�

�

Franti�ek Neva?il

P?i tot�ln� p?esile po?�d tot�ln? prohr�v�me�

(publikov�no na OM 29.7. a na Nov� republice 31.7.2015)

�

Dnes je u� vcelku b?�n? a bez velk�ho vzru�en� a z�jmu p?ij�m�na informace, �e na sv?t? 1 % lid� z cel� sv?tov� populace vlastn� zhruba polovinu sv?tov�ho majetku. Neuv?domujeme si, �e jde o kardin�ln� z�klad vl�dnouc�ho oligarchick�ho kapitalistick�ho (bankstersk�ho) spole?ensk�ho syst�mu, kter� v mal�m i velk�m a od r�na do ve?era ?�d� na�e �ivoty.

1. Mysl�m, �e toto tvrzen� ale nen� zcela p?esn�. P?edev��m jde o to, �e pod�l rozhoduj�c�ch vlastn�k? a skute?n�ch p�n? sv?ta je ve skute?nosti daleko men��, co� prokazuje p�r hrub�ch �daj?. Uv�d� se, �e dnes existuje asi 12 milion? dolarov�ch milion�?? (jejich po?et jen za minul� rok vzrostl o 9 %), vlastn�c�ch dohromady asi 46 bilion? USD. Pokud dnes �ije na planet? asi 7,3 mld. obyvatel, potom reprezentuj� jen asi 0,16 % z nich. Zdaleka tedy ne ono procento. Tito boh�?i p?ev�n? jsou jist? mocn� a maj� dlouh� prsty ve sv�ch teritori�ch, ve sv�ch obc�ch a m?stech, ale oni sami �b?h sv?ta� neur?uj�.

V jejich r�mci v�ak p?sob� tvrd� j�dro, jeho� po?et David Rothkopf, jeden z nich a autor zn�m� knihy �Supert?�da�, odhaduje asi na 6.000 vlivn�ch zasv?cenc?. Zahrnuje mezi takov� sv?tov� kapacity nejen ty nejv?t�� boh�?e, ale tak� jim poddan� a poslu�n� (samoz?ejm? z jejich moci tak� dostate?n? bohat�) pomocn�ky z ?ad politik?, gener�ln�ch ?editel? a super mana�er?, ideolog? (v?dc??), novin�??, n�bo�ensk�ch a c�rkevn�ch hierarchi�, um?leck�ch celebrit, a dokonce i velk�ch zlo?ineck�ch mafi�n?. Z nich se pak v?t�inou rekrutuj� i �?astn�ci takov�ch �hromadn�ch� konferenc� jak�mi jsou zn�m� �v�carsk� Davos nebo i Bilderberg. Nejzn�m?j��mi a nejv�znamn?j��mi p?�klady takov�ch �pi?kov�ch osobnost� jsou t?eba b�val� ministr zahrani?� USA N?mec Kissinger, n?kdej�� ��f bezpe?nostn� rady prezidenta USA a velk� �na�eptava?� Pol�k(?) Brzezinski nebo Ma?ar Soros. I kdy� toto jejich celkov� mno�stv� je z glob�ln�ho hlediska zanedbateln� a vlastn? relativn? u� nevy?�sliteln�, ani oni z?ejm? nejsou t?mi skute?n�mi �p�ny sv?ta�. Je to sice vysoce v�znamn� ale p?ece jen druh� a� t?et� garnitura, zejm�na kdy� si pro n�zornost p?edstav�me, �e mezi n? sem tam pat?� i takov� nuly jak�mi jsou t?eba n� Schwarzenberg nebo dokonce Vondra.

Tak�e pokud hled�me tu opravdovou re�lnou moc nad vl�dnouc�m kapitalismem a t�m i nad sv?tem mus�me je�t? v��. K dolarov�m miliard�??m, jejich� po?et se pohybuje u� jen ve stovk�ch, n?kde mezi 1.000 a� 1.500 takov�ch magn�t?. Tady u� p?iho?�v�, jejich faktick� ekonomick� a politick� vliv nen� omezov�n na n?jak� mate?sk� zem?, ale p?sob� v r�mci cel�ch kontinent? a� cel�ho sv?ta.

