PDF Tisk Email
Napsal uživatel Karel Hoff   
Čtvrtek, 04 Únor 2016 17:37

Zvldne Francie roli Karla Martela a Rusko roli Chazarsk ?e? Karel Hoff

vod

Do Evropy se val uprchlci z Afganistanu, Irku, Srie, Libye, Sdnu a dalch zem, v t?chto zemch se vl?. Ovem v oblasti funguje a vojensky operuje tzv. ISIL = islmsk stt. A hned podez?en, e militantn ISIL, co zhruba zna? Islmsk stt v Irku a Levant? (oblast Vchodnho St?edomo?), v davech uprchlk? posl sv lidi, aby zato?ili na Evropu. Podez?en vzbuzuje i fakt, e mezi uprchlky hodn? mladch a vzd?lanch mu?. A do toho brutln teroristick toky v Pa?i. Zprvy prav: Praha - Hlavnmi str?jci pte?nho krveprolit v Pa?i jsou Francouzi a Belgi?an. Ob?anstv jednoho z to?nk? nen jasn, ale kontrola otisk? prst? prokzala jedno: je to ?lov?k, kter vstoupil do Evropy p?es ?ecko s uprchlky. A navc je v?tina uprchlk? muslimskho vyznn, i kdy mezi nimi nalezneme zajist k?es?any, jezidy a p?slunky jinch, mn? znmch, v?rouk.

Otzka zn: Zp?sobili vle?nou situaci ve sv zemi uprchlci a jejich soukmenovci? Pokud ano, a? jdou do hje, ale ne do Evropy.

Pokud ne, objev se otzka dal: Kdo tedy za to m?e? Tuto otzku poloil pan V. Moravec ve svch ned?lnch Hovorech ?lov?ku bezesporu fundovanmu, tj. premirovi ?esk vldy.

A dostal ho do pot. Pan B. Sobotka o?ividn? obtn? a na vsost opatrn? nalapoval v minovm poli odpov?d. Sprvn odpov??, e startrem vech pot v t?chto zemch je politika USA, by ukon?ila jeho politickou kariru. Mon vak jest u tak zdrogovan mdn kladnou amerikanizac veho, co se ve sv?t? ustne, e odpov?? ve smyslu, e ve je velmi sloit, myslel up?mn? bez ohledu na sv postaven. Mon ano, spe vak ne, takov hlupk snad nen.

Islm, o n?m ?e? a ?e?. Mnoz tvrd, e islm nen to?n, e je mrumilovn. A? promluv lehce dohledateln ?e? historickch reli.

Prorok bo

Prav, e islm se zrodil s me?em v ruce. Muhammad (pochvlen) narodil se v Mekce roku 570 v rodu Himovc?, kter v on dob? u ztratil sv?j vliv a bohatstv. O rodi?e p?iel ji v ranm d?tstv a p?buzn byli obchodnky nevalnmi. t?st se na talentovanho, ale chudho a tud nevznamnho mldence, usmlo v p?tadvaceti letech v?ku. Bohat a nezvisl vdova Chadda mu sv??ila do p?e jednu ze svch obchodnch karavan do Srie. Muhammad kol perfektn? zvldl. I Chadda, vdova jet? neodkvetl, vstoupila s nm do manelstv. Bylo vyda?en.

Chaddu neiritovalo, e manel ?asto opout?l m?sto a chodil do oput?n jeskyn? na ho?e Hira u Mekky. Zde p?emlel o bohu. O Jedinm Bohu, o Stvo?iteli veho, jeho m?li vichni lid povinn? velebit. Jednou, to u m?l Muhammad ?ty?icet let, hodlal strvit tradi?n m?sc p?stu ve sv jeskyni. V druh polovin? postnho m?sce (ramadnu) se najednou v jeskyni zjevil archand?l Gabriel, patrn? p?ed Muhammada p?edloil psan posvtn text a poru?il mu, a? ?te. Kone?n? i po?ta?e chybuj, Muhammad ?st zas tolik neum?l. Gabriel faux pas p?ehldl jak nekone?nost z nebeskch vin, ?etl ?i recitoval sm a zmaten Muhammad se ve musel nau?it zpam?ti. lo mu to, Gabriel (arabsky Dibri) usoudil, e svou misi splnil, uchechtl se, sfoukl Muhammadovi lampi?ku a zmizel. Stalo se patrn? roku 610.

Muhammad byl p?irozen? zna?n? zmaten, a si myslel, e je blzen (arabsky madnn, posedl dinem). Vyb?hl ven a uslyel z nebe hlas: Muhammade, jsi prorokem bom a j jsem archand?l Gabriel! Kam se Muhammad podval, vude vid?l Dibriho, e by p?ece jenom byl madnn? Chadda jej z toho vykecvala, uloila ho do postele, a kdy se probudil, zali za Chaddinm p?buznm, bratrancem Waraquou ibn Naufalem, moudrm to muem, jen p?e?etl i Bibli. Waraqua ?ekl, e Allh si Muhammada vybral jako svho proroka. To stejn se stalo i Mojovi. Ale opatrn?, p?buzn, ne vichni nsleduj proroka, n?kte? t? budou pronsledovat.

Dibri te? p?ichzel za Prorokem ?asto a p?edval mu Allhovy vere, z nich po pozd?jm zapsn vznikl svat Korn. Vzhledem k po?tu ver?, musel mt Prorok asnho pamatovka! Viz Korn; ?esk p?eklad Ivan Hrbek, ODEON, Praha 1972, vz. 37 K?.

Muhammad hlsal Allhovo poselstv, ale mudrcovo varovn nebylo przdnm slovem.

A tak jako prvn uv??ila Chadda - prvnm muslimem po Prorokovi byla tedy ena. Kandidty na prvnho muskho muslima jsou Ab Bakr, pozd?j prvn chalfa, Al, Muhammad?v bratranec, pozd?ji jeho ze? a ?tvrt chalfa a Zajd ibn Hritha, mldenec, kter byl otrokem v dom? Muhammadov?, ale byl proput?n a adoptovn Prorokem; padl v boji za Muhammadova ivota. Na ?as se zjeven nedostavovala a Prorok byl ne?astn, co kdy nen hoden svho kolu? Le? Dibri se zhy objevil s novou dvkou ver?. V letech 612 nebo 613 vystoupil Muhammad se svm u?enm ve?ejn?.

Bda v Mekce

V tomto prvnm mekknskm obdob vyzv k uctvn dobrotivho a spravedlivho boha. Modlitba, zkladn postult uctvn Boha, je prvn pe?et novho nboenstv. Nev??c je ten, kdo je Bohu nevd??n (kfir).

V??cch bylo zoufale mlo, zpo?tku sotva dvacet, proto se bohosluebn kony konaly v Muhammadov? dom?. Okolo roku 614 v??cch p?ibylo a obec se p?esunula se svmi modlitbami a vukou do domu al - Arqama, t al-Arkama, mladho a zmonho p?slunka nejbohatho mekknskho rodu Machzmovc?. P?ed rokem 622 p?estoupili k islmu: a) mlad lid z nejvlivn?jch rodin, blzc p?buzn vldnoucch osob, kter pozd?ji staly se nejost?ej opozic v??i Muhammadovi. Do skupiny za b) pat? mlad lid z jinch mn? vznamnch rodin. Tak jako v ?ku i t?mto bylo p?i p?ekocen na islm okolo t?iceti let. V c?ku pak byla vehochu? jak v?kov, tak i t?dn: otroci, proput?nci r?znch etnik, i Arabov r?zn? p?idruen ke kurajovskm rod?m, ovem v pod?zenm postaven.

Qurajovci, Kurajovci vyuili n?kolika skute?nost: Mekka m?la bohat studny, pro?e se stala d?leitou obchodn zastvkou na prastar obchodn cest? jdouc rovnob?n? s rudomo?skm pob?em a spojujc jin Arbii, kde stila vznamn nmo?n cesta z Indie, s oblast star kultury v Palestin? a v Srii. D?ve byl obchod v rukou Nabatejc? (severn Arbie) a potom a do etiopsk okupace Jemenu v rukou jihoarabskch Sabejc?. Okupace Sabajce vy?adila a obchod od 6. stolet n. l. p?eel do rukou Kurajovc?, obyvatel Mekky. Tito vyslali dv? velk karavany ro?n? do Srie, co vedlo k nr?stu bohatstv a vlivu m?sta. Vznam Mekky spo?val i v tom, e byla kultovnm centrem cel zpadn Arbie. Stlo zde star boit? Kaba, co jest krychlov budova, vystav?n nad ?ernm kamenem, patrn? meteorickho p?vodu, kter je v n zazd?n. V Muhammadov? dob? zde byly umst?ny sochy pohanskch bostev, uctvanch jak Kurajovci, tak okolnmi kmeny.

Celek byl obklopen posvtnm zemm (haram), v n?m zakzno bojovat a prolvat krev. Kaba a ?ada dalch posvtnch mst v okol Mekky byly clem kadoro?nch pout v posvtnch m?scch s ritulem, kter pozd?ji Muhammad zakomponoval i do islmskho kultu. Trhy v Mekce a sousednm Ukzu p?inely Kurajovc?m spolu s tzv. napjenm poutnk? nemal zisky.

Uvnit? kurajovskho kmene to mezi jednotlivmi klany v?elo a naruovala se solidarita pokrevn? p?buznch. V ?ele mekknskho m?stskho uskupen stla rada (mal), V?dcov a vznamn zstupci jednotlivch rod?, kte? v n sed?li, nem?li v jejm jmn? dnou vkonnou nebo na?izovac moc, ale dohodla-li se rada na ?em, musil se kad rod nebo klan podrobit, nebo? jinak mu hrozil bojkot (zkaz obchodovn a s?atk?), co citeln postih. Vliv nejv?t v rad? pochopiteln? zskaly nejbohat a nejmocn?j rody. Celou mekknskou politiku tak m?ly pod palcem.

Kurajovci k hegemonii obchodn a finan?n p?idali i obratnou politiku, je dvala p?ednost intrikm a kompromis?m p?ed p?mm uitm sly, nebylo-li zbyt a obchodn zjmy ohroeny, chut? shli po zbranch. Dodrovali p?telsk vztahy s okolnmi beduny, jm ?kali dle zprvy z roku 853 p?. n. l., Aribi, odsud dnes b?n Arab, a kdy se do sebe pustili Byzantinci a Peran o hegemonii na P?ednm vchod? koncem 6. a po?tkem 7. stolet, Mekka zachovvala p?snou neutralitu.

Mekka jako vznamn obchodn st?edisko vak nebyla imunn v??i vn?jm vliv?m, Kurajovci pravideln? navt?vovali Srii, jin Arbii, Mezopotmii a v Mekce lo potkat p?slunky prakticky vech nrodnost i nboenskho vyznn, idovsk a k?es?ansk nevyjmaje. Navc v Jemenu byl Nadrn, bohat oza s k?es?anskm usedlm obyvatelstvem v ?ele s biskupem. K severu od Mekky a k palestinsk hranici se thl ?et?z oz, v nich vedle arabskch kmen? sdlily i kmeny idovsk. ?et?z oz po?nal Jathribem (pozd?j Medna). Jathribsk oza o rozloze cirka 30 km m?la dostatek vody a rodn p?dy vulkanickho p?vodu = obiloviny, zelenina, vno a zejmna datle. To ve sm??ovno. Majetkov diferenciace zna?n? pokro?ila, co vak hor: oba arabsk kmeny Aus a Chazrad stly proti sob? a brutln? fungoval zkon krevn msty. Situaci komplikovala p?tomnost n?kolika idovskch kmen?, kter se t vesele hate?ily, a krev st?kala. Oboj (Arabov i id) se vzjemn? spol?ovali, pro?e jathribsk spole?enstv kr?elo k sebezni?en.

idovskch osad bylo v Arbii jak al po deti. Zda v nich ili skute?n id emigranti, nebo arabsk kmeny, je podlehly vlivu judaismu, to t?ko rozhodnout. Mnoh ozy byly p?evn? idovsk, v Jathribu tvo?ili id polovinu obyvatelstva. V?novali se zem?d?lstv a ?emesln vrob?, vynikali ve zlatotepectv, v kov?stv a vrob? zbran a brn?n.

V arabskm nboenstv zaujmala p?edn msto trojice astrlnch bostev M?sce, Slunce a Venue. Arabov se p?mo neklan?li t?mto t?les?m, ale jejich pozemskm idol?m, obvajcm posvtn msta jako studny, prohlubn?, kameny a stromy. Hrub? tesanm idol?m byly do posvtnho okrsku p?ineny ob?ti (velbloudi, ovce a kozy), krev ob?t se vylila na kameny vedle idolu. Ve star Arbii byly ob?as konny i lidsk ob?ti, zvlt? bohyni al-Uzz = Venue.

Skoro kad kmen m?l sv vlastn bostvo. Nejznm?jmi bostvy byla al-Lt (bohyn? slune?n bostvo), ona al-Uzz a Hubal, nejvy bostvo Kurajovc? a pn Kaby. Jeho idol z achtu byl umst?n nad studn uvnit? Kaby. Obraz Al-Uzz byl noen do bitev s volnm Sla (izza) pat? nm, vy nemte dnou slu! V Mekce i v Jathribu uctvali bohyni osudu Mant, ni?itelku ur?ujc lidsk osud. Kn?stvo jako stav neexistovalo. Modlitba m?la jen mal vznam. Dostals, tak dej. Podobnch boh? bylo habad?j!

V b?nm ivot? hrla d?leitou roli vra v diny a dmony. Vyskytovali se ve z?ceninch a na oput?nch mstech a sledovali ?lov?ka na pouti v podob? had?, jet?rek a podobnch potvor?. P?ed zlmi dmony se ?lov?k brn za?kvnm, amulety nebo ob?adnm hzenm kamen? na ur?ench mstech. Dinov vstoupenm do ?lov?ka mohou ho zbavit rozumu: blzen = madnn, posedl dinem, ale t mu mohou poskytnout mimo?dn schopnosti: bsnkovi vere vnuk din, khinovi, tj. pravci, v?tci obojho rodu z?en v?c budoucch, khin doke t i ublit, ovem i uzdravit ?i dob?e poradit. Tito starov?c baudyov se vyjad?ovali jako Pthie v Delfch: nejasn vroky a p?edpov?di smotan do rmovan przy. I Muhammada povaovali za khina, co mocn? popral, a? v po?te?n fzi sv ?innosti p?evzal mnoh jejich vrazov prost?edky. Upustiv od nich, z?stal u rmovan przy (sad).

Pov?dom o jednom nejvym bostvu existovalo u od starch dob v podob? al-Lh (= Allh). Muhammad ji ve svch prvnch vystoupench hovo?il o Allhovi; p?edpokldaje jeho znalost u svch soukmenovc?. Ti vak Allha mnohdy ztoto?ovali s bohem Kaby, Hubalem. Kaba jest muslimskmi legendami spojena s biblickmi postavami Ibrhima (Abrahm) a Ismala (Ismael), kte? dajn? poloili zklad Kaby. ?ern kmen, p?vodn? bl, p?inesl pr archand?l Gabriel.

cta ke zvyklostem a tradicm stc do obrany starho nboenstv jako vry p?edk?, to byl argument v polemikch proti Muhammadovi.

toky mekknsk oligarchie za?aly prv? konverz al-Arkama. Jeden z ns a tohle s nm ten pn z Nemanic ud?lal. Muhammad je ve?ejn? uren a napadn, nazvn blznem a podvodnkem. Nejsiln?j opozice byla mezi Machzmovci a v rod? Abd ams (Umajjovc?). P?edci t?chto rod?, Ab Dahl a Ab Sufjn stli v ?ele opozice. Oligarchy znepokojovalo Muhammadovo hlsn nzoru, e ani bohat nejsou tak nezvisl a mocn p?ed Bohem. Kdyby Qurajovci (Kurajovci) Muhammada uznali jako Proroka, p?iznali by tm, e je nejmoud?ejm, a proto i nejschopn?jm muem, povolanm k ?zen mekknskch zleitost. Ale vdy? se nevyzn v obchodovn a pat? k mn? vznamnmu rodu. Pro bohatce jasn znamen mn?cennosti. Jeho kritika vak byla poci?ovna jako zrodek nebezpe?. P?ed frontlnm tokem na Muhammada a jeho p?vrence rozhodli se Proroka zkorumpovat.

Nabdli mu vstup do mekknskho politbyra, do centra nejvnosn?jch obchodnch spekulac. Sta?, kdy p?estane to?it na pohansk bostva a p?ijme je jako sou?st svho nboenstv. Muhammad v tom nevid?l zase tak velik problm, vdy? i k?es?an a id v??ili v and?ly, ?bly, diny atd. ani je stav?li na rove? bohu. Po ur?itm ?ase si uv?domil, e vere uznvajc t?i pohansk bostva podkopvaj zklady novho nboenstv. Tzv. satansk vere 53: 19 a dal uvd?ly, e jest mono obracet se k pohanskm bostv?m al-Lt, al-Uzz a Mant jako k p?mluvc?m u Boha.

P?vodn Satansk vere vloen namsto dnench ver? 19-23 v s?e Hv?zda (53):

P?emleli jste o Al-Lt, Al-Uzz a Mant, t t?et - jin?

V?ru, to jsou labut? (bohyn?) vzneen a m?ete vskutku doufat v jejich p?mluvu!

Sou?asn vere 19-23 v s?e Hv?zda (53), na jejich mst? p?vodn? byly tzv. Satansk vere":

P?emleli jste o Al-Lt, Al-Uzz a Mant, t t?et - jin? Vy syny byste m?li mt a On pouze dcery? To vskutku rozd?len by bylo nerovn! Ony nejsou nic ne jmna, ktermi jste je vy a vai otcov nazvali a o nich neseslal B?h dn zplnomocn?n. A oni pouze sv dohady a to, k ?emu srdce jejich thnou, nsleduj, a?koliv se jim ji od Pna jejich dostalo sprvnho veden.

Satansk vere je pojem, kter pouil historik Sir William Muir (1819-1905) pro ozna?en n?kolika ver?, kter byly dajn? p?vodn? v Kornu, ale pak byly vyput?ny. Pe o nich historik Muhammad ibn Ishk (zem?el r. 768), kter sestavil Mohamed?v ivotopis zhruba 130 let po jeho smrti.

Tehdy Prorok odpov?d?l recitac sry 109

Nev??c

Ve jmnu Boha milosrdnho, slitovnho.

1 Rci: Nev??c!

2 J nebudu uctvat to, co vy uctvte,

3 a vy nejste ctitel toho, co j uctvm,

4 a j nejsem ctitelem toho, co vy jste uctvali,

5 a vy neuctvte to, co j uctvm.

