 |
 |
 |
| Napsal uživatel Argail-cz |
| Sobota, 07 Leden 2017 22:06 |
|
Perli?ky ztisku za rok 2014 a 2016 Vychzelo na OutsiderMedia Perli?ky z tisku za rok 2014 Strana - m?sc - rok 1 - listopad 2014 3 - prosinec 2014 Perli?ky z tisku za rok 2015 10 - leden 2015 19 - nor 2015 24 - b?ezen 2015 31 - duben 2015 38 - kv?ten 2015 46 - ?erven 2015 53 - ?ervenec 2015 61 - srpen 2015 69 - z? 2015 75 - ?jen 2015 83 - listopad 2015 90 - prosinec 2015 Perli?ky z tisku za rok 2016 99 - leden 2016 105 - nor 2016 113 - b?ezen 2016 120 - duben 2016 128 - kv?ten 2016 136 - ?erven 2016 143 - ?ervenec 2016 149 - srpen 2016 157 - z? 2016 165 - ?jen 2016 173 - listopad 2016 183 - prosinec 2016 listopad 2014 *Generln tajemnk OSN Pan Ki-mun ocenil ukrajinskho prezidenta Petra Poroenka za jeho "nenavnou snahu o nalezen mrovho a trvalho ?een konfliktu na jihovchod? Ukrajiny". Zrove? mu ?ekl, e cel sv?t stoj na stran? Ukrajiny. *Milo Zeman se stal mluv?m Vladimra Putina, jak napsal Washington Post. *Kyjev p?ed pr dny oznmil, e zavd pasovou kontrolu na hranicch se samozvanmi lidovmi republikami. Separatist se podle armdy op?t snaili zmocnit letit? v Don?cku. "Bandit ze samozvan Don?ck lidov republiky se d?lost?eleckou palbou pokoueli ot?st naimi jednotkami. Jejich pokusy byly nesp?n," pe se v prohlen vojska. *Osud Ukrajinc? samotnch je civilizovanmu sv?tu umafuk. Pt se snad n?kdo na nzor ?unka, chovanho na kotlety? kolem Ukrajinc? je vl?it, jak dlouho to jen p?jde. Bez vech skrupul. Na krev. Evropa - na rozdl od Ruska - Ukrajinu za svoji sou?st nikdy nem?la. Za sv m Ukrajince jen Rusko. Prv? v tom je, mn civilizovan Evropa, jeho nejv?t slabina. Prv? na tom stav i cel strategie dnen vlky. Rusko nem?e Ukrajince nechat zem?t hlady. Umrznout v rozvalinch. Evropa vyhraje dokonce i v p?pad?, e z Ukrajiny z?stane jen splenit?, poset pchnoucmi mrtvolami. Tm, kdo ji bude znovu stav?t na nohy - a zachra?ovat lidsk ivoty - bude toti Rusko. (Soros) *O?ekvejme, e z d?vodu objektivnch p??in se budou opol?enci pohybovat k Zpadu beze sp?chu a vichni, kdo si to p?ej, stihnou utct do EU, vstoupit do Evropy v pln ndhe?e. *Joseph Biden - pn faist?. Americk viceprezident Joe Biden p?ijel do hlavnho m?sta "nezvisl" Ukrajiny, aby ukrajinskm politik?m p?ipomn?l jejich povinnosti v??i americkm pn?m. Ameri?an p?ilet?l rozestavit ve sprvnm po?ad ministry ve Vld? a vybran poslance do Nejvy rady a ?ct jim, co maj dl d?lat. *Litevsk prezidentka Dalia Grybauskaitovv rozhovoru pro tamn rozhlasovou stanici ozna?ila Rusko v kontextu s ukrajinskmi udlostmi za teroristick stt a vyzvala k podpo?e, v?etn? vojensk, sou?asnho ukrajinskho reimu. *Evropa a Spojen stty by se m?ly p?ipojit k Ukrajin? v tlaku na Rusko a p?inutit Moskvu k respektovn mrovch dohod, je p?esv?d?en ukrajinsk premir Arsenij Jace?uk. "Putinovy akce ohrouj vechny, jsou hrozbou pro globln po?dek a mr, ohrouj EU i ?lensk stty Severoatlantick aliance," prohlsil. "Je naim spole?nm clem odvrtit rozshlou vlku, kterou Rusko zm?rn? provokuje. Putin je p?esv?d?en, e Ukrajina nen nic jinho, ne achovnice." *afr po volbch na Ukrajin?: Zhroutil se vm sv?t, komunist, klausovci, vyvadilovci dn vt?zstv faist?. Tm totln? zkrachovala cel ideologie Putinovy pt kolony veden koalic absurdnch Klausovc?, Vyvadilovc? a komunist?. *Prezident Poroenko u p?leitosti vro? hladomoru z 30. let sliboval, e se u nic takovho opakovat nebude, a na adresu Ruska mimo jin prohlsil, e potomci Stalina, Kaganovi?e a Postyeva organizuj na do?asn? obsazench zemch tak zvanch LNR a DNR krvav bl a um?le vyvolvaj na zem Donbasu hladomor tm, e pokojn obyvatelstvo dr bez potravin. *Vo v?erajom rozhovore pre Interfax-Ukrajina Jurij Lucenko reagoval na otzku novinrov, ?i je to pravda, e v novej ukrajinskej vlde bud 4 ministri cudzinci. Jurij Lucenko prekvapil vetkch: Nie, nie je to tak. Bude ich viac. Bud minimlne piati. "Vo funkcii ukrajinskch ministrov bud mc? psobi? ob?ania USA, Nemecka, Po?ska, Litvy a Gruznska. Musia perfektne ovlda? angli?tinu a prejd skkou na detektore li, prezradil jeden z ?lenov Bloku Petra Poroenka, ktor m na starosti realizciu tohto neobvyklho projektu. *Zd se, e se na Ukrajin? testuje vhodn postup implementace NWO. Na zem stt? budou ciz armdy a ve vldch ciz politici. *Velitel NATO varuje, e Rusko by mohlo ovldnout cel ?ern mo?e. Rusk velitel varuje, e USA by mohly ovldnout cel Mexick zliv *V roce 1944 p?edstavovala ekonomika USA p?es 50% ekonomiky sv?tov, zatmco dnes jej podl nedosahuje ani 20% a pro USA je ?m dl t? realizovat dv?, dnes si vzjemn? odporujc koly - sou?asn? podporovat vlastn ekonomiku (mj. prost?ednictvm monosti emise dolar? jako nrodn m?ny USA) a na druh stran? mezinrodn m?nov systm postaven na dolaru. A pln? na rovinu: - dnes je mon bu? zachra?ovat sv?tov m?nov systm na kor ekonomiky USA, nebo zachra?ovat americkou ekonomiku za cenu rozvrcen sv?tovho finan?nho systmu. *McCain Dky bohu za Sady, za prince Bandara a za nae Katarsk p?tele. Dky nim vypadaj te? nae zleitosti v Srii o mnoho lpe. *Nae zem? je jako jukebox. Velmoc vhod minci a my zazpvme, co chce slyet, vtipkoval Moravec. *Za socialismu platvalo, e kdo nekrade, okrd svoji rodinu. To je pravda a mnoz se tm ?dili. Ano, kradlo se, n?kdo ukradl klidn? i pytel cementu, ale nikoli celou cementrnu. Je p?esto s podivem, e i po 25 letech je zde stle jet? co rozkrdat. Stle je kam shnout, co zprivatizovat, zamelit na Zpad, ale i na Vchod, dokonce i na jih od umavy, povzdechl si Karel Ss. *Pape: Na zbran? a spekulace penze jsou, v ostatnch v?cech vldne finan?n krize. *Moskva by nem?la zneuvat sv rozshl zsoby zemnho plynu a ropy jako nstroj politickho ntlaku, ?ekl Biden. *Ano, mm sv?j nzor, ale nesouhlasm s nm! *Premir Orban je kace?ovn jako dikttor, kter mus bt svren pokrokovmi silami. V t?chto dnech se konala prvn zkouka. Fotbalov fanouci p?edstavujc bojovou avantgardu protestujcch, kte? vyplhali na balkon sdla vldnouc strany, pozvedli vlajku Evropsk unie (dal rozvinuli po zbradl balkonu). *Historici vak v klidu z?ejm? ?ekaj, a vym?ou i ti posledn p?m sv?dci. *Karel Dolej: Nelze t ve li a p?izp?sobit se tak logice pouli?nho gangu, ve kter funguje sou?asn rusk reim. Ti kdo naden? posluhuj Moskv? se v??i jakkoliv vn? mn?n ideji pravdy provi?uj jet? podstatn? h??e ne ti, kdo podle nich pracuj "v americkm oldu". *Karel Dolej, vle?n analytik Britskch list?: Ozbrojen sly (vdska) budou brnit pokus?m vyut vdsk zem k vle?nm operacm ze strany kterkoliv ciz mocnosti, je tak jasn? ?e?eno, e v sou?asnosti se sil soust?ed na zabrn?n snaze Ruska obsadit ?st nebo cel zem vdska, dosti pravd?podobn? p?i sou?asnm toku na Finsko. Nov vdsk obrann koncepce se s vzvou rusk "hybridn vlky" vyrovnv adekvtn?, naopak koncepce NATO zd?d?n z obdob studen vlky jsou vrazn? zraniteln?j. *BBC komentuje prask udlosti natvrdo. Milo Zeman si dovolil p?li, kdy ozna?il vlku na Ukrajin? za vlku dvou skupin ukrajinskch civilist?. My dopl?ujeme, e povinnosti zpadn gubernie je p?ece ?kat, e za vechno m?e Putin. *Americk diplomatka Viktoria Nulandov (ta, co prozradila, e Majdan v Kyjev? stl USA 5 miliard dolar?), se nechala nyn slyet, e Ma?arsko a Rumunsko jsou rakovinovm v?edem demokratick regrese a korupce. *V Praze za?n, tentokrt ?erven, revoluce. Prosta mylenek, prosta idel? (zm?na kapitalistickho systmu nehroz), prosta racionlnho jdra, dodal poslanec Huml. *Viceprezident USA Joseph Biden: Evropa bude d?lat to, co j ?ekneme my, dokonce kdy to bude Evropan?m na kodu. *Velikost rusk ekonomiky ve srovnn s evropskou dosahuje jen jedn osminky. Cel rusk ekonomika je tak zhruba stejn velikosti jako Itlie, upozor?uje Sedl?ek. Poukazuje i na to, e podle komenttor? a pozorovatel? je Rusko tm?? p?ed kolapsem. Mezi komenttory se diskutuje, zda se rusk ekonomika polo do dvou let, nebo d?ve, pe Sedl?ek. *Sergej Glazev: Subordinace m?nov?-v?rov politiky zjm?m zahrani?nho kapitlu tak mezinrodnm spekulant?m za dvacet let rallye ruskmi finan?nmi trhy umonila z 1 vloenho dolaru inkasovat zisky a ve vi 200 dolar?. Z velk ?sti u odplynuly do zahrani?. Ty zisky jsou z kapes rusk populace a sttu. Podl p?mch investic, na jejich konto vznikala produkce ?i reln aktiva, je v t?chto tocch naprosto zanedbateln. *Musm ?ct, e jsme dosud nedokzali docenit Gorba?ova v tom smyslu, e dokzal prohrt t?et sv?tovou vlku bez vlky. *Doufm, e nastv doba, kdy bude kriminalita ?elnch politik? vyet?ovna stejn? d?sledn? jako krdee bezdomovc?. *N?kte? jdou ji tak daleko, e velmi irok voli?sk spektrum Zemana zuuj na lid, kterm imponuje arogance, populismus, alkoholismus, ku?ctv a manipulace, jak se nedvno vyjd?il znm lka? Jan Hnzdil. Tak, mme je p?kn? pohromad? - jak jednodue se ti tupci poznaj! Kdyby jich nebylo, lpe by bylo. *Lid bez domova jsou, ?ekl bych, skoro statisce, v?etn? t?ch potencilnch a t?ch, kte? jsou na ubytovnch. T?ch, kte? jsou vid?t, jsou zjevn, je v ?R zhruba 19 - 20 tisc. Skrytch bezdomovc? je dle mho odhadu asi 10 tisc a t?ch potencilnch je mon 100 tisc, a kdy se k tomu p?ipo?tou lid na ubytovnch, tak dokonce vce ne 200 tisc. *Rusk hospod?sk ukazatele padaj, evropsk rostou. Je zjevn, kterm sm?rem by se Ukrajina m?la vydat, ?ekl rakousk politik, eurokomisa? pro roz?en Johannes Hahn. *Rusko ?in kolem t? procent naeho exportu, ?na procento jedno. M cenu kv?li t?mto ?ty?em procent?m m?nit rz ?eska? Tom Sedl?ek: I kdyby se nm nakrsn? zdvojnsobil vvoz jak do Ruska, tak do ?ny, ve srovnn s vvozem do Evropy je to kapi?ka. *Bonmot americkho sentora McCaina, e Rusko je benzinov pumpa p?evle?en za stt, je jist? troku p?ehnan, ale meritum v?ci vystihuje. *Chceme-li zni?it ?nu, ceny ropy zvme, chceme-li zni?it Rusko, ceny ropy snme. *Pro? p?ijmout TTIP? Protoe Putin je proti. *** prosinec 2014 *Chud lid neum?j va?it, a proto maj hlad, prohlsila ?lenka britsk Sn?movny lord?, baronka Anne Jenkinov, v reakci na pond?ln zve?ejn?n parlamentn zprvy o chudob? a hladu v Britnii. *Foldyna: Kdy jsem nedvno p?inesl do sn?movny exeku?n vm?r, na n?m exekutor zabavuje mikrovlnnou troubu a ohodnocuje ji na dev?t korun ?eskch a prodv ji pak za t?i ?esk koruny, tak to je p?ece nemon si takto z lid utahovat. *Umberto Eco v rozhovoru s Jeanem-Claude Carrirem vzpomn?l, e kdy se na texaskch kolch m?la v 19. stolet zavd?t vuka cizch jazyk?, postavil se proti jeden sentor a takto logicky argumentoval: Jestlie Jeovi sta?ila angli?tina, pak nemme dalch jazyk? zapot?eb." *Vzhledem k tomu, e Nobelovu cenu za mr dostal Hiltobama a e opakovan? byl navren i n homanitrn bombar?k Letit?, tak jen ?ekm, kdy Nobelovku dostane ncek Breivik anebo posmrtn? Hitler. *Jeden z ldr? Majdanu a aktuln? primtor Kyjeva Vitalit Kli?ko dostane v N?mecku Cenu Konrda Adenauera za pomoc p?i sm??ovn Ukrajiny k mru a demokracii. *Tweet kyjevskho starosty Vitalije Kli?ka: Ukrajina vyhlsila nevyhlenou vlku Ruska proti Ukrajin?. Pokud vak vychzme z toho, e vojna nebyla nikm vyhlena, tak dn nen. Vzhledem k tomu, e nevyhlen vlka proti Ukrajin? byla vyhlena samotnou Ukrajinou, kter vlku nevyhlsila pot, co j nebyla vyhlena vlka, tak se vplaty na zemch, kde je nevyhlen vlka, ale kde vlka nen, vyplcet nebudou. (P?eklad: Stan) *Ti, kte? se nebudou moci zm?nit v Ukrajince nebo alespo? to p?edstrat, t?m bude dno na vb?r: kufr, stanice, Rusko, nebo, podle slov kyjevskho starosty - filosofa, ustlat si pod zem. Je d?leit, e obyvatel Donbasu to chpou, a navc tomu jsou jet? i ozbrojeni. *Co si mysl ob?an Ukrajiny, kdy ?tou rno noviny? D?kuj Spojenm stt?m a Evropsk unii, za blahobyt, mr, svobodu a demokracii. *-Cht?l bych koncert Pussy Riot v ?esk televizi. Je zde n?kdo kdo by takov koncert necht?l? I medailon s ukzkami jejich um?leck ?innosti by ?T m?la vytvo?it, Tvar?kov v Londn? divk?m nem?e sta?it. Koncert (medailon) by mohla moderovat a msty by se mohla i p?idat. Pussy Riot jsou um?lkyn?, jejich um?leck dlo nikdo nezn. Prv? v tomto ohledu by bylo vystoupen um?lky? v ?R p?nosn. Organizace by se mohl ujmout ?lov?k v tsni. D?stojn stnek pro tento po?in by byla O2 arna. Kondomy by mohli dvat u pokladen. -J si myslm, e Pussy Riot by si za svoji um?leckou kreativitu, neot?elost a p?nos do hudebn oblasti zaslouily alespo? jednu cenu Grammy. A taky nejmn? jednu cenu za politickou pse?, kter je ud?lovna v USA nejv?tm hudebnm bojovnk?m za pravdu, lsku, mr, demokracii, trvalou svobodu, humanitu a lidsk prva. V vahu by p?ipadala jet? skupina Femen z Ukrajiny. -Taky by m? zajmalo, kdy ?T pust koncert t?chto vznamnch um?lky? a disidentek. Vdy? p?ece dostaly cenu Vclava Havla za kreativn disent, tak nechci bt o jejich tvorbu ochuzena. -Doufm, e Pussy Riot budou v televizi pat?i?n? prezentovat obdrenou Cenu Vclava Havla a p?edvedou to, co p?edvd?ly v muzeu. A nae ?T je za to pat?i?n? ocen a p?ed jim vyznamenn Karla Schwarzenberga. -Skv?l mylenka. Kocb jako p?edskokan by tak sedl. -, tak m? by sta?ilo jejich koncertn turn po ?eskejch chrmech a kostelch,- bych to vid?l nejlp v termnu 24.-25.-26.12. aby se to nahat Jezule v tem Betlmu nenudilo, n -Asi by to cht?lo petici za zve?ejn?n zznamu z koncertn ??ry tohoto vjime?nho hudebnho t?lesa. Vdy? mediln? utiskovanm um?lkynm-disidentkm jde zajist hlavn? o autentick zznam a p?enos jejich um?leck produkce do ve?ejnho pov?dom. Snad nae mdia k nim nebudou stejn? macesk jako ta totalitn rusk? A taky by to cht?lo zorganizovat jejich koncert s p?mm televiznm p?enosem z Chrmu svatho Vta. Cht?l bych koncert Pussy Riot v ?esk televizi. -Jako p?edskokan kapely by mohl slouit v pln poln svatou mi za trvalou svobodu, humanitrn mr, kyjevskou demokracii kardinl Dukt. -Bda 6. Prosinec 2014 Tady u to za?n fakt zavn?t tot?em. Jedna z nejvznamn?jch hudebnch skupin, (navc ocen?n prestin cenou za kreativn um?n) o kterch se toho tolik nakec, ale pustit jej ivk nm necht?j. Nejene ukzat tuto porno skupinu v ?esk televizi, je pot?eba ji propagovat a ukzat jej um?n p?edevm v naich zkladnch kolch. Um?n skupiny, kter dostala cenu Vclava Havla, je pot?eba dostat do v?dom naich d?t. Naplnme tm p?ece jeden z odkaz? naeho bvalho prezidenta. -J chci taky v ?T vid?t Pussy Riot. Prosm, umon?te mi proniknout do hloubi jejich due a p?edat nm jejich Pussy. Zatm jsem nucen (pokud nevypnu tla?tko OFF/ON) sledovat jen Pussy (s) Moravce(m) nebo Pussy (s) Drtinovou. Vdy? svmi vystoupenmi propaguj tu jedin? sprvnou cestu k demokracii - s USA na v??n ?asy a nikdy jinak. *Bernd Posselt: Je to u 25 let, pyn se Posselt, co jsem se ?astnil od ?ech po Rusko, od Baltu po Bulharsko, vech demokratickch revoluc proti komunistick diktatu?e - jedine?n historick zkuenost. P?edtm jsem skoro 10 let z pov??en Panevropsk unie aktivn? podporoval hnut za svobodu a bojovnky za lidsk prva v tomto prostoru. Jet? p?ed Vnoci navtvm zpadoukrajinskou metropoli Lemberg (?k-li Lvovu prv? tak Sude?k, je to jasn zprva). Ve star rakousk Hali?i budu hovo?it s p?ednmi ukrajinskmi demokraty o monostech, jak jim krt zda. Bernd Posselt - v Lembergu? A s p?ednmi ukrajinskmi demokraty? Nen to pardn billboard - na euroatlantick hodnoty? *Igor: Amerika je zem? neomezench monost, to vme. Ale e j povede donutit idy milovat Hitlera a Banderu, to by m? nikdy nenapadlo. Co je proti tomu p?istn na M?sci, e? *Bval nm?stek ukrajinskho generlnho prokurtora tvrd, e zastaven vyet?ovn podlu bvalho prezidenta Leonida Ku?my na vrad? opozi?nho novin?e Georgije Gongadzeho na platcch stlo celkem miliardu dolar?. *To je kancl?ce velmi vzdlen, vdy? v jej zemi se nachz 287 americkch zkladen. *Rafael Correa je po smrti Huga Chaveze hlavnm ter?em USA. Uzav?el americkou leteckou zkladnu Manta, jej smlouva kon?ila v roce 2009. Kontrakt neobnovil, protoe USA odmtly recipro?n vybudovn vojensk zkladny na jejich zem. Prezident k tomu ?ekl, e zahrani?n politika Ekvdoru nesouzn se zahrani?n politikou USA, v n se nachzej prvky kolonialismu. *Jde o to, aby mocn nstroj mocnch, kterm mdia rozhodn? jsou, mocnm tak slouil. P?ece si tu nebude n?jak kmn vyskakovat na pna a jet? to vytrubovat do sv?ta. Jene takovou skute?nost je t?eba podat pon?kud straviteln?ji, lid by to t?eba nepochopil sprvn?. Podobn? nen jedno, z kterch st p?padn vulgarismus zazn. Je-li to n?jak zaostal plebejec a buran, pak je to patn? a proti doty?nmu je t?eba bojovat. Pokud jde o aristokrata s velkm jm?nm a slabm slovnkem ?i duchem, tak je to roztomil a moc hezk. Rozhodujc je, zdali pat? k nm nebo k nim. Oni jsou toti nep?teli lidstva. *Americk arogance nijak nep?ekvapuje, zato jejich hloupost. Odposlouchvaj cel sv?t a sami nemaj zabezpe?en ani diplomatick mobily? "Fuck the EU! - Exactly!" Tolik zcela stru?n? a vstin? k poselstv rusk a americk diplomacie na Ukrajin?. EU je na tom bohuel tak hloup? a patn?, e se fuckovat nech - a jet? s masochistickou radost. *Na dotaz novin?? o p?padnch kontaktech Putina s Blm domem Uakov stru?n? odpov?d?l, e jednn o monm kontaktu prezident? USA a Ruska se nevedou". *Terriem pravdolsky cloum nenvist. Na Putina u sy?, e je hor ne Hitler. Od lu?ovitho d?dka, co p?eil holokaust, je to chucpe. P?eil ho dky Rud armd?. Ta sorta, imunn u i v??i sv?dom, je ob?t vlastn propagandy. *NATO se p?iblilo zhruba o tisc kilometr? na vchod, atakuje rusk hranice. *Dnes je jet? rusk rokov sazba nastavena na 17 % a hodnota rublu stle kles. rokov sazba (zbankrotovanch) Spojench stt? je stle zmraena na 0 %, ale dolar (stle) roste. Nen to jen nesmysln, je to nestoudn podvod, na rovni d?ve v historii globln ekonomiky nevdan. *Krom? USA a Izraele hlasovaly jen Kanada, Marshallovy ostrovy, Mikronsie, Nauru, Palau, Panama a s nimi i ?esk republika jako jedin ?len EU *Madeleine Albrightov ?kala, e na Sibi?i je p?li velk bohatstv na to, aby pat?ilo jen Rusk federaci. V?tu bval fky americk diplomacie si dob?e pamatuje kad Rus. *J se ovem musm ptt, pokud jsou dnes Spojen stty tak skv?lou zem, pro? se tolik nrod? na vchod? i zpad? odvrac od toho, co jim nabzme? Nem?li bychom se nad tm hluboce zamyslet? klade si v zv?ru kl?ovou otzku Buchanan. *Putin oznmil, e rozpo?et ruskho ministerstva obrany se zv a v p?tm roce bude ?init 50 miliard dolar?. P?itom zd?raznil, e rozpo?et Pentagonu ?in 585 miliard dolar?. *Rozpo?et Spojench stt? na obranu (585 miliard dolar?) je vy, ne jsou souhrny vojenskch rozpo?t? Ruska, ?ny, stt? EU a Indie. Jde o penze americkch da?ovch poplatnk?, a proto bychom n?kter poloky tohoto rozpo?tu m?li hodnotit velmi opatrn?. Nen to tak pln? nae v?c, ale a? chceme nebo nechceme, bude mt velk vliv na d?n ve sv?t?. *Nov Republika zase blbne. Je naprosto evidentn, e se jedn o humanitrn mu?en. Palmer: Jistojist? jde o humanitrn a navsost lidsk mu?en, velmi prosp?n a omluviteln a hn?dorud Nov republika zcela blbne. *Radkin Honzk: Proto v??m v uskute?n?n mnoha ide, kter dnes tolik lid v ?ele s promoskevskmi prognostiky poh?bv. (koda e pan Honzk neuvedl, ve kter ideje v??, jsem si jist, e by to bylo velmi zajmav.) *Nezle na ns, ale na zv?li fainktonu. *lo o vyjd?en Miloe Zemana z poloviny listopadu, v n?m hovo?il o vyhladov?n Sentu, pokud by na sv vdaje z rozpo?tu nedostal ani korunu. Pak by pr nebyl nejdra cestovn kancel? v ?esk republice a ukzalo by se, e Sent nikdo nepot?ebuje. *Je pozoruhodn, kdy n?kter slova ve?ejnost sly anglicky, nezaraz se a ?asto je jet? opakuje, ale kdy to je p?eloeno do ?etiny, tak to n?koho zar. To m? do t doby nenapadlo. *Nedvn zprva OSN uvd, e od dubna letonho roku uprchlo z Ukrajiny tm?? p?l milionu Ukrajinc?. Z p?iblin? 454 000 lid, kte? do konce ?jna z Ukrajiny odeli, jich 387 000 odelo do Ruska. V?tina uprchlk? byli rut mluv? ijc na vchod? Ukrajiny, p?esto to vak vyvolv zvanou otzku: Jestli je toto konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, pro? se tolik Ukrajinc? p?idalo na stranu nep?tele, pt se Lev Golinkin v denku New York Times. *Ldik!!!: Coby ob?an nemm na politiku vliv adekvtn mm danm. O politice rozhoduj p?jemci dan, ne jejich pltci. ?k se tomu demokracie. Podvejte na Babie, kolik bere jeho Agrofert dotac ze SR. Nebo kolik bere Bakalovo RPG ze sttnho rozpo?tu (formou p?sp?vk? na bydlen - 11 tisc byt? m?s?n?). Na jednn pana Bernatka s Katem Kavanem a k?i?lovm Grossem (oba ?SSD) o dodvkch zbran do Konga (2003) jsem taky nem?l dn vliv. Dnes m firma Bochemie miliardovou ztrtu m?s?n? kv?li vbuch?m ve svrb?ticch a vechno je v pohod?. Sta? platit novin?e. *Libye skon?ila jako totln? vydrancovan, by? kdysi nejbohat stt Afriky. Z takzvanho africkho vcarska se stalo zsluhou Zpadnch zem dal Somlsko. *Semelov o po?tu ob?t reimu: "Kdy sleduju, kdo vechno byl dajn? ob?t reimu, tak to je pomalu vc lid, ne m tato zem? obyvatel. Ta ?sla jsou zna?n? nadsazen." *Putin - vle?n zlo?inec, Poroenko - hrdina, Jace?uk - mu bez bzn? a hany. *Hezky napsno Kadopdn? budete rusofil, komunista a minimln? i ?len KGB. *Rusko. Madelaine Albrightov se o n?m vyjd?ila jako o Bangladi s jadernmi zbran?mi. *Herman: stav pro studium totalitnch reim? m nyn celkov po?et 257 systemizovanch mst, p?i?em je celkem 14 mst neobsazench. *Vladimr pidla by cht?l vem hrozn? moc ukzat, jak je d?leit, uite?n a nad?asov. Ve skute?nosti vechny sv politick funkce zskal tak n?jak omylem. Prost? na n?ho zbyly. *Sheldon Adelson, na po?tku listopadu prohlsil: Nemyslm si, e Bible ?k n?co o demokracii. Mm za to, e B?h o demokracii v?bec nemluv. Ne?k nic o tom, aby Izrael z?stal demokratickm sttem, no a co? Izrael by neil, kdybyste cht?li, aby il v demokracii. *Filip umbera: -Nejmocn?jho mue planety bude p?i jeho nvt?v? chrnit p?t tisc vojk? a policist?. Vdycky jsem si myslel, e ochranu pot?ebuj nemocn. Asi jsem il v bludu. -D?ti dvaj p?ednost um?lm chutm p?ed p?irozenmi. Chemickmu pr?myslu a reklam? se poda?ilo v dob? mru to, co se jinm nepoda?ilo b?hem sv?tovch vlek - p?esv?d?it lidi, e nhraka je lep ne originl. Chcete zdrav? dchat? Kupte si ?isti?ku vzduchu! Napad m? primitivn mylenka, zda by nebylo lep p?estat vzduch zne?i?ovat, ale jsem asi sto let za opicemi. -Zisky farmaceutickch firem rostou - i dky rakovin?. - Nikdy by mne nenapadlo, e se rakovina stane symbolem prosperity -Jeden kaktus balm do reklamn dvojstrnky - nedvno jsem si p?e?etl vznam slova REKLAMA. RE = opakovat, KLAM = le. Nat?st ji vme, e stokrt opakovan le se stv pravdou, nen tedy ?eho se bt. -V televiznm programu si vmm irokho vb?ru krimiseril?. Nejzajmav?j jsou ty, kde m?eme sledovat pomalu letc kulku, kterak se s podivnm zvukem zarv do lidskho t?la, vidme detaily tkn, ?lov?k se tak?ka m?e pozdravit s blmi i ?ervenmi krvinkami. Kam se hrabou star detektivky, kde jeden vyst?elil a druh padl k zemi, ani by na t?le m?l jedinou stopu po rn?. N?jak ns to fascinuje, vce krve, vce semletho masa. A v?bec si nep?ipadme chyln *Wikileaks Juliana Assange odhalila tajemstv. V diplomatick korespondenci si Tefft st?oval na ukrajinskou hymnu: Je to jako mu?en! Oni sborov? kvl: ?e ne vmerla Ukrajina. ?in to dojem, e t? uzpvaj k smrti. P?epad t? jaksi tsniv srdcervouc zkost a ?asem se uke, e v okol tohoto kvlen chcpaj mouchy. Poslouchat toto v?skn je nesnesiteln, a ob?as ?lov?ka napadalo, e by bylo lep um?t. *Prezident nevelk zem? si toti dovolil p?eloit doslova i nzev avantgardy sv?tov demokracie - skupiny Pussy Riot. Po lopat? nazval i ?astnky skupinovho sexu, jen tato skupina praktikuje. V anket? Parlamentnch list? ho v tom podpo?ilo 89 % ?astnk?. Podle pr?zkum? agentury, na ni se odvolv centrln televize, ho podporuje jen 10 %. Take 10 nebo 89 %? *Jsou to poz?statky socialismu, kter ni? vai zemi, nikoli to, e ji rabujete. *Cvek: P?esunut katolickho klru z okol krlovskch tr?n? do sklepen bolevickch v?znic *Kdy si p?edstavme kolik energie a pen?z lid v?novali do sakrlnch staveb, kter nemaj jin ?el, ne pokus o t?k z reality, s pen?zi a energi do zbavnho pr?myslu si to rozhodn? nezad. *Jestli probh vlka s Ruskem, pro? nen v zemi vyhlen vle?n stav? - poloil ?e?nickou otzku major Taran. f D?stojnickho sboru poznamenal, e opol?enci i mnoz ukrajint vojci si p?ej mrov ?een, ale n?kter sly, kter Ukrajinu rozd?luj a vyd?lvaj na vlce, tento proces brzd. *Petr Poroenko odmtl dal nkupy uhl z DNR a LNR. Tyto dodvky zablokovala Generln prokuratura Ukrajiny. Generln prokurtor Jarema prohlsil, e ukrajinsk podniky v sou?asnosti nemohou vyuvat uhl z DNR a LNR, protoe by tato ?innost spadala pod trestn kodex "Financovn terorismu." *Kone?n?, chyba byla napravena. 303 hlas? pro oput?n ukrajinskho statusu neutrality. Slva Ukrajin?! napsal na Twitteru prezident Petro Poroenko. (Pro zruen neutrality hlasovalo 330 ze 421 poslanc? ukrajinskho parlamentu.) *Poroenko el dokonce tak daleko, e pohrozil ?len?m NATO e Ukrajina vstoup do Aliance bez jejich souhlasu! Ned?lm si legraci! Pamatujeme si, e nedvno ministr zahrani?nch v?ci N?mecka ve?ejn? hovo?il o nemonosti p?ipojen Ukrajiny k NATO. A tak Poroenko, jako by se ve?ejn? dohadoval se samotnmi natovci, prohlsil z tribuny nov Rady: Rozhodli jsme se vrtit ke kurzu integrace do euroatlantick zemn bezpe?nosti Pozorujeme, e se k tomuto tmatu mnoz nai zahrani?n partne?i chovaj velmi zdrenliv?. U?inili dokonce takov prohlen, e Ukrajina nikdy nebude ?lenem NATO. Ale oni o tom nerozhoduj. O tom rozhoduje ukrajinsk lid! (velk aplaus). Co se to d?je? Hlava na majdanu poblzn?n Ukrajiny u upr ?len?m NATO prvo rozhodovat, koho p?ijmout do Aliance a koho - ne? Opravdu se zd, e sou?asnou kyjevskou v?rchuku zcela opustil smysl pro realitu. (Spencerov) *V roce 2012 ?ekl Leonid Krav?uk, e m?e odpov?dn? prohlsit, e Ukrajina nemohla zajistit efektivn ?innost lo?stva. K obchodnm lodm ?ekl, e je Ukrajina nepot?ebuje, nem na nich co vozit. Snad m?e Ukrajina o?ekvat pomoc od USA. Mohou v?novat n?jak star kocbky, kter je sice koda potopit, ale pouvat je by zase byla ostuda. Ukrajina to p?ijme jako d?leitou materiln pomoc a vznamnou morln podporu ze strany mocnosti. *Karel Hv?ala: Vzhledem k tomu, e volby ztratily sv?j vznam a nejsou ji soubojem idej, ale jen reklamnch agentur, d?lbu moci jako posledn instituce v modern demokracii zati?uj soudy a mdia. Ve Velk Britnii byla cenzura zruena v roce 1695, a u ns v roce 1989. Zkon o p?stupu vech ke vem informacm byl p?ijat ve vdsku v roce 1776, a u ns a v roce 1999 a dodnes se nedodruje. (Autor n?jak opomn?l, e u Josef II. roku 1781 na n?jak ?as doshl zruen cenzury.) *Hodn? p?es sto tisc jich bylo zabito a z vlky v Srii jich u uprchly na t?i miliony. OSN aktuln? hls, e nem penze na jdlo, kter by pomohla p?et 1,7 milionu (!) z nich. Nezm?rn tragdie se u dvno zm?nila v nicne?kajc statistiky. Dal nevinn lidi mimochodem zabj v rmci sv vlky i americk letectvo v rmci sv vlky proti IS, nicmn? oficiln? p?ijman daje jsou pon?kud podivn - zd se toti, jako kdyby v Srii to?ilo zcela jin americk letectvo ne to v Pkistnu. Tam toti bylo p?i nedvno dovrench 500 leteckch tocch proti 41 vybranm terorist?m zabito celkem 1147 lid. Lze p?edpokldat, e ?ady odp?rc? USA a protestnch stoupenc? IS se adekvtn? rozi?uj i v Srii. Rusko rozhodn? nen Jugoslvie, ani Irk nebo Libye. Kad nejadern vojensk operace proti Rusku na jeho zem, by? i veden USA, je odsouzena k porce. A generlov z Pentagonu slouc v NATO jsou si toho dob?e v?domi. *Recep Tayyip Erdogan, kter nedvno otev?el nov palc, jen vzniknul hlavn? pro n?j. A skute?n?, nov palc bud respekt u jen svmi rozm?ry. M mt asi tisc mstnost, konferen?n sly, park, botanickou zahradu, systm bunkr?, tunel? a zabezpe?en proti chemickmu toku. Stavba je pr ?ty?ikrt v?t ne Versaillesk palc a dokonce t?icetkrt rozshlej ne Bl d?m, tedy sdlo prezidenta, kter tak nen hlavou sttu se zanedbatelnm vlivem. Nov palc je sice propikovn modernmi technologiemi, ale svm tvaroslovm se hls k starm osmanskm tradicm. Ostatn? i sm Erdogan na tuto symboliku upozornil a dodal, e palc m zd?raznit, e Ankara je hlavnm m?stem Selduk? - co je odkaz na dal ?i, kter p?ed tisci lety vldla z zem dnenho Turecka rozshlm oblastem na Blzkm vchod? a St?edn Asii. Palc byl p?i tom otev?en na vro? vzniku Tureck republiky, co nepostrd ironii. Palc je ovem pop?enm Atatrkova odkazu jet? v jednom ohledu. Tato gigantick stavba vznikla na pozemcch, kter kdysi prvn tureck prezident daroval sttu s tm, e na n?m vznikne p?rodn rezervace. Erdoganovi kritici ovem ankarsk palc p?irovnvaj k podobnm stavbm, jak si nechali vybudovat t?eba Nicolae Ceausescu, Viktor Janukovy? nebo Saddm Husajn. A dodvaj, ne moc p?esv?d?en?, e t?mto stavbm byla spole?n nejen nesmysln velikost a nedostatek vkusu, ale tak to, e si jich jejich stavitel obvykle p?li neuili. *Prost?, jak to ?ekl prezident Obama p?i nedvnm setkn s ?nskm prezidentem: ?na je mrumilovn, prosperujc a stabiln zem?. ?na nehara zbran?mi a hj pouze ta zem, kter povauje za integrln sou?st svho zem. Intenzivn? obchoduje s celm sv?tem a hled cesty k co neju hospod?sk spoluprci. Neorganizuje hospod?sk sankce v??i jinm stt?m, kter by mohly pokodit i jej hospod?stv a nem?e tak bt sama ob?t hospod?skch sankc. Vsledkem takov politiky je dlouhodob vynikajc hospod?sk r?st. *Stevenson jednou napsal, e je jednodu za n?jak princip bojovat ne se jm ?dit. A p?esn? na tuto falenou strunu hrl Vclav Havel. Mohl donekone?na omlat obecn a p?edevm nezvazn frze, meditovat s dalajlmou, hostit Rolling Stones a vyhrvat s Billem Clintonem v hospod? na saxofon - fakticky stl, stejn? jako jeho druina, pevn? a neochv?jn? na pozici takovho McCaina. P?l milinu mrtvch d?t stlo za to. - Madeleine Albrightov. Pravdolska?i nejsou punti?k?i. Velkoryse mysl v globlnch souvislostech. Takov kolaterln koda, p?l milionu mrtvch d?t, je vlastn? jenom pihou krsy na jinak nezpochybniteln? dobrotiv tv?i humanitrnch pravdolska??. *Naden medializace "asnch americkch kosmickch sp?ch?" 6.12.14 USA: Vechny sv?tov agentury l? skv?l sp?ch nov americk rakety NASA, kter - sv?te div se - bez posdky dvakrt oblet?la zemi a jej ?st p?istla v tichm ocenu. Raketa je pr tak dobr, e by v n lid mohli let?t a na Mars. NASA dokonce zve?ejnila trajektorii ob?hu nov rakety kolem zem?. Jak to sp?ch! A jen sedmdest let po prvnm Sputniku! Co bude p?t?? Objev kola? Naklon?n roviny? Mlnku na mk? *Babi: Te? jsme ?eili energetickou strategii sttu, a kdy to vezmu velice pragmaticky, tak plyn a plynovody nm nepat?. Voda nm nepat?. Rafinerie nm nepat?. Uhl nm nepat? a ?EZ historicky si d?lal, co cht?l. el na Balkn a koupil za 80 miliard, tady n?co zainvestoval. Akort jsme zapomn?li ud?lat ten domc kol, to jdro, to, co pot?ebujeme - energetickou strategii. J nevm, jestli nae zem? n?kdy n?jakou strategii m?la, ale mm takov pocit, e nem?la. *Keller. Evropa podle n?j nen v takov kondici, aby si mohla dovolit roz?en o zemi s tm?? 50 miliony obyvatel, ve kter nefunguje prakticky v?bec nic. Pokud bych si p?l co nejrychlej rozpad Evropy, za?al bych ur?it? tm, e bych hlasoval pro p?ijet Ukrajiny, ?ekl Keller. *Zem? se dneska neovldaj tm, e do nich polete sv tanky, ale tm, e nad nimi zskte kontrolu jakoto jejich v??itel, a pe?liv? sledujete r?st jejich zadluen. A to nm od Ruska ur?it? nehroz, ?k europoslanec Keller. *Namsto p?ijmn uprchlk? by podle poslance Jaroslava Foldyny (?SSD) bylo lep, kdyby se nikdo nevm?oval do vnit?nch zleitost on?ch zem. Cel ?ada konflikt? je toti podle n?j podn?covna ze zahrani? a vydv se za obranu ?i ?en demokracie. *Putin: Rusko se mus stt p?edkem a globlnm dodavatelem technologi budoucnosti a produkce novho technologickho ?du, soud prezident RF Vladimir Putin. U te? vznikaj technologie, kter zm?n sv?t, samotn charakter ekonomiky a zp?sob ivota milion?, kdy ne miliard lid. Za t?i a p?t let se dostanou na sv?tov trh, a do r. 2030 se stanou zcela b?nmi, jako jsou nyn po?ta?ov technologie. A musme bt v t?chto procesech ldry. Nikoli spot?ebiteli, ale globlnmi dodavateli produkce novho technologickho ?du, kter u uzrl, ?ekl Putin na zasedn prezidentovy Rady pro v?du a vzd?ln. *V ptek, 12. prosince 2014, ministerstvo obrany vdska oznmilo, e rusk vojensk letadlo mohlo zp?sobit leteckou katastrofu - tm?? se srazilo s civilnm letadlem, kter vystartovalo z dnskho letit? Kastrun blzko Kodan?. Oznmil to f vdskho vojenskho letectva Michael Bydn. Dodal, e nebezpe?nou situaci zp?sobil vypnut transpondr a proto toto letadlo bylo pro civiln radary neviditeln. Na ministerstvu obrany vdska vyhlsili, e vyslali k vojenskmu letadlu stha?ky kv?li jeho identifikaci. Michael Bydn sice odmtl prozradit, ktermu sttu letadlo pat?ilo, ale vdsk ?ady pozd?ji oznmily, e letadlo bylo rusk. dn katastrofa nehrozila, protoe se dn nae vojensk letadlo nenachzelo v mezinrodnm vzdunm prostoru nad Baltickm mo?em. Nejbli nae letadlo bylo vzdlen a 70 kilometr?, take v dnm p?pad? nemohlo ohrozit letovou drhu civilnho letadla. Kdy si vdi zase vymlej, jako v p?pad? rusk ponorky ve vdskch vodch, a nev?d, jak letadlo ohrozilo civily, my to vme. Nejble se nachzelo americk vojensk vzv?dn letadlo RC-135. Take nech? vdi hledaj vinka jinde. Zase netrefili sprvn?. Je nm lto, e toto vojensk letadlo NATO si nikdo mimo ns neviml a zase obvinili toho nesprvnho, podtrhl Igor Konaenkov. vdska armda ur?it? trp n?jakou mni. Jejmu veden se stle zd, e Rusov kadou chvli zato?. P?ed nedvnem vdi cel tden ve svch vodch marn? hledali mtickou ruskou ponorku, dnes zase objevili rusk vojensk letadlo. (Lety strategickch bombardr? ruskho vojenskho letectva byly zahjeny p?ed pouhmi n?kolika lety, zatmco americk letadla hldkuj neustle.) *Prohlen Federace idovskch obc z 19. 12. 2014: Vzhledem k sou?asn politick situaci povauje Federace idovskch obc v ?R za nevhodnou nvt?vu prezidenta Putina na vzpomnkovch akcch u p?leitosti Dne pamtky ob?t holokaustu a p?edchzen zlo?in?m proti lidskosti 27. ledna 2015 v Praze a v Terezn?. D?vodem, pro? Rada FO v ?R p?ijala na svm zasedn 17. prosince 2014 velkou v?tinou toto usnesen, je skute?nost, e reim, kter nastolil a zt?les?uje Vladimir Putin, nedodruje mezinrodn dohody, je agresivn navenek a okupuje silou zem sousednho sttu. P?ejeme si, aby ve?ejnost v?d?la, e s jeho pozvnm do Prahy nem FO v ?R nic spole?nho. -Bda: 20. Prosinec 2014 Doba u je natolik zvrcen a historick pam?? vyzmizkovan, e kdyby il velitel koncentra?nho tbora Osvi?tim, ur?it? by tam m?l hlavn projev. Op?t se ukazuje politick cynismus v pln pard?. Ti, jim vd?? id nejvc, nejsou pozvni, ti, kte? provd?li holocaust a jsou otev?en? antiidovt, jsou vtni. P?i argumentaci, kterou p?edvd reprezentace idovsk obce, by nemohli bt zvni ani amci, ani p?edstavitel Izraele. -Keby ete il Demianuk, tak by asi radej pozvali jeho, ako zstupcu RF. Tento svet je zvrten. *Oskar Krej?: Kdy slyte, s jakou lehkost dokou bagatelizovat projevy faismu na Ukrajin?, vydvat banderovce za vchodoevropsk folklor, projevovat naden pro zsahy USA v muslimskm sv?t?, a zrove? z takzvanch principilnch d?vod? odmtat p?ipojen Krymu k Rusku Hlasit pohorovn se nad ruskm p?ipojenm Krymu je pov?tin? ?ir pokrytectv od lid, kte? souhlasili nap?klad s bombardovnm Jugoslvie a s odtrenm Kosova od Srbska. Ti, kdo jsou p?esv?d?eni, e by se po p?evratu v Kyjev? b?hem n?kolika m?sc? neobjevily v Sevastopolu vle?n lod? USA, by se m?li podvat na americkou vojenskou zkladnu Camp Bondsteel v Kosovu. *Profesor Keller: Rusko bude tak dlouho hrozbou sv?tovmu mru, dokud se nedostaneme k jeho surovinm. Evropa nikdy nebyla tak bohat, jako je dneska, a p?itom po?ty lid bez prce, lid ijcch v chudob?, lid vylou?ench ze spole?nosti jsou tak vysok, jako nikdy od vzniku Evropsk unie. Vypad to, e takzvan Juncker?v pln na oiven pom?e velkm firmm a finan?nk?m, tedy t?m, kte? jsou na tom ze vech nejlp. *Kdo z vs to m? Tento vmi placen politik dostal odchodn ve vi 12,1 milionu korun plus 1,8 milionu ro?n? do konce ivota. 5. 12. 2014 Prezident Evropsk unie Herman van Rompuy skon?il ve funkci. A p?ijde si na velmi hezk odchodn i penzi. Van Rompuy, kterho p?edk britskch euroskeptik? Nigel Farage z UKIP ozna?il za mokr hadr, dostane b?hem nsledujcch t? let penze ve vi 500 tisc liber (zhruba 17,5 milionu). Konkrtn? van Rompuy dostane vyplacen dvky na p?echod do jinho zam?stnn v hodnot? 133 723 liber ro?n? a do prosince 2017. Navc bude mt doivotn penzi 52 tisc liber (zhruba 1,8 milionu korun) ro?n? a jednorzov odchodn 21 tisc liber, take v p?tch t?ech letech bude dostvat vce ne 500 tisc liber, sd?lil britsk The Telegraph. Na Rompuye se rovn? vztahuje snen unijn komunitn da?ov sazba msto belgick sazby dan? z p?jmu. Herman van Rompuy byl od 1. prosince 2009 do 30. listopadu 2014 stlm p?edsedou Evropsk rady. P?edtm zastval post belgickho p?edsedy vldy. V minulosti p?sobil tak v n?kolika ministerskch funkcch, nap?klad ministra financ. *Pod vedenm americkho viceprezidenta Josepha Bidena byla na Ukrajin? zformovna nikoliv vlda, ale na vlku s Ruskem orientovan koloniln administrativa. Osoby, kter v n budou zasedat, byly odsouhlaseny u p?ed n?kolika tdny. 21. listopadu p?i nvt?v? Kyjeva je pan Biden schvlil. Stejn? jako ji d?ve schvlil ukrajinskm prezidentem Petra Poroenka - ministra ekonomickho rozvoje za Janukovy?e, ?ekl 3. prosince korespondentovi IA Regnum b?lorusk politolog Nikolaj Malievskij, kdy vyhodnocoval vsledky formovn novho kabinetu ministr? Ukrajiny. *No, a kdy nhodou n?jak ?esk rusofob a majdanovec p?ipust, e p?edn Podkarpatska Ukrajin? byla krde, v?etn? krdee Hali?e, Volyn?, severn Bukoviny a jin Bessarbie, tak tu krde neprovedla Ukrajina, ale zl a zlo?inn SSSR. Jinmi slovy - zlo?inn SSSR, se kterm Ukrajina nem v?bec, ale v?bec nic spole?nho, ukradl tato zem soused?m, a jen tak nhodou ?ist? administrativn? je p?ipojil k Ukrajin?, nejsp proti v?li krsnho mrumilovnho ukrajinskho lidu, ktermu to nejsp rusk zdegenerovan muik na?dil. Kdy se pak zlo?inn SSSR rozpadl, tak si mrumilovn Ukrajina s t?mito ukradenmi oblastmi v?bec nev?d?la rady, a proto si tato zem pro jistotu ponechala, e pane Stejskale. *V Dn?propetrovsku zaloena k?es?ansk kola odst?elova?? - Kor?insk. Kyjev, 5. prosince (PolitNavigator Maxim Karpenko) - V Dn?propetrovsku byla zaloena k?es?ansk kola odst?elova??. Toto ve vysln UkrLife ?ekl velitel praporu Svat Maria Dmitry Kor?insk. Podle n?j jejm 'clem na odst?el' budou vojci Rusk pravoslavn armdy. Prv? v?era v Dn?propetrovsku vytvo?ili k?es?anskou kolu odst?elova??. Jednm z hlavnch kol? koly odst?elova?? je st?let zlo?ince z rusk pravoslavn armdy, kter nyn p?sob v Donbasu, protoe to je imitace vry a k?es?anstv, ?ekl Kor?insk. Jak uvd PolitNavigator, v ?jnu bval v?dce UNA-UNSO Kor?insk uvedl, e mezi ukrajinskmi prapory je sout? o to, kdo obsad prvn Moskvu. O tom, e v Kremlu bude prvn jeho prapor 'Svat Marie' Kor?insk nepochybuje. *Jace?uk rovn? p?ipomn?l, e kv?li vhradm Evropsk unie Rusko nedvno zablokovalo vstavbu plynovodu South Stream, kter m?l strategickou surovinu dopravovat do Evropy mimo ukrajinsk zem. Kyjev by tak p?iel o podstatnou ?st p?jm? za transport plynu. Draz Rusov, ned se nic d?lat, zemn plyn budete muset dopravovat p?es Ukrajinu. Vem k tomu blahop?eji. K modernizaci zastaralho ukrajinskho plynovodnho systmu chce Jace?uk p?izvat evropsk a americk investory. Ukrajina by se m?la stt sv?tovou mocnost v produkci potravin. N?kdo m ropu a plyn, my mme jdlo, ?ekl poslanc?m premir Arsenij Jace?uk. Ukrajina by se po nezbytn zem?d?lsk reform? m?la stt v?dcem sv?tovho potravin?skho trhu. *Jace?uk. Abych mluvil zcela up?mn?, nen v naem zjmu udrovat dajn? bratrsk vztahy s n?km, kdo se pokou nm ukrst ?st zem a zabj nae ob?any. Jace?uk p?iznv, e za zav?enmi dve?mi se dlouho diskutovalo o strategii, kter by umonila Putinovi ustoupit, ale zrove? si zachovat tv?. Na druhou stranu je podle Jace?uka o?ividn, e Putina jeho styl politiky u?inil drogov? zvislm. On je skute?n? zvisl na tom, jestli se mu poda? zrealizovat dal anexe cizch zem. P?ipojen Krymu k Rusku mu doma zskalo velkou popularitu. V d?sledku sankc vak za?naj lid strdat. Jestlie si chce stle udret jejich podporu, mus v pchn zlo?in? na mezinrodn scn? pokra?ovat. V opa?nm p?pad? se z n?j stane politick mrtvola, vyjd?il se Jace?uk zcela jasn?. V?tina Rus? chce vrtit zp?t star zal ?asy carsk ?i sov?tsk ?e. To je velmi patn znamen. Jedin zp?sob jak toho doshnout je zskat pod svoji kontrolu ciz zem, p?iznv Jace?uk. Rusko bojuje proti Zpadu a jeho hodnotm. Proto nesm evropsk projekt na Ukrajin? selhat. Dob?e vme, e k jeho sp?chu m?eme p?isp?t i my sami, pokud provedeme pot?ebn ekonomick reformy. By? je z?ejm, e to bude bolet, p?iznv Jace?uk. *Prorut povstalci se b?hem vkendu sthli z fronty. Oznmil to ukrajinsk armdn analytik Dmytro Tym?uk. Podle n?j se z "linie dotyku s ukrajinskmi jednotkami" sthli hlavn? p?slunci rusk armdy a rut dobrovolnci. Povstaleck oddly ale v n?kolika sektorech linie p?m?? z?stvaj. "B?hem vkendu byl v Luhansk a Don?ck oblasti zaznamenn odchod zkladn ?sti jednotek ruskch a teroristickch vojsk od linie dotyku s ukrajinskmi vojsky," citoval z Tym?ukovy analzy ukrajinsk zpravodajsk server Cenzor. *Komenttor Steigerwald pr poznal hranici nechutnosti. Vid?l tam Putina a Semelovou. Putin, bval oby?ejn rozv?d?k, je dnes carem, kter ale nem carsk p?vod, a tak mus zalapat kadho, kdo by jeho pozici ohrooval. Kdy si na n?j n?jak Rus n?co zkus, svou moc ho zalpne, protoe on je zachrnce pospolitho Ruska zava?enin a vodky p?ed zlobou zkaenho Zpadu pornografie, pe komenttor. Naivn Semelov pr tvo? s vychytralm Putinem ndhern obraz umrajc epochy. Ale pozor, to umrn m?e ?asto vypadat jako znovuzrozen, pe dle. P?inejmenm Putin si to pr mysl. Jene p?ehldl, e Rusko se vzdv namhav cesty k demokracii a msto toho vol pohodlnou cestu prskn karab?e. Semelov si pr nejsp mysl tot a nevid, e jej li ke komunismu dnho novice nep?ilkaj. Vysmvn se mu?enm, e se p?iznali, je toti podle Steigerwalda hranic, kterou ani mlad revolucion?i nekousnou. *Martin Fendrych: Rusk prezident vldne za siln podpory pravoslavn crkve. Je s n propojen. Popov kr?ej na p?ehldkch vedle vojk? a pi?kov vojensk techniky. Sledujeme modern czaropapismus, nebo p?esn?ji czaropopismus, putinopopismus. (Prezident p?ece chrn pravoslavn chrmy proti Pussy Riot.) -A s chut provokuje, protoe v: Zpad vl?it nechce. Moskva pot?ebuje Ukrajinu rozetvvat, pokud nem spadat pod jej vliv. Ni?it. Pot?ebuje Ukrajinu nestabiln, ne?astnou, krvavou. Drsn. Velmoc, kter clen? destabilizuje sousedn zemi. A tm i celou Evropu. -Na d?kaz sv kgbck pravdomluvnosti podal ruku Petru Poroenkovi. Vladimir Vladimirovi? Putin pracoval patnct let v KGB. Ta praxe se mu dnes hod. Hraje kgbck hry a je v tom zatracen? dobr. Vlka prost? nen ?een, ani vlka iven z Ruska. Kamazy dajn? vezou humanitrn pomoc. Zb?ry televiz ale ukazuj tak skoro przdn korby, kde je t?eba jen pr krabic s mlkem. -Putin nechce, aby se dl probral let MH17. Nedokzal svobodn sv?t p?esv?d?it, e boeing sest?elili Ukrajinci. -Kdy mui v zelench uniformch a s armdn vzbroj p?ichzeli z Ruska na Krym, kdy tam proudili vyzbrojen kozci, Ukrajina to nechala bt. Nereagovala. Nebrnila se. A tak poloostrov na severu ?ernho mo?e Putin bez nejmenho odporu zabral. Druh fze - vchod Ukrajiny - u tak hladce nejde. S povstalci, s bandity, tam bojuje ukrajinsk armda. Na slu nyn Ukrajina odpovd silou. Tentokrt u nejde kus sttu ukrst tak hladce. -I posledn kolo sankc je Putinova prohra, a?koli ?esk vicepremir Andrej Babi ?k, e smysl nemaj a e nic nep?inesly, nic nep?inesou. Babi mluv jako Fico a Orbn, ale jin evropt sttnci, ti kl?ov, podobn? poetil postoj nesdlej. Zelenmu Putinovi n?co mus stt v cest?, jinak se p?ival a k nm. Ukazuje se den ze dne vc a vc, e Putin nen mrotv?rce, ale vlkotv?rce. *Postmodern analytik Britskch list? Karel Dolej: Ameri?an pr cht?j vl?it, protoe jim ekonomicky dajn? nic jinho nezbv. Je to Rusko, nikoliv Spojen stty, kdo se kv?li zvislosti na petrodolarech brzy ekonomicky neudr. A pokud m bt, jak p?b?h tvrd, ?ern ekonomick perspektiva d?vodem k vlce - ?ekn?me ve stylu vah csa?skho Japonska v roce 1941 - pak je to tak Rusko, kdo bude chtt vl?it. Nikoliv Ameri?an. Ti maj p?tch deset let i jin monosti. *Karel Dolej: Ovem p?stup, podle kterho je Moskva dajn? oprvn?na pouvat proti Kyjevu naprosto libovolnch prost?edk?, zatmco Kyjev se mus za kadch okolnost chovat stejn?, jako zpadn demokracie nevystaven dn vn?j agresi a vle?n hrozb?, je pouze v?domou ?i nev?domou spoluprac na dlouhodobm ruskm plnu nastolit vlastnmi diverznmi aktivitami v Kyjev? op?t vldu orientovanou na Rusko. *Karel Dolej: A m v?bec jet? cenu ?st takov zpte?nick autory jako Karl Marx, jen v mld psval nastvajc patn bsni?ky o elfech, v??il dobovm rasovm teorim a frenologii a nikdy nesplnil slib dan dcerm, e vytvo? pokrokov drama zobrazujc p?b?h brat? Gracch?? Jednoho dne se nepochybn? vedle kritiky Tolkiena zleva do?kme tak feministick dekonstrukce patriarchln kvantov teorie nebo revizionistick historie imperialistickho Velkho t?esku-plesku upozor?ujc kone?n? na nesnesiteln tlak ?stic v singularit?. Na sv?t? je to tak za?zeno od nepam?ti, e ti kdo nezvldaj pot?ebn se zpravidla s velikm zpalem v?nuj naprostm zbyte?nostem. *Karel Dolej: Paradigmatick aliance tradicionalistickch geopolitik? na Zpad? i Vchod? je obdobou cita?nch bratrstev v rutinnm v?deckm provozu. Ti kdo tohle zatvrzele odmtaj pochopit a kdo tak odmtaj pochopit, e ani zjem USA o Evropu nen nepodmn?n a nekone?n, potom nevid a odmtaj by? jen uvaovat o signlech, e by Spojen stty mohly p?padn? samy opustit NATO, nerozum vaze "zda nen lep nechat Rusy p?ijt a na n?meckou hranici, aby Berln dostal kone?n? rozum", nechpou spoustu z toho, co ze sv poveneck pozice prost? uvid?t ani nemohou. Ve scn?ch partnerstv s Evropou vznikajcch v Moskv? se vdy po?t s rozhodujc rol Ruska a "padkovou" Evropou se otev?en? pohrd. Rusocentrick aliance tradi?nch geopolitik? na Zpad? a Vchod? je alianc slepch a hluchch. *Disident Michnik: Rusko p?ipomn letadlo: ?d jej jeden pilot a zbytek zvrac. V?tina lid, s nimi jsem hovo?il, uvd Michnik, m?la podobn nzor. Putin u dozpval svou pse? do konce, ?ekl mi p?edn rusk historik. Dnen Rusko nen totalitn stt, ale spe absolutismem v stdiu padku. Putin uvzl v pasti, kterou sm nastrail. Za zdnliv mezinrodn sp?chy, jako byla anexe Krymu, plat Rusko vysokou cenu, ale penze nem a brzy mt nebude. Dobrodrustv na Ukrajin? m?e bt pro Putin?v reim stejn? vraedn jako prvn sv?tov vlka pro cara Mikule ?i intervence v Afghnistnu pro sov?tsk reim. *Prorektor pro akademick rozvoj, vedouc univerzitnho st?ediska Metropolitn univerzity v Plzni Ladislav Cabada: Politickm propadkem roku v globlnm m??tku pro mne nutn? mus bt Vladimir Putin a jeho imperiln a koloniln politika nejen na Krymu a vchodn Ukrajin?. Putin je p?vodcem silnho ot?esu d?v?ry v mezinrodnm systmu. Nejskandln?j je, kdy prezident Putin a jeho ministr zahrani? pouvaj rtoriku ze sov?tsk koly a obvi?uj jin stty z destabilizace Ukrajiny, p?i?em jedinm destabiliztorem jsou prv? oni. Velmi mi to p?ipomn goebbelsovsk heslo, e stokrt opakovan le se stv pravdou. *Stanislav Mihulka, biolog: Ruskm sttem vlastn?n anebo alespo? kontrolovan mdia ? zplavu dezinformac a plnokrevnch l, o?ividn? zneuv svobodu informac jako zminku k masivnmu rozi?ovn dezinformac. Jejich clem nen n?koho p?esv?d?it anebo dokonce d?v?ryhodn? informovat, ale zast zmatek a vyvolat atmosfru veobecn ned?v?ry vech v??i vem. Vyuit informac, kultury a pen?z jako to?nch zbran je kl?ovou strategi hybridn ?i nelinern vlky Kremlu, kter pak jet? zahrnuje tajn operace a nenpadn vojensk operace menho rozsahu. Nelinern vlku v plnm proudu te? vichni vidme na t?ce zkouen Ukrajin?. Nejvce skli?ujc je, e pokud Kreml ve v?t m?e usp?je, tak m?eme brzy o?ekvat podobn vlky na ?ad? dalch mst planety. Kreml se mon tolik neboj Evropy, ale m?eme se vsadit, e z takov ?ny m doopravdy hr?zu. Trocha vst?cnosti v??i ?n? ud?l vc, ne obrn?n divize v Estonsku. Boj proti dezinformacm a strategick korupci nestoj a nepadaj se sou?asnm vldcem Kremlu. Temn moc na Vchod? je nakaliv jako ch?ipka a mon se stnovch vlek brzy do?kme i jinde ve sv?t?. Proto je nanejv douc se proti zplav? dezinformac a v horm p?pad? i proti zelenm muk?m co nejd?v za?t ?inn? brnit. *Bursk: Zeman je dvojit agent. D?l pro Rusko i ?nu! Prezident Milo Zeman je kolaborant, kter zradil vlastn nrod. Je agentem komunistick ?ny a putinovskho Ruska. Zcela pohrd nzory svch ob?an?. Milo Zeman je dvojit agent. Jak ?nsk tajn sluby, tak i rusk. *** leden 2015 *Petronius v Satiriconu ?k: K ?emu jsou zkony tam, kde penze vldnou. *Platon?v vrok: Toto a ne jin je p?vod vech tyran?: kdy se poprv objev, tv? se jako ochrnce. *J. J. Rousseau: Kad zkon, kter nrod sm nepotvrdil je neplatn; nen zkonem. Anglick nrod v??, e je svobodn, ale ml se. Je svobodn jen v dob? volby ?len? parlamentu. Jakmile jsou tito zvoleni, je otrok, nen nic. *Quae fuerant vitia, mores sunt - Co bvaly h?chy, jsou dnes dobr mravy. (Seneca ml.) *Drte si sv bohatstv, boh?i, a? dosv?d?uje, e jste ni?emnci! Rad?ji budu s d?tmi hrt v kostky, ne s vmi spravovat obec, tak pravil ?eck filosof Hrakleitos z Efesu a oni ho nechali roztrhat psy i kdy byl Artemidinm kn?zem a synem krle. *Kdy csa?i Ferdinandovi Dobrotivmu oznmili, e se na vde?skch ulicch srocuje nebezpe?n dav, ptal se: A kdo jim to povolil? *Karel Schwarzenberg, otec dnenho p?edsedy TOP 09, l?il ve svch statch vztah monarchy k lidu jako citov spojen otce s d?tmi - otec porou? a d?ti poslouchaj, protoe v?d, e on je na svm mst? z boho posv?cen, e je chrn a nedopust, aby jim kdokoli ublioval. Oni za to mus plnit jeho p?n, protoe zdola nemohou odhadnout, co se d?je kolem, co je ohrouje - na to dohl pn vysoko na v?i, pn, kter chrn sv panstv i sv poddan. *Jan Graubner, Arcibiskup, Olomouc: Politici necht?j podpo?it Ukrajinu (v ob?ansk vlce), proto se do toho pustila nae crkev *Poslanec Korte: Kde ij idi, tam je kvetouc zahrada. Kde ij Arabov, tam je pou? a nepo?dek. *Petr Hjek: J bych zaloil t?eba organizaci ?esko bez ?ech?, protoe vechny problmy tu d?laj ?ei. *Anne Applebaumov (manelka Sikorskho): Kdybyste p?ed 25 lety ?ekli lidem v postkomunistickch zemch, jak moc se zv jejich ivotn rove?, nev??ili by vm. *Ldik!!!: Ani komunistick strana nebyla zakzna. Kdo by nm jinak vldl? *Ldik!!!: idovsk trestn prvo obsahovalo ?ty?i druhy poprav: ukamenovn, uplen, st?t a zardouen (Sanh. 7,1). id vak m?li star zvyk, e ukamenovanho rouha?e jet? pov?sili mrtvho na k? na znamen, e je zlo?e?en i Bohem. (Zardouen - smrt zp?soben tak, e hrdlo je sm?knuto rukou nebo nohou. Smrt nastv uduenm. Velk lka?sk slovnk). *Ldik!!!: Kdy budu 100x nastavovat druhou tv?, pomysl si to?nk, e jsem chyl nebo debil. Kdy u jsem nastavil ob? tv?e a nejsem gay, co mm nastavit? A ?m mm hzet, kdy doel chleba? *Sadsk Arbie odsoudila bloggera k 1000 ranm bi?em. Raifovi Badawimu, sadskmu liberlu odsouzenmu za to, e vydval blog s nzvem Svobodn sadt liberlov, bylo oznmeno, e v ptek podstoup druhou srii bi?ovn. Napodruh dostane 50 ran bi?em, a toto bi?ovn bude kad tden pokra?ovat jet? devatenctkrt. Badawi byl za vydvn blogu tak odsouzen na deset let do v?zen. Zesm?nil pr v n?m sadskou nboenskou policii. P?vodn? m?l bt souzen za odpadlictv od vry, co se v Sadsk Arbii trest smrt. Spojen stty, Britnie a dal zpadn vldy poaduj, aby byl trest zruen, avak nepodnikly proti Sadsk Arbii dn diplomatick akce. Organizace Amnesty International nalhala ve st?edu na britskou vldu, aby ve prosp?ch Badawiho intervenovala. Sadsk Arbie protesty zcela ignoruje. Prvn srie bi?ovn vyvolala obrovskou pozornost a hn?v, protoe nsledovala po masakru v redakci pa?skho ?asopisu Charlie Hebdo a po intenzivn diskusi o svobod? projevu a o prvu publikovat karikatury proroka Mohameda. Sadsk Arbie masakr v Pa?i ve?ejn? odsoudila. Britt minist?i prvem oslavuj svobodu projevu v Pa?i ?i v Londn?, avak najednou ztratili ?e?, kdy jde o nutnost otev?en? a p?mo odsoudit ?ady v Rijdu, ?ekla Kate Allenov, ?editelka Amnesty International v Britnii. *K?es?an i muslimov se modl ke stejnmu Bohu. Mus to bt zvltn B?h, pokud existuje, je mstiv a zludn kdy dovol, aby se k n?mu modlily dv? na ivot a na smrt znep?telen skupiny a v jeho jmnu se navzjem vybjely. Kdopak si toho Boha vymyslel? Vme, ale nebudeme rozebrat. *Vlka, ta v Afghnistnu, je u del ne t?icetilet vlka, kterou jsme probrali v d?jepisu a jej ?asov rozm?r si nae studentsk hlavy neum?ly p?edstavit. *Je nejvy ?as p?inst do tto zem? demokracii a zpadn kulturu. Mluvili o lidech, kte? se toho nemohou do?kat a skoro pros, aby tam zpadn armdy ud?laly po?dek. Zaostalm nekulturnm lidem, kterm je pot?eba pomoci, e jim naimi armdami, zejmna bombardovnm doneseme demokracii. *N?kter nzory jsou tak blb, nesmysln a mimo realitu, e je m?e zastvat jen intelektul. *Na vrcholu hospod?sk krize nakreslil karikaturista Adolf Hoffmeister dva obrzky vedle sebe. Na prvnm byl Mahtma Gndh sedc na zemi obklopen fotografy a novin?i. Karikaturista pod obrzek p?ipojil npis Hladov?jc, o kterho se zajm sv?t. Na vedlejm obrzku byl dlouh zstup nezam?stnanch s npisem Hladov?jc, o kter se nikdo nezajm. *Anglick filozof Thomas Carlyle navrhoval nabarvit na ?erno dva miliony Ir? a prodvat je jako otroky do Brazlie. Ve skute?nosti byl Thomas Carlyle duchovnm p?edch?dcem faismu. To on, ani by p?ipustil jakkoliv pochybnosti, zformuloval tuto filozofickou perlu: Koho nebe u?inilo otrokem, toho dn parlamentn hlasovn neu?in svobodnm ?lov?kem. *Vynikajc indick spisovatel a myslitel Rabndranth Thkur ho?ce poznamenal: Jen se podvejte, jak Anglie ztu?n?la z jdla hladov?jc Indie! Ale mnoho lid v Britnii v??, e krmit je - to je velk posln Indie! Co na tom, e v zjmu prosperity a r?stu Anglie ije cel nrod v otroctv. Ciz civilizace, pokud se to d nazvat civilizac, ns oloupila. P?ijde den, kdy z v?le osudu budou Angli?an nuceni opustit Indii, kter je zatm jet? sou?st jejich ?e. Jakou Indii, jakou d?sivou bdu zanechaj po svm odchodu, jak zpustoen! *Jednou se takhle na ukrajinskm Nm?st nezvislosti shromdili velvyslanci USA, Francie, pan?lska, N?mecka, Dnska, p?edstavitelka vldy USA Victoria Nuland, sento?i USA Chris Murphy a John McCain, ministr zahrani? N?mecka Guido Westerwelle, ministr zahrani? Nizozemska Frans Timmermans, vrchn komisa?ka pro zahrani?n vztahy a bezpe?nost EU Catherine Ashton, bval prezident Gruzie Mikheil Saakashvili, europoslanec Jacek Protasiewicz, litevsk ministr zahrani? Linas Linkevi?ius, mluv? litevskho parlamentu Loreta Grauzhinene, bval premir Polska Jaroslaw Kaczynski, ?esk sentor Jaromr t?tinaa obvinili Rusko z vm?ovn do vnit?nch zleitost Ukrajiny. *Dmitrij Jaro: Rusk nrod nep?jde asimilovat. Musme je na Krymu zlikvidovat, nebo vyhnat. *A co to jsou evropt poslanci? Vdy? je to tam jak o besu. *Prof. MUDr. Cyril Hschl: V ohromnm naden po listopadu 89 jsem mohl prot asi nejkrsn?j lta svho ivota, kdy jsme s Radimem Palouem a dalmi kolegy mravn? renovovali univerzitu a m?li jsme p?ed sebou p?edstavu velkch monost ivota ve svobod?. Zdlo se nm, e stoj za to se angaovat. (Komunist v letech 48 a 50 to ?ekli otev?en? - provdme ?istky.) *Zven d?chodu o 200,-K? p?ipad mstop?edsedkyni TOP09 Helen? Langdlov jako mimo?dn? nezodpov?dn krok. koda, e sama nehlasovala takto odpov?dn? i pro nulov naven plat? poslanc?, tedy i svho platu. Asi si ?k: D?chodc? mnoho, ale takovch vjime?nch lid, jako jsou poslanci, mlo. Ty je t?eba p?edevm zaplatit. Na d?chodce penze nemme, protoe jak ?k Langdlov, d?chodov ?et je dlouhodob? ve schodku. Krsn? ?e?eno. Vce takovch en v politice. *Prezident se svmi kroky dlouhodob? sna zvrtit prozpadn orientaci na zem? a dostat ns zp?t do podru? Ruska, sd?lila Helena Langdlov. *Iveta Radi?ov: Prorusk vroky prezidenta Miloe Zemana nebo slovenskho premira Roberta Fica k ukrajinsk krizi nejsou sttnick a jsou v?dom? ur?eny t ?sti ?esk a slovensk spole?nosti, kter m sklon ke stesku po komunismu. *Chuck Hagel prohlsil: Nyn se nai vojci nachzej v Polsku a Pobalt, kde upev?uj a podporuj nae spojence v NATO p?ed tv? rusk agrese. Pot?eba v ozbrojench silch bude vzr?stat. R?zn hrozby pochzejc od terorist? a povstalc? budou dlouho s nmi. Musme ale tak n?co d?lat s revizionistickm Ruskem, jeho modern a bojeschopn armda u stoj na prahu NATO. *Pamatujete si na star vtip o Ukrajin?? To Putin p?ichz ke Ku?movi a pt se, za kolik se m?e koupit cel? A Ku?ma odpovd: S lidmi nebo bez lid? Bez lid je levn?j! Putin pop?eml a ?ekne: No tak bez lid. Ku?ma na to: Tak po?kej t?i roky. Smutn anekdota. *Premir Ukrajiny Jace?uk: Rusk agrese na Ukrajin?, to je tok na sv?tov po?dek a na po?dek v Evrop?. My si dob?e pamatujeme tok Sov?tskho svazu na N?mecko a na Ukrajinu. Nesmme to dopustit. Nikdo nem prvo p?episovat vsledky druh sv?tov vlky. Jmenovit? se o to sna rusk prezident Putin. Glosa ?asopisu Der Spiegel. Skute?n? si vichni pamatujeme, jak sov?tsk vojska od roku 1942 bezohledn? postupovala na Zpad. Nezastavila se ani p?ed tm, pronsledovat vojska demokraticky zvolenho ?skho kancl?e Adolfa Hitlera p?es ukrajinsk zem. Nakonec Sov?ti naruili vchodn hranice a pronikli na n?meck vsostn zem, jak si vichni s panem Jacenjukem dob?e vzpomnme. *Forbes uvd Petro Poroenka jako 130. nejbohatho ida na sv?t?. *Poroenko: Jsem naprosto p?esv?d?en, e za dva roky nebudeme rusk plyn v?bec pot?ebovat. Ukrajinsk armda je p?ipravena brnit nejen nai zemi, ale tak Evropu. Urovnat konflikt v Donbasu diplomatickou cestou je mono jen v p?pad?, kdy bude mt Ukrajina silnou armdu. Poroenko se zmnil rovn? o efektivnm programu technick spoluprce armdy skoro s celm sv?tem. *Vte, jak poznte patnho ?lov?ka? Nemluv ukrajinsky. A vte, jak poznte et? patn?jho ?lov?ka ne patnho? Mluv rusky. A pln? nejstran?jho? Mluv rusky a bydl na Ukrajin?. *Dolej Blisty: Za sest?elen MH17 nese zodpov?dnost rusk armda pod velenm Vladimira Putina. Rusk armda destabilizovala vchodn Ukrajinu; poskytla separatist?m vojky a vybaven pot?ebn k zabit pasar? na palub? MH17. tok mohl bt nemysln nebo k n?mu dolo v okamiku paniky. Primrn? zodpov?dnm je prezident Putin. A p?ece se mezinrodn spole?enstv dodnes vyhb tomu, aby to ?eklo jasn? a nahlas. *Hynek Kmon?ek: Ukrajinsk stt funguje jako voln sdruen oligarch?, kte? si financuj vlastn armdy. Ukrajina ?asto politicky p?ipomn voln sdruen oligarch? pod nzvem Ukrajina s.r.o. Masy budou tak oebra?eny, e jedinou dobou, kdy budou na dovolen, je po smrti. New York Observer nabz zdrcujc p?ehled ukrajinskch elit pod titulkem Novou Ukrajinu ?d darebci, sexpoti, warlordi, cvoci a oligarchov. *Zajmav je, e se ?esk televize zatm zdrela toho, aby ?ekla, e povstalci st?lej na obytn domy, protoe z?ejm? na n? st?l n?kdo jin. *Frantiek Mat?jka: V ned?li se setkali prezidenti a premi?i vld v Pa?i a li n?jakch naprosto trapnch dv? st? metr? przdnou ulic. N?co nafotili a podobn? - jako e jsou jednotn proti terorismu. To povauji za urku on?ch ob?t teroristickho ?inu, d?ln blbc? z lid a nejv?t prasrnu, kter se mohli dopustit. *Ve francouzskm hlavnm m?st? bylo v ?adch ?astnk? pr?vodu p?iblin? 50 hlav stt? a vld, a tak jinch p?ednch politik? nejen evropskch stt?. Poroenko napsal ve svm Twitteru, e pochod jednoty sjednotil vechny civilizovan zem? sv?ta, a e Ukrajina obzvlt? rozum bolesti Francie. Alexej Pukov v souvislosti s tmto ve svm blogu poznamenal, e cel den Ukrajina civilizovan? bombardovala Donbas: p?t mrtvch, v?etn? dvou d?t. Doslova ve stejn hodin? a minut?, kdy Poroenko el po pa?skch ulicch, ukrajint vojci na jeho p?kaz ni? poklidn m?sta a vrad civilisty. To, e to Evropa nevid, nebo, p?esn?ji, vid?t nechce, vypad v dan situaci jako vrchol cynismu. *N?meck kancl?ka Angela Merkelov vylou?ila monost pozvn ruskho prezidenta Vladimira Putina na summit G7. Podle jejch slov neexistuje dn ance, e by Putina na tuto akci v Bavorsku pozvali. Merkelov zd?raznila, e p?ipojen Krymu, stejn? jako udlosti na vchod? Ukrajiny se staly donebevolajcm poruenm zsad mezinrodnho prva. Putin na summit sedmi?ky nebude pozvn, protoe podle kancl?ky Angely Merkelov Rusko nen sou?st spole?enstv hodnot. *A Franois Hollande nenechal nikoho na pochybch, e tomu tak m bt i nadle; 14. ledna, p?esn? tden po masakru v Charlie Hebdo, se nhle objevil na palub? letadlov lodi Charles de Gaulle. V p?pad? pot?eby m?eme provst zsah v Irku s jet? v?t intenzitou a efektivitou, ?ekl a hned zd?raznil, e lo? bude pracovat v zk sou?innosti s pozemnmi jednotkami. V takov situaci je jednota nroda k nezaplacen. Jsou p?ed nmi - ned se nic d?lat - dal vlky, dal Guantanma, Ab Ghrajby, Fallde, Gazy a Guerniky. *OSN: Narkomani na Krymu umraj, protoe Rusko tam zakzalo nhrakovou terapii. Z 800 krymskch narkoman?, kte? byli sou?st programu nhrakov terapie, kdy drogy byly nahrazovny metadonem ?i buprenorfinem, jich nejmn? 10 procent od anexe Krymu zem?elo, uvedl to Michel Kazatchkine, mimo?dn velvyslanec OSN. Applebaumov: D?vod, pro? maj Polci a Baltov obavy, v podstat? nijak nesouvis s Ukrajinou. Jejich obavy pramen z toho, e od roku 2009 rusk armda nacvi?uje invazi do Pobalt a sou?asn? bombardovn Polska. Jednou dokonce nacvi?ovali nuklern bombardovn Polska. Svm lidem se sna Putin ?ct, e Zpad je slab a NATO je pouze paprovm tygrem. *Bval n?elnk Generlnho tbu A?R Ji? ediv: Sou?asn profesionln armda ?tajc 19 tisc profesionlnch vojk? vyjde stt dr, ne bval armda, kter m?la 220 tisc vojk? a kterou tvo?ili z velk ?sti vojci zkladn sluby. *V z? 2000 PNAC publikoval kl?ovou 90-strnkovou strategii s nzvem "Rebuilding America's Defenses: Strategies, Forces, and Resources For a New Century". V n je poprv zmn?n "globln Pax Americana" jako strategie monopolrnho sv?ta. PNAC v dokumentu tvrd, e "Amerika m d?leitou roli v udrovn mru a bezpe?nosti v Evrop?, Asii a na Blzkm vchod?" a hodl provd?t pomoc armdy "tvarovn bezpe?nostnho prost?ed v kritickch oblastech". Mezi metody auto?i za?lenili i "pokro?il formy biologickch zbran, kter mohou clit na specifick genotypy a mohou zm?nit biologickou vlku z teroru v politicky uite?n nstroj". O geneticky determinovanch biologickch zbranch v Mlad front? Dnes nepou, e? *Oskar Krej?: Nem?ete poslat drony, kter bombarduj eny a d?ti, do Pkistnu a myslet si, e to islmt radiklov ve Francii nev?d. M?ete to utajit v Praze v ?esk televizi, ale nelze opat?en utajit v islmskch komunitch v N?mecku. Politolog tak zd?raz?uje, e nelze odsuzovat nsil v Pa?i a zavrat o?i p?ed upalovnm lid v Od?se, protoe jinak se dostaneme na vlnu pokrytectv a nai kritiku terorismu nebude brt nikdo vn?. Je t?eba ?ci, e eurounijn politika a politika NATO vytvo?ila ze St?edozemnho mo?e h?bitov. Pape Frantiek ?k, e to nesmme dovolit, ale to u h?bitov je. *Miroslav Polreich: Novin?i jsou hroba?i pravdy, kter ve vlce umr prvn, a v p?pad? ?esk televize u nejde o jednostrannost, ale faizaci. Pokud se ptte, kam s uprchlky z t?chto zem, tak odpov?? je jednoduch. Ne do Evropy, ale vechny bychom je m?li na nklady Evropsk unie p?epravit do zem?, kter je za jejich utrpen p?mo zodpov?dn, a to do USA. Vdy? Amerika byla vdy postaven na p?ist?hovalcch, tak a? se tedy o ob?ti sv zahrani?n politiky postar. Ostatn? nebt USA, tak by tito lid nemuseli nikam prchat, protoe jejich zem? by dnes nebyly zcela rozvrcen a ovldan Islmskm sttem nebo jinmi podobnmi fanatiky. Kdy se je sname odeslat zptky dom?, tak bychom nem?li zapomnat, e jejich zem? jsou dost ?asto rozbombardovny nebo zni?eny. *Petr t?pnek: Sou?asn svato?e?en, j tomu ?km kim-ir-senizace, Vclava Havla je trapn a nechutn. Pravdolska?i si z mrtvho Havla vyrobili svatou monstranci, ve skute?nosti je to spe beranidlo jejich, p?esn?ji spe cizch mocenskch zjm?. ?inek onoho propagandistickho nletu je vak nat?st spe opa?n. Zapnu ?T1 - Havel, p?epnu na ?T 2 - Havel, p?epnu na ?T24 - Havel. Tohle fakt nevymysl. Opravdu propagandistick b?s! Jedin ?een je vyhodit cel Kav? hory do pov?t?, protoe Zelenk?v duch je tam z?ejm? zaklet. Doprovz to propagandistick vymvn mozk? o rusk imperiln rozpnavosti. A ovce ozna?kovan ?ervenmi kartami to papoukuj, a?koli rusk hranice se sm?rem na zpad neposunuly ani o metr, zatmco NATO se na vchod roz?ilo o tisce kilometr?. *Petr Kambersk 8. ledna v Lidovch novinch upustil vskutku vivnou perlu: Pokud se chce liberln demokracie udret, bude mon muset n?kter svobody na ?as omezit. Jinak ji smetou hlasatel radiklnch ?een, kte? se nap?ed vypo?daj s teroristy a potom se samotnou svobodou. (Pouze parafrzuje vrok Romana Jocha: Pokud bude ohroena demokracie, gentlemani maj prvo nastolit diktaturu.) *Dal novin?sk krasoduch - Ji? X. Doleal - by rovnou islm zakzal a navc pe o kolektivn vin?: Jsme ve vlce, a dnen tok v Pa?i snad i nejp?esv?d?en?jho islamofila p?esv?d?il, e s nmi nevl? jenom n?jac extremist, ale muslimov. e u nejsme schopn rozliit mezi takzvan? slunmi muslimy a t?mi muslimy, kte? ns u ztra nebo pozt? budou vradit. Nen toto skryt genocidn apel nebo alespo? uplat?ovn kolektivn viny? *Nabz se (pro kolky samoz?ejm?) takovto slovn p?klad: K likvidaci t? terorist? je zapot?eb cca 80 000 ozbrojenc?. Kolik ozbrojenc? mus nastoupit proti 10, 50 nebo 66 terorist?m? A nen mon jet? jin ?een? *Obamova administrativa v Jemenu vede bezpilotn vlku, kter v p?vodn? neutrlnch Jemencch vyvolv silnou nenvist v??i USA, protoe p?i t?chto tocch umraj i nevinn lid v?etn? d?t. V prosinci roku 2009 bylo v jemensk vesnici Abyan raketou s plochou drhou letu odplenou z americkho dronu usmrceno vce ne 40 lid. Mezi nimi byly d?ti a ?ty?i t?hotn eny. Ve vesnici ani v okol se dn ozbrojenci nevyskytovali. N?kter z ob?t byly poh?beny do spole?nho hrobu, protoe nebylo mon jejich t?la od sebe odd?lit. *President Hollande na jednu stranu mlt hubou, e odsuzuje toky v Pa?i, zatmco na druhou stranu nadle vol po vyzbrojovn a podpo?e t?ch samch st, od nich ten tok pochz, aby mohla pokra?ovat kampa? nsil a teroru v Srii. *Pavel Letko: Po 13. letech kon? bojov mise USA v Afghnistnu. Operace Trval svoboda skon?ila naprostm sp?chem, i kdy msto oficiln slavnostnho ukon?en muselo bt utajeno, vinou nekontrolovanho nsil v zemi. Proto byla vt?zn mise vyst?dna jinou jet? vt?zn?j mis, tentokrt s nzvem Rozhodn podpora. Nzvy bojovch akc po?danch za nae dan? ukazuj, e vojk?m v NATO nechyb smysl pro humor. Bude-li tedy svoboda lidu Afghnistnu stejn? trval jako bude rozhodn podpora Spojench stt?, maj se Afghnci na? t?it. Zatm v operaci Trval svoboda poloilo trvale ivot 2356 Ameri?an?. Kolik padlo Afghnc?, statistiky takto dopodrobna nepitvaj, nen to samoz?ejm? tak d?leit. Jen p?ipome?me, e podle statistik jen toky drony si za Obamova prezidentovn zcela oficiln? vydaly ivoty celkem 2400 ob?t. Drtiv v?tina zabitch byli civilist, eny a d?ti. *Jan Fingerland, komenttor ?eskho rozhlasu, podal zprvu sentu USA o mu?cch praktikch CIA takto: Na asi dev?tat?iceti z nich byly uplatn?ny ony zeslen techniky. Nikdo nebyl p?i tomto mu?en zabit, jeden v?ze? zem?el na podchlazen v p?m souvislosti s tm, e byl p?ed tm nucen leet nedostate?n? oble?en na betonov podlaze. Nu ano, dn v?ze? nebyl tajnou slubou USA zabit, zavrad?n, ne?kuli umu?en. Pouze n?kdo zem?el, ale to stv. *To Monika Pajerov, n?kdej studentsk v?dkyn?, ta m fakt jasno. Cel net?st dnen doby pramen pr z toho, e nebylo s komunisty zameteno, e v ?ele stavu pro vzkum totalitnch reim? nejsou jej kamardi a p?tel, ale naopak rozvrace?i. *?ecko s velkou slvou otev?elo dvanctikilometrov plot t?i metry vysok mezi nm a Tureckem. *Vclav Ho?ej: Jak bychom se asi chovali, kdyby nad Evropou ?i USA ltaly t?eba afghnsk ?i jemensk drony a bombardovaly cle, ve kterch by mohli bt ti, kter oni povauj za nebezpe?n nep?tele? A p?ece toto se d?je zcela b?n? v onom opa?nm uspo?dn - a p?i t?chto chirurgickch operacch hynou ro?n? stovky nevinnch civilist?, kte? byli v nesprvnou dobu na nesprvnm mst?; zprvi?ky o tom se objevuj kdesi na t?et strnce naich novin. Nebyli bychom i my rozzu?eni, kdyby nm n?jak takovto tok zabil nae d?ti nebo p?tele, nebo t?eba i jen nm osobn? neznm spoluob?any ?i souv?rce? Nevedlo by to i n?kter z ns k jaksi fanatick pomstychtivosti? *N?kde v Jemenu ve vcvikovm tbo?e dv instruktor posledn radu dihdist?m, kte? se prv? chystaj na svoj prvn a zrove? posledn misi: A hlavn? si nezapome?te s sebou vzt doklady totonosti!!! Jsou vyroben ze specilnho neho?lavho a nezni?itelnho papru. Pro jistotu jsou jet? zalaminovan v pr?hledn azbestov flii *Neexistuje shoda v tom, co je terorismus. Bojovnci za svobodu se m?n v teroristy a terorist v bojovnky za svobodu podle toho, jak zorn hel p?i psan posudku hodnotitel zaujme. Srie se stala nejmn? 14. zem v islmskm sv?t?, kterou sly NATO napadly nebo okupovaly nebo bombardovaly, a ve kter vojci NATO zabjeli nebo byli zabiti. A to jen od r. 1980. Odkrtn?me si je: rn (1980, 1987-1988), Libye (1980, 1986, 1989, 2011), Libanon (1983), Kuvajt (1991), Irk (1991-2011, 2014-), Somlsko (1992-1993, 2007-), Bosna (1995), Sadsk Arbie (1991, 1996), Afghnistn (1998, 2001-), Sdn (1998), Kosovo (1999), Jemen (2000, 2002-), Pkistn (2004-) a nyn Srie. No t? b?h. Kolik stt? NATO za tu dobu napadly, okupovaly nebo bombardovaly islmsk stty? Nezabjejte jejich mue, eny a d?ti, nechte je t jejich ivotem s jejich islmem na jejich zemch - bude klid. lo by to, to by tam ale nesm?la bt ropa a plyn. Evropsk a americk kultura a demokracie - rabovat tam, kde je co a kde se d. Te? je v merku rusk Sibi?. * Paul Craig Roberts: Pro? by ta satira m?la Muslimy tak tvt? V t?chto ?asech ji jsou Muslimov ur?it? zvykl na zpadn pokrytectv a dvoj standard. Nen pochyb, e Muslimov se zlob, e nepovaj ochrany podobn jako ostatn meniny, ale pro? by se mstili za satiru, a nikoliv za francouzskou ?ast na vlce Washingtonu proti muslim?m, v n jich zahynuly stovky tisc? Copak zabjen nen zvan?j ne satira? I dnes v?tina americk populace v?? washingtonsk propagand?, e Rusko provedlo invazi na Ukrajinu a p?ipojilo si n?kolik zem. Ani schopnost sudku, ani inteligence nejsou silnou strnkou americk ve?ejnosti a komis. Vlda napovd Ameri?an?m jakoukoli historku, kterou si vymysl, a pak sed a sm?je se naivit? ve?ejnosti. *Cel desetilet zde vldli lid, jejich jedinou snahou bylo zdevastovat nae hospod?stv, zkorumpovat a paralyzovat justici, ukrst ve, co se ukrst d, a finan?n prost?edky, stren z t?chto kriminlnch transakc, vyvzt ze zem?! Vimn?te si tedy, e tato zem? byla clen? vykradena a oebra?ena, e zde byl dn prostor pro doslovn ?d?n zvrhlch a zkorumpovanch soudc? a advokt?, pod jejich ochranou se skrvaj cel firmy se sofistikovanmi programy na okrdn lid. *Vclav Klaus: Zpadn Evropa je dneska rozhrkan loklka a kolem n se prohn?j japonsk a ?nsk rychlky, kter u ns mon dvno p?edjely, a my si po?d n?co nalhvme. Podle n?j vypovd o na jist hlouposti to, e posledn hospod?skou krizi ozna?ujeme jako sv?tovou. V tom se toti pr mlme. To byla p?ece krize euroamerick. T?eba v asijskch zemch o n?jak krizi nic nev?d, upozornil. *U p?ichz doba, kdy bude nezbytn vydat celoevropsk zkon, e ve, co ob?an usly a uvid v oficilnch mdich, je pravda a nic ne pravda! *Fendrych: P?ed sedmdesti roky dorazily spojeneck armdy do vyhlazovacho tbora v Osv?timi. (Fendrych je p?esv?d?en, e Osv?tim osvobodily americk, britsk a francouzsk vojensk jednotky.) *Stanislav K?e?ek k tomu sarkasticky poznamenal: To je prost? neuv??iteln. Jeliko neexistoval za druh sv?tov vlky dn rusk front, tak Rusov asi v t vlce v?bec nebojovali! Za chvli m?ou napsat, e ten tbor vybudovalo Rusko. *Vlado 48 - Ale prdlajs, Osv?tim a celou Evropu osvobodila ukrajinsk SS divize Galicien. Jak m?ete vichni tak mrza?it pravdiv d?jiny, sty?te se! *Obvm se, e nen daleko situace, kdy lid, kte? se jako m?j otec z?astnili protifaistickho odboje, se budou muset omluvit za tuto ?innost, p?padn? budou za ni trestni, jak lze vid?t v Pobalt. Podle reakc mocnch v?etn? na vldy a zkonodrnch orgn? se vlastn? dopustili zlo?in? proti osvoboditelsk misi Hitlerovskho N?mecka. *Popravd? ?e?eno, my si nejen nedme vzt prvo vyst?elit si z t?ch druhch, my si nedme vzt ani prvo vyst?elit si na n?. Voltairovo heslo jsme tedy vhodn? a vkusn? zmodernizovali pro 21. stolet. N vzkaz z Evropy Spojenm stt?m americkm tedy zn: Nesouhlasme s tm, e zabjte a mu?te lidi, ale budeme do smrti brnit vae prvo to d?lat. Na tom se shodn?me. A k tomu nm dopomhej n b?h, p?ekopan Voltaire i nae posvtn idovsko-k?es?ansk tradice. *Voltaire - Pojednn o snenlivosti: Voltaire popisuje nboenskou snenlivost v Turecku, Indii i Persii, v Rusku nebo v ?n?. V Japonsku, kde p?ed p?chodem jezuit? koexistovalo mrumilovn? dvanct nboenstv, vyvolali jezuit dokonce ob?anskou vlku. *Vte, jak rozeznte demokrata od rasisty? Demokrat de na pochod proti muslim?m. Rasista de na pochod proti id?m. *Doktor Macek: Tak blb snad nemohou bt ani novin?i! *Usekvat hlavy zajatc? me?em? Nae pokro?il civilizace si n?co takovho okliv a rad?ji shazujeme na nep?tele bomby z neviditelnch letadel. *Robejek: Zpad nen zodpov?dn za net?st celho sv?ta. Zpad nen ten, jen m narovnvat nespravedlnosti, bestialitu a hr?zy, kter se odehrvaj po celm sv?t?. Nen za to zodpov?dn, nem na to prost?edky. *Obrtel: Bylo by nanejv lechetn, kdyby se USA postaraly o uprchlky, kdy u jim zdecimovaly jejich vlastn domovinu, ony to nikdy neud?laj. *Chomsky: Jejich zlo?iny proti nm nejsou tot jako nae zlo?iny proti nim. Jejich jsou hr?zn, zatmco nae jsou mravn a snadno vymazateln z iv pam?ti. *Evropsk unie, ?zen Spojenmi stty nakrtko a pevnou rukou. *Britsk premir David Cameron je hluboce zarmoucen tm, e Jeho Vsost, krl Abdallh zem?el, a tituloval ho sprvcem dvou svatch meit. Obama vyjd?il krtce po oznmen mrt up?mnou soustrast rodin? zesnulho krle a obyvatel?m Sadsk Arbie a ocenil Abdallhovy zsluhy na sblen obou zem. To je podle Obamy d?leit pro stabilitu a bezpe?nost na Blzkm vchod? i jinde ve sv?t?. "Co nejv?t blzkost a pevnost partnerstv mezi naimi dv?ma zem?mi je sou?st odkazu krle Abdallha," citovala agentura Reuters z prohlen nejvyho americkho p?edstavitele. O?ekv, e tyto dobr vztahy budou nyn pokra?ovat. Kanadsk premir Stephen Harper ozna?il Abdallha za "vnivho ochrnce mru na Blzkm vchod?". Tak bval britsk premir Tony Blair vzdal krli hold: "Navzdory chaotickm udlostem v regionu kolem n?j, z?stal stabilnm a spolehlivm spojencem, byl trp?livm a zru?nm moderniztorem sv zem? a vedl ji krok za krokem do budoucnosti." *Nap?klad za anglickho krle Jind?icha VIII bylo p?i ohrazovn a vyhn?n rolnk? z p?dy, kter byla p?edvna lord?m na pastviny pro ovce, popraveno jen podle oficilnch daj? 72 tisc lid, ozna?ench za tulky. A Bartolom?jsk noc, vyvolan dynasti Valois, odchzejc z historie, stla narz ivot t?iceti tisc protestant?. Nebo m?j oblbenec - pan?lsk vvoda z Alby - p?i dobyt nizozemskho m?ste?ka Haarlem s?al p?es 20 tisc lid, a to je dvakrt vce ne zahynulo v Novgorodu p?i jeho dobyt opri?nou armdou Ivana Hroznho. A co 100 tisc zabitch v 16. stolet p?i selskch povstnch v n?meckch zemch? Samoz?ejm?, e ciz zlo?iny nesnmaj vinu z vlastnch, ale za nestv?ru vykreslovali p?edevm ruskho cara. Podle oficilnch daj? bylo v dob? Ivanovy vldy v?zn?no mezi ?ty?mi a p?ti tisci zlo?inci. P?itom vechny rozsudky osobn? potvrzoval a jet? je ?asto potvrzovala i bojarsk duma. *Barbora Hodkov-Knobloch: Obamovi nep?tel uznvaj, e jeho projevy nemaj chybu, mluv spatra a zaplen?, a doene k slzm i sv nep?tele. Prezident Obama m velk charisma, o jeho vyjad?ovn se d napsat tm?? cokoliv, jen ne to, e by m?l chab projevy! Mnoho stt? sv?ta by tan?ilo radost, kdyby m?ly takovho prezidenta. Je to ?lov?k na svm mst? a j za n?j Pnu Bohu d?kuji. (Nic o tom, e ns i nae hosty rozplakal.) Cel Obam?v projev byl apelem na zdrav rozum a soudrnost a uv?dom?n si spole?nch zjm?. Byl, jako obvykle, naprosto vynikajc. *Tereza Spencerov: V po?ad u est projev Baracka Obamy o stavu Unie. Drme se zsady, e v?t stty nesm?j zastraovat ty mal - a odmtme tak ruskou agresi, podporujeme ukrajinskou demokracii a uji?ujeme o sv pozici nae spojence v NATO, prohlsil prezident zem?, kter od druh sv?tov vlky napadla p?es padest mench zem, loni zablokovala dal rezoluci Rady bezpe?nosti OSN, kter vyzvala Izrael k ukon?en okupace palestinskch zem, a vzp?t pohrozila ukon?enm pomoci palestinsk samosprv?, pokud bude alovat Izrael za vle?n zlo?iny. *Ruskmu prezidentovi velmi pomohl jeho americk prot?jek, kdy se pochvlil, e jeho zsluhou je Rusko izolovan a jeho ekonomika rozervan na cry. Kadmu ruskmu patriotovi je te? jasn, kdo za jeho problmy m?e. *Ti Al?an a Maro?an, kte? jsou ve Francii, nep?ijeli pln? dobrovoln?. Byli to lid, kte? byli na stran? Francouz?, kdy pchali zv?rstva v Alrsku nebo Tunisku, a pak s nimi museli odthnout, jinak by p?ili o ivot. *Ku-klux-klan, kter vychz z radiklnho k?es?anstv, je k?es?anstv, nebo nen? *Dmitrij Medved?v rovn? prohlsil, e kdy Jace?ukovi nevyhovuj ceny, je mon je zvit. *Mohammed, aby dokzal svoji moc, vzthnul ruku, sundal M?sc, ukzal, e ho sundal a vrtil ho pak na oblohu. *Byl to n?meck zjem rozbt Ukrajinu, stejn? jako rozbt Balkn, Jugoslvii. Byli to N?mci, kte? jsali, kdy se rozpadlo ?esko a Slovensko. Vimn?te si, e jedin, kdo se sjednotil, bylo p?itom vchodn a zpadn N?mecko (NDR a SRN). A dneska je to tedy N?mecko, kter vt?z v takzvan t?et sv?tov vlce. Poprv ale vt?z nikoli zbran?mi, ale sna se o to ekonomicky. A jako vdycky, tak i nyn to N?mci zase p?epskli. Domnvaj se, e euro bylo dob?e vymylen. *Clintonov na adresu Putinova chovn ve sv?tov politice prohlsila, e s n??m podobnm se naposledy setkala na pskoviti v mate?sk kolce. *Hodges: ?lenov nezkonnch ozbrojench formac zskvaj tolik zbran z Ruska a ukrajinsk ozbrojen sly jsou schopny je zastavovat. To sv?d? o odvaze a talentu ukrajinskch v?dc? a vojk?. V Kyjev? Hodges tak ?ekl, e USA maj d?kazy o ?asti ruskch vojsk na Donbasu, ale dokazovat to Washington nebude. Je pochopiteln, e nebudeme sdlet zpravodajsk informace. Ale pokud nev??te, e Rusko poskytuje p?mou vojenskou podporu, pak tomu nechcete v??it, ?ekl Hodges. *Tony Blair napsal v roce 2007 osobn dopis plukovnku Muammaru Kaddfmu, v n?m mu d?kuje za "vynikajc spoluprci" protiteroristickch ?ad? Britnie a Libye. Dopis za?n "Mil Muammare" a kon? "Vechno dobr, tv?j navdy, Tony." Dopis byl nalezen mezi stovkami dokument? zskanch z libyjskch vldnch ?ad? po revoluci v roce 2011. *Pan Powerov na poslednm jednn RB OSN tak ?ekla, e Putin jednou rukou mv olivovou ratolest a druhou ?d sv t?k zbran?. Jist? uznte, e s takovm ?lov?kem se jedn t?ko. To je koneckonc? d?vod, pro? Angela Merkelov zatm nehodl cestovat do kazask Astany. *?esk ministr Lubomr Zaorlek prohlsil, e musme bt p?ipraveni na to, e s Ruskou federac nebudeme spolupracovat v?bec. *Strelkov: Ukrajina je sekera v rukch USA, Rusko je ten strom, kter cht?j pokcet. M smysl se obracet k sekyrce? *Nespokojenost lidu na ukRuin? *Podle daj? b?lehradskho denku "Press" vyd?lal Hashim Thaci na prodeji orgn? od?atch ivm lidem nejmn? 4 miliony n?meckch marek. Ve zprv? vcarsko-italskho politika, prvnka Dicka Marty, opublikovan v polovin? prosince 2010 na internetovch strnkch Rady Evropy, byl Hashim Thaci nazvn v?dcem "zlo?ineck skupiny kosovskch Albnc?, kte? se zabvaj paovnm zbran, drog a lidskch orgn?." P?tel Madly - srbsk ?eznice, by m?l jet za podobn? smlejcmi do Kyjeva nebo Pentagonu. *Za?ala studen vlka proti Rusku, kter plynule navazuje na tzv. vlku proti teroru. Tato vlka jen v Irku stla vce ne milin ob?t. Pokud by m?lo platit oko za oko, pak EU a USA ?ekaj opravdu zl ?asy. Zpad by musel po?tat s deseti tisci mrtvch, co ?dov? odpovd po?tu nevinnch ob?t zabitch v tzv. boji proti teroru Take mluvit o tzv. islmskm terorismu je nesmysl. Je t?eba se dob?e podvat, kdo bojuje proti komu, za co a jakmi prost?edky. A dnes je t?eba se hodn? dob?e podvat, kdo tzv. terorismus v?bec za?al svou nezkonnou invaz a bojem proti terorismu. Mtus pro oblbovn mas ve stylu islmsk terorismus je nesmysl. To by musel bt k?es?ansk terorismus jen proto, e Irov byli katolci, kdy bojovali proti Brit?m za svobodn Irsko. *Boris Kodjoe k tomu pe na Facebooku: Usmrcen 17 ob?t p?i t?ech odpornch teroristickch tocch tento tden vyvolalo demonstraci 1,5 milionu lid v Pa?i, kter se ?astnilo 40 sv?tovch politik?. Vborn?. Mon je to jen m?j problm, ale slyel n?kdy n?kdo o Nigrii? Tam tento tden vyvradili terorist 2000 en a d?t. M?e mi n?kdo vysv?tlit, pro? nikdo za tyto ob?ti nedemonstruje? Plnuj sv?tov politikov snad tento tden cestu do Lagosu ?i do Abuji? Nemaj ?as? Je tam patn leteck spojen? Promi?te, jen se tak ptm. *St?edokolci se povinn? u? o nacistick perzekuci id?, o masovch francouzskch zv?rstvech vak v u?ebnicch nenajdou ani slovo. Ba ani o vc ne milinu Al?an?, povrad?nch za vlky za nezvislost proti koloniln Francii. A my m?rn? tomu, jak se sv?tov zdroje ten?, vyslme t?m, koho na Zemi t?st nepolbilo, krutou a jasnou zprvu: Nm nechyb v?bec nic a pokuste-li se nm z toho cokoli vzt, pobijeme vs. *Pa?sk demonstrace: 1,5 milionu pod vedenm bandy pokrytc?. *Hoek: Do kraj? nov Indie" kup?kladu vtrhl katolick bl mu doslova jako vradc gangster. Pro? se potom divme, e obyvatel jinch zem, kte? se rozhodnou t v Evrop?, nehodlaj uznvat vechny nae zkony, kdy my jsme se tak chovali vude celch p?t stovek let? Obyvatel Zpadu si tedy, podle mho p?esv?d?en, mus p?ipustit, e samotn zklad jejich bohatstv, ona prvotn jeho akumulace, je vlu?n? spojena s okrdnm zbyl v?tiny sv?ta. Nen proto v?bec nelogick, e postien maj zjem na restituci, jak je mdnm termnem ozna?ovna nprava minulch kod. Zpad je proto nyn doslova povinovn svou ?innost ostatnmu sv?tu nahradit ve, co ji nem?e vrtit. Nem?l by se proto divit, kdy n?kte? mn? trp?liv, si pro nhradu p?ili p?mo k nm. *Vypad naprosto cynicky, e cel sv?t tak jednomysln? zareagoval na tragdii ve Francii (teroristick tok proti redakci Charlie Hebdo), ale lhostejn? si nevm mnohem barbart?jch zlo?in?, kter ukrajinsk reim pch v Donbasu, prohlsil mluv? ruskch vyet?ovatel? Vladimir Markin. *Svoboda slova nepochybn? souvis s prvem nesouhlasit. V p?pad? karikatur Mohameda byl nesouhlas bohuel vyjd?en nsiln? a o ivot p?ilo na dvacet lid. To je ale jen nepatrn zlomek po?tu ob?t, kter maj na sv?dom generlov a prezidenti, kte? poslaj bomby a rakety na ciz zem. M?lo t?ch n?kolik islamist? prvo na nesouhlas? A pokud ano, tak se musme ptt, pro? jim prost?ednictvm nsil, kter sami ?me, dvme k zabjen tak solidn nvod. Cel St?edn vchod krvc do zna?n mry kv?li zpadnmu vm?ovn a svmu nerostnmu bohatstv, na n?m je zpadn civilizace tak?ka zvisl. Zkusme si jen na chvilku p?edstavit, e by se takto brutln? chovali muslimov v Evrop? a ve Spojench sttech. Tato hypotza je ale pro ns naprosto mimo chpn. *Tereza Spencerov. A co se t?e t?ch patncti rodin, jsem na rozpacch. Na jednu stranu je samoz?ejm? dobr, kdy se doke pomoci zachrnit by? jedin lidsk ivot, ale vlka ze Srie vyhnala p?es t?i miliony lid, take t?ch patnct rodin opravdu nic ne?e. *Ve Spojench sttech je za katrem vc lid, ne kdekoli jinde na sv?t?, p?es 2,4 milinu. Dal v po?ad je ?na s 1,5 milinem lid ve v?zen, ?na m ovem populaci ?ty?ikrt v?t, ne Spojen stty. Tit lid, kte? rdi odsuzuj nsil islmu jako jakousi hlavn hrozbu, ij v zemch, jejich vldy pouvaj zdaleka a mnohem vce nsil, bombardovn, invaz a okupac, ne kdokoliv jin. To je prost fakt. Te? je v privatizovanch v?znicch USA vc v?z?? ne za Stalina v bval SSSR, aktuln? je to 8,8 % vekerho obyvatelstva. N?kte? u p?emlej, kter latifundie koupit, aby na nich mohli vybudovat privtn v?znice, a bude p?ijata obdoba americkho Patriot Actu. Pak se ve v?zen octne leckdo, ani nebude v?d?t jak a pro?, a na libovoln? dlouho. *Prezident mus tvrdit, e Rusko se na Ukrajin? dopout agrese, zatmco se NATO chovalo v bval Jugoslvii, Irku, Libyi a ?ad? dalch zem jako zbon and?l, kte? svmi demokratickmi bombami opravdu nikoho necht?li zabt. *USA prom??ovala od Bushe juniora tm?? kad rok jednu zemi v trosky. Krom? toho Mezinrodn m?nov fond a Sv?tov banka brnily skute?nmu rozvoji v zemch t?etho sv?ta systematicky po cel desetilet. Jak je rozdl mezi zabitm civilistou na Zpad? a jinde na sv?t?, v Rusku, Irku, Afghnistnu, v Africe - kdekoliv? Pro? ns ned?s jatka tam pchan? *Tureck president je znm svmi hn?vivmi vbuchy proti idovskmu sttu, v ?ervenci prohlsil, e Izrael v barbarstv p?ekonal Hitlera. *Rozhodnut zastavit South Stream je za?tek konce naeho modelu, kdy jsme se zam??ili na dodn kone?nmu spot?ebiteli na evropskm trhu. P?ece nebudeme nsilm vnucovat, pokud to kupujc nechce, aby mu bylo zbo dodvno do domu. Dob?e, pak se zd, e se budete muset oblknout a jt do obchodu, a v zim? se oblci jet? tepleji, ?ekl Alexej Miller. Ale byla to samotn Evropsk unie, kter svoj zm?rnou politikou blokovala stavbu South Streamu, dodal. *Baudy: Neviml jsem si, e by Evropan?m vadili povrad?n Ir?an. Bu?me rdi, e ns nebombarduj jako my je. Reln? bychom m?li bt muslim?m vd??n za to, e ns v Evrop? nebombarduj stejnm zp?sobem, jakm my bombardujeme jednu jejich zemi za druhou. Neviml si, e by n?komu z Evropan? vadilo, e jenom Ir?an? bylo povrad?no na euroatlantickou populac a kulturou milion civilist?, v?etn? en a d?t. Teprve, jestli se jim za to n?kdy omluvme a pom?eme jim jejich zemi spravit, namsto abychom ji skrze ropu vykrdali, budu stran naich vztah? s muslimy v klidu, p?iznal Baudy. *Ahmed Davutoglu: Na jedn stran? bylo b?hem poslednch deseti let v islmskm sv?t? zabito 12 milion? lid, a na stran? druh, 12 lid bylo zabito v Pa?i. Vidme lidi, kte? nic ne?kaj o vrad? 12 milion?. Oni ale protestuj proti vrad? dvancti lid. Pokud sv?t nebude na vrady lid reagovat nezvisle na v?e a nrodnosti ob?t, tak je lidstvo odsouzeno. *Vitchek: Od konce 2. sv. vlky zem?elo v d?sledku zpadnho kolonialismu a neokolonialismu 50-55 milion? lid ve jmnu tak vzneench hesel, jako je svoboda a demokracie. Dal stovky milion? zem?ely v nep?mm d?sledku, v naprost bd? a potichu. Tito mrtv ale nikoho nezajmaj. *Kdo z ns ?ech? v o po?dnm faux pas slovenskho prezidenta Ivana Gaparovi?e, kter se p?e?ekl a OSN nazval jako 'Organizcia spojench ndorov'? *Pracovn tbory. Je to takov upgradeovan verze pracovn ikany, kterou se v ?R pokouel zavst bval ministr Drbek. Nucen prce jako trest za nezam?stnanost v hldanch tborech s drb(k)y. Trest pro ty, kte? necht?j pracovat. Ma?arsk nvrh, kter rezonoval v souvislosti s Romy - omezen volebnho prva lidem bez prce. Toto opat?en, pomoc n?ho by bylo mon odstranit vliv nezam?stnanch na politickou sfru a degradovat je jako ob?any druhho ?du (?i jako ne-ob?any), je dosti star a bude pravici velice blzk - navrhoval ho koneckonc? ji F. Hayek. *Po cel m?j politick ivot v?d politici v Praze lpe ne sttnci v Pekingu, jak se m vldnout v ?n?. V minulm i v sou?asnm reimu. *Spencerov: Zapomn?li jsme sp?n?, e jedin za?at k?es?ansk terorista bojujc proti islamizaci Evropy, Breivik, povradil v Evrop? vc lid, ne vichni zfanatizovan muslimov dohromady. Je toti n. A nenechvme se zviklat ani tm, e 94 procent teroristickch tok? u naich brat? v USA tak nespchali muslimov, protoe to p?ece nen dn argument. Od 11. z? 2001 tam st?elnou zbran zhynulo vce ne 190 tisc Ameri?an?, ale muslimov si z nich troufli zabt neuv??itelnch 37!!! Vme toti, e Ameri?an jsou svobodn nrod, sm?j se navzjem klidn? i vyvradit, maj na to svat demokratick prvo, ale muslimov se jim do toho nedemokraticky plst prost? nesm?j. A kdyby vm n?jak muslimomil tvrdil, e loni byl islm v Americe v pozad t? zma?ench lidskch ivot? (p?i Bostonskm maratonu), zatmco americk batolata hrajc si se zbran zabila za tut dobu hned p?t lid, nebo e se kad pt klinika poskytujc potraty stala ter?em ozbrojench tok? k?es?anskch terorist?, odvra?te se od n?j. Je to multikulti provokatr. *Kaddf neskrval b?hem jednn s Riceovou obdiv, kter k n ct, a oslovoval j Lzo nebo tak "m mal ?ern africk enuko", pe dnes agentura AFP. Mezi dary, kter Riceov dal, uvd zprva americkho ministerstva zejmna prsten s diamantem a p?v?ek ozdoben Kaddfho portrtem. Riceov tak obdrela od Kaddfho ble neup?esn?n hudebn nstroj. Podle libyjsk oficiln agentury Jana ale lo o loutnu. Celkov hodnota dar?, kter si Riceov z Libye odvezla, doshla 212.225 dolar?, konstatuje zprva. Bez daru neodjel z Libye ale ani mluv? fky americk diplomacie Sean McCormack. Ten dostal vcarsk hodinky, op?t ozdoben Kaddfho portrtem. *Uznvan v?dec Grygar: Nejv?t radost mho ivota proto byl konec druh sv?tov vlky, kter mne zastihl v Brn?. To jsem ovem netuil, e k mmu zd?en prvn celkem jet? dosti svobodn volby vyhraj v roce 1946 komunist. Dostal jsem z t zprvy hore?ku, a prvem. Byl to ostatn? prv? Hitler, jen v bratrsk spoluprci se Stalinem zke?nm vpdem do Polska rozpoutal v z? 1939 druhou sv?tovou vlku. Omlouvat fauly a trapnosti, kter sriov? produkuje ?esk prezident? Prezident se ocitl v nelichotivm seznamu vedle Gerharda Schrdera, Marine Le Penov, Silvia Berlusconiho, Vclava Klause a Viktora Orbna, tedy osob, kter jsou nejsp na pomysln vplatn listin? lstivho nacionln? sttn?