi v Lod�i ?i Krakov? v neust�l�m o?ek�v�n� pogromu a s provinilou ot�zkou v du�i: �Neomrzeli jsme se v�m?�

V Rusku velk� ?�st �id?, a ne hrstka rotschild?, kter� se dok�zala sbrat?it s anglickou kr�lovskou rodinou, p?es�hla zku�enosti ghetta. Pozd?ji se n?co podobn�ho odehr�lo i ve Spojen�ch st�tech, potom v Izraeli. Jen�e bez rusk� revoluce by nebylo ani rozkv?tu USA, ani Izraele.

Nikoliv rusk� revoluce jako takov�, n�br� vyhran� krvav� ob?ansk� v�lka, kter� vym�tila ruskou �lechtu, znamenala bod zlomu pro v�echny �idy na cel�m sv?t?. Nebo? jejich velk� ?�st, kter� byla soust?ed?n� na �zem� b�val�ho Rusk�ho imp�ria, zaujala m�sto rusk� aristokracie, a jen co se tak stalo, za?ala se prudce m?nit.

Av�ak krvav� jatka, do kter�ch vy�stila ob?ansk� v�lka v Rusku, p?ed?ila v�echna pomysln� o?ek�v�n� a zasela v na�ich �idech nep?ekonateln� strach z pomsty. V pr?b?hu dvac�t�ch a t?ic�t�ch let sotvakdo ze sov?tsk�ch �id?, kte?� se p?est?hovali z ukrajinsk�ch, b?lorusk�ch a jin�ch m?ste?ek do moskevsk�ch, petrohradsk�ch a kyjevsk�ch komun�lek, byl schopn� odpov?d?t, kdo konkr�tn? se jim bude cht�t mst�t a jak�m zp?sobem. Jak je jasn? vid?t ze sou?asn� historick� perspektivy, tato o?ek�v�n� pomsty byla zveli?en� a neopodstatn?n�. Rusov� nejsou ve v�eobecnosti n�chyln� k pomst?, jejich du�e je na to p?�li� �irok�. Ru�t� �lechtici, kte?� p?e�ili ob?anskou v�lku, se pokorn? u?ili ?�dit tax�ky v Pa?�i, zat�mco mu�ici na Rusi se u?ili ?�st podle sov?tsk�ch slabik�??, ve kter�ch slovo �Lenin� st�lo p?ed slovem �m�ma�. �idovsk� ot�zka byla tak pro rusk�ho mu�ika nedostupn�. A z?st�v� nedostupnou i dnes.

Navzdory tomu byly citliv� du�e na�ich �id? p?epln?n� strachem, a to v�echno se dalo pochopit. Jejich p?edci nepoznali nic podobn�ho, co by se dalo p?irovnat k ob?ansk� v�lce v Rusku a po n� n�sleduj�c�m odv�n�m experiment?m na lidech na zp?sob kolchoz? a p?tiletek. Jejich p?edci nebyli ani rud� gener�lov�, ani minist?i, ani komisa?i, ba ani prolet�?�t� b�sn�ci.

A tenkr�t na�i �id� u?inili z hlediska sv�ho a na�eho osudu historick� krok. Stali se z nich definitivn? a nezvratn? na�inci. Vlastn� krev sm�chali s na��. T�mto poru�ili hlavn� z�kon sv�ch p?edk? a p?estali b�t �idy. P?ipome?me, �e k tomuto m�en� je otev?en? nab�dali nejprve Lenin, pozd?ji Stalin.

Slovansko-�idovsk� man�elstv� se za?ala objevovat hned po revoluci a stala se hromadn�m �kazem. Ze strachu p?ed pomstou za prolitou krev odm�tli na�i �id� p?iv�d?t na sv?t ?ist? jen �idovsk� potomstvo, proto�e nev??ili, �e p?e�ije. Zvl�t? pak pot� co se v N?mecku objevil Hitler a otev?el koncentra?n� t�bory. Na�i �id� rozpou�t?li sv� tis�ciletou izolac� vykva�en� geny v na�� hork� divok� krvi. Z ?eho� o n?kolik desetilet� pozd?ji vze�lo to, co m�me dnes.

A dnes m�me podle r?zn�ch odhad? dvacet a� dvacet p?t mili�n? Slovan? a p?edstavitel? jin�ch n�rod? s p?im�chanou �idovskou krv�. To je ka�d� sedm� nebo ka�d� �est� z obyvatel stopades�timili�nov�ho Ruska. Na Ukrajin? a v B?lorusku je to mo�n� ka�d� p�t� obyvatel. P?itom podstatn� ?�st z nich ani nev� o sv� �idovsk� krvi. P?ev�n? �id� a potomci slovansko-�idovsk�ho sm�en� tvo?ili j�dro obyvatelstva Moskvy a Leningradu, dokud na�e �idy nepovolali do biblick�ch m?st.

Pot� co Hitler vyhubil evropsk� �idy, hlavn� ?�st �id? ve sv?t? z?stala pouze ve dvou zem�ch - v Sov?tsk�m svazu
a ve Spojen�ch st�tech. Ameri?t� �id� takt� dost intenzivn? sm�chali svoji krev a p?est�vali b�t �idy. Sm�ch�n� bylo nevyhnuteln�: v Rusku i v Americe toti� n�hle p?estaly platit podm�nky, kter� po dlouh� stalet� dr�ely �idy pohromad? a chr�nily je p?ed �rozpou�t?n�m� v krvi jin�ch n�rod?.

A tenkr�t se vyno?il Izrael. D?vod?, pro? vznikl Izrael, se d� naj�t mnoho. Av�ak ten prvn� a hlavn� d?vod byl nedopustit, aby se �id� rozpustili ve sv?t?. Nik�m nepoznan� �idov�t� mudrci pochopili to nejd?le�it?j�� a pochopili to spr�vn?. Jenom bojuj�c� �idovsk� st�t-arm�da poskytuje v obkl�?en� nep?�telsk�ch Arab? nutn� podm�nky pro zachov�n� �id? jako n�roda.

D� se ?�ct, �e vykut�len� �id� si pro sebe p?ichystali osadu o velikosti Izraele a, jakmile za�to?ili na v�echny sousedy, za?ali op?t ��t v o?ek�v�n� pogromu. Ale u� dob?e organizovan� a po zuby ozbrojen�.

A k�m vlastn? os�dlili novou osadu jm�nem Izrael? Rotschildov�mi nebo Dupontov�mi potomky? Z jak�chsi d?vod? ne. Os�dlili ho na�imi sov?tsk�mi lidmi, kte?� byli zoceleni ob?anskou v�lkou, stalinsk�mi ?istkami a celkovou surovost� rusk�ho prost?ed�. Ani zde se sion�t� mudrci nezm�lili. Bez na�ich �id? by v Izraeli ani tr�va nevyrostla.

Tenkr�t, v roce 1967, po podivn�m �toku Arab? na Izrael v sov?tsk�ch tanc�ch, vznikla slavn� anekdota o dvou moskevsk�ch �idech, kte?� si navz�jem �eptaj� do ucha: �U� jsi sly�el o tom, jak na�i nandali na�im?�

Jestli�e si v sou?asnosti polo��me ot�zku, co dr�� na�e �idy v Izraeli, nejp?esn?j�� odpov?? bude zn�t: jejich slavn� minulost ve velk�m Sov?tsk�m svaze. Je pravda, �e u n�s, v na�em sov?tsk�m st�t?, se na�i �id� v pr?b?hu jen dvou-t?� generac� p?em?nili z malom?�?�k? na �?edn�ky, kte?� ?�dili sov?tsk� imp�rium. Ano, u n�s, pot� co sm�sili svou krev s na��, stali se siln�mi, drsn�mi a bojovn�mi. Ano, u n�s nas�kli na��m duchem a duchem na�ich p?edk?. A tohle v�echno si p?inesli s sebou do biblick�ch m?st.

Kdo z obyvatel Izraele si dnes uv?domuje, �e jejich vojensko-teokratick� st�t nen� ni?�m jin�m ne� pokusem o vykrystalizov�n� nov�ch pokolen� �idovsk� aristokracie? Kdo z nich se zam��l� nad t�m, �e �idov�t� mudrci, kte?� si uv?domuj� rostouc� virtu�ln� rozm?r na�eho sv?ta, je postavili str�it kol�bku hlavn�ch n�bo�enstv�, na kter�ch jsou vybudovan� nejsiln?j�� lidsk� civilizace?

Kdo z nich si uv?domuje, �e m�tus je to nejsiln?j�� a nejd?le�it?j��, co lid� vlastn�? �e v�lky o Bo�� hrob za?aly k?i��ci v�st u� p?ed tis�ci lety, kdy� si uv?domili, �e ovl�dnut� svatyn? d�v� moc nad duchem. Moc nad minulost� i budoucnost�.

Ostatn?, do Izraele p?i�lo daleko m�n? ne� polovina z �id?, kte?� opustili Sov?tsk� svaz. Jejich hlavn� ?�st r?zn�mi cestami-necestami pronikla do Ameriky. Kdesi jsem ?etl, jak jist� �?edn�k americk�ho velvyslanectv� hystericky a zoufale k?i?el na na�ince, kter� nebyl spokojen� s t�m, jak pomalu vy?izuje jeho doklady: �J� nechci, abyste cestovali do m� zem?!� Chud�k, zbyte?n? se vzru�oval. Na�i lid� do jeho zem? ji� d�vno p?i�li, p?i?em� v takov� kvantit?, kter� v budoucnosti slibuje novou kvalitu.

Tradovalo se, a to dost tvrdohlav?, �e p?i volb�ch posledn�ho prezidenta Spojen�ch st�t? se ometali kolem na�i lid� s na�imi pen?zi, p?i?em� mno�stv� t?ch pen?z nebylo zanedbateln�. Samotn� triumf Bushe mlad��ho s p?evahou n?kolika stovek hlas? a� podez?ele zav�n� volbami v??n�ho prezidenta Ilum�inova v demokratick�m Kalmycku.

Odhady mno�stv� na�ich �id?, kter�m se poda?ilo prodrat se do americk�ho r�je, se r?zn� - mo�n� je jich v�ce ne� dva mili�ny. Nedu�iv� Americe by sta?ilo o mnoho m�n?. Odhady kvality na�ich �id? jsou je�t? vy���: spolu s nimi p?icestovalo i mno�stv� rusk�ch �element?�, samou p?�rodou p?�mo stvo?en�ch k tomu, aby prokv�tali v americk�m bordelu.

Toto dlouho o?ek�van� setk�n� p?edstavitel? dvou rozd?len�ch ?�st� �id? ve sv?t? v l?n? zasl�ben� zem? p?ineslo zaj�mav� v�sledky. Na�i �id� p?i�li k jej�m �id?m se srdcem na dlani, ale okam�it? se s nimi poprali.

Syt� ameri?t� �id� pohrdav? poplivali na�e, kte?�, i kdy� byli hladov�, zvolili si svobodu. Pov��enecky jim vy?�tali: �Ty, zkurvysynu, pro? nejsi na Golansk�ch v��in�ch a nem� samopal v ruce? Vezli t? do Izraele, tak pro? jsi se k n�m p?iplazil?�

Na reptav� ryk na�ich: �A ty s�m, ksichte �idovskej, pro? nejsi v Izraeli?� ameri?t� �id� odpov?d?li v souladu se svou povahou: my jsme se vykoupili, ?ekli, pod�vej, tady jsou �eky a potvrzen�. My jsme zaplatili za to, aby ty jsi mohl h�jit na�e ide�ly. A ty, jeden �ebravej zkurvysynu, jsi zaplatil?

Na�i stiskli zuby a zatvrdili se. Sami si vybudovali v New Yorku ghetto pod n�zvem Brighton Beach. Nasedli do jejich nemotorn�ch tax�k?, rozb?hli sv� mal� k�eft�?ky. Zatajili v�ak svoje velk� zlo. Tak jako kdysi v m?ste?k�ch na z�padn� Ukrajin?.

Revoluce pokra?uje. Toto jsou na�i budouc� komisa?i v ko�en�ch bl?z�ch. N?kde mezi nimi rostou budouc� tro?t� a dzer�in�t�. A b?da nadut�m prach�??m z New Yorku, kte?� je urazili. Kdo n�s uraz�, ten nep?e�ije ani den. Hle, takov�to prost� v?ci ozvu?uje n� Putin. Av�ak oni tomu nerozum�.

Vyb?hneme s nimi, proto�e my o sv�ch pl�nech mluv�me up?�mn?, otev?en? a srozumiteln?. Jenom�e oni i tak nech�pou.

�

O tom, jak n� Isai? s nimi vyb?hl

�

Nyn� prozrad�me pravdu o na�em Isai?i, dokud je�t? �ije (Isai? - laskav� forma otcovsk�ho jm�na spisovatele Alexandra Isajevi?e Sol�enicyna, pozn. prekl.). Jen pro up?esn?n�, pravdu o Isai?i ?�k�me a p�eme v noci z druh�ho na t?et�ho listopadu 2002. Isai?i p?itom p?ejeme hodn? zdrav� a mnoho tv?r?�ch �sp?ch?. On je na�� p�chou, nebo? jako prvn� s nimi vyb?hl.

Kdy� dnes v na�ich novin�ch ?lov?k natref� na nevra�iv� vzpom�nky b�val�ch Izai?ov�ch man�elek na to, jak v�ude dok�zal proklouznout bez toho, ani� by musel st�t v ?ad?, anebo jak tyto man�elky opou�t?l, sotva�e se vyhrabal z b�dy, tak je ?lov?ku a� t?�ko na du�i z na�eho laure�ta Nobelovy ceny, na kter�ho �to?� ze v�ech stran, pot�raj� ho, nehled? na jeho �ediny.

Nedovol� laure�tovi, aby n�s u?il. Zbyte?n? - a? si klidn? u?�, bude z toho m�t pot?�en�. Kdy� mu ned�vno p?i�el Putin poblahop?�t dom?, Isai? ho u� na schodech za?al po� u?ovat o tom, co v�echno je t?eba d�t do po?�dku. Ani sednout ho nenechal. Jenom k�zal a k�zal. Putin zesmutn?l, znerv�zn?l. Nem?l ale pravdu, i kdy� je prezident.

Tak se to ned?l�. U n�s nem�me nikoho, kdo by s nimi vyb?hl �ikovn?ji ne� Isai?. Na tomto hrdinsk�m p?�klad? se m� na�e omladina je�t? hodn? co u?it. Proto Isai? m?�e v�echno, je t?eba mu v�echno dovolit a potom odpustit, nebo? si to zaslou��.

A nyn� tedy trochu pravdy o nejlep��m z n�s, jen� s nimi se v�emi stihl vyb?hnout, zat�mco my se to jen u?�me. Isai?ova genialita spo?�v� v n�sleduj�c�m: neza?al ps�t knihu o tom, jak letectvo spojenc? vybombardovalo koncem druh� sv?tov� v�lky n?kolik mili�n? N?mc? i s jejich historick�mi centry, anebo o tom, jak v�t?zi, tedy my a oni, dovolili m�rumilovn�m, i kdy� trochu zbab?l�m, ale v podstat? mil�m ?ech?m, aby vyst?hovali t?i mili�ny sudetsk�ch N?mc? tak surov?, �e tis�ce vyst?hovalc? vystlalo sv�mi t?ly nep?�li� dlouhou cestu ze Sudet do Bavorska. Anebo alespo? o hladomoru na Ukrajin?, po kter�m t?etina Ukrajinc? zem?ela hladem, av�ak hnut� kolchoz? zv�t?zilo.

Na mou v?ru dost se nap�chalo ve sv?t? zlo?in?, ale n� Isai? si vybral pr�v? gulag, kde ho spolu s Ivanem Denisovi?em urazili. Vybral si, a tak se tedy okam�it? moud?e a p?ez�rav? za?adil mezi velk� zr�dce. C�til, �e zr�dci u n�s naberou na s�le.

Zd�lo by se, �e n� laure�t nic zl�ho ned?lal, jen sb�ral a vypr�v?l hr?zy stalinsk�ch l�gr?, zat�mco ostatn�, nestalinsk� l�gry t� doby p?ipom�naly sanatoria. A my ho zde hned ?ad�me mezi zr�dce. Dokonce i za liter�rn�ho vlasovce ho ozna?ili. Nicm�n? slovo liter�rn� se k Isai?ovi p?�li� nehod�, on p�e pochmurn?, nesrozumiteln? a nudn?. A nikomu se ho nechce ?�st. V�dy? v podstat? ho nikdo ani ne?te.

Tady jde v�ak o n?co jin�ho. Oni pot?ebovali na�eho velk�ho zr�dce v ko��ku s pod��vkou lidsk�ch pr�v. Tenkr�t m?li takov�to slogan - oplak�vali pr�va na�eho ?lov?ka. Isai? toto v�echno vy?muchal, vyc�til a �nacpal� tam toho tolik, �e z n?ho museli ud?lat laure�ta a vyv�zt na svobodu.

Dovezli ho k sob? a u�asli. Uk�zalo se, �e Isai? je na�inec, m� na�i krev, a tak je hned za?al pou?ovat o �ivot? takov�m zp?sobem, �e mu nedok�zali ��dn� pen�ze zacpat �sta. Tedy on pen�ze bral, p?�mo z rukou jim je trhal, ale o �ivot? pou?ovat nep?est�val. Natolik jim �ral nervy, �e ho ukryli a� kamsi do lesa.

Takto s nimi vyb?hl poprv�. I pen�zky z nich lehce vym�mil, a je�t? je k tomu po mnoho let hanil. Pr�, �e v�ichni jste na tom va�em z�pad? nuly, i va�i prezidenti jsou nuly, v�echno d?l�te tak, jak se nem�, pon?vad� m? neposlouch�te. S t?mi totalitn�mi sov?tsk�mi tyrany je t?eba ?�dn? zato?it, nakopnout je a chytit pod krkem. A vy jste si dovolili uvol?ovat jak�si mezin�rodn� nap?t�, a m? jste se ani nezeptali.

Takhle k�zal den co den, bez p?est�n�, p?i?em� oni sami mu ud?lali takovou reklamu, �e se ho nedalo uml?et. Stra�n? moc krve jim vys�l.

Nakonec se svoboda dokut�lela a� k n�m. Tehdy se Isai? za?al chystat na cestu dom?. A ne jen tak ledajak, i b�l�ho kon? si nachystal. P?irozen?, ne v prav�m slova smyslu. Stanul na b?ehu mo?e jako Napoleon a �el, �el. Z v�chodu na z�pad. Cel� m?s�c putoval, tr�pil se a v�echny na sv� pouti obt?�oval: do�adoval se m�tink? s chlebem a sol� a s mo�nost� pomluvit vl�dn� org�ny p?�mo z tribuny. A k to� mu m?d?n� zvuk �es?ov�ho orchestru.

Nebo? m?l jednu tajnou my�lenku. V americk�m lese, p?i bur�cen� sv�ch ?erven�ch kol do?ista �ofujel� a usoudil, �e jej v�ichni tou��me zvolit za nov�ho cara. Za to, �e n�s zradil a v�em don�el o na�em gulagu tak v�niv?, jako by oni sv� vlastn� gulagy nem?li.

Pro? ale najednou tak hrub? o Isai?ovi, pr�, �e �ofujel�? Proto�e hanebn� �fuj� je jeho vyn�lez m�sto na�eho p?kn�ho slova. A nav�c, proto�e je to pravda. Proto�e jen �ofujen�� mohl na n?co takov�ho p?ij�t.

Av�ak o sv� touze na star� kolena n�m vl�dnout Isai? proz�rav? ml?el. Mo�n�, �e vzpom�nal na gulag, a mo�n� si za?al o sob? vym��let n?co docela neadekv�tn�ho. �e on jedin� je rozum, ?est a sv?dom� doby. A proto mu pat?� vlajka do rukou. Je pravda, �e my jsme mu nam�sto z�stavy vrazili do rukou n?co men��ho, to, co se �ofujen�mu� v�c hod�.

Kdyby v�ak za?al vyk?ikovat, jak ho tam, v americk�m lese, nau?ili: �Hello, I want to be your president,� b?h v�, jak by to cel� dopadlo. U n�s zbo�?ujeme jurodiv� a k tomu laure�ty. Pen�zky by nasb�ral, ud?lali by mu PR, jak se slu�� a pat?�, a byl by nam�sto Javlinsk�ho.

Vesel� �irik by si na n?m s chut� zgustl, nam�sto toho aby v Dum? �krtil �ensk�, tahal by Isai?e za plnovous.

Av�ak o m�sto cara je t?eba se u n�s b�t, a n� Isai? je slaboch, ne bojovn�k. St�le ?ekal, �e mu Monomachovu ?epici s vd??nost� nasad�me na hlavu u� jen proto, �e k n�m zav�tal. N� laure�t�k Isai? se p?i?�til na ?erven�ch kolech. A nam�sto toho mu jen rukou zam�vali a zapomn?li na n?j.

Isai? se urazil, umlkl a za?al vym��let, jak by n�m to tu v�echno za?�dil. A znovu s nimi vyb?hl. V�dy? oni do n?j vlo�ili obrovsk� pen�ze a po pr�vu tedy o?ek�vali, �e kdy� se k n�m Isai? vr�t�, bude zp�vat jak oni budou hr�t. Pravda�e ne, op?t zazp�val n?co sv�ho, teskliv�ho a nesrozumiteln�ho.

Z jeho cel�ho �uspo?�d�n� mi v pam?ti utkv?l jen Isai??v v�raz �st?edoasijsk� podb?i�ek�. Skute?n� g�nius - v�, co m� ?�ct! Na�i �lut� brat?i mu ten podb?i�ek v �ivot? nezapomenou. Z toho toti� vypl�v�, �e cel� na�e v�chodn� Sibi? je podle Isai?e zadek, Kam?atka ocas a Vladivostok an�ln� otvor.

Do t?etice se Isai? rozhodl vyb?hnout dohromady se v�emi. Tedy v?etn? n�s. �idovskou ot�zku pokryl jako bojovn� k?e?ek slonici. Zat�m pouze v prvn�m svazku. Jestli�e si n?kdo n?kdy myslel, �e Isai? nen� s�m �id, jeho �eny nejsou �idovky a jeho d?ti se nijak nepodobaj� na �idy, tak nem� o ?em p?em��let. Nebo? s ?lov?kem, kter� se zab�v� takov�mito malichern�mi ot�zkami, op?t vyb?hl. On je vykut�len� jako sto �id? nebo ?ty?i sta Arm�n?. Nad z�pasem se vznesl jako orel. I na na�e i na va�e po v?dru pomyj�, a nejmoud?ej�� je on, Isai?.

Jist?�e, byly pogromy, ale �id� si je sami vyprovokovali a d� se ?�ct, �e i organizovali. Z pistol� st?�leli do nevinn�ch pogromist?, kte?� m?li v rukou pouze sekery a �elezn� ty?e. Jist?�e, carov� �idy vytla?ili za ?�ru os�dlen�, ale v�lu?n? proto, �e �idi car?m stoupali na ku?� oka. Pootv�rali si sv� banky. Vybudovali �eleznice.

P?kn? ambivalentn? je napsan� prvn� d�l, druh� se ji� ani ne��d�. ?lov?k ?te a du�e se raduje. Jak znovu dok�zal v�echny rozsoudit! Ne v�ak v�ichni ch�pou, pro? ji� pades�t rok? tu v�echny rozsuzuje. Prost? n� Isai? se v�emi r�d vyb�h�. Jestli bude je�t? p�r rok? na �ivu, je mo�n�, �e se od n?j do?k�me, �e gulag byl spr�vn�, nevyhnuteln� a Stalin byl velk� v?dce.

Isai?e, na�eho zbloudil�ho laure�ta, jsme v na�� velk� vlasti uml?eli jako font�nu Kozmu Prutkova. Nechali jsme font�nu oddechnout, a tak oddechuje.

Kolik rok? je tam vodil za nos, za nudn�mi k�z�n�mi skr�val svou prostou ur�ku za to, �e ho nepustili ke stolu.

A my jsme jeho neskromn� pl�ny rozlouskli za p�r dn�. N�s jen tak snadno neoklame�. My sami dok�eme i u?it, i l�?it, i bul�ky na nos v?�et.

Jednou do roka mu dovol�me, aby si p?t minut za�vanil p?ed televizn� kamerou o tom, jak zlat� miliarda bohat�ch dus� ostatn�, chud�. A pak p?kn? jako vrabe?ek: zacvrlikal sis, a te? ma� na bid�lko.

My se dokonce ani nept�me: a ty s�m, Isai?i, z jak� miliardy poch�z�, pro? se tak najednou ?ert�? Pro? sv� miliony neodevzd� ne�?astn�m ob?tem Aids? My jen ?ek�me na p?�le�itost odl�t ho do bronzu, aby mohl p?in�st vlasti n?jak� u�itek. Pomn�ky pro ty, kte?� s nimi vyb?hli, jsme je�t? nestav?li. Isai? je kandid�t ?�slo jedna.

Pou?en� v souvislosti s Isai?em je takov�to: na�i zr�dci snadno vyb?hnou s nimi, nikoliv v�ak s n�mi.

Na�i oligarchov�

�

Sta?� se pod�vat na tv�?e na�ich �oligarch?�, kte?� si sami vymysleli tuto p?ezd�vku, a zeptat se: nazval by se snad oligarchem n?jak� Bill Gates, o jeho� d?tstv� se to?� drah� filmy s Harry Pottrem v hlavn� roli? Rad?ji si ukousne jazyk, ne� by m?l n?co takov�ho ze sebe vysoukat.

A na�i soukaj� a je�t? se u toho drze �kleb�. Nebo? jsou na�i a nen� d?le�it�, ?i jsou �id� anebo ?i byly �idovkami pouze jejich matky a babi?ky. Jen se pod�vejte na cel� tento z�stup na�ich nov�ch magn�t? s k?iklav? �idovsk�mi p?�jmen�mi: abramovi?ov� a rabini?ov� jsou nov� ��fov� na ?ukotce s jej� hojnost� zlata a ryb a do?asn�m nedostatkem v?z??. Ka�d� z nich se dostal ke sv�mu Klondajku za h?m?n� kanon�dy objednan�ch vra�d smola??. Ka�d� z na�ich oligarch? m?�e s jejich romantick�mi dony Corleony to?it, jak se jim zachce, a pova�ovat je za n�mandy, a to zcela opr�vn?n?.

V boji o nalezi�t? sv�ho zlata se mohl ka�d� z na�ich oligarch? st�t t�m smola?em a mohli ho zab�t. Kolikr�t zab�jeli oni sami, to se nedov� ani jejich d?ti, ba mo�n� ani jejich vnou?ata. Samoz?ejm?, neukr�vali se v podchodech se sta?i?kou pistol� �makarov�, ba dokonce nemuseli ani sami nikoho objedn�vat. Na to jsou jin� kapacity a o takov� kapacity nebude u n�s nikdy nouze. Podstata se ale nem?n�. V z�pase o ka�d� nalezi�t? ropy, plynu anebo n??eho jin�ho, byli zabiti des�tky a stovky chrabr�ch uchaze??, ale oni, oligarchov�, nepadli. Zat�m.

To ale neznamen�, �e jim n?kdo n?co garantoval, t?ebas jen na z�t?ej�� den. Jen si vzpome?me, jak na ��dost Berezovsk�ho nejprve �vysvl�kli� Gusinsk�ho, a potom je�t? na ��dost kohosi �obna�ili� Berezovsk�ho. Takto svle?en� a na posm?ch vystaven� velk� esa se nejenom �e c�t� pon�en? a ne zrovna ve sv� k?�i, n�br� hroz� jim v�ichni ostatn�, kte?� jsou teple oble?en� a kter�m je nep?�jemn�, �e tito naz� st�le �ij� a tak mnoho v?d�. Mo�n� to nejlep��, co mohou ud?lat tito je�t? v?era v�emohouc�, je vz�t do hrsti zbyl� pen�ze a zaklepat na dve?e plastick�ho chirurga. Pon?vad� ti, co prohr�li v na�em rusk�m kasinu, nejenom �e nikdy nez�skaj� b�valou moc ?i bohatstv�, ale nenajdou ani oby?ejn� klid.

Ano, na�i oligarchov� maj� ?asto �idovsk� jm�na. Ano, mnoz� z nich se i vzhledem podobaj� na �idy. A co d�l? V�echno ostatn� maj� na�i. �ij�, p?e��vaj� a um�raj� podle na�ich pravidel. A kdyby se na jejich m�st? ocitl, ?ekn?me Bill Gates a p?ipust�me-li, �e je �id anebo se mu alespo? podob�, za ?tvrt hodiny by jej se�rali.

Jakkoliv to sm?�n? zn�, na�i �id� n�s, navzdory ustavi?n�mu hryz�n� mezi sebou, nau?ili spolupracovat. Dynamika procesu tohoto u?en� byla p?ibli�n? takov�to: �id� se �rozpou�t?li� v na�em rusk�m �ivlu, ?�m� ztr�celi velkou ?�st sv� slavn� rodov� soudr�nosti a p?evzali na�i krutou schopnost za?�t rozbroje se st?elbou a s mrtvolami jen proto, �e se n?kdo na n?koho k?iv? pod�val. Na�i �id� vst?eb�vali na�i nadm?rnou drsnost, sou?asn? odevzd�vali velk� ?�sti Rus? svou schopnost konat spole?n?, tedy spolupracovat. Byla to takov� v�m?na. Oni n�m - n�vyky solidarity, my jim - schopnost zab�jet.

Zda n�s nau?ili spolupracovat, ?i ne, uk�e budoucnost. Zat�m v�ak zaru?en? dok�eme konat spole?n? pouze ve dvou p?�padech: kdy� se chceme nap�t, nebo d�t n?komu p?es hubu. Mimochodem, to v?bec nen� tak m�lo. Na sv?te je mnoho n�rod?, kter� se u� nedok�� spole?n? nap�t, a u� v?bec ne se poprat.

Existuje optimistick� podez?en�, �e �id�, kte?� se s n�mi sm�chali, n�m odevzdali ?�st sv�ho prad�vn�ho instinktu soudr�nosti. Ov�em�e ne v�em z n�s, ale mnoh�m. A p?esto�e n�m je�t? dlouho potrv�, ne� si uv?dom�me velikost sov?tsk� epochy, u� dnes je z?ejm�, po ?em se st�sk� b�val�m sov?tsk�m lidem, respektive v�em, co maj� v�c ne� t?icet.

St�sk� se n�m po bud�?ku s pion�rskou jit?enkou v p?l osm� r�no, po pion�rsk�ch t�borech, po budovatelsk�ch ml�de�nick�ch t�borech, po bramborov�ch brig�d�ch a �subotnic�ch�, po monot�nn�m sv�te?n�m �ivot? v nekone?n�ch �?adech, kde hlavn�m �kolem bylo nezapomenout se slo�it na fla�ku vodky u z�lohy a v�platy. Nic podobn�ho nepoznala ani rusk� �lechta, ani mu�ick� Rus. Tuto obr�cenou sv?tlou str�nku na�ich v�lek a gulag? jsme u sebe jen zlehka za?ali nahmat�vat.

N� sov?tsk� kolektivismus nezahub� ��dn� tr�n� reformy a nech? m? proklej� v�ichni vlastenci, ale ko?eny tohoto kolektivismu nejsou ani rusk�, ani slovansk�. Je to ojedin?l� hybridn� fenom�n, ve kter�m se zk?�ila rozpadaj�c� se malom?stsk� semknutost na�ich �id? s platonickou touhou rusk�ho mu�ika ��t ve sv� ob?in? spokojen? a se v�emi vych�zet za dob?e.

�

O svolo?i

�

Slovo �svolo?� se pou��v� v jeho p?vodn�m v�znamu: ti, kter� �svolokli�, to jest. odvl�kli n?kam. Svolo?, to jsou jednotliv� p?edstavitel� n�rod? a soci�ln� skupiny, kter� v d?sledku mnoha p?�?in zrazuj� sv?j historick� a kulturn� k�d. N�sledn? ztr�cej� zem pod nohama a daj� se snadno n?kam odvl�ct.

Kdy� ?�k�m, �e ulice hlavn�ch evropsk�ch m?st jsou pln� svolo?e, jsem dalek od toho, abych tyto, u� tak osudem poko?en� lidi, hanil. Prost? jen pova�uji svolo? za v�sti�n� term�n.

Zkusme se zamyslet. Vydal by se snad n?jak� p?edn� potomek indick� kasty na cestu p?es polovinu zem?koule, ukryt� v mraz�c�m boxu pod kusy zamrzl�ho hov?z�ho masa, kv?li tomu, aby se stal meta?em v N?mecku?

Ne, nevydal. Tento indick� potomek m� �ivot uspo?�dan� tak, �e dokonce i kdy� se o�en�, nemus� se nijak nam�hat. I nev?stu mu defloruj� dop?edu, posad� ji toti� na skulpturu s ostr�m koncem, a to v�echno p?kn?, ritu�ln?, za zvuk? jemn� hudby. Anebo tuto operaci sv??� buddhistick�mu mnichovi. A potom se �autorita� ji� vyd� po vy�lapan� cesti?ce.

Ani buddhistick� mnich, jen� nem� z materi�ln�ch statk? nic, mimo kousku l�tky ovinut�ho kolem t?la, a nav�c se nesm� dotknout pen?z, by se nevydal na cestu do sv?ta. Pro? by m?l b�t meta?em v Berl�n? anebo um�va?em n�dob� ve V�dni, kdy� ho v jeho vlastn� Indo?�n? krm�, miluj� a sv??uj� mu roztou�en� nev?sty? P?jde ten, kdo nem� co ztratit, koho je snadn� n?kam odvl�ct.

Mohou se svolo?� st�t cel� n�rody? Mohou, ale v tu chv�li ji� nejde o n�rod. Av�ak v na�em virtu�ln�m stolet� je ?asto patrn?j�� snaha vyhl�sit jistou ?�st svolo?e za n�rod, aby mohli n?koho po�pinit. Vypad� to pak p?ibli�n? takto: vezme se t?ch sto nej�pinav?j��ch moskevsk�ch bezdomovc?, ka�d�mu z nich se d� do rukou trojbarevn� vlajka. Bezdomovce vysad� rovnou v centru �enevy, je� se top� v leniv�m p?epychu, kde se i z kontejner? ��?� v?n? francouzsk�ho parf�mu, a ?ekne se: jen se pod�vejte, takto vypadaj� Rusi! Operacemi tohoto druhu je p?epln?n� cel� n� sv?t, kde zanedlouho za ka�d�m ke?em bude na str�i n?jak� virtu�ln� terorista.

Ale m?�e to b�t i jinak: ?�st n�roda se m?�e odtrhnout od vlastn�ch ko?en? a nov� ko?eny nezapust�. Pot� se dlouho nach�z� v postaven� svolo?e a c�t� se jako svolo?.

Svolo?� je mo�n� st�t se i v d?sledku hromadn� zrady. Takto se nap?�klad mnoz� ru�t� voj�ci, kte?� roku 1917 odm�tli bojovat za cara a vlast a podlehli poku�en� �kr�st nakraden�, prom?nili ve svolo?. Zvolili si pro sebe a pro sv� d?ti osud svolo?e. Muselo se vyst?�dat n?kolik generac� jejich potomk?, aby se tohoto osudu svolo?e zbavili.

O na�ich emigrac�ch

�

Z n?jak�ch d?vod? na�e svolo? nerada emigruje. Bu? j� dlouho trv�, ne� se rozk�ve, anebo se vyzna?uje jak�msi specifick�m svolo?-patriotismem, av�ak nikam nejde. D�v� p?ednost sice chud�, zato vlastn� zemi. N�padn? se t�m li�� od na�ich ?erno-�lut�ch bratr?.

V�eobecn? je pro n�s emigrace nov� jev. M?li jsme koz�ck� oblasti, m?li jsme Sibi?. Na�inec, jestli�e doopravdy dok�zal p?e��t o samot?, m?l v�dycky mo�nost ut�ct tam, kam za n�m moc nedos�hla, a zachr�nit se, nebo? �?eka Don nikoho nevyd�.

Pr�v? k n�m p?ich�zeli emigranti ��t a pracovat. Je �koda, �e jsme dnes u� jaksi pozapomn?li, �e ti stejn� N?mci, ke kter�m se p?ich�z�me �ivit my, po cel� stalet� a v obrovsk�m po?tu emigrovali k n�m ze sv�ho v t?ch dob�ch ne�tuln�ho, rozdroben�ho a p?elidn?n�ho N?mecka. Byli jsme to my, u koho se po desetilet� zachra?ovali i Francouzi: nejprve p?ed vlastn� revoluc�, pot� p?ed Napoleonem. Navzdory o?ividn�m t?�kostem na�eho �ivota, v�ichni tito lid� u n�s n?co pot?ebovali. Na�e divok� prostory je n??�m v�bily. A nav�c k n�m na za?�tku dvac�t�ho stolet� p?i�la v�ce ne� polovina �id? z cel�ho sv?ta, i kdy� pojem emigrace se d� ve vztahu k �id?m pou��t jen zt?��.

Od n�s vze�la pouze jedna velk� emigra?n� vlna. Rusk� �lechta ut�kala z Ruska, kdy� byla pora�en� v ob?ansk� v�lce. Neut�kala svolo?, av�ak p?ed pon�en�m a smrt� ut�kal ten nejlep�� v�kv?t rusk�ch gen?.

Pro? se na�i aristokrati rozpt�lili po sv?t?, hlavn? po Francii, je z?ejm�. Nem?li se kam vr�tit, byli moud?�, schopn�, talentovan� a v bratrsk� Francii, je� je n�m p?�buzn� duchem i kulturou, si na�li svoji novou vlast, ?�m� poh�dkov? obohatili Francii a Francouze. Jednou budou za ka�d�ho na�eho revolu?n�ho emigranta platit nejen zlatem, ale t�m nejcenn?j��m. Ur?it? budou, a tak je to spravedliv�.

V�echny ostatn� vlny na�ich emigrac� nebyly pro n� osud tak v�znamn� a d?le�it�. ?�st na�eho obyvatelstva, kter� N?mci odvlekli po druh� sv?tov� v�lce, se proz�rav? b�la vr�tit se zp?t do rodn�ho sov?tsk�ho koncentra?n�ho t�bora. Tato ?�st se ozna?uje jako druh� vlna. N?kolik mili�n? na�ich �id? a t?ch, kte?� se �sp?�n? tv�?ili jako �id�, se za?�tkem sedmdes�t�ch let p?est?hovaly z Moskvy a jin�ch velk�ch m?st do Izraele, do Ameriky a v�ude mo�n?, kam se dalo. Do Izraele ode�li ti nejv�ce prostodu�� a nejodv�n?j��, do Ameriky se dostali ti nejchyt?ej�� a nejvypo?�tav?j��. Toto je t?et� vlna - nej?erstv?j�� a zcela na�e.

V Rusku se te? ?�k�: ode�li pesimisti, z?stali optimisti. ?�ste?n? je to pravda. Av�ak d?le�it� je n?co jin�ho: t?ch n?kolik mili�n? vyst?hovalc? jsou na�i lid� a jimi i z?stanou. Na�i lid� budou p?ev�n? i jejich d?ti. S t?mi t?emi mili�ny N?mci-vyst?hovalci, kter� k sob? importovali ne na�i N?mci, v�ak situace vypad� ji� jinak. Velkou ?�st z nich ztrat�me a v druh�, t?et� generaci se z nich stanou vypasen� evrop�t� brat?i, pochopiteln?, jestli�e se N?mc?m poda?� udr�et si v N?mecku dominantn� postaven�.

Pro? je to tak? Proto�e N?mci jsou n�rod s t?�k�m charisma, a i kdy� si je ?erno-�lut� brat?i podrobuj�, na�i sov?t�t� N?mci se neuspokoj� s postaven�m ?idi?? autobus?. Asimiluj� se a stanou se ne na�imi N?mci. T?�k� a siln� n?meck� gen v nich prokmitne a zv�t?z�. N�m z?st�v� se pouze ut?�ovat t�m, �e do N?mecka na setk�n� s historickou vlast� p?icestovalo spolu s N?mci mnoho na�ich zv?davc?. Jejich po?et se odhaduje na statis�ce. Tito lid� se v�ak nestanou N?mci, pon?vad�, jak se ?�k�: co je pro Rusa dobr�, to N?mce zabije. A j� dod�v�m: co je pro N?mce dobr�, to je pro Rusa nesnesiteln�.

Na�e lidi je vid?t v evropsk�ch ulic�ch ?�m d�l, t�m v�ce. Snadno je mo�n� odli�it toho, kdo p?i�el ��t a p?i�ivit se, od turisty. N� sou?asn� turista p?sob� bezstarostn�m a trochu vzru�en�m dojmem. St�le mu je�t? p?�jemn? lecht� nervy cel� ta evropsk� uhlazenost. Naopak, p?ivandrovalci b�vaj� ?asto zachmu?en�, ustaran�, jako by je n?co utla?ovalo.

Je pravda, �e utla?ovan� jsou v�ude jinak. Kdy� jsem vystoupil z auta v italsk�m m?ste?ku Desenziano u jezera Garda na ja?e roku 2002, ihned jsem usly�el obsa�n� dialog mezi dv?ma rusk�mi prostitutkami, pln� �?avnat�ch nad�vek, kter� prodebatov�valy sv� pracovn� probl�my. Na�e d?v?ata se chovala jako selky. Ve?ern� proch�zka po n�b?e�� pozd?ji uk�zala, �e na�ich d?v?at je i v tomto zapadl�m italsk�m m?ste?ku v�c ne� dost a �e jsou popul�rn�.

Je to asi dvan�ct let, co jsem na Marienplatz v centru Mnichova potkal dva na�e v�rostky, kte?� hrub? a nahlas nad�vali. S po�itkem vychutn�vali, �e jim tenkr�t v centru Mnichova nikdo nerozum?l, tedy mimo m?. V sou?asnosti se situace radik�ln? zm?nila, takov� nad�vaj�c� mlad�ky by dnes na Marienplatz okam�it? zarazili.

Na�i p?ist?hovalci v Praze je spole?enstv� sice nep?�li� bohat�, zato se c�t� svobodn? a roz�afn?, nebo? ?e�i nejsou N?mci a nikdy se jimi nestanou, a? o tom budou jakkoliv sn�t. P?ed p?ti lety bylo v centru Prahy mo�n� vid?t, jak v z�stupu kr�?� osm a� deset na�ich hromotluk? s hol�mi lebkami, v ko�en�ch bund�ch ze stejn�ho tureck�ho skladu, a t�to band? ustupuj� v�ichni z cesty, hlavn? policie.

Bandy se pozd?ji n?kam vypa?ily, mysl�m si, �e se usadily v �kanclech�. Mluvit v�ak v centru Prahy rusky, zvl�t? pak na �elezni?n� stanici, je dodnes docela nebezpe?n�: rusk� turisty se slab��mi nervy se sna�� vystra�it zpustl� otrhanci z na�� svolo?e a obrat je o pen�ze.

Na�e p?ist?hovalce v Evrop? charakterizuje soust?ed?nost, rozvaha a cit ve vztahu k evropsk�m tradic�m a p?edsudk?m. Mnoz� z nich se v m�stn�ch podm�nk�ch vyznaj� l�pe ne� samotn� evrop�t� domorodci.

�

O na�ich zbloudil�ch slovansk�ch bratrech

�

Za?�tkem devades�t�ch let m? velmi pobavily hlubokomysln� �vahy za?�naj�c�ch ?esk�ch a slovensk�ch podnikatel? o tom, jak jim samotn� osud p?edur?uje st�t se mostem mezi V�chodem a Z�padem. A kdy� se t�mto mostem stanou, budou z obou dvou stran vyb�rat m�tn� za p?echod. B�t mostem nen� velmi pohodln� a je�t? m�n? pohodln� je na n?m ��t, nam�tal jsem.

Tehdy v�ichni tou�ili st�t se mosty, po?�naje Loty�skem a� po Mold�vii. Zvl�? po tom tou�ili na�i slovan�t� brat?i. Zakl�daly se speci�ln� firmy a holdingy, organizovaly se teoretick� semin�?e. My tady p?ece m�me tak skv?lou infrastrukturu, ?�kali duchapln? mnoz� z nich, zvl�t? pak ?e�i. Kde by jen Rusov� takovou vzali? Pom?�eme rusk�m koleg?m zorientovat se ve slo�it�m evropsk�m prost?ed�!

Dnes u� i slep� vid�, �e ru�t� kolegov� se zorientovali v Evrop? sami, p?i?em� daleko rychleji, ne� jejich ?e�t� u?itel� dok�zali pochopit, kde je V�chod a kde Z�pad. Ru�t� kolegov� se d?kladn? zorientovali i v samotn�ch ?ech�ch: koupili od ?ech? v�echno, co by se jim mohlo v �ivot? hodit, nap?�klad, Karlovy Vary anebo solidn� kousky Prahy.

Ub?hly roky a na�i slovan�t� brat?i postupn? vyst?�zliv?li, zvl�t? pak po v�lk�ch na Balk�n?, zapomn?li na sv?j sen st�t se mostem a v hlu?n�ch houfech t�hli na Z�pad. Tedy do NATO a Evropsk� unie, kterou se ji� kdov� po kolik�t� v pr?b?hu posledn�ch sta let sna�� Ameri?an� um�n?n? p?ejmenovat na Spojen� st�ty evropsk�. Na�i brat?i Slovan� se za?ali tv�?it jako velc� z�pa?�ci, i kdy� u mnoh�ch z nich p?edstavy o Z�pad? p?etrv�vaj� na �rovni touhy uhrovit�ho puber?�ka po erotick�ch zku�enostech Casanovy. Leccos si p?edstavuj�, ale je�t? nic nezkusili.

Ne v�ichni tomu v Rusku uv??�, ale na�i slovan�t� brat?i nev?d� o na�ich vypasen�ch evropsk�ch bratrech ani ty nejjednodu���, nejz�kladn?j�� v?ci. Moskevsk� dev�?�k s rozhledem, kter� ?te rusk� analytick� tisk a sleduje sv?tov� ceny surovin, by mohl otev?�t o?i stovk�m takzvan�ch expert? a koment�tor? ve v�chodn� Evrop?, kte?� ustavi?n? cosi ?�kaj� a p�� o budouc�m blahobytu v r�mci Evropsk� unie. A mlad� ambici�zn� �?edn�k z Gazpromu by se mohl st�t konzultantem vl�d na�ich ned�vn�ch spojenc?, klidn? v�ech najednou, a to bez odborn� p?�pravy. Snadno by jim vysv?tlil, odkud jde plyn, te?e ropa a co z toho v�eho vypl�v�.

Zat�m v�ak v b�val�ch zem�ch RVHP zavl�dla euforie: aha, u� jsme na Z�pad?, to znamen�, �e jsme v r�ji. A tito z�padn� demokrati se nyn� za?nou s n�mi o v�echno d?lit, nebo? maj� dobr� srdce.

Na�e lidov� moudrost si u� d�vno pov�imla, �e bezplatn� ob?dy neexistuj� a �e dostat se na ciz�m h?betu do r�je - pr�v? o tom na�i slovan�t� brat?i sn� - je nevd??n� ?innost, kter� slibuje pouze velk� zklam�n�. Tak�e radost ze splynut� s Evropou na�e slovansk� bratry opust� v nejbli��� budoucnosti. Koneckonc? spl�vaj� s nimi nikoliv proto, aby je �p?ikrmili�, ale p?esn? s opa?n�m z�m?rem. O�kubou je jako husy.

Na�i brat?i Slovan� jsou naivn� jako chlapec z neslu�n�ho vtipu, kter�ho str�?ek pederasta navnadil k sob? dom? na ?okol�du. Po n�v�t?v? se prostoduch� chlapec divil, �e ho z ?okol�dy rozbolel zadek. Rozd�l je pouze v tom, �e na�im slovansk�m bratr?m ?okol�du nikdo ned�. Jenom ji uk�� z d�lky, a i to jen ten bly�t�c� se obal. Nicm�n? zadek za?ne bolet velmi brzy.

Pro? vlastn? na�i vypasen� evrop�t� brat?i ze z�padn� Evropy pot?ebuj� na�e slovansk� bratry?

Za prv�, proto, aby od nich vypumpovali ml�de�, zat�m je�t? dob?e vychovanou, kter� dostala slu�n� vzd?l�n� za skromn� pen�ze sv�ch rodi??. To jest cht?j� sl�znout smet�nku na�ich bratr? Slovan? bez v�lky a dokonce i bez z�pasu. P?esn? tak, jak u� to dv? st? let d?laj� Ameri?ani, kte?� l�ou intelektu�ln� smet�nku po cel�m sv?t?.

Za druh�, p?es �zem�, kter� zat�m st�le pat?� na�im slovansk�m bratr?m, vedou surovinov� tepny od n�s, od velkorys�ch d�rc?, kte?� se staraj� o to, aby n?meck� m?�?�k m?l v�dy co natankovat do sv�ho mercedesu. Z hlediska N?mecka a Francie je logick�, aby tyto �ivotn? d?le�it� tepny dr�eli pod kontrolou oni a dost�vali pen�ze za tranzit.

Za t?et�, v Evrop? z?stalo mnoho rozli?n�ho odpadu, haraburd�, kter� na�i slovan�t� brat?i je�t? nestihli koupit. Zvl�t? pak mnoho zastaral� vojensk� techniky, kterou dnes doopravdy nikdo nepot?ebuje, a kterou je dokonce nev�hodn� roztavit i na to �elezo. A? tedy tohle v�echno slovan�t� brat?i koup�.

Nav�c, nejv?t�� z�jem vypasen�ch evropsk�ch bratr?, kter� je nut� k tomu, aby k sob? p?ipojili prostoduch� bratry Slovany, m� pouze strategickou povahu. Pro na�e vykrmen� bratry je to ot�zka �ivota a smrti. A tuto ot�zku vlastn�ho p?e�it�, kterou sami vytvo?ili sv�m liber�ln�m lajd�ctv�m, cht?j� nyn� odsunout na v�chod Evropy. Sem, k na�im slovansk�m bratr?m, budou vytla?ovat mezin�rodn� svolo?, kterou z�padn� Evropa ji� dnes p?ekypuje.

Tak jako kdysi vytla?ovala �idy z Rakouska-Uherska na v�chod, bude nyn� z�padn� Evropa od sebe vytla?ovat ?erno-�lut� p?ist?hovalce, jejich� velk� ?�st je svolo? v ?ir� podob?.

Vypasen� brat?i ze z�padn� Evropy si pro naivn� slovansk� bratry nachystali takovou jednoduchou v�m?nu. Oni prost?ednictv�m sv�ch vysok�ch plat? vysaj� jako vysava? do sebe nejlep�� Slovany, to jest ml�de�, odborn�ky, experty, a sou?asn? �pinav�m pometlem vymetou na m�sto t?chto nejlep��ch Slovan? alespo? ?�st vlastn� svolo?e. V tom spo?�v� absolutn� a hlavn� v�znam roz�i?ov�n� Evropsk� unie, dobro?innosti se to zrovna nijak moc nepodob�.

Jeden prost� a n�zorn� p?�klad. N?kolik kilometr? od Bratislavy a ?ty?icet kilometr? od V�dn? le�� mal� rakousk� m?ste?ko Hainburg, kter�m ?asto proj�d�m. Je to nejv�chodn?j�� bod Rakouska. Jenom�e Raku�an? v n?m rok co rok ub�v�. Kdy� po ulici p?ech�zej� �kol�ci, z�stupc? b�l� rasy v dor?staj�c� generaci mlad�ch Hainbur?an? nen� v�c ne� jeden ku dvaceti. A tento jedin� je�t? nemus� b�t zaru?en? Raku�an.

Rakousk� Hainburg rok od roku st�le hust?ji os�dluj� Kurdov�, jeden z nejcivilizovan?j��ch p?ist?hovaleck�ch n�rod?. Mezi Kurdy se najde m�lo svolo?e. Jsou po?�dn�, seri�zn�, jejich �eny b�vaj� obvykle baculat� a na hlav�ch nos� par�dn� ��tky. Kurdov� doopravdy nemaj� kde ��t v tom� to sv?t? a soci�ln� podpora ute?enc? v Rakousku je uspokojuje v�ce ne� vlastn�, histori� proklet� hory, kter� bombarduj� jednou Turci, jednou Sadd�m anebo Sadd�m spole?n? s Turky.

Jen co Slovensko vstoup� do Evropsk� unie a otev?ou se slovensko-rakousk� hranice, velk� ?�st hainbursk�ch Kurd? nevyhnuteln? nam�?� sv� kroky do sousedn� Bratislavy, p?i?em� s t?mi nejlep��mi �mysly.

V Bratislav? je toti� v�echno o mnoho levn?j��, cesta z Hainburgu do hlavn�ho m?sta Slovenska trv� asi deset minut. Kurdov� by jezdili klidn? u� i te?, ale v?t�ina z nich je�t? nez�skala rakousk� pas. A v okam�iku otev?en� slovensko-rakousk�ch hranic ho z?ejm? ani nebude m�t. Ale to u� nebudou ��dn� hranice.

Kdy� rakou�t� Kurdi p?ijdou na to, �e v sousedn� Bratislav? jsou byty levn?j�� v�ce ne� dvojn�sobn?, domy t?�n�sobn? a p?da nev�m kolikan�sobn?, ze Slovenska u� je nikdo za nic na sv?t? nedostane. Jejich, podle rakousk�ch m??�tek, b�dn� podpora se na Slovensku prom?n� na solidn� kapit�l, proto�e na Slovensku bude nevyhnuteln? v�echno levn?j��: j�dlo, benz�n, kino, d?vky. A nav�c Slov�ci jsou lid� mil� a p?�v?tiv�.

Co pro p?timili�nov� slovensk� n�rod, ve kter�m Ma?a?i tvo?� p?l mili�nu a dal�� p?lmili�n tvo?� Romov�, znamen� fakt, �e se na Slovensku objev� tak v�razn� po?et Kurd?, kter�ch je na sv?t? p?ibli�n? t?icet mili�n?? Znamen� to v kr�tk� ?asu konec Slov�k? jako n�roda.

A mimochodem v Hainburgu, V�dni a v cel�m Rakousku �ij� nejenom Kurdov�. Je�t? jednou zopakuji: spolu
s Turky p?edstavuj� Kurdov� nejcivilizovan?j�� etnick� spole?enstv� p?ist?hovalc? v Evrop?. Av�ak jsou zde je�t? Bos?an�, Alb�nci, Etiopan�, Som�lci, ?�?an�, Vietnamci, Afg�nci, Arabi - jsou v�ichni odev�ud. A v�ech ka�d� den p?ib�v�.

Nav�c, mimo nevelk�ho Rakouska le�� nedaleko Slovenska velk� N?mecko, kde emigranti tvo?� ji� v�ce ne� dvacet procent. Je zde taky Francie, jedin� zem? v z�padn� Evrop?, kter� pro��v� bou?liv� r?st obyvatelstva, ze kter�ho Francouzi nemaj� velkou radost. To se toti� naturalizovan� ?erno-�lut� brat?i za?ali v liber�ln� Francii seri�zn? zab�vat rozmno�ov�n�m Francouz?.

Zvl�t? sympatick� je, jak z�padn� Evropan� p?�sn? dohl�ej� na to, aby budouc� spole?n�ci v Evropsk� unii, tedy v�chodn� Evropan�, kop�rovali jejich hloup� a marnotratn� syst�my soci�ln� pomoci. Ne nadarmo.

V nadch�zej�c�ch Spojen�ch st�tech evropsk�ch pracovit�, i kdy� nemajetn� Slov�ci budou muset �ivit nejenom p?l mili�nu z�sadn? nepracuj�c�ch a prudce se rozmno�uj�c�ch m�stn�ch R�m?, kter� Slov�ci �iv� u� dnes a jejich osud le�� Evrop? tak na srdci. A takov�ch z�sadn? nepracuj�c�ch brzy p?ibude na Slovensku n?kolikan�sobn? v�ce.

Zvl�t? pak, jestli�e v�echny Evropany vyzbroj� europasy a eorupovolen�mi na pobyt, bude nutn� �ivit v�echny, ji� p?ijdou na Slovensko ��t, koho zl�k� lacin� zbo��, podneb�, p?�roda a m?kkost slovensk� povahy. Tedy spousta pestrobarevn� svolo?e a mnoho jin�ch chud�ch.

A kdy� dnes p?ibli�n? p?t pracuj�c�ch Slov�k? vydr�uje jednoho nepracuj�c�ho Roma plus vlastn� d?ti, studenty a d?chodce, potom se v nejbli���ch letech situace zm?n� p?ibli�n? tak, �e jeden pracuj�c� Slov�k bude vydr�ovat p?t ?erno-�lut�ch bratr? plus R�my plus vlastn� starce a d?ti.

Jak se s t�m v��m chud� Slov�k vypo?�d�, zept�te se. P?irozen?, �e nevypo?�d�. Nedok�zal by to ani bohat� N?mec. Proto si dnes tento bohat� N?mec kupuje chud�ho Slov�ka sliby o poh�dkov� bratrsk� pomoci, ale s�m se metodicky p?ipravuje na to, aby si mohl uleh?it sv?j t?�k� n?meck� �d?l na �kor Slov�ka. Je to spravedliv�? Slov�ci snad p?ivezli N?mc?m mili�ny p?ivandrovalc?, se kter�mi si nyn� v N?mecku nev� rady?

V souvislosti s na�imi slovansk�mi bratry existuje je�t? jeden strategick� z�jem, tentokr�t ze strany autor? sv?tov�ho po?�dku, od Ameri?an?. U� bylo d�vno na ?ase, aby Ameri?ani st�hli sv� vojska z N?mecka. Av�ak tyto vojska se te? p?esunou k na�im bratr?m Slovan?m, kter�m se tak naskytne mo�nost porovnat, ?� okupace byla p?�jemn?j��. Rud� totalitn� sov?tsk� ?i demokratick� s hv?zdami a pruhy.

Tak�e mimo invaze p?ist?hovalc? r?zn�ho druhu na�e slovansk� bratry ?ek� (jestli ne v�echny, tak mnoh�), �e na jejich uzem� budou rozm�st?ny syst�my protivzdu�n� obrany NATO a rakety s atomov�mi bojov�mi hlavicemi, co� z na�ich bratr? Slovan? automaticky d?l� c�l pro prvn� �der v p?�pad? jak�koliv v�lky, a? u� s n�mi, nebo s isl�mem.

Ostatn?, ned� se p?ej�t bez pov�imnut� ani invaze na�ich gastarbeitr?, zat�m p?ev�n? Ukrajinc?, do ?ech, na Slovensko a do Polska. Jen v ?ech�ch se po?�taj� na sta tis�ce. Kolik jich bude, kdy� hranice mezi ?eskem a N?meckem zanikne, v� jen s�m p�nb?h. Neexistuj� v�ak ��dn� pochybnosti o tom, �e ukrajin�t� gastarbeit?i, kte?� si osvojili �ivot u na�ich slovansk�ch bratr?, se posunou na n?meck� �zem� a za?nou �etrn� N?mce sv�d?t svou levnou pracovn� s�lou.

D� se o?ek�vat, �e na �zem� ?ech, Slovenska, Polska a Ma?arska dojde v nejbli���ch letech ke sr�ce n?kolika vln p?ist?hovalc?. Ze z�padu sem budou vymetat ?erno-�lut� bratry, a tato vymetan� masa bude obsahovat velk� pod�l svolo?e. Z v�chodu zes�l� p?�liv Ukrajinc? a Rus? a kdo v� koho je�t? a svolo?e bude mezi nimi takt� o mnoho v�c ne� dnes.

V�sledky t�to sr�ky se daj� snadno p?edpov�dat. My po��d�me na�e ?erno-�lut� bratry, aby zabrali jenom ty m�sta, kter� nejsou zaj�mav� pro n�s. A ?erno-�lut� brat?i s t�m budou ur?it?, dokonce ochotn? souhlasit.

Jak� lidsk� gul� z toho v�eho vznikne na p?d? na�ich slovansk�ch bratr?, na to rad?ji ani nemyslet. Bez n�s v�ak tento gul� nevysrkaj�.

V t�to souvislosti si vzpom�n�m na jeden rozhovor s jistou ?eskou d�mou z televize, jen� se odehr�l p?ibli�n? p?ed deseti lety. Tehdy jsem ze srandy jen tak prohodil, �e brat?i ?e�i by se m?li velmi rychle za?�t u?it n?mecky. D�ma v�ak humor nepochopila a za?ala pateticky uva�ovat, �e by to nebylo na �kodu. Z?ejm? je to osud. �e pr� i tak N?mci v�dy ovl�dali ?echy, a tak ?i tak je pohlt�.

Vzpom�nan� d�ma se a� chv?la od touhy b�t N?mci pohlcen�. Kdy� ji dnes potk�m, ur?it? j� pov�m, aby ?e�i rad?ji znovu opr�ili ru�tinu. Uk�u j� v�ech ?trn�ct ruskojazy?n�ch novin, kter� v Praze vych�zej�. Zavedu ji do kter�koliv slu�n� pra�sk� restaurace, kde n?mecky mluv� m�lo a �patn?, zato v�ak rusky v�ude a dob?e. Popros�m ji, aby se zastavila u st�nk? s rychl�m ob?erstven�m na V�clavsk�m n�m?st� a v�imla si obsluhuj�c� prodava?ky, kter� mluv� rusky a t� slu�n? ?esky. Pro d�mu bude u�ite?n�, aby se zamyslela nad t�m, pro? ty nejjednodu���, nejleh?� pen�ze na jejich historick�m n�m?st� jsou ji� d�vno v rukou lid�, kter� oni nepat?i?n? naz�vaj� ruskou mafi�.

�

?e�i si obvykle um?li vybrat ze dvou zel to men��. Jestli�e budou m�t na v�b?r: Alb�nci, Som�lci nebo my, zaru?en? si vyberou n�s. P?i?em� nejenom ?e�i.

Celkov? v�ak dnes nen� slovansk�m bratr?m co z�vid?t. Budou muset sami, bez jak�hokoliv postrann�ho na�ept�v�n�, vy?e�it ot�zku: zda se ocitnout mezi t?mi, kte?� vyb?hnou s netvory tohoto sv?ta, anebo b�t mezi t?mi, s kter�mi vyb?hnou.

Na�i brat?i by nejrad?ji, jako v�dy, byli tam i tam sou?asn?, a kdy� v�sledek boje bude jasn�, slavnostn? podpo?� v�t?ze.

P?�n� je to p?kn�, ale p?�li� naivn�, ba p?�mo d?tinsk�. V�t?z toti� m?�e b�t jasn� a� p?�li� pozd?, kdy �eny na�ich bratr? Slovan? ji� budou chodit do me�it s kurdsk�mi ��tky na hlav�ch.

Nedejbo�e, jestli�e Evropa bude muset znovu bojovat, prvn� �dery t?chto v�lek, ne nevyhnuteln? glob�ln�ch, nenechaj� v zem�ch na�ich slovansk�ch bratr? k�men na kameni.

V obdob� perestrojky bylo v Sov?tsk�m svazu mimo?�dn? obl�ben� po?ekadlo: za co jsme bojovali, o to jsme se i utkali. Smysl tohoto po?ekadla za?nou na�i slovan�t� brat?i vn�mat v bezprost?edn� budoucnosti a v konkr�tn� podob?.

Bojovali, i kdy� bez osobn�ho nad�en�, za evropsk� blahobyt v r�mci Evropsk� unie. Blahobyt nastane: s n?meck�mi cenami a s polsk�mi platy a s nar?staj�c�m p?�livem t?ch sm?rem na v�chod vymeten�ch ?erno-�lut�ch bratr? se bude tento blahobyt zn�sobovat.

Bojovali za bezpe?nost pod de�tn�kem NATO. Bude bezpe?nost, bude i de�tn�k s jadern�mi raketami, kter� budou um�st?n� ve dvo?e, a s velk�m mno�stv�m americk�ch voj�k?, kte?� se po p?�sn�m N?mecku uvoln� a kter� ��dn� m�stn� soud nebude m�t pr�vo soudit. Bezpe?nost podle modelu v?dce kub�nsk�ho revoluce, hlavn�ho velitele a zvl�t? velmi cti��dostiv�ho Fidela Castra. Byl to on, kdo k sob? pozval na�e jadern� rakety, aby se c�til jist?j��.

�

Kdo n�m dnes vl�dne

�

Mo�n�, �e n?jak� nep?�tel lidsk�ho rodu z�m?rn? uspo?�dal sv?t tak, �e dozv?d?t se, kdo koho ?�d�, je st�le slo�it?j��. Nap?�klad, kdy� ?lov?k ?te rusk� noviny a sna�� se pochopit, kdo dnes vl�dne v Rusku, v hlav? mu z toho v�eho vznik� nestraviteln� ka�e. Am�ci, �id�, nadn�rodn� korporace, oligarchov�, svobodn� zedn�?i, m�dia, partokrati, ?ekisti, Piter?ani� A takto a� donekone?na.

