Franti�ek Neva?il

17.11.1989 jako B�l� hora II (?)

�

Tak m�me tu dal�� v�ro?� 17. listopadu 1989, neboli Velk� listopadov� sametov� revoluce. S t�m je u� jako obvykle spojeno velk� rojen� v�ech na�ich sou?asn�ch �osobnost�(?), pron�ej�c�ch proc�t?n� projevy o p�du totality a nastolen� svobody, lidsk�ch pr�v a demokracie. A samoz?ejm? plno vzpom�nek na nesmrteln�ho V�clava Havla a vystoupen� jeho sp?�zn?n�ch ?len? tehdej��ch disidentsk�ch klan?.

Tento �v�t?zn�� p?evrat n�m p?inesl restaurovan� kapitalismus. Od t� doby v�ak uplynulo u� 27 let, co se rovn� zhruba 2/3 d�lky trv�n� pora�en� totality. M�me tedy dostatek re�ln�ch podklad? a d?kaz? pro jeho v?cn� srovn�v�n� a hodnocen�. Na z�klad? fakt?, nikoliv oslavn�ch ?e?�. Zapome?me na to, co si o tom m�me myslet, co se n�m namlouv� a pod�vejme se, co ?eskoslovensku a na�emu (v podstat? i slovensk�mu) obyvatelstvu skute?n? p?inesl. Tak�e

1. Ztratili jsme respektovan� a v�znamn� (ozbrojen�) st�t a m�sto n?ho dnes m�me dva nesv�pr�vn� (odzbrojen�) otlouk�nky. Ban�nov� republiky, kter� nikdo nebere v�n? a ka�d� si do nich m?�e kopnout.

2. P?i�li jsme o ohromn� majetek (ze 65 a� 70 % byl ve spole?ensk�m vlastnictv�) vybudovan� p?ev�n? v minul�m re�imu vlastn� prac� na�ich lid�. Bez ciz�ho kapit�lu, p?j?ek nebo vy��r�n� zahrani?n�ch pracovn�k?. �zem� st�tu a jeho zdroje byly v�hradn? dom�c�m vlastnictv�m, v?cn� majetek m?l hodnotu okolo 3 bilion? K?, k tomu bylo za 85 mld. K? finan?n�ch rezerv a 107 tun m?nov�ho zlata (v dne�n�ch �infla?n�ch� cen�ch by se tato hodnota ocenila osmi a� desetin�sobkem). P?e�el �za hubi?ku� do rukou p?ev�n? zahrani?n�ch vlastn�k? nebo dom�c�ch privatiza?n�ch zlod?j?, kte?� n�m za to nyn� vl�dnou. U� i to i na�e �zem� pat?� z velk� m�ry cizin? a cizinc?m a st�v�me se v na�� n?kdej�� vlasti pouh�mi �n�jemn�ky�. Je tragick�, �e nejv?t��m soukrom�m vlastn�kem v ?esk� republice se op?t stal Vatik�n a jeho svat� katolick� c�rkev, kter� �odjak�iva� st�vala na stran? na�emu n�rodu nep?�telsk�.

3. Z t?chto d?vod? � v d?sledku zb�da?en� a nemajetnosti - je na�e dne�n� kapitalistick� ?esk� republika pouhou zahrani?n� koloni�. Pravda, d?�ve jsme existovali pod patronac� b�val�ho SSSR, ale ten v posledn�m desetilet� u� se n�m skoro do ni?eho nem�chal (co� v ?ad�ch dom�c�ch partajn�ch papal�? budilo sp�e obavy ne� radost z takov� �samostatnosti� � podobn? jako nyn� zmatkuj� evrop�t� bosov� Evropsk� unie po v�t?zstv� Trumpa v listopadov�ch volb�ch v USA). Dnes jsme zato pod tvrd�m a d?sledn�m dohledem ne jednoho ale hned t?� nov�ch �velk�ch bratr?�, to je N?mecka, pak Evropsk� unie a nakonec USA. U� si nerozhodneme ani jak m� b�t zak?iven� rohl�k. A mus�me za to suma sum�rum ro?n? odv�d?t �do ciziny� v nejr?zn?j��ch poplatc�ch, odvodech a p?�sp?vc�ch stovky miliard korun, co� jsme d?�ve neznali. V�nosy z na�� pr�ce z?st�valy tehdy pln? doma na�emu lidu.