6 Vy mte sv nboenstv a j sv nboenstv mm.

To byl definitivn a neodvolateln rozchod s mekknskm pohanstvm. U?inil zkladnu k p?snmu monoteismu, co jest jeden z hlavnch rys? islmu, v n?m p?idruovn n?koho k Allhovi pat? k nejt?m h?ch?m. (Pohan, modlosluebnk, polyteista zn v arabtin? murik = ten, kter n?koho p?idruuje k Allhovi). Opozice po zma?en kompromisu zato?ila frontln? na Muhammadovi p?vrence. Kdyby jej zbavili jejich p?zn?, musil by to Prorok zabalit. Ntlak na muslimy a jejich rody a rodiny byl tak mocn, e sotva zrozen islm registroval prvn odpadlky. Muhammad byl proti tomu bezmocn, moc uznan hlavy rodu byla neomezen a nikdo nem?l prvo se vm?ovat do vnit?nch v?c - proti rozhodnut hlavy rodu nebylo nikde odvoln. Zbvalo jedin: odb?hnout z dosahu tohoto tlaku.

Muhammad rozhodl, a? se nejvce ohroen muslimov odeberou do Etiopie, kde v k?es?anskm prost?ed p?e?kaj nejhor obdob. K emigraci dolo roku 615 a v?tina vyst?hovalc? se vrtila po roce 622 do Medny. N?kte? v Etiopii setrvali a do roku 628. Negus muslimy p?ijal dob?e a oni se mohli v?novat obchodu; ostatn? obchodn spojen mezi Etiopi a Mekkou existovalo dvno.

Do ?ela opozice proti Muhammadovi se postavil Ab Dahl, hlava nejbohatho rodu Machzmovc?. U n?jakou dobu byl povaovn za v?dce oligarchie, i kdy nem?l oficiln postaven. Vzal to od podlahy. Osoby slab a bez dostate?n ochrany dal bt nebo je bil sm, pokud pat?ili do jeho rodiny. Obchodnk?m vyhrooval bojkotem a ztrtou majetku, vlivn?j mue napadal sarkasmem a vsm?chem. Fyzick nsil mohlo bt pouito toliko proti otrok?m a uvnit? rodiny, jinak hrozila krevn msta. Muhammad m?l kliku, e ho jeho rod, Himovci, neopustil. P?itom v?tina jeho p?slunk?, ba ani jeho p?edci, prorokovi strcov Ab Tlib (otec ?tvrtho chalfy Alho) a al-Abbs (p?edek chalifsk dynastie Abbsovc?), se muslimy jet? nestali. Ab Dahl a dal mocn dali na Ab Tlibovi, aby bu? zatrhl Muhammadovi propagaci novho nboenstv, anebo mu odep?el dal ochranu rodu. Muhammad?v strejda to odmtl. Vedle rodovho etickho kodexu: neopust ve svzelch ?lena svho, hrl lohu i fakt, e Himovci svho ?asu byli inicitory Ligy ?estnch, jej cle - opozice proti politice a obchodnm praktikm bohatch rod? - se do?ista shodovaly s tm, co hlsal Muhammad.

Izolace Muhammada od jeho rodu nevyla, proto se Ab Dahl rozhodl izolovat Himovce od ostatnch Qurajovc?. Okolo roku 616 dotla?il skoro vechny mekknsk rody k slavnostnmu zvazku, e nebudou s Himovci obchodovat a svatbovat. Bojkot trval dva roky, ale dky menm karavanm poslanch do Srie a obchodu s beduny to jaktak Himovci zvldli, i kdy jm?n Ab Bakra spadlo ze 40 000 dirham? na pouhch 5000.

Navc se aliance rozpadla, pon?vad slab rody si uv?domily, e bojkot posiluje jen nejvlivn?j rody a jedince. Takov sou?asn bojkot Ruska.

Situace mezi muslimy a ostatnmi Qurajovci vklouzla do d?v?j rovnovhy.

Kdy t? nezlom lid, je tu jet? osud. V u tak dost napnav ivotn pouti Prorokov? postihly jej dv? obrovsk ztrty. V b?hu roku 619 zem?el jeho ochrnce Ab Tlib, a potom v?rn opora, Chadda.

?elo Himovc? obsadil bratr Ab Tliba, Ab Lahab, s?atkem a obchodem spojen s rodem Abd ams a zejmna s jeho v?dcem Ab Sufjnem, kter soupe?il s Ab Dahlem o ?elo Qurajovc?. Ab Lahab zpo?tku slbil Muhammadovi ochranu, ale touha po v?tm bohatstv a moci ho inspirovala k tomu, jak se ze slibu vyvlci.

Otzal se p?buznho, kde je nyn jeho mrtv d?d, jejich spole?n p?edek. Pochybuji, e Muhammad netuil, co Ab Lahab zaml, mohl ze smy?ky vyklouznout propagandistickou ?astukou ve smyslu, budou-li vichni Himovci muslimy, poputuje do rje. Ne nadarmo Muhammadovi ?kali Pravdomluvn, proto Prorok stru?n? vecl, e d?da je jako pohan v pekle. Ab Lahab odpov?? vyhodnotil jako urku celho rodu a nsledn? ukecal ostatn p?buzn, aby nadle neposkytovali ochranu ?lov?ku, kter znevauje p?edky. Za tuto lumprnu se dostalo Ab Lahabovi nesmrteln slvy. On je z Muhammadovch sou?asnk? jmenovn v Kornu, by? ve form? proklet:

Sra 111

ZHY?TE nebo PALMOV VLKNA

Ve jmnu Boha milosrdnho, slitovnho.

1 Zhy?te ob? ruce Ab Lahaba, a zhynul ji i on!

2 A nebylo mu k ni?emu jm?n jeho ani to, co si vyslouil,

3 vak ho?et bude v ohni plnm plamen? on

4 i ena jeho, je d?v palivov nos

5 a j kol hrdla provaz z vlken palmovch vis.

Vklad Sry 111 prav, e ver 3 ohni plnm plamene je narka na jmno Ab Lahab, znamenajc otec plamene. Ve veri 4 se Prorok vysmv Umm Damile, en? Lahabov?, nebo? noen d?v bylo prac vykonvanou otroky nebo chudmi Araby. Podobn? ver 5, nebo? bohat Mekknky nosily drahocenn nhrdelnky, kdeto Umm Damila je zde vyl?ena s provazem, jm jsou svazovny otepi d?v.

Druhm sou?asnkem zmn?nm v kornu je Muhammad?v adoptivn syn Zajd ibn Hritha, viz ve, v s?e 33 jest legalizovn s?atek Muhammad?v se Zajnab bint Dah manelkou Zajda ibn Hritha, s nm se rozvedla a provdala se za Muhammada v roce 627. V p?edislmsk tradici byli adoptivn synov pokldni za rovn rodnm syn?m i v otzkch manelskho prva, proto byl Prorok?v s?atek se Zajnab pokldn odp?rci islmu s odvolnm na p?edislmskou tradici za krvesmiln. Ve veri 4 sry 33 jsou uvedena slova Jsi pro mne jako zda m matky, kterto prohlen v p?edislmsk Arbii znamenalo ukon?en manelstv, nikoli vak pln rozvod; takto zapuzen manelka ila nadle ve spole?n domcnosti, ale nemohla se znovu provdat. Korn ru tento nejasn statut a d bu? pln rozvod, nebo op?tn p?ijet manelky s plnmi prvy.

Ab Lahab to sice v kornu schytal, ovem islm, a? v pr?b?hu bojkotu zskal vznamnho mue, jm byl Umar ibn al-Chattb, pozd?j druh chalfa, v Mekce jenom ivo?il. Muhammad sice bojoval, Korn vytk Qurajovc?m jak nevru v posmrtn ivot, tak i lp?n na bohatstv tohoto sv?ta. Odp?rci dali odpov?di na otzky, kter t?ko zodpov?d?t - kdy nastane soudn den, jak b?h ukazuje svou vemocnost, jak mrtv t?lo oivne, uka n?jak zzrak?! Zd se, e i Muhammadovi odp?rci znali Star i Nov zkon, kter zzraky p?mo h?. Muhammad to post?ehl a odvolval se na starozkonn proroky, kte? usp?li i p?es do?asn nesp?chy. Opozice se uchechtla a nazvala jeho varovn p?b?hy starmi pohdkami. Qurajovci vehementn? to?ili i na Muhammadovo tvrzen, e je prorokem a poslem bom. To pro n? bylo dost nebezpe?n, proto se ho snaili vemon? snit a zesm?nit. e je posedl diny = blzen, oby?ejn bsnk, ?arod?j, e si zjeven vyml sm nebo s pomocnky lidskmi nebo diny. Je v?bec mon, aby si b?h vybral jako prost?ednka mue nevznamnho?

Hidra nepoveden a poveden

Muhammad, zbaven ochrany svho rodu a vida marnost dalho p?soben v Mekce, za?al se rozhlet po jinm p?stavu. Maje jet? mlo vkonnou zpravodajskou slubu, vybral si m?sto at-Tif jin? od Mekky. Obyvatel pat?c ke kmeni Thaqf sice obchodovali s Jemenem, ale politicky a finan?n? zviseli na Kurajovcch. Vyrazil tam bu? v roce 619, nebo 620, ale se zlou se potzal. Tift ho nejen vypskali, ale ve sprce kamen? jej byst?e vyhnali z m?sta. Tato mizern rekognoskace ternu se hrub? nevyplatila, v Mekce Muhammad prakticky skon?il.

Allh vak pomohl. V lt? 620 Prorokovi p?ihrl n?kolik chlapk? z Jathribu (budouc Medny). U jsme vzpomn?li, e v Jathribu zu?il boj mezi arabskmi kmeny Aus a Chazdra, do n?ho se ochotn? pletly i idovsk kmeny Qurajza, an-Nadr a Qajnuq. Hlavy m?sta hledaly n?koho, kdo by sdlu, v n?m bylo rozvrceno zem?d?lstv, a zu?ila neuhasiteln krevn msta, zajistil jistou stabilitu. Pro? si myslili, e to zrovna Muhammad a zrovna on doke, to skute?n? v?d?l jenom Allh.

O rok pozd?ji, p?i pouti v roce 621, se Muhammad seel s dvancti p?edstaviteli r?znch kmen? a skupin z Jathribu ve skaln sout?sce pobl Mekky, zvan al-Aqaba. Zde mu jathribt p?sahali, e ho p?ijmou jako Proroka, e ho budou poslouchat a vyvaruj se n?kterch h?ch?. Muhammad s nimi do Jathribu poslal jednoho ze svch v?rnch, aby novm muslim?m vysv?tlil zklady novho u?en a obhldl situaci, Prorok by nerad zopakoval t?k v deti kamen.

Po roce se v Mekce objevila delegace p?tasedmdesti jathribskch, a za noci m?la sch?zku s Muhammadem na alAqab?. Zde mu vichni p?sahali nejen poslunost, t se zavzali, e budou Proroka brnit a bojovat za n?j a jeho v?c.

Dal vhn by bylo smrteln. Muhammad za?al do Jathribu odeslat po trochch sv p?znivce. Moc jich nebylo, seznam sedmdesti p?esdlench muslim? se zachoval, pr v bezpe?nch postavench z?stalo v Mekce a n?kolik destek v??cch vegetovalo v Etiopii.

Okolo roku 622 bylo muslim? asi sto padest. Mekknsk opozice m?la p?irozen? sv zdroje a rozhodla se Muhammada zavradit, dokud je doma. Ten vak po vprasku v at-Tifu vylepil svou zpravodajskou slubu a atenttu unikl. M?l bt zabit ve vlastnm dom?, ale jsa varovn, uchlil se jinam. Hlavnm ?astnkem tto lsti byl Al ibn Ab Tlib (? 599, Mekka - 28. leden 661, Kfa), kter zastoupil Muhammada v jeho lonici, zatmco Prorok prchal z m?sta. Za n?kolik dn jej Al nsledoval.

Nebylo na co ?ekat, p, dka ?i jed mohly kdykoli ukon?it Prorok?v ivot. Pouze v doprovodu Ab Bakra a jednoho jeho proput?nce v z? roku 622 opustil Mekku a vyrazil do Jathribu. Dobrodrun akce, nebo? m?li v patch sthac komando, p?ed nm se n?kolik dn skrvali v jeskynch, a a 24. z? se po krkolomnch stezkch dostali na okraj jathribsk ozy.

To jest ona hidra, p?ekldna jako t?k, avak znamenajc p?eruen kmenovch, rodovch nebo rodinnch svazk? a navzan novch. P?esdlen bylo natolik zlomovou zleitost v d?jinch islmu, e pozd?j chalfa Umar vyhlsil rok hidry po?tkem muslimskho letopo?tu. Jathrib do?kal se pak ?estnho nzvu Madnat an-nab = M?sto prorokovo neboli Medna. Te? ?ekala Muhammada d?leit prce na budovn oddan a stmelen muslimsk obce.

Aby ani omylem nezavdal p?leitost k rozbroj?m, neubytoval se nastlo u n?jakho horlivho muslima toho ?i onoho k?dla, ale zakoupil si pozemek, na n?m vyrostly dva domky pro jeho eny. Prvn byl pro Saudu, s n se oenil jet? v Mekce, druh pro Aiu, dceru Ab Bakra, kterou si vzal v Medn?. Vyt?ili zde i ohrazen prostranstv, je slouilo jako jedna z prvnch meit. ?st placu zast?eili palmovm listm. Jeliko se Muhammad ensk spole?nosti neod?kal, domky pro manelky rostly a do po?tu dev?t. Prorok poctiv? po nocch rotoval, p?es den nabral slu u ii nebo v improvizovan modlitebn?. Pozd?ji zde vznikla meita Prorokova. Spole?nost, jej Mednsk stava se dochovala, se nazv umma, tj. obec, spole?enstv. Postupn? se Muhammad stal uznvanm politickm v?dcem cel Medny.

Nejsa p?tipk?em hodlal roz?it sv nboenstv na celou Arbii, Mekku do toho samoz?ejm? po?taje. Medna leela na karavann stezce z Mekky do Srie, byla tedy pevnm op?rnm bodem pro toky na mekknsk karavany. Ko?istnick toky byly na rovni rodnho datlovho hje = normln zp?sob obivy. Muhammad je vak povil na boj v??cch proti nev??cm, boj na cest? Allhov? a za roz?en islmu. Boj? se z?ast?ovali jak Muhdirov, nzev pro mekknsk imigranty, tak i mednt usedlci zvan Ansrov neboli pomocnci.

A?koli kody prvnch tok? by zvldla i nejmen poji?ovna, ani by j hrozil krach, Qurajovci p?esto poctili siln znepokojen. Muselo se to ?eit!

A u v b?eznu 624 dolo k bitv? u Badru. Qurajovci dali dokopy velkou obchodn karavanu (tisc velbloud?), je v doprovodu sedmdesti ozbrojenc?, kterm velel mekknsk p?edk Ab Sufjn, vyrazila z Ghazzy v Palestin? do Mekky. Muhammad o karavan? dostal zprvu a zmobilizoval 324 mu? (86 Muhdir? a 238 Ansr?. Jmna vech ?astnk? jsou znma, ?ast zaru?ila p?slunmu rodu aristokratick ko?eny. Ab Sufjn byl schopn, o nebezpe? v?d?l, a karavanu vedl tak, aby muslim?m unikl, a zrove? informoval domovskou zkladnu. V Mekce Ab Dahl povolal bez problm? do zbran? skoro tisc mu?, nebo? kad rodina do karavany investovala, a neprodlen? vyrazil konvoji vst?c. Ab Sufjn si poradil sm a hrozb? se vyhnul.

Muhammad d?ep?l u Badru, jin? od Mediny, kde byly vydatn studny. Zvaoval, co ?init dl, necht?lo se mu jen tak rozpustit tak velkou vojenskou slu. Z dumn jej vytrhla zprva o blc se sle mekknskho vojska. V tom moment? u odejt nemohl, vraz morln porka byl u i tehdy znm.

Islm bojujc, nespc a vt?zc

Bitva u Badru (15. b?ezna 624) byla dle zvyklost zahjena povykem, b?hem n?ho se do sebe pustili jednotliv hrdinov. Muslimov se v soubojch ?inili a jeden z nich zabil Ab Dahla. Pak se muslimov, motivovan p?slibem rje pro sv due, co chpno t?lesn?, kdyby nhodou padli, vrhli do bitvy s pok?ikem Vt?zn Boe, zabjej! Do rje, mimochodem pro mue velmi poutavho, velk tla?enice nebyla, pon?vad padlo jenom ?trnct muslim?. Mekknc? zahynulo asi sedmdest a zhruba stejn? tolik jich padlo do zajet. Ko?ist ovem byla zna?n. Podle kornskho p?kazu z n byly ?ty?i p?tiny rozd?leny mezi bojovnky, jedna p?tina p?ipadla Muhammadovi. Nejvce bylo vyd?lno na vkupnm za zajatce, ty, kte? pochzeli z chudch rod?, Muhammad z valn v?tiny propustil. P?i kadm svm rozhodovn myslel na budoucnost.

Po Badru se Muhdirov hospod?sky osamostatnili a nebyli dle odkzni na podporu Ansr?. Vznam muslimskho vt?zstv u Badru byl dalekoshl. Mekknci ztratili aureolu neporazitelnosti a vemocnosti, ztratili t ?adu zkuench a vlivnch lid a materiln ztrty (ko?ist a vkupn) nelo t za?adit do kolonky zisku, i kdy karavana byla zachrn?na. I to vyslalo Ab Sufjna do ?ela Mekky. Byl sice inteligentn?j a rozvn?j ne Ab Dahl, ale postrdal vnivost boje proti islmu. Badr byl pr?vih nesmrnho kalibru, ale t vzvou pro Qurajovce. Muhammadovu muslimskou obec ovem vt?zstv poslilo po vech strnkch, Muhammadovu pozici vt?zstv nesmrn? poslilo. Byla-li jak arabsk opozice v Medn?, to nyn sklapla kabelku = zmlkla. Mnoho vhajcch Med?an? p?ijalo islm, n?kte? arabt oligarchov okolo mue jmnem Abdallh ibn Ubajj, jen nemohl Muhammadovi p?ijt na jmno, pon?vad p?ed hidrou se domnval, e on se stane vldcem Medny, stle troj?ili a jist? by se nevhali spojit i s idovskmi kmeny. Mednt id, to byl jin kalibr, p?i?em Muhammad od prvopo?tku povaoval sv u?en za blzk, ne-li toton s tm, co hlsali sta? Proroci, zejmna Moj a Je. O?ekval otev?enou nru?, ale v Medn? byli z?ejm? v ?ele id? konvertit? ortodoxn id, kte? tvrdili, e jeho u?en je v rozporu s Trou, a proto to nen dn zjeven a Muhammad nen tud Prorok. Ideov? t?k a smrtc tok. Muhammad asi prv? v tuto chvli p?iel na mylenku v?rou?n nad?azenosti islmu a jal se tvrdit, e id a k?es?an pozm?nili Psmo a znehodnotili Bo u?en. Pozd?ji tuto mylenku propracoval. Te? na?dil, aby se muslimov p?i modlitb? neobraceli k Jeruzalmu jako dosud, ale qiblou (sm?rem modlitby) stala se Mekka s Kabou S idy bylo nutno zato?it. Nejd?ve si dolpl na nejslab idovsk kmen Ban Qajnuq. Zminku pro tok poskytla rva?ka mezi idy a muslimy i s mrtvmi ?astnky. Po dvou tdnech id brnc se ve svch tvrzch kapitulovali. Museli opustit Mednu s rodinami i majetkem, zbran? vak odevzdali. Odeli na sever do idovsk kolonie ve Wd al-Qur a odtud pozd?ji do Srie. Muhammad tmto ?inem oslabil pozici svho soupe?e Abdallha ibn Ubajje.