Rusk� v?dom� je �irok� a ve sv� ��?ce se obvykle soust?e?uje na krajn� ?�sti spektra. Tedy, bu? velk� zem? hyne se sv�m velk�m n�rodem, anebo nov� demokratick� Rusko kvete jako chryzant�my v zahrad? a takto rozkvetl� kles� do n?�n�ch objet� roztou�en�ho Z�padu. Na v�e ostatn�, co se nach�z� mezi t?mito dv?ma p�ly, se Rus soust?e?uje m�n? ochotn?.

U� n?kolik rok? nar��m na takovouto tezi: jsme u� jako v Americe, nez�le�� na tom, kdo je u n�s prezident, nez�le�� na tom, kdo vl�dne, nebo? m�me elitu - dva tis�ce t?ch, jen� rozhoduj�, kte?� vedou mezi sebou snad i z�pas, dohromady v�ak tvo?� kolektivn� ?�d�c� org�n. T?chto dva tis�ce na�ich elitn�ch mudrc?, jen� sed� na dolary nadit�ch pytl�ch, jsou z�rukou blahobytu Ruska.

Toto v�echno p�i tak solidn?, a� se tomu chce i v??it. Nen� to v�ak pravda, je to zveli?ov�n�, dokonce i pokud jde o Ameriku. Sta?�, aby se podm�nky americk�ho blahobytu nepatrn? p?itvrdily, a jejich proslul� elita, je� �dajn? rovnom?rn? rozd?lila oprat? moci do dvou mohutn�ch rukou, se mezi sebou za?ne kousat tak, jak se n�m o tom ani ve snu nezd�lo. Obdivovan� demokratick� kompromis americk� elity je mo�n� vysv?tlit pouze jedn�m - zat�m si hov�. Jsou rozn?�n?n�, p?evaluj� se z boku na bok a l�n? rozhoduj�, zda je lep�� op?t n?koho vybombardovat nebo si jen tak pole�et. Av�ak do budoucna u� takto rozn?�n?n? Am�ci poleh�vat nebudou moci.

A v?bec, jak� je v tom rozd�l - dva tis�ce, co vl�dnou, anebo dvacet tis�c. D?le�it� je, kdo jsou a jak vl�dnou. � Rusku dnes vl�dnou na�i. Takov�, jak� je p�nb?h stvo?il. Nehezc�, ale na�i. Po prv� za t?i sta rok? od postpetrovsk�ho v�voje je �elita� v Rusku tak homogenn� s ne elitou. To znamen�, �e mezi na��m prezidentem, a? u� se jedn� o Jelcina anebo Putina, a tambovsk�m kombajnistou nele�� takov� propast, jak� le�ela kup?�kladu mezi Buninem a hrdiny jeho Dediny. Anebo mezi Mikul�em II. a mu�ikem Rasputinem. Jsme s jelciny a putiny jedn� krve. Zda je to dobr�, anebo zl�, to uk�e budoucnost.

�A co takov� ?ubajs, ry�av� �id? Ani krev nem� na�i, ale ry�avou!� zak?i?� oponenti. �Jak on je homogenn�?�

A skute?n? takov�: je to n� homogenn� ry�av� ?ubajs, jen� m� r�d demokracii a elekt?inu.

Poj?me te? prozkoumat, kdo jsou ti na�i, co n�m vl�dnou, ti ry�av� a jin� r?zn� odr?dy. Jsou to �?edn�ci, ?asto u� ne ti z prvn� generace. Nejsou to vzbou?enci, ani revolucion�?i, ale bystr�, obratn� ?�st sov?tsk� nomenklatury, kter� jako prvn� zav?t?ila nov� v?n?, �ikovn? se zato?ila a nam�sto rud�ho pl�tna nat�hla na sebe trojbarevn� s dvojhlav�m ope?encem.

Na�t?st� my jsme nem?li ��dnou revoluci ani v roce 1991, ani v roce 1993. Byly to jenom sr�ky nomenklatury o moc, p?i kter�ch se vyu��valy r?zn� slogany, kter� v�ichni ji� d�vno zapomn?li. Kdo si dnes pamatuje, co po�adoval Ruck�, kdy� n�hle povstal v B�l�m dom?? Cht?l p?ipravit Kurskou oblast na svoje gubern�torstv�? A bou?il se v?bec? Anebo to byl snad jen dal�� pop Gapon?

V t?chto sr�k�ch nomenklaturn�ch bojovn�k? zv�t?zili siln?j�� - te? jim z�vid� mnoz� z na�inc?, kte?� se vydali hledat �t?st� do dalek�ch kraj? a na rozum jim nep?i�lo, jak� zlat� prameny vytrysknou p?�mo z moskevsk�ho asfaltu.

Mezi na��m ?ubajsem a na��m Zjuganovem, kter� se u� p?kn�ch deset let �iv� z�pasem s protin�rodn�m ?ubajsem, nejen�e neexistuje ��dn� v�razn� rozd�l, ale dokonce ani ��dn� vzd�lenost. Zjuganov, to je ?ubajs na�ich ocho?en�ch komunist?, a ?ubajs zase Zjuganov na�ich divok�ch oligarch?. Oba jezd� v mercedesech s ochrankou, oba do nekone?na vystupuj� s projevy, kter� se nedaj� zapamatovat.

Zkuste nahl�dnout do �ivotopis? na�ich oligarch? a vysoce postaven�ch byrokrat?: ministr?, poslanc? Dumy. Jsou si podobn� jako z�palky z jedn� �katulky. Univerzita, v�zkumn� �stav, demokracie, potom bu? Gazprom, anebo ministerstvo. Vl�dnou n�m ti stejn� lid�, kte?� n�m vl�dli p?ed p?evraty a reformami. Takov� je hlavn� z�v?r a pro n�s nevyzn�v� zle. Vl�dnou n�m prost? sov?t�t� lid�.

�

Na�i zr�dci

�

Zr�dce, to je maloduch� ?lov?k, kter� se v?dom? rozhodl slou�it ciz�mu kmeni ze sv�ch vlastn�ch zi�tn�ch pohnutek. Za�ilo se, �e za na�eho zr�dce ?�slo jedna je pova�ov�n Gorba?ov. Zr�dce ?�slo dv? je Jelcin, av�ak Jelcin?v politick� potomek Putin - to u� je st�tn�k.

Za?n?me od Gorbiho a od ot�zky, zda zrada byla v jeho vlastn�m z�jmu. Doopravdy cht?l v�echno, ?eho nakonec dos�hl? Z kosmick� v��ky postaven� komunistick�ho cara Sov?tsk�ho svazu, se �irokou hrud� ur?enou pro zlat� medaile, dopadl bez pad�ku na �rove? �vanila, kter� se se svou soci�ln� demokraci� v�em zprotivil a trp� ho pouze z �cty. P?irozen?, �e to Gorbi necht?l. V roce 1993 se sna�il znovu zvednout hlavu, ani� by rozum?l podstat? ?�jnov�ch ud�lost� - stejn? tak jako v roce 1991 virtu�ln�mu p?evratu s v�ce�rov?ov�m ?�zen�m, v n?m� byl ka�d� krok �vzbou?enc?� nasm?rov�n t?mi, ji� je na oko jakoby potla?ovali.

Gorbi nen� zr�dce. Je to provin?n� hlup�?ek, kter�mu p?esko?ilo od sebel�sky a kter� nedok�e ��t podle vlastn�ho rozumu. I u n�s se ob?as na carsk�m m�st? ocitnou takov� lid�.

S m??i?sk�m p�smem nejlep��ho traktoristy Stavropolska Gorbi zm??il v�echna mo?e a oce�ny a dosp?l k z�v?ru: j� jsem ten nejmilej�� a nejkr�sn?j�� na cel�m sv?t?. Takto se do sebe zamilovat pom�halo Gorbimu cel� pokrokov� lidstvo, ze v�ech stran ho zahrnuli chv�lou, hned po Isia?ovi z n?j ud?lali laure�ta, i kdy� se p?itom potichu pochecht�vali do ruk�vu. A potom na�e skvrnit� vr�na zakr�kala z pln�ch vran�ch plic, a s�r vypadl. S�r se jmenoval Sov?tsk� svaz.

Gorbiho hloupost vyu�ili proti n�m jak nep?�tel�, tak zr�dci. On s�m si v�ak nep?�l nic jin�ho, ne� jenom se vozit po cel�m sv?t? v roli v�eobecn�ho obl�bence. Za st�n�n� nad�en�ch N?mc?, kter� od n�s osvobodil prakticky zadarmo a velmi p?ed?asn?. L�bilo se mu b�t p?�telem n?meck�ho n�roda, byl une�en� z toho, jak ho v�ichni maj� r�di a rozmazluj� ho.

A co Jelcin? Je zr�dce? Ani on nen�. Jelcin byl na rozd�l od Gorba?ova mu�em moci, kter� um?l p?inutit lidi, aby si ho v�ili a b�li se ho. Kdysi v�ak byly jeho p?edstavy o sv?t? velmi zakonzervovan�, snad i nalo�en� do lihu, na �rovni Sverdlovsk� oblasti. Nicm�n? to nen� zase tak m�lo a odpov�d� to rozsahu nevelk�ho evropsk�ho st�tu. Av�ak nikoliv Rusku, t�m v�ce ne Sov?tsk�mu svazu.

Jelcin nevytv�?el samostatnou politiku, nebo? nem?l k dispozici org�ny na jej� vytvo?en�. Nam�sto org�n? politick� tvorby m?l t�m a rodinn� klan. S�m Jelcin byl n?co na zp?sob �entourov� ml�ti?ky, ve kter� sou?asn? plnil funkci mechanismu a dvou kon�. Jeho bl�zk� okol� pak vkl�dalo do ml�ti?ky snopy. A on ml�til a ml�til, proto�e ml�tit se mu l�bilo.

Je�t? dlouho se bude mluvit a ps�t o tom, �e Jelcin v?dom? a z�ke?n? konal v z�jmech Ameri?an?, jenom�e nen� to pravda. Jelcin a jeho rodinn� klan konali ve vlastn�ch z�jmech, kter� se v�ak, doopravdy, v mnoh�m shodovaly se z�m?ry na�ich zaoce�nsk�ch p?�znivc?.

Ani Gorbi, ani Jelcin nedisponovali souborem vlastnost�, kter� vl�dce, zvl�t? pak rusk�, nevyhnuteln? pot?ebuje. Nem� v�znam te? vyjmenov�vat, co konkr�tn? jim z toho chyb?lo. Chyb?lo v�echno. Nejv�ce ze v�eho rozum a v?domosti o sv?t?, je� by p?ekra?ovaly r�mce Stavropolska ?i Sverdlov�?iny.

Ostatn?, jestli�e se pod�v�me na americk� prezidenty posledn�ch let, tedy na Clintona anebo Bushe mlad��ho, t� z nich rozum a v?domosti jaksi nesr��. T� jsou to neotesan� venkovan�, p?i?em� jakoby z�m?rn?. To je v�ak Amerika, tam �ij� Ameri?an�, kter�m se vl�dne jedna radost - takov� jsou jednodu���. Jednou p?ijde ?as a jim v�em bude vl�dnout jeden n� boss rusk�ho podsv?t�. Ale vl�dnout na�im lidem, to je n?co jin�ho, ne� se omlouvat v p?�m�m p?enosu rozn?�n?n�m Am�k?m za to, �e urozen� prezidentovy spermie n�hodn? p?ist�ly na �atech nep?�li� v�bn� st�istky.

Na�i �?edn�ci n�s t� nezrazovali. Nikoliv proto, �e by byli dob?� anebo sv?domit�, ale proto, �e jsou homogenn�, jsou jedni z n�s a p?ed ciz�m str�?kem se hrbit nebudou. D�vaj� p?ednost vlastn�mu. Ani Gorbi, ani Jelcin, ani Putin, ba ani pyramidy �?edn�k?, oligarch? a bandit? pod nimi nebyli a ani nemohli b�t motivov�ni k v?dom�mu pln?n� ciz� v?le nam�?en� proti n�m. Proto�e tato ciz� v?le je nam�?en� i proti nim. Takov� je pravda, kterou �van?n� o �okupa?n�m re�imu� nijak nezakryje.

Rozpad sov?tsk�ho imp�ria se nevysv?tluje zradou sov?tsk�ch �?edn�k? nejvy��� �rovn?, ale jejich neschopnost� v�st boj v nov�ch podm�nk�ch, podle nov�ch pravidel, je� n�m vnutil nep?�tel. Sov?tsk� nomenklatura intelektu�ln? zaostala oproti americk�. Zabloudila ve vlastn�ch konstrukc�ch zalo�en�ch na mrtv�ch teori�ch, kter�m nikdo nev??il, ale kter�ch se tak jako tak v�ichni dr�eli, proto�e nic nov�ho nebylo. Za nov� za?al b�t v Rusku pova�ov�n star�, prohnit� a na�imi z�padn�mi bratry d�vno p?e�it� a p?ekonan� liberalismus.

Nam�sto toho, aby re�ln? zhodnotili situaci, zv�ili vlastn� s�ly a �?�i zla� prod�vali po mal�ch kousc�ch za velk� pen�ze, sov?t�t� �?edn�ci se v roce 1985 na posledn�m sjezdu KSSS zni?ehonic prom?nili v n�ru�iv� liber�ly-z�pa?�ky, jakoby p?esv?d?en� o tom, �e p?i�el nov� z�kon pod n�zvem Trh. A ihned pot�, co se z nich stali zu?iv� liber�lov�, zadarmo odevzdali imp�rium sv�m konkurent?m. A je�t? se p?itom pon�en? klan?li: d?kujeme v�m, �e to v�echno na�e n�m berete.

Nen� pravda, �e na�i por�ku napl�noval slavn� Brzezinski z Washingtonu. Takov� rozpad nemohl nikdo pl�novat. Takovou slabost v?le a du�e, kterou sov?tsk� nomenklatura projevila v pr?b?hu krize s n�zvem perestrojka, kterou sama vyvolala, ne?ekal nikdo. Ani od n�s, ani od nich. V�ichni se p?ipravovali na to, �e �?�e zla� se bude �rozmrazovat� cel� desetilet�. A my jsme sami bez boje, dokonce i bez trhu, odevzdali to, co vybojovali na�i p?edci. T�m jsme sami sebe shodili, ale z�rove? jsme pobl�znili Am�ky, kte?� se pom�tli na rozumu z takto ne?ekan�ho a snadn�ho v�t?zstv�.

Kdo n�s vyh�n?l z Pobalt� a z Evropy? Kdo by se n�s odv�il napadnout, kdybychom sami neode�li? Nikdo, sami jsme se vyhnali. A kdo p?itom ztratil nejv�ce? Tambovsk� traktorista? Ne, nejv�ce ze v�ech ztratili na�i vl�dn� ?initel�, kte?� vlo�ili do ciz�ch rukou nesm�rn� bohatstv�, kter� mohla z?stat v jejich rukou. Na�i partokrati zopakovali chov�n� rusk� arm�dy v pr?b?hu prvn� sv?tov� v�lky - opustili frontu a vrhli se rabovat vlastn� d?m. Vyrabovali ho a nikdo jim ne?ekl k?iv� slovo, n� �ivot se �ene d�le jako rusk� trojka.

Dnes tito zpustl� ideologov� perestrojky, tito ned�vn� vlada?i dum p?sob� hloup? a ura�en?: oni to cel� zp?sobili a pr�v? je odehnali od v�lu jako prvn�. Ale tenkr�t, v pr?b?hu t?ch kritick�ch dn�, jim nikdo �sta nezav?el. Nena�el se n� jednoduch� sov?tsk� Teng Siao-ping, kter� by dal ka�d�mu po o?�ku a po�eptal �?edn�k?m do ou�ka to nejd?le�it?j��: ho�i, ned?lejte cirkus, brzy budete bohat�. A dva nebo t?i nenapraviteln� k?iklouny by pro v�strahu ob?sil na n�m?st�.

Nam�sto toho Gorbi svalil st?echu na�eho domu rovnou n�m na hlavu, p?i?em� byl p?esv?d?en�, �e jen zkr�luje fas�du. St?echa ji� padala, a on, jakoby se ani nechumelilo, chodil se �t?tcem v ruce a p�skal si.

V prachu a d�mu trosek ukradli na�i nejobratn?j�� komunisti okam�it? v�echno, co bylo vid?t. A to, na co jejich ruka nedos�hla, nap?�klad na Evropu, jednodu�e nechali b�t. K ?emu je bojovat a z�pasit o budouc� postaven� Ruska ve sv?t?, kdy� te? a tady, p?�mo n�m pod nosem se privatizuje ropa a plyn? A my se jako hlup�ci budeme s N?mci tahat o jak�si byty pro sov?tsk� d?stojn�ky, a pr�v? v tu chv�li se vjachirevy a ?ernomyrdiny stane n?kdo jin� nam�sto n�s? A takto jsme ztratili polovinu sv?ta. Av�ak nepl�?eme, polovina je�t? z?stala.

Ano, dnes v�ichni sborov? vyk?ikuj�, pro? jsme to neud?lali jako v ?�n? a neodevzdali �?edn�k?m do rukou vlastnictv� podle promy�len�ho a uspo?�dan�ho sch�matu. Neud?lali jsme to, pon?vad� nejsme ?�?an� a neum�me nakl�dat s moc� tak, jako na�i �lut� brat?i, jejich� st�t trv� u� p?t tis�c let.

A p?ece, zr�dce jsme m?li a bylo jich mnoho. Zr�dci nazv?me ty, kdo v?dom?, ka�d� den po pol�vkov� l��ci p?il�vali n?kolika generac�m sov?tsk�ch lid� jed liberalismu. Jsou to ti, kte?� v na�� katastrof? vid?li svoji z�chranu, kte?� o t�to katastrof? snili, kte?� cel� postalinsk� obdob� �ili podle z�sady �?�m h??e, t�m l�pe�. Na�i zr�dci se nezam��leli nad t�m, co se stane se zem� a konkr�tn? s nimi v tu chv�li, kdy p?ijde jejich z�?iv� budoucnost a kone?n? v�echno bude �pln? zl�.

Psal se konec roku 1979, na�e arm�da dobyla K�bul a j� jsem telefonicky o tom mluvil se sv�m p?�telem ze st?edn� �koly.

�Je to pr?ser!� ?ekl m?j p?�tel, kter� byl tenkr�t stejn? star� jako j�, tedy m?l dvacet dva rok?. �V�ichni slu�n� lid� se od n�s odvr�t�.�

Poznamen�v�m, �e tento st?edo�kolsk� p?�tel z?stal i na� d�le m�m p?�telem, a vzpomn?l jsem si na n?j proto, proto�e jeho �vahy p?edstavovaly pro sedmdes�t� l�ta typick� prohnil� liber�ln� duch moskevsk� inteligence. Pr�, co strk�me sv?j ryp�k, kam nem�me, jak my m?�eme Afg�nce p?iv�st k rozumu?�

Dnes u� je jasn�, �e tenkr�t, v roce 1979 se stala chyba. Nikoliv hrub�, n�br� takov�, co se d� odpustit a vysv?tlit. Pro? bychom nem?li strkat nos do Afganistanu, kdy� jsou tam i komunisti, i ropa, i heroin? Na�i tehdej�� kolegov� ve sv?tov�m panstv�, Ameri?ani, nad?lali takov�chto �chyb� nepom?rn? v�ce. A nikdo se od nich neodvr�til, pr�v? naopak. ?�m v�ce Am�ci strkaj� v�ude sv?j nos, t�m zu?iv?ji je maj� r�di.

Uplynul dal�� rok a ud?lala se druh� chyba, tentokr�t seri�zn�. Z na�eho t�bora jsme vypustili Pol�ky.

Dnes je zaj�mav� vyslechnout si, jak tuto chybu zd?vod?uj� na�i sv?j v?k do��vaj�c� liber�lov�, kte?� si neode�li u��vat svobodu na Brighton Beach. Tvrd�, �e zahn�vaj�c� sov?tsk� imp�rium si nemohlo dovolit v�lku na dvou front�ch, a proto se sov?tsk� vl�da rozhodla nepotla?it Solidaritu v Polsku.

Takov� duch panoval v t?ch ?asech v moskevsk�ch kuchyn�ch. ?ty?mili�nov� po zuby ozbrojen� sov?tsk� arm�da pr� nemohla potla?it odbor�?sk� aktivisty v Gda?sku. Je zaj�mav�, �e na potla?en� polsk�ch odbor�?? se tak jako tak p?ipravovali. Arm�dy �zem� lidov� demokracie� cel� m?s�ce uskute??ovaly man�vry pod�l polsk�ch hranic. V�chodn� Evropa byla p?ecpan� na�imi voj�ky. V ?eskoslovensku bylo ?tvrt mili�nu na�ich voj�k?. V N?mecku kolem ?ty? set tis�c a p?ibli�n? pades�t tis�c v samotn�m Polsku. V neomezen�m mno�stv� bylo mo�n� soust?edit arm�du v Litv?, B?lorusku a na Ukrajin?. A vstoupit nar�z ze v�ech stran.

A tohle v�echno nesta?ilo na to, aby uml?eli vousat�ho �vanila Walesu, od kter�ho se pozd?ji odvr�tili i samotn� Pol�ci. Pro? to nesta?ilo? Proto�e prohnil� duch u� sta?il otr�vit mozky stalinov�ch n�sledovn�k?. A liber�ln� sov?t?�ci, soust?ed?n� na ideologick�ch postech, vytvo?ili u� ve spole?nosti takovou n�ladu, kter� byla v p?�m�m protikladu k imperi�ln�. Opravdu jsme takov� obludy, �e se op?t opov��me m�chat se do �ivota svobodn�ho polsk�ho n�roda? A co uvol?ov�n� mezin�rodn�ho nap?t�, a co na to sv?tov� ve?ejn� m�n?n�, kter� by se postavilo na stranu ura�en�ch Pol�k?, mimochodem, jak st�lo v�dy, kdy� rusk� arm�da potla?ovala povst�n� v Polsku?

Takov� ot�zky tenkr�t tr�pily na�e v?dce, ze kter�ch se najednou stali moralizuj�c� lidumilov�. D� se ?�ct, �e a� maximalist� v oblasti mor�lky. My nem?�eme a nesm�me, av�ak na�i zaoce�n�t� u?itel� mohli a sm?li v�echno, co pova�ovali za �?eln�, a sv� voj�ky pos�lali v�ude, kde voj�ci mohli zbran?mi n?co vydob�t.

Otev?enou ot�zkou z?st�v�, zda by v Polsku v?bec do�lo k povst�n� p?i takov� drtiv� p?evaze sil a p?i tom, �e polsk� arm�da byla v�eobecn? loaj�ln� ve vztahu k polsk�m komunist?m? Jaruzelsk� pozd?ji dokonce vyhl�sil v�jime?n� stav, aby n�s uklidnil. Byla by v?bec ob?ansk� v�lka, kterou se Walesa oh�n?l nad hlavou jako palc�tem? Na�e seniln� v?dce v Polsku obelhali. Tak, jak i mnohokr�t pozd?ji obelhali na�e demokratick� v?dce.

�?�e zla� se na za?�tku sedmdes�t�ch let neopov�ila pou��t s�lu tam, kde podle z�kon? boje o moc bylo pou�it� s�ly nevyhnuteln�, a Polsko bylo vytr�en� z �bratrsk� rodiny zem� lidov� demokracie�, ?�m� se otev?ela cesta k rozpadu Var�avsk�ho bloku.

Co paralyzovalo star�ho Bre�n?va a jeho okol�? V?k, strach, choroby? Ne, Sov?tsk� svaz byl paralyzovan� jedem sov?tsk�ho liberalismu.

�

Liber�ln� sov?t?�ci

�

V takov� m�?e, do jak� je liberalismus vlastn� p?ecitliv?l�m Angli?an?m, nen� vlastn� Rus?m a v�eobecn? ��dn�m Slovan?m. A tak liberalismus, kter� vze�el od n�s, se uk�zal jako neplnohodnotn�, zparchant?l�, sov?t?ick�. Nicm�n? v polovin? sedmdes�t�ch let pr�v? n�m nas�kli neform�ln� l�d?i spole?ensk�ho m�n?n�. Oni se stali zr�dci, pr�v? tou p�tou kolonou, kter� n�m nedala ?as ani mo�nost, abychom si na�li sv�ho moudr�ho Teng Siao-pinga a vydali se po vytou�en� ?�nsk� cest?.

Pro? zr�dci? Proto�e zradili z�klady na�� civilizace, kter� se nejv�ce p?ibl�ila k ch�p�n� podstaty �ivota. Zradili na�i instinktivn� v�ru ve vlastn� s�lu, na kter� stoj� Rusko. Na�e pohansk� �B?h nevyd�, svin? nese�ere�. Byla to zrada duchovn�, metafyzick�, je� demoralizovala kremelsk� starousedl�ky stejn? tak, jako i celou pyramidu moci. Zradila n�s prohnil� inteligence, kterou tak nesn�eli Stalin a Lenin. ?ekn?me si pro?.

Mus�me se vr�tit k postav�m knih �aloma-Alejchema, kter� se prom?nily na rud� komisa?e, ministry, ?ekisty a vojensk� velitele. Ko?eny zrady jsou zde, v t�to ne�nosn� prudk� prom?n?.

Ano, na�i �id� se poru�?ovali, m�sili se Slovany a vst?eb�vali na�eho ducha. Ka�d� v�ak po sv�m. Velk� ?�st z nich nemohla vydr�et to, co rusk� mu�ik sn�el po cel� stalet� a tis�cilet�. Surov� despotismus rusk�ho �ivota. Pro ?�st rusk�ch �id? se t?icet let Stalinovy vl�dy stalo peklem, proklet�m, a i kdy� se toto utrpen� ned� objektivn? porovnat s t�m, co si za stejn� obdob� vytrp?l rusk� mu�ik. Mu�ikovi pat?� mu�ikovo, ale Isai?ovi - Nobelova cena za literaturu.

Ob?ansk� v�lka, �velk� teror�, stalinsk� ?istky v leninsk� gard?; v�lka s Hitlerem, kter� se ze za?�tku zd�la b�t jako prohran�; evakuace s ka�dodenn�m o?ek�v�n�m hl�en� v rozhlase a s hr?zou v o?�ch: p?ijdou N?mci a zlikviduj� v�echny. Pov�le?n� represe s nedvojsmysln�mi Stalinov�mi sliby o vypo?�d�n� se ze �idy jednou a prov�dy. S jejich vysl�n�m do autonomn� oblasti Birobid�an na D�ln� v�chod, jakoby speci�ln? vytvo?en� pro tento �?el. Strach, strach a znovu strach - po mnoho let, ka�d� den mu?en� permanentn�m strachem.

Pro ?�st na�ich �id? bylo toho v�eho p?esp?�li�. Tato ?�st, navzdory tomu, �e sm�chala vlastn� krev s na��, odm�tla se identifikovat s na��m kmenem. Ze v�ech sil se sna�ila osvobodit a opustit toto proklat� m�sto a ut�kat tam, kam ji nohy povedou. Ale ut�kat ze Sov?tsk�ho svazu bylo t?�k�, prakticky nemo�n�. D�ky t�to nemo�nosti zm?nit sv?j osud se liber�ln� sov?t?�ci st�vali state?n�mi a neohro�en�mi.

Z t�to bezv�chodn� situace, z nemo�nosti ut�ct ze zem?, kterou tak ?i tak nep?ijali za vlastn�, vyrostli nositel� postalinsk�ho liberalismu, kter� se stal hlavn� p?�?inou por�ky Ruska ve studen� v�lce. Byli to liber�ln� sov?t?�ci, a bylo jich mnoho. Kdy� se dnes ohl�dneme na je�t? st�le bl�zk� �edes�t� a sedmdes�t� l�ta, lze si povzdechnout: pro? je tehdy v�echny, kte?� cht?li a tou�ili odej�t, nepustili? Jak� tajemstv� mohli n?komu prozradit? Na co vlastn? byla ta cel� ��elezn� opona�? Kdyby se Z�pad ve studen� v�lce neop�ral o mili�ny liber�ln�ch sov?t?�k?, tuto v�lku by nikdy nevyhr�l.

Zda pova�ovat liber�ln� sov?t?�ky za zr�dce, je ot�zka ?ist? mor�ln�. Nikdo je nebude soudit, pomst�t se jim ned�, oni sami sebe potrestali. Jejich d?ti u� d�vno hled� na sv?t z brightonsk�ch uli?ek nebo zpoza ostnat�ho dr�tu �idovsk�ch osad v arabsk�ch zem�ch. Oni utekli, ale navzdory tomu z?stali na�imi a jsou odsouzen� duchovn? ��t s n�mi i nad�le. I kdy� jsou od n�s vzd�len�.

Jestli�e v�ak n?kdo na sv?t? doopravdy nen�vid� na�e oligarchy, na�e ?ubajse a abramovi?e, potom jsou to pr�v? oni, liber�ln� sov?t?�ci. Nen�vid� je �pln? zbyte?n?, proto�e jim by nevy�lo nic z toho, co se poda?ilo berezovsk�m a gusinsk�m. Jsou to slabo�i.

A zr�dci. A? u� bylo jakkoliv, Sov?tsk� svaz se stal jejich nov�m domovem, i kdy� nemilovan�m. Sov?tsk� svaz je za�t�til, a nejenom je, p?ed �lut�mi hv?zdami a plynov�mi komorami. Tomuto domu p?�li, aby se zhroutil, p?esto v souvislosti s t�mto tajn�m p?�n�m poci?ovali jist� v�?itky sv?dom�. Rozpad velk�ho Sov?tsk�ho svazu si v�ak vroucn? p?�li, nebo? jeho v�znam nedok�zali pochopit.

Tenkr�t, na za?�tku chru�?ovovsk�ho t�n�, se zrodila yankeem�nie, kter� zas�hla obdob� m� mladosti. Tehdy se Am�ci stali pro mlad�ky m� generace jak�misi nadlidmi, u kter�ch je v�echno lep�� ne� u n�s. Ob?as, kdy� surfuji na internetu po f�rech americk�ch ruskojazy?n�ch str�nek, s �sm?vem zaznamen�v�m, �e z v?t�iny sov?t?ick�ch liber�l? se v Americe stali zu?iv� ru�t� patrioti, �ovinist�, antisemit� a fa�isti. Zanev?eli na cel� sv?t a zvl�t? na Ameriku. Pot�, co se ocitli v ba�t? liberalismu, nena�li pro sebe ��dnou svobodu v ��dn� form?, ve velk�m se c�t� oklaman� a hledaj� mo�nost pomst�t se Am�k?m za to, �e se neuk�zali takov�, jak� si je oni sami vymysleli.

P?ed p�r lety jsem n�hodou narazil na srdcervouc� pov�dku jednoho z nich, liber�ln�ho sov?t?�ka uk�zkov�ch kvalit Vasku Tosklonova. Tosklonov sv�ho ?asu sahal po Isai?ov�ch vav?�nech, s nik�m se mu v�ak nepoda?ilo vyb?hnout, a tak se ve vytou�en� Americe prob�jel p?edn�kami o rusk� literatu?e, jako by o n� n?co v?d?l. Vaska n?kolik str�nek zasv?til popisu situace, kdy� si z n?j �?ednice emigra?n� slu�by afroamerick�ho p?vodu p?i vy?izov�n� jak�chsi jeho doklad? d?lala srandu.

Sov?t?�k Vaska byl op?t ne�?astn� a zlostn? sup?l. Nam�sto vzd?lan�ho sov?tsk�ho cenzora z KGB se ocitnul v baculat�ch tlapk�ch ?erno�ky a po tomto pon�en� a ze strachu na?�kal a prokl�nal v�echny ?ern�.

S takov�mi slab�mi nervy se ned� v Rusku ��t - Tosklonov spr�vn? ode�el. Jestli�e se ?erno�ce poda?ilo vyrobit z n?j rasistu, potom by mu milicion�? na moskevsk�ch cest�ch zp?sobil �alude?n� pot�e.

Pr�v? takov� labiln� liber�lov� rozlo�ili na�i sympatickou �?�i zla�. Rozlo�ili ji v?dom?, tedy zradili. A dnes dob?e jim tak, nech? jim ?ern� ameri?t� byrokrat� nad�le sk�?ou po hlav�ch.

Kdy� v roce 1985 liber�ln� psych�za nabyla formu perestrojky, byl jsem u� dost zral� a se?t?l� ?lov?k. M?l jsem dvacet osm rok? a za sebou dv? knihy. Na to, co se d?lo, si vzpom�n�m detailn?. Panovalo jak�si nad�en� z bl��c� se svobody. C�til jsem ho i j�. Sov?tsk� svaz se p?itom zd�l neot?esiteln� a �demokratizaci�, kter� se za?ala, lid� m� generace nech�pali jako rozpad. Na star��, kte?� byli moud?ej�� a varovali p?ed d?sledky, se d�valo jako na zaostalce. Ne, bude l�pe, svobodn?ji, bude trh, bohatstv� a blahobyt pro ty, kte?� cht?j� a um�. Takov� optimistick� n�lady panovaly.

Bylo v�ak i mnoho nepochopiteln�ho. Nap?�klad, pro? celou tuto svobodu nese jako �enich nev?stu v n�ru?i ?len politbyra, obl�benec zlov?stn�ho Andropova, neotesan� a spokojen� s�m se sebou? Nask�tala se ot�zka, odkud nabral v�echny ty kr�sy dru�stev a svobodn� konkurence? Snad jenom ne v Kislovodsku, kde rok co rok d?kladn? oblizoval zadky nedu�iv�ch kremelsk�ch starc??

Na�e zlostn� k?iv� zrcadlo

�

V�sledkem zrady liber�ln�ch sov?t?�k? se stalo k?iv� zrcadlo, do kter�ho dodnes hled�me. Toto zrcadlo p?inesli na�i kuchy?�t� liber�lov�. P?inesli ho a sami ode�li.

Srpen roku 2002. Jdu po Arbatu a nar��m na kyprou d�vku, je� znud?n? post�v� u kamery s logem jednoho z nejliber�ln?j��ch rusk�ch televizn�ch kan�l?. D�vka mi nab�z� mo�nost, abych vyj�d?il sv?j n�zor do kamery. Jej� ot�zka, pro? Rusy nemaj� r�di v zahrani?�, ve mn? vyvolala �div. Jsem Rus, v zahrani?� �iji ji� d�vno, mnoho jsem cestoval po Evrop? a zemi, kde Rusko vysloven? nemaj� r�di, jsem nevid?l. D�vce do kamery vysv?tluji, �e je to m�tus, �e v�ude tam, kde Rusy poznaj�, k nim maj� slo�it� vztah. Rusy nemaj� r�di akor�t n?kter� rusk� televizn� kan�ly a jich je t?eba se zeptat pro?. D?v?e je nespokojen�.

�Pro? si mysl�te, �e je to m�tus?� pt� se. �Kdo ho vytvo?il?�

�Ti, kte?� trp� komplexy a kladou p?esn? takov�to ot�zky,� odpov?d?l jsem. �Jsme �patn�, odporn� a hnusn�, p?esn? toto vsugerov�v� va�e ot�zka. Tam, kde n�s poznaj�, a takov�ch zem� je ?�m d�l t�m v�ce, s n�mi mnoz� sympatizuj�, ale mnoz� se n�s i boj�. Av�ak to je norm�ln�, proto�e siln�ch se v�dy boj�.�

Kypr� d�vka na m? nesouhlasn? hled?la. Byla p?esv?d?en�, �e nikdo n�s nem� r�d, a u sv�ho p?esv?d?en� i z?stala. Ona toti� vyrostla a �ije p?ed k?iv�m zrcadlem, kter� se objevilo na konci Chru�?ovovy �ry.

Pot�, co z politick� sc�ny ode�el Chru�?ov, kter� m?l tu drzost, �e rozm�stil rakety Am�k?m rovnou pod nosem, se v Sov?tsk�m svazu stalo m�dou d?lat si srandu ze sebe sam�ch a pokl�dat se za jak�si nedod?lan� packaly. Byla tu nov� re�ln� ideologie bre�n?vovy doby, kter� se d� opsat sedl�ckou pr?pov�dkou: �V�?o, u� jsi n?kdy pil ?aj?� - �Ale jak bychom my, chud�ci, mohli p�t ?aj!� Jenom�e tato pr?pov�dka byla pochopen� doslovn?: kde�e my, chud�ci sov?t?�ci, se m?�eme nau?it vyr�b?t cocacolu a d��nsy! Rozsah a n�sledky tohoto jevu na�i partokrati zhodnotili nespr�vn? z d?vodu jejich odtr�en� od re�ln�ho �ivota.

A� do ?as? Bre�n?va jsme m?li zrcadlo heroick�ch v�edn�ch dn� sov?tsk�ho lidu, d�vaje se do n?j, ka�d� ihned za?�nal hledat vlastn� p?�le�itost pro hrdinsk� ?in. Hrdinsk� zrcadlo stalinsk� epochy n�m cel� desetilet� ukazovalo jednou Kor?agina, jindy Meresjeva. Ne v�ichni tomu v??ili, n?kte?� se dokonce potichu chichotali do dlan�, ale toto zrcadlo vychovalo generace hrdin?.

K?iv� zrcadlo liber�ln�ch sov?t?�k? za?alo ukazovat vystra�en�, zakomplexovan� slabochy, a tak vychovalo generace neurotik?, ji� jsou nespokojen� se v��m a se v�emi. Na�i po dom�cku vyp?stovan� liber�lov� um�stili do tohoto zrcadla vlastn� pravdiv� zobrazen�, jenom�e za?ali ho ukazovat, jako by to byl n�, a ne jejich obraz.

Zvl�tnost� k?iv�ho zrcadla byla jeho existence v podob? syst�mu m?stsk�ho folkl�ru rozli?n�ch ��nr?. Hlavn� ��nr tvo?ily b�chorky na t�ma �Jak� je to u n�s v�echno zl�, a u nich v�echno dobr�. B�chorky se vypr�v?ly v kuchyn�ch, byla to kuchy?sk� liber�ln� mytologie, kter� nab�rala na s�le. Na?e� se stala siln?j�� ne� postupn? ch�traj�c� komunistick� m�tus, kter� nikdo neobnovoval, na kter� v�ichni z vysoka ka�lali, a p?i tom se sm�li.

Na tomto fenom�nu je zaj�mav� to, co se dnes zd� jako n?co celkem nepravd?podobn� a co se ji� nikdy nezopakuje. Kuchy?sk� liberalismus bre�n?vovsk�ho obdob� se ��?il mimo m�dia, jako by vzducho-kapkovou cestou. Bylo to jak�si ust�len�, zlostn� a pok?iven� m�n?n� o tom, �e my jsme ti slab�, uboz� a neplnohodnotn�, zat�mco oni, tam za kope?ky, jsou ti opravdov�. Vrcholem rozvoje sov?t?ick�ho liberalismu se stal s�m pojem �sov?t?�k� (rus.: �sovok�, pozn. prekl.), dodnes ?�ste?n? �iv�: v�ichni jsme sov?t?�ci, �ijeme v Sov?t?icku a v�e okolo n�s je sov?t?ick�.

Rok 1982, m?sto Santa Clara, centrum provincie Las Villas na Kub?. Univerzitn� m?ste?ko. Pr�v? si pov�d�m ze sv�m p?�telem Andriu�ou, kter� v noci poslouchal Hlas Ameriky. Jsme vrstevn�ci, oba m�me dvacet p?t rok? a oba u?�me Kub�nce ru�tinu. Andriu�a reprodukuje no?n� zpr�vy nep?�telsk�ho hlasu: na�i voj�ci pou�ili v Afganistanu jedovat� plyn. Ozna?uje to za svinstvo. Soucitn? p?ikyvuji. Ani j� nesouhlas�m s plynem, ale o informaci Hlasu Ameriky m�m jist� pochybnosti. J�?ku, odkud to v?d�, snad ten plyn sami ?ichali?

Andriu�a byl typick� sov?t?ick� liber�l a amerikanofil. Byl nad�en� jejich svobodou a pohrdal otroctv�m u n�s. A donekone?na hled?l do k?iv�ho zrcadla, jeho� pok?iven� spo?�valo v obraze p?evzat�m na�imi liber�ly od jin�ch liber�l?. Obraz byl prost�: my jsme zl� ho�i a v�echno u n�s je zl�. I gulagy byly jen u n�s, i plynem otravujeme jenom my, i represe jsou pouze na�e zvr�cenost. Surovci jsme, ukrutn�ci.

Tyto p?edstavy se mno�ily a zapustily ko?eny v na�ich mozc�ch i proto, �e jsme se nem?li s k�m porovnat. Partokrati zav?eli sebe i n�s do informa?n�ho v?zen�. P?irozen?, k na�� z�m?rn? tup� propagand? jsme se stav?li s posm?chem, dokonce i tehdy, kdy o sv?t? oznamovala ?istou pravdu. Kdy� v televizi mluvili o tom, �e polovina vietnamsk�ch d�ungl� je zni?en� americk�mi chemick�mi l�tkami, po nich� se rod� statis�ce znetvo?en�ch d?t�, vysm�vali jsme se: pr�, aha, jak� to propaganda. Zato kdy� n�m americk� rozhlas otv�ral o?i pro �zv?rstva� na�� arm�dy v Afganistanu, u�lechtile jsme se rozho??ovali.

Pro? se tento �kuchy?sk� rozhlas� uk�zal b�t siln?j�� ne� v�echna sov?tsk� m�dia? Proto�e v sov?tsk�ch m�di�ch byla soust?ed?n� hlavn� ?�st na�ich zr�dc?. V?dom? a s pot?�en�m se vysm�vali na�im hrdinsk�m m�t?m, virtu�zn? sypali p�sek do o?� vysoko postaven�m partokrat?m: pr�, u n�s je v�echno v po?�dku, soudruzi, n� komunistick� m�tus kvete a von� jako Ilji?ovo t?lo v Mauzoleu. Vzorn? jej opatrujeme, ?ist�me, nat�r�me a p?ibarvujeme.

Na�i zr�dci vymysleli posm?�n� dvojsmysln� slogany typu �Sov?tsk� znamen� skv?l� anebo �S pocitem hlubok� spokojenosti� a rok co rok, jako svin? v chl�vu, po�lap�vali mnoh� tabu, kter� se zformovala v pr?b?hu stalinsk� �ry. Neznali to v�ak d?kladn?, nebo? Freud byl zak�zan�, ale c�tili, �e bez tabu neexistuje ani totem, ani pravda, ani B?h. Po�lapeme tabu - a v�e ostatn� se rozpadne samo.

Perestrojku p?ipravili a uskute?nili na�i perohryzci a tlu?huby. Perestrojka byla prvn�m virtu�ln�m produktem revolu?n�ho charakteru v d?jin�ch Ruska. Rozhodn? v�ak ne posledn�m.

�

Jak� tabu rozdupali liber�ln� sov?t?�ci

�

Nejprve n?co o tom, co pod ozna?en�m tabu budeme v t�to knize rozum?t. V slovensk� patriarch�ln� katolick� vesnici se za nejv?t�� tabu pova�uje soukrom� �ivot kn?ze, vysoko postaven�ch katolick�ch p?edstavitel? a, p?irozen? Svat�ho otce. To znamen�, �e slovensk� vesnick� kn?z ztr�pen� celib�tem n?kdy nemus� b�t docela a� tak nevinn�. M?�e se odd�vat rozli?n�m t?lesn�m choutk�m, mimo to m?�e b�t skoup�, chamtiv� a intrik�nsk�. Ov�em, �e o tom v�em bude slovensk� vesnice v?d?t anebo to tu�it. Moc ?�msko-katolick� c�rkve na Slovensku je v�ak tak siln�, �e Slov�k, navzdory tomu, �e o sv�m kn?zi v� mnoho pikantnost�, nikdy a nikde ho ve?ejn? neodsoud�. Donekone?na bude klevetit, �eptat si s �enou pod pe?inou, ale na ve?ejnosti bude o kn?zi hovo?it jako o neboh�m: jen v dobr�m anebo v?bec nic.

Ba co v�c, jestli�e n?kdo z ciz� vesnice za?ne ��?it klepy o h?��ch rodn�ho kn?ze, Slov�k, kter� si s�m sebe alespo? trochu v��, se postav� na obranu sv�ho kn?ze. To teda ne, mo�n� ve va�� vesnici (anebo u v�s v Americe) kn?zi smiln� s d?v?aty a chlapci bez rozd�lu, mo�n�, �e v� kn?z je chamtiv�, ale ten n� je p?�kladem ctnosti.

Pro? je to tak? Proto�e na c�rkvi a kn?zi se dodnes zakl�d� �ivot slovensk� vesnice. V??�c�mi v�en� a milovan� kn?z, a takov�ch je na Slovensku doposud mnoho, o v�em v�, o v�em rozhoduje, ka�d�ho rozsoud�, ka�d�mu pom?�e. Milovan� kn?z, to je �t?st� pro celou vesnici, idol Slov�k?, p?edm?t z�visti v�ech okoln�ch vesnic. Je u?itelem, vychovatelem a l�?itelem du�� v jedn� osob?. Slov�ci si toto v�echno uv?domuj� a nepovoluj�, aby z�klad jejich �ivota n?kdo rozkol�sal. V�echno zl�, co se t�k� tohoto z�kladu, se tabuizuje.

Bol�evici p?i�li k moci a rozdrtili v�echna stalet� rusk� tabu sou?asn?. Pravoslavn�ho cara, vlast, c�rkev, kn?ze, a to nejhlavn?j�� - Boha. V�echno smetla rusk� revoluce a ob?ansk� v�lka a na jejich m�sta nastoupily nov� idoly. Nik�m nepoznan� Marx a Engels se pro negramotn� mu�iky najednou stali rodn�mi. Lenin, Stalin a revoluce, to byly nov� symboly v�ry. Novorozence pojmenovali zkratkami v�ech svat�ch na r�z: Karlen, Melor, Vladlen, Kim, nikoliv v�ak Kim jako Kimirsen, ale jako Komunistick� internacion�la ml�de�e. Na v�echno, co bylo proti nov�m idol?m, se uvalilo tabu. Nov�, vratk�, ale tabu.

Snad je t?eba se divit, �e liber�ln� sov?t?�ci, potomci t?ch, kte?� organizovali a op?vovali honitbu na pravoslavn� popy a do ot?esen�ch du�� mu�ik? v�tepovali v?deck� ateizmus, se na za?�tku perestrojky se stejnou revolu?n� silou ohnali proti nov� sov?tsk�m tabu. Byli p?ece d?tmi a vnuky likvid�tor? odv?k�ch rusk�ch svaty? a kr�tkodob�, objektivn? nestabiln� sov?tsk� svatyn? najednou za?ali nen�vid?t.

Prvn? se pustili do diskreditace Stalina, a to okam�it? po jeho smrti. Pozd?ji, v pr?b?hu cel� Bre�nevovy �ry, diskreditovali komunistick� m�tus t�m, �e ho vtloukali ostatn�m do hlavy zvl�? idiotsk�m zp?sobem. Potom se objevil Gorbi a sov?tsk� tabu za?ala padat jedno za druh�m. Stalina nejprve postavili na stejnou �rove? jako Hitlera, aby ho pozd?ji je�t? v�ce pon�ili. Potom za?ali ?e�it Lenina a vy?e�ili. Uk�zalo se, �e byl syfilitik, �e m?l polovinu mozku jako shnil� o?ech, tak krvela?n� byl n� d?dou�ek Lenin, v�echny k�zal zast?elit, zvl�t? pak �p?edstavitele reak?n�ho duchovenstva�. Posledn� informace se zakl�d� na pravd?, ale �e by o tom snad na�i liber�ln� sov?t?�ci d�le ne� sedmdes�t let nev?d?li? V?d?li, ale sv� pozn�n� o bol�evick�ch krutostech tajili jako nedotknutelnou rezervu a ?ekali na vhodn� okam�ik. A potom zni?ehonic: tak takov� jste vy, soudruhu Lenine!

Pozd?ji se fa�istick�m stal cel� sov?tsk� re�im a bylo ?e?eno, �e ve druh� sv?tov� v�lce soupe?ili dva totalitn� dravci, jeden hor�� ne� druh�. My a N?mci. Cel� generace na�ich lid� byly vychovan� na p?�kladech boje s fa�ismem. A liber�ln� sov?t?�ci jim vmetli do tv�?e, �e ti, kdo rozdrtili �fa�istickou hav??�, byli tak� fa�isti, jenom�e o tom nev?d?li. V?d?li o tom pouze liber�ln� sov?t?�ci, ale ml?eli a t?�sli se hr?zou p?ed nevyhnutelnou plynovou komorou, kter� je ?ekala v p?�pad? n?meck�ho v�t?zstv�.

Liber�ln� sov?t?�ci, opojen� vlastn� sm?lost�, nikoliv proz�rav? �lapali po sov?tsk�ch svatyn�ch, neschopn� uv?domit si, co znamen� tato v�eobecn� deidealizace pro n? samotn�, se tak vydatn? a velkolep? �ivili propagandou sv?tl�ch komunistick�ch ide�l?.

Jak jsou dnes jen smutn�! V�dy? je�t? ned�vno sta?ilo, aby se vysoce postaven� sov?tsk� liber�l vydal do Francie po stop�ch leninsk�ch m�st, napsal po�mu o tom, jak v m?ste?ku Longiuemau, kde Lenin kdysi zorganizoval letn� stranickou �kolu, je dnes pila a ��?� se z n� v?n? dialektiky pozn�n� - a sov?t?�kovi okam�it? na podnose nesou Leninskou anebo St�tn� cenu, a jeho ?erstv�, je�t? va?�c� Longiumau zahrnuj� do u?ebn�ch osnov �kol a univerzit. A takov� �longiumau� nen� probl�m vytvo?it za p�r hodin.

Jak zoufale se dnes sna�� postar�� liber�ln� sov?t?�k, potomek drsn�ho bol�evika a p?vec v�ech obdob� t�n�, kter� op?voval leninskou stranickou �kolu ve Francii, vyd?lat na voln�m trhu jen drobek z toho, co mu ve velk�m Sov?tsk�m svazu samo veplulo do rukou!

Na�e komunistick� idoly a tabu, kter� je chr�nilo, byly ve sv� podstat? kr�tkov?k�. Nebylo nutn� po nich �lapat se samurajsk�mi pok?iky a s hork�mi soply pod nosem. Jemn? a nen�padn? se daly odsunout, zam?nit, bez n�sil� na v?dom� mili�n? sov?tsk�ch lid�.

Ne nadarmo v�ak bylo ?e?en�, �e zr�dci vyb?hnou sami se sebou. Liber�ln� sov?t?�ci doslova za p�r m?s�c? otr�vili v�echny studn?, ze kter�ch po desetilet� sami pili, a nov� studn? nevykopali.

A v takov�mto stavu zat�m �ije cel� Rusko. Star� studn? jsou otr�ven�, nov� se pr� sna�� vykopat na�i sov?t�t� popi, av�ak zat�m bez o?ividn�ho �sp?chu. Ano, pravoslav� je budoucnost Ruska. Zat�m v�ak nen� jasn�, zda se n�m poda?� do��t se t�to dal�� z�?iv� budoucnosti v po?ad�. Aby se popi za?ali podobat na duchovn� a v??�c� doopravdy v?d?li, pro? b�?u�ka v chr�mu m�v� kadidlem, mus� se vyst?�dat cel� generace nejenom duchovn�ch, ale i v??�c�ch.

�

Jak n�m vl�dnou

�

Vl�dnou tvrd?, konkr�tn?, novorusky. Potrv� je�t? chv�li, a toto novorusk� vl�dnut� si za?ne osvojovat i zaostal� Evropa, na?e� se p?idaj� i Am�ci.

Na�i sov?t�t� �?edn�ci, z kter�ch se stali demokrati?t� minist?i a oligarchov� sou?asn?, se projevili jako fenomen�ln? u?enliv� lid� a za p�r let vytvo?ili nov� styl vl�dnut�, kter� demonstruje nezni?itelnou �ivotaschopnost rusk�ho ko?ene.

�Kdy� se neprobijeme, alespo? se prot�hneme,� tak zn?l �dern� slogan sov?tsk� arm�dy v letech, kdy jsem m?l to �t?st� z�?astnit se soust?ed?n� budouc�ch d?stojn�k? v z�loze Tamansk� divize - pos�dka Alabino na Kyjevsk� cest?. Tento slogan je jak na m�ru �it� pro nov� styl ?�zen� na�eho scvrknut�ho imp�ria.

Do Ruska pronikly ty nejodv�n?j�� a nejprogresivn?j�� politick� technologie, kter�m n�s neuv�en? nau?ili Am�ci. Public relations r?zn�ch barev: b�l�, �ed�, ?ern�, dokonce i barvy d?tsk� b?havky, toho v�eho je dnes u n�s v�ce ne� u samotn�ch Am�k?. Jejich vykut�len� technologie pro vytv�?en� formul� komunikativn�ho ?�zen� jsme p?izp?sobili na�im drsn�m pom?r?m, a takto jsme je vybrousili a� do dokonalosti.

Vl�dnou n�m v�ak nejen prost?ednictv�m PR, �oubyznysu a formov�n�m pozitivn�ho obrazu kohokoliv, kdo m� na to pen�ze, aby se takto zformoval. Tohle v�echno maj� k dispozici i oni, na�i zaoce�n�t� p?�tel�. To od jejich televizn�ho ministerstva pravdy, kter� se jmenuje CNN, jsme se nau?ili ukazovat �pinav�ho osla v podob? par�dn� hu?at� veverky s m�rn? rozmazan�mi konturami u��.

Nejenom, �e jsme pochopili, �e nejd?le�it?j�� v na�em sv?t? u� nen� to, co se stalo, ale to, co se ukazuje v televizi, n�br� nau?ili jsme se jako na b?��c�m p�su vytv�?et ud�losti ur?en� speci�ln? pro televizi, a v tomto sm?ru jsme p?ekonali i sv� u?itele.

Ne �e by to Am�ci v?bec neum?li. Ne, oni za miliardu dolar? dok�� uspo?�dat p?sobiv� p?edstaven� se st?elbou kdesi v arabsk� pou�ti. Kdybychom je v�ak postavili do na�ich podm�nek a navrhli jim, aby ud?lali malou bou?ku v mal� pou�ti n?kde v Tatarstan?, p?i?em� ne za miliardu dolar?, ale jenom za tis�c, tak jsou nahran�. My v�ak ne, my to ud?l�me i za tis�c, i za sto, a dokonce i tak, �e n�m je�t? zaplat� t?ikr�t v�ce, jen aby se p?edstaven� nekonalo.

Jestli�e chceme zviditelnit n?jak�ho sv�ho prokur�tora, odvedeme ho k �ensk�m a cel� to nat�?�me skrytou kamerou. Potom z�b?ry nech�me do nekone?na b?�et na v�ech televizn�ch kan�lech, a cel� n�rod s �ctou mluv� o tom, jak velk� pohlavn� �d m� prokur�tor a jak d?le�it� je to pro justici.

Pro? je pro n? probl�m d?lat to stejn� se sv�mi prokur�tory? Pes nen� zakopan� v jejich jednoduchosti anebo nedostatku fantazie, ale v tom, �e ruce i nohy maj� spoutan� vlastn�mi p?edsudky, kter� naz�vaj� z�kony.

Jejich prokur�tor k �en�m nep?jde, dokonce nep?jde ani ke chlap?m. A takov� odv�n�, kte?� by byli ochotn� nato?it nah�ho prokur�tora, se u nich t� nenajdou. Ostatn? nebude ani jednoduch� uk�zat samotn�ho prokur�tora, v�ude bude vy?n�vat ta stejn� p?ek�ka: �protiz�konn�. Kdy� u� se jednou nahr�vka nato?ila nez�konn?, potom i ukazovat ji bude nez�konn� a prokur�tor m?�e d�ky takov� nahr�vce p?iv�st na mizinu jakoukoliv CNN, ba n?koho i str?it do v?zen�. Takov� to maj� slo�it� s t?mi jejich z�kony.

My takov� z�kony jako oni nem�me, a ani nebudeme m�t. U n�s plat�, �e kdo je siln?j��, toho je z�kon, a kdo je slab��, ten a? se jde klouzat. Proto nen� prostor pro tvo?en� v oblasti PR-ud�lost� u n�s ni?�m omezen�, a to znamen�, �e jsme znovu v ?ele cel� planety.

Pro? v roce 1993 bylo nutn� st?�let z tank? do B�l�ho domu? To kolegov� ze CNN velmi prosili, ?�kali, �e to na obrazovce vypad� p?sobiv?. A zat�mco se v�ichni d�vaj�, hned vedle sho?� arch�vy Moskevsk� radnice: to z�ke?n� vzbou?enci je podp�lili. Co u� nad?l�, kdy� sho?�, tak sho?�, v�dy? i tak tam bylo zdokumentov�no pouze n?kolik miliard dolar?. Zl� jazyky tvrd�, �e v n?kter�ch dokumentech byly nep?esnosti. Byly a sho?ely, my je nepot?ebujeme: k ?emu jsou n�m nep?esn� dokumenty?

Kdy� nahl�dneme do na�ich je�t? zcela ?erstv�ch d?jin, m?�eme si polo�it ot�zku: byl by Jelcin Jelcinem, kdyby nep?emluvil Gorbiho, aby sp�skal ten sv?j �p?evrat�? Nebyl. To znamen�, �e �p?evrat� vy�el v Jelcin?v prosp?ch a ti, ji� p?emlouvali provin?n�ho hlup�?ka Gorbiho, v?d?li, co d?laj�.

Byl by Putin Putinem, kdyby na za?�tku voleb nenasliboval, �e zlikviduje v�echny ?e?ensk� teroristy? Ot�zka je slo�it�, Putinem by se mo�n� stal Lu�kov. Toto dnes vyk?ikuje Berezovskij z Lond�na. Tenkr�t v�ak Berezovskij zlikvidoval ve sv� televizn� stanici ORT Putinovy konkurenty, Lu�kova a Primakova, a jako p?i?inliv� b�k ne�navn? pokr�val sv�m televizn�m kan�lem cel� Rusko.

N� �ivot jsme s PR propletli tak pevn?, �e je ?�m d�l, t�m v�ce t?��� odli�it jedno od druh�ho. ? propos, je t?eba to odli�ovat? Vyplat� se mrhat se silami na nekone?n� anal�zy, zda ti ukazuj� veverku anebo osla �p?emedializovan�ho� na veverku? �e pr� je to zl� um?t v�echno �televizovat�?

Oni, respektive ti, se kter�mi vyb?hneme, jsou omezen� sv�m uslintan�m liberalismem, a proto u� nyn� s n�mi prohr�li, nebo? my nejsme omezen� ni?�m. Tuto svoji tezi n�sledn? i dok�u.

P?ipus?me, �e by zni?ehonic vy�lo najevo, �e cel� bin L�din a Al Kajd� je jen n� sov?tsk� Nathan Izraelovi? Levinson z m?ste?ka Uriupinsk, jen� si za nevelk� pen�ze nalepil vousy a p�zuje p?ed amat�rskou kamerou. P?ipus?me, �e by se uk�zalo, �e v�ichni tito Al�hovi mu?edn�ci, ji� Boeingy vrazili do jejich mrakodrap?, byli od za?�tku do konce pod drobnohledem CIA a ti, kte?� je usm?r?ovali, se nejv�ce b�li jedin� v?ci: co kdy� se nech�pav� Al�hovi mu?edn�ci netref� a nam�sto do dvoj?at to nap�l� do z�livu? V tu chv�li by mohli zapomenout na svoji svatou v�lku s terorem na dv? st? let dop?edu, na afg�nsk� heroin, st?edoasijsk� plyn a ir�ckou ropu.

Dnes je snad z?ejm� jako nikdy p?ed t�m, jak Amerika po 11. z�?� rozkvetla a zkr�sn?la, kolik u�itku p?inesli ob?tav� terorist� cel�mu pokrokov�mu lidstvu; s odhalen�mi tohoto druhu v�ak Am�ci nevyrukuj�. Jejich jednoduch� americk� st�do, kter� m� nabiflov�no jenom n?kolik slogan?, by se mohlo vymknout kontrole. Tak jako kdysi, kdy se t�m?? vymklo kontrole kv?li n?kolika nevinn�m mikrofon?m, je� byly zabudov�ny v hotelu Watergate. Nebo? oni jsou st�do jednobun??n�ch dogmatik?, pokrytc? a moralist?. Jejich politi?t� technologov�, kdy� konstruuj� sv� PR-ud�losti jak�hokoliv rozsahu, se v�dy pohybuj� na tenk�m led?.

Oproti tomu u n�s m?�e vyj�t najevo cokoliv a kdykoliv - a nic se nestane! V�echna na�e tabu jsou ji� mnohokr�t po�lapan�, bu? bol�eviky, nebo jejich d?tmi, to jest liber�ln�mi sov?t?�ky. My nejsme bez sv?dom�, jak dlouh� l�ta tvrd� mnoh� nemehla na Z�pad?. Prost? jsme �iroc�, nezn�me hranice a z�kon se u n�s zat�m nezm?nil ani na p?edsudek, ani na dogma. N� z�kon p?ipom�n� oje: kam zat�hne siln?j��, tam i sm??uje. Je konkr�tn�, �iv�, pru�n�, zrcadl� �ivot, nesna�� se jej znetvo?it. Je to z�kon siln�ho, jin� v na�em sv?t? neexistuje.

I na�e sv?dom� je konkr�tn� a funguje v re�imu re�ln�ho ?asu: nyn� dr�� rukojm� - nyn� je n�m jich l�to, nyn� zapracovalo sv?dom�. Sp?chali jsme, osvobodili jsme je, porazili jsme protivn�ka - a sv?dom� se uklidnilo. A jen hrstka hysterick�ch liber�l?, kte?� je�t?, kdo v� pro?, neode�li, n�m kaz� n� sv�tek, k?i?�, vyvaluj� o?i: pr�, �e jsme neozn�mili v�echny mrtv�. Jako by n?kdo na sv?t? v�echno v�em okam�it? oznamoval.

Trv�m na tom, �e na�e nov� schopnost vytv�?et ud�losti pro televizi na kl�? je nov� kvalita, je� n�s stav� op?t na jednu �achovnici s hlavn�mi hr�?i. P?edt�m jsme to neum?li, p?edt�m na�i liber�ln� sov?t?�ci jakoukoliv, i tu neju�ite?n?j�� ud�lost stihli zprznit b?hem n?kolika hodin - a ustavi?n? jsme prohr�vali. Te? tomu bude jinak.

Vzpome?me na popa Gapona a jeho Krvavou ned?li v roce 1905 v Petrohradu. Pop vyt�hl n�rod do ulic a lidi tam nemilosrdn? post?�leli. Dodnes nen� jasn�, kdo koho provokoval a pro? se to cel� sp�skalo. O?ividn� je v�ak n?co jin�ho: nam�sto zam��len� demonstrace s�ly vl�dy, kter� popovi platila, to byl za?�tek V�erusk� vzpoury. Popa Gapona tedy mocip�ni d�vn�ch dob nevyu�ili spr�vn?, koneckonc? s jeho pomoc� vyprovokovali nikoliv tu ud�lost, kterou pl�novali.

Jak daleko jsme se dostali od popa Gapona, gener�la Zubatova a jeho fale�n�ch revolucion�??, od Azefa a jeho atent�t?? A p?itom se u nich v�echno trhalo, bylo na rozpadnut�, v�e bylo �it� horkou jehlou. My jsme se v�ak nau?ili kvalitn? �televizovat� a na�e �televizov�n� si neodbytn? podma?uje realitu.

Ud�losti, kter� se staly katalyz�torem politick�ch zm?n v Rusku za posledn� roky, byly sou?asn? i PR-akcemi a byly vytvo?en� pevnou rukou autor?, kte?� v�, co cht?j�, a dok�� toho dos�hnout za ka�dou cenu. Jestli�e je t?eba potopit Primakova p?ed volbami a nic na n?j neexistuje, televizn� �killer� Dorenko si vezme na mu�ku Primakovy nemocn� klouby a p?t minut bude ukazovat ?�si rozvrtan� bedern� kosti na opera?n�m stole. P?i?em� na lidi ani tak nep?sob� pohled na krvavou ka�i na obrazovce, ale samotn� fakt, �e Primakova bezohledn? ve?ejn? pot�p�. I kdy� tedy neexistuje ��dn� ud�lost a je pouze hol� m�sto, tak na tomto hol�m m�st? cosi vytvo?�me.

P?�?inou efektivity na�ich nov�ch politick�ch technologi� je a� zar�ej�c� shoda realizace PR-ud�losti a jej�ho �televizov�n�. M�sty se m?�e zd�t, �e ti, kte?� vym��lej� a realizuj� ud�losti tohoto druhu, a ti, kdo ud�lost �televizuj�, tyto ud�losti pl�nuj� spole?n? ve stejn� kancel�?i.