Teprve nakonec se ale dost�v�me na �pici sv?tov� vl�dy kapit�lu, na vrchol pyramidy sv?tov�ho majetku a moci, tedy na dolarov� bilion�?e. V t�to sf�?e u� po?�t�me jen s jedinci, resp. s jejich rodinn�mi klany s des�tkami �vyvolen�ch� sv?tovl�dc?. To jsou ti, kte?� nejen vl�dnou ve sv�ch zem�ch (to je hlavn? v USA) ale rozhoduj� o b?hu a strategii v�voje planety a jej� populace. Dnes i do budoucna. Zda se jim to da?� beze ztr�ty kyti?ky, zda jsou v�dy jen �sp?�n�, to lze nechat stranou. Zat�m toti� maj� nakonec zpravidla v�dy posledn� slovo. Pokud je�t? u miliard�?? m?�eme bez probl�m? ukazovat na konkr�tn� osoby (nap?. Bill Gates, Warren Buffet), tady u� se dost�v�me na pole, kde nen� z�jem o publicitu. Vlastn? nen� v?bec dovolena. Nejen�e necht?j�, ale v?bec nedovol� b�t pod sv?tlem ramp. Jakoby nebyli. O tom kdo mezi n? pat?� lze usuzovat jen z dostupn�ch nep?�m�ch informac�, ?asto p?�mo z r?zn�ch f�m. Proto�e vl�dnou prost?ednictv�m pen?z, jde tu tak?ka v�hradn? o jejich p?�m� v�robce. Jsou to kapitalisti?t� plutokrati maj�c� �z�konn� pr�vo soukrom? vyd�vat a pod vrcholnou z�titou arm�dy USA ��?it po sv?t? americk� dolary (a dal�� hlavn� na n? nav�zan� m?ny), reprezentuj�c� v sou?asnosti rozhoduj�c� sv?tovou rezervn� m?nu. Tedy zn�m� sionistick� rody Rothschild?, Rockefeller?, Morgan?, Wartburg?, Goldman Sachs? apod. �ept� se, �e do t�to vybran� skupiny pat?� i britsk� kr�lovsk� rod a Vatik�n. Jsou to majitel� vlastn�c� nebo ovl�daj�c� prost?ednictv�m sv�ch bank a dal��ch finan?n�ch instituc� i pen�ze jin�ch kapitalist?, st�t? ?i dokonce pouh�ch vkladatel? a to po des�tk�ch bilion?. �dajn? z toho nejv�ce pat?� Rothschild?m, druz� v po?ad� pak jsou z?ejm? Rockefellerov�.

Proti t�to �hrstce� jsou ostatn� lid� ze st?edn�ch t?�d - kter�m se u n�s d?�ve vcelku spr�vn? ?�kalo �pracuj�c� - sv�m po?tem v nesoum??iteln� tot�ln� p?evaze. A tento nepom?r po?�d nar?st�, k on?m 7,3 mld. ka�doro?n? nyn� p?ib�v� dal��ch 80 a� 90 milion? nov�ch lid�. P?esto pr�v? oni dlouhodob? tot�ln? prohr�vali a prohr�vaj�. (vlastn? v bled?modr�m obdobn� vztahy platily pro cel� obdob� lidsk� historie). Proto�e tato super velmocensk� parti?ka s nimi dennodenn? m�v� jako s hadrem. Plat� to p?edev��m pro n� tzv. z�padn� sv?t, i kdy� u� maj� sv� oligarchick� chapadla t?eba i v �nep?�telsk�m� Rusku nebo dokonce v ?�n?.

Dok�� toti� lidi bezosty�n? masov? obelh�vat a oblbovat. Vz�jemn? je rozd?lit, roze�tvat a pak nad nimi panovat. Princip �rozd?l a panuj� se mnohokr�t osv?d?il a po?�d spr�vn? funguje. Smyslem t?chto manipulac� je eliminovat jejich p?�padn� dom�c� i zahrani?n� spojenectv� a kooperaci. P?em?nit je na individualizovanou ka�i bez jak�koliv organizace a vztah?. Vyko?enit je. Proto z�m?rn? jejich propaganda a na ni nav�zan� instituce podn?cuj� rozklad a� vz�jemnou averzi rodin, m�stn�ch komunit, tov�rn�ch kolektiv?, n�rod? a st�t?. Pracuj� s fale�n�mi nebo neujasn?n�mi pojmy, p?edev��m on?ch lidsk�ch pr�v a svobod, tzv. z�padn�ch hodnot ?i demokracie. Ve skute?nosti ale je v�echno jinak. Proto tak� dnes tak ��douc� vlastenectv� (patriotismus) je n�m prezentov�no jako nemor�ln� nacionalismus, extremismus, xenofobie nebo dokonce rasismus. M�sto z�jm? a pr�v hlavn�ch n�rod? je dovoleno �b�t se� jen za z�jmy homosexu�l?, etnick�ch ?i jin�ch men�in. M�sto marxismu orientovan�ho na obhajobu z�kladn�ch soci�ln�ch pr�v je n�m podstrkov�n jak�si pseudohumanistick� neomarxismus(?).