-kapitalistickho dikttora. Nikdy jsem teologii mezi pav?dy neza?azoval, prv? naopak. K?es?ansk teologie m stejn racionln zklad jako p?rodn v?dy a dokonce i matematika. Kdybych si m?l vybrat autoritu, od n bych se cht?l u?it svobod? a toleranci, rozhodn? by to byla katolick crkev. *Karel Dolej: Mme prost? prezidenta, kter se systematicky podl na legitimizaci faizujcch nzor? a jejich za?le?ovn do mainstreamov politiky. A kdo si m?e bt jet? jist, zda by dokonce i chrpajc kne nebyl p?ece jen mn? stranou hlavou sttu? P?inejmenm by se jeho chrpn nedalo skandln? citovat v zahrani?nm tisku Vlastn? te? doopravdy zle pouze na jedin v?ci: P?t prezidentskou volbu je t?eba nepodcenit a - ?e?eno vybranm kurtoasnm slovnkem Miloe Zemana - "nezkurvit". *Pavel Victorin: Komunizmus, jako spole?ensk ideologie, je prokazateln zlo?ineck nesmysl. Skupin? tzv. prolet??, ob?an? nevlastncch majetek, dv prvo beztrestn? loupit a vradit t?dnho nep?tele, kterm jsou vichni zcela poctiv lid n?jak majetek vlastnc. Paranoidn masov vrah Dugavilli - Josif Stalin, nejnadan?j k svho zlo?ineckho p?edch?dce v Kremlu, Vladimra Uljanova - Lenina, tuto choromyslnou mylenku dovedl k absurdn t?dn dokonalosti, kdy na Ukrajin?, ve t?ictch ltech minulho stolet, za t?dnho nep?tele ozna?il vechny nep?edstaviteln? chud rolnky za zlo?inn kulaky pouze proto, e si ze sov?tskm sttem ukradenho, svho bvalho majetku, ukudlili a komunist?m zatajili pouhch n?kolik klas? obil, ve snaze uchrnit sebe a sv d?ti p?ed smrt hladem. Ukrajinu - p?rodnmi podmnkami proslulou obilnici Evropy, soudruh Stalin tehdy komunist?m na?dil nsiln? prom?nit v oblast hladomoru. *P?ebujel sociln stt blahobytu brzd ekonomiku Evropsk unie v r?stu. Po cel 21. stolet si Evropa zachov vysokou ivotn rove?, oproti zbytku sv?ta ale bude zaostvat, protoe se nedoke zm?nit, ?k Vladimr Dlouh. ?esko by se m?lo inspirovat ?nou, kde "makaj, a se z nich kou?, pracuj 12, 14, 16 hodin denn?". Otzka: P?jmy z privatizace m?ly ?init zhruba 986 miliard korun a bt uloen na zvltnch ?tech, z nich se pouij t?eba na dostavbu dlnic nebo d?chodovou reformu. Co se z t?chto pen?z nakonec po?dilo? Musm p?iznat, e po odchodu z politiky v roce 1997 jsem tyto skute?nosti p?estal sledovat, odv?til Dlouh. *Reportr listu Guardian v Moskv? Luke Harding: Putin a jeho bezpe?nostn a pionn sluby ?d Rusko jako soukrom zlo?ineck podnik k vlastnmu finan?nmu prosp?chu. Ten, kdo se jim postav, ?el tomu, e bude zast?elen, zat?en nebo potrestn. Putin?v systm za?n bt nefunk?n. Z 90 procent je zaloen na platcch a z 10 procent na represi. Te? mu doly penze na platky, tak se mus pokusit vldnout na zklad? represe. Jene nem na to funk?n infrastrukturu a nedoke tedy bt skute?n? utla?itelskm dikttorem. *Martin Fendrych: Ob?an sttu maj o sob? rozhodovat sami. A ne se samopaly a za podpory vojk? jin zem?. Putinovo Rusko se urvalo ze ?et?zu, rve se o kost, o svoji hegemonii. V podstat? jde tedy o to, jestli vyhraje rusk hrub vojensk sla, nebo prvo Ukrajinc?, aby se rozhodli sami, tedy zpadn p?edstava. Rus?m zjevn? vyhovuje hybridn vlka, kdy oficiln? nevl? a jejich vojci jsou na Ukrajin? jakoby na dovolen. Na ty przdniny si s sebou ovem berou stovky tank?, obrn?n transportry a pi?kovou podporu techniky rusk armdy. A n?kdy tam tak umraj. * Mgr. Jefim Fitejn: (Wikipedie uvd: *1946, Kyjev, je v ?esku ijc a ?esky pc publicista, esejista a scenrista idovskho p?vodu. V letech 1964 a 1969 vystudoval fakultu urnalistiky na Lomonosovov? univerzit? v Moskv?.) Tenou?k vrstva modern ekonomiky p?ikrv bezednou bainu zna?n? primitivnho hospod?skho ivota a v?tina obyvatelstva je schopna p?evat na mimo?dn? nzk rovni, ani by to dvala do jakkoli souvislosti s ?innost vldy. Takov je situace v Rusku, kv?li ktermu se sv?t ocitl v zkopech prvn sv?tov obchodn vlky. Vdy? jedin zp?sob, jak vysv?tlit nedostatek potravin, mdla a toaletnho papru v obchodech, je obvinit z toho zke?n Zpad, jeho liberasti se mst velkmu Putinovi za to, e dostal Rusko z kolenou. V takov atmosf?e jakkoli intelektuln ?innost bude nemysliteln, zbytky v?dy a inteligence ute?ou za kope?ky a lumpenizovan v?dom rusk ve?ejnosti se bude pomalu posouvat tam, kde se nachz obyvatelstvo Sdnu nebo Zimbabwe. Velkolep budova evropsk ?e postaven Petrem Velikm bude definitivn? poh?bena pod nnosy protizpadnch fobi a na jakkoli hypotetick vzk?en Ruska padnou desetilet. Otzkou je, zda Rusko na tto cest? nedoprovod i n?kte? jin. Nedocen?n z?stv ta ?st protiputinskch sankc, kter zakazuje vvoz pokro?ilch technologi do Ruska. Vysoce technologick odv?tv ruskho hospod?stv nemohou existovat samostatn? - asi tak, jak nemohou autonomn? fungovat z t?la vy?znut jtra. Nedostanou-li rusk banky IT podporu, jejich opera?n systmy za m?sc spadnou. Rychl vvoj vlastnch opera?nch systm?, vlastnch iPhon? nebo t?eba za?zen pro vodorovn vrty nen mysliteln v zemi, kde v?tina ze 146 milion? obyvatel ije, jemn? ?e?eno, skromn? a s moderniza?n ekonomikou nem v?bec nic spole?nho, jeto si vysta? s bramborami z vlastn zahrdky a s vodkou z vesnick Jednoty. Tak jako ve dvou p?edchozch sv?tovch vlkch mezi vt?zi i nyn budou Spojen stty. Jejich ekonomika a bankovnictv jsou o poznn v lep kondici ne evropsk. Navc bankrot Ruska a oslaben Evropsk unie vyvolaj hromadn p?liv do Ameriky mozk?, kter jsou hlavnm statkem postindustrilnho hospod?stv. George Friedman odhaduje zhruba na p?t let obdob mezi nyn?j fz nov studen vlky a soumrakem sou?asnho Ruska. *Jefim Fitejn (Holt potur?enec hor Turka): Rusko se v koncertu sv?tovch velmoc chov provin?n?, poetile a vcemn? st?edov?ce. Putin blbol jako Zeman. Putin?v reim cestu vp?ed Rusku zatarasil - tm, e oto?il hlavy svch spoluob?an? ?elem vzad, vid p?ed sebou jen tm?skou a p?edsude?nou minulost. A vdy se najdou naden fu?kov, kte? ten zmar budou slavit jako zt?ek lidskho rodu. ?ek na n? uzav?en, mobiliza?n a nedostatkov, mon p?d?lov, ekonomika, na del ?as utahovn opask?. Zbaveni monosti rajzovat po sv?t? jinak ne v tanku, rut oligarchov postien sankcemi ur?it? odep?ou takovou monost i svm mn? vlivnm krajan?m. Znamen to, e oprava a op?tovn zprovozn?n elezn opony je v?c brzk budoucnosti. Vznamn jadern velmoc vypadla ze zavedenho ?du a m v ?ele nebezpe?nho a nevyzpytatelnho samovldce, s nm nelze uzavrat dohody. Ve sv bezmezn drzosti vychz Putin jist? z p?esv?d?en, e Zpad momentln? nem siln a odhodlan ldry. Sla Zpadu netkv ve v?dcch, nbr v demokratickch institucch. Zpad dokzal zvt?zit ve t?icetilet studen vlce s protivnkem mnohem siln?jm, ne je sou?asn Putin?v reim. Svm chovnm Putin fakticky uvolnil ruce Zpadu, kter nyn nemus brt ohledy na rusk postoj. Nikoho ve sv?t? u nenapadne konzultovat s Moskvou plnovn jakchkoli mezinrodnch akc. A na obzoru se rsuje nevyhnuteln st?et s ?nou o Sibi?, do n?ho Rusov ji nyn odpo?tvaj lta. Nezamlen dopady se vyzna?uj vysokou nep?edvdatelnost. Ale ji dnes lze s jistotou ?ci, e Putin p?ehodil vhybku na kolej, kter kon? v propasti, i kdy se dnes mnohm zd, e rusk vlak zrovna vyjd z kv?tinov slavobrny. *Jan Ziegler: Rudmi mafiny ovldan Rusko se hrout i bez sankc. Komunist zkrtka byli po?d zlo?inci a z?stali jimi i v sou?asnm Rusku, i kdy pod jinmi barvami. Na zklad? nezpochybnitelnch fakt? je jasn, e Rusko m?e slouit jako vzor pro mafiny a zlo?ince, nikoliv pro normln lidi. *A zv?rem superperli?ka. Jlius Satinsk: UNRA rozdvala uva?ky, Rusi odznaky (23.3.2000, 0:00) Pred 55 rokmi sa cez Dunajsk ulicu prevalila po prv raz v XX. storo? Sovietska armda. Zaloili tradciu, ktor (dfam) druhm vletom v roku 1968 definitvne skon?ila. Pretoe n prbuzn esesman-prienilec, bratislavsk Nemec, svoj byt na Dunajskej 56 narchlo opustil, nas?ahovali sa tam v roku 1945 rusk dstojnci. Mali so sebou aj telegrafistky - natuprovan bryne v najlepom diev?enskom veku. Boli v byte iba pr dn, ale ke? odili - nai ho dvali do poriadku pr mesiacov. (Ke?e n dom na Blumentlskej bol zbombardovan, prbuzn rozhodli, e budeme bva? po strcovi Stembergerovi - SS-manovi, ktor utiekol pred Rusmi.) Mama ma brvala so sebou do toho bytu po Rusoch upratova?. Motal som sa tetm pod nohy a jasne sa pamtm, ?o upratovali. Zaostalejia ?as? Sovietskej armdy (prve t ubytovali v naom byte na Dunajskej ulici) toti nepouvala WC. Ptate sa kam chodila teda zaostal ?as? armdy na potrebu? Nikam. U?avovali si po izbch - ako doma. Byt sme vetrali od aprla 1945 do septembra 1946. Na lakovanch parketch sa musel opli? star lak spolu so zaschnutmi sovietskymi fekliami a znovu sa museli nalakova?. *** nor 2015 *Ivan Miklo: Ukrajina m nyn tak kvalitn vldu, jakou nem?la jet? nikdy - proevropskou, proreformn a se silnm mandtem. Tu vldu tvo? v?tinou schopn technokrati ve v?ku od 30 do 40 let - lid s manaerskmi zkuenostmi a s velkm tahem na branku, chvl Jace?uk?v tm. *Slovensk ministr zahrani?nch v?c je p?esv?d?en o tom, e alternativa ke konstruktivnmu dialogu mezi Ruskem a Zpadem neexistuje. Nyn jsme sv?dky toho, e nae chpn roz?en zny stability a blahobytu bylo Ruskem interpretovno jako p?ibliovnm se (k jeho hranicm) Severoatlantick aliance a ohroovn jeho politickch a ekonomickch zjm?. Vsledkem tto principiln? rozdln interpretace se, bohuel, stala vlka na Ukrajin?, ?ekl ministr zahrani?nch v?c Slovenska Miroslav Laj?k b?hem besedy s novin?i. *Karel Dolej: P?ipome?me: N?jak ?as po gruznsk vlce se Putin ve?ejn? p?iznal, e cel udlost byla vlastn? p?edem naplnovna zhruba s ro?nm p?edstihem, v?etn? vcviku Jihoosetinc?. Na Zpad? po tomto okujcm p?iznn ovem nensledovalo nic. Nen t?k si p?edstavit, e rusk ve?ejnost vt?znmu prezidentovi li odpust (je ostatn? na lhan v?rchuky zvykl, le bez nsledk? je v Rusku odznakem moci) a vystraen Zpad se op?t jednou nezm?e na vc, ne na bezmocn diplomatick kvlen. Na to by Kreml mohl p?padn? jet? op?it, e je vzorovou demokraci, protoe se pln operace p?ece jen nakonec dostal do rukou nezvislm mdim. *Arsenij Jace?uk v americk Fox TV: Spojen stty americk jsou ldrem svobodnho sv?ta. Bojujeme za svou nezvislost, bojujeme za sv svobody a je nam kolem bojovat spole?n?, rusk prezident nechce dobt jen Ukrajinu, ale chce bojovat i s vmi, chce bojovat s nmi se vemi. *Nm?stek ministra zahrani? Vadym Prystaiko pro kanadsk rozhlas CBC: Kad se boj vlky s jadernm sttem. My u ale ne, my na Ukrajin? jsme u ztratili moc svch lid, moc svho zem. A? to zn sebenebezpe?n?ji, musme Putina n?jak zastavit. Kyjev je p?ipraven vst proti Rusku vlku v plnm rozsahu, jen mu Zpad mus zajistit zbran? a vcvik, aby mohl vlku p?enst na rusk zem. O?ekvme od sv?ta, e si trochu narovn pte?, vysv?tlil svou vizi jadern vlky kv?li Ukrajin?. *Titulek ?lnku na Blistech: Norsko bude reagovat na "ruskou agresi". (Bude reagovat i Svazijsko, San Marino, Monako, Lichtentejnsko a Andorra?) *Bval polsk prezident, v?d? osobnost hnut Solidarita Lech Walesa prohlsil: USA mus kone?n? zase za?t jednat jako supervelmoc. A kdy nebudou chtt, pak mus tuto funkci p?enechat Polsku. A my u budeme v?d?t, co mme d?lat. (Jinak dnej Lech Wal?sa ale Lejba Kohne, to? jeho prav jmno.) *Je neuv??iteln, e se dnes v Polsku najdou lid - nap?klad Pavel Wieczorkowski, historik (!) - kte? lituj, e polsk armda nem?la monost spolu s wehrmachtem z?astnit se v roce 1941 toku na Moskvu. *Vlivn ameri?t stratgov a politikov se netaj p?nm, aby se nezm?rn p?rodn bohatstv nejv?tho sttu sv?ta dostalo do lepch rukou. Rusov jsou p?ece tuze patnmi hospod?i. To si u, ostatn?, myslel nejeden monarcha a dikttor p?ed nimi. *Posledn f sov?tsk rozv?dky Leonid ebarin: Zpad od Ruska pot?ebuje jedno jedin - aby nebylo. *Premir Jace?uk hodl obnovit svou neomezenou moc nad Don?ckem a Luhanskem, kter jsou momentln? pod kontrolou Ruskem ?zench terorist?. Proto asi le na stole veden povstalc? otzka ?ekajc na brzkou odpov??: Jt do Kyjeva hned, nebo pozd?ji? Sami, nebo s Rusy? *Otzka modertorky: Dodr se p?m??? Vclav Lidl: Nedodr, nebo? vemte si jen takovou otzku ud?len amnestie pro separatisty. Jak by se lid dvali na to, e se ud?l amnestie lidem, kte? sest?elili malajsijsk letadlo, rozst?leli autobus s civily ve Volnovachu, anebo civilisty v Mariupole? (On ani nemus by? placen za svoje zaujat analzy. On bude spe blbec!) *Politick geograf Michael Romancov: Putin je dikttor zahnan do kouta, jen v podstat? jenom pouv silov prost?edky k tomu, aby oddlil okamik, kdy lid povstane, svrhne ho a p?padn? zlyn?uje na ulici jako Kaddfho. Putin se ?e?mi o unipolrnm sv?t? jen sna zakrt sv nesp?chy. Putin je zoufale nesp?n politik, kter Rusko ekonomicky, politicky a j bych ?ekl, e i morln?, vede do stavu, kdy se z Ruska stv vyd?d?nec. To, co provedl Putin na Ukrajin?, Spojen stty neprovedly minimln? v poslednch sedmdesti letech, zazn?lo z odbornkovch st. *Dominik Duka: Nejsem politik, ale to, co d?l v sou?asn dob? rusk politika, je opravdu n?co, co ohrouje sv?tov mr. M?li bychom si uv?domit, e n?jakm zp?sobem musme bt solidrn s t?mi, kte? pot?ebuj pomoc Tady se troku ukazuje slabost Evropsk unie, ale tak i slabost prezidenta nejv?t velmoci. *T. Halk: M-li Putina p?ejt chu? na dal agresivn expanzi, mus nyn Zpad odpov?d?t velmi tvrdmi sankcemi. Pokud by ?esk republika m?la politiku sankc zbab?le brzdit, styd?l bych se za takovou vldu. P?ed tlakem r?znch p?tel Ruska - tto pt kolony Putina v ?esku - nelze ustupovat. *Herman: J za zv?rstva crkve neodpovdm, nebo? jsem se jich nez?astnil. (Herman se ani nem?e omluvit za pchan zlo?iny crkve katolick, on je p?ece id.) *Peter: Ke?e som ?tal Haka, pamtm sa, ako citoval citliv modlitby rozdvan raksko-uhorskm vojakom na fronte. D?stojn arcibiskup budape?sk pouil ve svch modlitbi?kch nap?klad takovto p?kn v?ty: B?h ehnej vaim bodk?m, aby hluboko vnikly v b?icha vaich nep?tel. Nech? nejv spravedliv Hospodin ?d d?lost?eleck ohe? nad hlavy nep?telskch tb?. Milosrdn b?h dej, aby se vichni nep?tel zalkli ve sv vlastn krvi, z ran, kter vy jim nanesete! *Jak se dvte na poadavky muslim?, aby se v ?esk republice stav?ly meity? Jana ?ernochov: Mnohem rad?ji bych na Krlovskch Vinohradech vid?la vinohradskou synagogu. Myslm si, e tu mme po?d mlo kostel? a mlo synagog. Bohuel kostely nejsou tak pln, jak bych si j jako k?es?anka p?la. *Patriarcha Filaret d USA o zbran? pro Ukrajinu a modl se za mr. "P?ijeli jsme, abychom se spole?n? pomodlili za mr a klid ve sv?t? a p?ipomn?li, e dme Spojen stty, aby splnily zvazky garanta, a aby tedy pomohly Ukrajin? brnit sv zem," ?ekl patriarcha. Potvrdil tak, e se bude hovo?it o nutnosti dodn modernch druh? zbran ukrajinskm vojk?m. "M?eme i sami vyrb?t zbran?, ale nyn vs dme, abyste nm pomohli chrnit zem," ?ekl. Vyzval tak diasporu, aby se pomodlila za mr a klid na Ukrajin?. Hlava ukrajinsk crkve p?edala republiknovi ?d Svatho knete Vladimra I. stupn? za "aktivn postoj p?i podpo?e Ukrajiny." *Kohn p?i nvt?v? N?mecka p?i pohledu na rezidenci biskupa za miliardu korun: Kdy si vzpomenu, Abelesi, e p?ed dv?ma tisci let ten byznys rozjd?li s jednm oslem! *Mstn funkcion?i se rozzlobili na kn?ze, kdy v jedn z bvalch jugoslvskch republik pop?el pravost zjeven Panny Marie. Obvinili ho z nedostatku vlastenectv a pokozovn turismu. *Viceprezident Joe Biden na mezinrodn bezpe?nostn konferenci v Mnichov? prohlsil, e USA nedovol Rusku zm?nit mapu Evropy, nesouhlas n?kterch evropskch stt? s dalmi sankcemi proti Rusku podle n?meckho Der Spiegel ozna?il za nemstn a otravn, a post?oval si, e kv?li Putinovi sv?t u nevypad tak, jako jet? p?ed dv?ma lety. NATO najednou vnm Rusko jako svou nejv?t hrozbu, na?e rozi?ovn NATO a k ruskm hranicm ozna?il za obrann opat?en. *Europoslanec t?tina poslal dar state?n? bojujcm Ukrajinc?m: Tisc euro. *Republikn John McCain potvrdil ?ste?n zavin?n USA v pouvn takovch zakzanch zbran na Ukrajin?, jako jsou kazetov bomby. McCain to ?ekl v rozhovoru pro Sputnik. "Myslm si, e kdybychom jim poskytli zbran?, kter pot?ebovali, nemuseli by pouvat kazetov bomby. Proto je to ?ste?n? i nae chyba," ?ekl McCain. *N?kter ?ten?e rozesmlo vysv?tlen generlnho tbu ukrajinsk armdy, kdy na otzku, pro? maj ukrajint vojci uniformy s americkmi nivkami, bylo odpov?zeno, e si uniformy koupili v Army shopech a zapomn?li odprat americk znaky. *Ukrajinsk parlament m na po?adu jednn dva nvrhy zkon?, jejich clem je vy?istit televizn prostor a dostat veker vysln pod vldn kontrolu. *Protestujc z Code Pink p?eruili zahjen slyen p?ed sentn Komis ozbrojench slueb s bvalmi ministry zahrani? Henry Kissingerem, Madelaine Albright a George Schultzem. Sentor John McCain, kter tto komisi p?edsed, na n? je?: Vypadn?te odsud, hav?ti z ni formy ivota, a pak byli protestujc vyhozeni. *Z. Brzezinski, ?ekl polskmu tisku, e nebt sankc, tak Rusko by "zabralo celou Ukrajinu. *Ukrajinc?m vldnou "uboz id", prohlsil na adresu prozpadnho reimu v Kyjev? v?dce povstaleck Don?ck lidov republiky Alexandr Zachar?enko. Na antisemitsk vystoupen p?edka separatist? upozornila agentura AFP. Vedouc ukrajint p?edstavitel jsou "uboz reprezentanti velikho idovskho nroda", prohlsil Zachar?enko na tiskov konferenci v Don?cku. "Nevzpomnm si, e by existovala doba, kdy kozky ?dili lidi, kte? nikdy nedreli avli v rukou," dodal. Taras Bulba by se pr obracel v hrob?, kdyby vid?l, kdo dnes Ukrajinc?m vldne. *A j mm na mysli v?erej dost neuv??iteln prohlen, kterm Steinmeier komentoval Zachar?enkovo rozhodnut o mobilizaci Donbasu, aby jeho armd m?la 100 000 mu? ve zbrani. Steinmeier obvinil separatisty z neodpov?dn hry s lidskmi ivoty! Zvltn, kdy v p?li ledna ohlsil Kyjev zm?r povolat do zbran? 2x vce lid, m?l s tm n?jak problm? *Novin?ka z Lidovch novin Prochzkov m za to, e p?padn dodvka zbran kyjevsk vld? by mohla p?edstavovat zlom, pokud by ty dodvky byly masivn. "Kdy ta vlka vloni na ja?e za?ala, tak ta armda byla v dezoltnm stavu. Za rok se poda?ilo ud?lat velk krok kup?edu, ale logistika se stle mus zlepit," upozornila Prochzkov. K tomu by ukrajinsk armd? mohli p?isp?t poradci ze Zpadu, p?i?em by se tm vyvil jen vliv rusk pomoci separatist?m. Pr slov ?ekla i k separatist?m. Ti na za?tku konfliktu tvrdili, e maj zbran? od ukrajinsk armdy, ale vlka trv u rok a separatist?m vzbroj neubv. Separatist je ale jen t?ko mohou kupovat na leglnch mezinrodnch trzch. Naproti tomu Ukrajina je ?lenem OSN a jako uznvan suvernn stt takto zbran? nakupovat m?e. *Poroenko rozhodl, e nejvy oligarchov mus jt p?kladem, aby povzbudili upadajc vlastenectv, ob?tavost a bojovho ducha obyvatel Ukrajiny. Proto rozhodl z d?t oligarch? a jinch d?leitch VIP p?edstavitel? ukrajinsk vldy v nejbli dob? vytvo?it a vybavit speciln bojov prapor "Maor" a neprodlen? odeslat zvltnm vojenskm letadlem na jihovchod Francie. *Jaroslav Bata: Jak si p?edstavit, e lid, kte? nyn na Donbasu ?el bombardovn ukrajinsk armdy, budou v budoucnu po p?padnm vt?zstv Kyjeva loajlnmi a spokojenmi ob?any? Donbas se po zkuenostech z poslednho roku vlky m?e stt loajln ?st unitrn Ukrajiny pouze v p?pad?, e se genocidu jeho obyvatel poda? dothnout do konce. *Oskar Krej? Diplomatick aktivity Zpadu jsou a patologicky protirusk. Politolog se tak zaml nad paradoxn situac, kdy jsme vlastn? vytrvale sv?dky informac o zabjen lid v Don?cku nebo Od?se, ale jejich smrt tak siln reakce nevyvolv. Kdy je zasaen Mariupol, kter je v oblasti kontrolovan Kyjevem, najednou se svolv Rada bezpe?nosti a jsou tu prohlen Evropsk unie. *Ministr zahrani? Ukrajiny Pavel Klimkin a generln tajemnk NATO Jens Stoltenberg projednali dal kroky pro zastaven nsil na Donbasu, oznmila tiskov sluba ukrajinskho MZV. Bylo oznmeno, e Klimkin a Stoltenberg projednali rovn? dal kroky pro zastaven agrese a nvrat agresora k civilizovanm jednnm. *Nicmn? v?tina Ukrajinc? i nadle v??, e Rusko s nimi vede vlku. P?esto nemohou pochopit, jak to, e tento agresor jim zrove? dodv plyn, ropu a uhl. No a ta rusk p?era, ten agresor, zachrnil svho, dnes hlavnho nep?tele z Kyjeva, p?ed totlnm energetickm black outem. Jak to, e uhl neposlaly Spojen stty nebo Polsko, kte? jsou ovem ochotni poslat zbran?? *Alexander Dugin: Zd se mi, e rozpad Evropsk unie je velmi blzk a nevyhnuteln, protoe v dnen Evrop? nikdo nem dnou vizi pro budoucnost, dn cle, dnou celkovou strategii. Evropsk unie je bezvznamnou, upadajc periferi Spojench stt?. Takov Evropa nikdy nem?e a nebude existovat. Evropa je v sou?asnosti h?bitov, odkud se sna vichni iv utci. *P?edk KLDR Kim ?ong-un zamtl monost jakhokoli dialogu s nyn?jmi ?ady USA a prohlsil: Nemme ochotu usednout k jednacmu stolu se vzteklmi psy. *Kdy v roce 1979 Teng Siao-pching, architekt ?nskch reforem, navtvil USA, ?inily ?nsk rezervy 167 milion? dolar?. Kdy v roce 1997 Teng umral, doshly tyto rezervy 140 miliard. Letos by m?ly p?ekro?it ?ty?i biliony dolar?, to je ?ty?i tisce miliard dolar?. Oficiln daj z Washingtonu ?k, e rezervy USA ?inily v prosinci 2014 n?co p?es 130 miliard dolar?. *Minul tden jsem byl na pracovn cest? ve Sverdlovsk oblasti, na Uralu. Tolik nrodnost a nboenstv dohromady, ndhera A pr je multikulturalismus mrtv, prav demokrati v EU. Na Uralu ij k?es?an a muslimov bez jakchkoliv problm? vedle sebe, ij tam Rusov, Tata?i, Dagestnci a x etnik, jejich nzvy si u ani nepamatuji, ale nikdo tam nemluv o tom, jak je multikulturalismus zl, jednodue se navzjem vichni respektuj navzdory odlinm kulturm - to je cel. Jet? nech? mi nikdo ne?k, jak je v Rusku intolerance. *Profesor M. Steven Fish z University of California v Berkeley ukzal, e zem? s muslimskou v?tinou, m??eny podle podlu vrad na po?et obyvatel, maj sklon bt vznamn? mn? nsiln, neli ostatn spole?nosti. P?evn ?st muslimskch spole?nost se vyzna?uje ro?nm po?tem 2,4 vrad na 100 000 obyvatel, zatmco pr?m?r v nemuslimskch zemch dosahuje 7,5 vrady na 100 000 osob. Kde je vce muslim?, tam se mn? vrad. Pokud by byl islm hlavn p??inou islmskho terorismu, m?li byste o?ekvat, e b?n muslimov budou nsiln?j ne b?n nemuslimov. *Zeman: ?t?te zpravodajstv, ne?t?te politick komenttory. Jsou urkou inteligence naeho nroda. Sv?j koment? si m ud?lat kad sm. Nepot?ebuje ho p?edvkat, vzal si na pakl vkv?t politickho pislkovstv. Lavrov: Samoz?ejm?, e OSN nen dokonal. Ale, jak poznamenal Dag Hammarskjld, nebyla vytvo?en pro to, aby se lidstvo dostalo do nebe, ale aby se neocitlo v pekle. *Jrovec: I v mal skupin? sta? jeden blbec, aby ji p?ivedl na pokraj rozvratu. Sy?an v uprchlickch tborech jsou jist? ?astn, e v nich mohou prohlaovat, e Assad je v?l. Nen nad svobodu slova *Nejble politikovi, kter neustle m?n tvar sv postmodern politick strategie, je britsk konzervativn ministr financ George Osborne. Ten nm hrd? sd?luje, e britsk ekonomika roste, avak zrove? klesaj mzdy. Tvrd nm, e sniuje sttn deficit, avak pak vyjde najevo, e sttn deficit naopak roste. V temnm centru tohoto sv?ta, kter neustle matoucm zp?sobem m?n sv?j tvar, je kvantitativn uvol?ovn. Britsk vlda trv na to, e prost?ednictvm vldnch krt? odstra?uje z ekonomiky miliardy liber. Zrove? vak pumpuje do ekonomiky cel miliardy liber prost?ednictvm kvantitativnho uvol?ovn. Je to ekvivalent 24 000 liber (840 000 K?) na kadou britskou rodinu. Avak cel v?c je jet? daleko vce matouc, protoe Anglick banka p?iznala, e tyto miliardy liber nep?iplynuly tam, kam m?ly. Toto obrovsk mnostv pen?z p?iplynulo do rukou nejbohatch 5 procent obyvatel Britnie. Je to nejv?t p?esun bohatstv k bohatm v nedvn, zdokumentovan historii. Je to z?ejm? obrovsk skandl, srovnateln s pen?z chtivmi oligarchy v Rusku. Jde o krutou elitu, kter si od?erpv cel miliardy ve?ejnch pen?z. Avak nikdo o tom, jak se zd, nic nev. Shrnuje to podivnou atmosfru na doby, kdy nic vlastn? nedv dn souvisl smysl. ijeme v trvalm varietnm kabaretu, kdy jsme zahlcovni protikladnmi informacemi, kter znemo?uj, aby vznikla jakkoliv reln?j opozice, protoe ta proti tomu nedoke bojovat vlastnm koherentnm narativem. Znamen to, e my jako jednotliv ob?an jsme se stali jet? vce bezmocnmi. Jsme neschopni se proti ?emukoliv postavit, protoe ijeme ve stavu zmatku a nejistoty. Na co je jedin reakce: "Ach jo." Ale p?esn? tak oni cht?j, abyste reagovali. *Problm s kvantitativnm uvol?ovnm eura je mimo jin v tom, e euro nen rezervn sv?tovou m?nou, kter by byla chrn?na armdou. USD je rezervn m?nou, protoe je kryta vojenskou moc USA. Proto je rozhodnut ECB o kvantitativnm uvol?ovn eura tak dramatick. Nelb se ani N?mecku, kter na n?m krtkodob? vyd?l. *Od nyn?jka vme, e ?lov?k m?e ?st ve?er Goetheho a Rilkeho, hrt ve?er Bacha a rno jt do svho denn prce v Auschwitz. *Pan prezident jen potvrzuje, e USA nem?ou odejt ze st?ednho vchodu, musme islm porazit, jinak nemme ropu. Jasn? to ukazuje, e se musme odtrhnout od Ruska a smlouva TTIP to potvrd. Sice tak nevm jak zni?it vcvikov centra terorist? a nezabt spojeneck instruktory *Dnes v N?mecku podl ateist? dosahuje 52 % (v Rusku se za ateisty povauje pouhch 6,8 % obyvatel). A pro? jsou zbon?-pen?n vztahy mnohem siln?j ne ideologie nebo nboenstv? Sta?ilo by zavst (jako v N?mecku) crkevn destek - a hle, ateist? bude hned nadpolovi?n v?tina obyvatelstva. *e m?l bt Putin do Osv?timi pozvn, mn i posledn lovec nacist?, historik Efraim Zuroff. I on zopakoval vznam sov?tsk armdy. V tomto kontextu pak p?sob absurdn?, e byl naopak pozvn Rainer Hss, vnuk n?kdejho velitele tbora Rudolfa Hsse! Bylo by zajmav sledovat tv?e p?eivch, kdy hled do o? mue, jeho d?d m?l na sv?dom smrt vce jak milionu lidi, v?etn? jejich p?buznch. *Po utaen opask?, co Marjanovi? vychvaluje, ani by uvedl konkrtn data, ?ek?m kvi?ka neza?ala hned sldnout tak rychle, jak si lid zpupn? p?li, t se objevilo voln po tom, aby vzduchem ltali pe?en holubi a dluhy si Evropa m?la str?it za klobouk a odepsat je s tm, e poklonkovat p?ed cifrpiny ?ekov u nebudou. Komenttor sv?j hrub? urejc text zakon?il slovy, e ?ekov se svou vlastn volbou rozhodli pro kolektivn odchod do ?e mrtvch, kde vldne b?h podsv?t Hdes, v tomto p?pad? si ?kajc Syriza. *Vlda socialist?; od d?dy, otce a syna Papandreovi, d?di?n ?eck premirstv. Vldli ?ecku od roku 1944 a do roku 2011. (Andreas Papandreu byl synem Georgiose Papandrea, jeho vnukem byl zase Jorgos Papandreu.) *Pavel Letko: Separatist si vyst?leli ve vlastnm m?st? vlastn nemocnici, a navc s vlastnmi ran?nmi vojky. To d ?esk korportn rozum. A z ?esk telky vme, e to tak je, a m?eme jt klidn? spt. A dl? Dl u tu mme ve zprvch jen proradnou Syrizu. Ta pr nechce poctiv? pracujcm bank??m splcet dluhy, kter nasekali ?e?t nezam?stnan a d?chodci. A dl? Dl u nic. Takovho zpravodajstv mm pln zuby, a jdu rad?ji spt. T?eba se mi bude zdt n?co hez?ho. *Izrael to?il na Srii mnohokrt - nap?klad v roce 2007 izraelsk letectvo rozbombardovalo jadern reaktor, z n?ho se ale vyklubala oby?ejn textilka. *Foldyna: ivotn prost?ed se v poslednch letech zlepilo jen proto, e se tady dv? t?etiny fabrik zav?ely, ?m se ale tak zhorila sociln situace zdejch lid. *Toto je Nov Demokracie. Je to obnova starho feudlnho po?dku. Pr super-bohatch aristokrat? na jedn stran? a zbytek nevolnk?, povinnch podporovat nastolen po?dek na stran? druh. Rabovn, kter za?alo v ?ecku, pokra?uje na Ukrajin? a nikdo nev, kdo bude dal. *Ekonomov akort odd?lili morlku od honby za ziskem, prohlsili, e egoismus vede k maximlnmu bohatstv, a vsledkem je celosv?tov chaos a padek na vech rovnch. *Jen si tak pamatuji na zkazku, e kdy generl Jodl podepisoval za N?mecko kapitulaci v Remei a zahldl tam britsk a francouzsk d?stojnky, tak se pr ruskho zstupce, generla Susloparova, p?es tlumo?nka otzal: A tihle ns tak porazili? A kdy? A ukzal na Francouze a Brity. Dodvm, e naprosto nic nen znmo, e by snad byl p?tomen tak n?jak polsk oficr. *Karel Dolej: Masivn program zbrojen, kter Putinovo Rusko v minulch letech p?ijalo, sm??uje k p?prav? na velkou vlku v horizontu deseti let. Felgenhauer nasti?uje obraz Ruska coby provincilnho sttu, kter je technicky zaostal a nechpe soudob vl?en. *Mezinrodn institut strategickch studi: Podle nich ?inily v roce 2014 vojensk vdaje USA 581,0 miliard dolar? a Ruska 70,0 miliard. Rusko bylo se svmi vdaji ve sv?tovch tabulkch ?tvrt - p?ed nm jsou jet? ?na (129,4 miliard) a Sadsk Arbie (80,8 miliard). Sou?et vojenskch vdaj? Velk Britnie (61,8 miliard), Francie (53,1 miliard) a N?mecka (43,9 miliard dolar?) je vce ne dvojnsobek ruskch vojenskch vdaj?. P?idte-li k on?m t?em evropskm mocnostem USA, jste na desetinsobku ruskch vojenskch vdaj?. *Podle Hjka maj Ameri?an u ns sv spojence. I prask (mediln a politick) kavrna je vzruena: Vytouen vlka s Ruskem je na dosah - pokud to ovem 'zbab?l Evropan' nezpackaj. *Obama: Ve 21. stolet ji nesmme dopustit, aby si kdokoli rozparceloval n?jak stt, jak zrovna pot?ebuje. (Ve 20. stolet to jet? bylo humanitrnm bombardovnm Jugoslvie Ameri?an?m povoleno.) *Prezident USA ?ekl v rozhovoru pro americk s?ov vydn VOX, e clem jeho zahrani?n politiky "je sv?t, kde Amerika zaujm v?d? postaven a z?stv tout nepostradatelnou zem, jakou byla v minulm stolet." "Spojen stty opakovan? dvaj n? na krk zemm, kter necht?j d?lat to, co od nich pot?ebujeme," neo?ekvan? ?ekl v?dce USA. Podle n?j by USA "nemohly ud?lat nic," pokud by nem?ly "nejsiln?j armdu na sv?t?" a "nepouvaly slu proti zemm, kter nejsou ochotny ud?lat to, co se od nich poaduje," a to prost?ednictvm "r?znch ekonomickch, diplomatickch, a v n?kterch p?padech i vojenskch prost?edk?." Obama poznamenal, e Spojen stty maj v sou?asn dob? monost vojenskho ?een jakhokoli problmu 21. stolet." *Lavrov: Vidm zde A. Vershbowa, kter nedvno dval interview, v n?m ozna?il NATO za "nejmrumilovn?j blok na sv?t?" a "nad?ji evropsk stability a bezpe?nosti". A kdo bombardoval Jugoslvii, Libyi v rozporu s rezoluc RB OSN? *Komick je, e v rmci ukrajinsk armdy se rozkrade tm?? cokoli. Sta? vzpomenout n?meck sanitky, kter zmizely beze stopy, nebo ?esk mask?e, kter se potupn? objevily ve vstroji separatist? *e je mon zblbnout Anglosasy, se nedivm, ale ns Slovany, abychom se vzjemn? hladili, a vyhladili, to mi hlava nebere. *Zeman na scn?: Letn h?m?la a dav v?skal Pokud jde o podl vdaj? na vzd?ln na nrodnm d?chodu, ?eskoslovensko za poslednch 20 let kleslo z 22. na 72. msto na sv?t?. Pokud jde o podl vysokokolsky vzd?lanch osob na obyvatelstvu, je ?eskoslovensko se 6 procenty na 49. mst? a p?edstihuje ns i Nepl se sedmi procenty. Pozd?ji Milo Zeman p?iznal, e si ?sla vymyslel, aby p?ipoutal pozornost. *Prv? s osobou Vclava Klause mdia za posledn dva tdny Miloe Zemana ?astokrt spojovala. Nicmn? oni dva se velice ?asto nzorov? rozchzeli, a dokonce se nedokzali smt ani stejnm vtip?m. Kdy p?i povodnch v roce 1997 nastupovali spolu do helikoptry, Zeman prohlsil: Vaku, polovina nroda nenvid m? a polovina tebe. Dovede si p?edstavit, jak by se cel nrod zaradoval, kdyby ta helikoptra spadla? A co na to Klaus? P?l hodiny se Zemanem nemluvil *Obzn nezam?stnan v Britnii budou nuceni zhubnout, nebo p?ijdou o podporu v nezam?stnanosti, oznmil v ptek britsk premir David Cameron. Nezam?stnan jsou "lenoi", kte? dostvaj p?li vysokou podporu. Jene nvrh byl zve?ejn?n koncem tdne, kdy se Konzervativn strana v Britnii dostala do dost podstatnch problm?, protoe je obvi?ovna, e konzervativci toleruj korupci a neplacen dan u milion??, zatmco pronsleduj chud lidi. *Pokud ?teme historii, vidme, e Hitler p?edevm vyzdvihoval heslo: Osvobozen lid od komunistickho zla a osvobozen lid od tyrana Stalina, prohlsil v Chersones Odar?enko, ?len Tymoenkov politick strany Ba?kiv?yna - Ot?ina - Vlast *Dostojevsk: Evropan v?d, e krom? ps? jsou na Rusi tak lid, velice divn, podobn vem a zrove? ode vech odlin, zrove? Evropan a sou?asn? barba?i. V?d, e n nrod je smylen, nem gnia, ale je velmi krsn, ije v d?ev?nch chalupch, ale nen schopen vyho rozvoje, kv?li mraz?m. V?d, e na Rusi je armda, dokonce obrovsk armda, ale domnvaj se, e rusk vojk - vrchol mechaniky, je vyroben ze d?eva, natahuje se na kl?ek, nemysl, je bez citu a proto je tak odoln v boji, ale nem samostatn mylen a je ve vech ohledech mn?cenn?j ne Francouz. *?na za 5000 let svch d?jin nebyla schopn zorganizovat armdu a vythnout na sever a porazit ?i potrestat nrody, kter do ?ny d?laly loupen njezdy. Radi postavila ?nskou ze?. *Mrov konference od Jaroslava Haka: Lka?i oet?ujc jednotliv ?leny odzbrojovac konference, zjistili u v?tiny zcpu, p?znak provzejc melancholii, bolen hlavy v ztylku a p?eranost po vech banketech. ?lenov odzbrojovac konference chodili po kadm banketu jako v mtohch a nebyli si v?domi toho, co mluv a nesmrn? se divili, kdy druh den ?etli o zasedn konference, jak nesmysly mohou noviny otiskovat. Konferenci nakonec, jak znmo, ukon?il Washingtonit, 2000 krt siln?j ekrazitu. *Je to jaksi korportn totalitn systm, jaksi otrok?stv. ?km tomu veselej faismus. Dal bych Americe jednozna?n ultimtum: jestli p?epadnete n?jakou dal zemi, tak u vm Parkanov nikdy nezazpv. Neprat se s nima. *J. Doubrava: Kdyby Havel z?stal ve skladiti nebo ve v?zen, bylo by to nejlep, co mohl pro republiku ud?lat. *Vdy? kdybychom eliminovali propagaci nsil, vrad?n, destrukce, invaz a exhibici absence morlky, odpov?dnosti a lidstv z programu naich telek a kin, mohlo by se vyslat asi tak jen dv? hodiny denn?. Byznys je vlka, vlka je byznys, a ?m v?t vlka, tm lep byznys pro globln elity. *Obama: "Mrs. Smith, Mte ?astnou rodinu?" Mrs. Smith: " zajist. Mm ?ty?i syny a vynikajcho mue! Obama: "A kde jsou te??" Mrs. Smith: "Nejmlad syn John se te? nachz v Irku. Druh syn Mike v Afghnistnu, t?et Bill je te? v Kosovu a nejstar Peter se te? chyst na Ukrajinu Obama: "A kde je v mu?" Mrs. Smith: "Ten je te? na turn po celm sv?t? a p?edn na tma 'Jak zastavit invaze Ruska do jinch zem풅 *** b?ezen 2014 *Jefim Fitejn: Rusko bohuel vidm jako zemi, kter m p?ed sebou t?k proces rozpadu. Co z n?j vzejde, nedoki odhadnout. Monosti Ruska jsou ale velmi omezen. Bu? si Rusov vyberou totln nasazen a vlku prakticky proti celmu sv?tu, anebo se pokorn? navrt k nsledovn Zpadu v jeho svobodnm vvoji. *Pavel Victorin: S Rusy se nelze uspokojiv? domlouvat jinak ne s klackem v ruce. *Frantiek Laudt: Rusko rozum jenom sle. *Prask univerzitn u?itel, rusista Martin Putna, vyslovil v ?esk televizi pozoruhodn? demokratick vrok: Lid, kte? ? kremelskou propagandu, jsou zrdci, a pat? p?ed soud. *Jan ?ulk: Konec konc? paranoia ?i z kadho projevu Vladimra Putina a je nesmrn? obtn ur?it, do jak mry je to manipulace a do jak mry tento ?lov?k svm vplod?m sm v??. P?iznm se, e je naprosto nepochopiteln, jak mohou n?kte? aktivist adorovat Vladimra Putina, kter se prokazateln? u ?adu let chov jako zlo?inec a m na rukou krev zejmna statisc? nevinnch ob?t vlky v ?e?ensku. Je opravdu nepochopiteln, jak m?e n?kdo pokrytecky p?ehlet zkuenost, e nejmn? 12 000 ruskch vojk? vrad na Ukrajin? nevinn civiln obyvatelstvo. Nat?st, jak vyplv z pr?zkum? ve?ejnho mn?n, jsou tyto postoje v ?esk spole?nosti meninov - v?tina ?ech? si zachovv zdrav rozum a pragmatismus. *Karel Dolej: Vladimir Putin prom?nil Ruskou federaci v Severn Koreu na steroidech. Pokud by to zleelo jen na americkm prezidentovi, za pr let by v Evrop? nez?stal jedin americk vojk - nemluv? v?bec o monosti jejho "zastraovn" a "dobvn", kterou operuje putinsk propaganda. A pokud se Obama v nejmenm nestar o bezpe?nost stle jet? nejv?tho ekonomickho bloku na sv?t? a n?kdejho kl?ovho americkho spojence, m?ete si p?edstavit, jak moc se asi star o n?jak tm?? bankrotujc Rusko, ale vysv?tlujte to paranoidnmu Kremlu. (Jak si vichni ti chlapci spolu p?kn? notuj, co?) *Lhan v ?T se dostalo na rove? kabaretu. ?esk televize p?edpokld, e jej divci proli zvanou operac ?elnho mozkovho laloku a e jsou ve stavu, kdy u snesou vechno. *Chelemendik onehd psal, e protiruskou propagandu u ns vyrb?j mentln retardi pro jet? retardovan?j ob?any. *Ladislav Jakl: Koukej bejt tolerantn, nebo dostane po hub?. *Komenttor Reflexu J. X. Doleal: Kim An Drej vyhrl volby o staronovho p?edsedu jm vlastn?nho hnut ANO p?esn? sto procenty hlas?. *V bruselsk centrle NATO hovo?ili slovensk prezident Andrej Kiska a generln tajemnk aliance Jens Stoltenberg. Shodli jsme se s generlnm tajemnkem, e le m krtk nohy. V tomto boji ur?it? vyhrajeme, ?ekl pot novin??m Kiska. V nyn?j situaci podle n?j nejde jen o svobodnou vm?nu nzor?, kter je zkladem demokracie, ale o ?elov, placen dezinformace a jasn li, kter se p?edevm na internetu ? v obrovskm mnostv. *Martin M. ime?ka. Jist?, Putin mon nen Hitler, ale to, co mu do n?j chyb, dodaj rusk d?jiny, je jsou na rozdl od n?meckch pln nsil u od svch po?tk?. Putin?v reim je nov odr?da zla. Inteligentn, krut a modern, by? pupe?n ??rou spojena s krvavmi ruskmi d?jinami. A co je hor, teprve prochz vvojem, iv se nenvist a krutost, j se zdaleka nenasytila. *Brzezinski doporu?il rozparcelovat Rusko alespo? na t?i ?sti. *Jan Urban: Povstn Tibe?an? proti ?nsk okupaci. P?i jeho mimo?dn? brutlnm potla?en tehdy ?nsk komunistick armda vyvradila vce ne dev?t set tisc civilist?. (Podle Urbana tedy vyvradili ??ani vce lid, ne kolik jich v Tibetu, rozum?j v tom "nelidovm", tehdy ilo.) *Rasistick vlev elit?skho novin?e Jana Mach?ka: Rus le b?n? ve vedn den i v ned?li, kdy to pot?ebuje, i jen tak pro pot?en ?i zbavu. Ne nhodou vznikly Pot?mkinovy vesnice prv? v Rusku. Rusko je odsouzeno k hospod?skmu padku. Rusko po pdu komunismu zbohatlo na zapojen do globlnho obchodnho systmu. S tm, kdo pov le na princip, se ale byznys d?lat ned. Nikoli proto, e je to nemravn, ale protoe je to nepraktick - a protoe to vlastn? v?bec nejde, oddechuje si levou Mach?ek. *Dochz na slova generla Pattona: Zabili jsme patn prase, tanky mus na vchod. *V ukrajinskm nrodnm zjmu je vyut Donbas jako zdroj a zbyte?n lidi je t?eba jednodue pobt, ?ekl Bogdan Butkevi?. Donbas - to nen jen depresivn region. Je tam stran mnostv nepot?ebnch osob. Absolutn? v?dom? o tom mluvm. V Don?ck oblasti jsou asi 4 miliony obyvatel. A nejmn? p?ldruhho milionu z nich je zbyte?nch. My nepot?ebujeme rozum?t Donbasu. Musme chpat ukrajinsk nrodn zjem. A Donbas je t?eba pout jako zdroj. Neznm recept, jak to ud?lat rychle. Ale jsou tam lid, kter je prost? nutno zabt. Slova tohoto Zpadem podporovanho kyjevskho novin?e - demokrata koresponduj s mnoha dalmi podobnmi informacemi. *P?itom kosmick technika na sledovn je schopna rozliit p?edm?ty velikosti krabi?ky zpalek. Pro? nm neuk fotografie kolon tank?, kter z Ruska na vchodn Ukrajinu jedou, jak nm je podsouvno? *Pokud chceme v tto zleitosti doshnout vt?zstv, potom musme Rusy p?inutit, aby uznali, e nae verze mezinrodn bezpe?nosti m p?ednost p?ed jejich variantou. Zvt?zit m?eme pouze tehdy, pokud se Rusko naprosto zhrout. N?kte? z ns se domnvaj, e se tak stane v d?sledku vnit?nch proces? a sankce ve jen usp. Takov mylenka je vak krajn? nebezpe?n. Rusko si tento tlak uv?domuje a bude ctit povinnost na n?j reagovat, obv se Gaddy. *Tom Klva?a: Rusko je agresorem, ono naruuje vzdun prostor cel ?ady naich spojenc? svmi vojenskmi letouny, ono hovo? o rozmst?n jadernch raket na Krymu a v Kaliningradu. Kdo to tedy vlastn? provokuje? My to nejsme. Nelo podle m? o dn osvobozen. Rud armda ?eskoslovensko dobyla. Jeden totalitn reim byl v krtk dob? nahrazen jinm. Osvobozen se konalo v zpadn Evrop?, kde naopak zpadn spojenci z diktatur ud?lali prosperujc demokracie. *Podle Klvani tedy Rud armda ?eskoslovensko dobyla. Po skon?en studen vlky bylo mono zaznamenat postupn hn?dnut Evropy. Nejprve se za?aly bagatelizovat zlo?iny nacismu a maximalizovat zlo?iny stalinismu. Potom se jakoby zjistilo, e vlastn? ten Stalin byl stejn zlo?inec jako Hitler. Ba ne, zazn?lo za ?as, Stalin byl hor. Postupn? se za?ala vyno?ovat star nacistick propaganda, e Hitler (n?kter z) ns vlastn? cht?l p?ed Stalinem chrnit! *Pan Klva?a nen ve svm nzoru zcela osamocen. Hitler si to myslel tak, reagoval europoslanec za ?SSD Jan Keller. *Henry Kissinger: Ukrajina je generln zkoukou na to, co chce Zpad provst v Moskv?. *Jan Payne, student u Jana Pato?ky: Vyvenosti mezi pravdou a l doshnout nelze. Kdy pak n?kdo le opakovan? a dlouho, je t?eba ho z dialogu zcela vylou?it. Ukzalo se ji mockrt, e komunist si ve li libuj. dn dal argumenty nemaj a jen opakuj stle tot, toti to, co tvrd ji sto rok? a co nm dokonce bez nznaku dialogu vtloukali tak do dlouho do hlavy. (Uvst konkrtn? n?jakou le se ovem neobt?oval.) *fredaktorka portlu OzbrojenSloky.cz Miroslava Pakov pe na svm serveru o sou?asnm rozd?len ?esk spole?nosti. Dle n je ta ?st j nazvan jako "rusofiln paranoici" ovldan jakmsi virusem z Putinovy laborato?e. Kdeto ta ?st, je vid v Rusku bezpe?nostn hrozbu a opodstat?uje to historickmi fakty, kter jsou podle Pakov "v?cn, logick a pravdiv", je tou zdravou ?st populace. Je t?eba zav?asu oprit pojmy jako vlastizrada, protoe a bude dokonna, vznam se obrt (tak jako komunistick prvo znalo trestn ?in pomluvy pravdou). Dle je t?eba aktivizovat policii a soudy k potrn trestnho ?inu rozvracen republiky, a to u ve stadiu pokusu. Nemme-li zatm na ruskou epidemii lk, je t?eba nemocn alespo? izolovat. *Martin Riegl: e USA se necht?j angaovat v Evrop?, to je bezpochyby pravda, ale tam se obvm, e Spojen stty budou k tomu p?inuceny stejn? tak, jako kdy se zpadoevropsk stty rozhodly bombardovat Libyi a po ?trncti dnech jim doly bomby. *N?mcov: Stydm se za ty, kte? si nev svobody a demokracie. Stydm se za ideu rovnch aludk?, tepl?ka a kldku, bez toho, e bychom museli kadodenn? osv?d?ovat svoji odpov?dnost a nst rizika, kter s sebou svoboda a ivot v demokracii p?in. A e svobodu a demokracii jsme ochotni vym?nit za ty rovn aludky. *Lenka Prochzkov: Pokud se nemlm, tak pan Miroslava N?mcov kdysi provozovala knihkupectv. Z?ejm? ale z?stala nedot?ena ?etbou, anebo trp tzv. vb?rovou ztrtou pam?ti. Nevylu?uji vak, e pan poslankyn? N?mcov najde sponzory, kte? j umon navtvit na vro? konce druh sv?tov vlky ukrajinskho premira Jace?uka a vyjd?it mu kondolenci. *Sta? se podvat na tv?e boss? trojky! P?i bedlivm pohledu na tv? Junckera, kter nedvno obsadil k?eslo prezidenta Evropsk komise, nen vid?t nic ne fdn maska. Nen mono ?ekat n?co jinho od bezcharakternho alkoholika. Mario Draghi, boss Evropsk centrln banky, m ledov? chladn vzhled a sm?v sadisty, n?co jako Drkula. fka MMF, okouzlujc Lagardeov. Tv? studen? tvrd, cel ud?lan z titanu, bez srdce. Nakonec jejich poskok, Jeroen Deysselblum, hbit oportunista, p?ipraven klan?t se jakkoliv hluboko, jen aby to pomohlo jeho kari?e. Za osobn charakteristiky dan sem se autor omlouv. Tito t?i lid a jejich poskok dnes rozhoduj o osudu ?ecka, EU, ECB a MMF. Situaci je mono p?irovnat jen ke ?ty?em jezdc?m z Apokalypsy, rozsvajcm v ?ecku smrt, nemoc, hlad a dal net?st. Schovvaj se za vzneen prohlen, kter maj balamutit tak, aby to vypadalo, e jednaj ve prosp?ch ?ek?, ovem je to fale. Setkn Junckera, Draghiho a Lagardeov se na sch?zkch G7, G20, v Davosu i jinde utajuj a jejich prohlenm je zbyte?n v?novat pozornost. ?innost t?chto lid je destruktivn. Ohn?j se mantrou je v?decky doloeno, p?itom trojka a jej sluebnictvo rozsv chaos vude, kam se dostanou. Podle nich mus bt pln? ve zprivatizovno, od dopravy a po vodu. *Marl Pilsudski, kter tehdy vedl polskou interven?n armdu, kter napadla Rusko a obsadila kus ukrajinskho zem, cht?l dokonce dojt s touto armdou a do Moskvy a napsat tam na ze? Kremlu, e se zakazuje mluvit rusky! *Rusko je p?li velk a siln, aby se s nm Evropa vypo?dala bez na pomoci. Sice Wilson pochvlil integrujc roli kancl?ky Angely Merkelov, ale vzp?t dodal: dn evropsk stt si nem?e dovolit se dostat do konfrontace s Ruskem bez p?tomnosti a veden USA. *Premir Arsenij Jace?uk, kter vystoupil se zprvou o sto dnech vldy, ?ekl, e Ukrajina je ve vle?nm stavu s jadernm sttem, kterm je Rusk federace", uvedla Ria Novosti s odkazem na Cenzor.NET. Nikdo z naich zpadnch partner? p?ed osmi m?sci nev??il, e nae armda, kter byla zcela zni?ena reimem Janukovy?e s p?mou podporou Rusk federace, bude moci zadrovat destky tisc ruskch terorist? a ruskch vojk?," prohlsil Jace?uk. To, podle mn?n ukrajinskho politika dokazuje, e se Ukrajina ukzala bt d?stojnm evropskm sttem". Na Jace?ukova slova nejsou tm?? dn reakce. Pokud by p?edseda vldy jin zem? vyhlsil vlku se sousednm sttem na evropskm kontinent? (a nejen na n?m), okamit? by to zalarmovalo mezinrodn spole?enstv. Zd se, e Jace?ukova slova nikdo nebere vn? a jsou povaovna jen za rtoriku vnitropolitickho charakteru. *Daniel Vesel: Zpadn agrese po?naje Napoleonem, pokra?uje invaz ve 20. letech 20. stolet a kulminuje Hitlerem - a voln? navazuje tragickm pdem Ruska na pomysln dno, kdy podle nositele Nobelovy ceny za ekonomii Josepha Stiglitze v dob? okov terapie v Rusku 90. let mra chudoby vzrostla ze 2 procent na 40 a 50 procent, HDP klesl o 40 procent, v n?kterch ?stech Ruska dokonce a o 70 procent, na ?em se podleli zpadn privatizto?i a MMF, to ve v rusk v?rchuce formulovalo permanentn pocit ohroen. Podle renomovanho britskho ?asopisu Lancet nep?eilo p?echod od sttem kontrolovan ekonomiky k nastolen kapitalismu p?edevm v zemch bvalho Sov?tskho svazu, ale i v jeho bvalch satelitech 3,2 milionu osob. Lancet cituje dal daje s tm, e v Rusku a bvalm vchodnm bloku kv?li zm?n? systmu zmizelo a 10 milion? mu?. lo doslova o sociln tsunami, kter zdevastovala tento region, stoj psno v Lancetu. Je mon ironi osudu, e v t dob? v Jelcinov? vld? zastval funkci viceprezidenta Rusk federace nyn oplakvan Boris N?mcov. K tomu je t?eba p?ipo?st a neustle p?ipomnat rozi?ovn nep?telsk vojensk aliance sm?rem k zpadnm hranicm Ruska, kdy se v roce 2008 p?emtalo o vstupu Ukrajiny a Gruzie do NATO, co rusk ministr zahrani? Lavrov oglosoval jako monou p?edehru k vlce. Pot se nem?eme divit tomu, co Kreml provd, kuje a chyst, zatmco poruuje mezinrodn prvo - po vzoru zpadnch zem, pro n? je to ale omel standard. *Ukrajina se m?e zdt daleko, ale fakticky jde o p?edn bojovou linii Spojench stt?, Velk Britnie a zbytek svobodnho sv?ta. A? u si to p?iznaj, ?i nikoli, m jasno Kasparov. Neumm si vak p?edstavit, e bych se do Ruska vrtil, dokud je Putin v Kremlu. *Od konce druh sv?tov vlky v d?sledku zpadnho kolonialismu ?i neokolonialismu zem?elo 50-55 milion? lid. *Fukuyama: Historie po p?ekonn jak faistickch, tak komunistickch iluz kone?n? dorazila do bezpe?nho p?stavu trn demokracie. *Greenspan: Penze vis nad americkou ekonomikou jako vodou napln?n nafukovac m?, kter hled pendlk. Takov udlost nevyhnuteln? povede k nepokoj?m po cel Americe, protoe ve?ejnost je extrmn? nep?ipravena na prudk vzestup cen, a pendlk proraz dolarovou bublinu, a lid ztrat p?stup k zkladnmu zbo, jako jsou potraviny, plyn a dal zdroje. Zhroucen dolaru je podle Alana Greenspana nevyhnuteln, povede ke zven nklad? pr?m?rnho Ameri?ana o ?ty?nsobek. *Ameri?t vle?n tv?i pospchaj. Pot?ebuj jakoukoliv dal vlku jako vzduch, protoe pouze tak se dokou vyhnout opakovn Velk deprese, kter se bude ve srovnn s tm, co je te? ?ek zdt ?ajovm dchnkem. *Tereza Spencerov: Pokud jste Somlec, opravdu vs nezajm, co vysl rdio z USA, p?ejete si jen to, aby vs USA u p?estaly bombardovat. P?edstava, e chud ?nsk nebo indick rolnk dnes netou po ni?em jinm ne po svobodnch volbch a o monosti se svobodn? vyjad?ovat ve svobodn? vychzejcch tiskovinch, se mi zd mimo realitu. *?nsk ministr zahrani? Wang I zd?raznil, e projekt nov hedvbn stezky je zaloen na inkluzivn kooperaci, nen to nstroj geopolitiky, a mus bt vnmn mimo studenovle?nickou mentalitu. Nov hedvbn cesta nem bt ?nskm slem, ale symfoni, kterou zahraj vechny z?astn?n stty. *Daniel Estulin: Nemohl jsem pochopit, jak lid z tto organizace, kter existuje od roku 1954 (Bilderbergsk klub), se mohli stt tak mocnmi. Odkud tolik moci a tolik pen?z maj. Rockefellerov jsou v historii zapsni 150, Rothschildov 250 let. Ovem jejich historie je mnohem star, nejmn? 1000 let. Jsou to rodiny, kter p?ed tisci lty kontrolovaly Bentky. Dnes jejich potomci op?t vldnou. Je to svho druhu mafie. Jsou to lid, kte? maj monost m?nit tv?nost sv?ta tak, jak se jim to hod. *Pouze Sov?tsk svaz nm v roce 1939 nabdl vojenskou pomoc, ale pravd?podobn? nikoli vn?. Vlda ji stejn? odmtla v souladu s nzorem agrrnickho premira Berana. Ten vythl tiscikorunu a konstatoval, e p?ijde-li Hitler, tak mu ji nech, zatmco Stalin sebere. Co dodat! *Henry Kissinger, kter svho ?asu prohlsil, e Ameri?an nemohou lhostejn? p?ihlet, kdy obyvatelstvo n?jak zem? je nezodpov?dn. Tenkrt se to tkalo politickho p?evratu v Chile, kdy USA podpo?ily odp?rce demokraticky zvolenho prezidenta Allendeho. *Pokud nebudou sneny sazby na plyn a teplo, pak bude jednodu Ukrajinc?m okamit? vydat kyanid draseln. ?ekl to b?hem zasedn schvalovacho vboru Nejvy rady 16. b?ezna f Radikln strany Oleg Ljako. Informoval o tom dopisovatel IA REGNUM. Pokud se nesn ceny, a? pak rozelou kapsle s kyanidem draselnm. Jin vchodisko pro d?chodce nen. Je to tak. Lid nejsou schopni platit za komunln sluby p?i nyn?jch cench. Nen mon zavrat nad problmem o?i, ale okamit? p?ijmout opat?en, ?ekl Ljako. *Tereza Spencerov: Jak to, e u Zpad se svmi vzneenmi mylenkami humanity a lidskch prv nen s to se ve sv?t? prosadit jinak ne p?evratem, agres, vlkou, bombardovnm? A co vc, na Zpad? neustle omlme obraty typu cel sv?t nebo cel mezinrodn spole?enstv podporuje to a to, a odmtme si p?itom p?iznat, e se sv?t zm?nil. Nae mezinrodn spole?enstv fakticky p?edstavuje asi deset zem semknutch z r?znch d?vod? kolem USA, dal zpadn stty za?naj na Washington pohlet s men ?i v?t dvkou ned?v?ry a zbytek sv?ta si ije svm ivotem a na Washingtonu ?m dl nezvisleji. Co s tm? *Dokonce i proameri?t analytici se netaj tm, e poslen spoluprce mezi N?meckem a Ruskem nen v zjmu Spojench stt?, nebo? spolupracujc Rusko a N?mecko budou jedinou silou, kter by mohla ohrozit Spojen stty". Washington ud?l cokoliv, aby potval Brusel proti Moskv? a ohrozil ruskou ekonomiku. Pokud by vztahy mezi Evropou a Ruskem pokra?ovaly v r?stu, USA by se staly "izolovanm ostrovem," tvrd autor ?lnku. Obrovsk rozpo?tov deficit a rostouc americk sttn dluh by vedl k dlouhodobmu obdob tvrd restrukturalizace, k ni ivotn rovni, nekontrolovateln inflaci a rychle k lidovm nepokoj?m," pe CounterPunch. Krom? toho, Spojen stty prost? nemohou dovolit Rusku, aby vyuilo sv rozshl zdroje. Washington m v myslu zavst kontrolu nad ob?ma kontinenty a udret svou pozici jako jedin velmoc. Jen Rusko m?e zastavit USA. A doufme, e to ud?l," uzavr CounterPunch. *Tokio, f japonsk 'BBC', Naoki Hyakuta, je autorem hned n?kolika kontroverznch vrok? ohledn? role Japonska b?hem 2. sv?tov vlky. Tvrd nap?klad, e Japonsko bylo do vlky vtaeno Spojenmi stty, zatmco se snailo Asii osvobodit od 'blho kolonialismu', uvedl The Independent. *Sou?asn ministr zahrani?nch v?c Izraele Avigdor Lieberman, kter se jako cynick glostor a otev?en rasista nedvno blsknul tm, e by neposlunm Arab?m nechat stnat hlavy sekerou. V minulosti, kdy Lieberman p?sobil na postu ministra dopravy, pro zm?nu navrhoval utopit palestinsk v?zn? dren v izraelskch v?znicch (asi 10 000 osob v?etn? d?t a en) v Mrtvm mo?i, a nabzel se, e seene adekvtn po?et autobus? k tto hromadn svce do msta, odkud nen nvratu." *Moskva je toho nzoru, e n?kte? jej partne?i maj zjem na protahovn nebo dokonce zamotn vyet?ovn katastrofy malajsijskho Boeingu na Ukrajin?, prohlsil ministr zahrani?nch v?c RF Sergej Lavrov. U jsme unaveni tm, e musme p?ipomnat o otzkch, kter zformulovala po katastrof? Rosnavigacija a nae Ministerstvo obrany. Zd se, e nikdo na n? nehodl odpovdat, mj. na otzku o tom, kde jsou zznamy rozhovor? ukrajinskch dispe?er? s posdkou letadla a s jinmi letadly, kde jsou slben americk fotografie z druic a z Awacs?, kter v onen den hldkovaly ve vzduchu. Odpov?di na tyto otzky nejsou, a up?mn? ?e?eno, u nedoufm, e je n?kdy dostaneme, ?ekl Lavrov. Pokusy o zkreslen fakt z tragdie malajsijskho Boeingu, kter havaroval u Don?cka, pokra?uj, prohlsil Lavrov. *Jeden z mstnch Tatar? nm ?ekl, e p?ijel ?lov?k, kter jim p?edal poselstv od Kadyrova. A podle jeho slov zn?lo asi takto: Jestli se n?jakmu Rusovi zk?iv vlas na hlav?, tak celou tu vai sebranku do 24 hodin zlikvidujeme! No, a od t chvle skon?ily vechny mtinky a pochody. Chvla a slva naim Boh?m, e jsme znova v rodnm Rusku, e jsme znova sjednocen stt. A e mme tak moudrho a silnho Hospod?e! A? ije Rusko! Blahop?n vem ke Krymskmu vt?zstv! *P?ed n?kolika dny pochodovali v Rize posledn lotyt veterni tamnch diviz SS. Tob?, Adolfe Hitlere, v?dci a kancl?i N?meck ?e, p?sahm v?rnost a state?nost. Tob? a nad?azenm, kter sm jmenuje, slibuji poslunost a do smrti. K tomu mi dopomhej B?h, p?sahali tito dnen lotyt hrdinov. Zrovna v t dob? byli v Lotysku na p?telsk nvt?v? p?slunci americk armdy Prozatm se jet? Dn?pr nebarv krv Moskal?, Lach?, id?. *Angli?an ?kaj: Pro? bychom s Ruskem m?li bojovat sami, pokud nm B?h stvo?il Turecko. (Z filmu o Uakovovi a Krymsk vlce) *Duka: Vra?te nm, co jsme si nakradli! *Protoe masa nechce platit nic a nikdy. Ani maso. P?irozen?, vysml se Kraus v?tinovmu nzoru. *Blogy: Evropan se boj, e v p?pad? rozpoutn vlky se nezastavme a op?t jim nasekme, jako tomu bylo ji nejednou. *J si myslm, e je t?eba rzn p?stup a armdou vyhnat Rusy z ?R. *Kde j to ale slyel, jo to byl Napoleon, kter brnil Pa? a v Moskv?, to bude ono. *Sio: Jedni ?kaj - Za vm hledej Putina! Ne, ne!, ?kaj druz, Za vm hledej ida! T?et na to: Je to jasn, pnov, Putin je id, jako Stalin! *Harvard?v zkon: P?i pe?liv? regulovanch hodnotch tlaku, teploty, objemu, vlhkosti a dalch prom?nnch veli?in se kad iv organismus chov tak, jak se mu prv? zachce. *ilkov: Kdy jsem se rozvedla, k dnmu manelovi jsem se u nevrtila, zatmco kdy jsem opustila svho jagura, tak jsem se k n?mu nakonec vrtila vdy, vykldala here?ka se smchem a rozvernou vahu vyperkovala pointou, e m vlastn? auta rad?ji ne mue. *Dcera v seitu na d?jepis m zpis o Stalingradu v tomto zn?n: N?meck vojska proti Stalinovi, kter za dobu svoj krutovldy zabil na 50,000,000 lid, vzdorovala a do 2. nora 1943 *Ve?ejnoprvn mdium vede propagandu proti Zemanovi, Sobotkovi i Babiovi. Ze zmn?nho tria politik? p?inesla ?esk televize v minulm roce pozitivnch zprv o Miloi Zemanovi 51, o Andreji Babiovi 28 a o Bohuslavu Sobotkovi 22. Naopak negativnch zprv o prezidentovi bylo 388, o ministru financ 265 a o premirovi 179. Myslm si, e kdyby nic jinho ta MF Dnes neotiskla ne tuto statistiku, tak je to velk nm?t k uvaovn. *Zajmav je t?eba srovnn vstaveb plavebnch kanl?. Nedvno p?ipomnali, e p?i stavb? plavebnho kanlu mezi Blm mo?em a Baltem zem?elo 20.000 sov?tskch v?z?? (Stalinovy daje 12.000). No jo ale ne?ekli, e to bylo na stavb? dlouh 227 km. P?i stavb? Panamskho pr?plavu zem?elo na stavb? dlouh kolem 30 km vce jak 30.000 zam?stnanc?. Co je zajmav. To znamen, e na kapitalistick stavb? zem?elo na jednom kilometru minimln? 10x vce zam?stnanc?, ne na sov?tsk v?z??. Logicky z toho vyplv, e pro kapitalisty m?li zam?stnanci mnohem men cenu ne pro Stalina v?zni ?asto kriminlnci. A hned vypad ve trochu jinak. *Americk generl John O'Connor ?ekl o provokativnm nasazen armd NATO v Lotysku: Americk vojska budou zadrovat agresi Ruska. A doplnil ve typicky orwelovskm vrokem: Za svobodu se mus bojovat, svoboda mus bt ochrn?na. Plukovnk americkch jednotek Michael Foster ?ekl o t?chto dalch vojenskch cvi?ench v Evrop?: Na konci lta budete moci sledovat nae operace od Baltskho a k ?ernmu mo?i. To u tu jednou bylo, a nen to tak dvno, aby na to Rusko zapomn?lo. *George Friedman: Nam rozhodujcm zjmem je vlda nad oceny celho sv?ta. Disponujeme j, tak jako jet? nikdy nikdo. Ns dky n nikdo napadnout nem?e, my jin ovem ano. Moc p?kn v?c! Nejlep zp?sob, jak o ni nep?ijt, je nedopustit, aby podobn flotila v?bec kdekoli jinde vznikla. Doporu?uji jt cestou, na ni Ronald Reagan v??i rnu a Irku. Financoval ob? strany. Aby je dostal proti sob?, a nely proti nm. Bylo to cynick, nemorln, ale fungovalo to. Ostatn? ani Britnie nikdy Indii neokupovala celou, ale vdy jen n?kter stty a ty pak obrtila proti jinm (rukama britskch d?stojnk? v jejich armdch). Velk armdy do ovldanch zem neposlal ani star ?m. I ten tam dosazoval jen sv krle, odpovdajc za dodren mru. Impria, ?zen p?mo okupa?n armdou - typu toho nacistickho - nutn? padla. Tolik moci, aby je udrel, nem nikdo. A tam my sami ovem jet? nejsme. T?et kapitola t knihy je teprve p?ed nmi. Kl?ov otzka zn, zda Rusko udr aspo? nraznkov psmo, kter z?stane neutrln. Nebo zda Zpad pronikne do Ukrajiny natolik, e bude 100 kilometr? od Stalingradu a 500 kilometr? od Moskvy. Pro Rusko je status Ukrajiny existen?n otzkou. Dl u ustupovat nem kam. Sanitrn kordn, jeho vojenskou v?tev vyrazil budovat generl Hodges, je replikou Intermaria mezi Baltskm a ?ernm mo?em, koncepce generla Pilsudskho. Ten sam souvisl ps, thnouc se od pobaltskch zem p?es Polsko a Rumunsko a do Bulharska, je i jdrem dnen americk varianty. Spojen n?meckho kapitlu a technologi - a ruskch p?rodnch zdroj? a pracovn sly - je jedinou kombinac, kter by Americe byla s to hodit rukavici. *Od 1. dubna roku 2015 Ukrajina p?estane kupovat rusk zemn plyn, prohlsil ukrajinsk ministr energetiky a uhelnho pr?myslu Volodymyr D?m?yyn. Rusk plyn u nepot?ebujeme. Nem smysl, abychom ho kupovali za cenu vy, ne ho kupujeme v Evrop?. A tak ho p?estaneme kupovat, prohlsil ministr. *Rusko je nebezpe?n agresor, kter mus bt zastaven To je opravdu sm?n. Objektivn? vzato, to USA a jejich spojenci jsou nebezpe?nmi agresory: copak Rusko vtrhlo do Irku v roce 2003, nebo Rusko bombardovalo Jugoslvii 78 dn? v roce 1999, nebo Rusko napadlo Libyi v roce 2011? *Sd?len v zpadnch mdich o tom, e Rusko zavinilo krizi na Ukrajin?, jsou tak pro hloubavho ?ten?e zjevnou l, protoe "ukrajinsk konflikt byl vyvoln prv? EU a USA, kdy sponzorovaly a podporovaly zm?nu reimu proti legitimn a demokraticky zvolen vld?," prohlsil Clark. Sv?j text kon? britsk novin? perskm p?slovm: "?lov?k, kter mluv pravdu, je vdy v pohod?". Poznamenv tak, e Zpad v informa?n vlce proti Rusku zjevn? nen v pohod?. *Pavel Letko: stav? ?esk republiky je asi nad?azena stava Spojench stt? americkch, co je zcela v souladu se sou?asnou vedouc lohou tto ulechtil zem?. I proto je B?lobrdek, potamo mstop?edseda na loutkov vldy, stle usm?vav. Tak je t?eba bt p?ipraven na obranu vlasti nejenom v Mali, kde brnme Prahu pomoc naich chrabrch oldn??, ale musme bt p?ipraveni i na obranu Hrad?an. Ve Spojench sttech se svmi ghetty jsou na tom p?eci jen o mnoho lpe. Armda poskytne oacen, zdravotn p?i, jdlo a penze, o kterch si b?n obyvatel Harlem? a Bronx? m?e nechat zdt. Proto jde mnohem ochotn?ji se zbran v ruce a s nasazenm vlastnho zdrav a ivota hjit systm, kde jedni nemaj nic a druz vechno. Nai nep?tel prost? mus vid?t, e neprojdou. Zvl? kdy je nam nep?telem ji tradi?n? Rus. Zcela v duchu starch a dobrch tradic p?edchzejcch 1. i 2. sv?tov vlce jsme p?ipraveni thnout na Moskvu. Proto symbolicky ?in?me zbran?mi tak dlouho, a je budeme moci kone?n? vyut a dt tak nakonec prostor k ekonomick prosperit? p?eivch. Rusko m sice jadern zbran?, my ale mme neochv?jn odhodln, navc podpo?en nezitnou ochotou naich spojenc? ze Spojench stt?, poloit za jejich idely i n ivot. Nen tedy dn d?vod k mra?en, vdy? co m?e bt krsn?j, ne poloit ivot za sv p?tele z USA a jejich svobodn trh? *Ministr zahrani?nch v?c Spojenho krlovstv Philip Hammond ?ekl, e p?ipojen Krymu k Rusku je nelegitimn. P?edseda Vboru dumy pro mezinrodn zleitosti Alexej Pukov naopak zpochybnil prvo Velk Britnie na Falklandsk ostrovy: "Krym m nepom?rn? v?t d?vod bt sou?st Ruska, ne aby Falklandsk ostrovy mohly bt sou?st Spojenho krlovstv," napsal naTwitter. *Umm pochopit, e n?kdo nenvid Rusko nebo n?jakou jinou zemi ?i nrod, a cosi kv?li tomu ?in. Nechpu ale, pro? to m odskkat zrovna Ukrajina. Vdy? je to jen - fakticky stejn? modelovanm a argumenta?n? vyzbrojenm - pokra?ovnm serilu o demokracii, svobod? atd. atp., kter za?al v Irku a pokra?oval p?es Libyi, Srii, Jemen Vechny ty stty jsou rozvrcen nebo bojuj o prost p?eit a zrovna v?era agentura Moodys Ukrajin? slbila stoprocentn bankrot. Jak se d Ukrajin? takto pomhat a p?itom nevid?t, e s touto pomoc Ukrajina coby funk?n stt rychle kon?? Tomuhle pout?n ilou fakt nerozumm. Dodnes oficiln? vnmme USA jako batu svobody, demokracie, toho a onoho, ale jedin, ?m ns chce jet? oslovovat, je demonstrace sly a zbran, z nich v?tinou krom? smrti a zabjen nic moc jinho nekouk. Vlky v zjmu americkch korporac nejsou vlkami naimi. A vzneen americk ideje, kter bychom m?li nsledovat, naopak doly. U nejsou. Kaput. *Je t?eba si p?ipomenout, e ijeme v dob?, kdy sebev?t v?tina obyvatelstva se svm nzorem neustoj proti nzoru finan?nch trh? a politickch stran placench r?znmi korporacemi. *Bda: Tolika zemm sv?ta p?inesli svobodu, mr, demokracii, humanitu, ochranu lidskch prv a prosperitu. Kdo by to byl do nich ?ekl? Nen na sv?t? mrumilovn?jho a hodn?jho sttu ne jsou n pn a demokratick vldce - USA. *Dosud byla ?esk republika jedinou zem na sv?t?, kter m?la naprosto neregulovan systm vlastnictv soukromch firem (anonymn akcie), stejn to bylo jen na mikronskm teritoriu Nauru a na Marshallovch ostrovech. *Sledujte stopu pen?z, vechno ostatn je ideologie, ?ekl jeden emeritn zpravodajec investigativc?m zkoumajcm nesmrn? pozoruhodn ekonomick pozad druh sv?tov vlky. *Onen v Rusku p?ijat zkon, kter u takzvanch demokrat? a pravdolska?? vzbudil takov emoce, je toti ve skute?nosti identickm zkonem (FARA), platcm ve Spojench sttech od roku 1938! A j jsem pro, aby byl takov zkon p?ijat! Aby se ukzalo, kdo je v t?ch vlivnch pozicch placen ze zahrani?! Chcete-li odhalit ruskou ptou kolonu, muste zji?ovat i podobn platby ze Zpadu (protoe Rusov jsou stran? vychytral!). Tak a te? jsem zv?dav, jak se budou p?jemci pen?z ze zahrani? ve vyzna?ench pozicch kroutit! A zareaguje-li n?jak zkonodrce. Norma je p?itom hotov a v USA generacemi prov??en. Sta? ji p?eloit a p?edloit. Myslm, e to je dobr test, nakolik up?mn? cht?j zkonodrci eliminovat pt kolony u ns. Ti, kte? vak nebudou chtt ani p?emlet o tom, jak p?ejmout ze zahrani? osv?d?en a prov??en zkon, by se m?li vzdt mandtu, protoe indikuj nebezpe? pro republiku - a ned?laj nic. *P?ipome?me, e architekt Norimberku, soudce Nejvyho soudu a nejvy sttn zstupce p?i Norimberku Robert Jackson ?ekl s jistm vhnm: Nesmme nikdy zapomenout, e zkony, podle kterch soudme obalovan, jsou zkony, podle kterch ns historie bude soudit ztra. Chcete-li p?edat t?mto obalovanm otrven kalich, dte jej tak do vlastnch st. Vztahuje se tento historick vrok na prezidenta Barack Obamu a jeho evropsk politick kohorty? Navzdory Norimberku, Obamova administrativa vyvolala "humanitrn vlky" a protiteroristick operace, s ohledem na instalaci "demokracie" v clovch zemch. Amerika a zpadn sv?t jsou dajn? ohroeny strakem islmskho sttu. A mezinrodn spole?enstv, je vyzvno k zaujmut stanoviska. Vlka se stv mrem. Skute?nosti jsou obrceny vzh?ru nohama. Tm, e aktivn? ovldnula Organizaci spojench nrod?, americk vlda tak vytvo?ila "sebeobranu", jako zd?vodn?n pro vlku proti tomuto iluzivnmu "vn?jmu nep?teli" zpadnho sv?ta. *Lev Nikolajevi? Tolstoj roku 1906 napsal: Vechno, co d?laj zpadn nrody, by m?lo bt pro lidi vchodu varovnm, aby nic tak ne?inili. Nsledovat zpadn nrody znamen nastoupit na cestu zkzy. *Slavoj iek: Trh se stal n??m podobnm jako Leninova diktatura proletaritu. *vihlkov: Zpadn civilizace postupn? odchz a s n i jej vce jako dv? stalet trvajc dominance. ??an by to nazvali krtkm obdobm anebo spe vjimkou v d?jinch. *Osobn? pokldm dohodu TTIP za legalizovanou nadvldu korporac. Kdy ji u p?ijali, nem smysl po?dat jakkoliv volby - ty budou definitivn? pouze nechutn divadlko. *Kdyby se uskute?nila pln aplikace informa?nch technologi, socioekonomick systm by z?ejm? zkolaboval, nezam?stnanost by mohla toti doshnut a 80 procent. P?i plnm nasazen modernch technologi m?e v nsledujcch dvou dekdch zaniknout tm?? polovina povoln. *Podnikn bez zisku nem pro kapitalistu smysl. *Stty sout? v tom, jak co nejvc zhorit podmnky pro svoje obyvatelstvo, aby zjemc?m p?edest?eli dajn? nejv?t konkurenceschopnost. Zvody ke dnu vyjad?uj absurditu a zvanost sou?asnch ekonomickch problm?. Strach o prci je v tomto smyslu pln? srovnateln, ne-li jet? v?t ne strach, kter m?e jednotlivce tit v boji proti nedemokratickmu reimu. Strach o prci je jet? ?belt?j! Odstraujc lohu pln bezdomovci, asi v tom smyslu podvej se, jak dopadne, kdy nebude v prci poslouchat. *D?raz se klade na individualitu a p?stovan mtus self-made mana spolu s pohdkovmi p?b?hy zbohatlk? - vdy? ob?an se mus p?ece ctit budoucmi milion?i, a ne vyko?is?ovanou pracovn silou. *Nejv?tm nebezpe?m pro pozitivn vvoj nen zkaz knih, ale spole?nost, v kter u nikdo knihy ?st nechce. *Je vak nevyhnutn uv?domit si, e transformace se mus zrodit v nejsiln?jch sttech Zpadu. Kdyby se o alternativn systm pokouela n?jak jin zem?, mocn?j stty ji zlikviduj bu? ekonomickmi nstroji, anebo vojensky. *Karel ?apek, ?lnek v Lidovch novinch z roku 1930: Na rozdl od Francie vysta?ila Anglie dodnes se svm klasickm systmem dvou stran: konzervativn ?ili labouristick a liberln; ta druh se povauje za pon?kud radikln?j, ale jen v t?ch obdobch, kdy je v opozici. Dk tto politick tradici a popularit? koruny se vvoj politickch pom?r? v Anglii jevil jako daleko klidn?j ne kde jinde; ba dokonce se nejevil tm?? dn. Tato (?ekli bychom) selanka potrvala a do p?chodu Mr. Johna Hirama Higginse, hranatho a jaksi naivnho Amerikna, kter vyd?lal v jinch Sttech nek?es?ansk penze n?jakm vindlem s bavlnou, pozemky nebo radioaktivnmi pilulkami nebo snad tm vm dohromady a pak se pro sv osobn bezpe? rad?ji odst?hoval do star dobr Anglie. Tam se ohlel, do ?eho by uloil sv dobr dolary, a v jaksi inspiraci se rozhodl pro tisk. Vypadal jako vst?edn a neomezen? bohat sb?ratel, kter si z pouh mnie d?l sbrku novin, tdenk? a magazn? bez ohledu k jejich politick, konfesionln nebo jakkoliv jin tendenci. Do p?ti let byl John H. Higgins majitelem vech britskch periodickch tiskovin od Times po Hlasy ze zhrob a od Daily Heraldu po V?stnk obchodnk? s usn?mi. Potom svolal do Albert Hallu sch?zi vech redaktor? svho vekerho tisku a pronesl k nim asi tuto ?e?: Hoi, j nedm na politiku a takov krmy, ani co by za nehet vlezlo; j d?lm solidn obchod a dnou politiku. Koukejte se, jsou lid, kte? nos le, a lid, kte? nos ?emen; dobr obchodnk m?e prodvat kandy i ?emeny a nebude lidem d?lat kzn o tom, e kandy jsou zdrav?j. Tady mte, pane, ?emen, jak jste jet? nem?l, a kdybyste cht?l le, tak tohle jsou nejlep le na sv?t?. Anebo takov drogista vm prod pilulky proti kali nebo pilulky proti jtr?m, podle toho, co chcete polykat. A kdy si lid mohou za sv penze koupit medicnu jakou cht?j, mohou si za sv prachy koupit taky politick nzor, jak zrovna pot?ebuj. My jim m?eme dodati kterkoliv, a k tomu siln?j a lacin?j ne dosud. Tomu j ?km slun obchod. My budeme nap?klad prodvat konzervativn idely, protoe jsou dobr a daj se. A budeme taky d?lat liberln idely - jsou pokrokov a maj sv odb?ratele. Potom tu mme idely komunistick, i na nich se d vyd?lat. Dle jsou velijak crkve a spiritisti a ateisti a mezinrodn politika a spousta jinch v?c, kter se maj vyrb?t. Tak jen do toho, mldenci. Kad list bude mt sv?j idel. Ale jakmile ten idel bude mt mlo konzument?, nech se padnout. Musme mt t jeden velk nezvisl list, kter bude mt za kol potrat Johna H. Higginse, protoe mnoho lid si n?co takovho bude p?t. A trochu rmusu ob?as ud?l dob?e; chlapci, perte se drobet navzjem. Lidi za sv penze cht?j vid?t po?dn sport. To je vechno. John H. Higgins se takto ujal vldy nad vekerm britskm tiskem. A? to zn jakkoliv podivn?, zd se, e je opravdu prost v politick ctidosti. Stane se sice, e k sob? povol dejme tomu manara konzervativnch idel? a ?ekne mu: Synu, takhle to nejde, slym, e v t?ch novinch u docela nic nen. Lidi cht?j za sv penze n?jakou tu politiku. Za?ni ?ezat do t?ch liberl? a hle?, a? jim rozmlt kabinet. Aspo? se ti hoi z druhho tbora za?nou drobet ohn?t; mn? se zd, e jim za?naj jtra zar?stat sdlem. Tak t? pro, synu, a ?dn? to rozmchej. Na?e to konzervativn manaer ?dn? rozmch, oby?ejn? s tm vsledkem, e z toho vzejdou nov volby a nov vlda, kter setrv u kormidla zpravidla do t doby, kdy J. H. H. k sob? povol manaera liberlnch idel?, aby mu domluvil. Je nutno uznat, e tmto zp?sobem npadn? stoupla hybnost anglick politiky; jednotn obchodn veden se celkem osv?d?ilo i v tak sloitm podniku, jako jsou vnitropolitick d?jiny. J. H. H. svmu obchodu rozum; jeho zsadou je, e kad vlda se m tak dlouho nechat vldnout, a se sama znemon; kdyby se vldy p?li rychle st?daly, ?ten?e by politika omrzela, co by v zjmu novin nebylo. Politick krize se maj konat ve vysokm lt?, kdy je nedostatek jin spole?ensk ltky, ale stane-li se zajmav zlo?in, mus se krize odloit. Noviny nikdy nesm?j ztrcet to, co John Hiram nazv nad?jn vhled do budoucna. Je to zadarmo, ?k, a lid to maj rdi. Proto vyhodil redaktora p?rodov?deckho magaznu, kter za tuh zimy p?inesl ?lnek, e do t? set tisc let nastane na zem?kouli nov ledov obdob. Nyn J. H. H. kupuje jedno po druhm literrn nakladatelstv, aby podle podobnch zsad manaeroval i literrn produkci. Co se mlo d, prav, to nem prvo na existenci. Nebude se tisknout nic, ?eho se neprod aspo? padest tisc vtisk?. Kdy se to vezme kolem a kolem, je politick moc Johna Hirama prakticky neomezen; ale on sm, nyn edestilet, ve?ejn? v?bec nevystupuje. Prav se, e jakiv si nep?e?etl ani jeden ?lnek v ktermkoliv ze svch list?, nbr jenom vkazy jejich dennho nkladu. Zato si nechv zvltn leteckou potou denn? dopravovat Kansas City Monitor, jedin list, kter ?te, protoe vychz v jeho americkm roditi. (?apk?v ?lnek zve?ejnil na Aktuln?.cz pan Bohumil Slma.) *** duben 2015 *Jak ?ekl nedvno zesnul profesor Vop?nka, prvn ministr kolstv po listopadu 1989: Zatmco mezivle?n kolstv bylo zam??eno, co se intelektu t?e, na st?edn a horn vrstvu mldee, po roce 1948 se prosadil sm?r zam??en na st?edn a doln vrstvu. A tento sm?r se pozvolna prosadil - komunismus nekomunismus - po cel Evrop?. A tak pedagogika thnouc st?edn vrstvu nahoru byla nahrazena pedagogikou strhvajc st?edn vrstvu dol?. Zastavme tento trend a bude lpe. Tak si p?eje rektor Masarykovy univerzity Mikul Bek. (Jednoduch ?een - zavst vysok koln, pak se tam z l?zy, tedy z podlid, nikdo nedostane.) *Sov?tsk model, kter k nm p?inesli, zdevastoval tehdej vysp?l ?eskoslovensko na d?e?! Zabjel, zavral lidi za jejich p?esv?d?en a nelidsky je mu?il. Bral lidem majetky, zni?il vechny demokratick hodnoty, na kterch nae zem? stla! Dodnes jsme se z tto sov?tskm komunistickm reimem importovan morln devastace nedostali, vyjd?il se d?razn? poslanec ODS Petr Bendl. *Pan ingl napsal ?lnek o Reinhardu Hendrichovi, v n?m uvedl, e: Po?et ob?t jeho vldy je jen zlomkem ob?t povle?n genocidy a se zp?sobem, jak v 50. letech vldli komunist, se ned v?bec srovnat. Protektort byl dle ingla, zkrtka takovm malm rjem na zemi. Dle se ingl te, zda Heydrich by nem?l bt vyznamenn. *Pro? si myslte, e Vclav Klaus i Milo Zeman jsou tak prorut? Politick geograf Michail Romancov odpovd: Existuje nzor, e Prognostick stav byl sledovan z Moskvy a e na n? n?co maj. Je to mon. Neumm to potvrdit, ani vyvrtit. Jedin, co mi dv logiku, je to, e oba tito pnov jsou egomaniaci. Nem?ou vydret srovnn s Vclavem Havlem a jeho p?ijmnm na Zpad?. *Martin Fendrych: Summit EU hledal, jak ?elit rusk propagand?. Je to na ns. Kl?ov jsou svobodn, poctiv a odvn mdia. (Svobodn, poctiv a odvn mdia jsou v tomto pojet ta, kter svobodn? nepodlehla rusk propagand?, ale poctiv? a odvn? ? tu ukrajinskou a americkou.) *Alexandr Mitrofanov: Jako v?tina lid na vech rozhodovacch rovnch pozdnho SSSR pochzel i on (Putin) ze slabch socilnch vrstev. Vynikal ale nadoby?ejnou ambiciznost, kter ho u na st?edn kole p?ivedla do podatelny KGB, kde se ptal, kdy a jak m?e k tajnm vstoupit. Zklady z vysok koly KGB a nsledn praxe mu pomhaj balamutit mozky nejen doma, ale i v zahrani?. *Schwarzenberg: Orbn vyrostl za vldy komunistick strany, m pro Rusko pochopen a toto spojen je podle n?j pro Ma?arsko hospod?sky vhodn. A kdy vidm pana Fica, tak se mohu ptt: Pro? se vlastn? Slovci a Ma?a?i rozd?lili, kdy dnes d?laj stejnou politiku? (Co chce nap?klad nazna?it vrokem, e Orbn vyr?stal za vldy komunistick strany? N?co jinho, ne co by se dalo vyvodit proti n?mu sammu, kdy vyr?stal za nacismu? Zd se, jakoby se Schwarzenberg snail splnit n?jak propagandistick kol, na kter prost? nem, a tak u jenom montypythonovsky mluv a mluv, a m p?nu u pusy.) *Bohumil Slma: Povznejc pocit z Karla Schwarzenberga kdy jsem na jedn z p?ednek sed?l vedle n?j, a protoe tam bylo mlo msta, dotkal jsem se ho. Na to se ovem navazuje m?j opa?n pocit: kdy jsem na jedn z panelovch p?ednek Masarykovy demokratick akademie sed?l vedle komunisty Ransdorfa - hrozn? nejen ideov?, ale t biochemicky smrd?l. (Bloger Josef: Pane Slmo, tak u vme, k ?emu vemu jste se "nachomtl", vedle koho jste sed?l a kdo vm "smrd?l", mimochodem zajmal jste se tak o to, jak vy "vonte"? Ne, e bych to pot?eboval v?d?t, ale kdy u jste zvykl jt k "podstat? v?ci.") *Jan Berwid-Buquoy: US Army zde neprojd?la proto, aby nm vyhroovala, nbr demonstrovala, e to, co jsme si vybudovali (blahobyt, svobodu, demokracii), jsou oni ochotny nm pomoci brnit s nasazenm vlastnch ivot?, paklie by vojensk sly ?esk republiky na to nesta?ily. Za to jim pat? dk a nikoli spln a nadvky levi?k? Civilizovan ?esk ob?an u nen dnm mn?cennm idiotem, jako kdysi bval. ?ei maj rdi USA a zcela jasn? to prokzali masovou ?ast vtnm projd?jcch kolon americkch ozbrojench sil. ?et ob?an v?d, co maj a komu za to vd??. *Tom Peszy?ski: Polci, kte? se zabvaj tmto tmatem, maj na celou v?c pom?rn? jasn nzor. No?n vlci nejsou dn motork?t nadenci, ale v podstat? mobiln pr?zkumn jednotka rusk vojensk jednotky GRU. Jejich jzda nen hodnocena jako propagandistick, ale jako diverzn. V podstat? se jedn o dal vy fzi rusk hybridn vlky, kterou rozpoutal Putin. Je to pr?zkumn operace GRU/FSB. No?n Vlci jsou v?tinou bval rut vsadk?i, lid vykolen v bojovm um?n a teroristickch akcch. Maj bojov zkuenosti s obsazovn Ukrajiny na Krymu a v Donbasu. Jsou to velmi nebezpe?n lid. *Fendrych: Pro? Vlky zastavovat? Nen mi to jasn. Jist?, kdy daj, aby sm?li v Praze vjet na mainch na Olansk h?bitovy, tak se asi zblznili. Pro? by m?ly motorky projd?t mezi hroby? To se u ns, ale ani jinde ve sv?t?, pokud vm, prost? ned?l. Jinak u ns ovem motork?i b?n? jezd. *?ten?, kter poloil panu ministru Hermanovi na jeho profil v Parlamentnch listech, zda by mu sd?lil, kolika vlek se za posledn lta, za poslednch 20 let, ?astnilo Rusko a kolik USA. Odpov?? pana ministra byla pozoruhodn - odkzal ob?ana, aby se informoval na ministerstvu zahrani?, on pr se touto histori nezabv, a tud ji nezn! *Benda: Hitlerovi mm ze veho nejvc za zl, e pustil bolevick hordy a do st?edu Evropy. *Miroslav Macek: Pokud by se hned zpo?tku postupovalo stejn? jako v p?pad? vojensk invaze, tedy lod? by se zlikvidovaly p?ed vylod?nm, zem?ely by t stovky a tisce lid, ovem zhy by bylo po invazi. Takov ?een by v kone?nm sou?tu p?ineslo mn? mrtvch a mn? problm?, ne praktikovan pseudohumanismus. *Martin Komrek: Bohuslav Sobotka m zvltn status. Ni?eho se nedopustil, ni?m neproslul, ba dokonce se ni?m nevyzna?uje. P?esto se stal premirem. Sobotka vyhl jako robot Emil, dn vlasy, irok sta, o?i skryty za brlemi. Mluv v jedn tnin?, jak dlouho chcete, jako byste do n?j vhodili desetikorunu. Automat na politiku. Pokud se o n?kom ?k, e je splachovac nebo teflonov, pak je to Sobotka. O Topolnkovi a Ne?asovi m?eme ?ci, e po moci otev?en? nebo v pelechu touili a byli pro ni schopni odevzdat dui. U Sobotky nen z?ejm, co chce. P?ijde, stoupne si kamkoli jako pravtko a klidn? n?co hodinu monotnn? povd. Ale pozor, nen to hloup. Sobotka bv p?ipraven. Utahal by kadho. Tak utahal sociln demokraty. *Generl Lorenc v knce Deifrovan sv?t: Na rozhovory byl navc pot?ebn partner, proto nebylo rozehnan ?i pozatkan Ob?ansk frum, ani Ve?ejnost proti nsil. (VPN) O tom, e veden VPN mohl rozehnat i oral estbk, vm celkem jist?. Ld?i VPN se chovali neuv??iteln? naivn? a tak i dopadli. *Te? u za?ala ostr palba. Je zjevn, e ze vech houfnic te? budou tci humanitrn, jak to napsal Kurt Vonnegut v jedn knce, BLBy neboli bomby lsky k blinmu. To je p?esn? to, co ns te? ?ek, budeme bombardovni humanitrnmi bombami lsky k blinmu a vystavovni medilnmu tlaku. *Vyet?ovn prob?hlo podle americkho mustru ze znmho vtipu: Hldka americkch policajt? spat? u silnice v p?kopu mrtvolu. Zastav a jdou to obhldnout. Na b?ie tam le zuhelnat?l t?lo ?ernocha, v zdech m zabo?en krump?, t?lo omotan ostnatm drtem. Po chvli star policajt prav: Teda, u jsem toho vid?l hodn?, ale takhle brutln sebevradu jet? ne. *Jakov Smirnov: V Rusku k vm na ulici p?ijdou docela ciz lid, aby vm vynadali, pokud noste patn? tek: Nastydne! *Americk republiknsk sentor John McCain Rusko posm?n? nazv ?erpac stanic vydvajc se za stt. *Nedvno Pentagon uvedl, e ve vchodn ?sti Ukrajiny je 12 tisc ruskch vojk?. Rusk ministerstvo obrany odpov?d?lo, e tak velk po?et vojk? nen padajcm sn?hem". *Vasilij Vovk, f Hlavn sprvy vyet?ovn ukrajinsk politick policie SBU, v relaci Svoboda slova televiznho kanlu ICTV prohlsil 20. dubna doslova: Myslm, e dnes, kdy b? prakticky vlka, je t?eba ukrajinofob?m ne-li zav?t hubu pln?, pak aspo? srazit jejich rtoriku na nulu. Vyzvm k tomu coby n?elnk Hlavn sprvy vyet?ovn Bezpe?nostn sluby Ukrajiny. O tom, e by na Ukrajin? existovaly pravicov? radikln strany, organizace ?i skupiny, dn informace nemme. ?e? m?e bt leda o lidech s ur?itmi nzory, kte? by jist nebezpe? p?edstavovat mohli. *tefan Fle vyzval k ekonomick podpo?e Ukrajiny, dopln?n o podporu vojenskou. Te? tam jsou instrukto?i z USA, Kanady a Velk Britnie. V hotelu, kde jsem te? v Kyjev? bydlel, byli ti Kana?an. A kdy jsem je potkal u sndan?, tak jsem je cht?l obejmout, zakon?il sv?j vklad s dojetm. *Mach?ek: Ukrajinsk ministryn? financ - to je kalanikov, ta je pln npad? a odvahy. To je Ameri?anka, sice ukrajinskho p?vodu a s ukrajinskm pasem, ale z americkch kol, a ta to m perfektn? srovnan. A i dal minist?i tam jsou mlad a prozpadn. J u toho kabinetu ctm stran? velk odhodln, ale oni mus za?t t?m lidem n?co dodvat, jinak jim dojde trp?livost. Pesimismus ale pr nen na mst?. J jsem v tom Kyjev? v hospod? potkal i Karla Schwarzenberga. A rozhodn? nevypadal zhroucen, vypadal velmi spokojen?, dodal se smchem. *Pajmon pak naden? vykldal, jak vloni sledoval na Ukrajin? prci volebnch komis. Ti lid to d?lali v nevytopench mstnostech, nem?li ani po?ta?e, take to s?tali ru?n?, hodiny pak ty vsledky vezli, a p?esto jet? spolupracovali s pozorovateli a usmvali se, pod?lil se o zitky. *Podle Ivana Gabala jsme velmi liknav k pomoci Ukrajin?. On sm pr nap?klad doporu?il pod?lit se o nae zkuenosti s reformou justice a bezpe?nostnch sloek, ale nev, zda se to poda? prosadit. *?ady v ukrajinskm Charkov? hodlaj a do 10. kv?tna zakzat vechny demonstrace a pr?vody. "Ukrajinsk bezpe?nostn sluba (SBU) podala m?stskou radu, aby mezi 20. dubnem a 10. kv?tnem zakzala vechna neoficiln shromd?n," vysv?tlil mluv? radnice. Podle mstostarosty Igora Terechova je po?dn demonstrac "v sou?asn sloit situaci" riskantn, obzvlt? p?ed kv?tnovmi oslavami konce 2. sv?tov vlky. *Dolej z Bl: Kyjev, kter je p?i vech ohromnch nedostatcch prozpadn? orientovan, na druh stran? odmt Bl d?m vyzbrojit a odkazuje ho tak na pomoc druho?adch mocnost a Izraele. Kdy USA na vrcholu krize vztah? s Ruskem stahuj z Evropy 24 bitevnch vrtulnk? Apache, "aby uet?ily" lze vn? pochybovat o tom, zda prv? te? je skute?n? nutn p?esouvat dv? roty bitevnch vrtulnk? zrovna na Aljaku. *J u jsem se n?kde vyjd?il, e Rusko, ?na a Irn je budouc osa zla, uvedl. To jsou takov s prominutm kretni a takov rusk hajzlov, e je to neuv??iteln, zakon?il sv?j vklad. Lehce okovan Daniela Drtinov poznamenala, zda u to nen p?li ostr, na?e Marhoul opravil, e Rusov jsou bideti. *Schwarzenberg?v dvorn vtvarnk ?ern by zase cht?l do ?ech celou americkou zkladnu. Jak u bylo ?e?eno v jinch ?lncch na levicovch serverech, pro? ne rovnou cel Guantanmo? Zaryt? proameri?t Litevci a Polci by nm mohli pomhat, s tajnmi v?znicemi CIA si leccos zaili. *Bval polsk prezident Lech Wa??sa prohlsil, e se Rusk federace m?e rozpadnout a po?et jejch obyvatel se v tomto p?pad? sn na 20 milion?. Prohlsil to v interview pro ukrajinsk list Ekonomi?eskaja pravda. Kdy se tak stane, pak mohou podle jeho slov zem?, kter vzniknou na zem Ruska, vytvo?it svou vlastn EU". Bude nsledovat sjednocen novch stt?, ovem na zklad? jinch zsad. Dojde k vyrovnvn tempa rozvoje ekonomik, zem? budou otev?en pro spoluprci v r?znch konfiguracch", ?ekl Wa??sa. Rusko zaostv za Zpadem o takovch 30-50 let a nikdy to nebyla svobodn a demokratick zem?. Krom? toho bval polsk prezident varoval Ukrajinu p?ed zavedenm sankc proti Rusku, protoe v d?sledku toho ukrajinsk podniky samy zkrachuj. *V jednom ze lvovskch chrm? maj nov? fresku sv?tc? z majdanovsk Nebesk setniny, v?etn? Molotovovch koktejl? nebo samopal?. Hlava Ukrajinsk pravoslavn crkve Kyjevskho patriarchtu uji?uje sv v??c, e zabjet separatisty nen h?ch. Putin je toti zt?lesn?nm zlem. Obsadil Gruzii, bezd?vodn? anektoval Krym, pak vyhlsil vlku Ukrajin? - dle si brous zuby na Pobalt, Polsko, Dny chce smst atomovkou - a jeho heslem je: Dnes v Berln?, ztra v New Yorku. N?jak faistick tendence na Ukrajin? - nedej Boe pror?stn faismu do nejvych pater ukrajinsk politiky - ozna?me za rusk mtus. P?ed takto vykreslenm obrazem se skute?n? vyjmaj slova polskho prezidenta B. Komorowskho: Dnes, kdy synov Ukrajiny hynou na vchod? zem? p?i obran? sv nezvislosti, brn tak Evropu. Brn ji p?ed nvratem imperilnho mylen, p?ed ?eenmi, kter ohrouj svobodu vech Evropan? Sv?t Zpadu mus pochopit, e bude v bezpe? pouze v p?pad?, e bezpe?n bude Ukrajina! *Na smrt novin?e Buziny napsala slavn pan Farion: Byl zabit degenert Buzina. Snad jeho odporn smrt aspo? trochu zneutralizuje vechnu pnu, kterou ten mejd sta?il rozlt. Takov jako on se nedaj p?esv?d?it. Takov p?ichzej na sv?t, abychom se my dokzali o?istit od duchovnho bahna, abychom vytv?eli duchovn vertiklu *Rozvjme povstaleck boj proti antiukrajinskmu reimu zrdc? a p?isluhova?? Moskvy. Od tto chvle s nimi budeme mluvit pouze jazykem zbran, dokud je zcela nevyhladme, uvedli Banderovci ve svm prohlen hlscm se k t?mto zlo?in?m. Vystupovali i proti plnovanmu homosexualistickmu pochodu, kter by m?l projt provokativn? Kyjevem prv? 9. kv?tna a Den osvobozen tak znesv?tit. *Abychom to ?ekli pln? p?esn?, ?ekl jeden n?meck ?ednk na Ukrajin? v roce 1942, jsme tady uprost?ed negr?. (Mazower Mark, Hitlerova ?e, Brno, JOTA, 2009) *Kdo m?e trumfnout takovho Klva?u s jeho tvrzenm, e Rud armda ?echy v roce 1945 neosvobodila, nbr dobyla? Podle pana Klvani jsme byli z?ejm? v dobrch rukou protektora a ochrnce zem? ?esk Adolfa Hitlera a jeho T?et ?e. Dob?e se nm tu ilo zejmna mezi lety 1939 a 1945, ne vchodn hordy dobyly tuto ozu bezpe? a lsky. idobolevici z Asie znsil?ovali barbarsky nae dvky, zatmco nai protekto?i je p?ed tm zcela civilizovan? poslali do koncentra?nch tbor?, kde je celkem kulturn? p?ipravili o hlavu nebo je osprchovali jedem na krysy. Tv? v tv? takovm vtip?m pana Klvani se jeden pt, kde jsou hranice ?ernho humoru, a kde u za?n sprost hulvtstv. *?lov?ka by snad ani nep?ekvapilo, kdybychom si rno p?e?etli, e Sov?tsk svaz bohuel p?isp?l k porce naeho v?rnho p?tele Hitlera. Ptal jsem se tehdejho premira, zda tuto ubohou a p?edevm zcela neefektivn kampa? vedenou za penze da?ovch poplatnk? bezpe?nostnm expertem Klva?ou nhodou ne?d n?kdo z Moskvy. Pokud si vzpomnm, premir zavr?el n?co vulgrnho. V sou?asnosti pan Klva?a u? na vysok kole a ?in p?evratn historick objevy na tma rusk okupace v roce 1945. Doufm, e tm mnil i zlo?innou sov?tskou okupaci koncentra?nch, zajateckch a pracovnch tbor? a v?znic, kde p?sobili nacisti?t demokrat a bojovnci za svobodu a lidsk prva. Ilustrativn ukzka rovn? ?eskho vysokho kolstv po p?tadvaceti letech demokratickho vvoje. *Martin Fendrych: Zven? to vypad, e se prezident zblznil, nebo? se totln?, fatln? mj se smyslem svho ?adu. V hradn akci Peroutka nenajdeme nic dobrho, dn pozitivn zjem, jen pot?ebu kodit, rozkldat. Tomuto cli Zeman v?nuje mimo?dn sil, co p?sob doslova zvrhle. Mte pocit, e se Hrad a Zeman v uren a zpochyb?ovn Peroutky p?mo rochn. Nejde o to, n?co zm?nit k lepmu, ale n?koho definitivn?, nenapraviteln? popinit. Je to zve?ej?ovan zl v?le bez jakhokoli smyslu. Zeman z?stal nete?n i k poh?bu expremira Stanislava Grosse, jemu byl p?itom sv?dkem na svatb?. Na poh?eb neel. Mus ni?it Peroutku. Nem ?as. *Ferdinand Peroutka ?lnek v tdenku P?tomnost "Dynamick ivot" z 26. dubna 1939, ve kterm Peroutka, jen pr dn po okupaci ?eskoslovenska, referuje o tom, e N?meck ?e oslavila 50. narozeniny svho v?dce zp?sobem, kter odpovd vem pronikavm sp?ch?m, je tento mu za pouhch 6 let sv vldy svmu nrodu p?inesl. Jak dnes v?ci stoj, nemaj N?mci nikoho, koho by ve sv Valhalle, nrodn galerii hrdin?, postavili ve. Ve sv?tle okupace ?eskoslovenska pak tm?? hroziv? zn dal v?ty o tom, e vechno, co se N?mc?m p?ed deseti lety zdlo snem, u?inil dnen V?dce skutkem, nasytil tak velkmi kusy n?meckou nrodn hrdost *Oficiln vojensk operace Kyjeva jsou vedeny pod ozna?enm protiteroristick operace, tedy nikoli jako vlka a dky tomu pr jejich ?innost nepodlh enevskm konvencm a je tedy povoleno ve a nikoho nelze soudit za vle?n zlo?iny. To je star trik, jak se vyhnout zachovvn elementrnch civiliza?nch pravidel. Poznvme to u z hanebnho poruovn lidskch prv nesmysln? v?zn?nch v Guantnamu. Mimochodem, i vojci USA jsou mimo jurisdikce Soudu pro lidsk prva a na enevsk konvence si nevzpomn?li u desetilet. A i v ?echch je p?eci znm pokus provokovat Rusko superradarem, kter m?l pr navd?t rakety proti rnu. Ale kdy Rusov nabdli, aby byl ten radar o tisc kilometr? bl k rnu, tak o toto smyslupln opat?en proti dajn rnsk hrozb? od rzu nebyl zjem. Skon?ilo to nat?st jen vejkovinou v podob? lgru pan ?esk ministryn? o tom, jak miluje radar Pokud by to bylo jen na Ukrajincch, tak by ta nesmysln krvav lze? skon?ila rychle. Dola by jim munice. Ale zjevn? m n?kdo zjem na tom, aby jim nedola a aby se nsil um?le udrovalo nap?klad i dovozem zbran a munice z Bosny. To vyjd?en se d interpretovat i tak, e USA pomohly instalovat demokratickou vldu v Kyjev?. To maj p?eci p?mo v erbu zahrani?n diplomacie. V tto h?e jsou Ukrajinci stejn figurky jako Kosovan, Palestinci, Afghnci, Ir?an ?i Libyjci. *Nov americk ministr obrany Ashton Carter, kter prohlsil, e USA sice mohou dohodu podepsat, ale pak mohou rn i beztak napadnout, pokud usoud, e z toho budou mt n?jak prosp?ch. *Bval velitel sil NATO v Kosovu, generl Wesley Clark: V p?pad?, e budou USA zdrenliv v podpo?e Ukrajiny, povzbud N?mecko, aby p?evzalo iniciativu. Pak dal rusk tok proke nevhodnost n?meckho p?stupu. Angela Merkelov je dobr politi?ka a m?e ?kat, e neexistuje dn vojensk konflikt, jak se j to zd vhodn. Nicmn?, t?et rusk tok znamen, e Putin vid v krajnm p?pad? budouc ?een ve vojenskm konfliktu. Dvali jsme Evropan?m n?kolik let anci vy?eit balknskou krizi. Nakonec jsme si ?ekli: My to vy?eme. Poslali jsme 30 tisc americkch vojk?, aby zacementovali podepsan mrov smlouvy, dodal. *Spojen stty toti po 2. sv?tov vlce, jak zd?raz?uje Noam Chomsky, kontrolovaly asi polovinu vekerho sv?tovho nerostnho bohatstv, tedy mnohem vce ne vlkou zdecimovan Sov?tsk svaz. *Investigativn novin? Nick Turse pe, e v roce 2014 americk armda na africk p?d? uskute?nila rekordn po?et bojovch operac, celkov? 674, tedy tm?? dv? bojov mise kad den. Vojensk rozpo?et Washingtonu loni vyplhal na 610 miliard dolar?, zatmco Peking vynaloil na zbrojen tm?? t?ikrt ni ?stku - 216 miliard dolar? a Moskva pak pouze 84,5 miliardy dolar?. V procentulnm zastoupen p?edstavuj Spojen stty 34 procent sv?tovch vdaj? na zbrojen, nsleduje ?na s 12 procenty, t?et se umstilo Rusko se 4,8 procenty a ?tvrtou pozici obsadil vznamn spojenec USA Sadsk Arbie, kter nyn doslova vlcuje Jemen, se 4,5 procenty. *Obama: Zkony globln ekonomiky mus pst USA, ne ?na! Americk prezident Barack Obama ve zvltn zprv? Kongresu uvedl, e od t doby, co v?tina kupujcch americk vrobky ije v zahrani?, mus zkony globln ekonomiky pst Spojen stty, ne ?na. *Prvn z Bush? na prezidentskm postu zm?nil nzor a v Poselstv o stavu Unie z roku 1992 prohlsil: Amerika z v?le bo vyhrla studenou vlku. S dodatkem, e od nyn?jka u existuje jen jedin velmoc, nemajc srovnn, Spojen stty americk. *Reportrka RT pokld mluv?mu americkho ministerstva zahrani? provokativn otzku, pro? americk ?ady ozna?uj americk vojensk cvi?en na druh stran? sv?ta u hranic s Ruskem za mrov, zatmco rusk cvi?en na vlastnm zem ozna?uj tyt americk ?ady za projev agrese. Mluv? je evidentn? otzkou zd?en a zasko?en. *V rozhovoru s Daily Telegraph velitel americk armdy v Evrop?, generlporu?k Frederick Ben Hodges ?ekl, e Spojen stty nemaj zjem o frov souboj s nikm. Chceme mt p?evahu ve vech oblastech. Nemyslm si, e jsme pozadu, ale Rusko p?ekonalo mezeru v ur?itch oblastech. Nechceme, aby dohnalo n nskok. Kdy u mluvme o NATO, Hodges ?ekl, e aliance mus udret jednotu tv? v tv? skute?n hrozb? z Ruska. Nicmn? vyjd?il p?esv?d?en, e Rusko nebude riskovat otev?en tok na ?lena Severoatlantick aliance. Necht?j vojenskou konfrontaci s NATO. Nae aliance je nejsp?n?j aliance v historii, a m spoustu monost, ?ekl velitel americk armdy v Evrop?. Rovn? si nemysl, e jde o nstup nov studen vlky. *Ironi je, e i zem? se zkony proti poprn se p?esto mohou stt komplici v novch zlo?inech. Nap?klad Francie pat? ke stt?m, kter trestn? sthaj popra?e holocaustu. P?slun zkon byl p?ijat za prezidentstv Franoise Mitterranda v roce 1990. Na jeho zklad? p?iel znm popra? holocaustu Robert Faurisson o msto na univerzit? (1991). Nedlouho na to Mitterrandova vlda konzistentn? podporovala pachatele genocidy ve st?edoafrick Rwand?, kte? v roce 1994 prakticky b?hem 100 dn vyvradili p?iblin? 