4. Za to v�echno jsme se stali a z?st�v�me evropsk�mi ob?any druh� a� t?et� kategorie. Nejen americk� protektor ale dokonce pouh� n?jak� eurounijn� �?edn�?ek si na n�s vyskakuje a my jen v�dycky sklapneme kufry. Stali jsme se jejich politick�mi, ekonomick�mi a kone?n? i ��oldn�?sk�mi� poskoky (viz na�e povinn� vojensk� �?ast v agresivn�ch mis�ch NATO v zem�ch, kde nem�me v?bec co pohled�vat a kde jsme tedy spoluokupanty). Ztr�c�me tak mor�lku i ?est, proto�e znovu v�l?�me za n�m nep?�telsk� ciz� p�ny, jako kdysi za Rakouska- Uherska.

5. Sebrali n�m i na�i �v�ru�. Ne v n?jak�ho v�emocn�ho Boha, ale ve spravedlivou a perspektivn� modern� soci�ln? spravedlivou spole?nost. Rovnopr�vn�ch lid� a ob?an?, ne modern�ch otrok?. Byli jsme v�ce m�n? n�siln? za p�r let bleskov? �rekatolizov�ni� jako po n?kdej�� tragick� B�l� Ho?e, o n� bude je�t? ?e?. Vymaz�ny byly v�echny socialistick� ?i demokratick� ide�ly, te? mus�me p?�sahat na lidsk� pr�va poamericku, z�padn� hodnoty (t?eba multikulturalismus ?i politickou korektnost), kapitalistickou bank�?skou civilizaci atd. Zkr�tka na sou?asn� vl�dce sv?ta a jejich pravdy, vnucovan� n�m dne�n� propagandou a jej�mi nositeli (prestituty) od ran�ho ml�d� a od r�na do ve?era.

6. Odm?nou je n�m v�eobecn� popliv�n� na�� zem?, na�eho n�roda i na�� historie. Pr� jsme si nikdy nedok�zali vl�dnout a museli jsme proto b�t ?�zeni n?k�m inteligentn?j��m a v?bec lep��m - ?�m� se mysl� N?mecko nebo n?kdo jin� ze z�padn� Evropy a dnes dokonce ze z�mo?sk�ch Spojen�ch st�t?. Jsme pr� pouz� neomalen� ?ech�?kov�, piva?i a hloup� burani, kte?� ni?emu nerozum� a m?li by se proto chovat oddan? a vzhl�et k na�im ciz�m vzor?m. Nav�c jsme nacionalist�, xenofobov� a rasist�, kte?� se sami vy?azuj� ze spole?enstv� on?ch slu�n�ch lidskopr�vn�ch z�padn�ch ?i atlantick�ch u�lechtil�ch glob�ln? mysl�c�ch st�t? a jejich panstva. A o na�ich d?jin�ch �koda mluvit. Husit� byli zlo?inci, �i�ka pouh� lupi? a p?edstavitel� n�rodn�ho obrozen� hlup�ci, kte?� nepochopili komu vlastn? �po pr�vu� pat?�me a koho m�me poslouchat �na furt�. P?itom ale pr�v? na�e historick� sv?dom� bylo a� do sou?asnosti naprosto ?ist�, ur?it? pokud se srovn�v�me s agresivn� a zlo?ineckou minulost� takov�ch Angli?an?, Francouz?, �pan?l?, Portugalc?, N?mc?, Nizozemc? ?i Belgi?an?. I t?ch mil�ch D�n?, Nor? nebo �v�d? (n?kdej��ch Norman?) atd. Dnes pak hlavn? Spojen�ch st�t?, reprezentuj�c�ch nemilosrdn�ho a z�ke?n�ho sv?tov�ho ?etn�ka. Ti v�ichni druh� slab�� v minulosti napadali, loupili, p�lili, okr�dali, vy��rali, zn�sil?ovali. Ti v�ichni maj� za sebou miliony, desetimiliony a vlastn? u� stamiliony mrtv�ch a o�ebra?en�ch po cel�m sv?t?. Z ?eho mysl�te �e zbohatli? Ve skute?nosti pr�v? �v�nosy� z t?chto aktivit jsou z�kladem jejich mimo?�dn�ho ok�zal�ho bohatstv� do dne�ka. V tom byli skute?n? �lep�� ne� my. Tyto �?ty zat�m nikdo nevyrovnal a nikdo si je nedovol� p?ipom�nat. P?i?em� v t�to bohabojn� ?innosti pokra?uj� vlastn? po?�d i v tom civilizovan�m 21. stolet�. Zrovna tito maj� pr�vo n�m n?co k�zat. Kdo se tedy ksakru jako n�rod (st�t) m� za svoji historii styd?t - my nebo oni?