Oni bezprost?edn? vrt� Spojen�mi st�ty a jejich prost?ednictv�m pak i kolonizovanou Evropou a dal��mi (p)oddan�mi �spojenci� (Kanadou, Japonskem, Austr�li�. V jejich z�jmu je podrobit si a ovl�dnout cel� sv?t. Skoro se s t�m ani netaj�. U� toho jen v posledn�m stolet� dok�zali hodn?. Vyvolali dv? sv?tov� v�lky s desetimiliony �oby?ejn�ch� mrtv�ch a usiluj� o t?et�. Roze�tvali muslimsk� sv?t a zam??uj� ho hlavn? proti Evrop?, aby si udr�eli jej� serviln� slu�by. Podle pot?eby organizovali a organizuj� rozvraty druh�ch �z�jmov�ch� st�t? a rozs�vaj� v nich chaos, svrh�vaj� nebo vra�d� neochotn� politiky. Sna�� se oslabovat sv� protivn�ky a vlastn? i sv� partnery, aby jim snad nep?erostli p?es hlavu (p?�klad EU). V sou?asnosti je jejich hlavn�m c�lem poni?it a� likvidovat ty posledn� nejv�n?j�� p?ek�ky na cest? za sv?tovl�dou, to je dosud nepoddajn� surovinov? bohat� a �?inn�mi jadern�mi zbran?mi vyzbrojen� Rusko, kter� jim u� dvakr�t �uteklo z lopaty� (ve 30 letech a v r. 1945), rostouc� a mohutn�c� ?�nu, neposlu�n� Ir�n. Nejsou pro n? d?le�it� milionov� (snad ani miliardov�) ztr�ty �oby?ejn�ch� lidsk�ch �ivot? a ohromn� v?cn� �kody, pokud to nejsou jejich vlastn�. Ani postupn� ni?en� cel� planety, hroz�c� �e se m?�e st�t neobyvatelnou.

2. Jak je to mo�n�. Jsou tak geni�ln�? V ?em spo?�v� tato jejich schopnost, kter� tu nesporn? existuje? Proto�e ono to doopravdy funguje. Jejich z�jmy v podstat? zat�m po?�d vyhr�vaj�. Miliardy oby?ejn�ch lid� se mohou upracovat, m�t se po?�d v�ce r�do ?i se uvolit, n?kdy dokonce se ?as od ?asu i lok�ln? vzep?�t a demonstrovat, a je jim to po?�d houby platn�. Kdy� v�ak odhal�me po?�n�n� t�to sv?tovl�dn� grupy a� �na kost� pak uvid�me, �e to je vlastn? stra�n? jednoduch�. Je to toti� v majetku, a mo�n� p?esn?ji ?e?eno jen v pen?z�ch, by? t?eba hlavn? jen t?ch tzv. pap�rov�ch (�?etn�ch).