800 000 Tutsi?. (Jones, Genocide, 2006, s. 357). *Nacismus i faismus vdy a vdy budou ultrapravicovmi ideologiemi, a?koli pologramotn idioti budou tvrdit opak! Mimochodem, jak je mon, e tahle hnut podporovali velkokapitl, bank?i, lechta, armda, crkev? *Palestinsk zem nen okupovan, ale pouze sporn, take si na n?m m?e Izrael d?lat, co chce. Toto zem p?itom povauje za okupovan OSN, Evropsk unie, ?erven k?, Amnesty International, Human Rights Watch, ale tak Mezinrodn soudn dv?r a Mezinrodn trestn soud. P?edstavitel Izraele (a s nimi ?esk prezident Milo Zeman) jsou vlastn? jedin, kdo palestinsk zem ve?ejn? vydvaj za sporn. *Sv?t mus v nsledujcch p?ti letech p?ijmout milion syrskch uprchlk?. Velk Britnie dosud p?ijala 143 uprchlk? ze Srie. Spojen stty p?ijaly obdobn po?et. My v ?esku u dvanct! *Je vhodn si p?ipomenout odhalen Karla Rovea, kter se Ronu Suskindovi p?iznal: Jsme te? imprium, a podle toho jednme, vytv?me svou vlastn realitu. A zatmco vy tu realitu studujete - uvliv?, jak jinak - budeme jednat dl a vytv?et dal nov skute?nosti, kter budete studovat znovu, a tak se budou v?ci vyvjet. Jsme d?jinn hr?i, a vm, vm vem, nezbude ne studovat, co d?lme. A dal Bush?v poradce dodal: Dovolte, abych vm napov?d?l: Je nm to vechno jedno. *Poslanci Lidov strany li a tak daleko, e posuzovali situaci takto: V N?mecku je umst?no pouze 20 atomovch bomb B-61, kter mohou bt zni?eny jednm ruskm derem. To musme zm?nit. Doba rozhovor? a p?esv?d?ovn Ruska je u konce. Nyn je ?as tvrd politiky, vzkzal ldr?m EU poslanec a mstop?edseda frakce EPP Jacek Saryusz-Wolski. *Car Alexandr III.: Spojenci Ruska byly a jsou jenom armda a flotila. *Spencerov: USA a jejich spojenci pozabjeli v Irku, Afghnistnu a Pkistnu Miliony lid! LID! A nikomu to tady nevad! Nevm, kolik lid pozabjel Putin, ale oproti americkm prezident?m je v roli agresora prokazateln? naprost aba?. *mirror: Te? ?e Stalina a stalinismus. Srdce stoupenc? naich demokratickch stran se mus tetelit blahem. Slovan jsou idioti. To Frantci a Anglni o svch kolonilnch vlkch ml?. Usci o svch ?ernch d?jinch ani neppnou. *K otzce Krymu - Rusov si tam vzali nezkonn? to, co jim pat?. *Podle nzoru britskho tisku je Vladimr Putin pro evropsk liberly nejlepm zporkem", kterho, po zabit v?dce islamistick teroristick organizace al-Kjdy Usmy bin Ldina, irckho prezidenta Saddma Husajna a libyjskho v?dce Muammara Kaddfho, maj. Na tto dlouh a klikat cest? doshne putinomnie novch vin nezvisle na tom, co bude d?lat, nebo ned?lat sm politik, je p?esv?d?en MacDonald. *Lenka Prochzkov: Blbost dl kvete. Sankce nefunguj - pro? je po?d pouvme? Britnie a Amerika tak odmtaj zruit sankce proti rnu po prohldce rnskch jadernch instalac letos v lt?. V p?pad? Ruska je vyvjen ntlak, aby byly protirusk sankce jet? posleny v reakci na Putinovy neustl provokace na zpadnch hranicch Ruska. Sankce plat i nadle proti Severn Koreji, Barm?, Zimbabwe, Srii, Somlsku, Kongu a dalm slabm a zranitelnm stt?m, bez ohledu na to, zda dosahuj jakhokoliv politickho cle. Sankce se staly automatickm modem zpadn diplomacie, p?ijatelnou tv? agrese, b?nm vrazem pohrdn bohatch v??i chudm. Studie ekonomickch sankc vdycky tvrd, e sankce jsou bolestiv, a proto "funguj". Leccos je bolestiv, nap?klad mu?en, ale to neznamen, e to funguje. Oligarchova dcera nebude moci nakupovat v Londn?. No a co? P?edstava, e v d?sledku protiruskch sankc se Rusov postav proti Putinovi, je vc ne absurdn. Avak sankce dl z?stvaj britskou vldn politickou strategii. Blbost dle kvete. Pokud se Ameri?an domnvaj, e ukrajint nckov pot?ebuj vcvik, tak budou mile p?ekvapeni jejich u?enlivost a kreativitou. Chyb jen crkev, kter by t bohumil kooperaci poehnala. Ale zd se, e Kyjevsk patriarcht si s tm odpov?dnm kolem porad. USA a EU pot?ebovaly novho Jelcina. Tak te? ho maj. Jmenuje se Obama. Nen to sice opilec, ale u loutky je jedno, pod jakm vlivem vrvor. *Lubo Blaha s nadszkou navrhl, aby byla Ukrajina rovnou, bez p?stupovch rozhovor? p?ijata do Evropsk unie. Vdy? je to perfektn demokracie, vkv?t zpadnch hodnot - te? to dokazuje prakticky denn?. Neznm dn stt, kter by tak efektivn? bojoval proti rusk hybridn vlce. Rusk trolly likviduj jedna radost. A jejich mediln prost?ed je ?m dl objektivn?j a pravdiv?j - ti, kte? jej pinili ruskou propagandou, u jednodue nejsou, oce?uje v krut nadszce Blaha. Stejn? ironicky pak pogratuloval kyjevskmu reimu, kter se pr mlovmi kroky p?ibliuje k Zpadu. A bez sarkasmu pak dodal, e to, co se dnes d?je na Ukrajin?, je nehorzn. Kolik politickch vrad se jet? mus odehrt, aby si toho n?kdo v EU viml? zaml se. *P?edpov?? rnskho duchovnho v?dce ajatollha Chameneho, podle n?ho je sadsk bombardovn genocidou a Sadov za to budou rt nosem v psku. Obecn? p?itom ale plat, e USA spolu se svmi Sady nyn doplcej na to, e v Jemenu p?ed t?emi lety zmanipulovaly prezidentsk volby a do ?ela zem? si dosadily loutku v podob? Mansra Hdho - mimochodem, byl jedinm p?iput?nm kandidtem a Obama tento typ voleb tehdy ozna?il za model demokracie pro cel Blzk vchod. Zpad nezitn? a velkoryse ? do sv?ta nesporn a neoddiskutovateln (svou sprvnost) zpadn hodnoty, a e pon?kud zaslepen zbytek sv?ta tyto hodnoty dobrovoln? a mrumilovn? - ke sv kod? - p?ijmat nechce. *Zeman bude stt na p?ehldce v Moskv? n?kde vedle severokorejskho, nebo izraelskho prezidenta ?i premira. *V roce 2009 bylo v ?n? 221 m?st s po?tem obyvatel p?evyujcm jeden milion. V Evrop? je takovch m?st pouze 35. *V SSSR okupanti zni?ili 31.850 tis. pr?myslovch podnik?, asi 100 tis. kolchoz? a 1900 sovchoz?, 65 tis. km elezni?nch trat, zni?ench a vyplench bylo 1.710 m?st a 70 tisc vesnic. Na vlce nesmrn? hospod?sky vyd?laly jedin? USA. Jejich pr?myslov vroba u v r. 1943 se proti r. 1937 zvila na 212 % (vysoce vnosn vroba zbran b?hem vlky tu vzrostla dokonce na 20 nsobek). *To, e novin?i informace sd?luj, zatmco tajn sluby je taj, je podle Oskara Krej?ho chybn nzor. Tato vize je myln ve t?ech rovinch. Za prv, sou?asn liberln novin? informace nesd?luje, ale prodv, protoe novina?ina zdegenerovala na prachoby?ejn byznys. Za druh, zpravodajsk sluby informace netaj, ale vyuvaj pro sv operace. A za t?et, nem?eme novin?e a tajn sluby stav?t proti sob?, protoe jejich vzjemn prolnn je realita. Navc politolog zavedl jet? jednu dimenzi a to je prodej informace: krom? zbo nakupujeme i mylenky. *Kdy se kdysi Gringa ve v?zen ptali, jak je mon, e N?mci li tak ochotn? do vlky, odpov?? zn?la, e nikomu se do vlky nechce, ale mus mu bt vsugerovn pocit ohroen. A sd?lit mu, e pacifist, kte? mluv o mru, jsou zrdci. Dnes je to podobn. Pokud m n?kdo odlin nzor, a? se jako Putin?v agent vyst?huje na vchod. *Dnes politickm elitm prola zru?n doba, take jsou nejen nepouiteln, ale p?mo ivotu nebezpe?n. *Daniel Schueftan, izraelsk akademik a ?editel Centra pro studium nrodn bezpe?nosti Haifsk univerzity prohlsil: Evropa je nemocn oblast ?zen nemocnmi lidmi. V dnench souvislostech s nm nelze ne souhlasit. *Jrovec: Absolutn pravda je filozofick kategorie, jej zkladn vlastnost je jej neexistence. Pro pot?eby moci byla p?etvo?ena ve vru, tedy v manipulaci, kterou je lpe nenapadat. To v?d?l ji Jan Hus. Vra je vmysl izu?k?, kte? jejm prost?ednictvm utuuj vlastn moc a vliv. Z ?ist? technickho hlediska je pln? jedno, je-li hlasatelem vry aman, kardinl nebo pape., *Ameri?an to mysl se sv?tem dob?e. A to dokonce lpe ne sami se sebou. Vude se za ns ob?tuj, vude za ns bojuj, a tak p?estoe ltaj t?sky, kdy Ameri?an kcej sob? nep?jemn vldy, je to po?d pro sv?t to nejlep. *Nakonec Ji? Jrovec nemilosrdn? na popsanou ideologii to?: Klvanismus-iklismus je ideologie, kterou je mon prodat komukoli, kdo m zjem. Zaplatte za propagaci cigaret, za radar, kolony americkch vozidel na ?eskch silnicch nebo cokoli jinho, jsme vdy a ke vemu p?ipraveni. Ve je v tomto sv?t? na prodej. I vlastn politick p?esv?d?en. *Jrovec: Hroby neznmho vojka jsou vrcholem pokrytectv. Politik?m roncm u nich krokodl slzy toti dn poz?stal ne?eknou, poslali jste je na smrt, tak "thn?te s t?mi v?nci do hajzlu". Myslm, e jsem zahldl titulek 'Nae velk vlka', kter se sice tkal t prvn sv?tov, ale je dostate?n? vstin pro idiocii spole?nosti, v n ijeme. Byla to jejich vlka, tedy t?ch idiot?, kte? ji vyvolali. Ne lid, kte? v n bojovali a jako stdo padli. Nebyla to ani vlka jejich potomk?, kterm te? masruje mozek p?ihloupl seril. Oslavy konce vlky ztrcej jakkoli smysl, pokud se z nich vytrat slova: 'ji nikdy vce!' Myslm, e svoji vinu nesou i veterni. Ml?en o hr?zch vlky prodali za metly. V tom je nem?e omlouvat st?. *?ada lid se te? pozastavuje nad tm, ze z 239let historie USA 221 let byly s n?km ve vlce. *Dnes to jde tak rychle, e sta?, aby se ?lov?k zahloubal do n?jakho projektu na p?l roku, zakzal si televizi a internet, aby se mohl naplno soust?edit, a po dokon?en zjist, e Irn po x letech je kmo a Rusko je te? patn. Jen tak dl a USA bude za m?sc vtat na Kennedyho letiti Kima a plit francouzsk vlajky ?lov?k se normln? nesth p?izp?sobovat jejich tempu koho aktuln? nenvid?t, aby byl ten "slun a vzorn ob?an kolonie". Jo, krom? Karljugend a spol. T?m kdyby za v?rnost ?ekl Obama (nebo jakkoli jin US tajtrlk), sko?te do Grand Canyonu, je tam pro vs p?ipravena odm?na, nevhaj ani minutu. *Chmurn vize profesora Zelenho. Separace virtuln a reln ekonomiky se navc p?en i do slovnku politik?. Trhy se potkaj s headwinds (protiv?try) - jet? e nesvd?j ty hospod?sk pr?jmy na po?as, jako za komunist?. Namsto po?tu zam?stnanc? se uvd head count (tj. po?et hlav jako u dobytka). Namsto vojk? prezidenti mluv o boots on the ground (boty na zemi), jako by vojk nebyl vc ne bagan?ata. I oslavy a medailovn vojk? mrtvch by bylo vkusn?j a d?stojn?j pro vojky jet? iv. Realita virtuality p?in virtuln pojet reality a ivota v?bec. Podivn?j je, e si burzovn spekulanti nechaj v mdich ?kat investo?i a svm szkm investice. Spekulanti p?ece neinvestuj do ni?eho; prost? szej na sv kon?. P?edstavte si firmy na burze jako kon? na dostizch. M?ete si na n? vsadit (na vhru, na po?ad, na prohru), ale neinvestujete do nich. To, co vyhrajete, ostatn investo?i prohrli: je to hra s nulovm sou?tem vher a proher: dn p?idan hodnota nevznik, nic se nevytv?; jen to nap?t jako na dostizch nebo v kasinu v Las Vegas. Investovat do kon? by znamenalo financovat jeho chov, trnink, drbu a ve, co s tm souvis, aby k?? mohl vyhrvat; to d?laj jen vlastnci, ne szka?i. U jste se n?kdy setkali s tm, e vm cht?j prodat zlato, d?m nebo ostrov - jako vynikajc investici do budoucna? Hned vs asi napadlo: pro? si to ten hlupk nenech pro sebe, kdy je to tak dobr investice? Stejn? je to s akciemi: nabdl vm n?kdo akcie, kter zaru?en? p?inesou zisk? Pro? si je nenech? Nebo vm dokonce na nkup akci p?j? sv penze? Pro? vs v?bec nahn?j, tihle r?zn mejdi? No, nahn?j vs do letadla - aby ochrnili sv d?v?j patn rozhodnut a odhady. Nen nic sebevraedn?jho, ne se snait rozhodovat racionln? v iracionlnm sv?t?. Jestli vechny bubliny prasknou sou?asn?, bude celosv?tov finan?n pd vce ne brutln. Bublina jet? nemus prasknout, ale dl se tiskem pen?z nafukuje, a se z n stv objemn baln, Ponzi baln. Takov baln, kdy praskne, zlikviduje nejen hr?e - investory, ale i FED, kter bude dret biliony dolar? nesplatnch obligac. Jedinou zchranou bude nastavit tak vysokou inflaci, e to zaplat - a dobrovoln? - spot?ebitel sami. *Glazjev: Rozhodujc je prosadit prioritu celonrodnch zjm? nad privtnmi. Novch dimenz dnes nabv kup?. i v Indii, kde se poda?ilo znrodnit banky. V jejich stanovch stoj psno, e spole?ensk zjem dominuje nad osobnm. Indick vlda jejich znrodn?n zd?vodnila tm, e finan?n instituce provd?ly politiku, pokozujc spole?nost, zabvaly se spekulacemi a exportem kapitlu - tedy tm, co den co den vdme i u ns. Plnovn nem?e bt jen soukromou, fragmentrn zleitost. Mus aplikovat systmov p?stup, garantujc adekvtn organizaci cel sttn moci. Bez plnovn m? stt k rozkladu. To je zkon, analogick s druhm principem termodynamiky: neexistuje-li p?esn algoritmus krok?, dominuj rozma?il struktury, sm??ujc k rovnovze v prost?ed absolutnho chaosu. Prv? to je dnes pro n?kter fragmenty sttnho sektoru p?zna?n. *Starikov: Jak historick zkuenosti, tak logick vaha potvrzuj, e tento ekonomick systm nem?e fungovat bez krde. Sm o sob?, bez infuz zven?, nen schopen se udret, proto bude dlouh obdob, ve kterm nikdo nevl? a nikdo nen okrdn, znamenat pro zem? sedc na vrcholu liberlnho potravnho ?et?zce vdy znamenat krizi samotnho ekonomickho systmu. Pot?eba vlky nebo krde je otzkou ivota a smrti pro mnoh (ne-li pro vechny) zem? na Zpad?. Stvajc ekonomick model a sou?asn ekonomick potravn ?et?zec pro existujc finan?n elitu, ukazuje, e mru nahromad?nch rozpor? lze vy?eit pouze na kor Ruska a jeho zni?en. Mme situaci, kdy zorganizovn vnit?n exploze v Rusku, kter by sesadila legln vldu, je pro USA otzkou vlastnho p?eit. *Rostislav I?enko: Pro vldnouc elitu ve Spojench sttech (ani ne tak pro podnikatelskou, ale pro vldn byrokracii) je p?echod ze zem?, kter rozhoduje o osudu podlid, na zemi, kter s nimi vyjednv na rovnm zklad?, netolerovateln. Je to pravd?podobn? stejn, jako nabdnout Gladstonovi nebo Disraelimu post premira krlovstv Zulu, pod Cetshwayo kaMpande. A tak, na rozdl od Ruska, kter pot?ebuje pro rozvoj mr, povauj Spojen stty vlku za ivotn? d?leitou. *Boj s nezam?stnanost zam??uje za boj s nezam?stnanmi, jako by prv? oni za vechno mohli. *Vasil Bil'ak: Zcela pochopiteln? si dnes musm klst otzku: zasv?til jsem sv?j ivot n??emu, co bylo zbyte?n, ivota neschopn? Z povrchnho pohledu to tak m?e vypadat. Nemyslm si to. Mylenka socialismu prohrla jen zdnliv?, vra v komunismus je vak asi ztracen. Ano, ud?lali jsme chyby, p?edevm v tom, e jsme asi myln? v??ili v to, e v?tina lid d p?ednost n??emu podstatn?jmu ne materilnm hodnotm, konzumnmu ivotu. Budou vak lid v systmu, kter mme dnes, ?astni? Budou hledat spravedliv?j ?d? *G. Orwell: U d?ve jsem si poviml, e v novinch nikdy nen dn udlost podna p?esn?; avak ve pan?lsku jsem poprv v ivot? uvid?l novinov zprvy, je nem?ly dn vztah ke skute?nostem, ani vztah, jak bv komponentou b?n li. Vid?l jsem zprvy o velkch bitvch tam, kde dn bitvy neprob?hly a naprost ml?en tam, kde byly zabity stovky lid. Vid?l jsem, jak jednotky state?n? bojujc byly ozna?ovny za zrdn a zbab?l - a jin, kter a? na n? nebyla vyst?elena ani jedna kulka, byly oslavovan jako hrdinov imaginrnch vt?zstv. *Tereza Spencerov: pan?lsko legalizuje totalitu. Razantn omezen svobod souvis s brutlnmi spornmi opat?enmi, vyhn?nm lid z jejich domov? a dalch vldnch krok?, kter vyvolaly masov kolektivn akce odporu po cel zemi. Jen b?hem roku 2012 nap?klad policie kv?li nesplcenm hypotkm vyhn?la na ulici na p?t set rodin denn?. Nov zkon pravicov vldy premira Mariana Rajoye nyn na zklad? obrcen logiky vychz z p?edpokladu, e ob?any neohrouje ztrta st?echy nad hlavou nebo brutln policejn zsah, ale odpor k takovm nespravedlnostem. *Tereza Spencerov: Jasn?, e se sv?t bude m?nit. A nen na tom nic divnho, naopak, je to zcela p?irozen vvoj. Netvrdm p?itom, e n ?ek vzpoura muslim?; ptm se, pro? by to d?lali? U p?itom slym odpov??: Protoe jsou takov! My, Zpad, jsme od roku 1990 dohromady zabili dohromady p?es ?ty?i miliony muslim?, ale oni se vzbou?, protoe jsou takov, a ob?t jsme tu my Co k takov konstrukci dodat? Asi nic. *Lze pochopit, pro? je tolik kec? v politice. Nechat se chytit p?i lhan m?e bt politickou sebevradou. Pro? ale lht, kdy se ?lov?k m?e na vrchol prost? prokecat? Frankfurt cituje hrdinu romnu Erika Amblera, jeho otec ho u?il: Nikdy neli, kdy si m?e cestu prokecat. *Frankfurt nm p?ipomn, e ten, kdo se znepokojuje hlsnm nebo zakrvnm skute?nost, p?edpokld, e skute?n? existuj fakta, kter jsou n?jakm zp?sobem jak ur?it, tak i poznateln. Modern politici typu ve citovanch se o fakta ale v?bec nestaraj. Chovaj se jako prodejci, kte? prodvaj zbo, a v dob?, kdy ve?ejnost zjist, e konkrtn produkt obsahuje na zdrav kodliv sloky, prodvaj u zcela jin produkt. *Kdy Darwin p?iel s mylenkou, e evoluce je zaloen na p?irozenm vb?ru, jeho loajln stoupenec T. H. Huxley vyk?ikl: Je to neuv??iteln? pitom, e m? to nenapadlo! *Jak vtipn? poznamenal i velk astronom a populariztor v?dy Carl Sagan, pozorovatel v pr?b?hu 19. stolet (nezapome?me, e pojem dinosau?i vznik a roku 1842) uvaovali asi takto: Nevidm na povrchu Venue nic, protoe je zakryt hustou vrstvou obla?nosti. Z ?eho jsou oblaka? Samoz?ejm? z vody. Take Venue mus mt ohromn mnostv vody. Povrch tedy mus bt vlhk. Pokud je vlhk, mus se zde nachzet mo?ly. Jsou-li zde mo?ly, mus tu r?st kapradiny. Pokud jsou zde kapradiny, pak tu snad mohou bt i dinosau?i. A Sagan hned dodv: Zajmav zv?r - nevidm v?bec nic a vsledkem jsou dinosau?i! *** kv?ten 2015 *Jefim Fitejn: Pro tento okamik m?eme konstatovat, e cel politika Vladimira Putina v poslednm roce, kter spo?vala v zemnch zborech, zemn rozpnavosti a propagandisticky byla podpo?ena vle?nou psychzou, dnes vedla k tomu, e vle?n psychza ruskho obyvatelstva z?stv, ale zemn rozpnavost zatm doznala svch mez. To je velmi zajmav zv?r pro dnen den. Otzkou je, co bude ztra, co ud?l Putin dl, kdy se ukzalo, e zpadn sankce zafungovaly a e je Zpad dostate?n? pevn, e je dostate?n? pevn i Ukrajina. Fakticky dolo pouze k tomu, e Putin svm vojenskm dobrodrustvm zdevastoval zem separatist?, tamn obyvatele uvrhl do obrovskch problm? a tyto problmy by cht?l nyn p?ehodit na kyjevskou vldu, aby j jet? vce zkomplikoval ivot. Ukrajint politici se tomu vak brn a teprve ?as uke, co p?esn? nastane dl. Dokzal t?eba v o?ch Zpadu p?ed?lat svou zemi ze spojence v protivnka. Poda?ilo se mu tak zbavit sv?t iluz o tom, e Rusko se m?e jednou stt p?irozenou sou?st rodiny svobodnch a demokratickch stt?. *Jan ?ulk: Podpora ultrapravicovho oligarchy v Rusku ze strany KS?M nep?ekvapuje, nebo? reim p?ed rokem 1989 v ?eskoslovensku byl autorit?sk pravicov diktatura bez kousku humanity, a postoje tehdejho reimu vrazn? p?evaj v postojch v?tiny dnench ?eskch politickch stran, p?edevm KS?M a ODS, kter k sob? maj zvl? blzko. Motorem pro odpor k Evropsk unii je iracionln, destruktivn nacionalismus. Dle je to princip kmenovho kamardoftstv, kdy spolu mluv jen ti, kte? k sob? maj p?telsk, existen?n, komer?n, mafinsk vazby. V tomto smyslu je pikantn, e ?esk levice, kter - z?ejm? prvem - povauje takovho Miloslava Kalouska za symbol zkorumpovanosti a neschopnosti, obdivuje Vladimra Putina, kter svou politikou dovedl kalouskovsk rysy k naprost dokonalosti. Povauju za docela pikantn a nepochopiteln, e ?esk "levice", kter se od lid typu Miloslava Kalouska prvem odtahuje, podobn mafiny, pokud jsou v Rusku, ve Vladimru Putinovi a jeho spojencch obdivuje. *Mitrofanov: B?n UA si cht?j budovat ivot, b?n RU sv?j ivot nenvid, nev?? v nic a rad?ji jdou st?let. Lenin byl ateista a internacionalista. Proto se nehod sou?asnmu oficilnmu Kremlu. Zato praxe vypout?n krakena zloby, nevzd?lanosti, malosti a primitivismu, aby pomohl ukonejit frustrovan ego utknutho jedince, po Leninovi zbyla a kvete dl. Zdaleka nejen v jeho vlasti. (Ten u se nezm?n, pravdu nehled, protoe si mysl, e ji m.) *Jan Lipold: Nesnesiteln lehkost slova faismus. ?et komsomolci (Komunistick svaz mldee) na svm webu otiskli: Bez socialismu, bez diktatury d?lnk? v Sov?tskm svazu by nebyl n?meck faismus nikdy poraen. *Mlad fronta Dnes: Rusko se tak ocit v pozici pyromana, kter zaplil ohe? jen proto, aby nsledn? mohl hasit. vdsk ministr zahrani? Carl Bildt upozornil, e Rusko dosud poslalo jen zbran?, tanky a ozbrojence a vsledkem byla smrt, zkza a zoufalstv. *Mr na Ukrajin? nen v Putinov? zjmu, m zjem Ukrajinu oslabovat a zvyovat jej finan?n nklady, aby ji Amerika nemohla postavit na nohy a vthnout do NATO. Politickou hegemonii USA ale Putin nezm?n a obchodn dohoda TTIP mezi Evropou a Amerikou posl vzjemn obchod a povede k v?t prosperit?. To uvd v rozhovoru pro ParlamentnListy.cz publicista a konzervativn myslitel Alexandr Tomsk. *Tom Pojar: Rusko chce maximln? oslabit zpadn svobodn sv?t a my ho musme brnit. *Prezident Polska: P?ehldka Vt?zstv v Moskv? ohrouje mr. *Historik A. Portmann, kter v Knihovn? V. Havla v rmci besedy Respektu k 25. vro? 17. listopadu pronesl, e kult Vclava Havla je t?eba p?stovat, i za cenu n?jak t li. *Petr Fiala ODS: Kdy u mme nezodpov?dnou vldu, je dob?e, e mme zodpov?dn politiky alespo? v opozici. *Martin Milan ime?ka na blogu ?asopisu Respekt: ?lov?ka zalvaj vlny studu p?i pohledu na slabostv Petra Ne?ase i Davida Ratha. Pohled na ?eskho prezidenta Miloe Zemana mus mladho ?lov?ka utvrdit, e v?kem se stav mysli i due jen zhoruje. V d?jinch vech civilizac bylo pravidlem, e to byla vdy star generace, kter si st?ovala na hloupost a nemravnost mladch, ji nect tradici. Star generace, kter (zejmna na Zpad?) vydrancovala zdroje, zradila spole?enskou smlouvu, je po stalet p?ikazovala investovat do nov generace, a politickou i po?etn p?evahu dnes vyuv jen na to, aby si hldala vi svch d?chod?. K tomu jet? dky odhrnutm zclonm mediln doby vid mlad lid star generaci doslova svle?enou do naha. A je to obraz tak nep?kn, e se divm vlastn? jen jednomu. Pro? si mlad generace nevezme slovo a nevyk?i? do o? t star: Stydme se za vs, protoe jste hloup, nemravn a nectte tradici. *Bohumil Slma napsal ?lnek o Masarykovi. Bloger Mares Mephisto odpov?d?l: Tak Masaryka u jste zhodnotil. A jak vm vychz t?eba pan Pirk jako kardiochirurg? P?idejte nzor i na n?j, o kardiochirurgii, p?edpokldm, tak nic nevte. *V Londn? vydraily za rekordn sumu 4500 liber (asi 137 000 K?) stolet bombar?ky krlovny Victorie. *V p?pad? pan Nagyov ns nezajm p?vod perk? a luxusnch mdnch dopl?k?, jejich hodnota je odhadovna na deset milion? korun? Nevzruuje ns, e kauza ProMoPro vyjde stt bez necelch dvou set milion? na miliardu korun? Mme bt nejsp ?astni, e aspo? n?kde je sv?t v po?dku - a e ctn ob?an A. Vondra bude ochrn?n p?ed zlou lidskou zvist. *Bval starosta Chomutova si t?eba za p?ijet platku ve vi 40 milion? odsed?l dokonce cel dva roky ve v?zen! Zaru?ila se toti za n?ho parta milovnk? motorek, a tak byl proput?n Bval hejtman ve st?ednch ?echch se zase prochzel s krabic vna, v n bylo milion? jen sedm. Soudn stolice t?eba zaujme jin pozice. Kdo v? *Na probhajc bezpe?nostn konferenci v Praze f Vojenskho vboru NATO Petr Pavel p?edest?el zlov?stnou vizi, e Rusko m?e obsadit Pobalt do dvou dn?, my s tm dky sv neprunosti nic neud?lme a pak budeme stt p?ed rozhodnutm, zda jt s Ruskem do vlky, t?eba jadern. Jedn se o prohlen nejvyho vojenskho ?initele NATO, nadto ?eskho generla. Chce pan generl to dilema vy?eit tm, e zato?me na Rusko preventivn?? *Podle mstop?edsedkyn? TOP 09 Heleny Langdlov by m?lo jt p?padn? NATO kv?li obsazenmu Pobalt do vlky s Ruskem, i jadern. Ano, bylo by to na povinnost. Byl by to boj i o nai svobodu, odpov?d?la. *Koller: P?edevm stle nep?ichz zdrcujc rusk tok na Litvu, Ukrajinu a Evropu. Povykovn r?znch odbornk? na tma ruskho ohroen ji pomalu za?n bt sm?n. Momentln? stra p?ezbrojovnm rusk armdy. Aby uklidnila zapocen hlavy bojovnk? za NATO, m?la by rusk armda pravd?podobn? p?ezbrojit na klacky a p?stn klny. I to by bylo ur?it? nezvislmi experty a mdii prezentovno jako putinovsk agresivita. Fakt, e nap?klad nae armda v posledn dekd? p?ezbrojila daleko razantn?ji ne rusk, kupodivu nikoho nevzruuje. Rovn? kolem sest?elenho dopravnho letadla se nic ned?je. Pravdivosti vslednho verdiktu asi bude v??it mlokdo. Pravd?podobn? se zjist, e n?kdo sest?elil letadlo. Takov doba by sta?ila i na vrobu jakchkoli d?kaz?, v?etn? celho novho rozst?lenho letadla a ?ernch sk?nek. *Co nejde ulhat nebo p?ekroutit, to se zaml?. Takzvan historik Pavel ?ek, dlouhodob ?editel STRu, rozdval rady na Ukrajin? jak lustrovat a pravd?podobn? i terorizovat. M?e si podat ruku se znmm gruznskm demokratem Saakavilim, kter se ukrv p?ed trestnm sthnm v USA. I on radil na Ukrajin?. Vsledky jejich rad a porad jsou skv?l. Otzkou je, zda si bval svazck funkcion? ?ek bere p?klad ze Stalina nebo Hitlera. Kadopdn? teror, kter v sou?asnosti vypukl na Ukrajin?, by si pochvalovali oba. *Kdo nesouhlas s tm, e americk lejno von, je agent Kremlu a nep?tel demokracie. Kdo nesouhlas s TTIP je p?mo zlo?inec. Vymvn mnohdy dutch hlav nezvislmi mdii pokra?uje a seznamy nep?tel se u sestavuj. Hitler i Stalin by nad na demokraci jsali. *Sov?tsk ztrty - myleno zabitch, zran?nch a zajatch - z prvnch m?sc? vlky lze odhadnou na dva miliony vojk?. Pro srovnn: v roce 1940 m?ly Spojen stty v ozbrojench silch necelch 460 tisc mu?; p?i japonskm toku na Pearl Harbor byly zabity p?iblin? dva tisce americkch vojk?. Podle americk Vojensk encyklopedie autor? R. Ernese Dupuyho a Trevora N. Dupuyho ztratil Sov?tsk svaz v 2. sv?tov vlce 17 a 22 milion? lid, Spojen stty 292 tisc, Velk Britnie 460 tisc. Jen ve Stalingradsk bitv? zahynulo mnohem vce rudoarm?jc? ne americkch ?i britskch vojk? b?hem cel sv?tov vlky. Z p?vodnch zajatch 5 milion? p?ilo o ivot 3 a p?l milionu. To byl tedy t takov men holocaust (u t?ch ruskch zajatc?). *Polsko padlo za 28 dn, Francie za 38 dn. *Stalin to mon trefil p?esn?ji: Anglie dodala ?as, ?ekl, Amerika dodala penze a Rusko dodalo krev. *V souvislosti se zajit?nm materilnch pot?eb fronty se samoz?ejm? nemohu vyhnout otzce spojeneckch dodvek v rmci tzv. Lend and Lease. V celkovm objemu ekonomickch pot?eb fronty ?inil podl t?chto dodvek kolem 10 %. P?edevm vak byly zahjeny a po vt?zstv u Moskvy, kdy investujc strana m?la alespo? n?jakou nad?ji, e se jim vloen penze vrt. Byl to jeden z nejlepch obchod? v minulm stolet, nebo? se platilo zlatem a samoz?ejm? za zbo naloen, nikoliv to, kter dorazilo do ruskch p?stav?. Na druh stran? americk materiln pomoc dorazila ve chvli, kdy jet? nebyla pln? nastartovna sov?tsk vle?n ekonomika a v n?kterch specifickch polokch tlovch slueb Rud armdy byla velmi vznamn, nap?. a 58 % automobil? pouvanch v sov?tskm tlu bylo z dovozu. Lze tedy konstatovat, e Sov?tsk svaz by vlku s N?meckem vyhrl i bez p?m zpadn materiln pomoci, ale pravd?podobn? by si to vydalo jet? v?t ob?ti a vlka by asi trvala dle. *Klva?a se chov jako potomek sude?ckho poh?nka ?i d?stojnka SS, snac se ospravedlnit zlo?iny, kter ospravedlnit nelze. Nelze p?epsat d?jiny. Rud, ale i americk a britsk armda okupovaly nacistick N?mecko. Prvem vt?z? vlky, kterou nacist rozpoutali. V pr?b?hu 2. sv?tov vlky zahynulo p?iblin? 7 milion? obyvatel Ukrajiny. Bitva o Kursk se stala nejv?t tankovou bitvou cel vlky. Prv? na Ukrajin? byly zni?eny n?meck tankov zlohy, take iniciativa na vchodn front? p?ela definitivn? na stranu Rud armdy. Polovinu z padlch Ukrajinc? zabili Ukrajinci, kte? kolaborovali s nacisty. D?jiny se opakuj *Druhou sv?tovou vlku za?al hitlerovsk a stalinistick totalitarismus, sd?lil ve svm proslovu polsk prezident Bronislaw Komorowski a pokra?oval v tom smyslu, e konflikt na Ukrajin? nm p?ipomn, e v Evrop? jsou stle temn sly, kter by se cht?ly rozpnat a nerespektuj sttn hranice. Tak hovo?il na pietnm aktu u p?leitosti sedmdestho vro? konce druh sv?tov vlky na poloostrov? Westerplatte v polskm Gda?sku, kde naopak vlka za?ala. *Parta ku?at vypad jako bojov jednotka ve srovnn se zahrani?n a bezpe?nostn politikou Evropsk unie, prohlsil emotivn? Jean-Claude Juncker. P?edseda Evropsk komise rovn? poznamenal, e vytvo?en evropsk armdy by m?l bt dlouhodob projekt, protoe to nen mon provst rychle z nuly do zt?ejho rna. Juncker je obvykle nchyln k bludnmu mylen. Hlavnm problmem je, e bez pln politick unie, nem?e mt tato iniciativa dnou anci. Tak dlouho, dokud bude panovat siln rivalita mezi nrody, tak bude sjednocen armda bezmocn proti jakmukoliv ohroen Evropsk unie jako celku. To se projevilo v roce 2011, kdy kad zem? jednala jinak b?hem kampan? v Libyi. Stejn? tak je to patrn ve smen reakci zem EU na ruskou akci na Krymu. Daily Mail rovn? p?ipomnaj, e Juncker opakovan? vyzval k vytvo?en jednotn armdy, jej pot?eba se stala z?ejm?j ve sv?tle ukrajinsk krize. Podle p?edsedy Evropsk komise vytvo?enm takov armdy bude Rusko rozum?t, e EU je odhodlna vn? chrnit hodnoty Unie. *Uvaujme: Nai tzv. "demokrati" pot?ebuj miliardy na vlky proti nep?teli, kterho je pot?eba vymyslet, i kdy nen. D?vod si dodejte sami, pokud vezmete v vahu, jak promile spole?nosti nm doopravdy vldne, dodv Kv?ta Pohlhammer Lauterbachov . *Pepe Escobar: A dosud byla cel ta hra o tom, kdo vldne na vlnch - co byl geopolitick dar, kter US zd?dily od Velk Britnie. Kontrola nad mo?i znamenala, e US jsou d?dici p?ti impri: japonskho, n?meckho, britskho, francouzskho a holandskho. Vechny ty ohromn kolov bojov skupiny kolem US letadlovch lod hldkujc nad oceny, aby garantovaly svobodn obchod - jak roztrubuje hegemonick propagandistick mainrie - by ly bleskov? obrtit proti ?n?. *Pokud si uv?domme, kde bylo lidsky a ekonomicky Rusko po druh sv?tov vlce a kde byl takzvan vysp?l Zpad, je naprosto neuv??iteln, co Rusko dokzalo. A v tomto porovnn (s Ruskem) jet? vce vynikla neefektivita zpadnho systmu. (J vm, zn to neuv??iteln?, ale zjist?te si, kolik zbylo v Rusku po druh sv?tov vlce chlap? a kolik jich bylo zran?nch ?i zmrza?ench. A kolik p?eilo studovanch lid, kolik kol p?estalo existovat, kolik pr?myslu bylo zni?eno.) A vslednice sil je ji nastaven. To, co se stane, je ji dan. Bude to jen p?irozen d?sledek proces?, kter zapo?aly kdysi dvno. *Generl William Westmoreland, jen velel vekerm operacm americk armdy ve Vietnamu v letech 1964 a 1968, prohlsil: Orientlci nep?ikldaj stejnou vhu ivotu jako my na Zpad?. ivot na Vchod? je lacin. *Spojen stty ve Vietnamu vedly nejv?t chemickou vlku v d?jinch. Prezident Nixon a americk ministr zahrani? Henry Kissinger v roce 1969 toky eskalovali. Kissinger p?mo prohlsil: "Chci, aby ve, co lt, bombardovalo ve, co se pohybuje." Nen toto vslovn pokyn k vykonn genocidy na p?evn? bezbrann venkovsk populaci, je nem?la v?bec nic spole?nho s bojem proti "komunistick hyd?e"? *Nixonovu dajnou protivle?nou rtoriku si m?eme poslechnout na vlastn ui, kdy v dubnu 1972 prob?hla inspirativn debata mezi nm a Henrym Kissingerem. Nixon: "Myslm si, e bychom se m?li pustit do p?ehrad. Utop se n?jac lid?" Kissinger: "Utopilo by se asi dv? sta tisc lid." Nixon: "Ne, ne, ne, radi bych pouil atomovku." Kissinger: "To by bylo asi p?li." Nixon: "Atomovka? To ti d?l problm?" Kissinger: "(nen rozum?t)" Nixon: "Sakra, Henry, chci, abys myslel ve velkm." *Laos, p?es jeho zem vedla legendrn Ho ?i Minova stezka, kter slouila k zsobovn Vietkongu z Hanoje, byl intenzivn? bombardovn v letech 1964 a 1973. B?hem tto doby byl zasypn 2,5 miliony tun pum, tedy vce ne Japonsko a N?mecko za druh sv?tov vlky. V t dob? ilo v Laosu pouze dva a p?l milionu obyvatel, take na kadho z nich p?ipadla jedna tuna bomb! *Byly plny na to, e v Evrop? vznikne kolonie, kterou bude ovldat jaksi nad?azen lechta. Tu m?li tvo?it n?me?t veterni z vt?zn vlky. Bylo pe?liv? v t?ch dokumentech dokonce spo?tno, e na jejich obsluhu by bylo pot?eba osm a dev?t Rus?, sedm Ukrajinc?, p?t Polk? I takov tajemstv odhaluje historie, na kterou mimo jin poukzal ?lov?k, kter se histori iv - Jan K?en. *Kdo by cht?l jet? pracovat, kdy v?tina lid v?? teorii, e penze d?laj penze? Na co se pinit jet? n?jakou prac? Na tu jsou otroci jinde. *Bank of England slouila jako vzor pro soukrom? provozovan centrln banky, kter se objevuj v kad zemi sv?ta. Soukrom centrln banky jsou nyn tak mocn, e brzy budou ovldat ekonomiku kad zem?, co povede k plutokracii - moci v rukch mocnch. Jen si p?edstavte, e bychom p?edali ?zen armdy organizovanmu zlo?inu - chpete u? V krtkosti, finan?n kapitl za?al de facto p?ebrat kontrolu nad sttem. *Obecn? lze konstatovat, e politici v Bruselu, kte? a na vjimky nejsou nic jinho ne omezen, bezcharaktern, hrabiv, nadut a zkorumpovan slouhov americkch, p?padn? islamistickch zjm?, jsou nejv?tm nebezpe?m pro vlastn ob?any. *Lenka Prochzkov: Fasda evropskho domu je rozpukan u od bombardovn Jugoslvie a dnes nastv fze bourn nosnch zd. *Ji? Menzel: Kdy se podvte v Praze kolem dokola, tak nikde nikdo Zemana moc neere, ale kdy se podvte mimo Prahu a zvlt? na venkov, tak on - jak je lidov a vulgrn - tak je lidem vlastn? sympatick. A to by se d?v za Masaryka stt nemohlo. *Zbo?il jako perli?ku k potvrzen toho, co ?k, p?inesl s sebou vst?iek jednoho ?lnku z novin, kter byl publikovn v americkm tisku. Je v n?m uvedeno, e nejctnostn?j muov Ameriky a americk politiky pronesli od 11. z? 2001 do 19. b?ezna 2003 celkem vce ne 930 v?domch nepravd. Ty m?ly slouit k oklamn americk i mezinrodn ve?ejnosti. Podotkm, e to uvd americk zdroj, nelze tedy nikoho podezrat z toho, e jde o putinovce a jejich propagandu, jak se nyn stv velice ?asto zvykem, poznamenal. *Hdky o to, pro? kdo nepojede na Rud nm?st? Taky propaganda, mnoh ty stty toti bojovaly po boku N?mc?. A op?t dopl?uje konkrtnm aktulnm p?kladem. Vce ne dva m?sce se hdme o tom, co se bude odehrvat na Rudm nm?st toho 9. kv?tna. A teprve p?ed n?kolika dny jsem vak narazil na statistika, kter vypo?tal zajmav data. T?eba e z 28, ?i 29 evropskch zem, kter se honos tm, e odmtaj na Rud nm?st p?ijet, jich 13 bojovalo p?mo na front? za SS divize. Zapomnat by se nem?lo ani na SS division v Chorvatsku, na tu Bosenskou a dal, kde vude po Evrop? byly (nap?klad muslimsk, o kter se dnes u t p?li nev a kter byla N?mci velice cen?na). N?kte? byli v t vlce jt na bojit? s N?mci skute?n? p?inuceni, ale v?tina z nich se tam hlsila dobrovoln?. A byly to dokonce i Norov, Belgi?an - co tam stav?li takovto divize. Dneska je to p?itom brno jinm zp?sobem. A ?e se, pro? tam necht?j jet. P?itom i toto z?ejm? hraje roli - ovem propagand? sou?asnosti se to nehod, uzav?el Zden?k Zbo?il sv vystoupen. *Kancl?ka Angela Merkelov to kolovrtkov? vysv?tlovala nutnost spole?nho boje proti teroristickm hrozbm, co je v zsad? jen podivn variace na jej dva roky star obrann prohlen, e piclovn je p?ece pro demokratick stt kl?ov. *Barack Obama naprosto nem v myslu hnt n?koho k odpov?dnosti za to, co se stalo. Vydal toto prohlen: dn nrod nen dokonal. Ale jedna ze silnch strnek, kter d?laj Ameriku vjime?nou, je nae ochota otev?en? ?elit nai minulosti, ?elit otev?en? naim nedostatk?m a v?l provst zm?ny. V sou?asn dob? je tak p?ipomnkou toho, e prosazovn hodnot ns ned?l slab, ale e ns posl a e Spojen stty americk z?stanou nejv?t silou svobody a lidsk d?stojnosti, jakou sv?t kdy poznal. *USA nejv?t silou svobody a lidsk d?stojnosti? Ten aek si z ns d?l srandu. Pokud USA necht?j, aby je zbytek sv?ta srovnval s nacistickm N?meckem, mus se p?estat chovat jako nacistick N?mecko. A mu?en v?z?? je samoz?ejm? jen jedna z oblast, kde tomu tak je. *Le Penov. Prohlsila, e za tisce mrtvch nesou odpov?dnost evropt ld?i, nebo? Evropsk unie pomohla zni?it zem?, ze kterch se do Evropy sna dostat tisce uprchlk?. *Pak se divme, e imigranti nesdlej nae hodnoty - pro? by, proboha, m?li, aby dopadli stejn? jako my? Vojensk akce, provd?n jmnem ?en demokracie a volnho trhu. Co bychom d?lali, kdyby nm nad hlavou poletovaly ?ekn?me etiopsk drony a vybraly si sv cle? Nebylo by lpe postupovat striktn? podle hesla svho nedati, cizho nedati? *Hls, e islm je svou podstatou zvlt? nebezpe?n pro idy. Nezapomnejme, e jedinm kontinentem, kde byli id masakrovni masov?, z?stv Evropa. *Sergej Chelemendik: USA jsou nadle nadeny perestrojkou a n?jak nemohou zapomenout, jak jeden Jid s velkou skvrnou na hlav? dokzal odplit SSSR zevnit? a p?inesl jim vt?zstv, o kterm ani nesnvaly, po kterm USA za?aly beztrestn? ni?it cel sv?t, v?etn? Evropy, v?etn? ?eska. Putin vrtil Rusku vojenskou moc do t mry, e porazit Rusko vle?nou cestou je nemon, ostatn? to bylo nemon i v roce 1985, kdy Gorba?ov za?al hovo?it o perestrojce, pokn a svobodnm trhu, kter vy?e vechny otzky. Vbuch zevnit? nejprve Jugoslvie, potom Ukrajiny, dv USA nad?ji, e i Rusko se poda? znovu odplit zevnit? podle toho samho modelu. Prezident Bush star stl v ?ele CIA, zatmco Putin skon?il svou kariru v KGB se skromnou hodnost podplukovnka, ale Bushovi to nikdo nevy?t. Na rozpad ruskho sttu se ?ek a usiluje se o n?j stovky let, ale nerozpadne se v dohledn budoucnosti, rozpadnou se stty Zpadu, a to velmi brzy. *Profesor Zelen o sv?t?: ?in?en zbran?mi je jen propagandistick vlka a zp?sob zahrani?n politiky. Jejm jedinm clem je zni?it ekonomiku protivnka - tedy toho druhho. Chud ale m?e bt p?ece zam?stnan. Ovem lidi bez prce, kte? byli vyput?ni z r?znch rejst?k?, byli nezam?stnan dost dlouho. P?estali prci hledat a n?co d?lat. Kolik je jich celkem i s t?mi v rejst?cch, vlastn? nikdo nev. U ns se tyto dv? skupiny nespojuj do jednoho ?sla. Proto je podle mne n?jak oficiln daj hovo?c o nezam?stnanosti u ns naprosto zbyte?n ukazatel. Vysv?tlen toho, co ?km, je jednoduch. ?m vce je lid bez prce - tedy nejsou sou?st pracovn sly - tm je nezam?stnanost podle dosavadnch kritri ni. Znamen to tedy v extrmu to, e a budeme vichni bez prce a nebudeme ji ani hledat - tak bude nezam?stnanost nulov. Takhle je sv?t chyt?e nastaven - i kdy je z toho ?lov?k tm?? tumpachov. *Jak vid evropsk byznys zam?stnance budoucnosti? Evropsk unie: Na evropskm Byznys summitu v Bruselu prohlsil Aongus Hegarty, f Dell pro Evropskou unii, St?edn vchod a Evropu, e zam?stnanec budoucnosti mus bt flexibiln, mobiln, multilinguln a multinacionln povahy, aby byl schopen cestovat nap?? Evropou za sprvnou pracovn p?leitost. Nikdo z?ejm? nepo?t s tm, e m zam?stnanec n?kde sv?j d?m, rodinu nebo rodi?e, o kter se mus starat. Budoucnost pro byznys je evidentn? ?lov?k bez ko?en?, bez zvazk? a bez hmotnho majetku. *Gilbert Keith Chesterton m?l velmi realistick bonmoty, nap?klad tento: Znte, Wimpole, slavn osud impria? Znm jej jako ?e?nick obrat, odpov?d?l bsnk. M ?ty?i d?jstv, pravil Dalroy. Vt?zstv nad barbary. Zam?stnn barbar?. Spojenectv s barbary. Vt?zstv barbar?. To? slavn osud impria. *Kotrba Podvejte se na takovho B?lobrdka, kterho museli nachyt?it ve Washingtonu, aby nemluvil pln? z cesty. A je mu to n?co platn? Nen. Novin?i, a to i ti proameri?t, jej stejn? ignoruj. Zemana nenvid, ale cituj. Putin potenciln? rozvrcen hospod?stv Ukrajiny furt nechce. Nechce pouze na Ukrajin? vojska NATO. Zaorlek ml? v Praze a nikdo mu to nep?ikzal. Mluv za n?j Bartuka a je polojasno. U vme, e ministr zahrani? zam?stnv idiota na pozici diplomata. Nen prozatm jasn, jak dlouho jet? ho zam?stnvat bude. Pehe, t?tina a dal apologeti euroatlantismu dl p sloupky, kter ?te stle mn? lid. Nikdo nem penze na to, aby platil vlku. A jen proto je jet? mr. Kadmu jde jen o zisk a v tto vlce dolar i euro prohrvaj. Putin svou ekonomiku ubrnil. Bez armdy tank?. *F. R. ?ech: J myslm, e pan profesor Klva?a si vdy p?l, aby ns Rud armda nedobyla, a tankov brigda SS tady z?stala po?d. Jak jinak lze jeho slova vysv?tlit? *Patton prohlsil, e se nehodl zastavovat na demarka?n linii podl Labe, ale e p?jde dle na Polsko, odtud na Ukrajinu a Blou Rus, a do Stalingradu. Rusy nenazval jinak, ne "potomci Dinghischna", kter nutno vyhnat z Evropy. *Hitlerovi je v ukrajinsk koln u?ebnici p?i?tna nsledujc v?ta: Due bol, kdy vidme utrpen ukrajinskho lidu a vzneench lid z Kavkazu. Je ?as vytvo?it jednotn ukrajinsk stt." *P?ece si tuto poctivou prci nenechme pokazit! Nae skv?l ?T 24 se nem?e prop?j?it k prorusk propagand?! O. Krej?: A srbt vojci pochodovali na P?ehldce vt?zstv. Mimochodem: Jugoslvie ztratila za 2. sv?tov vlky p?iblin? 1,5 milion? lid - vce ne USA, Velk Britnie a Francie dohromady. U ns se ve?ejnoprvn mdia ?tvrt stolet sna nrodu vtpit, e 2. sv?tov vlka byla bojem lenho Hitlera proti id?m a skon?ila slavnou bitvou Ameri?an? o Plze?, p?i?em role Sov?tskho svazu p?sobila velmi ruiv?. A pak, zajmav by p?ece byla p?ehldka v Moskv? jen tehdy, kdyby se tam n?co pokazilo. A ono ne! A nesmme zapomnat, e je tu objednvka sh?ry: chcete-li zm?nit vsledky sv?tov vlky, muste jej d?j p?evyprv?t. *Rusko se nakonec, poprv za 400 let, pln? obrtilo sm?rem ke sv p?irozen ekosf?e - na Vchod. Vldnouc t?dy Zpadu ho za p?tele nem?ly nikdy. *Timothy Snyder neprosn? kritizoval chovn nacist? v??i sov?tskm vojenskm zajatc?m, protoe byla poruena enevsk konvence, zajatci byli povaovni za slovansk Untermenschen. Z 5,7 milionu sov?tskch vojenskch zajatc? ztratilo ivot vce ne 60 procent. U spojeneckch zajatc? se veobecn? p?iznv ?slo 3,5 procenta! I to mluv za ve a pro Rusy. *Buchanan: J se ovem musm ptt, pokud jsou dnes Spojen stty tak skv?lou zem, pro? se tolik nrod? na vchod? i zpad? odvrac od toho, co jim nabzme? Nem?li bychom se nad tm hluboce zamyslet? *Paul Craig Roberts: Ameri?an, lid to lehkov?rn, nemaj tuen, e Napoleona porazilo Rusko, a ne Wellington z Anglie. Grande Arme se nevrtila z Ruska. To byla ta ztrta, co vojensk moci Francie zlomila vaz. N?meck wehrmacht, kter se Franci prohnal za pr dn a Brity vytla?il z kontinentu, rozdrtila Rud armda v Rusku. Spojeneck invaze v Normandii narazila jen na pr neplnch n?meckch tvar?, jim schzely pohonn hmoty. N?meck armda i vechny zdroje, kter m?la, byly na rusk front?. Amerika hrla ve vlce proti Hitlerovi malou roli. Eisenhower si mazan? po?kal, a Hitlera rozdrt Rud armda, a vylodil se dvno pot, co se to obrtilo proti N?mecku. Washington si dnes p?ipisuje triumf ve vlce, v n hrl malou roli. Spojen stty vlku nevyhrly a do porky Japonska. Spojen stty prohrly s armdami t?etho sv?ta v Koreji a Vietnamu. V Afghnistnu prohrly Spojen stty s chatrn? vyzbrojenm Talibnem. P?l Irku je po 8 letech v rukou militantnho Islmskho sttu. Washington promrhal tisce miliard ve vlkch, kter prohrl. Dky tisc?m miliard, vyhozench za vlky, to jde s ekonomikou a ivotn rovn Spojench stt? s kopce. Neokonzervativn vle?n tv?i, kte? tu pohromu maj na sv?dom, ovldaj stle ob? politick strany. St?elen vle?n tv?i enou Ameriku na kone?nou porku. *Gen. Ben Hodges a jeho prohlen: NATO ani USA nemaj v myslu vyvolat konflikt, ale naopak hledaj cestu, jak z Ruska znovu ud?lat odpov?dn a mrumilovn nrod. *Schacht: Nacist neum?j vldnout, ale j mohu vldnout jejich prost?ednictvm. *Petrnek varoval tak p?ed nzory lid, kte? maj podivnou minulost. Americk sentor, kter h? svmi npady na roz?en vyzbrojovn nap?klad pobaltskch zem a dalch zem NATO, p?i svm p?soben v armd? bombardoval ve Vietnamu napalmem tam?j obyvatelstvo. Nu a nen bez zajmavosti, pro? je tlak na zven nklad? na armdy? Ze 100 procent zbran se 49 procent vyrb pro USA, kter se sna je uplatnit nebo prodat sp?telenm zemm. *Wolfowitzova doktrna. Tato doktrna je zkladem zahrani?n politiky Washingtonu. Doktrna uvd: Nam prvnm clem je zabrnit op?tovnmu vyno?en se konkurenta, bu? na zem bvalho Sov?tskho svazu, nebo jinde, kter p?edstavuje hrozbu rozsahu, kterou d?ve p?edstavoval Sov?tsk svaz. Toto je dominantn d?vod, kter je zkladem nov regionln obrann strategie, a vyaduje si, abychom usilovali o zabrn?n tomu, aby jakkoliv nep?telsk mocnost ovldla region, jeho zdroje by, za konsolidovan kontroly, posta?ovaly k vytvo?en globln mocnosti. V b?eznu tohoto roku CFR tuto doktrnu roz?ila o ?nu. Washington se nyn v?nuje blokovn vzestupu dvou velkch jadern? vyzbrojench zem. *Prezidenta Obamu vichni maj za blbolcho nekompetentnho troubu. *Diplomaticky to vyjd?il ?nsk ministr zahrani?nch v?c Wang I, kdy v sobotu p?ivtal Johna Kerryho slovy: Ne vichni lid na sv?t? si p?ej lep ?nsko-americk vztahy, ale j v??m, e sttn tajemnk sem p?ilt, aby komunikace a kooperace nahradily hdku a konfrontaci. *V dob?, kdy Kaddf p?ebral v roce 1969 vldu, pat?ila Libye k nejchudm zemm planety, ale v roce 2011 u byla nejbohat africkou zem; pat?ilo j 53. msto na sv?t? s HDP 16 600 USD, gramotnost stoupla z 10 na 88 procent. Libyjsk centrln banka, pod p?mou Kaddfho kontrolou, m?la tm?? 144 tun zlata. Libye tak byla mezi 25 zem?mi sv?ta s nejv?t zsobou drahho kovu za 6,5 miliardy USD. M?eme se potom divit, e libyjsk obyvatelstvo m?lo nejvy ivotn rove? v Africe? Pr?m?rn v?k doit byl nejvy na kontinent? - mui 75 let, eny 80 let; tedy vy ne v ?esk republice. *?ecko je dnes ovldan klanem zhruba 100 majetnch rodin, nikoliv opravdovmi ob?any. *Klaus: My mme 30 tank?, N?mci 322, Rusov 2500 a zadluen ?ekov 1462. A tak se tam et?. A nemohu si odpustit, abych tady nezmnil porovnn po?tu tank? ?ecka s Ruskem, kter jako sv?tov velmoc m jen 2500, to znamen s tm ?eckem srovnateln. Pr slov padlo i o Marshallov? plnu samotnm. Podle Klause nebyl pro N?mecko po vlce p?li p?nosn. Lze ho pr p?irovnat k evropskm dotacm na cyklostezky nebo lya?sk arely v mstech, kde nejsou ani dost vysok kopce, ani dost sn?hu. *Hybridn vlka, to nejsou zelen mu?ci v Estonsku nebo v Polsku, jak se sna sugerovat neodbornk?m mdia, v?etn? ?eskch. To je totln rozvrat sttnho systmu dan zem?, zp?soben chaosu a zejmna vtpen obyvatelstvu bu? touhy po zm?n?, nebo v?dom bezvchodnosti situace. Podle mho nzoru nic takovho pobaltskm zemm ani Polsku nehroz a je tedy otzka, co vlastn? nacvi?uj a proti komu. Ukrajina, na rozdl od Libye, Irku nebo Srie, se do sou?asnho stavu dostala naprosto dobrovoln?, ani by proti n kdokoliv vedl jakoukoliv vlku (a u v?bec ne hybridn), pouze p? sv vlastn vldy a oligarch?. P?edstava, e by Rusko rozpoutalo hybridn vlku proti n?kter pobaltsk zemi, je zcela scestn a nem zakotven v realit?. *Putin sm argumentoval, e na vnosu z nafty participuj z 24 % zahrani?n spole?nosti. *Bartuka: Pokud se jim postavte rychle ?elem, jako to ud?lali t?eba v Od?se, kde je prost? uplili, nebo v Dn?propetrovsku, kde je prost? zabili a zahrabali u silnice, tak mte klid. Kdy to neud?lte, tak mte vlku. To je cel. *Vldu, kterou vznamn N?mec Verheugen ozna?il za ?istokrevnou vldu faist? z masa a kost, zatmco nemn? vznamn Ameri?an Henry Kissinger prohlsil Majdan za nic vc a nic mn?, ne za generln zkouku na to, co se Washington chyst provst v Moskv?. *Kancl?ka Angela Merkelov msto toho, aby vzty?ila nad Reichstagem vlajku s hv?zdami a pruhy, cestuje 10. kv?tna do Moskvy, aby si zlepila sv?j image v o?ch Vladimra Putina. Franois Hollande se v zoufalstv ene potopit sv Mistraly a jenom sliby doka??, e vzp?t utop jeho samho, ho od tohoto rozhodnho kroku odrazuj. V ?m? museli podplit m?stsk letit?, aby odtud nikdo z vldnch ?initel? nemohl odlet?t do Moskvy. *Renegti v jin a st?edn Evrop? jsou p?ipraveni p?eb?hnout na stranu Moskvy v jakmkoli vhodnm moment?. A prv? v t dob? prezident Poroenko trv na rychlm p?ijet Ukrajiny do NATO, co rod nov obavy mezi Evropany, protoe v?t hr?zu pro sebe i spole?enstv si nedokou p?edstavit. *Friedman bez obalu ?k, e se musme sm?it s tm, e i v Evrop? budou vlky, kter jsou pr projevem lidskosti. Kdyby se Rusk federace rozpadla v devadestch letech dvactho stolet a region by se rozt?til do mnoha mench stt?, rusk sla by zmizela a s n i hrozba, jakou Rusko p?edstavuje pro Evropu. Kdyby se Ameri?an, Evropan a ??an spojili v toku, rusk otzka by byla definitivn? vy?eena. Kdyby se Zpadu poda?ilo zskat p?evahu na Ukrajin?, Rusko by se nemohlo nijak brnit. Nejv?tm nebezpe?m pro hegemonii USA nen spojen N?mecka a Ruska, ale ?ny a Ruska. P?i?em plat zcela jednozna?n?, e americk politika na Ukrajin? a obecn? v Evrop? urychluje sbliovn Ruska s ?nou. (Maluj scn?e v??nho zpasu o nadvldu a co nejefektivn?jho uvn americk sly. Uvauj v protikladu MY ve Spojench sttech versus ONI ve zbytku sv?ta.) *V knize Velk achovnice sou?asn poradce prezidenta Baracka Obamy Zbigniew Brzezinski kdysi napsal, e by USA m?ly Ruskou federaci vce p?imknout k sob?. Ud?lat z n pozorovatele NATO ?i n?jakou bilaterln smlouvou mnohem strategi?t?jho partnera. Nikdy se to nestalo. Pro? USA tento koncept opustily? Brzezinski m?l pravdu. Jestli USA cht?ly nad Ruskem definitivn? zvt?zit, bylo pot?eba se s nm p?telit a dusit ho v objet. *Jelcinovsk Rusko vytvo?ilo neskute?n chaos. Kad, kdo m?l informace a dosti silnou k?i, si bral moc, je leela na ulici a privatizoval. Zahrani?n korporace, nejr?zn?j poradci a hlavn? bank?i si v zemi d?lali, co cht?li, a korumpovali kadho, kdo mohl pomoci vysvat bohatstv zem?. *Irina Novikova, Sergej Michejev: Zpad nikdy nebyl a nebude idelnm vzorem, za kterm je t?eba se pachtit. Nejmn? polovina z toho, co vykldaj na Zpad? o lidskch hodnotch, je zjevn cynick le. Tam dn morln hodnoty nebyly a nedaj se o?ekvat. Maj jen svou politickou hru, v n vyuvaj nejpinav?j metody. V roce 1946 doli v administrativ? prezidenta Trumana k zv?ru, e a? Sov?tsk svaz d?l jakoukoliv politiku, u jenom jeho existence nen v souladu s americkmi zjmy nrodn bezpe?nosti. O tom, e Rusko mus zmizet, mluvil na tajnm zasedn Spojenho vboru velitel? tb? 25. ?jna 1995 Clinton. ?ekl: V nejblim desetilet ns ?ek ?een nsledujcch problm?: Za prv rozd?len Ruska na mal stty cestou regionlnch vlek, podobnch t?m, kter jsme zorganizovali v Jugoslvii. Za druh kone?n rozvrat vojenskopr?myslovho komplexu a armdy Ruska. Za t?et v republikch odd?lench od Ruska ustaven reim? nm vyhovujcch. Dnes je takov Ameri?an?m vyhovujc reim ustaven na Ukrajin?. *Aktuln? se sta? podvat na Makedonii, p?es n m vst rusk plynovod do Evropy a zni?ehonic se tam zjevili albnt terorist a na obrtkch nabr varianta barevn revoluce sou?asn? *Otce mm Makedonce, matka je Albnka. Pora?te, kterou prodejnu mm vyplit? Vy?tav npis se objevil v podob? graffiti na jedn ze zd v severomakedonskm m?st? Kumanovo. *Nikdo na Makedonii neto?, a p?esto j jde o existenci. Na Ukrajin? to ale bylo p?ipraveno lpe. Zd se, e v Makedonii jsou siln provldn demonstrace? *Roberts, MZV USA pokra?uje s vyjad?ovnm znepokojen v souvislosti s politickou kriz v Makedonii, kterou USA rozdmchaly samy. *Zelen: Oni (??an), kdy ?eknou n?co - znamen to, e je to ji nap?l ud?lan. Tam si nem?e premir ?ct, s n??m jen tak vystoupit. To u mus bt ve prodebatovan. *vejnar: V ?nskm parlamentu je t?icet, nebo ?ty?icet dolarovch miliard??. V americkm Kongresu nen ani jeden. Nejbohat m jen kolem 500 milion? dolar?. *Clifford: Carnajev zabil t?i lidi a bude popraven, zatmco vrady milin? lid v Irku a Afghnistnu potrestny nebudou, zd?raz?uje znechucen? autor. Take uloen trestu smrti Carnajevovi nen dnm p?ekvapenm. Koneckonc?, se tm Spojen stty zabvaj - zabjenm! Ale pokud Carnajeva postavily p?ed soud za vradu t? lid, pro? se nikdo nezodpovd za smrt 3 milion? lid v jihovchodn Asii, pt se novin?. Nem?l by bt n?kdo pohnn p?ed spravedlnost za smrt vce ne milionu Ir?an? a bombardovn zem? po vce ne 20 let? Pro? Carnajeva odsoudili, a jin ne? Mon, e n?kdo bude ?kat, e Carnajev zabil nevinn lidi, poznamenal autor. Potom je tedy nepochopiteln, ?m byly na vin? 3 miliony obyvatel jihovchodn Asie, milion civilist? v Irku a nespo?et nevinnch ob?t v Libyi, Srii a Afghnistnu. USA bombardovaly osm r?znch svateb v Afghnistnu. V d?sledku toho zem?ely stovky lid. A opravdu, je rozdl mezi zabjenm nevinnch lid na maratonu a na svatb?? Take, kdy bomby zabjej, nem?l by na vechny, kdo jsou zapojeni do bombardovn, dopadnout stejn trest? uzav?el novin? ?e?nickou otzkou. *Daniel Vesel: Zatmco Indii po vyhlen nezvislosti v roce 1947 dn obrovsk hladomor nesuoval (b?hem britsk nadvldy v letech 1765 a 1947 p?i periodickch hladomorech zem?elo podle neplnch daj? nejmn? 43 milion? Ind?), v porovnn s ?nou - kv?li chatrnmu zdravotnictv, patn? fungujc distribuci potravin a naprosto podfinancovanm socilnm slubm v tto zemi p?evld p?mo hororov podviva a hladov?n, a v tomto d?sledku m?rn? vysok mra mrtnosti. To se konkrtn? projevuje v tom, e na zklad? ve uvedench daj? v demokratick Indii zem?e o 3.9 milionu lid ro?n? vce ne v totalitn ?n?, jak vyplv ze zprvy obou vzkumnk?, kte? dodvaj, e kadch osm let zem?e na nsledky hladov?n v Indii vce lid, ne za bezprecedentnho hladomoru v ?n? v letech 1958 a 1961. Hovo?me o takzvanch nadbyte?nch mrtch - (excess deaths). Oslm m?stkem se tedy m?eme vrtit k Arnotu Lustigovi a jeho dce?i a potvrdit jejich slova o tom, e Indie coby nejv?t demokracie na sv?t? je snad jet? horm lidskm peklem, ne byla Osv?tim, potamo holocaust. *Svat Bonifc (Winfrith, 675-754) tvrdil, e Slovan jsou nejhnusn?j a nejp?ern?j z lidskch kmen?. To se psalo osm stolet. D?tmar Mersebursk (Thietmar von Merseburg, 975-1018), jeho Kroniku si ?ten?i mohou nyn p?e?st i v ?etin? (vyla roku 2008), prohlaoval, e slovansk plemeno mus bt st?eeno jako bk a bi?ovno jako osel. Nelze zapomenout na urliv vroky v Augsburger Allgmeine Zeitung z doby Frankfurtskho sn?mu v roce 1848. Pnov od t?chto novin odeprali (a do?asn?, do ?ervna 1848, zmtli i Marxe a Engelse) ?ech?m a Slovan?m prvo na utv?en vlastn historie mimo rmec N?mecka (pozn.: N?mecka jako historickho zem; N?meck csa?stv bylo vyhleno a 1871). 2. kv?tna 1848 v t?chto novinch napsali, e ?ei v ?echch nemaj jinou volbu ne bt N?mci, anebo nebt. P?ejeme jim jejich jazyk, jejich zvyky, jejich vzpomnky, dokonce i jejich nad?je, ale poadujeme, aby p?ijali za sv?j n?meck zkon a z?ekli se jakhokoliv pokusu odlou?it se od n?meckch d?jin. *Petr Uhl: N?mci se sem kone?n? vrac. Bude to nyn asi jet? pr let trvat, ale nem?e to podle mne v p?tch letech skon?it jinak ne ?ast ?esk vldy na sudeton?meckm sjezdu a nakonec i tm, e se sjezd bude konat na zem ?esk republiky. *Americk ministr obrany: M?eme se podlet na porce IS, ale nem?eme ud?lat z Irku p?jemn msto k ivotu, nem?eme udrovat vt?zstv, to mohou d?lat jen Ir?an a v tomto p?pad? sunnitsk kmeny na zpad?. Take USA mohou ud?lat z Irku vl?it?, ale nemohou z n?j ud?lat p?jemn msto k ivotu? USA mohou d?lat bordel, ale nemus ho uklzet? USA mohou ni?it, ale nemus opravovat? USA mohou a vichni ostatn mus? Tenhle washingtonsk kleb, to u nen fraka, to u nen ani ?ern humor, to u je ?ir cynismus. (P?evzato z blogu Tribun) *Ji? Jrovec: Sou?st tto zr?dnosti je to, e si Zpad nep?tele nap?ed vytvo?, vyzbroj a pak vyhls za smrteln nebezpe?. Jinak by nebylo s km bojovat a nad km (ne)slavn? vt?zit. Napadlo n?koho, e Islmsk stt nem dn zbrojovky? Take mus n?kde a za n?co zbran? nakupovat? *Pd reimu Muammara Kaddfho otevr novou etapu historie svobodn Libye, kter je z mnoha hledisek velmi d?leit pro klidn vvoj a bezpe?nost cel oblasti. ?esk republika byla mezi prvnmi zem?mi, kter navzaly kontakty s Nrodn p?echodnou radou Libye, prohlsil v srpnu 2011 Karel Schwarzenberg. *fajt: doporu?uju si p?e?st Envera Hodu, kter se v nzorech na sv?t nepral s nikm a s ni?m (neet?il ani sv?j nrod) - uznval jedinho sttnka sv doby, a to Stalina, ostatn m?l bu? za kapitalisty anebo revizionisty, Chru?ova m?l za neschopnho aka a Bren?va za darebka. *Politika nem nic spole?nho s tm, jestli mte pravdu, vysv?tluje pan?lsk politick fenomn Pablo Iglesias. Politika je o dosaen sp?chu. *Arsenij Jace?uk ?ekl, e jeho vlda se nikdy nebude zabvat sou?asnmi p?edstaviteli Donbasu. Budeme komunikovat pouze s legitimnmi zstupci regionu, chceme tam provst legitimn volby, ?ekl premir a zd?raznil, e je p?ipraven hovo?it s p?edstaviteli uvedench samozvanch republik pouze tehdy, kdy budou za m?emi. U ns je, mimochodem, dostatek volnch cel, dodal Jace?uk. *Minul tden se francouzsk novin? Jace?uka zeptal, kdy u kone?n? Kyjev p?estane s genocidou civilist? na Donbasu. Jace?uk bez rozmyslu odpov?d?l: To zle na tom, jak Putin bude plnit Minsk. Krsa necht?nho je n?kdy nejvmluvn?j. *David M. Herszenhorn se ve svm textu publikovanm v americkm denku The New York Times zabv neut?enou situac na Ukrajin?. Zem? je suovna ekonomickm poklesem, korupc a vnit?nmi svry. Podle n?kterch expert? pr Rusko nemus pro dal oslabovn svho souseda nic dalho podnikat, protoe na to si Ukrajina vysta? sama. *Bata na adresu Jace?uka prohlsil: Ukrajina m v ?ele mladho mue se slovnkem starho nacisty. *Jak znmo, kad koncentrk obsahuje zlo?ince v hojn m?e. A jak je z historie dob?e znmo, nejsou to ti, kte? tam sed v koncentr?nickm dresu. *?esk televize, kdy informovala o prvomjovch oslavch a ve zprvch uvedla, e se v Moskv? na Rudm nm?st sely mimo jin nezvisl odbory a v Petrohrad? p?edstavitel opozice. To byla cel v?ta o tom, jak probhal prvn kv?ten v Rusku. Tahle jedin v?ta m?la vyjd?it sd?len, e Rusko znamen nezvisl odbory a n?jak Petrohradsk opozice. To, e tam byly miliony jinch lid a s jinmi mylenkami nebo hesly, to z?stalo zase za dve?mi, jako kdyby to bylo nedouc. Tak to opravdu nevm. Ale v tomto nez?stv ?esk televize osamocena, to se tk i komer?nch mdi. (Holt nai mdiusov) *Za elity se lidem p?edkldaj komedianti. A posledn p?evrat umonil, e kdy se komediant rno probud, m?e mt pocit, e je elita. Je pozvn do televiznho dobrho rna, aby poradil v ?emkoliv, protoe on rozum vemu a vechno v. *U jsem n?kde ?ekl, e ijeme v dobch postmodernismu, kter se d p?eloit hezkm ?eskm novotvarem cochcrna. *Setkal se Nikita Chru?ov s papeem a dohodli se. Chru?ov souhlasil s tm, e B?h stvo?il zemi, a pape, e to u?inil pod vedenm komunistick strany. *Glenn Greenwald: Prost dodrovn zkon? u nesta?, nov? se navc musme Velkho bratra nau?it i milovat. *Slobodan Miloevi? ?ekl Ameri?an?m, e je chpe: Kdy jsou velmoc, mohou tvrdit, e ?tvrtek je ter. Dnes jsme to vak dopracovali mnohem dle. Dnes si toto prvo osobuje pln? kdokoliv. *Bsnk Cyprian Norwid napsal, e krvav povstn proti Rus?m kadch p?tadvacet let je tradic polsk spole?nosti. *Pan prezident kdysi ?ekl o novin?ch, e jsou umpa a stoka. A n?kte? novin?i se sna ze vech sil, aby mu dali za pravdu, uzavr Petr antovsk sv pravideln mediln ohldnut za uplynulm tdnem. *** ?erven 2015 *Slavn polsk disident Adam Michnik: Kominternu nahradila putinterna. A Putin ji pr ani nevymyslel, jen oblehl. Vladimir Putin je typ ?lov?ka, jen zavedl gangstersk a mafinsk mresy do evropsk politiky. Kdy mu podte ruku, m?li byste si potom spo?tat prsty, jestli mte vechny. V Evrop? organizuje ptou kolonu a hroz koroze demokratickch systm?. *Putinovo chovn vychz vst?c asiatsko-mongolskm gen?m Rus?. Jsem uraen, e nejsem na tom seznamu, ?ekl PL Daniel Korte z TOP 09. *Ji? Pehe: Je t?ko p?edstaviteln, e mistrovstv sv?ta ve fotbale by se mohlo po?dat v zemi, kter je de facto ve vle?nm stavu se svm sousedem, jemu sebrala kus zem, a kter navc zakazuje cestovat na sv zem vznamnm zpadnm politik?m a dalm osobnostem. Kdy k tomu p?idme, e sou?asn Rusko je de facto ve vlce se sousedn zem, a?koliv o sv p?m vojensk ?asti opakovan? le, a e u te? m?e vznikat ?ada oprvn?nch obav, koho a pro? Rusko nepust na sv zem b?hem ampiontu, kter m bt z definice otev?en celmu sv?tu, m?la by FIFA za?t vn? uvaovat o zm?n? po?adatele. *Debatovat se bude o literatu?e, sttu a ?esk spole?nosti. Projev p?ednese i Vclav B?lohradsk, kter je patrn? ochoten u vystupovat kdekoli, kam je pozvn (nedvno radil ?len?m ANO, dnes se pod?l o sv ideje s ?leny AS, ztra?) *Plze?: Nositeli Ceny 1. ?ervna se staly skute?n osobnosti, lid state?n, odvn, ve sv mysli a ve svm konn svobodn. Byli a jsou nm morlnmi autoritami. Jednm z nich je i pan Rudolf Batt?k. Laurety jsou ji nap?klad publicista, esejista a politick komenttor Jefim Fitejn, polsk historik a publicista Adam Michnik, politolog, publicista a spisovatel Oto Ul?, bval prezident ?R Vclav Havel, novin?i Petra Prochzkov, Petruka ustrov, Jaromr t?tina a dal. Loni ocen?n zskal literrn kritik, politick komenttor a publicista Bohumil Doleal. *Bloger a pravicov ekonom Karel K? se na serveru Neviditelnpes.cz zaml nad vvojem na spole?nosti. Pokud se na sv?t nedvte rudmi brlemi dobroser? multikulti socialismu, spokojen? chrochtajcch u errnch lab?, mus se vm posledn vvoj na tradi?n euroatlantick spole?nosti jevit p?inejmenm jako velmi podivn. *Jandourek se opr do hlavy sttu. A servtky si skute?n? nebere. Skute?n husita by nepoklonkoval vchodnmu impriu, husita by se nepodbzel l?ze, nevykldal by o keftcch, jak jsou vhodn, kdy budeme uslintan? podlzat ?i st?edu, dodv s tm, e by jej zajmalo, zda prezident Zeman um odzpvat Kto s Bo bojovnci a hezky vechny sloky. Pak a? si v? prapory a mv sudlic, jestli ho to bav. Husita, to byl n?kdo, kdo m?l v sob? and?la i dmona. Tak je tomu i dnes. Z kalicha se d p?ijmat i chlastat. P?ijmat k povznesen, chlastat do n?moty a bezv?dom. To je v?c volby, co si vybereme, ne? Jinak je jedno, jestli vyv?ujeme husitsk prapory nebo v?me pinav prdlo, uzavr Jandourek. *Jak nm nedvno vysv?tlil Karel Steigerwald, ?esk pravice povauje husity za st?edov?k teroristy, srovnateln s dnen Al-Kidou. *Putin pr nemus bt pln? zdrav. Nazna?uje to komenttor Jandourek, podle kterho bychom se m?li za?t ruskch blzn? bt. Poukazuje i na to, e nikdo tak ne?k, e chce Rusko na NATO zato?it klasickm a pon?kud primitivnm zp?sobem. tok neznamen vdycky p?jezd tank?, jako tomu bylo u ns a v Afghnistnu za Bren?va nebo jako to d?laj zelen mu?kov za Putina na Ukrajin?. Vlku lze vst kombinovanm zp?sobem, ekonomickm ntlakem, propagandou, zskvnm agent? a kolaborant?. Zemi lze okupovat postupn? a nenpadn?, ani si toho prost povahy hned vimnou, popisuje Jandourek sv p?edstavy, jak by mohlo Rusko na n?kter zem? NATO zato?it. *P?i srovnn s p?padem Kosova Pospil p?ipomn, e Kosovan se rozhodovali o samostatnosti svobodn?, zatmco situaci na Krymu siln? ovliv?oval mocn rusk soused. I proto m Pospil za to, e se obyvatel Krymu nerozhodovali svobodn?. *Politick geograf Michael Romancov zase poukzal na to, e dn entita nikdy neexpandovala tak dlouho a tak sp?n? jako Rusko, a p?ipomn?l i d?v?j npad ruskho prezidenta Vladimira Putina vytvo?it spole?n ekonomick a humanitrn prostor od Lisabonu po Vladivostok, co bylo z?ejmou snahou dostat USA pry? z Evropy. Nae volba kulturn, politick i ekonomick je zpadn. *tefan Fle Nejv?t mtus, kter jsem o Zpadu slyel, je ten, e vyvolal konflikt na Ukrajin? a e je zodpov?dn za to krveprolit. P?ijde mi legra?n, kdy se ?k, e cel Majdan zp?sobily a zaplatily Spojen stty. Ty prv? tuhle oblast opustily a teprve po Majdanu p?ichzej do regionu vchodn Evropy zptky. Nen tedy mon chytit Zpad jako pachatele za ruku a tvrdit, e m?e za jasmnovou revoluci, za barevn revoluce, za Majdan, *Magda Vryov pro PL: Vyhnali jsme k?es?any z chrm? a klter?, vyplenili jsme bibliotky starch palc? a z ndhernch komnat ud?lali spirny, zbavili jsme inteligenci jejich postaven ve spole?nosti a ud?lali jsme z nich chudky v kotelnch, obehnali jsme se plotem s elekt?inou a rui?kami, abychom neslyeli sv?t kolem. Co dnes po t?ch naich lidech, kte? vcemn? tohle schvalovali, chceme? Aby byli k?es?an a Evropan? Te? hned? *Zvlt? mne v posledn dob? pobavil pan B?lobrdek, kter vyzval, aby nai politici nejezdili do Ruska, jako by zrovna na n? tam byl n?kdo zv?dav. *Martin Fendrych: Putin se u papee podpory nedo?kal. Sp se mu dostalo napomnn. Pape ruskho prezidenta pozdravil n?mecky: Willkommen (co znamen vtejte). N?mecky Putin mluvil jako agent KGB za bolevika v NDR. Na jeho Willkommen Putin neodpov?d?l. *Pomocnou ruku podvaj i filozofov typu B?lohradskho, kte? vid spsu v p?em?n? oligarchie na elitu jako nositelku hodnot (!), kter bude z?ejm? starostliv? a s lskou pe?ovat o nae pot?eby. *Dolo tak na problematiku p?ist?hovalectv a migraci muslim?. Ivan Gabal sd?lil, e pokud budou p?epadvat msta s bohatstvm, z pohledu lidstva je to anticiviliza?n hmota. Jedin, co se d USA ohledn? Irku vy?tat, je, e to nedokon?ili, podotkl. Vid?li jsme, kdy Evropsk unie nezvldla na Ukrajin? konflikt a vlezla do rusk pasti, musela zashnout Angela Merkelov s Hollandem a situaci ?eit. V ?echch muslimy prakticky nemme. My mme asi edest tisc Rus?. ?ete muslimy, ale ne?ete Rusy, kte? jsou prolezl zpravodajskou slubou. *Pan Pol?k to obhajoval v ?esk televizi a zase takovou ryz pravicovou v?tou, kterou ocituji: Politick pluralitn systm je zaloen na svobodn konkurenci mylenek, avak nen mon p?ipustit, aby rusk propaganda byla ?astnkem tohoto svobodnho kln nzor?. To je tak velmi pravicov nzor, shledv Petr antovsk. *Martin Fendrych: Mui z ?eska nevymizeli. Za bolevika jich bylo dost. Vclav Havel, absolutn intelektul, kter z?ejm? nikdy v posilovn? bench press nevzpral, byl chlap. Nebl se, nebo sp p?emhal sv?j strach, i kdy stl proti totln p?esile. Pro?? M?l jasno: nesnel tlak, nesvobodu. *Za sou?asnou uprchlickou krizi m?e komunistick Sov?tsk svaz, kter v rmci boje proti Zpadu zp?sobil rozvrat Afriky, soud publicista Jan Ziegler. Odpov?dnost by nyn dle n?j m?lo p?evzt Rusko jakoto nstupnick stt SSSR. Pro uprchlky m pr msta dost. Prvotn p??ina rozvratu v severn Africe a nstupu radiklnho islmu spo?v dle Zieglera v padestch letech minulho stolet, kdy sov?tt komunist a jejich pt kolona v zpadnch zemch za?ali vyk?ikovat cosi o utiskovanm lidu v kolonich. A tak Sov?tsk svaz spole?n? se svmi satelity za?al v rmci oslaben Zpadu prosazovat tzv. prvo nrod? na sebeur?en. Ze strany Rus?, kte? si prost?ednictvm SSSR sami porobili jin nrody, to byl p?itom jen ob? kolosln podraz. Vsledkem byly chaos a miliony mrtvch, uvd Ziegler na svm blogu na serveru iDNES.cz. *Martin Fendrych: Pokud by se Evropsk unie rozpadla, kam p?jdeme, kam se vrtneme? Zptky k Rusku? Pekeln varianta. My Unii nutn?, ivotn? nutn? pot?ebujeme. *Tom Klva?a: V sou?asnosti s sebou p?ist?hovalci p?inej tm?? vlu?n? problmy: budou ns stt penze, jsou vodou na mln politickch extrmist? a demagog?, ?ili politicky Evropu oslab v nejmn? vhodn dob?, dob? ohroen Putinovm Ruskem. *Je dob?e, e sv?t ?d moud? id a demokratick USA, a ne ?ei. Ti by m?li kle?et p?ed Schwarzenbergem, pravil bulvrnk Pavel Novotn. koda, e 95 procent nroda nem intelektuln? na to uznat, e Karel m (jako vdy) recht a pak se jt styd?t v pokleku do kouta na hrch *Ivana Smole?ov: Prorusk dezinformace clen? zaplavuj Evropu v?etn? ?eska dezinformacemi. Maj demoralizovat spole?nost, obrtit ve?ejn mn?n proti zpadnm institucm a naruit jednotu. *Jsem proti p?m demokracii v jakkoli podob?. Jestlie n?jak ?lov?k vyslov referendum, m?l by okamit? p?estat brt plat, nebo? tm ?k: J nechci rozhodovat, tedy nechce d?lat svou prci, ?k poslanec TOP 09 Daniel Korte. *Moskva uvalila sankce proti evropskm politik?m, ?initel?m a vojk?m jako odpov?? na analogick restrikce p?ijat EU minul rok kv?li konfliktu kolem Ukrajiny. Jde o dal d?kaz toho, e Putinovo Rusko se stalo totalitnm sttem, kter nem dnou ctu k ob?anskm svobodm, reagoval Verhofstadt. *Kol?: Kdy u ns byl totalitn reim, nebyli jsme ohroeni na ivot?, pokud jsme s nm souhlasili, jen jsme nemohli mt kariru. Spousta lid, kte? cht?li studovat humanitn obory, musela nakonec p?ejt na stava?inu ?i stroja?inu, protoe by v humanitnch oborech musela skldat zv?re?n zkouky z marxismu-leninismu a v?deckho komunismu, a to necht?la. Podle bvalho diplomata Kol?e nen zcela jasn motiv obdivu n?kterch naich ob?an? v??i ruskmu prezidentovi. M ale jasno v tom, e to jsou bu? penze, ?i natvrdlost, blbost, ideologick omezenost, obdiv k autorit?, k autokratovi, kter m moc vldnout davem. *Ministr zahrani?nch v?c SRN: Osoby z ?ern listiny" mus v?d?t, jak jsou k nim vhrady. *EU kritizuje Rusko, e je nedemokratick. Ale p?ece Putin byl demokraticky zvolen a m podporu drtiv v?tiny Rus?. Maj Evropsk komise ?i evropsk prezident v?t legitimitu a podporu, kdy je de facto nikdo nezvolil? M EU prvo n?koho pou?ovat o tom, co je demokratick, potom, jakm zp?sobem byla protla?ena p?es francouzsk, nizozemsk a irsk ne evropsk stava alias Lisabonsk smlouva? Maj prvo Spojen stty kritizovat Rusko, kdy prezident USA p?ekra?uje ?asto sv pravomoci a fakticky vyhlauje vlky bez schvlen Kongresem? *Scharnagel: Podle jeho slov, Zpad, kdy obvi?uje Rusko z poruovn mezinrodnho prva, postupuje zaujat?. Pro? nikdo neprotestoval, kdy Chru?ov, ani by se kohokoliv na Krymu zeptal, ho odtrhl od Ruska a p?edal Ukrajin?? To tehdy odpovdalo mezinrodnmu prvu?" *Celkov po?et polskch civilist? (v?etn? en, d?t a nemluv?at) povrad?nch jednotkami UPA b?hem 2. sv?tov vlky (ob?ti byly ?asto p?ed smrt brutln? mu?eny) se odhaduje na 80 000 a 130 000. V roce 2014 ukrajinsk prezident Petro Poroenko ozna?il bojovnky UPA za "p?klad hrdinstv a vlastenectv na Ukrajin?." V dubnu 2015 ukrajinsk parlament schvlil zkon, kter ud?lil p?slunk?m OUN a UPA status bojovnk? za svobodu Ukrajiny *fredaktor ukrajinsk mutace Forbesu Vladimir Fedorin o?ekv, e guberntorem Charkova se nyn logicky stane John McCain, dal lituj, e u neije Augusto Pinochet, protoe nejlepm kandidtem do veden Charkovsk oblasti by byl prv? on. Koment?e se nezdrel ani aktuln? odstaven dn?propetrovsk oligarcha Kolomojsk, nejprve konstatoval, e p?vodn? litevsk, ale dnes u ukrajinsk ministr hospod?stv Ajvars Abramovi?jus je nekompetentn opice, co poslze vysv?tlil tm, e m zrove? brazilsk ob?anstv a v Brazlii p?ece ije hodn? divokch opic. Na adresu Saakaviliho, kter ve funkci st?d Kolomojskho mue Ihora Palicu, pak zav?til: Myslm, e je to jen do?asn figurka. Te? vzd Od?su Rus?m a potom ji budeme muset znovu vojensky dobvat, podotkl o?ividn? v narce na Saakaviliho vlku s Ruskem z roku 2008, po n Gruzie p?ila o Jin Osetii. N?jakou dobu bude guberntorem a pak ho vym?n za n?jakou nulu typu Antona Hon?arenka. *Ukrajinsk orgny nadle provd?j nep?etritou vlku proti lidu Donbasu, pe americk novin? Stephen Landman v ?lnku pro The Peoples Voice. Ukrajina je zlo?inn, gangsterskm p?evratem vytvo?en stt, kter se maskuje jakoby legitimn vldou. Je to nacismem a faismem infikovan policejn stt. Je bez zkon? a nsiln. Je hlavnm naruitelem ob?anskch prv. Je kleptokraticky ?zen megazlod?ji, sp?zn?nch se zlod?ji z korporac, kte? jsou extrmn? zkorumpovan a ij na kor spole?nosti," napsal tvrd? Lendman, Autor p?ipomn, e ukrajint vojci to? na civilisty, v?etn? en a d?t berou do zajet a pchaj takov zv?rstva, kter lze jen t?ko ignorovat. Krom? toho v Donbasu byly opakovan? pouity chemick zbran?, fosforov a kazetov bomby dodan Washingtonem. Ten, podle Lendmana, oficiln? p?edstr, e o ni?em nev a odporn? obvi?uje bojovnky za svobodu Donbasu ze zlo?in? Kyjeva. Poroenko je nelegitimn oligarcha-tulk, kter stoj v ?ele reimu bezprv. Zd se, e si mysl, e obdr Nobelovu cenu namsto v?ze?sk cely, kam pat?, " uzavr svoji kritickou palbu Stephen Lendman. *Ukrajina: My nemme Buky! A v mo?i nen voda! reaguje Rusko! *Slova mstop?edseda rusk Dumy. Kyjevsk reim v tom p?pad? padne, a vechny nsledky politiky, kterou provd?l pomajdansk Kyjev, dolehnou na nae bedra. Pokud p?jdeme do vlky, pak bude mt vt?zn strana odpov?dnost za vechno. ?ekn?me si to na rovinu. Kdo p?evezme Zpadem a zlo?ineckmi oligarchy rozvrcenou Ukrajinu, ten se z toho asi zblzn. *Ukrajinsk premir Arsenij Jace?uk ?ekl, e Ukrajina aktivn? podporuje demokratickou cestu, a e Rusko se boj jejho sp?chu. Podle Jace?uka cht?j rusk ?ady, aby se nastaven demokracie na Ukrajin? nezda?ila, protoe se obvaj, e nebezpe?n ideje svobody proniknou do Rusk federace. Podle p?edsedy vldy Ukrajiny Arsenije Jace?uka se Moskva obv, e svobodn a demokratick Ukrajina poskytne nedouc p?klad Rusku, proto si p?eje aby ideje Kyjeva selhaly, napsal bez ironie a zcela vn? v ?lnku opublikovanm v The Washington Post. Politik sd?lil, e sov?tsk minulost dlouho brnila rozvoji Ukrajiny, s jejm obrovskm potencilem. A teprve nyn, kdy se Kyjev za?al orientovat na zpadn hodnoty, m?e zem? o?ekvat prosperitu. Jace?uk je p?esv?d?en, e Ukrajina stoj pevn? na cest? reforem. Dky spornm opat?enm, bojem proti korupci, stejn? jako pravidelnou finan?n pomoc ze Zpadu, zem? zlepila svoji ekonomickou vkonnost. Op?t to napsal bez jakhokoliv nznaku sarkasmu. *Jace?uk o?ividn? stle jet? nechpe, e Ukrajina u je z hlediska Blho domu do zna?n mry zmuchlan a na cest? do odpadkovho koe, protoe t?kav americk zahrani?n politika u si nala nov hra?ky. *Z Ukrajiny pr utekl u skoro milion lid. V?tina do Ruska celkov po?et uprchlk? hledajcch to?it? v jinch zemch doshl 900.300. Z nich 746.000 zam?ilo do Ruska. Druhou nej?ast?j destinac, kam se prchajc ukrajint ob?an uchyluj, je B?lorusko, kter jich p?ijalo 81.200. Zhruba 4600 Ukrajinc? odelo do N?mecka, 3600 do Polska a 2900 do Itlie. Z 1,35 milionu vnit?nch uprchlk? tvo? 807.000 d?chodci, 171.000 d?ti a 57.500 hendikepovan lid. *Sergej Lavrov: Vztahy s USA aktuln? nejsou prioritou Kremlu. * Jan Schneider: dn zpadn propaganda neexistuje a my, coby Zpad, pouze uvdme na pravou mru rusk li. Jak to je? V?bec nej?inn?j kontrapropagandou, kter kadou propagandu svlk do naha a prosv?cuje jako roentgen, je prost? nalt ?istho vna. Pro? se kontrapropagandist perou s ruskou l ohledn? Majdanu, malajsijskho letadla, Od?sy? Pro? prost? ne?eknou pravdu? *Nevldn organizace financovan ze zem mimo Ruskou federaci ozna?uje jako zahrani?n agenty a m?e jejich ?innost ukon?it. Tento zkon byl ter?em ostr kritiky z Evropy i Spojench stt?. V Rusku tedy p?ijali takov hnusn a nelidsk zkon. V USA ale plat od roku 1938 zkon o povinn registraci zahrani?nch agent? (FARA). Jeho clem bylo ?elit hitlerovsk propagand?. Rusov nyn v podstat? jen opsali tento zkon, kter v USA plat dodnes. Kadho p?l roku ministerstvo spravedlnosti zve?ej?uje registrovan zahrani?n agenty. Nap?klad ?esk centrum v New Yorku, i s informac, e za prvn p?lrok dostalo z ?R na svou ?innost 270 tisc dolar?. Propagandist bu do totalitrnho Ruska, e tam mohou podle toho zkona zakzat jakoukoliv organizaci. No, a jak je to ve Spojench sttech? Sankce jsou odstup?ovan, pen?n pokuta byla sice jen 50 tisc dolar?, ale kriminlu a deset let. Ajta. *Panelkov sdlit? Vclav Havel ve svm proslulm letu ozna?il za krlkrny. Nyn najednou zji?ujeme, e vlastn? jde o krsn sociln? lad?n bydlen z tv?r? dlny podnikatelskho gnia Tome Bati *Sledujte stopu pen?z. Ve ostatn je ideologie. *Tm, za? Peran a Arabov bojovat budou, tak jako Kurdov a Turci, je obrana vlastn zem?. Kter z kmen? St?ednho vchodu vak bude bojovat a umrat za sekulrn americk hodnoty demokracie, diverzity, pluralismu, sexuln svobody a genderov rovnoprvnosti? To, za? St?edn vchod nasadit krk nevh, se shoduje hlavn? v jednom: Vye?me k?iky z na zem?! *Anonymn: ?m to, e cenu mru vdycky dostane n?jak zasran masov vrah? *Kancl?ka si omylem vzala patn noty, a kdy za?ala hrt, s hr?zou zjistila, e obecenstvo si zaplatilo jin p?edstaven. *Pussy Riot. Polovina sv?ta a cel prask lumpenkavrna kritizovala pana prezidenta za jeho vroky k on?m lehkm d?vm a o n?kolik m?sc? pozd?ji jsou tyto slu?a?ky vyhot?ny ze Spojench stt?. Jak paralela. *Profesor Peter Stan?k: Mr toti s nejv?t pravd?podobnost znamen zmizen americkho sv?tovho hegemona v propadliti d?jin. A ne se to stane, pokud se to stane, to se jet? hodn? pobavme. *Sammu se mi chce v podv?dom tak k?i?et, a? se vrt tam, kde jsou doma, protoe v tto form? imigrace vidm, bohuel, nebezpe? ?slo 1 do budoucna (pokud tuto alternativu nevy?e vlka). V?dom mi vak situaci zkomplikuje vahami o tom, kde jsou ti lid vlastn? doma, kdo jim ty jejich domovy vlastn? rozmltil a pro? to ud?lal? Byl tak hloup, e nev?d?l, jak to dopadne, kdy i j jsem to tuil a dokonce o tom i cosi napsal? Pokud bychom je cht?li vracet zp?t, jak je vrtme a hlavn? kam je vrtme? Tam, odkud vypluli, ale to snad mnohdy ani nevme, nebo tam, odkud skute?n? utekli? Jak je sloen on masy uprchlk?, kolik jich doraz v druh vln? za t?mi prvnmi? Otzek se vtr ?ada, ale odpov?d se nedostv. Velkmu bratru jsme nejen dovolili, ale dokonce pomohli!! rozbt severn Afriku a Blzk Vchod, pro nic, bezd?vodn?, nej?ast?ji bez mandtu OSN, bez vyhlen vlky, s poruenm ustanoven ?lnku 1 zmi?ovan Washingtonsk smlouvy, pokud lo o tzv. operace NATO. A nyn sklzme plody sv prce. Na otzku, pro? si uprchlky nevezme ten, kdo celou situaci zp?sobil, nebo p?mo vyrobil, odpov?? nehledm. Nem?lo by to smysl, a navc jsme spoluvinci, tak budeme trp?t Dnes je vak na vech frontch ctit smrad ze zahnvajcho podhoub americkho impria. *Prezident Obama: Spojen stty jsou a z?stanou jedinm nepostradatelnm nrodem. Platilo to pro minul stolet a bude to platit pro stalet p?t. NATO je jedinou zrukou zachovn mru kdekoli na sv?t?! *McCain: Kdy agresivn vldci nebo nsiln fanatici ohrouj nae idely, nae zjmy, nae spojence, i ns, to, co nakonec rozhodne, je schopnost, d?v?ryhodnost a globln dosah americk tvrd sly. *Jak ?ekl kdysi pan Herman van Rompuy: Nrodn parlamenty jsou p?ekkou demokracie. *Z na zem? odely za poslednch 15 let 2 biliony korun na dividendch, p dnen Lidovky. Ani by musely bt zdan?ny jako v Rakousku nebo vcarsku. Nesta? levn pracovn sla a Zkonk prce, kter chrn sp zam?stnavatele ne zam?stnance. Uv?domuje si prezident Zeman lohu Evropsk centrln banky, mlad sestry americkch Federlnch rezerv? V v?bec, e tato instituce rozhoduje z USA o osudu nrod? Evropy, ale nenese absolutn? dnou zodpov?dnost za d?sledky svho konn? *Anonym nikdy za nic nestoj, neb sv jmno povauje za nic. (Shakespeare) *Tereza Spencerov: Vylou?en Ruska ze skupiny G7. Nepozvn Putina samoz?ejm? nijak nevyto?. Jak se budou ld?i G7 v Elmau mezi sebou procvi?ovat v kritice Ruska, Putin se v Moskv? podv sm?rem na Zpad a poct, e m?l pravdu: pokud ns nechcete, tak my nechceme vs. dn rusk v?dce, a? u car, prezident nebo n?jak jin ldr, by nemohl ne?inn? p?ihlet, jak Ukrajina spolu s Krymem vstupuj do NATO, na?e by v Sevastopolu za?al velet americk admirl. Obyvatel Krymu se za prv nejd?v zeptali na nzor a za druh, kdy Chru?ov v roce 1954 jednm tahem pera v rozporu s mezinrodnm prvem sebral Krym Rusku a v?noval ho Ukrajin?, Zpad nijak neprotestoval. My se rdi odvolvme na mezinrodn prvo, ale jen kdy je to pro ns vhodn. *Siemens m?l stav?t vysokorychlostn eleznici z Moskvy do Kazan?, ale nepostav. Jet? p?ed ukrajinskm konfliktem m?li N?mci p?ednostn prvo, dnes tu tra? vybuduj ??an. Zd se tedy, e N?mecko - v ?ele Evropsk unie - m?e bt aktuln? vnmno jako hlavn poraen v geopolitickch hrch mezi USA a Ruskem. Pokud samoz?ejm? nebudeme po?tat jejich hlavn bojit?, zkrachovalou a zkorumpovanou Ukrajinu. A i tato vle?n ko?ist podle veho p?ibude k problm?m na bedrech n?meck kancl?ky Merkelov (a Evropy). *Tereza Spencerov: Co se t?e ruskho sank?nho seznamu, trochu m? zarazila ta hysterie, kter se kolem toho rozpoutala. My mme sank?n seznam nepohodlnch Rus?, a oni si troufli ud?lat tot? No tda! Na druhou stranu je to ale jen jasn znmka obnoven studen vlky, kter mimo jin z obou stran vychzela z principu my smme ve a oni nic. *P?edseda Evropsk komise Jean-Claude Juncker kdysi ?ekl, e v t?k ekonomick situaci je nutn lht. Podle n?j je le nutn, protoe jakkoliv slovo politika m?e zp?sobit reakci na burze. To je d?vod, pro? preferuje tajn rozhovory v tmav mstnosti." Ovem tomu, kdo d?ve lhal, u nelze v??it, poznamenal tvrd? denk. *Spojen stty rovn? provd?j vzdun dery ni?c zbran? zskan IS. Jde o neskute?n stav v?c, kdy jsou americk zbran? poslny do Irku, aby tam ni?ily do Irku d?ve zaslan americk zbran?. Pokud by bylo napsno nov pokra?ovn Hlavy 22, toto by mohlo bt hlavnm d?jem. Irck armda m?la v Mosulu 30 tisc vojk?, kte? utekli, kdy ?elili zhruba tiscovce bojovnk? IS. Stejn v?c se stala jen p?ed pr tdny v Ramd, kde 10 tisc irckch vojk?, rozmo?ivch se rychleji ne lepenkov krabice v deti, uteklo p?ed pouhmi ?ty?mi stovkami bojovnk? IS. Ir?an tam zanechali dal zbran?, zu? ex-diplomat. *Na po?tku taen do Ruska Napoleon ?ekl: P?iel jsem, abych jednou provdy skoncoval s barbarskm severnm kolosem. Me? je tasen. Musme nep?tele zatla?it do jeho ledovch pln, aby se ani za p?tadvacet let nemchal do zleitost civilizovan Evropy Za necel dva roky se Rusov prochzeli po Champs Elys. *Stalin byl nesmrn? talentovan a velmi rychle se u?c mu (je znmo, e ro?n? p?e?etl a opoznmkoval 500 knih), vdy p?ipraven, mlokdy zasko?en. Vbun, nemilosrdn, rozhodn do krajnosti, ned?v??iv, sebejist. Bude se Putin stalinizovat? Otzkou ?slo 1 tedy je: Byl po revoluci v r. 1917 Stalin osobou nejpovolan?j pro zajit?n zm?n v Rusku? Stalin se t?il pln Leninov? d?v??e, i kdy se stle ?ast?ji musel utkvat s dmonem revoluce Trockm. st?edn kol - p?edat nsledovnk?m Modern Rusko - splnil. Ubrnil je i proti vem. Vrtil jej na piedestal supervelmoci. Byl p?ipraven uznat povle?nou lohu USA jako prvn sv?tov velmoci. (Mon vm?nou za americk v?ry a rozhodn? vm?nou za vyklizen velmocenskch pozic Britni). Stal se spolutv?rcem stability Evropy na nejmn? 50 let. P?etvo?il Sov?tsk svaz na vojenskou velmoc. A byl tak spoluautorem vzestupu ?ny *Nizozem: Jednn s Ruskem je obtn. Koenders po jednn ozna?il besedu s Lavrovem za obtnou. "Je mezi nmi mnoho rozpor?. Pokud jde o osudn let MH17, vychzme z rezoluce Rady bezpe?nosti OSN, kter vol po potrestn vink?," prohlsil ministr bez dalch podrobnost. Lavrov podle rusk agentury TASS nizozemskho hosta nenechal na pochybch, e tak Rusko "d?sledn? usiluje o pln, pe?liv a nezvisl vyet?ovn". *Mojmr Grygar Esej: Vlka s teroristy. Rumsfeld, jeden ze str?jc? americkho toku na Irk, jeden z vink? tto nezda?en a neukon?en vlky, kter by m?l bt spolu s Bushem a spol. postaven p?ed soud (ale kdo a kdy takov soudn dv?r ustav?), prohlsil, e jde o to, zabt vc muslimskch extrmist?, ne kolik jich sta? immov v medresch vychovat. Rumsfeldovo a Bushovo zabjen terorist? nejene jejich po?et nezmenilo, ale tm?? geometrickou ?adou zvilo. Je to tristn paradox americkho taen proti mezinrodnmu terorismu. *Slavoj iek nen z?ejm? daleko od pravdy, kdy vlku Islmskho sttu povauje za posledn antikoloniln vzpouru nrod?, kter se mst za rozvrat zp?soben v jejich zemch staletmi dobyva?nmi vpravami Zpadu. *Z boje proti sov?tskm imperialist?m vzeel jako vt?z Talibn, a dodnes nen poraen. Znovu se odvolm na ika, kter vid v tomto extrmnm hnut povstn bezprvnch, bezejmennch bezzemk? vystavench po stalet zv?li feudlnch pn?. Dnes se jejich hn?v soust?edil proti ozbrojenm cizinc?m, kte? jim cht?j vnutit sv ivotn principy a zvyky. V?d dnen atlanti?t politikov a stratgov, co je t?eba d?lat, aby se hroziv situace v Afghnistnu, v zemch P?ednho vchodu, v Jemenu, v Severn Africe i jinde, kde ij nejchud lid na planet?, ?eila, aby u kone?n? b?h Mars p?edal sv ezlo Dmtr, bohyni rody? Nen lep bt bojovnkem ov?n?enm gloriolou nboensk pravdy a mu?ednictv, ne n?kde d?t na poli, v dlnch, na stavbch nebo u ropnch studn jako bezejmenn otrok? Zde by se s lidmi, kte? maj pocit, e je zpadn bohat, bezuzdn, amorln, agresivn, krut, sobeck civilizace ohrouje, m?lo mluvit. Problm vlky s terorismem je p?edevm bojem proti chudob? materiln i duchovn. Na vin? jsou lid, kte? p?ivd?j tisce a miliony lid do zoufal situace, kte? jim odpraj snesiteln ivotn podmnky a do mysl jim vt?puj nenvist, zu?ivost, pomstu. Koho maj poslouchat mlad lid, kte? pat? ji ke druh nebo t?et generaci ivo?c v krutch podmnkch ute?eneckch tbor?, kdo jim vymluv touhu po radiklnm gestu nabzenm verb?i extremistickch hnut? Plat to o muslimech v Palestin?, Irku, Afghnistnu, Pkistnu, Srii, Jemenu, Libyi, ale tak o vyd?d?ncch, kte? jsou nat?snni v p?edm?stskch ghettech evropskch i zmo?skch metropol. Kdo jim pod ruku? *Skupina islmskch student? v hodin? modlitby se vkle?e modlila a klan?la sm?rem k vchodu. Tento ritul se n?komu m?e zdt podivn, ale bu?me up?mn a zeptejme se, zda klan?n p?ed bohat? zdobenm relikvi?em s kapkou krve a vlasem svatho Jana Pavla II. nebudou tito jinov?rci vnmat jako n?co divnho, nepochopitelnho, absurdnho. Nemusme bt zrovna cizinci, lid jin vry, abychom v tomto konu vid?li p?eitek st?edov?ku, n?co nepat?i?nho, co s podstatou k?es?ansk vry v?bec nesouvis. Prv? tak t?ko m?eme uv??it, e pohybujc se k? v kostelku v ?ihoti byl zzrak, kterm cht?l B?h povzbudit sv reimem pronsledovan vyznava?e. Tak se nm to dnes p?edkld a tak si to tak tehdy zapsal Jakub Deml do svho zpisnku. *Petr Velik: Ukrade-li ?i zpronev?? n?kdo ze sttn (nrodn) pokladny vce ne je cena jednoho metru provazu, bude na tomto provazu pov?en. *Bata: Islmsk stt se vyd na sv?j vt?zn pochod Evropou, nebo? jde o nejvysp?lej stdium organizovanho zlo?inu. A EU nen schopna ?elit ani jeho primitivnm formm. Vzpomnm si, jak jsem v po?tku osmdestch let stav?l most v Trmicch, kde tehdy vedle v?tinov rmsk populace ilo i n?kolik stovek Kubnc?, bvalch oldk? z Afriky. Jejich pohled na nai spole?nost zn?l: Jsou dvoj ?ei, hn?d a bl. Ti hn?d jsou v po?dku, vst?cn a p?telt. Ti bl jsou hrozn svin?. A o na zemi tvrdili, e zde nikdy nen lto. Jen dva druhy zimy - bl a zelen. *Z nyn?jch 81 milin? obyvatel Turecka tvo? Kurdov tm?? 20%, tedy bl se 15 milin?m. P?iblin? stejn ?slo tvo? Kurdov ze sousednch stt? (cca 8 mil v rnu, 5 mil v Irku a 2 miliny v Srii). Kurdov jsou nejv?t etnickou skupinou na sv?t?, kter nem politickou nezvislost, sv?j stt. *Zatmco nemalou ?st nroda drt za spoluprce exekutor? neviditeln pazoura trhu, n?kolik destek tisc privilegovanch ob?an? ?e problm, na kterou konferenci, kongres, st nebo expedici se vypravit ?i o kter grant nebo stipendium podat. Zkrtka neomezen cochcrna za ve?ejn penze. Uzav?en spolek p?evn? doivotnch grantorout?, kterm da?ov poplatnk pod zcela falenmi hesly sype miliardy, ani m?e d?n v tto sf?e jakkoli ovlivnit. Akademici stoj mimo jakoukoli otev?enou sout? i kontrolu. Politicky m v?tina akademik? jasno: Zpad je dobr, protoe dv granty, Vchod patn, protoe odtud dn granty neplynou. Na v?tinu kateder na univerzitch lze pohlet jako na jaksi chovn stanice havlistick pravdolsky, ude?il K?ivka. K ?emu nm je mt absolventy genderovch studi o rovnosti en a mu? ?i religionistiky. Na tyto obory by m?lo bt podle jeho nzoru uvaleno po?dn? vysok koln. Pokud s tm n?co neud?lme, budeme se muset zas a znova potkat s uzav?enou komunitou, do n se dostvaj jen vyvolen, co je dob?e patrn i na tom, e ve v?d? p?sob cel generace z te rodiny. Jen tito vyvolen v?d, co vlastn? p?esn? d?laj a kolik na to dostvaj pen?z. Pravda, sem tam s sebou na ste vezmou i n?jak studenty, ale podle K?ivky se to ned?je zdaleka tak ?asto, jak by bylo t?eba. Ona privilegovan vrstva se pr toti star tak o to, aby se p?li nerozmnoila. I tak mme vysokou kolu v kdejakm provin?nm m?st?, jako jsou Hradec Krlov ?i Opava a autor se pt, pro? vlastn?. *Karel ?apek RUR: Damon: Muste zabjet a panovat, chcete-li bt jako lid. ?t?te d?jiny! ?t?te lidsk knihy! Muste panovat a vradit, chcete-li bt lidmi! *Podle slov Merkelov, v poslednch letech Rusko nepokro?ilo v p?ijet mnoha mylenek, kter sdlej ?lenov G7. *Sumit G7 probh tento vkend v zmku Elmau v bavorskch Alpch. Elmau bvalo oblben msto Adolfa Hitlera. Symbolika tohoto vb?ru nemohla bt z?ejm?j. Na bezpe? z?astn?nch politik? bude dohlet 17 tisc policist?. To ukazuje mimo jin na strach ldr? ze svch vlastnch lid. Vsledek summitu pravd?podobn? nazna?, zda by nebylo sprvn?j nazvat tento neformln klub G1 + est", kde ?slo jedna je zem?, kterou Barack Obama nadle nazv jedinou nepostradatelnou zem na sv?t?" a estka" - zem?, kter Vladimir Putin ozna?il za junior partnery" Washingtonu, ?k McGovern. *Rusk protiletadlov raketov komplexy S-300 nepomohou rnu ubrnit sv jadern objekty. Tento nzor vyslovil v interview pro televizn kanl MSNBC americk prezident Barack Obama. Podle jeho slov, v p?pad? nutnosti dokou ameri?t vojci p?ekonat rakety ruskch komplex?. N obrann rozpo?et tvo? tm?? 600 miliard USD, a jejich (rnsk) - o n?co mn? ne 17 miliard USD. Dokonce kdy dostanou n?kolik protiletadlovch raketovch komplex?, budeme moci je p?ekonat, kdy to bude t?eba", prohlsil Obama. *Jon Stewart se Sturgeonov tak ptal na skotskou ropu: "Kolik t ropy ve Skotsku mte? M?eme vs vojensky okupovat?" Sturgeonov odpov?d?la za smchu publika: "Tolik j zase nen, aby vm to za to stlo. Ale myslm si, e tohle je pokrok, protoe jste prv? tady Jona slyeli podat m?, p?edpokldm jmnem Spojench stt?, jestli sm?j vojensky okupovat zemi, kter t? ropu. Normln? Spojen stty p?ece o svolen nedaj." *Jaroslav Bata Bruselt eurolumci se na posledn chvli zarazili na okraji srzu rozbhajc se velk vlky v Evrop? a rozhodli se pro nov politick projekt, kter umrn naeho kontinentu trochu prodlou. Je jm afrikanizace Evropy. Asi jde o jednu z nejpodivn?jch politickch viz v historii lidstva. Nikm nevolen vldci Unie cht?j dobrovoln? zm?nit prosperujc, bohat a spo?dan sv?tadl s pracovitm, by? trochu apatickm ob?anstvem v disfunk?n v?c kotel pln ghett, bdy, utrpen a loklnch ob?anskch vlek po vzoru sousedn Afriky. P?i dosavadnm tempu udlost ji za p?t let se mohou naplnit i ty nejpesimisti?t?j scn?e. Na dve?e klepe ?ern budoucnost Evropy chaosu a ghett, kon? koment? Jaroslav Bata. *Lord Palmerston: V ivot? se n?kter okamiky zdaj bt absolutn? nespravedliv. Obzvlt?, kdy nikdo nevl? proti Rusku. *Slunce vychz ve Washingtonu. *Noam Chomsky povauje Clintonovo bombardovn farmaceutickho komplexu v Sdanu v roce 1998 za hor zlo?in ne teroristick atentty z 11. 9. 2001 *No?n m?ra: Islmsk stt zvt?z. ?ek sv?t grzlokracie? P?klady z minulosti ukazuj, e zaveden stty se sice dlouho pokouely ostrakizovat revolucion?sk reimy, ale nakonec byly donuceny jejich existenci uznat," upozor?uje profesor Wats. Nap?klad USA neuznvaly SSSR a do roku 1933, bolevick revoluce p?itom prob?hla v roce 1917. Tot se stalo s ?nskou lidovou republikou, kter vznikla v roce 1949, ale diplomatick vztahy s n Spojen stty navzaly a o 30 let pozd?ji. Opravdu si m?eme bt tak jisti, e se Islmsk stt jednou nestane ?lenem OSN? Jak je rozdl mezi seknm hlav a tokem americkho dronu, jen omylem zmasakruje civilisty? *t?pn Kotrba: Profesor Petr Pi?ha ve svm proslovu, kter koluje po internetu, ?k, jak m?eme po muslimech chtt, aby ns respektovali, kdy oni maj nboenstv a my dn nemme, protoe jsme nekone?n? liberln. Odmtm se rozplynout v bezduch uniformit? konzumn multikultury, ?ekl tak Pi?ha. Pi?ha je k?es?an. ije v nejateisti?t?j zemi, kter le v centru Evropy a tvo? kulturn k?iovatku. Nikdo ho nenut rozplynout se v bezduch uniformit? konzumn multikultury. Kostel mu nikdo nebour, jen do n?j Pi?ha chod sm Muslimov i Pi?ha si musej zvyknout na to, e nboenstv a sex jsou v?c soukromou. Nikdo se nept, s km soulote a jak, a nikdo se nept, ?emu v??te. V??te si, ?emu chcete, ale neobt?ujte s tm ostatn. Nae spole?nost nestoj na k?es?anstv vc ne na idejch Lenina. *T?eba m?la skute?n? pravdu Jebova maminka, bval prvn dma USA Barbara Bushov, kdy v ?ase dlouho p?ed kandidaturou druhho syna s up?mnost sob? vlastn utrousila: Amerika m vc ne dv? rodiny, kter by se m?ly st?dat v Blm dom?. Neslyel Jeb, ani Hillary Clintonov *Vladimir Putin tak p?ipomn?l Zpadu expanzi NATO sm?rem na vchod. My se nikam nepohybujeme - je to infrastruktura NATO, kter se p?iblila k naim hranicm, v?etn? vojensk infrastruktury. A to je projev na agresivity?" poznamenal Putin. Ovem s tvrdm slovnkem v reakci na vahy p?emst?n americkch vojk? a t?k techniky p?iel rusk koordintor ?adu generlnho inspektora ministerstva obrany, armdn generl Jurij Jakubov. Rusku nic jinho nezbude, ne navit sv sly a zdroje v zpadnm strategickm sm?ru," ?ekl Jakubov. V??, e v prvn ?ad? bude poslena skupina sil podl obvodu rusk zpadn hranice, v?etn? vytv?en novch tankovch, d?lost?eleckch a leteckch skupin". Raketov brigda v Kaliningradsk oblasti se rychle p?ezbroj novmi taktickmi raketovmi systmy Iskander, vznamnou zm?nou projde v rusk skupina kombinovanch zbran v B?lorusku, a tak dle," ?ekl Jakubov. *Marxem definovan soukrom vlastnictv vrobnch prost?edk? se dostv v dnenm sv?t? na vedlej kolej, a to z jednoduchho d?vodu. Kapitl od 70. rok? ztrc kontakt s realitou, tedy s vrobnmi prost?edky a rozmnouje se sm od sebe na burzch a v bankch. ?lov?k za?n bt Kapitlu na obti. *Generln tajemnk NATO Jens Stoltenberg prohlsil, e vt veker sil na ochranu a obranu spojenc?, kdy komentoval iniciativu USA pro rozmst?n vojensk techniky ve Vchodn Evrop?. Vechno, co d?lme, je v plnm souladu s naimi mezinrodnmi zvazky. Vtm veker sil na ochranu a obranu spojenc?", zd?raznil Stoltenberg. Rusko investuje vce do obrany a mj. do jadernch sil. Provd?j vce cvi?en, rozvjej nov jadern kapacity a stle vce uvaj jadern rtoriky ve svch prohlench o obrann strategii. Tato jadern rtorika Ruska je nep?ijateln, destabilizujc a nebezpe?n", ?ekl generln tajemnk. *Nejvc nsil od roku 2008. Sv?t provl?il 14 bilion? dolar?. Za vle?n konflikty se loni ve sv?t? utratilo 13,4 % globlnho HDP. P?epo?teno na penze to znamen, e lid loni "provl?ili" 14,3 bilionu dolar?, tedy asi 347,5 bilionu korun. Pro srovnn: tolik pen?z ro?n? vyprodukuje hospod?stv Brazlie, Kanady, Francie, N?mecka, pan?lska a Velk Britnie dohromady. *Tereza Spencerov: David Cameron byl jednm z hlavnch inicitor? svren Muammara Kaddfho a jeho reimu, a tak by dnes m?l bt potichu a modlit se, e se z pr?vihu, kter pro Evropu rozpoutal, nebude muset jednou zodpovdat. Dodnes vlastn? nen moc jasn, pro? si tehdy Londn a Pa? usmyslely, e je t?eba Libyi zni?it. Nejlogi?t?j vysv?tlen spo?v ve faktu, e Kaddf - ve snaze vylepit vztahy se Zpadem - financoval stovkami milion? dolar? politiky a politick strany v Evrop?, a ty prost? jen necht?ly penze vracet. A to za jakoukoli cenu. Pro sou?asnou Libyi p?esn? plat bonmot o tom, e z akvria se snadno ud?l ryb polvka, ale obrcen? to prost? nejde. Zkrtka, opakuji, nyn?j uprchlickou krizi vyvolali nai volen evropt zstupci lidu, a dokud se budeme tv?it, e se nic takovho nestalo, nebudeme ani s to uprchlickou krizi ?eit. N?kdo by ale zodpov?dnost p?ece nst m?l, ne? *N?mecko hraje v konfrontaci s Ruskem pro USA kl?ovou roli. A pochopiteln? je to tak d?leit spojenec Spojench stt? v Evrop?. Pokud by se N?mecko obrtilo k Rusku, znamenalo by to pro Spojen stty vyhnn z Evropy, nebo? dal evropsk stty by nsledovaly Berln," tvrd Albert Stahl. *Budouc d?jepisci nejsp dojdou k zv?ru, e demokracie kdysi slouila zjm?m pen?z, je se pot?ebovaly zbavit nadvldy krl?, aristokracie a predtorskch vld, jene jakmile penze p?evzaly moc nad vldami, demokracie se stala p?t?. D?jepisci budou hovo?it o p?echodu od boskho prva krl? k boskmu prvu pen?z. *Za tto situace lze za sp?ch povaovat odpov?? n?meckho ministerstva hospod?stv, podle n?ho bylo zablokovno 124346 eur a dva kon?, pokra?uje El Pas s tm, e ob? zv?ata pat? ?e?enskmu ldrovi Ramzanu Kadyrovovi. V konkrtnm p?pad? to znamen, e kon? nelze prodat nebo je nechat zvodit s clem doshnout zisku. V ?esk republice m?ly sankce tak jen jednu ob?? - Kadyrova a jeho kon?, dodv El Pas, podle n?ho z toho veho lze vyvodit zv?r, e se Evropa p?i odhalovn bankovnch ?t?, majetku nebo automobil? lid z ?ernho seznamu p?li nesnaila. *et?it se mus. koda, e si n?kdo nep?edstav kresbu, kde je na stole velik hostina, u n pr slastn? mlaskajcch hodovnk? - a pod stolem houf vychrtlch usouench chudk? peroucch se o n?kolik kost. Hodujc zatm hostinskmu oznm, e oni platit nebudou, ale e ti pod stolem zaplat, je to pr jejich povinnost. Vdy? dluhy se platit mus, ucul se. *Jaroslav Bata: Kdy v roce 1980 slavn americk futurolog Herman Kahn dostal otzku, zda se neobv balkanizace Evropy, p?ekvapiv? odpov?d?l, e on se vce boj afrikanizace Balknu. Evropa a Afrika p?ipomnat spojit ndoby. P?liv p?estane proudit v okamiku, kdy evropsk denn p?jem na obyvatele klesne pod magickou hranici dva dolary a oba kontinenty budou stejn? zdevastovan a p?elidn?n. Evropsk politick elity jsou stejn? nezodpov?dn a zkorumpovan jako jejich africk ?i ukrajinsk prot?jky. *Politolog Krej?. Rusko z Evropy nelze vykzat. To, e n?kte? politici se o to pokouej, ?dov? snad u od 16. stolet, to je pravda. Ale je to zem?pisn nesmysl, kulturn nesmysl a politick nesmysl. Rusko do Evropy pat?. Je sou?st Evropy. ?eit problmy Evropy bez Ruska, mm na mysli ekonomick, sociln, migra?n, v podstat? nen mon, ?ekl Oskar Krej? a dodal, e v tom m Vclav Klaus podle jeho nzoru stoprocentn pravdu. Bez Ruska Evropa neexistuje a bez Ruska evropsk problmy ?eit nelze, ?ekl Krej?. *Spojen stty podporuj Irk, podporuj jeho armdu, prohlsil Putin. V rmci dvou nebo t? der? Islmsk stt ovldl tolik zbran, e je dnes lpe vyzbrojen ne irck armda. A to ve se d?je s podporou USA. *Je faktem, e Srbsko vojensky napadlo zem? NATO, kter se musely brnit agresi Srbska? Napadl Saddm Husajn USA a Velkou Britnii, e se tyto zem? musely vojensky brnit? Napadl Muamar Kaddf vojensky Francii, Velkou Britnii, USA, kdy se tyto zem? brnily na zem Libye? Poslali p?edstavitel Don?cka a Luhanska vojska na Kyjev, aby vradili pokojn Ukrajince a jejich nov p?edstavitele Tur?inova s Jace?ukem, kte? se legln? dle Ukrajinsk stavy dostali k moci? *Nezapomeneme jak ns ameri?t vojci, rozmst?n v Evrop? po 2. sv?tov vlce, chrnili, uvedla Ursula von der Leyen a dodala, dnen umst?n americkch vojk? bereme jako znmku bezpe?nosti. *"Agresivn Rusko dnes nem msto v tomto sv?t?," kritizoval Carter. Sankcemi plat Moskva za sv?j nep?telsk postoj. NATO pouze reaguje na vzniklou situaci. "Rusko se m?e vrtit do mezinrodnho spole?enstv pouze jestlie p?ijme mezinrodn hodnoty," dodal Carter. *Revoluce d?laj bohat, aby se p?erozd?lil majetek. Aby byli jet? bohat. *Kennedy: Monolitn a brutln spiknut ns m?lo zni?it. Reagan: ?e zla!, ono koncentrovan zlo na doby, cht?la ovldnout cel sv?t. Chru?ov vyzval k oboustrannm krt?m ve vdajch na obranu. JFK to odmtl. Gorba?ovovy nvrhy z let 1985 a 1986 na jednostrann zkaz jadernch zkouek, rozput?n Varavsk smlouvy a NATO, p?emst?n sov?tsk a americk flotily ze St?edomo?, stejn? jako dal kroky usilujc o zmrn?n nap?t, byly odmtnuty. *V New Yorku jsem vid?l v?ci a vjevy, ze kterch se mi d?lalo zle. Chnov nebo koick sdlit? Lunk IX je proti n?kterm americkm lokalitm vstavn msto. Ale to je m?j nzor a nikomu ho nevnucuji," uzav?el sv?j koment? na svch webovch strnkch Miloslav Ransdorf. *Robert Reich, americk ekonom, kter byl v Clintonov? vld? odpov?dn za sociln politiku, udv jednoduch p?irovnn. V 60. letech byl nejv?tm soukromm zam?stnavatelem v USA General Motors, mzda d?lnk? 50 dolar? na hodinu, v?etn? socilnho zajit?n. Dnes je nejv?tm soukromm zam?stnavatelem Wal Mart, se mzdou 8,80 dolar? na hodinu, bez socilnho zajit?n. To je ona zm?na struktury ekonomiky v praxi. *Jerzy Lec: "Nezlobte se na trpaslky, e vm okopvaj kotnky; oni v nedoshnou." *Rozhlasov reportrka chce ud?lat autentick rozhovor s ba?ou, tak se ho pt, jak probh jeho b?n den. Ba?a: "No, rno vstanu a hned si dm slivovici." Reportrka: "Po?kejte, to p?ece nem?eme ?ct do rdia, e rno chlastte!! Tak ?eknete, e ?tete knihu." Ba?a tedy za?ne znovu: "Rno vstanu a za?nu ?st knihu. Kdy ji do?tu, jdu k Joinovi a ?teme spolu jeho knihu. Jakmile ji p?e?teme, jdeme do knihovny. A kdy u mme p?e?tenou celou knihovnu, jdeme k Jurovi, protoe ten m tiskrnu *** ?ervenec 2015 *Jefim Fitejn: Kdy Rusov uct pach krve, nic je nezastav. *Brzezinski: Putin a Hitler maj skute?n? n?kolik spole?nch rys?. Rozdl je ovem nap?. v tom, e Hitlerovi na rozdl od Putina nikdy nelo o penze. Rusk prezident je nebezpe?n v tom, e je s nadszkou ?e?eno gambler. V p?pad? napaden Pobalt by NATO do vlky s Ruskem jt m?lo. To je p?ece zkladn smysl NATO, ne? Myslte, e by bylo bezpe?n nechat to jen tak bt? Kdyby se Rusov cht?li zmocnit tak rozlehl zem?, museli by nejd?ve dobt velk m?sta. To by bylo obtn, kdyby m?li vojci a obyvatel k dispozici obrann zbran?. *Martin C. Putna: Putin je nejnebezpe?n?j dikttor sou?asnho sv?ta. M ke sv dispozici zemi s obrovskmi zdroji, se slabou demokratickou tradic a s tm siln?j tradic imperiln, je zvlt? nebezpe?n i pro st?edn Evropu, speciln? pak v ?echch a na Slovensku, po kterch chce nenpadnou formu resatelitizace. Cht?l by, abychom vystoupili z NATO a z EU. Nebo nejlpe, aby se oboj rozpadlo. Sankce po anexi Krymu m?ly bt mnohonsobn? tvrd. A co se t?e rusk propagandy, sta? si podle Putny otev?t Parlamentn listy ?i Literrn noviny nebo si poslechnout, co pind o Rusku Milo Zeman a jeho p?prdeln?ci. Nejde nutn? o to, vnuknout lidem jednu livou p?edstavu. Jde o to, nabdnout deset pololivch, polopravdivch variant. V podn rusk televize je sv?t pln chaosu a zpadn politici jsou sm?n figury. A kdy je nejh??, na obrazovce se objev usm?vav Putin a vem sd?l jednoduch moudr ?een, popsal Putna dajnou propagaci toho nejhorho dikttora. *Tom Glanc, ?esk rusista: Nen nhoda, e se jedna z nejslavn?jch ruskch prz 19. stolet jmenuje Lovcovy zpisky. Zdlo se, e svoboda slova v kombinaci se slcmi mdii a s oligarchy, kte? u za?nali investovat tak do vzd?ln, mezinrodnch vztah? a velkorysch kulturnch a socilnch projekt?, by mohla p?inst n?co dobrho. V Rusku ale vytv?en vlasteneckho knonu nabv opravdu obludnch rozm?r? a nejd?siv?j na tomto procesu je relativizace zlo?in? stalinismu, a dokonce i v mnoha ohledech pozitivn hodnocen Stalinova t?icetiletho teroru. Povauju za sprvn nzor Garryho Kasparova, kter sice u nen vlivnm ldrem opozice jako p?ed deseti lety, ale stle jet? z?stal inteligentnm analytikem sou?asnho d?n. Podle jeho nzoru rusk v?rchuka v, e zpadn politici nejsou jednotn, nemaj nijak velkou podporu voli?? a nejsou ani p?ipraven na vnou konfrontaci, maj z n strach. Dokud se to nezm?n, Putin bude hrt poker a dret v achu vechny, v??i nim si to bude schopen dovolit. P?i?em primrnm clem nen zisk novch zem, nbr posilovn vlastnho vlivu a rozvrat jednoty v sousednch sttech a v EU. *Jefim Fitejn je pot?en z vvoje na Ukrajin?. Zde jsou d?vody: Rusk tisk mezitm odhalil jeden z nejv?tch problm? ruskch jednotek na Ukrajin?. Tm je dezerce, jej d?vody jsou z?ejm. Maj po krk nekone?nho zahnvn v polygonech Rostovsk oblasti, pe Fitejn a k tomu p?idv nedostatek hygieny a dn old. Podle Fitejna je neochota ruskch vojk? bojovat pochopiteln, nemohou dostvat rozkazy a bojuj ve vlce, ve kter jim jde o ivot, ale nejde jim o vlast. A trest za dezerci je p?l roku ve vazb?. A cl jejich snaen je ?m dl vce v nedohlednu, zatmco perspektiva zahynout na nlapn min? nebo kulkou ukrajinskho ost?elova?e z?stv vce ne pravd?podobn. Za vm stoj rusk politika, kter dotla?ila vlku do mst, kde necht?j vl?it obyvatel, vojci ani oldci, obzvl? kv?li tomu, e se tam vlastn? ani o nic nevl?. Prv? rusk politika ud?lala z jejich obc neobyvateln splenit? a vyhnala lidi ze svch dom?, zatmco na t?ch dvou t?etinch Don?ck a Luhansk oblasti, kter ukrajinsk armda udrela nebo osvobodila, panuje klid a mr a dn znmky tlaku. Regulrn branci, oldci ani mstn obyvatel si pokra?ovn tto nekone?n vlky bez jasnho cle nep?ej a Putinem slibovan Blitzkrieg se o?ividn? nezda?il. Proto se asi kremelsk pn na ve?ejnosti moc neukazuje a nic zvratnho neslibuje. *Jaromr t?tina: Ukrajina se stane p?kladem pro Evropany, kte? jet? v?? ve vysok idely! (Rusofobie je zv?re?n stadium amerikanizace.) *Na ?eskm velvyslanectv v Kyjev? se rad?ji zabvaj krymskmi Tatary, e by cht?li podpo?it chalift? *Spisovatel Filan: Osprchuj Rusa a najde Tatara. Rusov nm mohou svm oble?enm a chovnm p?ijt jako n?jac nai vesni?t p?buzn, ale oni jsou to Orientlci. *Profesor Andrej Zubov: Putin na Ukrajin? nedokzal zm?nit reim. O tom, e se jeho dobrodrustv na Ukrajin? nevyda?ilo, lze mluvit od chvle, kdy byl Poroenko zvolen prezidentem. Druh Putin?v cl - rozbt jednotu Evropy - se tak nezda?il. Putin rozdmychv nenvist a zlobu nejen v??i bratrskmu ukrajinskmu nrodu, ale i v??i celmu sv?tu, dopout se velkho zla, kter - nebojm se ?ci - hub dui nejen jeho samotnho, nbr i celho ruskho nroda. J se jim jen podle svch skromnch monost snam k t sprvn volb?, k volb? Boha, pomhat. *Tom Halk: ?eskou republiku bezprost?edn? ohrouje spe to, co se d?je v Rusku. Ovliv?uj ns rusk tajn sluby i mohutn propaganda. T mnoz lid bohuel naivn? naslouchaj. M?li bychom se mt na pozoru i p?ed ?eckm scn?em, nebo? i my si ijeme v ur?itch okamicch nad pom?ry. A i my naslouchme politik?m, kte? stle dokola jen n?co slibuj. M?li bychom si ale dt pozor i na to, aby ?ecko nepadlo do nru? Ruska. *Zmeck pn Berwid-Buquoy, ?esk politolog a ?len KDU- ?SL o Rusku: Je to nrod lh??, kdo nele, nen Rus. Vechny pravdomluvn v t zemi u dvno zlikvidovali. Rusov povili lhan doslova na stavn princip. Rusk prolhanost nen v dnm p?pad? vynlezem ruskch bolevik?. Mluvit pravdu je v tto zemi ji po stalet protizkonn. Kdo se o to pokusil a relativn? dob?e dopadl, skon?il ve vyhnanstv na Sibi?i - ten zbytek skon?il u poprav?ho k?lu nebo v koncentra?nm tbo?e zvanm Archipel Gulag. V sou?asn dob? se Rusko zbavuje pravdomluvnch nep?tel p?evn? mimosoudn cestou. Sem tam je nalezen n?jak novin? ?i politik mrtev - doma, na chodnku, v aut? atd. Prost? na mst? nezle. Samoz?ejm?, e se nic nevyet?. Jinak by pachatel museli vyet?ovat sami sebe. V srpnu 1939 napadl SSSR na Dlnm vchod? japonsk ozbrojen sly. Rovn? v srpnu 1939 dolo k podepsn paktu Ribbentrop-Molotov, co umonilo Hitlerovi jeho taen na zpad. V srpnu 1945 zato?ila Rud armda zke?n? na Japonsko a Mandusko. Navzdory platnm mezinrodnm mluvm vystav?l Sov?tsk svaz v srpnu 1961 berlnskou ze? a v sou?asnosti se za?tkem srpna 2014 objevuj prvn rusk dobrovoln jednotky na zem vchodn Ukrajiny, konstatuje politolog a vypo?tv rusk pojmy, kter kremelsk oficiln msta rda pouvaj - osvobozen, bratrsk pomoc, zchrana sv?tovho mru, v?le d?lnick t?dy, prosba o pomoc atd. Prost?, kdo nele, nen Rus! *Bohumil Doleal: Antiislamistick b?sn?n v ?esk republice doshlo v p?lce przdnin nesnesiteln podoby. Hrozn? bych se divil, kdyby nebylo potichu podporovno z Moskvy: prohnil Evropa vs nezachrn, holub?ci, nat?st jsme tu my, vai slovant brat?i. Pokud nm v?as zase vlezete do prdele, nic se vm nestane. *Tom Klva?a: Chara, tavry?i, chara: Putinova pt kolona. Hrozba z Vchodu u nen jen teorie. Proto jsme v NATO, proto jsme si za svho spojence vybrali Spojen stty s nejsiln?j armdou sv?ta. Je to armda zem?, kter ns do ni?eho nenut, nic od ns nem. Je to zem?, kter vm dovol nast?hovat se do n a strvit t?eba cel ivot jej nenvistnou kritikou. P?klad? jsou zstupy. Neznm lep definici svobody. *Ond?ej Neff k Husovu vro?: Jeho ideje nau?ily l?zu vradit, krst a znsil?ovat. Odplil jiskru ve skladiti prachu, nsledoval rozklad sttnho stroje a - n?kdo ?ekne lidov masy, jin (j) ?ekne, l?za se nau?ila vradit, krst, znsil?ovat, loupit a vandalizovat - a zdn ulechtil ideje tomu dvalo ideov podklad. Stalo se to p?ed esti sty lety. Princip ale funguje dl. Vid?li jsme to historicky na p?kladu rusk revoluce p?ed sto lety, tak si budeme brzy p?ipomnat vro? rozkladu sttnho stroje a uvoln?n vraednch a lupi?skch sklon? l?zy v duchu ulechtile zn?jcch slogan? - a dnes to vidme na p?kladu Islmskho sttu, konstatuje autor na serveru Neviditeln pes. Bojujc l?za se jednoho dne unav, jej vlastn hlad ji p?im?je pustit zbran? z rukou a vrtit se k prci. N?jak ?as to ale trv. *Tvrzen husitskch kazatel? nebudete-li pliti, sami budete pleni ur?ilo atmosfru doby. M?sta ho?ela oficiln? proto, aby patn vra byla vyvrcena do zklad?. *Putna: Obvm se, e se v t?chto dnech hlen k Husovi stalo dokonce jakousi mdou. Bojovat za pravdu - to zn dob?e, kdo by nesouhlasil. Take i znm lh? Milo Zeman si vyv?s husitsk prapor, uvedl v rozhovoru s tm, e to prezident cel zesm?nil. *Kardinl Miloslav Vlk: Nacismus a komunismus nebyly zaloeny na pravd? Pn?, ale na nenvisti. Zkladn pravda Pn? je p?itom milovat blinho, a prv? proto tyto dva systmy padly. My jsme to ale nezhodnotili, nevyvodili d?sledky. V na spole?nosti to ctme velmi siln?. *Lidoveck europoslanec Pavel Svoboda (KDU-?SL) se ale Jee na srpu s kladivem zhrozil. To je nejen nevhodn zobrazen a sou?asn? provokace, kter se ovem d vyloit i tak, e komunist uk?iovali Krista. O pochybnostech konzervativnch katolk? ve vztahu k papei Frantikovi jsem slyel, v??m vak v p?soben Ducha svatho p?i papesk volb? a nic nenasv?d?uje tomu, e v p?pad? papee Frantika by tomu bylo jinak, odepsal v e-mailu ParlamentnmList?m.cz Svoboda. *Karel Dolej: Ultrapravicov teroristick organizace jsou v ?ecku prakticky nonexistentn. Za drastick zlepen ivotn rovn? mezi lety 1975 - 2008 mohl p?edevm boom v turistice, nmo?n doprav? a slubch, kter nem?l dnou spojitost s rozfofrovnm p?j?ek a evropskch fond?. Zsadn? rentirsk charakter ekonomickho "programu" hnut Syriza - "Vy nm budete p?j?ovat, my nebudeme splcet a budeme nrodn? hrd, nem?ete toti poniovat ?eck lid". Tady nejde o n?jakou nezvislost, nanejv tak jet? slovn. *Expremir Petr Ne?as k ?ecku: Pan Tsipras je politick infekce, kterou je nutn eliminovat, jinak jako nkaza rozlo euroznu. On je toti p?ipraven k exportu revoluce. Jako Che Guevara, po kterm pojmenoval svho syna. Svou politiku bere jako misijn cestu mezi pohany. Posledn ?e?t v?rozv?sti majc vznam pro Evropu vak byli svat Konstantin a Metod?j. *USA jsou okovny tm, e se v ?ecku roztahuj Putinovi pioni a vlda se s nimi objm. Je to jak z filmu. Ned?v?ra k ?ek?m je nyn jet? v?t ne v dobch studen vlky. Podle serveru Daily Beast nejvce z ?eck krize v sou?asn dob? t? Putinovo Rusko, kter si v zemi buduje prost?ednictvm svch zpravodajskch d?stojnk? stle siln?j pozice. *Novin? a pedagog Tom Klva?a, hostujc profesor na New York University: Vlda Syrizy, radikln neokomunistick strany, zcela po zsluze nem u v??itel? dnou v?rohodnost. Alkoholikovi taky p?j?te penze jen, kdy budete moci kontrolovat, jak nakld s kadm centem. Je to pro ?ecko zajist poniujc, ale do t situace se dostalo jen a jen vlastn vinou. Syriza je nebezpe?n, protisystmov strana. Bank?e a korporace nen nutn dmonizovat. Pro? by proboha bojovali proti 99 procent?m spole?nosti? V zjmu bank a korporac je, aby ob?an m?li co nejvce pen?z a utrceli je prv? za jejich sluby a produkty. Zachra?uje-li se n?kde banka, d?je se tak v zjmu pen?z, kter v n maj lid uloen, ne v zjmu n?jakch tu?nch bank??. Zachra?uje-li se n?kde n?jak korporace, op?t se tak d?je v zjmu zchrany pracovnch mst. Postmarxist si samoz?ejm? vymlej r?zn narativy, kter jim diktuje jejich mysl svzan spikleneckmi teoriemi, jsou vak velmi vzdleny realit?. *Docent ev?k: Stav, do kterho se ?ekov dostali, je mimo jin doklad toho, e komunismus nelze vybudovat, protoe oni ili svm zp?sobem v ur?it form? komunismu. Vyplceli si vy platy i vy d?chody, ne na kter si vyd?lali. A p?erozd?lovali v takovm m??tku, e se nakonec za pr - ani to nebylo moc - destek let ukzalo, e zkrachovali. To si mlokdo z dnench politik?, eurokrat? a idioeurokrat?, protoe jejich rozhodnut, to u je skoro idiokracie, uv?domuje, e cht?j budovat n?co, co je dlouhodob? neudriteln. *Jean-Claude Juncker: Jsem absolutn? proti odchodu ?ecka, nedoku tomu ale zabrnit, jestlie ?eck vlda neud?l to, co se od n o?ekv, dodal p?edseda Evropsk komise. *Jan Lipold: Komplikovan Evropsk unie ztrc ?as na nekone?nch summitech, taktizovnm, jej ?lenov zas a znova ztrcej a hledaj vzjemnou d?v?ru. To by se homogennm institucm, jako je Rusko, nikdy nemohlo stt. Evropt politici jednaj do vy?erpn, Putin rozhoduje lusknutm prstu. Formln? t?kopdn evropsk demokracie ale mus stt na kompromisu, i kdy krvavm jako v p?pad? ?ecka. V tom stle je - t?ebas pro n?koho kupodivu - jej sla. *Pokud bude tento divadeln kus pokra?ovat, budeme vce a vce zmaten, koho a co se pokoume zachrnit, prohlsil europoslanec Ryszard Legutko. *Kapitalismus je to nejsp?n?j z?zen, EU je dobr. Mme se lpe ne kdokoliv p?ed nmi, jen mdia ? negativitu. A Parlamentn listy.cz to vedou, vzkzal nm Fedor Gl. * Palata: Kad dohoda, kter partnerstv mezi USA a EU utu, je poslenm euroamerick civilizace, kter by m?la hrt ve sv?t? ?adujc roli. Dohoda nejv?tch ekonomik sv?ta by m?la toti vst nejen k umu hospod?skmu, ale i politickmu civiliza?nmu sr?stn v jeden celek. *Benjamin Kuras: Izrael vnmm jako demokratick stt zpadnho typu se zpadn kulturou, v?dou, technologi a politickm uspo?dnm, ?ili sou?st zpadn civilizace, ?ili koili bli ne kabt, zatmco palestinsk zem vidm ovldan teroristickmi organizacemi, kter by vytvo?ily teroristick stt, kdyby jim byl dnes darovn. Ostatn? stt jim byl nabzen ji n?kolikrt a pokad se ho z?ekly. Nez?ekly se vak zvazku Izrael zni?it. S mou konverz k judaismu to nem nic spole?nho. *Karel Dolej: "Boj proti neoliberalismu" nebere toti ohled? na nic, ani na statistiky, ani na hrozc bdu, ani na bankrot. Je mu t?eba p?inet lidsk ob?ti, aby il. *Cameron: V Srii vznikla ISIS v d?sledku "stralivho zachzen" se sunnitskmi komunitami, jeho se dopout syrsk prezident Assad. *Rusk federace sleduje vojensk nmo?n sly NATO v Pobalt, Atlantiku, St?edozemnm a ?ernm mo?i a z?ejm? o nich shroma?uje informace. Uplat?uje p?itom metody, kter lze povaovat za nerozvn nebo ob?as i agresvn, prohlsil zstupce velitele spojench sil Severoatlantick aliance v Evrop?, britsk generl Adrian Bradshaw, jeho slova uvd televizn a rozhlasov spole?nost RTBF. *Americk velvyslanec na Ukrajin? Jeffrey Payette vyhlsil Od?su za americkou laborato? pod vedenm Michaila Saakaviliho. Uvedla to tiskov sluba velvyslanectv. Payette prohlsil, e USA podpo? ?innost guberntora Od?sk oblasti Michaila Saakaviliho a ?lena jeho tmu, nm?stka ministra vnitra Eki Zguladze. Budu v Od?se se svm tmem pro boj proti korupci; budeme zkoumat n?kter z iniciativ, kter jsme p?ipraveni, tedy ministerstvo zahrani? USA, podpo?it. Budeme pokra?ovat v tom, co jste zde s Ekou Zguladze - s ministerstvem vnitra a hldkovou polici, ud?lali, a budeme d?lat vce, pouijeme Od?su jako laborato? pro podporu st?ejnch protikorup?nch reforem Spojenmi stty," prohlsil Payette, kdy oslovil Saakaviliho. *Jens Stoltenberg: NATO m co d?lat se sebejistm Ruskem, ?lensk stty aliance vak nemaj strach. Mme co d?lat se sebejistm Ruskem, kter poruuje mezinrodn prvo a pouv slu pro roz?en svch hranic. Opat?en, kter podnik v sou?asn dob? NATO pro roz?en kontingentu v Evrop?, maj obrann rz a podnikaj se odvetou za akce Ruska. Rusko se stle ?ast?ji zmi?uje o jadernch zbranch jako sou?sti sv obrann strategie. Nae odpov?? m obrann rz. Je m?rn a odpovd mezinrodnm normm. U jsme zvili pohotovost naich sil. Poslili jsme vojenskou p?tomnost na vchodnch hranicch aliance. Organizujeme svho druhu vzdun hldkovn a p?tomnost ve vchodnch zemch aliance odvetou za chovn Ruska, ?ekl generln tajemnk. *Velitel speciln operace USA obvinil RF ze snahy zni?it NATO. Rusko prov??uje, nakolik jsou USA pevn, a kdykoli to jde, usiluje o naruen styk? mezi ?leny NATO, prohlsil n?elnk Hlavn sprvy vojsk zvltnho ur?en ministerstva obrany USA Joseph Votel v interview pro televizn kanl Fox News. Podle mn?n americkho generla znamenaj akce Ruska nejvznamn?j a nejdlouhodob?j hrozbu pro nrodn bezpe?nost USA a pro existenci Ameriky a NATO". Rusko nm hz rukavici kdykoli to je mon. Je to zm?r vytvo?it situaci, kdy se NATO nedoke rozvjet", prohlsil Joseph Votel v interview pro televizn kanl. Podle nzoru americkho generla sv?d? smlouvy v oblasti atomov energetiky, kter Rusko uzav?elo v letonm roce se t?emi tradi?nmi spojenci USA - Jordnskem, Egyptem a Sadskou Arbi - o tom, e Moskva se sna konkurovat s Ameri?any a rozi?ovat sfru svho vlivu, zd?raz?uje Fox News. Podle prohlen Josepha Votela budou USA pomhat svm spojenc?m, aby zabrnily akcm Ruska. *Dunford prohlsil: Kdy chcete mluvit o zemi, kter by mohla p?edstavovat existen?n hrozbu pro Spojen stty, musm poukzat na Rusko, a dodal - a kdy se podvte na jeho chovn, je dosti znepokojiv. *Prezident USA Barack Obama: ?ekl jsem tehdy Putinovi, e v problm je v tom, e v klient - pan Asad - ztratil d?v?ru v?tiny obyvatelstva sv zem?. A ?m vce lid zabije, tm mn? legitimity mu z?stane. A to zase posl pozice extremist?. *V pr?b?hu minulho roku Polsko, Lotysko, Litva a Estonsko zahjily mediln kampa? o rusk invazi a snaily se p?esv?d?it sv?t, aby zabrnil Putinovi obnovit imprium Sov?tskho svazu, tentokrt z Vladivostoku a do Johanesburgu. Putin: Npad zato?it na ?lensk stty NATO m?e mt jenom ?lov?k stien no?n m?rou. Odmtnut vlky vyvolalo zd?en ve Varav?, Rize, Talinnu, ale obzvlt? tvrdou ranou je to pro litevskou prezidentku Daliu Grybauskait?ovou. Vlda ve Vilniusu za?tkem roku vydala informa?n stostrnkovou brouru - jak se chovat v extrmnch situacch vle?nch situac, jak p?et ruskou invazi, jak organizovat civiln odpor a jak se chovat na bitevnm poli. Mluv? litevskho ministra obrany, kter v lednu brouru propagoval, byl zjevn? podrd?n ruskou reakc na vlku: Dalo to hodn? prce a s tm spojench problm? ne se poda?ilo brouru vydat a te? nemaj Rusov ani dost zdvo?ilosti a klidn? si ?eknou, e ns nenapadnou. To je tak typick od Rus?. Nem?eme jim cokoliv v??it. Te? abychom vydali novou brouru, jak se chovat v mru. Rusko napadlo Ukrajinu ne mn? ne 47 krt za poslednch 12 m?sc?. Nevme, pro? napadnou Ukrajinu a zase se sthnou a pak znovu, ale vme, e to d?laj, protoe jsme to sledovali na Twitteru a Facebooku a taky to ?kal Arsenij Jace?uk. Je d?leit si uv?domit, e rusk netoky mohou bt povaovny za sou?st jejich pokra?ujc agrese," uvedl ve Washingtonu zmaten tiskov mluv? ministerstva zahrani?. *Petr tengl: Ale kam se vrtnout?