Kdysi se objevil jist� Gavrila Princip, jen� byl p?ipraven� zab�t arciv�vodu Franti�ka Ferdinanda. Gavrilovi se p?ipravovaly podm�nky pro pr�ci, a pozd?ji Srbsko dostalo rozhn?van� ultim�tum. Takto se rozpoutala prvn� sv?tov� v�lka, pro ni� byla vytvo?en� ban�ln� �casus belli�, to jest z�minka pro v�lku.

�

Ameri?t� u?itel� nau?ili na�e vl�dce dokonalej�� sch�ma, kde v roli Gavrila Principa vystupuj� m�dia. A nen� ani t?eba zab�jet. Na za?�tku se rod� teze: kdo je dnes u n�s zl�. Potom se hled� ?e�en�: v jak� podob? je t?eba toho zl�ho uk�zat. N�sledn? se tvo?� samotn� ud�lost: co je t?eba ud?lat, abychom toho zl�ho uk�zali spr�vn?.

Toto zaoce�nsk� sch�ma jsme obohatili vlastn�m tvo?iv�m g�niem. Vybudovali jsme jej� nadstavbu, jej� v�znam je prost�. Na rozd�l od pokryteck�ch Am�k? jsme schopn� generovat jakoukoliv ud�lost, je� umo�n� uk�zat zl�ho jako obludn�ho.

Na�e fantazie je neomezen�. P?ipus?me, �e pot?ebujeme v?dce, kte?� by dok�zali, �e p?edci jednoho z prezident? USA byli krabi. Proto ten prezident dr�� sv� hrabiv� ruce nata�en� jako krab klepeta. Cel� rusk� akademie v?d potvrd�: ano, jeho d?de?ek byl krab. A babi?ka byla sami?ka kraba.

Na�e ni?�m neomezen� PR-know-how n�m d�v� neomezen� mo�nosti na formov�n� na�eho obrazu nov�ch l�dr? lidstva. Je to ojedin?l� �ance, jak zm?nit na�i, z hlediska Z�padu, anarchii na nevy?erpateln� a v�dy konvertibiln� kapit�l.

Nejenom, �e jsme se toto v�echno nau?ili o mnoho rychleji ne� Evropan�, ale s n�skokem jsme p?edb?hli Evropu, kter� ?�m d�l, t�m v�ce zab?ed�v� do rozli?n�ch p?edsudk?. Velmi brzo p?ijde ta chv�le, kdy Evropa poc�t� plody sv�ho zaost�van�, ale nedok�e ji� nic zm?nit. Evropan� nem?li a nikdy ani nebudou m�t n� rozsah, jsou spoutan� sv�mi historicky podm�n?n�mi re�liemi. Dokonce i jejich vesnice maj� svou historii, kter� sah� hluboko do n?kolika stalet�, nemluv? u� o m?stech. V Evrop? nen� prostoru, nen� se kde oto?it, na ka�d�m rohu na v�s hled� a v�ichni sl�d�, aby v�s p?i n??em na?apali.

Oproti tomu u n�s a u na�ich americk�ch u?itel? je v�echno jin�; my i oni m�me rozmach a prostor. Jenom�e my jsme moud?ej�� ne� Am�ci, pohotov?j��, siln?j�� a rozhodn?j��. Na�e z�kony jsou spr�vn�, p?esn?j��, pon?vad� my m�me pouze jeden, a to z�kon s�ly. ?�m d�l, t�m jist?ji se u?�me br�t ud�losti ve vlastn� zemi do sv�ch vlastn�ch spolehliv�ch rukou. Pozd?ji za?neme ?�dit i ud�losti v jin�ch zem�ch.

�

�id - to je m�tus o nad?lov?ku

�

Jedna z ne?e�en�ch, ale ?�m d�l, t�m v�ce pal?iv?j��ch ot�zek zn� takto: kdo a co vlastn? znamen� �id v na�em sv?t? a jak se d� odli�it od Ne�ida? N�zory se rozch�zej�. Je to celosv?tov� banda degenerovan�ch, kte?� parazituj� na zbytku lidstva a kradou v�em n�rod?m jejich nejlep�� geny. Um?le vytvo?en� n�rod, jeho� p?edstavitele sjednocuje fakt, �e jsou �chylov�, psychopati, homosexu�lov�, rasisti, spekulanti a zlod?ji, a to v�ichni do jednoho. Zt?lesn?n� ?�bla v lidsk� podob?, satanisti, �iv� ?erti, rohy skr�vaj� v ku?erav� h?�v?, anebo pod ?ern�mi ?epi?kami.

P?ibli�n? takto zn� v�eobecn� definice �id? ze strany tradi?n�ch, jak sami �id� ?�kaj�, anim�ln�ch antisemit? a takt�, v krapet jemn?j�� form?, ze strany celosv?tov�ch c�rkv�: katolick�, pravoslavn� a isl�msk�.

Kdybyste stejnou ot�zku, kdo je �id, polo�ili samotn�m �id?m, mnoz� z nich ban�ln? odpov�: �id, to je n�bo�enstv�. Zato na ot�zku vypl�vaj�c� z t�to ban�ln� odpov?di, kte?� z p?ibli�n? dvaceti p?ti mili�n? lid�, kte?� se dnes hl�s� k �id?m, vyzn�vaj� judaismus, bude slo�it� odpov?d?t. I ty nejvelkorysej�� spekulace sotva p?es�hnou r�mec dvaceti procent, jestli�e bereme do �vahy, �e ve Spojen�ch st�tech se nach�z� ne m�n? ne� �est mili�n? �id?, a je�t? asi p?t mili�n? jich �ije v zem�ch b�val�ho Sov?tsk�ho svazu. O t?chto �idech se v� dost na to, aby se zhodnotila n�zk� �rove? jejich zbo�nosti. A nav�c velk� ?�st z nich se hl�s� ke k?es?anstv� - k protestantismu, katolicismu a pravoslav�. To znamen�, �e �id - to nen� n�bo�enstv�.

Jsou �id� n�rod? To nejkrajn?j�� na toto t�ma odezn?lo v romantick�m cit�tu teoretika sionismu Theodora Herzela: �Jsme jednotn� n�rod.� Zn� to p?ibli�n? stejn? p?esv?d?iv? jako v?ta: �Komunismus je z�?iv� budoucnost lidstva�.

V pr?b?hu n?kolika posledn�ch desetilet� se �id� sna�� vyhl�sit sami sebe za nov� n�rod, za Izraelce. Nicm�n? tvrdit, �e Izraelci jsou ji� nov�m n�rodem, je p?�li� brzy. Zat�m je Izrael pouze sm?l� a drah� experiment p?em?ny mal� ?�sti �id?, roztrou�en�ch po cel�m sv?t?, na n?co, co p?ipom�n� k?i��ck� ?�d. Izraelci dnes p?sob� jako ochr�nci svaty? a ropn�ch komunikac�, kte?� vedou ob?tav� styl �ivota ve sv�m vojensko-teokratick�m st�t?. Av�ak tato ob?tavost nen� zcela dobrovoln�: kdo v�, jak� ?�st tohoto nov�ho n�roda by s radost� opustila Izrael, kdyby m?la kam odej�t.

V sou?asnosti z�kladn� atributy n�roda: �zem�, jazyk a kultura - se v Izraeli nach�zej� v z�rode?n�m st�diu. �zem�, kter� ob�vaj�, bylo teprve ned�vno vybojovan� a je t?eba ho br�nit se zbran� v ruce. Jejich jazykem je um?le o�iven� hebrej�tina, kter� pln� funkci �?edn�ho jazyka. Ru�tina a angli?tina slou�� jako z�kladn� komunika?n� jazyky. Izraelsk� kultura, to je romantika kibucu a vojensk�ho t�bora. Vlastn� kultura je na tom tedy v Izraeli dost b�dn?. Zato kvete sov?tsk� kultura p?inesen� sov?tsk�mi �idy, je� pot� co zem?ela v Rusku, �ije nad�le v Izraeli jak�msi z�hrobn�m, av�ak velmi aktivn�m �ivotem.

U Izraelc? je v�echno v po?�dku, jenom pokud se jedn� o n�bo�enstv�, dokonce je ho v�ce ne� t?eba. Samotn� st�t Izrael je ofici�ln? deklarovan� jako teokratick�. Zda se v�ak stali �id� teokraty, kdy� si na sv� hlavy nasadily ?ern� ?epi?ky, to je ot�zka ?ist? r�torick�.

A k tomu to nejhlavn?j��: v Izraeli �ije p?t mili�n?, tedy pouze jedna p?tina �id? na cel�m sv?t?. Jestli�e p?ipust�me, �e izrael�t� �id� jsou ji� n�rodem anebo se j�m d?�v nebo pozd?ji stanou, co potom s ostatn�mi �idy?

�id�, to je krev, to jsou geny, zn� jin� tvrzen�, kter� je mo�n� spravedliv� ve vztahu k ortodoxn�m �id?m, kte?� se d�ky stalet� izolaci sebe sam�ch vyhnuli tomu, aby jejich krev byla sm�ch�na s jinou, a takov� �id� se ve v�razu jen m�lo odli�uj� od Arab?. Ano, pr�v? tito �id�, cel� v ?ern�m, zarostl�, s pejzy a v ?ern�ch klobouc�ch, jsou ?asto podez�ran� z toho, �e v sob? nesou jak�si vz�cn� buket �idovsk�ch gen?. A kolik je jich takto ?istokrevn�ch? S ?�sly, kter� by si zasluhovala pozornost, jsem se nesetkal, ale ortodoxn� �id� p?edstavuj� jenom ?�st z t?ch dvaceti procent �id? ve sv?t?, kte?� v t� ?i on� m�?e vyzn�vaj� a praktikuj� judaismus. Tedy ortodoxn�ch �id?, a to i v p?�pad?, �e uzn�me jejich �lohu ochr�nc? prad�vn�ch gen?, je pouh� hrstka.

A tak je ot�zka �idovsk�ch gen? aktu�ln� jenom pro ty, ji� maj� mnoho ?asu a r�di debatuj�. Pot� co ve dvac�t�m stolet� do�lo k masov�mu sm�en� �idovsk� krve s anglosaskou ve Spojen�ch st�tech, slovanskou v Sov?tsk�m svazu a evropskou v cel� Evrop?, definitivn? zmizel tradi?n� typ etnick�ho �ida - sn?d�, ku?erav�, s orl�m nosem. Ale kolik podobn�ch m�en� p?e�ili ti, kte?� sami sebe ozna?ili za �idy p?ed sty, ?ty?mi sty ?i tis�ci lety? A v?bec, co m� z hlediska gen? spole?n� sefardsk� ?ernou�ek a sv?tlovlas�, modrook� obyvatel Tel Avivu, Moskvy anebo New Yorku?

Tak potom tedy kdo je vlastn? �id? Pro? jsou na sv?t? v?bec lid�, kte?� v?d� o sob?, �e jsou �id�, kte?� sami sebe za n? pova�uj� a s jejich sv�volnou identifikac� souhlas� v?t�ina homo sapiens?

Pod�vejme se nyn� na b?�n� p?edstavy, se kter�mi lid� p?istupuj� k �id?m v pr?b?hu tis�cilet�. �id� jsou p?ist?hovalci: moud?�, vykut�len�, rafinovan�, jsou to intelektu�lov� a obchodn�ci. Kdykoliv a kohokoliv um� obehr�t, mezi sebou jsou v�ak soudr�n�. Jestli�e se jeden �id kamkoliv dostane, p?ivede s sebou deset dal��ch. Takto vypad� z�klad b?�n� mytologie o �idech, na kter� se nabaluje vrstva tradi?n�ho c�rkevn�ho antisemitismu, deklaruj�c� �idy jako zt?lesn?n� sv?tov�ho zla a sluhy ?�bla.

Uveden� p?edstavy jsou dosti ust�len� a z?ejm? obsahuj� jistou pravdu. Ale jakou? Nap?�klad dokud se neobjevil Hitler, cel� sv?t pova�oval N?mce za jak�si �iv� po?�tac� stroje, je� neust�le n?co p?epo?�t�vaj�. Jen�e p?i�el den D, objevil se �aman-v?dce a N?mci se najednou za?ali chovat absolutn? iracion�ln?. Uv??ili �amanovi, kter� jim sl�bil, �e je p?ivede do z�?iv� budoucnosti, a p?ijali �amanovu v�ru za vlastn�, na?e� rozpoutali s cel�m sv?tem v�lku.

O Rusech Evropan� po stalet� hovo?� a p�� jako o lemplech, kte?� v�ude jen zas�vaj� chaos a nedok�� c�lev?dom? pracovat. I v tom je kus pravdy. Dok�zali by se v�ak lemplov� zmocnit tak obrovsk�ho �zem� a udr�et si ho? Anebo se snad podobaj� surovinov� giganti, kter� vytvo?ili nov� Rusi a kter� sv�mi celosv?tov�mi chapadly spout�vaj� cel� sv?t, na v�tvory lepml?? A nav�c, nep?sob� v�ak v sou?asnosti jako v?t�� lemplov� pr�v? Evropan�, kte?� doko?�n pootv�rali br�ny sv�ch m?st p?ed celou tou pestrou svolo?� bez toho, ani� by p?em��leli, co s n� budou d?lat?

Navrhuji vlastn� definici podstaty �idovstv�. �id�, to je m�tus, kter� �ije ve sv?t? a kter� je v t� ?i on� podob? vlastn� kolektivn�mu v?dom� ka�d�ho n�roda, stejn? jako i v?dom� ka�d� konkr�tn� lidsk� bytosti.

�id�, to je m�tus o nad?lov?ku. Jestli�e toti� uv��me v�echno dohromady, co �id?m p?ipisuje soubor v�eobecn? uzn�van�ch stereotyp?, a zn�sob�me to re�ln�m pod�lem moci a vlivu lid�, jen� se ozna?uj� za �idy, potom n�m z toho prost? nic jin�ho ani nevych�z�.

�id� jsou lid�, kte?� se v?dom? anebo podv?dom? ztoto�nili s m�tem o nad?lov?ku, kter� v jazyku n�bo�enstv� zn� jako m�tus o Bohem vyvolen�m n�rodu. Hlavn� potvrzen� spr�vnosti tohoto ztoto�n?n� v pr?b?hu tis�cilet� byl judaistick� m�tus o �idech, kter� byl nedostupn� nezasv?cen�m, byl tajemn� a magick�. Ale po rozpadu evropsk�ch �idovsk�ch obc�, je� �ily uzav?en?, autonomn?, ve kter�ch dokonce i v ot�zk�ch justice rozhodoval zpravidla soud rab�n?, po odklonu hlavn� masy �id? od judaismu m�tus o �idech jako o nadlidech za?�nal nab�rat nov� formy.

Jak aktu�lne dnes p?sob� slova filosofa Huma o t?ech dikt�torech: o Stalinovi, Mussolinim a Hitlerovi, kter� vyslovil v roce 1938 t?sn? p?ed Mnichovsk�m spiknut�m. Hume tvrdil, �e Hitler, to je podv?dom� N?mce, jen� byl poni�ov�n v pr?b?hu cel�ch d?jin sv�ho n�roda v 19. a ve 20. stolet�. Tato slova nen� mo�n� zpochybnit, stejn? tak i to, �e Hitler se pokusil v�t�pit do v?dom� N?mc? m�tus o nadn�rodu, o nadlidech-�rijc�ch povolan�ch ?�dit ostatn� �podlidi�.

M�tus o �idech, to je nejenom podv?dom� �id?, n�br� i ?�st podv?dom� t?ch nejsiln?j��ch a nejmocn?j��ch n�rod? k?es?ansk� civilizace. P?edstavy �id? o sob? jako o nadlidech maj� sv� d?jiny, kter� sahaj� a� do dalek� minulosti. V pr?b?hu stalet� se v kolektivn�m v?dom� �id? vrstvily komplexy neust�le pron�sledovan�, utla?ovan� a nerovnopr�vn� men�iny, pro kterou m�tus o vlastn� nadlidsk� podstat? znamenal prost?edek jak p?e��t. Slogan t�to knihy �Vyb?hneme s nimi� by mohl vystupovat jako zkr�cen� verze m�tu �id? o sob? sam�ch.

Do jak� m�ry je tento m�tus podep?en� re�lnou histori�, je odvisl� od toho, jak�m zp?sobem budeme vysv?tlovat d?jiny. Za?n?me s argumenty proti. �id?m se nap?�klad p?ipisuje pronikavost na �rovni prorok?, schopnost vid?t budoucnost. Ve 20. stolet� se u �id? nav�c odhaluje i vliv na osud sv?ta na �rovni Alexandra Makedonsk�ho anebo ?ingisch�na, tedy schopnost za?�nat a kon?it sv?tov� v�lky.

Polo�me si ot�zku: projevili snad tyto nadlidsk� schopnosti evrop�t� �id� na za?�tku holocaustu? Jen zanedbateln� ?�st z nich si uv?domovala, �e z?stat na m�st? znamen� zem?�t. �e je t?eba nam�sto balen� kufr?, p?i��v�n� �lut�ch hv?zd a nased�v�n� do vlak?, kter� je odv�ely do Osv?timi, vz�t rychle nohy na ramena a ut�kat, kam je o?i zavedou, t?ebas i na Balk�n nebo do It�lie, kde ��rijec� Mussolini nechal �idy na pokoji. Do Afriky, do Asie, ut�ct kamkoliv, ale hlavn? p?e��t. Evrop�t� �id� se zachovali jako oby?ejn� lidsk� dav, demoralizovan� a zastra�en�, kter� nem?l v?dce, a proto byl velmi snadno manipulovateln� jakoukoliv zpr�vou, je� slibovala nad?ji.

Anebo se sta?� l�pe pod�vat na osud leninsk�ch bol�evik?, kter� Stalin zni?il jejich vlastn�ma rukama. Kam se tenkr�t pod?ly v�echny ty legend�rn� �idovsk� vlastnosti: pronikavost, prohnanost a vynal�zavost? Kam se pod?la mytologick� solidarita t?chto lid�, kte?� pro�li peklem ob?ansk� v�lky a tuto v�lku vyhr�li? Stalin vytv�?el z jedn?ch skupinek leninsk�ch bol�evik? odd�ly pro likvidaci jin�ch bol�evik? a ka�d� z t?chto odd�l? se ze v�ech sil sna�il vyplnit tyran?v �kol, doufaje, �e se p?ed otcem n�roda vykoup� a zachov� si tak �ivot, nam�sto toho aby se sjednotili, p?echytra?ili ho a nakonec ho zlikvidovali a vzali moc do sv�ch rukou. Nikdo z leninsk�ch bol�evik? nedok�zal ut�ct p?ed sv�m osudem, i kdy� v roce 1928 existovala mo�nost odej�t ze Sov?tsk�ho svazu snadno a bezpe?n?. Ka�d� z nich a� do konce v n?co doufal.

Dal�� argumenty proti mytologick�m stereotyp?m o nadp?irozen�ch vlastnostech �id? v trochu v?t��ch kategori�ch. Za?�tkem 20. stolet� politick� elita evropsk�ch �id? v podob? soci�ln�ch demokrat? m?la velmi siln� postaven� a tato elita si zvolila kurz celoevropsk� revoluce. Tento kurz podpo?ila sv?tov� finan?n� elita a rozpoutala se prvn� sv?tov� v�lka, kter� zbourala star� imp�ria Habsburk? a Romanovc? a vy�stila do cel� s�rie revoluc� v Rusku a v Evrop?. Pr�v? tato v�lka zm?nila Ameriku ze zapadl�ho kouta na sv?tov� imp�rium. Sou?asn? v�ak zrodila bol�evismus v Rusku a nacismus v N?mecku.

P?edv�dal snad n?kdo z t?ch, kte?� st�li u z�rodk? prvn� sv?tov� v�lky, skute?nost, �e Hitler vyhub� �est mili�n? �id?? �e takovou cenu bude t?eba zaplatit za rozpad evropsk�ch imp�ri� a pov��en� Ameriky? Jestli�e ano, potom mus�me konstatovat, �e sion�t� mudrci se zachovali velmi krut? ke sv�m ove?k�m.

Po skon?en� druh� sv?tov� v�lky Ameri?an� p?ipravili likvidaci Sov?tsk�ho svazu pomoc� atomov�ho bombardov�n� sov?tsk�ch m?st, zvl�t? pak hlavn�ch m?st. Pl�n bombardov�n� se jmenoval Dropshot. V sou?asnosti se m?�eme do?�st, �e ameri?t� �id� ze strachu p?ed t�m, �e spolu se sov?tsk�mi m?sty zmiz� ze zemsk�ho povrchu i n?kolik mili�n? �id?, pomohli Stalinovi vyrobit vlastn� atomovou bombu. Ur?it? bylo i toto. Navzdory tomu rozhoduj�c� bylo n?co jin�ho. Na realizaci pl�nu Dropshot Am�k?m nesta?ily samotn� bomby, fyzicky je nestihli vyrobit do doby, kdy pod veden�m Berije, i kdy� ne bez pomoci souc�t�c�ch Ameri?an?, Sov?tsk� svaz vyrobil vlastn� jadernou zbra?.

Zamysleme se v�ak nad samotnou logikou sv?tov�ch d?jin v pr?b?hu v�le?n�ch a pov�le?n�ch let. Zpo?�tku Stalin zkoumal mo�nost osvobozen� cel� Evropy od �tlaku imperialistick�ch dravc?, p?irozen?, za cenu v�lky s Ameri?any a s Angli?any. Pozd?ji Truman p?ipravoval atomov� bombardov�n� Sov?tsk�ho svazu, n�sledn? za?ala studen� v�lka. Co je to za divnou solidaritu! Div �e se dv? ?�sti �id? ve sv?t? v pr?b?hu vy?ten�ch rok? na sebe nevrhli, aby se navz�jem zlikvidovali.

Jestli�e m�me seri�zn? v??it v �idovskou p?edv�davost a solidaritu, pak jak si m�me vysv?tlit karibskou krizi, kter� sou?asn? postavila na pokraj zni?en� Spojen� st�ty a Sov?tsk� svaz? P?ipome?me, �e jak ve Spojen�ch st�tech, tak v Sov?tsk�m svazu �ilo p?ibli�n? �est mili�n? �id?. Kdyby karibsk� krize b�vala byla vy�stila do termonukle�rn� v�lky, �id�, soust?ed?n� v sov?tsk�ch a americk�ch m?stech, by zahynuli jako prvn�.

O jak�m jednotn�m n�rod? m?�e b�t ?e?, kdy� si p?ipom�n�me pouze tato fakta z ned�vn� minulosti? O jak�ch proroctv�ch ?i z�ke?n�ch glob�ln�ch pl�nech �id? ve sv?t? m?�e b�t ?e?, kdy� v�me, �e v osudn�ch hodin�ch karibsk� krize se re�ln� spou�t?c� mechanismus nach�zel v rukou voj�k?, p?i?em� zdaleka ne t?ch nejvy���ho ranku, n�br� v rukou plukovn�k? a major?, velitel? ponorek a raketov�ch odd�l?. A tito vojen�t� p?edstavitel� nejsp�e nebyli �id�.

�id� jsou stejn� lid�, jako v�ichni ostatn�, se stejn�mi lidsk�mi v�n?mi a chybami. ��dn� jin� z�v?r se z d?jin dvac�t�ho stolet� ud?lat ned�.

Navzdory tomu existuje i jin� sorta argument?, kter� se op�r� o konkr�tn� a nevyvratiteln� fakt: sou?asn� sv?t st�le ve v?t�� m�?e ?�d� pen�ze. A ty se soust?e?uj� v rukou �id?. To znamen�, �e sv?tu vl�dnou �id�, jsou nadp?irozen? siln�, pon?vad� je jich pouh� hrstka, a v rukou t�to hrstky jsou pen�ze sv?ta.

Vra?me se nazp?t do st?edov?k�ho �idovsk�ho ghetta do Prahy ?i Var�avy a polo�me si ot�zku: co mohlo jedin� zabezpe?it �id?m p?e�it� a k tomu blahobyt v jejich postaven� poni�ovan� a pron�sledovan� men�iny, kter� nem?la ani arm�du, ani st�t? Jen pen�ze. Odtud vyr?staj� nohy takzvan�ho zlat�ho telete, odtud je n�pis o bohu na americk�ch bankovk�ch bez up?esn?n�, o jak�m bohu je vlastn? ?e?.

Podle toho, jak se pen�ze postupn? staly ekvivalentem sm?ny zbo�� a pozd?ji bezprost?edn�m zbo��m, tedy v 19. a ve 20. stolet�, �id� za?ali vynal�zat svoji ideu, kter� velmi p?ipom�nala totem. Podstatou t�to my�lenky je, �e pen�ze jsou abstrakce, kter� umo�?uje pod?�dit si mnoh� konkr�tn� re�lie ve sv?t?. J�dro t�to abstrakce �id� pochopili d?�ve n?� v�ichni ostatn� a d?�ve ne� jin� za?ali budovat tento abstraktn� sv?t zelen�ch nul, ve kter�m dnes �ijeme.

Jestli�e m�me mluvit o n?jak�ch nadp?irozen�ch vlastnostech lid�, ji� se ozna?uj� za �idy, pak v�echny sm??uj� k jedin�mu: k um?n� vyd?l�vat pen�ze, nakl�dat s nimi a m?nit pen�ze za moc. V t�to oblasti �id� doned�vna nepoznali sob? rovn�.

Z�skat toto nadp?irozen�, charismatick� um?n� zach�zet s pen?zi �id?m umo�nila jejich minulost. T�m, �e se �id� permanentn? nach�zeli v �ciz�m sv?t?�, a� po nejvy��� �rove? v sob? rozvinuli soci�ln� c�t?n� a nejl�pe ze v�ech se nau?ili ch�pat a c�tit podv?dom� impulsy lidsk�ho st�da. �id� stoj� u z�klad? prakticky v�ech soci�ln�ch v?d, nebo? od pohyb? ciz�ho st�da, na jeho� �zem� se nach�zeli, z�visel jejich �ivot a jejich smrt. Bylo pro n? �ivotn? d?le�it� poznat anebo alespo? c�tit du�i davu.

Odtud pramen� nerovnost, hysterie, citlivost k dojm?m, kter� je mo�n� u �id? post?ehnout. Odtud pramen� i jejich n�chylnost k psychick�m poruch�m, zvl�t? pak ke schizofrenii, kter� se popisuje jako roz�t?pen� osobnosti. Odtud pramen� i kvalitativn?, ne� u ostatn�ch n�rod?, jin� schopnost abstrakce na nejvy��� �rovni. N?kdo uskute?nil tuto schopnost takto: uniknout od konkr�tn� ubohosti malom?stsk�ho �ivota do oblasti komunistick� nebo liber�ln� utopie. N?kdo zase u�ite?n?j��m zp?sobem: odej�t do oblasti obchodu a sm?ny zbo��, kulminac� pak byl vznik burzy, kde je zvykem pob�hat a vyk?ikovat ?�sla, kter�m rozum?j� pouze zasv?cen�.

Ot�zka pro historika a filosofa: byli to ve skute?nosti pr�v? �id�, kdo vytvo?il sou?asn� absurdn� sv?t, kde prakticky v�echno ur?uj� mezi po?�ta?i se pohybuj�c� st�da zelen�ch nul, anebo by byl tento sv?t stvo?en� i bez �id? jako nevyhnuteln� v�sledek evoluce lidstva, kter� je st�le v�ce pohrou�en� do glob�ln� sm?ny zbo�� a pracovn� s�ly?

Tedy definice, kterou navrhuji, je n�sleduj�c�: �id je ?lov?k, kter� v??� v ideu Bohem vyvolen�ho nadn�roda, kter� ?�d� sv?t pomoc� abstrakce s n�zvem pen�ze. B�t zasv?cen� do tajemstv� t�to abstrakce, je podle �idovsk� v�ry dan� pouze �id?m. Toto je nejslab�� ?l�nek m�tu: od �id?, pod jejich veden�m i samostatn?, se u?� manipulovat se zelen�mi nulami st�le v�ce a v�ce lid�.

Kdybychom �idy d�monizovali v souladu s k?es?ansk�mi a isl�msk�mi tradicemi a souhlasili s t�m, �e �id p?edstavuje sv?tov� zlo, potom je t?eba p?iznat, �e sv?tu vl�dne ?�bel jm�nem pen�ze a �e tento ?�bel m� sv� �reci - �idy a tomu, kdo p?ed zlem nesklon� hlavu, pak z?st�v�, aby se poohl�dl po nov� planet?. Teoreticky nen� vylou?en� ani takov� v�voj, av�ak je m�lo pravd?podobn�. Pen�ze jako hlavn� kormidlo moci ve sv?t? jsou jen epizodou, i kdy� mo�n� s osudn�m fin�le.

N� sv?t p?sob� st�le podivn?ji: dokonce i �iv�ch, re�ln�ch pen?z se ?lov?k m?�e dotknout ?�m d�l, t�m m�n?. Pen�ze jsou dnes virtu�ln�. �id� jsou vl�dci virtu�ln�ch pen?z, zelen�ch nul. P?irozen?, ne v�ichni, ale znovu jen jejich mal� ?�st. D�monizuj�c �idy, kolektivn� v?dom� lidstva, ani� by to samo cht?lo, p?en�� vlastnosti mal� ?�sti �id? na v�echny ty, kdo se za �idy pova�uj�. Takov�mto zp?sobem mnohon�sobn? upev?uj� jejich v�ru ve svou Ideu.

Ze �esti mili�n? americk�ch �id? ?�d� zelen� nuly v tom nejlep��m p?�pad? n?kolik des�tek tis�c. A na�i ura�en� a nepozvan� p?ist?hovalci z �?�e zla� ?�d� �lut� newyorsk� tax�ky, je� se podobaj� vydlaban�m ryb�?sk�m lo?k�m. Tak tedy co potom d?l� z na�ich b�val�ch pracovn�k? r?zn�ch v?deck�ch instituc� a redakc�, kte?� p?i�li do Ameriky p?i�ivit se a os�dlit Brighton Beach, �idy? V�ra. Av�ak nikoliv v�ra v sionistickou my�lenku ?i Talmud. �id, to je v�ra, �e i ty se m?�e� st�t jedn�m z t?ch, kdo ?�d� zelen� nuly, tedy m?�e� se dostat k moci. A kdy� ne ty, tak tv� d?ti, a kdy� ne d?ti, potom tedy vnuci.

Takov� jsou prap?�?iny toho, �e co se stane, a? u� by to bylo kdekoliv a cokoliv, jestli�e to v�ak bude m�t charakter abstraktn�ho po?�tku, potom pr?kopn�ky a nad�enci budou v�dy �id�. Dokonce i u?ebnici jazyku ?uk?? v Sov?tsk�m svazu napsal autor, kter� se jmenoval Rabinovi?. Mysl�m si, �e nejd?le�it?j�� z toho m�la slov v jazyce ?uk?? je slovo sn�h, a toto z�kladn� slovo Rabinovi?, pokud tedy on nen� �idovsk�m ?uk?em, nemohl nikdy vyslovit. Navzdory tomu u?ebnici jazyku ?uk?? starostliv? napsal on.

Dal�� tis�ce rabinovi?? napsali des�tky tis�c jin�ch u?ebnic, kter� nikdo nepot?eboval, u?ebnice v�elijak�ch �ism?�, kter� pozd?ji sami rabinovi?ov� vyhl�sili za pav?dy. Pro?? Nebo? jak�koliv u?ebnice, dokonce i ta, kter� je ur?ena pro ?uk?e, je ideologi�, a ideologie p?edstavuje jistou �rove? abstrakce. I kdy� to nejsou pen�ze v ?ist� podob?, je to d?le�it� stupe? na cest? k pen?z?m.

Vy��� abstrakci, ne� jsou pen�ze, �id�, s v�jimkou hrstky ortodoxn�ch zbo�n�ch chasid? a talmudist?, zat�m neznaj� a toto je jejich dal�� zraniteln� m�sto. Ov�em�e, nejv�ce �id? se nach�z� mezi finan?n�ky. Velmi mnoho je jich i mezi pr�vn�ky: stejn? jako pen�ze, jsou i z�kony v podstat? abstrakce, jenom�e ne v�ichni si to zat�m uv?domuj�. Mnoho �id? je i mezi l�ka?i, v?deck�mi pracovn�ky a um?lci, to jsou v�echno t� oblasti abstraktn�ho pozn�n�. Ale je t?�k� naj�t �idy mezi ?emesln�ky a lidmi, ji� se zaob�raj� manu�ln� prac�. Mezi roln�ky nejsou v?bec a nikdy nebyli, proto�e, aby se mohlo pracovat na p?d?, je ji t?eba vlastnit a milovat.

Takov�m zp?sobem �id, kter� �ije a kon� v oblasti abstraktn�ho pozn�n�, nese v sob? v�ru v Ideu, postupn? p?ich�z� k pen?z?m a moci a odevzd�v� tuto Ideu sv�m potomk?m jako �tafetov� kol�k.

�

P?e�ije siln?j��

�

Nejroz��?en?j�� m�tus b�l� rasy, kter� je instantn� jako pytl�kov� pol�vka, se dnes naz�v� �demokracie�. Ubohost tohoto m�tu byla ji� nejednou dok�zan� rozumn�mi lidmi, ale m�tus �ije a slav� v�t?zstv� d�ky tomu, �e jej ustavi?n? propaguj� a je levn�. Demokracie se dnes zd� nezni?iteln� podobn? jako McDonald�s.

Zat�m ale demokracie z�ke?n? a l�iv? odpov�d� na hlavn� ot�zku: kdo bude v bl�zk� budoucnosti ��t na na�� planet?? Odpov?? demokracie je farizejsk�: budou ��t v�ichni, nebo? ze v�ech se stanou demokrati a celosv?tov�m demokratick�m konsensem si porad� s nar?staj�c�m chaosem. Toto hl�saj� egocentri?t� netvo?i, usm�vaj�ce se pod vousy, a mysl� si svoje, vytou�en�. Svoje si o tom mysl�me i my, o sv�m si p?em��lej� i na�i �lut� brat?i. Jenom na�i vypasen� evrop�t� brat?i a na�i zbloudil� brat?i Slovan� na nic nemysl� a hloup? v??� v demokratickou bublinu.

Kdy� v t�to knize zn� slovo �brat?i�: evrop�t�, slovan�t�, ?erno-�lut� - nutno dodat, �e toto slovo nenese ani pouh� n�znak n?�n�ch bratrsk�ch vztah?. Jak se m?�eme do?�st v Bibli, brat?i se navz�jem bez v�h�n� a bez zastaven� zab�jeli nem�n? z?�dkav? ne� ostatn� lid�. Dokonce se zd�, �e ?ast?ji.

Zab�jen� je t?eba v�eobecn? uznat za nejroz��?en?j�� formu vztah? mezi lidmi, jestli�e nepop�r�me o?ividn�: ?lov?k je sou?�st� �iv� p?�rody, ve kter� jedna bytost zcela spravedliv? a z�konit? pohlcuje druh�ho �iv�ho tvora. Tedy zab�j�, jenom�e v p?�pad? lva nebo krokod�la se to za vra�du nepova�uje, nebo? ani lvi, ani krokod�li ve sv�m rozvoji je�t? nedorostli do kasty �rec?, kte?� zi�tn? tou�� za jakoukoliv cenu obvinit v�echny ostatn�. A proto z p?irozen�ho chov�n� d?laj� stra�n� h?�ch.

My a na�i brat?i jsme se v�dy navz�jem zab�jeli, o ni?em jin�m nemluv� d?jiny, nech? si je ot�?�me z jak�koliv strany a sna��me se z nich vyt?�st n?jak� jin� z�v?r. Nav�c nikdo nezpochyb?uje, �e nejv?t�� p?edstavitel� lidstva jsou ti, pod jejich� veden�m bylo zabit�ch nejv�ce lid�. Po?�naje fara�ny a c�sa?i a� po napoleony a staliny. V�dy to bylo a bude, bez ohledu na to, zda si to p?ejeme, ?i ne. Uplyne je�t? n?kolik rok? a n� Stalin se stane sov?tsk�m Napoleonem.

Tuto v�eobecn? dostupnou banalitu pop�r� demokratick� r�torika, kter� Churchilla a Rooswelta pova�uje za velk� vojev?dce, zat�mco Stalina ozna?uje za monstra. Jen tak na okraj: s jedn�m z t?ch monster, ze soudruhem Stalinem, si velc� vojev?dci Z�padu na Jalt? rozd?lili sv?t tak seri�zn? a na dlouho, �e podm�nky tohoto rozd?len� v tak podstatn�ch podrobnostech, jak�mi jsou hranice v Evrop?, se dodr�uj� dodnes.

My a na�i brat?i se budeme zab�jet i nad�le, to je je�t? jedna banalita, kterou demokratick� sv?t nem?�e pop?�t. Demokrati o tom rad?ji ml?�, nebo? doufaj�, �e v�em vymyj� mozek. Doufaj� ale zbyte?n?. Demokracie v jej� sou?asn� podob? nem� a nem?�e m�t budoucnost. Hrstka bohat�ch, a? u� by byla jakkoliv siln? vyzbrojen�, nem?�e do nekone?na diktovat obrovsk� mase chud�ch pravidla sv�ch sm?�n�ch ritu�ln�ch her, kter�mi se ve sv?t? bohat�ch obklopuje boj o moc. Demokracie a chudoba jsou neslu?iteln� stavy.

Existuj� v�po?ty, kter� mluv� o tom, �e z�soby na�� planety vysta?� maxim�ln? na dv? st? rok?. Je to velkorys� progn�za. A co nastane, kdy� se z�soby vy?erpaj�, to nev� nikdo. V jednom si v�ak m?�eme b�t jist�: jestli�e lid� v pr?b?hu cel�ch d?jin neust�le bojovali navz�jem mezi sebou ani ne tak o holou existenci, jako sp�e o bohatstv� a p?epych, pak jak� v�lka nastane kv?li mo�nosti z?stat na �ivu, kv?li existenci v ?ist� podob?. Bude to v�lka v�lek, nazv?me ji V�lkou o P?e�it�, v�lka v�ech proti v�em, a ta se za?�n� ji� v sou?asnosti.

V t�to v�lce nemohou v�ichni zv�t?zit. N?kdo n?koho zabije, n?kdo z?stane mezi �iv�mi. Mo�n�, �e v�ichni pozab�jej� v�echny, takov� varianta se dnes zd� b�t nejpravd?podobn?j��. S jistotou je mo�n� ?�ct, co ur?it? nebude: nespln� se iluze netvor?, kte?� sn� o tom, aby mohli v�echny beztrestn? pozab�jet a na jejich kostech tancovat ritu�ln� tance. Ve V�lce o P?e�it� obstoj� siln?j��. Netvo?i nejsou siln?j��, jejich s�la, to je m�dlov� bublina, kter� po celou dobu prask� a kterou �ikovn� kouzeln�k znova nafukuje tak rychle, �e proces prask�n� z?st�v� neviditeln�.

Jako siln?j�� dnes vypad� ten, kdo m� v�ce pen?z. Zopakujme, �e takov� stav nem?�e trvat dlouho. Pen�ze v sou?asn� podob? zelen�ch nul ztrat� sv?j v�znam. V�m?nn�mi jednotkami anebo nov�mi pen?zi se pravd?podobn? stanou re�ln� p?edm?ty, bez kter�ch nebude mo�n� d�le ��t. Bude to z?ejm? pitn� voda, obil�, ropa, plyn, uran nebo n?jak� jin� konkr�tn� v?ci.

Nejsiln?j��m se v bl�zk� budoucnosti stane ten, kdo bude vlastnit pro existenci d?le�it� zdroje a dok�e tyto zdroje uchr�nit. V�lka o P?e�it� se za?ne, p?esn?ji, ji� za?�n�, jako v�lka o zdroje.

V sou?asnosti se t�m hlavn�m zdrojem stala ropa. Am�ci se sna�� ovl�dnout arabskou ropu, a tak v�echno ostatn� lidstvo zahnat do kouta. Na�e sou?asn� slabost jim d�v� tuto �anci: dnes jim nikdo neuk�e vod�kovou bombu s v�k?ikem �Ruce pry? od socialistick�ho Ir�ku�.

C�l Am�k? - jsou n�zk� ceny ropy pro Ameriku, vysok� pro ostatn� sv?t. Am�ci jsou chronicky nespokojen� se vzpurnost� Arab? a nyn�, kdy� se p�� tyto ?�dky, tedy 9. prosince 2002, se p?ipravuj� na v�lku o arabskou ropu, kterou u� za?nou sami, ani� by se skr�vali za z�dy arabsk�ch spojenc?. Kdy� vyjde tato kniha, v�lka u� bude pravd?podobn? rozb?hnut� a bude tak mo�n� ov??it m� skromn� proroctv�: arabsk� ropa jim zasko?� jako kost v krku. Chamtivost netvor?, kte?� stoj� ve Spojen�ch st�tech p?i moci, zp?sob�, �e osud si s nimi krut? za�ertuje a tento �ert m?�e b�t tak zl�, �e ze za?�tku se zhrout� jejich siv? zelen� pyramida jm�nem dolar, a potom se sesypou jejich domy, je� p?ipom�naj� cirkusov� �apit�.

Pro? o tom mluv�m s takovou jistotou? Nebo? vid�m n?co, co mnoz� ignoruj�. Am�k?m a netvor?m, kte?� je vedou do sv?tl� budoucnosti pod heslem �Nech? se cel� sv?t zm?n� na Ameriku�, chyb� hlavn� zdroj, kter� se ned� zam?nit ��dn�mi pen?zi. Am�ci nejsou bojovn�ci, jsou to obchodn�ci. Piloti, kr�sa a p�cha jejich arm�dy, nejednou organizovali st�vky s c�lem vytlouci pro sebe v�ce pen?z za to, �e zasypou napalmem vietnamsk� a kambod�sk� d�ungle. Sta?ilo, abychom Vietnamc?m poslali nov� rakety, a Am�ci odm�tli l�tat, z�sluhou ?eho� se operativn? �zabalila� vietnamsk� v�lka. A to navzdory tomu, �e ztr�ty mezi letci byly miziv�, navzdory tomu, �e ka�d�ho Ameri?ana, kter� padl do zajet�, vykoupili a zasypali poctami, navzdory tomu, �e jejich letadla byla o t?�du vy��� ne� star� migy, kter� jsme darovali vietnamsk�m bratr?m, abychom je my sami nemuseli vyhodit.

P?ipome?me axi�m jak�koliv v�lky, jak�koliv rva?ky, poty?ky v hospod?: nev�t?z� zbra?, po?et lid�, ale bojov� duch. A s t�mto duchem na tom byli Am�ci v�dy �patn?. ?�m jsou bohat��, t�m h??e jsou na tom s bojov�m duchem. Oni, �pindosi�, by nem?li bojovat, ale ml?et jako p?na a radovat se z toho, �e jejich �crazy experiment�, jejich cirkusov� r�j pro tupce a tlust� se je�t? nezhroutil.

�

Rusi jako civilizace t?ch, kte?� p?e�ij�

�

Nev�me, kdo vlastn? jsme, a proto nepozn�me vlastn� hodnotu. Zeptejte se Am�ka, kdo je, a ihned v�m jako mechanick� nata�en� hra?ka odpapou�kuje, �e on, Am�k, je pupek sv?ta, nebo? Washington s Jeffersonem pro n?j vybojovali svobodu. A cel� ostatn� sv?t existuje jenom pro to, aby jemu, Am�kovi, ?inil sam� p?�jemn� v?ci.

Zeptejte se na to stejn� Rusa a dostanete takov� galimaty�, takovou ka�i, po?�naje bezmeznou svatost� a soudr�nost� a� po v�roky v Isai?ov? duchu: zda existuje na sv?t? v?t�� hanba ne� b�t Rusem. Ob?as, p?i pohledu na tento mi�ma�, nab�z� se p?�mo odplivnout si a ?�ct: ne� m�t takov� bohat� chaos v du�i, potom je mo�n� lep�� b�t jako duchovn? vadn� Am�k: poloslep�, nenasytn� a samolib� netvor.

Jsme zvl�tn�, samostatn� civilizace. Z toho je mo�n� za?�t le�tit to pravdiv� zrcadlo, kter� si Rusov� d?�ve ?i pozd?ji pozdvihnou k o?�m. Jestli�e toto zrcadlo nebude op?t zlostn� a k?iv�, pak sezn�men� se s vlastn�m re�ln�m obrazem m?�e znamenat zlomov� okam�ik v rusk�ch d?jin�ch. A� kdy� se uvid�me takov�, jac� ve skute?nosti jsme, snad za?neme pozn�vat svoji vlastn� hodnotu.

Civilizac� n�s d?l� zvl�tn� vztah ke sv?tu, o kter�m jsem u� mnohokr�t hovo?il a je�t? mnohokr�t to zopakuji: k ch�p�n� podstaty �ivota stoj�me bl�e ne� ostatn� n�rody b�l� rasy.

Knihy o Rusku jako o civilizaci je�t? ?ekaj� na sv� autory. P?inejmen��m jednoho autora takov� knihy zn�m. Bez toho, ani� bychom na tuto knihu ?ekali, ?ekn?me si nyn� n?kolik d?le�it�ch slov o zvl�tnostech rusk� civilizace.

V srpnu roku 2002 jsem se na dva dny ocitnul v Ni�nonovgorodsk� oblasti ve vesnici, kter� se jmenovala Sovinskoje. Tuto typickou vesnici tvo?� sruby �ctyhodn�ho v?ku, p?i?em� ka�d� druh� stoj� ji� nak?ivo, ob?as pod takov�m ostr�m �hlem, �e by Italov� z Pizzy p?i pohledu na na�e chalupy zbledli z�vist�.

Zeptal jsem se m�stn�ch lid�, pro? jsou domy k?iv�, a dostalo se mi n�sleduj�c� odpov?di: nemaj� z�klady, tak�e kdy� z�kladn� kl�dy pomali?ku zahn�vaj�, domy se za?�naj� nakl�n?t. A podobn? jako smutn� vrby se mohou nakl�n?t je�t? n?kolik des�tek let.

Na dvorech u n?kter�ch dom? st�la auta, st?echy dom? byly ?asto z plechu, pod�l ulice se t�hly elektrick� sloupy a samotn� ulice p?edstavovala jednu asfaltovou cestu, a to je tak zhruba v�echno, ?�m se vesnice Sovinskoje li�ila od toho, jak vypadala p?ed t?emi sty, p?ti sty ?i tis�ci lety. Av�ak to hlavn� ve vesnici, pok?iven� sruby bez z�klad?, stoj� st�le panensky nedotknut�.

V roce 1987 jsem n?jak� ?as pobyl na anglick�m venkov? nedaleko m?sta Salisbury. Bez toho, ani� bych se pou�t?l do popisov�n� p?epychov�ch dom? m�stn�ch sedl�k? se st�jemi a zahradami, poznamen�m jen, �e tyto domy v?bec nevypadaly jak p?ed sto lety, a u� v?bec ne jak p?ed tis�ci. Z�mo�n� obyvatel� ji�n� Anglie m?li domy p?ev�n? nov� a modern�. Tradi?n� anglick� d?m, to jest ?ty?i sta let star�, z hrub�ho neotesan�ho kamene, zde st�l pouze jeden, byl p?ikryt� slam?nou st?echou a plnil funkci vlastiv?dn�ho muzea. Nikomu se jaksi necht?lo bydlet v t�to anglick� chalup?. Slam?n� st?echa na onom muzeu byla nejv?t�� p�chou anglick�ch sedl�k?, st�la ��len? mnoho, trojn�sobn? v�ce ne� nejdra��� b?idlicov�. St?echu ze sl�my vyrobil vlastn�ma rukama maestro �thatcher�, jmenovec �elezn� lady, kter� v tom obdob� vl�dla.

Ub?hla l�ta a j� jsem b?hem nich na vlastn� o?i vid?l vesnice mnoh�ch evropsk�ch n�rod? a jednozna?n? mohu ?�ct: nen� konzervativn?j�� vesnice, ve smyslu zp?sobu a stylu vesnick�ho �ivota, ne� je rusk�, a jin� ani teoreticky nem?�e b�t. Dokonce i Kr�?an maursk�ho v�razu, kter� cel� den vysed�v� za stolem p?ed svoj� hosp?dkou a pop�j� svoje odporn� v�no, dok�e postavit nad sv�m domem slune?n� baterii, kter� mu bez probl�mu zah?�v� vodu. Kr�?ana si z�sk� fakt, �e voda se zah?�v� sama od sebe, zat�mco on v hospod? pop�j� v�no.

Chorvat se m?�e zni?ehonic nau?it sekat tr�vn�k u sebe ve dvo?e, i kdy� tato ?innost mu sed� jako krvav� sedlo. ?e�i a Slov�ci si �sp?�n? osvojuj� otev�r�n� br�ny d�lkov�m ovl�d�n�m, a? to stoj�, co to stoj�, zato z auta nemus� vyl�zat.

A my se t?mto technick�m trik?m neu?�me, dokonce se i nechceme u?it, a nen� to jen vrtoch. Je to n� z�sadn� postoj a pro na�i civilizaci jedin� mo�n�. Neu?�me se ka�dodenn�mu komfortu, kter�mu se za se?ten� roky nau?ili dokonce i Fini, je�t? do ned�vna o mnoho chud�� ne� my. Zato bomby, tanky a sputniky se narozd�l od Fin? u?�me vyr�b?t ochotn?, vesele a s jisk?i?kou v oku.

Zvykli jsme si ozna?ovat Angli?any za nejv?t�� konzervativce a jejich ostrov za muzeum st?edov?ku. A ve sv�m oku, jak se ?�k�, b?evno nevid�me. Britov� jsou konzervativn� v detailech, oproti nim je n� konzervatizmus jako by vytesan� z jedn� �ulov� sk�ly. Je to monolit. Ne �e bychom byli konzervativn�, my jsme neot?esiteln� v tom hlavn�m a detail? si prost? nev��m�me.

Vra?me se ale do vesnice Sovinskoje. Spisovatel-dereven�?ik Vasilij Belov vyslovil sv�ho ?asu odv�nou my�lenku, �e na�e chalupa p?e�ije i atomovou zimu. V�ichni se mu tehdy dru�n? vysm�li, p?izn�m se, �e i j�. Uplynuly v�ak roky, pro�el jsem sv?t, prohl�dl si i jin� chalupy a mus�m d�t Belovovi za pravdu. Ano, pr�v? takov� chalupa z b?even, postaven� bez z�klad?, t�m v�c bez v�ech ostatn�ch zbyte?nost�, ztracen� v na�ich hust�ch temn�ch les�ch, to je model p?e�it� v z�?iv� budoucnosti, jak ji cel�mu sv?tu chystaj� posedl� netvo?i.

Kdy� jsem se proch�zel po vesnici, v�iml jsem si, �e m�stn� lid� maj� jist� probl�my s vodou, nos� ji ve v?drech ze dvou nevelk�ch jez�rek; v t?ch sam�ch jez�rk�ch m�chaj� pr�dlo, p?i?em� m�chat ho kulturn? p?iv�ej� v autech. Pitnou vodu si p?in�ej� od pramenu, t� ve v?drech, akor�t v nov?j��ch a ?ist?j��ch.

P?itom obec Sovinskoje le�� mezi dv?ma velk�ma ?ekami, Volhou a Okou, a voda se zde nach�z� v hloubce maxim�ln? dvou metr?. Op?t jsem se zaj�mal u m�stn�ch lid�, pro? rad?ji nevykopou v ka�d�m dvo?e studni, aby se netr�pili s v?dry. Dostalo se mi odpov?di: kolik je t?eba p?i kop�n� n�mahy, a potom je t?eba je�t? ud?lat i srub na studni z osiky, aby neshnil! A i kdy� je les pln� osik, bylo ?e?eno, �e osika v tomto lese neroste bl�zko a ty se j� natah� do �moru, sotva�e nechc�pne�. A vlastn? k ?emu, vezmeme v?dra, jdeme a p?ineseme vodu z jez�rek - a hotovo.

Nep?ipom�nal jsem sv� oponenty, �e na Slovensku, v Mal�ch Karpatech u Bratislavy, mus� ?lov?k vrtat do hloubky pades�ti metr?, aby se dostal k vod?, a i to je bez z�ruky. A hle, v Sovinsk�m vykopat i dva metry �je t?eba se nam�hat�, a postavit osikov� srub znamen� �chc�pnout�.

Ov�em�e, nebyl jsem ve v�ech domech ve vesnici, ale jsem p?esv?d?en�, �e v Sovinsk�m by nikdo ne?inil tak, jak by to ud?lal hospod�rn� Slov�k anebo dokonce i Pol�k. O N?mci ani nemluv?. Nikdo z obyvatel Sovinsk�ho nevykopal studnu, nespustil do n� ?erpadlo, nenasadil na hadici filtr, nekoupil bojler a nezavedl ve sv�m dom? teplou vodu s vanou a sprchou. A taky splachovac� z�chod a umyvadlo.

Tohle v�echno, p?irozen? kv?li chudob?, ?eknou mi a j�, p?irozen?, budu souhlasit, ne v�ak tak docela. P?ipomenu skv?lou Leskovovu pov�dku o tom, jak se jednou jist� statk�?-anglofil slitoval nad sv�mi sedl�ky a postavil jim kamenn� domy. Sedl�ci se v�ak do kamenn�ch dom? odm�tli p?est?hovat. Takov� p?�bytky pova�ovali za nezdrav�, ba p?�mo satansk�. Hned vedle si postavili sruby a kamenn� domy pou��vali jako z�chody. Toto v�echno se stalo ne tak d�vno, jen p?ed sto pades�ti lety.

Je�t? n?co k chudob?. U dom?, ze kter�ch mnoh� koupili ni�nonovgorod�t�, ba i moskev�t� chata?i, parkuj� ne pr�v? ta nejlevn?j�� auta. Tr?� ant�ny, dokonce satelity a skrz okna blikaj� barevn� televizory. V�echna soci�ln� za?�zen� se v�ak zaru?en? budou nach�zet ve dvo?e: pok?iven� bouda se smradlavou j�mou, hned vedle toho kl�ncem upevn?n� n�dr�ka na um�v�n� rukou.

Zato u ka�d�ho domu stoj� rusk� b�?. Samostatn� srub, ?astokr�t je�t? nov�. Dra��� ne� studna. Nikoliv levn?j�� ne� studna, ?erpadlo, oh?�va? vody a koupelna s umyvadlem dohromady. Rusk� b�? - to je posv�tn� m�sto, to je n?co pro du�i. O tom, kdo jakou m� b�? a jak je lep�� se v n� um�vat, se vedou dlouh� hodiny cel� polemiky.

Jestli�e se nad t�m zamysl�me, zjist�me, �e jsou u n�s n�roky na hygienu vysok�: n?kter� b�n? jsou v?t�� a p?sobiv?j�� n?� samotn� chalupy. Pravda, hygien? se lid� obvykle v?nuj� ne ?ast?ji ne� jednou t�dn?, a to v�dy s vodkou a ob?as i s n??�m na zub.

Riskn?me vyslovit takov�to p?edpoklad. Jestli�e by n?kdo v Sovinsk�m nat�hl teplou vodu - cena t�to ot�zky by st�la p?i skromn� realizaci kolem 250-300 dolar? a tyto pen�ze n?kte?� lid� maj� - tohoto nov�tora by vesni?an� pravd?podobn? nepochopili a z?ejm? by jej zavrhli. Vesnice by se jej za?ala stranit jako ciz�ho, vysm�vat se mu, poni�ovat ho. Nam�sto toho aby jej pochv�lila, pou?ila se, sehnala pen�ze a ud?lala vodovod: p?itom, �e voda je v takov� sm?�n� hloubce a p?itom, �e v samotn� vesnici vyv?raj� ze zem? prameny, existuje mno�stv� lacin�ch ?e�en�. Jestli�e maj� vy?e�it ot�zku vody v�ichni spole?n?, potom jedno siln� ?erpadlo a p�r kilometr? potrub� sta?� pro v�echny.

Tepl� voda a toaleta uvnit? domu v�ak nepat?� do souboru �ivotn�ch hodnot obyvatel Sovinsk�ho. A ?e�en� nikdo nechce a nehled�. Ani spole?n?, ani jednotliv?. Kdyby jim n?kdo p?inesl zadarmo teplou vodu a� do domu, samoz?ejm? v�em, z?ejm? by se sm�?ili, pozd?ji by si zvykli a dokonce by si ji za?ali i chv�lit. Samotn� Sovin?an� v�ak kv?li tepl� vod? ani prstem nehnou. Maj� jin� �ivotn� priority: seri�zn�, ov??en� tis�cilet�m z�pasem o p?e�it�. A tedy tam, kde m� Evropan teplou koupelnu, my m�me b�?, co� n�s, mimochodem, spojuje se zasmu�il�mi Finy a jejich saunami. A v?bec, kdo to vlastn? na?�dil, �e je t?eba se um�vat ka�d� den? V�robci �amp�n?? Mo�n�, �e to �kod�, mo�n�, �e se kv?li tomu ni?� k?�e. Zato od b?ezov� metli?ky s vodkou k?�e p?�mo kvete, za?�n� d�chat. A v du�i pak zavl�dne sv�tek.

Rovn?� jako i zem? stoj� na t?ech velryb�ch, je na�e civilizace postaven� na pojmech du�e, pro du�i, du�evn� a tyto pojmy jsou velmi vzd�len� od toho, jak se je pokou�ej� vykl�dat pravoslavn� teologov�. V na�� du�i vl�dne n� vlastn� rusk� po?�dek, a ani� bychom mu sami rozum?li, naz�v�me jej chaos a nepo?�dek. Mezit�m se v na�� du�i uj�m� to, co nikdy nem?�e koexistovat v du��ch ohrani?en�ch Evropan?.

Rusk� du�e je du�e ko?ovn�ka. Zkusme nahl�dnout do sv�ch rodinn�ch kronik a vzpomenout si, kde �ili na�i otcov�, d?dov� a prad?dov�, a nikterak nezapochybujeme. Rusk� ?lov?k nen� ko?ovn�kem, pokud se jedn� jen o �zem�, rusk� ?lov?k ko?uje �ivotem. Cel� jeho sv?t je neust�le v pohybu. P?itom sv?t Rusa je v�dy tak drsn� a nebezpe?n�, �e p?ipravenost v kter�mkoliv okam�iku se sbalit a vydat se na jin� m�sto byla a i nad�le z?st�v� jedn�m z hlavn�ch p?edpoklad? p?e�it�. Proto jak� z�klady, jak� tepl� toalety? K ?emu je cel� to pozl�tko? Sta?� jen trochu zalistovat v na�� minulosti a obyvatele Sovinsk�ho nejenom �e za?ne� ch�pat, ale bude� s nimi souhlasit jednou a prov�dy. A spole?n? s nimi si ?ekne�: v?ru, rusk� b�? je lep�� u� jen proto, �e ji st?�� ukradne� a vyrobit ji m?�e� za jeden den.

Nyn� krapet na�� stroh� historie. V roce 1903 v Sovinsk�m vypukl hladomor, lid� ot�kali a potichu um�rali, mnoz� se pak rozut�kali do m?st za v�d?lkem. V roce 1905 se do vesnice p?ivalilo V�erusk� povst�n�, do Sovinsk�ho p?i�lo koz�ck� komando zb�t sv�mi holemi vzbou?ence a ?�st vesnice, nikdo nev� pro?, p?itom sho?ela. Traduje se, �e ji podp�lil jak�si zbit� �revolucion�?�. V roce 1914 polovinu chlap? nahnali do v�lky s N?mci. V roce 1917 za?ala ob?ansk� v�lka, p?ich�zeli jednou b�l�, jednou rud� a jedni i druz� m�stn� obyvatele okr�dali a zab�jeli. Po?�naje t�mto rokem, vyp?stovan� obil� pravideln? zabavili d?ln�ci s pu�kami v rukou. V roce 1924 p?isl�bili, �e ji� obil� zabavovat nebudou, a vyhl�sili NEP. Sedl�ci za?ali po troch�ch prod�vat obil�. V roce 1930 ud?lali kulaky z t?ch, co nejl�pe seli a skl�zeli, p?i?em� op?t kradli a vyv�eli kulaky spole?n? s jejich rodinami na Sibi?. V roce 1941 sebrali ji� v�echny chlapy, z kter�ch se t�m?? nikdo nevr�til.

Kolik d?vod? pro to, aby se neopravovaly pok?iven� domy, jsme spo?�tali pouze b?hem 38 rok?, od roku 1903 a� do 1941? Kolikr�t jen v souvislosti s t?mito v�n�mi historick�mi ud�lostmi m?lo v�znam sebrat se a ut�kat z m�sta, kolik lid� to i ud?lalo? A kolik bylo jin�ch, men��ch ud�lost�, ale z hlediska �ivota velmi citliv�ch: bandy, natur�ln� da?, zl� p?edsedov�? Sakra, o jak� tepl� vod? potom m?�e b�t ?e?? A jak�ch ?erpadlech a oh?�va?�ch, kdy� v�echno rozkradou, seberou, ozna?� za kulaky a nakonec posad� do v?zen�?

Existuje v Evrop? n?jak� vesnice, kter� by se podobala t� na��? Existuje - v Srbsku, Makedonii anebo v Bosn?. Samoz?ejm?, �e nen� tak prvobytn?-pevn�, podneb� je u nich tepl�, ale ve v�eobecnosti ji p?ipom�n�. A Srbov� jsou n�m podobn� a maj� n�s r�di, zat�mco velk� ?�st Rus? ani netu�� o existenci Srb?, kte?� jsou jim naklon?ni.

Av�ak v�ce takov�ch vesnic v Evrop? nenajdeme, o Americe anebo Austr�lii ani nemluv?. Nap?�klad ve slovensk�ch vesnic�ch �ij� rodiny po cel� stalet� na stejn�ch kousc�ch zem? a domy se stav?j� s ohledem na dal�� generace, co� je v�eobecn? typick� pro celou Evropu.

Rusov� nejsou ko?ovn� past�?sk� kmeny, Rusov� neko?uj� kv?li pastvin�m pro ovce, kon? nebo velbloudy. Ko?uj� za sv�tkem du�e a za �t?st�m. A sv�tek du�e znamen� pro Rusa p?e��t, sv�tek je toti� �ivot jako takov�. �Jen aby nebyla v�lka!� - tak zn� v??n� slogan rusk� civilizace, je� p?itom ustavi?n? s n?k�m bojuje.

V na�em prvobytn�m a ni?�m nezakalen�m um?n� p?e��t se nach�z�me bl�e k ch�p�n� podstaty �ivota ne� ostatn� p?edstavitel� b�l� rasy. D�ky tomu vyb?hneme se v�emi, a s n�mi nevyb?hne nikdo ze spolubratr? z b�l� rasy. S na�imi �lut�mi bratry ?�?any je to ot�zka ji� trochu slo�it?j��, pon?vad� mo�n� to budou oni, kdo vyb?hnou se v�emi. Tato hypotetick� nep?�jemnost se v�ak neuskute?n� tak brzo, nejd?�ve je t?eba se toho do��t.

Poj?me nazp?t do obce Sovinskoje, kter� le�� p?t set kilometr? od Moskvy a sto od Ni�n�ho Novgorodu. Po ve?erech tam ml�de� chod�v� do klub?, aby se napila, zatancovala si, porvala se. Star�� vesni?an� se sch�zej� u obchodu, u pramenu s vodou, u jez�rek, na autobusov�ch zast�vk�ch anebo na nep?�li� velk�m tr�i�ti, kde se m�stn� obyvatel� pokou�ej� prodat chata??m n?co sv�ho. Ale nej?ast?ji se Sovin?an� setk�vaj� u sebe doma. Podobn? jako rom�nsk� n�rody �ij� na ulic�ch, na schodech p?ed sv�mi domy, av�ak do sv�ch dom? cizince nepou�t?j�, tak rusk� ?lov?k vch�z� do ciz�ho domu pot�, co mu otev?ou dve?e, a neklade si ot�zku, zda m?�e vej�t, anebo ne. Takovou ot�zkou je mo�n� i urazit.

Pr�v? tam, v t?chto pok?iven�ch domech z b?even, tepe hlavn� �ivot rusk� rodiny: soused p?ich�z� s fla�kou cosi zap�t, sousedka zase povykl�dat hospodyni n?co o jin� sousedce - p?irozen?, jen to nejlep��.

Pro? tak snadno pou�t�me jeden druh�ho a ciz� do sv�ch domov?? Nebo? my jsme poutn�ci na tomto sv?t?, nem�me ani svoje, ani ciz�, v�echno m�me jen do?asn? a jist� je jen n� rusk� B?h a nekone?n� Cesta, kterou je t?eba br�t jako n� nem?nn� stav. Cesta, pou? - p?esn? to jsou hlavn� slova pro ruskou du�i.

Na�e ml�de�, kter� zdivo?ela v kr�lovstv� televize a internetu, u� nev�, �e je�t? ned�vno bylo v Rusku hanbou p?ed lidmi a p?ed Bohem nepustit do domu poutn�ka, �ebrav�ho tul�ka, nemluv? ji� o oby?ejn�ch pocestn�ch.