Tady toti� m�me druhou tot�ln� nesoum??itelnost, tentokr�te ov�em v opa?n�m gardu. Ve prosp?ch na�ich sv?tovl�dc?. Zkusme si na ni posv�tit, i kdy� tady je situace z�m?rn? daleko nep?ehledn?j��. Mnoho v?c� nev�me v?bec, n?kde mus�me vych�zet jen z odborn�ch odhad?, jinde zn�me fakta jen r�mcov?. V�me, �e celkov� ro?n� sv?tov� HDP se pohybuje okolo 75 bilion? USD. Hodnotu celkov�ho majetku �vytvo?en�ho� ?lov?kem (stavby, budovy, stroje a za?�zen�, z�soby surovin a zbo��, zlato atd.) lze odhadovat na 300 a� 400 bil. USD. To vedle p?�rodn�ch zdroj? (p?dy, les?, vod, surovin) a pop?. r?zn�ch dopl?uj�c�ch sb�rek staro�itnost� a um?n� (ty maj� ov�em hodnotu jen pokud existuje odpov�daj�c� popt�vka, to je pokud je dost boh�??, kte?� o n? maj� z�jem a mohou si je dovolit) p?edstavuje re�lnou ekonomiku, re�ln� bohatstv� sv?ta. Vedle toho ov�em tu m�me pen�ze, ?ili virtu�ln� ekonomiku. Proto�e u� d�vno jsou k dispozici jen ty zm�n?n� pap�rov� (�?etn�), nemohou m�t jinou funkci ne� obslu�nou, nep?edstavuj� ��dnou dal�� skute?nou hodnotu. Tomu by m?la odpov�dat jejich p?im??en� (ekonomicky zdrav�) maxim�ln� celkov� v��e. Podle toho (re�ln�ho obchodn�ho obratu) by dnes souhrnn� v��e pen?�n�ch aktiv (hotovostn�ho ob?�iva, p?j?ek, pohled�vek, hodnoty obchodovan�ch cenn�ch pap�r?) ve sv?t? m?la odpov�dat nejv��e tak 85 bil. USD. Odhady se v�ak pohybuj� mezi 250 a� 800 bil. USD, k ?emu� je nav�c t?eba p?ipo?�tat i hodnotu vysoce rizikov�ch deriv�t? nejm�n? za dal��ch 800 bil. USD (n?kter� �daje jsou dokonce podstatn? vy���). Tak�e n�m tu velice hrub�m odhadem b?h� virtu�ln�ch, �nadbyte?n�ch� a �kodliv�ch 165 a� 515 bil. USD (resp. v?etn? deriv�t? a� okolo 965 a� 1.315 bil. USD). Z toho je jejich podstatn� ?�st �um�st?na� v dom�c�ch i zahrani?n�ch p?j?k�ch, tedy ve dluz�ch st�t? a ve?ejnopr�vn�ch org�n?, instituc� a podnik? i obyvatelstva ve v��i odhadovan� na 200 a� 220 bil. USD (z toho v samotn�ch USA p?es 60 bil. USD). Byly rozp?j?eny z velk� ?�sti pochybn�m soukrom�m a hlavn? ve?ejnopr�vn�m dlu�n�k?m (st�t?m). V deseti posledn�ch letech se jejich v��e zhruba zdvojn�sobila. (jejich v��e roste o 2 a� 4 biliony ro?n?). Je pravda, �e v r�mci toho jist? existuje mnoho duplicit (nap?. hodnota z�p?j?ek investovan� soub?�n? do cenn�ch pap�r?), kter� by tato ?�sla sni�ovaly. Na druh� stran? jde ale zase u� o star�� �daje (2008), tak�e dnes je to v�echno je�t? mnohem hor�� (katastrofi?t?j��). V ka�d�m p?�pad? z toho vypl�v� neuv??iteln� fakt, �e na jednoho ob?ana �v pr?m?ru� dnes p?ipad� a� okolo 30.000 USD dluh?.

No a rozhoduj�c�mi majiteli (v??iteli) t?chto dluh? jsou p?irozen? centr�ln� m?nov� instituce (p?edev��m americk� FED, evropsk� ECB, MMF, Bank od England, �v�carsk�(?) bazilejsk� Banka pro mezin�rodn� platy) a samoz?ejm? hlavn� komer?n� banky, jejich� soukrom�mi majiteli jsou p?ev�n? tit� plutokrat�. Celkov� vlastn� aktiva 50 nejv?t��ch bank sv?ta se v t�e dob? ale odhadovala jen asi 60 bil. USD.