/ Na severu je zima/ na vchod? je Putin/ jih prask ve vech/ a zpad? .../ Tak to snad a? rad?ji visim *Pan ministr Zaorlek op?t vydv tiskov prohlen, kter neobsahuj dnou informaci. *?asto si ?km, e msto vsledku pr?zkumu by bylo lep zve?ejnovat smlouvu mezi objednatelem a vzkumnou agenturou. *Dnes u nejsou t?eba vojci, kte? jsou do boje kv?li hodnotm. To je ji p?ekonan koncept dvactho stolet. Dnes p?ece mme profesionly, jim se zavel a oni jdou tam, kam je t?eba. *Tereza Spencerov: Jdeme do kytek. Evropa neustle poslun? pod?izuje ?m dl paranoidn?jmu pnovi, kter u nen s to ?eit problmy sv?ta jinak ne vojensky. Ukrajina zd se bti svbytnm fenomnem, kde Zpad mus opakovan? demokratizovat sv u dvno zdemokratizovan elity. Ameri?an a jejich spojenci v Srii maj problm na mst?: Nev?d, proti komu vl?it. ?ili, proti komu USA vlastn? vl?? *P?ece je znmo, jet? dnes mnoho moudrch lid vd?? za svou obivu slub? n?jak crkvi nebo nboensk organizaci. Crkev je podukou monarchie, odp?rkyn? svobody mylen, lidskch prv, spravedlnosti. *Idea, e podmnkou evropskho mru je prosperita, nebude z?ejm? daleko od pravdy. Tm, co se nekon, je ovem prv? ken prosperita. *Sigmar Gabriel, n?meck vice-kancl?, prohlsil, e ?eck vlda je hrozbou pro evropsk ?d. Onm evropskm ?dem mn prvo siln?jch zem vykrdat slab. Vylupovn je jedin zbvajc zp?sob, jak m?e zpadn finan?n systm vyd?lvat penze. Nedvno jsme byli sv?dky toho, jak loutkov premir Washingtonu v Londn? vyhrooval Rusku, navzdory faktu, e Britnie silov? na Rusko nem a m?e bt Ruskem zni?ena b?hem n?kolika minut. Tento druh lenstv je tm, co vede k vlce. len britsk premir si mysl, e si m?e na Rusko otvrat hubu. Washington pe?e Armageddon. *?eck ekonomika se msto relativn? rychl obnovy r?stu, do?kala zmenen o 25% HDP, co je srovnateln s dopady vlky. *V ?ecku nem nezam?stnan nemocensk pojit?n a jedinou pomoc je "lidov" klinika, kde lka?i slou po sv prci, tedy ve?er a v noci. *Podle statistik NATO bylo ?ecko v roce 2001 zem, kter v rmci NATO vydvala nejvce pen?z na zbrojen (cca 4,2 % HDP). V roce 2011 bylo (s cca 3,1 %) pouze druhou v po?ad, za Spojenmi stty. Kontroln otzka - kter zem? byly asi nejv?tmi dodavateli zbran pro ?ecko? ?ecko mi prost? p?ijde jako takov pr?tokov bankovod, od banky zptky do banky, americk, n?meck a francouzsk zbrojovky dostanou vyd?lat, a ?ek?m ten dluh p?ipou na futra. *Kavan: N?meck neochota odpustit ?ecku ?st dluhu je pokryteck, nebo? po vlce (v roce 1953) bylo N?mecku odput?no 60 % jeho dluhu, co svm hlasem tehdy podpo?ilo i ?ecko, jedna ze zem nejvce devastovanch nacistickm N?meckem. Druhm pokrytectvm, kter mdia moc nezmi?uj, je skute?nost, e velk soukrom mezinrodn banky byly zachrn?ny, i kdy jejich dluh daleko p?evyoval ten sou?asn ?eck. ?ecko dnes pot?ebuje 370 miliard euro. Srovnejte nap?klad s dluhem Citigroup (2513 billion? USD), Morgan Stanley (2041 bilion? USD), Goldman Sachs (814 bilion? USD), BNP Paribas (175 bilion? USD) ?i Dresdner Bank (135 bilion? USD). Tenhle fakt ?ste?n? vysv?tluje dnen netrp?livost prezidenta USA s kancl?kou Merkelovou, nebo? Barack Obama si tato ?sla mus dob?e pamatovat a v dob?e, e pokud je dluh takto vysok, tak ho nelze splatit a mus bt restrukturalizovn, tedy odepsn. *Za vlky N?mci zni?ili p?es tisc krtskch vesnic. Potom je tu ta slavn p?j?ka, ke kter N?mci p?inutili tehdej ?eckou vldu. Dali jsme jim 90 % naich zlatch rezerv, dky kterm mohli ivit sv vojky. Myslm, e by na ns nem?li takto ukazovat prstem. P?ed vce ne 70 lety vymazali z mapy tisc zdejch vesnic. Na t?chto mstech byly nalezeny stovky koster d?t. M?li bychom dt vechny tyto fotografie do alba a poslat je n?meckmu ministru financ Wolfgangu Schublemu k narozeninm. Zejmna Schuble je vztekl a pomstychtiv, protoe jeho otec byl tehdy zabit p?i bitv? v nedalekm Maleme. Merkelov v podstat? jen kopruje Hitlera. *Kyjevsk premir Arsenij Jace?uk ?ek?m surrealisticky rad, e jen neochv?jn? po boku EU se mohou stt stejn? sp?nm p?b?hem jako Ukrajina. *Jacenjuk je nejlpe charakterizovn svou viz, protoe jeho vrok, aby se sv?t semknul kolem Spojench stt? proti agresivnmu Rusku, kter upr americk nrok na sv?tov v?dcovstv, to u je opravdu jak vk?ik z bohnickho pavilnu. *Ukrajinsk premir Arsenij Jace?uk prohlsil v pr?b?hu svho pobytu ve Washingtonu, e se dohodl s americkmi partnery o energetick nezvislosti na Rusku. *Biden a Jace?uk nali vinka st?le?ky v Muka?evu - Rusko! Za jistch okolnost by se to dalo povaovat za grotesku s kafkovskm ndechem, kdyby o tom nehovo?ili dva dosp?l mui - premir jedn zem? a vicprezident supervelmoci. Americk viceprezident Joseph Biden v rozhovoru s ukrajinskm premirem hledal ko?eny tto korupce. A nael. Za ve m?e Rusko. Jako politickou zbra? se (Rusko) sna vyvet korupci a oligarchii, jako nstroj zahrani?n politiky, odhalil Biden zke?nou machinaci Kremlu. Jedn se o nov nstroj, kter pozorujeme v provd?n zahrani?n politiky," usoudil tento moudr mu. *Rusko je agresor a Ukrajina ob??, oznmil CBC News. Je to globln vzva. A Ukrajina je prost? bitevnm polem. Bitevnm polem za radostnou budoucnost a proti rusk agresi. Bojujeme proti Rus?m a brnme evropsk hranice. Rusko je hrozbou i pro Kanadu a nejen pro Kanadu, ale i pro jej spojence z NATO", cituje kanadsk televizn kanl Arsenije Jace?uka. *Poroenko: Moje rozv?dka hls, e bude invaze na Ukrajinu! Prezident Ukrajiny Petro Poroenko ?ekl v rozhovoru s CNN, e se uskute?n invaze do zem? a odkzal se na vlastn rozv?dku. "Mm informace ze zdroj? rozv?dky, e invaze bude." Nap?klad nedvno tvrdil, e na Ukrajin? p?sob 9 tisc ruskch vojk?. Poslze italskmu tisku Corriere Della Sera sd?lil, e je na Ukrajin? ji 200 tisc ruskch vojk?. Co je estina celkovho po?tu armdy Rusk federace. *Jace?uk: Ukrajina, jako kl?ov hr? na sv?tovm trhu s potravinami spolu se Spojenmi stty a Kanadou ur?uje globln potravinovou politiku. *16. 7. 2015, Kyjev. Nulandov sledovala zasedn ukrajinskho parlamentu. ?e?nci promlouvali anglicky. Victoria Nulandov: Bylo to velmi vzruujc stt v parlamentu a vid?t tu pravou demokracii v akci, vid?t skute?n debaty a ne falen diskuze p?edelho parlamentu. *Philip Breedlove sd?lil, e ztra navtv Mezinrodn st?edisko pro mr a bezpe?nost zpadnho opera?nho velen Pozemnch vojsk ozbrojench sil Ukrajiny v Javorov?, kde se konaj trninky, uvd RIA Novosti text zprvy Rady ministr?. Podle slov premira Ukrajiny Arsenije Jace?uka je Breedlove velikm p?telem ukrajinskho nroda a americk nrod, podle jeho nzoru, podporuje ukrajinsk. *Grzegorz Schetyna, polsk ministr zahrani?: Nebylo by snad lep ?ct, e to byl 1. Ukrajinsk front kdo osvobozoval Osv?tim? Protoe to byli prv? Ukrajinci, kte? v t?ch lednovch dnech otevrali brnu a osvobozovali tbor. Evropan by se m?li zamyslit nad tm, pro? se slav Den vt?zstv v Moskv?, kdy tam podle n?j sv?tov vlka za?ala. *Schetyna: Polsko a Nizozemsko vytvo? pravdiv protirusk TV vysln. Hlavnm clem projektu je bojovat proti rusk propagand? v cel Evrop?. To bude n?co, co bude prosazovat jen pravdiv informace namsto propagandy a agrese, ?ekl Schetyna. *Je na ?ase skoncovat s bandity v ukrajinsk politice. To znamen nejen s bandity se zbran?mi, ale i s t?mi co nos kravaty a stali se zkonodrci, ?ekl Saakavili. Pro? je Kolomejsk tak nervzn? On mi vyhrooval. On u v p?li dob?e, e m? nem?e koupit ani zastrait. Saakavili slbil p?edloit v blzk budoucnosti d?kazy. *Ukrajinsk armda p?edv Severoatlantick alianci zkuenosti, jak bojovat s Rusy, tvrd americk generl Ray Odierno, toho ?asu na polygonu u Lvova. *Ilona vihlkov: Pravidla hry nadiktovan Spojenmi stty toti p?estvaj platit. Otzkou je, ?m se budou ?dit globln byznys a politika a kdo o tom bude rozhodovat, dodala s tm, e vid monost n?jakho blokovho uspo?dn. Ostatn? vechny projekty se st?etvaj u Evropy, ona vypad jako ko?ist, kter sed a ?ek, kdo ji polap. *Kv?ta Pohlhammer Lauterbachov: Nejv?t loupe v d?jinch lidstva m?e bt realizovna, pon?vad se spojily finan?n elity sv?ta, nikoliv prolet?i vech zem. *Tereza Spencerov: Zpad si vymyslel al-Kidu. I vznik Daee lze mapovat podle politiky USA v Irku. I vznik Azova, Ajdaru a dalch neonacistickch prapor? na Ukrajin? souvis s politikou Zpadu. Dnes u se otev?en? pe i o tom, e ukrajinskm nck?m v boji proti Donbasu pomhaj dihdisti?t terorist z Kavkazu. Otzka je p?itom vcelku prost: Pro? vytv?me sly, kter se nakonec - d?ve ?i pozd?ji - postav proti nm? Nebo jinak: Fakt jsme tak hloup? Nebo u jsou ameri?t politici placen jen vojenskopr?myslovm komplexem, tedy vlastn? skoro poslednm typem pr?myslu, kter v USA jet? nezkrachoval nebo nebyl outsourcovn? A pokud americk politiky plat jejich zbroja?i, pro? se jim v jejich nekone?nch vlkch pod?izuje EU? Ale nekame si nladu hned ve ?tvrtek rno *Dae se u tv? tak sebev?dom?, e chce osvobozovat psmo Gazy od Hamasu a hlavn? od Izraele. e by to byla a vyhldka na mon atak IS na Izrael, co p?im?je Zpad, aby zm?nil v??i Daei p?stup? Uvidme. *M-li se slbnouc dolar udret nad vodou, d si to jet? vc chaosu nap?? sv?tem, Evropu nevyjmaje. *Loni nap?klad hrub domc produkt ?ny stoupl "jen" o 7,4 procenta, co bylo nejpomalej tempo za poslednch 24 let. *Thomas Piketty: P?i psan Kapitlu v 21. stolet jsem si uv?domil okujc skute?nost, e N?mecko je ukzkovm p?kladem zem?, kter v pr?b?hu svch d?jin nikdy nesplatila sv vn?j dluhy. Ani po prvn, ani po druh sv?tov vlce, uvedl Piketty v rozhovoru pro n?meck list Die Zeit. Odput?n n?meckch dluh? podle n?j naopak zna?n? p?isp?lo k tamnmu povle?nmu vzestupu. Bojm se, e kv?li tto zarejc neznalosti historie mohou konzervativn politici, obzvlt? ti n?me?t, zni?it Evropu a jej mylenku jednotnho spole?enstv. Kdyby ke zbohatnut sta?ily nzk ve?ejn vdaje, bylo by Rumunsko a Bulharsko bohat ne vdsko a Dnsko, mn zastnce progresivnho zdan?n d?dictv a majetku, francouzsk ekonom Thomas Piketty. *Barack Obama, 6. 7. 2015, tiskov konference v Pentagonu: V souladu s dalmi opat?enmi, kter jsem na?dil v minulm m?sci, zrychlujeme vcvik sil IS, v?etn? dobrovolnk? ze sunnitskch kmen? v provincii Anbar Jde o pouh freudovsk p?e?eknut, nebo spe o zoufal voln bezmocn loutky vojensko-pr?myslovho komplexu o pomoc? Webov strnky Blho domu ji tuto trapnou chybu Baracka Obamy oficiln? korigovaly. Bylo to poprv, co Bl d?m editoval p?epis presidentova projevu. *Franklin Lamb: Islmsk stt a Fronta al Nusr ve shod? tvrd, e sionisti?t vet?elci poznaj Allh?v hn?v, na?e budou zni?eni a Palestina osvobozena. *Podberjozkin: A nejde jen o to, e je hloup st?let raketou, kter stoj 100 milion? USD na cl, kter stoj 1 milion USD. *Kdy stt v USA zachra?oval sv banky, prezident Bush prohlsil, e musel poruit vechna pravidla kapitalismu, aby zachrnil pravidla kapitalismu. *Strategick Trojice T-smluv (T-treaty trinity): Transpacifickho partnerstv (TPP), TISA a TTIP. Existuje hlavn cl smlouvy, kterm je liberalizace obchodu ve vech slubch, v?etn? finan?nho sektoru, elektronickho obchodu, zdravotnictv, dopravy a konzulta?nch slueb. Kapitalismus p?eel ze stadia pr?myslovho a vrobnho do finan?nho, kter je mnohem ni?iv?j. D?ve byly krize opravdu z nadvroby vrobk? a slueb, kdeto tahle krize byla z nadvroby pen?z. O to vc byla zni?ujc a nebezpe?n?j. *My ?kme, e jde o socialistick systm s ?nskm charakterem. Sname se p?ebrat dobr zkuenosti ze vech zem. Ve dobr pro lid. Trn ekonomika nemus fungovat jen v kapitalismu. Teng Siao-pching kdysi ?ekl, e nezle, jakou m ko?ka barvu, hlavn? e chyt myi. Stt a vlda maj silnou pozici a soukrom sektor je tak siln. Vlda podporuje ?nsk soukrom firmy a vichni jsou spokojeni. Jako lid bychom m?li chtt t v harmonickm sv?t?, ne v nenvisti. Mezi ?nskm a ?eskm lidem nejsou dn konflikty, panuje p?telstv, a to je dob?e. Bval ?nsk velvyslankyn? v ?R Huo Yuzhen, v ?esk transkripci zn jej jmno Chuo J-?en. *P. C. Roberts: Zprva Pentagonu vyjad?uje nzor, e vlka je na nezvratnou budoucnost, jestlie se Rusko nestane stejnm vazalskm sttem, jako jsou vechny stty Evropy, Kanada, Austrlie, Ukrajina ?i Japonsko. Jinak, jak neokonzervativci rozhodli, je pro Ameri?any nemon tolerovat souit se zem, kter by ?inila sv rozhodnut na Washingtonu nezvisl. Jestlie nemohou bt jedinou velmoc, diktujc to sv celmu sv?tu, pak bude lep, kdy budou vichni mrtv. *Upozorn?n Margaret Thatcherov ze za?tku devadestch let: Problmem evropsk integrace je to, zda N?mecko bude evropsk, nebo Evropa n?meck. *Kdy n?kdy v roce 1990 nebo 1991 ?lenov ?eskho filmovho tbu d?lali interview s vietnamskm generlem Vo Nguyen Giapem a on se jich ptal, pro? si vybrali prv? jeho, dostalo se mu trochu ponen odpov?di, e je tomu tak proto, e jej povauj za jednoho z nejv?tch vojev?dc? 20. stolet. Generl velmi s ironi odpov?d?l, e to je omyl, protoe on nen jeden z nejv?tch, ale je tm nejv?tm. Na otzku jak ho to napadlo, odpov?d?l, op?t s sm?vem, e to bylo velmi jednoduch: Porazil jsem Japonce, Francouze, Ameri?any a ??any, a tak mi ukate n?koho, nad km bych jet? mohl zvt?zit, pe v koment?i pro Prvnizpravy.cz Zden?k Zbo?il. *P?edevm pot?eba odliit ty pojmy. Globalizace je vrcholnou fz kapitalismu, resp. jeho neoliberln formy. P?kn je ten mtus volnho trhu. Kdy se podvte, kdo dneska dominuje, jsou to nadnrodn korporace. A ty jsou ?zeny tvrd? direktivn? a plnovit?! Dneska naopak plat, e siln aktr se m?e trhu vyhnout, na trhu bojuj proti sob? jen ti slab, ti siln se dohodnou jinak. *Ameri?an si podle n?j vojensk rozm?r rnskho jadernho programu vymysleli, aby mohli islmskou republiku poniovat a pinit. "Vytvo?ili mtus o jadernch zbranch, aby mohli tvrdit, e islmsk republika p?edstavuje pro sv?t hrozbu. Tou je ale sama Amerika a jej ustavi?n destabilizujc vm?ovn se do zleitost jinch zem," prohlsil Chamene letos v dubnu. *Po n?kolika letech se USA a dalch p?t mocnost dohodly s rnem na jeho jadernm programu. Tehern ale v minulosti prokazateln? opakovan? lhal, nezasluhuje si ani nznak d?v?ry, tvrd Daniel An. *USA: Jakmile rn poru jadernou smlouvu, nae vojska zashnou. Vojensk ?een nelze ve vztahu k rnu ani do budoucna zcela vylou?it, poru-li Tehern dojednanou dohodu. Uvedl to mluv? Blho domu Josh Earnest s tm, e Washington nicmn? dv p?ednost diplomacii. *P?ed sedmdesti lety za?al nejv?t masakr v lidsk historii - za financovn Bank of England a Systmu federlnch rezerv Spojench stt?. *Ve pan?lsku na po?tku ?ervence, ale vstoupil v platnost zkon o bezpe?nosti ob?an?, z n?ho jasn? vyplv, e ob?an nev?d, co je pro n? dobr, a proto jim mus bt dobro vnuceno silou. *?ekov maj ve svch finan?nch rezervch 112,5 tuny zlata. Kde se asi ztrat - v Berln? ?i ve Frankfurtu? Jednu jistotu mme - rozhodn? neskon? v ?R! *Daniel Vesel: 7. nora 1968 napsal Peter Arnett vle?nou report z jihovietnamskho m?sta B?n Tre. Objevila se v n slavn formulace, pozd?ji p?ekrucovan a "vylepen": "'It became necessary to destroy the town to save it', a United States major said today." (Stalo se nezbytnm m?sto zni?it, abychom je zachrnili, ?ekl major Spojench stt?.) *George Monbiot: Kad zem?, kterou kolonizuje MMF, mus v prv ?ad?, p?ed vemi ostatnmi ekonomickmi cli, p?istoupit na kontrolu inflace; mus odstranit vechny bariry, kter brn volnmu obchodu a toku kapitlu; mus liberalizovat bankovn sektor; omezit vldn vdaje na ve co brn spltkm dluhu; mus privatizovat majetky, je mohou bt prodny zahrani?nm investor?m. Brutln sporn opat?en uvalen na ?ecko jsou jemn ve srovnn s p?edchozmi verzemi tho. Vezm?te si 19. stolet a irsk ?i indick hladomor. Oboj zhorila (a v druhm p?pad? dokonce zp?sobila) doktrna laissez-faire, kterou dnes znme jako neoliberalismus ?i trn fundamentalismus. V Irsku byla ve 40. letech 19. stolet zabita - a jeden by dokonce ?ekl zavrad?na - osmina populace, ?ste?n? proto, e Britov odmtli distribuovat potraviny, zakzali vvoz obil a ?innou pomoc chudm. Takov politick p?stup toti ohrooval svatou doktrnu laissez-faire, podle kter nesm stt nic v cest? neviditeln ruce trhu. Kdy na Indii ude?ilo v letech 1877 a 1878 sucho, britsk imperiln vlda trvala na exportu rekordnho mnostv obil, ?m urychlila hladomor, jen zabil miliony lid. Zkon z roku 1877 (Anti-Charitable Cintributions Act) zakazoval "pod hrozbou uv?zn?n soukrom pomocn dary, je by mohly potenciln? ovliv?ovat trn ceny obil. Jedinou pomoc byla nucen prce v pracovnch tborech, kde lid dostvali mn? jdla ne v?zni v Buchenwaldu. M?s?n mrtnost v t?chto tborech byla 94%. *Jugoslvie, k?es?ansk zem?-pravoslavn, byla bombardovna katolickmi piloty ze pan?lska, rozkaz tomu dal idovsk generl letectva NATA Benjamin Nemenovsky, jinak si nech ?kat Wesley Clark, kter cht?l bt v t idovsk tla?enici o ?ad presidenta Spojench Nrod? Ameriky. *Charles Eisenstein ve sv knize Sacred Economics mimo jin konstatuje: Je velkou ironi a velmi vznamnm, e jedin v?c, kter na cel planet? nejvce p?ipomn koncept bostv, jsou penze. Je to neviditeln, v??n sla, kter obklopuje a ?d ve kolem, je vemocn a bez hranic, neviditeln ruka, kter - jak se tvrd - udruje sv?t v chodu. *V Lotysku informuj o rusk ponorce a korvet? u svch hranic. Podle tvrzen NOS (Nrodn ozbrojen sly) Lotyska se vojensk technika Ruska objevila u lotyskch hranic od za?tku roku celkem 51krt. V minulm roce se podle jejich daj? rusk vojensk technika p?iblila k hranicm republiky 250krt. *Posledn lednov den v roce 2003 George W. Bush navrhl tehdejmu britskmu premirovi Tonymu Blairovi, e by mohli vzt letadlo, namalovat na n?j znaky OSN a vyslat ho k nzkmu letu nad Irk, aby mohlo bt sest?eleno - a tm by zskali zminku k vlce. Pak ale spole?n? p?edstoupili p?ed novin?e, jim sd?lili, e cht?j vlce zabrnit, jak jen to bude mon. To u se ale dvaly oddly americk armdy a bombardry do pohybu. Kdy se pak Bushe v televizi ptali, pro? neustle mluvil o irckch zbranch hromadnho ni?en, odpov?d?l: A jak je v tom rozdl? Byla tu monost, e by tyto zbran? zskal, a pokud by je zskal, hrozbou by se stal. Americk (potamo zpadn) vlka proti Irku, do n se zapojila i ?esk republika, stla ivot 1,3 milionu lid, a poloila zklad principu permanentnho vl?en, kter vychz z teze o obran? proti p?padnm a teoretickm hrozbm, kter by se mohly/nemusely v budoucnosti objevit. Koncept preventivnch der? se mezitm stal pro zpadn politick establishment normou a aktuln? Pentagon bushovsk princip projektovan hrozby sm??uje na Rusko, by? ministerstvo zahrani? USA s takto rezolutn projekc nesouhlas. Masov zpadn vrad?n na Blzkm vchod? z?stv - p?i odpovdajcm nastaven mezinrodnch orgn? typu trestnho tribunlu v Haagu - bez trestu. Nikdo za n?j nebyl pohnn k zodpov?dnosti. George W. Bush je ale opravdu v klidu, a to v klidu velkm. P?ed pr dny se nap?klad ukzalo, e si v roce 2012 ?ekl o 100 tisc dolar? za projev na akci texask charity Helping Hero, kter pomh shn?t bydlen vojk?m, kte? v Bushov? vlce p?ili o kon?etiny nebo jsou jinak siln? handicapovan. Pronjem soukromho letadla, kter Bushe dovezlo na akci, stl dalch 20 tisc dolar?, Bushova manelka rok p?edtm za projev na stejn akci dom? p?inesla 50 tisc dolar?. f zmn?n charity je aktuln? vyet?ovn, ale brn se tm, e vlastn? hodn? uet?il, protoe b?n? si Bush za projev ?k o 250 tisc. Do mdi toti unikl tajn dokument, podle n?ho 238 tisc (!) americkch vle?nch vetern? z bushovskch a postbushovskch vlek zem?elo d?ve, ne se jim v?bec dostalo lka?sk pomoci. Ministerstvo pro zleitosti vetern? ten obrovsk po?et vysv?tluje tm, e nem monost ov??ovat aktulnost seznamu, a tak na n?m pr mohou bt i vojci, kte? um?eli u p?ed lety, ale nikdo nezruil jejich danky o lka?skou p?i. *Sio: Vid?l jsem na Piskarevskm h?bitov? masov hrob, kde je dajn? 300 000 mrtvch. Na ten pocit nikdy nezapomenu. *kchodl: Ten h?bitov v Pit?ru jsem vid?l tak. Tak to, jak tam 45 let po blokd? nos sta? rodi?e svm mrtvm d?tem na hroby chleba, bonbony a hra?ky. Jedno je jist - jestli se novho toku na Rusko znovu z?astn N?mci, do hodiny po za?tku se po?et ivch N?mc? v N?mecku bude limitn? blit nule. V Rusech nen nenvist, ale n?co mnohem hlubho v??i N?mc?m. Jako vt?zov je velkoryse nechali t, ale pokud to spust N?mci znova, je to posledn co ud?laj. *Martin Hekrdla: P?ednost politiky Reagana a Thatcherov byla jednotnost a jednoduchost - zmer?te-li sttn zsah do ekonomiky, zato?te na n?j. Narazte-li na regulaci, omezte ji. P?ipadnete-li na da?, snite ji, a objevte-li sttem vlastn?n podnik, zprivatizujte ho. *Jakub Hork: Jist?e existuje zp?sob jak v ?esku okamit? zvit oblibu islmu - je to zaveden ramadnu jako sttnho placenho svtku. ?ad? lid by okamit? po schvlen m?s?nho volna muslimov za?ali p?ipadat jako sympatick parta s velmi rozumnm p?stupem k ivotu. *Modern technologie vraznm zp?sobem snily lidskou inteligenci, jak dokzal profesor Manfred Spritzer ve sv knize Digitln demence. Lep potvrzen jeho teorie ne chovn voli?? ?i politickch aktivist? t?ko najdeme. *V roce 2005 p?edstavil Chu ?in-tchao svou teorii t? harmoni: che pching, che ?ie a che sie (mr, mrov ?een a harmonie). *Ilona vihlkov: Ekonomick rozvoj ?ny v poslednch cca 30 letech je n?co, co z?ejm? v d?jinch nem obdoby. Stle ovem plat, e globln ekonomika je ?nou ovliv?ovna, ale nikoliv dominantn? tvo?ena. Instituce globln ekonomiky byly stvo?eny a jsou doposud z velk mry kontrolovny Zpadem. *Narendra Modi, indick premir, pochvlil opozi?nho poslance Shashiho Tharoora ze st?edolevicov Kongresov strany, kter p?i vystoupen na Oxfordsk univerzit? vniv? argumentoval, aby Britnie poskytla Indii odkodn za stalet ekonomickho ni?en a odven p?rodnch zdroj?. Mimo jin Tharoor upozornil, e za druh sv?tov vlky zp?sobil v Indii Winston Churchil hladomor, p?i n?m zahynulo n?kolik milion? lid. Indick premir uvedl: "Tharoor?v projev odr pocity vlasteneckch Ind? v tto otzce a dokazuje, jak velk dopad m?e ?lov?k mt, kdy v pravou chvli na sprvnm mst? p?ednese p?esv?d?iv argumenty," ?ekl Modi na akci v parlament? v Novm Dil ve ?tvrtek. *Oskar Krej?: Dnes obyvatelstvo Spojench stt? tvo? 4,4 % obyvatel planety, ovem v?z?ov v USA p?edstavuj 21,96 % vech v?z?? ve sv?t?. Britsk International Centre for Prison Studies uvd, e v USA je, zaokrouhlen?, 2,2 milion? v?z??, zatmco v ?n? je to jen 1,7 milion?. V USA na sto tisc obyvatel p?ipad 698 v?z??, zatmco v ?n? jen 119. Kdybych cht?l bt zlomysln, ?ekl bych, e pro p?echod k americkmu zp?sobu ivota mus ?na zvit po?et v?znic tm?? estkrt. *Mimochodem, v?d?li jste, e na celm sv?t? je jen 22 zem, proti nim Britnie jet? nikdy nepodnikla invazi? *** srpen 2015 *Jan ?ulk: V civilizovan zemi by stoku, jako jsou Parlamentn listy, samoz?ejm? kad slun ?lov?k bojkotoval. V normln zemi by se j vyhbal, protoe by se musel obvat pokozen sv dobr pov?sti. Nikoliv vak v ?esk republice. Parlamentn listy ne?tu, umazal bych se. *J ?: Jak ne?astnk z Parlamentnch list? ignoroval nejd?leit?jho ?lov?ka na zasedn v Poslaneck sn?movn? - naprosto pominul nejd?leit?jho ?astnka tohoto zasedn peti?nho vboru, toti Andrewa Stroehleina, evropskho ?editele globln lidskoprvn organizace Human Rights Watch a jeho vystoupen. *Bob Kartous: Vskyt takovch fenomn?, jako jsou Parlamentn listy, ovem vyvolv otzku, zda u vlastn? neza?al vnit?n rozpad spole?nosti a jej regrese na vvojov? ni stupe?. *Karel Dolej: P?ednm proponentem protiuprchlick hysterie v ?R jsou Parlamentn listy, kter po ?adu let ? antisemitskou, antiislmskou a antin?meckou propagandu - a v obdob kolem prezidentsk volby k tomu p?idaly z?eteln prorusk tendence. Politikem, k n?mu maj PL zdaleka nejble, je Milo Zeman. Spolky jako ?eskoslovent vojci v zloze, Nrodn demokracie ?i Islm v ?esk republice nechceme, kter v ob?ansk spole?nosti usilovn? pracuj na ?en d?su z uprchlk?, sou?asn? vykazuj prorusk tendence. Aktivn opat?en podnikan proruskmi spolky v rmci sil co nejvce vzdlit ?eskou republiku Zpadu jsou v zsad? u jen t?eni?kou na dortu. *K D: Velmi mnoho let ?ei ji ve sv v?tin? tou po jinm typu politickho uspo?dn, ne je demokratick, jak ukazuj longitudinln pr?zkumy. *K D: Straen "kyjevskm faismem" p?ineslo Ukrajin? ob?anskou vlku, tisce mrtvch a obrovsk ekonomick kody. *K D: rozsah nep?telskch aktivit ?ny, Ruska a rnu na zem Spojench stt?. *K D: Ukrajina: Putin eskaluje, Obama vh. "Separatist" kad den podniknou pr?m?rn? 80 - 100 tok? na ukrajinsk pozice, v rozporu s dohodami z Minsku. Kreml chce vyvolat demoralizaci mezi ukrajinskmi vojky, aby mohl vyvjet ntlak na politick veden zem?. V d?sledku Minskch dohod Kyjev jednodue nem monost ?elit rusk agresi. Moskva sz na p?soben materilnch kod a lidskho utrpen nepravidelnmi toky s pouitm 120 mm minomet?, 122 mm a 152 mm houfnic. St?l na domy, tovrny a opevn?n. Vladimir Putin mysl, e m?e dohody beztrestn? poruovat. Ti, kdo jsou zvisl na Ameri?anech, zbra? nedostali a o?ekv se, e se ubrn bez n, zatmco druh strana n?co takovho jako obavy z eskalace jednodue nep?stuje a "svoje" vyzbrojila po zuby vm, co m v arzenlu. Eskaluje si, jak je libo, to? si, jak je libo, st?l na koksrny, elektrrny, vodovody a plynovody ?i na obytn ?tvrti, jak se j zachce. *Blisty: Ukrajina se obv novho velkho vojenskho toku z Ruska. Z d?kaz?, kter shromdila ukrajinsk Nrodn bezpe?nostn a obrann rada, vyplv, e se Rusko p?ipravuje k mon obnoven ofenzv?. *Titulky v BL: Putin se znepokojiv? vrac k nacionalistickm postoj?m dikttor? ze za?tku dvactho stolet Putin je p?ipraven bojovat s NATO, v??, e Washington chce okupovat Rusko Holandt prokurto?i nalezli na mst? havrie mon sou?stky raketometu BUK (Titulek ?lnku na Aktuln?.cz: V troskch MH17 nali kusy st?ely, m?e jt o rusk Buk) OSN odsoudila Assad?v tok na trh v Srii (Stephen O'Brien, f OSN pro humanitrn pomoc, vyjd?il svou hr?zu nad totln nectou k ivotu civilist? pot, co armda prezidenta Assada usmrtila leteckm derem vce ne 100 lid v p?edm?st Douma u Damaku.) *Britsk listy informovaly o studii, podle n se dajn? NATO a Rusko p?ipravuj na vzjemn konflikt. Vyplv to pr z analzy vojenskch cvi?en. e se armdn svazy p?ipravuj na vlku. Dobr jitro! Na co by se m?ly p?ipravovat? Na rozvoz mlka do druiny? Tm?? to svd k posm?n replice, e u ns, kdov, pe Jan Schneider. *Blisty bez uveden autora: Pokud strvte d?tstv, kdy vm tvrdili, e marxismus-leninismus je jedinou pravou filozofi a pak jste zjistili, e je to nesmyl, nen divu, e za?nete podez?vat, e i vechno ostatn, co jste si mysleli o sv?t?, m?e bt trik. *Bob Kartous: Je paradoxn, e nejpopulisti?t?j republiknsk kandidt a ?esk "levicov" prezident zastvaj v podstat? toton postoje. Stejn? jako Zeman, i Trump by cht?l "bojovat" s ISIS (vlce ve Vietnamu se tento "hrdina" vyhnul a m tu neuv??itelnou drzost otrat se o veterna - sentora Johna McCaina), dohodu s rnem vnm jako hrozbu "nuklernho holocaustu" (jako by to ?ekl Milo Zeman). Ukazuje se, e dezorientace ?esk politick scny, na obou jejch plech, je varovn? vysok. *Televizn legenda Ota ?ern: V?ta, e miliard?i lidstvo okrdaj, je sm?n! Rusko modernizuje sv zbra?ov systmy, posiluje vojenskou p?tomnost blzko svch hranic. Rusko a Putin jsou velkm nebezpe?m pro demokracii. Minulost ukzala, e se Rusku ned moc v??it. *Ji? Pehe: Vlky v bval Jugoslvii, v?etn? pokus? o genocidu, vedli nacionalisti?t politici a generlov, kte? byli d?ve vznamnmi komunisty. To sam plat o krvavch konfliktech v n?kterch zemch bvalho Sov?tskho svazu. Nebo tak pozd?ji uvnit? Ruska, v n?m si vlky s ?e?enskem vydaly statisce ob?t. I sou?asn ozbrojen konflikt na Ukrajin? podn?covalo a rozpoutalo primrn? Rusko, v jeho ?ele stoj bval komunista a agent KGB. S vraednmi konflikty a genocidami po roce 1989 tak z?stvaj spojeni tm?? vlu?n? bval komunist. *Lubo Dobrovsk: Putin vykazuje vechny charakteristick rysy dikttora, jak takov individua znme t?eba z Afriky. Dosud jet?, alespo? o tom nic nen znmo, nepojd sv odp?rce. *M. C. Putna: Prokremelt stoupenci by m?li jako zrdci stanout p?ed soudem. *Markta ichta?ov: Kapitalismus a trn hospod?stv je nejlep systm, jak znme. To, e se dnes plcme od roku 2008 od krize ke krizi, nen zp?sobeno tm, e by nefungoval kapitalismus a voln trh, ale je to zp?sobeno tm, e evropsko-americk civilizace se snaila tento voln trh zregulovat. A tato regulace ns dostala do sou?asnch problm?. *Doktor Pikora: Zsoby plynu na zimu proti lo?skmu roku letos zaostvaj, take op?t budeme vydrateln Ruskem. U ns se diskuse stav tak, e kdo ?ekne cokoli proti jdru, je zpte?nk a hlupk. Tak m? p?esv?d?te. J mm doktort z ekonomie - a rd se potkm zase s n?km, kdo m doktort z jadern fyziky. *Politolog a politick geograf Univerzity Karlovy Michael Romancov: Putin Evropskou unii velmi patn? odhadl, co je dob?e. A tak to ukazuje, e to nen dn geniln achista, jen oby?ejn gauner, bohuel stojc v ?ele jadern mocnosti. Na nmitku Hv?aly, e politolog ve spojitosti s ruskm prezidentem pouil siln slovo, ?m opustil univerzitn korektnost, Romancov op?il, e Napoleon svho ministra zahrani?nch v?c, vvodu Talleyranda, popsal jako lejno navle?en do hedvbnch pun?och, ?m vystihl jak jeho morln kvality, tak i p?vod a zp?sob jeho chovn. Putin se vylhl z prost?ed pouli?nch gang? Leningradu a rostl v prost?ed sov?tsk KGB. Pouvn nsil, dodrovn nepsanch pravidel hry a poruovn t?ch oficilnch, respekt v??i sle, to ve mu je - zd se - vlastn. Tm je, mimochodem, velmi podoben Stalinovi. Chceme-li mu bt schopni ?elit, nesmme si o n?m cokoli nalhvat a musme ho za?t posuzovat takovho, jak je. *Existuje star vrok, e Kyjev je matkou vech ruskch m?st. A pokud se poda? vybudovat demokratickou a prosperujc Ukrajinu, dal na ?ad? jsou Rusov. A to je to, z ?eho m Putin hr?zu, uzavr odbornk Romancov. *Miroslav Kalousek: Pro m? jsou nepochopiteln nzory, kter ?kaj, e Ukrajinc?m poleme humanitrn pomoc, ale zbran? ne. Kdy to p?elom do ho?kho bonmotu, tak jim vzkazujeme, e jim dme brle, aby ost?e vid?li, jak se bl nep?tel, ale nepoleme jim dnou zbra?, aby ho mohli zastavit. *Ameri?t armdn instrukto?i na Ukrajin? si te? libuj, e poprv vid, jak se st?l na tank, protoe v Irku ani v Afghnistnu se nic takovho nenau?ili. *Nizozemsk vlda odmtla zve?ejnit dokumenty o MH17. Z?ejm? nizozemskou vldu diriguje Kreml, aby tak utajil d?kazy proti Rusku. Jak prost. *Josef Pazderka: Rusk mdia vyrb?j informace, kter znelid?uj protivnka. Slova, kter zabj. Rusk sttn mdia jsou vojensk zbra?. Rusko denn? clev?dom? rozdmchv nejtemn?j emoce a hrub? manipuluje s fakty. Zatem?uj dokonce mozek i vzd?lanm lidem, take v nich roste mlo vdan nenvist, pocit ohroen, ale i d?v?ra k t?m nejv?tm propagandistickm nesmysl?m. Drtiv v?tina Kremlem ovldanch TV kanl? a dalch mdi p?epnula do vle?nho stavu. Staly se z nich reln zbran? v hybridn vlce. Zneuit mdia jsou tak pouvna k ?ist? vojenskm to?nm cl?m. Z mdi a novin?? se stvaj regulrn zbran?, take p?estvaj plnit zkladn informa?n funkci. Tematicky se p?itom vyrb?j informace, kter znelid?uj naeho protivnka, take mme prvo vstoupit na jeho zem, to?it a zabjet. Ve v?dom lid tak dodnes vldne spousta sov?tskch stereotyp? o imperialismu, banderovcch a j nevm o ?em vem jet?. Sta? se t?chto tmat jen dotknout a jakkoliv dal diskuse je nemon. Stle vce Rus? je p?esv?d?eno, e demokracii k ivotu nepot?ebuj. U moci jsou dnes v Moskv? lid, kte? siln? inklinuj ke spikleneckm a konspira?nm teorim. Mentalitou z?stvaj pracovnky tajnch slueb, kte? se nvyk? bvalch pin? a jejich vid?n sv?ta u asi nezbav. Vroky Vclava Klause je snad u zbyte?n komentovat. J vlastn? ani nerozeznm jeho vroky od propagandy rusk sttn televize. N?kdy je dokonce lep poslouchat sttem ovldan rusk mdia ne Klausovy koment?e. *Hv?ala: V Rusech je hluboce zako?en?n sttn idea dobyva?nosti, siln armdy a vyvolenosti. N?kdy se j lid dr mn?, jindy naopak - jako t?eba dnes - vce. Vdy je ale velmi nebezpe?n, propagandou neustle dob?e iven, a tedy i lehce rozdmchateln. Rusov jsou touto sttn ideou krmeni od plenek, take u ani neum?j p?emlet jinak. *Koment? Martina Fendrycha: Otrok se boj. Otrok je zvykl, e pni rozhoduj, proto hz vecku vinu na n?. Andrej Babi, kter to pekl s StB a tvrd, e v?dom? nespolupracoval, i kdy o jeho spoluprci mluv deset spis? tajn komunistick policie, je dnes nejmocn?jm ?eskm politikem. ?dn? zvolen (jako byli komunist ?dn? zvolen za minulho reimu). To jsou paradoxy. Babi jen symbolizuje, jac jsme, jak myslme. To sam Milo Zeman, kter vzhl k Putinovi a ?st nroda mu to bat. Rostouc nenvist v??i p?chozm cizinc?m, nesnenlivost v??i muslim?m, se ktermi nemme patn zkuenosti (naposledy v ter absurdn, pitom tok na brn?nskou meitu), to je d?dictv po letech otroctv, neschopnost existovat svobodn? a nebt se. My mme strach. ?ei maj strach. *Prezident Ukrajiny Petro Poroenko je toho nzoru, e rusk a ukrajinsk nrody nejsou bratrsk. V pr?b?hu setkn s p?ednmi spole?enskmi ?initeli zem? prohlsil, e nemme dn bratrsk nrody v dob? vlky. Je jednotn ukrajinsk nrod, kter jde do Evropy, a je rusk nrod, kter zav hlubokou krizi. Ozna?il rovn? Rusko za necivilizovanou zemi, protoe podle jeho slov existence siln mstn samosprvy byla a je jednou z naich civiliza?nch zvltnost, kter ns odliuj od Ruska a p?ibliuj k Evrop?. *V roce 1991, p?ed pdem Sov?tskho svazu, ?inila populace v Lotysku 2,7 milionu lid, nyn v zemi ije pouze 1.970.000. V Litv? v roce 1990 ?inila populace 3,7 milionu, a do dnenho dne se snila na 2,9 milion? obyvatel. *George Friedman ve sv knize P?tch sto let pe o americk strategii. O tom, e clem americkch intervenc na sv?t? nen p?inet n?kam stabilitu a demokracii, jak se oficiln? udv, ale naopak, udrovat sv?t v chaosu, aby americk globln hegemonie z?stala neot?esen. Mimochodem, vimn?te si, prosm, e Zbigniew Brzezinski, George Friedman, Paul Craig Roberts ani Ron Paul nejsou dn rusofilov nebo Putinovi agenti. Jsou to p?edstavitel americkch elit par excellence. *Aschton Carter: Agresivn Rusko dnes nem msto v tomto sv?t?. Sankcemi plat Moskva za sv?j nep?telsk postoj. NATO pouze reaguje na vzniklou situaci. Rusko se m?e vrtit do mezinrodnho spole?enstv pouze jestlie p?ijme mezinrodn hodnoty. *Carmen Romero, nm?stkyn? tiskovho tajemnka NATO: Vojensk cvi?en NATO jsou zam??ena na poslen bezpe?nosti a stability v Evrop?. Jakkoli vojensk aktivita NATO m obrann charakter a nep?ekra?uje nae mezinrodn zvazky. Rozsah a ?el ruskch cvi?en zvyuj nap?t a nepomhaj k jeho snen. Na rozdl od Ruska, NATO pln? podporuje dohodu o kontrole zbrojen, co posiluje d?v?ru. *Republiknsk kandidt Jeb Bush sice tvrd, e mu?en je nevhodn, ale pouvn brutlnch metod p?i vslechu m?e bt podle n?ho v ur?itch situacch ospravedlniteln a americk vlda to pot?ebuje. *Lubomr Man: ?T m strach z toku Ruska na ?R. Protoe pochopiteln?, kdy tady ameri?t bojs jsou, Rusov se sem neodv ani zatelefonovat. Kdyby se ale naopak troku od ns vzdlili, vpadnou sem Rusci natotata. *Jalta. Francouzt poslanci se proli po nb?e. Z koment??: Vichni lete! Nebyli to francouzt poslanci, ale herci Mosfilmu. Na Krymu ve zkrachovalo, vichni sed v putinovskch kriminlech, po ulicch chod jen ozbrojenci s medv?dy! Vichni, kte? nebyli zat?eni, se klepou ve sklepch a umraj hladem. Ve vzcnch prodlevch mezi neustlmi raziemi se schzej ve skupinkch a potichu eptaj: Ukrajino, vezmi si ns zp?t, prosm! A te? jsme poznali, e Ukrajina je rj a Poroenko svat Petr! Odpus? nm! *Podle Sergeje Puga?eva, kdysi jednoho z nejvznamn?jch bank?? Putina a Kremlu, je prezident Rusk federace v sou?asnosti nejbohatm muem planety. Putin?v bval bank?, se kterm se rusk prezident rozeel v roce 2010, a tak p?ed nm Puga?ev o rok pozd?ji rad?ji utekl do Londna. Informoval o tom ?asopis Reflex s odkazem na britsk The Guardian. Putin se nedv na majetek jako b?n lid. Cokoliv, co je v Rusk federaci, povauje za sv?j majetek, v?etn? bohatch ropnch firem jako jsou Gazprom a Rosneft, z tohoto d?vodu je Putin?v celkov majetek sloit spo?tat. Osobn majetek Putina, kter je ukryt v r?znch zahrani?nch kontech a investi?nch fondech, ve kterch nefiguruje Putinovo jmno, odhaduji na 200 miliard dolar?. Z osobn zkuenosti vm, e za prvnch deset let Putinovy vldy Putin ukradl, co mohl. 200 miliard dolar? v osobnm vlastnictv je p?itom dvakrt vce, ne kolik oficiln? vlastn nejbohat ?lov?k sv?ta a zakladatel Microsoftu Bill Gates. *Christine Lagardov, fka Mezinrodnho m?novho fondu: Situace na Ukrajin? je neuv??iteln? povzbuzujc. V Kyjev? MMF nachz to, co mu chyb v Atnch, ochotu k reformm. Vid?li jsme politickou v?li zm?nit tv? Ukrajiny. *Dmitrij Kol?inskij, milice Svat Marie: Chci vst k?ov vpravy proti Rusku. Nam clem nen jen vyhnn okupant?, ale pomsta. Moskva mus ho?et. *Man? se do mysli vkrd ok?dlen v?ta Henryho Kissingera, kter p?i pohledu na to, jak americk jednotky sp?n? prchaj z Vietnamu a nechvaj za sebou vechny sv kolaborujc mstn lidi?ky i v?tinu p?edstavitel? proamerickho reimu, prohlsil, e je sice nebezpe?n bt nep?telem Ameriky, ale bt jejm p?telem je smrtc. *Nemyslm, e by byl pojem vlka tm?? ztoto?ovn s Ruskem. Spojen stty vedou tajn limitovan vlky ve 134 zemch sv?ta, jak uvd investigativn novin? Nick Turse, ale u ns tm?? nikdo ani nehne brvou. Rusko na zm?nu reimu v Kyjev? reagovalo hybridnm konfliktem, nikoliv otev?enou agres, jak to maj ve zvyku USA ?i Izrael. Kdyby v Kremlu sed?l msto Putina nap?klad jest?b McCain, mohli bychom mt jadernou vlku. *Napadla snad n?jak islmsk zem? nap?klad n?jak stt v Evrop?? Nikoliv. Je to naopak, zpadn zem? napadaj islmsk stty a vytv? tak nebezpe? onoho bumerangu a v kone?nm d?sledku tak vznikl i samotn IS. *Guy Mettan v koment?i, jeho ?esk p?eklad publikoval levicov server Altpress, uvd, e politici i mdia hlavnho proudu na Zpad? opakuj protiruskou mantru ji dv? stolet. P?vody modern rusofobie dle vcarskho novin?e nalezneme ve Francii u Napoleona, kter nechal vyrobit a kolportovat falenou Zv?? Petra Velikho, v n zakladatel rusk mocnosti p?ikazoval svm nslednk?m ovldnout Evropu a po Londn. Byl to stejn podvod jako falen zbran? hromadnho ni?en Saddma Husajna, a p?esto po cel devatenct stolet slouil k ospravedln?n agres a invaz, kter Evropan a dnes Ameri?an vedli a stle vedou proti Rusku. *Dv? hlavn hesla, napsan na praporech ISIL, zn takto: Vra je mocn?j hranic! Spravedlnost je d?leit?j ne bohatstv! Hizballh v p?ekladu znamen Bo strana. *Jestli dnes po Londn? kr?ej lid z Afriky s transparenty: V?era jste byli vy u ns, dnes jsme my u vs, tak se tomu ani nelze moc divit. *Ve 21. stolet je nyn dovolena kad krutost ?i kad idiotstv, pokud je to zast?eno "vhodnm" jazykem. *Saloon s nzvem Americk sen se zavr. Poslednmi nvt?vnky tohoto doup?te politick marihuany budou nejsp Ukrajinci. *Dolej KS?M: Profesionln terorista nepot?ebuje pdlovat do EU ve ?lunu. IS je vn problm, ale hasit tento por by m?li daleko vce ti, kte? p?isp?li k jeho vzniku. *Noam Chomsky: Jestlie nechceme terorismus, tak ho tak sami nesmme po sv?t? provd?t. *Po pdu komunismu se Zpad st?etl s paradoxnm jevem, a tm byl nedostatek nep?tel, ale snadno si ho nael - v Putinovi a Rusku. *Janis Varufakis: Kdo je vlastn? v sou?asn Evrop? nejd?leit?j - lid, nebo banky? lo o finan?n vlku, ve kter nepot?ebujete tanky ani d?la. Sta? vm mt banky. Samotn uzav?en bank vnmm osobn? jako akt agrese a nep?telstv. Byl to, bez velkho p?ehn?n, vle?n akt. Rozumm tomu, e N?mci a dal Evropan nesly rdi zmnky o posln dalch pen?z ?ecku. P?itom ty penze jsou ur?eny jen na zchranu BNP, Socit Gnrale, Deutsche Bank a dalch bank. J a mnoz dal takov penze nechceme a nikdy jsme je ani necht?li! Varufakis coby zastnce teorie her uznv, e jej Schuble jako star pragmatik p?ekonal. V tto h?e jsem byl bezmocn a on proti mn? vystupoval jako po zuby ozbrojen gladitor. M?ete bt mazan jako lika, ale kdy soupe? sed v tanku a vy se dvte do st jeho d?la, pak vm ani ty nejsiln?j argumenty nepomohou. Schuble reprezentuje N?mecko a jeho zem? Evrop? vldne. To jsou pdn argumenty, nikoli moudrost ?i znalosti. *M. Tatcher: Populace Rus? bude regulovna na 15 milion?, kte? budou pracovat u vrtnch souprav a v dolech. *Poradce vldy VB prof. John Beddington: Hitler zpackal genocidu na vchod?, kter v budoucnu mus bt provedena na vy v?deck rovni a vce tvrd?ji. *V roce 1941 ?ekl Harry Truman: Pokud bude vyhrvat N?mecko, m?li bychom podporovat Rusko. Pokud bude vyhrvat Rusko, m?li bychom podporovat N?mecko. Hlavn? a? se mezi sebou pozabjej co nejvc. *Ked sa v II. VV Cervena armada zastavila p?ed Berlinom, povedal Zukov Stalinovi: Jozef Visarionovic, naco tu stojime, podme dalej a oslobodime celu Europu. Odpove?: Nemoeme, neuivili bysme ich. *Spencerov: Milo Zeman pojede na oslavu konce vlky do ?ny a ?eskmi mdii se rozezn?l n?ek. A e pojede jako jedin z EU na p?ehldku? No a co? EU um bt ob?as zsadov a jednotn - hlavn? v p?edvd?n przdnch gest - ale um bt i hrozn? rychl. Take zatmco te? nen zrovna v md? jezdit do Pekingu, ani by n?kdo po?dn? vysv?tlil pro?, tak v Tehernu za posledn dva tdny u byli N?mci, Francouzi, Italov a p?itom cel dekdy m?li Tehern za bandu lench mullh?. Zkrtka, zase jsme jen u slov, jejich vyprzdn?nosti a pokrytectv. Kdy je kadho 14. ?ervence tradi?n vojensk p?ehldka v Pa?i, je to oslava dobyt Bastily, kdy je to v Moskv? nebo Pekingu v souvislosti s koncem druh sv?tov vlky, je to militarismus. *P?i stejn p?leitosti by se mohli omluvit nejen p?edstavitel Japonska, SRN a Itlie a oznmit, e v zjmu evropskch hodnot u s ?nou vl?it nebudou, a i ti mal ?lenov EU by mohli jin ujistit, e nebudou verbovat sv ob?any do vojenskch jednotek podobnch vle?nch SS-Waffen. T?mi byly, jen namtkou, vojensk jednotky SS-Regiment Nordland (Dnov, vdov a Norov) a SS-Regiment Westland (Nizozemci a Belgi?an), zklad to SS divize Wiking, z v?t ?sti ovem sloen z ob?an? Velkon?meck ?e. Nezapomenuteln jsou boje na vchodn front?, kterch se ?astnily Finnisches Freiwilligen-Battalion der Waffen-SS p?eformovan i do SS-Regiment Nordland. Pr velmi state?n? bojoval u Stalingradu Estnisches SS-Freiwilligen Battalion Narwa. Od Stalingradu, kde se nepo?tali mrtv, ale jen ti co p?eili, se dky dohod? Hitlera a generalissima Franka v?as sthli pan?lt vle?nci a dky tomu p?eili, ale p?ece jenom nejd?ve bojovali s jinmi Spojenci ne ?nt vojci a partyzni. S partyzny to um?la chorvatsk Waffen-Gebirgs Division der SS Handschar, kter se ?astnila vlky na stran? Osy, ale jak vme ze sou?asnch politickch koment?? a po ukrajinsk zkuenosti s uctvnm nrodnho hrdiny t?pna Bandery, vichni bojovali proti bolevickmu reimu J. V. Stalina, dnes srovnvanmu s reimem Vladimra Putina. A nejen v EU, ale tak v obrannm a na Vchod pronikajcm NATO se tvrd jinmi slovy tot, ale mon, e to ??an jet? nev?d. A tak se EU rozhodla, e jim to alespo? nazna?. Mohli bychom ujistit vyd?enou ?eskou televizi, e se prezident ?R rozhodl let?t na oslavy 70. vro? konce druh sv?tov vlky ausgerechnet do Pekingu prv? proto, e tam m?e odejet jako jeden z mla evropskch politik?, ani by se musel styd?t a omlouvat za minulost sv zem? v letech druh sv?tov vlky. *Vojt?ch Filip: D se ?ct, e to bylo mezinrodn zlo?inn spol?en n?kolika bank?? proti ostatnmu obyvatelstvu velk ?sti sv?ta. Ukazuje se, e nelze p?i?tat kapitalismu p?davn jmno sp?n, protoe tento systm z tm?? 200 stt? sv?ta vyd?luje ani ne 10 bohatch stt?, kter ij na kor zbytku sv?ta. Je to model, kter se p?eil. Je pot?eba hledat model nov. A voln trh je vyprzdn?n pojem, protoe je to fikce prv? t?ch zhruba 10 stt?, kter se sna t na kor t?ch ostatnch. Budoucnost v kapitalismu opravdu nevidm, nen se mon neustle vracet, mus se hledat ekonomick model pro 21. stolet, kter nebude tak deformovan. V dnm p?pad? nejde o voln trh, dokonce nejde ani o typick p?klad finan?n oligarchie, ale jde o nadvldu spekulativn oligarchie, kter nezakld sv zisky na tvorb? hodnot, ale na vytv?en prost?ed, kdy je mon takzvan? legln? p?ipravit o majetek kohokoli virtulnmi bankovnmi operacemi, tit?nm ekonomickm vkonem nepodloench pen?z, kdy se vytrc i zkladn demokratick hodnoty a z lidu - suverna se stv jen nstroj pro tvorbu demokratury. *Zem? ozna?en jako Osa zla jsou ty stty, kter se nedostaly pod palec Mezinrodnho m?novho fondu a Sv?tov banky. *Sv?tov agentury p?inesly nedvno okujc zprvu; ve snaze vynutit si mr ve Vietnamu shl americk prezident Richard Nixon v duchu militantnch viz McNamary po jadernch zbranch. Na nikoho je sice neshodil, ale zkusil je pout jako drsn ntlakov prost?edek. Ten McNamara, co prohlsil, e USA m?ly takovch My-lai spousty, ale jen jednoho Roberta Masona, kter to prskl nep?teli *Po v?tinu historie byla ?na nejbohat zem planety. Na otzku, jak to mysl, pak Kmon?ek obshle vysv?tlil, e ?na sama sebe vdy povaovala za st?ed sv?ta. V diskusch se zapomn t?eba na to, e po osmnct z jednadvaceti stolet naeho v?ku pro to m?la d?vod, nebo? to byla nejbohat zem? na planet?. Jet? kolem roku 1820 m?la sedminsobn HDP britskho impria. ?na a do roku 1861 nem?la ani ministerstvo zahrani?, protoe nepovaovala za nutn mt jakkoliv styky s ne?nskou kulturou. Do t doby zleitosti barbar?, tedy Ne??an?, zpracovvalo ministerstvo ritul?. I to ukazuje, jak je v ?nsk kultu?e extrmn? d?leit se n?kterm ritul?m v?novat, podotkl Kmon?ek. *Irokzov: Dv? nejhor v?ci, se ktermi se setkal n nrod, to je k?es?ansk crkev a vlda USA. *Z. Zbo?ilovi vad ministersk ?e?i o tom, e se migrant?m m pomhat na mstech, odkud p?ichzej. To je pln blbol, protoe to bychom museli vybudovat znovu Libyi, Srii nebo Irk a angaovat se v t?ch zemch, na co tedy sly opravdu nemme. *M se neustle za to, e Marx a Auguste Comte jsou podobn, ba stejn, a?koli pro Marxe byl Comte trojnsobn kretn. V celm Kapitlu jsou o Comtovi asi dv? poznmky pod ?arou zhruba v tomto smyslu: Jak n?kdo m?e pst n?co podobnho t?icet let po Hegelovi? *Lee Fang: Groteskn sn?, prosto?ek miliard?. Trumpa cht?l jeden rival dostat do kouta cittem z jeho d?v?jho interview. Kdy dte - zazn?lo tu o politick elit? - ud?l vm, co si zamanete. Miliard? tu rukavici zvedl s gustem: Ve vlastnm zjmu tomu zkuste uv??it. Kdy jsem si o n?co ?ekl, pokud jsem cokoli pot?eboval, v?tin? t?chto lid jsem, aby bylo jasno, dval pen?z mraky. Guvernr Ohia John Kasich to pojal rovnou jako pragmatick keft: Mn? ale, doufm, dte. Trump na to. To zn dob?e. To mi zn dob?e, guvernre. A realitn ralok to i rozvedl: J byl byznysmen, j dval pln? vem. A vte co? Kdy si ?eknou, j jim dm. A kdy pak kohokoli z nich pot?ebuju, ozvu se jim sm, klidn? i za dva, za t?i roky, a oni mi neodmtnou nic. To je ovem bankrot?sk systm. Tm v?t to vybudilo zv?davost, co vechno za ty dre?ky vyinkasoval. Trump na to: Po Hillary Clintonov jsem cht?l, aby mi p?ila na svatbu, a ona tam tak p?ila. Vte pro?? Nem?la na vybranou, protoe i j jsem dal. Z pdia v??i tomu, jak americk politick systm popsal Trump, nehlesla jedin nmitka. Vzalo to jako hotovou v?c. Rand Paul prohodil u p?edtm, e Trump si kupuje a prodv politiky vech barev. K faktu sammu, e velc sponzo?i Trumpova kalibru si politiky kupovat a prodvat mohou, se na zadn b?hvjak nestav?l. A namtal vlastn? jen to, e si m kupovat vlu?n? republikny. Trump kontroval lakonicky: Jo, do t?ch jsem nasypal pen?z mraky. Realitn ralok si dop?l i jinou indiskreci: Systm americkho zdravotnictv je nastaven patn? proto, e poji?ovny maj politiky v hrsti. Na tma pen?z, korumpujcch politiku, pak p?ihodili i dal kandidti. Bval guvernr Arkansasu Mike Huckabee nap?klad nsledovn?: Problm je v tom, nakolik vldne politickmu klimatu koridor k moci po linii Wall Street-Washington. e t?da sponzor? krm politickou t?du, kter pak tancuje, jak t?da sponzor? psk. Jadrn slovnk volil i sentor za Texas Ted Cruz: S lobbisty a partikulrnmi zjmy leze do postele spousta karirnch politik? z obou partaj. Trump se vyjd?il tak ke dv?ma afrm spojenm s ?innosti nadace manel? Clintonovch. Tak j jsem jim v minulosti poslal n?jak penze. J jsem ale byl byznysmen. Ona vedle toho vykonvala funkci ministryn? zahrani? a p?ijmala p?itom penze ze Sadsk Arbie a dalch zem, kde se mimochodem k enm v?bec nechovaj p?kn?. Na druhou stranu bych se j zastal. Kdyby ty penze byly pouity alespo? ve prosp?ch Spojench stt?, tak pro? ne. To se ale tak pln? nestalo. Sadov poslali penze a logicky za to cht?li n?jakou protislubu. Je to podobn jako u Jeba Bushe. I u n?j jsem p?esv?d?en, e jej jeho drci naprosto ovldaj. Donald Trump tak prohlsil, e politici jsou idioti. *Z komik? se stali v na civilizaci posledn skute?n kritici. *Osobn? si ale nemyslm, e organizovan zlo?in v Rusku a bvalch sttech SSSR byl n?jak zsadn? napojen na CIA. Ameri?an?m sta?ilo jedno jedin - vyslat svoje skv?l poradce jako nap?. Jeffreyho Sachse do Kremlu a pustit privatiza?n bestii z ?et?zu. Zbytek se u za?dil sm. *Paul Rosenberg: Tohle je ?m roku 460. Te?ka. Nazv?me v?ci pravm jmnem: Jakmile vldnouc hierarchie p?ekro? ur?it bod, zreformovat se u ned. Modern Zpad ten bod u p?ekro?il, tm jsem si jist. D se snad uv??it tomu, e by se svho monopolu z?ekli centrln bank?i? O?ekvat, e se sto tisc miliard dolar? dluh? n?jak splchne, ani to bude mt nsledky? To si opravdu myslme, e se politici z?eknou moci a jet? za jej zneuvn omluv? A korporace, kter jsou majiteli Kongresu, se z?eknou hrtek, z nich bohatnou? Mysl snad kdokoli vn?, e NSA p?ijde a ?ekne: A jo, ?tvrt dodatek stavy to ?k jasn? a my ho poruujeme pln? vm, take tu mte vichni padka a kdo zvedne kotvy jako posledn, a? za sebou laskav? i zhasne? V?? snad kdokoli doopravdy, e vojensko-pr?myslov komplex p?estane podn?covat vlky, korportn mdia se p?estanou klan?t sttu nebo e se mu erif za to, jak z pold? cepuje ni?emn bestie, omluv? Tento systm svou zsadn reformu jakt?iv nep?ipust. Snait se o ni je jako oivovat studenou mrtvolu. Systm, vldnouc Zpadu, zbankrotuje. A to, zda zkrachuje i ir zpadn civilizace, je na ns. A ve se to? u jen kolem syslovn mamonu, p?ekra?ujcho vechny meze. *Veleba: Zdecimovan stavy chovanch prasat v ?R. Dosp?li jsme do stavu, kdy jich v na zemi chovme mn? ne po 2. sv?tov vlce a dokonce nejmn? od statistickho sledovn po?naje rokem 1924. To sou?asn ?slo je 1,4 milionu kus?, co zaji?uje sob?sta?nost ve vep?ovm mase pod 50%! Pro p?edstavu, v roce 1981 se v na zemi chovalo 5,1 milion? kus? prasat. *Restituce: Co bylo ukradeno, mus bt vrceno. Jeden znm policajt to trefn? klasifikoval jako Navracen vnosu z trestn ?innosti. *Ten ralok, co to koup (Bakalovy byty), zv njemn a pokud na to ti lid nebudou mt, tak jim stt bude jet? vyplcet p?sp?vek na bydlen. *Kerryho kubnsk prot?jek na tiskov konferenci prohlsil, e ob? zem? jsou nyn p?ipraveny diskutovat o vem v?etn? lidskch prv. Ministr zahrani? Bruno Rodrguez p?ipustil, e USA a Kuba zastvaj jin nzory na svrchovanost, demokracii a lidsk prva. To jim ale nebrn zahjit dialog o ?emkoli. V reakci na Kerryho poznmky o absenci demokratickch svobod na Kub? Rodrguez prohlsil, e Kuba je znepokojena stavem lidskch prv v USA. *Iniciativa k svato?e?en Andreje Bandery, otce Stepana, je tak absurdn, e je tomu t?k uv??it. P?esto, je to fakt. V ukrajinskm Lvov? je p?ipraven bal?ek dokument?, kter maj bt zaslny do Vatiknu. Tento proces za?al ji p?ed esti lety za prezidenta Viktora Ju?enka. Otec Stepana byl zast?elen NKVD jet? p?ed vlkou nejen za jeho religiozitu, ale i zakladatelstv nacionalistick organizace UPA. A denk vyslovuje podez?en, e prv? toho cht?j ukrajint nacionalist vyut ke glorifikaci jeho syna Stepana Bandery, jeho organizace OUN-UPA m na sv?dom tisce ivot? Polk?, Rus? a id?. Na zv?r list konstatuje, e to bude vlastn volba ?ma. Nicmn? dodal, e po takovch pochybnch svato?e?ench si m?e mnoho lid skepticky pomyslet: Jak crkev - takov svat. *Oskar Krej?: S Islmskm sttem na v??n ?asy. Jsou hodn a zl terorist. Ti, co pouvaj zbran? proti syrsk vld?, jsou hodn, ti, kte? to? na tureckou, jsou zl. Nebo jinak: v p?ehledech, kter n?kolik desetilet zve?ej?uje vlda USA, nikdy nebyla mezi teroristick organizace za?azena Kosovsk osvobozeneck armda (UCK). Je tam ale Strana kurdskch pracujcch (PKK). D?vod je prost - UCK to?ila proti neposlun Jugoslvii, PKK to? na spojence v NATO. A je tu jet? jeden velk h?ch PKK: poaduje demokratickou konfederaci a vedou ji levi?ci, kte? by mohli znrod?ovat majetek. To hodn kosovsk muslim nikdy neud?l. I proto hlavn zpadn mdia zapomn?la na Abdullaha calana, jednoho ze zakladatel? PKK, drenho v tureckm v?zen. *Voln obchod ?ili liberalizace obchodu zabra?uje zemm v zjmu jejich rozvoje chrnit sv nedosp?l odv?tv. Privatizac se obvykle p?edv kontrola nad zdroji t?chto chudch zem do rukou korporac prvnho sv?ta. Chud zem? tud maj cestu k rozvoji uzav?enou a stvaj se pouhm zdrojem levnch pracovnch sil a surovin. *Nai Svobodn zase p?ili s tm, e ?ecko dojede na to, e je marxistick. Kdepak p?ipustit, e selhv kapitalismus. Zl marxisti za to mohou. Nebo snad neomarxisti? Na dluhy, kter zp?sobily vldy a nadnrodn korporace a vlivn finan?n kruhy bylo naordinovno zadluen lid na n?kolik generac. Kdo nm vysv?tl, jak se dluh splc masivn privatizac kl?ovch ?eckch podnik?? Jak tm, e se pokod ?eck zdravotnictv a kolstv? Zbda?ovnm jet? nikdo nezbohatl. ?eck drama, jeho jsme sv?dky, je nesmysln a zlov?stn zrove?. *Fico: Nechci bt p?li kritick, ale mm jednu otzku: Kdo bombardoval Libyi? Kdo zp?sobil problmy v Severn Africe? Slovensko? Ne. *?ubomr Hu?o: Neznm ivo?in druh, kter by pracoval na vlastn zhub? a nebojoval o p?eit. Evropan jsou z?ejm? vjimkou, pardon, ?st evropskch politik?, eurobyrokrati, hlavn mediln proud, NGO a zmanipulovan ?st ve?ejnosti, kte? jsou schopni pro do?asn finan?n vhody a pomaten hesla ob?tovat vechny a vechno a maj z toho jet? dobr pocit. Mn? to p?ipad zvrcen. Obhajuj novodob vle?n zlo?ince a knihy americkch prezident? a britskch premir? jim nep?ipadaj jako kontroverzn. P?itom prv? mnoz z obdivovanch p?edstavitel? angloamerickho bratrstva se, obrazn? ?e?eno, koupali v krvi ?ast?ji ne pov?stn uhersk lechti?na Bthory?ka. Bu? pat?te do tbora obhjc? americkho sv?tovho ?du a nenvidte Rusko, nebo jste rusofil, putinofil, agent Moskvy. *Ji? Jrovec: Nanejv se dozvte, e pomaten ob?anstvo l z p?edstavy u?ezvn hlav a vyhb se sn?dm pokladnm v prodejnch. Ostatn? pod?ezvat hrdlo se nau?ili Mani ji ve skautu. Zeman je pr ochoten vzt do ruky zbra? a jt chrnit republiku. Mon by sta?ilo, kdyby vzal do ruky pero, m?e si p?j?it to mezinrodn od Klause, a napsal dopis p?edstavitel?m USA a NATO, vysv?tluje Jrovec s tm, e by sta?ila jednoduch v?ta: Ve vaich svinskch a vylhanch vlkch nejedeme. Nakonec p?rodov?dec a krajan z Kanady Ji? Jrovec doporu?uje: Msto vartovn s flintou nebo ncviku kvrgrif? by mohl Zeman uet?en ?as v?novat Blesku a vysv?tlit, kdo vlastn? ten Islmsk stt tak dob?e financuje, e se stal nep?telem ?slo jedna. N?co o tom mus v?d?t, kdy tento nzor zastv. *Milan Petrk: Kupn sla dolaru za posledn sto let (a na krtk obdob ve 20. letech minulho stolet) stabiln? kles, take za dolar si dnes koupte zhruba t?icetinu zbo oproti roku 1913. Graf pdu kupn sly dolaru se nep?jemn? podob grafu podlu st?bra v mincch ?msk ?e. Ten klesl ze sta procent v roce 64 naeho letopo?tu a na tm?? nulu v roce 270. Dalm pdnm argumentem pro stup dolaru ze slvy je podle Gundlacha historick st?dn rezervnch m?n. Od roku 1450 jich sv?t zail est a vlda kad z nich trvala p?iblin? stovku let. Jako prvn se funkce rezervn m?ny ujala portugalsk m?na, kter vydrela 80 let. Nsledovala m?na pan?lsk (110 let), holandsk (80 let), francouzsk (95 let), britsk (105 let) a od roku 1921 (podle Grundlacha), tedy 94 let je rezervn m?nou prv? dolar. Podle letitho pravidla by dolar m?l za?t p?edvat veslo n?komu dalmu, snad ?nskmu janu. ?na samotn vlastn americk dluhopisy, take pd dolaru nen v jejm zjmu. *Kv?ta Pohlhammer Lauterbachov: Hroby s npisy, kde vidte, e se nejdle doila matka a e t?i jej synov a manel padli na front?, najdete po cel Evrop?, jen se vydat p?ky na cestu. Koneckonc? na prosperit? povle?nho N?mecka a obnov? Sov?tskho svazu maj zsluhu p?edevm eny, jejich mui padli na frontch II. sv?tov vlky. Dnen majetek se rozmnouje bez p?i?in?n lidsk prce. Mra zisku kles, msto n stoup renta t?ch, kte? nikdy nepracovali, pracovat nemus a nebudou muset. Co bude asi chtt f NATO Jens Stoltenberg p?i blzk nvt?v? v Praze? Jeho bval kolega, Anders Fogh Rasmussen, kterho prv? Stolberg vyst?dal ve funkci generlnho tajemnka NATO, dostal po ukon?en sv mise tepl mste?ko. Hdejte kde? Asi se budete divit: U Goldman Sachs. Kter banka bude asi zbrojn v?ry ve sttech bval vchodn Evropy financovat? *Manaerem se ?lov?k rod, nikoliv stv. 80 % manaer? velkch n?meckch podnik? se rekrutuje ze 3% elitn nejbohat vrstvy obyvatel N?mecka. Nikoliv ti nejlep a nejnadan?j. *Daniel Vesel: Sekt?sk konflikt v Srii, kter dosud vyrobil osm milion? uprchlk?. Okupace Irku vysdlila vce ne 4 miliony osob, z nich dva miliony opustily Irk. I tito lid byli nuceni uprchnout ze sv zem?, na jej okupaci se podlela t Armda ?R. V d?sledku neleglnho vpdu mohlo zahynout milion Ir?an? a podle slov samotnho prezidenta Baracka Obamy kriminln aktivity jeho p?edch?dce vedly k vytvo?en podmnek pro vznik a rozmach Islmskho sttu, p?ed nm prchaj cel masy ne?astnk?. Dokonce i Pentagon p?edpovdal, e americk podpora pro syrsk rebely bojujc proti syrsk vld? povede k vytvo?en n??eho takovho, jako je Islmsk stt. Nen v?bec bez zajmavosti, e se tyto informace dky siln mediln clon? jen st? proderou na sv?tlo bo. Na okupaci Afghnistnu se A?R podl dodnes, a ?esk armda tedy na jejich utrpen nese sv?j dl viny. *Zden?k Zbo?il: Ve Spojench sttech o vlce proti terorismu de facto rozhoduje est lid z Pentagonu a est lid ze CIA a prezident do toho nem co mluvit, sv?d? o tom, e tu existuje skupina s p?stupem ke zbranm hromadnho ni?en, kter se domnv, e rozhoduje o tom, kde se jak konflikt povede. *Je dob?e, e sv?t ?d moud? id a demokratick USA, a ne ?ei. Ti by m?li kle?et p?ed Schwarzenbergem, pravil bulvrnk Pavel Novotn. Tenhle moudr id Bernard-Henri Lvy, kter je tak stran? moudr, e ho pltek The Jerusalem Post za?adil na 45. msto nejmoud?ejch id? na sv?t? a pltek The Boston Globe o n?m napsal, e je nejmoud?ej into ve Francii, budoval demokracii ledaskde, tak v Srii a tak burcel na Majdanu. Tady je o tom moudrm idovi ?lnek. Je to i s obrzky: moudr id s islamisty v Libyi, moudr id s islamisty v Srii, moudr id s Poroenkem, atd. *Jan Schneider: Mnoz lte? a ?e?n o Schengenu. Up?mn? ?e?eno, brala m? hr?za, kdy star Dienstbier s Genscherem st?hali v roce 1990 ploty na zelen hranici. Mn? nevadily. Vdy jsem cht?l d?stojn? chodit p?es p?echody, a ne se plazit s kontrabandem bor?v?m. Ji tehdy i mnoho z ns novch, kte? jsme p?ili do bezpe?nostnho apartu, m?lo z toho totln? zbyte?nho ideologickho aktu nedobr pocit. Vdy? soused mezi svmi pozemky tak nebouraj pl?tky! Kdy cht?j na nvt?vu, jdou k brance a zazvon! *Jan Keller: A co se t?e Islmskho sttu, velice by m? zajmalo, kdo od n?ho odebr ropu a kdo mu dodv zbran?. Kdybychom to v?d?li, v?d?li bychom, kdo ns ohrouje nejvce. *Milo Zeman se tm z?ejm? zmst ned, co plyne t?eba z bonmotu, utrousenho v hovorech pro bulvr: Kdy jsem p?ed lty ?etl, e nsledkem globlnho oteplovn mohou Evropu zaplavit invazivn subtropick druhy, m?l jsem za to, e jde o rostliny! *Vesel: Spojen stty se od roku 2002 angauj v takzvan bezpilotn kampani, v jejm rmci bylo p?i 620 nletech v Pkistnu, Jemenu, Somlsku a Afghnistnu dosud usmrceno a 5460 osob, v?etn? nejmn? 1106 civilist?. Za tto situace p?ichz Pentagon s prohlenm, e stvajc po?et bezpilotnch mis, jich se provd 65 denn?, bude v n?kolika letech zven na 90 za den, s tm, e se na nich budou podlet soukrom kontrakto?i. Bl d?m hodl tyto pr?zkumn drony nasadit v horkch globlnch oblastech, jako jsou Ukrajina, Irk, Srie, Jiho?nsk mo?e a sever Afriky, a zrove? mn roz?it kapacitu pro smrtonosn bezpilotn toky. Pentagon trv na tom, e za jakkoli konkrtn nlety v Jemenu nen odpov?dn, co asi znamen, e i kdy dodv bomby i ltajc tankery a vybr cle k tok?m, mrtv civilist s tm jaksi v?bec nesouvisej. *Akce 911 nebo-li Ground Zero. Aby administrativa mohla problm ?eit, musela ho nejd?ve vytvo?it. *Tereza: Mimochodem, t?eba pohled na Michaila Saakaviliho, jak v Od?se vyhlauje vlastn republiku, by mohl bt opravdu nramn *Je zvltn, e vichni ti evropt bojovnci proti islmu bojuj proti islmu jako takovmu, ale nikoli u proti p??inm, kter k nm ty vlny muslim? enou *James Beeland Jim Rogers (1942). Americk podnikatel, investor a spisovatel aktuln? sdlc v Singapuru. Vystudoval historii na Yaleov? univerzit? a doktort z filozofie, politiky a ekonomie zskal na britskm Oxfordu. Je fem Rogers Holdings a Beeland Interests Inc., spoluzakldal Quantum Fund a stl u zrodu Rogers International Commodities Index (RICI): Asijsk trh je mnohem v?t, ?t t?i miliardy lid. Po?et obyvatel USA a Evropy t?sn? p?esahuje jednu miliardu. Pro Rusko je lep bt se t?emi miliardami v??itel? ne s miliardou dlunk?. Pokud bych m?l vloit vechny sv penze do jednoho msta, pak by to byla Severn Korea. Korejsk lidov? demokratick republika je dnes toti tm, ?m byla ?na v 80. letech minulho stolet. Kim ?ong-un m vcarsk koly, v, jak ije sv?t kolem. Dnes je v Severn Koreji 53 obchodnch zn, Rusko jim slbilo zmodernizovat eleznici. V zemi existuje st?edn t?da i ?ern trh, co znamen, e lid chpou, e se mohou mt lpe. A co vc, dnes lze do KLDR podniknout dokonce i vlet na kole - jet? p?ed t?emi lety by n?co takovho nebylo mysliteln. Mm ale americk ob?anstv, a tak tam, bohuel, investovat nemohu. V jednom z rozhovor? jste ?kal, e je t?eba investovat v zemch, ve kterch prv? skon?ila ob?ansk vlka. Mte v zornm poli n?jakou takovou? Lze to vysv?tlit historickou zkuenost. Kdy p?ijdete do zem? t?sn? po vlce, tak tam nevyd?l jen naprost hlupk. Vechno je levn a lid kolem jsou demoralizovan. Rd bych nael zemi, kde prv? skon?ila ob?ansk vlka. Teoreticky by to mohlo platit pro Egypt, ale obecn? bych se nerad n?jak montoval do Blzkho vchodu nebo Ukrajiny, a to dokonce i kdyby tam ve opravdu utichlo. V Evrop? ob?ansk vlky budou, ale pozd?ji. A tak je zatm nejlep investovat do Asie a Ruska. *Stalin po podepsn Mnichovsk dohody nabdl ?eskmu veden pomoc v obran? sttu proti Hitlerovi. Byl odmtnut. Nem?u bt v?t patriot ne oni sami, ?ekl tehdy. Po smrti Stalina bylo jeho jmno o?ern?no, jeho osobnost dmonizovna, vichni tomu uv??ili a vem to vyhovovalo. Dvaj nm liv informace a my si mme vybrat pravdu ze dvou l. Co je lep? Komunismus nebo kapitalismus, pravicov nebo levicov prezident, islm nebo k?es?anstv, Rus nebo Ameri?an, demokracie nebo totalita? Tak ijeme u od doby egyptskch faraon?, kdy jen jejich sluebnci znali pravdu o sv?t? a manipulovali celm nrodem. Od t doby se nic nezm?nilo. *Chci ignorovat fakt, e mil?ek mdi m jmna Hussein a Obama, kdy hlavn panci Novho Sv?tovho ?du pro vlku proti terorismu byli Hussein a Osama. Chci bt jenom prost ob?an a p?ijmout za sv vere Jacksona Browna: Budu ?astn idiot pachtc se pro bankovku. *U neexistuje ani id, ani ?ek protoe vichni jsme sjednoceni v Kristu. Kdy jste k?es?anem, na pasech nezle. K?es?ani jsou spojeni navzjem vodou k?estu a nikoliv n?jakou nhodnou sttn p?slunosti. V Kristu neexistuje ani vchod, ani zpad. Paradoxn?, bez imigrace by v Britnii u skoro dn k?es?an nebyli. *Existuje n?jak zkon, kter crkvi ukld, aby se chovala tak stupidn?? *Ji? Jrovec: Jestlie ohrnujeme nos nad Afri?any, kte? v?? na ?arod?jnictv, tedy witchcraft, tak si p?ipome?me, e i nae katolick crkev m svoje certifikovan vymta?e ?bla. Katolick crkev m svoje amansk rituly. M?n t?eba normln vodu na sv?cenou, kterou lze pout t?eba pro pokropen zbran, aby lpe zabjely ty hajzly na druh stran?, tunely, aby lpe tunelovaly a lka?sk p?stroje, aby tak n?jak lpe a radostn?ji pracovaly. *Generl William Boylkin p?i leteckm fotografovn Mogadia zachytil i obli?ej samotnho Satana, co ho p?esv?d?ilo, e jeho B?h je siln?j ne zl bostvo protivnka. *Chaucer: Vy si, pitomci, nechte vru, my si zase nechme penze. *Gibbon: R?zn formy uctvn boha, kter p?evaovaly v dob? ?msk, byly vechny povaovny lidmi za stejn? dobr, filosofy za stejn? falen a ?ednky za stejn? uite?n. *Baptistick kazatel Charles Stanley, jeho kzn sleduj miliony lid: Je na povinnost vemon? napomhat vle?nmu sil. B?h vede boj s lidmi, kte? se mu stav na odpor, kte? bojuj proti n?mu a jeho stoupenc?m. Muslimov se mno jako krlci a utraj si zadek patnou rukou. id maj ve vousech vi. *Ostatn?, docela by m? zajmalo, co by se stalo, kdyby Milo Zeman zvracel na banketu, jako se to stalo Georgi Bushovi na sttnm banketu, kter po?dal japonsk ministersk p?edseda. *Po Marii Gajdarov, kter u pracuje pro Michaila Saakaviliho v Od?se, na Ukrajinu m? dal tv? rusk opozice - Ksenija Sob?akov vstupuje do slueb vldce Dn?propetrovska Ihora Kolomojskho. *hav kandidt na americkho prezidenta Donald Trump m za to, e Ukrajina je v?c Evropy. A pokud se pr ocitne v NATO, tak to bude skv?l, pokud ale z?stane mimo, tak to bude jet? lep. *Obama se chlubil b?hem projevu k rnu: Objednal jsem vojenskou akci v sedmi zemch. Pokud by n?kdo jin ze sv?tovch v?dc? - nap?klad Vladimir Putin - u?inil toto tvrzen, slyeli bychom poadavky, aby ho p?edvedli p?ed mezinrodn soud jako vle?nho zlo?ince, poukzal Parry. *Paul Craig Roberts, duchovn otec hospod?skch reforem za vldy Ronalda Reagana, ?ekl: Koupili jsme si v?tinu bval sov?tsk ?e. Ty vldy ovldme, vlastnme. A pravd?podobn? vlastnme i ?eskou republiku. *Madeleine Albrightov: My jsme nepostradateln nrod." *Spencerov: Zprvy o dohod? mezi Ruskem a N?meckem o dalm navyovn kapacity plynovodu Nordstream, co - nejsp i s francouzskou ?ast - prom?n N?mecko v plynov hub Evropy a v?tina ?lenskch stt? EU se tak krom? zvislosti na ruskm zemnm plynu stane energeticky zvislmi navc i na N?mecku. *V knize z roku 1549 Rozprava o dobrovolnm otroctv napsal tienne de la Botie: Stle jim toti umo?ujeme, aby si brali to, co jim nenle. Vldnou nm, protoe je platme a platme je, protoe nm vldnou. *Einsteinova definice lenstv: (Evropa) d?l po?d tot znovu a znovu a douf, e vsledek bude jin. *N?kte? lid jsou u tak inteligentn, e se k ni?emu nehod. *V totalit? bylo povinnost pracovat. Dnes nen povinnost kohokoli zam?stnat. *Bez p?e a pat?i?nho dozoru sm od sebe vyroste jen plevel. *Vyskakovat lze jen tak vysoko, jak zednci ud?lali strop. *Feuchtwanger: Kmen pad na hrnek, b?da hrnku. Hrnek pad na kmen, b?da hrnku. Vdycky b?da hrnku. *Jrovec: Hlupk? bylo v naich zemch vdycky dost, a tak nen divu, e po roce 1989 obsadili ?eln pozice. *** z? 2015 *Madeleine Albrightov: Sv studenty u?m, e v zahrani?n politice jde o to, p?esv?d?it ostatn zem?, aby ud?laly, co chcete vy. P?esv?d?ovat je m?ete pomoc irok palety nstroj?, od v?elch slov a po ?zen st?ely. Mixovat tyto nstroje dohromady a obrnit se navc dostate?nou trp?livost je zkladem sp?n diplomacie. N?kdy jde o obtnou vzvu i v souvislosti s nejblimi spojenci. *Lawrence Wilkerson: Politiku USA ur?uje asi 400 lid, jejich celkov jm?n p?evyuje triliony dolar?. Je to prost? neslun, urejc rozd?len bohatstv po zemi. Ohromn nerovnost. Prv? oligarchov ?d vechny procesy ze zkulis. Moc se nachz v rukou p?iblin? 0,001% lid. (V ?ele apartu ministra zahrani?nch v?c USA Colina Powella stl Wilkerson v letech 2002 - 2005.) *Blisty: Nebezpe?, e Putin?v reim, kter nen omezovn ve?ejnm mn?nm ani parlamentem, se sebev?dom? pust do n?jakho dalho zahrani?nho dobrodrustv, je vysok. Hlavn no?n m?rou Vladimra Putina nejsou zpadn sankce, ale p?edpov?? firmy Goldman Sachs, e cena ropy klesne na 20 dolar? za barel. V sou?asnosti Putina podporuje drtiv v?tina obyvatelstva, potrv to i tehdy, pokud se rozlo ivotn rove?? *Myslte, e by se Rusko nakonec mohlo inspirovat i Majdanem a sou?asnm ukrajinskm sm??ovnm na Zpad? M. C Putna odpovd: Samoz?ejm?! Prv? proto se Putin tak stran? vyd?sil Majdanu a pdu Janukovy?e. Pokud se experiment Ukrajina, tedy jej prom?na sm?rem k evropskm demokratickm standard?m poda?, bude to smrteln nebezpe? pro Putin?v reim. Hroz toti, e si ob?an ?eknou - hele, ono to jde. Proto je vt?zstv Ukrajiny - nemyslm vojensk vt?zstv, ale vt?zstv demokracie a evropanstv ve spole?nosti - Putinova smrt. Tedy: Bude, pokud se to povede. Ale pokud se zda? projekt Ukrajina, je B?lorusko na ?ad?. *Znm komenttor Jefim Fitejn vystoupil v ptek v ?esk televizi: V samotn Ukrajin? se ekonomick situace jak tak stabilizovala. Probh boj s korupc a oligarchi, kter se da?. Vvoj reforem na Ukrajin? sleduj mezinrodn pozorovatel a rad s nm osv?d?en sttnci z jinch zem. A ti vid, e situace se zlepuje, a dn bankrot, o kterm n?kte? p, nehroz. Rusko to vid a nelb se mu to. *Martin Fendrych: Spektrum nstroj? rusk propagandy v ?esku za?n u ideologicky manipulovanch ob?an?, kte? nev?dom? podporuj rusk propagandistick sil, a kon? u profesionl?, kte? s Rusy spolupracuj v?dom?. (Putinovsk servery, tisce debatr? na socilnch stch atd.) Clem jejich agent? u ns je kodit ?esku, kodit Unii, kodit Zpadu, demokracii. Civiln tajn sluba ns nenechv na pochybch: Rusko, Putin?v reim, pro ns p?edstavuje obrovsk riziko. A ?nsk tajn sluby jsou zrovna tak nep?telsk jako ty rusk. Zeman je jejich trojsk k??. *Jan ?ulk: Xenofobov jsou v?tinou zbab?lci a kdyby bylo zahjeno trestn sthn proti faistovi Konvi?kovi ?i za neuv??iteln? ni?iv nenvistn nesmysly, kter publikuj nap?. Parlamentn listy, pom?ry v ?esk republice by se radikln? zlepily. V tto souvislosti nesou obrovskou vinu i lid, kte? nenvistnou xenofobii Parlamentnch list? nesdlej, ale jejich ni?en ?esk spole?nosti legitimizuj tm, e v nich publikuj. *Jan ?ulk: Parlamentn listy se op?t projevily jako sprost umpa a poruily ty nejzkladn?j normy novin?sk etiky. Parlamentn listy normln? publikuj v?tinou jen bezobsan a nev?cn blboly s gramatickmi chybami, kter se ani nedaj v?cn? shrnout, protoe nemaj krom? sprostoty vyvolvn paranoidnch emoc insinuacemi a patologickmi konspira?nmi teoriemi v?bec dn v?cn obsah. Parlamentn listy sp?n? p?ispvaj k faizaci primitivn?j ?sti ?esk ve?ejnosti a jsou u opravdu na rovni n?kdejho rijskho boje. P?iznm se, e jsem je za?al kontrolovat, protoe tam ?lov?k najde ty nejhor svi?rny a stoj za to s nimi v angli?tin? seznamovat sv?tovou ve?ejnost. Lid mimo ?R jet? v?tinou toti nev?d, e takov sprostota je v?bec mon. Jejich zam?stnanc?m by slun ?lov?k opravdu nepodal ruku. Nepodal bych dnes ruku u ani nikomu, kdo jim poskytuje rozhovory, protoe tm p?ispv k rychl faizaci ?esk spole?nosti. St?edoevropan si kupodivu neuv?domuj, e je cel sv?t za?n v d?sledku jejich pozoruhodnho chovn - bez jedin znmky milosrdenstv a soucitu - povaovat za svin?. *Karel Dolej si post?oval, e byl v diskusi ve?ejn? napaden za dajnou nep??etnost. *Z ?ulka a jeho kumpn? u ani tu srandu nelze mt. Nechat se zkorumpovat prost?ednictvm pen?z "krytch" jmnem "balknsk ?eznice", to u chce hodn? sebezap?en a potla?en sv?dom. A siln aludek. *U naprosto mimo jakoukoli realitu a racionlno fungujc Britsk listy *Na vchod? Ukrajiny bylo za minul rok zabito rovn? mnoho d?t, neviml jsem si, e by tato skute?nost vyvolvala v zpadn Evrop? n?jakou reakci. Pokrytectv je jedin hodnocen toho, jak se nae zpadn civilizace chov. Naoko hraj divadlo nad desetitisci b?enci a jednm mrtvm klukem, kdy nedaleko evropskch hranic rozjely vlky a chaos, kter trvaj a maj za nsledek deseti a statisce d?t, kter umraj podobnm zp?sobem. jsou znsiln?ny na t?le i na duchu, trny, stvaj se z nich ebrci a sirotci. To t?mto soucitnm "lidskoprvnk?m" nevad, proti tomu nic ned?laj, dn bou?e v mainstreamov sklenici vody kv?li tomu nen, "ve?ejnoprvn" feklka o tom ani nebleptne, "hlda?i demokracie" to zm?rn? nevid a nikdy neuvid. *Jozef Ban: Politika je umpa. Na rozdl od hroznovho motu, ve kterm se nejhust?j kal usazuje na dn?, v ump? je to naopak. ?m jdete v, tm v?t kusy nachzte. Nejv?t jsou p?kn? vzjemn? pospojovan a spe?en celkem navrchu. V Bruselu vznikla solidarita nejv?tch kus?. Brusel je solidarita umpy. *Vzpurn idiot s mobilem, na kter zavol, a za dvacet minut mu na zda spadne raketa. Kdy na zabit jednoho neposlunho civilisty jsou t?eba nklady milion? dolar?, pak je problematick rozhodnout, zda jsme ?zeni shora zlod?ji anebo spe ?istokrevnmi psychopaty. *State?n Michal Kocb. Rockov hudebnk zskal image bojovnka, kdy v roce 1991 sp?n? vy?eil r?zn administrativn zleitosti kolem odsunu sov?tskch vojsk. Je asi normln, e se to b?hem let pon?kud nafouklo, take to p?sob sp, e vybojoval tankovou bitvu a e sov?tt vojci jen tak tak dokzali uniknout obkl?en a dosud s hr?zou vzpomnaj na tank pomalovan znaky Praskho vb?ru. *Co by se stalo, kdyby si policie t?ch uprchlk? nevmala? U ns jsou desetitisce lid bez domova, nemohla by jim organizace ?lov?k v tsni pomoct? Oni u nejsou v tsni, oni jsou v prdeli! *Slovensk prezident prohlsil, e ve vztahu k b?enc?m se formuje due nroda a e debata o uprchlcch je zpas o srdce Slovenska. *Martin Fendrych: Zv?r? Um?lci zabodovali. Akce se vyda?ila. Pravda zvt?zila. Trenrky zavlly a pobavily, pot?ily. K pravd? ukzaly. *Je to jen tden, co ministr Dienstbier oznamoval vsledky konference k mezinrodnmu programu za?len?n Rm?, na n?m se podl i ?R. Jak ukazuj jeho slova, nedoshlo se za celch deset let tm?? ni?eho. A tak ministr aspo? vyzvedl, e se poda?ilo shromdit odbornky a p?ijmout pln opat?en. *Ministr obrany Martin Stropnick: Situace nen jednoduch, ale nenechme se p?ipravit o zdrav rozum. Stovky lid pracuj na vytv?en atmosfry paniky. N?kte? z p?irozen blbosti, jin za penze. Pro m? zatm vede vk?ik: A u je to tady! Ministerstvo kolstv na?dilo, e vechny d?ti budou muset povinn? pouvat arabsk ?slice!!! *Dohodli jsme se, e od listopadu kone?n? za?n p?prava ukrajinskch specilnch sil, vojenskch specilnch sil, kter vycvi? nejlep ameri?t instrukto?i, ?ekl Poroenko. Dodal, e zahrani?n vojent instrukto?i ji cvi? vojky Nrodn gardy. Je to vm?na, vzjemn pomoc. Je zajmav nejen pro Ukrajince, nau?it se od americkch partner?, jak bojovat. Je to zajmav i pro Ameri?any - nau?it se porazit Rusko, poznamenal Poroenko. Prezident nem?l daleko k nadenm silnm slov?m, a tak podle n?j u dnes Ukrajina nen jen zem?, kter se neboj Ruska, ale zem?, kter dv Rusku do zub?, uvedla Ukrajinsk pravda. *Poroenko p?ichz a odchz, lid z?stv. A a? se ukrajinsk ?ady sna sebevc, Ukrajinu do Ameriky neodvezou a ani Ameriku nep?ivezou na Ukrajinu, napsal ?e?ensk prezident. Nen znmo, jak jet? dlouho vydr Zpadem financovan vlda v Kyjev?, uvedl autor. *To, e Ukrajina jako stt u dlouho existovat nebude, v kad. Stejn? jako to, e jej konce budou pravd?podobn? dosti d?siv. *Evropsk unie stle povauje za d?v?ryhodn partnery k jednn Jace?uka s Poroenkem. *Pokud se tk ukrajinskch inenr? pracujcch jako pomocn sly; p?ed rektorem kirovogradsk univerzity, kde jsem m?l p?ednku, jsem si posteskl, jak lituji ukrajinsk inenry, kte? kopou u ns vkopy. Rektor mi odpov?d?l: A zeptal jste se jich, jak zskali diplom? Pot mi ukzal tabulku, za kolik si lze na kterkoliv vysok kole na Ukrajin? koupit zkouku, a dokonce vysokokolsk diplom. Jen jsem si povzdechl: Necht?l bych se na opera?nm stole dostat pod n? chirurga, kter takto zskal sv?j diplom! *USA je supervelmoc, kter je slovy Martina Luthera Kinga jr. nejv?tm i?itelem nsil na sv?t?. Pravda, tato pamtn slova King pronesl v roce 1967, kdy zu?ila americk vyhlazovac vlka v Indo?n?, avak na zklad? dnes dostupnch materil? a dokument? (zejmna t?ch, je odtajnily WikiLeaks) lze konstatovat, e jsou pravdiv i v dnench turbulentnch ?asech. *Chomsky: USA je v mnoha sm?rech vjime?n zem?. Zaprv je extrmn? nboensk, jedna z nejvce nboensky fundamentlnch zem sv?ta. A v??m, e v sou?asnosti je v?tina republiknsk strany evangelicky extremistick. *USA napl?uje v poslednm ?tvrtstolet slogan: Mnoho sly, net?eba rozum. *V roce 2011 vydal president Barack Obama prohlen, ve kterm podtrhl odhodln p?edchzet zlo?in?m proti lidskosti. Prohlsil, e p?edchzet hromadnm zv?rstv?m a genocid? je st?ednm nrodnm bezpe?nostnm zjmem a st?edn morln zodpov?dnost Spojench stt?. *Kandidtka na prezidenta USA Hillary Clintonov: Ve funkci prezidenta podniknu veker nezbytn opat?en k tomu, abych ubrnila Spojen stty a nae spojence. Bez vhn pouiji vojensk sly, pokus-li se rn zskat jadernou zbra?. Clem Ruska je podle Clintonov hatit a podrvat moc Ameriky kdekoliv a kdykoliv. *Obama se sna zskvat kongresmany na svou stranu pestrou sm?sic pozoruhodnch argument?: p?ipomn nap?klad, e nen dn holubice, protoe u p?ece bombardoval celkem sedm zem, e rn i nadle z?stane hnusnm a e lze p?ece bombardovat rn i po ratifikaci dohody. *George Friedman: Hlavnm zjmem USA, pro kter jsme vedli vlky, tu prvn, druhou, ale tak tu studenou, je vztah Ruska s N?meckem. Protoe jejich jednota je pro ns skute?nou hrozbou. Proto musme ud?lat ve pro to, aby k n nedolo. P?ed deseti dny generl Hodges navtvil Ukrajinu. (Generl Frederick Ben Hodges je velitelem armdy USA v Evrop?. N?kolikrt obvinil Vladimra Putina, e chce zni?it NATO.) Oznmil, e ameri?t kolitel tam te? p?ijedou oficiln?, ne u jen neoficiln?. P?edal medaile ukrajinskm vojk?m, co nen ve shod? s vojenskm protokolem, vyznamenn se cizm vojk?m nedvaj. On tak ale u?inil. Cht?l tak ukzat, e toto je jeho armda. Nejlep zp?sob, jak porazit nep?telskou flotilu, je zabrnit jej vstavb?. Britov to za?dili tak, e dn evropsk sla nemohla vytvo?it flotilu tm, e p?im?li Evropany, aby si li vzjemn? po krku. Doporu?uji vst takovou politiku, jakou vedl Ronald Reagan proti Irnu a Irku. Podporoval ob? strany, a tak zajistil, e nep?jdou proti nm. (pozn.: Vlka Irku s Irnem trvalo od roku 1980 do roku 1988. Zahynul p?i n milion vojk? a civilist?.) Prezident Reagan tehdy usoudil, e si USA nemohou dovolit prohru Irku, tak do tto zem? dodvaly zbran?. V roce 2003 zato?ily USA na Irk a nenechali v n?m kmen na kameni. Na t?chto troskch vyrostl Islmsk stt, kter dnes d?s cel sv?t. Co umme, je zaprv politicky podporovat vcero soupe?cch sil, aby spolu bojovaly. Umme finan?n podporu, vojenskou podporu, poradce. V krajnm p?pad? umme to, co jsme d?lali v Japonsku, severnm Vietnamu, Irku a v Afghnistnu. Pokozujc toky. Pokozujc toky neslou k porce nep?tele. Jejich ?elem je vyvst ho z rovnovhy. To se nm poda?ilo v kad v t?chto vlek. Britnie neokupovala Indii. Zabrala n?kolik indickch stt?, potvala je proti sob? a dodala britsk d?stojnky do indick armdy. Take impria, kter jsou p?mo ?zena jen vojenskou silou, jako nap?klad nacistick ?e, zkonit? zaniknou. Nikdo nem tolik sil. Musme vrazit kln mezi Rusko a N?mecko. Na druhou stranu, pokud p?ijdou o znu volnho obchodu, mus p?ijt n?co novho. Pro USA je tu odv?k obava z n?meckho kapitlu, n?meck technologie. K tomu rusk p?rodn zdroje a rusk pracovn sla - to je jedin opravdu siln kombinace, kter po stalet stra USA. Jak z toho ven? USA nyn vyloily karty na st?l. Je to ?ra od Baltu k ?ernmu mo?i. Uvaujme o n?meck otzce, protoe dnes se op?t vyno?ila. To je ta hlavn otzka, na kterou chceme znt odpov??. *Francouzsk vlda nen d?v?ryhodn ani v boji proti Islmskmu sttu. Kdy si porovnme mohutnost a intenzitu bombardovn Jugoslvie v roce 1999, na kterm se v rozporu s mezinrodnm prvem Francie jako to?nk podlela, s intenzitou dnench leteckch tok? na Islmsk stt, je z?ejm, e toky proti Jugoslvii byly mnohem v?t. Byla snad Jugoslvie v?t hrozbou pro sv?t ne Islmsk stt? *NATO organizovala oldn?sky arabsk jaro i vlku proti Srii a koordinovala akce dihdist? i libyjskch a syrskch darebk? nazvanch povstalci. M?li zkladnu v tureckm Izmru, byl to ve skute?nosti tb pozemnch vojsk 28 ?len? NATO. *Okupanti, chci ?ci mision?i - u ns po?d ?kaj e se vrtil z mise, odjd na misi, ani ta snajperka p?es rameno nen puka, ale asi misl. *Je rovn? zajmav poznamenat, e tm?? vechny mediln figurky vyzvajc ke konfrontaci s Ruskem jsou tit lid, kte? tla?ili na konflikt s Irkem, Liby a Sri. *O. Krej?: Jak chceme ?eit problm uprchlk?, kdy je zrove? budeme vyrb?t? Velmi okliv byla prohlen z Pa?e. Nejd?ve pan prezident napadl Asada, ?m vyzval ozbrojen bojovnky, aby dl to?ili. Vzp?t na to se ministr zahrani?nch v?c hrub? ohradil v??i vchodoevropskm stt?m, kter se brn p?valov vln?. To znamen, e Francouzi budou vyrb?t svm bombardovnm a podporou ozbrojenc? p?valovou vlnu a my je mme p?ijmat? Oni n?co rozbij a my to mme opravovat? Jak si tu politiku p?edstavuj? Dnes mme p?es ?ty?i miliony syrskch uprchlk? kv?li vlce, kterou zp?sobil Zpad. To je absurdn. *O p?padu Irku ?i Libye toho bylo popsno vce ne dost. Nikdo jin ne zem? NATO v ?ele s USA tyto zem? nenapadl. Navc demokrat v ?ele s USA dali povradit prezidenty obou zem v?etn? v?tiny ?len? jejich vldy. Toto ned?lal ani Hitler, pokud se mu prezidenti a vldy obsazench zem podrobili. Ameri?an bez ltosti nechali p?edstavitele poraench zem povradit a zem? upadnout do naprostho chaosu. e to nebyl zm?r, u dnes v?? mlokdo. Ale vinu na sob? USA nemohou nechat a tak si za hlavnho vinka agres vybraly Rusko a Putina. *Nikdy v d?jinch nebylo katastrofy nebo vlky, na kter by n?kdo nevyd?lal. *Maj to ti nai strategi?t partne?i p?kn? rozd?leno. Saudov dodvaj penze a wahbistickou ideologii, Ameri?an zbran? a vcvik. kolem ISIL je rozbt Srii pod zminkou boje proti oklivmu dikttorovi Assadovi tak, aby bylo mon dothnout rouru s uhlovodky z Kataru a Sadsk Arbie p?es Syrsk zem do Evropy. To by vyt?snilo vliv Ruska na kontinent, Rusko oslabilo a samotn Evropany p?ivzalo ropnou oprtkou k t?m asnm a demokratickm muslimskm monarchim. Naim spojenc?m. *Vivci jako Obama, kter se p?edbhal se Sarkozym, kdo prvn hod bombu na Tripolis, nebo kdo pole vc zbran proti Asadovi. *Oskar Krej?: Je nutn sebrat odvahu a otev?en? ?ci, e zpadn hodnoty je t?eba ?it p?kladem, nikoliv neustlou recyklac vlek. Navc vlek, kter ani neumme vyhrt. *N?meck kancl?ka Angela Merkelov: Bombardujeme je, protoe jsou zl, vy se ale o n? postarejte, protoe jsou hodn. To je tak, kdy v?cnou analzu nahradte abstraktnmi frzemi. *Nm v Evrop? vldnou idioti. ?m si zaslouili toto nelichotiv ozna?en? Jen opravdov idioti mohou tak usilovn? pracovat na sebezni?en vlastnho kontinentu. *Dovolm si pouze upozornit, e vstup na zem EU bez platnho vza je trestnm ?inem. A vtrhnut armdy do jin zem? za ?elem nastolen po?dku formou devastace tak. *V Libanonu, kter m 4 milionu obyvatel, nyn ije 2 miliony uprchlk?. Nezapomnejme, oni v Libanonu jako uprchlci nesm?j pracovat a nesm?j si vyd?lvat. *Tuto invazi ji nelze zastavit. Miliony jsou na hranicch. Bude mela, permanentn chaos a USA si ji kone?n? i v Evrop? zavl?. *Radek Kalousek: Reln vroba a poskytovn relnch slueb je jen pro pvl, pro spodnch 99%. Elita vyd?lv starou dobrou lombardn lichva?inou a burzovnm gamblingem s cinknutma kartama a vydruje si slouhy, kte? jsou moc ln na relnou prci rukama a moc pitom na relnou prci hlavou. Ale zase tak hloup nejsou, aby nev?d?li, e je lep pat?it ke dvoru, by? jako slouha, ne se reln? pinoit v podzm? v ?adch pvlu. *Ekonomka Ilona vihlkov: Hlavn vlna rozprodvn ?eskho majetku je u rozhodn? za nmi. Te? bude spe dochzet k p?ekupovn. ijeme v p?elomov dob?. Nic u nebude jako d?v. *Tereza Spencerov: Nem?li bychom se bt, e ns ovldnou ??an. M?li bychom se bt, aby o to v?bec stli, mm za to, e strach bychom snad nem?li mt ani tak z toho, e ns ??an jednou ovldnou, ale spe z toho, aby to v?bec cht?li ud?lat. Zpadn ekonomiky jsou ve vlekl a ne?eiteln krizi, dr se p?i ivot? - p?i pop?en vekerch ekonomickch zkon? - jen tit?nm dalch tun bankovek a dalm zadluovnm, kter u ani nelze splatit. Take na tuhle zpadn slu by do budoucna spolhal jen naprost te? nevm, jak slovo je nejvhodn?j. A opravdu nevm, jestli bude n?kdo t?eba za deset dvacet let vn? ?eit morln problm, jestli m jt pracovat do firmy, kter pat? ??an?m, nebo msto toho jt vzpurn? t na ulici, dojdat zbytky od meka a vzpomnat na zal lesk Zpadu. *Asi nejtvrd projev ale zatm pronesl nejvy rnsk duchovn v?dce ajatollh Al Chamene. P?ipomn?l americkou podporu diktatu?e ha Rzy Phlavho, kterho svrhla a islmsk revoluce v roce 1979, p?i?em konstatoval: Vechny pil?e monarchie, administrativou po?naje a samotnm hem kon?e, byly zvisl na Americe. A vichni ameri?t ?initel prost?ednictvm svch loutek vldli jako farani nad utla?ovanm lidem rnu. Podle Chameneho bylo prv? ukon?en nelegitimnch zjm? v rnu primrn p??inou americkho nekone?nho nep?telstv v??i rnu, p?i?em nazval USA Velkm Satanem. *Profesor Michel Chossudovsky: Vlky slou vhradn? k prosazovn ekonomickch zjm?. Vechny vle?n operace USA a NATO jsou vedeny na objednvku mocnch instituc. A vlky veden na St?ednm Vchod? veden jako humanitrn akce ve jmnu boje proti teroru slou p?edevm k prosazen zjm? Wall Streetu, angloamerickch petrolej?skch koncern?, zbrojnho pr?myslu, farmaceutickch koncern? a biotechnickch koncern? jako je Monsanto. V neposledn ?ad? tak v zjmu tzv. privtnch armd (d?ve Blackwater, dnes Academi). A mdi. Spojen finan?nho a militaristickho sv?ta a vliv jeho aktr? na vldy ji nen skrvan a d?je se zcela otev?en?. *Lenka Prochzkov: Jmna dalch masovch vrah?, tedy pardon, rozsva?? mru, bych tady ?etla hodn? dlouho. Na seznamu bohuel jsou i jmna ?eskch politik?. N?kte? z nich jsou p?mo spolupachatel, jin si lep na tv? masku zneuitch idiot?. Ale takovou vmluvu v budoucnu neuzn dn mezinrodn tribunl jako poleh?ujc okolnost. Za zlo?iny proti mru budou souzeni i mediln bubenci, kte? nm vtloukaj do hlav nenvist k p?edem ur?enm vink?m a nrod?m. *Gorba?ov: NATO si p?ivlastnilo funkci evropskho policajta, ano, dokonce i sv?tovho. Ji v prvn polovin? roku 1990, kdy se NATO zapojilo do konfliktu v rozpadajc se Jugoslvii, vedlo NATO demokratickou politiku pomoc tank? a bomb. *Nevd??nci imigranti. USA jim zavd?j demokracii a oni z domova utkaj, jako kdyby se doma nedalo t. *Zden?k Zbo?il: Vme, kdo to byl Usma bin Ldin, ale nevme, pro? tak skon?il a pro? se na to musel dvat prezident Spojench stt? v p?mm p?enosu. Mlhy okolo terorismu se nerozptyluj, ale sp houstnou. To je jeden z neblahch d?sledk? 