Tento nezvan� host se nemusel l�bit, mohl b�t dokonce je�t? hor�� ne� Tatar. Jestli�e byl �pinav� a p�chl, pos�lali ho nocovat do ma�tale spole?n? s dobytkem, nesm?li jej v�ak vyhnat, nesm?li se dopustit h?�chu: v�dy?, co kdyby tento p�chnouc� nebo��k umrzl? Nakrmili jej st�m, co B?h poslal. A kdy� zaklepal na dve?e slu�n� ?lov?k, p?ij�mali jej jako vlastn�ho a necht?li jej pustit pry?.

Existuje je�t? jeden rozd�l mezi n�mi a ko?ovn�mi past�?sk�mi kmeny, nap?�klad Kalmyky a Kazachy. My ko?ujeme ve velmi �irok�ch hranic�ch na�� civilizace, pro kterou je p?�zna?n� odoln� a neporaziteln� st�tnost. Poznamenejme, �e nad�vat na na�i st�tnost a st?�ovat si na jej� slabost je z�kladn� vlastnost� rusk�ho v?dom�, kter� se bez doktora Freuda ned� vysv?tlit. Jestli�e je st�t ve smyslu Freudova u?en� Otec, pak p?i �vah�ch o jeho slabosti vypou�t� Rus sv� podv?dom� z �krytu a zu?iv? p?eje nen�vid?n�mu Otci, aby na?isto chc�pl. Ale na hlub��m stupni rusk�ho podv?dom� st�t v�dy z?st�v� a v�t?z�: bez Otce, nech? by byl jak�koliv, se ned� ��t. Otec je po?�tek v�eho.

Pravd?podobn? nen� na sv?t? takov� n�rod, kter� by tak zu?iv? a opr�vn?n? nen�vid?l vlastn� st�t. Nicm�n? po jak�koliv dal�� historick� katastrof? se rusk� st�t obrod� a je stejn? siln� a surov�, jak byl p?ed t�m.

Mimod?k mi p?ich�z� na mysl jedna z obl�ben�ch Hitlerov�ch my�lenek o tom, �e rozumem zaostal� Slovan� v z�sad? nejsou schopni vytvo?it vlastn� st�tnost. V tom se v�ak Hitler m�lil, z?ejm? proto, �e byl nevzd?lan� a nafoukan�. Anebo proto, �e jej v ml�d� poslali bojovat do Francie, a ne do Ruska. Kdyby se mlad� Adolf Schicklgruber dostal na v�chodn� frontu, byl by z n?j jin� ?lov?k a nikdy by na Rusko neza�to?il. A kdyby nebylo Bismarcka, tak by N?mci mo�n� je�t? dnes �ili v rodov�ch klanech jako ?e?enci. Je�t? p?ed p?ldruh�m stolet�m byli N?mci slab�, rozdroben� a neust�le se mezi sebou hryzali, zat�mco rusk� imp�rium rozkv�talo v lesku sv� sl�vy. Av�ak ji� o tom, kam s�m Hitler zavlekl n?meckou st�tnost, rad?ji poml?�me.

Jestli�e m�me porovnat rusk� st�t s n?meck�m, potom v tomto porovn�n� N?mci neobstoj�, a mohou jim ve dvorech st�t t?eba i dva mercedesy. Jejich n?meck� hodov�n� je do?asn�. Kdy� ?lov?k proj�d� p?es N?mecko, ka�d�ch deset kilometr? nar�� na velk� sm?rovac� tabule s n�pisem US Army. Kdyby neboh� Hitler vid?l tyto n�pisy, stra�n? by se styd?l, v�dy? to byl pr�v? on, kdo u n�s zav�d?l n?meck� tabule, ale tyto tabule, i kdy� byly mal�, se jaksi neujaly. Zato tabule US Army jsou div�e ne na ka�d� k?i�ovatce ji� p?l stolet�. Kdy� jsem poprv� p?i�el do N?mecka, bylo mi ze samotn�ch N?mc? jaksi nep?�jemn?. Mohli Am�ky alespo? po��dat, aby p�smena na sm?rovac�ch tabul�ch velikosti billboardu ud?laly men��.

A v?bec, jakou st�tnost m?�e m�t n�rod, kter� je p?l stolet� okupovan� velkou arm�dou Am�k?, kte?� na prahu okupace zni?ili mnoh� n?meck� m?sta dohromady s obyvatelstvem? N?mci se omlouvaj�, pr�, �e Am�ci jsou takov� dob?� a sympati?t�, �e je doslova �vcucli� do sebe a o?arovali je n�dherou demokracie. Uvid�me, jak tato l�ska dopadne.

Na�e st�tnost je �ivotaschopn� do takov� m�ry, do jak� m�ry je bujn� a odoln� n� instinkt moci - instinkt, kter� nen� o nic m�n? z�kladn� jako pohlavn� ?i pud sebez�chovy. N� instinkt moci nezn� rovn�ch, prost? my zat�m o tomto instinktu p?�li� m�lo v�me, za posledn�ch dv? st? rok? n�s zatracovali a poplivali na�i po dom�cku vyp?stovan� liber�lov�. Pr�, �e jsme v�ichni otroci a nevoln�ci. Jestli�e je to pravda, jestli�e jsme otroci, pak mus� b�t i p�ni! A dokonce jsou: otrok a p�n harmonicky koexistuj� v du�i ka�d�ho Rusa a tato koexistence je z�kladem na�� odolnosti.

V pr?b?hu sov?tsk�ho obdob� schopnost rusk�ch lid� p?e��t nabyla nov� rozm?ry, kter� souvisely s osobitou surovost� stalinsk�ho st�tu, stejn? tak i s prob�haj�c�m m�en�m rusk� a �idovsk� krve v na�ich m?stech. �id?m se ned� up?�t vysoce rozvinut� instinkt p?e�it�. V�sledkem m�en� se stejn? odoln�mi Rusy vznikl hybrid, kter� o sob? teprve za?�n� d�vat v?d?t. Je to velmi v�bu�n� sm?s.

Jedna z unik�tn�ch vlastnost� rusk� civilizace spo?�v� v n�sleduj�c�m: rusk� ?lov?k, p?es v�echny sv� sklony k soci�ln� t�sni, dok�e ��t a p?e��t s�m. P?irozen? ne ka�d� Rus, v?t�ina �ila v�dy spole?n?, ale p?e��t s�m a spolehnout se jen s�m na sebe dovedou mnoz� z n�s. Zd?raz?uji, �e to je nejvz�cn?j�� vlastnost, kter� se, nev�m pro?, p?ipisuje obyvatel?m Ameriky. P?itom se zapom�n� na to, �e emigranty p?iv�eli do Ameriky na velk�ch lod�ch, tedy po skupin�ch. Zato rusk� mu�ik, kter�ho omrzela rodn� hrouda, se zcela s�m prob�jel k Donu, na Kavkaz, na ji�n� Ural a na Sibi?. Bez lod?, bez jak�koliv spole?nosti, bez pen?z a beze zbran?. Rusk� mu�ik se sekyrou za opaskem dok�zal za dva dny postavit p?�bytek a ��t v n?m.

N?co podobn�ho je mo�n� ?�ct i o �idech. Ano, �id� p?e��vali v ob?in�ch, ale jejich spole?enstv� se rozpad�vala, a kdy� se �id� rozptylovali po cel�m sv?t?, neocitali se v les�ch na Sibi?i, ale v kamenn�ch d�ungl�ch evropsk�ch a americk�ch m?st. Mnoz� z t?chto �id?, ji� jsou rozeset� po sv?t?, dok�� ��t a p?e��t o samot?. Zde se uk�zali, �e se n�m vyrovnaj�.

Zn�sobme nyn� prvobytnou, divokou, drsnou s�lu instinktu p?e�it� rusk�ho ?lov?ka a rafinovan� soci�ln� reflexy po cel�m sv?t? pron�sledovan�ho, av�ak ne m�n? odoln�ho �ida a vyjdou n�m z toho sou?asn� obyvatel� New Yorku, tedy na�inci, anebo nad�enci z �idovsk�ch osad na palestinsk�m �zem�. Tito mutanti, kte?� byli vyp?stovan� v na�� zemi a vypu�t?n� do sv?ta, chystaj� posedl�m netvor?m velk� p?ekvapen�.

Jen tak na okraj: �id�, podobn? jako Rusi, nemaj� sklony k materi�ln�mu blahobytu. To je d?vod, pro? tak snadno a jemn? na�i sov?t�t� lid� zdom�cn?li v komun�lech, kde je na deset rodin jedno umyvadlo. �id� jsou t� poutn�ci �ivotem a osudem. Kdy� v�ak ?�kaj�, �e jejich hv?zda je sionismus a Izrael, jen zt?�� tomu lze uv??it.

Instinkt p?e�it� jim po Hitlerovi nal�hav? velel, aby svoji krev m�sili - v Sov?tsk�m svazu, v Evrop? anebo v Americe. Toto m�en� se sotva zastav�: Hitler byl nejkrvav?j��, ale ani zdaleka ne jedin�m pron�sledovatelem syn? Izraele. Zp?sobil �id?m stra�nou psychickou �jmu - ?�k� se, �e du�evn� �jmy se nedaj� vyl�?it. Existuje p?edpoklad, abychom se domn�vali, �e �id� jsou odsouzen� k tomu, aby se m�sili s Ne�idy a �rozpustili� se v tomto sv?t?.

Rusov� v�ak nikoliv. Rusov� se nenechaj� rozpustit, oni sami v�echno rozpou�t?j�. Pro?? Nebo? sami jsou sm?skou v�ech se v�emi. Ned�vn� infuze �idovsk� krve rusk�mu obyvatelstvu byla jen jedn�m ze st�l�ch permanentn�ch m�en� stovek rozli?n�ch plemen na �zem� na�� civilizace a d�ky infuzi �idovsk� krve rusk� civilizace jako celek vyhr�la. Rusko je skute?n� kotel n�rod?, ve kter�m se tis�c let n?co va?�, bubl� a m�s�. Amerika v�ak ji� od po?�tku nep?ipom�nala kotel, ale smeti�t?.

Asimilace �id? rusk�ho imp�ria, jeho� produktem jsou mnoz� sou?asn� obyvatel� rusk�ch, ukrajinsk�ch a b?lorusk�ch m?st, stejn? tak i mnoh�ch sv?tov�ch m?st, dosp?la k z�konit�mu v�sledku. Rusov� z?stali Rusy a nesp?chaj� se zav�d?n�m tepl� vody do sv�ch k?iv�ch p?�bytk?. �id� p?estali b�t �idy, stali se na�imi u n�s, na�imi v Americe, na�imi v Izraeli.

�

Za?�kadla rusk� civilizace

�

Rusov� jsou ti, co p?e�ij�. P?e�ij� sami a p?e�ij� ostatn�. A mezi t?mito ostatn�mi, kter� Rusov� p?e�ij�, z?stane mnoho sv�ch, Rus?. �Bij sv�, ciz� se budou b�t!� - to je jeden z velk�ch slogan? rusk� civilizace.

Instinkt p?e�it� si v du�i Rusa do nekone?na hraje na hon?nou s instinktem moci. Vydr�pat se na sam� vrchol spole?ensk� pyramidy a z�skat v Rusku moc nemus� v?bec znamenat p?e��t. Ale ocitnout se �pln? dole, pod tlakem moci v�ech ostatn�ch, znamen� v Rusku zahynout. �Bu? jsi p�n, anebo jsi ztracen�.� Toto je je�t? jedno na�e nesmrteln� heslo. P�n nikoliv ve v�znamu bojar nebo velmo�, ale sp�e ve v�znamu, jak� m� toto slovo v jin�ch slovansk�ch jazyc�ch.

Rusov� miluj� moc instinktivn? a bezhlav?, ale z?�dkakdy se sami p?iznaj� k t�to l�sce. Rusov� jsou ti nejv?t�� �mociholici�, jakkoliv by v�m n?kte?� z nich b�snili o sv� krotkosti, poko?e a pok�n�. Mezi sebou za?�naj� Rusov� bojovat o moc od prvn�ho kontaktu. Zat�mco se dva Angli?an� budou navz�jem p?edstavovat, navz�jem si jeden druh�ho prohl�et, dva Rusov� okam�it? vy?e�� ot�zku moci a ur?�, kter� z nich je hlavn�.

A proto kdekoliv, kde se Rusov� shrom�d�, bude ve vzduchu vid?t velk� nap?t�, zp?soben� z�pasem o moc, kter� Rusov� mezi sebou vedou na �rovni instinkt?. Mohou se spole?n? bavit, sborov? zp�vat �Oj moroz, moroz�, ale jejich z�bava ?asto skon?� rva?kou, tedy dal��m ?l�nkem z�pasu o moc. A po rva?ce op?t za?�n� nov� z�bava, oslava v�t?z?, kter� se z�?astn� i pora�en�, ne v�ak v�dy dobrovoln?. Nejhlavn?j��mi znaky rusk�ho boje o moc jsou jeho nekone?nost, neomezenost a nevyzpytatelnost, co� d�v� t�m?? ka�d�mu �anci.

?ekn?me, jestli�e se ?lov?k narod� v ni��� t?�d? v Anglii, v �lower class�, bude m�t v�echno ni���. V��kou bude o p?l metru ni��� ne� ?lenov� kr�lovsk� rodiny i vypr�v?t bude v debiln�m slangu a vrchol jeho z�pasu o moc bude p?edur?en� ji� v okam�iku, kdy byl po?at. Maxim�ln� program, kter� m?�e realizovat, je ten, �e se stane anglick�m vr�tn�m a jestli�e se mu velmi po�t?st�, vedouc�m vr�tn�m. V lep��m p?�pad? se vr�tn�mi stanou i jeho d?ti a vnuci - nen� �niku p?ed t�mto osudem v nejdemokrati?t?j�� zemi Evropy, a priory nem?�e b�t. U Angli?an? toti� v ot�zk�ch moci p?evl�d� definitivnost a jednozna?nost, co� v kone?n�m d?sledku vede ke smrti n�roda a civilizace. Jako p?edzv?st t�to smrti se v Lond�n? objevili vesel� ?ern� potomci utla?ovan�ch koloni�ln�ch n�rod?, neokoloniz�to?i Evropy, kte?� Angli?an?m p?i�li vr�tit skromn� dluh.

Av�ak u n�s ��dn� definitivnost, jednozna?nost a ��dn� element�rn� z�konitost v ot�zk�ch moci neexistuje. U n�s se jak�koliv podplukovn�k m?�e st�t prezidentem, tedy carem, jen se mus� sna�it. Tak to bylo v�dycky. Od Gri�ky Otrepjeva a� po vesel�ho starce Grigorije Rasputina. Od milostiv�ho kn�ete Men�ikova, kter� jako bezprizorn� chlapec prod�val pirohy, a� po ?ubajse, kter� za sov?tsk� vl�dy usilovn? pracoval v n?jak�m v�zkumn�m �stavu.

Rusov� �ij� du�� a jejich du�e je nekone?n? �irok�. �Jednou u� m�m takovou povahu, jednou u� jsem takov�,� to byly argumenty, kter�mi ru�t� kupci vysv?tlovali sv� bujar� chov�n�. Ti, na rozd�l od �lechtic?, nebyli cizinci ve vlastn� zemi. Rusk� povaha se ve v�em sna�� doj�t k extr�mu, k hranici a jestli�e tuhle hranici nach�z�, �plh� se p?es ni a s v�k?ikem �A? se stane, co se stane!� sk�?e do nezn�ma. Tuto na�i vlastnost se v zahrani?� pokusili opsat slovn�m spojen�m �rusk� fanatismus my�len�. Jenom�e Rusov� nejsou fanatici, jejich povaha je prost? p?�li� siln�, �zem� rusk� civilizace p?�li� obrovsk� a dostat se a� k hranici je p?�li� t?�k�. Kdy� u� se to n?komu poda?�, jak by ji mohl nep?el�zt?

Rusov� jsou nejm�rumilovn?j�� n�rod na na�� planet?, kter� sice miluje m�r sp�e platonicky, av�ak zato vzne�en?. Na ot�zku, pro? m�rumilovn� Rusov� neust�le bojuj�, existuje dal�� ot�zka: pro? v�ichni lid� v�dy bojuj�? Kdy� na ni odpov�me, vysv?tl�me i v�le?nou historii Ruska.

Rusk� m�rumilovnost je zalo�en� na p?esv?d?en� o vlastn� s�le. Je v�sledkem rusk�ch d?jin posledn�ch stalet�, kter� Rusy st�le p?esv?d?ovaly, �e jsou siln?j�� ne� jin�. Siln� se nemus� nevyhnuteln? b�t, sta?�, aby poprosil. M�rumilovnost je sou?�st� na�� povahy, m�me ji v krvi a existuje pro to jeden nesporn� d?kaz - obrovsk� �zem� na�� civilizace je ob�van� stovkami r?zn�ch n�rod?. Na rozd�l od imperialist? a koloniz�tor? z�padn� Evropy a Ameriky jsme ani jeden z nich nevyhubili. Dokonce i tehdy, kdy je mohli vyhubit snadno, pohodln? a zd�nliv? beztrestn?, Rusy ani takov�to ?e�en� nenapadlo.

Pro? jsme nevyvra�dili Tatary, na�e odv?k� nep?�tele, �pohany, nev?rn� mohamed�ny�, kte?� Rusy po dlouh� stalet� utla?ovali a nejednou jimi byli obklopen� ze v�ech stran? Nebo pro? jsme je alespo? sami n�sil�m nepok?tili ?i neporu�tili? Ne, Tata?i se sami poru�tili do takov� m�ry, do jak� se jim to poda?ilo. Tata?i se nedaj� ?asto rozeznat od Rus?, s Rusy �ij� jako jedna du�e a rusk� obyvatelstvo Povol��, Uralu a Sibi?e s Tatary s nad�en�m oslavuje jejich n�rodn� sv�tek Sabantuj.

Rusov� nikoho nedr�eli a ani nedr�� n�sil�m. N�zorn? to uk�zal osud Sov?tsk�ho svazu. V�echny n�rody, kter� se rozutekly zpod k?�del Ruska, se po n?kolika letech vr�tily nazp?t, nebo? bez Rus? je s nimi v�emi amen. Kdy� ru�t� voj�ci p?estanou str�it t�d�ick� hranice - s T�d�iky je amen. Jestli�e se ru�t� in�en�?i nevr�t� do Kazachst�nu - bude to znamenat konec kaza�sk�ch z�vod? a fabrik.

Rusko si v�echny tyto n�rody podrobilo silou, av�ak nikoliv zbran�. Mohly v?bec hrstky Rus? pomoc� zbran� vybojovat a t�m v�c si udr�et nekone?n� prostranstv� asijsk� ?�sti Ruska? P?irozen?, �e nemohli. Rusov� dok�zali a dok�ou p?ij�t a za?�t ��t mezi ciz�mi a v kr�tk�m ?ase se st�t sv�. Sv� mezi cizinci, na za?�tku devades�t�ch let se vinou hlup�?ka Gorbiho zni?ehonic stali vyhnanci odev�ad, stali se ciz�mi mezi sv�mi v rodn� vlasti. Podle starobyl� rusk� tradice rodn� vlast p?ijala sv� syny a dcery h??e ne� zlostn� macecha. Miliony t?chto necht?n�ch d?t� dodnes bloud� po Rusku bez ob?anstv�.

A to navzdory tomu, �e dokonce i v p�t� generaci nep?estali st?edoasij�t� Rusov� b�t Rusy. Na toto t�ma nebylo naps�no nic lep��ho ne� Leskov?v O?arovan� poutn�k. M?�eme jen trpce litovat, �e Leskov?v jazyk je nedostupn� sou?asn� rusk� ml�de�i a televizn� seri�l na motivy O?arovan�ho poutn�ka nikdo nesp?ch� nato?it. �koda.

Rusk� n�rod je charismatick� v tom smyslu, �e schopnost nadlidsk�ch a nadp?irozen�ch v�kon? maj� Rusov� v genech. Najde se je�t? ve sv?t? Ministerstvo pro mimo?�dn� situace? Je�t? v jak� zemi si m?�eme v novin�ch p?e?�st rozhn?van� v�?itky adresovan� rusk�m voj�k?m, kter� popravili ?e?enci, kte?� podle autora t?chto v�?itek um�rali nedostate?n? bojovn?? M�?�ce na n? samopaly, polo�ili je na zem a kat ?e?enec jim jednomu po druh�m pod?ezal krk. Nam�sto toho aby jen tak le�eli, se p?ece mohli vrhnout na nep?�tele! Charisma doslova k?i?� z textu tohoto odv�n�ho autora.

Rusov� jsou nejlep�� bojovn�ci na sv?t?. Posledn� ?e?ensk� v�lka v d?jin�ch Ruska je toho d?kazem. S cel�m sv?tem bojovat v t�to divn� v�lce o kaspickou ropu v takov�ch krut�ch podm�nk�ch a pod tak �patn�m velen�m dok�ou jen Rusov�. Rusk� bojeschopnost vypl�v� z v��e popsan�ch vlastnost� rusk� civilizace - ze schopnosti p?e��t jak o samot?, tak i s ostatn�mi. Sv?dectv�m m?�e b�t p?ibli�n? t?i roky star� novinov� ?l�nek, kter� popisuje �ivot skromn�ho rusk�ho v�sadk�?e, jeho� bez jedin� kop?jky v kapse zav�l osud do Hongkongu. Uchytil se jako vyhazova? v jak�msi baru a za n?kolik m?s�c? si ji� z m�stn�ch ?�?an? vytvo?il vlastn� mafii a za?al utla?ovat zlov?stn� �tri�dy� a zmoc?ovat se obchodu s drogami a �b�l�m masem�.

Bojovn�k, to nen� tak docela voj�k, bojovn�k nen� ?lov?k nesvobodn�. A jestli�e byli v�dy za nejlep�� voj�ky Evropy pova�ov�ni N?mci, pokud jde o bojovou state?nost - nikdo se Rus?m nevyrovn�. Na pozad� hanebn� ?e?ensk� kampan? to zn� jako v�sm?ch, ale je to tak.

Rusov� jsou n�rod, kter� je obda?en� mimo?�dn�m intelektem. Odpust�me si banality o v?d?, technice, literatu?e a baletu. Nebudeme mluvit ani o tom, �e jen v Rusku se lid� definitivn? neodnau?ili ?�st, �e jako v jedin�m evropsk�m hlavn�m m?st?, v Moskv?, stoj� v knihkupectv� v pr?b?hu �pi?ky hust� dav ?ten�??. Neskromn? se obr�t�m s�m na sebe a k t� nejjednodu���, nejp?�stupn?j�� oblasti v?domost�.

Autor t?chto ?�dk? dr�� v pam?ti p?ibli�n? 80 procent v�ech ulic v Moskv?, v?etn? dopravn�ch zna?ek a semafor?. Tento objem informac� je porovnateln� s ovl�dnut�m dal��ho jazyka. A t?mito v?domostmi autor nedisponuje s�m, stejn? jako on m� toto v hlav? je�t? n?kolik milionu t?ch, co po Moskv? jezd� autem. V�ichni jsou intelektu�lov�, i kdy� ne zcela dobrovoln�. V Evrop? ?lov?ku sta?� mapa, ale na�e mapy v�c pletou ne� vysv?tluj�. U n�s je v�dy jist?j�� se zeptat a zapamatovat si. Moskevsk� provoz je tak zamotan� a komplikovan�, �e kdy� nezn�te m?sto nazpam??, jednodu�e nem?�ete jezdit po Moskv?.

Co znamen� b�t intelektu�lem v takov� �zk� oblasti, jakou je pozn�n� moskevsk� d�ungle, jsem pochopil, a� kdy� jsem ode�el z Ruska. P?lmilionovou Bratislavu jsem za t�den prozkoumal tak, jak ji drtiv� v?t�ina Bratislavan? nepozn� za cel� �ivot. Existuje je�t? n?kolik m?st, jejich� ulice jsou ulo�en� v m� pam?ti tak z?eteln?, jak si je Evropan nikdy nezapamatuje a kter� to nepot?ebuje, nebo? m� mapy. My zase m�me pam??.

Rusk� intelekt je zalo�en� na d?vtipu a vynal�zavosti a nechyb� mu praktick� zam??en�. Milicion�?i si u n�s do galo�� d�vaj� �ensk� hygienick� vlo�ky, pon?vad� jen u n�s stoj� cel� den ve v�lenk�ch v kalu�i a d�chaj� v�fukov� plyny z na�ich velmi �kodliv�ch motor?. A ani n�hodou si nest?�uj� na sv?j osud - svoj� p?�tomnost� zvy�uj� bezpe?nost provozu a sb�raj� pen�ze do velk� rukavice. A o takov� m�sto se v Rusku najde v�dy mnoho z�jemc?. Rusk� intelekt m?�eme porovn�vat s po?�ta?em, ve kter�m se ustavi?n? samy od sebe tvo?� nov� procesory. Jen co n?kdo n?kde vymysl� Pentium 4, zat�mco v�ichni je�t? maj� Pentium 3, v na�em rusk�m po?�ta?i vyroste Pentium 4 samo, i kdyby nep?ej�cn�ci k?i?eli cokoliv o tom, �e jsme toto ?tvrt� Pentium n?kde ukradli stejn? jako ty t?i p?edch�zej�c�.

Sv?t Rusa je v ustavi?n�m pohybu, je to nesm�rn? komplikovan� sv?t, ve kter�m jsou katastrofy normou a jejich absence znamen� naru�en� normy. A proto m� rusk� intelekt bl�zko ke genialit? svoj� dynamikou, Rusov� jsou vynikaj�c� prognostici a d� se ?�ct, �e je to n�rod prorok?. �Jestli�e to nechc�pne, tak se to zkurv�.� Takto u n�s p?edpov�d� milion n�rodn�ch futurolog? budoucnost jak�hokoliv po?inu nebo projektu vl�dy. A t�m?? nikdy se nezm�l�.

Rusov� se u?� rychleji ne� mnoz�, ale ne tak, jako ostatn�. U?� se cosi sv�ho a d?sledky tohoto u?en� se nedaj� p?edpov?d?t. Drav� imperialisti?t� v�robci ve sv�ch ?ist? zi�tn�ch z�jmech nau?ili na�e �eny pou��vat v pr?b?hu kritick�ch dn� vlo�ky. Man�el na�� �eny, dopravn� milicion�?, pak s kocovinou hled� na nekone?nou reklamu na vlo�ky a najednou ho osv�t�: co kdy� doopravdy zadr�uj� vlhkost? A j� stoj�m cel� den na mrazu s mokr�ma nohama�

Pod�vejme se na tuto situaci jako na model. N?co n�s u?ili, ale cosi �pln? jin�ho n�s nau?ili. U?ili n�s socialismus - vznikl stalinismus. Pak u?ili demokracii - objevil se Jelcin s rodinn�m klanem a s ?ubajsem, v�ichni �demokrati�. U?ili tr�n� hospod�?stv� - vyrostla mafie a k tomu jak�!

Kde jsou nyn� v�ichni ti zaoce�n�t� u?itel� demokracie, tr�n�ch vztah? a PR, ty tis�ce, kter� se motali po Moskv? za?�tkem devades�t�ch let? U?ili n�s volit demokraticky, jako to te? u?� Rumuny nebo Bos?any. Koho v�ak mimo n�s napadne jako kandid�ty zaregistrovat deset m�stn�ch alkoholik? s p?�jmen�m Petrov, jestli�e hlavn� uchaze? v dan�m obvodu m� tu sm?lu a jmenuje se Petrov? Koho napadne nalepit portr�ty konkurenta Petrova na p?edn� skla v�ech aut ve m?st?? Nebo den p?ed volbami ve ve?ejnopr�vn� televizi uk�zat t?i mlad� �teplou�e�, kte?� budou sborov? chv�lit Javlinsk�ho: pr�, �e je to �n� chlapec�.

Z�pad se tv�?il, �e u?� Rusko parlamentn� demokracii, Rusko se tv�?ilo, �e se u?�. Jen�e Rusov� ihned pochopili podstatu demokracie a zjevn? hloub?ji ne� samotn� z�padn� u?itel�. Na�e konkr�tn� knihy o politick�ch a volebn�ch technologi� se v�razn? li�� od abstraktn? ukecan�ch na Z�padu. U n�s je u� v�echno rozepsan� do jednotliv�ch bod?: kde, co a za kolik. ��dn� sentiment, ��dn� r?�ov� br�le. Demokracie - to je kdy� se k moci dostanou ti, kte?� maj� nejv�ce pen?z a kontrolu nad m�dii. V�e ostatn� jsou detaily.

Na�i d?vtipn� nomenklaturn� demokrati si osvojili tato nov� pravidla. Zmocnili se i pen?z a t�m sp�e i m�di�. Zat�mco na�i brat?i v Evrop? budou je�t? po dlouh� desetilet� t�pat v tom, co rusk� ?lov?k pochopil v jeden velk� okam�ik, kdy� Jelcin vy?kl sv� slavn� slova: �Kolik samostatnosti si m?�ete sebrat, tolik si j� i berte�.

�Ber pytle, stanice odch�z�!� si pro sebe p?elo�ili Jelcin?v v�rok nomenklaturn� demokrati a vrhli se na pytle - nevrhli se na �ivot, ale na smrt. A kam odch�z� na�e sov?tsk� stanice? ?ert v�! Podotkn?me, �e ti, kte?� ot�leli a p?em��leli nad t�m, kam tato stanice odch�z�, nestihli popadnout pytle a z?stali s hol�ma rukama. Nepochopili jednoduchou a p?itom nejd?le�it?j�� v?c, �e na�e stanice st�le n?kam jde, ale mo�nost �lohnout pytle neb�v� ?asto.

Rusov� jsou mimo?�dn? pracovit� a maj� sklon k velk�m pracovn�m po?in?m. Ale ne v�dy. K tomu, aby Rus hodn? pracoval, pot?ebuje Ideu. Jestli�e je Idea - pracovn� hrdinstv� je jist�. Osmilet� d?ti a sedmdes�tilet� starci se postav� k soustruh?m a budou vyr�b?t n�boje pro frontu, nebo? existuje Idea: �V�echno pro frontu, v�echno pro v�t?zstv�!� Idea je podpo?en� silou - jen se zkus nepostavit k soustruhu.

Ideou, kter� probud� k �ivotu rusk� pracovn� hrdinstv� men��ho rozsahu, m?�e b�t cokoliv. Jednou v noci na pohrani?n� stanici ?op jsem se pokou�el vzbudit celn�ka, aby mi dal raz�tko do celn� deklarace. D?da, kter� m?l na starosti zavazadlov� odd?len�, se b�l vzbudit d?le�it�ho celn�ka, dokud jsem nepov?d?l, �e mu d�m deset dolar? a je�t? deset celn�kovi. Bylo to asi v roce 1992 a deset dolar? byly tehdy v ?ope pen�ze, kter� okam�it? dok�zaly probudit k �ivotu Ideu.

�Za to budeme t�den p�t!� do�lo d?dovi. �Za deset dolar? klidn? vzbud�m i celou celnici!�

A vzbudil. A kdy� mi radost� roz�haven� celn�k d�val raz�tko na m?j pap�r, slastn? mrmlal: �P?jde to jako po m�sle!�

Rusov� p?�mo fenomen�ln? citliv? reaguj� na v�zvy k mobilizaci. Zkuste vej�t do parlamentu jak�koliv evropsk� zem? a hroziv? zak?i?et do mikrofonu: �Bij� na�e!� a setk�te se s nepochopen�m, s �sporn�m p?em��len�m: kdo jsou ti na�i a pro? je bij�? Vyk?ikn?te to stejn� v na�� Dum? a polovina Dumy vysko?� ze sv�ch m�st. Jen je t?eba spr�vn? vyk?iknout, od srdce.

�Bij� na�e!� tak zn� hlavn� slogan rusk� civilizace. Je to cel� kontinent v�znam?, kter� jsou nedostupn� pro cizince. V?t�ina Rus? ji� ne�ije na vesnic�ch, kde se jen tak pro z�bavu bili svobodn� a �en�?i nebo ti, co �ij� za ?ekou, a ti, co �ij� na t� spr�vn� stran?, nemluv? u� o seri�zn?j��ch rva?k�ch mezi b�l�mi a rud�mi. Ale kdy� Rus zaslechne �Bij� na�e!�, je st�le p?ipraven� popadnout h?l a vrhnout se do rva?ky. Jin� ot�zka je, �e v na�em medi�ln�m sv?t?, kter� je zne?i�t?n informa?n�mi �umy, je ?�m d�l, t�m t?��� dos�hnout toho, aby se tento sign�ln� v�k?ik dostal k u��m adres�ta.

Rusov� um� zab�jet jin� a, co je obzvl�? d?le�it�, dok�ou b�t sami zabit�. Zd�lo by se, co �e je to za um?n� - zabij� t? a u� dok�e� b�t zabit�. Av�ak nen� to tak jednoduch�. Aby t? zabili, mus� se ocitnout tam, kde se zab�j�. Krom? Rus? a n?kter�ch balk�nsk�ch n�rod?, tuto schopnost u� ztratili jin� p?edstavitel� b�l� rasy.

U Am�k? to vypad� mimo?�dn? odpudiv?, jsou posedl� zab�jen�m v�ech a v chorobn�m zaslepen� zavrhuj� nevyhnutelnou pomstu. Konec Am�k? jako civilizace se u� z?eteln? ?rt�. Pokou�ej�ce se zab�t v�echny najednou nebo postupn? sv�mi zelen�mi nulami, dos�hnou akor�t toho, �e v�ichni zabij� je. P?i?em� bez jak�hokoliv sjednocen�, spiknut� nebo koalice. Jednodu�e ka�d� hodit kam�nek a jejich cirkus se rozpadne.

Mastn� ob?d s pivem natolik potla?il bojov�ho ducha doned�vna je�t? v�bojn�ch germ�nsk�ch n�rod?, �e poslat voj�ka tam, kde se st?�l�, hodnot� dnes tyto n�rody jako zlo?in proti osobnosti. Ot�zka: co je to pak za voj�ka? V?ru takov� - m�rotv?rce s ga?aty, kter� jsou pln� m�rumilovnosti.

Mluvit dnes o sou?asn�ch voj�c�ch rom�nsk�ch zem� m?�eme pouze ve v?ci sm?�n� nebo velmi sm?�n�. Ne nadarmo u� Mussolini nazval italskou arm�du ch�trou - v?d?l, co ?�k�. Jednou jsem m?l na italsko-rakousk� hranici to pot?�en�, �e jsem se dorozum�val s celou ?adou italsk�ch celn�k?, kte?� poch�zeli z jihu a kte?� se v Alp�ch p?i bodu mrazu t?�sli zimou jakou toulav� psi. Tyto t?esouc� se str�ce hranice zaujal m?j rud� pas s italsk�mi v�zy, a tak m? pozvali dovnit?, podebatovat si. Tam se ihned �p?ilepili� na sotva tepl� radi�tory, zap�lili si svoje smradlav� cigarety a ani� by tu�ili, �e jim rozum�m, p?l hodiny se handrkovali, co by mohli vyt?�st z toho Rusa, kter� mluv� anglicky. Nakonec se shodli v tom, �e mohou Rusa p?esv?d?it, aby u nich sm?nil pen�ze podle jejich vlastn�ho kurzu. Tento message mn? p?etlumo?il vzd?lan� italsk� ser�ant, kter� ovl�dal ?ty?i anglick� slova. V kone?n�m d?sledku tvo?ili ko?ist italsk�ch bojovn�k? dv?, maxim�ln? t?i l�hve piva, kter� jim velkorys� rusk� spisovatel ob?toval. Dokonce i ukrajin�t� celn�ci p?sob� d?stojn?ji.

Nejl�pe se ze situace vykroutili Francouzi se svoj� Cizineckou legi�. Tam, kde se m?�e st?�let, Francouzi pos�laj� u� p?l stolet� z�sadn? cizince. Ti stejn� cizinci nah�n?j� ve Francii fotbalov� m�?, cizinci si vzali na starost i z�va�nou ot�zku rozmno�ov�n� francouzsk�ho n�roda.

S Rusy je t?�k� ��t, maj� t?�k� charakter. Na sv?t? existuje mnoho n�rod?, se kter�mi se �ije snadn?ji, pohodln?ji a bezpe?n?ji. A vypad� to, �e �ivot lid� na na�� planet? se d�ky tvrdohlav�mu lidsk�mu g�niu ch�l� ke konci - za?�n� p?e��v�n�. A v n?m se rusk� civilizaci nikdo nevyrovn�, s Rusy se d� p?e��t. Po dlouh� tis�cilet� tento cenn� poznatek �ije ve v?dom� na�ich soused?, na�ich spojenc? a dokonce i na�ich odv?k�ch nep?�tel. Rusov� �ij� sami, jak um�, a nech�vaj� ��t i jin� - a pr�v? to bude rozhoduj�c� a bude ?init Rusy ?�m d�l, t�m v�ce atraktivn?j��. Vyb?hneme s nimi, nebo? p?e�ijeme a p?e�ij� i ti, kte?� p?jdou s n�mi.

Kdy� doch�zely v jeskyni, je� byla okupov�na nep?�teli, voda a j�dlo, na�i p?edkov� vyhazovali ven neurotiky, kte?� se zbl�znili - aby nep?iv�d?li o rozum zdrav� a nadarmo nespot?ebov�vali potraviny. Ve sv?tov� jeskyni se j�dlo a voda brzy spot?ebuj�, i kdy� o tom zat�m v� jenom hrstka p?edv�dav�ch. Ale ��len� netvory je u� na ?ase vyhazovat.

Jak vyb?hneme s jejich m�dii

�

Prohr�li jsme t?et� sv?tovou v�lku, kterou naz�vaj� studenou. P?�?ina na�� por�ky tkv� v tom, �e oni n�m vnutili svoji hru s vlastn�mi pravidly stejn? tak, jako my jsme v�dy um?li vnutit na�i hru t?m, je� m?li dostatek odvahy, aby vtrhli na na�e �zem�.

Kdy� jsme za?ali ��?it sov?tsk� marxismus-leninismus na v�ech kontinentech, vstoupili jsme do nepoznan� oblasti pro ruskou civilizaci, vtrhli jsme do ciz� sf�ry a utrp?li krutou por�ku. Sov?tsk� ideologick� expanze od za?�tku vypadala jako Pot?mkinova vesnice: po�leme n?kolik instruktor? do Afriky, a? obr�t� ?ern� kontinent tv�?� k z�?iv� komunistick� budoucnosti. Touto neplodnou prac� jsme se zab�vali po cel�m sv?t?, zat�mco na�i nep?�tel� vedli proti n�m virtu�ln� v�lku podle v�ech z�kon? strategie a taktiky.

V�lka, kterou jsme prohr�li, byla informa?n?-psychologick�. A i kdy� zr�dci maj� na na�� por�ce zna?nou z�sluhu, prohr�li jsme nejenom kv?li nim. Na informa?n?-psychologickou v�lku jsme jednodu�e nebyli p?ipraveni jako civilizace. Byli jsme bezbrann�, porazili n�s s hol�ma rukama - poprv� a douf�m, �e naposledy v na�� historii. Na na�e �zem� nikdo nevtrhl, av�ak vtrhli do na�eho v?dom�.

Zbran� informa?n?-psychologick� v�lky je kvalifikovan? pou�it� politick� mytologie, schopn� demoralizovat nep?�tele a p?inutit jej kapitulovat bez v�lky. Tento mytologick� blitzkrieg p?edvedl v roce 1939 Hitler s ?esk�m prezidentem H�chou. Zavolal si H�chu do Berl�na a tam na n?j n?kolik hodin k?i?el a vykresloval mu v�echny hr?zy, kter� ?echy ?ekaj�, jestli�e se nevzdaj�. Jak pozd?ji po kapitulaci ?ech vy�lo najevo, Hitler?v k?ik byl ?ist�m blafem. Hitler � nemohl napadnout ?echy, nebo? tenkr�t nebylo je�t? N?mecko schopn� jak�koliv dlouhodob?j�� akce. Ale v?dce napadlo rozk?i?et se na ?esk�ho prezidenta, a jak se uk�zalo, posta?ilo to, aby v�lku vyhr�l. Pro? vyhr�l Hitler? Proto�e um?l p?esv?d?iv? stra�it. Pro? prohr�l H�cha? Nebo? se zalekl a nev?d?l, jak se v?ci ve skute?nosti maj�. Nem?l k dispozici informace. Kdyby je m?l, ne�el by do Berl�na, ale do Lond�na.

Vytvo?it podvratn� politick� m�tus, deformovan� obraz skute?nosti, kter� nep?�tele p?ivede do slep� uli?ky, dezorientuje ho a demoralizuje, to je prvn� �kol, kter� Z�pad ?e�il a vy?e�il v pr?b?hu studen� v�lky proti Sov?tsk�mu svazu. Bylo to t?���, ne� vystra�it star�ho H�chu; tento proces trval cel� desetilet�. Av�ak �kol byl relativn? jednoduch�, teze podvratn�ho liberalismu byly mnohokr�t odzkou�en� a nacvi?en� v NDR, Ma?arsku, ?eskoslovensku a Polsku. Je�t? p?edt�m v des�tk�ch jin�ch st�t?, po?�naje Mexikem a� po N?mecko a Japonsko. Liberalismus je ve sv� podstat? podvratn� ideologie, um?le implantovan� marn� sen o svobod?, kter� potla?uje v?li k v�t?zstv� hlavn� zbra? v jak�koliv v�lce.

Na za?�tku studen� v�lky Z�pad disponoval rozvinutou, strukturovanou a flexibiln� liber�ln?-demokratickou mytologi� vhodnou na export, kterou u� jen sta?ilo p?izp?sobit sov?tsk�m specifik�m. A tak se objevily jednoduch� slogany. Od stalinismu, krut� totalitn� diktatury - k z�?iv� budoucnosti blahobytu. Pry? ze soustrov� Gulag! N� nobel?�k Isai? jim sv�mi v�plody ud?lal takovou slu�bu, �e by byl h?�ch neodl�t jeho sochu v �ivotn� velikosti z ryz�ho zlata a neum�stit ji p?�mo ve �t�bu CIA.

Komplikovanost �kolu, jeho� si Z�pad ve vztahu k SSSR vyty?il, spo?�vala v jin�m: jak�m zp?sobem t�mto podvratn�m liberalismem nakazit n�rod, kter� p?edstavuje jinou civilizaci, nav�c rozvinut?j�� a �ivotaschopn?j�� ne� Z�pad.

Za �?elem �sp?�n�ho �naka�en� sov?tsk�ch lid� sov?t?ickou chorobou byla pot?ebn� m�dia, kter� na za?�tku studen� v�lky je�t? neexistovala. Jenom�e v �edes�t�ch letech prob?hla medi�ln� revoluce a n� sv?t za?al nab�vat sou?asn� virtu�ln� rozm?ry. Am�ci se jako prvn� nau?ili �televizovat� a �virtualizovat� tento sv?t, a i kdy� neochotn?, p?ece jen to u?ili i sv� spojence.

S jistotou m?�eme tvrdit, �e kdyby r�dio a televizor nebyly v ka�d�m dom?, Rusko by nikdy neprohr�lo tuto divnou a n�mi je�t? nepochopenou studenou v�lku. Exploze medi�ln�ch technologi�, kter� za?ala masovou expanz� televize, sehr�la s n�mi �patn� vtip. Tohoto v�buchu jsme si nev�imli, nepochopili jsme ho. Zat�mco oni doma procvi?ovali metody na vym�v�n� mozk? pomoc� televizn� obrazovky, u n�s rok co rok tup? ukazovali Bre�n?va, jen� ?ty?i hodiny v kuse ?etl hlavn� refer�t us�naj�c�mu sjezdu KSSS. Zat�mco Bre�n?v ?etl, zat�mco n� �ter byl zne?i�t?n� nesmysln�mi parodiemi na propagaci marxismu-leninismu, oni den za dnem p?ipravovali arm�du liber�ln�ch sov?t?�k? v na�ich m�di�ch.

Jak se vlastn? za?ala perestrojka? Objevily se televizn� programy, je� byly revolu?n� ve sv� otev?enosti, kter� za?aly v�st nezn�m� mlad� lid�. Potom p?i�el t�den�k Ogo?ok, kter� v�echno odhaloval, a celon�rodn� �pok�n� na pl�tnech kin. K�li se v�ichni, ale nikdo nech�pal z ?eho. N�sledovala protistranick� literatura a publicistika v �tlust�ch� ?asopisech s milionov�mi n�klady.

Pro? se bour�n� sov?tsk�ho imp�ria za?alo pr�v? takto? Proto�e jsme nep?�tel?m dali do rukou kl�?e od vlastn�ch mozk?. A na�i nep?�tel� tyto kl�?e vyu�ili nikoliv na to, aby n�m pomohli anebo n�s n?co nau?ili, ale aby n�s zni?ili. Je to logick�, jsou to p?ece na�i nep?�tel�. Ale z�rove? je to trochu divn�, �e nep?�tel� se najednou stali na�imi p?�teli. I kdy� divn� p?�telstv� t� neb�vaj� z?�dkakdy.

V manipulaci s mozky sov?tsk�ch lid� sehr�li svoj� historickou �lohu liber�ln� sov?t?�ci. Zat�mco my jsme slastn? spolu s nimi m?oukali ban�ln� zakl�nadla o svobod?, demokracii a pr�vech ?lov?ka, dokud jsme se up?�mn? tahali na Z�pad, p?esv?d?en� o tom, �e oni n�m pomohou �civilizovat se� v jejich vlastn�m z�jmu, oni soust?ed?n? p?ipravovali v�buch na�eho domu a rozd?len� na�eho majetku.

Abychom byli spravedliv� ?ekn?me, �e liber�ln� sov?t?�ci, kte?� za?ali m?oukat jako prvn�, byli p?ev�n? sami zaslepen� a re�ln�m c�l?m na�ich nep?�tel ve skute?nosti nerozum?li. Byly to prvn� ob?ti studen� v�lky, av�ak ob?ti aktivn� a ?inn�, kter� obraceli na svoji v�ru masy nezasv?cen�ch.

Zapamatujme si mechanismus na�eho pomaten�, aby se u� nezopakovalo. Dostali n�s pomoc� v�ry v z�zraky, kter� je lidem vlastn�, zvl�t? Rus?m. Uv??ili jsme, �e existuj� nov� z�zra?n� know-how, a s touto v�rou se za?ala perestrojka je�t? dlouho p?ed jej�m za?�tkem. Z�zra?n� zahrani?n� l�k - trh, pluralita a privatizace. D�me si t?i tabletky a budeme takov� jako oni - bohat� a svobodn�.

Nikdo tenkr�t ne?�kal tu prostou v?c, kter� je nyn� ji� jasn� ka�d�mu p?em��lej�c�mu Rusovi, �e ani jejich bohatstv�, ani jejich svoboda se n�m nehod� a nepot?ebujeme je. Tuto prostou pravdu jakoby tenkr�t nikdo ani neznal - des�tky let jsme byli izolovan� od na�ich �u?itel?� a byli jsme n�chyln� v??it, �e tam u nich te?ou ml�?n� ?eky a pod�l nich jsou marmel�dov� b?ehy. A� dnes n�m za?�n� doch�zet, �e nejsou tak bohat� a u� v?bec nejsou svobodn�. �e jejich svoboda je jenom slogan, cosi jako na�e diktatura proletari�tu.

P?itom si na�i nep?�tel� p?esn? spo?�tali, �e samotn� sov?t?ick� liberalismus nevyhod� n� sv?t do pov?t?�. Ale mocensk� ambice komunistick�ch nomenklatur sov?tsk�ch republik - ano! Vydr�dili a po�tvali nacionalisty od Pobalt� po st?edn� Asii do takov� m�ry, �e um�rnit je bez krve se u� nedalo. Zbab?l� vesnick� nemehlo Gorbi se neopov�il na sebe vz�t odpov?dnost za potla?en� �suverenit�, kter� rostly jako houby po de�ti.

Je t?eba m�t na pam?ti, �e na�e liberalizovan� moskevsk� m�dia nafukovala nacionalistick� v�n? na perif�ri�ch, nafukovala je ze v�ech sil - a v tom spo?�v� jejich hlavn� zrada nejenom ve vztahu k Rus?m. �Od �tlaku imp�ria osvobozen� republiky Sov?tsk�ho svazu te? vedou �ebr�ck� �ivot ?�ste?n? i d�ky t?m, jen� je tak zap�len? �tvali, zvl�t? z Moskvy.

A� tak spr�vn� nen� tvrzen�, �e liber�ln� sov?t?�ci, soust?ed?n� v m�di�ch, bourali Sov?tsk� svaz podle instrukc� ze zahrani?�. Bourali jej sami od sebe, ?asto vych�zej�ce z vlastn�ch sv?tl�ch pohnutek, tvo?iv?, soust?ed?n? a s nad�en�m. Mnoz� z nich dnes tajn? anebo otev?en? lituj�, co vykonali: ve star�m sv?t? se jim �ilo l�pe, voln?ji a bezpe?n?ji.

Pro? se uk�zali jako bezmocn� v�echny ty �seky propagandy obvodn�ch a okresn�ch v�bor? a �V - tedy v�ichni ti, co m?li dr�et rusk� m�dia na uzd?? Nebo? i tam se to hem�ilo liber�ln�mi sov?t?�ky. A je�t? proto, �e stran�ci, zodpov?dn� za ideologii, neum?li vl�dnout lidsk�mu st�du pomoc� elektronick�ho bi?e na dobytek pod n�zvem televize. Neum?li �televizovat�, nerozum?li element�rn�m v?cem.

Toto v�echno u� je jen historie, ze kter� je pot?ebn� aspo? se pokusit vyvodit pou?en�. N?kte?� z inici�tor? podvratn�ho liberalismu se v sou?asnosti stali respektovan�mi tv?rci v m�di�ch, n?kte?� se zase vypa?ili. Ale jak to v d?jin�ch ?asto b�v�, pot� co n�s porazili me?em fale�n�ho lacin�ho m�tu o svobod? a demokracii, vst?�knut�ho prost?ednictv�m na�ich m�di�, necht?n? n�m tento sv?j me? sami vlo�ili do rukou.

V na�ich m�di�ch za posledn�ch deset let prob?hly procesy, kter� maj� nezvratn� charakter. To, co Am�ci vynal�zali cel� desetilet�, my jsme se nau?ili za n?kolik let. Dnes m�me mno�stv� televizn�ch a rozhlasov�ch stanic, kter� maj� konkr�tn� majitele, a tito majitel� prosazuj� sv� konkr�tn� z�jmy. V�echno jako u zaoce�nsk�ch u?itel?, av�ak l�pe a na vy��� �rovni. My a na�e m�dia jsou bez p?edsudk?, my jsme doopravdy svobodn�, odv�zan�. Jestli�e po n?kom �lapeme na obrazovce, z?st�v� po n?m pouze mastn� flek. Na�e rusk� svoboda je drsn?j�� ne� jejich americk�.

�A v�echna tato m�dia pracuj� pro proamerickou vl�du!� ?ekne n� vlastenec a bude m�t v n??em pravdu. Stejn? jako u Am�k?, tak i na�e m�dia pracuj� pro moc, generuj� moc, nahrazuj� moc, kdy� je t?eba. P?itom v�ak p?estala hr�t roli p�t� kolony a stala se efektivn�m n�strojem moci v rukou siln�ch a bohat�ch. Na�e m�dia jsou ?�m d�l, t�m v�ce nez�visl� na jejich m�di�ch - osud soukrom� stanice NTV je toho jasn�m d?kazem. NTV za?�nala jako liber�ln� proamerick� televize, kter� hr�la v prosp?ch tehdy nad?jn�ho Javlinsk�ho; pokra?ovala jako televize Gusinsk�ho, kter� ve volb�ch v roce 1999 hr�l za Lu�kova; nakonec se ocitla v rukou Gazpromu a dnes se poctiv? dr�� gener�ln� linie Putinovy strany. Podobn� osud maj� i jin� rusk� televize, a to je dobr� znamen�. Vytla?ujeme je ze sv�ho informa?n�ho prostoru.

Na�i u?itel� Am�ci, jakkoliv jsme jim p?ihr�vali v mnoha jin�ch ot�zk�ch, dnes u� nemaj� v na�ich m�di�ch takov� vliv, jak� m?li za Gorba?ova. Tedy kl�?e k na�im mozk?m u� nejsou v jejich ruk�ch, ale v na�ich - u koho konkr�tn?, na tom v dan�m p?�pad? nez�le��. U oligarch?, byrokrat? ?i bandit?. Tito na�inci se s t?mito kl�?i zat�m jen za?�naj� u?it zach�zet, ale d?laj� to tak rychle, �e ji� nyn� za n�mi Evropa zoufale zaost�v�.

Ano, jestli�e je dnes na�e vl�da proamericky orientovan�, rovn?� i m�dia budou takto orientovan�. Je v�ak ot�zka, zda na�e vl�da bude v�dy proamerick�. Mo�n�, �e za takov�ch p?t - deset rok? bude vl�da orientovan� pron?mecky a je�t? o deset let pro?�nsky. Tento p?edpoklad je docela opodstatn?n�. Ale, dokonce i kdybychom m?li, nedej bo�e, pron?meckou vl�du, nestane se, �e se N?mci zmocn� na�ich m�di� a budou n�s nutit vz�t na�e p?ist?hovalce nazp?t a spolu s nimi i dvacet milion? Kurd? a Turk?. Sp�e my jim n?co podhod�me: ruskojazy?n� m�dia v N?mecku dnes u� nejsou na posledn�m m�st?.

Zaoce�n�t� u?itel� vypustili z lahve medi�ln�ho d�ina na na�e nekone?n� prostory, a to u� je nav�dy. Tento d�in se u n�s zabydl�, nau?� se p�t vodku a zaj�dat j� kyselou okurkou. A nyn� takov� skromn� ot�zka: kdo bude v tomto sv?t? budovat nov� siln� syst�my politick�ch m�t?, kdo bude vym��let ?�m d�l, t�m v�ce efektivn?j�� zp?soby �televizov�n� a virtualizace reality? Budou to op?t Am�ci s jejich ubohou fantazi�, mdl�mi �ablonami a zem�, kterou ob�vaj� tak tup� televizn� div�ci, �e jim na pozad� nutn? mus� zn�t sm�ch, jinak by nev?d?li, kdy se maj� sm�t? Anebo to mo�n� budeme my, civilizace velk�ch m�t? a geni�ln�ch tv?rc? m�t??

Kdy� Am�ci u sebe najednou ne?ekan? objevili �ruskou mafii� v Bank of New York, po prv� se dal pozorovat z�pas na�ich a jejich m�di� o v�t?zstv� v d?le�it�m souboji. Am�ci tento z�pas prohr�li s propastn�m sk�re. Jenom�e je�t? nepochopili, �e od t�to chv�le to tak bude v�dy.

Uplyne je�t? n?kolik let a na prvn� m�sto v tvorb? nov�ch politick�ch m�t? glob�ln�ho rozsahu se za?neme dost�vat my. Ubohost americk�ch model? je d?l� ?�m d�l, t�m m?n? efektivn�mi. Po �?�i zla�, kter� se museli s hanbou z?�ct, zmohli se Am�ci na trapnou �osu zla� a te? si nacvi?uj� novou definici ?�bla v podob? �mezin�rodn�ho terorismu�. C�lem t?chto cvi?en� je vymyslet takovou my�lenkovou konstrukci, kter� by umo�nila ozna?it jak�hokoliv zl�ho chlapce za teroristu a zlikvidovat jej bez soudu. Tento c�l je nedosa�iteln�, pon?vad� je p?�li� hloup? zformulovan�. Dokonce i vlk d?�ve, ne� se�ral jehn?, pr�vn? od?vodnil sv?j ?in daleko solidn?ji: �U� jen proto jsi vinn�, proto�e jsem hladov�.� Zd� se, �e Am�ci p?estali rozv�jet to, co jim p?ineslo v�t?zstv�, a pot� co uv??ili ve vlastn� s�lu, p?ipravuj� se vl�dnout ohn?m a me?em. P�nb?h jim pom�hej. Nakonec i z nich se mus� st�t chlapi. Jen a? si zabojuj� s Araby, my, a nejenom my, budeme pozorn? sledovat, jak se jim bude da?it.

Novou informa?n� v�lku ur?it? vyhrajeme a t�mto p?ipomeneme sami sob? i cel�mu sv?tu to slavn� �Kdo k n�m p?ijde s me?em, toho tento me? i zabije.� Ano, nebude to tak brzo, ne� se v na�ich rukou objev� medi�ln� vys�la?e, kter� budou svoj� v�konnost� srovnateln� s jejich monstry typu CNN, kter� 24 hodin denn? prom�vaj� v�echny mozky v re�imu re�ln�ho ?asu. Av�ak u?�me se nutit jejich medi�ln� monstra pracovat v n� prosp?ch tak, jako v jejich prosp?ch pracovala po dlouh� desetilet� na�e sov?tsk� m�dia. Dobr� p?�klady v tomto ��nru ji� existuj� a bude jich v�ce. Nebo? jsme moud?ej�� a siln?j��.

Zv�t?z�me jako Suvorov, nikoliv po?tem, ale �ikovnost�. Nap?�klad ned�vno se v cel�m sv?t? proslavila mali?k� televizn� spole?nost Al Jazeera, kter� prost?ednictv�m satelitu vys�l� v arabsk�m jazyku. Tato spole?nost bude pravd?podobn? p?ejmenovan� na Hlas bin L�dina a bude vys�lat, dokud se bin L�din neunav� vypr�v?t, tedy minim�ln? dv? sta rok? v kuse. Kolik stoj� takov�to zvl�tn� televizn� spole?nost? P�r drobn�ch. A kolik u�itku p?in�� pokrokov�mu lidstvu! Jen co lid� za?nou pochybovat, zda tento Us�ma nen� n�hodou blud, okam�it? za?�n� vypr�v?t. Dok�eme vytvo?it takov�to hlasy bin L�dina? Bez probl�m?.

Nejsou daleko ty ?asy, kdy nakonec na�i �ikulov� str�v� v�echno, co s n�mi nap�chali, a ston�sobn? jim to vr�t�. Ukucht� n?co chutn�ho pro jejich v�e�rav�ho div�ka a za?nou �televizovat� kol�bku demokracie na sv?j zp?sob. Dojde k tomu s matematickou nevyhnutelnost� a mo�n�, �e se to u� i d?je. A co je pro na�e zaoce�nsk� p?�tele zvl�t? smutn�? �Televizovat� je za?�n�me nejenom my. Zat�m to je�t? nen� tak o?ividn�, ale tup�mu americk�mu vym�v�n� mozk? za?�naj� kl�st ?�m d�l, t�m v?t�� odpor m�dia Evropy, Asie, Latinsk� Ameriky a takt� Kanady. Stejn? jako my, v�ichni zat�m bojuj� pouze v r�mci vlastn�ho informa?n�ho prostoru, ale jak se n� sv?t bude m?nit na jednu medi�ln� vesnici, v�lka se p?irozen�m zp?sobem p?enese za oce�n a tehdy se na�im p?�tel?m Am�k?m p?ipomene mnoho v?c�. Po?�naje Hiro�imou a Nagasaki a� po ned�vnou v�lku na Balk�n?, v jej� pr?b?hu �zbombardovali� euro a takto ka�d�mu Evropanovi hluboce a drze zalezli do kapsy.

Mo�n� si je�t? n?kdo pamatuje na kampa? v sov?tsk� televizi, kter� podporovala doktora Hidera a kter� byla rozb?hnut� p?ibli�n? v roce 1984. Jist� n� report�r na�el v New Yorku psychopata, kter� vyhl�sil hladovku proti jak�msi americk�m raket�m. Psychopat se jmenoval doktor Hider a v na�� televizi jej ukazovali t�m?? ka�d� den. Vesel� schizofrenik ochotn? vysv?tloval, �e pije pouze slanou vodu, jenom�e vypadal docela syt?. A i kdy� ho n� novin�? pravd?podobn? p?esv?d?oval, aby ukon?il �hladovku�, aby se alespo? n?jak dostal z t�to komick� situace, schizofrenik tvrdohlav? i nad�le �hladov?l�.

To byl p?iklad, jak nen� t?eba d?lat to, co d?lat neum�. A tento p?�klad se u n�s sotva n?kdy zopakuje. Zato psychopati a nositel� podvratn�ch m�t? se budou objevovat ?�m d�l, t�m ?ast?ji. A kdy� Am�ci sami p?iznali, �e v jejich zemi ka�d� ?tvrt� ?lov?k trp� n?jakou psychickou poruchou, naj�t v Americe takov� podr�va?e nebude t?�k�.

�

Jak vyb?hneme s jejich rozv?dkami

�

Ot�zka, zda jsme prohr�li studenou v�lku v oblasti rozv?dky, je sporn�. ?�m v�c knih na�ich rozv?d?�k? vych�z�, t�m je jasn?j��, �e chyba nebyla v nich, ale ve stranick�ch ��fech, kte?� st�li nad nimi a ztratili kontrolu nad situac� ve vlastn� zemi a ve sv?te. Sov?tsk� rozv?dka byla jednou z nejlep��ch na sv?te. Prost? nebyla efektivn? vyu�it�.

Av�ak za?n?me samotn�m term�nem �rozv?dka�, kter� popisuje nov� oblasti ?innosti zvl�tn�ch slu�eb ?�m d�l, t�m m�n?. Honba za technologiemi, informacemi o arm�d�ch, a to nejd?le�it?j��, p?�prava na v�zv?dnou a diverzn� ?innost v pr?b?hu v�lky, to v�echno jsou tradi?n� oblasti rozv?dky, kter� zat�m nikdo nezru�il. V�lky se v�ak zm?nily na psychologick�, informa?n� a virtu�ln�, arm�dy t�m?? v�lu?n? pln� funkce zastra�ov�n�, tedy re�ln? nebojuj�, hlavn�mi zbran?mi se stala m�dia a nakonec se za?alo velk� st?hov�n� n�rod?, kter� utvo?ilo nov� podm�nky. To v�echno vede k nevyhnuteln�mu p?ehodnocen� slova �rozv?dka� a k objeven� vhodn?j��ho term�nu - nap?�klad �slu�ba podvratn�ho televizov�n�.

Sov?tsk� rozv?dka vyrostla z�zra?n�m zp?sobem a prakticky na zelen� louce. Profesion�lov� carsk� rozv?dky byli bu?to vyvra�d?ni, nebo posl�ni do vyhnanstv�, jen co se v Rusku dostali k moci bol�evici, kte?� doslova za p�r rok? zformovali prvot?�dn� rozv?dku s glob�ln�m sv?tov�m dosahem, kter� rostla a mocn?la v pr?b?hu desetilet�, dokud se nezm?nila na z�padn� masovou kulturou proslavenou KGB. Jak� jsou p?�?iny tohoto fenomen�ln�ho rozvoje? Prvn� z nich le�� na povrchu: sv?tov� komunistick� hnut�, kter� z ka�d�ho komunisty na sv?te d?lalo potenci�ln�ho pomocn�ka sov?tsk� rozv?dky. Druhou p?�?inou je masov� porevolu?n� emigrace. Miliony krajan?, kte?� �ivo?ili ve vyhnanstv�, vytvo?ili velk� rezervo�r potenci�ln�ch agent?. T?et� p?�?ina: zakladatel� sov?tsk� rozv?dky byli �id�, a tak na z�klad? �idovsk� soun�le�itosti mohli verbovat jin� �idy po cel�m sv?t?. N?kdy to p?sobilo p?�mo exoticky. D?stojn�k sov?tsk� rozv?dky �id Eitingon, kter� vedl hon na permanentn�ho revolucion�?e �ida Trock�ho, p?vodce rozkolu v komunistick�m hnut�, vyu��val ve sv� pr�ci podporu po?etn�ch �idovsk�ch p?�buzn�ch ve Spojen�ch st�tech, kte?� se ur?it? dovt�pili, kdo vlastn? ve skute?nosti Eitingon je.

Sov?tsk� rozv?dka se od sam�ho za?�tku op�rala o mohutn� lidsk� potenci�l. O �idy na cel�m sv?t?, zvl�t? kdy� se objevil Hitler. O sv?tov� komunismus a o ruskou emigraci, t� roztrou�enou po cel�m sv?t?. Takov�to mo�nosti nem?la ani jedna rozv?dka, jestli�e za rozv?dky nepova�ujeme tradi?n� c�rkve. Porovnateln� potenci�l se sov?tskou rozv?dkou m� pouze CIA a Mossad.

Bez nads�zky je mo�n� ?�ct, �e sov?tsk� v�zv?dn� organizace: V?K (V�erusk� komise pro boj s kontrarevolucion�?i a proti sabot�i), OGPU (Jednotn� st�tn� politick� spr�va p?i Sov?tu lidov�ch komisa??), NKVD a KGB byly kdy� ne rodi?e, alespo? u?itel� izraelsk�ho Mossadu. Podobn? jako sov?tsk� rozv?dka systematicky fyzicky likvidovala ?leny B�l�ho hnut�, Mossad u� cel� desetilet� vede d?kladn� odst?el l�dr? arabsk�ho sv?ta. Ka�d�ho potenci�ln�ho arabsk�ho v?dce profylakticky vystopuj� a likviduj� je�t? v mlad�m v?ku.