V t?chto hrub�ch �vah�ch n?jak� ten bilionek (+-) nen� rozhoduj�c�. Suma sum�rum tu mluv�me o existenci nejm�n? 550 a� 1.200 bilion? majetkov�ch hmotn�ch i pen?�n�ch aktiv (resp. v?etn? deriv�t? dokonce o 1.350 a� 2.000 bilion? USD), co� jsou zcela nep?edstaviteln� ?�sla. Pokusme se �jen� ilustrativn? uk�zat, kolik z toho v?bec m?�e pat?it b?�n�m ob?an?m. Vyjd?me z na�ich dom�c�ch pom?r?. ?ekn?me, �e tu na na�eho obyvatele �ij�c�ho v n�jemn�m byt? p?ipad� majetek v hodnot? zhruba 20 tis. USD, tedy 500 tis. K?. Za ?ty??lennou dom�cnost to d?l� 2 mil. K?. To u� slu�n? pokryje n�klad na po?�zen� bytov�ho za?�zen�, st?edn�ho osobn�ho auta i modern� elektroniky. V?etn? ur?it�ch �spor. Tak�e v tomto sm?ru faktickou situaci ur?it? nepodhodnocujeme. A je nesporn�, �e majetek takov� ?esk� dom�cnosti ur?it? p?esahuje pr?m?rnou hodnotu majetk? on?ch 7 mld. oby?ejn�ch lid� v p?eva�uj�c� ?�sti sv?ta. P?epo?tem vid�me, �e na tuto tot�ln? rozhoduj�c� ?�st sv?tov� populace by pak podle t�to vysoce nadhodnocen� �optimistick� �vahy p?ipadalo asi 140 bilion? USD aktiv, co� v nejlep��m p?�pad? (550 bil.) reprezentuje jenom asi 25 % sv?tov�ho majetku, v t� nejtvrd�� variant? (2.000 bil.), dokonce u� jen 7 %. A to nebereme v �vahu, �e tak jako deriv�ty dal�� zde nezahrnovan� rozhoduj�c� p?�rodn� zdroje nebo r?zn� cenn� sb�rky vlastn� op?t jen ti nejv?t�� boh�?i.

Tak�e pokud se pokus�me �vahu o 1 % vlastn�c�m polovinu sv?tov�ho majetku up?esnit, pak mus�me spravedliv? a od?vodn?n? konstatovat, �e p?i velmi opatrn� �vaze jen 0,01% sv?tov�ch boh�?? ovl�d� snad okolo � (resp. 93 %?) ve�ker�ho sv?tov�ho majetku. Nav�c tu m�me protich?dn� v�vojov� trend. Tyto n?�ky se toti� ?�m d�l rychleji rozev�raj�. Zat�mco sv?tov� populace rychle p?ib�v� a oby?ejn� lid� se st�vaj� st�le chud�� a bezmocn?j��, na t� druh� stran? naopak prob�h� koncentrace a centralizace kapit�l? a bohatstv� ve prosp?ch on� skupiny na �pici sv?tov� moci, tak�e tento kardin�ln� rozpor se je�t? po?�d a to ?�m d�l rychleji prohlubuje.

x

Mocn� boh�?i nejsou v historii ni?�m nov�, av�ak teprve v na�ich dob�ch m� jejich vliv a jedn�n� glob�ln� v�hu a dopady. Jde o �elity� t?ch, kte?� dovedou b�t �sp?�n� jen pro sebe a nikoliv pro druh�. Ani to nesleduj�, proto�e pr�v? ti �druz� to v�echno mus� k vlastn� �kod? zaplatit. Neum� toti� sn�et zlat� vejce, ale zato dokonale je shrabovat od jin�ch, tedy od mas pracuj�c�ch. Zdrojem tohoto bohatstv�, resp. velk�ho kapit�lu je jen a jen ciz� pr�ce. D?laj� to po stalet� a� dosud. Paleta �pracovn�ch� metod je ?�m d�l pest?ej��. Od doby, kdy bylo z�sk�v�no hrubou silou s kyjem v ruce, a� po dne�n� dobu kdy se rozhoduj�c�m zdrojem - p?edev��m v posledn�ch desetilet�ch - stala u� zmi?ovan� priv�tn� v�roba velk�ch pen?z. Americk�ch dolar?, anglick�ch liber, �v�carsk�ch frank? a nyn� ve v�znamn�m rozsahu i evropsk�ho eura. V�me, �e revolu?n�m mezn�kem pro n? se stalo ustaven� americk�ho FED (Feder�ln�ho byra rezerv) v roce 1913, se z�konn�m pr�vem na �soukrom� �?et� vyd�vat dolar, od roku 1971 u� od jak�hokoliv by? d�l?�ho zlat�ho ?i v?bec v?cn�ho kryt�. Je to ekonomick� perpetuum mobile, onen nejzlat?j�� d?l, kter� je schopen ve vte?in? z ni?eho� nic a bez pr�ce vyd?lat deseti a stamiliardy nov�ch dolar? (eur atd.).