11. z?, e stle bojujeme proti terorismu, ale terorismu naopak p?ibv. *Euro?sk velkokancl?ka Mutti Angela se toho ?asu v nzorech ot? rychleji ne v?trn elektrrna ve vichru. *Hitler obdivoval muslimy pro jejich up?mnou nenvist k id?m a tak muslimskm jednotkm SS ud?lil vjimku a mohli nosit k uniform? fezy. *T?ch ?echoslovk? ve vietnamsk vlce bylo snad kolem 1500. *Dick Cheney, kter z dobrch d?vod? p?ed vyet?ovac komis 9/11 odmtl vpov?? pod p?sahou. *26 milin? Rus?, 407 000 Ameri?an? a 388 000 Brit? ztratilo ivot v boji proti n?meckmu nacismu. *Historik Jan Tomasz-Gross p?ipomn?l ?ast hlavn? Polk? na holokaustu. Mimo jin tam napsal velmi provokativn vrok, e Polci za vlky zabili vc id? ne N?mc?. Obrovsk ohlas m?la jeho knka Sousedi z roku 2000, kter pojednv o masakru id? mstnm polskm obyvatelstvem v Jedwabnem v ?ervenci 1941. Polci tam tehdy zaiva uplili 340 id?. Tomasz-Gross psal tak o n?kterch povle?nch pogromech, o kterch se v Polsku do t doby p?li otev?en? nemluvilo a nediskutovalo. A tm americk historik opakovan? pobou?il polsk ve?ejn mn?n. Tomasz-Gross je v??i Polk?m nespravedliv. Nesouhlas s nm ani polsk Institut nrodn pam?ti. Podle n?j se tento historik zam??uje sp na jednotliv p?klady krvavho polskho antisemitismu, kter se sice opravdu staly, ale nebyly pro Polsko typick. *Petr Markvart: Odpovm vm n?kolika otzkami: Zaprv, je mon, aby v dob? sofistikovanch satelit?, kter p?e?tou zna?ku cigaret, lecch na stole, aby v dob? odposlech? a kontroly elektronick poty vznikl, zorganizoval se, vycvi?il a vyzbrojil se armdn sbor zvci 30 tisc mu?? Navc jet? na zem kontrolovanm do roku 2009 exkluzivn? Ameri?any, ani by si toho vimli? Zadruh, je mon, aby v tto dob? jednoho bankovnho systmu, kontrolovanho p?evn? americkmi bankami proudily vesele penze na ?ty terorist? z Islmskho sttu, Nusry, Svobodn syrsk armdy a dalch? Vme, e kdy jde o to zastavit p?evody a zmrazit aktiva celch stt? a jejich zkonnch vld (viz Irk, Libye a Srie), jde to zvldnout za n?kolik hodin. A tady to nejde? Nebo spe n?kdo nechce? Zat?et, je mon, aby ve v?ku precizn? navd?n leteck munice n?kdo takzvan? intenzivn? bombardoval Islmsk stt a on msto toho, aby po n?m zbyla jenom mastn dra v zemi, stle slil? Domnvm se, e nikoliv. *Assad: Nen mon, aby byl n?kdo proti terorist?m a sou?asn? stl na jejich stran?. *Hjek: Evropsk unie p?ece vznikla proto, aby byl mezi stty na kontinent? zachovn mr. Jene ten - jak ?kal svho ?asu jeden sv?toznm n?meck kancl? - mus bt nejprve vybojovn. A kdo se nepod?d *Vlku vedou ostatn, my se preventivn? brnme. Zcela nekrvav referendum na Krymu je invaz, ale vlky v Afghnistnu a Irku jsou ?enm demokracie. Lid jako Huey Long, Castro, Chavez a Putin - kte? redistribuuj bohatstv chudm vrstvm spole?nosti - jsou zkorumpovan. Kdeto politici na na stran?, s neustlmi skandly a berouc funkce v p?edstavenstvech bank, farmaceutickch firem a vrobc? zbran - ti se vdy pokou u?init sv?t lepm mstem, svobodnm mstem. *Duan T?ska, otec kupnov privatizace: Neziskovky profituj na ?emkoli, co se ve sv?t? d?je. Obama ?ekne, e dal vce ne miliardu dolar? neziskovm organizacm na pomoc uprchlk?m. P?itom je znmo a vude se pe, e z p?vodnch sto dolar? doputuje ke kone?nmu p?jemci jeden dolar konkrtn pomoci, vechno ostatn se rozkrade po cest?. *Rozpadem sov?tskho impria byly okamit? zpochybn?ny vsledky prvn i druh sv?tov vlky. *A moje d?ti se m? ptaj, jak to, e ti lid nemaj dn zavazadla, to jsou ba??k?i. Jak to, e jsou po?d jako ze katulky, kdy je vidme v televizi, p?i?em se trmc z vchodnho Turecka. To je jedna zhada za druhou. Uprchlci ale utkaj i z Afghnistnu, Irku, Pkistnu, kter p?eci maj to t?st, e je oblauje p?tomnost US vojk?, co je, jak pe Predator neo, zruka mru, stability a prosperity. *Izraelsk ministr zahrani? Abba Eban kdysi ?ekl, e politici zvol dobr ?een a ve chvli, kdy vy?erpaj vechna patn. *U ns doma je ve jet? trapn?j. Ji? Dienstbier ?ekne, e bychom mohli vzt a 15 tisc uprchlk?, a osobn? si myslm, e by to ?eskou republiku nepoh?bilo, a Milan Chovanec op?, e netuil, e m Dienstbier tak velk byt. To e jsou nai politici? Lidi, kte? byli kmsi zvoleni, aby rozhodovali o naich osudech? Jejich mylenkov pochody - odkoukan asi z p?etahovn se o lopati?ku na pskoviti - jsou tristn a na ?lov?ka pad fakt hlubok depka. *Oskar Krej?: Nensiln ?een zd bt skoro u vy?erpno. Na druhou stranu nm ale p?ece nikdy nevadilo, kdy jsme ty Araby masakrovali u nich doma - n?kter zpadn akademick odhady dosp?ly k zv?ru, e od Bushova Irku Zpad na Blzkm vchod? zabil nebo zp?sobil smrt ?ty? milion? lid. Tak pro? se najednou tak bojme radiklnho ?een tady u ns, v Evrop?? Jen proto, e jsme demokratizovali Irk, Libyi, Srii, ale do televize jsme obrazy svch ob?t nikdy nepout?li, zatmco te? bychom je tady m?li jako na tal?i a uv?domili bychom si, co jsme vlastn? za?? e by utrp?la ?si tlocitnost? Nevm. Ale na vai otzku, zda se lze bt nsil, odpovdm ano, z na strany ur?it?. Ti migranti s sebou moc zbran nemaj, i kdy samoz?ejm? plat, e u jen v jejich po?etnm kolektivu je sla sama o sob?. Je t?eba kurizn, e sadsk mdia nyn na vtky z Evropy, e Persk zliv nebere syrsk uprchlky, reagovala tvrzenm, e od vypuknut vlky u jejich krlovstv poskytlo to?it? 2,5 milionu Sy?an?, ale kv?li uchovn jejich hrdosti a zajit?n bezpe?nosti je nepovauje oficiln? za uprchlky, a proto jako by vlastn? nikde nikdy nebyli vid?t *A jak ns vnmaj? Nechci plan? generalizovat, ale v?tinov mn?n o Zpad? vdy bylo ochotn p?ijmout, e jsme technicky vysp?lej a materiln? bohat, ale sou?asn? kulturn? a civiliza?n? u skoro zkrachoval a pokryte?t, kdy proklamujeme n?jak hodnoty, kter sami nejsme s to dodrovat. Jakmile zaslechli zase n?co o demokracii nebo nutnosti dodrovat lidsk prva, v?d?li, e nsledovat bude jen vlka a zabjen. Posledn m?sce musely podobn nzory jen utvrdit. *N?elnk tbu obrany Velk Britnie generl Nicholas Houghton ve svm projevu v analytickm st?edisku Chatham House prohlsil, e Rusko ohrouje britsk zp?sob ivota, blahobyt a nrodn hodnoty. U nen dn jednoduch rozdl mezi vlkou a mrem abychom zvt?zili nebo dokonce p?eili musme uvat vech nstroj? nrodn moci neustle", cituje jeho slova FT. *V denku Prvo se Jan Keller zabv kultem osobnosti naruby, kter se podle jeho mn?n dnes p?stuje. Jsme p?esv?d?ovni, e sta? svrhnout Saddma Husajna, Muammara Kaddfho, Bara Asda ?i arci?bla Vladimira Putina a rzem zem? d?ve pono?en v temnot? rozkvetou blmi kv?ty demokracie. *Ti, kdo dnes rozhoduj o Evrop?, nejsou dn spiklenci. Oni jsou skute?n? tak neschopn, mn europoslanec ?SSD Jan Keller. *Zbyn?k Petr?ek: Slovo plot m v postkomunistick Evrop? okliv zvuk. Leckomu p?ipomn berlnskou ze?, eleznou oponu i zadrtovan hranice d?lc kontinent, p?ipout Petr?ek. Podle jeho slov se vak p?itom pomj rozdl mezi plotem, kterm komunist dreli v achu vlastn znevoln?n ob?any, a plotem schengenskm, kter posiluje hranici Evropsk unie. *Tom Haas: Jedin co Evropsk unie dokzala b?hem poslednch let je, e je neschopn vy?eit dn problm, i kdy je virtuosem v jejich vytv?en. Ani dnes se Evropt politici nepou?ili a op?t se sna sv chyby "napravit" tm, e je opakuj na stle v?t kle. *Netanjahu informoval Washington o svm zm?ru navtvit Moskvu a obdrel souhlas. Netanjahu navtvil Rusko v pond?l. *President Putin si ironicky post?oval, e mluvit o problmech Evropy mus b?hvpro? s Ameri?any. *Zden?k Zbo?il: Kdy ns n?kdo pou?uje, e francouzsk prezident tak nejede do ?ny oslavovat sedmdest vro? a poklonit se ?nskm ob?tem, tak by si m?l uv?domit, e by to ani nebylo vhodn. Vdy? Francie spolupracovala s japonskou vojenskou moc a podlela se na zv?rstvech, kter Japonci v ?n? pchali. Take odvolvat se na to, e prezident Hollande do ?ny nejede, sv?d? pouze o tom, jak jsme zaostal ve znalostech Dlnho vchodu a po?d si myslme, e tam b?h Mao Ce-tung v modr kamizole a s ?ervenou knkou v ruce. *Bude zajmav, a bude 99 procent lid ozna?eno za "nebezpe?n teroristy" a nep?tele demokracie zbvajcho jednoho procenta. *Zbo?il: P?b?h Yohei Sasakawi, p?edsedy Nadace Nippon a Nadace Sasakawa Peace Foundation, u ns znm?jho jako spoluzakladatele Havlovy Nadace Forum 2000. V Japonsku a USA je povaovn za filantropa a financira nevldnch projekt? ve ve?ejnm zdravotnictv, rozvoje zem?d?lstv, vzd?lvn, socilnho zabezpe?en etc. Lze se o n?m dokonce do?st, e je velvyslancem dobr v?le Sv?tov zdravotnick organizace pro vymcen lepry a japonskm velvyslancem dobr v?le pro lidsk prva osob postiench touto nemoc. P?ed necelm rokem ?T o jeho otci uvd?la film z produkce BBC, kter rodovou sgu Sasakawa dv do souvislosti se zcizenm ?nskho zlatho sttnho pokladu, kter pak prost?ednictvm jinho vte?nka, filipnskho prezidenta Marcose, docestoval a na washingtonskou 5th Ave. *Nae spole?nost u je tak saturovan, e v podstat? kon? ekonomick r?st. N?kterm lidem u v podstat? nen co prodat a jin jsou na to a p?li chud. *P?klad za vechny? Hyundai dostal astronomick da?ov levy a 5 mil. K? za kad pracovn msto. *Ivo ebestk: I kdy se sov?tsk sociln model na hony vzdlil p?vodnmu zm?ru a rozhodn? nep?edstavoval spravedliv sociln ?d s vyhldkou na pozd?j vybudovn skute?n bezt?dn blahobytn spole?nosti naprost rovnosti, vykukovala tato monost za jeho zdy jako onen ?erven medv?d z hout. Prv? ona hrozba, e by se nakonec mohl bezt?dn ?d opravdu uskute?nit (co pochopiteln? sov?tsk model vylu?oval) a lid by opravdu ztratili motivaci i monost hromadit majetek a k nebes?m, patrn? bud onu silnou univerzln z? ke komunismu, jeho je Rusko pro sou?asn generace velmi paradoxn? stle symbolem. Toto jeho aktuln sd?len se d tlumo?it v n?kolika mlo v?tch: Rusko jde po p?evzet moci Putinem a jeho lidmi patnm sm?rem. Gorba?ov a Jelcin byli v po?dku. Chpali, jak se m?n doba, p?izp?sobovali se j. Rusko by se m?lo pod?dit novmu sv?tovmu po?dku, dt k dispozici svoje nerostn bohatstv, velk podniky, v?du, vzkum, trhy, pracovn slu i penze spot?ebitel? zpadnmu kapitlu, odevzdat armdu pod kontrolu NATO, nechat se obkl?it americkmi vojenskmi zkladnami, p?enechat Ukrajinu i B?lorusko EU, vyklidit Arktidu, dt ruce pry? od Blzkho vchodu, neusilovat o nezvisl postaven ve sv?t?; dokonce o obnoven d?v?jho geopolitickho vlivu. Pokud by tohle Putin pochopil, mon by n?kter ve zmn?n opat?en nemusela dopadnout ve v tvrdosti a Rusku by bylo ponechno zdn nezvislho postaven. V opa?nm p?pad?, bude-li zlobit nadle, vak existuje hodn? tmat, kter mluv proti Putinovu Rusku. Vedle sou?asnho ruskho vm?ovn do zleitost Ukrajiny a anexe Krymu, se mohou objevit i obte jin. *Bez severskch zem EU m?e p?et, ale bez N?mecka nikoliv. Kvantitativn nr?st tzv. uprchlk? nastal tehdy, kdy N?mecko uzav?elo s Ruskou federac dohodu o vstavb? druh v?tve plynovodu a ropovodu Nord Stream. Tento plynovod a ropovod by definitivn? zbavil N?mecko zvislosti na jakmkoli plynu a rop? z Blzkho vchodu, kde zdroje kontroluj Ameri?an. Dal by tedy N?mecku jet? v?t nezvislost na USA. Ameri?an a Turci tedy zorganizovali n?co jako South Stream s migranty, reagoval Ransdorf. *Americk armda pouv drony k leteckm nlet?m na cizm zem. Pilot sice sed na americk zkladn? v N?mecku, ale bombarduje Pkistn, kter zail t?chto nlet? ji 421 (mimochodem 370 jich na?dil nositel Nobelovy ceny mru Barack Obama), dodala jet? Kate?ina Kone?n. *Je uite?n p?ipomenout slova Muammara Kaddfiho, kter vyslovil sedm m?sc? p?ed napadenm Libye: Ignorovn stability Libye zp?sob zhroucen mru ve sv?t? v d?sledku nestability vyvolan ve St?edomo?. V p?pad?, e nae vldn moc bude donucena p?estat pracovat, miliony Afri?an? se nelegln? vhrnou do Itlie, Francie, N?mecka . Evropa se stane v dohledn dob? ?ernou. Je to nae moc, kter blokuje nelegln migraci. Dky nm ve St?edomo? panuje stabilita po cel dlce dvou tisc kilometr? libyjskho pob?e. My zabra?ujeme migraci, brzdme rozvoj a ?en Al Kajdy, s vjimkou t?ch, kdo u do Evropy pronikli. Jeho slova vak byla volnm ztracence v pouti. Pro zpadn politiky byl lenm psem, protoe si po svren krle Idrse ud?lal mnoho neodpustitelnch vroubk?: zlikvidoval vechny britsk a americk zkladny, znrodnil ropn spole?nosti vlastn?n cizinci. Cenu ropy v dob? uchopen moci zvil ze 40 cent? za barel na 20 dolar?, na zklad? vysokch p?jm? za?al realizovat sociln programy, o nich se i tehdejm socialistickm stt?m mohlo jen zdt. Kdo se vak doposud ze svobodnch sd?lovacch prost?edk? dozv?d?l, e: HDP byl po Jihoafrick republice druh nejvy v Africe a na obyvatele ?inil 14 192 $, m?s?n podpora v nezam?stnanosti byla 730 $, m?s?n plat zdravotn sestry 1000 $, p?sp?vek p?i narozen dt?te 7000 $, m?s?n podpora nesamostatn? vd?le?n? ?innch (zvislch) osob 1000 $, nevratn dotace sttu na po?zen bytu pro novomanele 64 000 $, nevratn p?sp?vek na provozovn ivnosti 20 000 $, cena benznu 0,14 $ za litr, zdravotn p?e, ?st lk? a koln vzd?lvn byly zdarma. Devadestiprocentn negramotnost klesla na p?t procent. Vzd?lvn a ste v zahrani? byly placeny sttem. Njemn neexistovalo. Platby za energie v domcnosti se ne?tovaly. Po?zen automobilu zpravidla z 50% dotoval stt. v?ry (v souladu s kornem) byly poskytovny bez rok?. Byl vybudovn systm obchod? pro mlad (ne-bohat) rodiny za dotovan ceny vrobk?. Po rozshlm geologickm pr?zkumu nechal vybudovat v pouti mohutn ?erpac stanice, kter z podzemnho jezera dodvaly pitnou vodu dv?ma vodovody a na pob?e vzdlen 500 km. Toto ve je nyn v troskch, a po demokracii jako by t?kl pes. Z pohledu nadnrodnho korporativnho kapitlu Kaddfiho sociln program p?edstavoval velk nebezpe?. Kaddfi musel bt zlikvidovn i proto, e byl velk vizion?. Jako takov po vzoru Gamla Abdana Nsira usiloval o realizaci panarabsk a panafrick mylenky. Byl hlavnm inicitorem konce z?tovn obchod? s ropou v dolarech a eurech, vyzval arabsk a africk sv?t, aby p?eel na z?tovn ve spole?n m?n? - zlatm dinru. *Samo EU je p?li velk na to, aby jej bylo mon rozbo?it, sta? vak podlomit ekonomiku SRN a unie se rozpadne na ?sti. *N?mecko pozvalo miliony uprchlk?, na co m prvo, ale nem?lo by tmto postojem zat?ovat ostatn stty *Oskar Krej?: Je absurdn, kdy minist?i vnitra ?e schengenskou hranici, na kterou minist?i obrany a zpravodajsk agentury tm, e iv vlku, vyslaj dal a dal vlny migrant?. Op?t jsme v situaci, kdy se p?edstavitel n?kterch stt? rno sejdou a rozhodnou o bombardovn Libye. To si ?kaj NATO. A tit sttnici se sejdou ve?er a mluv o lidskch prvech migrant? vyhnanch vlkou. To si ovem ?kaj Evropsk unie. Tento model - levou rukou rozbjm, pravou pak opravuji a ve to doprovzm odd?lenou propagandou - praktikuje NATO/EU p?inejmenm od posledn balknsk vlky, tedy od konce 90. let. My chceme, aby Asad odeel, on nechce, my vyzbrojme opozici, za?ne ob?ansk vlka, a je to Asad, kdo m?e za mrtv, protoe ns neposlechl, neodeel a brn se. Jak prost. Ovem jak znmo, je nutn tuto pravdu alespo? stokrt zopakovat. *rnsk generln tb jakoukoli vojenskou spoluprci s pokryteckmi USA vylu?uje. *Kavkazsk republiky byly islamizovny, kdy Rusko bylo jet? pohansk. Proto m?l Vladimr Putin pln prvo ?ci, e islm je "nedlnou sou?st" t Svat Rusi, kter se nyn znovu stav na nohy. Krom? toho je islm v Rusku blzk sfismu a absolutn? odoln v??i saudskmu wahhbismu, kter se omezuje na oby?ejn zkazy ve stravovn a na?zen, tkajc se oble?en, ale p?itom se sna destabilizovat ostatn muslimsk stty se souhlasem Ameri?an?. *Fleischmann na vod objasnil, e pojem inteligent v ?echch zna? idiota nebo ?lov?ka, kter n?jakou blbost spchal ?i hodl spchat. V?bec nejv?t idiot je vak pr tradi?n? intelektul, tj. ?lov?k zakrvajc za svou p?edstranou inteligenc svou nechu? k prci a p?padn? sv?j mysl n?jak kodit po?estn kolektivit?. Komenttor dle uvd, e v lidov p?edstav? maj bytosti tohoto typu tendenci se shlukovat, co ?in tak, e se spole?n? povaluj po kavrnch. Ty pr, na rozdl od hospod, kde pracujc lid pouze nevinn? chlast a zaslouen? odpo?v po vykonan prci, jsou mstem ne?esti, brlohem, kde se kuj nekal plny kombinujc zapklost a nenvist s odtrenost od kadodennch reli normlnch lid. Ale pozor: intelektul, um?lec, nen pouze blbe?ek a povale?, je to p?edevm k?dce! podotk Fleischmann. *Arabsk p?slov: P?ichz-li do na vesnice ?ty?i cizinci, jsou to host. Je-li jich ?ty?icet, jsou to nep?tel. *Polsko m ?ty?icet milion? obyvatel a je to takov bludn kmen na cest? z Berlna do Moskvy. *Woody Allen: Kdy slym Wagnera, nutk m? to vpochodovat do Polska. *George Orwell: Politick jazyk je ur?en k tomu, aby li vyznvaly jako pravda a vrada jako ctyhodn ?in, a aby ?istmu vzduchu daly zdn pevnosti. *?lov?k je zvltn tvor! D?s ho, p?ichz-li o bohatstv, avak z?stv lhostejn k tomu, e nenvratn? mjej dny jeho ivota. (Ab al Farah) *** ?jen 2015 *Poroenko ujistil, e Ukrajina nem?e nikdy prohrt, protoe m na sv stran? pravdu a Hospodina. *Kalousek: S odchodem Schwarzenberga vak neodchzej z TOP 09 jeho hodnoty. Knete k ni?emu nenutm. Kolikrt jsem se ho ptal, zda se jet? chce vracet do toho praskho bahna. A on mi na to s tm svm poloplachm sm?vem ?k: Slouit se mus, tatnek mi to vdycky na?izoval. Karel nesly, ale to neznamen, e nem co ?ci. Pravidla jsou podle n?j svat, a pokud m?e v rmci nich proti n??emu bojovat, tak to u?in. *Martin Rozumek, ?editel Organizace pro pomoc uprchlk?m, kter byla zaloena v Praze roku 1991: Velmocensk ambice Ruska jsou pro ns mnohem nebezpe?n?j ne uprchlci, ?eck krize a problmy Volkswagenu dohromady. *Referendum Halk ozna?uje jako nebezpe?n populistick nstroj. Je to sebevraedn skok demokracie do propasti barbarstv. Referendum by se m?lo vyuvat ?ist? na krajsk ?i obecn rovni, ale do vysok politiky by se plst nem?lo. Vichni, kte? volaj po on p?m demokracii, cht?j jen oslabovat nae vztahy s EU a zrove? jsou to p?znivci Ruska, brojc proti USA. *Magda Varyov ?ekla v rozhovoru, e politici maj jt kv?li sprvn v?ci i proti drtiv v?tin? nroda. *Jan Jandourek: Co nad?lme. Zeman je stejn? ohavn jako jeho voli?i. *Odbornk na Rusko z Institutu mezinrodnch studi Fakulty socilnch v?d UK Jan r: Posledn vojensk dobrodrustv Ruska v Srii jen usp rozloen jeho ekonomiky, pd reimu a rozpad sttu. *Otzka byla, jestli m Putin na to, aby napochodoval do Prahy. A to nem, stl si na svm Benjamin Kuras. To vte, e m, nedal se Jefim Fitejn. J Putina nebrnm, ale jsem rd, e se kone?n? n?kdo pustil do Islmskho sttu, vysv?tlil Benjamin Kuras. To je prv? naopak. Ti dva bojuj spolu, Putin s Islmskm sttem proti Zpadu, zakon?il vm?nu nzor? i celou debatu Jefim Fitejn. *Z dosavadnch nlet? m?ily na Islmsk stt jen dva, poznamenal n?kdej generln konzul ?esk republiky v Rusk federaci Votpek s tm, e m?eme jen spekulovat o tom, zda jde o zm?r nebo jen omyl ruskch vojenskch sil. Ameri?an sice na po?tku novho tiscilet zasahovali v Afghnistnu, ale fakticky je to tak, e tamn d?n ohroovalo sp st?edn Asii, a tm i m?kk podb?iek Ruska. V Afghnistnu Ameri?an odvd?li prci za Rusy a Rusov jim jet? sypali psek do soukol. Podle Votpka maj Rusov v Srii slab karty v ruce ne Zpad. *Ji? Pehe: Dilema postkomunist? - vt?zstv Asada vyvol uprchlick tsunami. V?t ?st z milin? uprchlk?, kte? se tsn v uprchlickch tborech nebo u nam?ili do Evropy, prch p?ed Asadem, kter vybombardoval cel m?sta. (Bloger: Kontroln otzka: kolik lid prchalo ze Srie p?ed za?tkem ob?ansk vlky, tj. za vlu?n? Asadovy vldy? Lid naopak prchali do Srie, k dikttorovi. Asi cht?li nasrat Peheho.) *Ji? Pehe: Rusko je dle mho soudu v podstat? zlo?ineck syndikt hrajc si na stt. To nen v historii stt? p?li obvykl. Vid?li jsme stty, kter byly zkorumpovan, ale t?ko bychom hledali n?jak stt, kde je samotn esence sttnosti zaloen na korupci a zlo?inu. Thle v?rchuce se ?k r?zn?. Putinovo politbyro, kolektivn Putin Funguje to velmi podobn? jako mafie. Putin v??, e se d vechno koupit. Korupce, kterou ? Rusko, nen n?jak kaz na demokracii, je to zsadn bezpe?nostn hrozba. (Bloger: Tu m, dal denn p?d?l peheismu. Peheismus je n?jak okrajov ideologie, kter se mus udrovat dol?i a bombama, co je nesmrn? nkladn, a tak dluhy rostou a nezbvaj prost?edky na po?dn v?ci. Kdyby z t?ch pravdalska?? aspo? nekapalo tolik nenvisti, byli by mnohem snesiteln?j.) *Kasparov: Ukrajina byla pro Putina vak p?li drah, ne aby se snail pokra?ovat v jejm dobyt. Msto toho el Putin jet? dle na jih, do Srie. Tam nael prost?edek k tomu, jak jet? vce shodit USA, jak vytvo?it v?t chaos i jak oslabit Evropu. Jednm z vedlejch ?ink? Putinovch tok? v Srii a jeho podpory Bara al-Asada, je vlna uprchlk?. Putin to cel d?l, jen aby ovlivnil ceny ropy, protoe chce odstartovat velkou vlku na Blzkm vchod?, aby tak vyhnal ceny ropy v a zachrnil tak vlastn ekonomiku. sp?nm dikttor?m, jako je Putin, jde vdy jen o p?eit, plnuj nejvce dva kroky dop?edu. Putinovi je chaos blzk, protoe se v n?m dob?e orientuje a vyhovuje mu. Po Srii se Putin bu? vrt na Ukrajinu a pokus se dokon?it, co za?al, nebo se podv do libyjskho Benghz, jeliko mu jde hlavn? o ropu a prostor pro lo?stvo. *Ivan Gabal: Do nvratu Chomejnho do rnu v roce 1979 byly prvky fundamentalismu v tto oblasti marginln. V rnu, v Irku, ale i v Kuvajtu chodily eny v minisuknch a koupaly se v bikinch. Jak by se m?l Irk vyvjet? Vojensk ?een je snadn?j ?st kolu. Colin Powell m?l napsanou novou stavu, cel systm. P?evila ale vojensk strnka. Ameri?an jsou unaven a nechce se jim u bojovat. Kurdov z kad sunnitsk vesnice, kterou dobyj, ud?laj Lidice. Nemilosrdn?. Bar Asad, kterho ovem podporuje Rusko, m na sv?dom t?i sta tisc mrtvch, na za?tku nechal st?let do demonstrujcch. Musme ale p?ivst Rusy k tomu, aby se chovali konstruktivn?, konstatoval Gabal. Islmsk stt zabil za posledn rok 1.500 lid, Asad?v reim za stejn obdob popravil 12.000 lid. Putin se sna vyost?it konfrontaci se Zpadem v nad?ji, e odvrt sv?t od svch trestnch ?in? na Ukrajin?. Otev?en? podporoval represivn reim v Damaku pod roukou boje proti terorismu a podkopv vedouc americk postaven na Blzkm vchod?. *Vb?r titulk? k ?lnk?m v Britskch listech: Rusov v Srii bombarduj americk spojence, nikoliv islmsk stt - Jedin, komu rusk nlety v Srii reln? prospvaj, je islmsk stt - Rusko vsadilo na zni?en Evropsk unie - Rusk nlety v Srii: Nejlep zp?sob, jak zajistit pokra?ovn vlky - Faismus: ?T nechv v souvislosti s uprchlky Hynka Kmon?ka hovo?it o krvi - Asad a Putin jednali v Moskv? o tom, jak efektivn?ji bombardovat civilisty - Desetitisce lid prchaj z Aleppa po nejnov?jch leteckch derech - Rusk nlet na nemocnici zabil 13 lid - 80 % ruskch nlet? v Srii se netk islmskho sttu - Rusk leteck dery v Srii vrad civilisty - Rusko ustupuje k autarkii. Hroz mu chudoba - Rusku dochzej penze - Rusko hore?n? zbroj, Putinovm ?eenm je autarkie - Rusko letecky p?epravuje rnsk zbran? Asadovi, poruuje embargo OSN - Rusk intervence v Srii podporuje dal expanzi islmskho sttu *Karel Dolej: D?sledkem bude oebra?en a padek, kter skon? odchodem Ruska z globlnho obchodnho systmu. Pokles ivotn rovn? bude kompenzovat vudyp?tomnou propagandou. Stru?n? ?e?eno, vldn ofenzva se navzdory rusk intervenci vyvj katastrofln?. Libanonsk Hizballh utrp?l takov ztrty, e jeho cena jako spojence Bara Asada rychle kles a v toku u je nepouiteln. Anarchie tedy znamen mezinrodn prost?ed, v n?m se b?n? vyskytuj hrozby silou. Pro nzornost si ji m?ete p?edstavit jako situaci, kdy Rusko ostentativn? nacvi?uje jadern tok na Varavu, hroz jadernm tokem na dnsk lod? ?i vyhrouje vojenskmi nsledky v podob? jadernho konfliktu v p?pad? sbliovn vdska s NATO. Syrsk reim jen b?hem srpna a jen v provincii Idlb podnikl nlety na dev?t nemocnic na povstaleckm zem. Za dva dny po nasazen rusk letouny v Srii bombardovaly ji t?i medicinsk instalace. ?esk tisk nicmn? ?e vhradn? americk nlet na nemocnici v afghnskm Kunduzu, sou?asn? je velmi zajmav ml?en k jinm a mnohem ?etn?jm tok?m na nemocnice, kter jsou nap?. v p?pad? Asadova reimu vytrval a zm?rn. Po?ad Report?i ?T informoval podrobn? o aktivitch proruskho paramilitrnho uskupen ?eskoslovent vojci v zloze, kter cvi? s ostrmi zbran?mi a otev?en? vyhrouje ozbrojenm tokem na vldu a parlament ?esk republiky. A? u jsou mysly a motivace jednotlivch ?len? jakkoliv, je z?ejm, e spolek p?sob ve smyslu klasicky pojat sov?tsk/rusk propagandy (jednostrann zaml?ovn agresivnch opat?en Moskvy, amplifikace reakc Zpadu) a je p?ipraven pout ozbrojenho nsil v??i stavnm ?initel?m, ?m se nijak netaj. Pov?sti ?en velijakmi Baty a Kmon?ky, kte? rsuj hrozbu infiltrace uprchlick vlny radiklnmi dihdisty, jsou ovem informa?n operac nep?telsk mocnosti v?cn? zaloenou na ni?em. Naproti tomu existuj d?kazy o tom, e n?kte? "uprchlci" jsou ve skute?nosti agenty ?e?enskch orgn?, a maj za kol zabjet v Evrop? kritiky Ramzana Kadyrova. V souladu s k?es?anskm personalismem, kantovskm kriticismem ?i nietzscheovskm gnoseologickm heroismem je to vdy vhradn? jednotlivec, kdo doke usilovat o poctivou sebereflexi. (Bloger: Kja Dolej p?ekonv svmi choromyslnmi vplody nejen Jefima Fitejna, ale i Jaromra t?tinu, ba i Gary Kasparova.) *Andrew Stroehlein, mediln ?editel Human Rights Watch v Bruselu: Prezident ?R je nyn oficiln? Borat. P?emlm, jestli existuj n?jac lid, kter Zeman neurazil. Ne, je zjevn, e urazil vechny. ?esk prezident, kter tvrd, e muslimov nebudou respektovat ?esk zkony, kou? ve vlaku (Respekt uvd dal p?pad: Zeman kou?il v neku?ckm hotelu v britskm Bristolu, za jeho vy?it?n zaplatili 60 tisc korun.) T?i roky za nakreslen u na fotografii egyptskho prezidenta Sisiho. (No a co? U ns dostal Roman Smetana za tykadla Langrovi rok!) *Barack Hussein Obama, jeho vroky: Rusko je nevznamn regionln mocnost. Putin p?ipomn znud?n dt? hrbc se v zadn lavici. Asad shazuje barelov bomby na nevinn d?ti. Velm nejv?t a nejmocn?j armd? v historii. (To je od Obamy zjevn vyhroovn, navc vysloven na p?d? OSN.) Srie sthne Rusko do bainy. Rusk prezident Vladimir Putin nezskal mezinrodn podporu pro sv akce v Srii, kter je dlouholetm spojencem Ruska. Na Putinov? stran? jsou jen rn a syrsk prezident Asad, zatmco USA vedou mezinrodn koalici sloenou ze 60 zem v boji proti Islmskmu sttu v Srii a Irku. *Obama: Kdy p?es 95% naich potencilnch klient? ije mimo nae hranice, nem?eme dovolit takovm zemm, jako je t?eba ?na, aby psaly pravidla globln politiky. Pst tato pravidla musme my a my musme nachzet nov trhy pro americk vrobky a ur?ovat vysok normy k ochran? zam?stnanc? a zachovn ivotnho prost?ed. Dohoda, kter byla uzav?ena v Atlant?, to zajist. Dohoda bude chrnit pracovn msta v USA a ivotn prost?ed lpe, ne jakkoli jin dohoda v d?jinch. *Obama znovu vyuil Zkona o vle?nch pravomocch, kter mu dv prvo rozhodovat bez souhlasu Kongresu, a povolil invazi armdy Spojench stt? do zpadoafrickho sttu Kamerun, kter je bohat na ropu a zemn plyn. *Halpern: Obamovo vystoupen bylo mistrovsk kouskem. Americk prezident el p?mo k jdru pudla. Zatmco Putinovo vystoupen bylo pln kli. Obama na p?d? OSN p?ednesl skv?l projev a Putin nikoli. *Wolfowitzova doktrna prav, e historie si vybrala Spojen stty k tomu, aby vldly sv?tu. Proto Washington nedovol dnmu sttu, aby v tomto bod? stl USA v cest?. Jde o heln kmen americk zahrani?n politiky, sd?lujc sv?tu, e stt, kter by cht?l provd?t svou vlastn nezvislou zahrani?n politiku, se stv pro USA hrozbou. *ebestk: Spojen stty americk, kter se po?tkem devadestch let dvactho stolet samy nominovaly do pozice neodvolatelnho, v??nho, Bohem a lidskmi prvy povolanho, nikomu se nezodpovdajcho demokratickho a nesmrn? charakternho sprvce planety. V roli, kterou si USA p?ivlastnily, nem?e bt dn sly, kter by je mohla k n??emu p?inutit, nebo od n??eho odradit. *Na celm vvoji syrskho konfliktu vidm jen jeden pozitivn moment - ji p?esn? vme, jak nm evropsk a ?esk sd?lovac prost?edky lhaly. Vce ne rok ns informovaly o p?esunu desetitisc? ruskch vojk? a stovkch tank? na Ukrajinu, ale nedoprovodily to jedinm druicovm snmkem. Vrcholem informace byla videa z mobilnch telefon?. V Srii jsme si mohli na kvalitnch fotografich prohldnout kad rusk vojensk letadlo hned po p?istn. Kad le holt m krtk nohy. *McCain prohlsil, e zatmco Putin je vrah a bandita, samotn Dae bezpochyby zaloil Bar Asad. *Sl kritika Sad? za vysok po?et civilnch ob?t. Tvrdou ranou bylo zmasakrovn vce ne 130 svateb?an?, co je o to nep?jemn?j, e sadsk stha?ky na jejich cle navd?j ameri?t operto?i. *Daily Beast: Taktika ruskch letc? je brutln a bezohledn. Vid?li jsme to ostatn? t?eba p?ed sedmi lety p?i rusko-gruznsk vlce. Nlety Rus? doprovzely pom?rn? velk ztrty mezi civilnm obyvatelstvem. Rusk taktika je zkrtka jin ne zpadnch zem. Nezohled?uje tolik ivoty lid. Rusov tak nemaj takov zkuenosti s vysoce p?esnmi pumami, t?ebae je maj ve vzbroji. Schz jim navc i pot?ebn zkuenosti a vybaven pro p?esnou identifikaci cl? a jejich zam??en. Stty NATO se v tom za?naj u dostvat na slunou rove?, pracuj na tom ale tvrd? p?es dvacet let. Z vojenskho hlediska budeme sledovat rusk dery a jejich dopad na pr?b?h vlky. Z diplomatickho hlediska je nutn Rusku vyhradit msto u vyjednvacho stolu. *Aktuln? cz Novk: Nasazen Rus? v Srii je extrmn a jejich taktika brutln. Bude hodn? nevinnch ob?t. *Paul Rogers: Americk letectvo shodilo 1800 bomb, kdy pomhalo kurdskm bojovnk?m zskat syrsk m?sto Kobane od Isis. Pouvalo dv?st?kilogramov bomby proti jednotlivm motocykl?m. O tom, kolik civilist? bylo v tto oh?ov bou?i usmrceno, nevme tm?? nic, avak nikdo nad nimi netruchl ani neuvauje. N?kdy tato dajn vlka za civilizaci vypad spe jako st?et dvou barbarstv. *Ron Paul: Obamova slova o ztrt? legitimity Asadova reimu stla ivot vce ne 200 000 lid. Jak m?e prezident zem? vzdlen od Srie tm?? deset tisc kilometr? rozhodovat o tom, kdo bude vldnout v Damaku? Co kdy Rouhani v rnu rozhodne, e Obama ztratil legitimitu za zabjen americkch ob?an? pomoc dron? bez obvin?n a soudu? Byli bychom n?co takovho ochotni akceptovat? *Brzezinski: P?tomnost ruskho nmo?nictva a letectva je zraniteln, je geograficky izolovan od jejho domova. Mohou bt odzbrojeni, pokud budou provokovat USA. *Ministerstvo obrany Rusk federace reagovalo na vyhlen CNN, podle kterho se rakety vyplen z rusk flotily v Kaspickm mo?i z?tily v Irnu: Mohu potvrdit, e vechny nae rakety vyput?n z lod naly sv cle. To je fakt. Jinak bychom museli konstatovat, e navzjem vzdlen objekty teroristickch skupin ISIL v Srii v?era explodovaly sami od sebe a tm?? sou?asn?. *Daniel Vesel: Bezpe?nost Spojench stt? ohrouje daleko vc tamn nsil pchan st?elnmi zbran?mi ne islmsk terorismus a v Srii jim jde o hegemonistick zjmy. Pro? by jinak Obamova administrativa vynaloila pomalu miliardu dolar? na vcvik a vyzbrojen tm?? 10 000 antiasadovskch bojovnk?, jak cudn? zmi?uje t?eba list Washington Post (nepo?taje v to zpackan program na vcvik a vyzbrojen rebel? za p?l miliardy dolar?, kter vygeneroval jen ?ty?i nebo p?t bojovnk? proti Dae)? *?editel CIA David Petraeus p?irovnv ruskou operaci v Srii k ?ernobylsk katastrof?. *Americk generl NATO Mark Ferguson prohlsil, e Rusko buduje s? zkladen na okrajch (sv) zem? od Baltskho do ?ernho mo?e a obkli?uje NATO ocelovou duhou. Tento ocelov oblouk ohrouje pozice Severoatlantick aliance. Z podobnho neuchopitelnho soudku zd se bt i prohlen zvltnho americkho vyslance pro Srii Michaela Ratneyho, kter m americkou politiku v Srii za sp?nou, protoe Rusov by p?ece Asadovi nemuseli pomhat, kdybychom ho my neoslabili. Barack Obama na to jde z druh strany a tvrd, e rusk vojensk intervence v Srii je vlastn? projevem slabosti: Musm ?ci, e pokud si myslte, e zni?en vlastn ekonomiky a nutnost vyslat vojska, aby podpo?ily svho jedinho spojence, jsou znakem ldrovstv, tak mme r?zn chpn, co je to bt ldrem. Slova pro americk publikum mon dosta?ujc, nicmn? u evropsk ve?ejnosti mohou p?ece jen vyvolvat dlouh nev??cn pohledy. *Paul Craig Roberts: Stanovisko Washingtonu vychz z p?edpokladu, e jen on rozhoduje o tom, kolik chaosu vyle do sv?ta, samoz?ejm? v nad?ji, e tento chaos doputuje nakonec i do Ruska. Mm za to, e Washington neposlouchal, kdy Putin ve svm projevu v OSN ?ekl: Nem?eme u dl tolerovat tento stav v?c ve sv?t?. *ISIL je neregulrn armda USA. *V roce 2012 f francouzsk diplomacie Laurent Fabius ?ekl, e syrsk prezident si nezaslou bt na Zemi. Osobn? se domnvm, e to byla vzva k Asadov? vrad? a povzbuzen dihdist?, aby destabilizovali Srii. *Ivo ebestk: Islmsk stt mus mt k vlce zbran?. Sm je nevyrb, mus je nakupovat a k tomu pot?ebuje obrovsk ?stky pen?z. Odkud je bere? Kudy te?ou ony zhadn podzemn (ropn) ?eky k financovn takovchto vlek? Sv?t, kter je u pln? v moci pen?z a doshl maximln hladiny cynismu v krvi, je schopen jednou rukou vyslat bombardry ur?en k bombardovn a druhou odeslat protiletadlov systmy na jejich sest?elen. Ob?ma rukama pak shrabuje penze plynouc z obojho byznysu i poh?bv nevinn ob?ti krveprolit. Hnus? nikoliv! Jsou to neviditeln ruce trhu! *Zejmna Tusk je osoba na pravm mst? a pokud m?e, rd si p?id. Jeho prohlen o tom, e by EU a Turecko m?lo vytvo?it nraznkov psmo v Srii, je skute?n? vplodem polskho mozku a jen potvrzuje ono znm, e Polk nen nrodnost, ale diagnza. *Kdosi se zeptal: Kdy se uskute?ni n?jak cvi?en NATO v USA? Trapn situace, nikdo nev. Asi nikdy. To by tak hrlo. *Sergej Lavrov: Jak jste slyeli, poprosili jsme vechny, kte? se domnvaj, e lpe znaj situaci na zemi", aby ns informovali o t?ch mstech, kde maj zkladny terorist. Nai kolegov z koalice na to zatm nejsou p?ipraveni. Prosili jsme tak o to, aby nm sd?lili, kde pracuje neteroristick opozice, abychom to brali v vahu p?i naich akcch. To nai partne?i z koalice tak ned?laj, dodal. *Sergej Lavrov: Vidme velmi mlo konkrtnch v?c, kter by vysv?tlily, co konkrtn? d?laj Ameri?an v Srii a pro? jsou minimln vsledky od takovho po?tu bojovch nlet?. Myslm, e za 25 tisc nlet? tam bylo mon celou Srii rozbt na t?sky, ?ekl ministr v interview televiznmu kanlu NTV. Ameri?an i nadle kritizuj pozici Moskvy, p?itom na vechny prosby rusk strany o poskytnut daj? o sprvnch clech se USA vyhbaj. Tak potom jsme ?ekli: dob?e, jestli si myslte, e my oslabujeme ty, na koho vy szte jako na upevn?n opozice, v?etn? boje proti ISIL, ukate, kde je t?eba provd?t dery. Tak dn odpov??. *cnemo: SSA jednaj logicky: Sd?lit cle sd?lit nemohou, protoe by upevnily Asada. A sd?lit, koho nebombardovat tak ne, to by se toti zjistilo, koho vlastn? podporuj. *Ladislav Kauka: Opravdovm Islmskm sttem je ve skute?nosti Saudsk Arbie! *Ta vlna uprchlk? je zatm relativn mali?kost, ?ekaj n hor v?ci, prohlsil teolog s dov?tkem, e opravdov zkouka p?ijde, a se daj na pochod uprchlci trpc zn. Halk je p?esv?d?en, e se Sy?an budou chtt vrtit dom?, a padne reim dikttora Asada, a z tohoto hlediska je pom?rn? ne?astn, e prv? Rusko svmi kroky dr Asada u moci. Tm podle Halka sv?tu rozhodn? nepomh. (Halk, onen velmistr przdnho slova.) *Italsk nmo?nictvo zachra?uje ?lun se ?ty?mi mou?enny a jeden z nmo?nk? se jich pt, kam jedou a pro?. Okupovat Evropu, odpovdaj. Italov se daj do smchu: Takhle ve ?ty?ech, jo? No vte, odpovdaj chlapci s vnou tv?: ti ostatn jsou u tam. *Jeden z naich ?ten?? nm poslal jin vtip na podobn tma. Kdesi v americk hospod?, pt se Ameri?an ?echa: Hele, tam u vs te? mte prej problm s imigrantama, co k vm p?iplouvaj po vod?. J, to mme, odpov ?ech. Od vedlejho stolu se ozve Indin: Taky jsme to u ns kdysi podcenili. *Kdosi s nadszkou poznamenal, e pokud by byly informace od vech uprchlk? pravdiv, tak z n?kterch syrskch m?st uteklo u vce lid, ne kolik jich tam kdy ilo. Ovem tak stoj za zmnku, e po?et obyvatel Damaku se od za?tku vlky zdvojnsobil. Existuje toti i obrovsk migrace uvnit? Srie, *V podstat? lze konstatovat, e islmsk reimy od indickch hranic na zpad a po?naje Pkistnem jsou bu? rodinn podniky r?znch krl? ?i ejk? oprajcch se o vojensk a politick teror, nebo vojensk diktatury. Ovem to, co se v Sadsk Arbii blahosklonn? p?ehl, je v Srii zlo?in. Bar Asad nabdl opozici amnestii pro vechny bojovnky. Dle nabdl ukon?en boj? a uspo?dn svobodnch voleb, evidentn? pod mezinrodn kontrolou. P?itom uvedl, e nezvt?z-li ve volbch, pak odstoup a p?enech vldu vt?z?m. To lze jednozna?n? ozna?it za demokratick nvrh. Opozice na to nep?istoupila. *Oskar Krej?: Nemyslm si, e bychom nali lep ilustraci, ne projevy obou v?dc? na Valnm shromd?n OSN. Na jedn stran? zazn?ly pokryteck blboly o "v?rnosti mezinrodnmu po?dku", "zkladnch principech svobody volnho obchodu", "pomoci libyjskmu lidu, kter p?inesla konec vldy tyrana ", ?i " Vedl jsem nejsiln?j armdu, jakou sv?t kdy poznal, a nikdy jsem nevhal v p?pad? pot?eby jednostrann? a silou chrnit svou zemi nebo nae spojence". Takov ?e?i p?sob stejnm dojmem, jako kdy koln tyran odsuzuje ikanovn. Obama stle povd jemu vyhovujc pohdky: Putin el do Srie dky sv slabosti a dostal tak jen Srii a rn, zatmco USA m zbytek sv?ta. *Kanadsk prvnk Christopher Black: Mezinrodn prvo je na pap?e, ale v praxi nefunguje. Organizace spojench nrod?, kter by m?la bt silovou mezinrodn instituc, je k smchu. Od zaloen ji USA, kde vldne pouze jedna strana byznysu, vyuvaj k manipulaci. Mme OSN, kter by mohla n?co podobnho p?edstavovat, ale je k smchu. Vdy? nerozhoduje skoro v?bec o ni?em. Od t doby, co byla v roce 1945 zaloena, je USA zneuvna k manipulaci. USA sice s mezinrodnm prvem stle operuj, ale tak jej po?d poruuj a ignoruj. A nen sla, kter by jim v tom zabrnila. Bushova intervence v Irku byla oby?ejnm aktem agrese. To d?lal i Hitler. *ilov: Amerika bojuje o to, aby byla nejvlivn?j, nejbohat ve sv?t?. Aby byla tou vy rasou a jak ?ekl Obama: My jsme vyvoleni, jsme vjime?n a mme prvo diktovat jinm nrod?m svou v?li. O tom, co Spojen stty diktuj jinm nrod?m, se m?eme p?esv?d?it p?i pohledu na Blzk vchod a taky na Ukrajinu. Z Ukrajiny se stala otravn moucha, kter bzu? kolem u Evropy a Ruska. *Evropa je patrn? jedin a posledn oblast planety, kter se sna Spojenm stt?m porozum?t. *President Putin vak, jak uvd zprva, nepouil diplomatickou ?e?, kterou pouil ministr Lavrov, a ozna?il presidenta Obamu a jeho kolegy zpadn v?dce za jejich len vle?n akce jako hlavy z ovesn mouky, a p?ednesl d?kazy, e ve skute?nosti to byly Spojen stty a jejich spojenci, kdo stvo?il tyto islmsk teroristy, a nyn tvrd, e proti nim bojuj. *Lavrov: Vlna migrant? v Evrop?, i kdy je jich tam asi 700 tisc, co je pom?rn? mlo ve srovnn s po?tem Ukrajinc?, kter p?ijalo Rusko, a kte? z?stvaj dosud na naem zem. *Krej? si post?oval, e byl podroben kritice za sv?j nzor v souvislosti s uprchlickou kriz, kdy zmnil, e m?e dojt k nsil. Cht?l jsem sd?lit, e ti, kdo situaci zp?sobili, vytvo?ili takov chaos na St?ednm vchod? a v Evrop?, e tento chaos nem?eme ustt linernm politickm chovnm. N?kdo bude muset postavit zdi, nathnout drty a Bundeswehr bude muset vozit migranty zptky a bude si je vybrat. Vlku v Srii nelze ukon?it jinak ne vt?zstvm jedn strany. Je mi ve stran? lto. Pi proti vlce, jsem proti vlce. Ale jak chcete z bdy vyb?ednout? N?kdo to za ns mus vybojovat. Shodou okolnost jsou to Rusov. *Je p?kn, e Merkelov je na imigranty hodn, ale to m?la vstoupit do kltera, ne do politiky. *Pon?kud zarejc odpov?? Merkelov na otzku v jednom rozhlasovm po?adu, kde se j dotazovali, jak ji napadlo p?ijmout do zem? neomezen po?et uprchlk?. Mm stejn nzor jako kardinl Reinhard Marx, kter ?ekl, e je to v?le Pn?, odpov?d?la. *Vyprv se napohled drsn vtip: Merkelov pla?tiv? vol Obamovi: Kv?li tob? te? je Evropa pln uprchlk?. Obama odpovd: Jestli m? nep?estane otravovat, tak je vyzbrojme. *Vladimr Putin p?ed n?kolika lety prohlsil p?i jednn s Angelou Merkelovou: Jenom abychom Berln nemuseli osvobozovat podruh. *Jeden bonmot krsn? ?k, e rozvojov pomoc jsou penze, kter se nejd?v seberou chudm lidem v bohatch zemch, a potom se daruj bohatm lidem v chudch zemch. Jinmi slovy, drtiv v?tina pen?z sm??ujcch do stt? t?etho sv?ta se prost? rozkrade. *Cel polovina vle?nch kaplan?, dodanch ukrajinskm klrem, slou ve faistickch praporech Pravho sektoru. Sv kzn pikuj modlitbami, plnmi rasistick rtoriky, je pad z oka t za T?et ?e. Hlavn? o invazi asiatskch hord z Vchodu, co pr Ukrajince vrad na potkn. Kodex vojenskho kaplana zavazuje k duchovn slub? a t?e. Kutny, hecujc zabjet asiatsk hordy, na n?j kalou zvysoka. Po zbrani sahaj ?asto i samy. ?ada z nich - a? de iure v roli kn? - vykonv posty d?stojnk?, co chod do boje se zbran a pl z n. Kdo nestoj o nervk o?istce - a nutk ho to rovnou do pekla - je to uniktn zkratka. Nap?klad Serhij Reuta padl u loni 24. listopadu v p?edm?st Don?cka. Za toku praporu Donbas. Jin se tetel pod sv?tly ramp. Tak t?eba Gennadij Mohn?nko - zakladatel kongregace, o nich Ukrajina nemvala potuchy - zaz?il i v kalifornsk televizi Impact TV. Jednak vyznnm, e Putina je p?ipraven odd?lat osobn?. A hned nato prohlenm, jak hrd je na sv kolegu z duchovn sluby, dekorovanho medail za zabit 500 separatist?. *Jace?uk obvinil Tymoenkovou ze sexulnho obt?ovn. Od nora 2014 mi Julija Tymoenkov opakovan? nabdla vstoupit do intimnho vztahu, ale j jsem enat mu a j si to v dnm p?pad? nem?u dovolit. V posledn dob? jsem se ostatn? snail vyhnout p?mmu kontaktu s Tymoenkovou, protoe kad setkn kon? obscnnmi sexulnmi nvrhy z jej strany," ?ekl ukrajinsk premir. Dodal, e s ostatnmi v?dci frakc m normln pracovn vztahy. *N?kdej velitel oldn?skho praporu Donbas a nyn poslanec Semjon Semen?enko shrnuje: Na Ukrajin? funguje jen americk ministerstvo zahrani? *Jak podotkl jeden ukrajinsk novin?, mstn volby znovu prokzaly, e se Ukrajina skld z feudlnch knectv. *M?sto Lvov bylo a vdy pat?ilo k Polsku, ?ekl profesor Jan ?aryn, nov? zvolen sentor ze strany Prva a spravedlnosti. *Chamene v projevu k Revolu?nm gardm ?ekl, e dohoda o jadernm programu je pro rn nevhodn. Ameri?an se v rozhovorech snaili rn ovlivnit a naivn lid v rnu to nechpou. Jsme v kritick situaci, protoe nep?tel se sna zm?nit nzor naich p?edstavitel? i nroda na revoluci a nae nrodn zjmy. rnt konzervativci za?ali volat po odvoln ministra zahrani? Mohammada Davda Zarfa, kter m lv podl na dohod? o jadernm programu a kter si p?i zasedn Valnho shromd?n OSN nedvno pot?sl rukou s americkm prezidentem Barackem Obamou. Byla to nhoda, a to ?km oficiln? i neoficiln?. Doma za to u platm, ale j platm doma za vechno, co d?lm, take to nen vjimka, ?ekl Zarf v rozhovoru s ?asopisem New Yorker. *Cameron, kter v, e o n?m ob?an v?d, e je z nesmrn? bohatho rodinnho prost?ed, zd?raznil, e si uv?domuje, e v Britnii daleko ?ast?ji ne ve vech ostatnch zemch rozvinutho sv?ta ve ob?anova platu zvis na tom, co d?lal jeho otec. "Je mi lto, my konzervativci, strana, kter chce vem umonit sp?ch, tohle nem?eme p?ijmout." *Logika sou?asnho kapitalismu tvrd, e nemte prvo t, pokud n?komu nevyd?lvte penze, podotk Pennyov a dodv, e pokud je cena lidskho ivota ur?ena tm, kolik otrock prce je schopen ud?lat, za chvli takto budou roboti povaovni za vce ne lidi. *Miliony d?lnk? ij v manufakturch organizovanch jako koncentra?n tbory. Modern otroctv podle ika ji v Evrop? existuje, a to v naem st?edu. My to ale nevidme nebo p?edstrme, e to nevidme. Nakonec filosof Slavoj iek ve uzavr v?tami: Kdy jsem byl mlad, zail jsem organizovan pokus o regulaci, ktermu se ?kalo komunismus. Mon bychom to m?li znovu objevit. Je to mon v delm horizontu nae jedin ?een. *Kiska je Poroenko na Slovensku. Kiska prezident p?sob jako ne p?li dob?e utajen ?len zlo?ineckho syndiktu z Blho domu. Jako ?lov?k, pro kterho je vyvoln vlky prvo?adm clem. Sp ?len zlo?ineck party, kter ovldla veden jednotlivch stt? a samotn EU a dnes se jm ?k slun?k?i ?i dobrotrusov. *Bernd Fabritius: Vyhnanci z vlasti byli utrpenm tto doby nejvce zasaeni - jet? vce ne id, lid pronsledovan v Polsku a Rusku nebo vle?n sirotci Svaz vyhnanc? - souhlas to jet? v?bec? Co byste ?ekl na Svaz n?meckch menin? Mon by byl lep Svaz N?mc? ze st?edn a jihovchodn Evropy. *Ve?ejnoprvn ?TK dnes hezky p?kn? za?ala to, co mdia po celm sv?t? ozna?uj za "izraelsk osady na okupovanm palestinskm zem", nazvat "idovskmi enklvami". A ostatn mdia to od nich p?ekvapiv? doslova p?ebraj. *Nigerie je a schematickou ukzkou socilnch p??in terorismu. Se svmi vce ne 180 miliony obyvatel je nejlidnat?jm sttem Afriky. Je tak zem s jednou z nejv?tch porodnost na sv?t?. Zrove? je to stt, kde podle daj? Sv?tov banky po?et lid ijcch za mn? ne 1,25 dolaru na den p?evil 99 milion?, p?i?em tam mnostv takto chudch lid roste. Podle nejnov?jch daj? OPEC byla v rmci tto organizace Nigerie na estm mst? mezi exportry ropy - vyv vce ne Venezuela. Loni exportovala ropu za tm?? 77 miliard dolar?. Jak se m?e takto bohat zem? propadvat do chudoby a do zoufalstv, co je ivn p?da pro terorismus? Sv by o tom jist? mohla ?ci britsko-nizozemsk spole?nost Royal Dutch Shell. Ta je na ropnm trhu Nigerie nejv?tm hr?em u od konce padestch let 20. stolet. Na p?kladu Nigerie a spole?nosti Shell Evropsk unie nzorn? ukazuje, jak ned?sledn? chpe zpas s terorismem. Boj proti terorismu by rozhodn? nem?l bt zam??ovn s ochranou zisk? oligarch?. *Kad proamerick politik, jeho IQ je vy ne ?slo jeho bot, chpe, e s nm mohou kdykoliv zamst, i kdyby m?l kdovjak zsluhy. *Bulharsk p?edseda vldy Bojko Borisov vystoupil 12. ?jna na konferenci Americk obchodn komory v Bulharsku. Prohlsil p?itom: Kdy se ukzaly problmy s ruskmi projekty, jednali jsme okamit?, a proto ns dnes kritizuj za jadernou elektrrnu Belene a nejvce budou kritizovat za Jin proud a za Burgas - Alexandrupolis. Zastavili jsme rusk letadla (tranzit do Srie nebo odmtnut ruskch stha?ek), odmtli jsme i t?i rusk projekty, a pokud jet? potom nejsme pro vs partne?i, tak kdo tedy? P?t den si Sergej Lavrov s ohromenm p?e?etl vklady Borisova, kter vyhlsil, e Bulharsko odmtlo energetick projekty s Ruskem, v?etn? Jinho proudu, v zjmu USA. Je neuv??iteln, jak se lid za takov prohlen nestyd. J bych se p?ed svmi voli?i styd?l, p?ed svou zem. *Karel SS, bsnk: ?as pro diskusi o n?jakm nrodnm zjmu dvno vyprel, respektive ani nikdy neexistoval. Jak jsem ostatn? napsal v jedn sv bsni, zle na tom, zda velmoci na?d val?k, polku, foxtrot, koz?ka nebo pardemar. Koneckonc? v Evrop? jsme byli vdy; i nai lovci mamut?, hrdinn Mamutk a sympatick Kop?em, se milovali a mnoili v prask kotlin? ?i v Moravskm krasu. Nejv?t nm?st v Psku se postupn? jmenovalo Velk, Riegrovo, Masarykovo, Hitlerovo, Stalinovo, Leninovo a dnes op?t Velk. Nejvstin?j by byl nzev P?ikr?en. *Jan Keller: Kdybychom d?jiny jen zleh?ovali a dvali se na n? s pot?ebnm nadhledem, nebylo by to jet? tak hrozn. Bohuel se dneska plive skoro na vechno, co m datum p?ed rokem 89. D?jiny se p?ekrucuj takovm zp?sobem, a to za?n vypadat, e ?ei si dn stt ani nezaslou. *Vechna moc pat? lidu, pe se zde. A v bavorsk stav? se dokonce uvd, e veker hospod?sk ?innost m slouit obecnmu prosp?chu. *?na varovala Spojen stty prohlenm: ?na nebude tolerovat nar?stajc naruovn vod p?ilhajcch k ?n? a vzdunch prostor? nad p?ilehlmi ostrovy Spojenmi stty, a pokud USA zashnou do ?nskch vnit?nch zjm?, ?nsk armda povstane a pouije slu, aby je zastavila. *?nsk prezident Si ?in-pching je na ?ty?denn sttn nvt?v? Velk Britnie, kde se mu vichni tm?? klan k zemi, v ulicch ho vtaly tisce lid, s krlovnou se projel ve zlatm ko??e a msto v hotelu je ubytovn p?mo v Buckinghamskm palci. Nvt?vu ?LR navc plnuj i Hollande a Merkelov. *To, co ohrom kadho, kdo se nikdy nezajmal o britsko-?nsk vztahy, je jedna cifra. Ve Velk Britnii studuje 150 tisc ?nskch student? a est tisc britskch student? studuje v ?n?. *Pro USA a zbytek sv?ta je hodn? p?ekvapujc zjit?n, e ?nt komunist vybudovali nejlep kapitalistick systm na sv?t?. To je sice ironie, ale pravda. *Mezi lty 1909 - 1914 produkovalo carsk Rusko nap?klad vce zrna ne jeho konkurenti - USA, Kanada a Argentina, dohromady. *Prof. Oskar Krej?: O hodnm a zlm mu?en: Oficiln? se dodnes a p?li ?asto nemluv o mu?en, ale o rozshlejch metodch vslechu. Mu?c program vybran sttn instituce byl posv?cen z nejvych mst za prezidenta George Bushe ml. Ten v roce 2010 v jednom z rozhovor? obhajoval mu?en slovy: Uvn t?chto technik zachrnilo ivoty. M?j dob bylo chrnit Ameriku. *Posledn vrok izraelskho premira Benjamina Netanjahua o tom, e za masovou vradou milion? id? nestoj primrn? nacistick dikttor Adolf Hitler, ale jeruzalmsk muft Muhammad Amn Husajn. Hitler cht?l podle Netanjahua idy pouze odsunout, ale muft mu poradil, aby je fyzicky zlikvidoval - doslova aby je splil. Kdyby tuto le, je jednozna?n? bagatelizuje nacistick zv?rstva, pronesl izraelsk premir v N?mecku, mohl by bt podle tamnch zkon? zat?en, souzen a skon?it ve v?zen. *Spisovatel Tom Zmekal, znalec africkch pom?r?, nedvno prohlsil, e pr?m?rn konsk ob?an je informovan?j o d?n ve sv?t? ne pr?m?rn ?ech. *Pozdn ?ste?n ltost Blairova z?ejm? neohromila europoslance ?SSD Jana Kellera. Tony Blair je mimo?dn? bystr politik. Trvalo mu jen dvanct let, ne p?iel na to, co v?d?li lid, kte? nemaj k dispozici informace tajnch slueb, u v roce 2003. Pokud se chce omluvit za drobn p?ehmaty, m?l by se jt omluvit k masovm hrob?m t?ch, kter m s podobnmi mrotv?rci na sv?dom, reagoval Keller. Myslm, e by si m?l pan?ek sbalit kufry a hlsit se ve v?zen v Haagu, vzkzal Blairovi poslanec ?SSD Stanislav Huml. ctyhodn p?iznn; a nejen politicky, ale i lidsky obdivuhodn omluva, reagoval poslanec ANO Ji? Zlatuka *Milan Zelen: To, co se d?je dnes kolem ns, nen o obran? n?jak sv existence. ?in?en zbran?mi je jen propagandistick vlka a zp?sob zahrani?n politiky. Jejm jedinm clem je zni?it ekonomiku protivnka - tedy toho druhho. *Stalin. Zde je hodnocen z Britsk encyklopedie: Projevil neoby?ejn? silnou v?li, pevnost a chladnokrevnost, byl tv?rcem plnovanho hospod?stv. Zkladem podivnho kultu byly Stalinovy nepochybn sp?chy, byl otcem vt?zstv, jeho sp?chy byly zkresleny jeho despotismem a tvrdost jeho povahy. Je to jedna z nejsloit?jch, nejmocn?jch a nejrozporn?jch postav sv?tovch d?jin. Churchil: P?evzal Rusko s d?ev?nm rdlem a odevzdal je s atomovou bombou. Dosud nelze pochopit, jak mohl tak anarchistick nrod, kter nem?l dn sttn idel, vytvo?it tak velk stt. Stalinovi politi?t pravnuci se nakonec vrhli vst?c demokracii, neudreli moc a zni?ili SSSR. Serizn rozbor Stalinovy ry a osobnosti dosud neexistuje. Kdy Rusko zavrhlo Stalina a jeho nemilosrdnou racionalitu, nepoznalo p?itom smysl jeho d?jinnho p?b?hu a doplatilo na to. *Putin: Vte co? Polome si otzku, nakolik se v takovm sv?t? my vichni ctme komfortn?, bezpe?n? a p?jemn?, nakolik je takov sv?t spravedliv a racionln. Mon e nemme zvan d?vody ke znepokojen, k hdkm, k pokldn nepohodlnch otzek? Mon, e vlu?nost Spojench stt?, a to, jak realizuj sv v?dcovstv, opravdu p?in blaho vem, a jejich vudyp?tomn zasahovn do vech sv?tovch zleitost p?in mr, blahobyt, progres, rozkv?t, demokracii a je proto mon se zcela uvolnit a oddat se pot?en? Dovolm si tvrdit, e tomu tak nen. Absolutn? tomu tak nen! V Srii, stejn? jako v d?v?j dob?, Spojen stty a jejich spojenci za?ali financovat a zbran?mi zsobovat bojovnky a tak zaji?ovat dopl?ovn jejich ?ad oldky z r?znch zem. Dovolte mi se zeptat, odkud maj tito bojovnci penze, zbran? a vojensk odbornky? Odkud se to vechno bere? Jakpak se p?ihodilo, e se tento neblaze proslul, takzvan ISIL prom?nil v mocn, fakticky armdn uskupen? N?kdy se mi zd, e nai kolegov a p?tel neustle bojuj s vsledky sv vlastn politiky, vrhaj sv sly na odstran?n rizik, kter sami vytv?ej a plat za to neustle nar?stajc a nar?stajc cenu. Je o?ividn, e se ti, kdo bez konce lep po?d nov a nov barevn revoluce, povauj za geniln tv?rce a nedok se zastavit. *Arabsk Majdan v Sadsk Arbii bude prvn pokus barevn revoluce, ve kter budou hlavn hybnou silou osoby modr krve. Bude zajmav sledovat, jak to bude nazvno. Velbloud revoluce? Ferrari Majdan? Ropn jaro? *Tereza Spencerov: Radikln?j muslimy, ne jsou u dekdy ti u moci v Sadsk Arbii nenajdete. Afghnistn, Irk, Srie, Libye, Jemen, Ukrajina vude, kam p?iel Zpad se svou exportn demokraci, z?stvaj jen trosky. Fakt by mn? zajmalo, jak z toho veho chce Zpad vybruslit. *Zem? Severoatlantick aliance diskutuj o monm zven po?tu jednotek v ?lenskch zemch, kter maj hranici s Ruskem, a o umst?n t?chto jednotek pod oficiln velen NATO. Je to sou?st novho sil odradit Moskvu od agrese. Aliance loni p?ijala ak?n pln, kterm zd?raznila svou p?ipravenost chrnit sv ?leny. Clem tohoto kroku bylo uklidnit sv vchodn ?leny, kter nov agresivn chovn Ruska zvl? rozruilo. *Lenka Prochzkov: ?esk ?ast na vojenskch akcch NATO bude jednou zhodnocena jako kolaborace s agresorem. A potrestna jako zlo?in proti mru. K t?mto konc?m vak nai politici dohldnout nedokou. Ve sv bohorovnosti jsou schopni ns bez skrupul zavlct i do vlky proti vytipovanmu nep?teli, kterm m bt Rusko. Sv?tov hr?i zaehuj ohn? pro budouc globln por! *Slovensk spisovatel Gustv Murn: Nad tm, co p?edvd pan Merkelov a j podobn, z?stv rozum stt. Pokud by cht?li Merkelov s Hollandem rozloit Evropskou unii a vrtit Evropu do st?edov?ku, nemohli by se chovat jinak. Myslm, e pan Merkelov u rozlila tolik mlka, e ?een jsou u jen zl a hor. *S n?ktermi politiky je to jak s uhlm, samo se nevykope, parafrzoval ve svm diskuznm p?sp?vku jedno star slezsk p?slov bval ministr zdravotnictv a psychiatr Ivan David. Na dlku pak s ironi pod?koval uprchlk?m, e p?ili do Evropy, a tm pomohli odhalit charakter a schopnosti n?kterch politik?. *Karl Jaspers: Soud nad N?mci a N?meckem mus N?mci p?ijmout jako soud oprvn?n a spravedliv, paklie budou jeho zsady do budoucnosti uplat?ovny nad kmkoli, kdo se provin stejn?. Jak na ni odpov?d?li po sedmdesti letech vt?zov? A konec konc? i poraen?, pt se Ji? Svoboda. *V roce 1971, Zbigniew Brzezinski: nrodn stt jako zkladn element organizovanho ivota ?lov?ka p?estal bt principiln tv?r? silou: mezinrodn banky a nadnrodn korporace jednaj a plnuj zp?sobem, jen je mnohem pokro?ilej ne politick koncepty nrodnho sttu Ale co pak s demokraci? Budeme volit prezidenty mezinrodnch bank a nadnrodnch korporac? Nebo je ona vlda lidu, prost?ednictvm lidu a ve prosp?ch lidu u prohlena za hloupost, kter se vykld malm d?tem msto pohdek? *K realizaci volebn kampan? pot?eboval prezident Obama jednu miliardu dolar?. Kdo plat, ten rozhoduje, tak to funguje v mdich, v divadle, v nat?en film?, v politice. My jen nevme, jak cl to vechno sleduje, a protoe v?tinou nechceme propadnout zkosti z iracionality, tv?me se, e stle jet? plat ulechtil zsady Osvcenstv *Mark Twain: Ob?as si nejsem jist, jestli sv?tu vldnou moud? lid, kte? si z ns d?laj legraci, nebo dementi, kte? to mysl vn?. *Vonnegut: Reim je to, co se lid, kte? maj vechny nae penze - zdrav ?i len, opil ?i st?zliv - rozhodnou zrovna dneska ud?lat. *Kad, i antick Athnsk, republika byla vdy vlastn? takov s.r.o. nebo a.s. - tedy spole?n podnik majetnch ob?an? s jejich podlem na celkovm vsledku. *Lenka Prochzkov: Prom?na novin?? z hldacch ps? demokracie v ochranku gauner? u dokonna jest. *Podpora imigrant? je demagogie. Jet? ji chpu u charit a neziskovek. Ty z toho ij. ?m vc imigrant?, tm vc pen?z pro n?. Vid?l jsem je pracovat v Irku. Bylo jim kolem dvaceti, mezi nimi dost en a pou?ovali mstn o demokracii. To bylo opravdu zvltn. *Vclav Klaus pro PL: Neziskov organizace jsou ?asto charitou pro nezam?stnateln intelektuly. *Nzor? No prosm, ale pro? hned vlastn? *Mluvit o ?esk pravici ji nem smysl, tam pokra?uj faistick vep?ov hody. *Havlopitekov jsou, jako vechno, co p?inej am?t poskokov, pln? mimo *Polci se ve volbch rozhodli odpo?inout si od demokracie. *Bje?n lta jednoho procenta. *Kreacionist: Nam clem je oddarwinizovat v?du a spole?nost odplevelit od zhoubnch mt?, l a neexistujcch materialistickch boh?. Sv?t nestvo?il dn vbuch, atomy, shoda okolnost, z?en a miliny let, ale iv, milujc a vysoce inteligentn B?h, kter nm nabz osvobozen od h?chu, blzn?n i smrti vrou v jeho syna, Jee Krista. Ten nm nabz osvobozen z pav?deck propagandy mylenkovch fekli, ktermi sekta prolhanch darwinistickch darebk? u 150 let terorizuje lidskou spole?nost. *** listopad 2015 *Jan ?ulk: Pachatel verblnch trestnch ?in? by si m?li uv?domit, e jejich trestn ?iny na socilnch stch z?stvaj trvale k dispozici a jestlie je policie dnes nevyet?uje, v?bec nen vylou?eno, e se situace zm?n v budoucnu a e v budoucnosti skon? ve v?zen. (?ulk upozor?uje, e m?e p?ijt ?as, kdy to bude trestn i u ns, a potom bude mt policie dostatek d?kaz? na zav?en vech.) *?ulk: Rekordn? nejobscnn?j jsou ovem Parlamentn listy. Hanba vem, kdo se nett pro tento hnusn? nelidsk, odporn server pst, nebo mu poskytovat jakkoliv vyjd?en ?i informace. *Blisty: Asadovy barelov bomby a do men mry i masakry Isis vyhnaly z domov? asi 12 milion? Sy?an?. *Europoslanec Pavel Svoboda: Na Albertov? byla napln?na skutkov podstata trestnho ?inu hanoben. Rusk propaganda je zaclena na to k smrti vyd?sit oby?ejn lidi a zbavit je zdravho uvaovn. EU musela z?dit ur?itou antidezinforma?n jednotku, sloenou z novin?? z r?znch ?lenskch stt?, jejm clem je napravovat dezinformace, kter jsou ?eny - jde u ns o 42 r?znch web?. Rusko nen jen sou?st ?een, ale i sou?st problmu. Podporuje Asad?v reim, kter m na sv?dom 4,5 milionu zmasakrovanch lid, a kdy jej bude dle podporovat, dojde k prodluovn konfliktu, a tm p?ispv k v?t migraci, co destabilizuje Evropu, a to Rusku vyhovuje. Rusko nechce mt silnou EU, vyhovovalo by mu, kdyby jednotliv stty byly odd?len a nespolupracovaly spolu. Kdy evropsk integrace vytrv, mr na naem zem bude existovat dl, prohlsil na samotn zv?r setkn Pavel Svoboda. *Komenttor Martin Zv??ina v Lidovch novinch: V?deck elita, kter si sv postaven vybudovala dlouhodobou prac a intelektulnmi vkony, brn pr?niku arogantn politick moci do svho hjemstv. Nyn?j prezident jako politik vdy pohrdal prvem a nelze moc szet na to, e ke stru proz?e. Na jedn stran? sporu tradi?n v?deck a pedagogick instituce, na druh mocensk arogance zhlejc se ve vchodnch despocich, nboensk netoleranci a ignorovn platnch zkon?. A zv?rem svho koment?e pod?koval tak Vladimru pidlovi a Bohuslavu Sobotkovi za to, e v roce 2003 zamezili Zemanovi stt se prezidentem. Jejich zsluhou ?esko zskalo deset let klidu od hlavy sttu bez skrupul. *T?a Fischerov: Jeho projev (Zeman?v) jsem ?etla a byla jsem z n?j opravdu zd?en, protoe v n?m byly vhr?ky sm??ovan k lidem jinho smlen. Jeho slova byla nam?en p?esn? proti t?m lidem, kte? hj n?jak morln principy. *Martin Fendrych: ?esk premir Bohuslav Sobotka (?SSD) se m?n. Jako by v poslednch dnech zmun?l, jeho rysy ztvrdly. Zemana si v Bruselu nev, povauj ho za putinovce. Stoj na tribun? s hn?dou garniturou. To je pro ns smrtc. Zeman do t sv stoky stahuje celou republiku. Proto je Sobotka tak tvrd. *Ji? Dienstbier: Milo Zeman dnes p?ekro?il veker meze. Stoupl si na pdium vedle vkv?tu sou?asn extrmistick scny a sd?lil "svmu" nrodu, e faismus nem nazvat faismem, islamofobii islamofobi, rasismus rasismem a xenofobii xenofobi. *?len ?SSD Dienstbier, kter se do tto strany vet?el zcela zjevn? proto, aby j odejmul voli?skou p?ze?. *Poslanec ANO Ji? Zlatuka: P?inejmenm p?ihlejc policist ovem m?li proti pchn trestnho ?inu zashnout bez ohledu na beztrestnost pachatele. Prezidenta bylo mon odvst, vypnout ozvu?en, volat k po?dku. To nejsou kroky, kter by musely pokra?ovat vyvozovnm trestn odpov?dnosti, pouze by slouily k nastolen prvnho stavu. Mohlo bt tak namst? akci prezidentovch antiislamist? rozpustit. Loni dolo ke svrznm projev?m nzoru, nikoli vak s brizanc pchanho trestnho ?inu s touto sazbou. Pokud m bt dan za neltn vaj?ek ?en nboensk nenvisti, je namst? preferovat vaj?ka jako opat?en kultivovan?j a men jmu zkonem chrn?nm zjm?m pchajc, dodal Zlatuka. *Blisty: Zneuct?n pamtky student? padlch v roce 1939 ve jmnu demokracie. Student?m vstup zakzn, Milo Zeman m dostaven?ko s l?zou. A nen mon, aby byl na tato msta odep?en p?stup student?m. Shrnuji: faist slav a studenti jsou za plotem. Je to hrub, urliv v??i ob?tem nacismu a komunismu. Studenti vech vysokch kol by m?li vyhlsit tden neklidu a stvku, rekto?i by m?li vystoupit s protestem. Ob?an r?znch politickch nzor?, by m?li poadovat odstoupen hlavy sttu a odvoln policejnho prezidenta. *Novin? pc pro MF Dnes Jaroslav Kmenta nejprve podotkl, e Zeman je vlastn? takov ?esk dihdista. Vycvi?il Ov??ka a ten se na ve?ejnosti vdycky n?jak odpl. MagoriNaHrade. Mulla Zeman chce z ?R ud?lat IS, tedy Idiotsk stt. Pomhaj mu: Ali Forejt, Umar Nejedl, Bin Ov??ek a Myn? Al-Nasser, zve?ejnil na svm ?t?. *Karel Dolej: Podle opozi?nch zdroj?, kter nebylo mono nezvisle ov??it, Asad v ?jnu p?iel u Hamy o 59 tank?, u Aleppa o 31, na p?edm?stch Damaku jich bylo zni?eno 12, u Homsu 9, u Latakje 5, v Kunejt?e na Golanech 4, na venkov? v provincii Idlb 2 a 1 kus v Dira. rnci a jejich oldn?i z Irku, Libanonu, Afghnistnu atd. zaznamenvaj vysok ztrty na iv sle, v?etn? mnoha vysokch rnskch velitel?. Je otzka, jak dalece budou za tohoto stavu schopni posilovat sv jednotky na syrskm zem a sou?asn? je udrovat v akceschopnm stavu. Z rusk pchy z?stv p?t tdn? po startu nadmajc se Aleppsk boule. Hd Halef Putin, alias Abdulamir Abutin, m o ?em p?emlet. Brzy bude muset p?ijmout zsadn rozhodnut, jakm zp?sobem ve vlce pokra?ovat. *Rusk bombardr z?ejm? vyprovokoval Turecko, ?k jasn? Klva?a. Ukazuje se zcela jasn?, e lo velmi pravd?podobn? o incident vyprovokovan Moskvou. Rusk prezident Vladimir Putin se tak jasn? vyhb tomu, aby z incidentu obvinil NATO. Kreml vyuije incident pro domc publikum a dezinformace budou velmi pravd?podobn? t i rusk ?i prorusk servery v Evrop?, kter se budou pokouet o oslaben jednoty Zpadu. Myslm si, e to je pln, kter je za tmto otestovnm jednoty NATO, shrnul Klva?a. *Ukrajinsk politik a oligarcha Gennadij Balaov vyzval prezidenta Poroenka, aby ocenil tureck piloty, kte? sest?elili Su-24 v Srii, titulem Hrdina Ukrajiny. *Blisty Dolej: Ke sledovn jedn osoby po dobu 24 hodin je zapot?eb asi 30-40 lid. Spolu s monmi spolupracovnky a sympatizanty je takovch osob zhruba 11 000. Vechny tyto osoby by m?ly bt nep?etrit? sledovny, 24 hodin denn? 7 dn v tdnu. To by ovem kapacitn? vyadovalo n?jak pln? jin bezpe?nostn apart. Nap?klad v ruskm stylu. Existuj v zsad? dv? monosti. Bu? se francouzsk sluby nafouknou do rozm?r? ruskch prot?jk?, nebo bude zvoleno ?een a la star Trudeau. Bval kanadsk premir v roce 1970 po nosu ministra qubeckmi marxistickmi teroristy podporovanmi KGB p?ijal kontroverzn rozhodnut vechny podez?el p?echodn? internovat. *Europoslanec Tom Zdechovsk (KDU-?SL): Ghetta vytvo?en za komunist? vedla k tomu, e jsou dnes Romov na okraji spole?nosti a to by se stalo i v tom p?pad?, kdybychom tak jednali se skupinou uprchlk?. *Katolick kn?z a ministr kolstv v prvn vld? Vclava Klause profesor Petr Pi?ha pronesl t?inctho listopadu kzn, v n?m tvrd? zkritizoval Evropu za odklon od katolictv. Evropa proto dle jeho nzoru nyn zav mravn rozvrat, ne nepodobn sebevrad?, nebo? se rozpad. Tv? v tv? islmu jakoto nboenstv smrti se pr pak ocit ve smrtelnm nebezpe?. *V Sadsk Arbii byl v t?chto dnech odsouzen palestinsk bsnk za z?eknut se islmu k trestu smrti. Ashraf Fayadh m bt popraven. Podle slov sv?dk? litert proklnal Boha, Proroka Mohameda a Sadskou Arbii. Co ale nad?lme, kdy Sadsk Arbie je p?ece demokratickm spojencem Zpadu? Do?kme se, e se na Albertov? sejdou ?et studenti, aby proti tomuto vystoupili? A e podrob kritice jednoho knete, kter nem problmy s obchody se zbran?mi prv? s takovmito zem?mi? Obvm se, e nikoli. *Pd reimu Muammara Kaddfho otevr novou etapu historie svobodn Libye, kter je z mnoha hledisek velmi d?leit pro klidn vvoj a bezpe?nost cel oblasti. ?esk republika byla mezi prvnmi zem?mi, kter navzaly kontakty s Nrodn p?echodnou radou Libye, prohlsil v srpnu 2011 Karel Schwarzenberg. Jet? o n?co d?ve, v b?eznu 2011, vyjevil n kne sv p?edstavy o situaci v Libyi: Byl bych rd, kdyby operace prob?hla pod dohledem NATO. Nep?edpokldm ale, e bude ?esko podno o pomoc. My nemme nmo?nictvo ani nae letadla nejsou d?lan na tuto akci. ?k se ale, e Libye disponuje chemickmi a bakteriologickmi zbran?mi, tak tam mme velk zkuenosti a znalosti, tam bychom mohli pomoci. *dn teorie mezinrodnch vztah? vs nenau? to, co vechno um Karel Schwarzenberg, uvedl enek. *Karel Schwarzenberg nem v ?esk republice v politice srovnatelnho nhradnka. Jeho celoevropsk i sv?tov p?esah je ojedin?l, ?ekla mstop?edsedkyn? a poslankyn? TOP 09 Helena Langdlov. *Romancov: A? si Rusko trhne nohou, ji n?kolikrt mu Evropa nabdla plnohodnotnou spoluprci, p?i?em Rusov ji pokad odmtli. J mm pom?rn? bujnou fantazii, ale neumm si p?edstavit, co dalho by jet? Evropsk unie m?la d?lat. Neznm zkorumpovan?j stt, ne je Rusk federace. *Ku?enko lmanou ?etinou hovo?il hlavn? o statistikch a ?slech: V roce 2011 vyhlsilo Rusko nov sttn program na zmocn?n informa?nho vlivu v celm sv?t? a na podporu tohoto projektu bylo vy?len?no 10 % ruskho sttnho rozpo?tu. Rusko ovliv?uje mdia ve 130 zemch sv?ta. P?ipomn?l tak, e 45 % ?astnk? Majdanu mluvilo ukrajinsky a 55 % rusky. Vysv?tluje, e v?tina ?astnk? m vy vzd?ln, um n?kolik sv?tovch jazyk? a rozhodn? nejde o nespokojenou l?zu. *Unie se tv?, e je bohat. Ji ale ne?e, e je bohat jenom pro n?koho. *Grenzer: Tetka Merkelov vzkzala do Protektortu ?echy Morava a Slezsko, e pokud nebudeme akceptovat kvty, bude zle. ?e nech zav?t Temeln a otev?e Terezn. Es kommt der freitag. *Podle Kosatka d?stojnci KGB z pozad mon ko?ruj nai ekonomiku. A prorusk postoj m u ns hlubok ko?eny sahajc a k napoleonskm vlkm. *Mluv?m Blho domu Joshe Ernest: Dnes nelze hovo?it o studen vlce mezi USA a Ruskem, protoe Rusko u nen supervelmoc. *Generl Domreze zd?raznil, e Rusko dky zkladnm v Kaliningradu, Srii a na Krymu, m?e od?znout spojence NATO v pobaltskch sttech nebo Turecko, a to by bylo pro alianci nep?ijateln. *Nepromylen a barbarsk bombardovn Libye, o kterm zklaman tehdej f NATO Rasmussen prohlsil, e NATO m jet? rezervy, nebo? na bombardovn se podlelo jenom osm z 28 ?lenskch zem. *Americk sentor John McCain, p?edseda Vojenskho vboru, se roz?iloval a ost?e kritizoval Rusko, protoe rebelov bombardovan v Srii pat? CIA a jejich kolem je svrhnout prezidenta Asada. Je to zajmav, e jejich (rusk) prvn toky byly nam?eny proti jednotlivc?m a skupinm, kter byly financovny a vykoleni nam CIA, ?ekl McCain pro CNN. Dodal, e m?e potvrdit cle Rus?, protoe mluvil s lidmi ze zasaench mst. McCain tak otev?en? p?iznal, e CIA si udruje teroristy v Srii a m dokonce s nimi kontakt. *Lid mus pochopit, e v p?pad?, e Spojen stty, Francie a Britnie p?estanou podporovat teroristy, vlka skon?. My jsme tuto vlku zap??inili, a m?eme ji ukon?it, kdykoliv budeme chtt, prohlsil ve st?edu sentor Black. *Zbyn?k Petr?ek: Zkuste jen upravit vrazivo a ?ci, e rusk letadlo nesest?elily tureck stha?ky, ale stha?ky NATO. *V koment?i o incidentu se sest?elenm Su-24 mluv? americkho ministerstva zahrani? Mark Toner ?ekl, e ozbrojenci, kte? st?leli do vzduchu na pilota, se maj prvo brnit. *Rusko a rn se podle Baracka Obamy mus rozhodnout, zda cht?j podret syrskho prezidenta Bara Asada, anebo zachrnit syrsk stt tm, e najdou syrskou vldu, je by mohla bt legitimn. Obama dodal, e je nep?edstaviteln, e by bylo mon zastavit syrskou vlku bez toho, aby se Asad vzdal moci. Asad nem?e znovu nabt legitimity, uvedl f Blho domu. *Americk prezident Barack Obama b?hem jednn ASEAN v Kuala Lumpuru obvinil Rusko, e bombarduje syrskou opozici, kter bojuje s Islmskm sttem, a tm vlastn? IS pomh. Vlka v Srii se nezastav, dokud bude Asad u moci a Moskva by m?la p?ezkoumat sv priority. Lze si poloit stejnou otzku: Co je vlastn? prioritou Spojench stt?? Zbavit se Asada nebo teroristickho Islmskho sttu? Obamovy vroky vyvolvaj zna?n rozpaky a jsou zna?n? pokryteck. *Obama: Islmsk stt ns na vle?nm poli nem?e porazit, nesmme dopustit, aby ns rozd?loval strach. Zvt?zili jsme v prvn i druh sv?tov vlce, porazili jsme faismus i komunismus. Zvt?zme i tentokrt a skupiny jako Islmsk stt prohraj. *Obama hovo? nejnov?ji za cel zbytek sv?ta, kdy tvrd, e rn i Asad jsou v koalici pana Putina, zatmco zbytek sv?ta je v koalici s nmi. *Obama prohlsil, e rusk pomoc p?i ukon?en syrsk vlky by byla "mimo?dnou pomoc". V boji proti IS je vak podle n?j Moskva solitrem. *George Friedman v knize P?tch sto let: Ameri?an se barbarsky domnvaj, e zvyky z jejich vesnic jsou zkony p?rody a e kad, kdo ije jinak ne oni, je opovrenhodn a zasluhuje si spasit nebo zni?it. *V roce 2002 britsk sttnk, u?enec a diplomat Robert Cooper: I kdy Evropan mohou uvnit? vlastnch hranic operovat tak, jako by na sle ji nezleelo, ve sv?t? mimo Evropu musej bt p?ipraveni pout slu stejn?, jako v dobch d?v?jch. Mezi sebou navzjem dodrujeme zkon, ale kdy operujeme v dungli, musme tak pout zkony dungle. Evropan se nevyzbrojili do dungle, materiln? ani spirituln?, a nyn kdy dungle pronikla do evropsk zahrady, prohrvaj. Uchovn liberlnho sv?tovho ?du a mezinrodn bezpe?nosti spo?v v umis?ovn pokli?ek na regiony ve varu. *Mn? se nejvc lbilo prohlen Tonyho Dalea, sttnho poslance za Texas, kter ?ekl s naprosto vnou tv?, e Texas by byl pro uprchlky nevhodnm clem protoe (s americkm p?zvukem) by si tu p?li lehce mohli koupit zbran?. *Na zv?r proslovu Hollande p?islbil vymazat terorismus a spolu s poslanci zazpval francouzskou hymnu. *Francie pod vedenm Francoise Hollanda nyn halasn? podnikla nlety na pozice Daee v Rakk, by? bojovnci Daee tyto pozice opustili u po prvnch ruskch nletech z po?tku ?jna. *Obama na G20: Erdogane, t?ch ruskch letadel je v Srii p?li. Erdogan: Tak jedno picnem. Obama: Tak jo. *Sest?elenm ruskho letadla v syrskm vzdunm prostoru se americk blok dopustil jasn vle?n provokace. Hrozbu toku ze strany koalice v ?ele s USA nikdo nepokldal za relnou. Vojensk porka IS tureckm zjm?m v dnm p?pad? neodpovd - stejn? jako neodpovd zjm?m USA s jejich strategi vytv?en ?zenho chaosu v r?znch ?stech sv?ta a neustlmi pokusy o geopolitickou izolaci Ruska. Protoe USA maj stle velmi siln vliv ve svch kolonich, nepot?ebuj dnou p?mou konfrontaci s Ruskem. Americk plny provedou jejich regionln koloniln loutky. *Ahmed Rajeev: Pokud Rusko chce zni?it ISIL a dal extremisty, mus se postavit Turecku. A pokud Rusko chce bojovat s Tureckem, mus se postavit NATO. Tmto zp?sobem je ISIL tak mocn. Smrt ISIL znamen za?tek t?et sv?tov vlky. Tak jednoduch rovnice to je. *V p?pad? tok? americkho letectva proti ISIL jsou terorist varovni 45 minut p?ed zahjenm toku, dajn? z humanitrnch d?vod?. Smysl a ?inek takovch tok? je, slun? ?e?eno, diskutabiln, ne-li komediln. *Tureck prezident Recep Erdogan odmtl rusk obvin?n, e jeho zem? kupuje ropu a plyn od Islmskho sttu. Kdo toto tvrd, mus to dokzat, ?ekl prezident. Podle n?j je hlavnm zdrojem financ a zbran Islmskho sttu syrsk reim Bara Asada. *Zacharovov na ?tvrte?nm briefingu: Rusko o?ekv od ministerstva zahrani? USA p?slun prohlen ohledn? toho, kdo p?ece jen tancoval" kolem t?la ruskho letce. NATO se dokonce ani neobt?ovalo, aby nm vyslovilo soustrast, ?ekla Zacharovov. *Teror je pro francouzskou ve?ejnost druhou nejv?t hrozbou hned po nezam?stnanosti. To je i kl?em k tajemstv, pro? u od pte?nho rna b?elo v Pa?i cvi?en lka?sk zchrann sluby, simulujc teroristick tok. Podobn shoda nhod lemuje ovem i 11. z? 2001 v New Yorku a Washingtonu, 11. b?ezen v Madridu i 7. ?ervenec 2005 v Londn?. *Ministr obrany Carter: Odmtm nzor, e Rusku by m?la bt povolena sfra vlivu. Americk ozbrojen sly pomohly udret mr a stabilitu v regionu po 70 let. Od r. 1964 do r. 1973 shodily USA vce ne dva milionu tun munice na Laos b?hem 580 000 nlet? - co se rovn letadlu plnmu bomb kadch 8 minut, 24 hodin denn?, po 9 let - co u?inilo z Laosu nejsiln?ji bombardovanou zemi na hlavu v historii. Americk vl?en v Irku, Afghnistnu a Pkistnu si p?mo ?i nep?mo vydalo ivoty p?inejmenm 1,3 milionu lid. Milion ztracench lidskch ivot? p?ipad na Irk, asi 220 tisc na Afghnistn a p?iblin? 80 tisc na Pkistn. Dvanct let USA bojuj proti terorismu. Vsledky tohoto boje je snad lep nekomentovat. *Arabista Milo Mendel: V roce 2003 p?ili Ameri?an v rmci Bushovy intervence a ten stt rozvrtili. To, co tam fungovalo, fungovat p?estalo. V?etn? t?eba hasi?skho sboru. Rozvrtili armdu, policii. Spojen stty si nedokzaly naklonit ani jednu ze sloek represivnho apartu. Nejtvrd forma - wahhbismus - se praktikuje v Sadsk Arbii. V podob?, kter nen p?ijateln pro dn jin muslimsk stt. Natopak nemuslimsk. *Padest t?ce ozbrojench policist? obkl?ilo dva pachatele a zabilo je. Pro? 50 policist? nedokzalo zajmout dva pachatele a pro? je tak nezbytn? muselo zabt? *Francouzsk vlda zvauje vojenskou operaci na znovudobyt Marseille a okol. To znamen, e cht?j vrtit tyto oblasti pod francouzskou jurisdikci. *Kdyby Dae vyhlsil msto Islmskho sttu korporaci, tak by snad mohl Rusko alovat za zma?en investice, n? V duchu TTIP. *Polreich: V dnen sv?tov politick situaci opraj Spojen stty sv akce (ozna?en jako protiteroristick) vude, kde k nim p?istoupily, o Chartu OSN, nebo? se pokldaj za zemi napadenou (11. z?), a vedou tud v podstat? obrannou vlku. K tomu nepot?ebuj rozhodnut Rady bezpe?nosti. *Silvio Berlusconi m?l pravdu v tom, e ji nejsou k ni?emu, napsal italsk denk. Podle jeho nzoru zpadn ld?i - Barack Obama, Angela Merkelov, David Cameron a dal - svm vynlezem arabskho jara" otev?eli Pando?inu sk??ku - st?et civilizac, a nyn netu, jak ji uzav?t, a zrove? ulovit vechny p?ery, kter z n uprchly. *Mnoz se odvolvaj na NATO. Jeho f Stoltenberg prohlsil, e NATO stoj p?i Francii, ovem zapomn?l, e se zbran u nohy a staenm ocasem. Um tak nanejv provokovat na ruskch hranicch, nebo? v, e Rusko nezato?. *Zden?k Zbo?il: Islmsk stt zve?ejnil nedatovan video, na n?m hroz Francouz?m, e dokud budou v Srii bombardovat, nebudou t v klidu a budou se bt vyrazit i na nkup. Vyzv muslimy, kte? nemohou odjet do Srie, aby to?ili ve Francii. P?ipomn jim, e maj p?ikzno bojovat proti bezv?rc?m, kdekoli je najdou. Nejen zbran?mi, ale i jedem, maj otrvit vodu a jdlo aspo? jednomu z nep?tel Allha. To je hroziv prohlen, ale Islmsk stt, jeho veden, armdu nebo systm zatm nebyly ani NATO, Evropsk unie, speciln a vzv?dn sluby, obrann a represivn sloky sttu a integrovan Evropy schopny po letech identifikovat. *Reisr Zden?k Troka: Amerika rozvrtila klid a prosperitu mnoha stt? na Blzkm vchod? i na severu Afriky, te? se sna rozvrtit i stabilitu Evropy, aby pak mohla vt?zn? p?isp?chat a podat pomocnou ruku. Geniln? vymyleno, kam se hrabou vechny sci-fi filmy. *Ivo ebestk: Pocit veobecnho ohroen terorismem ovem nen n?co, co by vechny sloky evropsk a americk spole?nosti vnmaly jednozna?n? jako negativn. Naopak, bezprost?edn? ohroeno je pouze civiln obyvatelstvo, zatmco pi?ky byznysu a politickch uskupen jsou velmi dob?e chrn?ny. Jich osobn? se terorismus netk, ale mohou na strachu vlastnho obyvatelstva velice snadno a mnoho vyd?lat. Nen divn, e si terorist za sv cle neustle vybraj jen civilisty a nikoli politiky, kte? o vem rozhoduj? Je jasn, e masakrovat lidi v koncertn hale je snadn?j ne atentt na hldanho politika, ale pokud maj to?nci v plnu p?i akci beztak zem?t, tak *Osm prezident? a Jan Ham?ek v Bukureti podepsali Spole?nou deklaraci o spojeneck solidarit? a sdlen odpov?dnosti. Generlov NATO a jejich politick zzem se domnvaj, e bojit? vlky mezi nimi a Ruskou federac je t?eba posunout co nejdle od b?eh? Atlantiku. Take se musme nejen bt o jejich duevn zdrav, ale dokonce i toho, zda vinou jejich chybnho uvaovn nep?ivedou jako za Napoleona a Hitlera znovu Rusa do Evropy. Nemuselo by to tentokrt skon?it jen v Praze a Berln?. *Stanislav Huml si p?e?etl dokument podepsan v Bukureti Ham?kem a uasl. U pr jen chyb?lo, abychom vyhlsili Rusku vlku. ?esk republika je v NATO, take vechna nae kasrna jsou vlastn? zkladnami NATO. Take proboha co chceme posilovat. Jestli se rozhodli pozvat americkou armdu, m?li to ?ct na rovinu. Jsem rd, e alespo? nikomu nevyhlsili vlku. *To, e se v Evrop? systematicky p?stuje nenvist v??i Rus?m, je povahy a rasistick. Ale i to je p?ece vynlez vzd?lan Evropy, tak pro? se divit! *Rusko zakzalo ?innost scientologick crkve. *ebestk: Vchodn mylen je kontemplativn. Konfucini, budhist, taoist a dal vyznava?i vchodnch filozofi, jsou lid vd??n za ?as, jeho se jim dostv pro ivot a k p?emlen. Zbrkl, hektick a neurotick chv?n, svjen se a mrskn zpadn kultury jim p?ipad jako zchvat padoucnice nebo delirium tremens. ?na m ?as. To Evropa a Severn Amerika ij stle v pocitu, e v?era u bylo pozd?. ?na v, e nikdy nen na nic pozd? a zav tento pocit u dle neli dva tisce let. *Karel Marx teoreticky zd?vodnil a George Orwell zbeletrizoval, jak ideologie p?evrac sv?t jako camera obscura (Marx), a proto nap?klad m?e zcela klidn? tvrdit, e svoboda je otroctv (Orwell), antikomunismus prohlubovn demokracie a NATO v zsad? docela roztomil mrov holubice s ratolest v zob?ku (mdia hlavnho proudu). Tony Blair se omluvil, ne? *Zden?k Zbo?il: t?st i net?st Ukrajiny spo?v v tom, e je to bohat zem?, kter p?itahuje velijak dobrodruhy, a? ji to jsou politikov, generlov nebo loupenci. Za poslednch deset, dvanct let se ukrajint politici st?dali jako apotolov na orloji. Chvli byli na vslun, chvli ve v?zen, nebo na t?ku. *Poroenko napsal na Twitteru: D?kuji prezidentu Obamovi za velkou vojenskou pomoc Ukrajin?! Je to p?klad partnersk solidarity a podpory. *Churchill: Ameriku udret v Evrop?, N?mecko na kolenou a Rusko za jejmi branami. *Austrlie, N?mecko, Francie, Izrael, Itlie, Kanada, Nov Zland, Velk Britnie a Spojen stty nikdy nepodepsaly mluvu OSN proti apartheidu z roku 1975. *V letech 1955 a 1974 p?ily do N?mecka ?ty?i miliony gastarbeiter? na popud n?meckho pr?myslu. Byli vtni. Tehdy nebylo nikde slyet varovn p?ed pomchanou spole?nost. Ale ji v roce 1983 zahjili politici CDU a CSU kampa? pod heslem na palub? u je plno proti uprchlk?m (azylant?m). *Woodyho Allena jeho partner upozornil na opravdu zni?ujc satirickou esej v New York Times, na?e on odpovd: Satirick ?lnek, to je hezk, ale dlaebn kostky a baseballov plky to teprve vystihnou. Je t?k tpkovi, co nos kanady, odpovdat satirou. *Nap?klad Vladimr Dlouh, prezident (zatm jen) Hospod?sk komory, ji iniciativn? vytv? fondy pro azylanty, jejich rekvalifikaci a nsledn zam?stnvn. e ho nenapadlo ud?lat n?co podobnho pro nae nezam?stnan - kte? by se tak mohli t?eba snadn?ji vydat za prac do jinho regionu? *Demokracie je jedna, vklad? je mnoho. *Dnes u jen t?ko m?e n?kdo zodpov?dn? definovat zsadn rozdly mezi Ne?asovou a Sobotkovou vldou. *Britnie nikdy nebyla ob?t invaze a okupace. *Nap?klad p?i akci Lit olovo bylo zabito 13 Izraelc?, z toho 10 vojk? a 3 civilist, zatmco Izraelsk obrann sly zabily 1300 lid, z toho 940 civilist?. Pom?r zavrad?nch civilist? ?inil 3 ku 940. Nae diplomacie se tehdy zesm?nila a nebylo to jist? naposledy. Izrael zaznamenal dal tzv. vojensk vt?zstv a vytrvale kr? k iracionln spole?nosti ?zen politiky postaven mimo racionln mylen. Na bvalou ministryni zahrani? Tzipi Livniovou byl vydn v Britnii zatyka?. *Zatmco uvaujeme u vce ne stolet o Zniku Zpadu, nastal u dvno vchod Vchodu a my jsme si toho ve sv velikosti nevimli. *?lenov Vadajskho klubu se zeptali Putina: Vy snad m?ete zni?it Spojen stty do p?l hodiny? Rusk prezident se na pr sekund zamyslel a ?ekl: Ve skute?nosti rychleji *Jen velmi mlo lid v Evrop? jet? nebere vn? nezm?niteln fakt, e Evropsk unie spojen s eurasijskou surovinovou zkladnou je jet? v?t m?rou pro vlastnky Wall Street, ne utvo?en rusko-?nsk aliance. *Kdyby p?enechali obranu sttu myslivc?m a hasi??m, m?lo by to v?t anci ne se spolhat na nai armdu. Nemm nic proti poctivm vojk?m, ale kde nen velen *S. Komrek: Msto Mozartovch oper si sice u dvno p?ejeme slyet subekvatoriln bubnovn, ale tky nm nikdo do koly nosit nebude je pravda, e zahalovn obli?eje asi nem v kulturnch sttech co pohledvat, ale demonstrant?m se klidn? trp. Naprosto nemohu ?ci, e by Peranky p?sobily p?epadlm a skl?enm dojmem - tolik veselosti jsem u ns nezail. Jako by se vrazn maskulinita (i femininita), v euroamerickm okruhu odumrajc ?i zakzan, nhle vyvalila v islmskm sv?t?. Euroamerick sm?ky nad tm, jak hloup islmsk spole?nost prod?lv na tom, e polovina obyvatelstva nepracuje a star se o d?ti, zhy ztuhnou na rtech - pokud vichni workoholicky pracuj, spole?nost se p?estv reprodukovat a miz (nov pracovn sly a nov talenty je samoz?ejm? rentabiln?j dovet dosp?l ne pracn? vychovvat, ale cosi p?i tom miz). D?m islmu - rozd?len sv?ta na ten, kter islmsk u je, a na ten, kter teprve bude, se na vlas podob americkmu misijnmu ?en demokracie a volnho obchodu, stejn? jako ?nskmu rozd?len sv?ta na ?i st?edu ve vlastnm smyslu, zem? na n zvisl a na ty, kter se vazaly teprve stanou. Slovo dihd, obvykle vykldan jako svat vlka, m jako dal vznam porn usilovn, tak zcela pokojnho typu - misijn, propagandistick, sociln, dvnm p?kladu atd. Jak moc se vlastn? li data vzniku husitskho Tbora (1420 po Kristu) a Levantskho chalftu (1435 hidry)? Zatmco podobn jev v prost?ed vlastn kultury, by? dvnm, opltme gloriolou, v sou?asn jin kultu?e ns d?s - jak by asi vypadaly tboritsk po?iny s internetem a samopaly? Tehdej k?es?anstvo se tak ?eskch bojovnch radikl? d?silo. *Vaclav Klaus ml.: P?edstavte si t?eba Winstona Churchilla, e by byl po nletech na Londn p?edevm ot?esen? A mektal by n?co ve smyslu: Kv?li pr agresivnm pilot?m nem?eme soudit cel n?meck nrod. V?tina N?mc? je slun. Je v?c N?mc?, jestli vyznvaj nacismus, nebo ne, to my nem?eme soudit. A dal by se p?idvali: Nejv?t nebezpe? je te? nr?st xenofobie a protin?meckch nlad mezi prostmi Brity. Rektor Oxfordu by varoval: Hlavn? te? nezneut studentsk shromd?n na n?jak patriotick projevy a tup nrodovectv. Sttnky ale nemme od toho, aby byli ot?eseni, ale aby n?co d?lali. *Jan Schneider: Zpravodajsk sluby jsou ?m dl vce v kancel?ch. Bojuj vsed? za po?ta?em. Poslouchaj, dvaj se - a taky n?kdy p?es po?ta?e ovldaj drony zabijky, kter na dlku a bez soudu vykonvaj rozsudky smrti. (To se Zpadu jednou stran? vymst.) Proti modern fascinaci sb?ru informac technickmi prost?edky (sigint, geoint, masint, cybint, dnint) stoj star dobr lidsk kontakt (humint). Technicky lze zskat obrovsk mnostv informac, ale je obtn je nejen zpracovat, ale jim i porozum?t. Nen koho se dodate?n? optat! V?tinou ani nen znm kontext, prost?ed, ani v?rohodnost. *Objevuj se asn teorie o rozptlen obyvatel sociln? vy?len?nch ghett mezi ostatn obyvatele. Dokonale sta? rozptlen k? praktickch kol, provd?n reprezentanty ?SSD Dienstbierem a Valachovou, mezi ky standardnch zkladnch kol. To bude dal rna naemu kolabujcmu kolstv. Rozhodn? by m?l bt p?id?len dostate?n po?et k? z praktickch kol do elitnch, kam chod potomci v?tiny naich politik?. A pokud ne, musme se zeptat, kdo tady vytv? v demokracii dva sv?ty a nezapomnat na to p?i volbch. *Nae civilizace je fixovan na p?edstavu vlky jako z romnu Na zpadn front? klid, tedy e n?jac politici ji oficiln? vyhls, pak se na n?jak ??e bojuje, pr kilometr? za n za?n zzem, v zzem je mr, nemocnice Nakonec se uzav?e mrov smlouva, p?estane se st?let a zase je klid na prci. Jene asymetrick vlka je jin. Potenciln bojit? je na kadm nm?st, v kad stanici metra. Nem za?tek ani konec, nem konkrtn velitele, rozdl mezi civilistou a bojovnkem je neostr. Na toto nejsme dosud zvykl. Jak sprvn? ?ekl komenttor Bill Johnson: V terorismu jde o zabjen p?k?, je m ovlivnit krle. V toku v Pa?i nejde o vradu 150 lid. Podobn po?et lid p?ece v Irku a Srii umr kad den. *Putin u dlouho d?l ze zpadnch politik? spolek idiot?, v podstat? se jim sm?je, i kdy, aby to n?kdo poznal, chce to jistou inteligenci a nadhled. V podstat? prohlsil na VS OSN, e jsou spolkem babrk?, kter ani nev, co trop. *Petr t?pnek: tok na ?T. Je to pr v?ed: ?eskou televizi zruit! Bez nhrady. ?eskou televizi nemilosrdn? reformovat. Zethlit a otev?t nzor?m celho nzorovho spektra, podotkl s tm, e v kadm p?pad? je vak nutn zm?nit zp?sob jejho financovn. Televizn (koncesion?sk) poplatky jsou reziduum dvn minulosti, ve skute?nosti je to jen dal da?, navc da? siln? regresivn. Nejvce - vzhledem k vi svch p?jm? - paradoxn? plat ti nejchud. *Posledn dobou mm dojem, e nm do pitn vody n?kdo p?idv LSD. Vechno, co se te? d?je, p?sob naprosto surrealisticky. Anebo je to zl sen, kter ne a ne skon?it. Z Blzkho vchodu sem p?ichzej miliony muslim?, kte? sv nboenstv a prvo ara p?ece jen tak neodlo na n?meckch hranicch. *Opravdu - N?mc?m asi n?co dvaj do jdla nebo vody. Zda je to LSD nebo jin svinstvo nevm, ale jinak to snad ani nen mon. Skon? to Cyklonem B! *Vlda pen?z m daleko v?t moc ne d?v?j Strana. (Vaculk) *Prvnk Baltasar Garzn vyzval k p?emst?n ostatk? zesnulho dikttora Francisca Franca z oficiln hrobky, kde je spolu s nm poh?beno mnoho tisc jeho ob?t. *Nen bez zajmavosti, e z 23 do ?R dovezench voz? Ferarri bylo 22 voz? zakoupench pro firmy za ceny bez DPH. Zajmalo by mne, jak jsou tyto vozy uitkov v t?ch firmch, ?ekl mimo jin na besed? s novin?i f ?eskomoravsk konfederace odborovch svaz? Josef St?edula. *Image si podle veho Jace?uk nevylep ani nejnov?jm npadem: mezinrodn organizace by podle n?j m?ly z?dit zvltn fond, z n?ho by se doplcely penze ukrajinskm byrokrat?m, kte? neberou platky. *Mluv? MZ RF Marie Zacharov: Sexuln, chytr a sebev?dom blondnka, otev?en? se t? statusem sexuln bestie, jej zevn?jek je rafinovan diplomatick provokace. V americkch mdich u j nazvali sexuln bombou. Vysmla se novin??m slovy: Mm oprvn?n dotaz na agenturu Reuters, kter je v Moskv? zastoupen prakticky 50 dopisovateli. Skute?n? jste novin?i? Jestli nepracujete, nepete svoje koment?e v Moskv?, jestli za vs ve p v Londn?, co potom d?lte v Moskv? v takovm mnostv? dn z nich si nevzal slovo a neohradil se proti nespravedlivmu na?knut. Do o? t sexuln bestii si nedovolili ?ct ani ?uk. Odvzali se a potom, kdy informovali svoje ?ten?e. Tak m? napad, jestli Zacharov nen ke vemu jet? zmije jedovat, kter doke zpadn novin?e zhypnotizovat pouhm pohledem. *Na otzku holandsk slavistky, kdy bude v Sov?tskm svazu opravdov svoboda, j rusk studentka odpov?d?la: A se budou v televizi promtat pornografick filmy. *Dnes pracuj v bulharsk vld? lid na hor rovni ne Psaki. Jejich tup instrukce nijak neodpovdaj relnmu ivotu. Jakmile takzvan prezident nebo takzvan premir Bulharska promluv, zv se v Bulharsku po?et rusofil?. Bulharsko m koloniln status. Z tto zem? se utk. Formln? m 7,2 milionu obyvatel, ale ve skute?nosti jen asi 5 milion?. Z toho je 2,3 milionu penzist?, 1,2 milionu Cikn?, zbytek jsou d?ti a mlde, kte? z n?jakch p??in nemohou utci. *Ji? Jrovec: Zeman m prvo ?ct "nikdo sem uprchlky nezval", ale jako prezident a lidsk bytost m povinnost v?d?t, e oni nezvali ns, tedy Zpad, k n?mu se hlsme, k nim. *Kv?ta Lateurbachov: N finan?n systm je tedy odpov?dn jako hlavn faktor za nar?stajc polarizaci mezi chudmi a bohatmi v na spole?nosti - a to jak na nrodn, tak globln rovni. Ekonomov nevid k tomuto systmu dnou alternativu a banky postuluj dokonce heslo e penze um pracovat. Pracovat mohou ale jenom lid a stroje, zatmco penze nejenom e nepracuj, ale jsou pouze p?erozd?lovny. *Mnoz chud ve Venezuele dnes sice ?ekaj ve frontch, ale pak se p?ece jen dostanou t?eba k masu, kter pro n? v dobch p?ed Chvezem bylo nedostupn. Je tedy logick, e preferuj chvisty. *Ve Francii dolo k masakru? Vy, kte? oplakvte ob?ti z Pa?e, jste nikdy nezvedli hlas, kdy Francouzi zmasakrovali 1,5 milionu Al?an?. *Dovedu si p?edstavit reakci americk sluky Merkelov, kter si mon l? i trauma svoj bezd?tnosti, coby matka vech Afri?an?. *Pro? u ns nezashnou Blani?t ryt?i? Blani?t ryt?i byli odeslni na zahrani?n misi. *Traduje se, e Napoleon p?i svm egyptskm taen p?i nenadlm toku nep?tele na jeho p?esunujc se armdu vydal rozkaz: U?enci a osli doprost?ed! *Nikdy nenaleznete miliony lid, kte? polo ivot za hospod?sk program. Ale miliony lid budou jednoho dne p?ipraveny padnout za evangelium. (J. Goebbels, Erkenntnis und Propaganda, Mnichov 1934, str. 44). *Kuba: Pokud si konstatovn B?lohradskho p?e?teme jet? jednou, pak m?eme t?eba dosp?t k nzoru, e demokracie je ltka v k?ivulch anomick spole?nosti, kde se jedn o procesy titrovn, opakovanch destilac a zah?vn nad plamenem mysli filosof? a sociolog?. P?itom je zjevn, e hbateli v?c jsou bank?i, majitel korporac, manae?i ad. Tak je velmi iluzorn, e proti proudu patnch v?c musej vzniknout protiproudy dobrch v?c. Zd se, e na tomto mst? (pom?rn? bystr filosof) unik do sfry idej. Takov je mon jeho vnit?n alchymie. *Schneider: V dn normln firm? by tito lehkoivkov nevydreli do ob?da - ale tady se jich budeme zastvat? Kde nejsou mylenky, nehroz ani jejich st?et - a toto jsou jen politruci, kte? budou za platu ?kat cokoliv proti komukoliv. *Na Bl ho?e ?ei neprohrli, to vm nakukali komunisti, pe Pavel afr k vro?. *Keller: A bude mt pan Babi sv vlastn vojensk oddly, a si bude strkat do kapsy p?j?ky Mezinrodnho m?novho fondu a a budou jeho kritici mizet za nejasnch okolnost, za?nu obavy pana afra a jeho koleg? sdlet. Do t doby je povauji za ?elov plkn. *P?i p?leitosti 26. vro? slavnho listopadovho vt?zstv nad pracujcm lidem p?eji vem hodn? pravdy a lsky! *V, e kdy Moj dovedl idy do Izraele, tak to zem tehdy taky spadalo pod vldu egyptskch faran?? Nev, pro? by m?l n?kdo prchat z Egypta do Egypta? Divn, e jo? *vaha: P?edstavte si kus vcarskho sru, toho, co je pln d?r. ?m vce sru, tm vce d?r. Kad dra zabr msto kde mohl bt sr. Tedy ?m vce d?r, tm mn? sru. ?m vce sru, tm vce d?r a ?m vce d?r tm mn? sru. Zv?r: ?m vce sru, tm mn? sru. *** P?lepek o rasismu a otroctv *Otroci sice byli povaovni za bezprvn, ale rozhodn? ne za obecn? mn? inteligentn. Tak ?teme u ?eckho filozofa Aristotela: Ti, kte? si mysl, e otroci nemaj rozum, se ml. Otroci z Mal Asie obecn? platili jako inteligentn?j ne otroci z hospod?sky zaostvajcho severu Evropy. Podle Pellegrina se rozliovalo mezi hloupmi a chytrmi otroky. Ti chyt? z pravidla pochzeli z Mal Asie, ti hloup z hospod?sky nerozvinutho severu. Tud byli chyt? otroci s tmav barvou k?e. *Skotsk osvcenec David Hume v roce 1752: Klonm se k nzoru, e neg?i a obecn? jin lidsk rasy (existuje 4 nebo 5 r?znch druh?) jsou v??i b?loch?m od p?rody mn?cenn. N?meck osvcensk filozof Immanuel Kant zve?ejnil jenom o rok pozd?ji esej, ve kter vyhlaoval p?irozenou nadvldu rasy blch nad Afri?any a Ameri?any (americkmi domorodci). *Ludwig Gumplowicz, Gustav Ratzenhofer a Ludwig Woltmann. Jejich mylenky obhajuj expanzivn kolonialismus: Bl budou v kolonich vdy tvo?it panskou rasu, psal Woltmann v roce 1903 a dodval, e je zbyte?n se snait o adaptaci negr? a indin? na pravou civilizaci. Podobn? se dnes vyjad?uje Sarrazin o dajn rezistenci muslim? v??i vzd?ln. *Nen to tak dvno, co v Udlostech, koment?ch ?T psychiatr Cyril Hschl odpovdal na dotaz, zda si s lidmi, kte? vyznvaj islm, jsme rovnocenn. On na to odpov?d?l, e biologicky si samoz?ejm? rovni jsme, spole?ensky (mentln?) ale u nikoliv. *Utla?ovan byl l?en jako ivo?ich zsadn? odlinho druhu, jako biologicky p?edur?en k vyko?is?ovn a otroctv. Hitler?v program - podrobn? rozepsan v Mein Kampf - m vst N?mce k tomu, aby mimo hranice vnmali kadho p?slunka cizho nroda jako zv?e, podle okolnost bu? tan, nebo na porku. *Arthur de Gobineau (1816-1882) s jeho hlavnm dlem Nerovnost ras. Jakoto v??c katolk je Gobineau protivnkem Darwinovi teorie vzniku druh?. Podle n?j je Adam praotec seversk rasy. Z ?eho pochzeli jin rasy z?stalo otzkou: v dnm p?pad? ale nebyli potomci Adama. V mchan krve vid p??inu nevyhnuteln zkzy kultury. Gobineau byl pr?kopnkem modern buroazn rasov teorie, ale najdou se u n?j jet? elementy feudlnho rasismu, argumentuje, e feudln t?da Francie, kter byla svrena francouzskou revoluc, pochz z jin ulechtilej rasy, ne lid Francie ve kterm vid?l smchanou rasu. *Tradice bl pansk rasy z dob kolonilnch ? nebyla dodnes vude zcela p?ekonna. Antropologie mezitm na zklad? nlez? kost a rozlut?n genomu zjistila, e vichni pochzme z Afriky, e sv?tlej k?e Evropan? je odchylkou od p?vodn? tmav a e lidstvo nepochz z r?znch druh? opic (polygeneze), ale z jedinho (monogeneze). Srovnvac vzkum gen? vech ?st lidstva ukzal, e neexistuj dn podstatn rozdly mezi jednotlivmi lidskmi skupinami. Nejnov?j vzkumy navc ukzaly, e dolo k malmu men druhu Homo sapiens, vzelho z Afriky, s p?buznm druhem neandrtlce. Dochzelo tedy k malmu men b?hem 20 tisc let p?ed vym?enm neandrtlc? p?ed 30 tisci lety. To nen dobr zprava pro rasisty, e je nordick ?lov?k bastardem a jenom Afri?an maj rodov? ?ist geny. *Msto o rase se mluv o kultu?e. Etnikum nebo kultura jsou ?asto pouity namsto rasy pouze z politicko-taktickch d?vod?. *V soukrom nicmn? generl Patton projevoval v??i id?m, kte? p?eili a ocitli se v jeho tborech, pohrdn. Harrison a jemu podobn v??, e lid z tbor? pro vysdlen osoby jsou lidsk bytosti, co ale nen pravda a plat to zejmna pro idy, kte? jsou na ni rovni ne zv?ata, napsal Patton ve svm denku. A fanatick antisemitismus, kter poznamenal americk nakldn s ute?enci, pak Patton projevil, kdy si st?oval na to, jak id v jednom z tbor? pro vysdlen osoby kl na podlahy a ij ve pn? jako kobylky. Mluvil rovn? o tom, jak vzal generla Eisenhowera do provizorn synagogy, kterou si id v tbo?e z?dili, aby tam slavili sv?j svtek Jom kipur - Den sm?en. Vstoupili jsme do synagogy, kter byla nacpna nejsmrdut?jm lidskm davem, jak jsem kdy vid?l. Podle toho, co Patton napsal, to byl Eisenhower?v prvn zitek z t?chto tbor?. Vechno to tedy pro n?j bylo nov. Jist?, j jsem je vdal od za?tku a asl jsem nad tm, e bytosti, dajn? stvo?en k obrazu Bomu, mohou vypadat tak, jak vypadaj, a e mohou jednat tak, jak jednaj. Pattonovo pohrdn idy - jednalo se o mue odpov?dnho za p?i o ty, kte? p?eili nejv?t genocidu v lidskch d?jinch - nebylo mezi washingtonskou elitou ni?m