Na za?�tku perestrojky koloval n�zor, �e ve sv?t? existuje n?kolik rozv?dek s glob�ln�m dosahem, kter� navz�jem soupe?�, a co se t�k� s�ly, jsou porovnateln�. Sov?tsk� KGB, GRU, americk� CIA plus n?kolik americk�ch specializovan�ch zvl�tn�ch slu�eb a izraelsk� Mossad. Proz�rav?j��, nebo informovan?j�� lid� sem ?adili i Vatik�n, co by ?lov?k, kter� nen� dostate?n? obezn�men� s katolickou c�rkv�, mohl pova�ovat za zveli?en� ?i dokonce za �ert. Na katolick�m Slovensku �iji ji� mnoho let a mohu ?�ct, �e to nen� ani �ert, ani zveli?en�. Jestli�e existuje n?kdo, kdo ze v�ech lid� v� nejv�ce, co se d?je ve slovensk� spole?nosti, po?�naje parlamentem a vl�dou a� po tu nejzapadlej�� obec, potom jsou to pr�v? katoli?t� duchovn�. Vatik�n, to nejsou jen informace, ale re�ln�, ob?as velmi siln� moc v mnoha katolick�ch zem�ch a regionech. Sta?� si jen vzpomenout, jak zvolen� Pol�ka Karola Wojtyly na pape�skou stolici vedlo k v�buchu antisov?tsk�ho odporu v Polsku, p?i?em� na ?ele tohoto odporu st�la polsk� katolick� c�rkev. V�sledkem byl rozpad sov?tsk�ho bloku. V takzvan� polsk� kart? v�znam katolick� c�rkve zna?n? dominoval a n?kolikan�sobn� otec, vousat� elektrik�? Lech Walesa plnil pouze roli dosazen�ho �?lov?ka z lidu�, kter� kdy� se nakonec stal prezidentem, v pln� m�?e projevil svoji bezmeznou hloupost.

Od za?�tku perestrojky sov?tsk� rozv?dka sd�lela osud sov?tsk� arm�dy. To znamen�, �e zpo?�tku ji osudu vydal Gorba?ov, pozd?ji demokrati. Uk�zala se jako nepot?ebn�. Pravda, ne nadlouho. KGB je jako zrcadlo, kter� se rozbilo, ale ka�d� jeho st?epina byla d?�ve ?i pozd?ji zvednuta a vyu�ita. Nam�sto jednoho velk�ho zrcadla se objevily tis�ce mal�ch. K�dry sov?tsk� rozv?dky na�ly svoje uplatn?n� v nov�ch oblastech, zvl�t? p?i budov�n� nadn�rodn�ch korporac� glob�ln�ho charakteru a sou?asn? v oblasti praktick� politiky.

Nej�ir�� uplatn?n� si arzen�l KGB na�el v boji o moc ve vnitru samotn�ho Ruska. Z?ejm? je to d?vod, pro? ka�d� poslanec na�� Dumy v sou?asnosti hovo?� a p?sob� jako velezku�en� rozv?d?�k �tirlic ze slavn�ho sov?tsk�ho seri�lu. A proto kdy� jde oddechovat s d?v?aty do bordelu, na tv�? si nasad� plynovou masku: kdyby n�hodou n?kdo filmoval, a? zkus� n?co dok�zat.

Po sv�m rozbit� KGB vykro?ilo do sv?ta, proniklo do lidov�ch mas, ?�m� se dos�hl zvl�tn� efekt: u n�s dnes ka�d� vr�tn� ovl�d� n?kter� n�vyky opera?n� ?innosti. Ka�d� na�e volby i toho nejposledn?j��ho prim�tora se konaj� pomoc� souboru takov�ch v�zv?dn�ch technologi�, kter� by n�m kdekdo z�vid?l, v?etn? slavn�ho Mossadu. O prezidentsk�ch volb�ch a politice nejvy��� �rovn? sv?d?� u� s�m prost� fakt, �e na vrcholu pyramidy moci se nach�z� d?stojn�k KGB. Pr�v? jeho vybrali a vyzdvihli do pop?ed� a pozd?ji z n?j ud?lali n�stupce ne�?astn�ka cara Borise. Nevybrali si ani stran�ka, ani ideologa, ani ekonoma, ale skromn�ho podplukovn�ka KGB. Tomu se ?�k� symbolick� v�b?r.

Z�pas o moc v Rusku a v b�val�ch zem�ch Sov?tsk�ho svazu se vede formou v�lky tajn�ch slu�eb - skute?n� v�lky, ne vojensk�ch cvi?en�. Zat�m v t�to v�lce vydrb�v�me pouze navz�jem sami ze sebou, ale d?l�me to p?kn?, na kvalitativn? jin� �rovni, kter� je neporovnateln� s f�dn�mi a such�mi �?edn�mi hrami sov?tsk� nomenklatury. Na�e nespo?etn� zvl�tn� slu�by v?t��ho i men��ho rozsahu denn? bojuj� a s�zky jsou v t?chto v�lk�ch velk� - zlato, ropa, hlin�k. Je o co bojovat, je ?�m zaplatit kvalifikovan�m bojovn�k?m a jsou i samotn� bojovn�ci.

Porovnejme d?stojn�ka z na�� jednotky zvl�tn�ho nasazen�, kter� jestli�e se do�il ?ty?iceti p?ti let, posledn�ch dvacet let se z�?astnil des�tek bojov�ch operac� po cel�m sv?t? a nyn� bojuje v ?e?ensku, s jeho americk�m kolegou, jen� se podob� na boxera-teoretika, kter� t?ch stejn�ch dvacet let str�vil neplodn�mi tr�ninky. Porovn�n� vych�z� zjevn? v n� prosp?ch. Z toho vych�z� p?ibli�n? stejn? i n� b�val� opera?n� pracovn�k KGB, kter� p?sob� v n?jak� politick� struktu?e nebo v bezpe?nostn�ch slu�b�ch oligarchy, v porovn�n� s jejich opera?n�m pracovn�kem, kter� cel� roky tr�v� ve sv� pracovn? ve Washingtonu.

Na�i nejlep�� k�d?i v sou?asnosti bojuj� navz�jem proti sob?, hlavn? v boji o pen�ze a o moc v Rusku. Av�ak nejde o bratrovra�ednou v�lku, zpravidla jeden druh�ho nezab�jej�. Je pravda, �e Gorbi a demokrati zp?sobili s�ti agentur b�val�ho KGB a GRU obrovsk� �kody, je pravda, �e tis�ce nejlep��ch specialist? rozv?dky ode�ly do soukrom� sf�ry, z?staly v�ak �iv� a zdrav� a d�ky tomu, �e ode�ly z KGB, se nau?ily to, o ?em se jim ve slu�b�ch sov?tsk�ho st�tu ani nezd�lo - svobodn� honb? za pen?zi a moc� na vlastn� p?st. Nam�sto toho, aby se navz�jem ��rali� v dusn�m suter�nu sov?tsk�ho velvyslanectv�, tito lid� ve�li do opera?n�ho prostoru na�i velk� vlasti a jej�ho okol�, nau?ili se zach�zet s pen?zi, s m�dii a stali se z nich skute?n� vlci s ocelov�mi ?elistmi a pazoury. A je t?eba stav?t pr�v? na t?chto sov?tsk�ch rozv?d?�c�ch, kte?� p?e�ili, ?asto osamocen?, v podm�nk�ch divok� rusk� demokracie. Byli a z?stali lidmi, kte?� jsou odd�ni st�tu, nebo? tak byli vychov�v�ni.

Vzpome?me, �e prvn�mi v?dci sov?tsk� rozv?dky se stali lid� se zku�enostmi z bol�evick� ilegality a ob?ansk� v�lky. Bez p?�pravy, bez vzd?l�n�, bez toho aby ovl�dali ?emeslo, tedy bez toho v�eho, co dnes na�i rozv?d?�ci maj�. Uvrhnut�m �?�e zla� do studen� ob?ansk� v�lky za n�slednictv� v imp�riu, je� se stala hlavn�m obsahem �demokratick�ch reforem�, na�i nep?�tel� vytvo?ili pro na�e lidi nejlep�� �kolu opera?n� ?innosti na sv?t?. Kter� sv?tov� rozv?dka v sou?asnosti disponuje takovou z�sob�rnou k�dr?? Op?t pouze Mossad, dal�� permanentn? bojuj�c� slu�ba. Nikdo v�c.

Na�i p?�tel� Am�ci si zvykli klidn? a luxusn? kupovat za pen�ze a ?asto jen za sliby politiky kter�koliv zem? na sv?t?, kte?� se p?ed nimi na b?i�e plaz� v nad?ji, �e je koup�. Hlavn? t�mto se zab�vaj� jejich opera?n� pracovn�ci. Hledaj�, koho a za kolik by mohli koupit. Je to ?innost prost�, bezpe?n�, p?ibli�n? na �rovni n�kupu v supermarketu. T�to ?innosti odpov�d� i �rove? jejich bojeschopnosti.

P?ed n?kolika m?s�ci jsem v televizi vid?l vystoupen� d?stojn�k? sov?tsk� rozv?dky, kte?� ode�li do sf�ry byznysu. Mluvili o tom, �e kdyby je zavolali, vr�tili by se zp?t - v byznysu jsou sice syt�, ale je to pro n? nezaj�mav� oblast. A je�t? i proto, nebo? �za dr�avu se styd�. Jen t?�ko si lze p?edstavit, ?�m se daj� nazp?t do rozv?dky p?il�kat lid�, kter� odtud vyhodili, kte?� dos�hli �sp?chu a dok�zali si vybudovat nov� �ivot. Ni?�m, krom? idey, kter� zat�m nen�. Stejn? tak zat�m neexistuje rusk� zahrani?n� politika, je jen �ivo?i�n� reflexe na zm?ny okolo n�s podle z�sady: kdy� d�vaj�, ber, kdy� bij�, tak ut�kej. Tak to v�ak nebude napo?�d.

K�d?i na�� rozv?dky byli odchovan� v duchu boje s hlavn�m nep?�telem - USA a zem?mi NATO. V?t�inou jde o lidi s analytick�m my�len�m, kter� nenal�k� na tlach�n� o spojenectv� s Ameri?any v boji se sv?tov�m terorizmem. D?�v nebo pozd?ji se v�ak v Rusku objev� nov� st�tn� ideologie, objev� se zahrani?n� politika, kter� nebude vypo?�tan� pouze na p?l roku dop?edu a nebude z�visl� na kurzu dolaru nebo na cen? ropy. Tehdy je do rozv?dky vr�t� nazp?t profesion�lov�, a kdy� ne oni, potom jejich d?ti. Jejich hlavn� a nejv?t�� v�hodou proti koleg?m-soupe??m z jin�ch rozv?dek bude drsn� v�cvik, jak� absolvovali v rodn� vlasti v obdob� nepokoj?, kter� za?alo n�stupem samolib�ho hlup�?ka na sov?tsk� tr?n.

�

Jak n�m na�i lid� pomohou

�

Na�ich lid� je v sou?asnosti za hranicemi Ruska tolik, jak je�t? nikdy, a bude jich je�t? v�c. Na�i, to jsou ti, kte?� si uv?domuj�, �e jsou Rusov�, c�t� se b�t Rusy, nesou v sob? hlavn� znaky na�� civilizace. Miliony z nich jsou v Izraeli, Americe a Evrop?. V tomto spo?�v� na�e v�hoda p?ed kter�mkoliv jin�m st�tem sv?ta. V�jimkou je snad jen ?�na, ale vlastenecky nalad?n� ?�nsk� diaspory maj� jeden v�razn� nedostatek - jsou to ?�?an�, a to se jim d� vy?�st p?�mo z o?�. A naopak v n�hodn�m newyorsk�m kolemjdouc�m nikdo nepozn� ned�vn�ho mlad��ho v?deck�ho pracovn�ka z Leningradu s platem devades�t p?t rubl?.

Na�inci, kte?� ne�ij� v Rusku, mohou sehr�t rozhoduj�c� roli v na�em v�t?zstv�. V tom, jak rychle a hrav? s nimi vyb?hneme. V jist�m smyslu jsme u� s nimi nap?l vyb?hli jenom proto, �e u nich �ij� miliony na�inc?, a ne u n�s �ij� miliony Am�k?. Mezi t?mito na�inci se ur?it? najdou takov�, kte?� se n�m hod�, jednou si oble?ou ko�en� bl?zy, stanou se komisary a otev?ou si svoje �?eky�, po?�naje Long Islandem a� po Miami Beach.

Av�ak tato velk� a hrdinsk� budoucnost na�inc? v zahrani?� z?stane pouze v oblasti ?ist� teorie, jestli�e Rusko nezm?n� sv?j postoj nevra�iv� macechy ve vztahu ke v�em, kte?� ode�li. P?�?iny nen�vistn� podez�ravosti ke krajan?m, kte?� ode�li z Ruska, jsou o?ividn�: je to izolace rusk� civilizace, neutichaj�c� v�lky s vn?j��mi nep?�teli, ve kter�ch Rusov� ?asto bojovali proti vlastn�m na stran? nep?�tele. Av�ak nen� t?eba hned sp?chat se za?azen�m v�ech t?chto Rus? mezi zr�dce. Jestli�e v t?ic�t�ch letech Stalin uvrhl Ukrajinu do hladomoru jen proto, �e se pali?at�m �chochl?m� nel�bili kolchozy, jestli�e se ob?ti hladomoru staly miliony ukrajinsk�ch sedl�k?, potom se nesm�me divit, �e s p?�chodem N?mc? se �policajti� na Ukrajin? po?�tali na statis�ce.

Je mo�n� donekone?na moralizovat na t�ma krutosti vl�dy ve vztahu k milion?m sov?tsk�m voj�k?m, co padli do zajet� - v tomto p?�pad? vlast nevystupovala v roli macechy, ale jako soudce, v?znitel a kat. P?itom se v�ak mus� uznat jedno: propustit v�le?n� zajatce dom? by bylo zradou o mnoho v?t��ho po?tu Rus? - voj�k?, ji� zahynuli na front�ch, jejich rodin a t�m v�c i voj�k?, kte?� p?e�ili a zv�t?zili. Toto by rusk� instinkt pro spravedlnost nestrp?l.

V Rusku se t�m?? v�dy �ilo jako ve vojensk�m t�bo?e. Obdob� m�rov� hojnosti byli kr�tk� a nejist�. Podez�ravost ve vztahu k p?ist?hovalc?m zven?�, o to v�ce k �sv�m b�val�m�, je ve vojensk�m t�bo?e pochopiteln�. ?asy se v�ak m?n�, rusk� civilizace se rozv�j�, miz� bari�ry, kter� ji odd?luj� od sv?ta. Lid�, kte?� z Ruska ode�li v posledn�ch desetilet�ch, u� nejsou �b�l� d?stojn�ci, ani vlasovci, ale oby?ejn� sov?t�t� ob?an�, jejich� v?t�ina hledala v zahrani?� lep�� osud pro sebe a pro sv� d?ti. Tito lid� neutekli, ale ode�li v absolutn�m souladu s na�imi z�kony, dostali povolen� na vyst?hov�n�. Vlast je propustila, n?kter� p?�mo n�siln? vystr?ila. Jsou to na�i lid� a o to, aby i nad�le z?stali na�imi, m� matka-vlast v?t�� z�jem ne� oni sami.

P?irozen?, ?�ct, �e Rusov�, kte?� ode�li, dnes pron�sleduj� a utla?uj� jako za ?as? Stalina anebo Bre�n?va, by bylo nespravedliv�. Ne, na �ereme?jevo denn? p?il�taj� a odl�taj� tis�ce na�inc?, kte?� ne�ij� u n�s, a nikdo se jich ani prstem nedotkne. Av�ak tvrdit, �e vlast t?mto lidem nab�dla n?co re�ln�ho, krom? kv?tnat� r�toriky, spojen� se slovem �soote?estvenniki� (krajan�, pozn. prekl.), se t� ned�.

Mimochodem, toto slovo je zl�, nebo? je fale�n�, byrokratick� a zbab?l�. Dokud se Rusko boj� z plna hrdla ?�ct slovo �Rus�, vy?knout ho d?stojn? a hrd?, aby se na toto slovo ozvalo mno�stv� p?�slu�n�k? jin�ch n�rod?, kte?� se u� t�m?? poru�tili anebo se poru�?uj�, nem�me budoucnost. B�t Rusem mus� b�t lichotiv�, b�t Rusem mus� b�t u�ite?n� a presti�n� - d� se b�t Ukrajincem, �idem, B?lorusem, Tatarem nebo Ba�kirem, ale sou?asn? b�t i Rusem - tak zn� strategick� c�l Ruska pro nejbli��� roky. Jestli�e tohoto c�lu nedos�hne, nepoda?� se ani nic jin�ho.

Jist� bratislavsk� �kola, kde studuje syn jednoho m�ho zn�m�ho, zorganizovala t�denn� z�jezd do Lond�na za �?elem zdokonalit se v angli?tin?. Slovensk�m d?tem dali ?ty?i hodiny angli?tiny v jak�si pod?adn� �kole, kde jedin�mi evropsk�mi d?tmi byli pr�v? Slov�ci. Nicm�n? nejsiln?j��m z�itkem byl pro n? z�v?re?n� fotbalov� z�pas mezi slovensk�mi a m�stn�mi ��ky, kter� Slov�ci s p?evahou vyhr�li. Angli?an�, kte?� prohr�vali (poznamen�m, �e to byli ?erno-�lut� a jinak barevn� anglick� d?ti), po proh?e k?i?ely: �You fucking Russians!� Velmi t�m udivily slovensk� d?ti, kter� dnes u� o Rusku t�m?? nic nev�. �Pro? n�m ?�kali Russians?�, ptal se syn m�ho zn�m�ho. Pokud �lo o slovo �fucking�, to mu divn� nep?ipadalo. A to proto, nebo? pro Angli?any dokonce i Slov�ci jsou �Russians�, kte?� jsou zaru?en? �fucking�. Co potom ?�ct o Ukrajinc�ch anebo Kabardinc�ch? Jestli se n�m to l�b� anebo ne, sv?t Rusy pozn� u� d�vno, zat�mco ostatn� slovansk� zem? a t� n�rody b�val�ho Sov?tsk�ho svazu z?st�vaj� pro n?j t�m?? nepoznan�. Nem?�e za to nikdo. Prost? to tak vy�lo. Pro Slovany byli po cel� stalet� tak� v�ichni cizinci N?mci, nebo? byli �n?m�.

�

Slovo Rus bude u n�s d?�v nebo pozd?ji znamenat to stejn� jako slovo Brit pro Skoty nebo Wel�any, slovo Ameri?an pro ob?any USA a Ind pro ob?ana Indie.

Rus? ubylo, Rusy je t?eba chr�nit. Do t�to jednoduch� pravdy zat�m je�t? nedorostl rusk� st�t, kter� v�dy vych�zel z p?edpokladu, �e lid� je u n�s jako smet�, �e je n�s nejv�c ze v�ech, a proto v�echny m?�eme za�lapat. Ale u� nem?�eme, u� n�s ubylo, a rusk� st�t se dodnes nenau?il m�t r�d sv� ob?any. Rusko dokonce nechce do sv�ho l?na d?stojn? p?ijmout miliony rusk�ch ute?enc? z b�val�ch republik SSSR. Nechyst� se chr�nit ani vlastn� Rusy, kte?� z?staliv t?chto republik�ch. Ur�liv? je naz�v� �ruskojazy?n� obyvatelstvo�. Rusk� ob?anstv� dokonce ani nenab�z� do kouta zahnan�m Rus?m v Pobalt�. Odvrhuje sv� vlastn�, ty, co v?bec za nic nemohou, nikam neode�li, co se jednodu�e stali ob?tmi liber�ln�ch sov?t?�k?, kte?� rozlo�ili Sov?tsk� svaz. P?itulit a zah?�t tyto Rusy, vyd?d?n�ch vlastn� vl�dou, je prvo?ad� a zat�m nespln?n� �kol. Pr�v? j�m je t?eba za?�t budovat vztahy s �soote?estvenikmi�.

Rusko se v sou?asnosti nach�z� ve st�diu, kdy m?�e p?ijmout o mnoho v�ce lid�, ale z jak�chsi d?vod? je p?ij�mat nechce. Do Moskvy se ze v�ech stran za prac� hrnou gastarbeit?i ze zb�da?en�ch b�val�ch sov?tsk�ch republik, kter�ch tak� net?eba za�lap�vat do bl�ta. Ale oni maj� alespo? n?kde sv?j vlastn� d?m, ale Rusov�, ji� jsou vyh�n?ni z b�val�ch sov?tsk�ch republik, ��dn� domov nemaj�. Pokud matka-vlast bude mo?it sv� syny, kte?� se ocitli bez domova, v nekone?n�ch ?ad�ch na konzul�tech a bude je, chud�ky, ob�rat jako siroty o posledn� gro�, odm�taj�ce jim vydat alespo? potvrzen� o ob?anstv�, slovo �Rus� nebude vzbuzovat hrdost, le? hanbu.

Vra?me se v�ak k t?m, kte?� ode�li sami. Mnoz� m� ?ten�?i se mohou zeptat, pro? by m?la vlast n?co nab�zet lidem, kte?� ode�li. Sami jsme chud�, a oni tam hoduj�. R�d odpov�m: nebo? Rusko pot?ebuje ty, co ode�li. Na co? Na v�echno. Pro budouc� �ivot budouc�ho Ruska v budouc�m sv?t?. Jestli�e tedy Rusko vid� p?ed sebou n?jak� budouc� �ivot, potom plivat na Rusy, kte?� dok�zali zapustit ko?eny v jin�ch kultur�ch a civilizac�ch, je to jist�, jako plivat do vlastn� studny.

Rusko nepot?ebuje na�e lidi v cizin? kv?li ledajak�m v�zv?dn�m c�l?m. Agenty rozv?dky z ?ad rusk�ch vyst?hovalc? je mo�n� vyk?esat jen st?��, nebo? m�stn� prost?ed� je v??i nim nalad?n� zvl�? podez�rav?. Na�i lid� se mohou st�t agenty jin�ho druhu - �i?iteli vlivu Ruska ve sv?t?, a jimi se i st�vaj�. Jejich vliv spo?�v� ve formov�n� nov�ho vztahu k Rusku a Rus?m. Sta?� se l�pe pod�vat do Izraele, kde procento na�ich lid� je ze v�ech nejv?t��, a ihned je jasn�, �e za?�tkem emigrace ze Sov?tsk�ho svazu se Izrael k Rusku za?al chovat jinak. Poznamenejme, �e Izrael pat?� k hlavn�m st�t?m sv?ta, kter� ve sv�ch rukou dr�� kl�?e od ropy a od n�bo�ensk�ch svatyn�. A pr�v? v tomto st�t? je mo�n� naj�t mnoho politik? a ministr?, kte?� hovo?� rusky, v ru�tin? tu vych�zej� noviny, v ru�tin? vys�l� televize a rozhlas, na koncertech zp�vaj� rusky hv?zdy �oubyznysu, kter� se c�t� v Izraeli jako kdysi na um?leck�ch vystoupen�ch na Jalt?. Kdosi nam�tne: jac� Rusov�, v�dy? jsou to �id�. Ano, jsou to na�i sov?t�t� �id�, z kter�ch v?t�ina byla a z?st�v� Rusy.

Trochu odli�n� proces prob�h� v N?mecku. Na�i sov?t�t� N?mci, kte?� sem byli importovan�, se mus� asimilovat, jestli�e cht?j� dos�hnout d?stojn� postaven� ve spole?nosti. Z�rove? s t�m, jak se asimiluj� a vrostou do n?meck�ho prost?ed�, formuj� v N?mc�ch nov� p?edstavy o Rusku a Rusech. N?mci je porovn�vaj� s jin�mi p?ist?hovalci a n�le�it? je hodnot�. ?asy, kdy Rus u N?mce vyvol�val pouze asociace na bandity, nebo prostitutky, pat?� u� minulosti.

Docela ned�vno se vlna rusk�ch vyst?hovalc? p?ivalila do ?eska. Tvrdit, �e by najednou v�ichni ?e�i za?ali kv?li tomu m�t r�di Rusy, by bylo nadnesen�. Av�ak zvl�t? v Praze se pro mnoho ?ech? stali Rusov� bli���, ba dokonce milej��. S rusk�mi p?ist?hovalci toti� zes�lil p?�liv rusk�ch turist?. A jestli�e se zept�te majitele hotelu v ?esku nebo na Slovensku, jak�m host?m d�vaj� p?ednost, Rusov� budou v�dy st�t na prvn�m m�st?. Nebo? jsou prost�, net?esou se o ka�dou korunu, jsou nen�ro?n�, vesel�, komunikativn� a p?�tel�t�. Je jich mnoho a st�le jich p?ib�v�. Co v�ce si m?�e majitel hotelu p?�t? Zato p?�liv N?mc? do Prahy rok od roku opad�, Ameri?any ji� p?ech�z� m�da nav�t?vovat Prahu. Vlny �pan?l? nebo Ital? jednou stoupaj�, jednou klesaj�. Av�ak Rusov� a Izraelci p?ich�zej� do Prahy st�le ?ast?ji a takto �iv� ?esk� turistick� byznys.

Kolem sta tis�c Rus? se postupn? usadilo v Lond�n? a z?ejm? se tam nec�tila nejh??. A i kdy� pro Angli?ana jak�koliv cizinec z?st�v� bytost� druh� kategorie, kdy� se projdete po anglick�ch ruskojazy?n�ch internetov�ch str�nk�ch, s �divem zaregistrujete, �e po rusk�ch pracovn�ch rukou je v Lond�n? solidn� popt�vka.

A te? polo��m ?ten�?i, kter� je je�t? po?�d nep?�telsky nalad?n� v??i na�im vyst?hovalc?m, takovou ot�zku: vyzkou�eli jste n?kdy sami za?�nat nov� �ivot v ciz� zemi a uv?domujete si, kolik energie, hou�evnatosti a state?nosti si vy�aduje takov� �ivotn� zvrat? ?eknu otev?en?: s�m si to nedok�u v pln� m�?e p?edstavit. Na Slovensko jsem p?i�el v roce 1988 jako vysoko�kolsk� u?itel. Ne� jsem se rozhodl z?stat v t�to zemi, pro�il jsem v Bratislav? n?kolik let se svoj� rodinou, procestoval jsem Slovensko k?�em kr�em, dob?e jsem ovl�dal slovensk� jazyk a kulturu a ke Slov�k?m jsem p?echov�val up?�mn� sympatie. Slovensko pro m? nebylo ciz�, t�m v�c nebylo ciz� pro moje d?ti, kter� za?aly chodit do slovensk�ch �kol. Osud nad na�� rodinou dr�el ochranou ruku, nikdy jsme se nec�tili jako emigranti a nem�me tedy pr�vo to posuzovat. Av�ak takov�to osud je �?astnou v�jimkou. Vyst?hov�n� do ciz� civilizace je zkou�ka, kter� dok�e zlomit i ty nejsiln?j��. A u� jen samotn� v�b?r lid�, kte?� jsou schopn� ud?lat tento krok - odej�t do ciz�ho sv?ta a z�pasit tam o m�sto pod sluncem - sv?d?� o tom, �e koneckonc? nejde o lidi slab� ?i hloup�.

Jak se Rusko m?�e p?estat chovat jako macecha ve vztahu k Rus?m, kte?� �ij� mimo �zem� Ruska? Velmi lehce, v tomto sm?ru bylo ji� v�echno objeven�. Dokonce i na Slovensku existuje statut �zahrani?n�ho Slov�ka�, kter� m� sou?asn? ob?anstv� sv� zem? a slovensk� ob?anstv�. A i kdy� ze Slovenska ode�lo v p?edv�le?n�ch letech do Ameriky v�ce ne� milion lid�, se �zahrani?n�mi Slov�ky� ��dn� probl�my zat�m nevznikaj�. Ma?a?i se dostali je�t? d�l. P?ijali zvl�tn� z�kon o �zahrani?n�ch Ma?arech�, na jeho� z�klad? Ma?ar, kter� sice �ije v jin� zemi, ale st�le se pova�uje za Ma?ara a ovl�d� ma?arsk� jazyk, z�sk�v� celou ?adu privilegi�.

Koho je mo�n� pova�ovat za Rusa a koho ne? Ot�zka nen� tak jednoduch�. Kdy� Rusko bude tak siln� a bohat� jako Kuvajt, tak lid�, kte?� zatou�� st�t se Rusy, se m?�e uk�zat v�ce ne� rusk�ch ob?an?. Ot�zka se bude ?e�it mnohokr�t a v�dy r?zn�m zp?sobem. Existuje v�ak tradice, kterou zavedli Angli?an�. ?lov?k, kter� se narodil v n?jak� zemi, m� pr�vo b�t jej� ob?anem. Co m?�e b�t jednodu��� a spravedliv?j��? Kdy� Pobal?an� pot�raj� tuto tradici a odm�taj� d�t ob?anstv� Rus?m, kte?� se narodili v jejich zemi, pova�uj�ce je za �d?ti okupant?�, kopou si sami pro sebe j�mu, p?i?em� velmi hlubokou.

Jedin� zjevn� pokrok mezi vlast� a jej�mi syny, kte?� ode�li do ciziny, spo?�v� v tom, �e na�im lidem, kte?� z�skali ob?anstv� americk�, izraelsk� a je�t? n?kolika jin�ch zem�, neodeb�raj� rud� pas se srpem a kladivem, ale d�vaj� jim mo�nost, aby si vychutnali drobn� v�hody pololeg�ln�ho, jakoby dvojit�ho ob?anstv�. V letadlech, kter� p?il�taj� z USA, mnoz� cestuj�c� sed� s dv?ma pasy v kapse, i kdy� na�e z�kony to neuzn�vaj�. Zcela zbyte?n?. Jedn� se o star� syndrom sov?tsk� uzav?enosti: tito emigranti s dv?ma pasy se k n�m nyn� za?nou hrnout jen tak nazda?b?h, nam�sto toho aby si vy?�dili v�zum. V ?asech tot�ln�ho sledov�n� v�ech v�emi a tot�ln� kontroly je to velk� hloupost. Dvojit� ob?anstv� pro v�echny Rusy, kte?� si to p?ej�, p?edstavuje v situaci geopolitick�ho chaosu, jak� vznikl, jedin� rozumn� ?e�en�. Nen� t?eba se b�t privilegovan�ho postaven� Rus? sna��c�ch se o zachov�n� rusk�ho ob?anstv�, ale v?dom? pro n? vytv�?et stimuly. Tehdy tito dvojit� ob?an� za?nou do Ruska p?iv�et pen�ze a otv�rat v Rusku podniky.

O pokrytectv� a �platk�?stv� sov?tsk�ch a rusk�ch diplomat? konzul�rn�ch a ostatn�ch slu�eb se nechci p?�li� roz�i?ovat. Mohu jen ?�ci, �e k m�m nejnep?�jemn?j��m z�itk?m v �ivot? pat?� vy?izov�n� povolen� o vystoupen� z rusk�ho ob?anstv�. Podot�k�m, �e vystoupen� z rusk�ho ob?anstv� p?� z�sk�n� slovensk�ho si vy�adovalo a vy�aduje Dohoda o znemo�n?n� dvojit�ho ob?anstv�, uzav?en� kdysi mezi ?eskoslovenskem a SSSR, kter� je dodnes platn�. Navzdory tomu, �e ani ?eskoslovensko, ani SSSR u� neexistuj�. D�le poznamen�m, �e za vystoupen� z ob?anstv� si vlast vy��dala pen�ze, a to dost velk�. Samotn� procedura z�sk�n� t?chto doklad? trvala v�ce ne� dva roky.

Na�i diplomat� zach�zej� s rusk�mi ob?any v�dy h??e ne� s ob?any jin�ch st�t?. Kdy� jsem m?l sov?tsk� pas, ?asto jsem st�l v ?ad�ch na velvyslanectv�ch, ?ekaje na v�za jednou do Rakouska, jindy do It�lie. Nav�dy se mi vrylo do pam?ti, jak si p?ede mnou jako �slu�ky� vy?izovaly v�za do It�lie dv? slovensk� prostitutky. Italsk� konzul vy?izoval podobn� �slu�ky� ka�d� den, p?i?em� si dob?e uv?domoval, s k�m m� co do ?in?n�. Navzdory tomu byl velmi uctiv�, dokonce p?�telsk�. �Slu�ky� plynule �t?betaly italsky a konzulovi se to l�bilo.

M?j zn�m� Ital, kter� slu�ebn? p?sobil v Bratislav? n?kolik rok?, p?ich�zel na italsk� velvyslanectv� kdykoliv jako dom?. Nebyl s�m, Italov� �ij�c� na Slovensku pova�uj� velvyslanectv� sv� zem? za kousek It�lie, kde jim maj� pom�hat lid�, kte?� za to berou pen�ze. Tak je to norm�ln�. Velvyslanectv� je na to, aby p?ich�lilo a zah?�lo sv� lidi, kte?� se nach�zej� daleko od vlasti.

Mo�n�, �e takov�to byla rusk� velvyslanectv� p?ed revoluc�. To, co jsem vid?l na vlastn� o?i, maje to pochybn� �t?st� pozorovat �ivot sov?tsk�ch velvyslanectv� z bl�zk� vzd�lenosti v Havan?, Praze, Bratislav?, Berl�n? a V�dni, je hanebnou skvrnou na t?le rusk� civilizace. Od okam�iku prvn�ho setk�n� se sov?tsk�mi �?edn�ky v Havan? p?ed dvaceti lety jsem nerozum?l a dodnes nerozum�m, pro? se v�ichni moji vrstevn�ci bili tak o to, aby se dostali do Moskevsk�ho institutu mezin�rodn�ch vztah?. Z?ejm? z nev?domosti. Snad je mo�n� p?�t si ��t tak, jako �ij� na�i diplomat�! Jestli�e by v�echny Rusy posuzovali podle lid�, kte?� reprezentuj� Rusko na diplomatick�m poli, do Ruska by nikdo nep?i�el. My nejsme takov� vadn�, intrik�ni a chamtiv� jako na�i p?edstavitel� na diplomatick�m poli, zvl�t? jako na�i takzvan� kari�rn� diplomat�. Co je to vlastn? za kari�ru, ��t v izolaci na jedn� hromad?, na kousku zem? v ciz� zemi a dennodenn? se vz�jemn? kousat? ?�m v�ce ?tu o pom?rech, kter� panuj� v na�ich v?znic�ch, t�m v�ce mi na�i diplomat� p?ipom�naj� do�ivotn? odsouzen� v?zn?.

Mo�n� prvn� v?c, kterou bude t?eba ud?lat pro to, aby na�i lid� za hranicemi Ruska z?stali na�imi, je vym?nit person�l na rusk�ch velvyslanectv�ch za lidi slu�n� a d?stojn�. Nau?it je, aby ka�d�ho n�v�t?vn�ka p?ij�mali s �ctou, ale hlavn?, aby byli dobrosrde?n� k lidem, kte?� mluv� rusky. Nez�visle na tom, kdo jsou. Druh� a hlavn� v?c je pot?eba nov�ch z�kon?, kter� daj� Rus?m, �ij�c�m v zahrani?�, pr�vo zachovat si rusk� ob?anstv�.

�

Jak m�me v�echno za?�dit

�

Nen� t?eba nic za?izovat. Tak jako jsme v�dy byli nedokonale za?�zeni, stejn? tak neza?�zen� opust�me tento sv?t, nejl�pe mezi posledn�mi. Na�i lid� se dok�ou udr�et p?i �ivot? a vesele se bavit v na�ich drsn�ch podm�nk�ch a tuto unik�tn� vlastnost je t?eba zkoumat a m?nit ji na hrozivou zbra?.

Rusov� budou muset pochopit, kdo vlastn? jsou, nebo jako prvn� zahynout ve v�lce v�ech proti v�em. Jeden z velk�ch rusk�ch paradox? spo?�v� v tom, �e v�ude, kde potk� rusk�ho ?lov?ka, z n?j vyza?uje prvobytn� odolnost a s�la. Kdekoliv by v�ak nezasv?cen� pozorovatel hledal hodnocen� sou?asn�ho stavu Ruska a Rus?, v jak�chkoliv analytick�ch zdroj�ch a m�di�ch, v�ude se setk� pouze s nekone?n�mi a velmi p?esv?d?iv�mi tvrzen�mi o tom, jak je dne�n� Rusko slab�, jak jsou slab� Rusov�, v jak� ag�nii se zm�t� velmoc, p?ed kterou se je�t? p?ed n?kolika roky v�ichni t?�sli strachem a �ctou. Ano, p?edt�m se t?�sli, a hle, dnes pro��v�me ag�nii - na tomto se shodnou liber�lov�, komunisti i vlastenci. Um�r�me, ztr�c�me dech. D� se ?�ci, �e u� ani nejsme. V�ichni jsou podl�, v�ichni v�echno prodali, v�echno kolem je na hovno.

P�ni soudruhov�, to se ned?l�, vy, co pochov�v�te matku-vlast je�t? za�iva! Jen vyjd?te do ulic, chod� po nich Rusov� se �irok�mi, c�lev?dom�mi, rozhodn�mi a docela ?asto se spokojen�mi tv�?emi. Tito lid� va�e progn�zy ne?etli a ani ?�st nebudou. Je pravda, �e dokud neuhod� hrom, Rusov� se zbyte?n? nepok?i�uj� - pon?vad� nejsou b�zliv�. V Rusku dok�zali b�zliv� p?e��t v�dy jen s velk�mi probl�my. Jestli�e v�ak dojde a� ke rva?ce, s k�mkoliv a kdykoliv, Rusov� p?jdou hlavou proti zdi, tak jak to nikdy nedok�zal ani jeden z n�rod? b�l� rasy, nemluv? o zbab?l�ch a zm?k?il�ch Am�c�ch.

S t?mi, jen� nab�zej� na�im neboj�cn�m lidem s pevnou v?l� takov�to srdcervouc� obrazy rozpadu a zahn�v�n�, by bylo u�ite?n� ud?lat v�chovn� rozhovor p?ibli�n? v tomto duchu. Miliony rusk�ch mu�?, kte?� si odsed?li svoje tresty, pro�li touto standardn� situac�: otev?ou se dve?e a ?lov?k vejde do v?ze?sk� cely, je� je pro n?ho nezn�m�. V�ichni na n?ho hled� a o jeho p?e�it� v tomto nehostinn�m prost?ed� se rozhoduje v prvn�ch vte?in�ch na z�klad? toho, co se psychologov� pokou�ej� pojmenovat jako vnit?n� imid�. P?esn?ji ?e?eno, ?lov?k je v dan�m okam�iku pr�v? ten, za koho se pova�uje, je takov�, jak�m se v t� chv�li uk�e, a v�ichni, kte?� ho sleduj�, to v?d�.

Jestli�e je to ?lov?k solidn�, pevn� a hned po prvn�m kroku vstoup� do z�pasu o sv� m�sto pod matn�m v?ze?sk�m sluncem, poda?� se mu z�skat d?stojn� postaven� v hierarchii. Dokonce i tehdy, jestli�e hned nevyhraje, jestli�e mu p�rkr�t rozbij� hubu, z�sk� pov?st bojovn�ka a �ctu t?ch, kte?� jsou slab�� ne� on. Jestli�e se nov�?ek uk�e jako slaboch, okam�it? klesne a bude sp�t u z�chodu, pr�t ciz� pono�ky a nastavovat zadn� ?�st t?la v�em, kdo o to projev� z�jem.

Stoj�me v�ichni p?ede dve?mi nov� cely celosv?tov�ho v?zen� s n�zvem �globalizace� a jaksi nev�me, zda m�me b�t t?mi, jen� si vybojuj� ?estn� m�sto p?i okn? cely, nebo t?mi, kdo budou sp�t u z�chodov� m�sy. Na�i lid� se c�tili b�t v�dy ti nejsiln?j�� a pr�vem aspiruj� na m�sto u okna. Navzdory tomu na�i jin� lid�, ?i vlastn? lidi?ky, kte?� d?laj� medi�ln� politiku - mimochodem ideologov� - nep?est�vaj� n�s uji�?ovat o tom, jac� jsme slabo�i a nuly. Je mo�n�, �e tito ideologov� to, co si p?ej�, vyd�vaj� za skute?nost. Je mo�n�, �e soud� podle sebe, jenom�e tyto nekone?n� n�?ky je t?eba ji� kone?n? p?etnout. Jinak se n�m nikdy nepoda?� s nik�m vyb?hnout, nikoho nep?e�ijeme a doopravdy propadneme kv?li mizern�mu sebehodnocen�, kter� n�m bylo vnucen�.

Ned� se ��t v takov� schizofrenn� rozpolcenosti, je� je nov�m a nebezpe?n�m fenom�nem v rusk�ch d?jin�ch. Na�i boja?i si byli v?domi sv� vlastn� ceny, na�i �lechtici m?li o sob? vysok� m�n?n�, ani na�i kupci nep?sobili ustra�en?. Vlastn� hrdost m?li i sov?t�t� lid�. A t�m v�ce ji maj� sou?asn� Rusov�, kte?� zhrubli a zesurov?li v podm�nk�ch demokratick� divo?iny.

?lov?k se pod�v� kolem sebe a vid� sebev?dom� zdrav� chlapy a �eny, s nimi� nen� radno �p�sovat a ji� jsou zt?lesn?n�m n�rodn� my�lenky. Pot� zapne magickou sk?�?ku - a najednou je v�echno zl�, hrozn� a bude je�t? hor��. A nam�sto mu�? vid� na obrazovce teplou�e s vesel�ma o?i?kama. Nikdo nev� pro?, ale pr�v? oni u n�s v�echno a v�echny �televizuj�, nam�sto toho aby spali u z�chodu a prali ciz� pono�ky.

�

Odkud vz�t v?dce

�

V?t�inu probl�m? Ruska je mo�n� opsat anglick�m v�razem �lack of leadership�, kter� se do ru�tiny ned� p?elo�it. V rusk�m �ivot? neexistuje �leadership� a tedy neexistuje ani samotn� slovo. Abychom z�skali v�znam slova �leadership�, je t?eba zk?�it slovo �v?dce� a slovo �?�zen�, a to se n�m cel� desetilet� jaksi neda?ilo.

Tak jako kdysi, od v?dce se u n�s o?ek�v� cokoliv: z�zra?n� z�chrana, nadpozemsk� krutost nebo stejn� nadpozemsk� svatost, jen ne oby?ejn� rutinn� ?�zen� vlastn�ho kmene. Kdyby Rusov� dok�zali ?�dit sami sebe tak jako Japonci, cel� sv?t by u� d�vno byl Rusko, nebo? zdroje sil, rozumu a talentu n�m bohat? vysta?� pro v�echny.

Av�ak ve skute?nosti nem�me d?stojn�ho v?dce u� rovn�ch pades�t let od Stalinovy smrti. Pro?? Mo�n� proto, �e u n�s nevznikla vrstva, je� by porodila v?dce, a v tomto sm?ru p?�mo fat�ln? zaost�v�me za na�imi vypasen�mi evropsk�mi bratry, stejn? tak jako za Ameri?any. U nich se u� od d?tstv� p?ipravuj� k moci tis�ce kandid�t?, mezi nimi� se d?l� v�b?r. Tak je to spr�vn�, v tom spo?�v� hlavn� s�la civilizac�, kter� s n�mi soupe?�. Jedno se mus� Am�k?m uznat - jejich imp�rium ?�d� kolektivn� v?dce, jeho� v posledn�ch letech pro pohodln?j�� �televizov�n� m�stn�ho plebsu a svolo?e personifikuj� jako prost�ho chlap�ka s du�� na dlani a s rudou tv�?� nebo s rukama jako klepeta.

Je�t? l�pe se v?ci maj� u na�ich �lut�ch bratr? ?�?an? nebo Japonc?. Jsou to spole?nosti mraven?�ho typu, kde hierarchie existuje po cel� tis�cilet� a p?edstavuje jejich hlavn� zbra?. My dnes, naopak, �ijeme bez cara a bez rozumu v hlav?. U n�s se v�dy opakovala na�e rusk� historick� houpa?ka - od absolutn� moci po absolutn� bezvl�d�. Od krut�ho tyrana Ivana Hrozn�ho a� po slab�ho Godunova a �ujsk�ho, kte?� uvrhli Rusko do je�t? krvav?j��ho obdob� nepokoj?. Od fanatick�ho absolutisty Petra I. a� po bezmez� N?mce Birona, favorita carovny. Od Stalina, nejv?t��ho bojovn�ka o moc v d?jin�ch lidstva, a� po dobrosrde?n�ho slabocha Bre�n?va.

Je mo�n� si polo�it ot�zku: jestli�e vezmeme Rusa jako jednotlivce, je tak siln�, nebo? mu cel� stalet� chyb?l a chyb� v?dce? Nebo ru�t� v?dci jsou krut� proto, nebo? Rus jako jednotlivec je tak siln�, �e se ned� jinak zkrotit?

Pro mnoho Rus? vyzn� nov?, p?�mo jako objev, jednoduch� tvrzen�: bez v?dce ?i, ?e?eno z�padn�m jazykem, bez l�dra nezm?�e prakticky nic ani jedna skupina lid�. Dokonce si nem?�e ani sednout n?kde v p?�mo?sk� kav�rn? na ��lek k�vy, i na to je pot?ebn� l�dr, jestli�e tito lid� tvo?� skupinu. Skute?n? ne, s touto tez� nebude nikdo polemizovat a v�ichni si j� vyposlechnou, ale ka�d� si v duchu ?ekne: n?jak� l�dr mi m?�e vl�zt na hrb, a? rad?ji dr�� hubu! Toto nen� �iveln� anarchie mu�ika, o n� se tolik �t?betalo v 19. stolet�. Je to rusk� instinkt moci, rozvinut� do t� nejvy��� m�ry, rusk� nen�vist k jak�koliv ciz� moci na �rovni podv?dom�, jako i rusk� p?ipravenost donekone?na zkou�et jakoukoliv moc, kolik vydr��. Toto je na�e rusk� svoboda. Jestli�e ty jsi hlavn� a ?ekl jsi: to se nesm� - my se okam�it? v�ichni sjednot�me, abychom tob?, blbe, dok�zali, �e my to m?�eme. Tu m�, ty kurvo, aby ses tak nenaparoval! Pro? kurva? Nebo? si mysl�, �e je hlavn� a ?ekl �nesm� se�.

Neexistuje t?��� n?�e a v?t�� proklet�, ne� b�t v?dcem takov�ho n�roda. Ale ti, kte?� cht?li n�st tuto n?�i, se v�dy na�li a nach�zej�. Pokusme se p?ezkoumat hlavn� ot�zku budoucnosti Ruska: odkud je mo�n� vz�t nov� v?dce, kte?� by dok�zali v�st Rusko ve sv?t?, kter� vstoupil do �ry glob�ln�ch katastrof.

Nejvlivn?j��mi, nejmocn?j��mi a nejautoritativn?j��mi lidmi v sou?asn�m Rusku jsou oligarchov�. V tomto sm?ru jsme dohnali na�e americk� u?itele. Za n?kolik let jsme dos�hli pokrok, kter� Am�k?m trval cel� stalet�. Oligarchov� byli vychovan� v na�em dru�n�m sov?tsk�m kolektivu. Udr�ovali Jelcina nad vodou, st�li u politick� kol�bky Putina. Oligarchov� jsou u n�s lid�, kte?� maj� moc a pen�ze, p?i?em� pen?z maj� v�ce ne� moci. Pro? by se tedy oni nemohli st�t v?dci?

P?ek�ek je hned n?kolik. Ty hlavn�: na�i oligarchov� jsou je�t? p?�li� mlad�, ?erstv? upe?en�, pr�v? vyt�hnut� z privatiza?n� pece. Z�pas� sou?asn? o pen�ze i o vlastn� p?e�it�, proto nemaj� sklon k budov�n� dlouhodob�ch pl�n?. A nav�c ?�st z nich nejsou ve skute?nosti na�i, jako na�inci se pouze tv�?�. Jak velk� je tato ?�st, nev� nikdo.

V t�to souvislosti se zaj�mav? ?tou �vahy, kter� pln� rusk� m�dia, jak je t?eba od oligarch? vz�t pen�ze nebo alespo? jejich ?�st, za p?�rodn� zdroje, kter� oligarchov� prod�vaj�, a za tyto pen�ze v�echno vybudovat a za?�dit. A? jen oligarchov� plat� natur�ln� rentu. Prezident jim u� uk�e, jak se m� majetek lidu rozkr�dat. Dovol�me si tedy n?kolik ot�zek.

Nebylo by leh?�, ne� nyn� odeb�rat oligarch?m zdroje, jim je prost? ned�vat, ale ponechat je v rukou st�tu? Nebylo, ba pr�v? naopak - slo�it?j��. Nebo? bylo by nutn� se d?lit s p?�li� mnoha kolegy-byrokraty, kdy� plynov� a ropn� potrub� bylo je�t? er�rn�. Rozhodli se tedy, �e je sv??� do spolehliv�ch rukou - do vlastn�ch.

Nestali se n�hodou oligarchov� t?mi, kdo rozhodovali o privatizaci surovinov�ch zdroj?? Jestli�e ano, je jim snad mo�n� vy?�tat, �e, sed�ce na gejz�ru pen?z, nasm?rovali tento gejz�r pen?z na svoji stranu, a ne na stranu n?jak�ho ciz�ho str�?ka? Nebyl snad je�t? ned�vno hlavou rusk� vl�dy ?ernomyrdin, majitel Gazpromu nebo alespo? jeho podstatn� ?�sti? Jestli�e ano, potom a? je libo a v�echny ot�zky na ?ernomyrdina, a? on vylo��, kam se pod?ly pen�ze za plyn a a? je vr�t�.

Nejsou to snad oligarchov�, kdo vydr�uje v�echny vlivn� strany, vlastn� v�echna v�ce ?i m�n? v�znamn� m�dia a vol� gubern�tory a prim�tory? Jestli�e ano, potom se jen tak lehce nepoda?� jim cokoliv sebrat. Oni d?�ve vezmou moc t?m, kte?� p?�li� nahlas k?i?�, a na jejich m�sto posad� nov� lidi. V rukou oligarch? je re�ln� moc, a v rukou t?ch, kte?� navenek cht?j� oligarch?m n?co vz�t, jsou form�ln� atributy moci.

Je�t? jedna d?le�it� ot�zka. Nevstoupili na�i oligarchov� do velmi �zk�ch, ale nerovnopr�vn�ch vztah? s ne na�imi oligarchy, star�mi, zku�en�mi a bohat�mi? Jestli�e dnes nap?�klad sv?tu vl�dne ropa, neuk�e se potom, �e na�i oligarchov� prodali na�i ropu ciz�m oligarch?m a ji� konaj� v jejich z�jmech? Jestli�e se uk�e, �e je to pravda, potom je v?c v�n� a je o ?em si popov�dat. M�me dost sv�ch vlastn�ch �st a ciz� oligarchy nepot?ebujeme.

Existuje dnes alespo? jeden jedin� p?esv?d?iv� d?vod, kter� by mluvil ve prosp?ch toho, aby na�i oligarchov� vkl�dali pen�ze, vyd?lan� na rusk�ch surovin�ch, do rusk� ekonomiky? Krom? velk�ch probl�m? jim tyto vklady nic neslibuj�. Jen tak bolen� hlavy, starosti a je�t? cosi hor��ho. Nam�sto toho aby dali �v�imn� podle toho komu, a kolik je t?eba, a prachy ulo�ili n?kam za kope?ky. K�raj� je, pr�, �e tyto pen�ze pracuj� pro Z�pad. Chv�labohu, alespo? pro n?koho. A v?bec, jak� mohou b�t v�hrady? Jestli�e se n?komu tolik po�t?stilo, �e vyd?l�v� miliardu dolar? ro?n? a m?�e tyto pen�ze poslat na bezpe?n� m�sto, ur?it? je po�le. Nelze jej p?inutit, aby takov� velk� pen�ze nechal doma. On s�m za tyto pen�ze kdekoho p?inut�, aby ud?lal cokoliv. I kdy� je to t?�k� a nebezpe?n�, je mo�n� jej pouze hrub? vyvlastnit, jednodu�e ?e?eno sedrat z k?�e - to je n� tradi?n� zp?sob. Anebo se ho pokusit p?esv?d?it a ud?lat mu n�vrh, kter� se jen t?�ko odm�t�.

Takov� n�vrhy se oligarch?m ned?laj�: bl�� se volby, p?ed o?ima roste a mohutn� vlna obvin?n� v??i krimin�ln?-oligarchick�mu, kompradorsk�mu, nadn�rodn�mu kapit�lu, kter� hub� svatou mati?ku Rus. Tady je d?le�it� pochopit podstatu procesu - obvi?uj� ti, kte?� se ke gejz�ru surovin nedostali, tedy smola?i. Komukoliv z t?chto �alobc? d�t do rukou jen malou ?�st pen?z na�ich surovinov�ch magn�t? a sledovat jej, jak je vkl�d� do blahobytu automobilov�ho gigantu na Volze ?i do rozkv?tu Ne?ernozem�. V tu chv�li tohoto �alobce neudr�� ani p?t p�r? vol? a on hned za?ne pod zem� kopat tunel na Kypr a odvle?e pen�ze do stejn�ho da?ov�ho r�je, p?i?em� nez�le��, zda je to komunista, nacionalista nebo zbloudil� demokrat, kter� z?stal za karavanou. A m� pravdu: jak� v�znam m� ukl�dat pen�ze v zemi, kde banka je to nejnespolehliv?j�� m�sto pro kapit�l, kde banky v?bec neexistuj� v tom smyslu, v jak�m jsou v Evrop? a v Americe. Kde banka je�t? m?�e sv�m lidem pen�ze ochr�nit, jestli�e to nen� nadlouho, ale ciz� automaticky obalamut�.

Nakonec si p?edstavme, �e se stane to, o ?em moud?� lid� napsali hromady knih. Oligarchy p?ivedou k rozumu a ropn� dolary proudem pote?ou do z�sobn�k? rusk�ho st�tu. Co se stane s t?mito pen?zi? Spr�vn?, okam�it? je rozkradou. Po�lou je na obnovu most? v ?e?ensku, kde, soud? podle vynalo�en�ch pen?z, je ji� d�vno ka�d� most n?kolikr�t postaven� z ryz�ho zlata.

Pen�ze rozkradou �?edn�ci, kte?� dnes oligarchy uctiv? obsluhuj�. Posu?te, zda je to spravedliv�: n?kdo dob�val ?ukotku, neutekl p?ed �t?kotem kulek - a kdekdo si v tom stejn�m ?ase h?�l zadek na ministerstvu. A najednou tento oligarcha, tento bojovn�k a triumf�tor, p?inese svoj� krv� vybojovanou ko?ist �?edn�kovy rovnou na podnosu, nebo?, vid�te, �toto je n�rodn�.

N?co takov�ho se nikdy nestane. A kdy� se stane, tak se rozlo�� i sotva utvo?en� slabou?k� mechanismus moci - �?edni?t� zbohatl�ci si za?nou o sob? nam��let a zakl�dat svoji novou oligarchii, co� zaru?en? povede k v�lce mezi nov�mi a star�mi, se st?elbou a v�buchy. V t�to v�lce n?kdo zv�t?z� a v�echno od za?�tku zopakuje.

Ne, jestli�e u� n?jak nakl�dat s oligarchy, potom v�lu?n? podle z�sady primitivn�ho dichotomick�ho d?len�. Je t?eba je jednodu�e rozd?lit na vlastence-st�tn�ky a kosmopolity-zr�dce. St�tn�ci jsou ti, ji� spojuj� svoji budoucnost s Ruskem, a proto jsou p?ipraveni seri�zn? ze zaob�rat ruskou politikou a ekonomikou. Nez�le�� na tom, �e v�echno maj� ulo�en� v da?ov�m r�ji, ani nez�le��, kolik pen?z si nahrabali - oni sami to oby?ejn? tak� nev?d�. Je d?le�it�, zda jsou je�t? na�inci, nebo u� ne.

Zr�dci, ti u� nejsou na�inci. Jsou to lid�, kte?� v Rusku jen jednodu�e vyd?l�vaj� pen�ze a jsou p?ipraveni kdykoliv se p?est?hovat do pe?liv? vybran� vilky n?kde v Lond�n?. Zr�dci se c�t� b�t ?�st� nadn�rodn� glob�ln� elity a na Rusy se zvysoka vyka�lali. Vyka�leme se na n? i my. Se zr�dci jsou v�echny rozhovory zbyte?n�, je t?eba je od v�l? hn�t �eleznou metlou.

Kdo mezi na�imi oligarchy p?eva�uje: vlastenci nebo zr�dci? Otev?en? p?izn�m, �e nev�m. Av�ak bylo by velmi u�ite?n�, kdyby vlastence chv�lili, a zr�dce hanili. Navzdory tomu, �e rozeznat jedny od druh�ch nebude na za?�tku tak jednoduch�, av�ak toto d?len� je nevyhnuteln�. Stejn? jako je nevyhnuteln� v�t?zstv� oligarch?-st�tn�k?. Ne nadarmo to Berezovsk�ho t�hne dom?, objedn�v� si o sob? velkopansk� filmy o tom, jak� je on drs?�k a jak se v�emi zato?�. Je mu teskn? v Lond�n?, tam je p�n Nikdo, �pinav� podvodn�k se �pinav�mi pen?zi z divok�ho Ruska, a urozen� demokrati?t� Angli?an� ho trp� pouze proto, �e t?chto pen?z je hodn?. Posta?� na to, aby se dali koupit i tito demokrati.

Jen tak na okraj, o?ek�vat, �e se objev� nov� mesi� z ?ad berezovsk�ch, je nevd??n� ?innost. Co je pozoruhodn�, Berezovski se dokonce i ob?as objevil v Dum?, ale neujal se. Z?ejm? byl p?�li� aktivn� a konfliktn�. Nav�c si popletl role. V Dum? se berou �platky, a on, jako ka�d� oligarcha, je p?ipraven� je d�vat. Za to by ho m?li v Dum? na rukou nosit. Jen�e jaksi to nevy�lo.

Existuje je�t? jeden probl�m. Na�im oligarch?m, dokonce i t?m nejv?t��m vlastenc?m, chyb� motivace k tomu, aby se politice v?novali osobn?. Daj� pen�ze, m�dia, lidi, ale sami se do prezidentsk�ho �?adu cp�t nebudou, i tak u� maj� v�echno, v?etn? moci. Jenom�e toto v�echno se sna�� utratit jen na sebe, sna�� se vz�t si to do hrobu. Toto je typick� nejenom pro Rusko. Velmi podobn� obraz je v b�val�ch socialistick�ch zem�ch, kde prob?hla privatizace. Z�mky, auta, jachty a topmodelky, tedy dlouh�, tenk� a st�le hladov� kurvy. M�t hned v�echno najednou a potom, po n�s a? p?ijde potopa, a? i sedm let tr�va neroste, a? za m�mi z�dy sho?� v�echno modr�m plamenem!

Kdy� dnes n?koho z oligarch? podez�r�me z vlastenectv�, tak mu t�m velmi lichot�me. Navzdory tomu, nen� toto podez?en� opodstatn?n�. Toti� v?t�ina t?chto lid� na Z�pad? ��t nezatou�� a nebude moct. To znamen�, �e jsou na�i, tedy vlastenci, tedy chlap�ci.

Slab� v?dcovstv� na ofici�ln� �rovni st�tn� hierarchie v Rusku se dnes kompenzuje silou neofici�ln�ch paraleln�ch struktur moci, kter� se ozna?ovaly slovem �mafie�. Pak je p?estali takto naz�vat a za mafii dnes pasuj� nevinn� p?��ky, kte?� p?ev�ej� heroin vlakem na trase Du�anbe - Moskva. Ujalo se slovo �autorita�, �autoritativn�.

Je mo�n�, �e nov� v?dcov� Ruska a jin�ch postkomunistick�ch zem� vzejdou pr�v? z prost?ed� t?chto �autorit�. V ka�d�m p?�pad? dne�n� �vor v z�kon?� (�boss podsv?t�, nejvy��� �rove? v hierarchii krimin�ln�ho sv?ta v Rusku, pozn. prekl.) se vyzna?uje v?t�� moc� ne� ofici�ln� struktury. A skute?nost, �e se �autority� objevuj� ve volb�ch gubern�tor? a prim�tor? velk�ch m?st, se m?�e uk�zat pouze jako za?�tek.

Rusko bylo v�dy zem� zbojn�k?, mnohokr�t se zde zbojn�ci prohla�ovali za cary a pod sv� vlajky shroma�?ovali obrovsk� arm�dy. Jestli�e dnes ne��daj� oby?ejn� lid� p?i ?e�en� sv�ch probl�m? milici, ale �vora v z�kon?�, pak to, �e se n?kdy objev� car-zbojn�k, m� svoji logiku.

�

Ru�t� napoleoni

�

Hned od za?�tku perestrojky zazn�valy hlasy o vojensk� diktatu?e a rusk�m Pinochetovi. Tato my�lenka o��vala mnohokr�t a dodnes nezem?ela. Je to utopick� idea, ale d?le�it�, nebo? vojensk� moc n�roda je pravd?podobn? hlavn� ukazovatel jeho s�ly a �ivotaschopnosti.

Vojensk� diktatura je nemysliteln� bez aktivn�ho postaven� arm�dy. V tomto p?�pad? arm�da vystupuje jako samostatn� s�la, jako subjekt, kter� se zab�v� politickou tvorbou a nechov� se jako tup� ochr�nce, kter�ho si najali za pen�ze. Tam, kde se historicky utvo?ily tradice vojensk� diktatury: v n?kolika zem�ch Latinsk� Ameriky, Asie a Afriky - jakkoliv se �ongluje s demokraci�, v�dy z toho vyjdou jen variace na Pinochetovo t�ma.

Vojensk� diktatura nen� mo�n� bez vrstvy voj�k?, kter� v Rusku �ila po stalet� a zanikla z�sluhou degradace monarchie a �lechty. Jestli�e by Stalin �il po druh� sv?tov� v�lce je�t? t?icet let, v Rusku by se mo�n� objevily z�klady sov?tsk� vojensk� kasty, nebo? podm�nky pro jej� vznik byly po roce 1945 p?�zniv�. Kdyby v?dce postupn? nesl�bl, mo�n� by se tolik neb�l v�t?zn�ch gener�l? a uv?domil si nutnost obnoven� vojensk� vrstvy pro Rusko.

Po Stalinov? smrti m?l �ance st�t se rusk�m Bonapartem mar��l �ukov. Jako jedin� z voj�k? mohl v pr?b?hu cel�ho sov?tsk�ho obdob� aspirovat na rusk� tr?n, ale neud?lal to. I tak jej to nezachr�nilo p?ed nemilost�.

V�echny ostatn� pokusy zav�st v Rusku vojenskou diktaturu jsou zahalen� rou�kou tajemstv�. Je mo�n� vyslovit takov� podlo�en� tvrzen�: jestli�e to nedok�zal mar��l �ukov, pak nikdo z t?ch, kter� po n?m ur?ili do role vojensk�ho dikt�tora, nesahal mar��lovi ani po kotn�ky. Apote�zou bezmocnosti sov?tsk�ch gener�l? se stal �pu?� v roce 1991, kdy ani ministr obrany Jazov, ani p?edseda KGB Kriu?kov, pot� co se stali ?leny t�to prapodivn� junty, nepohnuli ani prstem.

Sov?tsk� civilizace vychovala poslu�n� voj�ky, p?�li� poslu�n� na takovou zemi, jakou je Rusko. V�znam Stalina byl rozhoduj�c� v souvislosti s absolutn�m pod?�zen�m si rusk�ch voj�k? nejprve stranick� oligarchii a pozd?ji demokrat?m. Dodnes si sov?t�t� gener�lov� a mar��lov� pamatuj�, co se stalo s t?mi, kte?� se opov�ili zvednout hlavu, v?etn? Stalinova vlastn�ho syna Vasilija. A proto se v?t�inou rozumn� a kvalifikovan� hlas voj�k? p?i osudov�ch rozhodnut� nebral do �vahy, nap?�klad p?i rozhodnut� o um�st?n� raket na Kubu nebo o vstupu vojsk do Afganistanu.

Uveden� neznamen�, �e nov� v?dce nebo nov� v?dcov� Ruska nemohou vyr?st z vojensk�ho prost?ed�, ale mus� to b�t i nov� voj�ci, a takov� nejsou a nemaj� se ani odkud vz�t. Nikdo nep?ebudov�val arm�du, nikdo nereformoval, jednodu�e ji rozlo�ili a nechali ji jen tak na pospas osudu, aby klesla na pro Rusko netypickou mizernou �rove?, kter� i odpov�daly uboh� pokusy gener�l? st�t se politiky.