Upev?ovnm Muhammadovy pozice rostlo nep?telstv dvou zbylch idovskch kmen?, Ban an-Nadr a Ban Qurajza. Kmeny se pustily do vyjednvn aliance s Mekkou a n?ktermi bedunskmi kmeny proti muslimsk obci. Nadrovci byli z Medny vyhnni roku 625 beze zbran i bez nhrady za ?etn palmov hje, je p?iklepnuty muslim?m. Usadili se v oze Chajbaru, ale v protimuslimskch intrikch neustali; a Muhammad ozu zsk, vyene je z Arbie.

Posledn kmen Ban Qurajza dopadl nejh??e. Kmen byl obvin?n ze zrady a rada, sloen z Ansr?, jejich bvalch spojenc? rozhodla popravit mue a eny i d?ti prodat do otroctv.

V Mekkce se horliv? p?ipravovali na vlku s muslimy. Aby pozvedl morlku Ab Sufjn s komandem napadl Mednu, ovem bez valnho sp?chu. Ale aspo? pokus. Se zm?rem net?tit sly nebyla vypravena pravideln karavana do Srie. Pr Qurajovc? dosp?lo k nzoru, e jim mohou vichni vlzt na zda, karavanu vypravili a vedli ji odlehlmi cestami. Kdy si n?kdo mysl, e je tak chytr, jak jsou ostatn blb, zpravidla zapl?e. Muslimov karavanu vyptrali a p?epadli. Jej ozbrojen doprovod plchl a ko?ist v cen? 100 000 st?brnch dirham? padla do rukou muslim?. Muhammad vedl osobn? v roce 624 t?i vpravy proti n?kterm bedunskm kmen?m ve snaze zastrait je, aby nevstoupily do spojenectv s Mekkou.

Mekka se nevzdv, ale habal habalil vekhol habal

V b?eznu roku 625 byla Mekka p?ipravena. Postavila armdu o sle 3000 mu?, z nich 700 m?lo brn?n. Armda vyrazila. Mui jeli na velbloudech a 200 jezdc? na konch tvo?ilo dern oddl. Velitel Ab Sufjn se s vojskem utbo?il u hory Uhud nedaleko mednsk ozy. Muslimsk vojsko ?talo 700 mu?. Mohlo jich bt vce, ale t?sn? p?ed bitvou opustil Abdallh ibn Ubajj pozice i se svmi p?vrenci, v Kornu pak dostali nzev pokrytci. K bitv? dolo 25. b?ezna 625. Muhammad rozestavil sv vojsko tak, aby nep?telsk leen se octlo mezi mednskmi tvrzemi a postupujcmi muslimy. Muslimov obsadili kopec Uhudu, ?m znemonili tok jezdectva. Mekknci zato?ili, ale byli odraeni a ustupovali a do svho leen. Muslimov neudreli touhu po ko?isti na uzd? a za?ali v leen loupit. Do nedisciplinovanch loupenk? vlet?l v ?ele jzdy mekknsk velitel Chald ibn al-Wald, pozd?ji jeden z nejv?tch muslimskch dobyvatel?. Ve v?iv panice bitvy kdosi b?eskl, e Muhammad padl a muslimov po?ali ustupovat. Muhammad byl zran?n na obli?eji a do nohy, p?esto kol sebe shromdil skupinu ustupujcch, druh parta prchala k mednskm tvrzm, ale jzda je dohnala a hodn? jich porubala. Muhammad?v oddl odolal tok?m p?choty a Ab Sufjn to zabalil, nenapadl ozu a zam?il dom?. Muslimov ztratili 75 mu?, nep?tel 27. Tento vsledek vyhoupl Abdallha ibn Ubajje op?t na kon?, a kdy se p?i jedn vprav? servali Muhdirov s Ansry, obvinil Muhammada, e do m?sta p?inesl rozkol. Muhammad p?eruil vpravu a hybaj do Medny. I stalo se, e na posledn zastvce p?ed Mednou, Muhammad m?l ve zvyku brt na vpravy n?kterou se svch en, ia, Prorokova mladi?k a nejmilej ena opustila svoje zakryt nostka na velbloudovi, asi la ?urat a ztratila nhrdelnk; ne ho nala, karavana vyrazila. V domn?n, e je v nostkch, ji nikdo nepostrdal. Uzard?nou krasavici p?ivezl na velbloudu do Medny mlad bojovnk. Strana pokrytc? hned za?ala palbu o nev??e s clem rozkmot?it Muhammada a Ab Bakra, otce ii. Muhammad d?lal, e o ni?em nev, a kdy se neobjevily dn pozitivn d?kazy nev?ry, zprostil ji jakhokoli podez?en. Historky pomluvy vyuil k odstaven Ibn Ubajje od vlu. Svolal nejvlivn?j Ansry a podal je o dovolen potrestat jednoho z nich, jen urazil jeho rodinu. Zstupci obou kmen? se zhdali o to, kdo je v?rn?j Prorokovi. Na konci sch?ze bylo jasn, e Ibn Ubajj i se svou stranou pokrytc? je v hji. Muhammad ho nepotrestal, sta?ilo mu, e jeho soupe? ztratil veker vliv. Stalo se v noru roku 627 a od tohoto data byl Muhammad neomezenm pnem Medny. Byl to velmi chytr a obratn politik. Ibn Ubajj porku p?ijal, z?astnil se jet? jednoho taen, a kdy zem?el, sm Muhammad ?dil poh?ebn ob?ady.

Qurajovci = Kurajovci nespali, spojili se s kmeny Ghatafn, Sulajm a Asad, ?m zbudovali vojsko o sle 10 000 mu? s esti stovkami jezdc?. Zase v b?eznu roku 627 vyrazili z Mekky na Mednu. Mezi muslimy tento po?et plus vzpomnka na Uhud moc radosti nevyvolaly. Medna mohla do pole postavit sotva t?i tisce mu? a skoro dn jezdectvo. Muhammad m?l sv?j, zpravidla dobr sudek, ale radm se nebrnil. V prekrn situaci se spolehl na post?eh perskho otroka Salmna a na?dil na severn stran? vykopat hlubok p?kop. Zbvajc sv?tov strany chrnila lvov pole (harra) nesch?dn pro kon?. est dn? muslimov vykopvali protiko?sk p?kop a skon?ili t?sn? p?ed p?chodem mekknsk armdy. Do t doby neobvykl saprsk finta, sapry = enisty zavedl a Napoleon, nep?tele zasko?ila. Sedli si opodl, porazili 25 velbloud?, aby se nasytili, a ?ekali, co generln tb vymysl. Znep?telen strany na sebe ?u?ely ?trnct dn, pak oblhatel dostali ze? a hlad, protoe p?estali zabjet velbloudy, aby m?li na ?em ujet. Ne?innost v nedostatku je ubjejc, a tak se beduni sbalili a odjeli dom?, Kurajovci je zhy nsledovali.

P?kopov vlka zadupala kurajovskou presti na nulu a Muhammad se rozhldl, jak sjednotit Arbii. O sjednocen arabskch kmen? pod praporem islmu uvaoval u v dob? boje s Mekkou. V lt? roku 626 podnikli muslimov taen do ozy Dmat al-Dandal (dnen al-Dauf). Byl to vkon, Dmat al-Dandal le asi 700 km od Medny, proto je mocn? nepravd?podobn, e by zdej kmeny mohly ohrozit Mednu, motivem bylo u?init na severn kmeny dojem, vdy? stl v ?ele skoro tisce mu?, t to asi byla i pr?zkumn cesta pro pozd?j vboje, no a samoz?ejm? ko?ist, jak pro p?tomn muslimy, tak i jako nvnada pro budouc. Krtce p?ed kurajovskou invaz zskal pro islm kmen al-Mustaliq na pob?e mezi Mednou a Mekkou. P?i nvratu z tto vpravy se ztratila ia. V roce 627 vyslal do Srie posla, aby informoval byzantskho guvernra o porce Qurajovc?. Na zpte?n cest? posla oloupil o byzantsk dary kmen Dudhm. Trestnou vpravu vedl Zajd ibn Hritha, adoptivn syn Prorok?v: kmen uzav?el spojenectv. Hned pot Zajd putoval do Srie navzat obchodn spojen ve prosp?ch Medny. Jin muslimsk p?edk uzav?el spojeneckou smlouvu s ozou Dmat al-Dandal, p?i?em n?elnk ozy z?stal k?es?anem. V??i Mekkce nevyvjel vznamnou ?innost, pouze na podzim 627 zmocnil se mekknsk velk karavany. Zd se, e jednak u necht?l prolvat krev vlastnho kmene, druhak p?i?kl Mekkce vznamn msto ve svm nboenskm a politickm systmu. Nsledujc akce to potvrzuj: v b?eznu 628 se rozhodl, e podnikne s asi 1500 muslimy tzv. umru (malou pou? do Mekky na rozdl od velk pouti, zvan hadi). Qurajovci na n? poslali jezdectvo, ale muslimov se mu vyhnuli a dorazili k al-Hudajbji na okraji mekknskho posvtnho okrsku. Muhammad?v velbloud se zde zarazil a odmtl jt dl, Prorok na?dil rozbt tady tbor. Mekknci hrozili bitvou, p?jdou-li muslimov dl. Dlouze se vyjednvalo, a se dosp?lo k tzv. smlouv? al-Hudajbje, je pravila, e letos se muslimov vzdl, ale v p?tm roce Mekknci na t?i dny vyklid m?sto, aby muslimov mohli vykonat ob?ady. T na 10 let stopnuto nep?telstv a ujednn povolen ostatnm kmen?m vstupovat do spojenectv s kmkoli. Muhammadovi lid byli nespokojeni kompromisem, zbyte?nm chozenm, e nedolo kboji = ko?ist. Krize vedla Muhammada k svoln vech muslim? a dal si znovu p?sahat v?rnost a poslunost. V d?jinch islmu je tato p?saha nazvna bu? p?saha zalben se bohu, nebo p?saha pod stromem. Potom si Muhammad oholil hlavu a ob?toval ovci, tj. provedl ?st poutnho ob?adu. To si dali skopovho. Muselo bt kompletn? zbaveno krve a Muhammad ?ekl: Bismi'llahi. Allah Akbar, kter v p?ekladu znamen - Za?nm s Bom jmnem. B?h je velk. A u se ronilo!

Muhammad nemohl a jist? necht?l p?ehldnout a podcenit ztrtu o?ekvan ko?isti a krtce po nvratu uspo?dal taen jen pro ty, kdo sloili p?sahu pod stromem. V ?ervnu 628 po krtkm oblhn dobyl idovskou ozu Chajbar a na obyvatele, kte? mohli v oze z?stat, uvalil padestiprocentn da? z obil a datl. Muhammad bral op?t p?tinu. Rozd?lil ji svm enm, dce?i Ftim? a Himovc?m.

Muhammadovo vt?zstv a pokaen trven; Mekka ?u? na muezzina! A vzdv to

Ovem vt?zstv u Chajbaru m?lo malou vadu. Jedna z idovskch en, kter v bitv? p?ila o p?buzn, pozvala Muhammada a dal muslimsk hlavouny na ob?d a podvala otrven jehn?. Muhammad polkl jedno sousto, vyplivl dal a varoval sv druhy. Jeden vak zem?el a Prorok si a do konce ivota st?oval na bolesti a k?e?e v aludku. Clev?dom, ale jen mrn? sp?n kucha?ka byla zajist popravena.

Likvidace dalch idovskch oz pokra?ovala, bez boje byl zskn Fadak, kter p?ipadl Prorokovi jako soukrom lno, z polnost dle obd?lvanch byl vnos zna?n? vysok. Po Muhammadov? smrti vznikl o d?dictv Fadak spor mezi muslimskm sttem, zastupovanm Ab Bakrem a mezi Ftimou, dcerou Prorokovou. Spor vyhrl Ab Bakr, ovem trpkost poci?ovan Muhammadovou rodinou, najm? pak Alm, byla jednou z p??in pozd?jho rozkolu muslim? na ity a sunnity. Majetek, prachy, to je to, o? vdycky b?.

Nejen Muhammad zbohatl. Muhdirov, p?ed pr lety jet? vd??n za pitu (chlebov placka), kterou jim dal Med?an, stali se vlastnky velkch palmovch hj?, velbloud? a kon. Mnoz spekulovali s pozemky a doshli pohdkovch zisk?.

V b?eznu 629 podnikli muslimov pou? do Mekky. Mekknci dle dohody z minulho roku na t?i dny vyklidili m?sto a z okolnch vin sledovali triumfln p?chod muslim?, jejich poutn ob?ady i ob?tovn na Marw?. Vid?li i slyeli poprv muezzina (byl to ?ern otrok Bill), jak ze st?echy Kaby svolv v??c kmodlitb?. Muezzin (arabsky ??????) je v islmu sluebnk meity, kter stoj na ochozu minaretu a svolv v??c k modlitb?. Muezzin vol tzv. adhan (arabsky ????????). Tak se d?je celkem p?tkrt denn? v sunnitskch zemch - p?ed svitem, rno, v poledne, ve?er a po zpadu slunce; t?ikrt denn? v itskch zemch (Irk, rn). Dnes vak ji na v?tinch meit nejsou muezzini, ale reproduktory, kter hlsaj vzvu ze zznamu; tato skute?nost je n?ktermi muslimskmi kruhy ?asto kritizovna. Ve velk meit? v Mekce vak stle svolvaj muezzini. Funkce muezzina existuje ji od dob Mohameda. Tehdy chodil muezzin ulicemi a svolval lidi k modlitb? po celm m?st?. Jako prvn muezzin bv uvd?n Bll ibn Ribah. Po smrti Muhammadov? vznikly pokusy nahradit funkci muezzina jinm zp?sobem (vlajky, trumpety atp.), ale svolvn se ukzalo jako nej?inn?j. Architektonick pravy meit p?istavovnm minaret? p?inesly zm?nu - slep muezziny. Lid se bli naruen soukrom prv? z ochozu minaretu, proto se na msto muezzina p?ijmali zejmna nevidom lid.

Muhammad cht?l v Mekkce pobt dle, nebo? se zrovna oenil s dal enou a plnoval svatebn hostinu. Mekknt to vak odmtli. Hostina se dala lehce odloit a p?padn zklamn vyrovnal fakt, e v dob? pobytu Proroka v Mekkce a krtce pot p?estoupilo k islmu n?kolik vznamnch Qurajovc?. Zvlt? pot?il p?estup Chlida ibn al-Walda a Amra ibn al-s, skv?lch vojev?dc?, prvn z nich potla?il vzpouru arabskch kmen? po Muhammadov? smrti a dobyl Srii, druh proslul jako velk sttnk a dobyvatel Egypta. A kone?n? se k islmu p?evalil i Muhammad?v strc al-Abbs. Jet? to nev?d?l, ale stane se zakladatelem chalfsk dynastie Abbsovc?.

Od smlouvy u al-Hudajbje do kapitulace Mekky v lednu 630 podnikli muslimov okolo sedmncti vle?nch vprav proti kmen?m, kter nebyly dostate?n? podrobeny, jako Ghatafnovci, Ban Murra, Ban Thalaba a Sulajmovci. Ve vytrvalm odporu byl kmen Hawzin, ?een odloeno. Muhammad pokra?oval ve sv severn politice. V z? roku 629 vythlo na sever muslimsk vojsko o 3000 much, veden Zajdem ibn Hrithou a dosp?lo a k Manu (v dnenm Jordnsku), dnes je tam solrn elektrrna. Zde se st?etlo s arabskmi oddly ve slubch byzantskho guvernra. Zajd a n?kolik muslim? odeli do rje, muslimov to zabalili a odthli do Medny. Doma se stali ter?em pohrdn a posm?k?.

Z?stval posledn problm: Co s Mekkou?

Tam moc radosti nebylo! Zvlt? Ab Sufjn na tom byl mizern?, pon?vad porkami ztratil sv?j vliv, i svou vru ve vt?zstv Mekky. Do pop?ed se dostvali mlad Machzmovci, kte? sice doufali ve vt?zstv Mekky, ale ani zdaleka elnem nedosahovali rovn? Ab Dahla. Domc politick systm kolaboval. Koncem roku 629 dolo k rozpor?m mezi kmenem Chuza, spojencem Muhammadovm a kmenem Bakr, spojencem Qurajovc?. Bakrovci zskali pod rukou zbran? od machzmsk frakce v Mekkce a smluvili spole?n p?epad Chuza. Chuza v boji utrp?li zna?n ztrty. ?ast Mekknc? se nedala utajit, pro?e poruen p?m?? bylo nabledni. Mekka se zachv?la p?ed jistou muslimskou odvetou. Ab Sufjn vysln k vyjednvn do Medny. Ab Sufjn nebyl dn blbec, jist? v?d?l, e Muhammad na dn kompromis nep?istoup. Muhammadovi jeho p?chod jasn? zv?stoval, e Mekka je zral ke sklizni.

Prvnho dne roku 630 postavil do pochodovch ?ad? 10 000 mu? vech sloek sv party. Cl byl tajen, pak se vojsko utbo?ilo blzko Mekky a Muhammad na noc dal zaehnout 10 000 oh??. Ab Sufjn s n?ktermi p?edky dorazil do muslimskho leen a nabdl kapitulaci. Muhammad ji p?ijal a zaru?il milost vem, kdo budou pod ochranou Ab Sufjna nebo nevylezou na ulici z dom?, a muslimsk armda vthne do m?sta.

Dne 11. ledna 630 vthlo muslimsk vojsko ve ?ty?ech proudech do Mekky. Pouze jeden se setkal s odporem n?kolika destek Mekknc?. Jet? pr lid za?valo, a potom mohl Muhammad dat o kl?e od Kaby. V oka mihu poru?il zni?it vechny sochy b?k?, je vymetny ze svatyn? a rozdupny ?i jinak zni?eny. Pak se v ?ist svatyni pomodlil. Vrtil kl?e jejich d?di?nm strc?m, potvrdil i jin ob?adnky v jejich tradi?nch ?adech. Posvtn msto pak pe?liv? vym??ili, ohradili a Kaba se stala st?ediskem islmu.

Tm, e se stal pnem Mekky, neoby?ejn? poslil svou moc, presti a autoritu. Nyn mohl p?istoupit k organizaci rychle se rozr?stajcho muslimskho sttu. K tomu pot?eboval zkuen lidi, kte? se vyznali ve sprvnch, hospod?skch a vojenskch zleitostech. Qurajovci byli pov??eni novmi koly, m?li se stt oporou nov ?e, nejd?ve arabsk, pozd?ji sv?tov. Po t?chto bojch nen divu, e nabyl Mohamed p?esv?d?en, e nejvce p?esv?d?ujcm d?vodem byl jeho me?. Pozd?ji vyslovil se vchodnm slohem: Rj naleznou ve stnu k?cch se me??. . To napsal John William Draper (1811 - 1882) ve sv knize D?jiny konflikt? mezi nboenstvm a v?dou, jej XXI. anglick vydn p?eloil S. Mokr v Praze 1. ledna 1892 pro Vzd?lvac bibliotku, ?zenou a vydvanou Karlem Stan. Sokolem, Praha, Marinsk ulice 21; T?et levn vydn, rok vydn neuveden.