Jak se zm?nily a jak dopadly na�e vnit?n� i vn?j�� bezpe?nost, na�e kultura, na�e �kolstv�, soci�ln� spravedlnost, jak je to s na�imi skute?n�mi svobodami, cenzurou nevhodn�ch n�zor? a d?l, rovnost� p?ed pr�vem atd. atd. a? si ka�d� posoud� s�m. P?esto v�echno se n�m ?�k�, �e mus�me b�t vd??ni, proto�e 17. listopad n�m p?inesl blahobyt, kter� na�e zem? a jej� ob?an� dosud nepoznali. Tak se na to pod�vejme ve sv?tle fakt?, o kter�ch se sice nemluv�, ale kter� m�me k dispozici, a kter� nahl�eno jin�m �hlem pohledu dokazuj� n?co jin�ho (samoz?ejm? zde jen velmi stru?n?, i kdy� by si toto tvrzen� ur?it? zaslou�ilo samostatnou podrobn?j�� anal�zu).

P?edev��m nov� re�im na�i �ivotn� �rove? �budoval� na zcela nov�ch faktorech. Nedok�zal to vy��� spole?enskou produktivitou na�� re�ln� ekonomiky (viz trval� �padek na�eho propadl�ho zem?d?lstv�, zbytkov�ho �mont�n�ho� pr?myslu i pot�cej�c�ho se stavebnictv�). Za?al ��t z d?dictv� po �komunistech�, proto�e i kdy� n� d?�v?j�� ohromn� majetek poni?il a za�antro?il, p?ece jen na t�to b�zi byla vybudov�na nov� t?�da dom�c�ch horn�ch vl�dnouc�ch a bohat�ch deseti tis�c, kte?� n�m te? dod�vaj� jak�si spole?ensk� lesk. A n?co m�lo z toho p?ece jen z?stalo k �pou�it� i tomu st�tu (markantn�m p?�kladem je snadn� �trata p?evzat�ch finan?n�ch rezerv a �prodej� zlat�ho pokladu). Po jeho rychl�m vy?erp�n� se za?alo ��t na ve?ejnopr�vn� i soukrom� dluhy, kter� n�m u� souhrnn? narostly do horentn�ch a vlastn? nesplatiteln�ch v��in a a� dosud se je�t? po?�d ka�d�m dnem zvy�uj�. Podle z�sady feldkur�ta Katze, podle n?ho� �to se n�m to hoduje, kdy� n�m v�ichni p?j?ujou�. Podotkn?me �zat�m�. Za?alo se ale i �et?it, i kdy� ne na t?ch prav�ch m�stech. P?edev��m na zaost�vaj�c� a ch�traj�c� infrastruktu?e co� prokazuje zejm�na neblah� stav v�stavby a rekonstrukc� na�ich silnic a d�lnic, most?, vodovod? a kanalizac�, pam�tkov�ch objekt?, �kol a nemocnic, soci�ln�ch byt? atd. A na tom co unik� b?�n� pozornosti, toti� na d?tech. Nov� doba p?inesla �bytek narozen�ch d?t�, ka�doro?n? okolo 30 tis�c. Rodiny si jich toti� necht?j� nebo nemohou dovolit. Co� za 27 let reprezentuje ztr�tu zhruba 800 tis�c nov�ch ob?an? a budouc�ch pracovn�ch zdroj?, ale sou?asn? to st�tn�m (ve?ejnopr�vn�m) instituc�m a rodin�m p?ineslo velkou �sporu(?), kter� podle odborn�ho odhadu u� sama kumulativn? p?es�hla bilion korun. Je to tvrd�, ale je to tak.

