Co ud?lat!?

Autor: Franti�ek Neva?il

B?ezen 29, 2012

�

?esk� republika, Evropa i cel� tzv. z�padn� sv?t se pot�c� v�hlubok� ekonomick�, soci�ln�, ekologick� i politick� krizi. Ta se bude z?ejm? je�t? d�le zost?ovat, proto�e nejsou k�dispozici ��dn� z�sadn� perspektivn� ?e�en�. Vlastn? se pod�vaj� jen jak�si sedativa v�podob? nejr?zn?j��ch vl�dn�ch rozpo?tov�ch �krt? a zvy�ov�n� nep?�m�ch dan�, kvantitativn�ch uvol?ov�n� nebo budov�n� euroval?. K�ni?emu to ale nevede, bohat� d�l bohatnou a chud� d�l chudnou. Nebo? m�sto toho, aby byli zachra?ov�ni chud�, pom�h� se u� tak bohat�m bank�??m. Proto r?st b�dy, strachu a hn?vu v?t�iny populace po?�d pokra?uje. Uv?dom?n� si t�to situace vedlo ke vzniku ?ady d?le�it�ch protestn�ch hnut�, z�nich� dnes nejzn�m?j��m je z?ejm? OWS (Okupujte Wall Street) v�v�USA, a z�n?ho vych�zej�c� �dern� slogan �My jsme 99 %�.

V�t�to situaci u� i v�?esk� republice s�l� nejen hlasit� kritika sou?asn�ho stavu a dokonce i v�hledu do o?ek�van� z?ejm? neblah� budoucnosti, ale za?�n� se u� formovat i jak�s tak�s ob?ansk� odpor. Nejr?zn?j�� respektovan� i m�n? zn�m� auto?i p?edkl�daj� v�r�mci sv�ch mo�nost� v�elik� n�m?ty na to, co by se m?lo ?i nem?lo d?lat. Na internetu i mimo n?j b?�� spousta diskus�, objevuj� se r?zn� prohl�en� i petice. Vznikaj� a sdru�uj� se iniciativn� ob?ansk� skupiny po�aduj�c� nutn� politick� zm?ny, pod�vaj� se dokonce trestn� ozn�men� (Lenka Proch�zkov� a spol. ve v?ci c�rkevn�ch �restituc�). Konaj� se protestn� akce, prob�haj� u� tak� v�elijak� demonstrace, kter�ch se �?astn� v�dan�ch m�stech n?kdy stovky nebo a� tis�ce lid�. Vznikla a ��?� se Hole�ovsk� v�zva k�ob?ansk� neposlu�nosti. Zkr�tka m�me tu �plnou inflaci anal�z, n�m?t? a po�adavk?. Ve spole?nosti to zat�m sice nev?e, ale u� bubl�. Nad r�mec blb� n�lady nar?st� roz?arov�n� a vztek. ?lov?k se u� boj� s�m k�tomuto nar?staj�c�mu proudu postoj? a n�vrh? je�t? n?co iniciativn? dod�vat a p?ikl�dat tak dal�� pol�nko z�obavy, aby t�m jen d�l nezvy�oval u� tak dne�n� velk� n�zorov� zmatek.

Pro skute?n� ���fy� v�pozad� to zat�m nep?edstavuje velk� nebezpe?�. Oni maj� po?�d v�echny trumfy v�ruce, proto�e maj� pen�ze a majetky. My ostatn� outside?i na druh� stran? jen svoji po?etnost. Jinak u� jen p?�slove?n� hol� ruce. Tak�e pro vl�dnouc� panstvo je to v�echno �bu?i?sk� sna�en� po?�d jen jak�si otravn� �um, dokonce jim to snad i z ?�sti vyhovuje v�tom sm?ru, �e to n?kdy dokonce d�le prohlubuje rozh�d�n�, rozd?len�, a t�m tak� ur?it� oslaben� �poddan�ch� ob?an?.. Proto se tak� lidi v�tom nedok�� orientovat, kdo je kdo. Kdo m� vlastn? spolehliv? rozli�it pro co a proti ?emu je t?eba u n�s iniciativa ProAlt na rozd�l od D.O.S.T nebo SPaS?