Dal nev??c jest nutno nakopat, zahyne p?i tom i bsnk

Me? jet? nemohl bt odloen, vchodn? od Mekky se formovala nov hrozba. Mocn kmen Hawzin se spojil s kmenem Thaqf, obvajcm m?sto at-Tif a postavili vojsko o 20 000 much. Byli to nep?tel Mekky a Thaqfovci, s nimi zail Muhammad nemilou eskapdu, viz ve, u m?li dost mekknsk konkurence a peskovn. A kdy je tam te? pnem Muhammad, ten jist? nezapomn?l na utry, kter mu hvzdaly kolem hlavy. Vojsko obou kmen? v r?ovm domn?n, e muslimov a Mekknci ve vzjemnm boji vy?av, dorazilo na pochodovou vzdlenost t? dn? od Mekky. Mekknt si uv?domili nebezpe? a bez ?e? postavili do pole 2000 mu?, aby pomhali muslim?m.

Kmeny si vak v??ily: V?dcem byl zvolen nebojcn bojovnk Malik ibn Auf, kter vymyslel takovto pln: vichni mus bojovat spolu se svmi rodinami, stany i ovcemi, kozami a vm dobytkem, protoe tak se nikdo neodv uprchnout z bitvy a zanechat tam sv?j majetek a rodinu. Vichni s Malikem souhlasili, krom? starho slepce jmnem Durajd ibn as-Simma. Kdysi byl velkm bojovnkem a vzhledem k jeho cennm radm doprovzel bojovnky v bitvch. ?ekl: "Ten pln se mi nelb. Jestli je n?kdo takov zbab?lec, e opust bitevn pole, tak to ud?l, i kdy tam bude jeho rodina. Navc eny a d?ti pro ns budou velkou p?t?. A jestli prohrajeme, cel n majetek padne do rukou nep?tele." Ale Malik radu ignoroval, snad i proto, e Durajd ibn as-Simma (kolem r. 530 - 630) byl i slavn bsnk, a tak drel se dl svho plnu.

M star hlava,

bl kyti?ka

opadv.

D?tsk st?evce.

Kolo kolo mlnsk.

Jako opice

P?iznvm v kout? ke k?lu.

Sm. Ve?er

mohou t? houpat.

Nemluvn? v kolbce.

A to j jsem bval mld, sam sla,

v houtinch vlas?

?er? s ?ern zpasila.

in Kuncov Sabina ISLMSK ESCHATOLOGIE Univerzita Pardubice Fakulta filozofick Bakal?sk prce 2008

Bsnc d?dula Durajd ibn as-Simma m?l pravdu. Hawzinsk jezdectvo sice zahnalo muslimsk p?edvoj i s ?st muslimsk armdy na t?k, ale Muhammad se starou gardou Muhdir? a Ansr? vytrval a dokzal zastavit prchajc, co vkon obdivuhodn, protoe vyd?en vojci jsou schopni zabt kadho, kdo jim brn v t?ku.

Muslimov se vzpamatovali a jejich tok a dal n?kolikahodinov boj donutil spojeneck kmeny k t?ku. Bojovnci se vybodli na sv rodiny, stda i dal majetek a prchali a prchali. I tak bylo mezi Hawzinovci hodn? mrtvch, mezi nimi byl i Durajd ibn as-Simma, mraky jich upadly do zajet.

Po vt?zstv se dostavila kocovina v podob? oblhn m?sta at-Tif. ?trnct dn? metaly katapulty projektily do m?sta, ale Thaqifovci odolali.

D?len ko?isti trvalo n?kolik tdn? a p?ineslo problmy, Muhammad valnou ?st ko?isti p?iklepl mekknskm p?edk?m. Mednt jenom nev??cn? zrali, te?, kdy se Qurajovci stali muslimy, mon je Prorok opust. Muhammad je slavnostn? ujistil, e nikoli. A fakt, Medna byla jet? za prvnch t? chalf? hlavnm m?stem islmsk ?e.

P?edci Hawzinovc?, kte? jako vichni hlavouni kadho v?ku z bitvy utekli, te? dolezli, nabdli kapitulaci, a e jsou hav stt se muslimy. Muhammad souhlasil a vrtil jim zajat eny a d?ti. Velk vt?zstv islmu jasn? ?eklo vem kmen?m, co maj nyn u?init.

Rok poselstev aneb Arabsk kmeny sp?chaj do Medny oznmit, e islm jest v?c dobr, a tud i p?ijateln

Do Medny byla tla?enice poselstev kmen? zdaleka iroka. V islmsk historii je 9. rok po hid?e (duben 630 - duben 631) nazvn rokem poselstev (sanat al-wuff). Smlouvy s kmeny uzavran uznvaly Muhammada jako Proroka, ?m formln? kmeny p?ijaly islm a platily zakt, tj. almunu, jakousi da?. Ovem neuznaly Muhammada jako politickou hlavu Arbie, uzav?ely s nm pouze spojenectv po dobu jeho ivota.

Koncem roku 630 podnikl Muhammad svou nejv?t a tak posledn vpravu. M?la bt podrobena oza Tabk, ale sou?asn? i severn kmeny v?tinou zvisl na byzantsk ?i. Muhammad do vojt? za?adil kadho bojeschopnho muslima. Armda doshla po?tu skoro 30 000 mu? a nklady byly tak velk, e i eny v?novaly sv perky na zakoupen vzbroje. B?hem taen byly uzav?eny smlouvy s mnohmi k?es?anskmi a z?sti i idovskmi kmeny na celm severozpad? Arbie. Bylo jim povoleno ponechat si star nboenstv, ale podrobily se islmskmu sttu a platily mu ur?it poplatek. Za to se staly chrn?nmi.

Falen proroci

Muhammad nebyl jedin v Arbii s nrokem na prorock posln. Vznamnm konkurentem byl jist Musajlima, p?sobc u kmene Hanfa v Jamm? ve st?edn Arbii, narodil se v m?ste?ku al-Haddr. Kdy asi, to jsem nezjistil. Muslimsk prameny, kter bryskn? popraj nrok Musajlimy na titul Prorok, zachovaly n?kter jednotlivosti jeho u?en: vra v posmrtn ivot a posledn soud, tedy i v peklo a rj, p?kaz t? dennch modliteb, p?st, posvtn zem v Jamm?, sm?r modlitby nebyl ur?en, b?h p?ece pobv vude. V??il v and?ly, ale upozor?oval, e p?edstava lid s k?dly je myln. Ctitel archeoastronautiky a vet?elc? dvnov?ku by m?li zajsat: dal o?it sv?dek!

Jeho zsady ?i v?tina jsou spole?n vem monoteistickm nboenstvm, take t?ko ?ci do jak mry koproval Muhammada a Korn. Svou ?innost, d Ivan Hrbek a Karel Petr?ek, za?al a po roce 630. Nejvce p?vrenc? nael mezi zem?d?lskm obyvatelstvem st?edn Arbie. Napsal Muhammadovi jako rovnocennmu listy, kter cituje ?A?mad Ibn Ya?y? al-Baldhur, persk historik v 9. stolet, jen v?tinu ivota strvil v Bagddu u dvora chalfy al-Mutawakkila (847 - 861) ?i Abu Ja'far Muhammad ibn Jarir al-Tabar (839-923), a v nich navrhoval rozd?len sfr vlivu. Muhammad odmtl. Hanfovci jeho u?en vak brali. Zlikvidovno bylo muslimskmi vojsky po Muhammadov? smrti v dob? velkho povstn arabskch kmen?. V bitv? na planin? Aqrab v roce 633/634. Musajlima zahynul. V poslednch letech Prorokova ivota se objevila prorokyn? Sadh v kmeni Tamm. Skon?ila t po porce arabskho povstn.

Dva dal proroci sv?j politick odpor proti islmskmu sttu hodlali podpo?it nboenskm hvem. Byli to al-Aswad v Jemenu a Tulajha z kmene Asad. Persk mstodrc se kolem roku 630 podrobil Muhammadovi, kter do zem? poslal mision?e a vb?r? dan. Ovem al-Aswad, n?elnk z rodiny al-Ansi se roku 632 vzbou?il a vyhnal muslimskou sprvu ze zem?. Jeho vlda byla krtk, Firuz al-Dhalajmi, persk muslim na n?ho zato?il a zabil ho.

Tulajha ibn Khuwajlid ibn Nawfal al-Asadi, hlava kmene Banu Asad ibn Khuzajmah, zap?ishl Muhammad?v nep?tel, napadal men muslimsk skupiny a odvil se plenit mednsk stda, po bitv? u Hunajnu se snail vytvo?it protiislmskou federaci, co hodlal podezdt svmi zjevenmi od and?l?. P?iel s tm jako posledn a nikoho tm u nenadchl. Z?astnil se pozd?jho povstn arabskch kmen?, pak p?ijal islm a zavl?il si p?i muslimskm dobvn Persie, kde t padl.

Jist? stoj za povimnut, e dn z arabskch prorok? nevystupoval jmnem k?es?anstv nebo idovstv. Arabsk je arabsk, proto i takov sp?ch islmu a hlavn? Muhammada, jen byl z?ejm? prvn a na vsost schopn, a dky tomu i velesp?n. Nepot?eboval svho sv. Pavla.

Islm cestou do rje + nvod

Dal Arab?m a pozd?ji i dalm nrod?m nboenstv, kter tito p?ijali za sv. Bylo v n?m vechno: nadpozemsk zleitosti i velk monost dobrho it pozemskho. A kdy vyznv aktivn ltost (tauba), odevzdanou vru (ichls), vyznn zn - Vyznvm, e nen boha krom? Allha a e Muhammad je poslem Allhovm (ahadu anna l ilha ill llhu wa Muhammadan raslu l-lhi); kterou zsk pln?nm p?ti sloup? nboenstv (arkn ad-dn) jimi jsou vyznn vry (ahda), modlitba (salt) Muslim je zavzn k p?ti kadodennm kultickm modlitbm, a to v poledne, odpoledne, za soumraku, v noci a za svitu. Navc jet? m?e praktikovat voln osobn modlitby (d') v libovolnm po?tu. P?ed touto modlitbou je povinnost o?istit ruce. Muslim vykonv tyto modlitby sm?rem k Mekkce, forma jejich konn je p?esn? p?edepsna. Ve m?stech s p?evaujcm muslimskm obyvatelstvem zpravidla vyzv k modlitbm muezzin. Zvltn msto mezi modlitbami zaujm pte?n poledn modlitba, k n se mstn muslimsk obec shroma?uje v meit? jako k hlavn bohoslub?. Dle je to almuna (zakt). Muslim je povinen platit ur?it podl z n?kterch komodit, kter vlastn nebo zskv (podle druhu se jedn o destek, dvactek nebo ?ty?ictek) na dobro?inn ?ely. V??te v Boha a posla Jeho a rozdvejte z toho, v ?em u?inil vs poslednmi vlastnky! T?m z vs, kdo uv??ili a almunu rozdvali, je ur?ena odm?na vysok.

T?m, kdo rozdvaj almunu, mu?m i enm, a t?m, kdo poskytuj Bohu krsnou p?j?ku, t?m bude splacena dvojnsobn? a dostane se jim odm?ny t?dr.

Nsleduje p?st v m?sci ramadn (9. m?sc muslimskho kalend?e) arab. (saum) Saum (arabsky: ???; p?st), t sawm, je arabsk slovo ozna?ujc p?st. V terminologii islmskho prva saum znamen zdren se jdla, pit, kou?en a pohlavnho styku od rozb?esku do soumraku. Dodrovn tohoto p?stu b?hem ramadnu pat? k p?ti pil??m islmu, saum vak muslimov vykonvaj i mimo tento m?sc. V ramadnu je vak p?st povinen dodrovat kad muslim, kter je toho schopen. To znamen, e je duevn? a fyzicky zdrav a tak duevn? i fyzicky dosp?l. Obvykl v?kov hranice je 14 let, p?i?em mlad d?ti jsou na p?st postupn? zvykny a p?izp?sobuj se podle svch schopnost. P?st by nem?l zp?sobit dn zdravotn pote.

Proto existuj z povinnosti p?stu vjimky. Ty plat p?edevm pro:

D?ti (bez povinnosti nhrady)

Duevn? nemocn, nesvprvn (bez povinnosti nhrady)

Star a slab osoby (za kad den, kdy nejsou schopni dodret p?st, mus nhradou poskytnout jedno jdlo chudmu ?lov?ku)

Nemocn osoby (mohou p?st odloit, po uzdraven jej vak mus v plnosti dodret)

Lid, cestujc na del vzdlenosti (mohou p?st p?eruit a dokon?it pozd?ji)

T?hotn a kojc eny (mohou p?st odloit nebo p?eruit a dokon?it pozd?ji)

eny b?hem menstruace a estined?l (nemohou se postit, ani kdy mohou a cht?j - mus p?st p?eruit a pozd?ji nahradit)

P?kaz p?stu pro muslimy je zakotven p?mo v Kornu, kde se prav: Vy, kte? v??te, p?edepsn vm jest p?st, tak jako byl ji p?edepsn t?m, kdo p?ed vmi byli - snad budete bohabojn!

Zv?re?nm pil?em jest pou? do Mekky (hadi) Hadd (arabsky: ????) je arabsk vraz pro pou? do Mekky, jeden z p?ti pil?? islmu. Mekka a tamn svatyn? Ka'ba pat? k nejposvtn?jm islmskm mst?m. Pou? do Mekky, kter m sv?j p?vod ji v p?edislmsk Arbii,[1] by m?l alespo? jednou za ivot vykonat kad muslim, kter je toho fyzicky schopen a m k tomu dostatek finan?nch prost?edk?. Muslimovi, kter cel ritul pouti absolvuje, nle ?estn titul hadi (hdd) neboli hdd.

Hadd tvo? velk mnostv ritulnch kon?, mezi hlavn pat? men pou? zvan umra (skld se ze sedmerho obchzen Ka'by a p?echzen mezi pahorky as-Saf a al-Marw), rituln stn na planin? Araft, kamenovn satana v Min a svtek d al-adh, kter slav muslimov po celm sv?t? formou ob?tovn zv?at Allhovi. Hadd se kon zhruba sedmm a dvanctm dnem m?sce dh'l-hidda. Vzhledem k tomu, e islmsk kalend? je lunrn, kadoro?n? p?ipad doba konn pouti do Mekky na r?zn dny gregorinskho kalend?e.

Pouti do Mekky se kadoro?n? ?astn okolo dvou milion? muslim?. Takov mnostv poutnk? zp?sobuje ?adu problm?. V minulch letech dolo b?hem pout? k mnoha tragickm udlostem. Z bezpe?nostnho hlediska je nejrizikov?j kamenovn satana v Min, kter si v roce 2006 vydalo p?es t?i sta ulapanch a dal stovky zran?nch poutnk?. V d?sledku toho p?ijala vlda Sadsk Arbie ?adu bezpe?nostnch opat?en v?etn? stavebnch prav dol Min.

P?es rozshl opat?en dolo koncem z? 2015 b?hem hadde tohoto roku op?t v Min k jet? v?tmu net?st, p?i kterm bylo podle nepln bilance zabito nejmn? 717 ob?t paniky ulapnm a zran?no 863 poutnk?.

Muslim, jemu to zdravotn stav a hospod?sk situace dovoluj, je povinen se aspo? jednou za ivot z?astnit pout? do Mekky.

Pr?b?h pout? m svou tradi?n formu, sloenou z ?ady kon?. Muslim, kter pou? nastupuje, si oblk prost poutnick roucho, kter vyjad?uje rovnost vech muslim? p?ed Bohem. Zkladnmi prvky pout? jsou sedmer obejit svatyn? Ka'by, sedmer cesta mezi vrchy Saf a Marwa, odpoledn prodlvn na planin? Araft vchodn? od Mekky a zv?re?n slavnost d al-adh, kter se skld z modliteb a vm?ny dar? mezi muslimy. A vyzvej lidi ke konn pouti, a nech? k tob? p?ijdou p?ky anebo jsouce na velikch velbloudech rychlch, p?ichzejce ze vech rozsedlin hlubokch,

A B?h uloil lidem pou? k chrmu tomuto pro toho, kdo k n?mu cestu m?e vykonat.

Svat vlka tehdy a te?

Svat vlka (dihd) Dihd (arabsky ??????) je termn ozna?ujc nboenskou povinnost muslim? usilovat o obranu a rozi?ovn islmu ve vlastnm srdci i ve sv?t?. Pojem dihd se v historii mnohokrt m?nil a p?ibral r?zn vznamy a funkce. B?hem ranho obdob islmsk ummy (obce) v Mekce byl dihd p?edevm osobnm rozvojem, zatmco pozd?ji (jak je zmn?no dle) se m?nil a p?ibral dal funkci - funkci i?itelskou. Pokud jde o kornsk vere a dihd, zle na tom, z jak doby jsou psny. Star vere zd?raz?uj prv? jeho osobn ?st, zatmco vere pozd?j do pop?ed dvaj jeho i?itelskou (tzn. i vle?nou) ?st.

V nboenskoprvn rovin? m v islmu pojem dihd n?kolik vznam?, kter jsou navc r?zn? vykldny islmskmi prvnmi kolami. Zkladem dihdu je snaha o spravedlivou v?c. V tto v?ci se shodnou vechny islmsk prvn koly. Spornm bodem je, jakm zp?sobem m bt tato snaha provd?na. Existuje mnoho vklad?, mezi nejroz?en?j pat? vklad, e dihd je p?edevm ?en vry vemi monmi prost?edky. Tento dihd m pak mnoho danch pravidel pro ?en vry. K tomuto vkladu se n?kdy p?idv i vysv?tlen pojmu dihd jakoto snahy o vlastn sebezdokonalen v duevn rovin? a v?t snahu o rozvoj vlastn zbonosti. Do extrmu vede vklad dihdu hlavn? tzv. Hanbalovsk prvn kola, kter dihd (a to i dihd me?em) ?ad na rove? pil??m vry, tzn., p?idv k nim dihd jakoto est pil? vry, a tak v podstat? vyzv v??c k ozbrojenmu boji proti vem nev??cm.

Na Zpad? se dihd ?asto chpe ve vznamu svat vlky veden proti nev??cm, tj. nemuslim?m. Tento vznam ovem islmsk chpn nezn. Tradi?n? se rozliuj ?ty?i druhy dihdu:

Dihd srdcem (al-dihd bil-kalb) - P?emhn h?chu, projevy zbonosti.

Dihd jazykem (al-dihd bil-lisn) - Podpora a ?en misijn ?innosti islmu.

Dihd me?em (al-dihd bil-sajf) - Veden vlek za obranu islmu.