vjime?nm. id netou po prci, ale o?ekvaj, e o n? bude postarno, napsal jeden sentn prvnk. *Vme, e Adolf Hitler v rozhovorech se svm ministrem Speerem litoval porky muslim? u Poitiers ve Francii v roce 732. ?ekl: Kdyby byli bvali tuto vlku vyhrli, byl by dnes sv?t muslimsk. Nebo? Arabov by germnskm kmen?m vnutili svou vru. ? ji me?em a vechny nrody obrac na svou vru - to je Germn?m it jak na t?lo. V d?sledku vlastn rasov pod?zenosti by se ale arabt dobyvatel nemohli trvale prosadit proti siln?jm domcm obyvatel?m vyrostlm v drsnm kraji. Take v ?ele islmsk sv?tov ?e by nestli nakonec Arabov, nbr islamizovan Germni. *D?ve se otroci doveli a prodvali. Dnes je vytvo?en stav, kdy ti, kter chceme zam?stnat na pod?adn prce, si jet? cestu plat. *** prosinec 2015 (tm?? silvestrovsk) *K. Dolej: Trapn postaven britskch ozbrojench sil, kter nedok ?elit ruskm ponorkm ?muchajcm v okol britskch ostrov?. *K. Dolej: Na Ukrajin? ovem prv? vznik docela nov policie, protoe se kone?n? dosp?lo k logickmu zv?ru, e sov?tskou milici prost? nem cenu dl reformovat. Dost mon jsme dosp?li do fze, kdy je n?co podobnho t?eba provst i v tomto stt?, tzn. za?t s polici pln? na zelen louce. S polici, ale tak s armdou, kter se nikdy nezbavila nikterak inspirujcho d?dictv ?SLA, a v n jsou bohuel i na nejvych rovnch masivn? roz?eny extrmistick nzory. Provst n?co takovho by jist? vyadovalo mimo?dnou politickou odvahu, kterou ani od sou?asnho ministra vnitra, ani od ministra obrany rozhodn? neo?ekvm. Ale zrove? je t?eba ?ci, e nastal opravdu nejvy ?as. Dal vhn nem?e v d?sledku p?inst nic jinho, ne postupn znik demokratickho politickho z?zen v tomto stt?. Ti, kdo maj teoreticky demokracii chrnit, ji toti s velkm nadenm sami zni? a demontuj. *K. Dolej: ortodoxnm marxist?m, kte? donekone?na tup? svd?j nstup krajn pravice na ekonomick faktory (na kter ostatn? systematicky redukuj i vechny ostatn dimenze politiky)pro? na jedn stran? mme tup islamofoby, na druh marxisty odvysv?tlujc probhajc zm?ny prokazateln? neadekvtnm ekonomickm a t?dnm jazykem *K. Dolej: Hodnoty jsou pluralitn a proto existuje tak pluralita racionalit. *Postmodernist ?kaj, e dn realita nen a e je ve jen v?c vkladu a proitku a e si ji tedy m?e kad ud?lat jakou chce. Take reln sv?t se nm vlastn? zd. Jak je ta reln realita, to nm vylo prv? postmodernist (v ?ele s Kjou Dolejm). *?ulk: Znovu se ukazuje, e ?et obrozenci ud?lali ?esk spole?nosti v prvn polovin? devatenctho stolet obrovskou medv?d slubu. Uzav?eli toti ?eskou spole?nost do jazykovho ghetta, v n?m mstn len diskurs ovldli blzni a vedou netuc spole?nost ke katastrof?. *?ulk: Nedostv se mi slov k tomu, abych vyjd?il sv ohromen nad tupost Vclava Klause mladho. *?ulk: A kdy n?kdo v??, e Amerika neexistuje, anebo e n ivot ?d mal zelen mu?ci z Marsu, maj mt takov lid p?stup do maistreamovch sd?lovacch prost?edk?? V ?R tomu tak je. Dennodenn? vm n?jak Robejek, Keller, Tomsk, Zeman ?i Klaus mlad ? v mdich naprost nesmysly. Neobvi?uju prost lidi, kte? nemohou za to, e je nesmysly stra z komer?nch d?vod? lenci, a vyvolvaj mezi nimi iracionln nenvist. *?ulk. V posledn dob? se v Evrop? i v Americe roz?ily lidov p?edstavy, kdy se ob?an ct ohroeni problmy, kter neexistuj, a vyaduj - ke sv vlastn kod? - jejich ?een. Z pr?zkum? ve?ejnho mn?n vyplv, e propast mezi tm, jak ve?ejnost vnm realitu, a skute?nost, je obrovsk, a to zp?sobem, kter m?e p?inst prosp?ch jedin? pravici. Konzervativci jsou vynikajc iluzionisti, kte? komunikuj s voli?i na rovni zkreslench p?edstav, nikoliv fakt?. Myslet si, e politika se d provd?t jen na racionln rovni, znamen prohrt. *Blisty: Bobmardovn civilist? provd rusk a Asadova letadla. (Fakt je napsno Bobmardovn, kdov, co tm postmodernist v Bl mysl.) *Blisty: Za?tkem devadestch let nadace, kter podporoval miliard? George Soros, poskytovaly granty u?itel?m, v?dc?m a dalm lidem, kte? po rozpadu Sov?tskho svazu p?ili o existenci. Soros podporoval takov projekty jako psan poctivch u?ebnic historie, zajistil p?eit ruskch tlustch literrnch ?asopis? a p?ipojil univerzity na internet. Nyn, jako ?in naprost nevd??nosti, Rusko za vldy prezidenta Vladimra Putina zakzalo Sorosovy nadace jako nedouc organizace a v podstat? jim zabrnilo rozdvat v Rusku penze. *Washington Post: ?na p?ipravuje zkon, kter zake financovn ze zahrani? a zavede mnostv dalch omezen. Je to vechno sou?st systematick vlky proti nevldnm organizacm, kterou nyn vedou autorit?sk reimy, a tato vlka se zintenziv?uje. Prce nevldnch organizac nebyla nikdy jednoduch. Zachra?ovaly ivoty a brnily lidsk prva ve velmi nep?telskm prost?ed. Posledn dobou vak diktto?i a jejich sttn mainerie vytv?ej trval p?ekky jejich financovn, jejich prci a jejich svobod?. *Polovina nroda v USA nev?? na Darwinovu teorii a o?ekv druh p?chod Krista. Je to hrozn?j, ne si mnoz mysl. *Dle esoteriky Tome Halka je mr vlastn? vle?n zlo?in; spole?n? s Danielem Hermanem, dnenm ministrem kultury naden? vtali v roce 1999 agresi NATO proti Jugoslvii, znmou t pod pracovnmi nzvy humanitrn bombardovn nebo lidsk prva s plochou drhou letu. *Tom Halk, jak jej neznte. Falen a duhov: J jsem rad?ji pro i proti islmu, samoz?ejm? hovo?m o slunm a laskavm islmu, kter nem s islmem nic spole?nho. ?kejme mu k?es?anstv. Pro takov islm j jsem velmi. J jsem velmi pro humor, dokonce jsem o tom napsal ?adu text?. J jsem velmi pro humor, ale pro humor s lidskou tv?, jen to nesm bt okliv lidsk tv? Zemana ?i Konvi?ky. Na Halkov? Facebooku se ?eila i tzv. Adventn vzva, ve kter intelektulov varovali p?ed zneuvnm obav z uprchlick krize: J jsem velmi pro vzvy. Dokonce jsem jich ?adu podepsal. Jednou je podepisuji jako v?dec, podruh jakoto intelektul, pot?et jako filozof, po?tvrt jako lauret, popt jako kritick korektiv pochybujcho rozumu, jako profesor, jako kn?z, jako ?lov?k sm?en a papesk prelt v jedn osob?, jako znepokojen ob?an, jako budouc prezident. Naposledy jsem takto podepsal Adventn vzvu, vyjd?il se Halk. Kdy skute?n Tom Halk nedvno ozna?il kardinla Dominika Duku za ozdobn oleandr moci, jeho facebookov dvojnk dostal pr dopis od ?ten?ky, kter kn?ze varovala, e jej dcera se oleandrem otrvila a prkrt si ublinkla, a zda m?e mt podobn otravn ?inky i oleandr moci. Mil pan Martino, i j si prkrt po styku s ozdobnm oleandrem moci ublinkl, p?iznal facebookov Halk. Falen Halk?v Facebook samoz?ejm? bedliv? sleduje i sou?asn turn pravho Halka po americkch univerzitch a p?in odtamtud oduevn?l glosy. Nap?klad na jedno z p?ebranch ocen?n reagoval: Tak samoz?ejm?, je to velik pocta, protoe viceprezidentem americk organizace s nejhez?mi webovmi strnkami zam??enmi na vzkum hodnot a filozofie se ?lov?k nestv kad den, ale je t?eba si i tv? v tv? gratulacm zachovat pokoru a soudnost. P?ijmm tedy tuto prestin funkci s v?domm, e jsem p?edevm jen prost ?lov?k, kter je nositelem Templetonovy ceny a kter se vce ne ?ty?icet let v?nuje studiu nboenstv. Vem posm?v?k?m bych tak rd vzkzal, e svat Petr byl p?vodn? rovn? jen viceprezidentem k?es?an?, ale pak t?ikrt zap?el Krista a dothl to a na papee, vyjd?il se skromn?. Prozatm poslednm facebookovm p?sp?vkem je fotografie smutnho kazatele Halka se vzkazem: Dnes jsou to p?esn? ?ty?i roky, kdy zesnul Vclav Havel. Jako vzpomnku na tohoto velkho ?lov?ka, sttnka a mho p?tele, sem dm svoji fotografii z rekviem, na kter jsem transcendentln? smutn. *Schwarzenberg: Nesmte zapomenout, e Henry Kissinger je jednm z nejinteligentn?jch lid, kter jsem kdy v ivot? potkal, m?l jsem s nm dlouh diskuze, on mne n?kdy pouval jako sparring partnera na n?jakou novou mylenku. To je opravdu velmi vznamn osobnost. *Petr Hampl: Karel Schwarzenberg rozhodn? zm?nil pohled na lechtu. Kdy do politiky vstupoval, bylo dost lid skeptickch, ale p?evldajc pohled si p?ece jen d?lal nad?ji, e mezi aristokraty m?eme najt schopn a ulechtil lidi, co budou pro tuhle zemi p?nosem. Jene Karel Schwarzenberg vytvo?il vzor nevzd?lanho, duevn? omezenho, mstivho a haminho ?lov?ka, kter se nett dn pinavosti a kter chov nep?telstv v??i ?ech?m a vemu ?eskmu. Masaryk m?l pravdu. lechtick tituly m?ly bt zakzny a na lechtice se nem?ly vztahovat restituce. Mon, e v jinch zemch a situacch je to jin, ale v ?eskch zemch na za?tku 21. stolet jsou aristokrati vnmni jako patologick sedlina spole?nosti. A nen to vina ?esk malosti, je to vina ob?ana Schwarzenberga. *Na Facebooku hejtman Ji? Zimola napsal: Evropt lidovci ocen Karla Schwarzenberga Medail Roberta Schumanna. Ta se ud?luje osobnostem, kter se zaslouily o mr, budovn Evropy a lidsk hodnoty. Na hru? mu j pr osobn? p?ipevn n?jak Hashim Thai, kdesi z Kosova. D?chodci dostanou od nora p?idno. Ve?er ?ekm v televizi opakovn nedvn reporte, v n se n?jak mlad redaktorka vybranch d?chodc? ptala, co s tm ud?laj. A kde dva ze t?, plnou nhodou, ?ekli, e to daj mladm, protoe oni u nic nepot?ebuj. Slva vyvenmu zpravodajstv. *Vladimr Ku?era: Zeman, Konvi?ka a spol. maj ve svm islamofobickm neofaismu podle vech pr?zkum? nejv?t podporu mezi lidmi z mench obc, niho vzd?ln a vyho v?ku. B?dn, deprivovan, a? u materiln? ?i duchovn?, jsou zsobrnou pro ochlokratick autoritativn i dikttorsk V?dce. Zcela p?irozen? se skupiny ublench zmocnil i Milo Zeman, sm deprivovan skute?nost, e ti, kter on povaoval za elitu, a mezi n? touil pat?it, jej nep?ijali. Sta? si p?e?st Hitlerovy projevy nebo Komunistick manifest. Nalhaj svmi idejemi prv? na ty odstr?en, opomjen. Odstr?en, ovem ve zcela jin rovin?, obrtil se na odstr?en. Dal jim iluzi, e jsou rozhodujc silou a moc. Sen, e je mon tyto lidi v dlouhodobm procesu emancipovat, je blhov. *Ji? Bernek: Podle jistch vzkum? jsou voli?i pravice mn? inteligentn ne voli?i levice, zrove? ale jsou tito voli?i formln? vzd?lan?j. Z toho by se dalo dedukovat, e alespo? ?ste?n? se bude p?ekrvat skupina mn? inteligentnch, ale p?itom vysokokolsky vzd?lanch lid. Chud duchem p?edstavuj rezervor stvajcho statu quo; ale mus mt V diplom. *Michael antovsk: Clem rusk propagandy nen p?esv?d?it ?i konvertovat, ale zmst - roz?it tolik verz skute?nosti, e clov publikum bude ztracen v morln a faktick relativit?, rezignuje na neuchopitelnost sv?ta a nebude moct najt rozumn zklad pro politick ?iny. *Pavel Svoboda (KDU-?SL): Invaze do Irku a Libye byly v po?dku, jen jsme nedomysleli, co d?lat po nich. *J. X. Doleel: Referendum v prost?ed na zem? vytv? zsadn rizika pro demokracii, a proto by m?la bt monost referenda v naem prvnm systmu pln? vylou?ena. N nrod toti pot?ebuje, aby za n?j rozhodovaly elity. Kdy vol sm - a? u prezidenta, nebo slavka - nakonec vdycky zvol z? a sprostotu. *Jan Schneider: Ukazuje se, e disent nen dn zna?ka, e to bylo jen provizorn spole?ensk zaparkovn r?znch lid v ur?it dob?, a e n?kte? tam byli s pochopenm situace, a jin byli pouze ne?astn, e nejsou naho?e. Nyn si to tedy vynahrazuj, ani by co z minulosti pochopili. *Vroky Petra Kol?e, bvalho diplomata a obrnce evropskch hodnot: ili jsme z ozv?ny V. Havla. Americk demokracie je takov ptk Fnix - americk orel s ob?ma k?dly, pravm i levm se vznese ke hv?zdm. Sebeobrodn funkce demokracie zaloen na svobod? je nekone?n. Rut ob?an se boj odpov?dnosti. Mn? bylo pln? nejlp v Americe, tam se mi dchalo nejlpe (v Rusku to pak nestlo za nic). Rozumn bal?ek opat?en v ?ecku to m t?k - protoe stoj proti nevzd?lan v?tin?, kter nev, co je pro ni dobr. Nezapomnejme, e jsou tu n?jak vy hodnoty, kter musme brnit t?eba se zbran v ruce, a to nejen na naem zem. *Je to Sobotkovo kole?ko, tady jsou agenti StB pod KBG, kter ovld CIA, kterou ovld Mosad a vechno to ?d Vatikn. *Co se ?esk republiky t?e, lze ?ci, e tak velk rozpor mezi stanovisky v?tinov spole?nosti a politick, p?padn? intelektuln v?rchuky u ns nebyl ani v roce 1989. Jedinou analogii pom?ru 85/15% najdeme jen v Protektortu. Proto bych doporu?oval ?eskm politik?m a novin??m, aby si p?e?etli obaloby a rozsudky nad ?leny protektortn vldy a aktivistickmi novin?i. V ?echch maj patn udlosti tendenci se vracet. *Zbo?il: Kdy ?tu podpisy n?kterch, kte? podepsali u tolik zneklid?ujcch petic, n?kte? dokonce i v padestch letech minulho stolet, jsem trochu na rozpacch. *Sv?j osobn nzor na ?eskou televizi rad?ji nepovm. Nemohu bt objektivn, protoe jsem se v ned?li dval na Otzky Vclava Moravce a jet? se z toho nemohu vzpamatovat. Byl to kabaret, tedy smutn kabaret, nebo jet? p?esn?ji, takov smutn sd?len Rad? ?T, e komu nen rady, tomu nen pomoci! *Ruskou federaci za pomoci ve?ejn? prosp?nch organizac nerozvrt, i kdyby jim p?iel na pomoc pan Putna. *Veleba: K osobnosti vysokokolskho profesora pat? vedle odbornosti i mravn a etick hodnoty. Pokud se tk Putny, tak je t?chto hodnot prost a je ivoucm p?kladem dekadence, ?ili padku. Jeho p?soben na Univerzit? Karlov? je vizitkou sou?asnho i minulho rektora a rovn? univerzity, kter je v hodnocen sv?tovch univerzit a ve ?tvrt stovce po?ad. To tak o n??em vypovd. Se?teno a podtreno, pan Putna je dekadentn ivel a je tolerovn jenom proto, e si to p?eje Prask kavrna a mdia, protoe jim slou v jejich hrch proti prezidentovi republiky. A jet? n?co. Neumm si p?edstavit, e by ?lov?k tto rovn? mohl bt profesorem p?ed listopadem 1989. To opravdu, "pravda a lska zvt?zila nad l a nenvist. *Pane sentore, mohl byste se pokusit pomoci profesoru Putnovi zskat osobn grant na to, aby zorganizoval a byl hlavnm ?e?nkem na konferenci v Sadsk Arbii na tma: D?jiny homosexulnch svazk? a adopce muslimskch d?t registrovanmi partnery? Spolupo?adatelem by mohlo bt velvyslanectv USA v Rijdu. Nepochybn? by to definitivn? dokon?ilo osobnostn i odborn r?st kariry pana profesora, uvedl Novesk. *Kdy se na manifestaci na Letn objevil po?etn zstup d?lnk? z Vyso?an s vlajkami a npisy oslavujcmi prci, kter kone?n? bude zbavena p?ivnk?, lid jejich p?tomnost vtali jako d?kaz, e star reim m ji opravdu na kahnku. Dnes se, bohuel, nemohu zbavit neodbytn otzky, jak by se d?lnci elitnho strojrenskho zvodu tv?ili, kdyby jim tehdy n?jak geniln prognostik prozradil, e v nedalek budoucnosti se jejich tovrna stane zbo?enit?m obehnanm vysokmi ploty. Tak se mi vybavuje fotografie mladi?k Angely Merkelov, kter jako aktivistka sjednocenho N?mecka navtvila na Rujan? drustvo ryb??, ktermu hrozil znik. Nevm, co jim mohla diplomovan inenrka jadern fyziky poradit nebo slbit - v zloze jist? m?la chlcholiv ?e?i o svobod? a prosperit?. *Jan Payne maluje ?erty na ze?, mysl si mnoz. Pro? by k nm m?ly miliony Rus? utkat? Docela prost?: vechno ukazuje k tomu, e Rusko sp?je k ob?ansk vlce a ta bude dost stran. e by se n?co takovho mohlo stt? P?esn? podle syrskho scn?e! Putin se opevn v Moskv? a okolnch oblastech, ovem r?zn gubernie se za?nou odtrhvat - osamostat?ovat zcela ?i p?ipojovat ke stt?m blzkm. Tento pohyb jist? za?ne na Kam?atce a ?ukotce, kde ji nyn ekonomicky vldnou ??an, Japonci a Korejci. Bu?ky dae na ruskm zem jsou p?ipraveny k tomu, aby provedly to, s ?m maj ji bohat zkuenosti v Srii, Irku, Libyi i jinde. A mnoz dal se rdi p?idaj k tomuto pohybu. *Jak ukzaly nedvn dopl?ovac volby v Oldhamu, p?edseda Labour party Jeremy Corbyn se dnes nachz v takov politick izolaci, e jedin obskurn skupina, o kterou se ve Spojenm krlovstv m?e jet? op?t, jsou voli?i. Komenttor The Sun, Ron Liddle, vysv?tlil, e Labour party vlastn? v?bec nevyhrla, nebo? zskn nejv?tho po?tu hlas? v demokratickch volbch nen dnou zrukou frovosti a sv?j nzor podpo?il p?klady z minulosti, jakmi byli Hitler, Stalin a - pon?kud nejasn? - i hit skupiny ABBA z Eurovison Song Contest z roku 1974 Waterloo. Corbyn se bude dnes rno p?kn? styd?t, tvrdil premir David Cameron. Uji?ovat voli?e, e nepodporujete bezhlav bombardovn, a pak o?ekvat, e ho zvol - tak to je vn? dost lacin. K tomu se j nikdy neuchlm. *Jefim Fitejn: Neschopnost politik? souvis se stavem demokratickch proces? ve spole?nosti, kter vyn nahoru dosti ?asto ne ty nejschopn?j, protoe nen v?bec uspo?dan podle zsluh. Je zaloena na principu jeden ?lov?k, jeden hlas a toto zpr?m?rovn vede k tomu, e do ?ela se dostvaj lid naprostho pr?m?ru. *Jan Skope?ek: ?R i Evropa pot?ebuj omezit sociln dvky, snit vedlej nklady prce, a motivovat tak lidi pracovat. *Lid ohn?jc se odkazem Vclava Havla, kter se ?e?mi o pravd? doslova zalykal. *PaedDr. Zd?n?k arapatka, Ph.D. pouv velice zajmav vrazivo, viz t?eba frustrovan figury politiky a njemn urnalistiky se p?edhn?j v hloubce pr?zkumu prezidentovch trob a podobn poetismy. To m? i z hlediska jazykov?dnho opravdu zajm, t? m?, e mme tak poeticky myslc a pc publicisty, jako je prv? tenhle autor, ?k pro ParlamentnListy.cz Petr antovsk. *Prof. PaedDr. ThDr. MUDr. et MUDr. Jaroslav Maxmilin Kapar?, Ph.D., dr.h.c., je ?eckokatolick kn?z, psychiatr, pedagog, premonstrtsk oblt a esperantista. Je autorem duchovn literatury, v listopadu mu bylo ud?leno ?estn ?lenstv v Korun? ?esk - monarchistick stran? ?ech, Moravy a Slezska. Od 4. dubna 2012 je zapsn do ?esk knihy rekord? jako dritel nejv?tho po?tu vysokokolskch titul?. *Ji? Menzel: Navc z naeho ?eskho oudol?ka p?ed vlkou v roce 1938, potom po neblahm noru v roce 1948 a po okupaci v roce 1968 odelo mnoho slunch ob?an?, bolevici v roce 1968 u ns nechali schvln? otev?en hranice, aby ti myslc odeli. A te? po sametce, kdy se otev?ely hranice, ti podnikav?j tak miz. Z?stv plebs, ti nemyslc, a ti tu te? jsou bohuel v p?esile. S kadm exodem se sniuje rove? nroda. A kdy kupuji dce?i knky, asnu, jak blbiny se dnes pro d?ti p a maluj, uvedl a zavzpomnal na totalitu, kdy se podle n?j vydvaly lep, a nejen d?tsk, knihy. *Jmno Vclav Havel toti ochrannou znmkou objektivn? je, a to zapsanou na ?adu pr?myslovho vlastnictv pod ?slem 10605426, ?k pro ParlamentnListy.cz Petr antovsk. Drobn pikantrie spo?v v tom, e ji jen n?kolik dn? po smrti Vclava Havla nechala zapsat jeho vdova Dagmar, respektive jej nadace. Proto se lze nap?klad ptt, zda nhodou letit?, druhdy ruzy?sk, m?sc co m?sc nevyplc bval prvn dm? nebo jej nadaci slun palmre za uit ochrann znmky Vclav Havel. A protoe byl exprezident t autorem absurdnch dramat, jist? by jej pot?ilo, e m sv jmno chrn?no nejen jako dv? slova, ale i jako autogram v?etn? tradi?nho srd?ka. Tak absurdn h??ku by asi ani sm Vclav Havel nevymyslel. *Je vcemn? nemon, aby ?ecko z eurozny odelo. Ne e by necht?lo nebo to necht?li sami ?ekov, ale nep?ipust to Brusel a hlavn? Berln, kter si na ?ecku p?ipisuje famzn ?etn body. Kdyby mu ?ecko uteklo ze h?it?, u by N?mecko nikdy sv fiktivn, z ?ecka vytahovan penze - dluhy, roky, penle, roky z rok? a tak dle - nevid?lo. Europoslankyn? za KS?M Kone?n velmi sprvn? p?ipomn?la, e je t?eba se zabvat p?vodem ?eckch dluh?. Ten m jdro v 70. letech, kdy se rozd?lil Kypr a ?ecko cht?lo mezinrodn uznn pro tu svoji ?st. Za to v podstat? p?istoupilo na dosti nemravn podmnky: zavzalo se odebrat ze zpadn Evropy, p?edevm z N?mecka, ale t z Francie, zbran?, zbrojn systmy, nhradn dly, servis a ve dal, co k tomu pat?. Koneckonc? bylo a dosud je ve formlnm vle?nm stavu s Tureckem. A a? je i malmu dt?ti jasn, e ?ecko vechnu tu zbrojn vete vlastn? nepot?ebuje, platit za ni mus. *Zden?k Zbo?il: Samoz?ejm? NATO tu nen, aby chrnilo hranice, jak ?k jeho nejvy p?edstavitel, ale proto, aby zaji?ovalo nai obranu. Jak a p?ed km, to v?d jen ti nejtajn?ji prov??en a mon i n?km pov??en. *V roce 1999 Rumunsko a Bulharsko otev?ely Severoatlantick alianci sv?j vzdun prostor k nlet?m na Srbsko a vzp?t Evropsk komise konstatovala, e je ?as zahjit s ob?ma zem?mi p?stupov jednn. O t?i roky pozd?ji Bulharsko a Rumunsko vstoupily do NATO a v roce 2007 i do EU, ani by spl?ovaly jakkoli standardy pro vstup p?edepsan. *Prohlen devti zem vchodnho k?dla NATO, kter se sely p?ed m?scem v Bukureti: Kv?li agresivnm postoj?m Ruska d devtka spojeneckch zem v?etn? ?eska o dal poslen vojensk p?tomnosti na svm zem. Ta mus bt pevn, d?v?ryhodn a trval. Pamatujce, e agresivn akce Ruska na Ukrajin? v?etn? neleglnho a nelegitimnho zboru Krymu, podpory separatist? na Ukrajin? stejn? jako vojensk aktivity Ruska v naem sousedstv podkopvaj evropskou bezpe?nostn strukturu. Spojme sil, abychom zabezpe?ili tam, kde je to nutn, pevnou, v?rohodnou a trvalou vojenskou p?tomnost v naem regionu. Z?stvajce hluboce znepokojeni p?etrvvajcmi agresivnmi postoji Ruska budeme stt pevn? na poadavku, aby se Rusko vrtilo k dodrovn mezinrodnho prva a rovn? svch mezinrodnch povinnost, odpov?dnosti a zvazk? jako k p?edpokladu vztah? Ruska a NATO zaloench na d?v??e. *Stanislav Huml. Nevidm, e by se Rusko chovalo agresivn? a e bych z toho m?l strach. Kdy to vezmeme na vchod? Ukrajiny, tak u jenom to, e jeden a p?l milionu lid uteklo do Ruska, tedy k agresorovi, tak o n??em sv?d?. ?esk republika je v NATO, take vechna nae kasrna jsou vlastn? zkladnami NATO. Take proboha, co chceme posilovat. Jestli se rozhodli pozvat americkou armdu, m?li to ?ct na rovinu. *Vyslanec USA p?i NATO Douglas Lute: Ano, rusk strana u nen partnerem, ale j bych nepouval slovo nep?tel. *Na summitech NATO bude obtn fotografovat dav p?edstavitel? ?lenskch stt? a posadit je okolo jednacho stolu, ale m?e se stt, e dky p?telstv s ortodoxn?jmi muslimy v Turecku v ?ele s prezidentem Erdoganem, budou tato shromd?n zahajovna slovy: Ve jmnu Boha milosrdnho, slitovnho! Ono to nen zas tak odlin, jako Boe chra? Ameriku! nebo Gott mit uns! *Z 28 ?lenskch zem NATO maj jadern zbran? jen USA, Britnie a Francie, avak jen USA poskytly v minulosti jadern zbran? k rozmst?n na zem jinch stt?. Jadern zbran? z USA byly v rmci tohoto programu rozmst?ny v Belgii, v N?mecku, v Itlii, v Holandsku a v Turecku. *Flotila NATO vstoupila do ?ernho mo?e, v p?pad? vlky by byla potopena za deset minut. Citujme slova vysoce postavenho d?stojnka Ministerstva obrany Rusk federace: Flotila NATO nep?edstavuje relnou hrozbu, je to spe, abych tak ?ekl, tlak na Rusko a podpora Ukrajiny. Ty bojov jednotky, kter se nachz v akvatoriu, ani kdyby cht?ly, nemohly by zp?sobit vznamnou kodu ?ernomo?sk flotile nebo teritoriu Ruska. Navc, v p?pad? agrese v??i Rusku, by dlka jejich zbvajcho ivota ?inila p?t a deset minut, ujistil. *Velen est operativn vojensk flotily USA sd?lilo, e torpdoborec Ross sm??uje do ?ernho mo?e za ?elem podpory mru a stability v regionu". *Marek ?ezanka: Mraky nad mezinrodn? politickou situac jsou den ze dne tmav a v podstat? se pouze ?ek, kdy se strhne bou?e. *Olexandr Tur?ynov: Problm Krymu by se dal ?eit tm, e Kyjev oficiln? p?ed poloostrov do pronjmu Spojenm stt?m. *Poslanci m?sta Krasny Liman rozhodli p?ejmenovat sv m?sto zm?nou vznamu slova rud (v rutin? krasnyj). Poslanci se na zklad? zkona o dekomunizaci rozhodli p?ejmenovat Krasny Liman na Krasny Liman. Ale ne na tu rudou (komunistickou), a na druhou rudou (?erven barvy). Co je na tom k nepochopen?, pokld vldnou otzku ukrajinsk politolog Vladimir Kornilov. *Krym: ?asto u mo?e vidte betonov kostry dom?, co nejsou z?ceniny z vlky, ale dvn ob?ti investi?nch podvodnk?. A tam naho?e v kopcch stoj nov vily a zmky hrdin? kapitalistick prce. *Dvacet lid vlastn p?tinu ukrajinskho HDP, 5 procent tvo? st?edn t?du a zbytek balancuje na hranici chudoby a 60 procent si vyd?l jen na jdlo, aby p?eili. To je evidentn podhoub pro nacionalismus a politick radikalismus. Zaujala mne tak jzda autem v lese, kde mne policajti zastav a dostanu pokutu za to, e jsem p?ejel nep?eruovanou blou ?ru a na poznmku, e tam dn bl ?ra nen, jsem byl upozorn?n, e to je sice pravda, ale e tam bude. *Pokud se t?e darovn Krymu Ukrajin?, nelo o to, aby m?l SSSR v OSN dva hlasy - Ukrajina byla toti v OSN samostatn? zastoupena u od vzniku tto organizace v roce 1945, stejn? jako B?lorusko. SSSR p?vodn? dal dokonce zastoupen pro kadou z patncti republik - formln? se opral o argument, e i Velk Britnie d samostatn zastoupen pro sv tehdej dominia, tj. Kanadu, Austrlii, Nov Zland a Jihoafrickou unii. *Sou?asn vlda Ukrajiny nepot?ebuje dn extern hrozby ke zni?en zem?. Tento kol zvldnou Ukrajinci sami, pe Bloomberg. *Prezident Ukrajiny Petro Poroenko b?hem svho projevu v izraelskm Knessetu uvedl, e Ukrajinu vlastn? stvo?ili id. Podle Poroenka byl idovsk jazyk jednm z hlavnch jazyk? na Ukrajin? a id byli jako nrod p?mo zapojeni do vzniku Ukrajiny. B?hem projevu v izraelskm Knessetu tak Poroenko poznamenal, e na Ukrajin? byly poprv vytit?ny ve XX stolet penze s hebrejskmi vrazy. To bylo v letech 1918-1921, kdy byla vyhlena Ukrajinsk lidov republika. idovsk hnut rostlo na Ukrajin?, mnoho sionistickm spolk? tam fungovalo a idovsk um?n a kultura vzkvtala. *Bezpe?nostn sluba Ukrajiny vysv?tlila, pro? doposud nezatkla Vladimra Putina. Zjistilo se, e rusk prezident zke?n? vyuv diplomatickou imunitu a ukrajinsk bezpe?nostn sluby nemohou poruit domc zkony. Na zv?r uvd, e zabrnila vstupu na zem Ukrajiny ob?anovi Ruska Ramzanovi Kadyrovovi. *V armd? IS bojuj ozbrojenci z celho sv?ta. Jsou z celkem 110 zem. Nejvc jich pochz ze Sadsk Arbie (2.500) a Tunisu (3.000), p?iblin? 400 vak i z Belgie a 800 z Francie. Opomenout nelze ani fakt, e soukrom oldci vdy p?echzej k tomu, kdo plat vc. *Michaela Morella se v nedvnm rozhovoru zeptali, pro? USA tak neochotn? bombarduj ropovody a cisterny s nelegln ropou. Jeho odpov?d bylo (a to nen vtip!): My jednme v zjmu ekologie. Spojen stty necht?ly zap??init zne?it?n zem ropou p?i jejm vylit z cisteren, jeliko pozd?ji by se sem mohli vracet civiln obyvatel. Oni nebombardovali cisterny s ropou kv?li ekologickm zjm?m. Takov ndhera: CIA nyn pe?uje o ?istotu na p?rody! *Tureck prezident, kter je na nvt?v? Kataru, v projevu v Dauh ozna?il rusk tvrzen za pomluvu. Nikdo nem prvo Turecko pomlouvat. Mme jet? tolik sv?dom, abychom ropu od terorist? nekupovali, ?ekl prezident a dodal, e Ankara nem zjem zhorovat vztahy s Moskvou. Erdogan znovu zopakoval, e pokud se objev d?kazy o dodvkch ropy z nalezi? ovldanch IS do Turecka, nez?stane v k?esle prezidenta ani vte?inu. Co my, to Rusov kupuj ropu od Islmskho sttu! Mme d?kazy, ukeme je sv?tu, cituj mdia jeho slova. Zrove? Erdogan zmnil jmno jednoho z kupujcch ropy, syrskho podnikatele George Hasvani, kter dajn? vlastn rusk pas. *Oficiln mluv? ruskho ministerstva zahrani?nch v?c Maria Zacharovov komentovala prohlen britskho ministra zahrani?nch v?c Philipa Hammonda o tom, e v zjmu vy?een syrskho konfliktu je nezbytn, aby Vladimir Putin zatelefonoval panu Asadovi a ?ekl mu, e hra skon?ila. Take si to rozebereme. Kdy vechno bude tak, jak se ns sna p?esv?d?it nai britt kolegov, a po Asadov? odchodu vechno tohle lenstv skon?, kam se v takovm p?pad? ztrat ISIL? Nebo i jim n?kdo zatelefonuje a ?ekne jim, e hra skon?ila? A te? pozor, otzka: Kdo tedy vlastn? zavol ISIL?, napsala Zacharovov na sv facebookov strnce. *Zl zl zl Rusi nemaj radi dobrch Turkov. Teraz sa to jasne ukzalo. Zato Ameri?anom le na srdci dobro celho SVETA a preto musia by? vade na stri mieru! *Srie je jednou z mla zem na St?ednm vchod? bez dluh? u Mezinrodnho m?novho fondu. Srie je jedin st?edomo?sk zem?, kter z?stv vlastnkem sv ropn spole?nosti, se zsobou ropy 2,500 milionu barel?, vyhnula se privatizaci a je v rukou pouze prosttnch podnik?. Take se zeptejme sami sebe, pro? a kdo se pokou svrhnout vldu? *Zkladn sla stojc za vlkou v Srii je tat, jako ta, kter motivovala imperialistick parcelovn St?ednho vchodu jako celku: zjmy mezinrodnho finan?nho kapitlu. Hlavn imperialistick mocnosti v?d, e pokud maj kecat do d?len lupu, mus si tak odvst sv?j podl na zabjen. (Nov imperialistick d?len St?ednho vchodu; The new imperialist carve-up of the Middle East). *Ir?an Ali Allawi: Nai zemi v roce 2003 osvobodili Ameri?an tak, e se z toho u nikdy nevzpamatovala. Ve, co kdy bylo v tto oblasti vybudovno, je v troskch. P?sob zde toti destruktivn sly, kter kdy nezastavme, bude to mt obrovsk d?sledky po celm sv?t?. Islmsk stt ovem vyhovuje stt?m v Zlivu i n?kterm silm na Zpad?. *Americk prezident Barack Obama prohlsil, e dery zasazovan Islmskmu sttu, mus bt naprosto p?esn, jako v chirurgii. Obama hovo?il o nutnosti zasazovat ISIL chirurgick dery". Hlavn ale je, aby pod tm nem?l Washington na mysli chirurgii plastickou, kter msto toho, aby ?eila problm, pouze m?n jeho vzhled, napsala Zacharovov na sv strnce na Facebooku. *Skupina terorist? DAE vyhlsila Baracka Obamu svm chalfou. Terorist vyjd?ili vd??nost americkmu prezidentovi za to, e je zbavil Muammara Kaddfho a e jim dal zbran?. Terorist DAE zve?ejnili videoprovoln k americkmu prezidentovi Baracku Obamovi. V projevu terorist? byl nyn?j americk prezident ukzn jako velk v?dce. Podle extrmist? byl prv? on u zrodu chalftu a dihd pozvedl na novou rove?. Za zsluhu Baracka Obamy terorist DAE povauj p?edevm zni?en Muammara Kaddfho. M?eme si p?ipomenout Afghnistn, George Bush nm p?inesl Irk, ale skute?nm hrdinou je Obama, kter byl u po?tk? naeho chalftu. Dky n?mu se nm poda?ilo zbavit se nesouhlasnch stt?, kter se ne?dily zkony ara. Obama byl schopen ns zbavit Kaddfho, kter byl pro ns p?ekkou v nastolen prva. Nyn, dky milosrdnmu Allhovi, jsou vechny nae skupiny sjednoceny, je uvedeno v prohlen. Terorist prohlauj, e prv? dky americkmu prezidentovi maj zbran?, s nimi bojuj proti Obamovm nep?tel?m. Na zv?r ho terorist vyhlauj svm chalfou. Obamo, dal jsi nm zbran?, kter pouvme proti Tvm nep?tel?m. Ud?lal jsi pro ns hodn?, Obamo, proto T? vyhlaujeme nam chalfou, nam pr?vodcem na cest? k Allhovi, prohlauj terorist. *Je pom?rn? zvltn, e kdy hledte n?jakho vznamnho radiklnho ?lena Muslimskho bratrstva, najdete ho v Istanbulu, dodal Kmon?ek. *Jan Eichler: T?eba ve velmi problematick ?sti Pa?e, v severnm p?edm?st, kter se jmenuje Saint-Denis. Tam jsou oblasti, kde v p?vodnch panelcch ije n?kolik generac. Jsou msta, kde se sp na sm?ny. Kde p?ipadaj dva a t?i lid na jednu postel. Je tam obrovsk nezam?stnanost, nzk kvalifikovanost. Z t?chto lid se rekrutuje spousta z t?ch, co se dostvaj do rozporu se zkonem. *Reportr: Ale nepopr britsk muslimsk komunita svou vinu, kdy mnoz zradikalizovan muslimov odeli bojovat do Srie? Mu: Popraj snad k?es?an svou vinu, kdy se v Americe vichni ti k?es?an navzjem st?lej ve kolch? To p?ece nem nic spole?nho s k?es?anstvm a vrad?n v Srii nem nic spole?nho s islmem. Reportr: Avak organizace jako Isil cituj Korn a proroka Mohammeda. A pouvaj nboenskch argument?. Mu: Ku Klux Klan pouval k?e a hovo?il o k?es?anstv. Ale nikdo ne?kal, e vinu za Ku Klux Klan nesou vichni k?es?an na sv?t?. Jsou marginalizovan, jsou izolovan a jsou to extremist. *Drah bl brat?e. Kdy jsem se narodil, byl jsem ?ern. Kdy jsem vyrostl, byl jsem ?ern. Kdy jsem na slunci, jsem ?ern. Kdy jsem nemocn, jsem ?ern. Kdy budu umrat, budu ?ern. Zatmco ty, bl ?lov??e, kdy ses narodil, byl jsi r?ov. Kdy jsi vyrostl, byl jsi bl. Kdy jsi na slun?ku, jsi rud. Kdy m strach, jsi zelen. Kdy jsi nemocn, jsi lut. Kdy bude umrat, bude ediv. A p?esto m tu drzost nazvat barevnm mne. *Daniel Vesel: Obamovm prost?edkem v boji proti terorismu je kampa? dron?. Tento sttn? teroristick program nem ve sv?t? obdoby. P?edstavme si, kdyby jej realizoval n?jak se Zpadem nespolupracujc ldr; t?eba rnsk duchovn v?dce ajatollh Chamene, kter by na dlku usmrcoval domn?l ?i skute?n teroristy v Izraeli nebo Sadsk Arbii. rn by v takovm p?pad? mohl ?elit naprost nuklern anihilaci. toky bezpilotnch letoun? vytv?ej vce terorist?, ne jich zabjej. Obama rovn? slbil, e Spojen stty zni? Dae tm, e budou siln, odoln a nemilosrdn. Ve svm kadoro?nm poselstv Kongresu o situaci v zemi Obama prohlsil, e rusk ekonomika je roztrhna na cry". *Vclav Clek: Terorismus nen hrozba, to um?e pr lid. A jako co? Kdy si uv?domme, kolik lid rok co rok zem?e kv?li hladomoru, tady mluvme o tiscch a destkch tisc lid, nebo kolik lid spch sebevradu, tak terorismus opravdu nen hrozba. Geolog tato slova pron i navzdory tomu, e si je v?dom, e terorismus lehce destabilizuje spole?nost, ale nic vc. *Judaismus m mnohem bl k islmu ne ke k?es?anstv. Jinmi slovy, pojem idomuslimstv m mnohem vce vnit?n logiky, ne idok?es?anstv. *Ze sobotnho projevu Donalda Trumpa v Cedar Rapids, v Iow?: Vobvi?ujou m?: Putin ?ek, e je Trump skv?lej. To nen dobr. Vte, je to vopravdu tak krsn, kdy se stty spolu po?d hate?ej? T?eba bychom spolu um?li vychzet. ejo. Jsme voba tvrd chlapi, ale nebylo by to krsn, kdyby Rusko a my jsme spole?n? porazili nep?tele? Ne, e my musme furt platit vechno... Vte, my se po?d hate?me. Slyel jsem, jak se lidi d?sej: Hr?za! Rusko. Lidi na ministerstvu ?kaj: J bych s nima nejednal. J bych s nima vo ni?em nemluvil. Vo co jim vlastn? de? Cht?j t?et sv?tovou vlku? T?et sv?tovou vlku. A pro? a k ?emu? K ?emu? Voni maj problmy, my mme problmy. Rusko m spoustu problm?. Ale j vm n?co ?eknu: Jestlie jsem Putinovi sympatickej a von si mysl, e jsem ten sprvnej, chytrej ?lov?k - co teda, doufm, lidi v?d?j, e jsem - Vlastn? von m pravdu, j skv?lej jsem... Ale vte co, kdy von ?ekne n?co o ns, to je dobr v?c, to neni zl. Voni se to snaej vobrtit. A vobracet se to nem. Je to p?ece dobr. To byl byl vbornej za?tek. Kdy si uv?domte, kolik vydvme pen?z na to, e bojujeme proti vem... *Trumpa nyn podporuje 41 procent (chudch a mn? vzd?lanch). *Americk republiknsk prezidentsk kandidt, miliard? Donald Trump ve vysln americkho Fox News Channel prohlsil, e akce Hillary Clintonov, coby ministryn? zahrani? USA, vedly ke smrti statisc? lid. Byla to ona, kdo byl p??inou vech t?chto problm?, jej idiotsk rozhodnut. Podvejte se, co ud?lala s Liby, co ud?lala se Sri. Podvejte se na Egypt, to, co se d?je v Egypt?, je to naprost zmatek. Byla to jedna z nejhorch, ne-li to nejhor, ministryn? zahrani? v d?jinch zem?. Ona ?k, e jsem nebezpe?n. Ale jej hloupost zabila stovky tisc lid, zd?raznil na zv?r Trump. *Lidem nevad li Trumpa, li Putina nebo li Islmskho sttu, protoe stejn? nev?? ni?emu, co si p?e?tou. Je zde tolik informa?nho smet, e je nemon zjistit, co je pravda, b?duje Applebaumov. *Mnoz tito politici maj zako?en?nou vru ve vlastn neomylnost. Krsn? to popsal svho ?asu George Bush ml.: M?j pocit klidu pramen z v?dom toho, e biblick bu? v?le tv je mi ivotn normou. *Pokud n?jakmu bludu v?? jeden ?lov?k, tak ho nazvou blznem, pokud takovmu bludu v?? miliarda lid, tak je to nboenstv. *Pr?m?rn polsk k m vce hodin katechismu ne biologie, zem?pisu, fyziky a chemie dohromady. Samoz?ejm?, e to velmi siln? ovliv?uje mlad mozky, ?asto i navzdory neuv??iteln? nzk rovni vyu?ovn, kter provozuj patn? p?ipraven kn?, jeptiky a sekularisti?t katechetov, na n? nem ministerstvo kolstv dn pravomoci. Avak v dlouhodob perspektiv? katechismus ve kolch mlad lidi od nboenstv odrazuje. Pravideln nvt?va kostel? v Polsku je dnes men ne 30 procent a mezi mladmi lidmi je jet? ni. Avak ti, kdo v crkvi z?stvaj, jsou nesmrn? radikln. Podporovni textem polsk hymny (Jeszcze Polska nie zgin??a, pki my ?yjemy / co nam obca przemoc wzi??a, szabl? odbierzemy - Jet? Polsko nezahynulo, dokud jsme naivu, to, co nm ciz moc vzala, zskme zp?t me?em), hledaj silnho v?dce, kter, jak se jim zd, doke porazit nep?tele Polska. Cht?j bojovat, zejmna protoe vyrostli s historkami, jak star generace bojovala proti komunistickmu reimu, a cht?j se n?jakho boje tak ?astnit. *Duchovn u l?ka ?eskch pacient?. Duchovn u l?ka je pro pacienta jasn zprva, kterou p?ed nm lka?i milosrdn? taj: Dlouh tunel u ?ek! Sprvn ?esk kn?z mus um?t poehnat i bombm, investigativn kn?z ehn z vrtulnku. Kdybych se probudil a vid?l tlustho prelta, tak m? tutov? klepne. Prelti by asi cht?li, aby to bylo placen ze zdravotnho pojit?n. Arnotka Lenkov nm n?n? a lskypln? nazna?uje, e to taky tak bude. Pro? myslte, e to sem pani Treska jako fka legislativnho odboru dv. P? u posl na vldu nvrch, aby kadej m?l nrok na errn posledn pomazn. Tam vichni zvednou ruku, p? to ne?tou a u to jede do sn?movny, kde i kdyby m?li pustit vechny poslance co jich v kriminlech je, crkvi svat nic nevodep?ou. *N?mci ozna?ili za hlavn lh?e roku: Merkelovou, Obamu a Erdogana. Hlasovn se z?astnilo vce ne 3000 lid ze 40 zem sv?ta. Podle pr?zkumu s velkou rezervou zvt?zili Merkelov (39%), Obama (21%) a Erdogan (18%). Na ?tvrtm mst? se nachz Netanjahua a Poroenko. Zbytek zskal jen mal procento hlas?. P?i?em se n?meck kancl?ka stala nespornm vt?zem hlasovn. To je d?vod, pro? ji ?asopis Time ozna?il za mue roku", uzavr autor ?lnku. Ve se obrtilo vzh?ru nohama, stejn? jako v knihch anglickho spisovatele George Orwella: Vlka je mr, le je pravda." *Bata: Osobnost roku se stv... Ab Merkel a Angel al-Bagdd. ?asopis Time jmenoval Osobnost roku n?meckou kancl?ku Angelu Merkelovou za jej nestupnost tv? v tv? vlce na Ukrajin?, finan?n krizi v ?ecku a pevnm postoji v uprchlick krizi. Na druhm mst? eb??ku se umstil v?dce tzv. Islmskho sttu Ab Bakr al-Bagdd jako mu, kter nejvrazn?ji ovlivnil sv?tov d?n v roce 2015. Soucitn k?es?ansk politi?ka a krut islamista - terorista. Bizarn?j dvojici nemohlo hlasovn v kadoro?n anket? ?asopisu sestavit. P?esto vak z pohledu Evropan? d?vodn? se obvajcch o budoucnost svho malho kontinentu oba vt?zov hlasovn maj mnoho spole?nho. Mon jsou averzem a reverzem jedn mince raen u p?leitosti zniku na civilizace. *Dupa? (BPP): Hitler i Merkelov, oba jsou osobnostmi roku ?asopisu Time. Je to tm?? symbolick. Oba se zaslouili o st?hovn nrod? v Evrop? a bourali hranice nrodnch stt?. A ?asem zjistme, jestli se oba zaslouili i o genocidu nrod? Evropy. *vihlkov: T?ch, kte? si mysl, e r?st ekonomiky se d nastartovat vlkou, je hodn?. A nelze vylou?it, e se p?tm prezidentem USA stane magor. *Keller: ?na p?edbh Spojen stty mimo jin i proto, e ?ada velkch americkch firem p?evedla pracovn msta do ?ny kv?li nzkm mzdm a miziv ochran? ivotnho prost?ed. Z hlediska mezinrodnch vztah? se jist? jedn o v?c pozitivn. Snad se tm dokonce sniuje riziko vlky. P?ece si Ameri?an nebudou v ?n? bombardovat svoje tovrny. *Nov f polsk diplomacie z PiS Witold Waszczykowski sta?il za sv krtk p?soben v ?adu zp?sobit kontroverzi na poli mezinrodn politiky. V mdich p?ekvapil netradi?nm nvrhem na ?een uprchlick krize. Uvedl, e Varava by m?la syrsk uprchlky vycvi?it a poslat je zp?t bojovat do jejich vlasti. *P?jmov nerovnost - v se i v Guardianu - nen ne eufemismem pro strukturln rasismus. Dnes toti prv? rodinn majetek p?edur?uje vsledky na 10 a 15 generac dop?edu. Take ti extrmn? bohat za to vd?? v?cem, kter se udly p?ed 300 a 450 lety. A za ry, kdy americk b?loch profitoval z neplacen otrock prce. P?jmov nerovnost je variac na ekonomickou genocidu. T?m v nouzi toti zkracuje i ivot. Ti s vymi p?jmy ij dle, stlo nedvno v New York Times. Ferguson Report to - na p?kladu jednoho zemnho celku - i p?esn? kvantifikovala. O?ekvan v?k doit tu u b?loch? dosahuje 91 let. U t?ch hned vedle a ?ern pleti - jen 56. *Systm je mrtev a nem?e bt obnoven. Ani nen zapot?eb, co si po?t s ivouc mrtvolou? Clem je definitivn? ji zni?it a na jejm mst? vybudovat skute?n socialismus, kter by podporovali vichni lid! Cel nrod na zklad? svobodn v?le! I rud sov?tsk vlajka by se m?la stt nrodnm symbolem Ruska. V?tina ruskch ob?an? m kladn vztah k SSSR. O tom nen t?eba diskutovat, pe Seleznjov. Dle argumentuje: Marx se nenarodil pod ruskmi b?zami, ale pat? do N?mecka, jako i jeho nejbli spolupracovnk Bed?ich Engels. Marxismus je N?mecko - to je Zpad a to nen nhodn jev. Kdo vystudoval sov?tsk koly, jist? si pamatuje na t?i zdroje marxismu: N?meck klasick filozofie, anglick politick ekonomie a francouzsk utopick socialismus. *Borisov vysv?tluje na p?kladu Dostojevskho, kdy mnoz chpali socialismus jako mylenku, e vechno je dovoleno. Borisov vyvrac domn?nku, e by v sou?asnm Rusku m?l nastat nvrat k socialismu na zp?sob sov?tskch symbol? D?rinskho, rud vlajka, vytvo?en starch hranic a podobn?. Evoluce nezn formu opakovn k nim formm, pe Borisov a zastv mylenku socialismu. Argumentuje tm, e chce-li lidstvo p?et, nem na vybranou jin zp?sob ivota. Musme p?ejt k form? ekonomiky jinak uspo?dan, ne je tomu nyn. Zkladem bude zsadn? odlin teorie. *Rakousk p?edseda vldy v letech 2007 a 2008 p?ednesl tak skv?l projev, e by byla radost ?st jeho slova na titulnch stranch zpadnho tisku. Kdy mluvme o chaosu, chaos je charakteristickou sou?st lidsk historie, po?dek a mr je vjimkou. A kdy u je nhodou mr, tak jenom pro n?kter. Take vtejte v realit?. Sou?asn stav je pro lidi naprosto normln. Dochz te? zrovna k transformaci, kdy sv?t p?echz od unipolrnho k multipolrnmu. *M. Koller: Je zajmav, e za americk vt?zstv v Kosovu, na Ukrajin? i v Srii plat p?edevm Evropan. Evropsk a domc elity, kter ve skute?nosti nejsou elitami znalost, ducha ani morlky, se za?naj obvat trestu za svoje lumprny. Za?naj se bt vlastnch ob?an?. Terorist? se bt nemus, vdy? je do Evropy ve velkm dovej. A terorist se zam??uj na vrad?n ob?an?, nikoli politik? EU. V opa?nm p?pad? by byli mon i populrn. Nelze toti vylou?it, e ob?an EU by nedobrovoln odchod n?kterch svch reprezentant? slavili stejn? jako britsk mlde mrt americk ikony Margaret Thatcherov. *t?pn Kotrba: Nerozumme Merkelov. Ona u nen ve v?ku, kdy by si mohla vybrat, a tak otev?ela nru? bez vb?ru. Vzhledem k pr?m?rnmu vzd?ln prostch Ameri?an? je vt?zstv Trumpa dost mon. V zemi, kde polovina obyvatel v?? v nov p?chod Krista a kter za padest let nen schopna ani okoprovat rusk raketov motory, je mon ve. Vt?zstv Trumpa i druh vt?zstv Obamy. ?na nenapadne Ameriku. I kdy m na to prachy i vojky, nicmn? v, e by to vedlo ke ztrt? prach? i vojk?. Amerika nenapadne ?nu. Protoe na to nem prachy, letadla ani vojky a v, k ?emu by to vedlo. rn nenapadne Izrael. Protoe na n?j kale. Bude mu msto toho za ekely prodvat u neembargovanou ropu a plyn. Levn?ji ne Sadov i Egypt. Izrael nenapadne rn. Protoe rn bude kamardit s Ruskem a dodvat mu ropu a plyn. Jinak Hutuov ur?it? napadnou Tutsie. A naopak. OSN tomu bude op?t asistovat. Za penze blb?, kte? tu organizaci jet? plat. Tak tomu bylo uplynulch padest let a tak tomu bude i v roce p?tm. *D?jiny nejsou informac o tom, co se v minulosti udlo, ale nvod, jak to mme chpat. Tyto nvody se m?n podle aktuln politick situace. *Zden?k Zbo?il: Mn? se dnes jako ozv?na k tto historii vrac slova ruskho b?logvard?jskho emigranta, mimochodem ordonance Wrangelova, kter m? p?ekvapil - po vech svch trapch z emigrace, pracovnho tbora i msta p?ikzanho pobytu - v?tou: A? je Rusko bl, nebo rud, jen kdy je velk! *Jeden slovensk spisovatel vzpomn na svou babi?ku a l?, e kdy j sousedi zpravili o tom, e Rusov odeli, hned se ptala: A kdo p?iel? *Nejen cikni ij z dvek, ale i um?leck a mediln fronta. *Povale?i z kavren do pol a tovren! *ODS = Odborn Drancovn Sttu. ?ekn?me si to jasn? mod? soudruzi: u nen z ?eho krst a vechno tunel?sk svinstvo je hned vid?t. Proto ve druhm kole korportnho faismu u vldnou oligarchov p?mo, a ne zkorumpovan politici jako to bylo d?v. *Mojmr Grygar: Ani v nejhorm snu m? nenapadlo, e prezident?v spolupracovnk na Hrad? jednou pronese pamtn slova: Mm-li volit mezi svobodou a dobrem, volm svobodu. *Obserwator: Polsk zahrani?n politika si zahrla roli "trojskho osla". *Generl Franco: P?tel?m ve, nep?tel?m zkon. *V mnoha zemch mimo Evropu byly nastartovny barevn revoluce. V Evrop? se p?ipravuje jedin. A to hn?d! *Je zvltn, e mstu, kde bydl 500 ?ech?, se ?k sdlit?, ale mstu, kde bydl 500 Rom?, se ?k ghetto. *Voltaire: Pokud jde o penze, ukazuje se, e vichni pat? do stejnho nboenstv. *Neoliberln ekonomika dv p?ednost t?m, kte? jsou u bohat. *Kdy u se id vyvede jako blb, p?ed? vechny ostatn. *2 + 2 = 5 (pro mimo?dn? velk hodnoty 2). *Vzpomn?l jsem si v tu chvli na star lordsk vtip, v n?m lord osloven pov?trnou entinou odpovd: Nep?jdeme spolu, ale zde mte padest liber za d?v?ru. *P?ed ?bl?v tr?n p?edstoup jako prvn Klaus a vedle ?blova tr?nu se zjev opravdu okliv babice, kterou prezident divk?m barvit? popsal. ?bel ?k: Vclave Klausi, ty m mnoho h?ch?, a odsoud exprezidenta k tomu, aby nav?ky kopuloval s babic. Pak p?edstupuji j a vedle ?blova tr?nu se zjev Claudia Schifferov. A ?bel pronese: Claudie Schifferov, m mnoho h?ch?, zakon?il prezident Zeman sv?j vstup. *** 2016 leden 2016 *Rozhovor s p?edsedou vldy: Pane premire, co budete d?lat ztra ve v?ci migrantsk krize? Premir: Nic Novin?: Ale to jste p?ece d?lal v?era Premir: Jet? to nemm hotov, pe Ji? Ov??ek. *Jaromr t?tina: Lbilo by se mi, kdyby t?etina ?ech? byla bl, t?etina ?ern a t?etina lut. Moje p?edsevzet pak zn: nezapomenout, e papr vzplane p?i 451 stupnch, nedopustit, aby moje vlastn pam?? sho?ela ve vhni li, zvt?zit nad vlastnmi pochybnostmi a ciz fal, uchovat v obecnm pov?dom to, co jsem mohl prot na rozdl od t?ch mladch. To je d?l ns, starch lv?. Jsem Guy Montag. *Cel to proislmonjezdnick t?et?n bylo vyvolno eu-enami nespokojenmi s povadlmi dy sexuln? lenivch eu-mu?. A tak zatouily po islmonjezdncch proslulch mocnmi dy a divokm sexem. *Pikantn byla Prochzkov douka, e na rozdl od Afghnistnu j v ?e?ensku jako enu neobt?ovali, protoe tam ena pov jet? cosi z postaven emancipovan sov?tsk eny! *Damila Stehlkov: Pussy Riot jsou sv?toznm a uznvan bojovnice za lidsk prva, jim neubl, e pr zemanovskch fand? jim ?k tak a tak, ale Zeman ud?lal ostudu po celm sv?t?. *Kne: Francouzi ?kaj, e nikdo nem prd?t v, ne m drku. Jeitnost je hrozn v?c, pch ty nejv?t kody. Jeho Jasnost je pov?stn vybranm slovnkem, kterm soustavn? obohacuje ?esk politick diskurs. Kouzeln je pozorovat, kdy Jeho Jasnost vypust takov moudro z drky a prask kavrna za?ne okamit? slastn? pobhat ve vzniklm vanu. *Kavrna, kterou ?d dlkov ovlada?, je tak pov?stn vybranm slovnkem, nap?klad Jan Rejek hovo? o prezidentu Zemanovi jako o t rozpadl figu?e na Hrad?, kter na sebe strhv pozornost podobn? jako obecn blb, kter se v Krop?ov? Vrutici p?iour do mstn knajpy na jedno pivo a p?itom se sta? pozvracet, pomo?it, poklet a poprat s polovinou hospody, ne ho hostinsk vykopne ven. *Zeman: Prask kavrna se faizuje, abych byl p?esn. Ale prask kavrna je jenom asi tak jedno, mon dv? procenta ?esk spole?nosti. A vte, e vm ?eknu, pro? se faizuje? Vte, kdo prvn strhl prezidentskou standartu ze st?echy Praskho hradu? N?me?t faist 15. b?ezna 1939. *N?mcov: V??m, e se zas ODS vrt mezi nejsiln?j strany. Bude to ale trvat. J si myslm, e si lid ur?it? postupn? uv?dom, e nen sprvnou politikou, kdy stt chce oslabovat ty siln a nevhodnm zp?sobem posilovat jen ty slab. *tefan vec: Revoluce z roku 1989 byla studentsk. Lid jako olomouck studentsk v?dce ?ko ud?lali z politiky takovou umpu, e pro nrod za?ali bt lep alternativou bval estbci. *Aby nai civilizaci neodvl vtr jako opadan list, pronesl Duka. Sice tm nep?ekvapil, protoe jeho postoje jsou mnohm dostate?n? znm, ale p?ekonal sv?j b?n standard mlcen przdn slmy a obvyklou dvku demagogie. Duka svmi postoji ?in katolickou crkev v o?ch ve?ejnosti nev?rohodnou a svm tlachnm vyprazd?uje k?es?ansk pojmy. *Radkin Honzk: Je na ?ase omluvit se McCarthymu? V oslavnch salvch v kv?tnu 1945 zcela zanikla moudr slova generla Pattona, e jeho tanky nem?ly kon?it svou evropskou pou? v Plzni, ale na Rudm nm?st v Moskv?. S koncem druh sv?tov vlky toti vypukla vlka studen a generalissimus Stalin za?al chystat sv?tovou vlku t?et. Oznmil to de facto 9. nora 1946 ve svm projevu o nevyhnutelnm konfliktu mezi socialismem a kapitalismem. Churchill na to reagoval hned v b?eznu vrokem o elezn opon?. Na obranu demokratickho systmu je mon ?ci, e za celou dobu tto spole?ensk psychzy dolo jen ke dv?ma justi?nm vradm manel? Rosenbergovch a deportovanch z USA bylo za deset let plnch 67 lid. *Historik Martin Kov? pravil, e je dob?e, e o na budoucnosti nerozhoduj nae politick elity - jmenovit? premir a prezident, nbr e se o t budoucnosti bude rozhodovat rozumn?ji v N?mecku ?i Francii. *Jan ze Salisbury, biskup v Chartres, v roce 1160 na synod? v Pavii pronesl: Kdo pov??il N?mce, aby vyneli soudy nad jinmi nrody? *Mimochodem vte, e N?mci jsou nejpracovit?jm nrodem na sv?t?? S jednou krvou dokzali p?eorat celou Evropu O pr destek let nazp?t s jednm volem p?eorali dokonce cel sv?t. *Generl Philip Breedlove: Evropt prezidenti pros o zven vojensk p?tomnosti USA kad den. *Oblka francouzskho satirickho ?asopisu Charlie Hebdo se zobrazenm vousatho boha v zkrvavenm oble?en a vyzbrojenho kalanikovem. Kresba, kter vzbudila nespokojenost Vatiknu, se objevila na oblce specilnho vydn, kter za?ali prodvat 6. ledna. Je v?novno vro? toku na zam?stnance Charlie Hebdo. Karikaturu doprovz npis: Rok uplynul a vrah je stle na svobod?. *len Putin je pro ns nebezpe?n?j ne cel ISIL. J si dokonce myslm, e pro ns p?edstavuje v?t nebezpe? ne Islmsk stt, protoe my jako ?esk republika jsme ve sf?e vlivu Putina, ale nejsme ve sf?e zjmu Islmskho sttu. Ale je jen otzka ?asu, ne se to Babiovi se Zemanem zhrout, ut?uje Martin Bursk. *Fendrych: Moskva jede. Nenavn? u ns kod. Sna se spole?nost rozetvat. A m na to dost prost?edk?. *Generl Pavel: Rusko je pro ns nejv?t riziko, ne uprchlci. Putin nikdy nesp. Ute?enci nedisponuj jadernm arzenlem a propagandistickmi nstroji jako Moskva. Jejich p?sun ne?d temn sly. Ne p?val uprchlk?, ale Rusko je zvan?j hrozbou pro zem? Severoatlantick aliance. Jestli Putin n?co nechce, je to siln, akceschopn a jednotn EU (jednotnost osmadvactky je velmi d?leit). Bere ns jako soupe?e, protivnka. Uprchlickou krizi vyuv ke svm propagandistickm cl?m. Putin nikdy nesp. Bval kgbk se nett ni?eho. *Nedvno gen. Pavel schvaloval vle?n zlo?in sest?elen ruskho letadla bojujcho proti terorist?m tureckm letectvem, protoe ztratilo navigaci a p?eltlo hranici. Docela by mne zajmalo jeho vyjd?en k zajet americkch p?slunk? nmo?n speciln jednotky, kte? provd?li pion v rnskch vodch. P?i pouit Pavlova metru by je m?li rnci post?let. *Politolog r: Rusk toky nejsou primrn? vedeny proti pozicm, zkladnm ?i vcvikovm tbor?m militant? z tzv. Islmskho sttu, s nm Kreml poj n?kter deliktn vazby (zprost?edkovn a kryt obchod? s ropou). Vznik tak podhoub pro rozmach nejr?zn?jch antisystmovch, antievropskch, populistickch, zpravidla krajn? pravicovch stran a hnut, financovanch a inspirovanch Kremlem, je nabvaj na sle nap?? celm kontinentem, od Francie po ?ecko, ?eskou republiku nevyjmaje. Cle Putinovy hybridn vlky ve vztahu k Evrop? z?stvaj p?itom stejn: znejistit ve?ejnost, nahlodat vru v demokratick instituce, ochromit akceschopnost nrodnch vld, diskreditovat ideje evropsk integrace, rozloit jednotu zem EU a NATO, a v kone?nm d?sledku oslabit schopnost euroatlantickho spole?enstv ?elit obnoven hrozb? ruskho agresivnho militarismu a expanzionismu a snahm o revizi mezinrodnho uspo?dn. Sou?st toho je i rozdmchvn nesnenlivosti a protiuprchlickch nlad - v sou?asnosti hlavn npl? ?innosti kremelsk dezinforma?n mainerie. *imon Krbec, ?editel Vzkumnho centra archeologie zla. *Jan Masaryk vysv?tloval Brit?m, e ?eskoslovensko bylo stt, a nikoli nakaliv choroba. *Cyril Svoboda na dotaz jak postupovat: To je jednoduch, co cht?j USA, chceme vdy i my. *Adam Benjamin Barto: V kdysi populrn stran?, zvan Ob?ansk demokratick aliance - ODA na n?kterch fotografich z tiskovch konferenc z jej nejslavn?j ry to spe vypad jako n?jak selost v synagoze. *Bohumil Slma: Tak dal vvoj ukzal, na p?kladu stalinismu a faismu-nacismu, jak lze aktivovat duchovn? nenasycen masy, dod-li se jim jako nhrada za boha jin vize. *M?e mt stt duevn poruchu? *Je srandovn, jak jsou pan?elky (kolstv je hlavn? o pan?elkch) nzorov? gumov a s jakou vervou a radost slou jakmukoliv reimu. Pokad s jiskrou v oku, budovatelskm nadenm a neochv?jnm p?esv?d?enm, uvedl k tmatu Sedl?ek. *Pa? m 132 divadel, kter se v?tinou uiv. Praha m 130 divadel, kter v?tinou ij z dotac. *Felix Holzmann: Nemusm hned kupovat pivovar, kdy se chci ob?as napt piva. *V Amerike nie je tak vzdelanie na ak sme zvyknut. Ich univerzity vbec nie s tm, ?o mme my tu. V naej civilizci sa hovor: Dobro v?az nad zlom. Oni maj tie svoje heslo: Prachy v?azia nad vetkm. A nie je to len oby?ajn metafora, ale formuje ich kolstvo - treba sa u?i? len to, ?o me prinies? zisk, peniaze. *?udstvo vie ako zostroji? raketu aby doletelo na Mesiac alebo na Mars, no ?udstvo nevie da? odpove? na otzku - pre?o tam letie?? *Sebastian Haffner ve sv knize N?meck revoluce 1918 - 1919 napsal, e sociln demokracie je nejodporn?j zjev na tv?i sv?ta, a nejen proto, e nikdy nezavh utopit revoluci v krvi. *U te? kupujeme v Evropsk unii dvakrt vc plynu, ne k nm proud ze Sibi?e, ?ekl Poroenko. Podle jeho nzoru to sv?d? o tom, e Ukrajin? se v roce 2015 poda?ilo zajistit energetickou nezvislost na Rusku. *Ukrajinsk premir Arsenij Jace?uk na?dil ?ad? ministerstev, aby prozkoumala monost zkazu dovozu ruskch knih na Ukrajinu. Premir pov??il p?slun ministry, aby posoudili m?j nvrh, tkajc se zkazu dovozu na celn zem Ukrajiny knin produkce vytit?n v Rusku. Semerak zd?raznil, e se nejedn o zkaz rusk literatury nebo jazyka, zavd?j se spravedliv a vlasteneck pravidla hry pro ukrajinsk vydavatele knih. Podle mn?n ukrajinskho poslance je rusk literatura kodliv?j ne salm nebo mdlo. *Sloup elektrickho veden Kachovka-Titan, kter zaji?uje p?sun elektrick energie z Ukrajiny na Krym, se z neznmch d?vod? z?til v noci na ?tvrtek, oznmil tiskov mluv? spole?nosti Ukrenergo Zinovij Bucju. *Slavn ukrajinsk historik Valerij Bebik zskal popularitu po zve?ejn?n jeho prac v Hlasu Ukrajiny, oficilnm tiskovm orgnu Nejvy rady. V n?m tvrd, e Je Kristus byl ve skute?nosti Ukrajinec, protoe se narodil na zem starov?k Ukrajiny. Tak vysv?tluje, kdo je bohem vyvolen nrod, a zejmna svobodomyslnost ukrajinskho nroda. Dalm p?ekvapenm byl objev rovn? tohoto historika, e Buddha tak pochz z Ukrajiny. Podle historika, m?l ukrajinsk ko?eny a pat?il ke Skyt?m, budinskm lidem, kte? ili ve druhm a prvnm tiscilet p?ed nam letopo?tem na zem starov?k Ukrajiny. Dal historik Alexandr Dubina ve svm ?lnku v ?asopise Ukrajinsk kultura sd?lil sv?tu, e Amerika byla objevena Ukrajincem a ne dnm Italem Krytofem Kolumbem. Tvrd, e ve st?edov?ku v Evrop? lid dostvali jmna podle msta p?vodu. Proto doel vzkumnk k zv?ru, e od t dob? nazvali v Portugalsku Kolumba jmnem Kolon (Coln), co znamen, e byl rodem z Kolomye, kter je nyn regionlnm centrem Ivano-Frankivskovho regionu. Zd se, e sv?t by il dosud v obrovskch bludech, nebt ukrajinskch historik? a politik?. *Poradce ukrajinskho prezidenta Jurij Birjukov se mimo?dn? nelichotiv? vyjd?il o obyvatelch Ruska. Politik, kter se prv? vrtil z dovolen, se sm sebe pt, jestli je t?eba nenvid?t obyvatele Ruska, kte? jsou stlm a nezbytnm atributem kadho letoviska. M?li bychom je nenvid?t? Ale kdepak. Nic podobnho jsem nepoctil. Jen opovrlivost. Stejnou jako k n?jakmu drobnmu a dot?rnmu hmyzu. Tot, co ct ?lov?k t?sn? p?ed tm, ne vezme do ruky plca?ku Jak koda, e zatm jet? takovou plca?ku nemme, napsal Birjukov na sv facebookov strnce. *Oficiln mluv? MZV RF Marie Zacharovov komentovala slova poradce prezidenta Ukrajiny Petra Poroenka, politika Jurije Birjukova, kter porovnal Rusy s drobnm a kodlivm hmyzem: Ponechvm stranou otzku, pro? podobn lid rad a pomhaj nyn?jmu ukrajinskmu veden. D?leit je n?co jinho - npad porovnvat nrody s p?edstaviteli kv?teny a zv?eny nen zdaleka nov, napsala Zacharovov ve svm Facebooku, a vyt?ila shodu prohlen ukrajinskho politika s mylenkami p?edk? nacistickho N?mecka, kte? porovnali Slovany s krlky. Na potvrzen svch slov uvd Zacharovov zznam besed Hitlera v generlnm tbu, kter po?dil Standartenfhrer SA a Hitler?v osobn poradce Werner Keppen 19. z? 1941. Reichskommissar Koch zamtl mylenku svobodn Ukrajiny. Slovan pat? k ?eledi krlk?. Nebude-li je t?da vldc? ponoukat, sami nikdy nevystoup nad krli? rove?. P?irozen stav, o kter usiluj, je veobecn dezorganizace. Kad znalost, kterou jim dvaj, se u nich m?n v nejlepm p?pad? v poloznalost, kter je d?l nespokojenmi a anarchickmi." Podle nzoru nacistickch p?edk?, prv? z tohoto d?vodu m?la bt zamtnuta mylenka zaloen univerzity v Kyjev?. Jak stran erty trop ale n?kdy d?jiny z t?ch, kdo je ignoruj", uzavr Zacharovov. *Polsk vlda povauje sv volebn vt?zstv za mandt k pod?zen si sttu zjm?m vt?zn strany. Je to demokracie v Putinov? stylu a nebezpe?n putinizace Evropy, ?ekl Schulz. *Okupovali jste nai zem, rozpoutali druhou sv?tovou vlku a te? ns kritizujete, uvedl Pawel Kukiz. V?nujte v?t pozornost demokracii ve sv vlasti, protoe se m?e objevit mezi vmi - nedej boe - druh Hitler a n?kolik milion? plnovanch podle vs p?ist?hovalc? to m?e zp?sobit. Domnvm se, e ve srovnn s nimi SS pat? do Armdy spsy. Promi?te tak brutln tok, ale nacist zavradili v Osv?timi mho d?de?ka a proto nechci, aby jejich vnou?ata m? u?ila demokracii, shrnul rocker. *Generl Bor-Komorowski odsoudil generla ?mierciewskho za povstn k trestu smrti proto, e vyjednval p?es jeho zkaz se sov?tskmi d?stojnky o pomoci. Dle mi ?ekl, e generl ?mierciewski obvi?uje generla Bor-Komorowskho, e dal zast?elit sov?tsk d?stojnky, kte? p?ili z prot?jho b?ehu Visly, z p?edm?st Pragy dojednat pomoc varavskmu povstn. To byl siln tabk i pro m?, nebo? na sv?tnici ?eskch letc? jsem se dozv?d?l, e pozvali generla Bor-Komorowskho na jdlo u stolu, co v tbo?e p?edstavovalo velkou poctu, i kdy nebylo mnoho k nabdnut. Povaoval jsem za svou povinnost informovat o vem ?esk letce, aby v?d?li, na ?em jsou. Dohodli se, e generla podaj, aby se k cel zleitosti vyjd?il. Generl Bor-Komorowski p?iel k ob?du. Jakmile ob?d skon?il, poloil tbn kapitn Buina generlovi n?kolik otzek. P?edn?, co je pravdy na tom, e dal odsoudit k trestu smrti generla ?mierciewskho. Generl Bor-Komorowski na to klidn? odpov?d?l, e to pravda je, protoe generl ?mierciewski p?es zkaz polsk vldy z Londna vyjednval se sov?tskm velenm. Ale obvin?n, e dal rozkaz k zast?elen sov?tskch d?stojnk?, kategoricky odmtl. To pr provedla Armija Krajowa, on sm k tomu nikdy dn rozkaz nedal. *Kdy Polk?m nedte co poaduj, budou velmi nespokojeni, povstanou a ud?laj pogrom. Jeden ?astnk se polekal a byl p?ipraven k stupk?m. A kdy jim vyhovme? Delegt se zarazil. Budou velmi spokojenibudou mt radostopij seaabude pogrom. *Roman Blako: Vlka je v kapitalismu pouze jinou formou prosazovn ekonomickch zjm?. I prezident Havel, zatm co kreslil srd?ka a mluvil o vt?zstv pravdy a lsky nad l a nenvist, zcela bezostyn? doporu?oval bombardovn, a tedy i ni?en a zabjen, v bratrskm Srbsku, intenzivn? v Irku, Libyi, dokonce i v Srii. *Tomio Okamura: Proti lichv??m, podvodnk?m a gauner?m, a? u jsou kdekoli - jedno, zda s pistol v ruce na ulici nebo u soudu nebo s exekutorskm ?i jinm raztkem. Na povrch vyplave zlo?inn spojen islamist?, vldy USA a evropskch elit. Ve?ejnost se postupn? bude dozvdat fakta o p??inch vlek a o d?sivch vle?nch zlo?inech, kter tak nae evropsk a ?esk vldy podporovaly, kryly a kryj dodnes. *Jan Keller: S radost o?ekvm p?chod jara. Budu v Bruselu d?lat maximum pro to, aby Evropsk komise pod dnmi zminkami p?chod jara neodkldala. U je to ?tvrt stolet, co m kapitalismus monost ukzat, jak zveleb sv?t pot, co odpadl tbor zla na vchod?. To, co b?hem t doby dokzal, mluv za vechny koment?e. Chyb u jen jadern konflikt. Pochopiteln? rozpoutan v zjmu t?ch nejvych evropskch hodnot, jak jinak. *Paleontolog a filozof Teilhard de Chardin: Pokud se to s lidstvem nepoda?, p?roda si experiment s noosfrou mon n?kdy zopakuje. *George Orwel: Hierarchick spole?nost m?e existovat jen na zklad? bdy a nev?domosti. *Jon Snow: No, to je zvltn. Protoe my jsme v listopadu uzav?eli dohodu se Sadskou Arbi, e je podpo?me p?i jejich kandidatu?e do Rady lidskch prv OSN, pokud Sadsk Arbie podpo? ns. To vypad jako trochu pinav dohoda s reimem, kter snad nejhrub?ji na sv?t? poruuje lidsk prva. *David Cameron: Na to odpovm velmi otev?en?. Ptte se m? na velmi d?leitou otzku. Ale d?vod, pro? mme styky se Sadskou Arbi, je nae vlastn bezpe?nost sttu. Vm o jedn situaci za dobu, kdy jsem premirem, e bomba, kter by bvala vybuchla v Britnii, byla zastavena v d?sledku informac, kter jsme dostali ze Sadsk Arbie. *Jrovec: P?pad Ukrajiny, kter, oligarcha sem, oligarcha tam, celkem v mru spolupracovala s Ruskem. Tedy do Majdanu. Pamatuje si jet? n?kdo, e tam jel n restitucemi zbohatl kne podpo?it boj chudch proti zbohatlm? Teror je metoda boje slabho proti siln?jmu. V sou?asn dob? se ji jen z?dka setkvme s prohlenmi typu "teroristi jsou zbab?lci, protoe si to necht?j rozdat na frovku s vojky" nebo "jsou to nezkonn bojovnci, protoe nemaj uniformy". V roce 2010 se konala v Torontu sch?zka G20. Spolu s p?edchzejc sch?zkou G8 stla bezpe?nostn opat?en skoro 900 milin? kanadskch dolar?. Byla nasazena policie, postavena ze? kolem kongresovho centra, odstran?ny parkovac automaty, potovn a novinov schrnky a t?eba i tenk stromky, ze kterch by si demonstrujc mohli nalmat hole. Byli nasazeni piclov a udava?i do "podez?elch" skupin. To ve kv?li dvaceti papal?m, z nich mnohm by sp sluela soudn s? a obvin?n z vle?nch zlo?in? ne pzovn p?ed kamerami. Terorist nepot?ebuj zabjet papale. Vdy? mnoz s teroristy jednaj, podporuj je a navc je za kadm sou?asnm politikem p?ipraveno mnoho nhradnk?. Pod?znout hrdlo um?l i skaut Man. *Gorba?ov s Jelcinem Rusko saran?at?m vydali. Gratis a s ponenou omluvou, e to trvalo tak dlouho. Milion?m Rus? nad?lili nouzi nevdanou od vlky. Uraen a ponen se vzep?eli. Putin jim vrac nad?ji i d?stojnost. *The Saker: Za Jelcina m?li rut minist?i men moc, ne zpadn poradci, kte? Rusko zm?nili v kolonii Spojench stt?. Rusko bylo v 90. letech pod kontrolou USA p?inejmenm tak, jako Evropa a Ukrajina dnes. Vsledky byly skute?n? katastrofln: rusk p?rodn zdroje byly drancovny, miliardy dolar? rozkradeny a zaantro?eny na zpadn offshore ?ty a rusk pr?mysl zni?en. Za doprovodu bezprecedentn vlny nsil, korupce a bdy. Rusk federace byla na sam hran? rozpadu na pidistty. Nastal ?as hr?z, srovnatelnch jen s velkou vlkou. Rusko se ocitlo na pokraji exploze a n?co se podniknout muselo. *Vja?eslav Dain?v: Model divokho kapitalismu se ukzal pro Rusko vraedn. V ?e prezidentstv Jelcina neexistoval jin ideologick program ne, kter byl ur?en elitou USA. V administrativ? prezidenta a vld? Ruska bylo kolem t? set americkch poradc?, z nich mnoz byli zam?stnanci CIA. D?sledky byly nasnad?. Jednalo se o program okov terapie, co znamenalo urychlen odstran?n politickch, hospod?skch a socilnch zklad? socialistick spole?nosti, kdy byly ignorovny zvan d?sledky pro ob?any. Clem bylo co nejrychleji doshnout bodu, ze kterho nen nvratu, a to z cesty vvoje kapitalismu v Rusku. Nsiln privatizace sttnho majetku, vrobnch prost?edk? a nerostnho bohatstv byla doprovzen ve spole?nosti soukromho vlastnictv nsilnickou psychologi a instinktem - kdo co urve. Byl to boj omnia contra omnes vichni proti vem. Oligarchov nemaj zjem na rozvoji rusk ekonomiky, ale dvaj p?ednost p?enosu, a to ve velkm m??tku, svho nespravedliv? nabytho kapitlu do USA a dalch zpadnch stt?. Jedn se o vznamnou infuzi do euroatlantick ekonomiky. kter umo?uje menin? silnch urvat slabm i to posledn, co jet? vlastn. *Dain?v lituje krachu Praskho jara a tvrd, e ?eskoslovenskho reformnho hnut se vce bli ve Washingtonu ne v Moskv?, nebo? nov demokratick socialismus mohl tehdy mt velk dopad na zpadn Evropu, kter v roce 1968 byla pod tlakem masovho hnut poadujcho radikln reformy kapitalistickho systmu. *Po?tkem edestch let se zhorily vztahy mezi Sov?tskm svazem a ?nskou lidovou republikou. Nastala ostr ideologick polemika. P??inou byla urka Pekingu tm, e se Sov?tsk svaz s ?nou nepod?lil o atomov tajnosti. Tehdy Mao prohlsil: Z?staneme bez kalhot, ale bombu ud?lme. A ud?lali. ?na nikdy nebyla agresorem. Je to jedin zem? na sv?t?, kde lid maj nikoliv ?ty?i, ale p?t sv?tovch stran. ?ty?i jsou i pro ns b?n a ta pt je strana st?edu, prav bata civilizace. Maj p?slov, kter nepovauj za vhodn pro ui cizinc?. Jeho smysl je ten, e kdy se lid na severu, v Evrop?, jet? balili do zv?ecch k?, v ?n? u vynalezli kompas a st?eln prach. (Sv?tovch stran maj est, p?idvaj sm?r nahoru a sm?r dol?.) *O. Krej?: Jako by ?nt komunist necht?li sv?tov kapitalismus porazit, ale koupit si ho. Jist je, e obrovsk nstup ?ny mohou zastavit jen jej vlastn chyby. Nebo velk vlka. *Jan Keller Nadlka po cel rok. Fundovan sociolog zde uvd, e v Evrop? pat?me suvernn? mezi zem?, ze kterch si investo?i odnej nejbohat vsluku. Vyplcme jim jedny z nejvych dividend na sv?t?. V poslednch letech se zcela nezitn? skldme na to, aby velk zahrani?n firmy nachzely u ns pod strome?kem rok co rok dre?ky skoro za p?l bilion? korun. Jak se poda?ilo takov zzrak za?dit? Hrad nezpochybniteln? zjist, kdo nabdl zpadnmu kapitlu ?esk banky a spo?itelny k privatizaci? Ty pak m?ly, u krtce po privatizaci, dvoucifern zisky a hutn? ivily sv mate?sk bankovn domy. Pro? jsme se zbavovali slepic, co nesly zlat vejce? Napov nm Pavel Mertlk, nebo to dopov ze svho nafukovacho ?lunu na Vyso?inskm rybnku sm Milo Zeman? Pravda bude nejsp v trezorech nadnrodnch bank a zpravodajskch slueb. Je t?eba si uv?domit, e Milo Zeman je jen ozdobn dladice z Pompej, kter byla zm?rn? vsazena do litho popraskanho betonu establishmentu sou?asn ?esk politiky. *Miroslav Polreich: Nai otci buditel vid?li v Rusech to mohutn dubisko proti N?mc?m. A ten mladk KHB se tam zatoulal a poznal podstatu samod?rav a dovedl ho popsat a odsoudit. Pozor - ne ob?any. O nich napsal: Co dobrho v Rusech jest, slovansk p?vod m, co patnho, od N?mc? pochz. Necht?l bych to tvrdit, ale KHB za svho ivota padl v nemilost. *Kdyby vlna uprchlk? nebyla iveln a byla p?edem plnovan, bylo by to velmi patn, protoe inicitorem je americk bombardovn, kter vlnu podntilo. Pak by to byly USA proti Evrop? a tto katastrofick teorii se mi nechce v??it. A to nejenom pro jej d?sledek, ale i pro ne tak dalece prozravou americkou politiku. Sm jsem doel po ivotnch zkuenostech k zv?ru, e americk zahrani?n politika je nep?edvdateln. Proto bych j nepodsouval tak zvan a dalekoshl mysly. V podstat? protievropsk. *Ivo ebestk: Spoluprce a solidarita jsou z dlouhodobho hlediska vhodn?j formy jednn ne sobectv a bezohlednost. Ostatn?, zrodky tto etiky m?eme pozorovat i u impanz? a jejich (i naich) nejblich p?buznch, bonobo. *Prezident Edvard Bene je dnes ?asto ozna?ovn za slabocha, zrdce, a dokonce i zlo?ince. Chyb u jen floskule Emanuela Moravce, e jde o jeitnho trpaslka, kolem n?ho se shromdila idovsk sme?ka. Z nacistick terminologie se - v souvislosti s Beneem - ujal i dnes oblben a hojn? pouvan termn "?ech?ek". Vraz pouval prv? Moravec a charakterizoval n?koho, kdo m?l - slovy protektortnho ministra kolstv a lidov osv?ty - pli mravence, rozhled slimka a morlku hokyn?e. Prv? Bene pr nrod ?ech?k? s pok?ivenou a kolaborantskou povahou dokonale reprezentoval. Ani Sicherheitsdienst se nap?klad v situa?nch zprvch pro Berln netajil, e lid, kte? po atenttu hajlovali na shromd?nch na Vclavskm ?i Starom?stskm nm?st, zvedali pravice jen pod vlivem a panickho strachu z dalch poprav. A ne proto, e jsou kolaboranti, p?ipomn ?van?ara. V p?ednch ?adch demonstrujcch podle n?j navc vdy stli hajlujc prat N?mci, jich tehdy v Praze ilo asi 100 000. *USA dokzaly za p?l roku rozdrtit Irk a najednou nedokou za rok porazit IS, kter m pr tank? a je bez letectva? Kdyby mocn tohoto sv?ta cht?li, tak dn IS ani nevznikl! *Nov? zve?ejn?n obnoven rusk strategie nrodn bezpe?nosti konstatuje, e USA a rozi?ovn NATO pat? k hrozbm Rusku a pokud selou vechny nensiln varianty ?een problm?, nastoup vojensk ?een. To tak. *A cht?j na rusk dve?e ?ukat raketama. *Starikov: Rusku stle ?ast?ji p?ichzej pozvnky do vlky. Sv?t sp?je k vlce. Ani jedna velk vlka se neobela bez na ?asti. Vlky se vedou za p?eformtovn sv?ta, za snaz p?stup ke zdroj?m. USA se dvaj na mapu a p?emlej, koho serat, koho velkho a plnho sil, aby se nasytily. N?jak Jugoslvie nebo n?jak Srie je nenakrm. V roce 2016 se konfrontace mezi Ruskem a USA dle vyost? a bude stle sloit?j udrovat konflikt za hranicemi Ruska. Nep?tel v agnii je nebezpe?n. Uv?domuje-li si, e umr, sna se svho p?emoitele smrteln? otrvit poslednm utknutm. *Z knihy Kdy nastaly det?: Ve svch novinch jet? musm zdeptat ty zatracen boleviky a vechnu tu slaboskou pak, co po?d k?i? po mru. Kdoe chce mr? Kdo m?l kdy n?co z mru? *U na konci 18. stolet ertoval ve Francii americk vyslanec Benjamin Franklin, e ve?ejn mn?n nen obvykle ve?ejn a v?tinou se uke, e to ani nen mn?n. *Kdy se podvte na Severn Koreu, tenhle mu je maniak, uvedl Trump ve svm projevu na shromd?n v Iow?. Zrove? ale hned dodal: Ur?it? si zaslou uznn. Kolik mladch lid v jeho v?ku, pot co jim zem?el otec, by dokzalo p?evzt zodpov?dnost za vechny ty generly a upevnit si mezi nimi moc. Kdy se nad tm zamyslte, je to skute?n? asn. Jak to d?l? P?iel, p?evzal moc a vem ukzal, kdo je v?dce. To je neskute?n. Odstranil strce, odstranil tady toho, tmhle toho. Tenhle chlap nehraje dn hry a my nem?eme hrt hry s nm. Protoe on je ten, kdo opravdu m rakety a jadern zbran?, pokra?oval dl ve svm proslovu Trump. *vdsk ministryn? zahrani? Margot Wallstrmov poaduje prov??it, zda se Izrael v sou?asn vln? izraelsko-palestinskho nsil nedopout mimosoudnch vrad. V Izraeli jej slova vyvolala ostrou reakci. Izraelsk ministr pro v?du, techniku a vesmr Ofir Akunis navrhl, aby se rad?ji vyet?ovalo, jak je mon, e byla zvolena ena, kter tak nepokryt? nenvid Izrael a kter se udrela ve funkci ministryn? zahrani?. *K Turecku se dob?e hod anglick p?slov: With friends like these, who needs enemies? (Mte-li takov p?tele, na? by vm byli nep?tel? nebo Mte-li takov p?tele, pot?ebujete jet? nep?tele?) *Jsme zase u bonmotu Stiglitze: ?een krize by nem?lo bt hor ne krize samotn. *Kdy ji Marx nazval kriz z nadvroby, mnil tm p?ebytek kapitlu - a ne kaviru. *Nacionalismus vdycky slouil jako prost?edek k tomu, aby oebra?en lid uv??ili, e jsou na stejn lodi jako ti, kte? je oebra?uj a kte? se jim za clonou nrodnch vlajek, nrodoveckch hesel, vojenskch pard a prezidentskch standard docela oby?ejn? vysmvaj. *Lavrov opakovan? prohlsil, e jednn o zruen sankc se nekon, protoe my jsme je nezavedli, ale zavedla je Evropsk unie pod tlakem Spojench stt?, a tento problm nen rusk, ale t?ch, co si to vymysleli. dn dialog s Ruskem se nejen nevede, ale ani toto tma nebylo nikdy vzneseno b?hem dvoustrannch nebo vcestrannch jednn. Proto je nemon vst dialog, diskutovat o odstran?n toho, co druh zavedl pod tlakem t?etch. *Martin Schulz (rodem N?mec) v souvislosti s migra?n otzkou ?ekl toto: Pot?ebujeme ducha evropskho spole?enstv. A v p?pad? nutnosti to mus bt vynucen silou. Nem?e bt, a j pat?m k lidem, kte? to ?kaj, abychom ve 21. stolet globalizaci a globln problmy ?eili nacionalismem. V tom okamiku je t?eba zabojovat a je t?eba ?ci, e v p?pad? nutnosti budeme proti jinm bojovat, abychom doshli svho cle. ?esk mainstreamov mdia, v?etn? ve?ejnoprvnch, o Schulzov? vroku neinformovala. P?itom je to podle antovskho v podstat? vyhlen absolutn svrchovanosti bruselsko-berlnskho panstv nad Evropou. Sta?, kdy n?jak eurounijn potentt ozna? jakkoli politick projev nesouhlasu za nacionalistick, a je zde d?vod k silovmu zsahu, varoval analytik. *Sergej Rjabkov: Od El Trumpissimo po The Hillarator bychom m?li o?ekvat zven sank?nho tlaku. *Poskytovat vzd?ln lidem? A jak potom budete ten dobytek ?dit? Pjakin cituje Germana Grefa, fa Sberbank. *Paradox tto zvltn morbidity vystihl kresl? v n?meckm tdenku Der Spiegel. Manelsk dvojice popj ampa?sk p?ed televizorem. Text v obl?ku ?k: Letos jsme se ze solidarity s migranty rozhodli sledovat p?lno?n oh?ostroj nad m?sty Islmskho sttu. Podobnost zvukovch i sv?telnch efekt? p?i odpalovn raket z letadel a p?i hromadnm ni?en zbavn pyrotechniky m? nep?estv znepokojovat. *Tak nap?klad v roce 2012 na nejdra hlasovn v d?jinch Barack Obama utratil 985,7 milion? dolar?, a jeho soupe? Mitt Romney - 992 milion?. Kad hlas stl Obamu tm?? 15 dolar?, a Romneye vce ne 16. *Kdy lid v televiznch stanicch povykuj o svobod? slova, rozhodn? tm nemysl, e kad m?e projevovat sv?j nzor. Mysl tm, e cenzuru maj provd?t oni a nikdo jin. *George Friedman, vlivn geopolitik a stratg, p?edpokld, e sice Evropsk unie z?stane zachovna, ale upadne do ?astn bezvznamnosti. Vidm, e mylenka EU se nepovedla, ale nen tady dn jasn alternativa. Tato nefunk?nost je jasn? vid?t v otzce p?ist?hovalectv a opravdu to zatm nen tak velk problm, vdy? se jedn o st?hovn populace men ne 0,5 procenta. Avak Evropa se nem?e dohodnout, jak s tmto problmem nalo. Instituce v Evrop? jako jsou muzea, mohu jet? navtvit a stle funguj. Take nev??m, e Evropsk unie se zhrout v blzk budoucnosti, ale jsem p?esv?d?en, e ztrat v?t a v?t vliv ve vech d?leitch otzkch. *Spousta studi o Rusku nem dnes hodnotu ani pouitho toaletnho papru. Jedinou jistotu ale p?ece jen mme: ve Spojench sttech, stejn? jako v Rusk federaci se reim jednou zm?n. Jen nevme kdy a jak. *Dnen ministr zahrani? USA John Kerry Bara oslovoval jet? v roce 2010 drah p?teli. *Jeden francouzsk prezident ?ekl: Asd mus odejt! M?eme se divit, e Bar Asd jednou ?ekne: Franois Hollande - dosa?me si na toto msto jakkoli jmno i?itele dobra - mus odejt? uzavr Zbo?il. *Britsk imprium vedlo vlku proti lidstvu po tm?? ?ty?i sta let, z hlediska britskho establishmentu je toto ctyhodnm a vzna?nm vsledkem. *Proto se rn domnv, e dialog s USA o jakchkoliv otzkch k ni?emu nepovede a jednn bude nesmysln a neuite?n. Je to zbyte?n ztrta ?asu, ?ekl Izadi. *B?hem dlouholetho panovni generla Suharta (32 let), kter byl n?kdy kritizovn za nedodrovn lidskch prv, ale i on absolvoval tradi?n kole?ko vech autoritativnch neevropskch politik? - Bl d?m, Vatikn, Buckinghamsk palc. On sm p?ijmal vzneen nvt?vy v prezidentskm palci v Jakart? a jednou z nich byl i Henry Alfred Kissinger, kter se podlel na vzestupu i pdu generla a prezidenta. Nai politici by dali najevo, e dnes odsuzuj zavrad?n destek, ?i stovek tisc? Indonsan? na Jv?, Sumat?e a na Malajskm poloostrov? b?hem svch kolonilnch vboj?m v dob?, kdy tam?j domorodce p?esv?d?ovali o evropskch hodnotch, pe v koment?i pro Prvnizpravy.cz Zden?k Zbo?il. Dokonce se zd, e s rostouc vzdlenost od evropskch velkom?st se hodnota lidskho ivota sniuje a mrtv nebo zran?n v Jakart? jsou jin mrtv ne v Pa?i. *Tony Cartalucci: Kamkoliv cht?j USA nacpat svoji armdu, uke se tam ISIS a pohodln? to ospravedln. A kdykoliv maj USA problmy s p?esv?d?ovnm cizch vld, aby skkaly, jak Washington psk, objev se ISIS. Vlastn? kdekoliv m americk zahrani?n politika problmy, objev se tam ISIS a podobn sttem podporovan teroristick skupiny a zachrn to. Samotn ISIS je vtvorem USA a jejich evropskch a st?edovchodnch spojenc?. Vlastn americk vojensk rozv?dka (DIA) to p?ipustila v unikl zprv? z r. 2012. *Charles Krauthammer proslul vrokem, e bude rad?ji t pod vldou osob nhodn? vybranch z telefonnho seznamu ne pod vldou akademik? z nejprestin?j univerzity. Chovn Hillary Clintonov ohrouje nrodn bezpe?nost vce ne kterkoliv z doposud znmch p?pad?. *Vlda USA je nejkompletn?j kriminln organizac v d?jinch lidstva. *Michael Fallon, britsk ministr obrany: Britnie vyle do Polska vojensk kontingent o po?tu jednoho tisce lid v rmci solidarity proti rusk agresi. *Da?i? uvedl, e Srbsko nedovol migrant?m z?stat v zemi. Nikdo nez?stane v Srbsku, pokud oficiln? nepod o azyl v souladu s mezinrodnmi postupy. Pokud n?kdo bude chtt vy?eit problm v nad?ji, e migranti z?stanou v Srbsku, tak se mu to nepoda?, varoval Da?i?. Ministr dle ironicky poznamenal, pro? p?ist?hovalci nem? do Kosova, kter je centrem demokracie a rozvoje a siln prosperujc zem. *M?e bt: rno penze a ve?er idle, nebo naopak, ale penze p?edem. *Winston Churchill prohlsil, e socialismus m?e existovat jen na dvou mstech na sv?t?. V nebi, kde ho ale nepot?ebuj, a v pekle, kde u ho maj. Ud?lme ve pro to, abychom v tom socialistickm pekle nemuseli t, slbil Fiala. *U v roce 1904 napsal Mark Twain, e ve Spojench sttech mme p?li zkon? na ochranu tisku, a mlo na ochranu p?ed tiskem. *rn porazil Zpad v nedvn jadern dohod?, kter je tak nesmysln, e i umrn?n rnsk prezident Ruhani se ji ani neobt?oval podepsat. *Ministersk p?edseda Velk Britnie na?dil spustit vlajku zem? v souvislosti s mrtm poslednho krle Sadsk Arbie, a vyhne se tvrdm slov?m v koment?i k poprav? itskho duchovnho. *Pokud Fed rokov sazby zvedne, bude to eredn mazec. Pokud je nezv, p?jde to s kopce jet? vc. Z t zm?ti u snadn cesta nevede. A my jsme te? nosem u zdi. *P?ece nm primrn? nejde o pln tal?, nbr o demokracii: pro ty zaslouil a obratn. Nebo jsme za socialismu tak zdegenerovali, e nedovedeme uznat zaslouen profit naich elit? *Finan?nk Pavol Krpa, kter m nyn i minoritn podl v OKD, v minulm roce v jednom rozhovoru trefn? ?ekl, e to, co se stalo v rmci privatizace OKD, by se nemohlo stt snad ani v Rusku ?i na Ukrajin?. Pokud vezmeme navc vahu oficiln dokument ministerstva financ z roku 2014, kter objektivn? popsal celou situaci, to? na sou?asnho premira, a dokonce pouv v otzce poadavk? majitel? po sttu p?mo slovo vydrn, musme se ptt, pro? se po?d nic ned?je? *Vt Klma: Hovo?it budu z vlastn zkuenosti: V Egypt? jsem pro svho ?eskho klienta zprost?edkovval koupi obchodnch prostor. Slovo dalo slovo a z milho Egyp?ana vypadlo, e obchod prodv kv?li tomu, aby si mohl koupit manelku. Samoz?ejm?, e jako mu jste ochotni zaplatit plnou cenu jen za nepokozen zbo. Ztrat-li dcera panenstv, je prakticky bezcenn. Omezen svobody en, jejich zahalovn a musk doprovod, jde-li ven, nem nboensk, ale ekonomick podtext. Obdobn? to plat i pro kupovanou manelku. V obou p?padech jde vlu?n? o ochranu vlastn investice! Cena ?esk pokozen manelky. Do rukou se mi dostaly t?i svatebn smlouvy. Nejvy cena, kterou byl muslimsk manel za pokozenou ?eskou manelku zaplatit, byla 10 tuniskch dinr?, co je ekvivalentem ceny t? kv, nebo jednoho malho hamburgeru. Nejedn se p?itom jen o eny st?ednho a vyho v?ku. Jedna z nich byla mlad, manel j ud?lal dt? a sotva dostal vzum do Schengenskho prostoru, zmizel a u ho nikdy nikdo nevid?l. Druhou, po t?ech m?scch manel vym?nil za mlad a bohat Rusku a t?et svoji ?eskou enu p?ipravil o vechny penze, p?i spole?nm podnikn v Egypt?. Pojzdn nev?stince. Plat-li daj, e v?tinu z vce ne milionu imigrant? tvo? mlad, svobodn mui ve v?ku od 16 do 36 let, pak k nim musme p?istupovat jako k armd?, za n mus zkonit? nsledovat nev?stky, jako tomu bylo od nepam?ti. Pokud ne, jejich sexuln frustraci zkonit? odnesou mstn eny, jako se tomu stalo v Koln? nad Rnem a dalch m?stech. Jednoduchm, elegantnm a historicky ov??enm ?eenm sexulnch pot?eb vojk? jsou tradi?n pojzdn nev?stince. Pro? by nemohly fungovat i v p?pad? imigrant?? *Ivo ebestk: Demokracie dv teoreticky kadmu ?lenu spole?nosti monost postupovat na pomyslnm eb??ku od nepatrnho kapitalistickho trpasl?ka, schopnho vyko?is?ovat tak nanejv sm sebe, a po p?edsedu p?edstavenstva gigantick nadnrodn korporace. Tyto marlsk hole v tornch p?k? ponechv demokracie jako hnac motor vem ob?an?m. Nikoho p?edem nevylu?uje z voln sout?e. Proto kapitalismus p?sob p?irozen? a t?ko m?e vzbuzovat iroce roz?enou fundamentln averzi, nebo? teoreticky nikoho nevylu?uje ze hry. Kad jedinec, by? momentln? se pohybujc dokonce i hluboko pod rovn pr?m?rnch mezd, je n?jakm zp?sobem ?asten na systmu, pat? k n?mu a kdykoliv - bude-li mt z pekla t?st - se m?e odpchnout ode dna a postupovat v, tak daleko, a se mu kapitalismus za?ne dokonce i lbit. Jak je skute?n? vztah mezi kapitalismem a demokraci se pochopiteln? naprosto z?eteln? ukazuje v podnicch a firmch, kter jsou v soukromch rukou. Demokracie zde opout demokratickho zam?stnance na vrtnici. Zam?stnanec jde na sv pracovit? a demokracie si jde zatm sednout do ?ekrny pro hosty, kde dostane kvu z kelmku. A zatmco demokracie sed v ?ekrn?, zam?stnanec dr sta a krok. Kdyby si poslal na vrtnici pro svou p?telkyni, dostal by nejsp hodinovou vpov??. *Hra na demokracii skon?ila. La comedia finita Valentin Katasonov *Premir Cameron je praprapraprapravnukem krle Vilma IV. *Cena ropy se ned p?edpov?d?t, kdy pobh stdo investor? se zv?ecmi instinkty sem a tam, hned dop?edu a hned zase dozadu, uzav?el Fedun. *Nasredin si el dt ut nov aty. Pln o?ekvn veel do krej?ovstv. Krej? s nm ve probral, zm??il ho a ?ekl: P?ij? za tden, to - d-li Allh - budou tv aty hotovy. Nasredin p?iel za tden. Je tu mal zdren, pane, omlouval se mu krej?, ale p?ij? za t?i dny, to - kdy Allh d - budou tv aty hotovy. Nasredin p?iel za t?i dny. Lituji, omlouval se krej?, ale tv aty jet? nejsou zcela dokon?eny. P?ij? prosm ztra, to - kdy Allh d - budou tv aty u jist? hotovy. Podrd?n Nasredin nevydrel: A jak dlouho by to trvalo, kdybys z toho vynechal Allha? *** Nelze nep?idat kalanikov a president. *Petr t?pnek Prezident ?ekne vtip, evidentn nadszku, kterou chpe i tydt s IQ kropic konve, a oni to ?e, ?e, ?e, ?e a ?e. Asi by to opravdu cht?lo kalanikova, napsal a p?idal sm?jcho se smajlka. A rad?ji k tomu dodal: Poznmka pro politick a urnalistick trubky: Pozor, nadszka! *Pokud k n??emu Zeman vyzval, tak nejen k vrad? premira, ale i k zabit Miloe Zemana. To by v t?ch pohorenejch zprvch a koment?ch nem?lo chyb?t, dodal Plesl. *Vlastenecky se tedy nevyjd?il Jako by ?esk zbrojovka nevyrb?la vhodn zbran?! uvedl sarkasticky Macek. *Mluv? prezidenta Ov??ek. Mm pocit, e pan premir dosp?l ke stanovisku, e se pan prezident rozhodl zabt ministerskho p?edsedu svobodnmi demokratickmi volbami. *** nor 2016 *Blisty cituj Amnesty International: Rusko pch nejneslchan?j vle?n zlo?iny. *Martin C. Putna: Co je dneska Rusko? Autorit?sk, antidemokratick reim. Pravoslav reprezentuje nejv?t kgbck hajzl Kirill spojen s druhm kgbckm hajzlem Putinem. To je sou?asn Rusko a nechpu, co pozitivnho tam chceme hledat. *Boris Cvek: Putinovsk propaganda si taky m?e ?kat, co chce, fakta nebo konsistence v tomto vchodnm zp?sobu mylen nehraj dnou roli. *Jsou lid, kte? v tto (rusk) propagand? - v tomto, to nen ani propaganda, v tomto bahn?, protoe je to bahno, a jet? smrdut navc - vid n?co, co vid prase v tom bahn?, kter je pro to prase p?irozenm prost?edm pro ivot, existenci. Je jim v n?m dob?e. Thnou zcela p?irozen? k tomu, co je pro n? jejich rodn. A to rodn v tomto smyslu se spojuje s tm vchodnm modelem civilizace. A zcela bez ironie, zcela bez jakhokoli oso?ovn, tito lid pat? na vchod a ijou u ns. ?ekl Mitrofanov. Opravdu to ?ekl. *Mitrofanov: Bohuel i podle ruskch daj? stle se kadm rokem zvyuj po?ty lid, kte? z Ruska emigruj. Sociln? jsou to nejlep mozky, nejpodnikav?j lid, nejvzd?lan?j, mlad lid. plnou demokracii si v Rusku asi nen mon p?edstavit. Pro sv?t by bylo optimln, kdyby tam byl reim, kter by nebyl tak expanzivn jako dnes. Byl schopen domluvy, dohody. Ovem rusk d?jiny nedvaj materil k tomu, aby tento stt v tto podob? byl schopen n??eho takovho. Jsem naprosto p?esv?d?en, e Putinova kremelsk politika vede k zhub? Ruska. Nikoliv, e bude Rusko vzkvtat. Rusko je ve stavu bomby p?ed vbuchem. Co Putin dob?e v. Proto se sna to nap?t ventilovat ven. Proto Ukrajina, Turecko a dal, vysv?tlil. *Karel Dolej: Jako prvn ovem hroz zkolabovat takov chronicky neefektivn ropn emirty jako Venezuela ?i Rusko. Ale minimln? je jasn, e Rusko si ji vybralo: Namsto do modernizace ekonomiky investuje do zbrojen a vytv? p?edpoklady pro dal vojenskou expanzi do zahrani?. rn je druh takov p?pad usilujc o vytvo?en itskho p?lm?sce na zem n?kolika sousednch stt?, kde ji vycvi?il destky tisc ozbrojenc? a posl tam zbran?. Rusku dojdou penze v horizontu 12 - 18 m?sc? a proto te? hraje vabank, finan?n situace Sadsk Arbie a tm spe Bahrajnu je mnohem lep. *Martin Fendrych: Pape Frantiek na Kub? se objal nejen s Kirillem, ale de facto i s Vladimirem Putinem. Pape Frantiek nehz Rusy do jednoho saku. Tou po mru. Proto se seel s Kirillem. Jist? v, co je to za prach?e, jak ije, e je to Antifrantiek. Ale Frantiek neslou Putinovi. Naopak. Je pro mr a ctu ke slabm. Co ukzal znovu i na Kub?, kdy zvolal: Jsme brat?i, a objal neobjatelnho, d?snho Kirilla. *Damila: Patriarcha Kirill je Putinovm vyslancem na Zpad. Setkn papee Frantika s ruskm patriarchou zcela jist? poslilo presti a pozici Ruska nejen v o?ch milion? v??cch, ale i na sv?tov geopolitick scn? a dodate?n? posv?tilo mezinrodn putinovskou politiku v?etn? vojensk agrese na Ukrajin? a vyvra?ovn civilist? v Srii. Je smutn, e pape Frantiek svm up?mnm silm o mr ve skute?nosti podporuje str?jce vlky, take, pape je vlastn? hlupk, kter nepochopil, e s komunismem /ruskem, putinem.../ se mus bojovat dodnes. Vstup Ruska do vlky na stran? dikttora Bara Asada, kter m na rukou krev ?tvrt milionu vlastnch ob?an?. Mus prchat p?ed bombami, kter na n? shazuje putinovsk Rusko. *Libor Rou?ek: M?eme se dostat do situace, a u jsme ji m?li v minulosti, kdy jsme zaili r?zn dikttorsk reimy. Vidme takovou situaci i v Rusku za prezidenta Putina, kter m podporu stle mezi 85 a 90 procenty, ale to neznamen, e se Rusko vyvj sprvnm sm?rem. Naopak si myslm, e jde do slep uli?ky. *Kostelka: J u si n?kdy p?ipadm, e kdybychom nem?li Rusko, nem?li bychom se ?eho bt. *Je d?leit si pamatovat, e rusk hrozba je od poloviny minulho stolet nejlpe prodvanou hrozbou Pentagonu nejen americkmu Kongresu, ale i partner?m v NATO. Co by bez ns d?lali?, ?ekl oficiln mluv? Ministerstva obrany. *Tom Halk: Pot?ebujeme intelektuln elity, kter by m?ly spolupracovat s mocenskmi elitami. Jinak se otevraj dve?e barbarstv, varoval teolog. Tyranie v?tiny nen tot jako demokracie. Jak vme, v?tina se v?tinou ml. *Tom Halk: Jsem hluboce ot?esen stavem ?esk spole?nosti. Tomu, jak se n?kterm demagog?m v?etn? prezidenta republiky poda?ilo morln? zkazit klima v na spole?nosti. Nicmn? p?iznal, e za sv nzory na migraci sklz od lid velkou nenvist. Kadou hodinu dostvm neoby?ejn? sprost a agresivn e-maily od lid, kte? m? nikdy nevid?li a ur?it? ne?etli ani jednu knihu. Proklnaj m?, p?ej mi smrt. Pr je ale i tohle lep ne mt jejich obdiv. Kdyby mi tito lid tleskali, tak to bych se zd?sil. A? tleskaj Zemanovi, Klausovi a dalm, prohlsil. *I po smrti je dvn za vzor Vclav Havel, s kterm se vborn? spolupracovalo Madeleine Albrightov, protoe jak ?ekla v ?esk televizi, zatelefonuje mu, co m ud?lat a on to ud?l. *P?m volba se ukazuje jako jedna z nejv?tch chyb, kter se tento doslova uboh nrod dopustil, ?k A. Mitrofanov. *Empiricky pokldm za prokzan, e kdykoliv pan doktor Pehe cokoliv vyhls jako svou prognzu, dopadne to p?esn? naopak. *Cel jmno, tituly a funkce Petra Fialy. Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., bval ministr kolstv a rektor Masarykovy univerzity, *Korte - filolog, lingvista, buran buranovi?, podnikatel, v parlamentu pohovo?il pr i hebrejsky. *Martin Hekrdla: J jsem do tto chvle nikdy nikomu nep?l nic doopravdy zlho. Ale v p?pad? tohoto darebka svoji zdrenlivost dosmrtn? vzdvm. Prezident republiky Milo Zeman je v?l. *Pane Dienstbiere, sou?asn systm je zaloen na lch humanitrnch bombardr? a prolhanch pravdolska??. Jsme sou?st zlo?in? americkho vraednho imperialismu, sd?lil ministru pro lidsk prva jeden z diskutujcch. Na to v podstat? ani Dienstbier nereagoval, protoe to pr nem?lo smysl. *Pane redaktore, "chud" se ne?k. Muste jim ?kat "sociln? vylou?en", to je neutrln, kolil Dienstbier v p?mm p?enosu. David Borek se ve vysln tak ptal, pro? ministr pouv souslov sociln? vylou?en lokality, pro? ne?ekne chud lid? Protoe to je stigmatizujc, zatmco souslov sociln vylou?en je neutrln, zd?raznil sociln demokrat. Vy?etl tak modertorovi, e dop?edu oslabuje postaven ur?it skupiny lid. *S p?chodem funkce a moci, kter k n nle, se maou rozdly mezi pravic a levic a nen tak poznat, kdo je demokrat sociln a kdo je demokrat ob?ansk. Alespo?, e jsou oba demokrat. *Karel Hv?ala: Karel Schwarzenberg vyel z pln? zsadn? jinho prost?ed: je to mu, kter mysl v irm kontextu, zn historii, protoe v n na hradech a zmcch vyrostl a nemusel se nikdy kv?li sv kari?e dopout?t n?jakch proh?ek?, protoe se u jako kne narodil. Takov lid jsou v politice d?leit: nemus se p?etva?ovat, lht ani krst a ve sv?t? maj automaticky velk respekt. (Karlovi se dostalo dobrho vychovn, v n?m dominovaly tradi?n aristokratick ctnosti p?edk?. Jeden z jeho prad?d?, lancknecht Friedrich Schwarzenberg, dokonce prokoukl a proklel komunismus jet? d?v, ne Marx sta?il vydat sv?j pamtn Manifest.) *Ivan David: Dnes jsem poslouchal ?esk rozhlas - Radiournl, a dozv?d?l jsem se, e Turecko je na na stran?, protoe pomh bojovnk?m za svobodu proti zlo?innmu Asadovi, zatmco Rusko Turecku p?ek v zsobovn t?chto bojovnk?, to? na koly a nemocnice a to ve s clem rozloit Evropskou unii p?livem uprchlk?. Atd. Atd. *Nikdo soudn dnes u nem?e pochybovat o roli Turecka p?i podpo?e terorist?, lhostejno, zda si ?kaj bojovnci za demokracii ?i bojovnci proti diktatu?e. *Ukrajinci jsou p?ipraveni bojovat proti Rus?m v Srii. Bitvami zakalen ukrajinsk ozbrojen sly p?ijmou s radost monost st?etu s ruskmi silami. *Ministr zahrani? Ukrajiny Pavel Klimkin prohlsil, e partnerstv Ukrajiny a Turecka je helnm kamenem bezpe?nosti v ?ernm mo?i. *Jet? v polovin? prosince viceprezident Spojench Stt? Joe Biden pochvlil tureck vojky, e p?inej mr do Irku. *Vichni, kdo poskytuj podporu reimu syrskho ldra Bara Asada, pchaj vle?n zlo?iny, prohlsil tureck premir Ahmet Davutoglu. *Erdogan: Zpad, Spojen stty, Rusko, rn, Evropsk unie a OSN, u bohuel nestoj na ochran? lidskch hodnot. Rusko vyuv boj proti terorismu jako zminku pro brutln tok na umrn?nou syrskou opozici. Obvme se, e plameny vlky, pronsledujc nevinn lid, nikdy neuhasne. *Podle Francouzskho ministra zahrani? Laurenta Fabiuse, byla ofenzva syrsk armdy proti oblhajcm terorist?m brutln a torpduje mrov sil. Je z?ejm, e francouzsk politika - nap?klad p?ed lety p?i svren Muammara Kaddfho v Libyi nebo i v uplynulch letech v??i Srii - ?asto hrani? s psychiatrickou diagnzou. *Sentor John McCain prohlsil, e Moskva zm?nila Srii ve st?elnici pro ov??en svch novch zbran. Zapomn?l, e USA maj ve sv?t? takovch st?elnic p?es 700, p?i tom n?kter na Blzkm a St?ednm Vchod?. *Nsledujc v?et deseti zem, kter nejvce investuj do sv armdy, byl sestaven na zklad? daj? mezinrodn organizace SIPRI (The Stockholm International Peace Research Institute): USA - 618,7 miliard USD, ?na - 171,4, Rusko - 84,9, Saudsk Arbie - 62,8, Francie - 62,3, Japonsko - 59,4, Velk Britnie - 56,2, N?mecko - 49,3, Indie - 49,1, Brazlie - 36,2, Celkem - 1,250 miliard USD. V p?pad? vlky Ruska se sv?tem m Rusko proti USA vrazn? omezen monosti, protoe je schopna vce mn? vst lokln vlku na zem Ruska, zatmco USA mohou, za pomoci a ?asti NATO, vst vlku prakticky na celm sv?t? (a hlavn? mimo zem USA). *Americk firma Textron Systems vyrb tzv. kazetov bomby (cluster bombs) typu CBU - 105. Jde o zbra?, kter je mezinrodn konvenc podepsanou 118 zem?mi sv?ta zakzna. Nicmn? ani USA, ani Sadsk Arbie tuto konvenci nepodepsaly. USA tak sadskoarabsk vld? prodv tento typ bomb, kter pak armda tto zem? pouv k tok?m na civiln cle v Jemenu. Na zprvu Human Rights Watch upozor?uje internetov denk Alternet. Firma Textron Systems zskala v roce 2013 od americk armdy zakzku ve vi 641 milion? dolar? na dodvky t?chto zbran pro Sadskou Arbii. USA jsou nejv?tm dodavatelem zbran do tto zem?, kter v mnoha ohledech poruuje lidsk prva. (Vte, e vmi zmn?n barelov bomby Ameri?an poprv pouili ve Vietnamu?) *Podle informac nezvisl americk organizace Arms Control" m Rusko okolo 7 700 jadernch hlavic, p?i?em Spojen stty z?stvaj pozadu - maj k dispozici 7 100 jednotek. Rovn? m Rusko podle hodnocen portlu Global Firepower tm?? dvakrt vce tank? oproti Americe - 15 398 proti 8 848. *V prohlen prezidenta Baracka Obamy bylo jako hlavn p??ina tak zna?nho zven vdaj? uvedeno agresvn chovn Ruska na periferii aliance". *Ashton Carter. Aby bylo jasno, armda USA bude bojovat velmi odlin?, ne v Irku a Afghnistnu, nebo ve zbytku sv?ta v dosud iv pam?ti. Budeme p?ipraveni na vysp?l nep?tele v plnm spektru. V naem rozpo?tu, nach plnech, naimi schopnostmi a naimi ?iny musme p?edvst potencilnm nep?tel?m, e pokud za?nou vlku, mme schopnost vyhrt. *Americk historik a politolog Steven Cohen: Tohle se jet? nikdy nestalo. Za cel nae d?jiny jsme jet? nikdy nerozmstili nae ozbrojen sly tak blzko k ruskm hranicm. Za studen vlky kon?ila nae vojensk p?tomnost v Zpadnm Berln?. A dnes stojme p?mo u ruskch hranic. To ve se d?l kv?li dajn rusk agresi. Ale kdo je ve skute?nosti agresorem? Rusko nep?esunulo svoji vojenskou techniku k hranicm NATO. Reakce Moskvy bude, podle Cohenova mn?n, klidn a logick: prost? rozmst sv sly v blzkosti zpadnch hranic. Vznikne situace, za kter se t?k zbran? NATO a Ruska octnou t?sn? proti sob?. Nen to Karibsk krize, ale m?e to zajt taky tak daleko, obv se expert. *McCain: ?ada evropskch zem hled zp?sob, jak vystoupit ze sankc proti Rusku, kone?n rozhodnut evropskch zem v tomto ohledu bude v ur?it m?e zleet na americkm veden. *Ve svm vt?znm projevu v Des Moines ?ekl Cruz: B?h ehnej velkmu sttu Iowa. Bohu budi slva. Zejmna v otzce zahrani?n politiky je Cruz extrmn: Vyjd?il se, e bude kobercov? bombardovat jednotky Islmskho sttu v Srii, a bude psek sv?tlkovat. *Clinton se vak rozhodn? nettil ostrch slov na adresu rivala svoj eny, Bernieho Sanderse. Kdy d?lte revoluci, nem?ete brt p?li velk ohledy na fakta, ?ekl Clinton a dodal, e Sandersovi stoupenci sexisticky to? na jeho enu. *Klva?a: Donald Trump je p?edevm skv?lm hercem. On doke autenticitu zahrt a jeho voli?i mu to bat. On m samoz?ejm? p?edevm mn? vzd?lan voli?e, kte? se ?asto iv rukama, vzd?lan?j voli?i mu nakonec hlas nedaj. *Pro rozklad N?mecka je zvolena jin strategie ne pro rozklad Ukrajiny. Cel show je dirigovna z USA a Velk Britnie za velk asistence Turecka. Organizovan masov migrace m potencil destabilizovat cel evropsk kontinent, v?etn? jejich ekonomik. *Blisty Uwe Ladwig: N?meck obyvatelstvo je v??i p?ijmn uprchlk? velmi vst?cn. N?me?t ob?an drtivou v?tinou souhlas s p?ijmnm uprchlk? prchajcch p?ed vlkou a pronsledovnm: Z nejnov?jho pr?zkumu ve?ejnho mn?n vyplynulo, e 94 procent dotazovanch ob?an? povauje za sprvn, e N?mecko p?ijm uprchlky prchajc p?ed vlkou ?i p?ed ob?anskou vlkou (je to jen o dva procentn body mn? ne kolik zjistil pr?zkum televize ARD loni v z?). S p?ijmnm uprchlk? prchajcch p?ed vlkou ?i ob?anskou vlkou souhlas dokonce i 76 procent stoupenc? ultrapravicov strany Alternative fuer Deutschland, upozor?uje Uwe Ladwig. *N?meck mdia se za?ala kancl?ce vysmvat - s tureckmi ministry se pr Merkelov schz ?ast?ji ne s vlastnmi. *N?mec ?e vechno hodn? radikln?, kdy mu hodn? te?e do bot. Nemm z toho radost a Angela by si to m?la uv?domit. Jenome je to ensk, kter va? podle kucha?ky Blho domu. Americkej ajntopf je to, kamarde, uchechtl se ten nahodil rdoby politolog. *Jet? v prosinci 2015 Merkelov na celosttnm sjezdu CDU j delegti tleskali dev?t minut v kuse. Byly to takov ovace, e to nep?ipomnalo Berln, ale sp Peking. *Kolikrt Rusko rozpoutalo vlku v Evrop?, p?padn? kolikrt stlo u zrodu sv?tov vlky? Na rozdl od N?mecka, ktermu se to v minulm stolet povedlo hned dvakrt, a jak se zd, dky pan Merkelov a jej irok pangermnsk nru?i k tomu m nalpnuto pot?et. *Jak zd?raznil Zbigniew Brzezinski, upevn?n americkho p?edmost na euroasijskm kontinentu s pomoc transatlantickho partnerstv je pro USA nezbytn ne kv?li obran? Zpadu p?ed hrozbou z Vchodu, ale proto, aby se nov Evropa stala pro USA relnm odrazovm m?stkem k pr?niku do Eurasie. *Je podrobn? vy?eena p?eprava velkho po?tu vojk? na vchod, p?i?em nvrat se nep?edpokld. *V. Hugo: Jet? t?st, e krlov jsou neomyln, take to, e si ?asto proti?e?, nikoho do rozpak? neuvede. *Tereza: Zpad z regionu miz (nebo lpe, u na n?j jaksi nezbv msto), ale dl se tv?, jako pn sv?ta. Merkelov p?itom - v dob?, kdy jej tureck hostitel masakruje sv kurdsk spoluob?any - pouila nezvykle ostr slovnk proti ruskm nlet?m v Srii: pr je bombardovnm okovna a zd?ena. (Kreml reagoval vzvou, aby vila slova.) Eskalaci konfliktu a ke t?et sv?tov vlce s Ruskem samoz?ejm? nelze vylou?it, nejsp proto, e si Zpad, sm bez velkch ekonomickch vyhldek do budoucna, stle nedoke zvyknout na to, e u nen pnem sv?ta. *Tereza Spencerov: Svobodn syrsk armda je prost? zna?ka bez copyrightu, k volnmu pouit. Probudil ses s blbou nladou a nechce, aby t? Rusov zase bombardovali? Tak schov vlajku islmu a vythne tu FSA a Zpad se za tebe hnedle za?ne stav?t. A a si vydechne, zase schov vlajku FSA a vrt se k t islamistick, a tak po?d dokola *Je ironi osudu, e vsledkem v t neur?itosti a nestability je skute?nost, e nyn m?e rusk prezident Vladimir Putin spokojen? sledovat, jak Ukrajina ni? samu sebe. U na sebe nemus poutat kritiku Zpadu a smi?ovat se s novmi sankcemi kv?li tlaku na Poroenkovu vldu a provokovn nap?t na vchod? zem?. Politici v Kyjev? toti odvd?j za Putina vechnu jeho prci. Kyjev k tomu nyn navc odmt Minsk dohody, konkrtn? nechce nvrat Donbasu do Ukrajiny s tm, je to jen pln Moskvy, jak jet? vce destabilizovat Ukrajinu, by? prv? kv?li monmu odtren rebelskch oblast vypukla p?ed dv?ma lety na Ukrajin? vlka. *Uvnit? ruskho prezidenta probh boj mezi Sluncem a M?scem. Slune?n Putin tak nap?klad anektoval Krym, zatmco M?s?n Putin nechce poslat rusk vojska na Kyjev. Do zna?n mry lze podle postaven samotnho Dugina odhadovat, kter vesmrn t?leso zrovna vt?z. Sm Dugin sebev?dom? prohlsil, e intelektuln? oplodnil celou sou?asnou politologickou elitu Ruska. Vldnout budou podle Dugina odvn filozofov a vle?nci. *Prezident Putin dodal, e Rusko bude bombardova? Saudsk Arbiu a vrti ju do ?ias, ke? arabsk ko?ovnci ili v stanoch, pokia? reim neprestane podporova? radiklnych teroristov na Blzkom vchode. Rusk prezident pripomenul, e siln akcia proti reimu Saudskej Arbie je oprvnen a k??ov vzh?adom na fakt, e aj v?aka saudskej podpore ISIS predstavuje vnu medzinrodn bezpe?nostn hrozbu. *Ve? za Jelcina mali Ameri?ania cel Rusko na lopate, mohli si ho natrie? na chlieb a cel zora? a naraz z ni?oho ni? sa objav Putin, chazarsk majitelia vetkho bohatstva Ruska, pred nm sklapn kufre a Ameri?anom sklapn zase zuby, ale naprzdno. *Lubo Blaha: Rozpad SSSR - bylo to triumfln? prohleno za vt?zstv americk svobody, smrt marxismu a socialismu a konec samotn historie. Skute?nm nebezpe?m bylo, e p?ed? kapitalistick spole?nosti a bude slouit ivotnm pot?ebm lid. Nyn je ni?eno vce prost?edk? a podmnek pro ivot, ne je vytv?eno. *Marie Zacharovov komentovala vystoupen francouzskho premira Manuela Vallse na Mnichovsk bezpe?nostn konferenci a prohlsila, e zpadn zem? narazily na problmy, kter samy zp?sobily. Cht?la bych poloit vem zahrani?nm ?astnk?m Mnichovsk konference otzku: kde jste byli p?ed rokem, p?ede dv?ma nebo t?emi lety? Odpov?? je jasn: vychvalovali arabsk jaro a vyzvali k podpo?e syrsk opozice v jej snaze sesadit Asada. Pnov, sklzte ovoce, kter sami zasadili. Ho?k a jedovat ovoce, napsala oficiln mluv? ruskho zahrani?n?politickho rezortu. *Je vak t?eba poznamenat, e zma?enm vypuzen Asada od moci Rusko skoncovalo s dlouhodobou americkou strategi s clem svrhvat nepohodln reimy, a ukzalo, e se Washington ji nem?e zbavit jakhokoli sttnho v?dce z vlastnho rozmaru, jako tomu bylo u Muammara Kaddfho v roce 2011, dosp?l k zv?ru The Financial Times. *Zden?k Zbo?il: M?eme konstatovat, e se p?vodn? lhalo jen na Ukrajin?. Nyn u se nemluv pravda ani v EU ani v USA, a dokonce p?ichzej rozporupln zprvy i z NATO. *Alena Wagnerov: Neokonzervativn kapitalismus, do n?ho jsme vpluli po listopadovm p?evratu, je nekrofiln systm, kter rozkld lidsk spole?enstv a prohlubuje nerovnost mezi lidmi. *Lenka Prochzkov: O komunistech se ?k, e jsou to lid zvltnho raen. Toto zeveobecn?n se p?vodn? tkalo bolevik? a jejich krutch metod. Ideje komunismu naopak souvisej s lidskou solidrnost, humanismem a principem ob?ansk rovnosti. Skute?nost, e v praxi skon?ilo nakro?en k idel?m komunismu porkou, neznamen, e ten idel byl p?ekonn n?jakm pokrokov?jm a pro lidstvo p?nosn?jm. Kapitalismus dn idel nedv, m jen vt?ze a poraen. Nvrat ke kapitalismu v ?echch je krokem zptky. *Rusov maj prvo bt hrdi na sv d?jiny. Jedin, co jim lze zazlvat, je podl jejich ldr? na zniku sv?tov socialistick soustavy. *Iva Pekrkov: Jakmile se Kennyho maminka domkla, e taxika?m, zhrozila se: To mus bt p?ern? chud zem?, ta Anglie, kdy ensk mus ?dit taxka! A prosila ns, a? se vrtme do Nigrie, rodina se o ns postar. Ta zv?st se rozk?ikla mezi p?buzenstvem a n?kolik dalch set nebo tisc lid odradila od cesty do Bl zem?. *Kdo dnes stoj nad prvem stejn? jako st?edov?k monarcha? Sou?asn bankste?i odpov?dn za finan?n krizi 2006-16 a politikov odpov?dn za vrad?n na Blzkm vchod? jsou zcela mimo jurisdikci ns, oby?ejnch smrtelnk?. Jsou to takov bohov mezi lidmi. Kdy oby?ejn Novk zabije jinho Novka, nebo ho p?iprav o penze, m problm. Pokud zabijete v Irku, Libyi a Srii t?ch Novk? p?es milin, nebo je drte v koncentrku, nebo je st?lte drony, tak se to ztrat. Stejn? tak m?e FED ztratit dva biliny, bankste?i v USA mohou zni?it vklady a hypotky milin?m Novk?, a je to v pohod?: Chyb 2 biliny dolar?? Nevm. M?ete s tm n?co ud?lat? Ne. *Vt Klma: Pro ty zapom?tliv?j znovu p?ipomenu projev tehdejho tureckho ministra zahrani? a dnenho premira Ahmet Davutoglu, p?ednesenho v Sarajevu, kter bychom se vichni m?li povinn? nau?it zpam?ti: P?ejeme si nov Balkn zaloen na politickch hodnotch, ekonomick spoluprci a kulturn harmonii. Byl to osmansk Balkn a my jej jako takov obnovme. Stalet osmanskho Balknu byly sp?nou rou, ke kter je t?eba se op?t vrtit. Voln? p?eloeno: chce-li Turecko obsadit Balkn, mus odtud nejprve vyt?snit EU. Nu a migranti jsou ten nej?inn?j nstroj, jak tohoto cle, navc bez jedinho vst?elu doshnout. Kl?ovou otzkou je, zda se to Turk?m m?e skute?n? poda?it? Obvm se, e to mon je, nebo jinak, nelze to pln? vylou?it. Se?teno a podtreno: vythneme-li schengensk hranice a n?kam ke Slovinsku a nedojde-li k n?jakmu zzraku ve smyslu zm?ny zkon? umo?ujcch EU uprchlky do Turecka vracet, nezbude nm nic jinho, ne Balkn skute?n? vyklidit. Vytvo?en mocensk vakuum Turci za pomoci Albnc?, Kosovc? a Bos?an? jist? rdi zapln a Balkn tak skute?n? m?e padnout do rukou obrozujc se Osmansk ?e. *Petr Uhl: Hizballh sice maj za teroristickou organizaci pouze USA a Izrael, ale protoe pouv teroristick metody, m?l bt posuzovn jako teroristick vemi. To m? pobavilo, teroristick metody USA jsou toti znmy po celm sv?t? a netaj se jimi ani samy Spojen stty, v?etn? jejich federlnch vldnch a justi?nch orgn?, kter jsou p?ece jen historicky stle svzny demokratickmi pravidly, uvedl Uhl. *Miroslava Hustkov: Tvrzen, e mezi migranty je 60 procent Sy?an?, je asi stejn? hodnov?rn, jako kdy ob?an Deo Lakato tvrd Ostravkovi, e je Ital z P?ivoza. Mm u obavy, jestli Zaorlek nem jako jedin zdroj informac ze Srie Jakuba Sznt z ?T. rove? jeho projevu by tomu odpovdala. NATO je p?ece schopno napadnout kadho, kdo je slab, ale nem?eme ?ekat, e ochrn sv ?lensk stty. Nrodn armdy, vojska ministerstva vnitra si nae i dal zem? oficiln? zlikvidovaly proto, e budeme chrn?ni spole?nou alianc NATO. K tomu ale p?ece nikdy nem?lo dojt, byl to jen zastrac manvr. M?li jsme tm jednozna?n? p?ejt pod hegemonii USA. Bylo to tak d?leit, e se pro jistotu nekonalo ani referendum o vstupu do NATO. Ob?an by s nejv?t pravd?podobnost rozhodli, e vstoupit necht?j a tm bychom nemohli bt v rukou Ameri?an?. Kdo v??, e NATO je zde od toho, aby zajistilo bezpe?nost lid v Evrop?, tak mi nezbv, ne sue sd?lit: V?? a tv vra t? uzdrav. *Oficiln? je nm tvrzeno, e Rusko je n nep?tel. Zaznamenala jste jedin vysv?tlen, jak ns NATO hodl ochrnit proti p?padnmu toku Rus? jejich Kalibry? U jsem ?ekla, e EU se rozpadne i bez Ruska. S takovmi figurkami, kter si Ameri?an dosadili do nrodnch vld, m?ete hrt ?lov??e nezlob se, ale politick achy v rozbou?en Evrop? ur?it? ne. *Lubomr Man: Radost z Vladimra Ku?ery? - A v budoucnu 14. 2. 2016 Na prvn pohled vypad za svmi vousy jako docela hodn a p?v?tiv d?da, ale jakmile ve svm po?adu Historie.cs. na ?T otev?e sta, ?lov?k asne, co je v n?m fanatick nenvisti. Nenvisti proti vem hloupm, omezenm a nechpajcm, e jedin zlo sv?ta jsou Rusko a Putin, jedinou sv?tovou pravdou je pravda neokonzervativn americk. A jedin pravda ?esk - z tto sv?tov pravdy odvozen a na ?esk pom?ry poctiv? nasazen - je pravda havlistick a prasko-kavrensk. Pravda jedin a proto posvtn, kterou musme jako zorni?ku oka st?eit, a vechny ?e?i?ky nepou?ench, kter by ji cht?ly t?eba i jen sl?vkem zleh?it ?i zpochybnit, je nutno hnt klackem nejtlustm za hranice na zem?. A to nikoliv kamkoli, ale jen a jen na vchod. Tam v sibi?skch tundrch a mo?lech nech? tyto zlovoln hovory ivo?, ne docela a potichu pojdou. To u ovem nad sv?tem zaplane z? americkho mru Pax Americana, a jedin sv?tov duch, vychzejc z budovy Kapitolu a Blho domu, ovldne zem?kouli od severu k jihu a od zpadu k vchodu, ustanou mezinrodn p?tky i vlky, kter d?v tak drsaly sv?t, a vichni lid, kte? tomuto cli p?inesli sv nejlep schopnosti - mezi nimi bezesporu i Vladimr Ku?era - budou moci odejt na zaslouen odpo?inek. Co bude pro ns vechny (pokud ovem shora popsan p?eijem), na cel t v?ci jedin a opravdov radost i t?cha. *Profesor Keller: Bankrot Ruska? T?eba d?v zkrachuj USA. P?esta?te s protiruskou propagandou, nebo lid za?nou poslouchat rdio Svobodn Moskva. Angela Merkelov je dlouhodob? znm tm, e netrv k?e?ovit? na svch stanoviscch. Doke bt flexibiln jako v?trn korouhvi?ka. Nyn vyctila, e vtr se obrac proti n, take mon brzy uslyme z jejch st, e ona vlastn? nikdy pro p?ijmn migrant? nebyla a myslela to vechno pln? jinak. U si k tomuto kopernkovskmu obratu p?ipravila p?du tm, e prohlsila, e po t?ech letech se maj uprchlci z N?mecka vydat zase dom?. Pro? je chce tak nkladn? na tak krtkou dobu integrovat, to ale zatm jet? nevysv?tlila. Ochranou nejvych evropskch hodnot lze zd?vodnit cokoliv, co vlastnci t?chto hodnot zd?vodnit pot?ebuj. Spojen stty se za?aly snait teprve pot, co jim Rusov nazna?ili, e by mohli ud?lat v oblasti po?dek sami - i bez USA. ?adu let Spojen stty v zsad? tolerovaly nelidsk reim, kter v oblasti ?dil. Kdyby se Saddm Husajn dopustil zlomku toho, co provd ISIL, byli by korunovan ochrnci lidskch prv schopni svrhnout na n?ho mon i atomovou bombu. Vysok politika vdycky vydatn? pracovala s pokrytectvm a licom?rnost, ale d?lat to tak okat?, jako to p?edvd?j dnes nai spojenci, to je vyloen? nevkusn. *Je jen otzkou ?asu, zda zbankrotuje d?ve Rusko, anebo USA. V p?pad? USA by to bylo hor, protoe na dn sankce by se vymlouvat nemohly. Je ostatn? znmo, e ani USA neberou sankce v??i Rusku p?li vn?. Sankce jsou spe nstrojem k tomu, jak oslabovat vedle rusk tak evropskou ekonomiku. Pokud by n?kdo myslel sankce v??i Rusku vn?, musel by uvalit embargo na dovoz ruskho plynu. A n?co takovho se ur?it? nechyst. Spe dvme Ukrajin? penze na to, aby splcela sv bezedn dluhy u ruskch bank. Kdo zkrachuje a zbankrotuje jako prvn, je tedy velk otzka. Tm jsem zodpov?d?l i to, jak hodnotm nyn?j vvoj na Ukrajin?. *Pokud jde o ceny ropy, je to p?irozen jev? Nebo mohou tyto trendy ovliv?ovat Sadov nebo nap?klad Ameri?an, aby zhorili ekonomickou situaci Ruska? Musm up?mn? odpov?d?t, e na tyto otzky odpov?? prost? neznm. Tm se lim od ekonom?, kte? odpov?? sice taky neznaj, ale jsou natolik profesionln, e to na sob? nedvaj znt. Logicky vzato, Putina m?ete odstranit bu? demokraticky, anebo kalanikovem. Doufm, e jsem tmto tvrzenm nevyd?sil jeho rodinu. *Zden?k Zbo?il: Politick demence ?i komick postavy. Jinak, jak ?kal Masaryk, to je pust politicism hospodsk, jen svm demokratickm pivem o nic nen lep ne blaseovan reakce aristokratickho ampa?skho. Ukazuje se, e ODS a TOP 09 chpou svou pozici jako bojovou linii ve vlce o moc. Politick strany p?ece nebojuj, jejich clem je konn dobra a hledn uite?nosti pro celou obec; u od Aristotela. *Analytik Jan Schneider si vak na serveru ?esk pozice klade otzku, zda skute?nm ruskm agentem nen sm Kalousek. Padlo tak jmno europoslance Jaromra t?tiny (TOP 09). Zmn?n pnov protiruskou fanati?nost kryj skute?n rusk agenty. V agresivnch atacch proti Rusku se ale splachovac t?tina ?asto objevuje v ?ele pelotonu t?ch nejsnaiv?jch, a kdy bv vyst?dn, pak n?jakm podobnm kalibrem. T?eba Kalouskem. Ale v ?em je pointa? Cel tento spektkl toti v prost?ed normln? uvaujcch lid neodvratn? vede k totln diskreditaci v podstat? jakhokoliv, i sebeserizn?jho protiruskho diskurzu. A jestli se tak stane, v ? prosp?ch to asi bude? Cel to protirusk b?sn?n vykazuje tolik nenormlnost, a se ?lov?k za?n ptt, jestli prv? toto navsost trapn a kontraproduktivn vyzn?n vlastn? nen tou skute?nou pointou, uzav?el Schneider. *A Severn Korea? Ano, test jadern zbran?, kter provedla, pro ns m?e p?edstavovat hrozbu. Ale vysv?tlil by mi prosm n?kdo, co dvaaedest let po skon?en korejsk vlky jet? d?l nae armda v demilitarizovan zn? mezi Severn a Jin Koreou? To se Jin Korea, kter m dvakrt vce obyvatel ne jej severn soused a ekonomicky je na tom ?ty?icetkrt lpe, neum ubrnit? *Proto ani z dnch takovch s pompou ohlaovanch setkn nic kloudnho nevzejde. Vsledkem takovch summit? je jenom to, e je to v podstat? jenom velk ranice, kde se vichni sejdou, ?eknou si, co se ud?l a posunou to dl. Za ?trnct dn ud?laj nov kl?ov summit, sloen zase ze ranice a z konstatovn, e to zase za n? - v trpnm rod? - n?kdo ud?l. Pak se nedivme, e se tato neodpov?dn rtorika, kter se odehrv na nejvy rovni, evropsk nebo vldn, p?en do t st?edn. A pak se podvejte na lidi, kte? jsou zvni ?asto do ?esk televize, jako Gabal, Langdlov a dal brouci Pytlci, kte? jsou ale namnoze reprezentanty n?jakch jinch brouk? Pytlk?, co si vytv?ej sv vlastn struktury. Zmnm nap?klad ten slavn Zieleniec?v think-tank Evropsk hodnoty, o n?m jsme u vckrt povdali, podotk mediln odbornk antovsk. *Ale zas na druhou stranu - co tam m?li jinho d?lat ne trochu divadla? Hor by bylo, kdyby u jednali o povinn ob?zce. Bu?me rdi, e za penze da?ovch poplatnk? zatm nedolo k ni?emu. Tedy k ni?emu hormu. *Kdyby Titova Jugoslvie byla zachovna, tak by dnes dn balknsk migra?n trasa v?bec neexistovala. *Plukovnk Leonid G. Ivaov: Je pot?eba si uv?domit, e americk elita p?istupuje k likvidaci jednotlivch suvernnch stt? naprosto racionln?. Americk ozbrojen sly bombardovaly B?lehrad, Kosovo i Irk bombami, kter byly ji na konci pouiteln zru?n doby a vlky byly vyuity i k vcviku zloh Nrodn gardy, jej piloti bombardovali neopevn?n, bezbrann m?sta, co je vylo levn?ji, ne vcvik ve vcvikovch prostorech v USA. Likvidace suvernn Libye se americk vojska p?mo ne?astnila a p?edala ji evropskm armdm NATO. K tomu jim prodvaly jak k?dlat rakety, tak i chytrou munici a to jak rakety, tak i pumy. Ovem po vt?zstv si p?ivlastnily libyjsk valutov aktivy, uloen v americkch bankch v hodnot? p?evyujc 500 miliard USD. Aby nemohly bt v budoucnosti problmy s alobami a vle?nmi reparacemi, byl surov? zavrad?n i Kaddf, stejn? jako p?edtm Saddm Husajn. Jedinou americkou ztrtou v Libyi byl pouze americk velvyslanec. *Evropa, kter se zm?nila v ml?enliv satelit USA, lpe lokaje sv?tovho finan?nho kapitlu Koch?, Rothschild?, Rockefeller? a Vatiknu nem podstatn vliv na vvoj v muslimskch zemch. *V zv?ru diskuse p?ila na ?adu jedna z nejznm?jch konspira?nch teori a dotaz, zda si generl ndor mysl, e si 11. z? 2001 zorganizovaly americk tajn sluby. To bval f zpravodajc? kategoricky odmtl: P?ece nechcete v??it, e si Ameri?an zorganizuj smrt skoro t? tisc svch lid, kdy tam mohlo i bt ?ty?icet tisc. Konspira?n teorie jsou sexy, aby se to ale jet? dnes nev?d?lo, aby nikdo o tom nenapsal knku, nebo aby to Snowden nezve?ejnil, nen mon. Zapome?te na to, e by si to Ameri?an ud?lali, m?ete si o USA myslet cokoli, ale zabt vlastn lidi takovm zp?sobem? To by neud?lal ani Kim ?ong-un. *Kv?ta: Druh ?lov?k tu je jen proto, aby se na n?m dalo zbohatnout i za cenu jeho zni?en. *Ostatn?, mluv? o paradoxech, spojench s ropnm byznysem, sta? vzpomenout, e Rockefellerova Standard Oil dodvala celou vlku ropu Hitlerovi, proti n?mu ovem rukovali Rockefellerovi ameri?t spoluob?an (tud Rockefeller nebyl nikdy postaven p?ed soud, p?estoe poruil zkon zakazujc obchod s nep?telem, protoe zve?ejn?n tto hanebn skute?nosti by mohlo naruit morlku americkch vojk?). *Kdy drel admirl Kol?ak zlatou pokladni?ku, jednalo se o zlat rezervy p?evyujc objem zlata centrln banky Bank of England o 52,7 %. *Take, co je to ta ekonomick krize? Je to zase jen okov terapie (vimn?te si, op?t jsme u toho nep?irozen? zrychlenho d?n!), kter odvede pozornost jinam, zatmco se aktiva p?elvaj, zase tryskem. Take o ekonomickou krizi jde jenom z pohledu t oebra?en ?sti lidstva. Pro tu druhou, nepatrn?j, zato vak mnohem bohat ?st lidstva to je naopak finan?n orgasmus. *Charakter kad takov vznamn udlosti lze odhadnout z porovnn stavu po?te?nho se stavem kone?nm. Proto se tm?? vechny politicky exponovan osoby vzpouzej dvat majetkov p?iznn na po?tku svho jmenovn ?i zvolen a na jeho konci. Proto skoro nikdo nechce porovnvat finan?n situaci vl?cch zem v roce 1939 a v roce 1945. Zjistilo by se, kdo vlastn? na tom vem vyd?lal, a vyno?ila by se spousta velmi dobrch otzek! *Dnes je jedinm rozdlem mezi kapitalismem a gangsterizmem to, e kapitalismus dokzal sv?j gangsterismus legalizovat, a tud m?e ?tovat vy vpaln, ne m?e mafie. *Ale to u jsme zase u propagandy, kterou, jak vme od t?ch pou?ench, Zpad nepouv. Pouze se mus brnit t stran rusk propagand? (kterou j ale n?jak ne a ne zaslechnout). Napad m?, e mon proto, aby ji v?bec zaslechl, musel Zpad roz?it NATO a na doraz k ruskm hranicm! A pak ji zaslechl a zd?sil se, jak agresivn? se Rusov stahuj ke svm vlastnm hranicm! A proto se nyn pr NATO mus adaptovat na sou?asn hrozby! P?ipomn tak frajera, kter jde do vedlej vesnice na tancova?ku, provokuje tam a pak si st?uje, e dostal p?es drku. *Jan Schneider: J jsem pro zaveden obdoby americkho zkona FARA, o povinn registraci vlivovch ?initel?, placench ze zahrani?! A? deklaruj, kdo je plat, a pak a? si mluv, van, na?kaj, kvl, p?emlouvaj, a? si t?ep hubu, jak dovedou. Ale jinak ne! *Langdlov: Je t?eba prov??it, zda jsou odp?rci islmu napojeni na Rusko. *Bohumil Slma: Jednak jsme vyhnnm N?mc? ztratili pracovitou a v mnoha ohledech lep t?etinu obyvatelstva, vytratilo se d?ve vcemn? zdrav konkuren?n potkn ?ei-N?mci (nap?klad p?edtm kvetouc Brno se prom?nilo v m?sto duch? ?i velkou vesnici), ztratili jsme odv?k kontakt s kojnou n?m?inou a s celm Zpadem a ztratili jsme t ob?any, kte? by komunisty p?evn? nevolili a ti by proto volby v roce 1946 nevyhrli. V dlouhodobm pohledu N?mci byli a jsou jednm nejkulturn?jch nrod? na sv?t?, to pouze do?asn? a za velmi specifickch podmnek podlehli nacistick propagand?. *Bloger: "v mnoha ohledech lep t?etinu obyvatelstva", tak p?ece ubermensi. A tradi?n Slmovo nadvn na Rusy zeveobec?ovnm jejich dajn? negativnch nrodnch vlastnost je neoby?ejn? nechutn, nehodn vystudovanho psychologa, a navc hrani? se spchnm trestnho ?inu. Zkuste, takovm zp?sobem, jak pan Slma popisuje Rusy, popsat i idy ?i Romy a uvidte, co se stane. Slma ns tu zsobuje texty o ?esk l?ze a nad?azenm n?meckm nrodu, ale to je asi tak ve, ?eho je schopn. Tentokrt Slma do toho svho gule zapomn?l p?imchat Sokrata, ale i tak to m hojn? ko?en?n. Masaryk samoz?ejm? neopomenut, ale mohlo tam bt trochu antiky a mon Praotec ?ech, abychom v?d?li u ve. *Nevyhnali jsme nikoho, jenom jsme splnili p?n drtiv? v?tiny ?eskoslovenskch N?mc? jt ins Reich. Jenome oni cht?li do ?e i s nam zemm, e nakonec pojedou ve vagnech s p?ru?nm zavazadlem, je ani ve snu nenapadlo. *B. Slma: V?deck poznn je poznnm subjektivnm. Od v?deckho poznn se z?sti osvobozujeme prv? poznnm um?leckm. Um?lec se nespokojuje se sko?pkou, ale donik k jdru v?ci V?deck poznn se historicky vyvj a navazuje na prci druhch, kdeto um?leck dlo je velik milnk samo o sob? a pro sebe, a um?lec co geniln? poznal, poznal naprosto sprvn? pro vechny doby. Um?leck poznn je nejvy lidsk poznn. Masaryk nen jen mu p?snho ?du, Masaryk je zpasnk, kter bojuje nejen s druhmi, ale tak sm se sebou. *Nejjasn?j pojmy jsou ?asto zatem?ovny sloitmi vahami. *Holomek: Pro ty, kdo to netu, je t?eba ?ci, e romtina jako jazyk se kultivovala v dob?, kdy ?esk jazyk jet? tpal ve tmch st?edov?ku. *Jerefjejev: Crkev doshla toho, co nemohla po stalet: tj. vyhrla sv?j boj nad svm dvnm nep?telem - divadlem. Je nepochopiteln, jak lze v??it pohdkm. *Petr antovsk ?T zjevn? rozjela dal epizodu z trapnho serilu Kampa? proti prezidentovi. *Premir Bohuslav Sobotka a koalice podrazili d?chodce. N?kte? z nich poslali tu skv?lou 40ti korunu na ?ad vldy za ?elem snen sttnho dluhu. *Kdy nato?te zlod?je, jak vm vykrd d?m, poruujete tm jeho prvo na soukrom. *Je bu? pln debil anebo nasazenec, tzv. strnkov ve *Bohuel musm konstatovat, e naprost v?tina (realistickch) analz vede k pesimistickm scn??m vvoje v Evrop?, kter je dnes, samoz?ejm? s trochou nadszky, p?ipravena spadnout do klna prvnmu dobrodruhovi, ktermu se zamane ji dobt. Z historie znme p?klady fatlnch tok? malch odhodlanch skupin na zdnliv? neporaziteln ?e. Hernndo Cortz s n?kolika stovkami mu?, pr ko?mi a patncti d?ly v roce 1521 zcela ovldl aztckou ?i s jedencti miliony obyvatel. Jeho bratranec, Francisco Pizarro, o 11 let pozd?ji v ?ele pouhch dvou stovek mu? porazil tm?? osmdestitiscovou armdu inckho panovnka Atahualpy, a zpe?etit tak osud inck ?e. Sou?asn politick veden ?R si viditeln? neuv?domuje, e na ochromen zem? rozvratem zsobovn, dopravy a funkc sttu sta? pouhch n?kolik dn? a n?kolik stovek dob?e organizovanch a ke vemu odhodlanch bojovnk?. S n??m takovm se v r?ov bublin? pravdy, lsky a multikulturalismu prost? nepo?talo. *Ladislav Jakl: Po mnoho let bvali pro m? zelen aktivist jen modern verz Polpotovc?, svrabem na t?le jinak zdrav civilizace. Mm neoblben?jm ?tenm antimeloun.cz. Sice zrovna nemrzneme ani se nepe?eme, ale kdy nebudeme p?edb?n? opatrn, m?eme za pr set let mrznout a pci se zrove?, oceny vyschnou a zrove? ns zaplav a bude s nmi amen. konat je t?eba ihned. U dnes je t?eba za?t chrnit Galaxii, Slune?n soustavu, planetu Zemi a ?eskou spole?nost. *Nsledovala prvn otzka k nov p?telkyni hokejisty Jaromra Jgra. M z n hlava sttu radost? Ani radost, ani alost. Je to jeho soukrom v?c. Kdybych to m?l po?tat podle bulvrnho tisku, tak bude asi patnct. J to beru tak, e se Jaromr Jgr prochz sadem a tu utrhne jablko, tu hruku, tu t?eni?ku. A j mu jenom p?eju, aby se mu z toho nezkazil aludek, pop?l Jgrovi k zt?ejm 44. narozeninm. *Snad je jet? mon d?lat si z toho legraci, jak u?inil slovensk denk N 16. nora: Slovensk lietadlov lode ?umbier a Kriv? okamite vyplvali z Bratislavy a spolu s krnikmi Cyril a Metod zamierili do Egejskho mora. (Pvodne sa mali pripoji? aj ponorky Svtopluk a Pribina, uviazli vak vo VD Gab?kovo.) Na prkaz premira Roberta Fica naa flotila kone?ne ochrni Eurpu a pri grckych ostrovoch (za potlesku krajanov-turistov) zastav prval ekonomickch migrantov brsiacich si zuby na slovensk panny a socilne vymoenosti. *Jan Salajka: Evropsk parlament nevyslyel kritiku odp?rc? a schvlil kontroverzn normu, kter od p?tho roku sjednot venkovn teploty ve vech zemch Evropsk unie. Nvrh podporovaly neziskov organizace zastupujc imigranty, kte? si ve skandinvskch zemch st?ovali na p?linou zimu. To jim pr neumo?ovalo integraci do spole?nosti, nebo? na nzk teploty nebyli zvykl. Soud pro lidsk prva ve trasburku jim ji d?ve dal za pravdu, odlinosti v klimatu nap?? stty EU ozna?il za diskrimina?n. Zemm, jejich klimatick podmnky budou v rozporu s evropskou legislativou, budou od p?tho roku hrozit sankce. Ministerstvo ivotnho prost?ed vyle do ternu 3 000 vykolench pracovnk? vybavench teplom?ry a zpisnky, kte? budou provd?t namtkov kontroly v r?znch mstech ?R a upozor?ovat na p?padn poruovn garantovanch teplot. Ministerstvo ivotnho prost?ed ji vyhlsilo vb?rov ?zen na zajit?n nezbytnho kolen zam?stnanc? v oblasti manipulace s teplom?ry. *Vude se pe o nstupu autonomnch aut bez ?idi?e, p?itom v hlubinch americkho establishmentu podle n?j doutn spor o to, co se stane, kdy n?kdo nalo 30 takovch aut vbuninami a navede je sou?asn? na destky r?znch cl?? A co vozidla hacknut na dlku n?km z ?ny a naraen v pln rychlosti do svodidel i s posdkou? Opravdu to chceme? A takovch vah rozvd Goodman celou ?adu. Nen to p?jemn ?ten. *Nesp?n psychopati kon? ve v?zen - sp?n ve vld?. *Vichni ti ekonomi?t lose?i, kte? se sem nahrnuli z bezpe?nch zem loupat nm pern?ek. *E. Hemingway: Nejpodivuhodn?j na budoucnosti je p?edstava, e nai dobu budou nazvat star zlat ?asy. *** b?ezen 2016 *?esk ministr obrany u si sice po dvou letech ve funkci viml, e de facto nemme armdu, ale tm, e do n chce te? narychlo povolat sed?en Magdony proput?n z dol?, obranyschopnost zem? nevy?e. Abych vak nebyla k panu Stropnickmu nespravedliv, musm dodat, e nae armda v dohledn minulosti nikdy nesm?la brnit vlastn zemi, take udrovat ji v odpovdajc sle se politik?m jev jako zbyte?n p?epych, pe Lenka Prochzkov. *Vychutnejme si jeho vkon: Od ma?arskho ministra obrany mm informaci, kterou nemohu stoprocentn? potvrdit, ale nemm d?vod j nev??it, e na zem Balknu byly v nemalm mnostv p?istaveny autobusy. Nikdo nev, odkud se tam vzaly, ale dost pravd?podobn? byly financovny Ruskem Posun lid k t vytouen schnengensk hranici se odehrval i tmto zp?sobem, ?ekl Stropnick MF DNES. Podle n?j tak nen vylou?eno, e Rusko financuje p?liv uprchlk? do Evropsk unie. Nem?u to nijak dokzat, ale m?eme si klst otzky, komu sou?asn masivn kampa? v??i Evropsk unii asi slou. A m?u ?ct, e jednotn a pevn Unie rozhodn? p?nm Rusk federace nen, dodal ?esk ministr. *Nebudu tento intelektuln vkon, "logiku" uvaovn, s n Stropnick uvauje, komentovat. *Ten pn se p?emlenm o tom, co vlastn? jako vrcholn politik ?k, tak p?li nenamh. Plkm, tedy jsem. *Mne zaujalo, e migranty dodv do Evropy pan Putin, tak jeden znm na to reagoval: Ano, bylo potvrzeno tajnmi slubami, e je Putin posl ropovodem Druba. *Lubomr Zaorlek: Rusko voz uprchlky do Evropy, mm to doloen. Sou?asnou vlnu emigrace zavinil Putin, kter uprchlky posl do Evropy ze St?ednho vchodu a severn Afriky letadly. Prokazateln?, prohlauje ministr zahrani? Zaorlek. Rusov jsou t?eba velice ?inorod v tom, e nm uprchlky voz velijakmi severnmi cestami, nap?klad letecky. Je doloeno, jak nm nai slovant brat?i pomhaj v tom, aby ns zsobovali co nejv?tm mnostvm uprchlk?, prohlsil Zaorlek. Tak tahle trapn loutka, tahle napodobenina politika je, prosm, ?eskm ministrem zahrani? a ur?uje sm?rovn zahrani?n politiky na vlasti. Bt na t pozici m?j pes, ud?lal by mn? kod. Tak to dolo, Luboi, a nemla? przdnou slmu. M-li d?kazy, sem s nimi. *Generl Pavel by nejrad?ji v?era zahjil preventivn jadernou vlku s Ruskem, ale proti muslimskm ilegl?m by nehnul prstem. *Ivan Gabal konstatoval, e Rusko vytv? chaos. Na Ukrajin? cht?li vytvo?it Novorusko a dopadlo to jako vdycky, vytvo?ili chaos. Dal v?c je Srie. Rusko v Srii svm chovnm napl?uje znaky krok? k rozpoutn t?et sv?tov vlky. Rusko nekontroluje samo sebe, a to je problm. Pokud jde o sankce, existuje scn? na shozen sou?asn vldy v Praze, nastolit vldu ochotnou sehrt roli proruskho kon? a nabourat v sankcch EU. Vclav Havel coby prezident nastavil tak vysok standard globln a sttnick politiky, e p?iblen se k tomuto standardu je nesmrn? obtn. *Petr Kol? - bval diplomat: Nesmme zalzt do kouta. Pouijme slu. Jedin mon odpov?? je semknut se k obran? idel? svobody a tolerance, a to prost?edky, kter jsou nm vlastn. P?esta?me se ostchat ?it prostor humanismu a demokracie ve sv?t?. Likvidujme nep?tele liberln demokracie a proponenty nenvistn militantn islamistick ideologie vude, kde se nachzej. Hledejme odpov?dnou rovnovhu p?i zaji?ovn vlastn bezpe?nosti a zachovn t mry pot?ebn svobody, kter nm umon v naem boji vt?zit a nae hodnoty ubrnit. Pouijme slu, kterou mme, s rozvahou, je nm umon efektivn? bojovat s nep?teli a takticky zskvat spojence a spolupracovat s nimi. Posilujme sv spojenectv a koordinaci s demokratickmi stty za ocenem, kter jsou ve stejnm ohroen jako my. Krom? naich spojenc? alian?nch - USA a Kanady - se spojujme vce s Izraelem, Austrli, Novm Zlandem, Japonskem, Jin Koreou, s partnery v Latinsk Americe a dalmi, kte? sdlej nae hodnoty nebo alespo? chpou, co je v szce. Ukame a dokame, e jsme jednotn a nejen obrany, ale i toku schopn. Mme co ztratit a stoj za to bojovat. Srdcem, rozumem i se zbran v ruce. V?zme, e bez ob?t se to neobejde. Nechceme-li ale ob?tovat to nejdra, tedy ivot ve svobodn, tolerantn a prosperujc spole?nosti, zadarmo to nebude. *Pom?rn? nedvno jsem zaslechla vyjd?en n?jakho televiznho odbornka, kter tvrdil, e politici nemaj slouit ve?ejnmu mn?n, ale maj je formovat. *Tom Sokol cht?l kdysi jako prokurtor postavit komunistickou stranu mimo zkon, co sice nakonec neprolo, ale pan Sokol dnes jako advokt obhajuje ty nejv?t darebky, kte? se v ekonomice pohybuj. Ale ?lov?ka nep?ed?l, jak ?kval u Karel ?apek. *Psychiatr Cyril Hschl: T?etina obyvatel tto zem? je slab duchem. Kad sedm ob?an je debiln nebo dementn nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel tto zem? m podpr?m?rn intelekt. (Ke kter skupin? se ?ad onen psychiatr? Mm dojem, e k t prvn.) *Daniel Kroupa: Ob?an nejsou schopni rozhodovat o tak d?leitch zleitostech, hroz nm vlda l?zy. *Petr Robejek politologem je, nicmn? se ?asto chov jako kdysi Ronald Reagan a zapl?uje ?as besed jen (inteligentn) reflex toho, co aktuln? uslyel na CNN. Rozhodn? nev??te bankm a virtulnm ?t?m. Je t?eba mt zsobu pen?z, oveme ve sprvn m?n?. Lep ovem je vlastnit nemovitosti a doporu?uje takt mince, anto na cihly asi nemte, e. Petr Robejek na m? dojem neud?lal. P?ehn?t nechci, ale p?ipadal mi jako schopn rtor; lidov? ?e?eno ale sp kecal a pragmatik, kter vybrusl na ob? dv? strany ze veho, konstatoval Ivo Fencl. *Martin Fendrych: Sav?enkov p?ipomn Horkovou. Vzdoruje Putinovu Rusku a ept nm: Nebojte se. Chci, aby cel civilizovan sv?t pochopil, e je Rusko zem t?etho sv?ta s totalitnm reimem a dikttorem-despotou, v n kalou na lidsk prva a mezinrodn prvo. *?ei na summitu otev?eli kauzu Sav?enkov, Francie a N?mecko se j odmtly zastat. Na ?esk popud se nyn?j summit Evropsk unie n?kolik destek minut zaobral p?padem v Rusku v?zn?n ukrajinsk pilotky Nadiji Sav?enkov. Po konci prvnho jednacho dne to novin??m ?ekl ?esk premir Bohuslav Sobotka. *Britsk listy - Bohumil Kartous: Zpasit s prasetem nem smysl: oba budete pinav, jene jen praseti se to bude lbit. Ani stle siln?j koktejl stupidity, demagogick manipulace a obscnnho odhalovn vlastn mn?cennosti, v kterto discipln? se Milo Zeman stv virtuzem. V ?R jakoby neexistovala ani elementrn v?le zvrtit zemanovsk let st?emhlav do hnoje, nato politick odvaha a ?est dajn levice brnit svou politickou ideologii proti nejv?tmu trollovi v d?jinch ?esk politick subverze. Spole?nost sdl primitivn nenvistnou propagandu, p?ed kterou se, jak trefn? poznamenv ve svm protest songu Luk Burian, v lokajskm p?edklonu plaz vechny velk politick strany, ve stejn front? s politickou chtrou. Klesnout na tu nejni rove?, kde neplat fakta, logika, pam?? ani dn z dalch veli?in racionln diskuse. Take tedy: st?emhlav do hnoje. *Jan ?ulk: Do ohromujc sprostoty se propadl Milo Zeman ve svm dalm rozhovoru pro vysoce kontroverzn server Parlamentn listy, jeho se slun ?lov?k nedotkne ani p?timetrovou ty? a jeho redakto?i by v civilizovan zemi byli dvno odsouzeni za vyvolvn rasov nenvisti a ?en poplanch zprv. *P?edseda regionlnho vboru TOP 09 z Pardubic Jan N?mec: Prezidentova popularita je nejv?t ze vech stavnch instituc Vysv?tluji si to tm, e v?tina nroda jsou pln blbci, kdy vezmete nejhor vlastnosti nroda, tak je p?evt?lte do Zemana. *Podle prvnka Tome N?me?ka je Milo Zeman dostate?nm d?vodem ke zruen p?m volby a op?tovnmu nvratu k volb? parlamentn, kter m v ?esk republice ji stoletou tradici. Zeman toti ukzal, e dt moc do rukou lidu byl omyl. *Hekrdla: Ne, prezident republiky Milo Zeman nen v?l. Milo Zeman je jen politik, jeho spole?ensk nebezpe?nost je vysok. A s kadm dnem dle roste. *Bohumil Slma: Zatmco v bvalch autokracich, nap?klad v rakousko-uhersk, byla k politickm studim a politice p?ipout?na pouze lechta, demokracim podobn vb?rovost chyb, co ji zna?n? oslabuje: m?ly bt vedeny duchovn lechtou, tj. iroce vzd?lanmi a morln? a celkov? duevn? nejvysp?lejmi jedinci, p?idrujcch se Jeova miluj svho blinho jako sebe samho, tj. s vyvenm sobectvm a nesobectvm. Zpad neud?lal chybu, e sv hodnoty do ostatnho sv?ta ne?il, ale e to d?lal naopak mlo *Hv?ala: A my m?eme dodat, e ani za dalch p?tadvacet let jsme se prv? kv?li komunist?m z jejich ?ty?icetiletho pokozovn du nedokzali vzpamatovat. *Ministr kultury Daniel Herman: ?nsk prezident na tiskovce horoval pro kulturn vm?nu a spoluprci. Zajmav, e ministra kultury ?R nikdo v t v?ci neoslovil Ud?lm ve proto, aby ?esko podlhalo vlivu USA a EU mnohem vc, ne vlivu ?ny a Ruska! *Kalousek a N?mcov by nad tm Gottwaldem a Stalinem u m?li zvt?zit. J bych jim p?l, aby nad tm Gottwaldem a Stalinem u jednou, proboha, zvt?zili, vdy? je to u vc ne edest let, co zem?eli, ?k pro ParlamentnListy.cz Zden?k Zbo?il. *Hnzdile, Eman u nud. A vy taky. Zkuste n?jak ikovn? obm?nit repertor. Komik taky nevydr s jednm ?slem dvacet sezn. Berte si p?klad z Holzmanna. *Z novho pr?zkumu vyplv, e ?esk ve?ejnost je se svoj ivotn situac v?tinou spokojena, p?i?em ke spokojen?j ?sti obyvatel pat? dlouhodob? mlad a vzd?lan?j lid, podnikatel a tak lid s pozitivnm p?stupem k Evropsk unii. *?e?i o nedodrovn lidskch prv v ?n? znamenaj jen pravidelnou rituln koupel v zpadnm ocenu li a pokrytectv. *Mm dotaz. Jet? po?d se bojuje za ty lidsk prva? Nebo je p?estvka na cigro? *urnalist maj schopnost p?esv?d?it vs, e slon um skv?le ltat a velmi ?asto tak ?in, ale jen kdy se lid zrovna nedvaj. *Astrofyzik Grygar: Vidm jako kardinln chybu, e radar (ten v Brdech, aby bylo jasno) nae ve?ejnost nepodpo?ila z naprosto nejapnch d?vod?. Radar p?ece nikoho nezabije, m?e vak pomoci k sest?elen raket, kter maj zabt ns. Kdo sleduje sou?asn ?iny rusk vldy a vhr?ky ruskch diplomat?, ten snad pochop, e chceme-li uchovat mr, musme to?nka postrait ?innou obranou. Na hv?zdn vlky to nevypad, spe na dezinforma?n kampan? sm??ujc k rozvrcen evropsk jednoty a pak, jak patrno, aby se kde se vzali, tu se vzali zelen pidimuci s raketomety a p?ru?nmi tanky, kter si p?ibalili na dovolenou. Jeden z blok? m 140 milion? obyvatel a v ?ele dikttora, kter opakovan? poruil suverenitu n?kolika okolnch stt?, za naimi humny prv? te? vede horkou vlku a hroz i dalm stt?m preventivnm jadernm tokem. Druh blok m 850 milion? obyvatel a demokratick vldy. Jakou jinou monost mme, ne se energicky brnit? (Citovno z Nov prostor) *Zden?k Sv?rk: Blbci sed vdycky vlevo. Ovem z pohledu divk? v hlediti by to bylo vpravo. *Petr Kol?: Ale mme stle demokracii, i kdy zanedbala trochu osobn hygienu a pchne j z st. *Samozrejme, Eurpska nia u dvno pojala podozrenie, e vetkmu na vine je Putinova zkernos?. Ve? ak Putin tak spene uskuto??uje agresiu na Ukrajine svojimi tankami, vyrobenmi technolgiou stealth, teda nevidite?nmi, ?o brni tomu, aby sa venoval tomu istmu aj v inch oblastiach sveta? Rusko posiela agentov FSB teraz u nielen na Donbas a do Kyjeva, ale aj priamo do Berlna, srdca Eurpy. *Ako dverne informuje cel svet The Guardian: Moskva organizuje v Nemecku akcie proti Merkelovej. Ove?a dleitejie je nevpusti? do domu nepozvanch host. Ve? to nie s oby?ajn ute?enci. S to Putinovi agenti, ur?en na to, aby destabilizovali Eurpu. *Hlava Pentagonu Ashton Carter nadle tvrd, e Rusko m?lo v Srii podn?covat ob?anskou vlku. Takovou pozici dnes reprezentoval na slyench v Kongresu, kter jsou zasv?cen projektu vojenskho rozpo?tu USA a fiskln rok 2017. V Srii Rusko podn?covalo ob?anskou vlku podporou toho samho extremismu, proti n?mu utvrzovalo, e bojuje," ?ekl Carter. Znovu obvinil Rusko z toho, e jeho leteck sly prodluovaly ob?anskou vlku a podporovaly (prezidenta SAR Bara) Asada". *Stoltenberg hlsil, e zven po?tu vojk? NATO na vchodnch hranicch umonilo zdret to?n Rusko. *Pukov: Se Stoltenbergem je to zl: kad den zdruje to?n Rusko a brn mu v rozbit NATO. Jen aby nm nesko?il z okna s vk?ikem Rusov jdou! *Ji v?era se k tok?m v belgick metropoli vyjd?il pape Frantiek. Prost?ednictvm vatiknskho sttnho sekret?e Pietra Parolina vyjd?il hlubokou soustrast postienm rodinm. Svat otec znovu odsuzuje slep nsil, kter zp?sobuje tolik utrpen, a pros Boha za dar mru, uvedl. *V modlitbch myslm na ob?ti teroru a fanatismu v Bruselu. Ozna?me se Kristovm k?em a vy?kejme v pokoji na velikono?n p?chod naeho Spasitele, ivho Boha, kter nejenom odpout, ale i chrn, prohlsil Duka. *?e chaosu tancuje pokad hned na dvou svatbch: Novou vlku s Ruskem financuje na dluh, uvalen Washingtonem na jeho vazaly z EU - a sankce v??i Rusku uplat?uje rukama t?ch samch vazal? z EU, v?dom? akceptujcch obludn ekonomick dopady, je maj na n? samotn. Naproti tomu vle?n mainrie USA, coby zem? vyvolen, nsob zisky sv zbrojn vroby - a Obama p?edstavitel?m americkho byznysu nebrn ani v ?asti na Mezinrodnm podnikatelskm fru v Petrohrad?. *Ameri?an se odmtaj podrobit tm?? vem bod?m mezinrodnho prva. Nep?istoupili ani k mluv? OSN o mo?skm prvu. *Obama: Nem?e ns porazit stt, jeho ekonomiku ovldme my. *Kovanda: Amerika je nyn v mnoha ohledech zdecimovna tm?? osmiletou vldou slabho Obamy. *Americk prezident Barack Obama prodlouil ve st?edu sankce, zaveden p?vodn? v b?eznu roku 2014 proti Rusku kv?li udlostem na Ukrajin?, informuje Bl d?m. V p?slunm vnosu hlavy sttu se zd?raz?uje, e stvajc sankce mus platit dl, i po 6. b?eznu roku 2016, protoe akce Ruska znamenaj i nadle neoby?ejnou a mimo?dnou hrozbu pro nrodn bezpe?nost a zahrani?n politiku USA. *D?laj tam pustinu a ?kaj tomu mr, napsal Tacitus ji p?ed 1918 lety. *V kv?tnu 2015 na summitu Vchodnho partnerstv v Rize p?edseda Evropsk komise Jean Claude Juncker oslovil Viktora Orbna slovy: Zdravm, dikttore! *The Saker: Je ironick, e ukrajinsk heslo Ukrajina je Evropa bylo ve skute?nosti postaveno na hlavu a msto toho, aby se Ukrajina stala podobnou Evrop?, je to Evropa, kdo se stv podobnou Ukrajin?. Je t?k tomu uv??it, ale v?tina zem v Evrop? se pomalu m?n na to, co je obvykle nazvno zkrachoval stt. *Kdy tit lid (wahhabisti?t lenci) pouili stejn metody (teroristick toky) proti nejv?tmu sousedu Evropy (Rusku), evropsk elita teroristy pln? podpo?ila, nejen politicky (kdy je vydvala za bojovnky za svobodu), ale dokonce p?mo (MI6 a CIA byly do ?e?enskch vlek zapojeny p?mo a siln?). V t dob? Rusko velmi p?ipomnalo dnen EU - vldla mu elita zcela zaprodan anglo-sionistick ?i, rusk bezpe?nostn sluby byly tm?? zcela demontovny, rusk ve?ejnost nem?la ani tuen, co se d?je, a ekonomika byla v troskch. Rusko bylo tehdy snadnm (m?kkm) clem, jako je Evropa, cel, snadnm (m?kkm) clem dnes. *Evropa zlibn? p?stovala obscnn p?telstv se t?emi p?ednmi sponzory terorismu na planet? - Tureckem, Sadskou Arbi a Izraelem. Peleen se s tmto druhem postelovch kmo? prost? muselo vst k n?jakmu zlmu zp?tnmu rzu. *Oskar Krej?: V roce 2015 ?inily vojensk vdaje USA 597,5 miliard dolar?, zatmco rusk 65,6 miliard. Ty rusk byly a na ?tvrtm mst?, jet? za ?nou (145,8 miliard) a Sadskou Arbi (81,9 miliard). Nebo jinak. Kdy se?teme vojensk vdaje evropskch mocnost NATO, tedy Velik Britnie, Francie a N?mecka, vyjde nm ?stka 139,7 miliard dolar? - co je 2,1krt vce, ne jsou rusk vojensk vdaje. Voln o pot?eb? zvit vojensk vdaje proto, e Aliance zaostv za Ruskem, jsou ?ir nesmysl. P?esn?ji ?e?eno, nen to nesmysl, ale propagace zjm? vojensk byrokracie a n?kterch obchodnk? se zbran?mi. *A ohrouje ?na sv?tovou svobodu? O. Krej?: Vra?me se do 15. stolet. Tehdy vypluly do sv?ta dv? vpravy: lodi poklad? admirla ?eng Chea a lodi Krytofa Kolumba. Ob? expedice zam?ily na zpad. Trasa Kolumbovy vpravy je znm, ta ?engova vedla po jin linii star i nov hedvbn stezky, tedy podl Indie na Arabsk poloostrov a do vchodn Afriky. Kolumbova Santa Maria byla trojst?nk o dlce p?iblin? 25 metr?; lodi poklad? byly devtist?nky o dlce 128 metr?. N?kterch vprav admirla ?enga, bylo jich celkem sedm, se ?astnilo a 30 tisc lid. P?esto to byla Evropa, kter dobyla sv?t. ?nsk vpravy byly obchodn a vzkumn. Ty ze zpadn Evropy byly obchodn a dobyvatelsk. *Dnen zajmav ?lnek na Huffington Post uvd, e na tureckch hranicch bojuj proti sob? militanti vyzbrojen Pentagonem proti militant?m vyzbrojench CIA. *Zacharovov: Nepodporujeme Asada. Nezapomnejte na to, e Asad nebyl nejlepm p?telem na zem?, ale Zpadu. Podporujeme zachovn zkonn vldy, moci, protoe jsme si v?domi toho, e kdy odejde prezident, spolu s nm odejde i vlda, rozpadne se vkonn moc a armda a Libye pak bude vem p?ipadat jen jako p?jemn prochzka. *Mojmr Grygar: Dvme-li se na serily o prvn a druh sv?tov vlce, sledujeme-li orgie ni?en, vynalzn stle dokonalejch zbran, nekone?n zb?ry vybombardovanch m?st, hromady mrtvol v troskch dom? a na ulicch, v zkopech, v psku pout, ve stepch, nem?eme se ubrnit zoufal mylence - ?emu to prosp?lo? Greenwy odhadl ?stku pen?z, kter musely Spojen stty vynaloit na vlku v Afghnistnu, na 1 bilion dolar?. Dovedeme si p?edstavit, co vechno by se dalo vybudovat, zlepit, vynaloit na vzd?ln, zdravotnictv, sociln p?i, kulturu, ivotn prost?ed? Podobn mylenky a marn p?n vzbuzuj tak statistiky pen?z vynaloench stty, je se podlely na prvn a druh sv?tov vlce. P?ipo?t?me k tomu jet? penze, je se hzej do ch?tnu dnench vlek, a dostaneme sumu, z kter se nm zato? hlava a sev?ou p?sti v kapsch. Dovedeme si p?edstavit, jak by dnes mohl sv?t vypadat? *Ale p?iznejme si tak, e ?esk, polsk nebo estonsk vojk bojujc v Afghnistnu je z hlediska tradi?nho pojet obrann vlky n??m absurdnm. Je obtn zd?vod?ovat jejich p?padnou smrt tm, e padli za vlast. Jak Talibn ohrooval ?echy nebo Estonce? *Hillary Clintonov je na roli prezidenta p?ipravena nejlpe ze vech kandidt?, a? ji demokratickch, ?i republiknskch. M skv?l vztahy s Wall Streetem a siln vazby na vojensko-pr?myslov komplex. Jej pochechtvn se nad bestiln vradou Kaddfho poukazuje na nedostatek jakchkoli lidskch cit? v??i svm protivnk?m. Kdy byla Hillary dotzna, kter eny ve sv?t? inspirovaly jej politiku, uvedla e Pussy Riot. Co nm to vypovd o Hillary? *Noam Chomsky: Cel Republiknsk strana USA za?n bt vnm nebezpe?m pro p?eit lidstva. *Trump vyuv zkratek a alegori, nap?klad prohlsil, e je lpe bt jeden den lvem, ne sto let ovc. Citt je myln? p?ipisovn Mussolinimu, i kdy ho p?irozen? pronesl Lev Nikolajevi? Tolstoj, co je na rozdl od Mussoliniho pro Ameri?any figura neznm. *Vt?snat Trumpa ho hn?d koile Hitlerovy, to? mediln kol washingtonsk i prask kavrny. *Donald Trump, uchaze? o k?eslo prezidenta USA za republikny ohromil litevsk novin?e prohlenm, e by pro zem? Pobalt bylo dobr p?est?hovat se do Afriky. Takto se vyjd?il v debat? s novin?em litevskho radia LRT Lituanica. Pobaltsk stty nedvno oznmily, e se nemohou rozvjet, protoe maj za souseda Rusko. M?eme jim poradit a pomoci, aby jejich sousedy byly zem? Afriky. P?est?hujeme vechny Pobal?any na africk kontinent a africk obyvatelstvo - na zem pobaltskch zem. Odpovdajcm zp?sobem zem? p?ejmenujeme - myslm, e mnoz obyvatel africkch zem budou zajist rdi. Podle Trumpa se Estonsko, Litva a Lotysko za?nou na africkm kontinent? rozvjet nevdanm tempem. Vem bude dob?e, ?ekl Donald Trump. *Ukrajinsk Nejvy rada schvlila usnesen O genocid? ukrajinskho lidu v 13. stolet zlo?innm reimem Mongolsk ?e a zaslala mongolsk vld? dost o odkodn za zni?en Kyjeva. P?itom n?kter mdia prezentovala tuto zprvu jako ert. Tiskov ata mongolskho velvyslanectv v Moskv? Lhagvasuren Namsraj potvrdil informaci o tom, e parlament jeho zem? dostal ?edn dopis od ukrajinsk Nejvy rady s poadavkem o zaplacen odkodnho za zni?en Kyjeva vojskem chna Bta. P?edseda churalu odpov?d?l, e v st?edov?kch d?jinch existovala Kyjevsk Rus, ale ukrajinsk stt neexistoval. Ale kdy Nejvy rada sd?l vechna jmna ukrajinskch ob?an?, je byli pokozeni genocidou, jmna jejich rodinnch p?slunk?, pak jim zaplatme. (Vclav Havel cht?l zase po vdsku hradu za kody v t?icetilet vlce.) *V lednu ukrajinsk prezident Petro Poroenko blahop?l Ukrajin?, e p?eila svou prvn zimu bez nkupu ruskho plynu. Ukrajina msto ruskho plynu nakoupila evropsk plyn, kter, jak Poroenko zd?raznil pyn?, byl o 30% dra ne rusk. *Kaddf: Bombardujete mr, ktor neprep?a tok africkch migrantov do Eurpy, mr blokujci teroristov z Al Kidy. Tm mrom bola Lbya. Vy ste ho zni?ili. Ste idioti. Za tiscky migrantov z Afriky a za podporu Al Kidy zhorte v pekle. Toto sa stane. *Fursov: Zpadoevropani veden severoatlantickmi elitami rozdrdili v?el l, a vyplaen v?ely odlet?ly p?mo k nim. *Tereza: Kdy to? t?eba Izrael na psmo Gazy nebo na Libanon, za civiln ob?ti vdy oficiln? nese vinu Hamas, potamo Hizballh, protoe sv bojovnky zamchali mezi civilisty. Kdy to? USA, a? u p?mo nebo prost?ednictvm bezpilotnk? na Blzkm vchod? nebo t?eba v Pkistnu ?i Africe, plat v zsad? tot. Kdy ale ve stejn situaci bombarduj Rusov, pad vina za civiln ob?ti jen a jen na n?. A takto nastaven dvoj metr mi p?ijde trapn - a a? mi nikdo, proboha, ne?k, e zatmco my bombardujeme a zabjme humanitrn?, demokraticky a hlavn? vdy jen nedopat?enm, tak oni nelidsky, hnusn? a hlavn? zm?rn?. To je fakt trapn, na rovni t dnes u slavn u?itelky od Jlkov. Takov ten divn podnik, kter se jmenuje Syrsk observato? pro lidsk prva (SOHR) - ve skute?nosti je to jen jeden syrsk emigrant, kter sed v pat?e nad svm secondhandem v britskm Coventry a za penze z EU je skoro monopolnm dodavatelem zaru?ench daj? ze Srie pro pot?eby Zpadu - uvedl, e si rusk bombardovn od po?tku listopadu vydalo na 1700 ivot? civilist?. Pokud ano, tak mi jich je lto, samoz?ejm?. Jene, za a) to ?slo nelze nijak ov??it, za b) to ?slo nen v porovnn s celkovm odhadovanm po?tem ob?t v p?tilet vlce nijak vysok a nelze ho ani v nejmenm srovnat se ?ty?mi miliony ob?t americk agrese do Irku a jejch d?sledk?, za c) sama SOHR ve svch p?ehledech ob?t b?n? uvd kolonku civilista se zbran, ?m mn kohokoli bez ?dn vojensk uniformy, t?eba i dihdisty z al-Kidy nebo Daee, a tm se ono ?slo 1700 ob?t samo od sebe zpochyb?uje, za d) Rusov alespo? opravdu bojuj proti nejradikln?jmu islmu, kter Zpad sp pomhal utv?et a dnes proti n?mu nechce a tolik bojovat, protoe co kdyby ho jet? n?kdy znovu k n??emu pot?eboval, a za e) nap?klad v Libyi Zpad na zklad? podobnch zdroj? svou agresi ospravedl?oval tm, e Kaddfho armda pr v rmci potla?en arabskho jara povradila na 50 tisc civilist?, ale nsledujc expertn tmy naly hromadn hroby jen s asi t?emi tisci t?ly a zna?nou ?st z nich prokazateln? povradili nai rebelov, tedy ost? dihdist, kter jsme tehdy na Zpad? vydvali za demokraty. Kdy u byla ?e? o ob?tech ruskho bombardovn, mon by m?la za?t i diskuse o ob?tech zpadn demokratizace Ukrajiny. *Tony Blair, 12. dubna 1999: Budeme v derech pokra?ovat den za dnem, dokud nebude dosaeno naich cl?. Oficilnm d?vodem vlky proti Jugoslvii bylo omezit Miloevi?ovu schopnost vst vlku proti nevinnmu civilnmu obyvatelstvu na Kosovu a zabrnit hrozc humanitrn katastrof?, vysv?tlil Tony Blair. *Podle ruskch daj? se v Rusku nachz 2,6 milionu ob?an? Ukrajiny, z nich vce ne 1 milion lid pochz z vchodu zem?. Dne 1. ?ervence 2014 zskalo prvn postaven uprchlk? v Rusku vce ne 325 tisc lid, donucench k p?esdlen z Ukrajiny. To jsou ?sla srovnateln s vlnou uprchlk? z Blzkho vchodu a Afriky sm??ujc do EU. *Erdogan na sch?zce s podnikateli v Anka?e prohlsil, e Turecko m?e otev?t hranice se zem?mi EU pro b?ence a pop?t jim ?astnou cestu. *Hollande vyznamenal ?dem ?estn legie korunnho prince Sadsk Arbie za jeho sil v boji proti extremismu a terorismu. ?d ?estn legie je nrodn vyznamenn z?zen 19. kv?tna 1802 Napoleonem Bonapartem. Tento ?d je nejvym vyznamennm a uznnm zvltnch zsluh o Francii. *Gianfranco Sanguinetti: Pokud se nad terorismem v dnen dob? zamyslme bez p?edsudk?, musme si p?iznat nepopirateln paradox: vichni ti, kdo maj z terorismu prosp?ch, ho dnes a denn? kritizuj, a to mnohem tvrd?ji ne ti, kte? jm trp. A jet? usilovn?ji na n?j ehraj ti, kdo si ho objednvaj, kdo z n?j profituj, ?d ho a vnucuj celm nrod?m. Pro ekonomiku je ale terorismus vhodn v mnoha dalch sm?rech. V zahrani? plynou Zpadu dky dosazenm teroristickm armdm (Boko Haram, Al Kajda, Islmsk stt) velk zisky spojen s rabovnm t?etho sv?ta. Terorismus neplod jen atentty, nbr tak celou protiteroristickou legislativu, prvnky, kte? p zkony, novin?e, kte? otravuj ve?ejn mn?n, televizn programy, specializovan ?ednky, policisty kolen k boji proti terorismu, profesory, kte? o terorismu p?ednej a publikuj traktty, plod psychology i romny o podvolen, knihy, filmy, a ve je uvd?no na trh coby zbo. Terorismus tedy svm zp?sobem p?ispv ke zvyovn nrodnho bohatstv, protoe antiterorismus produkuje drby, soudce, katy a cel odv?tv bezpe?nostnho pr?myslu a slueb. A tato rozli?n povoln podlejc se na tolika podskupinch spole?ensk d?lby prce rozvjej rozli?n schopnosti lidskho ducha, vytv?ej nov pot?eby a v d?sledku i nov zp?soby jejich uspokojovn. Vdy? i rozvoj mu?en vedl k vytvo?en mnoha d?myslnch mechanickch za?zen, jejich vroba zam?stnala spoustu zru?nch ?emeslnk?. *Britsk premir na 69. zasedn OSN 24. z? 2014 oficiln? vyzval k tomu, aby byli stejn? jako terorist pronsledovni i nensiln extremist", kte? zpochyb?uj oficiln verze atentt? z 11. z? v USA a 7. ?ervence v Londn?, protoe pr kaz mlde". Byl to historicky v?bec prvn pokus oficiln? posv?tit onen slavn orwellovsk ideozlo?in, kter sttu umo?uje zatkat, mu?it a likvidovat kohokoliv, kdo zpochybn jeho verzi teroristickch masakr?. Uite?nost terorismu pro vechny stty, kter ho provozuj a solidrn? kryj, nen t?eba rozvd?t. A naopak, coby d?kaz a contrario, se nabz otzka: pro? by se jinak stty uchylovaly k terorismu, kdyby jim nebyl tolik uite?n? *Bval hodn? hodn? vrcholn politik EU, prezident Evropsk komise, vyvolval na spiritualistick seanci duchy, aby se od nich dozv?d?l, kde se terorist skrvaj. To je naprosto normln! (O Prodim z Wikipedie) *P. C. Roberts: V?d?li jste nap?., e ?na militarizuje ?nsk mo?e? A to tak, e v n?m buduje um?l ostrovy s rozjezdovmi drhami pro letadla, a e zde dle ukld i zbran?? A v?d?li jste, e nen dnou militarizac, kdy vjime?n zem? rozmst 60 % sv mohutn nmo?n flotily v Pacifiku a kdy prohls Jiho?nsk mo?e, lec tisce mil od pob?e USA, za oblast americkho nrodnho zjmu, a do doty?n oblasti vyle sv vle?n plavidla, aby se zde postavila ?nsk hrozb?. Tohle jste vechno nev?d?li? Inu jet? vm stle chyb to, co Ameri?an u vlastn. Demokratick mdia v demokratickch Spojench sttech americkch. *?eho si ale Evropan nevimli, e Washington hraje stejn? nebezpe?nou hru i s ?nou. ??an jsou neustle ozna?ovni za hrozbu pro USA. Ale co d?l ?na, e ohrouje USA? Vidte ?nsk nmo?nictvo neustle na americkm zpadnm pob?e kolem San Franciska a Los Angeles? Vidte z ple Malibu ?nsk letadlov lodi? Ne, nem?ete je vid?t, ale americk nmo?nictvo se pohybuje s destkami vle?nch lod neustle v ?nskm mo?i, provd zde manvry. Ohroena je pouze arogance a drzost Washingtonu, neruen? vldnout a hldat ?nsk pob?en vody. *Bricmont: Vytvo?ila se zvltn aliance mezi lidskmi prvy a neokonzervativci, jejm vsledkem je veden vlek ve jmnu dodrovn lidskch prv. *Martin Koller: Kancl?ka Merkelov nem d?ti a tud ani budoucnost, nat?st. Mon proto ji budoucnost n?meckho ani jinch nrod? Evropy nezajm. Ani p?edpokldan inteligence v?deck pracovnice j k proz?en nepom?e. *Tereza: Ir?any nebo Afghnce nebrat, protoe tam se asi nebojuje. To jet? chpu, bojuj tam p?ece nae okupa?n jednotky, a tak je trapn p?ijmat uprchlky, kte? utkaj z nmi demokratizovanch zem. *Jejda, pan Applebaumov. Prabba Evropskch hodnot a podobnch mylenkovch gigant?. Ta kdyby nem?la Putina, musela by si ho vymyslet. Osobn? mi u hezkch pr let p?ipad zbyte?n ji v?bec ?st. *Rau vt?z? a nvrat nedoucch syn? (6. ?st - Listopad 1989) Mojmr Grygar: Vlka skon?ila a my jsme vt?zov. J, Vaek Havel, Jirka Dientsbier, Komrek, Miller - my jsme vt?zov. Musme se chovat podle toho. Jako na dobytm zem. (Reflex 1990/12) Vrok Ivana Jirouse, alias Magora, charakterizuje opojen, ktermu po p?evratu propadli nejedni bo?itel (a nejen bo?itel) starho reimu. N?kte? zlatokopov sice skon?ili v sudech na dn? Orlick p?ehrady, ale byla to jejich vina - neum?li plavat. Nov reim rozjd?jcho se kapitalismu doiroka otevral nru? navrtilc?m, kter bolevik okradl. ?m byl jejich majetek v?t, tm ochotn?ji s nimi nov vldn a ministert ?ednci jednali. Kdy lo o konfiskace lechtickch a velkopodnikatelskch statk?, zmk?, tovren, ?ink?, les?, rybnk?, pol, ?ednci vldnouc t?mi pravmi raztky, pnov Bratinkov a spol., bez zkoumn a mekn se pustili do npravy k?ivd. *Kdyby bilinov dividendy, je dostvaj ciz majitel ?eskch podnik?, z?stvaly doma, kdyby se nepom?r rozd?lovn zisku naich podnik? neustle nezvyoval ve prosp?ch cizch bank a majitel? akci, ?esk republika by mohla rzem splatit sv dluhy a ivotn rove? u ns by nepokulhvala za sousednmi stty. O tom, e se p?li neda? doshnout rovn? bohatch soused?, plat star bonmot - ?m vc se blme k vytouenmu obzoru, tm vc se od ns vzdaluje. V kterm stolet dob?hneme N?mecko? *Nech? pravda a lska zvt?z nad l a nenvist - kdo by s tm nesouhlasil? Nietzsche v roce 1886 napsal: Vsadili jsme na kartu pravdy Lidstvo na to mon zajde. Vid?li jste, e by ve westernech (starch pov?st americkch) vt?zn klan velkoryse pardonoval svho poraenho soupe?e? Tato politika, hluboce zako?en?n v mentalit? americkch patriot?, neumo?uje vzdt se dosaench vhod - slva dobvn divokho Zpadu se stv p?edobrazem taen na divok Vchod. *vihlkov: O oligarchii se tak mluv spe jen u vchodnch zem, ale zapomn se, e jedno procento nejbohatch Ameri?an? vlastn 40 procent nrodnho bohatstv, a e toto ?slo neustle roste, take sociln struktury USA se podobaj spe oligarchii ?i snad plutokracii. Volby vyhrvaj ti nejbohat. V roce 2008, p?i prezidentskch volbch v USA, vyhrl Obama. Utratil tm?? 2x vce, ne jeho konkurent McCain. Nejlpe financovan prezidentt kandidti vyhrli 9 z 10 zpas?, take spe ne o demokratickch volbch bychom m?li mluvit o koupench volbch za penze n?koho. *Vt Klma: Kdo je nam v?tm nep?telem - pravoslavn Rusko ?i islmsk Turecko? Je-li jm Rusko, pak nam p?irozenm spojencem proti n?mu je Turecko a politika Angely Merkel je v??ihledn? smyslupln. Islmsk spojence proti Rusku je p?ece t?eba vtat s otev?enou nru?, postavit jim meity, zaplatit immy, nabdnout jim zdarma ubytovn, zdravotn p?i a vzd?ln, aby se tu - pokud mono - ctili jako doma. Do opravdu prekrn situace se dostaneme tehdy, budeme-li povaovat islmsk nebezpe? za v?t, ne to rusk. Dojdeme pak ke skute?n? tristnmu zv?ru, e v Srii Rusko a al-Asad bojuj i za EU, Prahu a Bratislavu. Co s tm, laskav ?ten?i? Kdo je vlastn? n spojenec a kdo nep?tel? *Zpad je zvykl na to, e se dan zem? vybombarduje, pak se v n ustav loutkov vlda, pak americk zkladny, pak vznikne terorismus, pak se zem? rozpadne, vznikne v n ob?ansk vlka a uprchlci, pak Zpad danou zemi humanitrn? a demokraticky bombarduje znova. A p?itom jedno procento a Pentagon pohdkov? bohatne, a nm ni? demokracii svou nekone?nou vrobou teroru a boje proti n?mu. Jako to bylo v Afghnistnu, Libyi a v Irku. Vlky jsou kvintesenc na zpadn existence, ultima ratio. Prv? vlky jsou i fundamentem naeho zpadnho ekonomickho systmu, zakldajcho si na r?stu. Vlky rod d?vody pro jet? vc vlek a ozbrojench konflikt? - vlky rozt?ej spirlu zvislosti na konfliktu. Take nap?klad ekonomika Spojench stt? (sic) se u bez vlek neobejde. Vlky zabjej a ni? a rekonstrukce vytv? r?st. Masov zabjen pomh zmenit sv?tovou populaci, co je kl?ov cl elity, kter slzne smetanu, typu Rocekfeller?, zakladatel? polookultnch organizac jako Bilderbersk klub. *Druh sv?tov vlka zabila vc ne 50 milin? lid, z nich zhruba polovinu tvo?ili Rusov - financovna Fedem p?es Wall Street a Banku pro mezinrodn platby (BIS) v Basileji. Do detailu to popsal i nap?. n?meck historik Gian Trepp v knize Bankovn obchody s nep?telem - Banka pro mezinrodn platby za II. sv?tov vlky (Bankgeschfte mit dem Feind - Die Bank fr Internationalen Zahlungausgleich im Zweiten Weltkrieg) z roku 1997. *Jak pravil George Orwell: Vlka je zp?sob, jak rozbt na kousky anebo vyst?elit do stratosfry ?i potopit do hlubin mo?e hmotn statky, kter by se jinak daly pout k dosaen nadm?rnho pohodl mas a v d?sledku toho nakonec i k jejich nadm?rn inteligenci. *Ilona vihlkov: Mtus selfmademana toti velmi dlouho tlumil sociln rozdly, kter by byly v evropsk spole?nosti netolerovateln, nebo? - kdy vyuiji znm bonmot - chud se nect jako vyko?is?ovan proletarit, ale jako milion?i v do?asnch nesnzch. Velkou prci odvedl ekonom Joseph Stiglitz s dnes ji velmi slavnm ?lnkem Vlda jednoho procenta, jednm procentem, pro jedno procento. Miliard? Warren Buffett (ten, kter mimo jin prohlsil: Ano, probh t?dn vlka, ale moje t?da, tedy t?ch bohatch, v n vt?z.) Mnoho Ameri?an? si nemysl, e jejich d?ti se budou mt tak dob?e jako oni. (Bingo!) To je ale podle Buffetta zsadn omyl: D?ti, kter se dnes v USA narod, budou nej?astn?j generac v d?jinch, tvrd. A jde pouze o to, jak p?inutit Ameri?any, aby tomu - v rozporu se svou sociln zkuenost - uv??ili. *Ilona: Jsme v procesu, kter jsem ve sv druh knize nazvala velk transformace, kter je charakterizovna obrovskou koncentrac kriz a v n se rozbhaj zm?ny, kter nenechaj v naem sv?t? kmen na kameni. O?ekvat, e to tak n?jak pojede dl jako vdy, je velk chyba. *Celou histori lidstva m?la privilegovan t?da, spole?ensk smetnka, monost tvo?it, co dokladuj um?leck a tv?r? dla vytvo?en pov?tinou vldnouc t?dou nebo lpe, vytvo?en pod dohledem vldnouc t?dy. Ti ostatn museli pracovat. Pracovat, aby se uivili, aby uivili i feudln t?du, aby p?eili. A?koliv feudalismus ji dvno neexistuje, samotn uspo?dn spole?nosti se tolik nezm?nilo. I v dnen dob? pracovnk mus uivit svho nad?zenho. *Tereza: Kdy t?eba v Egypt? n?komu ?eknete, e je Arab, riskujete - v lepm p?pad? - zhnusen odplivnut. Oni jsou toti Egyp?an, pak jet? uznvaj nrody Libyjc?, Libanonc?, Sy?an?, Palestinc? Arab je pro n? a takov ten pologramotn ochaltanovan chlapk z Arabskho poloostrova, kter dky rop? p?esedlal z velblouda nebo osla do bentleye, m doma sice zlat kohoutky, ale p?itom netu, k ?emu je vana vlastn? dobr, a jakmile ropa zase dojde a Zpad ho u nebude pot?ebovat, vrt se na osla ?i velblouda - a pokud existuje spravedlnost, tak p?ed mezinrodn trestn tribunl. *K tomu vlastn? chceme, aby Rusko zruilo veker sv mdia a tisklo jen to, co bylo odsouhlaseno v Bruselu, a navrch aby dopustilo, e tamn politiku ovldneme my To je opravdu neuv??iteln po?in EU, kter p?itom u dnes nen ani v roli myi, kter ?vala. Bazruje na sv n?kdej morln nad?azenosti a b?hv na ?em vem mrtvm jet?. Jestli je pravda, e za vechno patn u ns m?e Putin, tak bych to vzala z gruntu: ten zloduch ur?it? m?e za evropsk politiky, m?e za Brusel, m?e za ?esk politiky, m?e za Evropsk hodnoty i vytunelovan evropsk hodnoty (chyb?jc dopl?te). Jinak si neumm vysv?tlit, pro? ns osud tak sth Nesmyslnost a bezradnost jet? zd?raznil Donald Tusk, kter p?iel s uklid?ujcm npadem, e dohoda s Tureckem bude jen do?asn. Sle?no, dovolte, j si vs na chvli vezmu. To je nejvy veden EU? Fakt, jestli i za tohle m?e Putin, tak ?ert aby ho u vzal. Unie morln? prohrla, zavrhla vechny sv omlan hodnoty - nebo lpe, dl je oml, ale v praxi zaplat Turk?m, aby to s t?mi migranty u n?jak a hlavn? do?asn? za?dili. *N?kte? analytici a experti ve sv?tle t?chto a dalch fakt? navrhli vylou?it Turecko z NATO. Ale p?itom neexistuje dn mechanismus zbaven ?lenstv v NATO. Vechna rozhodnut mus bt p?ijata alianc jednomysln?. V d?sledku toho je pro zaveden mechanismu zbaven ?lenstv nutn souhlas Turecka. A je nepravd?podobn, e to odsouhlas: vdy? ?lenstv v NATO mu dv monost diktovat podmnky Spojenm stt?m i Evrop?. *Dala by se te? tureck armda (se svmi ptmi kolonami) zastavit aspo? u Vdn? jako v roce 1683, nebo a na Rn?? *Lavrov: Bez spoluprce Ruska skon? evropsk kontinent v chaosu. Hovo? tak o Kate?in? Velik (jej kancl? se kdysi vyjd?il, e dn d?lo v Evrop? nem?e st?let bez naeho souhlasu), o napoleonskch vlkch a o krymsk vlce v letech 1853-1856. L? generalizujc, paranoidn verzi historie, v n se systematicky zpadn Evropan opakovan? spikli b?hem stalet ve snaze poniovat Rusko a d?lat z n?ho ob??. *Lavrov p?ichz na tiskovou konferenci s kouskem papru, Kerry - se slokou. A mluv oba stejn? dlouho, napsala Zacharovov na sv strnce ve Facebooku. *Republiknsk sentor John McCain: Obama ve zmn?nm rozhovoru pro The Atlantic mluvil o Putinovi jako o akurtnm a solidnm politikovi. Ovem koho takov slova vzhledem k mnostv krve, do kter je kremelsk dikttor namo?en, v?bec zajmaj? *Pro? jedno procento pot?ebuje vlku proti teroru? *Zlo p?ichz se slovy o svobod? a demokracii. Jakmile uslyte prova?en politiky mluvit o svobod? a demokracii, utkejte i s rodinou n?kam hodn? daleko. *Nae materily nazvme informacemi, zatmco stejn materily naich nep?tel propagandou. *Castro p?i sch?zce s Obamou ?ekl: Dejte mi seznam politickch v?z?? a pustm je na svobodu ne nastane noc. *Orbn: Sme?ky nenapravitelnch bojovnk? za lidsk prva poci?uj nep?ekonatelnou touhu ns pou?ovat a obvi?ovat. Ma?a?i nedopust, aby jim n?kdo ?kal, s km maj t. *Co na to Mogheriniov? Stle bre? a stle kvok! *V ternch Udlostech, koment?ch v ?esk televizi prohlsil pan t?ch, takto druh nejvy stavn ?initel, e za druh sv?tov vlky zpadn spojenci vzali do hry Stalina. Z?ejm? pan t?ch navt?voval zkladn kolu v jin zemi, ne ve kter je tm ?initelem. Jin vysv?tlen m? nenapad. *Sledovala jsem dokument o americkch generlech. A ten jeden ?ekl doslova: My, generlov, neza?nme vlky, to za?naj politici (s tm bych souhlasila), a pokra?oval: ale pokud je n?kde t?eba dovzt demokracii, tak ji tam dovezeme. No a to m? docela rozesmlo Dagmar *Mn? p?ipomn Hekrdlova metoda tezi Komunistick internacionly z roku 1923 o sociln demokracii jako levm k?dle faismu. *Da? z hlavy a due. Poplatek za existenci zavedl ve 14. stolet anglick krl Richard II. lo o rovnou da? v hodnot? jednoho ilinku. Obdobou dan? z hlavy byla rusk da? z due, kterou zavedl na za?tku 18. stolet Petr Velik. Lid se j mohli vyhnout jen tak, e se prohlsili za ateisty, tedy ty, kte? nev??, e n?jakou dui maj. Msto n ovem museli platit stejn? vysokou odpadlickou da? za vystoupen z crkve. *Jet? v dob?, kdy jsem jako aktivn manaer ?dil velk firmy, ?kal jsem svm koleg?m, e podnikn je dosud neodhalen trestn ?innost. *Nae spole?nost se dostv do role maratnskho b?ce, jeho soupe?i u dvno zmizeli za horizontem, take se m?e myln? domnvat, e je v ?ele zvodu. *Odsun ur?it? nebyl zcela ?ist a dochzelo k exces?m, ale ty jsou nesrovnateln se zlo?iny nacist? za vlky. Za ty by se m?li Posselt a jeho nacisti?t pohrobci omlouvat kad rok p?i vro? mnichovsk zrady. Pokud m?l a m n?kdo v na zemi touhu se sude?k?m omlouvat, m?l tak u?init za sebe, zvlt? kdy jeho rodina za vlky kolaborovala s nacisty nebo pchala n?jak zlo?iny. Ale to je jeho v?c a nem?l by do n tahat ostatn slun ob?any. *Karel Hger v roce 1943 p?edval ve?ejn? d?kovnou petici ?esk kultury Hitlerovi za p?tomnosti cel plejdy osobnost ?esk hereck slvy a kulturn fronty. *Brusel zatim jeste americko nebombardovalo. Pristi tyden v utery maji odpoledne trochu volnejsi, takze kolem pate odpoledne ten Brusel srovnaji se zemi. Tim budou Bruselaci osvobozeni od derorizdu a budou si na humanitarnich ruinach malovat na papundekly obrazky vaclava havla. *** duben 2016 *Povd Kohn Roub?kovi: Tuhle jsem ?etl, e prej jsme tu nai zemi?ku zaprodali Americe a Zpadu. A tady zase pou, e jsme se zaprodali Rusku a ?n?. No, ?ekn?te! Nen to krsn prodat takov auus dvakrt? *Filaret, stojc v ?ele ukrajinsk pravoslavn crkve kyjevskho patriarchtu: Obyvatel Donbasu byli potrestni. Vlka je trestem za bezbonost na vchod? Ukrajiny, z tohoto d?vodu konfliktem trp prv? oni, a nikoliv zbon obyvatele zpadnch oblast, v?? tento dobr k?es?an. Podle Filareta, dolo k ozbrojenmu konfliktu v Donbasu proto, e tento region m mnoho ateist?. Podle kn?ze, byl lidu Sov?tskho svazu o?kovn ateismus, kter se zachoval ve vchodn ?sti Ukrajiny a v zpadnch oblastech zem? nic takovho nen. *Dominik Duka o interrupci: Jestlie zabjme nenarozen d?ti, troufnu si ?ci, e to je v?t teror a hrozn?j net?st, ne atentty posledn doby. S d?sem hovo?me o stovkch mrtvch p?i takovch tocch a na tisce mrtvch d?t zapomnme. *Kdo byl jednou komunista, je komunista i tehdy, kdy u nen komunista. N?co jako d?di?n h?ch, ?k Jandourek. *Miroslav Kalousek s tibetskou vlajkou v ruce se hd s polici, bojuje proti Babiov? korupci, hj crkevn restituce, bojuje proti ??an?m, kandiduje na dalajlmu, hj ivnostnky i svou poslaneckou nad?azenost. Prost?, kam se podvte, tam je, hned v prvn ?ad?, a je mu nejsp jedno, kde je a kv?li ?emu. *Blisty: Mal meniny rozhn?vanch lid, kdy jsou dob?e zorganizovny, dok v zpadn Evrop? p?ek?i?et nejednotnou, bojcnou, apatickou centristickou v?tinu - a Rusko je p?ipraveno jim v tom pomhat. Tentokrt nelo o moc, ale p?t? u asi p?jde o hodn?. *Kdyby nebylo Parlamentnch list?, musel by si ?ulk n?jak jin vymyslet. Protoe vdycky pro n?ho bude debilem ten, kdo Bl ne?te a nesleduje je. A to, kdy prv? o nich by se dalo ?ct, e se dvno pohybuj za hranic debility. *Kartous: Lid si p?i prvn p?leitosti zvolil svho vlastnho tribuna, kter se nyn roztk po Hradu a destruuje dost k?ehk spole?ensk vazby na hodnoty spojovan s demokraci a lidskmi prvy. Kulturn fronta nen problm, snad jen v hlav? takovho pomatence, jako je prezident?v mluv?. *Prezident Milo Zeman se ztratil sm v sob?, bloud, blouzn a zoufale se sna obhjit neobhajiteln, napsal na svm facebookovm profilu p?edseda Iniciativy pro evropsk hodnoty Petr Kol?. *P?kaz k vyklizen Hrad?anskho nm?st p?iel z Hradu, odhalil Michael antovsk. antovsk zmnil, e za pravdivost vroku nem?e ru?it. Ale slyel jsem od jednoho z t?ch policist?, e p?kaz k vyklizen Hrad?anskho nm?st nep?iel z Ministerstva vnitra, ale p?mo z Hradu, ?ekl. *Pavel Kohout, pr ekonom: V ?esk politice mon existuj i kodliv?j osoby. Ale Zeman v jednom vynik nad jin: Ve vytv?en trapnosti a budovn buransk image ?eska, ve vyprv?n nevtipnch vtip? vyprv?nch nejhor angli?tinou, kterou Hrad kdy slyel. Mon jste tak ctili pal?iv pocit studu, kdy Zeman akoval v ?nsk televizi s figurkou Krte?ka. Mon jste ctili jet? hor pocity p?i ?ad? jinch p?leitost. Ano, pocit studu je ten hlavn d?vod, pro? Zeman je vnmn jako tak velk malr, podotkl Kohout s tm, e Zeman je dle jeho nzoru ostuda. *Pohr p?etekl, ?esk p?tel ?nskho tyrana dal nep?ehldnuteln podn?t ob?ansk spole?nosti, aby se probudila. Ve ?tvrtek 7. dubna 2016 jsme v palci Lucerna v Praze uspo?dali tiskovou konferenci, na n jsme se my, ob?an ?esk republiky, ohradili proti poruovn stavnch a lidskch prv, uvedla Olga Sommerov. *Kocb se nsledn? vyjd?il k hlav? sttu, kter podle jeho nzoru nai zemi rozd?luje. Tuto zemi rozd?luje zaprv Zeman, zadruh Zeman, zat?et Zeman, a potom n?kte? ?lenov vldy, kte? jen p?ihlej a nekonaj. *ak?m je p?ece dovoleno zesm?nit i krle. *K. Dolej: Kdy Bl d?m nechal Rusy bez mrknut oka rozbombardovat sv spojence v Srii, mlokdo jet? spolh na v?rohodnost jeho zvazk? v??i komukoliv. *Tedy takov ty vk?iky, pro? bombarduj umrn?nou syrskou opozici a pro? nebombarduj jen Islmsk stt. Neviml jsem si, e by bombardovali v Londn? nebo v Pa?i, protoe umrn?nou syrskou opozici lze hledat tam, nikoli na bojiti v Srii. *Bval ?esk premir Petr Pithart pr v?era v rozhlase prohlsil: Musme nastavit pravidla evropsk diskuse. Miroslav Macek to okomentoval t?mito slovy: Tak to je doposud nejelegantn?j vyjd?en nvrhu zkazu jinch nzor?, ne zastv Petr Pithart a jemu podobn. *Znovu opakuji, e rozhodn? nesouhlasm s ni?enm sttnch symbol?, i kdy se hrd? hlsm k tomu, e jsem v roce 1987 splil sov?tskou vlajku. Chci ?ct ale jinou v?c. Kdy jsem jako poslanec podal o minutu ticha za 80 tisc zavrad?nch tibetskch mnich?, tak si na m? ?nsk velvyslanectv st?ovalo. Komunist se nem?n, podotkl Herman. *Karel Hv?ala: Kdyby nechal v sedmdestch letech sociln demokrat Helmut Schmidt hlasovat o umst?n americkch raket Pershing II v N?mecku, v?tina obyvatelstva by to odmtla. On ale toto rozhodnut u?inil, odpov?dnost vzal na sebe, a tm definitivn? p?i?lenil N?mecko k Zpadu. Dnes je i kv?li tomu povaovn za jednoho z nejv?tch n?meckch politik? po Bismarckovi a Adenauerovi, a? tenkrt se proti jeho rozhodnut masov? protestovalo. Prv? kv?li tomu mme v kad demokratick zemi parlament: ten chrn demokracii p?ed lidem a lid p?ed sebou samm. Protoe lid, co je paradoxn pravda, si s demokraci nikdy nev moc rady. V?dci, kte? zkoumaj volby, moc dob?e v?d, e ni sociln vrstvy chod mn? k volbm a ti, co se jim vede lpe, se zase vc angauj. A podle toho vypadaj vdy vsledky vech referend. Na vsledku referend se nepodl lid, ale pouze ur?it segment vzd?lan?jch, z nich jet? v?tinu tvo? mui, a ti chrn sv postaven. Volby jsou jen nutnou sou?st, ale rozhodn? ne dosta?ujc podmnkou demokracie. U proto ne, e ?asto prv? ti, kdo daj vce demokracie, jsou zrove? t?mi, kte? by ji rdi rozbili, jak se m?eme p?esv?d?it i my doma, kdy o n hovo? nap?klad komunist. *Americk profesor vejnar sliboval: Jsem ochoten promluvit s co nejv?t skupinou lid, kte? jsou jednak majetn a jednak maj rozhled. Takov jakoe ?et Rockefelle?i. Aspirace t?chto stle stejnch lid nemaj s pravdou ani s lskou nic spole?nho. *Vrcholn komediln ?slo p?edvedl na GLOBSEC (jak jinak?) sluha americkch zjm? z ?eskho vidlkova ov?en hv?zdami a metly. Generl Pavel hrozil, e zve?ejn p?ehled nedostate?nch vdaj? mnohch ?lenskch zem NATO. Patrn? je u stimulovn, samoz?ejm? vhradn? morln?, americkmi vrobci zbran. P?ehledy o vojenskch vdajch se daj bez v?tch problm? najt na internetu. *V rmci sta nejv?tch zbroja?skch firem byl podl americkch firem na celkovm prodeji 54,4 %, britskch 10,4 %, ruskch 10,2 % a francouzskch firem 5,6 %. *Po?et aktivnch strategickch nuklernch nlo: USA-1750, Rusko-1790, Francie-280, Velk Britnie-120, ?na (odhad)-260, Indie-100 a 120, Pkistn-110 a 130, Izrael-80. *Martin Koller: Pokud bychom rozpo?tali nklady na armdu na jednoho vojka, zjistili bychom, e sou?asn profesionln armda s necelmi 22 000 vojky je n?kolikansobn? dra ne p?edlistopadov s 217 000 vojky. Nae armda se ji v devadestch letech, p?ed vstupem zem? do NATO, dostala do situace, kdy byl prosazovn americk systm finan?nho ?zen, tedy armda jako firma. Jak znmo, clem firmy je vytv?en zisku. *Philip Breedlove: Rusko se rozhodlo bt nep?telem a p?edstavuje dlouhodobou hrozbu pro existenci Spojench stt? a jejich spojenc? a partner? v Evrop?. Rusko se sna o naprost vliv na sousedn zem?, aby si tak vytvo?ilo nraznkov zny. Rusko rozi?uje sv?j bezpodmne?n vliv jet? dl ve snaze znovu se etablovat v roli v?dce na sv?tov scn?. Fiskln dost na tento rok odr nae pevn odhodln hjit bezpe?nost naich spojenc? a partner? a tak n zm?r i v budoucnu chrnit jejich vlasti. Rusko a reim Asada zm?rn? pouvaj migraci ze Srie jako zbran? ve snaze p?ekonat evropsk struktury a zlomit odhodln Evropy. Evropsk velen spolu se svmi spojenci a partnery ?in opat?en, jejich ?elem je odradit nep?tele, p?ipravit se na p?padn boj a zvt?zit v n?m. Aby bylo mon vstoupit s Ruskem do vojensk konfrontace, spojenci mus bt schopni prorazit p?es Kaliningrad. Musme si bt jisti, e budeme schopni j rozbt, ?ekl generl Breedlove. (USA jsou p?ipraveny bojovat s Ruskem v Evrop?. V Evrop?! Na svm zem Ameri?an naposledy doopravdy bojovali p?ed p?ldruhm stoletm - v Ob?ansk vlce 1861 - 1865. Od t doby se boj?m na vlastnm zem moud?e vyhbaj, rad?ji maj prosp?ch z vlek v jinch zemch a na jinch kontinentech.) *N?meck vlda souhlas se sthnm satirika Bhmermanna, kter zesm??oval v televizi ZDF tureckho prezidenta. A? se snam, jak se snam, napadaj mne jen koment?e zesm??ujc n?meckou vldu. Ale jeden jin nakonec p?ece: Kdyby byl Bhmermann ensk, mohl by si te? str?it do vaginy zmrazen ku?e a cel sv?tov pokrokov ve?ejnost by se za n?j postavila jako v p?pad? sthanch Pussy Riot *K?e?ek: Adorace Charlie Hebdo byl naprost let, politici pochodovali a kad ?kal Je suis Charlie. Kdy si dnes ale uv?domme, co se na strnkch toho ?asopisu objevovalo, bylo to jednozna?n? urliv a nep?ijateln. Na jedn stran? politici ?kaj Jsem Charlie a urliv kresby vydvaj za vrchol svobody slova a za pr m?sc? pot ?kaj prav opak, e se hanoben mus trestat. To spole?nost jenom znejis?uje. Bu? jsme vichni Charlie a m?eme zpodob?ovat Mohameda, Jee nebo Panenku Marii v r?znch pozicch a vechny zesm??ovat, nebo budeme trestat za n?jak hanoben. *Slovensk prezident Kiska nazval Erdogana svm p?telem a Turecko ostrovem stability. Na konference GLOBSEC v Bratislav? odevzdal Albrightov cenu za poslen mru a nazval ji zzrakem zosobn?nm v ?lov?ku, kter je t?eba uctt. *Slavn vrok Madeleine Albrightov, kter se ve funkci fky diplomacie roz?ilovala: Na co mme armdu, kdy ji nem?eme pout? *Albrightov je okliv star ena s k?ivm nosem, kter by mohla hrt Babu Jagu bez toho, aby la na konkurz, spustil Limonov. Banglad je velmi krsn, tepl zem? obvan laskavmi, mrumilovnmi sn?dmi lidmi, dodal s tm, e m obrovskou historii sahajc tisce let nazp?t, zatmco historie USA je krtk a vulgrn. Poh?bme vs a budeme plakat na vaem poh?bu, jeliko jsme tak lid sentimentln. *Dnes je mezinrodn prvo zcela opodstatn?n? vnmno jako nstroj kolonialismu a neoimperialismu. A Zpad se zd bt zdrojem vech net?st sv?ta. Prv? o tom p?ece neustle mluv severokorejsk dikttor: Kaddf se rozhodl z?ci jadernch zbran, stejn? jako kdysi Saddm Husajn, a oba byli svreni. Pou?en z d?jin tedy zn: Budeme brnit svrchovanost, nekvneme na omezen suverenity, jak po ns poaduje Zpad, protoe nm za to pod?kuje bombami! *Brzezinski: Gorba?ov byl strategicky d?leit figura, kter ovldala d?leit silov pole a kter vlastn? zajistila vt?zstv bez nutnosti krveprolvan. Obdob 1990 - 2000 n?kte? rut odbornci tvrd? ozna?uj ze strany USA jako obdob znsil?ovn sov?tsk mrtvoly, vak skon?ilo a Rusko se zachrnilo. Dky ruskm a ?nskm modernm ponorkm a protilodnm raketm se 11 skupin americkch letadlovch lod stv kupou zbyte?nho eleza. *Tereza: Mluv? americkho ministerstva zahrani? Mark Toner si ale hodnocenm osvobozen Palmyry nebyl jist: Vte, myslm, podvejte se obecn? vzato vte nen velk monost vb?ru bu? a nebo ale vdy? vte O n?co jasn?ji promluvil jeho kolega John Kirby, kter nejprve p?ipustil, e si Sy?an samoz?ejm? mohou svobodn? zvolit svou budoucnost, pokud bude odpovdat zjm?m Spojench stt? (a pak zkouel brt sv slova zp?t). *Ministerstvo zahrani? a Bl d?m, z?ejm? u krizi prohlubovat necht?j. Omezuj se na prohlen typu protirusk sankce budou zrueny a po spln?n minskch dohod, na co Rusko vdy p?ipomene, e s tm nem nic spole?nho, protoe p?ece nen subjektem minskch dohod. Vichni jsou spokojeni, e si ?ekli to sv, a ivot jde dl, tm sp, e obchodn obrat mezi USA a Ruskem b?hem t?chto sankc dokonce vzrostl. *Americk prezident Barack Obama p?ed svou posledn nvt?vou N?mecka vyzdvihl odvn postoj kancl?ky Angely Merkelov b?hem migra?n krize. fka n?meck vldy podle n?j prokzala, e je pravou politickou i morln v?dkyn. Nazval ji strkyn Evropy. Obama tak chvlil dohodu o vm?n? migrant? mezi EU a Tureckem. *Nicmn? bu? je pan prezident Obama op?t zcela myln? informovan, co je skoro standard, nebo ocho?el. Nebo nem Evropu z due rd, odpov?d?l Koskuba. *Obama: ?ekl jsem mu (Putinovi), e ve skute?nosti je siln, sjednocen Evropa spolupracujc se silnm Ruskem projevujcm zjem o kontakty s jinmi zem?mi, sprvn recept. Zatm se mi ale nepoda?ilo tak docela ho o tom p?esv?d?it. Sou?asn? ale americk prezident znovu zd?raznil, e sankce v??i Rusku budou platit dl, do t doby, ne budou v pln m?e spln?ny minsk dohody. *Jan Keller: U myslitel Frankfurtsk koly konstatovali, e zkladnm vzorcem modernity je p?inet stle vce stle tho. Nen t?eba p?epnat ve?er co ve?er mezi televiznmi kanly, abychom se ubezpe?ili, e se filosofov z Frankfurtu nemlili. Ekonomov nemaj obvykle ve zvyku filosofovat, a proto stle vce stle tho nazvaj stru?n? jako r?st. *Lidsk prva nejsou jen prva politick, ale jsou to i prva sociln a hospod?sk. A ti, kdo redukuj lidsk prva jenom na prva politick, v zsad? ?kaj, e m?ete hladov a v otrhanch hadrech svobodn? demonstrovat a potom se jt vyspat pod most, dodal prezident Zeman. *Stanislav Komrek: Extrmn politick strany i jin organizace lze chpat i jako syndikty psychopat? s licenc na ob?ast?ovn a terorizovn majoritn spole?nosti. Problm je, e v dnen politice se normln chovn nazv extremismem, a naopak. Proto tak k nejsp?n?jm diskutr?m v televiznch debatch pat? lid s vraznmi psychopatickmi agresivnmi rysy. Ostatn? v prvnch t?ech dnech tohoto tdne jsme dostvali p?mo velikono?n nadlku ukzek tohoto stylu politiky. *Donald Trump se v sobotu vyjd?il, e by mu a tak nevadilo, kdyby Severn Korea zato?ila na sv sousedy jadernmi zbran?mi. ?ekl, e kdyby m?l vzniknout konflikt mezi Japonskem a Severn Koreou, vyzbrojenou jadernmi zbran?mi, byla by to stran v?c, ale co. Trump si tak st?oval, e Spojen stty maj na linii p?m?? mezi Severn a Jin Koreou rozmst?no 28 000 americkch vojk? jen proto, aby zastavily maniaka. Nem?eme bt policajtem sv?ta, co z toho mme? Je na?ase, aby se na ns ostatn lidi p?estali dvat jako na pln blbce. Trump se pochvlil, jak dobrou m zahrani?n politiku: Mluvm sm se sebou, protoe mm velmi dobr mozek a ?km spoustu v?c. *Jeho soupe? Ted Cruze, texask sentor prohlsil, e USA mus podporovat vojensk blok, aby bylo mon ?elit terorismu a zadrovat Rusko. Trump odpov?d?l, e aliance se vytv?ela jako protivha SSSR, kter vc neexistuje, o terorismu se tehdy nemluvilo. *V Rusku pracuje a sedm milion? Ukrajinc?, kte? jen v roce 2014 poslali dom? v p?epo?tu dev?t miliard dolar?, co je trojnsobek p?mch investic ze Zpadu za lo?sk rok, a sou?asn dluh v??i Zpadu bude Kyjev splcet p?inejmenm do roku 2041, pokud tedy bude splcen v?bec schopen *Sionist tvrd, e Palestina p?ed r. 1948 byla britskm mandtem a p?da byla tud britsk, a nikoliv palestinsk. Mimochodem p?i pohledu do odbornho vojenskho tisku z poloviny t?ictch let minulho stolet jsem zjistil, e dajn? svobodn Tibet je tam uvd?n jako britsk kolonie. Nevm, nakolik je to pravda, ale nikomu to tehdy nevadilo, stejn? jako dnes. Dovolte dodat, e mvn vlajkou neexistujcho sttu m v sob? cosi zvltnho. Kdyby se n?kdo prohn?l po Praze a mval vlajkou Rakousko-Uherska, Sov?tskho svazu, knectv Saravak, jinho Vietnamu, nacistick Litvy nebo csa?sk ?ny, byl by pravd?podobn? prohlen za blzna. Ale kdy blbne s vlajkou Tibetu, stv se z n?ho morln aktivista. Pokud se objevilo spole?n? s pravdou a lskou Vclava Havla na zdi heslo Free Tibet (Osvobo?te Tibet) - pro? anglicky? A musme se vn? zeptat, zda Vclav Havel podporoval otroctv a jin zlo?iny proti lidskosti ve svobodnm Tibetu. To by mu, jemn? ?e?eno, neslouilo ke cti. Nebo dnen agresivn pravdolska?i aktivn? a beze studu zneuij kde?eho, aby se udreli u svch bezpracnch koryt a pen?zotok? ze sttn, p?padn? zahrani?n kasy? N?kdo z nich by to m?l vysv?tlit. Mte-li kladn pom?r k otroctv, u?ezvn kon?etin a vypalovn o?, mvejte tibetskmi vlajkami a zajd?te na Forum 2000. Dalajlma vm poehn. Vdy? p?ece lid pracujc v t?chto organizacch feminismu, homosexualismu a tibetismu v?cem nerozum?j a pot?ebuj pomoc. Motaj se jak slep ko?ata neschopn cokoli ud?lat bez cennch rad USA. *Mon proto m?li tak v?el vztah k Tibetu n?me?t nacist. A v??m, e tibetizace na zem?, p?padn? cel Evropy by se leckterm novodobm demokratickm otrok??m lbila vc ne islamizace. Ostatn? z hlediska systematickho zlo?inu zaloenho na zvrhl form? ideologie a nboenstv jsou si Tibet p?ed osvobozenm, nacistick N?mecko a tak Islmsk stt velmi podobn. *V?dci nakonec dosp?li k zv?ru, e osvojen lidskch ob?t posouv kultury sm?rem od rovnost?skch spole?nost ke spole?nostem s d?di?nmi vrstvami. Watts a jeho spolupracovnci povauj rituln ob?ti za skv?l nstroj, kterm lze brutln? ovldat ni vrstvy. Samotn ob?ti ritul? jsou ve velk v?tin? lid z nich vrstev. Lze vlastn? ?ct, e spole?nosti, v nich dnes ijeme, vyrostly na nespo?etnch lidskch ob?tech. *Michail Jurijev: Mezinrodn soudy v?bec nejsou nestrann, tvo? ve skute?nosti jakousi bojovou slu zpadn civilizace a veden USA, v men m?e pak veden EU, kter je ovem zvisl na USA. Obracet se na n? (na mezinrodn soudy) by bylo n?co podobnho, co ve sv dob? popsal Lenin takto: Budeme s impertorskm reimem bojovat p?ed carskmi soudy? Byl by to t?k boj! *Hillary Clintonov slbila, e donut ?nu, aby poslouchala na slovo. Vm, jak jednaj, a oni moc dob?e v?d, e kdy se j stanu prezidentem, pak budou muset poslouchat na slovo, protoe jsme p?ipraveni jednou provdy zabezpe?it, aby se k nm chovali spravedliv?, nebo jim bude zabrn?no v p?stupu na n trh, zd?raznila kandidtka na prezidenta. *Penze ze Sberbank jsou pravideln? vyuvny k financovn ruskch zpravodajskch operac, tvrd zpadn tajn sluby. Pobo?ky Sberbank v zahrani? pak slou jako zkladny pracovnk?m ruskch tajnch slueb. Podle The Observer se tak d?je s poehnnm pna Kremlu Vladimira Putina. ok! Server odhaluje napojen Hillary Clintonov na ruskou banku ovldanou Kremlem. *Jeden francouzsk generl prohlsil, e zem? s jadernmi elektrrnami nen uhjiteln", a v??m, e mu kad jen trochu inteligentn ?lov?k d za pravdu. Jedna jedin dob?e zam??en bomba m?e zp?sobit nuklern apokalypsu a srazit na kolena cel nrod. *Internet, kter p?ipomn obrovskou knihovnu, ovem vyaduje jist nadn; abyste n?co nali, muste um?t hledat. Otev?ete-li lidem, kte? doma ne?tou, brny Nrodn knihovny, nenajdou v jejch reglech nic zajmavho. Internet jim jejich schopnost vyvjet se v labyrintu sv?ta nikterak neposl. Z?stanou stt na prahu Klementina, ani by ocenili by? jen jeho architekturu, o pokladech uvnit? nemluv?. *Ivo ebestk: Kdyby sou?asnmu lidstvu denn? sprchovanmu po celch dvacet ?ty?i hodin nekone?nm proudem v?tinou bezcennch trkovitch a navzjem nesouvisejcch informac alespo? z?stala zachovna schopnost skrze stromy jet? spat?it les. Sv?t je skute?n? zrove? k smchu i k pl?i. ?lov?k si m?e vybrat, nebo oboj prun? st?dat. *Li a nepravdy o nacistickm sttnm p?evratu na Ukrajin?, kter p?ipravily a financovaly Amerika s Evropou, stejn? tak jako li a nepravdy o ob?ansk vlce proti rusky mluvc populaci na vchod? zem? navdy diskvalifikovaly zpadn mainstreamov tisk, kter si jen tisc kilometr? od ns umazal ruce ukrajinskou krv. Hle, demokracie. Mainstreamov tisk slou de facto jako zlo?inn zst?na, kter m lidem zastrat pohled na skute?nost. *A se vlda lidu do jeho rukou navrt, bude z?tovn, ?esk televize pot p?ijde o miliardy, kter j povinn? platme. Sobotka p?jde do prce, nebo p?ed soud. Kauza OKD stle nen uzav?ena. Muslimov budou moci muslimovat maximln? tak doma, uzav?eli na facebookovm profilu Bloku proti islmu. *Svobodn francouzsk republika p?ed n?kolika m?sci zavedla zkon, kter muslimskm enm zakazuje zahalovat si obli?ej na ve?ejnosti. Zakazovn vak nepotla?uje svobodu mn? ne opa?n povinnost nosit zahalujc tek, kter plat v ur?itch muslimskch zemch. *Zden?k Zbo?il: Vzpomnm, jak pan Magda p?ila jako velvyslankyn? v Rakousku na jednu z prvnch recepc, j se z?astnila, v pr?svitn bl?ze a bez. Psalo se pak o tom asi dva tdny a mluvilo jet? dle. A p?li. Ale je pravda, e potom mnoz z diplomatick obce ve Vdni stli o osobn setkn. *?editel CIA John Brennan prohlsil v interview pro televizn stanici NBC, e jeho pracovnci se nebudou zapojovat do tvrd praxe poslench praktik konn vslech?, mimo jin s uplat?ovnm mu?en vodou, dokonce ani v tom p?pad?, e jim to na?d budouc prezident Spojench stt?. Nebudu bezesporu souhlasit s tm, aby n?jak d?stojnk CIA op?t uplat?oval mu?en vodou", ?ekl Brennan. f CIA slbil, e nebude uplat?ovat mu?en vodou ani, kdy to na?d prezident. *Maria Zacharov, rusk ministerstvo zahrani?: A kdy Evropsk unie kone?n? za?ne podle svho nejlepho sv?dom realizovat to, k ?emu vyzv ostatn? *Putin: Myslm si, e Obama, ani Francouzi nejsou ob?any Srie. *Jak u vme, bulharsk politick kasta se skld p?evn? z laboratornch my, nrodnch zrdc? a zbab?lc?. Turecko nejene bude (v rmci sou?asnho uspo?dn v NATO) brnit nai oblohu p?ed ruskou agres s laskavou pomoc bulharskch parlamentnch krys. Dnes se objasnilo, e Turecko m v myslu brnit nai zem i p?ed nmi samotnmi, protoe vte, nae zem?, je jejich vlast. (Asi 600 000 bulharskch ob?an? jsou Turci, tj. asi 8% obyvatelstva.) *Jeden n?meck generl za druh sv?tov vlky dajn? ?ekl, e neexistuje problm, kter by nevy?eila tankov divize. Zd se, e dnen bruselt ?ednici si mysl, e neexistuje problm, kter by nevy?eil n?jak ak?n pln s hromadou tabulek. *Kerry k manvr?m ruskch Su-24: Mohli jsme je sest?elit! *Bloger: USS Donald Cook byl v mezinrodnch vodch, a z?ejm? neozbrojen Su-24 byly v mezinrodnm vzdunm prostoru a pt se: Pro? by je m?li sest?elit? A dal jzliv? doporu?il, e je m?li sest?elit, pak by ale v Baltickm mo?i nebyla ani jedna americk lo?. *Rusko: Americk lo? neznamen, e tam nem?e n letoun. Rusk ministerstvo uvedlo, e zcela nerozum p?ehnanm reakcm svch americkch koleg?. Monost svobodnho pohybu americkho torpdoborce, nevylu?uje monost svobodnho pohybu ruskch letoun?, dodal p?edstavitel ministerstva. *Vro? bombardovn Plzn? spojenci. Pietn akt, p?ipomnajc prvn spojeneck bombardovn Plzn?, p?i kterm zahynula tiscovka obyvatel, si p?ipomn?lo kolem t?iceti ?len? Svazu bojovnk? za svobodu a komunist? v Plzni-na Doubravce. V bval konzervato?i, kter je ji n?kolik let oput?na, je umst?na pam?tn deska na vzpomnku za zahynulou celou t?du - 38 d?t a u?itelku. Krom? komunistickch zastupitel? se akce nez?astnil nikdo jak z obvodu, m?sta ?i krajskho ?adu. Dne 17. dubna 1945 p?iel prvn velk nlet. Z 16. na 17. dubna to byl britsk nlet. Tuto noc se nad Plzn objevilo 222 bombardr? typu Lancaster. Nejprve ozna?ily cle barevn? ho?cmi pumami. Podle vpov?di pam?tnk? se noc zm?nila v den. Ve vznikl z?i bylo pr mon ?st noviny. B?hem 17 minut shodily spojeneck letouny 891 trhavch a 4 tuny zpalnch bomb. Krom? ndra bombardovaly ?st obytn ?tvrti Doubravky, Roudn, celou Jate?nou kolonii a tak Plze?sk pivovary. Bilance nlet? byla hroziv. Ob?t bylo kolem jednoho tisce, zbo?eno bylo 120 dom?, t?ce pokozeno dalch 154. Pamtku d?t, kter p?i tomto bombardovn zahynuly, p?ipomn pam?tn deska v chodb? konzervato?e a lpa, vysazen v Habrmanov? parku, kter nese jmno pan u?itelky - Kv?ta. *Kdy byl v polovin? 