V�echno to znepokojen� je nesporn? zalo�eno a posilov�no ne��douc�m stavem a v�vojem spole?nosti - ekonomick�m, pr�vn�m i mor�ln�m �padkem. Opr�vn?n? jsou za to vin?ni dosavadn� politiky a politici. V�naprost� v?t�in? v�ak kritizuj�c� a protestuj�c� jednotlivci i skupiny, dokonce i ti nejradik�ln?j��, po?�d vid� v�podstat? dostate?nou mo�nost n�pravy v�dom�c�ch volb�ch nebo snad i referendech, kter� by m?ly p?in�st ��douc� z�sadn� zm?ny. Po�adavky mo�no velice zjednodu�en? shrnout tak, �e by ob?an� m?li navrhovat a volit jen ty spr�vn�, poctiv� a schopn� politiky.

Pokud si nechceme nasazovat r?�ov� br�le, lze takov� iluzi jen t?�ko uv??it. Je to sice podm�nka nutn�, nikoliv v�ak dosta?uj�c�. Toti� kde takov� osobnosti vz�t? A jak� re�ln� mo�nosti v�dne�n�m syst�mu by v?bec oni sami i p?i jejich nejlep�� v?li na na�em dom�c�m �omezen�m� a okol�kovan�m h?i�ti m?li? To jsou nezodpov?zen� a vlastn? ani nep?edkl�dan� ot�zky. Osobn? si mysl�m, �e v?ci se maj� dom��let a� do konce. Podle m�ho soudu re�ln� z�sadn�, trval� a perspektivn� politick� zm?ny nelze dos�hnout v�r�mci dne�n�ho kapitalismu, p?esn?ji ?e?eno banksterismu. P?edstavuje toti� spole?enskou rakovinu, kter� se nelze zbavit bez d?kladn� operace. Bez serv�tku ?e?eno bez toho, ani� se vl�dnouc�m oligarch?m v�kone?n� f�zi odejme kapit�l, nebo? jen bez n?ho by kone?n? ztratili svoji nep?im??enou ekonomickou a politickou moc. Konec konc? ne�lo by o nic nov�ho. V�historii k�n??emu podobn�mu p?ece d�vno do�lo �pr�vn�m� zru�en�m otroctv�, kdy� byl otrok�??m od?at jejich tehdej�� kapit�l ve form? otrok?, nebo kdy� pozd?ji feud�l?m byli obdobn? od?ati jejich na n? pracuj�c� poddan�. Je ov�em pravda, �e tehdy brali bohat�m ti je�t? bohat��, zat�m co dnes by to m?li ud?lat oni chud� a v�podstat? bezbrann� mocn�m �velk�m kmotr?m�.. To se sice u� v�b�val�ch evropsk�ch komunistick�ch st�tech tak� poda?ilo, ov�em jen do?asn?. Nav�c by museli b�t ?�dn? potrest�ni vin�ci (odpov?dn� politici, privatiz�to?i, korup?n�ci, vlastizr�dci atd.) odpov?dn� za to, co se v�na�em ve?ejn�m prostoru mezit�m d?lo a d?je, v?etn? konfiskace jejich nepoctiv? nabyt�ch majetk?.