Za druh� do�lo k z�sadn� zm?n? v rozd?lov�n� vytvo?en�ch zdroj?. Ka�d� si um�me p?edstavit, �e jsou jin� p?�jmy na hlavu a jin� �ivotn� �rove? v rodin�ch s p?ibli�n? stejn�mi p?�jmy, pokud v jedn� nejsou ��dn� a v jin�ch t?eba p?t d?t�. A podobn? je tomu i ve st�t?. Nebo? n� sou?asn� st�t to za?�dil tak, �e po?et �p?�jemc?� v�razn? sn�il a mohl tak ponechat v?t�� d�l dostupn�ho kol�?e t?m zb�vaj�c�m, ?ekn?me do ur?it� m�ry dobov? privilegovan�m. O kter� lidi jde? Vypadli n�m toti� v podstat? statis�ce vylou?en�ch nezam?stnan�ch, stotis�c bezdomovc?, milion exekvovan�ch a p?es dva a p?l milion? o�ebra?en�ch d?chodc?. O kter�ch se nev� a nemluv�. To u� n?co pro ty zb�vaj�c� p?ece hodilo n?co nav�c, aby se aspo? jim zalepily o?i.

Tak�e na prvn� pohled si (ti �ostatn� neposti�en�) lidi �ij� dob?e, pr� a� moc. Bohu�el i to je klamn�. Na jak�si �pici opravdov�ho r?stu materi�ln� �ivotn� �rovn? vid�me docela po pr�vu r?st po?tu nov�ch byt?, zvl�? potom rodinn�ch domk?, osobn�ch aut a modern� elektroniky. Ne n?jak�ch tri?ek a d��n?. Statistiky ale dokazuj�, �e to v t�to oblasti nen� zdaleka tak slavn�. Nov�ch byt? a v tom i rodinn�ch domk? se ka�doro?n? stav� m�n?, ne� tomu bylo v sedmdes�t�ch a osmdes�t�ch letech. Po?et osobn�ch aut sice rostl, ale zase zhruba stejn�m tempem jako tomu bylo d?�ve (r?st po?tu aut na sto dom�cnost� za srovn�van�ch 20 let p?ed a po listopadu). P?i?em� ale d?�ve �lo v�hradn? o nov� vozy a dnes skoro z poloviny o dovezen� ojetiny (proto se tak� jejich pr?m?rn� st�?� v�razn? zv��ilo). A kdy� si vezmeme kalkula?ku, uvid�me, �e celkov� v��e sou?asn�ch dluh? na�ich dom�cnost� se u� zhruba rovn� hodnot? (ocen?n�) v�ech t?chto aut a snad dokonce i pr?m?rn�ho elektronick�ho vybaven� nav�c (na druh� stran? lid� nespo?� nebo aspo? podstatn? m�n? ne� d?�ve � nemaj� na to). Zato se hodn? vyp?j?uje, hled� se sp�sa u bank i u lichv�??. Tak�e nejde o n?jak� blahobyt, kter� n�m p?inesla �doba nov� svobody� ale p?ev�n? o pouh� rizikov� flanc.

V na�� historii za posledn� stolet� m�me n?kolik vysoce v�znamn�ch dat. K t?m radostn�m ur?it? pat?� 28. ?�jen (1918), kdy do�lo k obnov? na�� st�tnosti a 9.5. (1945), kdy jsme byli osvobozeni od n?meck� okupace. Na druh� stran? jako trag�dii opr�vn?n? vn�m�me 15.3. (1939), kdy n�s obsadilo N?mecko a ud?lalo z na�� vlast� protektor�t a 21.8. (1968), kdy k n�m vpadla a obsadila n�s arm�da SSSR spolu s vojsky �spojenc?�. M?li bychom si proto ujasnit jak po dosavadn�ch zku�enostech vlastn? posuzovat v�t?zn� 17.11. (1989), kter� pr�v? oslavujeme jako ten snad nejradostn?j�� v?bec.