Jeho majiteli nebyly a nejsou USA ale v�ce m�n? soukrom� v?t�inou nadn�rodn� velk� banky, jejich� tajemn� vlastn�ci usiluj� z?stat po celou dobu �ve st�nu�. Jak jsme si uk�zali, pr�v? ti mezit�m t?mito bezcenn�mi pap�rky (z�znamy) dok�zali zaplavit cel� sv?t a poni?it tak jeho re�lnou ekonomiku. Technick�m z�zem�m jsou nejen dal�� na n? vlastnicky napojen� velkobanky dom�c� i zahrani?n� (nadn�rodn�), ale dokonale pr�vn? i ekonomicky kamuflovan? (aby se v tom pokud mo�no nikdo nedohledal t?ch skute?n? hlavn�ch majitel?) tak� cel� s nimi prov�zan� syst�m instituc� kapit�lov�ho trhu. Tedy jejich finan?n� holdingy, kapit�lov� fondy, burzy, ratingov� agentury, hedgeov� fondy, da?ov� r�je atd. a� po ty exekutory. Rozhoduj� tak� o MMF, jeho� prost?ednictv�m pak ?�d� i centr�ln� banky v�ech ostatn�ch st�t?, kte?� do nich u� �nemaj� co mluvit. Tak�e tak v�echno velk� bohatstv� nakonec na planet? v podstat? �kon?� pod jednou st?echou� n?kolika rodinn�ch finan?n�ch klan? �vyvolen�ch� plutokratick�ch bilion�??. Skute?n�ch sou?asn�ch vl�dc? a hybatel? na�eho sv?ta. A za to, �e jsou podrobeni t�to nadvl�d?, �e jsou manipulov�ni, �e se z nich st�vaj� ovce podroben� st?�h�n� a� modern� otroci, si mus� tzv. oby?ejn� lid� sami zaplatit.

Jak tento syst�m vlastn? konkr�tn? funguje. Byl vybudov�n a dolad?n s vyu�it�m dlouhodob�ch zku�enosti. Je tedy dokonale vymakan�. V z�kladu m� druh� z�kladn� p?�kaz sm??uj�c� k ovl�d�n� lid�, kter�m je princip �zadlu� a zotro?�. Proces je jednoduch� ale �?inn�. Prob�h� ve f�z�ch. Uk�zali jsme si, jak si na sebe dok�� �poctiv?� vyd?lat. Nap?ed se vyrob� z ni?eho� nic bezcenn� pap�rov� pen�ze (p?edev��m dolary ?i eura), co� nen� nic jin�ho ne� z�konem povolen� pad?l�n� pen?z v glob�ln�m m??�tku. Ty se zpravidla okam�it? rozp?j?uj� formou r?zn�ch dluhopis? st�t?m (v prv� ?ad? samotn�m USA) nebo �sv�m� bank�m, kter� �v?ruj� dal�� subjekty, tedy nejen st�ty, �zemn� org�ny, ale i podniky a nakonec konkr�tn� lidi. Dlu�n�ci za?�naj� tuto finan?n� hydru hned �ivit spl�tkami jistiny a �rok?. V�ichni nap?ed radostn? utr�c� a nakupuj�, jak se d�. Postupn? ov�em tato platebn� povinnost za?�n� dlu�n�k?m p?er?stat p?es hlavu. Jejich hlavn� starost� u� nen� utr�cen�, ale sh�n?n� pen?z na placen� dlu�n�ch �pis?, p?j?ek a hypot�k. Potom nastupuje nemilosrdn� vyd�r�n�, n�tlaky a tedy vlastn? zotro?ov�n�. St�ty, podniky i lid� se tak st�vaj� vazaly bank, jsou jim podrobov�ni. Na konci pak z velk� ?�sti nastupuj� exekuce a ztr�ty majetk?. St�ty mus� zpravidla za b�dn� ceny prod�vat (p?ed�vat) n�rodn� jm?n� a� po tu vlastn� infrastrukturu, p?�rodn� zdroje a dokonce i sv� �zem�, lid� p?ich�zej� o sv� auta, byty i domy. Cel� tato spir�la se postupn? ��?� a graduje. Banky, resp. jejich majitel� tak z�sk�vaj� do vlastnictv� to, co cht?ly od sam�ho za?�tku. P?em?nit pap�rov� (�?etn�) pen�ze na tvrdou hmotu, na re�ln� fyzick� majetek (nemovitosti, fabriky, zlato atd.). Vznikl z ni?eho, ale u� je jejich. S�hnout na n?ho si u� samoz?ejm? nedaj�, to by bylo nedemokratick� poru�en� nejposv�tn?j��ch lidsk�ch pr�v. Situace se polarizuje, na jedn� stran? rostou masy modern�ch pokud mo�no nemysl�c�ch otrok? - st�t? i lid�, a na druh� stran? se koncentruje a centralizuje ?�m d�l v?t�� pod�l re�ln�ho sv?tov�ho bohatstv�. P?�klad? moc net?eba, v�ce ne� v�razn? tento v�voj ilustruje v�voj a situace ve Spojen�ch st�tech, v Evropsk� unii a u� vylo�en? k?i?� v dne�n�m ?ecku.