My jsme ale tak propagandisticky zpracov�n�, �e na takov� �nehanebnosti� si nedovol�me ani pomyslet. Krom? toho je v?bec ot�zka, zda takov� snahy mohou m�t v�takov� mal� a nev�znamn� zemi, jakou je ?esk� republika, n?jak� re�ln� �ance na �sp?ch. Jak v�me, Ma?arsko se ned�vno pokusilo o daleko m�n? podstatn? n�pravn� kroky, kter� se v�ak zahrani?n�m mocn�m nel�b�, a u� dost�v� po?�dn? p?es prsty. Ale a? chceme nebo nechceme, bez po�adov�n� a spln?n� t?chto dvou kardin�ln�ch podm�nek nem?�e j�t o v�znamnou a perspektivn� n�pravu dan�ho stavu, tedy o p?ibl�en� se re�ln� demokracii a optim�ln� soci�ln� spravedlnosti. Zkr�tka n?jak� skute?n? slu�n� a efektivn� spole?nosti. Toho si mus�me b�t v?domi. Jinak n�m m?�e b�t shora (z pozad�) od na�ich sou?asn�ch skute?n�ch p�n? �v?nov�no� nejv��e n?jak� kosmetick� vyt�r�n� o?�. Pokud v?bec n?co. Nebo mo�n� nakonec jen po?�dn? op?t dostaneme �na ?um�k�.

P?iznejme si, �e m�me p?ed sebou mnoho nejasnost�., nejistot a pochyb. Za sebe na rovinu ?�k�m, �e si v�dne�n�ch podm�nk�ch sv?ta a Evropy takov� razantn� politick� kroky a v�voj zat�m s�m neum�m p?edstavit. To u� by muselo j�t skute?n? do tuh�ho a ur?it? s�nep?edv�dateln�mi d?sledky. Tak�e co d?lat?! Z?stat d�l poslu�n�, u�van?n�, s�vygumovan�mi mozky ?i telec� optimist� nebo �hn�t lidi na barik�dy�? Je tu dilema, kter� ?lov?ka p?i uva�ov�n� o tom, co n�s asi je�t? ?ek� a ?emu bychom se m?li br�nit, rozpolcuje. Co si v�t?chto podm�nk�ch m� myslet a co m� d?lat rozumn� ob?an, pokud nen� n?jak� asoci�l, kter�mu dne�n� zlod?jsk� syst�m vyhovuje? To? ot�zka�

Nyn� ze v�ech stran sly��m, �e my ?e�i jsme ve srovn�n� s�jin�mi n�rody moc l�n� a pohodln�, �e jsme jen poslu�n� a serviln� ovce. Stav a r?st na�eho pobou?en�, v�zvy i demonstrace v�ak prokazuj�, �e tomu tak docela nen�. To je zjednodu�en� a snad i �?elov� pohled. Ur?it? jsme znejist?ni, proto�e po na�ich zku�enostech s�rokem 1989 se boj�me, abychom znovu nenalet?li. Tak� si bohu�el mysl�m, �e jsme po?�d nep?im??en? naivn� a v??�me (sna��me se �porn? v??it) syst�mu a lidem, kte?� n�s u� tolikr�t, by? v�r?zn�ch podob�ch, podvedli. Na druh� stran? douf�m, �e i toto snad dosud zmaten�, ale p?ece jenom nekonformn� �o�ivov�n� dom�c� re�ln� politiky, i kdy� zat�m zd�nliv? bez konkr�tn�ch vyhl�dek, m� smysl a rozhodn? je lep�� ne� nic. V�ka�d�m p?�pad? tak v�t�to p?�pravn� f�zi prob�h� ur?it� sbli�ov�n� n�zor? na c�le a dal�� spole?n� postupy, a snad se vytv�?� i z�kladn� p?edpoklady organiza?n�ho sjednocov�n� nespokojen�ch ob?an? ze st?edn�ch t?�d. Prob�h� vz�jemn� �kolen� a soci�ln� uv?domov�n�. Bylo by ale ur?it? dobr� a� nezbytn�, kdyby k�tomu doch�zelo i v��ir��m mezin�rodn�m r�mci, proto�e v�osamocen� mal� ?R nad?ji na n?jak� izolovan� podstatn� �sp?ch na�ich dom�c�ch �99 %� nem�.