Z v�razn�ch postav si vzpome?me na gener�ly Rochlina, Ruck�ho a Lebe?a. Existuje cosi, co tyto lidi sjednocovalo, a to bylo to, �e se v�eobecn? nehodili do politiky, a zvl�? v Rusku. Ani jeden z nich nerozum?l ani t?m nejjednodu���m, na povrchu le��c�m kauz�ln�m souvislostem ud�lost�, kter� se odehr�valy. Ani jeden si neuv?domoval svoji vlastn� nech�pavost, a proto byl ka�d� z nich ihned obklopen hust�m houfem manipul�tor? a stal se figurkou na �achovnici - v ciz�ch rukou. A jako figurky, ob?as p?��ci, byli i zam?n?ni.

Obzvl�? typick� je p?�klad Ruck�ho, kter�ho si vybrali jako medailistu na v�stav? ps? d�ky jeho zevn?j�ku, a pot� co se stal velk�m politick�m ?initelem, dostal p?ezd�vku �vousat� bota�. Byl to Ruck�, kter� v roce 1993 sed?l v obkl�?en�m B�l�m dom? a k?i?el do kamery jak�musi leteck�mu mar��lovi: nastartujte letadla, a? vzl�tnou. V ?�jnov�ch ud�lostech roku 1993 nesehr�l Ruck� roli Napoleona, ale provok�tora. Je dost mo�n�, �e jej vyu�ili naslepo. Av�ak on jako vojensk� letec se blamoval p?ed cel�m sv?tem a p?ed tou ?�st� Ruska, je� v n?m vid?la v?dce, kdy� do sluch�tka k?i?el tot�ln� nesmysly, kter�m ani on s�m nemohl v??it, nebo? si dob?e uv?domoval, �e ��dn� letadla nemohou za ��dn�ch okolnost� bombardovat Kreml. Av�ak tato hanba mu nijak nezabr�nila v tom, aby se pozd?ji stal gubern�torem bohat� oblasti.

Bez pov�imnut� se ned� p?ej�t ani fakt, �e Rochlin a Lebe? neode�li z tohoto sv?ta p?irozenou smrt�. Jednoho pr� zast?elila man�elka, druh� zahynul ve vrtuln�ku, kter� se ne?ekan? z?�til. Jestli�e v??�me jednoduch�mu axi�mu, �e aspirant?m moci, t�m v�c v Rusku, se takov� podobn� v?ci ned?j� n�hodou, pak je t?eba p?iznat, �e se jich b�li. A to i navzdory jejich do o?� bij�c� neschopnosti st�t se Napoleonem nebo Pinochetem, kterou Lebe? demonstroval minim�ln? t?ikr�t. Pro? se jich b�li? Nebo? popul�rn� gener�l nemus� b�t v pon�en�m Rusku Napoleonem, dokonce i p?edn�m politikem, p?itom se v�ak na n?jak� ?as dok�e chytit moci. A pak se jednodu�e produc�rovat p?ed n�rodem, bl�skat se ve vypul�rovan�ch bot�ch, ?v�t medv?d�m hlasem cosi p?sobiv�, nicm�n? vl�dnout budou za jeho z�dy. Je pravda, �e v takov�mto p?�pad? si dlouho nezavl�dnou, ale tou�� snad n?kter� z dne�n�ch vl�dn�ch ?initel? dlouho vl�dnout? Ne, cht?j� vl�dnout rychle, obratn? a konkr�tn?, tak jako kdy� zlatokopov� r��ovali na bohat�m nalezi�ti zlat� p�sek v pr?b?hu zlat� hore?ky.

P�e se, �e v Rusku neexistuje tradice vojensk� diktatury. S t�mto tvrzen�m je mo�n� souhlasit: po Petrovi I. se voj�ci v Rusku za?ali m?nit z aristokratick� vrstvy na d?ln�ky v�lky. To stejn� se d?lo nejenom v Rusku, ale i v Evrop?. Tuto z hlediska evropsk� aristokracie sebevra�ednou tendenci se Rusov� nau?ili od Francouz? a N?mc?. Evropsk� aristokracie p?estala bojovat, voj�ci p?estali dopl?ovat ?ady aristokrat? a evropsk� monarchie za?aly padat jedna za druhou. V pr?b?hu n?jak�ch sta let nez?stalo nic z evropsk�ch monarchi� a aristokraci�, kter� se vyzna?ovaly stalet�mi d?jinami, krom? star�ch titul?.

Sv?t mezit�m dosp?l do sou?asn�ho bodu, kdy se vede V�lka o P?e�it�, ani� by byla vyhl�en�, a je to v�lka v�lek. Takov� budoucnost m?�e znamenat renesanci vojensk� aristokracie. Znovu se nastoluje v podstat? v??n� ot�zka, jak� ?�st moci mus� n�le�et nejlep��mu voj�kovi. D?�ve ne� se rusk� kn�e Vladim�r Monomach stal jedn�m z prvn�ch �sjednotitel?� Ruska, uskute?nil osmdes�t vojensk�ch v�prav a a� potom ho boja?i pozvali do Kyjeva, aby si zavl�dl v roli velk�ho kn�ete. Takov� je z�sada v�b?ru v?dce mezi lidmi, z�sada, kter� p?etrv�v� tis�ce let, nikdo ji nezru�il a nezru��. Jen v�lky mezi lidmi jsou dnes rozmanit?j�� a v posledn�ch desetilet�ch se vedou v?t�inou na burz�ch a televizn�ch obrazovk�ch.

Nov�m Napoleonem se teoreticky m?�e st�t vojev?dce na finan?n� front? nebo v oblasti m�di�, kde pokusy cti��dostivc? chopit se moci prost?ednictv�m obrazovky m?ly ji� svoje m�sto. Je mo�n� postavit Berezovsk�ho na ?elo prvn�ch nad�enc? hnut� demokratick�ch bonapart?.

Jestli�e si polo��me ot�zku, co je leh?�: nau?it Berezovsk�ho nebo ?ubajse ?�dit arm�dy, kter� tak ?i tak nebojuj�, anebo nau?it gener�la Tro�eva zvl�dat finan?n� hry, lobby a mnohon�sobn� intriky? Odpov?? bude jasn�. Dokud na�e arm�da re�ln? nebojuje, tak se rusk�m Bonapartem m?�e st�t �?edn�k, byrokrat, oligarcha nebo �vor v z�kon?� - kdokoliv, mimo na�e poslu�n� a od moci odtr�en� gener�ly.

Konkr�tn� ot�zka, kter� je d?le�it� z hlediska budoucnosti Ruska, je osud kaspick� ropy a st?edoasijsk�ho plynu. Ob? suroviny se do Evropy mohou dostat jen p?es rusk� �zem�. Kv?li t�to ot�zce se vede v�lka v ?e?ensku, kter� v�lkou nikdy nebyla. Kdyby toti� v�lkou byla, pak by skon?ila b?hem jednoho t�dne, takov� je pom?r sil obou navz�jem bojuj�c�ch stran. Kdo je kompetentn� u rozhodov�n� v takov� d?le�it� ot�zce? Demokrati?t� byrokrati, oligarchov�, prezident. Gener�l?m z?st�v� u� jen tradi?n� role fackovac�ch pan�k?.

Ot�zka kaspick� ropy se ?e�� glob�ln?, do jej�ho ?e�en� se mimo Rus? zam�chal i arabsk� V�chod a evropsk� Sever a p?irozen? Am�ci, kte?� se m�chaj� do v�eho. Je v sil�ch na�ich vojensk�ch p?edstavitel? rozhodovat o takov�ch ot�zk�ch, kdyby se ocitli u moci? Jist?�e, ne. A kdy� to nen� v jejich sil�ch, je pak t?eba v�echny rozhovory o vojensk� diktatu?e ponechat t?m, co si r�di jen tak podebatuj�. A� do chv�le, kdy rusk� arm�da neza?ne re�lnou velkou v�lku s opravdov�m velk�m nep?�telem. Jestli�e se v�ak ot�zky takov�ho rozsahu, jakou je kaspick� ropa, za?nou ?e�it vojenskou silou, gener�lov� budou m�t re�ln� vliv a re�lnou moc.

�

Impresionistick� pozn�mky o sou?asn�ch rusk�ch v?dc�ch

�

Za?n?me od prezidenta Putina. Nep?sob� dojmem, �e to v�echno, co se s n�m ud�lo, si velmi p?�l. P?sob� tak, jakoby ho navrhli, vym??ovali a dlouho mu kroutili ob? ruce, jen aby souhlasil.

Putin vzbuzuje dojem do?asn� a p?echodn� postavy navzdory tomu, �e technologick� podpora jeho prezidentstv� je bezprecedentn? �sp?�n�. Takto obratn? je�t? nikdy nikoho v Rusku nevymodelovali. V t�to z�plav? politick�ch a PR technologi� kolem Putina se skr�v� i jedna z�hada: nen� jasn�, kde kon?� PR a kde za?�n� samotn� Vladim�r Vladimirovi? Putin. Sou?asn� rusk� prezident je jaksi univerz�ln? spr�vn�, jako sov?tsk� encyklopedick� slovn�k z roku 1968. Nav�c Bush junior je jeho p?�tel a p?i ka�d� p?�le�itosti jej popl�c�v� po tv�?i.

Politi?t� technologov�, zodpov?dn� za fenom�n Putina, tak propadli vlastn� tvo?ivosti, a� se st�v�, �e to ob?as p?est?el�. Pamatuji si, jak se t?sn? p?ed volbami objevil Putin v jednom exkluzivn�m interwiev, v jeho� pr?b?hu hladil b�l�ho hu?at�ho ps�ka. A? si hlad�, p�nb?h s n�m, m� r�d ps�ky, a to je dob?e, nebo? pejska?? jsou v Rusku miliony, a? pro n? tedy bude jako vlastn�. Av�ak za n?jak� ?as Putina ukazuj� s docela jin�m psem, s velk�m ?ern�m labradorem. A v tu chv�li se za?�n� zd�t, �e Putin m� tolik ps?, kolik ?ekne re�is�r, kter� n?kde v Americe skon?il �kolu PR. Za?�n� se zd�t, �e rusk� prezident si jen hr�l na pejska?e, aby se n?komu zal�bil. Jen tak na okraj, od rusk�ho prezidenta l�sku ke ps?m nikdo ani zvl�t? ne?ek�, rad?ji a? se postar� o lidi, a oni se u� o sv� psy sami n?jak postaraj�.

Hned od za?�tku Putina prezentuj� podle vzoru �jeden z n�s�, co� je pro prezidenta Ruska zl�. V�eobecn? jde o americk� model, kter� se dokonce nehod� ani pro z�padn� Evropany, v?etn? Skandin�vc? pobl�zn?n�ch do rovnopr�vnosti a ob?ansk�ho principu. V?dce bez piedestalu je v Rusku v�dy jen smola?em. Samoz?ejm?, na rozd�l od komunistick�ho ��fa Jelcina je Putin doopravdy prost� sov?tsk� ?lov?k, ale, u v�ech ?as?, pro? je t?eba poslouchat prost�ho sov?tsk�ho ?lov?ka? U n�s jsou v�ichni prost� sov?t�t� lid� a kdyby je m?l ?lov?k v�echny poslouchat, zbl�zn� se. Ale zkus neposlouchat ��fa!

Tv?rc?m politick�ho obrazu Vladim�ra Putina se zat�m pro prezidenta nepoda?ilo vytvo?it stabiln� charisma. Bu? se vydali po nespr�vn� cest?, nebo Putina stav?li v?dom? do polohy slab�ho prezidenta, se slabou pozic�, aby byl poddajn� a nenam��lel si o sob? b?hv� co. Nikdo se nep?e, nen� snadn� z�le�itost vytv�?et charisma pro Putina: svoj� moc si nevybojoval v z�pase, traduje se, �e jej navrhla rada oligarch?. U�ili pro n?j virtu�ln� v�t?zstv� v ?e?ensku na ja?e roku 1999 a, hle, tu m�me nov�ho prezidenta.

Na druh� stran?, Putin byl v minulosti rozv?d?�kem. V jeho dosavadn�m �ivot? se tedy nach�z� v�echno, co je pot?ebn� pro vytvo?en� politick�ho charisma, kter� m� jedine?nou chu? - i z�zrak, i tajemstv�, i autoritu. ?�k� se, �e N?mci si doma zavedli �putinsk� m�sta�: tady herr rozv?d?�k pop�jel pivo a tady chod�val na proch�zky. Ale u n�s se nikdo nedovt�pil, aby vymyslel zcela jednoduch� n�m?t o n?m jako o romantick�m sov?tsk�m Jamesi Bondovi.

Zat�m nejd?le�it?j��, co jsem od Putina jako prezidenta sly�el, jsou jeho slova �Rusko nikdo nedostane na kolena� v souvislosti s rukojm�mi na p?edstaven� muzik�lu Nord Ost. Uv?domuje si Putin, k ?emu jej takov� slova zavazuj�? Co se st�v� s vl�dci, jestli�e tyto slova z?st�vaj� jen slovy?

Oblast�, kter� zaznamenala v�razn� zm?ny v pr?b?hu Putinov� vl�dy, je zahrani?n� politika Ruska. Zm?ny zat�m vyzn�vaj� docela sympaticky, i kdy�, jak se ?�k�, budoucnost uk�e. Na�i lid� se dokonce zam�chali i do boje o ir�ckou ropu - takov� sm?lost byla za Jelcina jednodu�e nemysliteln�. A kdy� nakonec p?ijde budoucnost a uk�e se, �e postaven� Ruska ve sv?t? se upevnilo, jenom d�ky tomu budou Putinovi mnoh� v?ci odpu�t?ny.

Druh�m v�razn�m politikem sou?asn�ho Ruska je Lu�kov. Jeho �ance na v�t?zstv� ve volb�ch v roce 1999 p?sobily p?esv?d?iv?j��m dojmem, a to nejd?le�it?j��, byly podlo�en�. Moskva, to je zvl�tn� st�t, nejslo�it?j�� �tvar, jak� v Rusku existuje. Nejbohat�� kosmopolitn� megapolis sv?ta. Moskva v roce 1999 st�la za Lu�kovem, to znamen�, �e Lu�kov se uk�zal t�m spr�vn�m mu�em, kter� dok�e Moskv? vl�dnout.

�Kobl�ek v k�iltovce�, klidn�, solidn? ple�at�, p?sob� jakoby ospal�m dojmem, Lu�kov m� v sob? n?co skute?n? velkopansk�ho, co tak podmaniv? p?sob� na lidi, zvl�t? na Rusy. Lu�kov p?sob� dojmem ?lov?ka, kter� zformoval s�m sebe vlastn�ma rukama, samorost, �self-made man�, jak ?�kaj� na�i u?itel�. Ji� d�vno stoj� na piedestalu jako Lenin, proto m� k�iltovku. Ve prosp?ch Lu�kova sv?d?� i to, �e i kdy� prohr�l volby v roce 1999, udr�el se nad vodou a na�el spole?nou ?e? s Putinem a s putinovci.

Takzvan� politick� �t?�k� v�hy�, miliard�? ?ernomyrdin a intelektu�l Primakov, z?ejm? ode�ly z velk� politiky jednou a prov�dy. Nejmalebn?j�� postavou z?st�v� Vladim�r �irinovski. Je g�niem politick�ho PR a dok�zal cel�mu sv?tu vtlouct do hlavy legendu o rusk�m v?dci, synovi pr�vn�ka, kter� sn� o tom, jak vykoupe rusk� voj�ky v Indick�m oce�nu. �irinovski je po Isai?ovi hned druh� ?lov?k, kter� vyb?hl s nimi, vyb?hl i s n�mi, vyb?hl se v�emi a d?l� to d�le za potlesku publika, kter� je do n?j zamilovan�. P?irozen?, z�padn� m�dia si dob?e uv?domovala, �e �irinovski je herec, a ne fa�ista, ale dr�ela to v tajnosti pod pokli?kou. �irinovski byl toti� velmi u�ite?n� herec. A stal se i nej�sp?�n?j��m parlamentn�m lobbystou.

N?kolik slov si zasluhuje i Grigorii Javlinski, mil�?ek americk�ch m�di�, vlastn�mi rod�ky nepochopen�. Navzdory sv�m nesporn�m klad?m: mlad�, pozitivn�, ?e?n�k, intelektu�l - Javlinski st�le prohr�val a bude prohr�vat. I kdy� to pro Am�ky vyzn� trpce, Javlinski neprohr�v� kv?li tomu, �e hraje za n?, za jejich pen�ze, ale ?ist? z objektivn�ch p?�?in.

Javlinski je ciz�, ciz� je i cel� liber�ln� osazenstvo, kter� se to?� kolem t?ch jakoby pravi?�k?. Ciz� je nejenom pro voli?e, ale nep?ijateln� je i pro byrokraty, i pro oligarchy. A d?vodem nen� op?t americk� �pozad�, p?�?ina je o mnoho v�n?j��. Javlinski je teoretik, doktrin�?, kter� se zab�v� pouze r�torikou. Kdy� je t?eba konat, jde br�nit televizi NTV, kter� byla pro n?j vytvo?ena a pozd?ji mu byla odebr�na, spole?n? se st?elenou Novodvorskou a cel�m k?�dlem podobn�ch sm?�n�ch podiv�n?.

Velmi zaj�mavou politickou postavou Ruska byl a z?st�v� prezident B?loruska Luka�enko. Mimochodem, toto podivn� chatrn� man�elstv� Ruska a B?loruska se d� vysv?tlit velmi jednodu�e: jsouc prezidentem druh�ho st�tu, Luka�enko z jak�chsi d?vod? u� n?kolik rok? vede v osobn�m ratingu kandid�t? na moskevsk� tr?n. Kdyby se Rusko a B?lorusko doopravdy sjednotili do jednoho st�tu, Luka�enko by m?l seri�zn� �ance ve volb�ch. Je toti� charismatick�.

Netrouf�m si soudit, zda se v B?lorusku �ije l�pe ne� v Rusku, anebo ne, ale Rusov� by Luka�enka nevolili v nad?ji na syt?j�� �ivot, d?vodem by byla jeho p?irozen�, up?�mn� a v�niv� velkopanskost. Nebo? opozici dok�zal rozpr�it na v�echny strany, nebo? moc dr�� v �elezn�m sev?en�, nebo? nep?�tel� jej nemaj� r�di a nepopl�c�vaj� jej po tv�?i. S�m si je PR mana�erem i imid�mejkrem. Dodejme, �e slu�n�m PR mana�erem.

Ot�zka, zda by dok�zal v�st Rusko stejn?, jak vede B?lorusko, je otev?en� a z?ejm? otev?enou nav�dy i z?stane. Do Moskvy jej nepust� ani oligarchov�, ani byrokrati, nemaj� jej r�di, a je to spr�vn?, �e nemaj�. Hypoteticky se d� p?edpokl�dat, �e v Moskv? by jej i tak �zhltli�, i kdyby si s sebou p?ivedl nev�m kolik B?lorus? nam�sto Putinov�ch Piter?an?. A navzdory tomu, �e Luka�enko se na roli Napoleona hod� v�c ne� v�ichni ostatn� dohromady, zav�st novou opri?ninu a popravovat demokratick� moskevsk� bojary by mu nikdo nedovolil - jsou u� jin� ?asy, civilizovan� a hum�nn�.

�

Progn�za pro Evropu

�

Evropa vstoupila do obdob� ot?es?, kter� evropsk� n�rody nemus� p?e��t. Nam�sto superfederace pod n�zvem Evropsk� unie se na obzoru ?rt� rozpad evropsk� civilizace pod �dery vn?j��ch nep?�tel - Ameriky, asijsk�ch velmoc� a ?�ny. K rozpadu Evropy m?�e doj�t i v d?sledku exodu chud�k? z cel�ho sv?ta do liber�ln� Evropy.

V pr?b?hu p?lstolet� relativn�ho m�ru si Evropan� zvykli na vysokou �ivotn� �rove? a pocit stability. Vyrostly generace, kter� v�lku poznaj� u� jen z doslechu, generace pacifist?, p?esv?d?en�ch o tom, �e v�lka, to je kdesi tam daleko, u necivilizovan�ch divoch?. V��e uveden� se net�k� balk�nsk�ch n�rod?.

Zd� se, �e n?kter�ch p?�jemn�ch zvyk? se Evropan� budou muset z?�ci. Zvl�t? bohat�ho a spolehliv�ho �ivota, kter� s nimi tou�� sd�let miliony o�ebra?en�ch p?ist?hovalc?. Zat�mco p�i tato slova, v Evrop? je zase o n?kolik p?ist?hovalc? ze sv?ta chudoby v�c. Nejen�e p?i�li z divok�ho sv?ta pohrom a v�lek, tuto v�lku p?inesli s sebou. A nos� ji st�le ve velk�ch d�vk�ch. Jestli�e se zachov� takov� rychlost kontrabandu chud�ch do b�l� Evropy, Star� sv?t je odsouzen� k z�niku.

Existuje mnoho p?esv?d?iv�ch v�po?t? na t�ma, jak u�ite?n� a prosp?�n� jsou pro st�rnouc� Evropu p?ist?hovalci. Na t?chto v�po?tech jsou postaven� optimistick� sc�n�?e: p?ist?hovalci se postupn? poevrop�t� a za?nou tvo?it ve prosp?ch Star�ho kontinentu.

Nu�e, ?�ste?n? se stane i to, ale nen� v tom podstata st?hovan� ?erno-�lut�ch bratr? do bohat� Evropy. Podstata spo?�v� v dal��m p�du ?�ma pod �dery dal��ch �barbar?�, kte?� ji� dnes nemus� bojovat. �Zlo?inn� syndik�ty�, kter� se objevily a nikdo nev� odkud, je doprav� do evropsk�ho r�je za pen�ze, kter� pro tohoto �?astlivce �et?ila cel� indo?�nsk� vesnice v nad?ji, �e �?astlivec pro�lape chodn�?ek, uvije tepl� hn�zde?ko a pot� ho budou do Evropy n�sledovat jeho po?etn� brat?i a sestry. Tyto nad?je se v?t�inou napl?uj�, ale do jak� m�ry jsou tito p?ist?hovalci pro Evropu u�ite?n�, uk�e a� budoucnost. Je mo�n�, �e p?�liv takov� �pracovn� s�ly� neevropsk�ho p?vodu je pouze morfiov� injekce pro um�raj�c� Evropu. Aby se tolik netr�pila.

Ano, v prvn� generaci se z p?ist?hovalc? st�vaj� meta?i a ?�n�ci, tedy poslu�n? souhlas� d?lat tu pr�ci, kterou odm�tli na�i vypasen� evrop�t� brat?i. V druh� generaci se p?ivandrovalci mohou ji� st�t voj�ky, policajty, kvalifikovan�mi d?ln�ky. A v t?et� z nich budou podnikatel�, politici a premi�?i. Ale po?�naje druhou generac�, p?ist?hovalci vrostou do evropsk� civilizace a zbouraj� ji. Nebo? jejich civiliza?n� k�d se nezm?n� na evropsk�, jak se to stalo s miliony rusk�ch emigrant? po revoluci. Z?st�v� jim jejich vlastn� k�d - mo�n� proto, �e je siln?j��. ?�?an� v Evrop? z?stanou ?�?any, Korejci budou Korejci, Arabi z?stanou Araby. Zat�mco Evropan� za?nou b�t v men�in? a ?�m d�l, t�m m�n? budou ch�pat, k�m vlastn? jsou na tomto sv�tku �ivota.

Jestli�e se chcete p?esv?d?it, zda je to tak ve skute?nosti, sta?� zaj�t do pa?�sk�ho metra. Zat�m je�t? b�l� nevyhazuj� z vag�n?, ale Evropan, se ztracen v mo?i vesel�ch Arab? a ?ernoch?, v pa?�sk�m metru c�t� zoufale, osam?le a cize. To u� je jejich sv?t, a Pa?�an� mohou jezdit v autech v pa?�sk�ch z�cp�ch rychlost� p?t set metr? za hodinu, nebo? rychl� pa?�sk� metro ji� pat?� p?ivandrovalc?m.

Hoden odsouzen� je nep?�telsk� postoj Ameriky, i kdy� nevd??n�, ale vlastn� dcery evropsk� civilizace, ve vztahu ke sv� sta?i?k� matce. Am�ci dos�hli absolutn? dominantn�ho postaven� v Evrop?. Evropsk� st�ty jsou v porovn�n� s Amerikou prakticky bezbrann�, z�vis� na ni ekonomicky a politicky. N?kter� jsou okupov�ny americk�mi vojsky. Zd�lo by se, �e pro Am�ky by bylo logick�, aby upev?ovaly takovou poslu�nou a kontrolovatelnou Evropu jako sv�ho jedin�ho velk�ho spojence v budouc� V�lce o P?e�it�. Ale tato logika je Am�k?m nep?�stupn�, je p?�li� slo�it� a vzd�len�. Am�ci cht?j� v�echno hned, a proto p?edkl�daj� Evrop? ?�m d�l, t�m bezohledn?j�� po�adavky. Anebo n�s v Star� Evrop? budete poslouchat jako cvi?en� pudli - anebo v�m uk�eme. Podstr?�me v�m Alb�nce, Afg�nce a Pakist�nce tak, jak jsme podstr?ili Kurdy, v�chodn� N?mce a rumunsk� Romy. Koho budeme cht�t, tak i toho um�raj�c� sta?en? podstr?�me. Pon?vad� kam my, Am�ci, vstoup�me, tam v�ude se za?ne rozpad nebo v�lka, p?ed kterou v�ichni ut�kaj�. Jenom�e ne k n�m do Ameriky, ale do Evropy.

Nar?staj�c� export ?erno-�lut�ch p?ist?hovalc? do Evropy je d�lem rukou Am�k?, jenom�e je p?itom je�t? nikdo nenachytal. Amerika se doj�mav? star� o to, aby Evropa nem?la probl�my s levnou pracovn� silou. Am�ci naivn? doufaj�, �e kdy� se jednou cel� Evropa stane ?erno-�lut�, definitivn? se prom?n� na jejich kolonii. Ameri?an� ze v�ech sil podporovali roz�i?ov�n� Evropsk� unie, posp�chali a pom�hali, ale jen do chv�le, ne� Unie vypadala jako projekt, kter� maj� stoprocentn? pod kontrolou. Takov� fili�lka USA ve Star�m sv?t?. Ale jak se za?�n� ?�m d�l, t�m v�ce ukazovat, �e Evropsk� unie se nestane fili�lkou USA, Am�ci za?�naj� otev?en? topit sta?i?kou Evropu. Takov� to jsou potomci.

Jugosl�vsk� kampa? znamenala prvn� �der v Evrop?. Pravda�e, zat�m zab�jeli pouze Srby, kte?� podle n�zoru vypasen�ch bratr? nejsou Evropan�, mo�n� tak jen balk�n�t� Rusov�. Ale Evropu si podali ze v�ech stran a sta?enka to pokorn? snesla. Ale urazila se.

Dal�� krok Ameriky je zmocnit se arabsk� ropy a podat si ji je�t? intenzivn?ji. U� nyn� je benz�n dvakr�t dra��� ne� v Americe, p?i evropsk�ch platech, kter� jsou dvakr�t ni��� ne� v Americe. Am�k?m to v�ak nesta?�. A? nyn� Evropan� zaplat� ?ty?ikr�t v�ce za benz�n ne� �etrn� Am�ci. A? re�ln� kupn� s�la Evropan? klesne v porovn�n� s Ameri?any n?kolikan�sobn?. Am�ci si zaslou�ili tyto nov� tu?n� kousky: oni p?ece v�echny ochra?ovali a ochra?uj�.

Reakce Evropan? na tuto perspektivu se podstatn? li�� od ned�vn� euforie v souvislosti s uk�zkov�m v�praskem Srb?, vys�lan�m v p?�m�m p?enosu. Evropa za?ala v?�t. Odv?c� �p?�tel� N?mci a Francouzi se dohodli dokonce tak, �e se chystaj� poslat celou Unii k ?ertu a vytvo?it n?co na zp?sob dvojstrann� aliance.

Odvetn�m krokem Am�k? je snaha znovu rozb�t Evropu - postavit i kdy� slab�, ale strategicky d?le�it� zem? v�chodn� Evropy proti z�padn� Evrop?. Jejich nov� slogan je vrchol d?vtipu. Existuje Evropa star�, rozum?j prohnil� - to je N?mecko a Francie - a je mlad�, rozkv�taj�c�, progresivn� - to je Rumunsko a Loty�sko. V zem�ch b�val�ho Var�avsk�ho bloku viditeln? nab�r� na s�le propaganda ve prosp?ch jak�ho �americk� orientace�, kter� se m� projevit tak, jak to vy�aduj� Am�ci: cvi?itel m�vl h?lkou a pudl�ci se ihned postavili na zadn� tlapky. Mimochodem, vojensk� p?�tomnost USA ve v�chodn� Evrop? a na Balk�n? znamen� konec NATO a Evropsk� unie v t� podob?, na kterou jsme si ji� stihli zvyknout. V po?ad� dal�� Spojen� st�ty evropsk� zase jednou nesplnily misi, kter� jim byla sv??en�, a to ud?lat ze zaostal�ch Evropan? pokrokov� Ameri?any.

�

Uk�zalo se, �e evropsk� n�rody, mimo jin� i v?etn? Angli?an?, je�t? nejsou p?ipraven� umo�nit Am�k?m d?lat v Evrop? v�echno, co si usmysl�. Evropa m� jin� alternativy, je jich o mnoho v�ce, ne� maj� Am�ci, kte?� ustavi?n? zah�n?j� sami sebe do slep� uli?ky. A navzdory sv� vojensk� slabosti, Evropa je ekonomicky jestli�e ne siln?j��, tak potom v ka�d�m p?�pad? zdrav?j�� ne� Amerika. Tedy tak jako p?edt�m vyr�b� v�echno v z�vid?n�hodn�m sortimentu na rozd�l od Am�k?, jejich� v�roba ve v�ech oblastech, a� na vojenskou, pro��v� vleklou krizi. Poprv� v pr?b?hu posledn�ch dv? sta rok? Evropa ne�ije pod hrozbou �toku ze strany Ruska. Je to nov� �ra v d?jin�ch Evropy, kterou si Evropan� zat�m jen za?�naj� uv?domovat. Takov� hrozba ze strany Ruska nem?�e je�t? vzniknout minim�ln? 20-30 rok? - to je nejv?t�� pozitivum, kter� se d� ?�ct o osudu Star�ho kontinentu. Ivani u� nebudou nap�jet sv� kon? ani v Sein?, ani v R�nu. Naopak, Ivani nap�jej� Francouze, N?mce a v�echny ostatn� svoj� ropou a plynem.

Nov� tendence evropsk� politiky m?�e vypadat n�sledovn?: Evropa se bude vzdalovat Americe a hledat nov� cesty. Bude se sbli�ovat s Ruskem. Jednoduch� vym??ov�n� objektivn�ch p?edpoklad? pro takov� sbl�en� by si vy��dalo novou knihu. Sta?�, aby rusk� elita zm?nila poni�uj�c� proamerickou orientaci, kroky t�mto sm?rem se ji� d?j�, a n�s a na�e evropsk� bratry u� nic nerozd?l�. Nebo? m�me u� jen jeden druh�ho, je n�s u� m�lo a bude je�t? m�n?.

Nevyhnuteln� je n�vrat k tradi?n�m n�rodn�m hodnot�m velk�ch evropsk�ch n�rod? nevyj�maje Angli?any. Chv�labohu, Evropan� se maj� k ?emu vracet. Bude to nov� evropsk� a ?asem panevropsk� nacionalismus, kter� bude m�t poprv� antiamerick� zam??en�. Pro?? Proto�e Ameri?an? u� maj� v�ichni po krk!

Do jak� m�ry bude ostr� evropsk� antiamerikanismus, to z�vis� na �sp?chu nebo ne�sp?chu americk� expanze do isl�msk�ho sv?ta, kter� se ji� za?ala. Stejn? tak i od z�va�nosti jejich n�sledk? pro Evropu. Jestli�e Am�ci budou beztrestn? bombardovat muslimy a All�hovi mu?edn�ci za?nou h�zet sv� isl�msk� bomby v Lond�n? a Pa?�i, mnohalet� strategick� spojenectv� z�padn� Evropy a Ameriky m?�e b�t seri�zn? ohro�en�.

Nov� kvalita vztah? mezi Evropou a Ruskem podn�t� hled�n� nov� geopolitick� aliance. A i kdy� je Rusko samostatn� civilizace, evropsk�ch prvk? je v t�to civilizaci minim�ln? polovina. Evropsk�ho je v Rusech neporovnateln? v�ce ne� v Ameri?anech. Rusk� kultura je geneticky do obrovsk� m�ry produktem francouzsk�ho a n?meck�ho vlivu. Jen p?ed 100-150 roky byla francouz�tina rodn�m jazykem rusk� �lechty a ru�t� carov�, po?�naje Kate?inou II., byli svoj� krv� ?ist� N?mci.

Ale nov� eurorusk� aliance nevznikne tak brzo a mo�n� �e nikdy. Zat�m se cel� Evropa, nejenom jej� v�chodn� ?�st, za?�n� m?nit na hustou a nep?ehlednou geopolitickou ka�i a stoj� p?ed ne?e�iteln�mi probl�my. A i kdy� to dnes vyzn�v� drze, ale Evropa se nenach�z� v o mnoho lep�� situaci ne� Rusko, zase jednou o�ebra?en� sv�mi vl�dci, ale nezlomen�. Evropa po dlouh� stalet� u?ila Rusko v�echno. Vypad� to tak, �e nade�el ?as vr�tit j� dluh. To, jak p?e��t, se Evropan� budou u?it od n�s.

�

Progn�za pro Ameriku

�

Toto je progn�za progn�z. Am�ci se v pr?b?hu n?kolika rok?, kter� uplynuly od jejich nezaslou�en�ho v�t?zstv� nad Sov?tsk�m svazem, postavili proti cel�mu ostatn�mu sv?tu. Takovou drzou v�zvu jedn� zem? v??i cel�mu sv?tu d?jiny lidstva je�t? nepoznaly. U vzpom�nek na slavnou minulost Britsk�ho imp�ria si nem?�eme nepov�imnout, o co dlouhodob?j�� a solidn?j�� bylo toto imp�rium.

Angli?an� v pr?b?hu n?kolika stalet� demonstrovali svoji unik�tn� schopnost - poslat na kraj sv?ta lo? se stovkou poddan�ch jejich veli?enstva a z�skat tak panstv� nad takov�mi starobyl�mi a mocn�mi civilizacemi, jako je ?�na nebo Indie. Bohu�el, n�rody t� st�rnou a vym�raj�. Anglick� aristokracie zest�rla a vym?ela a spolu s n� ode�la do minulosti i anglick� sl�va, ode�la nav�dy a uvolnila sv� m�sto Americe.

Mnoho lid� na sv?t? si dnes klade ot�zku: jak dlouho potrv� toto neomezen� panov�n� Am�k?? P?i hled�n� odpov?di neza�kod�, jestli�e si p?ipomeneme obl�ben� p?�slov� Rus?: ?�m jsem t? zplodil, t�m t? i zabiji. Amerika se stala Amerikou v d?sledku dvou evropsk�ch v�lek, kter� se zapsaly do d?jin jako sv?tov�. V Americe vyrostla a dostala se k moci sou?asn� generace egocentrick�ch netvor?, kter�m p?esko?ilo pot�, co jim na hlavu spadlo v�t?zstv� v t?et�, studen� sv?tov� v�lce. Toto divn� v�t?zstv� nad sov?tsk�m imp�riem dos�hla Amerika prakticky bez krveprolit�. Am�ci nad n�mi vyhr�li v�lku ne silou zbran� ?i ducha, ale d�ky sv� p?evaze v oblasti informa?n�ch technologi�. Nicm�n? v tom jsme je ji� dohnali. A do�eneme je i v tom ostatn�m - jsme m�rumilovn�, klidn�, dob?� lid�, kte?� zat�m s nik�m nebojuj�. To se ned� ?�ct o na�ich do?asn�ch p?�tel�ch Am�c�ch, kte?� se vrhaj� do v�lky stejn? tak nad�en?, jako kdy� se dobr� voj�k �vejk dral do nemocnice, kde mu dali dvan�ctilitrov� klyst�r.

T�m, �e se Amerika zapletla do v�lky s cel�m sv?tem, nemus� vydr�et nap?t� a m?�e se rozpadnout a vykrv�cet tak, jak vykrv�cela dvakr�t v minul�m stolet� Evropa. Je pravda, �e Star� kontinent vst�val z ruin v pr?b?hu n?kolika let. Uvid�me, jak se to poda?� Am�k?m.

Jak dlouho bude Amerika hrozit p?st� v�em a ka�d�mu? Do prvn� velk� por�ky. Nen� d?le�it� od koho, nen� d?le�it� jak�mi prost?edky. Nen� d?le�it�, zda to bude krach dolaru, nebo masov� krveprolit� vz�cn� krve ryt�?? demokracie Am�k?, t?chto vl�dc? sv?ta, jejich� v?t�ina vypad� jako hora kypr�ho masa a t?esouc�ho se sladk�ho tuku.

Amerika nevydr�� por�ku, nebo? nev�, co to znamen�. Por�ka neexistuje jako kategorie v d?tsk� historick� pam?ti Ameri?an?. Za nejstra�n?j�� por�ku se dodnes pova�uje Pearl Harbor, drobn� poty?ka v porovn�n� s t�m, co Am�ky ?ek� pot� co vykopali v�le?nou sekyru s cel�m sv?tem. Amerika nikdy nebojovala na vlastn�m �zem�, nev�, co je to v�lka. Ale zd� se, �e se to velmi tou�� dozv?d?t.

Z hlediska progn�zy budoucnosti Ameriky je podstatn� odpov?? na ot�zku, zda sami odp�lili sv� sklen?n� pal�ce v New Yorku, nebo to doopravdy pod?lali. Jestli�e je odp�lili sami - progn�za je lep��. Znamenalo by to, �e jsou schopn� ob?t�, i kdy� ne velk�ch. Jestli�e to v�ak skute?n? byla hrstka Arab?, progn�za je docela zl�. V�sledkem v�lky s isl�mem se mohou jejich m?sta za p�r let zm?nit na ruiny.

V ka�d�m p?�pad? Am�ci budou muset bojovat a kone?n? se st�t bojovn�ky, jestli�e doopravdy cht?j� uskute?nit v�echno to, o ?em vypr�v?j� jako o sv�ch programech. Tedy po po?�dku vyplenit Ir�k, Ir�n, S�rii, L�bii, Egypt, Saudskou Ar�bii, P�kist�n, a tak zlomit vaz isl�msk� civilizaci.

Sami si vybrali takov� osud, v duchu p?�slov� �lakota frajera zahubila�. Lakota p?ipravuje Am�ky o rozum, nesnesou, �e ka�d� den plat� �barbarsk�m� Arab?m obrovsk� pen�ze, d�ky ?emu� se Arabov� st�vaj� ?�m d�l, t�m siln?j��mi.

Am�ci za?�naj� v�lku s isl�mem, aby �ili je�t? ve v?t��m bohatstv�. To je tradi?n� motivace v�lek v lidsk�ch d?jin�ch. Ale v�echny tradice d?�ve ?i pozd?ji kon?�. Se sv�m ambici�zn�m pl�nem rozdrtit isl�m budou Am�ci sami, jako jsou u� nyn�, cokoliv by jejich m�dia mlela o protiteroristick� koalici.

Am�ci jsou posedl� technokrati, kte?� posv�tn? v??� v technick� pokrok a technologickou p?evahu. Tuto svoji v�ru mohou nyn� otestovat v praxi. Nejnebezpe?n?j�� na americk� v�?e ve v�t?zstv� �high-tech war� je perspektiva atomov�ho bombardov�n� isl�msk�ch st�t? s c�lem fyzick� likvidace jej�ho obyvatelstva a zastra�en� v�ech ostatn�ch. Jestli�e se to stane, pak progn�zy pro Ameriku a v�echny ostatn� p?ech�zej� do sf�ry apokalypsy.

�ance na zm?nu v�lky Ameriky o arabskou ropu na v�lku o zni?en� isl�msk� civilizace existuj�. Ve prosp?ch takov�ho sc�n�?e hovo?� jednoduch� fakt - uplyne jen n?kolik rok? a mnoh� isl�msk� st�ty budou vlastnit jadern� zbran?. V tu chv�li jim zlomit vaz bude o mnoho t?��� a nebezpe?n?j��. Je�t? jeden argument ve prosp?ch zlov?stn�ho sc�n�?e: p?i zachov�n� sou?asn�ch cen ropy Amerika nejen�e nebude moct ��t stejn? bohat?, jak �ila, ale hroz� j� exploze zevnit?, krach dolaru a ekonomick� kolaps. Nen� vylou?eno, �e elita Ameriky - jedin�, kter� zn� re�ln� stav v?c� do detail? - dosp?la k z�v?ru, �e nem� co ztratit a nem� kam ustupovat. Bu? Am�ci dostanou ropu za ?trn�ct dolar? za barel - to je u�lechtil� c�l v�lky s cel�m sv?tem -, anebo a? jde cel� sv?t k ?ertu. �M� j�t sv?t do pekla nebo j� nem�m p�t ?aj? A? jde sv?t do pekla, a j� budu v�dycky p�t sv?j ?aj!� Tak mluvila postava Dostojevsk�ho rom�nu a jej� slova doslova opakuj� Am�ci, kte?� na�eho klasika ne?etli.

Av�ak argumenty proti nej?ern?j��mu scen�?i v�lce s isl�mem t� existuj�. N�sledky atomov�ho bombardov�n� isl�msk�ch zem� nen� mo�n� p?esn? p?edpov�dat. Am�ci to v?d� a maj� strach. A dob?e d?laj�. Nejhor�� variantou je prom?na v�lky o ropu na v�lku isl�mu a k?es?anstv�, do kter� se v tomto p?�pad? Am�ci budou sna�it zat�hnout nejsiln?j�� k?es?ansk� n�rody. Am�ci cht?j� op?t destabilizovat Evropu, ve kter� ji� dnes �ij� miliony muslim?. A pot� co rozpoutaj� nov� sv?tov� jatka, sami se budou sna�it st�hnout do pozad� a z�sobovat bojuj�c� zbran?mi. Maj� dost zku�enost� z takov�ch �v�lek�.

Za ka�dou cenu zat�hnout do v�lky Evropu a Rusko znamen�, �e �v??n? �iv�� Us�ma Ilji? bin L�din m?�e odp�lit v Lond�n?, Berl�n? nebo v Moskv? malou, zato isl�mskou atomovou bombu a obkro?mo na ni posad� nad�en�ho muslima. Am�ci by se mohli dohodnout s Us�mou Ilji?em na takov�ch u�ite?n�ch p?edstaven�ch, kdyby Evropan� byli stejn? tak prost� jako oni a bylo by mo�n� jim natla?it do hlavy lecjak� blud, lecjak� nesmysl. Probl�m je v tom, �e Evropan� mohou vyp�trat p?vod �isl�msk�ho� hrdiny a lid�, kte?� jej vychovali; a kdy� Evropa uvid�, �e z isl�msk� bomby tr?� americk� u�i, bude to znamenat konec Ameriky. Tak ?i onak, riziko tot�ln� v�lky s isl�mem je pro Ameriku velk�.

A proto bude nov� kampa? v Ir�ku stylizovan� jako dal�� uk�zkov� vystoupen� americk� v�le?n� ma�in�rie na obranu m�ru a demokracie v Ir�ku, kter� trp� pod �tlakem tyrana Sadd�ma. Tato stylizace bude nep?esv?d?iv�. Ji� nyn� panuje v�eobecn� m�n?n�, �e Am�ci prohr�li psychologickou v�lku s Ir�kem, ale zd� se, �e Ameriku ji� netr�p� takov� detaily, jako v?rohodnost d�monizace zlov?stn�ho Sadd�ma, kter� pr� u sebe v pal�ci smontoval svoji bombu pomoc� �roubov�ku a kle�t�.

Av�ak pod�vejme se tro�ku d�le do budoucnosti. Co se stane, a� se v ruk�ch Ameriky ocitne v�echna arabsk� ropa? Pravd?podobn? k tomu dojde v pr?b?hu nejbli���ch n?kolika let. P?ipus?me, �e v�echno prob?hne hladce a na arabsk�m V�chodu zv�t?z� z�?iv� demokracie, ani� by do�lo k nov� sv?tov� v�lce.

Pot� co Amerika z�sk� arabskou ropu, stane se je�t? siln?j�� a bude je�t? aktivn?ji zav�d?t sv?j nov� po?�dek. A p?ed sv?tem se objev� nov� nebezpe?n� l�kadlo - osud kaspick� ropy, jej� z�soby jsou porovnateln� s arabsk�mi. Kaspickou ropu za?nou najednou v�ichni pot?ebovat jako vzduch. A jako prvn� k n� za?nou natahovat sv� dlouh� ruky Am�ci. Ji� nyn� je natahuj�. Ar�nou n�sleduj�c� v�lky o ropu se m?�e st�t Ir�n, Afganistan, Turecko, st?edn� Asie, a co je zvl�? nebezpe?n� pro Rusko, Kavkaz. Kv?li kaspick� rop? u� n?kolik rok? trv� hanebn� ?e?ensk� �v�lka�, pr�v? kv?li n� Am�ci dr�� v Gruzii u moci sv�ho ?lov?ka, Eduarda �evarnadzeho. Kv?li rop? a plynu vlezli do Afganistanu a st?edn� Asie. Kaspick� ropa m?�e b�t v pr?b?hu n?kolika let p?�?inou re�ln�ho st?etu Ruska a Ameriky.

�

Pokus o glob�ln� progn�zu

�

Smutn? zn�m� �jednopol�rn� sv?t� se m?n� na bezprecedentn� dominov�n� Ameriky, je� se zbran� v ruce ?�m d�l, t�m tvrd?ji utvrzuje svoje �pr�vo� ?e�it vlastn� probl�my na �kor ostatn�ch. Nez�visle na tom, nakolik podlo�en� se uk�ou n�roky Am�k? na glob�ln� vojenskou kontrolu, jednopol�rn� sv?t se stal o mnoho nebezpe?n?j��m a nestabiln?j��m. Takov� jsou glob�ln� n�sledky por�ky Sov?tsk�ho svazu ve studen� v�lce.

Ukazuje se, �e konfrontace supervelmoc� byla o mnoho bezpe?n?j�� pro �ivot na zemi ne� absence takov�to konfrontace. Jestli�e v??�me v rozumn� princip, kter�m se lidstvo ?�d�, je pravd?podobn�, �e se sv?t bude sna�it obnovit rovnov�hu sil, vr�tit se k nespravedliv? zatracen�mu vz�jemn�mu zastra�ov�n�, kter� chr�nilo mno�stv� n�rodu p?ed nez�vid?n�hodn�m osudem bezmocn�ch ob?t� ropn�ch, heroinov�ch a jin�ch v�lek.

Je�t? jeden v�sledek �jednopolarity� - neudr�iteln� snaha v�ech vyzbrojit se za ka�dou cenu. Amerika se m?�e p?�mo na kousky roztrhat ve snaze nedopustit znovuzrozen� vojensk� moci Japonska, pos�len� ?�ny a Indie, nemluv? u� o isl�msk�ch zem�ch. Ale odvr�tit novou etapu tentokr�t glob�ln�ch z�vod? ve zbrojen� je nemo�n�, stejn? jako bude nemo�n� udr�et monopol USA na v�robu nejnov?j��ch zbran�. V sou?asn� situaci ?�m krvav?j�� a hrozn?j�� bude v�lka o arabskou ropu, t�m v�c zem� a n�rodu vrhne v�echny sv� zdroje do v�roby a n�kupu zbran�.

P?�klad Severn� Korey je toho posledn�m d?kazem. Sotva existuje chud�� n�rod, ale svoji bombu si Korejci �vyp?stovali�. Ne bez pomoci cel�ho pokrokov�ho lidstva, v?etn? samotn�ch Ameri?an?. Stejn? tak m?�e v nejbli���m ?ase ?init minim�ln? pades�t jin�ch zem�. Zbombardovat je v�echny najednou z u�lechtil�ho d?vodu, �e v�ichni vyr�b?j� zbran? hromadn�ho ni?en�, je nere�ln� �kol. A navzdory mnohoslibn�m deklarac�m Ameriky o vytvo?en� jadern�ch zbran� nov� generace, zbojnick� doktr�na USA o zasazen� preventivn�ch jadern�ch �der? p?sob� jako blaf. Sv?t u� je p?�li� hust? obydlen. Jenom atomov� bombardov�n� Ir�ku pokryje cel� arabsk� V�chod, v?etn? Izraele. Se Severn� Koreou je to je�t? hor��. Radioaktivn� n�kaza zas�hne Ji�n� Koreu, ?�nu, Japonsko a D�ln� v�chod Ruska. A tyto zem? sotva strp� n�sledky jadern�ch pokus? Ameriky na sv�ch �zem�ch.

Co znamen� glob�ln� zbrojen� v�ech proti v�em, to je�t? nikdo nev�. Je jasn�, �e jestli�e bereme do �vahy V�lku o P?e�it�, kter� ji� za?ala, je v ka�d�m p?�pad? nevyhnuteln�. Ale v d?sledku prudk�ho �toku Ameriky proti cel�mu sv?tu toto v�eobecn� zbrojen� m?�e z�skat v�bu�n� charakter a mnohon�sobn? zv?t�it nebezpe?�, s t�m spojen�.

Zbrojen� v�ech proti v�em nevy�st� jen do masov� v�roby atomov�ch bomb a jin�ch zastra�uj�c�ch zbran�. Pravd?podobn? dojde k explozi nov�ch technologi� v ekonomick�ch a psychologick�ch v�lk�ch. Zde jsou n�sledky zcela zahalen� mlhou. Jestli�e p?ipust�me, �e nejsiln?j��m a nejdynami?t?ji se rozv�jej�c�m n�rodem se po Ameri?anech stali ?�?an�, nem?�eme nevzpomenout na to, �e ?�m d�l, t�m v�c americk�ch a sv?tov�ch pen?z se vkl�d� do ?�nsk� ekonomiky. Nam�sto do Ameriky plynou investice do ?�ny, rok od roku hojn?ji. N�sledky tohoto procesu mohou b�t pro Ameriku hor�� ne� atomov� bombardov�n�. Am�ci jsou p?edev��m glob�ln� ��ern�ci. Jestli�e proud sv?tov�ch pen?z, kter� plyne do Ameriky, oslab�, Amerika zem?e.

Av�ak to nejnep?�jemn?j��, ?eho mohou dos�hnout Am�ci, jestli ovl�dnou ?ern� zlato arabsk�ho sv?ta, je nov� militarizace evropsk�ch st�t?. Pr?myslov� a ekonomick� potenci�l N?mecka nebo Francie jim umo�?uje, aby se v kr�tk�m ?ase vyzbrojili a� po zuby a vstoupili do nov�ho vojensk�ho bloku - s Ruskem, a dokonce s ?�nou. A to si Am�ci p?ej� ze v�eho nejm�n?. A proto budou muset Starou Evropu rdousit velmi jemn?, pomalu, tak aby to nepost?ehla. Je to odporn� �kol a nav�c m�lo re�ln�.

Osud rusk�ho zbrojn�ho pr?myslu je zvl�tn� ot�zkou. Ani jeden n�rod se neum� tak rychle a drtiv? vyzbrojit jako Rusov�. Nap?l rozpadl�, povadl� zbrojn� pr?mysl Ruska m� v nov� situaci v�echny �ance, aby pro�il z�vratn� vzlet: popt�vka po zbran�ch ve sv?t? roste ka�dou minutu.

�

Progn�za pro Rusko

�

Za?n?me od nejsiln?j��ch lid� v Rusku, od oligarch?. Toto slovo se ujalo se sv�m nov�m v�znamem a zd� se, �e je mu souzen� dlouh� �ivot. Oligarchov� dnes stoj� v Rusku na rozcest� jako t?i bohat�?i. Podle tvrzen� nejodv�n?j��ch expert?, oligarchov� vyvezli z Ruska dohromady pen�ze, jejich� suma p?evy�uje ?�stku bilion dolar?. Za takov� pen�ze se d� Rusko i nakrmit, i zah?�t, i odznova vyzbrojit. Ale na co by to oligarch?m bylo, jestli�e jejich budoucnost je mimo Ruska?

Podobn? jako existuje titul n�rodn� um?lec Ruska, nebylo by od v?ci, kdyby se zavedl a titul n�rodn� oligarcha Ruska a ud?loval se t?m, kte?� svoji budoucnost a budoucnost sv�ch d?t� vid� v Rusku, a ne v New Yorku nebo Tel Avivu. Za to jim pat?� velk� pod?kov�n� od chud�ch krajan?!

Progn�za budoucnosti Ruska, i kdy� to vyzn�v� smutn?, je progn�za des�tky surovinov�ch monster, kter� prod�vaj� bohatstv� �trob vlastn� zem? a drobky z tohoto prodeje kladou do chud� carsk� pokladnice. Ka�d� z t?chto ropn�ch, plynov�ch a hlin�kov�ch drak? �ije jako jeden samostatn� st�t, kter�mu vl�dnou dikt�to?i-oligarchov�. Je to st�t bez parlamentu, ale s velmi silnou tajnou polici�. A proto ve sv�ch st�tech oligarchov� vl�dnou efektivn? a nesentiment�ln?.

Na�e surovinov� monstra ovl�daj� �pln? nebo ?�ste?n? politick� strany a jejich parlamentn� frakce, kontroluj� m�dia a vydr�uj� arm�dy �?edn�ky. Kr�?ej� tak v �l�p?j�ch na�ich z�padn�ch u?itel? a v n??em se je poda?ilo i p?edb?hnout. Nap?�klad v oblasti rozv?dky, kontrarozv?dky, podvratn� ?innosti v??i konkurent?m a politick� lobby je p?evaha rusk�ch surovinov�ch gigant? o?ividn�. Na�i oligarchov� m?li dostatek d?vtipu, aby p?il�kali a koupili tis�ce vysoce vzd?lan�ch a na takovou ?innost vynikaj�c�m zp?sobem p?ipraven�ch d?stojn�k? KGB, GRU a Ministerstva vnitra. Tito k�d?i nyn� rozhoduj� o v�em.

Jedna z mo�n�ch cest v�voje Ruska se d� ozna?it jako patriotizace oligarch? s n�sledn�m navr�cen�m rusk�ch pen?z. Takov� cesta obnovy Ruska se zd� b�t nejp?�stupn?j��. Jak ud?lat z oligarch? patrioty, jak je p?esv?d?it, aby vr�tili do Ruska pen�ze, ale p?itom jim nedovolit, aby zbourali existuj�c� mechanismus nov� rusk� moci - to je prvo?ad� ot�zka pro jakoukoliv ruskou vl�du.

Jestli�e budou vytvo?en� podm�nky pro n�vrat poh�dkov�ch rusk�ch pen?z, ti oligarchov�, kte?� tyto pen�ze vr�t�, se stanou je�t? siln?j��mi, ne� jsou v sou?asnosti. T�m, �e legalizuj� v Rusku svoje neskromn� �spory, oligarchov� si koup� v�echno a ka�d�ho, p?i?em� mnohokr�t. Zd�lo by se, a? jen kupuj�, bo�e dej jim zdrav�, p?ece jsme chud�. Ano, ale je jich mnoho, a mati?ka-moc pouze jedna. V�dy byla sama a v�dy bude, pon?vad� svoj� povahou je svobodn� matka. Av�ak kdyby ten nejbohat�� oligarcha koupil v�echny a v�echno a stal se carem - jak je libo. Jestli�e v�ak t?icet bohat�ch oligarch? ze v�eho koup� mnoho a ka�d� za?ne tahat rusk� tr?n k sob?, bude h??e, ne� je dnes. Nam�sto rud�ch a b�l�ch se mohou popadnout tankov� arm�dy JUKOS-u a LUKOJL-u.

Je t?eba vychov�vat oligarchy, d�vat jim lekce state?nosti, vodit je na m�sta b�val� bojov� sl�vy. Je t?eba si v�it oligarch?. Zach�zet s miliardami zelen�ch nul je ?innost t?�k�, zodpov?dn� a nebezpe?n� kdekoliv na sv?t?. Je t?eba oligarchy integrovat do spole?nosti lid� a u?it je spolupracovat, aby se ka�d� z nich nepokou�el nastolit sv�ho vlastn�ho poslu�n�ho cara, ale aby siln�ho b�?u�ku-cara zvolili konsenzem.

Je mo�n�, �e ve vzd�len� budoucnosti Rus?, up?�mn?j�� a otev?en?j�� ne� moralizov�n�m posedl� Evropan�, dosp?j� k legalizaci moci oligarch? a daj� ji ofici�ln�, z�konn� charakter. Podobn? jako v antick�m ?ecku nebo v sou?asn� Americe, kde existuj� pouze dv? nesmrteln� a nem?nn� strany moci. Nam�sto chatrn�ch sen�t? a Dum by se mohla vytvo?it siln� Rada oligarch? Ruska, kter� by rozhodovala ofici�ln?, otev?en? a za sv� rozhodnut� by nesla odpov?dnost. Podobn� modely funguj� v n?kter�ch arabsk�ch zem�ch nebo v ji�n� Americe.

Progn�zy pro rusk� surovinov� monstra nejsou �patn�. Kdyby se je�t? v?d?lo, jak� ?�st t?chto gigant? re�ln? pat?� cizinc?m, pak by se mohly d?lat progn�zy na n?kolik let dop?edu. A i kdy� p?�tomnost evropsk�ho, americk�ho a izraelsk�ho kapit�lu je v n?kter�ch na�ich superkorporac�ch na prvn� pohled o?ividn�, rozhoduj�c� hlasovac� pr�vo v nich pat?� na�im oligarch?m. Uvid�me, zda toto pr�vo udr�� ve sv�ch ruk�ch.

V Rusku se bl�� volby a progn�zami na t�ma, kdo kolik z�sk�, se zab�vaj� �irok� ?ady odborn�k?. Ka�d� odborn�k vychvaluje �ance sv�ho klienta - �odpracov�v� si honor�?. Podle m�ho n�zoru, parlamentn� nebo prezidentsk� volby v podstat? nic nezm?n�. Tedy bude p?ibli�n? tak jako dnes. Prezident - Putin, prezidentsk� strana nebo strana moci bude dominovat v Dum?. Ani Putin, ani strana moci Jedinstvo nemaj� re�ln�ho konkurenta. Putinovy zdroje tis�c n�sobn?, ne-li sto tis�c n�sobn?, p?evy�uj� zdroje jeho notorick�ho konkurenta Zjuganova. Jak�koliv v�ce ?i m�n? v�znamn� m�dium v Rusku hraje bu? ve prosp?ch prezidenta, anebo sou?asn? z?st�v� v??i Putinovi loaj�ln�, i kdy� podporuje ?ubajsovy pravicov� s�ly a Javlinsk�ho Jabloko. Tak�e str�?ek Zju bude muset donekone?na ml�t jazykem na m�tinc�ch a brousit si svoje ?e?nick� um?n�. Tedy kopat lopatou tam, kde konkurent m� k dispozici bagr. Toto je p?esn? demokracie ve sv� obna�en� podob?. Up?�mn? ?e?eno, v?bec by m? nep?ekvapilo, kdyby Putin sebral komunisty pod sv� k?�dla a vydr�oval je. Nep?ekvap� m?, jestli�e je to tak u� nyn�. Bez takov�ch dobr�ch komunist? by byl �ivot rusk� demokracie smutn�, nudn� a ne zcela bezpe?n�.

A proto nov� impulsy pro rozvoj Ruska p?ijdou ne v d?sledku u�ite?n� demokratick� procedury svobodn�ho projevu v?le ob?an?, n�br� v souvislosti s n?jak�mi d?le�it�mi ud�lostmi mimo zemi. Takov� �ivotn� styl je v?bec pro Rusy typick� a nen� vylou?eno, �e je jedin� spr�vn� a dokonal�. Kdy� Pol�ci obsad� Moskvu, tehdy se rozho??�me a za?neme budovat domobranu. Po�leme jim i Ivana Susanina, aby jim d?lal pr?vodce. Ale dokud n�s nikdo neobsadil, nen� t?eba vyskakovat.

Ko?uj�ce �ivotem, rusk� ?lov?k nikdy nem?l sklony n?co uspo?�d�vat, reformovat, organizovat, ale zato dok�zal okam�it? zaho?et spravedliv�m hn?vem, jen co jedn�m uchem usly�el, jak Turci utla?uj� pravoslavn� Bulhary nebo v rozp�len� Africe reak?n� dikt�tor ?ombe ni?� pokrokov�ho Patricia Lumumba. Ani Turky, ani Bulhary, t�m sp�e ?ern�ho dikt�tora ?omba Rus v �ivot? nevid?l, ale perspektiva zas�hnout do ud�lost� n?kde mimo Rusko, a t�mto zp?sobem proko?ovat do nov�ho �ivota, byla v�dy pro Rusa vz�cn�.

Na rozd�l od katolick�ch, a t�m v�c i od protestantsk�ch n�rod?, Rusov� nikdy ve sv�ch d?jin�ch nespojovali zm?nu osudu s r?stem v�roby, blahobytem a se shroma�?ov�n�m bohatstv�. P?itom v�ak st�le leccos d?laj�, v lec?ems se vrtaj� a v kone?n�m d?sledku i vyr�b?j�. A n?kdy se to i docela da?�. Jist?�e, to nikdy nedos�hne n?meckou kvalitu. Jen�e my tuto kvalitu ani nepot?ebujeme, nav�c je �kodliv�. A? si N?m?ou?i kontroluj� ve sv� tov�rn? na mercedesy ka�dou matku se speci�ln�m konziliem odborn�k?. Jestli�e u n�s ve fabrice GAZ n?co nefunguje, p?ijde str�?ek V�?a a oprav� to velk�m kladivem.

Mnoz� �ikovn? post?ehli, �e by bylo ��douc�, aby Rusko nejen obchodovalo se surovinami, ale i n?co vyr�b?lo. A pak toto �n?co� i prod�valo. Obnova v�roby je nevyhnutelnou podm�nkou n�vratu rusk�ch pen?z do rodn� vlasti. Jestli�e se pen�ze nemaj� kam vlo�it, tak k ?emu je v�zt do Ruska? D� se o?ek�vat o�iven� v�roby v Rusku? O?ek�vat se to d�, a velmi dlouho. Zda se do?k�me, to je ot�zka pro ty, kte?� jsou u moci.

Optimistick� je ten fakt, �e Rusov� op?t za?ali konzumovat dom�c� potraviny. Zd�lo by se, �e je to mali?kost, ale je to d?le�it� mali?kost z hlediska formov�n� pov?dom� z�kazn�ka. Jestli�e je n� sal�m levn?j�� a lep�� ne� jejich, pak mo�n� i n� televizor bude n?kdy jako n� sal�m. Je v�ak jasn� i to, �e v�robou sal�m? ani televizor? se Rusko neu�iv�. Je t?eba vyr�b?t n?co d?le�it�ho a drah�ho.

A proto jak�koliv optimistick� progn�za budoucnosti Ruska se mus� op�rat o o�iven� a bou?liv� r?st vojensk�ho pr?myslu. Vyr�b?t zbran? skute?n? um�me, tanky a d?la jsme v�dy vyr�b?li s nad�en�m a v� o tom cel� sv?t. Na�i ameri?t� p?�tel�, p?irozen?, tak� vyr�b?j� zbran?, ale ��len? drah�. Av�ak my levn?j�� a o nic hor��. Jen�e ani na�i p?�tel� n�s nenechaj� ve �tichu. V�echny zastra�uj� tak, �e cel� n�rody se ze strachu �krabou po zdi a klepou na na�e dve?e - ��daj� rakety.

To nejlep��, co vytvo?ila sov?tsk� �ra z hlediska v�roby, tedy n� zbrojn� pr?mysl, kter� je�t? nikdy nefungoval na principech svobodn�ho trhu. Jestli�e n� zbrojn� pr?mysl za?ne pracovat stejn? efektivn? jak Gazprom, bude Rusko zanedlouho obut�, oble?en� a nav�c vyzbrojen� a� po zuby, tedy op?t siln�.

Optimistick� progn�za pro Rusko zn� n�sledovn?: kdy� na�i oligarchov� za?nou vkl�dat sv� zelen� miliardy do v�roby rusk�ch zbran� a budou m�t z t�to ?innosti zna?n� zisk, Rusko se postav� pevn? na nohy a zvedne hlavu. Jakkoliv by nep?ej�cn�ci odsuzovali a zavrhovali takov�to zvrat, nevyhnuteln? k n?mu dojde. Rusov� se nenau?� ��t ply�ov� medv�dky a rozpadaj�c� se trenky a tri?ka stejn? tak levn? jako ?�?an�. Ani to nepot?ebuj�. Rostouc� agresivita Am�k? vytvo?ila unik�tn� podm�nky na to, aby Rusko poprv� ve sv�ch d?jin�ch mohlo vyj�t na sv?tov� trh zbran�, nesv�zan� ani imperi�ln�mi ambicemi, ani ideologick�mi omezen�mi typu: prod�me ti na�e d?la, jestli�e jsi rud� a v�� si d?dy Marxe. Za dvacet let zaplat� ban�ny, jestli�e bude� moci. Takto �obchodovat� se zbran?mi u� Rusko nikdy nebude: nebude moci, i kdyby se mu to znovu zacht?lo.