Tento �transforma?n� proces je ve skute?nosti jen gigantickou glob�ln� zlod?jnou. Sou?asn? se tak podr�vaj� mo�nosti existence zdrav� v�eobecn? prosp?�n� ekonomiky. Velice zjednodu�en? ?e?eno toto masov� vys�v�n� zdroj? od �zotro?en�ch� vede k poklesu koup?schopn� popt�vky lid� i st�t?. Pokles popt�vky zakl�d� pokles produkce a to nakonec nezbytn? likviduje zam?stnanost. Po?�d dokola a� ke dnu. Je to takov� ekonomicky nevyhnuteln� spir�la smrti.

Jak si mohou toto v�echno dlouhodob? a beztrestn? dovolit, v ?em spo?�v� jejich s�la, jak to �e jsou tak siln� v kramflec�ch? Maj� toti� za sebou zvl�tn� podm�nky, z�zem�, o kter� ostatn� p?ipravili. P?edev��m jde o to, �e na vrcholu v�e organizuje a ?�d� relativn? mal� skupina (sp�e jak�si parta) t?ch nejv?t��ch bilion�??-partner?, spole?n�k?, kte?� jsou schopni se jednodu�e a rychle v podstatn�ch v?cech zkoordinovat. Na b�zi dlouhodob� strategie zam??en� p?irozen? na podporu vlastn�ch z�jm?. Jejich c�le jsou vcelku nem?nn� a spo?�vaj� v posilov�n� sv� vl�dy (tzv. Nov�ho sv?tov�ho ?�du) nad sv?tem. Nap?ed ekonomick� a pak t� mocensko-politick�. V taktick�ch ot�zk�ch dok�� b�t pru�n�, tak t?eba v sou?asnosti maj� p?ed sebou n?jak� ty �d�ry�, kter� se sna�� ucpat (Rusko, ?�na).

K tomu �?elu mohou vyu��vat jednot�c�ch prvk?, kter� pr�v? ostatn�m up�raj�. V prv� ?ad? po cel�m sv?t? p?sob�c�ho bohat�ho a vlivn�ho �idovsk�ho etnika a sionismu op�raj�c�ho se o jednotnou vyb�jenou staroz�konn� ideologii vyvolen�ho n�roda (p?�slu�n�ci ostatn�ch - dnes zejm�na evropsk�ch n�rod? - by si m?li vz�t p?�klad ze �id?, kte?� naopak o homogenitu a stmelov�n� vlastn�ho �lidu� pe?uj� velmi d?sledn?). Tajn� organizace svobodn�ch zedn�?? jim v�ude zaji�?uj� velmi spolehliv�, vlivn� a osobn? zainteresovan� k�drov� rezervy ve v�ech oblastech lidsk�ho kon�n�. Maj� to, co ostatn� nemaj� (nebo jich nemaj� dost), to je �?inn� zdroje, zejm�na ty pen�ze, za kter� a� dosud kdekoliv ve sv?t? z�sk�vaj� cokoliv a kohokoliv. Mimo jin� i ty prav� jim serviln? slou��c� politiky (novin�?e, v?dce, um?lce atd. atd.) v�eho druhu a v�ech st�t?. Pro konkr�tn� ?�zen� operac� maj� k dispozici jimi pln? ovl�dan� USA s jejich ohromn�m propaga?n�m apar�tem, tajn�mi slu�bami i arm�dami. Ty reprezentuj� jak�si jejich gener�ln� ?editelstv�. V�konn� syst�m, jeho� prost?ednictv�m pak podle aktu�ln� pot?eby vrt� a dokonce krout� krkem tak� jin�m st�t?m. Jsou zat�m je�t? po?�d jedinou supervelmoc�, kter� s druh�mi st�ty v?etn? sv�ch �spojenc?� zach�z� jako se sv�mi vazaly. Uka�me si to na p?�kladu ?esk� republiky. Jej� ob?an� se v podstat? v?bec nemus� zaj�mat o to, co si mysl� (jak�koliv) jej� vl�da, ale co na to ?ekne n� protektor - americk� velvyslanec (dokonce i ta ���fka� EU Merkelov� mus� sk�kat podle jejich not).