Dihd rukou (al-dihd bil-jad) - Pomoc pot?ebnm, charitativn ?innost.

Problmy s vkladem dihdu se tak vedou p?edevm v rovin? vb?ru, kter z t?chto ?st pojmu jsou d?leit a jak je lze p?esn? interpretovat. Zmn?na byla kola Hanbalovsk, kter up?ednost?uje 3. uvedenou sloku, tedy dihd me?em. Existuj vak i koly v tto v?ci liberln?j, pop?t vak zcela dihd me?em nelze. ?ast je vak zredukovn jeho funkce na obrann dihd. Zkladnmi termny dihdu me?em jsou Dr al-harb (d?m vlky) a Dr al-islam (d?m islmu). Dr al-islam je v zem, kde se sm voln? ?it islmsk vra, zatmco Dr al-harb je zem, kde je potla?ovna. O p?esn vznam t?chto termn? se samoz?ejm? vedou spory. Jednm nzorem je, e Dr al-islam je jen zem ovldan muslimskmi vldci, kde je prosazovna ara (islmsk tradi?n prvo) a kde jinov?rci plat da? z hlavy (dhimmi), zatmco Dr al-harb je cel zbyl sv?t. Umrn?n?j teorie tvrd, e Dr al-islam je i zem stt?, kde islm nen diskriminovn, tedy nap?klad i evropsk zem?. Dalm monm nzorem je i to, e za Dr al-islam lze povaovat i zem ovldan nemuslimy, kde je vak muslim?m dna svoboda v prosazovn ari. N?kter prvn koly znaj i pojem Dr al-ahd (zem dohody), tedy zem, se ktermi m islmsk stt diplomatick ?i obchodn smlouvy, kter jsou pro n?j vznamn.

Dihd me?em jako takov mus vyhlsit ulam (vyklada?i prva) v tzv. fatwch. Zde je dihd ospravedln?n a je jasn? vyloen jeho cl a zd?vodn?n. Fatwa je zkladnm p?edpokladem pro vyhlen to?nho i obrannho dihdu. V historii byli obvykle ulam podni panovnky o vyhlen dihdu. Nebylo nezvykl, e ?st ulam? fatwu sepsala a vyhlsila dihd, kdeto dal ?st jej naopak ve sv fatw? pop?ela.

Dalm vznamnm faktorem pro dihd me?em je i to, proti komu je veden. Existuj t?i typy monch nep?tel:

Ahl al-kitb (lid Psma)

Murtadd (odpadlci)

Murik (jinov?rci, polyteist)

Pravidla dihdu se pak li dle nep?tele. Nejmrn?j jsou rozhodn? v??i Ahl al-kitb, jeliko islm uznv proroky judaismu a k?es?anstv (Je-Is, byl velice uznvan i Muhammadem), uznvno bylo i zoroastrinstv. Boj proti murik?m je potom bojem za ?en vry p?edevm, ovem murikov, jeliko nepoznali pravdu o jedinm Bohu, jsou pak brni za nespravedliv (na rozdl od ahl al-kitb). Murtadd jsou na podobn rovni jako murikov a jde o jedin p?pad legitimn vlky proti jinm muslim?m. S t?mito pojmy pak souvis pojem dawa (vzva). Dawa m bt vy??ena p?ed kadm bojem a m?la by symbolizovat vyzvn nep?tele, aby p?estoupil k islmu a uet?il tak ob? strany boje - a po daw? je mon legln? za?t bojovat. V ran fzi islmu se dawa dodrovala p?sn?, pozd?ji jej vznam upadal, a se stala jen symbolickou ?st boje. P?esto je dawa ?eena velice podrobn? a pokud nen dodrena, nsleduj obvykle p?sn tresty. Pokud nap?klad muslimsk bojovnk p?ed bojem s pohanskm otcem nepronese dawu a zabije jej, mus rodin? vyplatit odkodn. T? tresty plat samoz?ejm? pro p?pad zabit ?lena ahl al-kitb.

K dihdu me?em se sm p?ipojit v podstat? kad od 6 do 60 let, pokud jsou schopni boje. Pro d?ti je navc nutn zskat souhlas jejich rodi??. Pokud rodi?e nesvol, pak by dt? nesm?lo bt k dihdu me?em p?iput?no. N?kter prvn koly ovem stanov i legln podmnky pro zamtnut ?asti na dihdu me?em. Jde nap?klad o to, e rodina nesouhlas, aby el syn bojovat proti ahl al-kitb (i kdy tato podmnka nen ?asto uznvna), nebo pot?eba dt?te doma, zvlt? pokud jsou rodi?e sta?.

V otzce vle?nch zajatc? existuje op?t n?kolik spornch vklad? (v?tinou se oprajcch o r?zn vere Kornu). Nejroz?en?j je slitovnost v??i zajatc?m, avak existuje i d?len zajatc? podle vyznn. Muslimov by m?li bt po boji kadopdn? proput?ni, pokud slb, e znovu nepozvednou zbran? proti islmskmu sttu. Pokud jde o ahl al-kitb, bv muslimsk prvo t slitovn. V p?pad? pohan? bv situace hor, ale ne o mnoho. I v tomto bod? p?evld apel na slitovnost muslimskch vt?z?. Samoz?ejm pak je, e nesm?j bt zabjeny eny a d?ti.

V boji samotnm by m?la bt dodrena zmn?n pravidla. Z hlediska vle?n strategie existuj dva sporn pohledy na mr. Dle umrn?n?jch kol je mon uzav?t i dlouhodob p?m?? a t v mru. koly zastvajc radikln?j nzory pak tvrd, e mr je mon jen v p?pad?, e vt?zstv muslim? je nepravd?podobn nebo nemon, anebo je-li mr do?asn? vhodn. Existuj i nzory, e mr lze uzav?t i dlouhodob?, pokud je pravd?podobn, e druh smluvn partner v budoucnu p?ijme islm. Pokud jde o bitvy a boje, p?evld nzor, e muslimov nesm z boje utkat. I kdy existuj i nzory, e pokud je pravd?podobn porka, je mon se sthnout nebo se bitv? vyhnout. Op?t zde zle hlavn? na radiklnosti prvn koly.

Dihd me?em (al-dihd bil-sajf) v d?jinch

B?hem ranho obdob islmu (zhruba do 9. stolet) probhal dihd me?em (al-dihd bil-sajf) ve vech formch prakticky nep?etrit?. Postupem ?asu, jak se islmsk stt rozpadal, se tento pojem m?nil a ztrcel. D se ?ci, e posledn dihdy me?em v pravm slova smyslu probhaly v Indii a proti Byzantsk ?i (vedla Osmansk ?e). Ve st?edov?ku potom byly vyhlaovny hlavn? obrann dihdy me?em (Almorvid ve pan?lsku, Ajjbovci v Palestin?). V pozd?j dob? byly dihdy me?em povaovny spe za p?eitek nebo starou ideu, kter nen prakticky uskute?niteln. P?esto ob?as dolo v pozd?jch d?jinch k vyhlen dihdu me?em. Lze uvst nap?klad mahdistick povstn v Sdnu b?hem 19. stolet, I. sv?tovou vlku a Osmansk vyhlen dihdu nep?tel?m trojspolku.

Existuj i dal p?edpisy: s modlitbou povinnost kultovn ?istoty (tahra), s pout dban svtk?, kalend? aj.

Muhammad se pt a umr

Po vprav? k Tabku z?stal Muhammad rok v Medn? a pracoval na organizaci obce. V b?eznu roku 632 osobn? zorganizoval dosud nejv?t pou? do Mekky. Na zv?r pouti na rozlou?enou Muhammad pr zvolal: Pane, splnil jsem dob?e sv posln? A dav to jednohlasn? potvrdil: Ano, splnils je dob?e!

Draper prav: Vlastn rukou ob?toval velbloudy, nebo? pokldal toto ustanoven za stejn? posvtn jako modlitbu, a tvrdil, e se ned uvsti dn d?vod ve prosp?ch jednoho, kter by se nedal uvsti se stejnou platnost ve prosp?ch druhho. Z ?e?nit? Kaby opakoval: vy, kdo m? slyte, j jsem pouze ?lov?k jako vy. Rozpomenuli se, e kdysi pravil jednomu, kter se k n?mu blil bzlivmi kroky: P?ed km stoj ve hr?ze? J nejsem krl. Nejsem nic, ne synem arabsk eny, kter jdvala maso suen na slunci.

Po nvratu do Medny bylo jasn, e je Prorok nemocen, k tomu op?ty Draper: P?i lou?en pravil pr svmu okol: Vecko se d?je podle v?le bo a m sv?j ur?en ?as, kter nelze ani urychliti ani obejti. Vracm se k tomu, kter mne poslal, a moje posledn slovo k vm jest, abyste se navzjem milovali, ctili a podporovali, abyste napomnali kadho k v?e a ke stlosti v d?v??e i ke konn dobrch skutk?. M?j ivot byl v?novn vaemu dobru, a tak bude i m smrt.

P?i smrtelnm zpase sklonil hlavu na kln Aie. Chvilkami sm?el ruku v ndob? s vodou a ochlazoval si tv?. Kone?n? ustal a, hled? pevn? vzh?ru, pravil p?ervanm hlasem: boe - odpus? mi h?chy - k se tak stane. P?ichzm.

M?eme mluviti o tomto mui pohrdav?? Jeho nauky a po dnen den jsou nboenstvm t?etiny lidskho pokolen.

Jak islm doputoval k v?rou?n nad?azenosti

Vvoj n?kterch termn? a nzv? pro nboenstv: V mekknsk dob? bylo v kornu uvno nzvu tazakk - spravedlnost, mravn ?istota. V ran mednsk dob? jsou Muhammadovi p?vrenci jmenovni pouze v??cmi (muminn), nboenstv samo nem jmno. Po rozchodu s idy razil Muhammad pro nboenstv Abrahamovo, jeho byl dle sebe obnovitelem, nzev hanfja, od hanf, tj. p?vrenec monoteismu, kter se nehls ani k idovstv ani ke k?es?anstv. Zhruba od roku 624 byla ob? slova nahrazena termny islm a muslimov. Islm znamen podroben se bohu, rezignace do jeho v?le a muslim je ten, kdo vyznv islm. Vraz mohamednstv, mohamedn, analogie ke k?es?anstv (od Kristus) nebo buddhismus, v nich zakladatel nboenstv povaovn sou?asn? za boha, nep?ipad u Muhammada a islmu v vahu, viz ve.

Ve vztahu k idovstv napadal idy za to, e zdeformovali Abrahamovo p?vodn nboenstv, a neobracel se proti u?en Starho zkona. V k?es?anstv kritizoval zkladn ?lnky u?en, nap?. u?en o Jehouovi jako synu bomu a hlavn? pojet svat Trojice, (v n dajn? zam?nil Ducha svatho za svatou Pannu Marii). Zpo?tku m?l s k?es?any docela p?telsk vztahy, viz emigrace do Etiopie, pozd?ji se proti n?mu postavily severo - arabsk k?es?ansk kmeny, a kdy zjistil, e k?es?an necht?j p?ijmout jeho u?en, zaujal k nim podobn stanovisko jako k id?m. Korn pochybuje o Jeov? uk?iovn a tvrd, e msto n?j byl uk?iovn n?kdo jin (4: 157); (4:154/155/156/157):

154/155 A pak prokleli jsme je za to, e poruili mluvu

svou, neuv??ili ve znamen Bo, zabjeli nespravedliv? proroky, a tak za slova jejich: Srdce nae jsou neob?ezna, Ba ano, B?h jim je zape?etil kv?li jejich nev?rectv a jen mlo z nich uv??ilo;

155/156 a za nev?rectv jejich a za slova jejich o Marii,

je nehorznou byla pomluvou,

156/157 a za slova jejich: V?ru jsme zabili Mesie Jee, syna Mariina, posla Boho!

Vak nikoliv, oni jej nezabili ani neuk?iovali, ale jen se jim

tak zdlo. A v?ru ti, kdo jsou o n?m rozdlnho

mn?n, jsou vskutku na pochybch o n?m.

A nemaj o n?m v?domosti dn a sleduj jen

dohady; a nezabili jej ur?it?,

Muslimt teologov na zklad? kornu rozvinuli pojet d?jin: jejich ?elem je, aby vechno lidstvo uv??ilo v jednoho boha. Proto b?h vyslal proroky k id?m, aby hlsali monoteismus a ?ili jej mezi vechny nrody. Ti sice monoteismus p?ijali, ale dle ho ne?ili, ba dky tomu, e byl sv??en jim, prohlsili se vyvolenm nrodem. Chyba! B?h proto seslal Jee s kolem obnovit univerzlnost monoteismu. K?es?an t?ce zavhali, prohlsili Jee za boha, nemluv? o vyum?lkovan svat Trojici, tzv. trojjedinost Boha otce, Boha syna a Ducha svatho. Jak si pak p?edstavit Jedinho Boha, kdy jsou t?i? B?h je vak ve sv v?li neoblomn a vyslal Muhammada jako pe?e? vech Prorok?. A sv?t m skute?n monoteistick nboenstv. Z tto vcelku logick koncepce vychz pro muslimy nboensk nad?azenost nad k?es?anstvm a idovstvm.

Samotn Muhammad jako ?lov?k byl fek chlap starajc se o sv?j zevn?jek. Pr prohlsil: Z tohoto sv?ta jsou mi nejmilej eny a lib v?n?.

Zbon tradice k tto lsce ke sv?tskm v?cem p?ibalila dov?tek - ale nejv?t radost je mi modlitba. T?ko mohl k?iknout jako n?jak k?es?ansk nebo idovsk dandy: ensk a chlast, to je moje!

Alkohol a islm

Ostatn? alkohol a islm, to? t?eba poznamenat. Docela dlouho trvalo, ne zvt?zila sra Prost?en st?l, kone?n? Muhammad p?vodn? nehodlal vno zakzat. V s?e 16. V?ely ve veri 69 A z plod? datlovnku a z hrozn? opojn npoj/ zskvte i stravu vte?nou - a tak v tom je/ znamen pro lid rozumn. Vno (chamr) jest jeden z projev? bo laskavosti. V Medn? zail Muhammad nep?jemnosti s opilmi v??cmi, proto se v s?e 2. Krva objevuj vere 2:216: Dotazuj se t? na vno a hru majsir. Rci: V obou z nich je pro lidi h?ch t?k i uitek, avak jejich h?ch je v?t ne uitek.Tento ver vak nebyl povaovn za zkaz, a tak se p?itvrdilo v s?e 4. eny, ver 4: 46: Vy, kte? v??te! Nep?ibliujte se k modlitb?, jste-li opil, dokud nebudete v?d?t, co ?kte Muselo to tam n?kdy p?kn? vypadat!

Nevyhnuteln? nsledovala sra 5. Prost?en st?l, ver5: 92: Vy, kte? v??te! Vno, hra majsir, ob?tn kameny a vrhn los? py jsou v?ru v?ci hnusn z dla satanova. Vyst?hejte se toho - a mon budete blaen. Hra majsir byla jakmsi druhem loterie u starch Arab?. 10 mu? koupilo mladho velblouda a po porce byl rozd?len na 10 kus?. f hry (hu - k) vloil do pytle py ozna?en jmny nebo zna?kami ?astnk? a t?epal s pytlem tak dlouho, a vypadl prvn p, kter zskal n?kolik podl?; dal py u zskvaly mn? a na polovinu ?astnk? se nedostalo. N?kdy byl velbloud rozd?len na 28 ?st, prvn p zskal jeden, druh dva podly atd., a posledn t?i nezskaly nic. Hra byla velmi oblben, a kdo se j odmtl z?astnit, byl pokldn za lakomce a vysmvn. Mnohdy tak p?ili jednotlivci o cel stda nebo zna?n jm?n.

Sra Prost?en st?l p?esto dost dlouho nefungovala, u v 9. stolet jist Ab Nuvs (zem?el kolem rok? 810 - 816:

Pop?ej si vna douek rann,

i kdy je zakzn.

Vdy? prv? pro rouhn

m odput?n tv?j Pn.

A lep ?i hor to nebylo ani pozd?ji: nap?. Ab Al al-Husajn Abdullh ibn Sn, na zpad? znm jako Avicenna (asi 980 - 1037), persk u?enec, filosof, politik, bsnk, p?rodov?dec a lka? ve vlastnm ivotopise p?iznv, e ?asto u jako jinoch zahn?l spnek vnem. K zahn?n spnku t ?asto vyuval i k?ivek enskho t?la a obho (vna a sexu) se neod?kal. Nebyl vjimkou, takov Omar Chajjm (1048 - 1123), znm?j vce jako bsnk ne matematik, i kdy i matematikem byl vynikajcm: Poda?ilo se mu t?eba nam??it dlku roku s neuv??itelnou p?esnost na monosti, kterou jeho doba poskytovala. Dlku roku vy?slil na 365,24219858156 dne. Dnes se pro srovnn dlka roku ur?uje s p?esnost 365,242190 dne. Ostatn? desetinn ?sla mu nebyla v?bec neznm a v?d?l, e mohou v po?tu mst za desetinnou ?rkou dosahovat a do nekone?na. Kdy reinterpretoval ?eckou geometrii, uvedl, e nen mon n?kter hodnoty vyjd?it pomoc aritmetickch ?sel. Myslel p?edevm pom?r obvodu kruhu k jeho pr?m?ru, kter ozna?ujeme jako P (?ecky ?), jednu z nejd?leit?jch matematickch konstant.

Ty jsi Stvo?itel a tak jsi m? vytvo?il,

e bych jen zpval a po hospodch vno pil.

Kdy jsi m? takto na v??n ?as vytvo?il,

pro? jsi m? poslal, abych se v pekle ukva?il?

Rozja?en stl jsem v?era ve?er p?ed tavernou,

opil sta?ec el se dbnem na ramenou.

"Sta?e?ku," pravm, "nestyd se p?ed bohem?"

Odpov: "B?h je milostiv, ml? a poj? se napt se mnou!"

Omar Chajjm byl klasa!

Nhled sou?asnk? na Muhammada

Jeho sou?asnci i budouc dal Muhammada mue i Muhammada Proroka zbo?ovali!

Hrbek a K. Petr?ek ve sv monografii uvd?j tuto p?hodu: Umar ibn al-Chattb, pozd?j chalfa, jeho p?snosti se kad bl, navtvil jednou Muhammada. Prorokovy eny byly v mstnosti a hlasit? a vzruen? si povdaly, z?ejm? se v?novaly velmi oblben ensk discipln?, tj. proprn p?pad? pravdivch pomluv. Jakmile vak uvid?ly Umara, okamit? zmlkly a ustraen? utekly za zv?s. Umar se rozzloben? ptal, pro? mu projevuj v?t respekt ne Prorokovi a Muhammad mu odpov?d?l: Umare, kdyby t? m?l potkat na ulici sm ?bel, tak by p?ed tebou n?kam utekl!

K?es?ansk sv?t se rozho??uje nad Muhammadovou smyslnost a vytk mu, e m?l hodn? en. Prorokovi sou?asnci o dnm poruovn morlky z Prorokovy strany nem?li ani tuen, naopak jeho munost byla nedlnou sou?st jeho mimo?dnch schopnost.