Tak se n�m to ?�k� a podsunuje shora z na�ich politick�ch a �intelektu�ln�ch� v��in i ze sp?�telen�ho zahrani?�. Pochybnosti ale v n�rod? nar?staj�. P?est�v�me tomu v??it. Nebo? v na�ich d?jin�ch m�me je�t? jedno velice d?le�it� shodou n�hod rovn?� nen�padn� listopadov� datum, kter�m je 8.11.1620. Kdy tak� do�lo k nev�znamn� a dokonce i tehdy skoro nepov�imnut� bitv? na B�l� Ho?e, kter� ov�em zcela z�sadn? zm?nila osud na�� zem? a jej�ho lidu na t?i stalet�. V tom nejhor��m a velmi tragick�m slova smyslu. Shr?me si to � p?i�li jsme tehdy o vlastn� st�tnost, dom�c� majetek n�m byl z velk� ?�sti ukraden nov? nast?hovan�m ciz�m panstvem, kolaboruj�c� ?�st� dom�c� �lechty a hlavn? katolickou c�rkv�. Na�i p?edkov� byli n�sil�m za n?jak�ch pouh�ch deset let rekatolizov�ni a p?evedeni na v�ru pravou, z ?esk� zem? se stala vy��ran� kolonie nen�vid?n�ho Rakouska. Byla nastoupena doba pl�iv� germanizace a poddanstv�. Urychlilo se pronik�n� a usazov�n� neloaj�ln�ch n?meck�ch imigrant?-kolonist?. Tato infiltrace se bohu�el projevila (pro n�s) negativn�mi d?sledky, s nimi� se pot�k�me a� do dne�n�ch ?as? (sudet�t� N?mci). Ti n�s nep?i�li u?it, v�dy? ani nem?li co. Prost? jen p?i�li za lep��m.

�ijeme ve zlomov�ch dob�ch. Pokud je ?esk� st�t a ?esk� n�rod ve zdrav� p?e�ije (nenalh�vejme si � nelze vylou?it, �e n�s ?ek� n?co jako osud Lu�ick�ch Srb? nebo dokonce mo�n� Palestinc?), a pokud tu potom je�t? zbydou n?jac� objektivn� historici, pak tito nezbytn? mus� doj�t na z�klad? poctiv�ho analogick�ho srovn�n� dobov�ch fakt?, shodn�ch z�va�n�ch charakteristik a re�ln�ch dopad? t?chto ud�lost� k z�v?ru, �e sv�mi d?sledky (viz v��e) je 17. listopad 1989 i p?es ty v?ky srovnateln� a to ve velk� m�?e pr�v? s on�m osudn�m 8. listopadem 1620. Pod�v�me-li se kone?n? pravd? do o?�, potom bohu�el nejde o n?jak� v�t?zstv� lidu a n�roda ale naopak o jejich por�ku, v tomto p?�pad? dokonce sebevra�du.

Je to n?co jako B�l� hora II. T?�ko se to ?�k� a je�t? h??e po tom n?kolikalet�m mas�rov�n� p?ij�m�, ale je to tak. I kdy� nyn� to zn� jako kac�?stv�, jako svatokr�de�n� rouh�n�. Ale doba a historie nekon?�, a n?jak� budouc� p?ehodnocov�n� dne�n�ch pravd nelze na �t?st� vylou?it. S t�m m�me p?ece sami dost vlastn�ch zku�enost�. Od roku 1918 jsme p?ece komplexn? p?ehodnocovali kde co a kde koho u� �estkr�t (1918, 1939, 1945, 1948, 1968, 1989). A jak zp�vali na�i klasici V+W �nikdo nic nikdy nem� m�ti v?c za definitivn퓅.

V Praze, 15.11.2016