x x x

Je nesporn�, �e sv?t s jeho kapitalismem ne?�d� ��dn� b?h nebo bozi ani neviditeln� ruka trhu. T�m m�n? OSN. Dokonce ani ty profl�knut� finan?n� holdingy, velkobanky, korpor�tky, r?zn� (neo)liber�lov� nebo neoconi. I tato glob�ln� s�? je tak� jen �efektivn�m� a p?irozen? vysoce v�znamn�m n�strojem a prost?edn�kem hrstky jejich �nezn�m�ch(?)� skute?n�ch majitel? usiluj�c�ch o ?�zen� b?hu sv?ta z pozad�. Proto�e za v��m �je t?eba vid?t ?lov?ka� plat�, �e a� tato mal� z?ejm? vz�jemn? koordinovan� skupina konkr�tn�ch (multi)bilion�?? - majitel? nep?edstaviteln�ch kapit�l? - v posledn� instanci rozhoduje (sna�� se rozhodovat ?i aspo? podn?covat) o r?zn�ch v�lk�ch a p?evratech, o �spr�vn�ch� ide�ch a pravd�ch, jako� i o chudob? a jin�ch b�d�ch - v?etn? jejich �ivota a smrti - lid� na na�� planet?. To jsou oni vrcholn� bankste?i - nemilosrdn�, bezohledn�, agresivn�, vysoce nebezpe?n� pred�to?i a p?itom konkr�tn� lid� (jsou ale tito ��dn�ho velk�ho zlo?inu se ne�t�t�c� velkoparaziti je�t? v?bec lidmi?).

�ijeme pr� v dob�ch, kdy jsou nejd?le�it?j�� informace. Pak je ale s podivem(?), �e pr�v? tato kardin�ln� a pro lidskou populaci rozhoduj�c� informace se n�m nedost�v�. Samoz?ejm? to nen� n�hoda. P?itom pr�v? tuto by? drsnou a� krutou ale p?ece jenom nezastupitelnou pravdu o p�nech na�ich dne�n�ch i budouc�ch �ivot?. by m?li hl�sat kn?�� z kazatelen - pokud by to ov�em nebyli ?lenov� mafi�nsk�ch c�rkv�, prop�rat novin�?i v medi�ch - pokud by to nebyli prestituti, pod�vat d?tem ve �kol�ch - pokud by u?itel� nebyli vystra�en� otlouk�nci. M�sto poh�dek a m�t? o pravd? a l�sce, o lidsk�ch pr�vech a svobod�ch. Jednodu�e - p?estat kone?n? klamat. Pro n�s oby?ejn� lidi v�ech zem� sv?ta (v?etn? USA - tady snad p?edev��m) to znamen�, �e mus�me d�vat z?eteln? najevo to, �e v�me �who is who�. �e v�me o jejich kon�n� i z�m?rech a jednozna?n? a d?razn? se od nich distancovat.

?as b?��. Oni na rozd�l od n�s v?d�, co cht?j�. Koho a co maj� za sebou. Z ?eho v�echno to co d?laj�, financuj� a kdo je jejich zdrojem. Vlastn? to jsou nena�ran� pijavice. Situace by se v�ak z�sadn? za?ala prom??ovat, kdyby dolar a navazuj�c� m?ny p?estaly b�t pova�ov�ny za plnohodnotnou m?nu. A proto�e u� se jak je vid?t dosavadn� bezstarostn� kvantitativn� uvol?ov�n� �rezervn�ch m?n� skute?n? zadrh�v�, vypad� to na jejich �padek a hroucen�. ?as tak v dan� chv�li zat�m pracuje proti na�im sv?tovl�dc?m. Nejsou proto v klidu. Mus� jednat pod tlakem a sp?chat. Nelze se na to jen t?�it, sp�e mus�me o?ek�vat to nejhor��. Oni se ur?it? sv�ch pozic a c�l? dobrovoln? nevzdaj�. Nemohou toti� p?ipustit, aby u� po t?et� ztratili to, co po cel� desetilet� p?ipravovali a organizovali. A jak zn�mo zoufal� lid� d?laj� i zoufal� v?ci. Co� rozhodn? nevylu?uje ani jadernou sv?tovou v�lku.

23.7.2015