Jeho s?atky, v?tina z nich, m?ly politick nebo i dobro?inn d?vod. Po smrti milovan Chaddy se Muhammad oenil jet? s dalmi devti enami, kter jej p?eily. Dostalo se jim ?estnho titulu Matky v??cch (ummaht al-muminm). Aby se zabrnilo nrok?m jejich budoucch manel? na vysok postaven v muslimsk obci, nesm?ly se po Muhammadov? smrti vdt.

Dva roky po smrti nep?ekonateln Chaddy se Muhammad oenil se Saudou, vdovou po jednom z nejstarch muslim?, nejstar v tom smyslu, e m?l jedno z nejnich ?sel v po?ad p?evalench na islm, rok po Badru vzal si iu, dceru Ab Bakra. Z plejdy en po Chadde mu byla nejmilej, v jejm dom? i zem?el. ia se pozd?ji zamotala i do politickho ivota a tvrd? vystupovala proti nrok?m liho na chalft. S?atek s Hafsou, dcerou Umara ibn al-Chattba v roce 625, m?l rovn? zpe?etit pouto mezi ob?ma mui. I Hafsa byla vdovou po muslimovi, kter padl u Badru. Hafsa byla hdav povahy, co je ta prav radost z vce en. Vdovou byla i Umm Salama pot, co jej manel zem?el na zran?n od Uhdu. Dal manelka vdova Zajnab bint Chuzajma z bedunskho kmene mir ibn Sasaa ovdov?la po bitv? u Badru. Zem?ela vak krtce po svatb?. Duwajrja, dcera n?elnka kmene al-Mustaliq, p?ipadla Muhammadovi jako ko?ist. Po dohod? s kmenem byla proput?na a nsledovala svatba. O Zajnab bint Dah, manelce Zajda ibn Hrithy, Muhammadova adoptivnho syna, jsme ji hovo?ili. Umm Habba, dcera Ab Sufjna byla t vdova po muslimovi, s nm ila v etiopsk emigraci. Posledn manelkou byla Majmna, sestra manelky jeho strce al-Abbse.

A poslednmi vzorci na koberci Muhammadovy munosti jsou t?i konkubny: Mrija, Koptka, dar od egyptskho mstodrcho. P?ivedla na sv?t syna Ibrahma, jen vak brzy zem?el. Druh dv? byly idovky: Safja, zajatkyn? z Chajbaru, krtce p?ed Muhammadovou smrt p?ijala islm, a stala se legitimn manelkou. Rajhna pat?ila k Ban Qurajza a po zni?en tohoto kmene p?ipadla Prorokovi jako ko?ist; zem?ela p?ed Muhammadem.

Do islmskch d?jin zashly ?ty?i dcery, kter m?l Muhammad s Chaddou. Prvn, Zajnab, se provdala za Ab al-se ibn ar Raba z rodu Abd ams a z?stala v Mekce. M?la n?kolik dcer, z nich jednu si vzal pozd?ji Al. Druh, Rugajja, se provdala za Uthmna ibn Affna (pozd?jho t?etho chalfu) jet? v Mekce, ale zakrtko odela do rje. T?et, Umm Kulthum, si vzal t Uthmn, kdy ovdov?l. Nejmlad byla ?tvrt dcera Ftima, vzal si ji krtce po bitv? u Badru Muhammad?v bratranec Al ibn Ab Tlib. Ftima jedin ze svch sester otce p?eila. Jej dva synov Hasan a najm? Husajn sehrli vznamnou lohu v islmskch d?jinch. Jejich potomci jsou nazvni rodina Prorokova s ?estnm titulem arf?, tj. vzneench.

Arabsk vboj

Sjednocenm arabskch kmen? na bzi nboenstv vznikl na Arabskm poloostrov? nov politick, sociln a hospod?sk systm. Pax islamica zna?n? zmrnil vzjemn napadn mezi kmeny, ?m dolo ke zven populace, na co u zk a chud zkladna poloostrova nesta?ila. Obchod sm, i kdyby se objemov? zv?til, uivit vechny ?leny islmsk obce nemohl. A kol dokola tolik rodnch oblast. Ovem i mocnosti, byzantsk a persk ?e, kter se p?etahovaly o zskn hegemonie na P?ednm vchod?. Ob? strany usilovaly o p?padn spojenectv s Araby. Peran m?li siln vliv podl Perskho zlivu a v jin Arbii, odkud vytla?ili Etiopy a usadili zde svho guvernra. Na irckch hranicch vegetovalo arabsk knectv Lachmovc? ve vazalskm pom?ru k Persii. Lachmovci kontrolovali ?adu vchodnch arabskch kmen?. Severn Arbie vak byla pod byzantskm vlivem a v byzantsk armd? slouily mnoh pomocn arabsk jednotky. Arabov vtaen do politiky velmoc si byli v?domi i jejich slabin. Jak ?e?eno: Na severu od Arbie spolu soupe?ily dv? velmoci - Byzantsk ?e a Persie. Na jejich hranicch tak vyrostly nraznkov stty: stt Ghasnovc? v Srii pod vlivem Byzantsk ?e a stt Lachmovc? v Mezopotmii, kter ovldali pert Ssnovci; oba stty byly arabsk a k?es?ansk. M?ly tak za kol chrnit zem? svch pn? p?ed njezdy arabskch ko?ovnch kmen?. Koncem 6. a po?tkem 7. stolet pak stty Ghasnovc? i Lachmovc? zanikly. Moc islmu se v dob? smrti proroka Mohameda v roce 632 rozprostrala p?edevm na Arabskm poloostrov?, ovem jeho okrajov oblasti setrvvaly pod kontrolou vchodo?msk resp. ssnovsk ?e. Ob? tyto pozdn? antick mocnosti p?enechaly obranu svch pohrani?nch oblast z velk ?sti spojeneckm arabskm kmen?m a vyuvaly je tak ve vzjemnch konfliktech, p?i nich Arabov zjistili, e dokonce nad nimi lze zskat i p?evahu. Toto zjit?n, vlastn schopnosti vojensky porazit mocnou ssnovskou ?i, se mezi Araby rychle roz?ilo a nepochybn? sehrlo vznamnou lohu v pozd?jch udlostech. Islmsk expanze byla v podstat? reakc na nebezpe? vzjemnch arabskch rozbroj?, kter nastaly bezprost?edn? po smrti proroka Mohameda. Staletou vzjemnou ?evnivost jednotlivch arabskch kmen? se proto prvn kalifov rozhodli p?ekonat sjednocenm v??cch v boji proti vn?jm nep?tel?m. A ideologie islmu se nramn? hodila.

Vchodn ?man se ji od 5. stolet ?asto spolhali na ?ste?n? christianizovan arabsk Ghasnovce, kte? vldli na zem jin? od Damaku. Avak ssnovsk velkokrl Husrav II. zni?il ji kolem roku 602 svho hlavnho arabskho vazala, ?i Lachmovc?, jej hlavn m?sto Hra se nachzelo v dnenm jinm Irku. B?hem t?chto boj? Arabov dob?e poznali, e jejich pohybliv lehk jzda se vyrovn t?ce opanc?ovanm, nicmn? t?kopdnm ssnovskm katafrakt?m, Katafrakt byl t?ce ozbrojen jezdec, p?vodn? uvan Parthy a Ssnovci, pozd?ji i Byzantskou ?. Zvltnost katafrakta bylo masivn brn?n, kter chrnilo kon? i jezdce na vech mstech t?la. ?ekov nazvali tyto jezdce katafrakty (???????????, katafraktoi, zcela kryt). Pozd?j ?msk nzev zn?l clibanarii (kamn?i), jako p?ipomnka zkuenosti s noenm kompletnho brn?n v horkm poutnm dnu. Zbran katafrakt? bylo kop dlouh 3,5 metru, kter ?ekov nazvali kontos (bidlo). Kontos byl ?asto dren ob?ma rukama, co byl styl Sarmat?, ale sasnovt Peran pozd?ji upev?ovali sv kop k sedl?m, take slu nrazu zachycoval k??. T?ce obrn?n katafrakt mohli to?it na jzdn lu?itnky dokonce i tehdy, pokud jet? nevyst?leli vechny sv py a mohli tak to?it klusem proti p?ednm ?adm zformovan p?choty.

Informace o vstroji katafrakt? mme k dispozici z mnohch zdroj?. Mui nosili kovov p?ilby s ?etzky nebo upinkami k ochran? krku a kovov obli?ejov masky s lidskmi rysy. T?la jezdc? byla chrn?na pltkovm nebo ?etzkovm brn?nm, lamelrnmi desti?kami nebo jejich kombinac, zatmco ruce a nohy byly chrn?ny ?lnkovm brn?nm. Bronzov a elezn upinkov brn?n nalezen v m?st? Dura Eurpos, bylo konstruovno tak, aby chrnilo h?bet a boky kon?. P?ednost byla dvna brn?n bronzovmu, nebo? p?i pocen kon? m?ly elezn upinky tendenci rezav?t. V tomto brn?n byl na zdech ponechn otvor pro sedlo, p?i?em trojhelnkov desti?ky chrnily i ko?sk ocas. Kryty hrudnku a kryt krku nebyly nalezeny, ale vyroben z desti?ek si je lehce dovedeme p?edstavit, p?i?em pozdn ko?sk maska s chrni?i o? byly vykopny na r?znch mstech ?mskho osdlen.

Kon?, kte? m?li nosit tuto zt?, museli bt velc a siln. Brn?n katafrakt? mohl nosit pouze dob?e vykrmen k?? o vce v kohoutku 152 centimetr?. Jak Sarmat, tak achaimenovt Peran chovali na konci prvnho tiscilet p?. n. l. skute?n? kon?, kte? odpovdali tomuto popisu. Samotn ?man a pozd?ji Byzantinci p?ijali katafrakty do sv armdy. Tyto jednotky byly pozd?ji v Byzantsk ?i pokldny za jezdeckou elitu.

Byzantinci i Peran se sami nabzej k porce

Arabskou expanzi vrazn? usnadnila tehdej slabost obou jejch mocnch soupe??: Byzantinci stejn? jako Peran byli vy?erpni dlouhm obdobm vzjemnch konflikt?, kter skon?ily teprve v roce 629. Ob? ?e st?eily p?edevm sv spole?n hranice. Naproti tomu primitivn arabsk kmeny nebyly pokldny za zvanou hrozbu. Toto podcen?n se m?lo pozd?ji ukzat jako osudov. T?ebae csa? Herakleios porazil Perany a zachrnil tak vchodo?mskou ?i p?ed zkzou, jet? za jeho ivota za?ala hlavn fze arabsk-islmsk expanze a to prv? v okamiku, kdy ?man byli nuceni v d?sledku akutnho nedostatku financ zastavit platby svm arabskm spojenc?m, ?m oslabili svoji pohrani?n obranu.

Konflikty mezi Byzanc a Persi byly pro ob? strany sakra vy?erpvajc. Peran roku 614 dobyli Jeruzalma a p?t let nato se zmocnili Egypta a velk ?sti Mal Asie. Le? v roce 627 se vle?n t?st p?esunulo na druhou stranu, csa? Heraclius; Herakleios (latinsky Flavius Heraclius; kolem 575 - 11. nora 641) byl byzantsk csa? v letech 610 a 641. P?evratn obdob jeho panovn, vyzna?ujc se dlouhodobmi vle?nmi konflikty, bv n?ktermi badateli povaovno za definitivn zavren epochy pozdn antiky, a proto je n?kdy vnmn jako prvn st?edov?k vldce byzantsk ?e. Teprve ve dvactch letech byl schopen zahjit pozoruhodnou srii taen, b?hem nich, spolhaje na pevnost hradeb Konstantinopole, uhjen roku 626 p?ed nporem Avar?, vypudil Perany z Mal Asie a p?enesl vlku na jejich zem. Mimo?dn sp?chy dosaen v tomto boji korunoval v roce 627 vt?zstvm v bitv? u Ninive, v n p?emohl vojsko svho hlavnho protivnka, ssnovskho krle Husrava II. Nato ob? krajn? vy?erpan ?e uzav?ely mr.

Jin provincie byzantskho csa?stv, tj. Srie a Egypt, byly obvny nikoliv ?eky, nbr Aramejci a Kopty, kte? brni v ?i jako ob?an druhho ?du. Trp?li t?km da?ovm zatenm, feudlnm vyko?is?ovnm a nboenskm tlakem, pon?vad v?tina obyvatel Srie a Egypta vyznvali Eutych?v monofysitismus.

Monofysit sluj bluda?i, kte? tvrd, e v Kristu jest pouze jedna p?irozenost, a to bosk. P?vodcem tohoto bludu jest Eutychs (378-454),to byl nzor byzantsk ortodoxn crkve a z tohoto postoje vyplvalo i nboensk pronsledovn. A jak u to u nboensk nesnenlivosti bv, pronsledovn bylo k?es?ansky neprosn. Kone?n? i my o tom vme sv, a? sou?asn vldcov ?eska nasazuj na ns op?ty katolick jho, nesmme zapomnat, e to byla prv? a zrovna katolick crkev, kter zlomila vaz tohoto nroda po Bl ho?e. O tom dn! Je-li kdo jinho nzoru, a? mn? nape nebo si d studenou sprchu. U se t?m!

Nen divu, e v dob? persk invaze byli Peran mnohde vtni jako osvoboditel od tlaku Byzantinc?.

Podobn situace nastala i v ssnovsk Persii, kde persk vldnouc aristokracie vyko?is?ovala s gustem nernsk obyvatelstvo nejrodn?j ?sti ?e - Irku, tj. Mezopotmie, kde obyvatelstvo hlsilo se ke k?es?anstv nestorinskho sm?ru.

Hlavn bod nestorinsk nauky p?edstavuje tvrzen, e v Jei Kristu existuje bo a lidsk osoba (osoba s boskou p?irozenost a osoba s lidskou p?irozenost). Nestorius rozlioval Kristovu podstatu p?ed "inkarnac" a po n. Protoe tvrdil, e bosk podstata se do Krista vt?lila a po jeho narozen, odmtl ozna?en Panny Marie jako Bohorodi?ky. Nestoriovo u?en m?lo zvan vliv na soteriologii a teologii eucharistie. Tvrzen, e Je nezem?el na k?i, stlo v protikladu s tvrzenm apotola Pavla, e nevstal-li Kristus z mrtvch, marn je vra k?es?an? (1Ko 15, 14). Z tho d?vodu tak v obdob protestantsk reformace byly skupiny, kter popraly relnou p?tomnost Krista v eucharistii, ozna?ovny jako nestorinsk. Nestorios (?ecky ?????????, latinsky Nestorius; (po 381 Germanicia - asi 451 Horn Egypt) byl konstantinopolskm patriarchou (428 - 431), zpravidla ozna?ovanm za autora jedn z k?es?anskch herez, nestorinstv.

V dob?, kdy se Arabov chystali vyrazit ze svho poloostrova, byly ob? vzpomnan velmoci, jak u ?e?eno, zna?n? oslaben vzjemnm bojem, a co vce: znep?telily si Araby ijc na jejich zem, o vlastnm obyvatelstvu nemluv?.

Vznik chalftu

Po Muhammadov? smrti vznikla v Medn? krtkodob krize, pon?vad Prorok neu?inil dn rozhodnut o svm nstupci, na ?zen ummy si ?inili nrok p?edci Ansr? i Mekknc?. Skupina Muhammadovch spolupracovnk? se sela: V den prorokovy smrti se Mednsk kmeny Aus a Chazrad sely, aby zvolily jeho nstupce. Umar ibn al-Chattb, Ab Ubajda a Ab Bakr vedouc muhdiry zskali na svou stranu kmen Aus. Ab Bakr promluvil na shromd?n za muhdiry. Navrhl, aby byl zvolen n?kter ze starch prorokovch druh? z kmene Kurajovc?, kterho by respektovaly i dal kmeny v t dob? u vyznvajc islm. Na to Chazradovci navrhli, aby byli zvoleni v?dci dva. Nastalho zmatku vyuil Umar ibn al-Chattb, aby holdoval Ab Bakrovi jako novmu v?dci muslimsk obce. P?idali se k n?mu muhdirov, kmen Aus a tak ?lenov dalch kmen? z okol Medny, kte? dorazili do m?sta po zprv? o prorokov? smrti. Chazradovci se museli podvolit v?li v?tiny. Nsledujc den p?ijal Ab Bakr (asi 573 Mekka - 23. srpen 634 Medna) oficiln hold a poslze i titul chalfa, tedy nm?stek Muhammad?v, zstupce, veden sprvnou cestou. Byl v?dce islmsk obce. Volba prvnho chalfy byla z hlediska rodcho se nboenstv ?astn. Ab Bakr d?sledn? dbal zsad prorokova u?en. Jako jeho tchn a jeden z prvnch p?vrenc? byl obecn? uznvn. Ab Bakr ?dil osudy islmskho sttu dva roky. D?leitou roli v jeho vld? hrli i Umar ibn al-Chattb a Ab Ubajda. Po esti m?scch ho formln? uznal i Al ibn Ab Tlib.

632 - 633 - vedl obranu Medny proti arabskm kmen?m, kter se vzbou?ily po smrti proroka Mohameda a pot i muslimsk vojsko p?i potla?en tto vzpoury. Povstn dostalo od arabskch historik? nzev ridda, tj. odpadnut od islmu.

633 - s oddlem asi 500 mu? vyrazil na pomoc kmeni ajbn p?i jeho njezdu do sasnovsk Mezopotmie.

634 - v dubnu odvnm pochodem z Mezopotmie p?ekonal syrskou pou?, p?ebral velen nad muslimskmi vojsky v Srii a v nsledn bitv? u Adndajnu porazil byzantsk vojska veden csa?ovm bratrem Theodrem.

Za prvnch ?ty? tzv. ortodoxnch chalf? (arab. al-chulafar-ridn = chalfov, veden sprvnou cestou) poznal islm triumfln expanzi.

Nstupcem Ab Bakra se stal Umar ibn al-Chattb (?581 - 7. listopad 644) (chalfem 634 - 644). Po prorokov? smrti to byl prv? Umar, kdo se rozhodnm vystoupenm postaral o zvolen svho p?tele Ab Bakra prvnm chalfou. On a Ab Ubajda byli pak tak nejblimi chalfovmi rdci. P?ed svou smrt dal Ab Bakr, aby za jeho nstupce byl zvolen Umar a tato volba tak bez obt prob?hla.