V�znamn�mi ud�lostmi, kter� ovlivn� osud Ruska, se mohou st�t nejenom v�lky o arabskou ropu nebo z�pas o kaspickou ropu, kter� m?�e vy�stit a� do v�lky na vlastn�m �zem�. Mocn�m �derem pro Rusko m?�e b�t i ekonomick� kolaps USA. Skute?n� nebo fingovan�. Am�ci jsou ve sv?t? nejv?t�� odborn�ci na finan?n� pyramidy. Mohou nechat padnout sv?j dolar i kdy� jen s jedn�m c�lem - nevr�tit ciz� pen�ze, shrom�d?n� v jejich bank�ch. Je to dobr� byznys, pravda, se zl�mi n�sledky i pro samotn� Am�ky. Pot� u� jim nikdo pen�ze ned�. Jenom�e krach dolaru je pro n�s nebezpe?n�.

I kdy� to ve skute?nosti nev� nikdo p?esn?, velk� ?�st rusk�ch pen?z byla odvezena do Ameriky. A nejenom rusk�ch, �pasou se� tam hlavn� pen�ze sv?ta. O sc�n�?i krachu dolaru solidn� experti ?�m d�l, t�m ?ast?ji uva�uj� jako o jednom z mo�n�ch v�chodisek pro Ameriku, zvl�t? v p?�pad? ne zcela �sp?�n�ch ropn�ch v�t?zstv�ch. A jestli�e budou pen�ze rusk�ch oligarch?, kter� vlo�ily do Ameriky, ztracen�, Ruskem to m?�e ot?�st na v�ech �rovn�ch sou?asn?.

Pravd?podobnost krachu dolaru postupn? nar?st� a p?ipravuj� se na n?j nejvysp?lej�� a nejvlivn?j�� oligarchov�, av�ak k hanb? na�� vl�dy dr�� svoje pen�ze v dolarech, v t?chto f�dn�ch �ed�ch pap�rc�ch, t�m?? v�ichni Rusov�, kte?� je maj�. Nos� je v pen?�enk�ch, m?n� je po deseti, po dvaceti. Krach dolaru bude �derem pro v�echny, nebo? bude znamenat i krach rublu.

Cht?l bych v souvislosti s touto perspektivou trochu popustit fantazii na t�ma vzniku tvrd� rusk� m?ny na sv?tov�m trhu. ?ekn?me, zlat�ho rublu podobn? jako zlat� Juan, kter� ?�?an� ka�dou chv�li vypust�. Chce se v??it, �e se rubl d?�v nebo pozd?ji op?t stane skute?n�m pen�zem, a ne pouze p?�v?�kem k dolaru.

�

�norov� teze na t�ma �Co d?lat?�

�

Pro to, aby na�e n�rodn� doktr�na, vyj�d?en� ve sloganu �vyb?hneme s nimi�, nebyla jenom bluf, abychom v�dy mohli st�t za sv�mi slovy, navrhuji pl�n jednotliv�ch krok? v podob? tez�.

�

Sebeur?en�

�

V prvn� ?ad? si mus�me ujasnit, kdo vlastn? jsme. Je nevyhnuteln� ujasnit si, jak� hlavn� ot�zky anebo, jak r�di ?�kaj� na�i u?itel� Am�ci, jak� v�zvy stoj� p?ed Rusy jako civilizac�. Jedna z takov�ch ot�zek zn�: chceme i nad�le ��t podle vlastn�ho rozumu, st�t si za vlastn�mi slovy nebo jsme u� tak unaven�, �e jsme p?ipraveni poslouchat ciz�ho str�?ka? Jak ho poslouchaj� mnoz� z na�ich vypasen�ch evropsk�ch bratr?.

Jestli�e jsme ji� unaven� a vzd�v�me se, tak jsme pak p?ipraveni sm�?it se s perspektivou, �e ciz� str�?ek n�s d?�v ?i pozd?ji zardous� jako slepice a pou�ije na�e �steh�nka� do sv�ho buj�nu. Nesm�me se nechat popl�st t�m, �e tento str�?ek zat�m nevra�d� vypasen� Evropany. Tento zbab?l� str�?ek, jinak velmi krvela?n� netvor, m� sv?j pl�n. Pov??� Alb�nce, aby vra�dili Evropany. Zat�mco n�m pod?e�e krk s�m, jen co se p?esv?d?�, �e mu pak nehroz� ��dn� nep?�jemnosti: zn� n�s, v�ichni n�s znaj�, a proto nikdo neuv??�, �e n?koho budeme dlouho poslouchat.

Mus�me naj�t spr�vn� slova, kter�mi sami sebe pojmenujeme a pak za tyto slova budeme i zodpov�dat. P?ed sv?tem, p?ed sebou, p?ed sv�mi d?tmi. ?�ct sob? sam�mu, kdo jsem, je velmi t?�k�. Mnoho lid� se nikdy ani jen nepokusilo ?e�it takov� �kol. V?t�ina n�rod? se t� nezat?�uje podobn�mi ot�zkami. Ale my si na n? mus�me odpov?d?t - na n�s st�l a dodnes je�t? stoj� tento sv?t.

Sebeur?en�m se v rusk�ch d?jin�ch seri�zn? zab�vali pouze na�i �lechtici - a i to jen posledn�ch sto let sv� existence. Zab�vali se �patn?, obalamutili sami sebe a cel� sv?t na sto let dop?edu. Rusk� �lechta si nevysv?tlila, �e p?edstavuje samostatn� n�rod, kter� je velmi odli�n� od rusk�ho mu�ika, je z?�dkav� hybrid francouzsk� kurtoazie, n?meck� c�lev?domosti a starorusk�ho bojarsk�ho st?eleck�ho bojov�ho g�nia. �lechtici nepochopili ani to, �e mu�ik nevra�d� tento hybrid jenom proto, �e nem� ?�m. Av�ak dejte mu do rukou pu�ku, co se i stalo v roce 1917, a on tyto hybridy bude st?�let, propichovat bod�kem, pod?ez�vat a p?itom si v�skat radost�.

Vrcholem sebeur?en� rusk� �lechty se stal Lev Tolstoj, kter� vynesl Bezuchova a Levina na sv?tovou tabuli cti. Jen se v�ichni pod�vejte, jac� jsou p?kn�. Ty, kter� n?kolik rok? p?ed svoj� smrt� op?voval, za?al trhat na kusy rusk� mu�ik, kter�ho Tolstoj velebil, o kter�m cel� �ivot vzne�en? vzdychal, od kter�ho se pr� u?il kosit, orat, p?efiknout vesnick� d�vky a b�t se p?�sn� �eny. Touto svoj� v�cezna?nost� Lev Nikolajevi? ?�ste?n? p?ipom�n� na�eho Isai?e s jeho �idovskou ot�zkou. Tolstoj m?l to �t?st�, �e zem?el kr�tce p?ed t�m, ne� do jeho Jasnej Polany vtrhli j�m tak dojemn? op?vovan� platonov� karatajevov�.

Zkusme neopakovat chyby rusk�ch �lechtic? - Rusko pot?ebuje pravdiv� slova o tom, co jsou Rusov� v sou?asn�m sv?t?, pot?ebuje zrcadlo, kter� nen� k?iv�. Sou?asn� m�dn� knihy v duchu �S�m sob? psychologem� obsahuj� u�ite?n� rady: napi�te v�echno, ?eho chcete dos�hnout, na jeden pap�r a ujasn?te si, zda to doopravdy chcete, nebo se jen tak tv�?�te. Tedy napi�me to a zkusme si v tom ud?lat po?�dek.

Cht?j� Rusov� v�lku? Necht?j�, v�ichni v�dy a v�ude b?duj�: jen aby nebyla v�lka. A p?itom st�le bojuj�.

Chceme mo?e blahobytu na �rovni Am�k?, jsme p?ipraveni bojovat za tento blahobyt? Nechceme a ani nejsme p?ipraveni. V�echny pozemsk� rozko�e n�m le�� pod nohama, jsme jen l�n� se ohnout. V�eobecn? pohrd�me bohatstv�m, zvl�t? kdy� nen� na�e. Jenom�e jestli�e najednou sami zbohatneme, n?jak u� to sneseme. Jist� ?as.

Chceme v??it v Boha? Jestli�e ano, tak v jak�ho, co to v?bec je to na�e sou?asn� sov?tsko-liber�ln?-demokratick� pravoslav�, kdo jsou na�i duchovn�, kte?� des�tky let nosili pod rouchy n�ramen�ky NKVD a KGB? Jak� n�ramen�ky nos� dnes a pro? obchoduj� s vodkou? Nav�c se �patnou vodkou! Ve svat� Rusi se d?lo v�elicos, ale aby kn?zi obchodovali s vodkou, to tu je�t? nebylo.

Chceme si kone?n? ujasnit, co vlastn? je na�e duchovnost, kterou tak v�ichni nahlas op?vuj�?

Chceme svobodu a co znamen� svoboda pro Rusa?

Chceme spravedlnost a kde je ta na�e spravedlnost, a existuje v?bec?

Co chceme dos�hnout u jin�ch n�rod?, kter� s n�mi spojili sv?j osud, u ka�d�ho konkr�tn??

Spr�vn? polo�en� ot�zky jsou polovinou �sp?chu. Hrdina Dostojevsk�ho rom�nu B?si polo�il velkou ot�zku, na kterou rusk� st�t nikdy neum?l odpov?d?t: �Jestli�e B?h nen�, jak� jsem potom j� kapit�n?� Po?�naje petrovsk�mi ?asy, v�ichni u n�s k?i?eli o nebezpe?� bezbo�nosti a bezbo�n�k?, dokud nakonec Rusov� nez?stali bez Boha v du�i a bez rozumu v hlav?. Mus�me co nejrychleji pochopit, co znamen� nep?�tomnost Boha a Cara v �ivot? sou?asn�ho Ruska, mnohon�sobn? semlet�ho v ml�nku d?jin. Ne z moralistick�ho hlediska - pr� jac� jsme zl�, ani Cara nem�me, ani Boha. Je t?eba pochopit podstatu: nem�me, tak nem�me, a co d�l?

N?kdo pova�uje za Boha pen�ze, n?kdo v?du, n?kdo UFO. N?kdo churavou, zato klonovanou ove?ku Dolly, n?kdo vousat�ho krasavce z brazilsk�ho seri�lu. Dal�� maj� Buddhu, Mohameda, Krista nebo pape�e. A my nam�sto toho v�eho m�me blikaj�c� obrazovku s netvory a netvor�?ky, kte?� na n? b?sn� a tv�?� se, �e zp�vaj�. A i kdy� se ?�m d�l, t�m ?ast?ji a ochotn?ji k?i�ujeme, nev�me pro?.

Co je na tom na�em eklektick�m jarmare?n�m obrazu sv?ta dobr�, a co �patn�? Nen� t?eba hledat vin�ky toho, �e jsme se roze�li s na�im tradi?n�m pravoslavn�m n�bo�enstv�m, zbourali n� tradi?n� rusk� st�t - nejsou vin�ci nebo vin�ci jsou v�ichni. O mnoho u�ite?n?j�� je st?�zliv? se poohl�dnout kolem sebe a zjistit: kdo je�t? v Evrop? a ve sv?t? pro�il podobn� zlom, kolik je jich, jak se chovaj�, ?�m se jejich �ivot li�� od �ivota n�rod?, jejich� tradice nebyly poru�eny?

Rus je cel� utkan� z v�ry, ale o tom, v co skute?n? v??�, v�me neodpustiteln? m�lo. Rus v??� ve sk?�tka, v uhranut�, p?itom nos� k?� a chod� do kostela. V??� v l�sku, p?�telstv�, �t?st� a rodnou vlast, i kdy� mnoh� n�rody sv?ta v to u� d�vno p?estaly v??it.

Zat�mco nudn�, nev�razn� a �ablonovit� Am�k v??� ve fitness, svobodu, demokracii a nejv�ce na dietu. Ale p?itom �ere tak hnusn� �r�dlo, kter� nikdo, krom?, n?j ned� do �st. A na sv� svobodn� demokratick� volby mezi dv?ma stranami, ve kter�ch jsou shrom�d?n� ameri?t� oligarchov�, v?t�ina Am�k? v?bec nechod�, ani nev�, �e takov� volby existuj�. Jsou jednodu��. Jenom�e v??� ve svobodu a o Bohu vypr�v?j� tak ochotn? jako my. Dokonce se zd�, �e i Boha m�me s nimi toho stejn�ho.

N�bo�enstv� je hlavn� vysv?tlen� fenom�nu lidsk�ho �ivota a smrti, bez takov�ho vysv?tlen� lid� nemohou ��t. Fotogeni?t� divo�i, kte?� se stali hv?zdami sv?tov� televize, v??� v to, �e je pot?eba nasadit si na pohlavn� �dy ostr� hroty a p?ivazovat je nitkami, aby nepadaly. Chv�labohu, jestli�e jim v�ra v magick� smysl tohoto koketn�ho od?vu pom�h� ��t. V co v??�me my? V Je��e Krista? Ano, mnoz� ?�kaj�, �e v??�.

?e?eno u?en�m jazykem, je pot?eba, abychom co nejrychleji pronikli a� ke sv�m archetyp?m, k t?m, co le�� hloub?ji ne� c�rkevn� abstrakce. Abychom se dozv?d?li, pro? se neboj�me mnoh�ho z toho, ?eho se boj� na�i brat?i, pro? tak snadno zab�j�me a je�t? snadn?ji um�r�me, pro? jsme nejv?t�� dobr�ci a sou?asn? nejkrut?j�� na sv?t?. A kde na�e nadpozemsk� dobrota najednou p?ech�z� do stejn? nekone?n� krutosti.

Nav�c by bylo dobr� alespo? n?co se dozv?d?t o tom, co znamen� n� rusk� verdikt: �Chuj s n�m!, kter�m komentujeme prakticky jakoukoliv ud�lost ve sv?t?. Pro? �s n�m� - i tehdy, kdy� to nen� on, ale ona. Pro? �chuj�, a ne n?co jin�ho? Prokl�n�me tento sv?t, kdy� jej ze v�ech stran �obkl�d�me chuji�, nebo mu �ehn�me? Ej, v?ru, hodil by se n�m doktor Freud, aby n�m vysv?tlil n� falick� kult. Vysv?tl� - a �chuj s n�m�, s kultem.

?eknu otev?en?: prostudoval jsem t�m?? v�e, co bylo vyd�no na t�ma rusk� civilizace v pr?b?hu posledn�ch let. Av�ak nic rozumn�ho jsem nena�el, mimo p�r knih o politice a geopolitice. P?ev�n? jen smutn� slovn� bludy. Bohu�el. �Rusk� civilizace�, to jsou ta spr�vn� slova a mnoz� je ji� vyslovuj� nahlas.

Hod�me svoji minci do pokladnice poznatk? o Rusech jako o civilizaci. Rusov� - to jsou ti, kte?� cht?j� v�ce vyb?hnout s jin�mi, ne� sami dob?e ��t. �Vyloupnu si oko, a? m� tch�n? k?iv�ho zet?!� Dob?e ��t znamen� pro Rusa vyb?hnout s n?k�m, tedy zv�t?zit, triumfovat a vyk?iknout na pln� �sta: �Vyser si oko vole!� Pot� co zv�t?z� nad nep?�telem a jestli�e se tento nep?�tel nevzp�r�, je Rus p?ipraven� jej p?ijmout a odpustit mu - za to nadlidsk� pot?�en�, kter� mu nep?�tel zp?sobil svoj� por�kou. Ne n�hodou Slovan� neznali otroctv� - nep?�tele bu?to zab�jeli, nebo p?ij�mali do sv�ho kmene jako vlastn�ho. Tedy zachov�vali �ivot sv�ch nejlep��ch nep?�tel a s nimi m�sili svoji krev. Takov� je na�e dobrota.

Samotn� v�t?zstv�, �vyb?hnut�, ch�pe Rus mimo?�dn? vzne�en?. V�sledek �vyb?hnut� je pro Rusa metafyzick�m, duchovn�m v�t?zstv�m. Nez�le��, zda v�t?z� kaps�? nad roztr�it�m chodcem, ?i v rozhlase mluv� o prolet�?sk� revoluci na karibsk�m ostrovu Granada. Je d?le�it�, �e je to v�t?zstv�, sv�tek a pr�v? na sv�tku je postaven� �ivot rusk� civilizace stejn? tak pevn?, jak �ivot ?�?an? je postaven� na r��i.

Svoj� nezni?itelnou, nekone?nou v�rou ve v�t?zstv� jako v kone?n� triumf ducha se Rusov� odli�uj� od ostatn�ch b�l�ch bratr?. Pro mnoh� z nich v�t?zstv� zt?les?uj� n?jak� konkr�tn�, pozemsk� v?ci - mno�stv� pen?z, d?m, drah� auto.

V�b?r c�le

�

Nikdo nemluv� a nep�e o hlavn�m c�li, kter� stoj� p?ed ruskou civilizac�, a to je �patn�. Dnes u� je jen jeden c�l - nenechat se zab�t. Rus?m z?st�v� v rukou posledn� z�sob�rna lid�, a proto ve V�lce o P?e�it� se Rusy budou sna�it zni?it v�ichni ti, kte?� budou usilovat p?e��t. Tak jak se dnes Am�ci chystaj� zni?it Araby, aby jim sebrali ropu, tak p?ijde ?ada i na n�s, n?kdo n�s bude ni?it, aby n�m sebral zem, lesy, vodu.

Nov� c�l Ruska je skromn�. Na nikoho u� nikdy ne�to?it, d?lat si strategick� z�soby, su�it suchary, zbrojit se a� do vys�len� a p?ipravovat se na v�lku v�ech proti v�em, uv?domuj�ce si, �e za�to?� jako na prvn� na n�s. Zat�mco nap?�klad na ostrovy Tahiti nebo Island v?bec nemus� za�to?it.

Rusko u� nikdy nebude obracet na marxismus-leninismus utla?ovan� z cel�ho sv?ta, nepoda?� se mu vybudovat komunismus, ��dn�m jin�m �ismem� by se nem?lo v?bec zab�vat - u� nezb�v� mnoho ?asu na toto �ismov�n�. Odpo?�t�v�n� v m??idle milion? let d?jin lidstva se nyn� po?�t� na vte?iny.

V�b?r c�le p?edstavuje osudov� rozhodnut�. P?i ?ten� memo�r? carsk�ch ministr? z obdob� t?sn? p?ed prvn� sv?tovou v�lkou nebo korespondence cara Mikul�e II. s jeho bratrancem c�sa?em Vil�mem jsem se nesta?il divit, jak�ho to cara Rusko dostalo! Mikul� II. a jeho okol� si docela seri�zn? kladli p?ed Rusko v nov� v�lce takov� c�le: nenechat pon�it pravoslavn� Srby a ?ernohorce a za ka�dou cenu upevnit sv� pozice na Balk�nu. Jestli�e Rusko ztrat� p?�stup ke St?edozemn�mu mo?i, bude uzav?en� v ?ern�m mo?i a shnije za �iva - takov� byla v�eobecn� strategick� linie. Bez st?edomo?sk�ch p?�liv? je s n�mi konec, kleli historici i voj�ci.

Bo�e m?j, jakoby jin� mo?e a p?�livy Rusku nesta?ily! Argumenty posledn�ho rusk�ho cara ve prosp?ch nevyhnutelnosti pro n?j vra�edn� v�lky dnes vypadaj� jako blouzn?n� nevzd?lan�ho v�rostka, kter� m?l sam� p?tky z d?jepisu a ze zem?pisu. Jedin� vlivn� ?lov?k v okol� cara, kter� zu?iv? vystupoval proti v�lce s N?mci, byl negramotn� mu�ik Rasputin. Jen�e v pr?b?hu kritick�ch dn? v srpnu 1914 dostal chl�pn� strat�g r�nu no�em do b?icha od �eny, kter� jej docela opr�vn?n? pova�ovala za ?erta, a onemocn?l tak, �e nedok�zal zastavit pro monarchii, dynastii a �lechtu sebevra�ednou v�lku.

Av�ak st?edomo?sk� p?�livy Rusko nikdy nez�skalo, a bol�evici, kte?� ze za?�tku v?bec nebyli pravoslavn�, se vyka�lali na pravoslavn� bratry Srby - m?li jin� starosti. Tak pro? jsme potom bojovali? A jak� byla cena blouzniv? zvolen�ho c�le?

Na nikoho ne�to?it, se v�emi se p?�telit, neulakomit se na ciz� majetek a p?ipravit se b�t o posledn� z�sob�rnu, kter� se ocitla v na�ich rukou. Takov� je C�l, kter� je z�kladem rusk� n�rodn� doktr�ny, my�lenky a strategie. Zvl�t? pot?ebn� je tento c�l vsugerovat na�im surovinov�m monstr?m, kter� se za?aly c�tit jako ti nejdrsn?j�� �raloci ve sv?tov�m oce�nu. Ano, zkusit si �cucnout� z arabsk� ropy, to je ?innost, kter� m� smysl. Ale co kdy� to dopadne tak, �e zat�mco se na�i ropn� dravci budou sna�it cosi �cucat� v Ir�ku, odplave n�m z rukou na�e kaspick� ropa, kter� i kdy� nen� �pln? na�e, nen� n�m ani �pln? ciz�? Toto dilema je t?eba pozdvihnout na �rove? logick�ho modelu. Nejd?�ve ubra?me sv� a pak budeme d?kladn? p?em��let, zda m� smysl honit se za ciz�m.

�

Jak dos�hnout C�l?

�

To u� je konkr�tn� pl�n. Jestli�e na��m c�lem je p?e�it� ve v�lce v�ech proti v�em, m?�eme ho dos�hnout, jen kdy� op?t budeme siln�. Pl�n je jednoduch�: vyzbrojit se, p?ipravovat se na v�lku a u?it se bojovat v nov�ch podm�nk�ch. Zvl�t? posledn� bod je t?�k�: je�t? nikdo nebojoval modern�mi zbran?mi v glob�ln�m rozsahu, t?mito hroziv�mi zbran?mi zat�m jenom stra�ili a stra�� jeden druh�ho.

Prvn� bod pl�nu: �dern�m tempem za?�t vytv�?et kastu bojovn�k?, vlo�it do toho velk� zdroje, br�t voj�ky jako privilegovanou kastu, a ne �edou opilou bandu s rezav�mi �el�zky na ruk�ch. Je pot?eba d�vat se d�le a vid?t, �e z kasty bojovn�k? vzejdou nov� v?dci, kte?� se, jestli�e n�s do t� doby definitivn? nezbombarduj�, stanou nov�mi rusk�mi �lechtici. Vojensk� �lechta, to je model pro jak�koliv n�rod, kter� bude pokra?ovat v z�pasu o p?e�it�. A to znamen�, �e je t?eba na�im chlapc?m vysv?tlovat: p?jde� slou�it - stane� se bojovn�kem, a jestli�e, se nau?� v�t?zit, bude� hrab? a tv� d?ti budou hrab�tka.

S nep?�teli je nevyhnuteln� u?it bojovat v�echny, ale ka�d�ho jinak. Je v�ak t?eba pozvednout bojovn�ky jednou a prov�dy. To nejodporn?j��, co Rusku p?inesla divn� liberalistick� epocha, na jej�m� sklonku p�i tato slova, je absurdn� situace, kdy rusk� d?stojn�k, kter� slou�� u mezikontinent�ln� rakety, Ameri?any lichotiv? nazvan� Satan, se svou rodinou �ivo?� za pol�rn�m kruhem za plat, kter� je ni��� ne� plat uklize?ky v bohat� moskevsk� kancel�?i. Raketa Satan nese �est bojov�ch hlavic, a kdy� dolet�, prom?n� jak�hokoliv protivn�ka na prach. P?i?em� nen� ledajak�, ale radioaktivn�. Za tuto raketu odpov�d� n� voj�k - a je �ebr�k. Tento blud je t?eba zastavit, dokud je�t? nen� pozd?.

Druh� �kol, o kter�m ji� byla ?e?, je n�sleduj�c�: pozvednout vojensk� pr?mysl na maxim�ln? mo�nou �rove? a nau?it se na na�ich zbran�ch vyd?l�vat pen�ze. Ano, na prvn� pohled to proti?e?� logice V�lky o P?e�it�: pro? bychom m?li vyzbrojovat ?�?any, kte?� n�s pot� t?mi stejn�mi zbran?mi napadanou? Na jedn� stran? je to spr�vn� �vaha, na druh� - ?�?any i tak n?kdo vyzbroj�. Nebo se vyzbroj� sami, ne nadarmo vymysleli st?eln� prach. Ale jestli�e my vyzbroj�me ?�?any, podpo?�me sv?j vlastn� pr?mysl a nav�c budeme v?d?t, co to tam oni, �lut� brat?i, maj�. A v?bec, komu a jak� d?la m�me prod�vat, tato ot�zka se d� ?e�it relativn? jednodu�e. Chceme - prod�me, nechceme - nic nedostanou. Hlavn?, aby bylo co prod�vat. Aby nebylo t?eba se pt�t v�dy na povolen� od Am�k?. Bu?me p?�tel�, ale jestli�e se Japonsko rozhodne, �e hondy a toyoty u� nedostate?n? br�n� b�val� samuraje p?ed zvraty osudu, nem�me pr�vo br�t ohledy na p?�tele Am�ky. Japonci, to jsou soused�, a jestli�e budou cht�t n?co seri�zn? koupit, aby n?komu poslali pozdrav z Hiro�imy, je to jejich svat� pr�vo.

Nakonec je velmi d?le�it�, abychom jako prvn� za?ali formovat v na�ich lidech charakter a mentalitu ideov? osv�cen�ch �p?e�ivaj�c�ch�. Rusov� jsou na to ide�ln� materi�l. Italy nebo Portugalce m?�ete formovat jak chcete, ��dn� �p?e��vaj�c� z nich nikdy nebudou. A nejenom z nich. Uk�e se, �e mno�stv� n�rod? nejsou p?ipraveno na v�lku v�ech proti v�em, pon?vad� bojovali d�vno a m�lo. A v�lky p?ev�n? prohr�vali.

�

V�b?r nep?�tele

�

Pot?ebujeme kvalitn�ho, prvot?�dn�ho nep?�tele. A ne jednoho. Je t?eba tolik nep?�tel, aby se mohli pravideln? st?�dat jako c�d�?ka v karaoke. Jak to d?laj� Am�ci se sv�m ?ern�m seznamem �osy zla� a planet�rn�ch �badguy?�. Ale od Am�k? se u?it nebudeme, p?�li� to p?eh�n?j� s virtualizac� sv�ch nep?�tel, kte?� proto vypadaj� jaksi fale�n?. Jako maso v cheesburgeru: ?�kaj�, �e je to telec�, a zat�m to p�chne slepi?incem. A i kdy� jejich jednoduch�, ba a� tup� st�do se�ere v�echno, co jim str�?ek dobytk�? p?ehod� vidlemi p?es plot, kvalitn�ho nep?�tele Am�ci nemaj� od chv�le, co nad n�mi zv�t?zili a my jsme se s nimi sp?�telili. Am�ci maj� nyn� za nep?�tele drobn� hlodavce - jednou Sadd�ma, jednou Kadd�f�ho, jednou virtu�ln�ho Ilji?e bin L�dina s nalepenou bradkou.

Nem�me pr�vo opakovat jejich chyby, budeme hledat nep?�tele, kter� je siln�, zlostn�, z�ke?n�, mimo?�dn? odpudiv� a najdeme jej. Nebo? bez nep?�tel se ani ty nudn� klauni�dy na zp?sob na�ich volebn�ch kampan� neda?� po?�dat. A t�m v�c nen� mo�n� bez nep?�tele vyp?stovat kastu bojovn�k?.

Dobr� nep?�tel se d?d� jako rodinn� �perky. Dlouh� stalet� jsme m?li velmi kvalitn� nep?�tele v�ech druh?: Tatary, Turky, Pol�ky, �v�dy, N?mce. M?li - a u� jsou ta tam. Pak byl americk� imperialismus. Jak uk�zal fenomen�ln? rychl� rozpad SSSR, nebyl to kvalitn� nep?�tel, nikoho zvl�? nestra�il a neroz?iloval, liber�ln� sov?t?�ci se k n?mu jednodu�e modlili. Am�ci, na�i posledn� po?�dn� nep?�tel�, se znovu vnucuj� do t�to role, ale co nad?l�me, kdy� n� prezident je p?�telem jejich prezidenta a sp�v� u n?j na ran?i? A u n�s pak na opl�tku vod� Bushe do Ermit�e, vychov�v� jej a vzd?l�v�, aby kamar�d George vid?l, jak �ili skute?n� carov�. Dokud k Am�k?m te?e cel� ?eka na�ich pen?z a rubl je p?�v?�ek dolaru, z Am�k? nebudou na�i p?�tel�. Ani virtu�ln�. Tomu, �e jsou nep?�tel�, nikdo neuv??�, mnoz� se uraz� a zeptaj� se: a co na�e prachy, jsou v h�ji jen proto, nebo? v�m chyb?j� nep?�tel�?

Ne, Am�ky mus�me milovat, zat�m n�m nic jin�ho nezb�v�. A nep?�tele pot?ebujeme nad�le jako vzduch. V�b?r nep?�tele v na�em virtu�ln�m sv?t? je ot�zka, spojen� s velkou odpov?dnost�. Je d?le�it� rozhodnout se spr�vn?, zda to bude skute?n� nep?�tel, nebo i nov� Us�ma Ilji? na n?jak� ?as posta?�.

V�b?r nep?�tele, to je strategick� rozhodnut� a d?lat jej mus� strat�gov�. Omez�m se na to, �e je�t? jednou zopakuji: sv?t re�ln? ohro�uj� egocentri?t� netvo?i, kte?� se v Americe dostali k moci. Av�ak tento z�v?r se nehod� na definov�n� protivn�ka. Je p?�li� abstraktn�. Je t?eba ?�ct: nep?�telem je Amerika. T?eba, ale zat�m se to neda?�. Nep?�tel je tehdy dobr�, kdy� je konkr�tn� jako slogan na plak�tu ve v�le?n�ch letech: �Ot?e, zabij N?mce�. Takov� nep?�tel - to je nejd?le�it?j�� �kol.

Sou?asn� ru�t� strat�gov� p?istupuj� k v�b?ru nep?�tele velmi opatrn? a hloubav?. Zat�m si jej je�t? nevybrali. Nebudeme je uh�n?t, ale vybrat si jej budou muset, nebo? virtu�ln� nep?�tele Rus?m nadlouho nevnut�.

�

O rusk� ideji

�

Ned�vno se mi po�t?stilo shl�dnout talk show v?novanou rusk� ideji. Je to pozoruhodn� vlastnost lid�, v?etn? Rus?: zd�lo by se, �e se shrom�d� moud?� lid�, ale v�ichni najednou za?�naj� pl�cat jak�si voloviny. V pr?b?hu hodiny �van?n� se ve studiu ne?eklo nic, krom? jednoho bystr�ho post?ehu ve smyslu, �e pr� pro n�s, pro Rusy, je spravedlnost d?le�it?j�� ne� svoboda. Ov�em, je to pravda, ve jm�nu spravedlnost d�me kdekomu p?es hubu, aby bylo v�echno tak, jak se pat?�. Ale k podstat? rusk�ho sv?dom�, nejsv?domit?j��ho ze v�ech sv?dom� sv?ta, se mudrci nedop�trali: ?as vypr�el.

I j� pov�m p�r slov o rusk� ideji. Jak nikdy nebyla, nen� ani dnes, ani j� nen� t?eba. Ruskou ideu m� ka�d� Rus v sob? - m� ji ve v�em. V tom, jak pije ?aj nebo k�vu a nevyb�r� l��ci ze sklenice. Jak kr�j� chleba a sal�m na takov� kousky, ze kter�ch by ka�d� vysta?il pro vyhl�enou americkou party pro t?icet osob. V tom, jak se zam�ch� do rva?ky na ulici d?�v ne� si ujasn�, kdo koho a za co bije. Jednodu�e v souladu s rusk�m z�konem: sly�et hluk a rva?ka ��dn�?

Rusk� idea, to je �ivotn� styl, mentalita, civilizace, kulturn� k�d. V�echna tato p?kn� slova se daj� shrnout do jedn� my�lenky: Rusov�, to jsou �p?e��vaj�c�, jen� um� p?e��t sami a p?e��t jin�. P?e��t jin� ne v�dy znamen� je zab�jet.

Jedn�m z posledn�ch projev? rusk� ideje v ?ist� podob?, kter� jsem si v�iml, byla televizn� report� o finsk�ch turistech ve m?st? Vyborg. Na�i lesn�, zachmu?en� brat?i Fini se tr�p�, proto�e n�m u� nemohou d�le pos�lat sv� neplnohodnotn� boty vlakov�mi soupravami. A aby se od n�s zcela neodtrhli, Fini jezd� do Vyborgu na n�kupy a jen tak levn? si za�p�sovat s rusk�mi �lapkami. Jezd� autobusy.

Ale Fin?m nejen�e nab�zej� n� tro�ku hrub� k?i�?�l a matrio�ky, vodku a americk� cigarety, ledabyle vyroben� kdesi v Ba�kirsku, ale ve starobyl�m m?st? Vyborg Finy nevyhnuteln? okr�daj�. Tak okr�daj�, jak to dok�� pouze v Rusku. Cel� brig�da vyborgsk�ch prof�k? uspo?�d� pro Fina cosi na zp?sob divadeln�ho p?edstaven� v nejlep��ch tradic�ch MCHAT-u. Nebij� Fina, nebo? ho to m?�e bolet, a nav�c, kdy� jej chceme b�t, je t?eba milici zaplatit p?�li� mnoho. Ne, kolem hosta tancuj�, ze v�ech stran jej popl�c�vaj� po z�dech, a� dokud se jeho tlust� pen?�enka neocitne v na�ich zlat�ch ruk�ch.

Zat�m v tomto nen� nic z n�rodn� ideje, takov�ch prof�k? se na sv?t? najde mnoho. Na�e n�rodn� doktr�na je v samotn� report�i, v tom, jak neup?�mn? vzdychaj� lid�, kte?� �televizuj� tuto ban�ln� ud�lost. Vy, vlci vyborg�t� nehanebn�, takto vy okr�d�te Finy a oni p?est�vaj� jezdit do Vyborgu! Hotely jsou potom pr�zdn�, bary a kasina nepln� pl�n, v�robn� n�stroje d?v?at, jen� jsou skryt� pod sukn?mi, nejsou naplno vyt�eny. Zkr�tka, �ivot ve Vyborgu stagnuje, m?sto postupn? skom�r�. A to v�e jen kv?li n?kolika nepoctivc?m, kte?� si neum� v�it vz�cn�ch host?!

V t?chto vzdy��ch spo?�v� cel� na�e idea. Nejenom �e chceme Finy zpen?�it, my je je�t? mus�me i �ojebat�. A pak neup?�mn? vzdychat; pr� na�i okraden� host� jsou ura�en�. A kdo by se neurazil, kdyby ho takto drze o�ulili? V duchu si v�ak mysl�me svoje: tak ti t?eba, kurvo finsk�! V?d?l jsi, kam jde�, levn? �oustat se ti zacht?lo, tak jsme t? i odleh?ili.

Ale n�rodn� idea se skr�v� je�t? hloub?ji. Report� byla na objedn�vku, kdosi za ni jist? zaplatil. Jinak by z n� nevypl�vala takov� zvl�tn� bezv�chodnost: jestli�e do Vyborgu nep?ijede p�r autobus? s Finy, s Vyborgem je konec. Report� si pravd?podobn? objednali ti, kter� vytla?ili z vyborgsk�ch trh?, ti, kte?� tak� cht?j� Fin?m vnucovat svoje matrio�ky a levn� d?v?ata a o�kub�vat Finy jako husy. Pr�v? tito vy�tvan� za?ali k?i?et, p?i?em� s vyu�it�m �televizov�n�: jako tak, drah� hosty - a hubou o st?l?

Shr?me nyn� tuto ideu. Je mo�n�, �e by to m?lo i jist� v�hody - vytvo?it u n�s pro Finy �tuln� prost?ed�, s dobrou kuchyn�, p?�jemnou obsluhou, zdvo?il�mi d?v?aty, mil�mi policajty, kte?� nebudou hned stra�it mil� hosty s �kala�nikovem� na krku. Jenom�e to my neum�me. Nejsme lid� servisu, zat�m je�t? ne. Ale s Finy vyb?hneme za ka�dou cenu, jinak ani nem?�eme - od zoufalstv� pojdeme. A nen� to ve zl�m, o�ulen�ho Fina m�me sv�m zp?sobem r�di. Ut?��me jej, nalijeme mu skleni?ku. Jestli�e to bude dobr� du�e, vr�t�me mu doklady, aby jej na�i celn�ci nenechali bydlet na hranic�ch v boud? slu�ebn�ho vl?�ka. Jestli�e se uk�e jako velmi dobr� du�e, vr�t�me mu i pen�ze. Ale nejprve s n�m vyb?hneme.

Takto jednoduch� je na�e n�rodn� idea a triumfuje po cel� stalet� ba tis�cilet�. A bude v�t?zit d�le, nebo? tak �ivotaschopn� je na�e rusk� s�m?.

Pro? v�t?z�, zept� se nech�pav� ?ten�?. Fini hoduj� a my jak jsme byli �ebr�ci, tak jako �ebr�ci i chc�pneme! Zaprv�, a� tak ve velk�m Fini nehoduj�. Zadruh�, ani my nejsme takov� �ebr�ci. Zat?et�, a to je nejd?le�it?j��, v�t?zstv� na�� ideje spo?�v� v tomto: s Finy drze vyb?hnou, oni to v� a navzdory tomu k n�m nep?est�vaj� jezdit! Tak jako po stalet� jezdili jejich babi?ky a prababi?ky, kter� slou�ily u rusk�ch �lechtic? jako kucha?ky a hospodyn?. Jsou s t�m sm�?eni jako s nevyhnuteln�m zlem, p?itahuje je k n�m n?jak� z�hadn� s�la a u?� se od n�s to nejhlavn?j�� a nejjednodu���: ne v pen?z�ch, ale ve sv�tku je �t?st�. Rusk�m kaps�??m se nepoda?� vyb?hnout na trhu s Finem - a hned m� Fin takov� sv�tek, kter�ho se u sebe v nudn�ch Helsink�ch nedo?k� za cel� �ivot.

A jen tak na okraj, Finy t� nen� radno dr�dit, to nejsou ?e�i, ani ne N?mci. Je to divok� n�rod, nebezpe?n�, jsou to bojovn�ci-samorosti, byla jich jen hrstka a rozpr�ili n�s v roce 1940 takov�m zp?sobem, �e si na to dodnes pamatujeme a v��me si jich za to. Ale kdy� i drsn� Fini, p?esto�e necht?j�, skl�n?j� p?ed n�mi hlavy, potom co u� ?�ci o ostatn�ch?

�

�Jeti� znamen� ��t

�

Memo�ry cizinc?, kte?� nav�t�vili Rusko, jsou p?epln?n� jejich �divem, jak rychle a snadno Rusov� soulo��. V?t�ina host? moralizuje a pohor�uje se: tito Rusov� jsou teda po?�dn? zvrhl� a hanebn�. Mrdaj� jako ko?ky, v�dy a v�ude - v k?ln?, na st?e�e, na z�chod?, ve vlaku a hlavn? na schodi�t�ch v panel�ku.

Tito cizinci jsou nerozumn�, hloup�, omezen� a nevyvinut�. Nejsme zvrhl�, p?inejmen��m o nic v�c ne� ameri?t� kn?zi. Jednodu�e takto �ijeme, takto ch�peme �ivot. A ch�peme jej spr�vn?.

Rusov� se nedo�ili a nikdy se nedo�ij� evropsk�ho luxusn�ho hodov�n� - nepoda?� se n�m to. Ale nyn� budeme na koni. Rusov� maj� nejbl�e k pochopen� podstaty: �ivot se m?�e v jak�koliv chv�li zm?nit na smrt, ?lov?k m?�e zamrznout a zem?�t, m?�e onemocn?t nebo jej mohou zab�t. A proto kdy� B?h jednou dal mo�nost, aby ?lov?k obcoval, je t?eba ji vyu��t. Nebo? co kdyby to n�hodou nestihl? Kdo nestihl, ten zme�kal. Rusov� ch�pou �ivot jako nekone?n� z�pas o p?e�it�, z�pas se smrt�, kter� se d� vyhr�t pouze tak, �e se zanech� �ivotaschopn� potomstvo. A tak se sna��me zvl�t? kv?li potomk?m.

Mimochodem, star�� formou sou?asn�ho slovesa �jeba?� je v�raz �jeti�, kter� je dodnes �iv� ve slovn�m spojen� �jeti tvoju ma?�. �Jeti�, to je starorusk� forma slovesa �jes?�, tedy �jebat� znamen� ��t, b�t, existovat. Kdo m?�e m�t n?co proti tomu? Nikdo, a kdo by se sna�il, je hlup�k. Je snad mo�n� porovnat to jejich nep?esv?d?iv� �fuck� s na��m velkolep�m a v??n�m �jeba?sia� - ��t, b�t, existovat a nav�c se zvratnou ?�stic� �sia�, kter� poukazuje na to, �e v�echny tyto ?innosti jsou obr�cen� sm?rem na sebe? A proto my �jebiomsia� vesele a se z�palem, a oni nudn? �fuckuj�.

Slogan t�to knihy, kter� je i definitivn�m vyj�d?en�m na�� n�rodn� idey, se tak vztahuje k hlavn�mu pojmu - slovesu b�t. Kdy� ?�k�me �my objebiom ich�, ?�k�me n�sleduj�c�: budeme mrdat, tedy soulo�it, romanticky ?e?eno, milovat se - to znamen�, �e jsme a budeme. �Objebiom� znamen�, �e �ob�iviom�, to jest p?e�ijeme a vy�tveme.

�Jebiom� l�pe a seri�zn?ji ne� oni, nebo? pro n�s je ��t a mrdat to stejn�. A proto �my objebiom ich�. A kdy� k n�m lezou se sv�mi liber�ln�mi p?edn�kami, neexistuje nic spr�vn?j��ho ne� jim odpov?d?t: �Synok, ne u?i otca jeba?sia!� My, jen� um�me �jeba?sia�, jsme ve vztahu k nim, kte?� to neum� a jen nesolidn? �fuckuj�, otcov�. Nebo? potomstvo, tedy pokra?ov�n� �ivota, ?ek� jen toho, kdo je lep�� �jebiot�.

Ma?a?i maj� v�sti�n� post?eh, vyj�d?en� v p?�slov�: nejsiln?j�� pes �mrd� jako prvn�. Toto p?�slov� by se m?li nau?it na�i nep?ej�cn�ci - skr�v� v sob? velkou �ivotn� pravdu. Psi, na rozd�l od vlk?, se vyzna?uj� demokratick�m p?�stupem k rozmno�ov�n�. Takov�mu p?�stupu se psi pravd?podobn? nau?ili od lid�: p?ed fenou se postav� z�stup ps? a fena je zpravidla neodm�tne. V jednom vrhu se tak najednou ocitaj� �t??ata od n?kolika otc?. Nicm�n? jako prvn� bude �mrdat� ten nejsiln?j�� pes. Jeho �t??ata ur?it? ve vrhu budou. Zat�mco druh�, p�t� a posledn� pes - t?m potomstvo nikdo nezaru?�, s nimi u� jen n?jak bude.

�

O rusk� mafii

�

Prvn� post?eh. Slovo �mafie� se v Rusku neujalo. Stejn? jako se neujalo i slovo �demokracie�. Ne �e by se tato slova v?bec nepou��vala, pou��vaj� se, ale jaksi z?�dka, neochotn?, jakoby n�sil�m.

Druh� post?eh. V televizn� �v�ka?ce, kterou Am�ci a� po u�i zah�zeli ne�?astn� div�ky, Rusov� zaujali m�sto Ital? v �loze zlov?stn�ch mafi�n?, �badguy?�, kte?� odporuj� vysoce mor�ln�mu americk�mu policajtovi. Am�ci usilovn? pracuj� na axi�mu, kter� je z jejich hlediska d?le�it� pro americk� st�do: kdy� jde o Rusa, pak je to ur?it? mafi�n. P�nb?h v�m pom�hej, na�i zaoce�n�t� p?�tel�! Kdy� se v�m zhrout� va�e vratk� fale�n� v�ra v poctiv�ho �poldu�, v�me, za k�m p?ijdete hledat pravdu, soud a trest pro toho, kdo v�m ubl�il. Ru�t� mafi�ni v Americe se ji� p?ipravuj� na n�por prosebn�k?.

Dal�� post?eh. Centrum Moskvy u� n?kolik let vypad�, a to i pr?b?hu hlubok� noci, stejn? bezpe?n? jako n�m?st� svat�ho �t?p�na v centru V�dn?. Bezpe?nost ani nen� to prav� slovo - v noci jsou ulice centra prakticky steriln�. Tedy jsou svobodn� od lidsk�ch dravc?. Vl�dne ticho, pr�zdno a klid. A co nejv�ce p?ekvapuje, v�ude je ?isto.

Kdo nakonec ud?lal takov� obdivuhodn� po?�dek v centru na�eho ��len�ho rusk�ho Babylonu? Milice? Ne, je�t? ned�vno bylo vid?t milici na ka�d�m rohu se samopalem na krku, ale p?itom v�ude byla �p�na, bezdomovci a p?ivandrovalci ve sportovn�ch �us?�c�ch lovili kolemjdouc� v podchodech dom?. A najednou ze v Moskv? projevila z�konitost, kter� plat� pro jak�koliv m?sto na sv?t?: ?�m m�n? je v ulic�ch policie, t�m v�ce je ve m?st? po?�dku. Milici nen� v centrum Moskvy vid?t, zato po?�dek vid?t je. A d?vod tohoto po?�dku je o?ividn�: centrum si nakonec navz�jem rozd?lily �autority� a �brig�dy� - tak se v Rusku naz�vaj� ti, kter� se mimo Ruska pokou�ej� ozna?it za ruskou mafii. Autorit�m a brig�d�m pat?� velk� d�k - ?�st Moskvy ji� prom?nily na vzorn� komunistick� m?sto klidu a hojnosti. Pravda, kde bydlet se stane jen m�lokter�m.

V posledn�m obdob� jsme v pr?b?hu pobytu v Moskv? je�t? n?kolikr�t sly�el takov� v�raz: �kontakty na �rovni vor? v z�kon?�. Vyslovoval se p?ibli�n? ve stejn? vzne�en�m duchu jako kdysi �kontakty na �V KSSS�. Ale je�t? pateti?t?j��m t�nem. Slovn� spojen� �vor v z�kon?� zn?lo z �st t?chto lid� slavnostn?.

Vra?me se k rusk� mafii, kter� neexistuje, nebyla a ani nikdy nebude, a proto se neujalo ani samotn� slovo. Slovo mafie toti� definuje jej� ?leny jako zlo?ince, kte?� stoj� mimo z�kon. Ale to, co se nezasv?cen� lid� ze Z�padu pokou�ej� nazvat ruskou mafi�, nen� ve vn�m�n� Rus? krimin�ln� sv?t a nestoj� mimo z�kon. Naopak autority a brig�dy nal�hav? zd?raz?uj�, �e jsou �v z�kon?�, to jest dodr�uj� z�kon. Skute?n? to tak je: nepsan� z�kony rusk�ho �ivota, kter� se v�dy li�ily od z�kon? ofici�ln�ch, jsou podporov�ny autoritami a brig�dami. To znamen�, �e jednodu�e p?edstavuj� moc - novou ruskou moc, kter� vyst?�dala komunistickou oligarchii.

Jestli�e se zamysl�me nad ot�zkou, kolik druh? moci v Rusku existuje, odpov?d� m?�e b�t toto. Existuje moc oligarch?, moc velk�ch pen?z, ale kdy� oligarchov� pot?ebuj� vy?e�it probl�m pomoc� s�ly, ani Berezovski, ani Chodorkovski nevezme samopal do rukou. Obr�t� se na vlastn� bezpe?nostn� slu�bu, kterou by jim mohl z�vid?t jak�koliv Mossad. Ale ani bezpe?nostn� slu�ba oligarch?, kter� je vybudovan� jako zvl�tn� slu�ba velk�ho st�tu, nes�hne po samopalu. To jsou �b�l� l�me?ky�, odborn�ci na vysoce intelektu�ln� rozv?dku, kontrarozv?dku a podvratn� technologie. Kdy� pot?ebuj� vy?e�it probl�m pomoc� s�ly, obr�t� se na �vora v z�kon?�, kter� probl�m vy?e��. Ne proto, �e je to �pinav� pr�ce a b�val� �k�g�b�ci�, kte?� pracuj� pro surovinov� monstra, maj� p?�li� ?ist� ruce. Ne, ruce mnoh�ch z nich jen tak svrb�, aby n?koho odd?lali a jen tak se nesu�ili v kancel�?i. Av�ak probl�my tohoto druhu oby?ejn? ?e�� autority, pon?vad� v Rusku do�lo k nov�mu rozd?len� moci a funkce trestu p?e�ly do jejich rukou.

Existuje i st�tn� moc, slab�� ne� moc oligarch?. Nejd?le�it?j��m ?l�nkem st�tn� moci byl v�dy syst�m represivn�ch org�n? - dnes jsou to MVD, FSB, soudy a prokuratura. Nezv?me je �represo?i�. Pro? oni �ne?e�� probl�my�? ?e��, ale ne tak rychle a efektivn? jako autority a brig�dy, a proto o pou�it� hrub� s�ly oligarchov� ��daj� represory z?�dkakdy.

Zato men�� dravci se na represory p?�mo lep�. Represo?i jsou, p?irozen?, t� moc, jen men��ho kalibru ne� oligarchov� a �vo?i v z�konu�. Nelov� velk� kousky, nen� jim dostupn� ir�ck� ropa nebo ?esk� Karlovy Vary. Ale oni ti ani nepot?ebuj�, hltaj� men�� kusy, ale zato ?asto. A jen tak snadno nepoho?� jako cti��dostiv� medi�ln� magn�ti typu Gusinsk�ho. I pr�ci maj� jednoduchou. �Zast?e�uj�.

Milice - to je hlavn� �st?echa� pro drobn� a st?edn� podnikatele v Rusku. A jestli�e �zast?e�ov�n� ch�peme jako z�kladn� specializaci tradi?n� mafie, a tak to i je, pak skute?nou mafi� jsou u n�s represo?i. A proto do moskevsk� milice b�v� konkurz jako do Institutu kinematografie. A proto usmrkan� ser�ant milice, jemu� ledva za?�naj� ra�it vousy, chod� po moskevsk�m trhu jako doma ve sp�i a bere si v�echno, co mu padne do oka.

�Vo?i v z�konu�, autority a brig�dy na jedn� stran? a represo?i na t� druh� - to jsou dv? v�konn� moci v dne�n�m Rusku. Moc politick�, ideologick� a z�konod�rn� je v ruk�ch oligarch?, ale ?eho by byly hodna jejich rozhodnut�, kdyby je nikdo �neprotla?il�? Je pravda, �e je�t? existuj� n?jac� politici - poslanci, sen�to?i, minist?i. �Vertik�la moci�, jak sami ?�kaj�. Vertik�la skute?n? existuje a je po?�dn? nena�ran�. Av�ak tato vertik�la nem� ��dnou moc.

Ru�t� politici jsou zat�m pouze herci, ?asto komparsist�, ob?as klauni, kte?� nemaj� vlastn� samostatnou s�lu. Politici v Rusku, to je servisn� slu�ba ur?en� k tomu, aby Boris Abramovi? Berezovski mohl nap?�klad pohodln?ji ?�dit Borise Nikolajevi?e Jelcina.

Av�ak vra?me se k odv?tv�m skute?n� moci. ?�m se oligarcha li�� od autority, kter� vlo�ila pen�ze do ?ist�ho byznysu, �vyprala� je, za?ala se slu�n? obl�kat a slu�n? mluvit? Li�� se p?vodem, genez�. Ale nejenom t�m. Nach�zej� se na r?zn�ch �rovn�ch. Oligarcha stoj� jakoby vysoko, a �vor v z�konu� jakoby n�zko. Hlavn? v tomto v�roku je slov�?ko �jakoby�.

Obchodovat s ropou, to je jakoby vysok� let. Obchodovat s heroinem, to je jakoby n�zk�. Popravd?, heroin p?in�� mnohon�sobn? vy��� zisk. Ale i starost� je s n�m o mnoho v�ce. Podstata fenom�nu je v�ak stejn� - je to obchod s drah�m zbo��m masov� popt�vky, kter� se ned� vyrobit jen tak. Tohoto zbo�� je t?eba se zmocnit n�sil�m.

Salva raket z americk�ho k?i�n�ku do Ir�ku se tak li�� od p?est?elky brig�d kv?li z�silce s heroinem jen v n?kter�ch detailech, ale podstata je stejn�. Mimo?�dn? ziskov� zbo�� si bere n�sil�m ten, kdo m� tuto s�lu.

?�m d�l, t�m v�c se vysok� a n�zk�, ?ist� a �pinav� propl�t� a st�v� se neodd?liteln� jedno od druh�ho. Pen�ze z ropy je t?eba tak� �prop�rat�, n?kdy je�t? d?kladn?ji ne� pen�ze z heroinu. A proto st�le ?ast?ji autority nejprve n?komu �?ist� pen�ze, a pot� p?eb�raj� �?ist� surovinov� podniky. Tak� oligarchov� se st�vaj� ?�m d�l, t�m m�n? fajnov� a nepohrdnou takov�mi �mafi�nsk�mi� odv?tv�mi, jako drogy, hern� byznys nebo prostituce.

Ale moc je proto moc, nebo? je jen jedna. Kdo je tedy nejsiln?j�� v sou?asn�m Rusku? Oligarcha Chodorkovski nebo n?jak� �vor v z�konu�?

Je to zaj�mav� ot�zka. Osobn? bych na n� odpov?d?l hned: siln?j�� a drsn?j�� je brig�da. Vysv?tl�m pro?. Jestli�e ?lov?ku na ulici strhnou ?epici, m?�e si, kdy� se nezalekne, st?�ovat �vor?m v z�konu� a v p?�pad? p?�zniv� shody okolnost� m?�e dostat svoji ?epici nazp?t. Av�ak vr�t� mu ?epici oligarcha Chodorkovski?

Nebo kdy� ?lov?ku ukradnou auto, existuje �ance p?ij�t za autoritami a odkoupit jej nazp?t - vyjde to podstatn? levn?ji ne� koupit si nov� auto. Bude ?ubajs hledat, kdy� n?komu ukradnou �iguli?

Nebo kdy� si masokombin�t bude cht�t otev?�t sv?j firemn� obchod ve m?st? - bude mu Chodorkovski d?lat �st?echu�? P?irozen?, �e nebude. Budou mu ji d?lat milice nebo autority. Na�e mafie je lidov�, zat�mco oligarchov� jsou velmi elit�?�t�.

Ned�vno jsem si ne bez z�jmu prohl�dl dv? kultovn� um?leck� d�la. Film Oligarcha, jak se traduje, nato?en� za pen�ze Berezovsk�ho, m?l od um?n� velmi daleko, zato v�ak byl bl�zky srdci oligarchy na �t?ku. Takto si p?edstavuje s�m sebe: oligarcha sed� na z�dech slona a d�v� se shora pod sebe na dav p?isluhova??, kte?� mu p?i�li blahop?�t. Slona asi dr�el cel� pluk a samotn�ho oligarchu na slona z?ejm? um�s?ovali z vrtuln�ku. Ve fin�le filmu pomoc� vysok�ch um?leck�ch prost?edk? oligarcha zlov?stn?, ale ne zcela p?esv?d?iv? slibuje odd?lat kohosi v Moskv?. Av�ak o koho jde konkr�tn?, tomu rozum� pouze velmi �zk� okruh zasv?cen�ch. Kdy� ale n?kdo chce sl�bit, �e n?koho odd?l�, nat�?et s t�mto z�m?rem film hollywoodsk�ho rozmachu nen� nevyhnuteln�. Pak je to velmi drah� v�hru�ka.

Druh� um?leck� d�lo, n�rodn� televizn� epos Brig�da, p?edstavuje jev zcela jin�ho typu. Sv�m v�znamem pro ruskou n�rodn� mytologii Brig�da dokonce p?ekon�v� i nesmrteln�ho �tirlice, kter�mu tak sed?la ?ern� gestap�ck� uniforma. Tento televizn� seri�l se nejen�e p?ibli�uje um?n�, je to n�rodn� film v opravdov�m smyslu tohoto slova. Brig�da svoj� um?leckou �rovn� p?evy�uje o n?kolik hlav v�echny ostatn� seri�ly. Jej� tv?rci, stejn? jako i tv?rci Oligarchy, zjevn? netrp?li nedostatkem financ� - a kdo tyto pen�ze dal v takov�m mno�stv�, nen� t?�k� se dovt�pit. Dali to ti, kte?� se stejn? jako Boris Abramovi? cht?li vid?t sami sebe na obrazovce p?kn�mi. A uvid?li. Av�ak tato kr�sa vypad� v Brig�d? zcela jinak.

N� lid kr�su Brig�dy ocenil tak, �e se z hlavn� postavy seri�lu Sani Belyho stal okam�it? hrdina na�ich dob - On?gin, Pe?orin, Aljo�a Karamazov, kn�e Bolkonski, Kor?agin a Meresjev, v�ichni v jedn� osob?. Je�t? nav�c i R�meo, D�Artagnan se sv�mi mu�ket�ry a Ilja Muromec. V�echno do sebe posb�ral.

Brig�da p?edstavuje v�sledek ?innosti tvo?iv� brig�dy kulturolog?, psycholog?, sociolog? a imid�mejkr? - je to televizn� produkt nov� generace, jeho� tv?rc? se pat?� pogratulovat k velk�mu �sp?chu. Pozitivn� hrdina, po kter�m tak tou�ili sov?t�t� kritici po cel� desetilet�, je kone?n? na sv?t?.

Na rozd�l od Oligarchy je Brig�da celon�rodn� pokrm, sv�tek du�e zadarmo, jeho� recept vypracovali odborn�ci a pot� tento pokrm p?edlo�ili lidem zadarmo v pr?b?hu prime-timu. Zat�mco za l�stek na Oligarchu jim navrhovali zaplatit pen�ze, za kter� �ij� i t�den. K ?ertu, kdo je potom siln?j��?

Pro? zastavili pokra?ov�n� Brig�dy, navzdory rekordn� sledovanosti, pro? na ni pot� uvalili informa?n� blok�du? Nebo? lid� v Kremlu nejsou hloup�. A ve velkolep�m, sv�te?n�m a drah�m televizn�m seri�lu o Hrdinovi na�ich dob uvid?li n�roky �vor? v z�konu� a autorit na moc. N�roky seri�zn�, ud?lan� z televizn� tribuny, kterou si oligarchov�, i politici zvykli pova�ovat za jednou a prov�dy nedostupnou pro krimin�ln� �ivly. Uk�zalo se, �e dostupn� je. Brig�dy porazily oligarchy na jejich vlastn� televizn� p?d?, porazily je s obrovskou p?evahou. Nem?�eme pochybovat o tom, �e je to prvn�, ale v ��dn�m p?�pad? ne posledn� seri�l o velikosti autorit. A vych�z� velmi p?sobiv?.

Pro? jsou v Rusku autority siln?j�� ne� oligarchov�? Pon?vad� autority jsou projevem rusk�ho ducha v ?ist� a nezka�en� podob?. Zbojn�k - zda je to Sl�vik nebo St?nka Razin - byl pro rusk�ho mu�ika v�dy postavou srozumiteln?j�� a konkr�tn?j�� ne� b�?u�ka car nebo nen�vid?n� p�n.

Autority maj� svoji kulturu, svoji mor�lku, organicky bl�zkou mor�lce vesnick� ob?iny, kter� je�t? nevymizela z du�� Rus?. A v seri�lu, kter� se stal ihned n�rodn� a kultovn�, brig�dy uk�zaly, �e samy sebe vid� jako hrdiny, kte?� jsou pln� mor�ln�ho patosu, jako bohat�ry, kte?� lid chr�n� p?ed prodejn�mi svin?mi-politiky. Kam se na n? hrabe nervn� a ustavi?n? si st?�uj�c� hrdina Oligarchy!

V Brig�d? byly v�razn? esteticky ztv�rn?n� hlavn� m�ty krimin�ln�ho sv?ta - o zlo?ineck�m bratrstvu, o �lechetn�ch mor�ln�ch hodnot�ch �vora v z�konu�, o l�sce k ide�ln� �en?, kterou m� �vor v z�konu� jenom jednu. Samoz?ejm?, �e ostatn� jsou kurvy. O mor�ln� p?evaze autorit nad f�zly - prodejn�mi, �pinav�mi a zbab?l�mi. O podl�ch politic�ch a o tom, �e bude dob?e jenom tehdy, kdy� politiky budou �brig�dn�ci�, jen� dok�ou st�t pevn? za sv�mi slovy.

Autority jsou v Rusku siln?j�� ne� oligarchov� do takov� m�ry, do jak� se Rus?m v�ce l�b� mor�ln� patos Brig�dy v porovn�n� s pov��eneckou, ur�livou r�torikou Oligarchy. A kdy� patosu brig�d lid� v??�, to znamen�, �e pro to existuj� p?�?iny. Rusov� nejsou jednobun??n� Am�ci. Jen tak neuv??� v n?jakou hloupost. Brig�da je znepokojuj�c� sign�l pro moskevsk� oligarchy. Je to slib autorit chytit prach�?e pod krkem.

V presti�n�m analytick�m ?asopisu pro oligarchy a jejich poradce jsem ned�vno natrefil na jeden ?l�nek. Report�r dostal za �kol nav�t�vit poh?eb �vora v z�konu� v jist� sibi?sk� oblasti. V analytick�m ?asopisu ?l�nek p?sobil dojmem rusk� poh�dky. Jako propustka poslou�ila report�rovi v?ta �?umensk� autority se za m? p?imluvily�. Bylo to heslo, kter� otev�ralo dve?e kdekoliv. Poh?eb vy�stil do masov� akce, p?icestovali desetitis�ce lid�, brig�dy a milice ?�dily tuto masu spole?n�m �sil�m - a d?laly to dob?e�

�

Na�e autority s�l� na cel�m sv?t?

�

Podobn? jako na�i oligarchov� se i na�e brig�dy dostaly za hranice Ruska a u� �p?sob� na cel�m sv?t?. Narazit na n? n?kde v Evrop? je ?�m d�l, t�m jednodu���. Existuj� m�sta, kde na n? narazit je snadn?j�� ne� nenarazit. Zapou�t?j� ko?eny v�ude, kam vstoup� jejich noha. Zat�mco na�e oligarchy nen� v Evrop? jaksi vid?t. Neznamen� to, �e tam nejsou, ale jen autority je vid?t. A p?itom jak vypl�v� z logiky t�to knihy, v�e se teprve za?�n�.

V souvislosti s uveden�m se pokus�m vyslovit progn�zu, kter� m?�e b�t u�ite?n� pro ?ten�?e, kte?� �ij� v Evrop?. Jde o to, �e v Evrop? neexistuj� takov� tvo?iv� represo?i jako u n�s. To jest evrop�t� policajti ani prokur�to?i nikoho �nezast?e�uj� ani nev�, co to je. Jejich policie nen� na rozd�l od na�� mafie. Ne proto, �e jsou ?estn?j�� ne� na�i, ale maj� jin� podm�nky, jinou historii. U� po stalet� �ij� ve napjat�m stavu a nav�c v??� v demokracii.

Z uveden�ho vypl�v�, �e �zast?e�ov�n�m� se v Evrop? zab�vaj� vlastn� n�rodn� autority, kter� ?asto nedok�� ?elit konkurenci na�ich autorit. A pak situace vypad� jako v Budape�ti nebo jako v Praze. Nebo jako v Berl�n? - mimochodem, v hlavn�m m?st? N?mecka.

Progn�za zn� n�sledovn?: v geopolitick� evropsk� ka�i se na�e autority mohou uk�zat jako velmi d?le�it�, dynamick� a p?edev��m zodpov?dn� prvek. Jsou prost�, srozumiteln�, dostupn� a mohou se k nim p?idat slab� a bezradn� lid� - takov�ch je v Evrop? ?�m d�l t�m v�ce. Mo�n�, �e se k na�im brig�d�m p?ipoj� i siln�, doufaje, �e s jejich pomoc� se stanou je�t? siln?j��mi.