Umar pokra?oval po svm nstupu v politice vojenskch vboj? svho p?edch?dce. V bitv? u ?eky Jarmku porazila 20. srpna 636 jeho vojska veden Chlidem ibn al-Valdem po?etn? siln?j byzantskou armdu a definitivn? ovldla Palestinu a Srii. Opevn?n m?sta byla postupn? dobvna v letech 636 a 637, v roce 637 Sad ibn Ab Waqqs porazil perskou armdu u Qdisje (na irckch hranicch) a zmocnil se metropole ssnovsk ?e Ktesifnu (arab. al-Madin), Jeruzalm se vzdal v roce 638 a Caesarea Maritima v roce 640. Koncem roku 639 vythlo vojsko, kter vedl Amr ibn al-s proti Egyptu. V ?ervenci 640 porazili Byzantince u Heliopole, pot oblehli a v dubnu 641 dobyli pevnost Bbiljn na vchodnm b?ehu Nilu. Amr se svm vojskem pokra?oval na Alexandrii. Ta se mu vzdala v druh polovin? roku 642. B?hem nsledujc zimy pak Arabov obsadili cel egyptsk pob?e. Vy?it?n pr?plavu mezi Nilem a Rudm mo?em umonilo dopravovat obil z Egypta p?mo do p?stav? v Hidzu. Vt?zstv v Srii a Palestin? dovolila v?t nasazen vojenskch sil proti ssnovsk ?i. Chalfa jmenoval novho vojenskho velitele Sa d ibn Ab Vakse. Ten s vyuitm zkuenost Muthanny, kter vedl prvn arabsk vpd v roce 633, vtrhl se svmi vojsky roku 637 do Mezopotmie a obsadil ji v?etn? Ktsifntu, sdelnho m?sta Ssnovc?. Srie vt?znch bitev byla zavrena v roce 641 bitvou u Nehvandu. Muslimov obsadili rn, kde jim jet? po n?jakou dobu odolvala opevn?n m?sta a nep?stupn horsk oblasti. Posledn Ssnovec Jazdkart III. byl definitivn? poraen za Umarova nstupce Utmna ibn Affna. Na zv?tujcch se zemch, kter chalft dobyl a okupoval, se brzy za?ali usazovat p?ist?hovalci p?edevm z jihu tehdy p?elidn?nho Arabskho poloostrova. To si vydalo tak rozshl organiza?n zm?ny ve sprv? sttu.

P?i sv cest? do Srie vyhlsil chalfa v Dbiji roku 638 sv rozhodnut kter m?la upravit pom?ry v novch provincich. V Srii, Irku a Egypt? byli vojent velitel nahrazeni mstodrcmi, kte? zastupovali chalfu nejen ve v?cech vojenskch, ale i nboenskch a soudnch. V prvnch otzkch jim radili kd. Umarovm zm?rem nebylo obracet mstn obyvatelstvo na islm. Star nboenstv byla tolerovna, s vjimkou zem Arabskho poloostrova, odkud byli id a k?es?an vypov?zeni. Z muslim? m?la vzniknout vldnouc vrstva, kter by ovldala dobyt zem a pokra?ovala ve vbojch. Ko?ovn Arabov uvykl ivotu v stepi, patn? sneli ivot ve m?stech, usazovali se proto v tborech na rozhran stepi a kulturnch oblast. Tak vznikla m?sta Kfa a Basra v Irku, nebo Fustt, dnen Khira v Egypt?. Ve svch po?tcch to byly vojensk tbory plnc zrove? funkci sprvnho st?ediska provincie. N?kter p?vodn m?sta si p?esto svou sprvn funkci udrela (nap?klad Damaek v Srii). Muslimov ponechali mstnmu obyvatelstvu jeho samosprvu. P?evzali ibyzantskou, p?padn? ssnovskou sttn sprvu, v?etn? da?ov soustavy, ?ad? a ?ednk?. Jejich zjem se soust?edil p?edevm na rozd?len vle?n ko?isti a nsledn zaveden vlastn da?ov soustavy.

Muslimov m?li v??i sttu dv? povinnosti, vojenskou slubu a placen nboensk dan?, zaktu. Movit majetek zskan vboji byl rozd?len mezi stt, kter zskal jeho jednu p?tinu a muslimy kte? se jich ?astnili. P?da byla prohlena za spole?n majetek dobyvatel? a ponechna k uvn p?vodnm majitel?m, kte? z n platili njem. Chalfa tak cht?l zabrnit tomu, aby se z Arab? stali usedl zem?d?lci a zachovat jejich vojensk potencil. Nemuslimsk obyvatelstvo ivc se jinak ne zem?d?lstvm a to, kter se vzdalo bez boje a jeho pozemky se tak nestaly vle?nou ko?ist, platilo da? z hlavy (chard, dizja). Pro sprvu takto zskanch prost?edk? byl v Medn? z?zen zvltn ?ad bojovnk? (dvn al-muktila, dvn al-daj). Rozd?lovn probhalo podle seznamu, kter zohled?oval zsluhy o islm, dobu jeho p?ijet, p?buznost s prorokem a ?ast v bojch. Vlu?nost islmu m?lo zd?raznit zaveden novho kalend?e, hidry. Chalfa Umar byl 3. listopadu 644 smrteln? ran?n perskm otrokem Ab Luluou Frzem, kdy se p?ipravoval ?dit rann modlitbu. Zem?el 7. listopadu 644. P?ed svou smrt stanovil radu esti prorokovch druh?, kte? m?li mezi sebou vybrat jeho nstupce.

Ti se po zdlouhavch jednnch shodli na kompromisnm Utmnu ibn Affnovi, (579? - 17. ?ervence 656, Medina), onen pochzel z rodu Umajja z kmene Kurajovc?. Jako manel Muhammadovy dcery Ruqajji a Umm Kulthy byl jeho p?buznm a blzkm p?telem. Uthmn se narodil do rodiny bohatho kupce Affna, jeho rodina sdlila v Mekkce. Jeho otec brzy zem?el na jedn z obchodnch cest a Uthmn zd?dil rozshl majetek. Zrove? zd?dil i otcovu profesi, s sp?chem se tak v?noval obchodu a stal se z n?j jeden z nejbohatch ?len? kmene Kurajovc?. Po roce 611 se poprv setkal s islmem, na radu svho p?tele Abu Bakra se setkal s Muhammadem a konvertoval k islmu. Byl jednm z prvnch. Konverze vak vedla ke sporu sostatnmi Umajjovci, kte? postavili proti Uthmnovi, jeho vlastn manelky ho opustily. Muhammad mu pak nabdl za enu vlastn dceru Ruqajju. Uthmn pak pokra?oval jako kupec a n?jak ?as pobval mimo Arabsk poloostrov. Po svm nvratu p?esdlil roku 622 do Mediny. Zde zem?ela jeho ena Ruqajja, krtce po jej smrti se oenil s dal Muhammadovou dcerou Umm Kulthou. Vznamn ?ady obsazoval p?edstaviteli star mekknsk aristokracie, co pochopiteln, pon?vad byli schopni. Le? strana nejstarch muslim? byla popuzena. Nap?t, kter vznikalo a postupn? se obracelo proti Uthmnovi a Umajjovc?m, vyvolalo nsledn? op?t spory o nslednictv. Strana Alho ibn Ab Tliba, Muhammadova bratrance, se op?t za?ala hlsit o sv prva. Tm vznikl uvnit? chalftu rozkol, kter nakonec vedl k rozkolu uvnit? samotnho nboenstv. Nicmn? se dostvme k meritu v?ci, tj. k jednotlivm fzm arabsk expanze. Po loupeivch njezdech se p?elo ke skute?nm vboj?m. B?hem ranho obdob islmu (zhruba do 9. stolet) probhal dihd me?em (al-dihd bil-sajf) ve vech formch prakticky nep?etrit?.

V roce 637 Sad ibn Ab Waqqs (narozen v Mekce asi roku 595 - zem?el okolo roku 674 bu? v Medn?, nebo v ?n?, kam byl vysln ?it islm) porazil perskou armdu, kter nepomohli ani vle?n sloni, u Qdisje (na irckch hranicch) a zmocnil se metropole ssnovsk ?e Ktesifnu (arab. al-Madin), krl Jazdkart III. I s dvo?any a obyvateli prchli. ?k se, e Sad vstoupil do liduprzdnho m?sta, pak do palce a pro kronik?e zarecitoval n?co ver? ze 44. sry Kornu:

24/25 Kolik opustili zahrad a pramen?,

25/26 osetch pol a vzneench p?bytk?

26/27 a p?jemnost, v nich vesele si ili!

27/28 A stalo se tak a d?dici toho jsme lid jin u?inili.

28/29 Ani nebesa, ani zem? nad nimi nezaplakaly a nebyl dn odklad jim,

A? dal Jazdkart naloit p?i t?ku, co se jen dalo, inventarizace sasnovskch poklad? p?iklepla kad arabsk hlav? 12 000 dirham?, co p?i po?tu 60 000 mu? ?inilo 720 milion?. Zlat brn?n, koruna, p?ilby, tr?n, zlat k?? se st?brnm sedlem, st?brn velbloud v ivotn velikosti se zlatm jezdcem a jin dal naloupen cennosti generacemi velekrl? se d?lit nedaly. Nejv?t starost vt?z?m nad?lal broktov koberec velikosti 70x 60 loket, kter byl rozprost?en v sle, kde na n?m hov a hodnost?i leeli p?i opulentnch hostinch. Do koberce byla vetkna zahrada se st?brnmi cesti?kami na zlatm podklad?, tyto spojovaly smaragdov palouky, p?ekra?ovaly perlov pot??ky a vedly o?i hodujcch od kv?t? z berylu po plody z tyrkys?, topas? a rubn?. Koberec uvan v zim? vyvolval dojem jara. Sad poslal me?e hrdin? persk minulosti i s kobercem chalfovi. Chalfa netuil, co si s kobercem, pro n?j nebylo v Medn? prostoru, po?t. Al, Prorok?v ze?, mu poradil koberec roz?ezat a kusy z n?ho rozdat. Al pozd?ji sv?j kousek prodal za 20 000 dirham?. Mnoz Arabov ani netuili, jak poklady se jim dostaly do rukou. Pouvali bez sp?chu kafr jako s?l a cennosti, je by z nich ud?laly boh?e, m?nili za to, co momentln? pot?ebovali, t?eba starou koili apod. Jazdkart prchl do Mdie, zatmco n?kte? jeho state?n?j poddan bojovali. V Chzestnu, provincie v rnu, kter se nachz v jihozpadn ?sti zem?, u hranic s Irkem, kde jih provincie omvaj vody nejzpadn?jho cpu Perskho zlivu, bojoval guvernr Hormuzn. V bitv? u Kdisje velel pravmu k?dlu, p?eil masakr po bitv? a ve sv provincii pokra?oval v boji. Peran se brnili v staru, tar (Shushtar) na b?ezch ?eky Krun. M?ste?ko se nalz v provincii Chzestn pouhch 150 m n. m., na b?ezch ?eky Krun. Podle legendy je druhm nejstarm rnskm m?stem po Ssch. Kdy p?esn? vzniklo, nen znmo, ale pravd?podobn? bylo zaloeno n?kdy v ssnovsk dob?. Nejvznamn?jmi pamtkami m?sta je n?kolik most?, kter postavili ?mt zajatci pro ssnovskho krle pura I. (241-272), po jeho vt?zstv u Edesy nad ?mskm csa?em Valerinem r. 260. Valerin?v most, nejdel z most?, je 165 metr? dlouh. Zachovalo se 28 oblouk? na levm b?ehu ?eky a 7 na pravm b?ehu. Byl vystav?n z pe?liv? opracovanch kamen? pospojovanch cementem. Na ?ece byly tak v ssnovsk dob? vystaveny t?i p?ehrady, jejich voda slouila k zavlaovn okolnch pol. V purov? dob? se zde p?stovala cukrov t?tina.

Po p?l roce n?jak dobrk bonzl Arab?m, e se do pevnosti mohou dostat korytem, kterm se do pevnosti p?ivd?la voda. Jat Hormuzn musel jet ebrat o ivot a k chalfovi do Medny. K ivotu dostal i vtisk Kornu, aby si v n?m jako pravov?rn muslim mohl ?st. Orientaci v novch ivotnch podmnkch vak nezvldl. Chalfa Umar se nezastal jakhosi perskho otroka pr jmnem Ab Luluou Frze. Hormuzn asi ale pindal, ale Ab Luluou Frz hned druhho dne chalfu zabil p?mo v meit?. 3. listopadu 644 se chalfa Umar p?ipravoval na rann modlitbu a p?i tto p?prav? byl zran?n perskm otrokem. Zem?el 7. listopadu 644. Jeho nstupcem se stal Utmn ibn Affn.

Hormuzn byl obvin?n ze spolu?asti na vrad? prvnho stupn? a v n?kolika dlech jej svin? odeslali k Allhovi.

h Jazdkart stle prchal a hledal spojence, dokonce u od roku 638 navzal diplomatick styky s ?nou, ??an bojovali jen, kdy museli, te? vak nemuseli, a tak se na aha vydlbli. Poda?ilo se mu naverbovat 150 000 mu? a sv??il tuto novou nad?ji postarmu generlovi Prznovi. Ten sv Perany umstil do opevn?nho tbora u Nehvandu v Mdii. Arabov p?ed zbran?mi najeenm perskm tborem p?elapovali jak vojska pansk jednoty p?ed vozovou hradbou husit? u Lipan. A po dvou m?scch se v podupvajc a posledn zsoby vyrajc armd? nalezl arabsk Krchlebec, kter p?edstranm t?kem vylkal Perany z ulity opevn?n.

Vhodn?j tern vyuili Arabov k rozsekn perskho vojska na cucky. Padl i Przn. Arabsk historik al-Brn masakr uloil do 24. ledna 642. Jazdkarta dopadli a zahluili pravd?podobn? v listopadu 651 v n?jakm mln? u Marvu.

Soub?n? s taenm proti Persii probhala vlka s byzantskou ?. Za Umara byly ji nasazeny pravideln armdy. P?edch?dce Ab Bakr njezdy a okamitm sthnutm se pouze Byzantinc?m ?echral nervy. Umarovy armdy roku 634 poprv dobyly Damaek, kter odborn? vyplen?n, ale csa?sk vojska vr?ela p?esilou, pro?e Arabov ustoupili do pout?. Kdo by tam za nimi chodil? Letectvo jet? nebylo.

Arabov roku 636 rozsekali byzantsk vojska u Jarmku a csa? Heraklius vyklidil Palestinu a Srii (s vjimkou Jeruzalma a Cesaraey, je padly o mlo pozd?ji. Arabsk voje se zastavily p?ed horskou oblast Tauru. V Srii se vyznamenal jako vojev?dce Chlid ibn al-Wald. Arabov syrsk k?es?any povaovali za mn?cenn lidsk druh. John W. Draper uvd: Rozbiju lebku kadmu modl?i, kter prav, e nejsv?t?j, vemohouc a v??n B?h zplodil Syna. Roku 637 Arabov dobyli a obsadili tak Jeruzalm, kter chalfovi Umarovi vydal ortodoxn jeruzalmsk patriarcha Sofronios (560 v Damaku - 11. b?ezna 638 v Jeruzalm?) byl jeruzalmsk patriarcha v letech 634-638. V lt? 637 Arabov dobyli Gazu a v te dob? byzantt vldcov v Egypt? s Araby za velk vkupn vyjednali mr, kter trval t?i roky. V dob? trvn p?m?? v Egypt? se Arabov zam??ili na byzantsk pozice v severn Srii a tokem na Caesareu Maritimu a dobytm Askalonu kone?n? zavrili dobvn Palestiny.

Nsledn? se Amr ibn al-As vrhl na Egypt. V dvouletce 639 - 640 dobyl Doln Egypt a rok pot i Alexandrii. Koptsk patriarcha Araby vtal jako osvoboditele od kurately ortodoxnch Byzantinc?. mr ibn al-s referoval, e v m?st? je 4000 palc?, 400 lzn, 400 divadel, 120 000 potravnch sklad? a 40 000 poplatnch id?. Nae nep?ekonateln k?es?ansk civilizace zhruba od 13. stolet rda tvrd, e chalfa Umar (jinde Omar) dal zni?it slavnou alexandrijskou knihovnu. V??il tomu jet? i John W. Draper, jen ve sv knize (viz ve) napsal: Kdy Amru, tj. Amr ibn al-s, zstupce chalfa Omara, tj. Umara, nalezl v Alexandrii ?eckho gramatika Jana, zvanho Filiponos, milovnk prce. Spolhaje na p?telstv, kter vyrostlo mezi nimi, ?ek ten dal darem zbytk? velik knihovny - zbytk?, pokud je uet?il ?as a bigoterie, Tady do toho panu Draperovi musm vstoupit, nebo? po hledn na internetu zjistil jsem o Janu Filoponovi mlo, ale ono mlo prav, e John Philoponus (/f??l?p?n?s/; ??????? ? ?????????; c. 490 - c. 570), also known as John the Grammarian or John of Alexandria, was an Alexandrian philologist, Aristotelian commentator and Christian theologian, author of a considerable number of philosophical treatises and theological works. Jan Filoponos, t znm jako Jan Gramatik nebo Jan z Alexandrie, byl ?eck k?es?ansk filosof, v?dec a teolog, Aristotel?v komenttor, ale tak jeho kritik, zejmna jeho p?edstav o v??nosti vesmru. Zabval se hlavn? logikou, filosofi, fyzikou a teologi. T byl filologem, tj. studoval jazyk spolu s literaturou v n?m psanou i s kulturnm a historickm soub?hem. Data jasn? prav, e Honza Prcemilovn se s Amrem ibn al-s nemohl setkat,Amru poslal z t p??iny k chalifovi pro svolen. Shoduj-li se knihy ty s koranem, slovem bom, odpov?d?l kalif, jsou zbyte?ny a net?eba jich zachovvati; neshoduj-li se s nm, jsou kodlivy. Nech? jsou zni?eny!

Joh W. Draper pokra?uje: Nem?e bti pochyby, e Omar dal rozkaz zni?iti knihovnu jsa ovldn svm nzorem o neuite?nosti knih, nebo kone?n? i nboenskou tendenc, prv? jako k?ici, kte? splili knihovnu v Tripoli, je dle p?ehnanho daje pr m?la t?i miliony svazk?. V prvnm pokoji, do n?ho k?ici vstoupili, nebylo zhola nic mimo koran; vechny pak ostatn knihy byly pokldny za dlo arabskho mami?e a nsledkem toho odevzdny plamen?m. V obou p?padech jest na v?ci trochu pravdy, ale i mnoho smylenek. Draper dle vyjad?uje nzor, e p?i takovch p?leitostech ?asto rozhodovala bigotnost. A pokra?uje: pan?l splili v Mexiku ohromn hromady americkho psma obrzkovho, co jest ztrta naprosto nenahraditeln; a kardinl Ximenez (1436 - 8. listopadu 1517) dal v Granad? vhzeti do ohn? osmdest tisc arabskch rukopis?, z nich mnoh byly p?eklady klasickch spisovatel?v. A? po?tm, jak po?tm: 1x muslimov, ale 3x k?es?an. Halt pravda a lska vt?z v kadm ohledu.

K tomu prvnmu p?padu jet? toto: Krutou rnu alexandrijsk knihovn? zasadil por, kter vznikl p?i lakovn Caesara s Kleopatrou, dal t?kou morovkou stali se k?es?ant fanatici. Z t?chto vynikl alexandrijsk biskup Theofil, kter p?ikzal v roce 389 split vce ne 500 000 svitk? v tamn ptolemaiovsk knihovn?. K?es?an vylepili skre zmaru. Pokud tedy Umarovi lid n?co plili, moc se neoh?li, pon?vad papyrov svitky u byly v ?udu a pergamen ho? docela mizern?.

Tato prvn fze arabsk expanze ve jmnu islmu s me?em v ruce skon?ila smrt Umara. Za Uthmna se konsolidovala dobyt zem a likvidovaly se posledn zbytky odporu. I tak byla roku 651 dokon?ena okupace cel Persie a zpadn ?sti dnenho Afghnistnu.

Jakmile vak nov dynastie Umajjovc? (661 a 750) p?enesla hlavn m?sto ?e do Damaku, plivli si kluci do dlan a zahjili druhou fzi vboje.

Jali se dobvat severn Afriku, ji zvali Maghrib - zpad. Byzantsk pob?en m?sta dlouho nevzdorovala, ovem berbersk kmeny, to byla jin psni?ka, okolo t?iceti let Berbe?i ovldali hory a step. Po?tkem 8. stolet ji zna?n ?st Maghribu pat?ila k arabsk ?i a berbersk kmeny hromadn? p?ijmaly nboenstv, ale nikoli jazyk dobyvatel?. V roce 711 p?istla arabsko - berbersk vojska veden muslimskm Berberem Trikem ibn Zijdem u Gibraltaru (Gebr el Trik - Trikova skla) ve pan?lsku. Vizigti byli v ?ervenci 711 poraeni v bitv? na Guadalete. Arabov si b?hem n?kolika let po tto bitv? podrobili celou zemi, s vjimkou odlehl a nepatrn k?es?ansk enklvy na severu (Krlovstv Asturie).

Mezi Araby a Berbery se brzy rozk?iklo, jak rodn a na po?as p?jemn zem? to je, pro?e ji za?ali masov? osidlovat. I zde domorod obyvatelstvo jalo se houfn? p?estupovat k islmu.

Arabsk civilizace a kultura ovldla na osm stolet cel pan?lsko. I ti, kdo z?stali v?rni k?es?anstv, tzv. mozarbov, se poarabtili natolik, e pro n? musily bt liturgick knihy i bible p?ekldny do arabtiny.

Zdlo se muslimskm ideolog?m, e zpadn ?elisti klet k roz?en islmu v nev??c Evrop? jsou p?ipraveny k scvaknut, pon?vad soub?n ofenziva na vchod? se t da?ila, v sedmdestch letech 7. stolet pronikla arabsk vojska do St?edn Asie. Na vchod? doshli muslimov v roce 712 hranic ?ny a Indie. V Transoxanii (zem? za Amudarjou, starov?k nzev pro ?st st?edn Asie p?iblin? odpovdajc dnenmu Uzbekistnu, Tdikistnu a jihozpadnmu Kazachstnu. Pomoc geografickch meznk? lze Transoxanii vymezit jako zem mezi ?ekami Amudarjou (ve starov?ku zvna Oxos) a Syrdarjou.), centry Transoxanie byla m?sta Buchara a Samarkand, si podrobili tamn tureck zem, co m?lo dalekoshl d?sledky v podob? pomal islamizace tohoto nroda. Na jihu podnikali Arabov prvn vpdy do Indie, po?? Indu a provincie Sind a Pndb. V roce 751 porazili v bitv? u ?eky Talas, zem dnenho Kyrgyzstnu, ?nsk vojsko, nebo? mnoz ?nt spojene?t vojci pokldali Araby za osvoboditele, a proto k nim houfn? dezertovali. D?sledkem tohoto vt?zstv bylo vytla?en ?nskho vlivu ze st?edn Asie a jeho nahrazen islmem. Hlavn vznam bitvy u ?eky Talas sou?asnost vid v tom, e ?nt zajatci mile podni karab?i rdi vyvanili, co v?d?li, krom? zbyte?nost i technologii vroby papru, kter jali se pak pod muslimskm dohledem vyrb?t v Samarkandu, a v roce 794 se papr vyrb?l u v Bagddu. Postupn? se dostalo i na k?es?ansk sv?t.

Vypadalo to skv?le, ale zpadn ?elist muslimskch klet se zasekla roku 732 u Poitiers, kde prob?hla bitva u Tours (znm t jako bitva u Poitiers) v ?jnu (pravd?podobn? n?kdy mezi 10. a 25. dnem toho m?sce) pobl Tours a Poitiers. Vojsko Frank?, veden Karlem Martelem (23. srpna 686 - 22. ?jna 741), v n porazilo arabskou armdu emra Abd ar-Rahmna (731-788).

Ani muslimskm armdm vchodn ?elisti klet se taen na sever od Kavkazu do jihoruskch step (736-737) nevyvedlo, odrazil je siln chazarsk stt. Chaza?i (jmno vzniklo patrn? z tureckho slovesa putovat) byli p?vodn? ko?ovnm turkotatarskm ?i p?esn?ji ?e?eno turkicky hovo?cm kmenem, kter se p?iblin? v 6. stolet dostal do stepnch oblast mezi ?ernm a Kaspickm mo?em. Na konci 7. stolet sahala vlda Chazar? od Kavkazu na jihu a po Volhu na vchod? a Don na zpad?. O dv? st? let pozd?ji m?li pod svou kontrolou prakticky celou jin Rus od Dn?pru a po Aralsk jezero. Dky sv vznamn poloze na Hedvbn stezce, kterou navc p?etnala s? obchodnch cest mezi Konstantinopol a Pobaltm, ?e velmi rychle zbohatla, a to z kontroly obchodu na t?chto trasch. P?estoe Chaza?i se rmcov? ji dvno usadili, n?kter kmeny na zem velk ?e i nadle ko?ovaly, a existuje dokonce hypotza, e po zem impria cestovala i jejich mocensk elita. Usuzuje se tak analogicky s muslimskm chalftem, jeho prvn vedouc garnitura (Umajjovci, 661 a 750) tak po vzniku ?e jet? udrovala ko?ovn zp?sob ivota. Pravd?podobnm d?vodem byla snaha o lep kontrolu rozshlho zem. Muslimov, respektive Arabov byli hlavnm nep?telem Chazar? ji od vzniku jejich ?e. O prvn, ale nesp?n vboj p?es Kavkaz se Arabov pokus u v polovin? 7. stolet. sp?n?j jsou vak zhruba o osmdest let pozd?ji, kdy projdou Kavkazem a zato? na pohrani?n chazarsk m?sta. V roce 737 vpadlo do Chazarsk ?e 150 000 Arab?, vedench budoucm chalfou Marvnem. V rozhodujc bitv? porazilo 120 000 Arab? 40 000 Chazar?. Na rozdl od mnoha jinch zem ani takov vt?zstv nevedlo k arabsk nadvld?. Arabov z?ejm? zvili situaci a usoudili, e tuto zemi nejsou schopni trvale okupovat. Spokojili se pouze s tm, e kagan p?ijal islm a op?t odthli. Tato konverze byla navc ?ist? formln a islm u Chazar? ko?eny nezapustil. Zem? si t uchovala nezvislost. Ve druh polovin? 8. stolet, v 60. a 90. letech dokonce dolo k dalm chazarskm vpd?m do Zakavkazska. Chaza?i proto m?n hlavn sdlo sv ?e, kter se do t doby nachzelo kdesi na Kavkazu, a centrum p?esouvaj do delty Volhy. Sv hlavn m?sto nazvaj Itil, co byl i tehdej nzev pro tuto dnes nejznm?j ruskou ?eku. D?sledkem tto prohran vlky byla tak vynucen do?asn islamizace zajatho chna i chazarsk aristokracie. Chaza?i Araby respektovali jako mocnost. Ke stabilizaci vzjemnch vztah? dolo p?iblin? v polovin? 8. stolet, kdy v chalftu po Umajjovcch p?evzali moc Abbsovci (750-1258), kte? sv vboje za?ali orientovat jinam. Proto na hranici s chazarskou ? vcemn? zavldl mr. Zajmav je, e Chaza?i se na chalft orientovali ekonomicky a pouvali i arabsk mince, a dokonce tak razili jejich napodobeniny. S jedinm rozdlem: Msto jmna Mohamed je posel Bo, tam bylo Moj.

Pro?? Dlem asi legenda, dlem vak i historick pravda p?in nsledujc p?b?h: Chazarskmu chnovi se ve snu zjevil and?l, jen mu sd?lil, e jeho mysly jsou sice bohulib, ale samotn skutky neodpovdaj tomu, co si pn nebes p?eje. Zmaten vldce, kter cht?l co nejlpe plnit Bo v?li, nechal na sv?j dv?r okamit? povolat filosofa, k?es?anskho teologa a muslimskho u?ence. Vech se pak zeptal na to, kter v?rouka je ta sprvn. Protoe ale nebyl s dnou z odpov?d, kterch se mu od u?enc? dostalo, spokojen, povolal jet? rabna, jen mu podrobn? objasnil idovsk pohled. Byl patrn? p?esv?d?iv, chn si nakonec vybral judaismus. Tento p?b?h je obsahem spisu nazvanho Kuzari (Chaza?i), jeho autorem je st?edov?k idovsk filozof a bsnk Jehuda ha-Levi (cca 1075-1141). K judaismu se Chaza?i p?iklonili pravd?podobn? na zklad? negativnho vb?ru, protoe pokud by p?ijali islm (ale i k?es?anstv), mohli by ?asem p?ijt o svou nezvislost. Je tak mon, e se Chazar?m zamlouvalo i to, e v judaismu nejsou dn striktn dogmata, to to bych ne?ekl, prv? na ona dogmata, najm? ob?zka a stravovac nvyky, neustla skupina idok?es?an?, i kdy ji vedl Jehou?v bratr a Petr. Existuj vak historick indicie, e v tto dob? byly idovsk kolonie u i na Hedvbn stezce, take Chaza?i se m?li kde inspirovat. Rozhodn? je vak omylem, e ke konverzi velk ?sti ?e dolo okamit?. To se mon tkalo jen n?kolika destek osob, zejmna elit. Chaza?i byli navc k ostatnm nboenstvm tolerantn. Velk skupina Chazar? se proto pravd?podobn? stala k?es?any, n?kte? mon i muslimy.

Bu? jak bu? Chaza?i vchodn ?elisti arabskch klet zastavili a severn hranice islmu a ostatnch se ustlila na Kavkaze.

Ndhern? celou zleitost okomentovali Jacques Bergier a L. Pauwels ve svm Jitru kouzelnk?: Arabsk civilizace Kordoby a Grenady vynalezne modern v?du, objev experimentln bdn a jeho praktick pouit, studuje chemii a dokonce raketov let. Arabsk rukopisy z 12. stolet uvd?j plny bombardovacch raket. Kdyby byla Almanzarova ?e (Abu Aamir Muhammad bin Abdullah ibn Abi Aamir, al-Hajib al-Mansur, znm vce jako Almanzor, vldce muslimsk Ibrie (al-Andalus) na p?elomu 10. a 11. stolet, vrchol moci Andalusie!) stejn? pokro?il v biologii jako v ostatnch technikch, kdyby byl se mor nespojil se pan?ly, aby ji zni?il, bylo by snad dolo k pr?myslov revoluci v 15. nebo 16. stolet v Andalusii a 20. stolet by pak bylo rou arabskch meziplanetrnch dobrodruh?, kte? by kolonizovali M?sc, Mars a Venui.

Hlavn dk e je zatm ve, jak je, vak pat? Karlu Martelovi a Chazar?m, o tom dn.

Zdroje: Korn; ?esk p?eklad Ivan Hrbek, ODEON, Praha 1972, Muhammad, Ivan Hrbek, Karel Petr?ek, Portrty, Orbis 1967; D?jiny konflikt? mezi nboenstvm a v?dou, p?eklad S. Mokr v Praze 1. ledna 1892; Bibl Svat podle p?vodnho vydn Kralickho z let 1579-1593, v Kutn Ho?e lta Pn? 1940; Internet; Fantasticky stru?n d?jiny filosofie 2. dl, Karel Hoff, nakladatelstv T+ ?, Supkovice 2009; Fantasticky stru?n (by? nechutn? nepln) d?jiny chlastu 3. dl, Karel Hoff, nakladatelstv T+ ?, Supkovice 2012.

Poznmka: Autor ?lnku nen a nebyl muslim, ba nen a nebyl muslimem. P?edpokld, e p?padn ?ten?, je-li alespo? absolventem solidn zkladn koly, jest schopen rozliit vznamov rozdl p?i pouit 1. a 7. pdu ?eskho sklo?ovn. Pod pojmem solidn zkladn kola autor rozum zkladky fungujc na bzi celosttnch u?ebnch osnov a u?ebnic od nich vychzejcch. Zruen celosttnch osnov pro zkladn a st?edn koly, ale ponechn t?eba maturit vedlo k ne?ekanmu p?ekvapen: maturity se nezvldaly! Kdo to vymyslel? Co to bylo za hlavu? To tedy byla hlava! Ve zm?nit, jej hlavn budovatelsk heslo. Pod praporem tohoto a neuv??iteln? debilnho sloganu k v?tm v?domostem naich d?t. No ba, dtka neum ani ?st, ne tak porozum?t p?e?tenmu. A matematika? Hovadina nehodn pozornosti: tablety, po?ta?e, kalkula?ky: nejlpe ve v jednom! Tudy cesta do rje! Amerikanizace a do americkho zblbnut: Vy tady mte ?ernochy?, pt se udiven? americk prezident brazilskho kolegy. Kter stty soused s USA?, lmou si ameri?t studenti hlavu s touto zludnou otzkou, aby to nakonec vzdali. To k tomu kr?me, ba p?mo b?me!

Jet? k t nboensk p?slunosti: Jist Krist?v nm?stek na zemi jmnem Eugenio Maria Giuseppe Giovanni Pacelli 1876 - 4958) a titulem pape Pius XII., tich sympatizant s faismem, jen s bohorovnou ml?enlivost p?ihlel k holocaustu evropskch id?, nebo? v Psmu svatm jest psno:

M?l pak oby?ej vlada? v svtek/ propustiti lidu v?zn? jednoho, kterho/ by cht?li. Mat. 27, 15, t Mar. 15, 6. Luk. 23, 17. Jan 18, 39.

I m?li v ten ?as v?zn? jednoho/ znamenitho, kter sloul Barabb. Mat. 27, 16.

Proto kdy se lid seli, ?ekl:/ Kterho chcete, a? vm propustm? / Barabbe-li, ?ili Jee, jen slove/ Kristus? Mat. 27, 17.

Ale p?edn kn? a star navedli/ lid, aby prosili za Barabbe, Jee/ pak aby zahubili. Mat. 27, 20.

I odpov?d?v vlada?, ?ekl jim:/ Kterho chcete ze dvou, a? vm propustm? A oni ?ekli: Barabbe. Mat. 27, 21.

D jim Pilt: Co pak u?inm s Jeem, jen slove Kristus? ?ekli mu/ vickni: Uk?iovn bu?. Mat. 27, 22.

Vlada? pak ?ekl: I co jest zlho/ u?inil? Oni pak vce volali, ?kouce:/ Uk?iovn bu?. Mat. 27, 23.

A vida Pilt, e by nic neprosp?l, / ale e by v?t rozbroj byl, vzav vodu, / umyl ruce p?ed lidem, ?ka: ?ist jsem j/ od krve spravedlivho tohoto. Vy vizte. Mat. 27, 24.

A odpod?v?v vecken lid, ?ekl:/ Krev jeho na ns i nae syny. Mat. 27, 25. Skut. 5, 28.

Slyel jsi Slovo Bo, eptl si pape k sob? a m?l jasno ve vlastnm tichu. Ale mylenky b? dl: Mnichov a on jako nuncius (apotolsk nuncius ?i zkrcen? nuncius (z latinskho nuntius - posel) je reprezentant Svatho stolce, kter je akreditovn v hostujc zemi jako velvyslanec a udruje zde oficiln styky se Svatm stolcem) b?hem povle?nch nepokoj? a krtk existence Bavorsk republiky rad najednou zr na mlad levicov Spartakovce, kte? se netv? p?v?tiv?. Mvali zbran?mi? Pacelli tvrd, e ano a e je ukecal, jak v roce 452 pape Lev I. s dv?ma ?mskmi radnmi neprosnho Attilu. Bi? bo odthl a Spartakovci tak. Myslel si to Pacelli, nebo jest to vypracovan legenda k jeho slv??

Na tom nesejde, jist je, e Pius XII. byl zap?shlm antikomunistou. Pius XII. se v p?pad? komunismu rozhodl pro rzn a jednozna?n postoj. Komunismus povaoval za ideologii stejn? zvrhlou jako je nacismus, ovem p?isuzoval mu mnohem vy nebezpe?nost, nebo? svou krutost a zvrcenost lpe skrv. V roce 1948 vstoupil do italskch voleb, kde podle n?kterch odhad? mohla zvt?zit Lidov?demokratick fronta, v n hrla rozhodujc roli komunistick strana, kdy prohlsil, e vichni katolci, kte? by volili komunistickou stranu, budou exkomunikovni (?m de facto dal v??cm pokyn k volb? k?es?anskch demokrat?). To mu vak nesta?ilo. V roce 1949 podepsal dekret Svatho oficia, kter vyhlaoval exkomunikaci vech ?len? a podporovatel? komunistickch stran. Minulch, sou?asnch i budoucch.

V roce 1949 jsem m?l ?ty?i roky, pro?e jsem se o sv exkomunikaci dozv?d?l a daleko pozd?ji. To u jsem m?l za sebou i tzv. svat p?ijmn a v souvislosti s povinnou zpov?d p?ed zmi?ovanou akc jsem se s crkv rozeel j! Jda k takov velevznamn zpov?di neovanut vrou, hledal jsem pou?en u zkuen?jch borc? z rodin, pro kter byl kostel skoro d?leit?j ne vinohrad. A pr se musm vyzpovdat z toho nejv?tho h?chu, co mm, zalu-li, spadne na m? kostel. To to byl sakra problm pro normlnho kluka, jakm jsem byl. H?chy jimi jsem se mohl vykzat, byly na rovni opisovn ve kole, napovdn tamt, vrcholem pak bylo tvrzen, e to nemohl bt gl, ale pouh ty?ka, kterou tvo?ila cihla zakryt ?apkou. S t?mito h?chy pokleknout u zpov?di bych se do?kal akort pdu st?echy kostela na svou hlavu. Jasn? jest nutno h?chu mocn?jho. Ale kdy nen a bude jen smylen? Pd st?echy za le jest pak rovn? nevyhnuteln, b?h ve v.

A tak jsem v pokleku a vyd?en sv??il se, e jsem rodi??m ukradl sto korun. H?ch jak prase, sto korun byl tehdy penz. Dostav rozh?een, vykro?il jsem k vchodu, stle o?ekvaje zhroucen kostela za tu svou le!

Kostel stoj furt a j jsem mimo crkev pravou, tj. katolickou! Smutek mnou nelomcuje, ovem v??i v??cm nemm dnou averzi. Crkev katolickou vak nemusm - a to fakt nelu!

Kad n??emu v??, i nev?rec v?? sv nev?e, tak u to prost? chod.

To tak.

***