N�padn� je nap?�klad to, �e ?esk�, slovensk� a rakousk� noviny, kter� je�t? p?ed n?kolika lety s oblibou psaly o rusk� mafii, p?ehodnotily svoje stanovisko k tomuto t�matu. Je pravda, �e na Slovensku je�t? z?stali k?iklouni z ?ady �atlantist?�, vydr�ovan� americk�mi dobro?inn�mi fondy, kte?� si dovoluj� rusof�bn� v�pady, ale i ti to zanedlouho p?estanou ?init, nebo? s�ly si lid� v�� v�dy a v�ude. Brig�dy, autority, kter� jsou z�rove? i alternativn� v�konnou moc� na �zem� b�val�ho sov?tsk�ho imp�ria, to je re�ln� s�la, kterou znaj� doma a za?�naj� ji c�tit i v zahrani?�.

�vahy o sv?tov� expanzi na�ich brig�d uzav?u zat�m takto: v podm�nk�ch za?�naj�c� V�lky o P?e�it�, v�lky v�ech proti v�em, budou posil?ovat sv� postaven� alternativn� v�konn� moci. Nejenom v Rusku, ale na cel�m sv?t?. Maj� pevnou p?du pod nohama, svoji mytologii, svoji korporativn� etiku zaru?enou okam�it�m trestem pro toho, kdo poru�� slovo, maj� bojov�ho ducha a ?ist? ruskou vytrvalost vyp?stovanou na�imi krut�mi v?znicemi. Toto v�echno v kombinaci s rusk�m civiliza?n�m k�dem m� za n�sledek to, �e kdy� se na�e autority dost�vaj� do evropsk�ch nebo americk�ch v?zen�, zpravidla postav� v�echny do pozoru a zav�d?j� tam sv� po?�dky.

Posledn� rusk� car p?�mo maniak�ln? tou�il vyv�st Rusko ke St?edozemn�mu mo?i. Jestli�e m�me v??it novin�m, tak se Rusko p?ece jen prodralo k tomuto strategick�mu mo?i, a to prost?ednictv�m brig�d. Tyto brig�dy za?aly vyh�n?t zlov?stn� Alb�nce, p?ed nimi� se dodnes t?ese cel� sv?t, z jejich tepl�ch hn�zd. V Makedonii, v ?ern� ho?e se brig�dy zmocnily hotel? a restaurac� a n?kde v N?mecku nebo v Rusku p?ipravuj� sv� turistick� kancel�?e, kter� zabezpe?� klientelu pro jejich nov� byznys. Samoz?ejm?, �e v porovn�n� s t�m, co d?laj� oligarchov�, se to v�echno zd� jako mali?kosti. Snadno v�ak m?�eme spo?�tat, kolik je v Rusku oligarch?, ale spo?�tat v�echny, kte?� pat?� k brig�d�m a autorit�m za hranicemi Ruska, nen� mo�n�.

Ot�zka, kdo s koho, zda oligarchov� ?i autority, se v Rusku bude ?e�it nejeden rok. Svoje slovo mohou v t�to ot�zce re�ln? ?�ct pouze voj�ci, jestli�e za?nou tvo?it kastu bojovn�k?. A zat�mco voj�ci setrv�vaj� v pon�en�m stavu, brig�dn�k zaujal v rusk� spole?nosti postaven� bojovn�ka - lid� to podv?dom? c�t�.

Av�ak existuje �rove? zdrav�ho rozumu, na kter� je budouc� ?e�en� tohoto sporu snadno ?iteln�. M?�e se progresivn� brig�dn�k nau?it v�e, co v� oligarcha? P?irozen?, �e m?�e, existuj� p?�klady a je jich nem�lo. M?�e se oligarcha nau?it v�e, co v� brig�dn�k? Ne, nebo? se s�m neum� b�t a zab�jet. Tuto t?�kou pr�ci za n?j d?laj� jin�. Krom? toho oligarcha je v�dy samot�?, nem� korporativn� mor�lku, nem� mytologii, jeho Bohem jsou pen�ze, je to nespolehliv� B?h. Oligarcha je slab�� na duchu. A proto je mo�n�, �e dojde k n?jak�mu zk?�en� oligarch? a brig�dn�k?, jeho� v�sledkem bude nov� kvalita. Je mo�n�, �e brig�dn�ci se budou postupn? st�vat oligarchy.

�

C�rkev P?e�it�

�

?�k� se, �e n�bo�enstv�, a zvl�t? k?es?anstv�, upadaj�, navzdory tomu v�ak c�rkv� v na�em sv?t? st�le p?ib�v�. Mo�n� proto, �e a� p?�li� mnoho lid� vzalo seri�zn? ok?�dlenou fr�zi: kdy� chce� zbohatnout, vytvo? nov� n�bo�enstv�. A tak vytv�?ej�. Nejpozoruhodn?j�� je scientistick� c�rkev. Je pozoruhodn� proto, nebo? se netaj� pragmatick�mi z�m?ry p?i hled�n� smyslu sv�ho n�bo�enstv�: od velk� v?dy k je�t? v?t��m pen?z?m.

Dnes je snadn� vytvo?it novou c�rkev, stejn? jako spustit se ze svahu na san�ch. Cel� hejno ��dostiv�ch starc?, jakoby Ind?, snadno vytvo?ilo sv� kdy� ne c�rkve, tak alespo? c�rkvi?ky - ban�ln�mu sexu p?idali �petku ritu�lnosti. C�rkve se praktick� vytv�?ej� ze v�eho. Z pok�mon?, tamago?i, motorek, tabletek ext�ze, Moniky Lewinsk�, r?zn�ch pohlavn�ch zvr�cenost�, hlavn? t?ch homosexu�ln�ch. Pro? nab�zet dal��?

Proto�e ani jedno z existuj�c�ch n�bo�enstv� neodpov�d� na ot�zku, zda v?bec n?kdo z rodu homo sapiens p?e�ije, a kdy� ano, potom kdo, pro? a jak. A i kdy� ka�d� ze sv?tov�ch n�bo�enstv� zahrnuje eschatologii - u?en� o konci sv?ta - tyto u?en� se zat�m v praxi nedaj� pou��t a uspokojuj� jen vzne�en� bohoslovce.

Logika, kter� vede k vytvo?en� nov� c�rkve, je takov�: jestli�e pouze na fenom�nu sexu vyrostly tis�ce sekt, dokonce komorn�ch n�bo�enstev, jestli�e d�ky sklon?m lid� pozorovat se vzty?ila, jako Gulliver nad liliput�ny, nejmohutn?j��, celosv?tov� a vesm�rn� c�rkev s n�zvem Televize, pro? by pak nemohlo vzniknout je�t? jedno n�bo�enstv� - C�rkev P?e�it�? V�dy? kdy� se nebude moct p?e��t, nebude ani pozorov�n�, ani sex. Nebude nic z toho, co dnes tvo?� sv?t lid�. Nez?stanou ani zv�?ata a ona u� skute?n? za nic nemohou.

Pr�v? te?, kdy� p�i tyto ?�dky, mi pod k?eslem u nohou d?�m� kouzeln� teplou?k� ro?n� �t?n?, rotvajler jm�nem Rex. Jestli�e se z�tra nad Evropou roz��?� atomov� v�lka, na mou v?ru, ?lov?ku je toho nevinn�ho �t?n?te v�ce l�to ne� lid�. Je absolutn? bez h?�chu, ?ist� p?ed Bohem a lidmi, ?ist� jsou i jeho p?edkov�, kte?� slou�ili lidem a� do posledn�ho dechu. Miluj�ce a chr�n�ce sv� p�ny tak, jak dok�e milovat a chr�nit v?dce sme?ky u�lechtil� bytost - pes.

C�rkev P?e�it� si p?ed sebou stanov� c�l: probudit k �ivotu pokolen� �rec? P?e�it�, kte?� na sebe vezmou t?�kou, a jak se dnes zd�, ��lenou pr�ci. P?esv?d?ovat lidi, aby neposp�chali �?tovat se �ivotem. �reci C�rkve P?e�it� budou lid� siln� na du�i, kte?� uv??� ve velkou Ideu. Zn� takto: ustavi?n? a ne�navn? p?esv?d?ovat nejsiln?j�� osobnosti lidsk�ho pokolen�, mocn� lidi o tom, �e p?e�it� lid� je mo�n�, navzdory nast�vaj�c� v�lce. Kv?li P?e�it� je nutn� vytvo?it a posv�tn? chr�nit Glob�ln� Konvenci V�lky o P?e�it� - i kdy� jedinou, tak slabou �anci, jak zachovat lidi a �ivot na na�� planet? alespo? v perspektiv? nejbli���ch stolet�. Pak u� se mo�n� n?jak rozejdeme, jedni na Mars, jin� na Venu�i. Nebo n�s v�echny zas�hne n?jak� kometa a nikdo nez?stane ura�en�m.

�reci Celosv?tov� C�rkve P?e�it� budou experti. Jejich �kolem bude ?�kat lidem pravdu, nech? by tato pravda byla jakkoliv trpk�. Sv?t lid� je do zna?n� m�ry sv?tem slov. N?co spr�vn? pojmenovat znamen� dos�hnout �sp?ch v�ce ne� z poloviny.

N� sou?asn� stav si zasluhuje takov�to trpk� slova:

Za?ala V�lka o P?e�it�, v�lka v�ech proti v�em, i kdy� o n� ve?ejnost je�t? nemluv�.

�?astn�ci t�to v�lky jsou civilizace a n�rody. Ne st�ty, ne vojensk� bloky, ne jednotlivci.

V�lka o P?e�it� je nov� druh v�lky, jeho� c�lem nen� ani bohatstv�, ani moc, ale prost? p?e�it�. Je to v�lka, jej�m� v�sledkem bude z�nik n�rod? a civilizac�.

Ve V�lce o P?e�it� zahyne v lep��m p?�pad? pouze ?�st lid�, av�ak n?jak� ?�st z?stane na �ivu. Ned� se odhadnout, zda ti, jen� p?e�ij�, budou ve V�lce o P?e�it� pokra?ovat d�le.

V hor��m p?�pad? V�lku o P?e�it� nep?e�ije nikdo.

To znamen�, �e v�lku prohraj� v�ichni.

V sou?asnosti se ned� p?edpov?d?t, kdo ve V�lce o P?e�it� p?e�ije, a kdo zahyne. Jako v ka�d� v�lce, mnoh� zde z�vis� na n�hod?, osudu, ale je�t? v�c na s�le ducha bojovn�k?. Ka�d� civilizace v??� ve vlastn� p?e�it�. V n?j v??� nebo doufaj� v�echny n�rody a ka�d� jednotliv� homo sapiens. Pr�v? na t�to v�?e se mus� pozdvihnout C�rkev P?e�it�, jej� jedinou mis� bude vytvo?it pravidla V�lky o P?e�it�, kter� by alespo? n?komu daly nad?ji, �e p?e�ije. Tato pravidla mus� b�t zahrnuty do Konvence a jejich dodr�ov�n� mus� zajistit C�rkev P?e�it�.

Lid� nikdy nem?li pravidla pro veden� v�lky. V�echny zn�m� konvence, a i t?ch bylo velmi m�lo, se nikdy nedodr�ely.

V �enev? zak�zali chemick� zbran?, ale jejich v�roba po tomto z�kazu nabyla ��len� rozm?ry a dnes nikdo nev�, jak se s touto chemi� vypo?�dat.

Nikdo se je�t? nesna�il zak�zat atomov� bomby. Sna�ili se je omezit, ale se stejn�m �sp?chem jako u chemick�ch zbran�ch.

Kolik nov�ch druh? a generac� zbran� se objev� v nejbli���ch desetilet�ch, se nelze ani p?edstavit. St�le v?t�� pod�l �sil� lidstva se vynakl�d� na vytv�?en� n�stroj? na vyvra�?ov�n� jin�ch lid�. Na ?em pak m?�e b�t zalo�en� nad?je, �e Konvence Pravidel V�lky o P?e�it� se bude dodr�ovat?

Na v�?e v pud sebez�chovy, kter� dal lidem tak vz�cn� pocit, jak�m je strach. Prvn� bitvy V�lky o P?e�it� uk�� lidem zdrcuj�c� n�sledky a znova povedou za jednac� st?l. A tento pro lidi nov� strach m?�e p?inutit n�rody a civilizace uzav?�t Konvenci, kter� by p?ipou�t?la jen ty zp?soby veden� v�lky, kter� by nevedly k tot�ln�mu zni?en�. Dodr�ovat tuto Konvenci m?�e p?inutit op?t jenom strach z toho, �e na naru�itele se vrhnou v�ichni ti, kte?� ji budou dodr�ovat a spole?n? jej zni?�. Rozhodnut� o tom, kdo je naru�itel, jeho� je t?eba zni?it, bude n�le�et C�rkvi P?e�it�. Bude to Nejvy��� Soud, av�ak nikoliv nad jednotlivci, ale nad n�rody a civilizacemi. �reci budou vyhla�ovat rozsudek zalo�en� na v�?e v P?e�it�.

�reci C�rkve P?e�it� se od ostatn�ch budou odli�ovat pevnou v�rou v to, �e mo�nost p?e��t existuje, i kdy� ne pro v�echny, a t� schopnost� utvrdit v t�to v�?e mocn� tohoto sv?ta, schopnost� vsugerovat strach z naru�en� Konvence, jako i ze skute?nosti, �e V�lka o P?e�it� se vymkne glob�ln� kontrole C�rkve P?e�it�. Budou to nositel� Poznatk? o v�eobecn� smrti, jejich� ka�d� jedno slovo budou v�ichni sly�et. A proto nebudou p?�li� mluvit. A nebudou m�t strach p?ed nik�m, mimo strachu z Boha. P?e�it� bude jejich Bohem.

�reci C�rkve P?e�it� budou pat?it r?zn�m n�rod?m a civilizac�m, ale mus� vystupovat jako Jedin� Posledn� s�la. Sou?asn? budou i nejvy���mi M�dii, jim� budou do rukou d�na Mimo?�dn� M�dia dostupn� pouze C�rkvi P?e�it�. Tato Mimo?�dn� M�dia se stanou hlavn� a jedinou zbran� �rec?, nebo? jim daj� mo�nost, aby ve?ejn? konali, nez�visle a pod absolutn� kontrolou v�ech �ij�c�ch lid�.

�reci budou nedotknuteln�. Zabit� �rece bude pova�ovan� za nejt?��� zlo?in a zodpov?dnost za n?j ponesou n�rody a civilizace. A proto �rece nebude nikdo zab�jet.

Nev� se, kolik �rec? sv?t pot?ebuje, ale ur?it? jich nem?�e b�t mnoho. �recem se m?�e st�t jeden z tis�ce, jestli ne z milionu lid�, kter� se dok�e povzn�st nad vlastn� civiliza?n� k�d. Ani jej nezru�it - to nejde; ani jej nezm?nit - je velmi t?�k�; nevytv�?et novou civilizaci �rec? - to nem� v�znam: v tu chv�li �reci nebudou nikoho p?edstavovat. Spr�vn� slovo je povzn�st se.

Jestli�e je �recem Rus, nem?�e nep?�t p?edev��m Rus?m, aby p?e�ili. Ale kdy� je Rus �recem, povznese se nad sv?j kmenov� instinkt a bude se nemilosrdn? dom�hat jedin�ho: aby se neporu�ovala Pravidla, kter� zabezpe?uj� �ivot alespo? n?komu. Jestli�e Rusov� za?nou tahat cel� sv?t do propasti tak, jak to dnes d?laj� Am�ci, �rec to ?ekne sv?tu a rozhodne dohromady s ostatn�mi �reci. Jakkoliv krut�mi by se tato rozhodnut� zd�la.

�reci se mus� vyzna?ovat nejvy��� schopnost� komunikace. Jejich ?innost mus� b�t absolutn? ve?ejn�, jejich komunikace a p?ij�m�n� rozhodnut� mus� prob�hat v p?�m�m p?enosu v re�imu re�ln�ho ?asu.

?�m se C�rkev P?e�it� bude odli�ovat od degeneruj�c� OSN a jej� Rady bezpe?nosti, kter� m� jen pr�vo radit se? Li�it se bude v��m. Zvl�t? t�m, �e v prvn� ?ad? je to c�rkev, a ne diskusn� klub, a tak �rece a v??�c� sjednocuje V�ra v P?e�it�, podobn? jako k?es?any sjednocuje V�ra ve Spasen� a Vzk?�en�. Krom? toho, C�rkev P?e�it� dod� Konvenci P?e�it� charakter P�sma svat�ho, charakter kanonick�ho textu, a i kdy� se bude m?nit v souladu s rozvojem V�lky o P?e�it�, jeho dodr�ov�n� v�ak z?stane nem?nn�. A nakonec C�rkev P?e�it� bude apelovat na v�echna n�bo�enstv�, c�rkve, sekty a duchovn� proudy jako na sv� p?irozen� spojence, a ne konkurenty. Proto�e v C�rkvi P?e�it� bude posv�tn� jen V�ra v samotn� P?e�it�, kterou v t� ?i on� m�?e vyzn�v� ka�d� n�bo�enstv�. C�rkev P?e�it� bude omezovat svoji ?innost na Pozemsk� �ivot.

Toto v�echno se nem?�e st�t, ?eknou si v duchu m� ?ten�?i. Z�rove? s nimi si to ?eknu i j�. Ne, lid� se nikdy nedohodnou. T�m v�ce se na vytvo?en� Nadc�rkve, N�bo�enstv� N�bo�enstev nedohodnou kn?zi.

Skute?n?, lid� se nikdy nedohodnou. Ale pod tlakem Smrteln�ho Strachu dok�� konat. Konaj� spole?n? ve shod? a dodr�uj� pravidla, je� jsou ob?as velmi slo�it�. ��d�te d?kazy? Jak je libo, zde jsou ty nejjednodu��� a nejnesporn?j��. Kdyby lid� skute?n? nedok�zali v situaci Smrteln�ho Strachu pochopit jeden druh�ho, kdybychom se neb�li v�ichni stejn? a pod vlivem strachu se nechovali absolutn? identicky, nemohli bychom jezdit auty. Na�e d�lnice by se zm?nily na bratrsk� hroby b?hem n?kolika minut, jestli�e by se ti, co sed� za volantem, odnau?ili rovn?� b�t.

C�rkev P?e�it� vstoup� do �ivota jako informa?n� projekt glob�ln�ho charakteru, kter� bude lidem vykl�dat o pr?b?hu V�lky o P?e�it� navzdory �sil� v?t�iny vl�d p?ed lidmi tuto informaci utajit. Jej�mi prvn�mi �reci se stanou lid�, kte?� maj� sv?j vlastn� nez�visl� n�zor na sv?t a vlastn� v�ru v to, �e lid� mohou p?e��t.

C�rkev P?e�it� se za?ne formovat jako spole?enstv� expert?, kter� sjednocuje V�ra v P?e�it�. Experti, tito budouc� �reci, se budou setk�vat a jednat o hlavn�ch t�matech V�lky o P?e�it�. V�sledky sv�ch jedn�n� nab�dnou cel�mu sv?tu. Jestli�e tyto v�sledky budou pravdiv� a progn�zy expert? se napln�, za?nou se m?nit na v�en� proroky, pak na �rece a jejich spole?enstv� na C�rkev. Proto�e lid� jim za?nou v??it. Jin� cesta na vytvo?en� n�bo�enstv� a c�rkv� nen� a nikdy nebyla.

Zde jsou n?kter� t�mata, z jejich� posuzov�n�m by mohlo za?�t existenci spole?enstv� expert?, tedy z�rodek C�rkve P?e�it�:

�

Co se stane, kdy� se zbran? hromadn�ho ni?en� stanou v�eobecn? dostupn�mi?

Na kolik rok? vysta?� p?�rodn� zdroje jednotliv�ch n�rod? a civilizac�?

Jak se zachovaj� jednotliv� n�rody a civilizace, kdy� se tyto zdroje vy?erpaj�?

Jak� jsou sc�n�?e v�voje V�lky o P?e�it� v perspektiv? rok? a desetilet�?

Jak se bude m?nit rovnov�ha sil ve sv?t? v souvislosti se v�eobecn�m vyzbrojov�n�m a vy?erp�n�m p?�rodn�ch zdroj??

Jak� je osud pen?z, co je nahrad�, jak�m zp?sobem nedopustit, aby se kolaps ob?hu pen?z nest�l glob�ln� katastrofou nebo p?�?inou �iveln� glob�ln� v�lky?

K ?emu vede rozvoj technologi� informa?n� v�lky?

C�rkev P?e�it� vznikne v Rusku

�

Domn�v�me se, �e ka�d�mu, kdo si p?e?etl knihu a� po tuto str�nku, je to jasn�. B?h dal Rus?m do v�nku vn�mavost a zodpov?dnost v??i cel�mu sv?tu. Pro? jsme dostali tuto t?�kou n?�i, v� jenom On s�m. Nen� to ani trest, ani vyznamen�n�. Prost? to tak vy�lo.

K n�m p?ijdou jin� civilizace a n�rody - ochr�nit se, potrestat zlo?ince, zachr�nit se p?ed hladem. Ne k Am�k?m, jejich� dny jsou ji� spo?�tan�. Ani k N?mc?m, jejich� velikost pat?� minulosti.

Ne k na�im ?�nsk�m bratr?m, kte?� ch�pou sami sebe jako civilizaci, kter� se nep?ekonateln? odli�uje od ostatn�ch. ?�?an� se nikdy nesna�ili nikoho pochopit a ani nehledali pochopen� u jin�ch. Nejsou pov��ene?t�, nejsou imperi�ln� n�rod a nikdy nemluv� o sv� p?evaze. Nepot?ebuj� imp�rium - pro n? je sv?t ohrani?en� ?�nou a v�e, co nen� ?�na, jsou pouze nepodstatn� detaily. ?�?an� jsou p?esv?d?en� o tom, �e v�echny p?e?kaj�, p?e�ij� za svoj� zd�. Nikoliv za tou, kter� je vid?t z vesm�ru. Ze?, kter� d?l� na�e �lut� bratry od ostatn�ho sv?ta, je v du�i ?�?an?.

Kdy a jak vznikne C�rkev P?e�it�? Je to seri�zn� ot�zka, bohu�el, nen� adresovan� pro m?. Nejsem organiz�tor, jsem autor, kter� ve sv�ch knih�ch vyslovil jist� �vahy, dohady a progn�zy, kter� by mohly n?koho posunout k ?inu. Mohou i neposunout. Z historie sv?tov� literatury v�m p?esn?: knihy, a� na Bibli a Kor�n, se samy o sob? nikdy nestaly faktorem d?jin nebo politiky. N?kter� knihy se staly impulsem, probudily k �ivotu interpretace, z nich� n?kdo pozd?ji odvodil politick� m�ty. Tak to bylo s nevinn�m romantikem Nietschem, na n?j� si vzpomn?l a oslavil jej Hitler. Takto nap?�klad u Kiplinga Angli?an� hledali a nach�zeli mor�ln� argumenty ve prosp?ch Britsk�ho imp�ria. Ale ani Nietsche, ani Kipling netu�ili, k ?emu p?im?j� slova, je� napsali. Stejn? jako grafoman ?erny�evski nemohl tu�it, �e jednou se budou jeho d�la po cel� desetilet� studovat na �kol�ch na stejn� �rovni s Pu�kinem a Gogolem.

V??�m v to, �e C�rkev P?e�it� vznikne v Rusku. Nem� toti� kde jinde.

�

Epilog

�

Vyb?hneme s nimi, nebo? um�me ps�t takov�to knihy.

V Bratislav?, 16. �nor 2003

�

5.11.2008

PARANOIDN� ROZHOVOR:

Michail Chazin: USA bud� ?oskoro ?eli? novej Ve?kej depresii

(Tento text publikujeme p?edev��m jako uk�zku hodn? paranoidn�ho my�len�. Pozn. red. Bl)

�

Pribli�ne pred piatimi rokmi som mal �na starosti� kult�ru v denn�ku Komsomolskaja pravda. Vydavate?stva mi posielali kni�n� novinky v n�deji, �e na ne nap�em recenziu. Triediac ?al�iu d�vku papiera do zberu som objavil kni�ku s n�zvom �padok imp�ria dol�ra a koniec Pax Americana. Bol som tak� �okovan�, a� som si pretrel o?i. Ve? je to hotov� �ialenstvo - siaha? na za?iatku 21. storo?ia na z�klady svetov�ho poriadku, slobodn� trh! Mo�no sa sem omylom zat�lala nejak� vykop�vka z ?ias Bre�neva? Sovietski amerikanisti-propagandisti radi pochov�vali t�to Americanu. Nie, bola to ?erstv� kniha, vydan� v roku 2003. A jej autormi neboli Ziuganov ani Anpilov, ale ist� Chazin. Zo zvedavosti som si prelistoval buri?sk� text. Argumenty sa mi zdali presved?iv�. Posunul som knihu n�mu ekonomick�mu koment�torovi �e?ovi Anisimovi. �e?a vtedy nap�sal recenziu, a spravil aj ve?k� rozhovor s autorom pre �Komsomolku� (mimochodom prv� v masovej tla?i). Odvtedy som si zapam�tal, �e existuje tak�to m�dry ekon�m Michail Chazin. Cel� tie roky som sledoval jeho vyst�penia. Chazin zost�val vern� svojim slov�m - st�le tvrdil: s Amerikou je amen! Teraz, ke? sa jeho neuverite?n� progn�za za?ala nap??a?, som si s n�m dohodol interview.

�

Michaila Chazina niekto pova�uje za provok�tora, in� za ve?k�ho vedca. Jeden m�j moskovsk� zn�my ho nazval alarmistom. Toto interview s prezidentom konsolida?nej spolo?nosti Neokon, expertom RBK Daily malo v Rusku ve?k� ohlas, a preto ho pon�kame ?itate?om v neskr�tenej podobe.

Za progn�zu defaultu ho prepustili z Krem?a

�

Michail Leonidovi?, priznajte sa, ak� m�za V�s to kopla, �e V�s osvietilo oh?adne svetovej finan?nej kr�zy?

�iadne osvietenie nebolo. Progn�za sa sformovala postupne. Na jar 1997 bolo v Kremli vytvoren� ekonomick� riadite?stvo prezidenta Ruskej feder�cie. Menovali ma z�stupcom riadite?a. Moja prv� �loha bola - pripravi? pre Je?cina spr�vu o ekonomickej situ�cii v Rusku. Pracuj�c na tejto spr�ve sme pochopili: ku koncu leta a za?iatku jesene roku 1998 v krajine d�jde k defaultu. Pravda�e, ak s�rne nezmen�me ekonomick� politiku.

Dostala sa t�to spr�va hore? Ako bola prijat�?

Vlastne nijako. Tento text ne?�tal nikto okrem z�stupcu hlavy administr�cie Liv�ica a samotn�ho prezidenta Je?cina. Ale samotn� Je?cin mal k n�m dostato?ne kon�trukt�vny postoj, tak�e si mysl�m, �e vtedy to bral dos? v�ne.

Do leta roku 1998 n�s nakoniec vy�tvali z prezidentovej administr�cie. Za pokusy zastavi? podnikate?sk� projekt s n�zvom GKO - valutov� koridor. Bola to najv�?�ia finan?n� af�ra za cel� postsovietsku dobu. Pol druha miliardy dol�rov mesa?ne odch�dzalo na Z�pad. Roky! V auguste, ako sme aj varovali, udrel default. Ale my sme u� v to ?ase boli bez pr�ce. Nikto n�s nechcel zamestna? ako nepriate?ov ?udu. Liber�lneho. A tak sme sa v�ne pustili do vedy.

Koho mysl�te t�m �my�?

Moju mali?kos? a Olega Vladimirovi?a Grigorjeva, b�val�ho riadite?a Ekonomick�ho riadite?stva. Na?alej sme sk�mali pr�?iny defaultu. V�etky stopy viedli do USA. Ke? sme sa poriadne zah?bili do �t�dia toho, ako je usporiadan� americk� trh, odhalili sme prekvapiv� zhodu. Ako n� trh GKO vyciciaval v�etku �?avu z Ruska, tak aj fondov� trh vyciciava zdroje celej plan�ty. A na obzore sa ?rtalo rovnak� fin�le.

V lete roku 2000 sa v ?asopise Expert objavil n� ?l�nok s n�zvom Dosiahnu USA apokalypsu? Z�ver tohto ?l�nku bol tak�, �e ak u� na jar 1998 bolo nemo�n� sa vyhn�? defaultu v Rusku, tak ani v 2004 sa nedali zastavi? probl�my americkej ekonomiky. Podrobnej�ie sme spolu s ekon�mom Kobiakovom op�sali situ�ciu vo v�m u� zn�mej knihe �padok imp�ria dol�ra a koniec Pax Americana.

Ako to cel� za?alo

Michail Leonidovi?, v ?om spo?�va pr�?ina za?�naj�ceho krachu? Existuje to?ko verzi�, �e sa v tom ani s�m ?ert nevyzn�! Sk�sme sa v�ak porozpr�va? bez tak�ch prem�drel�ch pojmov ako s� napr�klad deriv�ty. Mnoh� na�i ?itatelia rovnako ako ja nevy�tudovali �iadne ekonomick� akad�mie. Tie� v�ak chc� pochopi?, ?o sa to deje.

Pok�sim sa. Ekonomick� model, kv�li ktor�mu sa v�etko teraz rozpad�, vznikol ako reakcia na pr�ern� kr�zu 70-t�ch rokov. To bola kr�za nadbytku kapit�lu. U� klasici politickej ekon�mie 19. storo?ia p�sali: kapit�l rastie r�chlej�ie, ne� platy. V d�sledku toho vznikaj� probl�my s nedostatkom dopytu. V klasickom kapitalizme sa to rie�i s pomocou kr�z nadv�roby. Za imperializmu - s pomocou vyv�ania kapit�lov. Do za?iatku 70-t�ch rokov 20. storo?ia sa obidva sp�soby vy?erpali. Usporiada? kr�zu nadv�roby nebolo mo�n� kv�li existencii syst�mu socializmu - b�li sa to urobi?. A vyv�a? kapit�ly nebolo kam. Nemohli ich predsa vyv�a? do socialistick�ho t�bora! A India a ?�na e�te nepredstavovali kapit�lov� trhy. Svetov� situ�cia v�ak vy�adovala od USA pos�va? ?alej vedecko-technologick� pokrok. Inak by Z�pad prehral vojnu so ZSSR. (Existuj� d�vody sa domnieva?, �e ju aj prehral v rokoch 1973-74. No ZSSR odmietol potvrdi? svoje v�?azstvo. Ale neodbo?ujem teraz k tejto t�me. Ak v�s to zauj�ma, m��eme sa o tom porozpr�va? nabud�ce.)

Administr�cia prezidenta Cartera a hlava Feder�lneho rezervn�ho syst�mu Paul Volcker (predchodca Alana Greenspana) vypracovali pref�kan� koncepciu. Po prv�kr�t v dejin�ch kapitalizmu za?ali nielen pom�ha? kapitalistom, ale stimulova? celkov� dopyt.

?o umo�nilo zasponzorova? tento banket?

Emisia pe?az�.

Rozhodli sa na�tartova? tla?iarensk� stroje?

Presne tak.

Teraz mi kone?ne do�lo, Michail Leonidovi?, pre?o pr�ve vtedy Ameri?ania prestali kry? dol�r zlatom! V�etky z�soby �lt�ho kovu vo Forte Knox by nesta?ili na tento banket. Na zelen� bankovky.

Skoro. Presnej�ie, zlato ch�balo u� pred t�m, default dol�ra bol vyhl�sen� v roku 1971. No a ke? bola zru�en� viazanos? na zlato, ako to mohli nevyu�i?.

Pokra?ujme ale v na�om pr�behu. Na za?iatku 80-t�ch rokov bol preva�ne stimulovan� dopyt �t�tu - prostredn�ctvom programu �Hviezdnych vojen�. Od roku 1983 sa s�stredili na dom�cnosti.

Teda ak to prelo��me do hovorovej re?i - na me�tiakov-konzumentov, radov�ch ob?anov?

�no. Cel� �tvr?storo?ie boli dom�cnostiam vyd�van� peniaze s pomocou emisie. ?oraz viac a viac.

V podobe �verov?

Prirodzene. S pomocou nadbyto?n�ho dopytu Spojen� �t�ty vyst�pili na ?al�� stupienok vedecko-technologick�ho pokroku. Rozvr�tili ZSSR. Dosiahli mnoh� ?al�ie dobr� v�sledky.

Ale� K tomuto vzletu doch�dzalo s pomocou zdrojov, ktor� mali zabezpe?ova? rast v bud�cnosti. Krajina skonzumovala svoje zdroje ur?en� pre dve ?al�ie gener�cie. USA sa hromadili dlhy. Je to zrete?ne vidie?, ak porovn�me grafy rastu dlhov dom�cnost� a celkov�ho dlhu USA a americk�ho HDP. Ekonomika r�stla r�chlos?ou 2-3, maxim�lne 4 percenta ro?ne. Ob?as klesala do m�nusu. Dlhy neprestajne rast� r�chlos?ou 8-10 percent.

A nech si rast�. V�ak doteraz si Ameri?ania na��vali celkom spokojne� Lep�ie ako my, mimochodom.

�no, stimuluj�c spotrebite?sk� dopyt, Ameri?ania vytvorili �t�t s mimoriadne vysokou �ivotnou �rov?ou. Vyr�stli gener�cie ?ud�, ktor� nie s� zvyknut� �i? v chudobe. Ke?�e mali st�le k dispoz�cii doplnkov� zdroje - �very. Ale �i? ve?ne na dlh sa ned�. Objem dlhu za?al by? pr�li� ve?k�, dlhy dom�cnost� prev��ili objem ekonomiky krajiny - tvorili viac ako 14 bili�nov dol�rov. Nastal ?as spl�ca? �?ty. Mimochodom, rovnako sa r�cala pyram�da GKO v Rusku v roku 1998. Rozsah rozpo?tu krajiny prestal posta?ova? na to, aby sa spl�cali dlhy GKO. Skon?ilo to cel� defaultom.

Pravda�e, Wall Street sa pok��ala hor�?kovito oddiali? svoj krach. Nebudem podrobne re?ni? o deriv�toch, ktor� tak nem�te radi, a ?al��ch fikt�vnych finan?n�ch akt�vach. O tom teraz mnoh� podrobne p�u, h�d�uc na ne cel� vinu za kr�zu. Ale to bol iba pokus sa nad�cha? ?erstv�ho vzduchu pred smr?ou. Uvedomte si to hlavn�, Jevgenij: fikt�vne - to znamen�, �e na ne nie je re�lny kone?n� dopyt. D� sa ich ko?ko chcete si vymie?a? medzi dvomi finan?n�mi in�tit�ciami. Ale preda? ich konkr�tnemu ?loveku nedok�ete. A hybn� motor ekonomiky je kone?n� dopyt. ?i u� v podobe konzumenta-ob?ana alebo �t�tu. To je principi�lna vec.

?o robi?? Existuj� dva varianty. Prv� - presta? s emisiou, teda vypn�? tla?iarensk� stroj. A ozdravi? ekonomiku. Ale v takom pr�pade v�etky finan?n� akt�va - bili�ny a bili�ny dol�rov - okam�ite stratia hodnotu. Spadne cel� finan?n� syst�m. To je variant z roku 1929, Ve?k� americk� depresia. Len tentokr�t v planet�rnom mer�tku. Lebo dol�r je zatia? hlavn� svetov� valuta.

Druh� variant je - usporiada? hyperinfl�ciu. Aby dlhy zhoreli. Je to vynikaj�ci n�pad. V podstate, to teraz aj robia. Ak to povieme zjednodu�ene - dl��te niekomu 100 rub?ov, a infl�cia v krajine tvor� 100 percent. O rok sa v� dlh premen� na 50 rub?ov za podmienky fixn�ch cien, o dva roky - na 25. ? e�te o nieko?ko rokov m��ete na tento dlh v�bec zabudn�?.

Tu je konkr�tny pr�klad zo �ivota. Existovalo Gorba?ovo rozhodnutie poskytn�? ?udu 12-�rov� pozemky a �very v Sberbanke na v�stavbu rodinn�ch domov. Moji zn�mi, man�elia, si zobrali dva tak�to pozemky, �ver, k�pili si stavebn� materi�ly. Sami si postavili dom. A v roku 1993 banke �ver pokojne vr�tili. Nomin�lne bol rovnak�, ale fakticky v tom ?ase predstavoval sumu men�iu ako mesa?n� plat. Zato hodinu jazdy od Moskvy maj� dobr� dom, ve?k� pozemok.

Probl�m Ameriky je v�ak v tom, �e od roku 1981 v?aka umelo vyvolan�mu n�rastu dopytu boli vybudovan� ve?k� v�robn� kapacity, produkuj�ce ako tovary, tak slu�by. A nech si Wall Street teraz vyberie ktor�ko?vek variant, hyperinfl�ciu alebo nezap�nanie tla?iarensk�ho stroja, dopyt nevyhnutne klesne. ?o teraz robi? s t�mito kapacitami?

V roku 2000 sme zr�tali, ak� ?as? americkej ekonomiky mus� zmizn�?. Vtedy to bola �tvrtina. Dnes - tretina. Ak nie viac.

To je dos? ve?a!

To je nielen�e ve?a, ale neskuto?ne ve?a! ?o znamen� likvid�cia aspo? �tvrtiny ekonomiky? �ialen� n�rast nezamestnanosti, pr�ern� depresiu, prudk� zv��enie soci�lneho za?a�enia �t�tneho rozpo?tu a soci�lneho nap�tia v spolo?nosti. A tak ?alej. Po?as Ve?kej depresie v�roba v USA klesla o tretinu ? spotreba o 50 percent. Teraz m��e spotreba klesn�? e�te viac.

Pr�ve preto teraz USA id� vysko?i? z ko�e - robia v�etko pre to, aby nedopustili, aby t�to ?as? ekonomiky zmizla. Podporuj� banky, v�robu... Ale aj tak o 2-3 roky, a mo�no aj sk�r, v Amerike nastane kr�za rozsahu ve?kej depresie.

Tak�e to, ?o vid�me teraz, je e�te len slab� odvar toho ?o pr�de?

Pravda�e, je to len �pln� za?iatok. Pravda�e, hovori? o tom nahlas nem��u. Bud� sa teraz tv�ri?, �e v�etko je ok. A bude to e�te lep�ie. Za?n� h?ada? pr�?iny, pre?o sa to udialo. H?ada? vinn�ka. Preto existuj� obavy ve?k�ch teroristick�ch aktov. Podobn�ch tomu, ?o zorganizovali v roku 2001.

No teda, Michail Leonidovi?...

Po?as nepokojn�ch ?asov je treba meni? psychol�giu spolo?nosti, stme?ova? ju. Najlep�� sp�sob ako to docieli? je pocit ohrozenia. Pre USA to nie je po prv�kr�t. V roku 1898, aby mohli za?a? vojnu so �panielskom, v d�sledku ktorej mu vzali Filip�ny a Kubu, Ameri?ania vyhodili do vzduchu svoj vlastn� kr�nik v pr�stave v Paname. V roku 1941 zase Pearl Harbor.

Vari tie� sami zbombardovali t�to z�klad?u?

Zbombardovali ju Japonci. Ale vl�da USA vedela o chystanom �toku. Dopustila v�ak, aby k nemu do�lo. Bolo naliehavo nutn� zmeni? n�ladu v spolo?nosti z izolacionizmu (Amerika je ?aleko, nepriate? na ?u nedo?iahne!) na politiku expanzie. Len odpratali vopred z Pearl Harboru v�etky lietadlov� lode. ? vojakov nie je �koda! Trag�dia Pearl Harboru skuto?ne zburcovala Ameriku� Na za?iatku 60-t�ch rokov do�lo k sl�vnemu incidentu v Tonkinskom z�live. Aby mohli vliez? do Vietnamu, Ameri?ania vyhodili do vzduchu svoj vlastn� kr�nik. To je pre nich norm�lne, s� u� raz tak�.

10. septembra roku 2001 som na f�re ?asopisu Expert varoval, �e ?oskoro Ameri?ania usporiadaj� sami proti sebe ve?k� teroristick� �toky a hodia to na Us�mu bin L�dina. Na internete doteraz visia odkazy na t�to spr�vu, hoci pribli�ne pred dvomi rokmi Expert reorganizoval svoju str�nku a samotn� spr�va sa u� ned� n�js?.

A na druh� de? skuto?ne odp�lili dvoji?ky. Ako ste to dok�zali predv�da??

Nemali u� ?as. Ekonomick� ukazovatele USA za august boli ve?mi zl�. Museli by to vysvet?ova?. Mo�no sa pam�t�te, po teroristickom �toku zavreli burzu na nieko?ko dn�. Odp�tali pozornos?. A to najd�le�itej�ie, so z�mienkou t�chto �tokov sa definit�vne zriekli liber�lnych met�d riadenia ekonomiky a zah�jili prechod k priamemu riadeniu ekonomiky zo strany �t�tu a Feder�lneho rezervn�ho syst�mu.

Teda nie nadarmo sa cie?om stalo pr�ve Svetov� obchodn� centrum?

To bol, pravda�e, symbol.

Ale nie je to pr�li� jednoduch�, Michail Leonidovi?? August bol fiasko, tak v septembri usporiadali teroristick� �tok? Provok�cia celosvetov�ho mer�tka si predsa vy�aduje dlhodob� pr�pravu.

Pr�prava aj prebiehala dlho predt�m. Ku kr�ze sa schy?ovalo predsa postupne. �?ierny august� len ur�chlil term�n realiz�cie. Kr�zov� javy sa za?ali objavova? u� po?as 90-t�ch rokov. V podstate, d�kladne presk�manie ekonomick�ch procesov, do podrobn�ho popisovania ktor�ch sa nebudeme p��?a?, preto�e to ?itate?ov nebude zauj�ma?, ukazuje: �nezvratn� bod�, bol najpravdepodobnej�ie, prejden� na hranici prv�ho a druh�ho Clintonovho obdobia.

Nezva?ujme v�etko na chud�ka Busha

Ale hovoria, �e za v�etko m��e Bush mlad��. Pravda�e, nie za v�buch, ?le za to, �e priviedol nesmierne bohat� krajinu na mizinu. Julia Latynina, na�a vychyten� ekonomick� analyti?ka dokonca nazvala odch�dzaj�ceho prezidenta USA Leonid I?ji? Bush.

Hl�posti. Pravda�e, Bushovi je treba nad�va?, spravil toho ve?a zl�ho. Napr�klad, za osem rokov st�le nepochopil, ?o sa deje. Kr�za v�ak mohla udrie? u� po?as 80-t�ch rokov. Z�zrakom sa udr�ali v roku 1987. Potom sa vy�vihli hore v?aka rozpadu ZSSR a obsaden� trhov, ktor� sme kontrolovali. Pritrafilo sa im ve?k� �?astie. Ale na konci 90-t�ch rokov zase za?ali kru�n� ?asy. E�te pred Bushovym pr�chodom.

Ak by USA na za?iatku 90-t�ch rokov pou�ili zdroje, z�skan� na �zemiach b�val�ch socialistick�ch kraj�n, na splatenie svojich dlhov, ktor� si narobili po?as 80-t�ch rokov, dalo by sa natiahnu? �?astie tak na 30 rokov. Ale namiesto toho si narobili nov� dlhy! A tak ur�chlili proces. Z tohto poh?adu, e�te raz opakujem, re�lnym vinn�kom s�?asnej kr�zy, posledn�m ?lovekom, ktor� sa jej e�te mohol vyhn�?, presnej�ie oddiali? ju, bol Clinton. Bush pri�iel u� do situ�cie hotovej kr�zy. Pok��al sa nie?o spravi?. Menil zost�vaj�ce monet�rne met�dy na priame riadenie, spr�s?oval regulovanie at?. Ale u� bolo pr�li� neskoro. Vlak sa r�til plnou r�chlos?ou. Tak�e za v�etko m��e Clinton a jeho kleptomansk� administr�cia - Rubin, Summers a ?al��.

Kr�za za?ala v Amerike. Za oce�nom. Pre?o sa v�ak zachvel cel� svet?

Dol�r - to nie je len svetov� rezervn� a obchodn� (v s�?asnosti pribli�ne 70% medzin�rodn�ch transakci� prebieha v dol�roch) valuta, ale po roku 1971 aj jedin� miera hodnoty.

Mus�te bra? do �vahy e�te jednu d�le�it� vec. S�?asn� model hospod�renia, postaven� na dol�ri ako hlavnej svetovej valute, priviedol k tomu, �e Amerika zohr�va unik�tnu rolu v svetovej ekonomike. Vyr�ba pribli�ne 20 percent svetov�ho HDP. (Celkov� HDP tvor� pribli�ne 60 bili�nov dol�rov. Re�lny podiel USA je 12 bili�nov, teda jeho p�tina. Hoci samotn� USA p�u, �e je to 14 bili�nov, ale tomuto ?�slu netreba veri?.) A pritom Amerika konzumuje pribli�ne 40 percent svetov�ho HDP. Takmer dvakr�t viac. Pod?a parity k�pnej sily, samozrejme. Preto�e kupuj� lacno a pred�vaj� za svoje ceny, draho. V d�sledku toho ako vys�va?om vys�vaj� zdroje z cel�ho sveta.

Za v�etko sa bude zodpoveda? ?ernoch Obama!

Rozklad tohto syst�mu povedie k tomu, �e �ivotn� �rove? v USA klesne. Minim�lne dva razy. V dejin�ch e�te nikdy neboli tak� pr�pady, aby tak�to rozsiahly p�d �ivotnej �rovne neviedol k rozkladu soci�lno-politick�ho syst�mu �t�tu. Je jasn�, �e teraj�ia politick� elita USA rob� v�etko pre to, aby nestratila moc. ?o teraz aj vid�me.

Poviem �primne, ja osobne to nevid�m. Prebieha norm�lna predvolebn� kampa?.

A v�m sa nezd� podozriv�, �e sa objavila z h?adiska cel�ch predch�dzaj�cich dej�n USA tak� zvl�tna postava ako Obama? ?udn� ani nie je to, �e je ?ernoch. ?ernoch ako ?ernoch, no a ?o...

Chcete poveda?, Afroameri?an, Michail Leonidovi??

Nie, prep�?te! Afro, to je ?isto po americky, politicky korektne. Ale po rusky - ?ernoch. V ru�tine slovo �?ernoch� nie je emocion�lne zafarben� a nie je to nad�vka. U� som to ve?a razy vysvet?oval. Aj vo Washingtone na uliciach. Lebo som hovoril po rusky. A teraz d�vam interview pre rusk� noviny.

Zvl�tnos? Obamu je v tom, �e v�bec nie je zakorenen� v americkom establishmente. M� zvl�tnu matku, zvl�tneho otca... V istom zmysle je to vyroben� postava. Niekto ho vytiahol a h�be n�m.

Kto?

To keby som vedel! Hoci by bolo ve?mi zauj�mav� vedie? to. Aj Obamov s�per McCain je �pecifick� postava, hoci predstavuje najvy��� americk� establishment v �tvrtej gener�cii. Po prv�, McCain je dos? star�. Po druh�, je psychicky silne nalomen�. Na zajatie vo Vietname sa ned� len tak ?ahko zabudn�?. Krut� nen�vis? v ?om nemohla nezosta?. A v politike krut� nen�vis? a celkovo em�cie s� ve?kou prek�kou. Politik mus� by? chladn� a cynick�.

Kam t�m mierite?

Americk� elita si ve?mi dobre uvedomuje, �e nasleduj�ca administrat�va, pod?a v�etk�ho, nevydr�� do konca obdobia. Bude toti� musie? prist�pi? k ve?mi tvrd�m a nepopul�rnym opatreniam v ekonomike. Posadi? do Bieleho domu rozumn�ho prezidenta zo svojho okruhu je nezmyseln�. Potrebn� je postava, ktorej nie je ?�to, na ktor� sa bude da? nesk�r v�etko zvali?.

A ?o potom demokratick� vo?by?

Demokracia je mechanizmus predaja ak�hoko?vek ve?k�ho rie�enia n�rodu. Elita bude musie? v podmienkach kr�zy pred�va? krajne nepopul�rne rie�enia. Jedin� sp�sob je vytiahnu? charizmatika. V Amerike, aby ste vedeli, nevol� n�rod. Charizmatick� Obama urob� nejak� hrozn� veci, ktor� elita potrebuje. A hne? potom ho nahnevan� davy ?ud� zmet�. A politici na?ho v�etko zvalia. Skr�tka, je to politick� kamikadze.

Alebo obetn� bar�nok.

Aj tak sa to d� poveda?.

Uvedomuje si Obama svoju �lohu?

To je jeho osobn� probl�m. V najbli��ej bud�cnosti m�me dos? ?o robi? so svojimi vlastn�mi probl�mami.

��ria sa v�ak progn�zy politol�gov o �okt�brovom prekvapen� toho ist�ho bin L�dina v zavr�uj�cej f�ze predvolebn�ch pretekov, ktor�, vraj, zmen� rozlo�enie s�l a pom��e republik�nom zosta? pri moci. Toto zapad� do va�ej koncepcie provok�ci�.

Ak by bol rozdiel medzi Obamom a McCainom mal�, republik�ni by tesne pred vo?bami mohli prist�pi? k rozhodn�m krokom typu...

... vojny v Ir�ne?

Nie, Ir�n sa definit�vne ru��. Ale, dajme tomu, v�buch at�movej elektr�rne a'la ?ernoby?. U� je ale jasn�, �e zv�?az� Obama a v�buchy ni? nezmenia.

Teraz je teda jasn� kuri�zna situ�cia s McCainov�m �t�bom, ktor� �iadal peniaze na vo?by od rusk�ho ve?vyslanectva. McCain bol vedome nastr?en�. Teraz ho jednoducho odstavuj�. Zd� sa, �e republik�ni zatv�raj� kr�m, op��?aj� hru. Napokon b�val� gener�lny tajomn�k Bushovho kabinetu ve?mi autoritat�vny Colin Powell, nie n�hodou bodol republik�nom n�� do chrbta, ke? predned�vnom vyhl�sil, �e bude voli? Obamu. A nazval ho d�le�itou prechodnou postavou.

Ja u� d�vno tvrd�m, �e je to prechodn� postava. Aspo? jedno je dobr� - do volieb nebud� �iadne provok�cie.

A ?o bude potom, Michail Leonidovi?? Ako sa bude rozv�ja? svetov� kr�za?

Opakujem, ostr� �t�dium svetovej kr�zy sa u� za?alo. Ak Spojen� �t�ty zastavia emisiu, �plne prestan� tla?i? dol�re, v�etko krachne v priebehu 2-3 mesiacov. Dostaneme variant z roku 1929. Ak bud� tla?i? peniaze, ale iba minim�lne, potom p�d potrv� 2,5 a� 3 roky. Ak urobia hyperinfl�ciu, zapn� naplno tla?iare? na peniaze - potom sa v�etko skon?� za rok a� rok a pol.

Ak� variant si, pod?a v�s, vyber� Spojen� �t�ty? Alebo si u� vybrali?

Tret� - hyperinfl�ciu. Ale po vo?b�ch 4. novembra (presnej�ie po v�mene prezidenta) s� mo�n� zmeny v politike.

Mimochodom, nech by si u� zvolili ktor�ko?vek variant, americk� ekonomika klesne minim�lne o tretinu. Svetov� ekonomika klesne o dvadsa? percent. Na�u plan�tu po tomto ?ak� 10-12 rokov ?a�kej kr�zy. Mysl�m, �e v USA a v Eur�pe bude ve?a ?ud� �i? z ruky do �st a auto sa bude pova�ova? za prepych.

Dos? pochm�rny obraz...

Pr�zrak sa vr�til do Ruska. Pr�zrak socializmu.

Netaj�m, �e v Rusku by tento obraz mohol vyzera? trochu optimistickej�ie. M�me lacn� suroviny, vlastn� ropu, plyn, at?. Ale, �ia?bohu, idiotsk� politika na�ich finan?n�ch �radov, ktor� neumo�?uje dom�cim podnikom z�skava? lacn� �very, viedla k tomu, �e v�roba u n�s sa v mnoh�ch oblastiach zastavila. V roku 1998 sme ve?mi r�chlo dok�zali vyviaznu? z defaultu. Pre?o? Lebo sme spustili do ?innosti podniky zakonzervovan� z ?ias ZSSR. Navy�e ve?mi r�chlo sa zlep�ila zahrani?no-ekonomick� konjunkt�ra.

Ceny za ropu vyleteli nahor. Teraz v�ak zahrani?no-ekonomick� konjunkt�ra nebude, lebo je kr�za. A nie s� ani vlastn� podniky. Nedaj� sa budova?. Dopyt bude n�zky. A n�s sa pok�sia zavali? lacn�m importn�m tovarom. Budeme musie? uzavrie? hranice a zhor�i? �trukt�ru spotreby. Alebo odniekia? dolova? peniaze. Import stoj� peniaze a ob?ania ich nebud� ma?. Iba v Moskve bude nezamestnanos? dosahova? 2,5-3 mili�ny ?ud�. ?as? z nich s� m�lo platen� robotn�ci, najm� gastarbeiteri. Zv��i to kriminalitu, vyvol� kopu in�ch nepr�jemnost�. Predstavte si mili�n, alebo aspo? pol mili�na Tad�ikov, Uzbekov bez st�lej strechy nad hlavou, ktor� pri�li o st�ly zdroj pr�jmu. Bud� beha? po meste a bra?, ?o sa d�. Bud� potrebn� konkr�tne, ve?mi pr�sne opatrenia.

Aspo? pokia? ide o odsun. My v�ak vieme, �e na�e �rady nie s� schopn� sa t�m zaobera?. Z t�ch nejbezcitnej��ch jednotlivcov sa sformuj� gangy. Bud� cielene kradn�? a za �platky akejko?vek pol�cii sa vyk�pia. A k tomu si pripo?�tajte pribli�ne dva mili�ny nezamestnan�ch takzvan�ho �office plankt�nu�. To u� je �plne ?a�k� pr�pad. Mlad� ?udia, ktor� si zvykli dost�va? tis�ce dol�rov iba za to, �e existuj�. A teraz ich povyh�?aj�. V�etci maj� dlhy na hypot�ke, l�zingy na aut� a in� veci. Ako oni vr�tia dlhy? Bank�m vznikn� probl�my. Bud� odobera? byty v�menou za dlhy? Ve? roznes� cel� Moskvu! A prep��?a? sa u� za?alo.

Presta?te u� tak stra�i?, Michail Leonidovi?! Vedenie krajiny u� prij�ma v�ne opatrenia na minimaliz�ciu d�sledkov svetovej kr�zy. Vyde?uje miliardy. V telev�zii o tom po?�vame ka�d� de?.

Ak v�etky peniaze pr�du, kam maj�, do jari vydr��me. Ak v�ak v�etko rozkradn�, ako je, �ia?, u n�s zvykom, potom sa probl�my za?n� u� v zime. A v�ne. Pokia? ide o moc... Pod?a v�etk�ho, za posledn� t��dne nastala radik�lna zmena v psychol�gii l�drov krajiny. Ve?a rokov �ili v il�zii, �e peniaze vysta?ia pre v�etk�ch. Ve? ?o stoja len ropn� dol�re! Zrazu sa v�ak uk�zalo, �e peniaze nielen�e nesta?ia, ale �e je ich neuverite?ne m�lo! Dokonca sa ani nevie, ako zapcha? diery, ktor� u� vznikli. V�etci kr�?aj� k moci s natiahnutou rukou. V�imnite si ofici�lne ozn�menia. Ve?k� obchodn� siete �iadaj� 50 mili�rd, inak nepre�ij�. Ropn� priemysel chce tie� 50 mili�rd. Banky - 50 mili�rd do nov�ho roka. A e�te tam treba. Po?nohospod�rstvo �iada u� 100 mili�rd, inak vraj ani nezasej�. Pravda, automobilov� priemysel chce len zanedbate?n� ?iastku - miliardu. Ale chce. ?udia vraj nekupuj� na�e aut�, pre nedostatok pe?az�. M�me preplnen� sklady, v�robu zastavi? nem��eme, ?udia to nepochopia... A oligarchovia s� v panike. Pritom to najstra�nej�ie je, �e ich �?ty na Z�pade tie� za?�naj� mizn�?. Oligarchovia u� pochopili, �e zachr�ni? ich m��e iba �t�t. A tie� �obronia o miliardy.

Ned�vno mi hovorili, ako skupina oligarchov pri�la za vl�dou �iada? peniaze ako z�lohu za ich podniky. Tie ist� podniky, ktor� v dev�?desiatych rokoch zobrali �t�tu za almu�nu na dra�be.

S oligarchami je v�etko jasn�. Nie som presved?en�, �e v�?�ina z nich o tri-�tyri roky zostane.

Zavr� ich?

Skrachuj�.

Pravda, niektor� na�i analytici vidia v pomoci �t�tu bl�iace sa zn�rod?ovanie t�chto podnikov a b�nk. Pr�zrak socializmu sa zjavuje.

Ke? sa zjavuje, treba sa pomodli?! Socializmus v prvom rade nie je zn�rod?ovanie, ale socialistick� met�da riadenia n�rodn�ho hospod�rstva. U n�s sa pok��aj� zn�rod?ova? kapitalistick�mi met�dami riadenia. Okrem tot�lneho zlodejstva, z toho ni? nevyjde.

Ke?�e, ako vid�m, ste z�stancom te�ri� sprisahan�, sk�ste okomentova? nar�ky telev�znej hviezdy Vladim�ra Solovjova o tom, �e teraj�ia kr�za je �peci�lne zorganizovan� pre to, aby bola u�tedren� lekcia Rusku, ktor� sa dvihlo z kolien. Preto sa aj zn�ili ceny na ropu ako v roku 1989.

Som z�sadn�m protivn�kom te�ri� sprisahan�. Akur�t sa trochu orientujem, ako to u n�s chod�. A pokia? ide o Solovjova, to s� jednoducho hl�posti. U� len preto, �e o pr�?in�ch s�?asnej kr�zy sa u� hovorilo pred nieko?k�mi rokmi. Akur�t vl�da tieto �vahy ignorovala.

Island - ve?k� pyram�da �MMM�

Vysvetlite kauzu s Islandom. Ve? e�te ned�vno bol pova�ovan� za jednu z najbohat��ch kraj�n sveta, krajinu, kde sa d� pr�jemne �i?. A odrazu pred svetom vystupuje s natiahnutou rukou. Vraj, zle to vyp�lilo. Usilovn� krajina hor�cich gejz�rov sa stala prvou obe?ou glob�lnej kr�zy. Na�iel som v�ak jednu zauj�mav� inform�ciu. Ukazuje sa, �e nemeck� Schillerov in�tit�t pre vedu a kult�ru, ktor� pozorne sledoval ��renie kr�zy vo svete, e�te v lete zafixoval jeden ve?mi d�le�it�, presnej�ie, ve?mi znepokojuj�ci ukazovate? - �pr�?ka �pinav�ch pe?az� Island zavrela svoj obchod�.

Ke?�e sa rozklad� svetov� finan?n� syst�m, postupne prest�vaj� fungova? jej z�kladn� mechanizmy. Najsk�r - syst�m investi?n�ch b�nk USA. Ratingov� syst�m (teda hodnotenia) finan?n�ch riz�k nefunguje. Na hranici rozkladu je syst�m pois?ovn�ctva. Pri�iel rad na da?ov� raje, teda syst�m �prania kapit�lov�. Island nie je krajina s oby?ajnou ekonomikou, ale banka s n�zvom krajiny. Objem bankov�ch akt�v tu desa?kr�t prevy�oval HDP. Pardon, ne�lo o oby?ajn� banku. Pam�t�te sa ako v dev�?desiatych rokoch niektor� na�e banky s?ubovali 20-30 percent ro?n�ch �rokov. Kde s� teraz? Na Islande bola najvy��ia �rokov� sadzba - 15 percent. ?ist� pyram�da. V�etci tam odn�ali svoje peniaze. Sk�r ?i nesk�r finan?n� pyram�dy za?�naj� pada?. Vedzte, �e Island bol pyram�da �MMM.

Island je prvou lastovi?kou v syst�me da?ov�ch rajov vo svete, ktor� tak miluj� nov� rusk� zbohatl�ci. Alebo sa obmedzuje len na ?om?

Mysl�m, �e probl�my za?n� ma? v�etky da?ov� raje.

Pre?o sa potom Rusko chyst� pom�ha? skrachovanej islandskej pyram�de �verom vo v��ke 4 mili�rd dol�rov? M� ich sam� to?ko, �e nevie, ?o s nimi? Alebo ide o prest�, typu pozrite, ako pevne stoj�me na noh�ch? Chce vytrie? zrak Z�padu? Alebo d�fa, �e Island n�m odovzd� b�val� vojensk� z�klad?u NATO a bude hlasova? proti vstupu Gruz�nska a Ukrajiny do NATO?

M��em odpoveda? nie pre noviny?

Iba pre ne, Michail Leonidovi?.

Potom to poviem takto. Existuje podozrenie, �e nepom�hame iba tak. Niekto z na�ich ve?k�ch ?ud� sa rozhodol, �e tam zarob� peniaze a nezobral do �vahy, �e sa za?ala kr�za. Teraz ho treba vytiahnu? z ka�e. Aby sa nepri�lo o ve?k� blokuj�ci bal�k ve?kej �t�tnej ruskej spolo?nosti. Na men� sa nep�tajte, z�ver si urobte sami. A ak by ani t�to verzia nezodpovedala skuto?nosti, s�m fakt, �e existuje a ��ri sa, hovor� s�m za seba.

�

?�na je ako ?apajev. Nevie jazyky.

Soros ned�vno vyhl�sil, �e v�?azom v svetovej finan?nej kr�ze bude ?�na.

Netvrdil by som to. Poviem aj pre?o. Z�pad, podobne ako ZSSR v minulosti je nosite?om glob�lneho projektu. Existuje koncepcia riadenia svetovej ekonomiky.

Stru?ne povedan�, svetov�ho panstva?

�no. ?�na tak�to koncepciu nem�. Je to ?isto n�rodn� projekt. Z tohto d�vodu sa ?�?ania v skuto?nosti vyh�baj� pokusom vzia? zodpovednos? za situ�ciu vo svete do svojich r�k. Pr�ve preto, �e nemaj� model riadenia sveta. Filozofick� model. M��u riadi? ?�nu, zvy�ova? jeho silu, sf�ry vplyvu. A to je v�etko. To je rozdiel v psychol�gii ?�?anov v porovnan� s Rusmi a predstavite?mi Z�padu. Je to z�sadn� vec. Pam�t�te sa, ako sa raz Pe?ka p�tal ?apajeva, ?i m��e veli? cel�mu svetu? ?apajev mu odpovedal: �Nie, Pe?ka, lebo neviem jazyky.� Presne tak aj ?�na, obrazne povedan�, nepozn� jazyky. M��e veli? cel�mu pluku, div�zii, arm�de... Ale ni? viac.

Na z�ver mi dovo?te jednu osobn� ot�zku, Ak� opatrenia rob�te vy sami, povedan� ofici�lnym jazykom, aby ste minimalizovali d�sledky kr�zy, ktor� ste predpovedali?

Nem�m tak�to probl�my. M�j plat iba rastie, ke?�e som uzn�van�m odborn�kom na kr�zu. A ve?k� kapit�l, ktor� by bolo treba zachra?ova? nem�m a nikdy som ani nemal. ?itate?om Komsomolky v�ak m��em da? jednu v�eobecn� radu: uvedomte si, �e zl� ?asy pri�li nadlho. A �ite ?alej, vych�dzaj�c z tohto vedomia.

Post skriptum autora: Uvedomujem si, �e mnoh� my�lienky Michaila Chazina bud� znie? ako ?ist� fant�zia, kon�pirol�gia ?i blud. Tak ve?mi sa �iada - neuveri? mu. Najm� pokia? ide o zl� ?asy, ktor� s� v�ne a nadlho. Prizn�m sa, �e aj mne. Ale... jeho knihu o finan?nom krachu Ameriky som konkr�tne dr�al v ruke pred piatimi rokmi. Teraz sa t�to fant�zia st�va realitou. O americkej provok�cii 11. septembra 2001 boli na Z�pade nap�san� knihy, nakr�ten� filmy. Pravda, a� po v�buchu. Vysvetlenia s� primit�vne. Bola nutn� teroristick� akcia, aby mohlo d�js? k obsadeniu Iraku.

Po?as n�ho dvojhodinov�ho rozhovoru som si v�ak v�imol to hlavn�. Napriek pochm�rnym v�zi�m o dlh�ch ?a�k�ch ?asoch, s�m Chazin je optimista. Ve?a sa usmieva a �artuje. Bu?me teda aj my optimisti! Pom�ha to pre�i? v ak�chko?vek ?asoch. A by? upozornen�, znamen� by? ozbrojen�.

autor rozhovoru je poslancem slovensk�ho parlamentu za SNS

****************