90. let tehdej f ruskch tajnch slueb Primakov p?i nvt?v? ?R dotzn, zda p?ed naim slubm sv seznamy jejich spolupracovnk?, odpov?d?l tehdy stru?n?: Prohrli jsme snad s vmi n?jakou vlku? *Nejen Nizozemci, ale i mnoz dal ztrcej s neschopnm a rozpnavm vedenm EU trp?livost. Vmluvy na p?soben rusk propagandy odhaluj jen vzorce mylen a jednn ?sti politik? - jsou to modern inkvizito?i. Sta?, kdy nahradte nzev Rusko slovem Peklo a msto Putina dosadte Satana a rzem jste v mylenkovch schmatech 16. stolet. Tomu se u ned ani smt. *Evropsk unie Ukrajin? nijak nepom?e. Mimo jin proto, e na to nem slu ani penze. Budeme p?ihlet, jak se ukrajinsk stt hrout. *Rusk propaganda chce rozvrtit N?mecko, varuj tajn sluby. A ot?st d?v?rou v kancl?ku. Berln ale tvrd, e clem Ruska je zamlit, co je pravda a co le. A ot?st d?v?rou, kterou N?mci chovaj v??i kancl?ce Merkelov. V jdru cel mylenky je ?it dezinformace, take ?lov?k nakonec ni?emu nev??. Rusko ve sv kampani proti EU pouv internetov trolly, chrlc nenvistn koment?e v diskusch pod ?lnky. Stejn? tak jako "trolly v bikinch", kte? se sna svst svm p?vabem ?st ?ten?? - a pak ?it pochybnosti a neshody ve v?cech zahrani?nho zpravodajstv. *Tom Haas: Pro nae media nejsou Rusov plnohodnotn lid. Je to nrod opilch muik? v lptch vlcch se p?ed svmi zemljankami a toucch po vodce a rozpnav ?i. To je nadszka, ale skute?nost je, e Rusko se podle naich medi hrout, Rusko zaostv stle vce za Zpadem, Putin?v reim mele z poslednho, Rusku vldnou oligarchov, Rusov ij jen z ropy a plynu a toho je ve sv?t? tolik, e ten rusk nikdo nechce. A rubl ?ek pd. Putin je krut dikttor, kter na sebe strhl vekerou moc. Ale Putin je i loutka v rukou oligarch?. Vyberte si. Dobr zprva z Ruska neexistuje, cokoliv takovho je nep?pustn. Agresivn Rusko chce ovldnout Evropu, chce znovuvybudovat SSSR v?etn? jeho bvalch svazovch republik a satelit?, na hranicch Evropy stoj ohromn Rusk armda, proti kter mus NATO ty hranice brnit a obsadit americkmi jednotkami a Rusko obkl?it, aby bylo udreno ve svch hranicch. *Anatolij Antonov ozna?il obvin?n NATO v??i Moskv? za informa?n vlku. Ve sv frazeologii se veden NATO dostalo a k absurditm: dnes ?kaj, e Rusko je na prahu NATO: to jako e jsme se posunuli ble k NATO, a nikoli NATO k nm. *NATO nen nic vc, ne obal na washingtonsk vle?n zlo?iny. Jinou slubu poskytnout nem?e. Dky chamtivosti americkch spole?nost, kter zvily sv zisky tm, e svou vrobu v honb? za lacinou pracovn slou p?enesly do ?ny, se tato zem? zmodernizovala o destky let d?ve, ne to neokons povaovali za mon. A ?nsk ozbrojen sly se zas modernizuj zbra?ovou technologi Ruska. Nov ?nsk rakety tak nap?. ?in z vychvalovan americk nmo?n flotily, v?etn? jejich mate?skch letadlovch lod, vy?azen obstaron zbo. *Donedvna jsme vechny problmy tady u ns svalovali na to, e ns kdysi zdeformovali komunisti, a i kdy n?kte? nadenci proti komunismu bojuj po ?tvrt stolet dl, tak v?tin? je to u trapn. Proto je osv?ujc, e najednou za vechno patn m?e Putin. P?itom rozi?ovn a posilovn NATO je fakticky jen otzkou navyovn zakzek pro americk zbrojn pr?mysl, vlastn? posledn pr?mysl, kter v USA jet? z?stal a nebyl v rmci zisk? outsourcovn. ?ili, nai p?tel z Ameriky pot?ebuj miliardy, tak zbrojme. Rusk agresivita je dostate?nou zminkou. A pokud se rusk agresivita nijak neprojev, vdy m?eme argumentovat tm, e jen proto, e tu jsou ty americk odstraujc zbran?. Mezitm povinn? pla?me americkm zbrojovkm. Nic vc se po ns p?ece nechce. *Malovat Rusko jako agresora na zklad? zabrn Krymu je zpozdil. Izrael prohlsil, e si jednou provdy ponech Golany, a nikdo k tomu nic ne?ekl. Vznam obou zem pro oba stty mi p?ijde z vojenskho pohledu dost podobn. Golansk viny jsou ?erven ?ra a z?stanou nedlnou sou?st Izraele. P?i setkn s ruskm prezidentem Vladimirem Putinem v Moskv? to prohlsil izraelsk premir Benjamin Netanjahu. *John Pilger: Na rusk zpadn hranici dolo v poslednch osmncti m?scch k nejv?tmu nahromad?n vojenskch sil od druh sv?tov vlky - a v ?ele stoj Spojen stty. K takovmu zjevnmu ohroen zem Ruska ze strany cizch jednotek nedolo od dob napaden Sov?tskho svazu Hitlerem. Ukrajina se bohuel stala zbavnm parkem CIA. Washington zde fakticky kontroluje reim, kter p?mo soused s Ruskem a je v??i n?mu nep?telsk: reim prolezl nacisty - doslova. Mnoz ?initel ukrajinskho parlamentu jsou d?dici nechvaln? proslulch faist? z Organizace ukrajinskch nacionalist? (OUN) a Ukrajinsk povstaleck armdy (UPA). Otev?en? vychvaluj Hitlera a volaj po perzekuci a vyhnn rusky mluvc meniny. Tyto v?ci se ve zprvch na Zpad? vyskytuj jen z?dka, anebo bvaj p?ekrouceny, aby byla potla?ena pravda. V Litv?, Lotysku a Estonsku - hned vedle Ruska - rozms?uje americk armda bojov jednotky, tanky a t?k zbran?. O tto krajn provokaci v??i sv?tov jadern mocnosti ?slo dv? se na Zpad? rovn? ml?. *Pokud by novin?i a report?i dob?e odvedli svou prci a zpochybnili propagandu, e Saddm Husajn dr zbran? hromadnho ni?en, a pokud by li George W. Bushe a Tonyho Blaira nebyly novin?i posilovny a papoukovny, nemuselo dojt k invazi do Irku v roce 2003 a statisce mu?, en a d?t by dnes byly naivu. *Propaganda, kter p?ipravuje p?du pro vlku proti Rusku nebo ?n?, se nijak zsadn? neli. Pokud vm, dn z novin?? zpadnho hlavnho proudu - t?eba n?kdo jako Dan Rather - se nept, pro? ?na buduje v Jiho?nskm mo?i p?istvac drhy. Odpov?? by m?la bt nadmru jasn. USA obkli?uj ?nu st zkladen s balistickmi raketami, bojovmi jednotkami a bombardry s jadernou vzbroj. Tento smrtc oblouk se thne od Austrlie po tichomo?sk ostrovy (Guam, Severn Mariany, Marshallovy ostrovy) a dle a k Filipnm, Thajsku, Okinaw?, Jin Koreji a p?es Eurasii a k Afghnistnu a Indii. USA nasadily ?n? na krk oprtku. Jene n?co takovho nen mediln zprva. Ml?en ze strany mdi - vlka ze strany mdi. *Bude to vlastn? stejn, jako kdy byl veleben Obama coby prvn ?ernosk prezident a liberlov hltali jeho nesmysly o nad?ji. Avak plcn nep?estv. Kdy ho sloupka? Guardianu Owen Jones vyl?il jako zbavnho a okouzlujcho mue, kter je tak super, e mu nem?e konkurovat prakticky dn politik, poslal Obama hned na druh den drony, kter zmasakrovaly v Somlsku sto padest lid. Podle New York Times zabj obvykle v ter, kdy dostv seznam kandidt? na smrt dronem. Opravdu super. *Jozef Hrabina: Bavme sa tu naprklad o kolstve, ako v ?om zlepi? podmienky, no nikto sa nebav o tom, e zo 600 absolventov medicny tristo okamite odchdza za hranice. Tak na?o potom dvame peniaze na ich vzdelanie? Na terorizmus mm ve?mi zvltny nzor. Do ve?kej miery ovplyvnen romnom Georgea Orwella 1984. Ke? chcete da? do poriadku vlastn obyvate?stvo, tak tam upnete nejak bombu ?i nejak grant. *Oskar Krej?: Zoufalci z Kav?ch hor sv?t nezm?n! Je samoz?ejm? sprvn, aby se vichni podleli na nkladech spojench s migra?n kriz. Jene by se m?li tak podlet na vytv?en politiky, kter tuto krizi zp?sobila. Kdo z ?eska byl pozvn k rozhodnut bombardovat Libyi ?i k rozhodnut o vytvo?en a podpo?e ozbrojen opozice v Srii? Panama Papers ukazuj, e v oblasti mdi si p?inejmenm na Zpad? Washington udruje kontrolu informa?nho prostoru. Ve vojensk oblasti Rusko obnovilo rovnovhu s USA v rovin? strategickch zbran. V ekonomick oblasti ztrcej Spojen stty sv dominantn postaven kadm dnem a jejich p?vodn kontrola sv?tovch financ p?er?st v chaos. Tato rozporupln situace se nutn? promt do politiky. Tedy i do mdi. Star sv?t odchz a nostalgici jsou z toho zoufal. Proto tolik k?e? na Kav?ch horch. Co ale mohou redakto?i dokzat? Je mon v ?esku vyvolat mediln atmosfru americkho st?edozpadu. Na vvoji ve sv?t? to vak v?bec nic nezm?n. *Susanna Mehtonen, prvn expert Amnesty International ve Finsku poukazuje na to, e asi 200 adatel? o azyl kad rok jsou rut ob?an prchajc z nesnesiteln situace v jejich domovsk zemi. Opat?en m?e omezovat i politick disidenty. *Stlo by za to zeptat se kritik?, kolikrt se ?nsk prezident zmnil o evropskch vle?nch zlo?inech v ?n? jako o zlo?inech proti lidskosti. A mohlo by to bt, jak rdi papoukujeme, vyven, podotk Zden?k Zbo?il. *Jan Schneider: Znovu oslovm ty osvcen?j ze zkonodrc?: zasa?te se, prosm, za p?ijet zkona analogickho americkmu Foreign Agents Registration Act. A? se deklaruj ?initel (p?jemci zahrani?nch financ), kte? zastvaj zjmy cizch mocnost na poli politickm, vzd?lvacm, lobbistickm a podobnm. Tm pdem se odhal nap?klad vichni kremelt propagandist! A vichni ti s mentalitou bolevickch domovnch d?v?rnk?, kte? aktivisticky sestavuj r?zn prokremelsk seznamy a p?i?inliv? se sna je n?komu udat, budou zbyte?n. Jo, ale sm?la - spolu s nimi se t odhal i vichni ti protikremelt propagandist! A tady za?n bt z?ejm, e p?ijmout takov americk zkon to asi p?jde ztuha. Ale za zkouku by to stlo, u jenom vid?t, jak by kter poslanec hlasoval! Rozhodn? by vak m?lo bt vdy jasn, odkud vane vtr. R?zn think-tanky jsou r?zn? financovny a m?ly by to tak deklarovat, ? hj zjmy. T?ko bude z Ruska financovan think-tank hjit ?ist? nae zjmy. Prv? tak ale i think-tank financovan z USA. Nebo ze Severn Koreje, ?ny ?i z Velk Britnie. *Vzpome?te si na jeden z genilnch film? Woodyho Allena, Bananas. Kdy se odehrv na jeho ostrov? San Marcos pu?, pt se hlavn postava, koho podporuje CIA. Odpov?? zn: Ob? strany. CIA neriskuje. Spojen stty tak maj anci, e budou na t vt?zn stran?. Kdy vyhraje Islmsk stt, rychle se p?ihls k jeho po?et. Vyhraj-li protivldn vzbou?enci, budou p?ekypovat vd??nost Amrice. *Bertolt Brecht: Matka Kur: Polci tady v Polsku se do toho nem?li mchat. Pravda, n krl k nim vtrh s vojskem. Ale Polci se za?ali plst do svch vlastnch zleitost, msto aby koukali udret mr. A napadli krle, zrovna kdy poklidn? vth do jejich zem?. A tm poruili mr oni, a vechna krev pad proto na jejich hlavy. *Chru?ov dle vzpomnek jeho syna vyprv?l, e se ho americk prezident Eisenhower ptal, zda na n?j nalhaj jeho generlov. Kdy byl Chru?ov v rozpacch, vysv?tlil mu Eisenhower, e za nm ameri?t generlov chod a ?kaj, e Sov?ti zbroj jak len, a kdyby vyhrl komunismus, pak sbohem svobodn sv?te. Na to se u Chru?ov chytil a p?iznal, e i za nm chod sov?tt generlov a ?kaj, e Ameri?an zbroj jak len, a e kdyby vyhrli imperialist, pak sbohem komunistick budoucnosti. Na to Eisenhower reagoval, e by snad m?li s Chru?ovem ud?lat alianci proti svm generl?m. *Schneider: Kadopdn? se ukzalo, e dajn? zaostal primitivn a ekonomicky se hroutc Rusko, kter je zrove? kupodivu stranm ohroenm vysp?l evropsk civilizace, m modern zbran? a doke podpo?it svoje spojence. Zrove? doke vst takzvanou hybridn vlku, kter vesm?s stra p?edevm v nedovzd?lanch makovicch r?znch redaktor? a samozvanch analytik? stejn? jako jimi tak oblben drony. *V sou?asnosti se americk armda vrac do Afghnistnu, odkud oficiln? odela, a reln? neodela. Co tam chrab? ameri?t a jin bojovnci za demokracii tm?? patnct let d?lali? Plechov cirkus s dragouny tam evidentn? nefunguje. Chlub se po?tem kol a studujcch dvek, kterch je mn? ne v dob? prosov?tskch vld, kter islmt hrdinov podporovan z Washingtonu a Rijdu likvidovali. *Martin Koller: Politika USA v??i Evrop? je dlouhodob? zam??ena na snahu po vytvo?en bezprvn kolonie, kde nejlpe se maj ti, co nepracuj, o morlce pou?uj pornoherci a k?es?an podlzaj muslim?m. Po dajn? nejmocn?j en? sv?ta jednou nez?stane nic, nanejv si p?i vysloven jejho jmna v?tina N?mc? i Evropan? odplivne. Muslimov se zasm?j nad hloupou nev??c a pod?kuj Allhovi, e j zatemnil mozek. Bude to skv?l argument proti rovnoprvnosti en a jejich schopnostem ?dit nrody. Ostatn?, kdy ?lov?k vid Merkelovou, Mogheriniovou a ty zentil uboky v EU, tak by dal pomalu imm?m za pravdu. *Tereza Spencerov: Ameri?an zruili Irk a vrhli se na jeho rekonstrukci, protoe jinch zp?sob? produkovn hodnot u je dnes pomlu. Wesley Clark, kter proslul jako velitel tok? NATO vedoucch k osvobozen Kosova a poslze i jako vznamn investor v demokratickm Kosovu Pro n?j opravdu plat princip sm si zni?m, sm si opravm, a vdy vyd?lm. *Edward Snowden ukzal, e IS byl vytvo?en zpravodajskmi slubami USA a Izraele. Agent Edward Snowden ukzal, e v?dce Islmskho sttu v Irku a Srii, Abu Bakr Al Baghdadi byl vykolen v Izraeli. Snowden dodal, e americk zpravodajsk agentura CIA a britsk Inteligence Services ve spoluprci s izraelskm Mossadem vytvo?ily teroristickou organizaci, kter by m?la p?ilkat vechny extrmisty z celho sv?ta na jedno msto, se strategickm nzvem "srn hnzdo". "Srn hnzdo" je strategie, kter m?la zajistit dohled nad vemi vnmi teroristickmi hrozbami z jednoho msta. *Nae zem? se po Listopadu zm?nila v jeden velik Hyde Park - kad si m?e na sv bedni?ce hlsat, co chce; kad m svou pravdu, ?m je jich vc, tm je vc svobody; slova, v?ty, tvrzen se zb?sile roj, narej do sebe, ru se a postupn? ztrcej vznam; spole?nost se za?n podobat zstupu hluchon?mch a slepch, kte? se n?kam ?t; krom? pen?z a okamitho osobnho prosp?chu neexistuje dn autorita. Svoboda se stv svvol, ve?ejnou holkou, kter poslou kadmu, kdo zaplat. Spole?nost, kterou polistopadov p?evrat za?al denormalizovat", se vyzna?ovala extrmn rovnost. Ideologov reimu to nazvali socialismem. Lid, kte? se jakoby mvnutm kouzeln h?lky octli na nejvych p??kch spole?enskho eb?ku, si zato sv t?dn a stavovsk zjmy dob?e uv?domovali. Nem?li zjem na konsolidovanm sttu, kter by dohlel na regulrnost majetkovch a finan?nch p?evod?. Nikomu nevadilo, kdy vlda vyrovnvala schodek sttnho rozpo?tu pen?zi ukradenmi z penzijnho fondu. Miliardy, o kter nov podnikatel ochuzovali stt, zejmna da?ovmi, restitu?nmi, d?di?nmi i jinmi podvody, nikdo nehldal. lo p?ece o to co nejrychleji zlikvidovat ko?eny p?edchozho marasmu - po bolevikovi se m?la slehnout trva. O morln strnce se v tto souvislosti nemluvilo; neoliberln ekonomov nm vysv?tlili, e ekonomick opat?en se podobaj p?rodnm proces?m a s dobrem ?i spravedlnost nemaj nic spole?nho. *Milton Friedman, guru neoliberalismu, ji p?ed p?l stoletm prohlsil, e sociln odpov?dnost podniku spo?v v sil zvyovat sv?j zisk; vrobn a finan?n spole?nosti si nemme plst s Armdou spsy. *Tereza Spencerov Ut?ovat se lze snad tm, e koncentrace americkch vojsk v Evrop? je zatm mnohonsobn? ni ne jet? p?ed t?iceti lety. P?m vlka skute?n? nehroz. Ale na druh stran? jsou tato vojska mnohem ble k Moskv? - americk geopolitik George Friedman upozornil, e vzdlenost se zkrtila z n?kdejch tm?? tisce mil na n?co mlo p?es pouhou stovku, p?i?em z n?kdej nraznkov zny tvo?en zejmna Polskem, karpatskm obloukem, Dunajem a Balknem se stala sou?st NATO. *Zeman v reakci na nov zkon o sttnm zastupitelstv odmtl, aby se ?esk zkony p?ipravovaly na cizch ambasdch. Te? nedvno v rozhovoru pro ?eskou televizi jsem citoval vrok poslankyn? Marie Beneov, podle n se dajn? na americk ambasd? minimln? konzultuje, ne-li p?ipravuje zkon o sttnm zastupitelstv, a vyslovil jsem pochybnosti nad tm, zda by se zkony m?ly p?ipravovat na cizch ambasdch, a nikoli v naem nrodnm parlament?. Nepokldm to za nic urlivho, je to prost? kritick poznmka, u n jsem uvedl samoz?ejm? i zdroj a stejn? tak nepokldm za nic urlivho, kdy naopak americk ministerstvo zahrani?nch v?c bude kritizovat m? anebo ?eskou vldu. *Dnes Rusko z?stv silnou velmoc s rozshlm zemm a velkou populac. A co je nejd?leit?j - p?evzalo sov?tskou jadernou energii, kter z n?j u?inila jedinou zemi, kter doke zni?it Ameriku za 10 minut. *Dmy a pnov, chci mt voln p?stup k informacm o naich sousedech jako je prv? Rusk federace. A nechci tlumo?en z Washingtonu. Dmy a pnov, po pdu berlnsk zdi p?ed 26 lety, nem?e bt op?t mezi nmi a Vchodem postavena ze?, protoe si to p?eje Amerika! To nen mon!, dodv Willy Wimmer. *Skoro jakoby Alexandr N?vsk, kdy se chystal k boji s Teutonskm ?dem, sv??il zsobovn sv armdy dce?in firm? tho ?du. Doel by takovou politikou a k ?udskmu jezeru? Siln? pochybuji. *P?ed n?kolika m?sci byl nap?klad v Berln? z?zen jeden z prvnch uprchlickch tbor? na sv?t? vyhrazench ?ist? pro homosexuly. *Bata: Evropt vedouc politici se mus vym?nit, jsou u po zruce. *O. Hahn: Takov p?esun majetku, takov loupe se kon v d?jinch nroda vdy jednou za p?t set let. *U 25 let n?kdo vede vlky, rozflkal spoustu stt?, zabil miliony lid, zp?sobil migra?n krizi a je problm zjistit, kdo to je. *Ing. Ji? Paroubek: Kdybychom tento server dali k dispozici stovkm ne?astnk?, kte? se setkali se zv?l ?eskch soud?, zm?nil by se n server na smoln knihy st?edov?ku, protoe tolik lidskho net?st a utrp?n, kter vyvolaly ?esk soudy, je k neunesen. *Podvodn dolar. Nejprve byl kryt zlatem, pak ni?m, dnes u jen zbran?mi. *Slyte ten zvuk ohromnho sn? To je zvuk pen?z, kter se enou do USA. *Sv?t hraje a tan? podle not mikroskopick elity. *Americk Nejvy soud plon? zruil zkaz rasov? smench manelstv a v roce 1967! *Kdo ne?te Terezu, zem?e nevzd?ln dky! *Kdy se Haek vrtil z Ruska do ?eskoslovensk republiky, s divem zjistil, e podle ?eskoslovenskch mdi v Rusku plenil, vradil a ivil se masem malch d?t. Haek na to reagoval po svm - kdy se ho na d?tsk jdeln?ek ptala esttka a novin?ka Olga Fastrov, s klidem j diktoval recepty na zad?lvan stehnka malch ??nk? a nemohl si vynachvlit pe?en chodidla. *Hegel, ?kal, e ?etba novin je rann modlitbou modernho ?lov?ka. *Politika je pokra?ovn vlky lingvistickmi prost?edky. *Jaroslav Bata: Nejhor na sou?asn politick situaci v Evropsk unii je to, e i ty nejbizarn?j a nejlen?j spikleneck teorie pokulhvaj za realitou a npady politickch elit. *Vladimir Mikusa: Merkelov telefonuje Sobotkovi: Kdy j posfat uprchlik to Nemecko, ja natrlich myslela cel Nemecko, vetn? Ostmark, protektorat Bhmen und Mhren, Allgemeine Gouvernement Polen a taky Reichskommissariat Slowakei und Ungarn. Cel Nemecko Bohu! *Evropsk civilizace zanik a my se na to dvme v p?mm p?enosu, ke ktermu jsme si jet? otev?eli lahev levnho europiva ze supermarketu. *Cel mi to p?ipomn jeden star ert o blon?at ?idi?ce, kter sly z rdia v aut?, e n?jak idiot jede v protism?ru na dlnici. P?i snaze vyhnout se dalmi protijedoucmu autu nadv: Jeden idiot? Jsou jich stovky! *B?h se na lidi rozhn?val a stvo?il k?es?any. *Nen tak zcela nhodn, e vrobn techniku b?cho psu, kterou pouil ve svch automobilkch, odkoukal Henry Ford na chicagskch jatkch. *I N?mci et?ili munici a pouvali plyn. *Sjezd ?eskch kriminlnk?. Z ODS se stala mlo viditeln, nez?eteln strana, kter bojuje s neexistujcm komunismem a Ruskem. *Macek: Jakmile b? v televizi Nora Fridrichov, v?tina divk? se rozeb?hne t - vypnout televizi. *Jace?uk odlet?l do Argentiny, jestli to je sluebn cesta, dovolen nebo t?k nevm. Kdy se vrt, taky nevm, ?ekl Kaplin. *Letensk modlitba s milionem modlcch na samm konci roku 1989 to ve?ejn? demonstrovala - modlil se Havel, modlil se Mal, modlil se Adamec, Dub?ek, modlil se herec se zp?vkem. Ani se p?ed m, krom? monsignora, alespo? jeden jedin z nich vyzpovdal ze svch h?ch?. *Co ud?l, kdy zkonem chrn?n zv?e ere zkonem chrn?nou rostlinu? *Einstein: Kdy n?komu p?sob pot?en pochodovat v sev?enm iku, ten dostal sv?j velk mozek jen omylem, neb by mu k p?emlen sta?ila jen mcha. *Schwarzenberg: Lidi je t?eba hodit do vody, aby se ukzalo, kdo um plavat. *Kikina m picmocha, ?za m chlapa. *Kdysi se Alexandr Makedonsk rozhodl, e je B?h, a vyadoval, aby to vechna ?eck m?sta uznala. Vichni to uznali, dokonce i tvrd Spar?an odpov?d?li: Jestli chce bt Alexandr Bohem, tak a? jm je", a?koliv Sparta byla v opozici proti Alexandrovi a dokonce proti n?mu bojovala. *** kv?ten 2016 *Martin Fendrych: Haek symbolizuje, e jsme rozd?len spole?nost. Rusy zpracovvan spole?nost. ?st je pro Putina, nepochybn? ta men. V?t ?st je zpadn. Haek, snad poslen tdenn nvt?vou ?ny, vysekl Kremlu a jeho politice poklonu. Je s podivem, e nesedl na motorku a s volnm "Za Ptina, za Ptina" nefr?el s Rusy na Berln. *Dienstbier: Fotit se s No?nmi vlky, stoupenci nacionalistick a imperiln politiky putinovskho ruskho reimu, je od Michala Haka p?kn pitomost. Symbolicky by to bylo mon vnmat jako souhlas s okupac a anex ?sti cizho sttu (Krym), vysln vojk? na ciz zem a veden to?n vlky proti jinmu suvernnmu sttu (vchod Ukrajiny) nebo s relativizac okupace ?eskoslovenska v srpnu 1968. Nepochybn? je to v rozporu se zahrani?n politikou naeho sttu. *t?pn Kotrba: Proboha, co nut sociln demokraty, aby tohohle idiota m?li ve vld??? *A Dienstbier? Myslm, e by se m?l vydat do sv druh vlasti a kodit zase chvli v Americe, pe Doubrava. *Vladimr Ku?era: Historick nehorznosti, produkovan minulm reimem propagandou vytvarovan hlen, kter se tv? jako kdovjak historick pamtka. Lid v sv. A co v lid, je svat. By? by to bylo lejno. Vechny ty li, polopravdy, p?ekroucen fakta interpretace, nedo?e?enosti, zaml?en mus kone?n? zmizet z kolektivnho v?dom a podv?dom. Aby u ta bval historie kone?n? odthla na smetit? d?jin, jak jej p?edstavitel tak rdi ?kali. P?epsat d?jiny bude nutn i kv?li nim. Sov?ti byli od po?tku vlky p?kn? vycvi?eni v po?adovch. Museli si toti v boji um?t p?edat po?adov? puku, protoe ji vlastnil pouze kad t?et. Sov?ti m?li s Japonci domluven pakt o neto?en. Z toho vyplvalo, e se Ameri?an a Britov budou v tichomo?skch a atlantickch vodch slunit sami. Bez sov?tskch spolubojovnk?. P?i svm povalovn zadrovali manduskou japonskou armdu, kter, kdyby Japonci svoji idylu se Stalinem poruili, nejsp pochodovala a do Moskvy po?dkovm krokem. *He?man Chrom: Po druh sv?tov vlce sov?tt odbornci ocenili profesionalismus nacistickch koncentra?nch tbor? a dokonce zabrali jejich vybaven do tbor? GULAGu. Jeden rozdl ale z?stv: Tehdy N?mci zpvali Haydnovu pse? se slovy Deutschland, Deutschland ber alles (N?mecko nadeve). V Rusku k?i?: za rusk sv?t - dnes. *Jefim Fitejn: Jako vbi ze kvr lezou na sv?tlo bo ti, kterm se jet? nedvno p?ezdvalo star struktury: vyslouil profeso?i marx-leninismu, absolventi vokovick Sorbonny, melin?i, kte? honili veksla p?ed Tuzexem a pak tvrdili, e to vlastn? byl tak trochu ekonomick odboj, odchovanci pionrskho tbora Art?k, prognostici, prezidenti. Kdysi ?estn host odbor?skch zotavoven na Picund?, dnes vesm?s Putinovi pochlebova?i. Na ?tvrt stolet v sob? museli potla?it lib pocit vlastn d?leitosti, kter zavali, kdy mohli sov?tskm soudruh?m dolt stope?ku vodky. *Karel Dolej: Prvn krok: Je t?eba zajistit v zemi podporu vuce rutiny (jazykov matrice). Tm je spln?n zkladn p?edpoklad pro sp?nou propagaci rusk kultury a mentality. Nastupuje podpora propagace ruskho baletu nebo literatury, toho nejlepho z klasick kultury. Jde nyn o to, aby inteligence v malm druebnm m?st? nap?klad kdesi v Portugalsku nejprve zaloila jen krouek p?znivc? dla A. P. ?echova. Na kulturn zklad jsou ale pozd?ji p?idvny organiza?n momenty. Druh rove? se tk zskvn lid, kte? s ruskmi zjmy a cli v zemi sympatizuj bez toho, aby se sami stali agenty. Lid, kte? v Rusku vystudovali, "ten kdo sm p?iel, na?etl si Gumiljova", se stvaj informa?nmi uzly ve zpravodajsk vlce, ani o tom v?d. Do takto p?ipravenho prost?ed se teprve nasazuj prvky t?et rovn?: Bojov oddly. Na deklarovan ?el obdr mstn kontakt finan?n prost?edky, vcvik nebo instruktory. Vznik mnohorov?ov ilegln struktura, kter vyr?st z perfektn? leglnch a ktermkoliv neinformovanm pozorovatelem t?ko kritizovatelnch ko?en?. *?ulk: V tvrd? manipulativnch, kriminlnch mdich, jako jsou Parlamentn listy *Kol?: J vm jako bytostn demokrat, e ti, kte? jsou nezodpov?dn, maj stejn volebn prvo jako my. *Podle katolickho historika Radomra Malho je pape Frantiek pro crkev pohromou. Vechno se ale m?e zm?nit, jestli on se obrt. Za to se denn? modlm. *Migra?n p?val m slouit genetickmu obohacen evropskch nrod?, jak tvrdila ve st?ede?nch Udlostech a koment?ch Lejla Abbasov. *Pavel Kohout: Spal jsem v Huskov? posteli a p?emlel o divok houpa?ce d?jin. J a ministr kultury? Vysv?tlil jsem Havlovi, e mus existovat n?co jako ob?ansk pokn, ?k spisovatel v rozhovoru s Ji?m Leschtinou. *Pavel Kohout v jedn sv odpov?di ?k: V roce 1954 to byla m prvn kritick hra Z?ijov noci, za ni jsem byl vylou?en ze strany. V dal odpov?di pak uvedl: Sm jsem se stal ter?em reimu hned po okupaci, oficiln? jsem byl vylou?en ze strany a degradovn z kapitna na vojna. A Mack?v koment?? To po vylou?en z KS? v roce 1954 do n op?t vstoupil? To u by ovem t?ko lo omlouvat mladickou nerozvnost. *Poslanec ANO Ji? Zlatuka o HateFree Culture (Kultura bez nenvisti): Na financovn samm nevidm nic problematickho. Je to n?co na rovni ve?ejnmi pen?zi placen propagace bezpe?nosti silni?nho provozu, jen se zde jedn nikoli o provoz na silnicch, nbr v naich hlavch. Oboj je zam??eno k tomu, aby minimalizovalo potencil katastrof - silni?nch, jako socilnch. *?esk ministr kultury Daniel Herman okomentoval vsledek jako dobrou zprvu nejen pro sterreich, ale i pro celou Evropu. Rozum a rozvaha podle n?j zase jednou zvt?zily. Mte dojem, e polovin? rakouskch voli?? rozum a rozvaha chyb? *?tvrtletn zprva o extremismu Ministerstva vnitra. Obecn? lze ?ci, e podle kritri MV si ozna?en extremista zaslou a 85% ?eskch ob?an?. T?ch zbvajcch 15% jsou jedinci, pro n? je migrace vydatnm zdrojem obivy, a? jet? po?dn? neza?ala. *Sociolog Petr Hampl: Pokud by stt p?estal tyto neziskovky financovat, podstatn ?st slun?ek by si nala normln prci a nejsp by se jim obnovilo zdrav mylen. Minimln? n?kterm z nich. *Vyjd?en Ji?ho Ov??ka pro server Lidovky.cz: Mon ale panu redaktorovi doporu?m, aby se objednal k Tomi Halkovi, kter je expertem na vyhn?n duch? minulosti, jak nm vem ukzal v p?pad? polepenho pana Sekyry. *Lid si d?laj srandu z Tome Halka: -Pustil jsem si znovu sv?j monologick rozhovor v Interview ?T24, protoe j to tak d?lm, chci-li se n?co zajmavho dozv?d?t. V onom rozhovoru, kter nen oficilnm stanoviskem snad v?bec nikoho krom? Jandourka, popisuji, jak jsem se rozhodl podvat na sou?asnou krizi ?esk spole?nosti st?zlivm, analytickm zp?sobem hodnm kn?ze. Tak tam ?km, e jsem na n?co p?iel. U se mi to prkrt stalo, take m? to nezasko?ilo. -V n?jak druh p?chod Vclava Havla u asi doufat nelze, musme proto hledat novho, nekompromisnho, avak sm?livho, moudrho a rozhodnho nzorovho v?dce. Vte, kde ho hledm j? Ano, sprvn?, v zrcadle. -Ot?e Halku, Emotikona grin, zaposlouchejte se ?ast?ji do svch monolog?, jinak budeme ochuzeni o Vae velkoskvostn skromn, pokorn a hluboce hermeneuticky zakotven moudra. Emotikona grin Ot?e, vae tolerance je bezb?eh a pokud n?kdy k n?jakmu b?ehu doraz, v klidu na n?j vyleze. -P?ece jen mm problm s katolickou antikoncepc: pr chlape?ky nos ?pi a hol?i?ky vrny a dokonal katolick antikoncepce spo?v v plaen ptk?. -J nevm, co vichni mte proti celibtu. J v n?m il, otec v n?m il, d?d v n?m il. Prost? takov hezk tradice. *Dnes je Klva?a viceprezidentem prask pobo?ky Aspen Institute, co je instituce, jej ?innost u ns zahajovala Madeleine Albrightov, politicky prosadil Karel Schwarzenberg a zaloen zafinancoval Zden?k Bakala. *Zden?k Zbo?il: Ale u dva dny nm stle n?kdo vysv?tluje, e umst?n protiraketovho obrannho systmu n?kde v Rumunsku, odvrt od stt? NATO apokalyptick hrozby z zem Rusk federace. Kdy m?l bt podobn systm umst?n nedaleko Prahy, mluvilo se o obran? p?ed raketami s atomovmi hlavicemi z KLDR, potom ze stle n?km dobvan Persie. Dokonce, podle tehdej mediln upovdanosti, m?l pan Klva?a dostat i 15 mil. K?, aby ns p?esv?d?il, e bez tto obrany Evropa a ?R zaniknou. *Hele, ty to mus v?d?t, vm to ur?it? ?kaj, na kolik let byla vchodn Evropa postoupena Ameri?an?m? Kdy tazatel vid?l m?j nechpav pohled, up?esnil: No jak tenkrt na Malt? - nebo to bylo v Reykjavku - ns Gorba?ov zaprodal Amk?m. To bylo na t?icet let, e? *Ministr obrany Martin Stropnick vyznamenal na p?tat?icet lid za ?ast ve t?etm - protikomunistickm - odboji. Stejn osv?d?en ji m v rukou p?es tisc lid. Za podporu samizdatov literatury, za ?en protireimnch psni?ek ?i za aktivn obhajobu komunistickm reimem pronsledovanch lid. O osv?d?en podaly tm?? ?ty?i a p?l tisce lid a vce ne t?i ?tvrtiny z nich u byly vy?zeny - tedy odmtnuty. Slavnostnho ceremonilu v hotelu v praskm hotelu DAP se z?astnili tak zstupce n?elnka generlnho tbu - ?editel Spole?nho opera?nho centra MO generlmajor Petr Mikulenka, ?editelka ?adu dokumentace a vyet?ovn zlo?in? komunismu Eva Michlkov nebo p?edsedkyn? Konfederace politickch v?z?? Nad?da Kavalrov. *Milo Zeman pozval vechny evropsk monarchy. Kdyby nep?ijeli p?buzn Karla Schwarzenberga, tak by nep?ijel nikdo, napsal Kalousek. *Do konce roku m mt bezvzov styk s EU jet? Kosovo, Bosna, Gruzie a Ukrajina. Jako posledn zbv jet? do?eit bezvzov styk s ISIL. *Ji? Menzel tvrd, e podepsat antichartu bylo v po?dku, nebo? se tm zachrnili velc um?lci pro ?eskou kulturu. *Roman Szpuk se narodil roku 1960 v Teplicch, od roku 1989 ije ve Vimperku. Pracoval mimo jin jako no?n hlda? kravn?, lesn d?lnk, strce CHKO umava. V sou?asnosti p?sob na meteorologick stanici Chur?ov jako pozorovatel po?as. Roku 1983 zaloil nonkonformn sdruen bsnk?, prozaik? a psni?k??. *Kdy m?l Vladimr Jirnek retrospektivn vstavu v roce 2008 k sedmdestinm, ?ekl mi: "Bilancovn je t?k prce, nikomu ji nep?eji! Nejv?t pecku jsem dostal, kdy jsem se kone?n? prohrabal ke krabici z roku 1968. M?l jsem pocit, e to musel d?lat n?kdo jin ne j. Najednou jsem tam narazil na v?ci, kter z hlediska m ivotn zkuenosti musel kreslit n?kdo neuv??iteln? naivn, nevzd?lan, pln iluz. P?edevm bych zd?raznil u sebe falen o?ekvn, e se z?astnm n?jak sv?tod?jn udlosti. To jsem se a zpotil, kdy jsem si uv?domil, jak jsem v t?ch t?iceti letech byl nezral. P?ipadal jsem si, e jsem n?komu sedl na pek. U n?kterch kreseb jsem proval pocit studu. Teprve te? jsem si uv?domil, co to bylo za lidi, kte? mn? tehdy p?edest?eli ty iluze. V tomhle smyslu byla ta bilan?n ?st pro m? nejt? a chvilku jsem ji v sob? ctil jako trauma. (J.K. Mm naprosto stejnou zkuenost.) *Glazjev: Projevy evropskch politik? na Euromajdanu p?ed tlupami ?dcch nacist? ukzaly, jak hluboko klesla evropsk politick kultura. Vedouc p?edstavitel EU nejednaj nezvisle - ve skute?nosti jsou loutkami USA. Zatm to nen partner, ale stn Washingtonu. Ale ivot je donut vrtit se do reality a myslm, e nakonec evropsk demokratick tradice a evropsk humanismus sehraj svou d?leitou roli p?i nvratu Evropy k zdravmu rozumu. *Zpravodajsk server newsru.com s odvolnm na ukrajinsk ?ady uvedl, e na hrani?nm p?echodu s Ukrajinou podal o politick azyl rusk opozi?n aktivista Alexandr elkovenkov, kter v minulosti byl mnohokrt zadren kv?li ?asti na nepovolench demonstracch v Moskv?, a to i na podporu Ukrajinky Nadije Sav?enkov, v?zn?n v Rusku. Loni podle serveru dostali politick azyl na Ukrajin? ?ty?i Rusov. *Dovolm si vyprv?t jednu anekdotu, protoe mi p?ipad, e v danm p?pad? je skute?n? na mst?. Jeden dob?e znm vedouc ukrajinsk ?initel se modl ke Vemohoucmu: Pomoz mi vrtit Krym. A ten mu odpovd: Krym jste u vrtili, te? je na?ase, abyste vrtili penze, ?ekla Zacharovov, kdy komentovala rezoluci Evropskho parlamentu o Krymu. *Kupodivu po p?evratu zpadn stty kdovpro? popraly, e n?jak p?evrat kdy byl. Drely se sm?nho tvrzen, e Janukovy? prost? jen tak utekl ze zem?. Asi se prost? jednoho dne zrna vzbudil a rozhodl se, e u nechce prezidentovat. *Ji v roce 2012 upozor?ovala mdia na to, e politick azyl, kter v ?R zskal manel bval ukrajinsk premiry Tymoenkov Oleksandr byl motivovn finan?n?, protoe do ?ech uklidil penze od politickch sponzor?. *Poroenko vyhlsil Ukrajinu za ochrnkyni evropsk civilizace p?ed barbarstvm. Petro Poroenko tvrd, e prv? jeho zem? brn Evropu p?ed barbarstvm, tyrani a terorismem. Prohlsil to na ceremonii vzty?en vlajky EU u p?leitosti Dne Evropy. My, Ukrajinci, stojme dnes na p?edn linii obrany evropsk civilizace," prohlsil. *Na na stran? je t mezinrodn prvo, podpora ze strany svobodnho sv?ta a hlavn? - spravedlivost a pravda, kter vdy vt?z, uvedl Arsenij Jace?uk. *Generln prokurtor Ukrajiny zru sprvu zabvajc se udlostmi na Majdanu. Nov generln prokurtor Ukrajiny Jurij Lucenko prohlsil, e zlikviduje sprvu, kter se zabvala vyet?ovnm udlost na Nm?st nezvislosti. M?l jsem poradu s advokty Nebesk setiny. Hodlm zlikvidovat sprvu, kter vyslchala vyet?ovatele a ?leny policejn skupiny zabvajc se p?pady z Majdanu, napsal Lucenko na sv facebookov strnce. *Andrij Sen?eko, ukrajinsk poslanec: Po obnoven ukrajinsk moci na Krymu, by m?li bt vichni, kte? ili na poloostrov? po 20. noru 2014, deportovni b?hem n?kolika dn. Je o?ividn, e libovat si v deportacch, neopustilo politiky ani v 21. stolet. *Fragment ?e?i Igora Kolomojskho v Haif? na po?est Ro Ha-anu (25.9.2014): Provedli jsme s Ukrajinci pokus. Vzali jsme jen jazykov rozdl a p?itla?ili na d?jiny, kde jsme za hlavn nep?tele rozkv?tu "Nezvisl" prezentovali Rusy. Po 20 letech propagandy jsme zskali ideln bojovnky proti Rus?m v podob? jejich slovanskch brat? - nyn ji bude kterkoliv Ukrajinec, kter zabije Rusa, nazvn hrdinou. Doufm, e jsme jejich vztahy p?eruili asi tak na sto let. Te? u bude snadn zni?it samotn Ukrajince jejich odtrenm od Ruska, kdy se jim budou poskytovat p?j?ky na vlku, a pak se jim pro dluhy odebere vechno. Ti, kte? z?stanou, mrzci, eny a starci, se ji v?bec nebudou schopni brnit. (Nen to ale hoax?) *Prezident Polska Andrzej Duda: Apeluji na vechny ob?any Polsk republiky, aby byli p?ipraveni bojovat o nvrat bvalch polskch zem, kde nai lid jsou i nadle podrobeni obt?ovn a poniovn od ji novho ukrajinskho veden. Pokud modern Ukrajina odsuzuje ?iny Sov?tskho svazu, tak by Ukrajina m?la dobrovoln? vrtit zem Polska, kter pat?ily k Polsku a do roku 1939. Ji pracujeme na nvratu Poles, Galicie a Volyn? a pot?ebujeme podporu cel populace Polsk republiky. Kad ob?an tto zem? by m?l bt p?ipraven na spravedliv boj o navrcen polskho zem, kter je domovem pro obrovsk mnostv etnickch Polk?, kte? pot?ebuj nai ochranu, ukon?il projev Andrzej Duda v polskm Sejmu. *Nejsiln?j polsk nevldn organizace Restituce Kresy, kter je podle neoficilnch zdroj? podporovna polskm ministerstvem zahrani?nch v?c, m hlavn lohu v prvnch nrocch v??i Ukrajin?. Organizace byla z?zena k ?een problmu nroku pravch vlastnk? na zpadn Ukrajin? ztracenho majetku a pen?n nhradu za uplynul roky. Apelujeme na kyjevsk orgny. Jestlie oni prohlauj, e se pohybuj sm?rem do Evropy, kam pat?, mus uznat i evropsk normy. V?etn? zkladnch prvnch ustanoven, e majetek je posvtn. Podme aloby na ukrajinskou vldu poadujc navrcen majetku nebo zaplacen pen?it nhrady v trnch cench. My a nai prvnci projednme nae nroky u ukrajinskch soud?, u polskch soud?. Dalm krokem je odvoln k soud?m t?ch zem, jako jsou Spojen stty, kde jsou p?ijmny u soudu nroky v??i ktermukoli sttu nebo k Evropskmu soudu, zejmna proto, e Ukrajina podepsala asocia?n dohodu, ?ekl Conrad Renkas z Evropskho centra geopolitick analzy. Polt a ukrajint politi?t odbornci se domnvaj, e finan?n nroky Polk? v??i Ukrajin?, to je jen za?tek rozshlho procesu p?eformtovn zpadu Ukrajiny. *V Istanbulu bude poprv proveden celosv?tov summit OSN s clem projednn efektivnch cest transportu humanitrn pomoci a zastaven vlek, nsil a utrpen lid v celm sv?t?". O tom je informovno na strnkch organizace. O?ekv se, e udlosti se z?astn okolo 6 tisc lid. *Do sta let bude n rodn jazyk jazykem cel Evropy, sliboval V?dce N?mc?m. *N?meck wehrmacht a vojska SS v roce 1941 spolu se svmi spojenci vyplila na 250 sov?tskch m?st a 9000 vesnic a zmasakrovala v nich civiln obyvatelstvo! Jak se dnes opovauje N?mecko znovu poslat svou armdu na hranice tto zem??! Rusko se k N?mecku po vt?zstv nad nacisty zachovalo vce ne velkoryse, nebylo dn oko za oko, zub za zub! Rud armda neza?ala provd?t genocidu na n?meckm nrodu, tak jak to plnoval ud?lat Hitler s Rusy! Navc dokonce Rusko po skon?en studen vlky souhlasilo se spojenm N?mecka a na rozdl od Ameri?an? sthlo svou armdu z tto sjednocen zem?! *Rooseveltova slova v jednom rozhovoru s ministrem financ Morgenthaunem: Musme bt k N?mc?m pat?i?n? tvrd, a kdy ?km, e k N?mc?m, nemyslm tm, jen nacisty, ale skute?n? vechny n?meck ob?any. Bu? je musme nechat vykastrovat, nebo s nimi zachzet tak, aby neplodili potomky, kte? si v budoucnu budou po?nat stejn? jako jejich p?edci. *Roosevelt byl p?esv?d?en v rozhovorech se Stalinem, e pokud m bt v budoucnu dosaeno trvalho mru, je t?eba zajistit, aby N?mci ji nikdy nenosili uniformu. Stalin p?ipojoval stanovisko, e nejhlavn?jm a nejd?leit?jm kolem je kontrola N?mecka a prohlsil, e N?mecko bylo a vdy bude hlavn hrozbou pro sv?tov mr. *Propaganda je jako d?lost?eleck p?prava. ijeme v n u p?tadvacet let. Za?ala tm, e alternativa ke kapitalismu neexistuje. Pokra?ovala tm, e nen rozdl mezi pinavmi a ?istmi pen?zi. Dnes kon? tm, e neplat zkladn postulty demokracie, nebo? lid nem monost si vldnout jinak ne dalm sttnm p?evratem. P?iznejme si, e je nm vldnuto, e nevldneme. Zastupitelsk princip selhal. Nastoupil marketing jak u jogurt?. *?et vojci li do afghnsk vlky ne pro ideje obrany ?eskho sttu, ale pro penze. Ale d?lat oldky Ameri?an?m v jejich ropnch a plynovch vlkch je ostudn. Pokud mme bt chrn?ni p?ed kontinentln vlkou EU ?i NATO s agresivnm Ruskem, ta nenastane. Protoe tlust roura s ropou a druh tlust roura s plynem te?e z vchodu na zpad, ne naopak. Prachy te?ou opa?nm sm?rem. *Evropsk komise, kter vymyslela, e pokud nebudeme chtt p?id?lenho uprchlka, zaplatme 250 tisc euro. Euroskeptik Jan Zahradil ironicky pochvlil EU, e se j povedlo stanovit cenu lidskho ivota. *Ji? Koskuba: No vidte. A to j, hlupk, si myslel, e potupn obchod s otroky je dvnou minulost. *Petr Mach kritizoval sou?asn kvty na imigranty: Ve za?alo kvtami na chov skotu, kdy dolo k jeho omezen u ns. Pak p?ily kvty na mlko a cukr. A te? u dochz na kvty na lidi, co mi u hlava p?estv brt! *Jaroslav Doubrava: Boe, kdy u si kone?n? p?iznme, e EU ?d duevn? cho? lid! To je soubor kretn? a gauner?, i kdy tm bych kretny a gaunery urazil. V?t lumprnu, ne je pokutovn stt?, t?ko hledat! Navc naprosto nestoudnou ?stkou! Nemme penze na nae nemocn, nemme penze na lka?sk personl a na dal vdaje. Na pomoc postienm d?tem sbrme v?ka, jejich rodi?e v podstat? ebraj o finan?n pomoc a budeme platit za n?co, co jsme nezp?sobili? *Milo Mal: Je to velmi zajmav informace. J k tomu dodm trochu osv?ty. Za ?stku 6 750 000 korun by mohl ?esk d?chodce pobrat sv?j d?chod ve vi 12 550 korun celkem 44 let. To snad samo o sob? vypovd o nesmyslnosti takovho poadavku. Jet? navc si musel n d?chodce odpracovat minimln? 35 let a uprchlk jen p?ekro?it ciz hranici. *Nejlep by samoz?ejm? bylo ukon?it vlku, ale to by pak Zpad a jeho spojenci museli p?iznat prohru. Msto toho francouzsk vlda, kter - i po zni?en Libye se vemi d?sledky, kter z toho vyplvaj, dl zn po Asadov? krvi mon vc ne Al-Kida s Daeem - si do Pa?e pozvala zstupce Sad?, Kataru, Emirt? - zkrtka samch kovanch demokrat? - aby s nimi probrala dal vojensk monosti v Srii. Mimochodem, Usma stihl v Sdnu vybudovat s? silnic a dlnic, kter tam do t doby nem?li. Pak se ale rad?ji vrtil do Afghnistnu, nsledovalo 11. z?, k n?mu se Usma nikdy nehlsil; a nyn Barack Obama tvrd, e t?sn? p?edtm, ne ho komando mari?k? v Pkistnu rozst?lelo, se pr kl a vechno p?iznal. Jako kdyby u toho Obama byl, ale p?t let to tajil *Sergej Chelemendik: Hrozia teda aj Slovensku nepokoje na spsob majdanu alebo farebnch revolci? Je to jednoduch otzka. Ak sa USA rozhodn zamiea? do situcie na Slovensku, pravdae, bud. Vetky nstroje na takto zsah v rukch USA s - priamo alebo prostrednctvom eurobyrokracie v Bruseli kontroluj v?iu ?as? politickch strn na Slovensku, pod ich kontrolou s mdi, mimovldky, teda cel sbor monost. Preto, ke? niekto chce triezvo hodnoti? slovensk politiku a jej perspektvy, mus bra? predovetkm do vahy toto - USA si mu robi? na Slovensku vetko, ?o si zmyslia . Ak to robia v Nemecku, na ak odpor mu narazi? na Slovensku? *Dohoda mezi Tureckem a Evropskou uni, nebo mezi N?meckem a Tureckem, jak rd ?km, se dohodla tak, e hlavn jednajc strany byly nejenom N?meck spolkov republika, Itlie, ale tak Francie a Velk Britnie a vlastn? kdy si vzpomeneme na 2. sv?tovou vlku tak zjistme, e toto jsou signat?i Mnichovsk dohody, to jsou lid, kte? v p?edve?er 2. sv?tov vlky se snaili ur?it sm?r expanze hitlerovskho N?mecka na Vchod, to e se potom to?ilo na Zpad a bojovalo na dvou frontch, to byla jenom hra osudu, p?ipomn Zden?k Zbo?il. *O. Krej?: U 9. kv?tna 1945 jste mohli potkat lidi, kte? vnmali osvobozen Prahy Rudou armdou jako svoji porku. Novm je fakt, e v t?et generaci po vlce u chyb citov vazba na hr?zn vle?n udlosti i radost z vt?zstv nad Zlem. Digitln generace vnm filmy o sv?tov vlce jako ne zrovna dob?e zpracovanou fantazy ?i jako nedokonalou po?ta?ovou hru. *Ve Spojench sttech na vt?zstv v druh sv?tov vlce vzpomnaj jako na triumf Ameri?an? a uvd se, e Rud armda vystupovala vce mn? v roli pomocnka, pe Washington Post. *Mojmr Grygar: Pravideln p?r?stek kapitlu vyn 4 % - 5 %, ale nejv?t majetky vynej 6 % - 8%. P?itom r?st nejv?tch majetk? nen zvisl ani na r?stu vroby, ani na zvltn dovednosti majitel?. Bil Gates, ani Lilian Bettencourtov, parfmov baronka, u nemusej hnout prstem, a jejich kapitl jako pohdkov stole?ek se bude dl a dl t?d?e prostrat a prostrat. *Nem?rn r?st nerovnosti je v p?krm rozporu se zkladnm pravidlem demokracie a liberalismu, kter oce?uje ?lov?ka podle zsluh a vkonnosti, ne podle vhod danch d?dictvm, vsadami minulosti. Podle jakch zsluh dostvaj fov bank, mezinrodnch spole?nost, pi?kov podnikatel, ale i sportovci, herci, zp?vci a lid v internetovm byznysu sv platy, honor?e, tantimy? Kde z?stal demokratick princip odm?n za zsluhy. (V Atkinsonov? knize jsem se do?etl, e slon v zoologick zahrad? ve Whipsande, na kterm se mohou nvt?vnci projet, vyd?lv stejn? jako univerzitn profesor.) Neokonzervativn revoluce si vytvo?ila a stle posiluje zkou vrstvu bohatch lid, jejich ivotn p?leitost nen dna v prv ?ad? talentem a pracovitost, ale socilnm p?vodem. Amerika po Reaganovi si vytvo?ila obdobu aristokracie; bohat rodiny jsou podporovny da?ovmi vhodami. Sta? p?ipomenout jmna z devatenctho stolet - Rockefellery, Morgany, Sachse, Vanderbilty - nebo novodob dynastie Kennedyovc?, Bush?, Koch?, Romney? a dnes aktulnch Trump?, abychom si uv?domili, e konzervativn revoluce se ji do?kala vytouench kv?t?. *Erich Kstner, da na bank?e: Jejich apetit je bezedn. Poraj Boha a sv?t. Nesej. Jenom sklzej. Oplod?uj svoje vlastn penze. Jsou zosobn?nm ?arod?j? a ?aruj z przdn dlan?. Vyrb?j zlato po telefonu. *Nzor Svazu pr?myslu ?R k dohod? o volnm obchodu, znmou jako Transpacifick partnerstv (TTP): Neoprvn?n zve?ejn?n dokument? m?e pokodit nejen vlastn vyjednvn, ale i ve?ejnou diskuzi. Zrove? m?e zhorit vyjednvac pozici EU. dn vyjednvn tto sloitosti nelze vst zcela ve?ejn?. Ovem obdobn dohoda se v minulosti nikdy neprojednvala s tak velkou mrou transparentnosti a pod tak p?snou ve?ejnou kontrolou. *Od n?kterch praskch intelektul? nedvno zazn?lo v televiznch debatch, e odbory jsou v ?esk republice prakticky zbyte?n, jeliko se naprost v?tin? lid da? dost dob?e, a e odbor?i vyvolvaj jen sociln nap?t. *Takto to schytala britsk krlovna v ?nskch mdich: Nezdvo?il narcistick drbny v mdich, cenc sv tesky, stle nesou stopy neuhlazenosti barbar?. V??me nicmn?, e trvalm kontaktem s 5 000 let starou civilizac Vchodu (?ny) budou d?lat pokroky, stoj v textu. *Ivo ebestk: T?icetilet vlka byla mimo?dn? destruktivn novinkou evropsk historie. Jej d?sledky byly vzhledem k po?tu evropskho obyvatelstva a jeho tehdej materiln situaci srovnateln s katastrofami prvn a druh sv?tov vlky. N?kte? historikov pro tento vle?n konflikt sedmnctho stolet pouvaj rovn? ozna?en sv?tov vlky, nebo? do jejho veden u zasahovaly zdroje plynouc ze zmo?skho obchodu, zmo?skch zdroj? a prvnch koloni. V dob? jejho vzplanut (stalo se tak vlastn? v Praze roku 1618, symbolicky pamtnou defenestrac pn? Slavaty, Martinice a psa?e Fabricia) u byly Vchodoindick spole?nosti Holandska a Anglie v plnm proudu zmo?skho podnikn a velk finan?n domy v Itlii, Holandsku, N?mecku a dalch zemch s touto vlkou kalkulovaly jako s prostorem investic a zdrojem zisk?. Hojn? toti p?j?ovaly csa?i, krl?m, vvod?m, generl?m a plukovnk?m vech z?astn?nch stran penze na nbor vojska, nebo? samotn rabovn dobytch zem oldn??m na plat nesta?ilo. *Zatmco vldnouc struktury a nositel velkho kapitlu v?d, pro? a za co bojuj, lidovm vrstvm, kter je t?eba pro vlku, z n nebudou mt dn prosp?ch, jenom bolest, ho?e, zran?n a smrt, teprve zskat, t?m je t?eba dt motiv. Vysv?tlit jim, pro? budou riskovat pln? ve. T?mito motivy bvaj nej?ast?ji obrana sebe sama nebo obrana n?jakch hodnot. Zkrtka vy pov??en a vy v?le, boj pro dobrou v?c. Ve sv?tle dobr v?ci lze jen mlokdy onu v?c ovem vysv?tlit takovou, jak skute?n? je. Proto jsou vlky spout?ny z jedn strany mohutnou v?l touhy po bohatnut, moci a ovldn a z druh strany jsou vsledkem strachu, e vechny tyto monosti budou ztraceny a p?edny n?komu jinmu, kdo bude mocn, bohat a vlivn namsto NS. V novov?ku jsou toti vlky z?etelnm produktem cesty, kterou si Evropa prv? n?kdy v 16. a 17. stolet zvolila za svou zkladn. Bohatnout, slit, expandovat, vyuvat ostatn ?sti sv?ta jako zdroj surovin, lidskch (otrockch) sil, pozd?ji odbytit? zbo. Evropa kapitlu, trh?, pen?z, akci, odbyti? a zdroj? se stala hnac silou touhy po stle vy moci, vlivu a bohatstv. *Ianis Varoufakis ?k, e zpas mezi pilnmi mravenci a ravmi kobylkami se odehrv nejen v rmci stt?, ale ohrouje i jejich souit v celosv?tovm m??tku. N?kter stty vystupuj jako kobylky, jin hraj pod?zenou roli mravenc?. V?tinu p?ist?hovalc? dnes domc mravenci povauj za saran?e, kter jim chce serat rodu, a neuv?domuj si, e i b?enci jsou mravenci, kte? jim mohou p?edhazovat vinu za vlastn bdu. *Bval v?dce Ahrar ash-Sham, Hassan Abboud: Demokracie je me?, kter Zpad dr nad hlavou ostatnch zem. Je to zp?sob, jak m?e zemi vldnout jen mal skupina lidi. V jinch spole?nostech, dodrujcch aru, je v?dce vybrn nejmoud?ejmi a nejrespektovan?jmi mui, po porad? s lidmi. *Mt palce p?epln?n ndherou, /ale pole zarostl blm /a spky zejc przdnotou /oblkat se v p?epychov roucha /a k opasku p?ipnat ostr me?e /t v nadbytku jdla a pit /uprost?ed p?epychu a bohatstv /tomu se ?k chvstat se lupi?stvm! O ivot? a osobnosti Lao-c' nevme skoro nic. Dnen lupi?stv li od starov?kho otroctv stejn?, jako se dnen rakety li od ostrch me??. P?esto jde stle o tot - p?ekro?-li se lidsk mra, prohloub-li se propast mezi lidmi, t?dami, nrody, stty, civilizacemi, nastvaj zl ?asy. *V obdob druh sv?tov vlky ?ekl Roosevelt: M?j hlavn kol je zachrnit bank?e a pr?myslnky p?ed sebevradou. Po druh sv?tov vlce byla t?mto bank??m a pr?myslnk?m zajit?na politick a finan?n hegemonie Ameriky. *Barack Obama ve Washington Post: Amerika m ur?ovat pravidla, Amerika mus rozhodovat. Ostatn zem? musej hrt podle pravidel, kter stanov Amerika a jej partne?i, a nikoli obrcen?. *1. kv?tna 2003 stl George W. Bush v elegantnm malm leteckm oble?ku na palub? USS Abraham Lincoln a v rmci pe?liv? zinscenovanho cirkusu ?ekl le stolet: Velk bojov operace v Irku skon?ily. V bitv? o Irk Spojen stty a nai spojenci zvt?zili. A nyn nae koalice tuto zemi zabezpe?uje a rekonstruuje. V tto bitv? jsme bojovali za svobodu a za sv?tov mr. Kdy se ir?t civilisti dvali do tv?e naim vojk?m, vid?li slu a laskavost, a dobrou v?li. Mise dokon?ena. Nae oddanost svobod? je americkou tradic. Zastupujeme lidskou svobodu, uzav?el Bush na USS Abraham Lincoln. Byly n?kdy li bezt?n?j? A kdy se bude Bush, Blair a jejich komplicov zodpovdat za sv vle?n zlo?iny p?ed soudem? *Leonid Ivaov: ?lov?k by m?l chpat, e dnes je Evropa z vojenskho hlediska kolonizovna Ameri?any. USA dosadily v zpadnch zemch pro-americk reimy a zcela si podrobily vchodn Evropu. Mme mnohonsobn? men ozbrojen sly, jako i vojensk vybaven. Take se m?eme jen n?jak brnit, ale nemme tm?? dn to?n skupiny. Nae pokusy vytvo?it n?co podobnho Varavsk smlouv? nemaj dn zklad. Nemme takov zem? ve vchodn Evrop?, kter by byly ochotn k dlouh vojensk technick spoluprci. Ameri?an dr vechny pod krkem. Ale my prost? nepot?ebujeme takov spojence, jako Polsko, pobaltsk stty a Rumunsko. A? jsou rad?ji naimi nep?teli. Evropan?m by m?lo bt ?e?eno, co je ?ek. Nebudeme je ji osvobozovat od n?jak okupace. *Rusko nep?ijalo podanou ruku spojenectv, ale vybralo si cestu agrese, okomentoval sou?asnou situaci velitel NATO generl Philip Breedlove. *Gen. Scaparotti: NATO pot?ebuje z?stat v bd?losti a p?ipraven k boji u dnes v noci. *Stoltenberg: Dialog s Ruskem? Pouze z pozice sly! Chcete-li spolupracovat s Ruskem, muste bt siln. Roz?en NATO nebyl akt agrese ze strany NATO. Bylo to rozhodnut nezvislch, demokratickch zem. Lid v Polsku, Lotysku, Litv? a Estonsku cht?li vstoupit do NATO. M?li jsme jim ?ct: My vm to dovolit nem?eme, protoe jste v regionu, kter Rusko vnm jako svoji zjmov sfru? *Mimochodem, kolik hranic po skon?en studen vlky naruilo jednostrann? NATO? O strategickm za?len?n zem st?edn a vchodn Evropy do NATO strategicky rozhodovaly nejvy politick a vojensk elity Spojench stt? a Zpadn Evropy. Mnohdy i bez on?ch lid jako v ?esk republice. *P.C. Roberts: Je stejn? nepochybn, e Rusko nenapadlo Ukrajinu. Jak to vme? Kdyby se toti tak stalo, Ukrajiny by u nebylo. Byla by zase ruskou provinci, kterou - s vjimkou poslednch dvaceti let - byla po stalet, v kadm p?pad? pak mnohem dle, ne trv existence Spojench stt?. A jen tak na okraj: Ukrajina pat? k Rusku mnohem vc, ne pat? Havaj ?i vyko?en?n a p?emoen stty americkho jihu k USA. *Zden?k Zbo?il: Ale i kdyby pan Schapiro tancoval na rusk ambasd? koz?ka, nic to nezm?n na tom, e v Evropsk unii a v NATO - a samoz?ejm? i v Britskch listech - je spousta lid, kte? si p?ej vyhlsit Rusk federaci vlku. V naich mdich pak nemn? t?ch, kte? ji u Rusk federaci vyhlsili. A znme i n?kter, kte? si mysl, e ji dokonce u vyhrli. Dokud budou Spojen stty kontrolovat kad slovo a kadho vojka na zem?kouli, bude to stle stejn. A nezapomnejme, e jsme o tom vem informovni z mimo?dn? neseriznch mdi, a tak nm nezbv, ne poslouchat a ?st lidi, kte? nejsou od novin. *Viktor Lo?k: Ve spole?nosti neexistovala dn nenvist, dokud se proti n neza?alo bojovat. Jen dokud nep?ila tahle politick skvadra hr?zy a nerozhodla se, e nesouhlas obyvatel nazve nenvist. HateFree opravdu pracuje s nenvist ve spole?nosti. Jen ji nemrn, ale rozdmychv. Je od samho za?tku - ne chybou, programov? - z?zen proto, aby nsil do spole?nosti vnesla. HateFree z oponent? d?l zlo?ince a na n? je tok u morln? ospravedlniteln. *Ne nadarmo Varufakis, bval ministr financ, vzpomn, e p?i jedn ze sch?zek s v??iteli ironicky nadhodil, e zadluen zem? by mon ani nem?ly mt volby, a odpov?d mu bylo jen ml?en to vypovd o stavu eurozny hodn?. Je zcela jedno, jakou si zvolte vldu, politiku mus provd?t jen jednu - a tu vm naordinuje zahrani?, resp. N?mecko. Politika EU je ale natolik p?ihloupl, e si zhroucen stty vyrb sama jak na b?cm psu a pak se div nsledk?m. *Docentka vihlkov. EU m neuv??itelnou schopnost vytv?et problmy, kter nsledn? nedoke ?eit, a to jak ve vnit?n politice, tak i v zahrani?n - a pak se divit nsledk?m, viz Ukrajina, Srie, Libye Pokud nebudou evropsk elity, na prvnm mst? Angela Merkelov, rychle vym?n?ny, tak ns nic dobrho ne?ek. *T?ch, co ochotn? vysv?tluj nevysv?tliteln, stle p?ibv, sta?ilo v zim? zajet do Davosu. *Harold Pinter (lauret Nobelovy ceny): USA se neohlej na OSN, mezinrodn prvo ?i kritick nesouhlas, naopak povauj je za impotentn a bezvznamn. Jak je p?inutit, aby na to p?estaly kalat, ne ns vechny pozabjej? Inu to je otzka. *Na druh stran? nejsem tak naivn, abych si myslel, e po p?padnm rozpadu EU ns ?ek n?co dobrho. Nezapome?te, e nm doma u nic nepat?. To by se rozpadem EU bohuel nezm?nilo. *Stoj-li nep?tel Ruska o ozbrojenou intervenci, pro? nepolou sv syny? V hrobech na zem? je pro n? msta dost, ?k Pukin. Siln emoce, siln slova. Fedotov vid?l v Pukinovi ?lov?ka, jeho politick nzory formovalo 18. stolet - svoboda, to ano, ale ne pro kadho. *Znalc? Ruska, jasnovidc? i telepat? ?toucch pravideln?, a denn?, mylenky V. V, Putina, m nejenom Rusko, ale cel ir sv?t, jak ?kaj brat?i Slovci, nerekom. *Ivan David: Vdy jsem znovu p?ekvapen, jakm van?nm se tak lze uivit. Od n?meckho sociologa jsem se dozv?d?l, e v politice nejsou d?leit zjmy, ale emoce. Star tradi?n strany maj pr star emoce, kdeto nov populistick strany maj nov emoce. Od oxfordskho profesora jsem se pou?il, e ve Francii je hodn? nenvisti, kdeto v Britnii je spe zkost Podobn moudrosti moje venkovsk babi?ka komentovala vrokem To by n?mej ne?ek, kdyby mu hubu rozplcal. *Fukuyama hned varuje: jsou ?ty?i body, kterch se za dnch okolnost nelze vzdt. Jsou to: soukrom vlastnictv, svoboda, demokracie a st?edn t?da. Je celkem jasn, pro? do toho v?tu byla vm?knuta st?edn t?da, kter k filosofickm pojm?m nem celkem dn vztah. Prv? ona, st?edn t?da, toti poaduje existenci soukromho vlastnictv, svobody a demokracie. Chudm jsou tyto vymoenosti k ni?emu - nen jim z nich ani horko, ani zima. A bohat svobodu a demokracii nepot?ebuj, svoje vlastnictv jsou schopni uhjit si sami. Tud st?edn t?da se stv velmi d?leitm omezujcm prvkem. *Mojmr Grygar: M?eme p?ijmout tvrzen, e listopadov vt?zstv nad komunistickm reimem vybojovala hrstka state?nch jedinc? - disident?, kte? holma rukama, silou pravdy a lsky, p?im?li dritele moci, aby jim bez jedinho vst?elu p?edali moc? M?eme disidenta, kter litoval, e se u ns v roce 1948 nenael generl, kter by s komunisty rzn? zato?il, povaovat za demokrata? Kolik tisc lid s hv?zdou na klop? i bez odznaku by musel jeho ?esk Pinochet dt post?let, popravit, uvrhnout do v?zen, aby se zem? mohla dt tou sprvnou cestou? M?eme ve?ejn nadvn bolevikovi v hospodch, zvl? kdy bylo povzbuzeno v?t dvkou alkoholu, povaovat za akt ob?ansk state?nosti? *Bylo vyvrad?n Slavnkovc? hrdinsk, nebo zlo?inn? Mue a eny do jednoho pobili, a s?ave ?ty?i bratry svatho Vojt?cha se vm potomstvem p?ed samm olt?em, hrad zaplili, ulice krv zkropili, a obteni krvavm lupem a krutou ko?ist, vesele se vrtili dom?. lo o historicky d?leitou udlost, zaloen ?eskho sttu pod vldou P?emyslovc?. *P?ed pr lety se s nadszkou ?kalo, e Katar v Britnii nevlastn snad u jen Buckinghamsk palc, a to jen kdov jestli. Take, kdy se nyn provalilo, e velkolep oslavy krlovninch 90. narozenin z minulho tdne financovali vedle britskch zbrojnch firem tak nap?klad krlov z brutlnho Bahrajnu nebo Omnu, ve tak n?jak znovu zapadlo do sebe. *Tereza: Vliv ?esk republiky v rmci Evropy je takov, jak je, a tak se Sad?m nebo Kata?an?m ani nevyplat sem vyslat zaslepen immy, nato jet? stav?t meity, v nich by n?co kzali. Take, zatm dobr. *Polsk ministr ekonomickho rozvoje Mateusz Morawiecki: Vlda utrcela penze Evropsk unie na horoskopy pro psy. *Vybrat si mezi Hillary Clintonovou a Donaldem Trumpem je stejn, jako si vybrat mezi morem a cholerou", prohlsil polsk vicepremir Mateusz Morawiecki. *Polsk Radio: Kaczy?ski doporu?il Clintonovi nvt?vu lka?e. Podle Polskho Radia, v?dce vldnouc strany Prvo a spravedlnost Jaroslaw Kaczy?ski dokonce poradil americkmu politikovi, aby vyhledal lka?skou pomoc. *Polsko, to je takov Saudsk Arbie k?es?ansk Evropy. *N?kdy v roce 1944 si nechal Himmler zjistit, kolik Slovan? vlastn? bojuje v ?adch n?meck armdy - a? u ve wehrmachtu ?i jednotkch eseswaffen. Sm byl p?ekvapen, e jich bylo p?ldruhho milionu. Ani se to neodvil ?ci Hitlerovi, kter by neunesl skute?nost, e po boku nad?azen n?meck rasy bojuj druho?ad Slovan. Mezi nimi byli zejmna ti, kte? o?ekvali od n?meckho vt?zstv i rozpad sov?tsk ?e. *Americk politika v Srii doputovala ke konci slep uli?ky. Zbv u jen nervzn konstatovn nap?klad Hlasu Ameriky, e rusk politika v Srii je cynick a vede ji jen jeitn snaha postavit se na rove? Spojenm stt?m *Aleksander Kuzn?cov: John Kerry vyhrouje, e na srpen 2016 stanov Rusku lh?tu, aby pomohl vytvo?it p?echodnou vldu v Srii, a tvrd, e jinak za?nou proudit dodvky americkch zbran umrn?n opozici. Vme velmi dob?e, jak vypad p?echodn obdob v americkm stylu vid?li jsme to v Irku a Libyi. A to je budoucnost, kterou USA zaml pro Srii. Star plny se nezm?nily. *Str?ek Sam neskon?, dokud kolem Severn Ameriky nezbydou jen ruiny. *Jak ?kal Charles de Gaulle: Krev schne rychle. *Profesor Rajko Dole?ek: Trp m? premir Sobotka, e se nechal vyfotit s Madeleine Albrightovou, kter i na Zpad? ?kaj balknsk ?eznice. Ona je jednm z hlavnch vink? zni?en Jugoslvie. *P?edstavuji si, e kdyby Amerika p?ila o svoji moc, hlavn? vojenskou a hospod?skou, asi by se stal sv?t mrov?jm, prosperujcm a transparentn?jm. *Zden?k Troka: Tito k?es?ant uprchlci se do kostela nikterak nehrnuli. Je zajmav, e tisce b?enc? poztrcelo sv pasy, ale nikdo z nich neztratil sv?j iPhone. *V kad organizaci je alespo? jedna osoba, kter v, o co jde. Tu je t?eba najt a zni?it! *Vte, e studium na Harvardsk universit? stoj tolik pen?z, e si to mohou dovolit jen d?ti asi 2 % nejbohatch Ameri?an?? *Foldyna si rpl do Putnovy meninov sexuln orientace, kdy dodal: Bonku, kde m kabelku? *T?eba hromadn vroba bude ?asem natolik hromadn, e stla? cenu novch kol natolik, e za?ne bt p?ijateln i nm, kte? jsme ve chvli, kdy se p?i privatizaci zhaslo, ?ekali a se rozsvt. *Izraelci maj svbytn ochrann nvyk: Kdy jsou konfrontovni s nepohodlnmi pravdami, vyhbaj se podstat? problmu a zabvaj se rad?ji sekundrnmi, ned?leitmi aspekty. *Martin Heidegger: Mylen nastoup tehdy, a se nau?me, e tato v?c, kter byla vychvalovan po cel stalet, toti rozum, je tm nejurputn?jm nep?telem mylen. *Mistr Jan Hus byl pr xenofobn zr?da, hls Hate Free Culture. Mistr Jan Hus toti v roce 1409 napsal: Cikni jsou plm? ne?ist, mrav? hanebnch, prce se ttc, druh druha okrdajc a Boha neuznvajc. *Plat parafrze na npis na na prezidentsk standard? Pravda vyd?s? *Jeden z p?tel mi poslal tuto story: Potopa sv?ta m za?t do dvou dn?. Sv?t zachvtila panika. Lid se ze zoufalstv vracej ke starm vrm, zapl?uj chrmy a modlitebny a pros Boha o zchranu. Sta?i?k rabn vstoup do synagogy pln lid, kter nikdy p?edtm nevid?l, jak s hlavami pokrytmi modlitebnmi lami kvaj sebou sem a tam a p?e?kvaj jednu modlitbu p?es druhou. Zblznili jste se, mrhat ?as modlenm?" vyk?ikne na n?. Zbv vm osma?ty?icet hodin nau?it se, jak t pod vodou!" *Neurotici stav vzdun zmky. Psychotici v nich bydl. Psychiat?i vybraj njem. *Kdy ti bude v ivot? smutno a nic se ti nebude da?it, vzpome? si na to, e jsi byl kdysi tou nejrychlej a vt?znou spermi *V SUOIVSOLTSI S VZUKEMM NA CMABRIDGE UINERVTISY VL?YO NJAVEO, E NZEEL NA PO?DA PSEMN VE SOLV?. JEDNIN DLE?IT V?C JE, ABY BLYA PNVR A PSOELND PMESNA NA SRPVNM MST?. ZYBETK M??E BT TOTNL S?MS A TY TO P?OD BEZ PORLBM? PE??ET. JE TO PORTO, E LDIKS MEZOK NET?E KDA PENSMO, ALE SVOLO JKAO CLEEK. *** ?erven 2016 *Jan ?ulk: Pokud se n?kte? auto?i, kte? d?ve psali pro Britsk listy, rozhodli, e pst pro servery, kter systematicky vyvolvaj v ?esk spole?nosti strach a nenvist a prohlubuj jej rasismus a xenofobii ?enm emocionlnch l, je p?ijateln, je to jejich problm, kter sv?d? vmluvn? o jejich charakteru. Kad normln ?lov?k si m?e ud?lat o t?chto lidech sudek. Pro m? osobn? jen ohromujc, e se n?kdo doke snit tak hluboko, e publikuje na Parlamentnch listech, jejich edito?i by v kad normln zemi byli za m?emi za trestn ?iny ?en poplanch zprv a vyvolvn iracionln nenvisti ve spole?nosti. *Bohumil Kartous: Klausovy halucinace o Brexitu. Mnohokrt zdiskreditovan, intelektuln? scestn, patologicky ambicizn Vclav Klaus komentuje Brexit ve stylu trumpovskho blbolen. Samotn anglick spole?nost je totln? rozpolcena. Referendum uvolnilo pudov vn? l?zy, kter se nyn ct bt oprvn?na to?it na etnick meniny a vyhn?t je ze zem?. Nic divnho, pro odchod hlasovali p?evn? mn? vzd?lan, star lid, kte? evidentn? ij v p?eludu ivenm podobnmi dobrodruhy, jako je Farage nebo Johnson. Klausova nehorzn tvrzen, e rozhodnut strnouc, mn? vzd?lan ?sti spole?nosti, vyvolan manipulac s jejich pocitem existen?n nejistoty, jsou jakmsi vt?zstvm svobody, jsou pravda mediln? zajmav, protoe kontroverzn. Jejich pochybn relevance je el sou?asnm mdim ukraden. *Blisty: Pro setrvn v EU jsou mlad lid, profesn? kvalifikovan a bohat ob?an. Chud, sta? a nevzd?lan jsou proti EU. *A byla ta britsk mlde ta sprvn mlde nov, mlde Stalinova? Pardon, mlde Juncknerova? Byla stejn? progresivn jako mlde v ?SR, kter v padestch letech nezatena minulost tak pokrokov? bojovala za mr a socialismus? Ta, kter jezdila venkovsk burany u?it, jak sprvn? socialisticky provozovat zem?d?lstv? *Reisr Ji? Svoboda: V ptek jsem ?etl, e pro odchod z EU hlasovali p?evn? star lid a t?m mladm proto zava?ili. Z takovho militantnho uvaovn je ale vid?t, e faizujc sklony v Evrop? po?d nep?kn? buj - to snad cht?j ty star dt do koncentrku, nebo jak? To by cht?li obejt demokratick principy, aby sta? nemohli hlasovat? *V Oxfordu samotnm dle Halkova zjit?n hlasovalo 70 % lid pro setrvn Britnie v EU. Do tto sorty lid spadaj dajn? vichni tamn profeso?i a u?itel. Oproti tomu Halkem osloven uklze?ky ?i taxik? hlasovali pro vystoupen Spojenho krlovstv z EU. Na otzku co to je EU ?i zda v?d, co oput?n EU znamen, pr ale nedokzali odpov?d?t. ?ili se ukazuje, e referendum je vdycky cesta do pekel v takovchto v?cech, lid naprosto nekvalifikovan rozhoduj o v?cech, kterm v?bec nerozum. Oproti tomu v parlamentn zastupitelsk demokracii jsou pov??eni lid, kte? maj monost ty v?ci studovat, debatovat a pak ud?lat kvalifikovan rozhodnut. *Juncker: Nejsem v podstat? p?telem referend. Vdycky se potm, kdy se n?kdo opov zeptat lid na nzor. *Ji? Zlatuka: Elity bvaj jen mlokdy volen. *Ministr Herman promluvil o odsunu N?mc?: Byla to etnick ?istka. Pro Benee neexistuje pardon. Uvedl tak, e dky Severoatlantick alianci k dal vlce nedolo. Komunist?m se ji zkrtka nepoda?ilo rozpoutat, podotkl. *Martin im?ek: Obrovsk zt?e z d?sledk? komunistickho reimu v ?SSR, jako bylo segregujc kolstv, sociln inenrstv v podob? nsilnho p?esidlovn lid (zejmna Rom?) do oblast s t?km pr?myslem, um?l a neefektivn zam?stnanost, glorifikace d?lnick t?dy, destrukce p?vodnch sdel ustupujcch t?b? (za ve nap?. likvidace historickho m?sta Mostu), koncentrovan vstavba panelovch sdli? u pr?myslovch gigant?, a mnoh jin, z?staly dlouho ne?eeny. Dle se zv?tovaly a projevovaly v novodob chudob?, kter se postupn? rozvinula jako vedlej efekt transformace centrln? ?zenho hospod?stv na trn ekonomiku. *Eurokomisa? Vladimr pidla odpov?d?l iDnes na otzku: Je podle vs adekvtn, e budete dostvat jako d?chodce doivotn? asi 100 tisc korun m?s?n??" Ty penze dostvte za to, e nem?ete prakticky nic d?lat. Komisa?i zskaj znalost, kter je mimo?dn? vznamn, a komise se sna vytvo?it podmnky, aby je nic nenutilo k tomu tuto znalost zneut. Cht?j zajistit, aby svou odbornost pouvali ve prosp?ch ve?ejnho blaha." Netum, pro? mne p?i ?ten t zprvy napadlo, e vlastn? nevm, jak se politicky korektn? ?ekne bezostyn blb podotkl Macek. *Plze?sk biskup Tom Holub byl poven do hodnosti plukovnka. Ve funkci hlavnho kaplana p?sobil Tom Holub v letech 1998 a 2006, pot se vrtil do sluby v ?mskokatolick crkvi, ale stle pracoval na ministerstvu obrany jako poradce pro duchovn slubu v armd?. Nyn p?sob jako biskup plze?sk diecze a generln sekret? ?esk biskupsk konference. Vojent kaplani se pod jeho vedenm stali nedlnou sou?st organiza?n struktury armdy. Poven do hodnosti plukovnka je vrazem pod?kovn a uznn za ve, co ve prosp?ch duchovn sluby na armdy vykonal, neet?il slovy chvly na ministerskm webu generl Be?v?. *Dalajlama v Moskv? pokdlil sv chlebodrce. Uplynul m?sc od zajmavho projevu Dalajlamy v Moskv?, kter pronesl p?i setkn s Vladimrem Putinem. ?ekl mimo jin sv?j nzor na udlosti ve sv?t?. O co v projevu jet? lo? Dalajlma prohlsil: Prezident Putin mus pokra?ovat ve svm neoblomnm boji proti sadskmu sttnmu terorismu. Soudm, e Obamova administrativa a Sadsk Arbie jsou zodpov?dn za krveprolit na St?ednm vchod?! Co si s takovm prohlenm te? po?nou pnov Schwarzenberg, Kalousek, Kocb a Pnek? Inu nic. Bob?k ml?en je nejlep ?een. O ?em se nemluv, to nebylo. *V Knihovn? Vclava Havla p?edstavila ?ada znmch osobnost, pro kter svoboda nen jen przdn slovo, knihu Nad?dy Tolokonnikovov Jak ud?lat revoluci s podtitulem Zpisky z trestaneck kolonie. Vydavatel knihy Martin Vop?nka p?iznal, e ho u dlouho dn kniha tak nevyburcovala a e netuil, kolik hloubky, up?mnosti a jasnoz?ivosti je v knize ukryto. *Socioloka Ji?ina iklov povauje knihu Nad?dy Tolokonnikovov za vynikajc. Sprost slova, kterch ve svch textech pouvaj, reim vdycky vyuije, tm pat?i?n? pobou? lid obecn, lid pak budou ?kat, to se nehod, a pak u si t politick souvislosti v?bec nevimnou. Ani ve sv knize si ?lenka Pussy Riot nebere servtky podobn? jako v textech jejich psn, kter jsou zde tak uvedeny. T?eba v psni Vodka Kropotkin se opakuje syrov refrn Srt na sexisty, vojebat putinisty. *Novin? Libor Dvo?k: Ten text je p?ekvapiv? dobr, autorka je inteligentn bytost, bezesporu nejsiln?j osobnost v celm souboru mladch dam. Autorka pe: Nzev skupiny se d p?eloit dvojm zp?sobem. Proto, kdy stojte na obranu s plaktem Pussy Riot, se n?kter ob?ani poklebujou: Svobodu vzbou?en kund?! Tak tihle ob?ani plaktu rozum?j. Ale vak on to taky nen patnej poadavek. Svobodu vzbou?en kund?. Pussy Riot jsme utvo?ily v roce 2011, ale tomu p?edchzelo p?t let plnch hledn formy i obsahu v rmci ak?nho nru, p?t let kolen v tom, jak rychle utkat p?ed fzly, jak d?lat um?n bez pen?z a bt bezuzdn? odvn. Nehledala jsem ak?nost, ak?nost si nala m? a nebyly pro m? varianty, e bych se mohla zabvat n??m jinm. *Roman Tc ze Ztohoven: Ur?it forma oku v um?n je nutn, mus se s n pracovat. Co fungovalo v um?n p?ed dvaceti lety, na to u je spole?nost imunn, u to nefunguje, tak se hledaj nov formy, skupina Ztohoven je v kontaktu s Pussy Riot dky tomu, e je dlouhodob? v kontaktu se skupinou Vojna, kter je mate?skou skupinou Pussy Riot. Skupina Vojna m za sebou velk aktivity, t?eba obrt auto, zapl antona, nakresl obrovskho pin?oura na most, kter se zved u sdla tajn sluby. Jsou to hodn? agresivn vstupy do ve?ejnho prostranstv. To, co ud?laly Pussy Riot, je vlastn? h??ka, srovnal ob? skupiny. *Michael Kocb: Ta kniha je dobr, lbil se mi celkov styl, neo?ekval jsem takovou hloubku. A p?ipomn, e rockov skupina Prask vb?r, kterou zaloil v roce 1976, provd?la n?co podobnho v menm rozsahu. Provokovali jsme, zasahovala proti nm Ve?ejn bezpe?nost. takov jednn chce velkou odvahu, kter si nesmrn? vm. ij naplno, vyzv ena, kter bojuje se sttn moc i hodnost?i pravoslavn crkve, a p?itom se potk i s neporozum?nm a odporem v?tinov rusk spole?nosti, ?ekl bval ministr pro lidsk prva. *Generl Pavel: Strategie Moskvy je podle druhho mue Severoatlantick aliance jasn: zmst ob?any unijnch stt? propagandistickmi vmysly a do t mry, e p?estanou v??it svm zvolenm politik?m. Dezorientovan lid pak bvaj vce ne kdy jindy ochotni naslouchat lm a polopravdm o sou?asnm uspo?dn Evropy. Ruskou armdu hodnot druh mu Aliance jako stle sebev?dom?j ozbrojen sbor, kter m dost schopnost doshnout stanovench cl? nejen doma, ale i v zahrani?. Sv?d? o tom okupace Krymu a stejn? tak sou?asn operace ruskho letectva v Srii. Podtreno a se?teno: jde o dob?e organizovanou, modern a flexibiln armdu, kter se velmi rychle u? z vlastnch chyb i ze zkuenost NATO. Zapome?me na ?asy, kdy si rut vojci vypomhali na poli sb?rem zel, aby n?jak p?eili, ?k Petr Pavel. *N?elnk Generlnho tbu A?R armdn generl Petr Pavel: Rusko m?e zni?it n zp?sob ivota. A neboj se to p?padn? ud?lat. Hrozba Islmskho sttu je aktuln?j, ale v tuto chvli nem potencil zni?it n zp?sob ivota. Rusko ho m. Neexistuj d?kazy o tom, e by Turecko podporovalo Islmsk stt. Je sice pravdou, e Rusko v tto souvislosti p?edstavilo n?kter satelitn snmky, ale ukzalo se, e nebyly zcela hodnov?rn. Turecko vynakld obrovsk prost?edky na to, aby chrnilo sv hranice a potralo teroristy na svm zem. Vechny stty Aliance jsou sou?st koalice bojujc proti Islmskmu sttu. Tato koalice je velmi irok a koordinace p?padn pozemn operace by byla velmi nro?n a ur?it? by p?inesla ob?ti na ivotech. Jsme p?esv?d?eni, e tento boj musej vybojovat lokln sly. Invaze zahrani?nch jednotek by nem?la podporu mstnch obyvatel, varoval generl. *tefec: Generl Pavel je k?iv jako tureck avle. Nev??m v hypotetickou monost, e je hloup a uv??il propagand?, kterou ?. P?iklnm se k hypotze, e le. Rusko je relnou hrozbou, ale a od okamiku, kdy by bylo samo napadeno. Rusko je monm ter?em toku, protoe jde o velmi bohatou zemi, a to zejmna surovinami. Na tom se od napoleonskch vlek nic nezm?nilo. Dokud je Rusko schopno sebeobrany, nen jeho bohatstv dostupn jinak ne za penze. Konkurenti ho vak necht?j kupovat, ale prodvat. Rusko nem?e tokem na jin zem? nic zskat. *Poslankyn? strany Svoboda Irina Farion: Mme jen jednu cestu: zni?it Moskvu. Kv?li tomu ijeme, kv?li tomu jsme p?ili na sv?t, abychom zni?ili Moskvu. Abychom zni?ili nejen Moskaly v na zemi, ale ?ernou dru evropsk bezpe?nosti, kterou je nutn smazat z mapy sv?ta. *Banderovci m?li jasn heslo: Nrode! V?z! Moskva, Polsko, Ma?a?i, idovstvo - jsou tvoji nep?tel. Likviduj je! Likviduj idy, Polky, komunisty, ni? je bez milosrdenstv *Ukrajinsk tajn sluba nepovolila inspekci OSN minul tden dostat se na zem p?ti tajnch v?znic. Bezpe?nostn sluba sd?lila, e odmtla mezinrodn organizaci p?stup, protoe se v t?chto budovch nikdo nenachz. *Z?eknut se pouit plynu na venkov? je krokem vp?ed, a ne zptky, prohlsil ve vysln televizn stanice 112 Ukrajina ministr energetiky a uhelnho pr?myslu Ukrajiny Ihor Nasalyk. Nen to krok zptky, to je krok vp?ed, a budou-li z?zeny kotelny na d?ev?n pelety, jich se pouv nyn v N?mecku, bude to krok vp?ed. Ty musej bt", ?ekl ministr. *Nebude Evropsk unie, nebude Schengen, a kdo bude - tak to je Ukrajina. A jak bude, nezle na Junckerovi, ale jen na ns, Ukrajincch, dodal Ljako. *Ukrajina je p?ipravena nahradit Britnii v EU. Jak jednoduch! Poslankyn? ukrajinsk Nejvy rady Hanna Hopkov v??, e Ukrajina je p?ipravena nahradit Spojen krlovstv v sestav? Evropsk unie. *Mykola Azarov: Lid mus bt neustle rozpalovn p?edstavenmi. Jako v cirkuse. Do arny mus po?d vstupovat nov klauni. Sta? se ji okoukali. A emoce nevybuzuj. *Italsk ?mskokatolick kn?z a kardinl, sttn sekret? Pietro Parolin vyzval vechny Rusy, aby prosili za odput?n za vechny zlo?iny, kter spchali na obyvatelstvu Ukrajiny. Ukrajince ozna?il za mu?ednky, informuje Nrodn zpravodajsk agentura Ukrajiny (Ukrinform). Dramatick udlosti ot?sajc va histori z vs u?inili nrod mu?ednk?, ktermu nle uznn nejen od katolick crkve, ale i od vech lid, kte? vyznvaj principy svobody, spravedlnosti a bratrstv, prohlsil kardinl. *Ukrajinsk poslankyn? Nad?da Sav?enkov vysv?tlila evropskm poslanc?m Parlamentnho shromd?n (PACE) ve trasburku, jak m Rusko mysly: Chce sousedit se Spojenmi stty! A vyzvala Zpad, aby zastavil Rusko na ukrajinsk hranici. Pokud p?ekro? tento milnk, bude pozt? Rusko p?mm sousedem Francie, Anglie, N?mecka, a potom i Spojench stt?. No, to jsou plny Kremlu, ujistila vev?douc Sav?enkov. Proto poadovala, aby Zpad d?kladn? Moskvu prokolil. Nemyslm si, e Evropa bude chtt mt za p?mho souseda medv?da, kter vylezl z tajgy, sd?lila ukrajinsk poslankyn?. Tm se vak nehodlala poslankyn? zastavit, a na rusk novin?e v PACE vyt?kla, e nen proti bombardovn mate?skch kolek a kol v Donbasu. P?ipustila jen, e by po nich st?lela jen munic povolenou enevskou konvenc. Nevad mi, kdybyste sbrali st?epiny kdekoliv se nachzte - ve kolce, nebo na bojiti, vysv?tlila Nad?da. Jsem proti vm - ruskm novin?? - to nen obchodn zna?ka. Jedna v?c, kdy dopadne mina a druh v?c fosfore?n bomba. Rozdl je v tom, e n?co je povoleno enevskou mluvou, a e n?co je zakzno. *Tm?? 80% ukrajinskch uprchlk? hled to?it? v zemi agresora". Azyl nebo jinou formu leglnho pobytu v zahrani? v sou?asn dob? hled 1.389.452 Ukrajinc?. Uvedly to Ukrajinsk zprvy s odkazem na ?ad vysokho komisa?e OSN pro uprchlky (UNHCR). 1.092.212 Ukrajinc? (78,6%) pobv v Rusku, v B?lorusku - 139.143, v Moldavsk republice - 261, v Rumunsku - 79, Ma?arsku - 71 a na Slovensku - 26. Krom? toho se uvd, e k 10. ?ervnu bylo p?ti hlavnmi hostitelskmi zem?mi Evropsk unie p?ijato 26.305 dosti o mezinrodn ochranu. Z nich 7.967 v N?mecku, 7.267 v Itlii, 5.153 v Polsku, 3.176 ve Francii a 2.742 ve vdsku. *V Lotysku se populace katastroficky sniuje. Podle daj? se obyvatelstvo Lotyska za poslednch let snilo o 40 %. P?edstavte si to, tm?? polovina cel zem? odjela, to by bylo katastrofou pro kadou zemi. *Sergej Lavrov: Pozorujeme ale i takov neoby?ejn jev, jako je p?em?na Evropy v region, ze kterho pronik do vn?jho sv?ta nikoli tradi?n blahobyt, ale nestabilita. *Rusko nen ?lenem skupiny G8. Skute?nost, e Rusko bylo vylou?eno z tto skupiny, je pro Rusko poehnnm. V G7 jsou zem?, kter jsou odpov?dn za v?tinu zla a utrpen na sv?t?. Washington se svm p?stupem "?m h??e, tm lpe" pokra?uje v Srii a na St?ednm vchod? a obvi?uje Rusko. Nebylo to Rusko, kter zni?ilo St?edn vchod a vyvolalo obrovskou migrantskou krizi. Evropa bude platit vysokou cenu za svou poetilou a krutou ?ast. Samoz?ejm?, e Rusko je obvin?no. Jestli na Zpad? n?kdo kdysi nazval Putina Hitlerem, pak nen cesty zp?t. Dmonizace bude pokra?ovat. Vsledek tto politiky jsme vid?li: je kontraproduktivn a nebezpe?n. *P?edseda zahrani?nho vboru Sttn dumy Alexej Pukov se domnv, e americk prezident Barack Obama by m?l dostat jet? jednu Nobelovu cenu - za p?etv?ku. Rusk politik takovm zp?sobem reagoval na Obam?v vrok, e dajn? USA vytvo?ily sv?tov ?d, ve kterm je ct?na suverenita vech zem. To je po udlostech v Jugoslvii, Irku, Libyi?! Nobelovka! Za p?etv?ku, napsal Pukov. Obama dostal Nobelovu cenu v roce 2009 b?hem prvnho roku sv vldy za vjime?n sil v upev?ovn mezinrodn diplomacie a kooperace mezi lidmi. *McFaul prohlsil, e USA musej zkrotit Rusko. *Rusko se mus p?estat chovat provokativn? v??i NATO, aliance pro n?j nep?edstavuje dnou hrozbu. NATO - to je aliance k obran?, ne hrozba RF, ?ekl zstupce Ministerstva zahrani? USA Mark Toner. *Breedlove ozna?il Rusko za stlou existenciln hrozbu pro USA, jejich spojence a cel sv?tov ?d". *A jak uvedl n?elnk tbu americkch pozemnch sil generl Mark Milly: USA svou p?tomnost ukazuj, e stoj bok po boku s polskm lidem. *Stoltenberg prohlsil: Se stoupajc nejistotou kolem ns se stv spoluprce evropskch zem v rmci NATO d?leit?j ne kdykoli p?edtm. Siln, sjednocen a rozhodn NATO je zsadnm pil?em stability v turbulentnm sv?t?. Poskytuje jasnou zruku mezinrodnho mru a bezpe?nosti. *Joachim Gauck vyzval Rusko k tomu, aby se klo za svou minulost tak, jako to u?inilo N?mecko za druhou sv?tovou vlku. M?lo by se Rusko tak omluvit za to, e osvobodilo N?mecko a celou Evropu od faismu? zeptal se rusk novin? Vadim Goroenin. Tomu, e byli rut zstupci v oku, se ani moc nedivm. *Rusko prohlauje, e m v porovnn s USA odlin p?edstavy o tom, co jsou to demokracie a lidsk prva. ?na se v tto zprv? d?razn? distancuje od americkho zp?sobu ivota a americkho zkonodrstv a pokld je za zdroj poruovn lidskch prv. V vodu ke zprv? ?nsk vldy se ?k: Ministerstvo zahrani?nch v?c USA op?t zve?ejnilo zprvu o stavu lidskch prv v ostatnch zemch, p?itom vak nevyjd?ilo ani politovn, ani v?li zlepit d?sivou situaci v oblasti lidskch prv v zemi vlastn. *Nedvno zstupce pomocnka ministra obrany USA Michael Carpenter p?iznal, e rut vojci budou pot?ebovat maximln? edest hodin na dobyt Tallinnu nebo Rigy. Rovn? poznamenal, e Rusko p?edstihne NATO v p?pad? toku na pobaltsk stty jak ?asov?, tak co do vzdlenosti. Avak podle Carpentera bude tato p?evaha likvidovna koncem roku 2017, kdy se na vchodnm k?dle Aliance objev tankov brigdn skupina, hlavn taktick vojensk tvar americk armdy. V ruskm generlnm tbu se nad takovou prognzou urazili. Zd se, e jsou to serizn chlapi, ale zaobraj se takovmi nesmysly, ?ekli v ruskm generlnm tbu. Kv?li ?emu bychom lezli do Pobalt? Za jakm strategickm clem? Kv?li prot?m? Nebo kv?li tomu, abychom znovu Pobal?an?m stav?li zvody jako v sov?tskch ?asech, kter oni potom, po vstupu do EU a NATO, zav?eli a zlikvidovali? Jestli tu monost p?ipustme, jen teoreticky, e by to bylo mon, tak tito analytici-provokat?i ns svmi vpo?ty jen ur. Pro spln?n takovho kolu bohat? posta? hodina. *The Saker: Preto sa v Rusku hovor Rusko vojny neza?na, Rusko ich ukon?uje. Medzi zpadom a Ruskom je priepastn rozdiel medzi vnmanm vojny. V zpadnom ponman je vojna pokra?ovanie politiky inm spsobom, pre Rusko je to ne?tostn boj o preitie. Sta? sa pozrie? na zpadnch generlov. S nablskanmi uniformami a uhladenmi maniermi sa podobaj viac na korportnych manarov, ako naprklad na mafinskych bossov. *Stty, kter ve druh sv?tov vlce napadly dnen Rusko, jsou op?t sou?st jeho obkli?ovn. *Rusko u nem kam ustoupit. Vechny stty, kterm p?ineslo svobodu, ho dnes zrazuj a p?ipravuj se na vlku, tvrd Pribula. Rusko dn stt ani Evropu nenapadne, m sv zdroje na mnoho set let. Posledn sv?tov zdroje a ke sv obran? m jedinho spojence - jadern zbran?! *Neustle opakuj jako mantru tvrzen, e Rusku mus splnit Minsk dohody. Chybnost podobnch vah je snadno ov??it, kdy se ?lov?k obeznm s textem dohod, ?ekl Peskov a dodal, e nen to p?ece tak dlouh dokument. *Rusk ministr zahrani? Lavrov prohlsil, e v?? v ?estn mysly USA. Tato velk a demokratick zem? jist? nebude tak perfidn a nemorln, aby pouila teroristy al-Kjdy v Srii k tomu, e nsilm a terorem sesad legln? zvolenho syrskho prezidenta Bara Asada. (Tomu se ?k diplomacie, e ano.) *Vojensk generl a velitel pozemnch sil americk armdy v Evrop? Ben Hodges v rozhovoru pro BBC: Rusko v sou?asn dob? vnmm jako jedinou potencionln hrozbu, m monost zni?it Spojen stty, Velkou Britnii, N?mecko nebo jakoukoli jinou zemi, a to dky sv jadern sle, promluvil o svch obavch americk generl. *Rusk ministerstvo obrany p?ekvapila prohlen n?meck ministryn? obrany o tom, e Rusko by m?lo podvat informace o p?esunech svch vojsk v pr?b?hu akc bojov p?pravy. Prohlen n?meck ministryn? obrany ns p?inejmenm p?ekvapuje. Mon, e prost? nev, e z vlastn iniciativy, v duchu dobr v?le u po vc ne dva roky informujeme prost?ednictvm r?znch kanl? nae evropsk partnery o vech mimo?dnch prov?rkch a rozshlch cvi?ench, co jsme povinni d?lat v souladu s Vde?skmi dohodami", ?ekl novin??m oficiln mluv? ruskho ministerstva obrany, generlmajor Igor Konaenkov. Krom? toho zd?raznil, e o po?dn prozatm posledn prov?rky bojov p?ipravenosti ministerstva obrany Rusko tradi?n? informovalo prost?ednictvm vojenskch p?id?lenc?, mimo jin i N?mecko. *Kdy Konaenkov komentoval slova o obrannm rzu NATO, p?ipomn?l dramatick vsledky operac NATO v Jugoslvii a Libyi. M?e n?meck ministryn? obrany Ursula von der Leyenov vysv?tlit celmu sv?tu, koho a p?ed km tam tak sebeob?tav?, nelitujc munice, brnila aliance?" ?ekl Konaenkov. *Abd al-Fatth as-Ss: Egypt se domnv, e jeho hlavn nep?telem jsou Spojen stty a zpadn liberalismus, a ne Islmsk stt a sunnitsk extremismus. *Chamene: D?v??ovat ?belsk Britnii a Velkmu Satanovi (US) by byla obrovsk chyba. Tehern nebude spolupracovat s USA p?i ?een regionln krize, jejich cle v regionu jsou o 180 stup?? opa?n? v??i cl?m rnu. *Pokud ajatollh (Chamene) ?ekne, e Amerika je nep?telem rnu, znamen to, e tak rozhodl Vemohouc. Rozho??enmu rnu pohrozily USA zavedenm novch sankc. Tato hrozba zazn?la z st p?edsedy americk Sn?movny reprezentant? Paula Ryana. A je to podle veho hrozba reln. Ryan toti uvedl: A budeme to d?lat (snait se o zaveden novch sankc) do t doby, dokud reim (rnu) nezastav svoje agresvn, provoka?n chovn k USA a jeho spojenc?m. To je vc, ne kdyby rnu rovnou zakzal jakkoli odpor v??i Blmu domu. *Erdogan obvinil N?mecko z genocidy Namibijc?! N?mecko! Jet? jednou opakuji - nejd?ve budete muset podat zprvu o likvidaci vce ne 100 tisc Namibijc?, vzkzal tureck v?dce p?i proslovu na Istanbulsk univerzity Sabhattina Zaima. Erdogan tak p?ipomn?l holocaust, a dodal, e N?mecko ani v nejmenm nem co mluvit o genocid? Armn?. Nae historie nen histori masakr?, n p?b?h je p?b?h o milosti a soucitu, a e jsme jin. To je rozdl mezi nmi a N?meckem, uzav?ela hlavu tureckho sttu. Za namibijskou genocidu se povauje zabjen v letech 1904-1907 koloniln armdou csa?skho N?mecka, kdy bylo vybito 80% p?slunk? kmene Herer? a Nam? v jihozpadn Africe b?hem nsilnho potla?en lidovho povstn. V roce 2004 genocidu v Namibii N?mecko uznalo. *V?era 95 let oslavujc britsk krlovna byla znm tm, e nepouvala slovo N?mci, ale Hunov. *Indonsk armda vradila mstn obyvatelstvo podle seznam?, kter vypracovala CIA. Indonsk prezident na?dil vyet?ovn masakru, kdy v letech 1965-1966 byl v Indonsii vyvrad?n tm?? milion ob?an?, ozna?ench za komunisty pot, co byla tam?j komunistick strana obvin?na, e se pokusila o nesp?n pu?. *Tereza: Obamovi byla jen na zklad? jeho p?edvolebnch hesel ud?lena mrov Nobelovka. Sou?asn? toti na jadern zbran? odklepl p?es bilion dolar?. Co s tm? Dnes mme my na Zpad? kapitalismus skoro u bez demokracie, ale stojme proti kapitalistickmu Rusku, jemu vy?tme, e m t demokracie jet? m?. To je u opravdu na hlavu. A pokud n?kdo kv?li mlhavm rozdl?m mezi dv?ma kapitalismy zm?kne jadern knoflk, tak to bude fakt nejtrapn?j konec ivota v na Ml?n drze. Zatm jsme jin ivot ani nenali, ale jsme p?ipraveni se navzjem zlikvidovat, jako kdyby to jinak nelo. Minule jsem ?kala, e jsme se u vichni nenpadn? zblznili, a trvm na tom. Ameri?an by si zkrtka m?li uv?domit, e jejich vlda je spolkem vst?ednch blzn?, schopnch p?ivst k vypa?en jak Spojen stty, tak celou Evropu. A tak teprve dnes, a to poprv ve sv historii, skute?n? ?el USA smrtelnmu ohroen - a to v d?sledku sv snahy dostat pod svou vldu Rusko a ?nu. Avak na ob? ty zem? washingtonsk drzost a stupidita nezabr. *Polsko a Ma?arsko, dv? zem?, kter by bez Spojench stt? a dlouh studen vlky nikdy nebyly svobodn, se nyn rozhodly, e jim demokracie ?in pote, prohlsil Bill Clinton. Prohlen z clintonovic tbora je vcelku srozumiteln: Osvobodili jsme vs a vrtili vm svrchovanost, tak nyn d?lejte, co vm ?kme! *Nevm, jak se ctit v Evrop? bezpe?n?, ale je jist, e se tu mme tisckrt bezpe?n?ji ne lid v jakkoli zemi, kde Zpad v ?ele s USA zkouel cosi demokratizovat a m?nit reimy. Take, dokud USA nezahj vlku proti Evrop?, m?eme bt po?d v relativnm kldku. *OSN konstatovala o?ividn, tedy, e nae partnersk Sadsk Arbie a jej v?rn souputnci z Perskho zlivu ve sv agresi proti chudi?kmu Jemenu zabjej mraky civilist?, v?etn? bezpo?tu d?t. A za?adila tak Sady na ?ern seznam vrah? d?t. Sadov se ohradili, e pr d?ti sice zabjej, ale jen proto, e jsou to ve skute?nosti d?tt vojci a ty stovky povrad?nch a rozbombardovanch kojenc? si to nejsp zaslouily proto, e obsluhovali systmy protivzdun obrany, dodvm j. Nicmn?, po takto bizarn omluv? se OSN - v ?ele jejho Vboru pro lidsk prva stoj jako na nhodu zrovna st?edov?c wahhbisti?t Sadov - podrbala na ztylku a Sady ze seznamu hnusk? vykrtla. *EU p?ed pr dny znovu prodlouila sankce proti Srii, protoe fakt nevm, pro? takhle pomhme Daei a dal terorist?m *U p?i p?edchoz, dubnov cest? do Moskvy, Netanjahu konstatoval, e izraelsk letectvo podniklo destky nlet? proti Hizballhu v Srii a Putina to nechalo chladnm. Izrael toti na misku vah p?ihodil ujit?n, e na rozdl od Turecka nikdy nebude st?let na rusk letadla, kter proniknou do jeho vzdunho prostoru ze Srie, a to dokonce ani tehdy, kdyby let?ly p?mo nad Tel Avivem. *Tomio Okamura: Miliony muslimskch migrant? nm sem do Evropy p?ece neposlala rusk propaganda, ale politika Bruselu a Washingtonu a dovolm si v tomto p?pad? dodat, e zlo?inn politika, protoe umon?n nevratn islmsk invaze do Evropy nemohu jinak nazvat. Navc nelegln invaze. A jak vichni vme, tak Tlibn, Al-Kidu nebo Dae nestvo?ila rusk propaganda, ale americk penze a ameri?t poradci a americk vlda. Majdan nefinancovali Rusov, ale americk vlda - a doklady o tom nezve?ejnili Rusov, ale op?t sami ameri?t ob?an, take nem smysl si st?ovat na ruskou propagandu; ale chpu, e je nutn mt n?jakou vlastn livou propagandu, kter bude vechno pokrvat. Stvajc vldnouc strany jsou v cel Evrop? zkorumpovan a zdiskreditovan a myslm, e ani sebev?t placen mediln mase jim u moc nepomohou a kad normln? uvaujc ob?an ji pochopil situaci. *Staatsminister (nm?stek) ministra zahrani? pro Evropu, Michael Roth: Klasick princip nevm?ovn se do vnit?nch zleitost jinch zem v EU vslovn? neplat! V ?sti textu, kter se jmenuje Je t?eba nov? definovat roli N?mecka v Evrop?, se zcela bezostyn? ?k, e jako nejv?tmu ?lenskmu sttu EU nle N?mecku v?d? role. A jet? se skromn? dodv i jestli si to p?ejeme nebo nep?ejeme. Tuto lohu musme p?ijmout. *Pentagon tento ?tvrtek (16.6) oznmil, e rusk letadla provedla srii nlet? na oblast al-Tanf, kde jsou US-demokrati, kterm se v Srii ?k umrn?n u?ezva?i hlav. Jene stejn? jako zpolitizovan Lka?i bez hranic mohou o kad budov? prohlsit, e to byla jimi podporovan nemocnice ?i oet?ovna, podobn? i USA mohou o kad skupin? umrn?nch u?ezva?? hlav prohlsit, e jsou to jejich bojovnci za svobodu. *Oskar Krej?, profesor a politolog: V Polsku prv? skon?ilo nejv?t leton vojensk cvi?en NATO - Anakonda 2016. Za?n?me nzvem. Anakonda - nejv?t had na sv?t?, zato? pr i na ?lov?ka. Pat? mezi krti?e, tedy hady, kte? svoji ob?? svraj tak pevn?, a j pokod vnit?n orgny nebo zp?sob zstavu srdce. Takto nevypad obrana. Navc v rusk politologii je cel desetilet populrn teorie, e Zpad proti Sov?tskmu svazu pouil strategii anakondy - obkli?oval jej zkladnami a krtil. e by to ti, kdo vybrali nzev cvi?en, nev?d?li? Dluno dodat, e nejde o prvn cvi?en NATO pod tmto nzvem. A jet? jednu poznmku. ?erven je vskutku velmi dob?e vybran m?sc pro ncvik vlky proti Rusku. V ?ervnu za?ala jak Napoleonova, tak Hitlerova intervence. Oba se ctili siln?j ne Rusko - a opravdu byli siln?j. Jene nakonec prohrli. Nedocenili ani kvalitu vojenskho a politickho veden, ani odhodlan ruskho lidu. B?hem 2. sv?tov vlky bojovalo v Sov?tskm svazu na zem okupovanm nacisty ve vce ne esti tiscch oddlech okolo milionu partyzn?. Kolik partyzn? p?sobilo na n?meckm zem v tlu Rud armdy, kdy postupovala na Berln? Ob?as by si na to m?li v Bruselu vzpomenout. *Sla Ruska m?e bt podkopna jenom jeho odd?lenm od Ukrajiny. ?m tedy za?t? Nejrad?ji cittem: Sla Ruska m?e bt podkopna jenom jeho odd?lenm od Ukrajiny. Je t?eba Ukrajinu nejen odd?lit, ale tak ji postavit proti Rusku, nrod rozd?lit na dv? ?sti, a pak se jenom dvat, jak bratr zabj bratra. Proto musme najt a vychovat zrdce z prost?ed ukrajinsk nacionalistick elity a s jejich pomoc zvrtit situaci a do stadia, kdy budou Ukrajinci nenvid?t ve rusk. Vechno ostatn je jen otzka ?asu. Tute, kdo tuhle politickou koncepci formuloval? Ve druh polovin? 19. stolet prusk elezn kancl? Otto von Bismarck! *Tereza: A co se t?e pana Fitejna, on opravdu ?ekl n?co takovho? A u je na seznamu putinovskch propagandist?? Aby se z n?j nakonec nestala dal osoba znm z ?esk dezinforma?n scny - omlouvm se, ale tto Jandovy formulace se po?d nem?u nabait. *Putin jet? v lednu prohlsil: Rusko nepretenduje na roli supervelmoci. Je to drah a je to k ni?emu. *Americk vlda stle vce p?ipomn teroristickou organizaci. *Ministr zahrani?nch v?c RF Sergej Lavrov ozna?il vsledky referenda o ?lenstv v EU za vnit?n zleitost Velk Britnie. P?itom na prosbu, aby komentoval vrok ministra zahrani? Velk Britnie, e vsledek referenda pr ud?lal radost ruskm ?ad?m, Lavrov odpov?d?l: Nemm lka?sk vzd?ln, a proto klinick p?pady nekomentuji. *NATO, takt vynalezen Ameri?any, aby pro lep dojem mohli sv vlastn vle?n eskapdy podnikat pod mezinrodn vlajkou. *Marjanovi?: Kdy za?ne v zemi s ohledem na vsledky referenda recese, bude t?eba v prvn ?ad? snit d?chody starm lidem, kte? hlasovali pro Brexit. *Jaroslav Doubrava: HateFree p?edstavuje nov typ takzvanho PR terorismu. Je to slun?k?sk verze faistickch boj?vek typu Hitlerovch SA ze t?ictch let v zrode?n form?. Doufm, e tato a dal podobn organizace budou vyhodnoceny jako nebezpe?n. *Vclav Umlauf: Brexit je z hlediska bezpe?nosti irelevantn, protoe Britnie bombardovala, bombarduje a bude bombardovat p?esn? ty zem?, kter ji USA ozna? za nep?telsk. Pokud se podepe TTIP a NATO se stane generlnm ?etnkem a dozorcem rozpadlch EU-zem, tak je USA pln? jedno, jestli EU bude existovat, nebo ne. Pak by bylo z hlediska USA pln? nejlep, kdyby v EU fungovaly jen kmenov svazy pod vedenm p?slunch feudl? a jejich bojovch druin centrln? ?zench skrze NATO. A ti feudlov by nechali poddan pracovat pro korportky v rmci TTIP. Tato smlouva poskytne korportkm bosk statut hodn bvalch faran? nebo ?nskch csa??, kte? vldli v mytickch dobch, kam se op?t vracme po porce demokratickho rozumu. *Vichni znme nechvaln? proslul slova americkho d?stojnka ve Vietnamu: Stalo se nezbytnm m?sto zni?it, aby bylo zachrn?no. Nyn existuje reln riziko, e USA se rozhodnou zni?it Ukrajinu, aby ji zachrnily, obzvlt? pokud neokonzervativci op?tovn? ovldnou vldu s Hillary v ?ele. *Dvoj tv? W. Churchilla: Co kdy vedle obecn? p?ijmanho nzoru, e zachrnil sv?t p?ed nacismem, bojoval Churchill zrove? za b?loskou rasovou nad?azenost a za vlastn systm koncentra?nch tbor?? Pro? je p?edstavovn jako ?lov?k schvalujc koncentra?n tbory? Prost? proto, e je skute?n? schvaloval. Kdy byly v Jin Africe postaveny prvn koncentra?n tbory, Churchill poznamenal, e produkovaly nejmen mon utrpen. P?itom do nich bylo zameteno nejmn? 115 000 lid, z nich 14 000 zem?elo. Kdy v roce 1943 vypukl v Benglsku hladomor, nechal se Churchill slyet, e je to jejich vlastn vina, protoe se mno jako krlci, a odmtal poskytnout podporu, co m?lo za nsledek stovky tisc ivot?. Kdy Kurdov povstali proti britsk vld?, komentoval vzniklou situaci slovy: Jsem siln? pro pouit otravnho plynu proti necivilizovanm kmen?m. Zdaleka to nen ojedin?l p?pad, kdy zvaoval pouit plynu proti svm nep?tel?m. Otrvit bojovnky navrhoval i v brsk vlce a ve svch knihch a ?lncch (p?sobil mimo jin jako vle?n korespondent) otev?en? popisuje sv ?asto a kriminlnick aktivity. li jsme systematicky, vesnici od vesnice, a ni?ili domy, zasypvali studny, strhvali v?e, kceli stromy poskytujc stn, splili rodu a rozbjeli ndre. P?ipome?me, e se jednalo o toky na civilisty a majetek Sdnc?, o nich se nejednou vyjd?il otev?en? rasisticky. Winston Churchill se stal ikonou u za svho ivota. Je nesmrn? paradoxn, e citty z jeho dla a p?klady z jeho ivota si berou za sv jak mrotv?rci a zastnci demokracie, tak rasist a xenofobov. V p?pad? Churchilla ?el sv?til prost?edky, pe Tereza Houdkov z Lidovch novin a cituje z knihy Richarda Toye Churchill's Empire: The World that Made Him and the World He Made. *Roman Joch r?enm, e vechna lidsk prva lze p?evst na prva majetkov! Bum! M majetek, m?e volit! Nem majetek - nem dn prva, proto dr hubu! Vdy? jedin? morlka je to, co zadruje chud, aby nezabjeli ty bohat. Zn to jako chucpe, ale chud lid v?tinou nekradou. V rozporu se zdravm rozumem podvd?j a kradou ti, kterm nic nechyb. Pro? to d?laj? Vysv?tlen je nasnad?. Skute?n majetky, ekonomick impria, jakm je nap?klad Chevron nebo u ns t?eba Agrofert nebo Penta Investments, se p?ece nezrodila z poctiv prce, jako ostatn? ani dn jin ekonomick imprium v Evrop? nebo USA. *V p?pad?, e nebude proveden kontrakt s polskou sttn spole?nost PGNiG po roce 2022, m?e Gazprom nabdnout tyto objemy plynu jinmu partnerovi v Evrop?, prohlsil rusk prezident Vladimir Putin. Putin dodal, e pro Rusko nen d?leit, z jak zem? spole?nosti budou kupovat ten plyn. Myslm si, e n?kdo koup," zd?raznil. Je mon, e kupci budou Izraelci a budou ten plyn prodvat Polsku," pousml se rusk prezident. *Podle nejnov?jch daj? v?deckho ?asopisu New Scientist p?sob dnes p?es 400 000 v?dc? a inenr? ve vojenskm vzkumu. *Zmocnite sa 50 najbohatch idovskch finan?nkov, ktor robia vojny pre svoj vlastn zisk. Kontrolujte ich a zastavte tak vojny vetky. Henry Ford v Cleveland News, 20. septembra 1923. *Nesmysl? je vc ne sprvnch v?c... (Z p?ednky Kurta Fiera, stav teoretick fyziky, UK Praha) *Star slov: Nevad, e vichni lou, protoe je stejn? nikdo neposlouch. *Jrovec: Tento zdroj (http://www.policie.cz/clanek/obeti-komunistickeho-rezimu.aspx) uvd po?ty odsouzench (205.486), emigrovanch (170.938), popravench (248) a zahynuvch p?i pokusu o p?echod hranic hranici (145). Ur?itou ?st populace postihly nucen prce (21.440) a vojensk sluba u pomocnch technickch prapor? postihly (60.000). Zaokrouhleno, lo o ztrtu 400 ivot? a ur?it postih 500.000 ob?an?. Ob? uveden ?sla jsou zajmav. Kdyby se zmn?n stav zabval tm Ako chut moc a to kdekoli na sv?t?, mohl by dosp?t k zv?ru, e ztracen ivoty b?hem komunistickho teroru v ?eskoslovensku, p?edstavuj jen jednu desetinu zabitch p?i americk invasi Panamy v roce 1989. Manninga, zadrenho v roce 2010, lmali samotkou, buzenm, nahotou a zimou. Lze to povaovat za d?kaz toho, e v?ze?sk a v?znitelsk metody se reim od reimu nem?n. ?ste?n? se p?iznal, take ho nepopravili, ale "jen" uv?znili na 35 let. stav pro studium totalitnch reim? up?ednost?uje osudy necelch 5ti % p?vodn populace. Zbvajcch 95% je mimo jej rozliovac schopnost. Dob?e, ta instituce zam?stnv slouhy, by? je povyuje na "badatele". Vychovme tm spratky, kte? jednou odkvnou, e je v po?dku e katolick crkev m?la recht, kdy mu?ila a upalovala ?arod?jnice a v?bec, e je dobr popravovat lidi odlinch nzor?. Skute?n historik by m?l bt schopen zpracovat jakkoli tma. To v ?esku nejde, ?ada z nich je tabuizovan. T?ch 95% lid v, e vechno bylo trochu a ?asto pln? jinak. Nov moc ji usp?la v tom, e je nemus brt na v?dom. *Zatmco ve vzkumech ve?ejnho mn?n hodnot prezidenta Zemana kladn? kolem dvou t?etin dotazovanch, koment?e o n?m jsou z osmdesti a devadesti procent kritick. *?esk televize msto slov zabitch, povrad?nch pouv vraz zahynulch. *Autor Orfea v podsv?t Jacques Offenbach, kter v roce 1848 p?ipomenul ve sv operet? Orfeus v podsv?t Famu, bohyni staro?eckho pantheonu, trochu frivoln nebo dokonce prodejnou, kter zpv "Nikoli tv ?iny, ale j z tebe ud?lm hrdinu ?i padoucha!" *Mm rd mu?ednka Savonarolu, kterho crkev uplila a te? z n?j ud?lala svatho, a ten ?ekl: Prvok?es?ansk crkev m?la sp?ch proto, e m?la zlat biskupy a d?ev?n kalichy, kdeto dnes je to naopak. *B?h bu? neexistuje, anebo je len hovado, kdy p?ipout, aby lid jeho jmnem pchali tak hrozn zlo?iny. *Kdo myslte, e byl nejv?tm zkaznkem knihtisku do konce 15. stolet? Crkev! Tiskly se odpustky, pobavil p?tomn Brta a sl se rozesml. Jednou z t?ch zakzek bylo vytisknout najednou ve velmi krtk dob? na jednu objednvku 18 000 odpustk?. *Matt Ridley: iv organismus se za p?esn? definovanch fyziklnch a chemickch podmnek chov, jak ho zrovna napadne. *Einstein svho ?asu popsal sou?asn kapitalismus jako loupenou fzi vvoje spole?nosti. *Roberts: Neoliberalismus je vlastn? jen modern feudalismus. Pr loupeivch baron? a mnoho sloucch. Jedno procento a 99 procent. Platy klesaj vude na Zpad?, r?st se zastavuje a banky plen se? mohou. Dostali jsme se do plenc fze kapitalismu. Vsledkem bude bezt?nost. *Andrej Babi prohlsil, e pokud hnut ANO p?t volby nevyhraje, tak on v opozici nebude. To je vylou?eno. Nemohu sed?t ve vanrn?, kde si n?kte? hraj na demokracii, ?ekl f hnut ANO Hospod?skm novinm s tm, e by ur?it? odeel z politiky a rad?ji by se soust?edil na podnikn a ve volnm ?ase by cestoval. Jestli n??emu skute?n? v??m, pak tomu, e Andrej Babi prv? t?mto svm slov?m dostoj. To, co se v poslednch dvou m?scch v Poslaneck sn?movn? d?je, je takov absurdn divadlo, e by si ho byl nedokzal p?edstavit ani jeho spolutv?rce Vclav Havel. *Bude se opakovat i fotbalov zpas Anglie - Island? Po pond?ln proh?e kolbky fotbalu s fotbalovm trpaslkem z Islandu, kter ji tak svrat?n ?ela naich anglickch p?tel jet? vce zachmu?ila, se ovem v britskch mdich nadhazuje i jin otzka. Bude podle starho latinskho slov exempla trahunt (p?klady thnou) i anglick fotbalov svaz poadovat opakovn zpasu s Islandem? ?inovnci UEFA se zatm k v?ci nevyjd?ili. *** ?ervenec 2016 *Bohumil Kartous: Ve kolch se stovky hodin v?nuj matematice, jazykov gramatice a detail?m p?rodnho sv?ta, kter jsou pro jejich ivot naprosto irelevantn. Blisty: Tm?? polovina britskch voli?? ve v?ku 18-24 let bre?ela, nebo se jim cht?lo bre?et, kdy se dov?d?li, e Britnie hlasovala pro brexit, zjistil pr?zkum z London School of Economics. *Bval ministr spravedlnosti Karel ?ermk: Referendum nen vrcholem demokracie, ale jejm dnem. Politici p?enej odpov?dnost za rozhodovn na nevypo?itateln dav. P?m demokracie by se m?la zakzat a postavit mimo zkon. *Dokonce i ekonom Tom Sedl?ek v jednom rozhovoru ?ekl, e o historii Britnie rozhodla star a nevzd?lan populace. *Blisty: Demokrat se nemohou p?idat k davu. Zastupitelsk demokracie jak jsme ji znali, je ohroena. Pokud by nyn nrody Evropy - Italov, N?mci, Francouzi - dostaly monost hlasovat za vystoupen z EU, myslm, e na druh den by bylo po vem. *Profesor Ivo Budil: Vnitropolitick vvoj v (na) zemi v letech 1945 a 1948 vyhl jako dobrovoln tragick cesta na popravit?. ?esk zem? jsou jedinm politickm celkem na sv?t?, ve kterm komunistick strana zvt?zila v demokratickch volbch. Nevm, zda se demokratick politick elity n?jakho jinho nroda v Evrop? (mon s vjimkou sou?asnho ?ecka) provinily tak nezodpov?dnm a iracionlnm p?stupem k realit?. *Vladimr Ku?era: Star dobr Neville mluvil o ?eskoslovensku jako o stt?, vzniklm nhodnm seitm vchodnch ras. T?sn? nadpolovi?n v?tina by cht?la vylikvidovat t?sn? podpolovi?n meninu. ?i naopak. Rozhodli moji spoluob?an v n?jakm lencem ?i lenci vyvolanm referendu. Vsugerujme tedy lidov mase vinka - ?arod?jnka ?i ?arod?jnici. Lid to rd p?ijme. Miluje jasn pachatele, t?ebas ur?en bez soudu. On p?ece v, kdo za co m?e. Jet? vc zbo?uje autodaf. Zvl?, m?e-li si p?iloit poleno. Plameny slaj. Ale my jsme se u radostn? v?tinov? vy?dili. e o t v?tin? rozhodl jedin hlas Pepka Vysko?e, kter si p?i volb? radostn? posko?il a v?sknul: ?a pn je v?l!? To je p?ece jedno. Pot?ebovali jsme uplit. Tedy jsme uplili. Vdy? mme v?tinu! e vysko?ovskou? Nevad. *Vladimr Ku?era: Osm hodin denn? slavn sov?tt hokejist tahali coby burlaci lod? na Volze, kopali na poli d?ev?nou motykou jako muici, p?padn? vyt?ili 102 tun uhl za p?t hodin jako Alexej Stachanov. ?i mon v potu mozku pomhali Mend?lejovovi sestavit tabulku prvk? nebo Koroljovovi s lety do vesmru. A potom si li v podve?er potrnovat, aby ve vsledku zdolali cel sv?tov hokejov vkv?t. Pche! Rusk stt se t?ce provinil. Nen-li olympijsk hnut prolezl velijakmi mravnmi infekcemi, m nsledovat ortel. Zlo?in a trest, napsal tamn klasik. Stt se dopustil zlo?inu. Stt mus nst trest. *A to fotbalov utkn v Praze mezi plze?skou Viktorkou a Spartou V hlediti se objevily americk vlajky. A Zruba to komentoval slovy: Tady vis sprvn vlajky, ne ty, na kter jsme byli zvykl. Tohle se stalo na podzim lo?skho roku. *J zaplatil na danch tolik, e z nich ije spousta lidi dost dlouhodob?. Mon i Vy, reagoval europoslanec Pavel Teli?ka. *Duka: Na k?i se setkv B?h s ?lov?kem. Nae lidstv skrze Jee Krista, kter sestoupil z nebe, vystupuje vzh?ru k nebi. Horizontln sm?r zleva doprava ns u? prav lsce a p?telstv k druhmu ?lov?ku. To ns nau?il Je Kristus, kter dv sv?j ivot za ns za vechny. To jsou principy, na kterch stoj nae civilizace. Nae lidsk d?stojnost a rovnost. A p?ipomn nm cyrilometod?jskou tradici, kter vdy usilovala o ivot ve svobod? a suverenit? zaloench na mravnosti. Bu?me milosrdn jako n nebesk Otec a vyproujme si p?ze? milosti Bo. Amen. Duka: Vra se dovolv vdy rozumu, intelektu, ale i zdravho selskho rozumu. *Ruomberok: Katolick univerzita, je se tu z?dila a kter tu d?ve nebyla, m tm?? 7 000 student? a m jet? teologickou fakultu v Koicch a dislokovan pracovit? v Levo?i. *Ukrajina je pr heln kmen existence cel zpadn civilizace a podobn blboly. A Poroenko u opravdu p?iel o rozum, kdy se snail nabdnout NATO sv zkuenosti z vl?en s Ruskem. *Ukrajinsk politik - jest?b - Roman Bessm?rtnyj: Samoz?ejm? oprvn?n? po?tme s tm, e cel sv?t, v prvn ?ad? Evropa a USA, pomohou. ?e?eno jednodue, je na?ase p?estat si hrt, balamutit nae oponenty i spojence a absolutn? jasn? ?ci celmu sv?tu: Pla?te za to, e bojujeme s Ruskem! Jinak nastanou problmy, s nimi se nesrovnte, ?ekl Bessm?rtnyj v rozhovoru pro noviny Gordon. *Sav?enkov: Ukrajina pot?ebuje dikttora, kter vrt moc lidu! Sav?enkov doplnila, e nechce, ale m?e bt tak velmi brzo nucena stt se prezidentkou Ukrajiny. *Madeleine Albrighttov: Nadija Sav?enkov odolala ruskmu v?zen a skute?n? rozum pojmu svoboda. Je mi ct, e se na summitu NATO mohu setkat s touto hrdinkou. *Tereza: Zd, e jedinm smyslem existence NATO je obrana p?ed ruskou agres, ale u t?et rok ?ekme, a Rusko obsad alespo? kousek toho Pobalt nebo vdska - a po?d nic. A to ani nemluvm o t?ch, co po?d vyhlej rusk tanky v Praze. Jako by se v Moskv? rozhodli, e ns natvou jet? vc! Mon bychom tto rusk destruktivn politice mohli za?t ?kat agresivn pasivita. P?ijdou zcela ur?it?, ?ekejme je ztra o p?l ?tvrt, nebo popozt? v jedenct ve?er. *Kdy parafrzuji vyjd?en jednoho z mch finskch p?tel, mohl bych ?ci, e organizace NATO by pravd?podobn? s radost bojovala s Ruskem do poslednho finskho vojka. To chcete? My ne. My to nechceme. Vy sami ale rozhodujete o tom, co chcete, ?ekl Putin na spole?n tiskov konferenci prezident? Finska a Ruska. *Jet? p?ed sedmncti lety upozor?oval Alexandr Vondra, e by p?taosmdestilet babi?ky nem?ly rozhodovat o vstupu ?esk republiky do NATO. T?eba nem?ly, ale pak si nep?ipomnejme v kad politick diskusi slovo demokracie, kter je nm stejn? jen zst?rkou pro pchn zla ve jmnu dobra. *Dovedu si p?edstavit takovou evropskou armdu. Vp?edu politick n?elnk NATO generl-komisa? soudruh Petr Pavel s americkou vlajkou a za nm nai vojci z aktivnch zloh a dobrovolnch aktivnch zloh thnouc vl?it proti Rusku za zjmy USA a jejich oligarch? privatizujcch Evropu. *Polsk ministr obrany Antoni Macierewicz: Rusko mus p?estat s hrozbami v??i Polsku, evropskm zemm a vem dalm zemm. Dky rozmst?n vojsk NATO na svm zem se Polsko stane plnohodnotnm ?lenem vojensk aliance, kterm cht?lo bt po celch sedmdest let. *Evropu m zachrnit militarismus - zbrojen a armda! Nyn vylo najevo, e n?meck vvoz zbran se ji v roce 2015 tm?? zdvojnsobil oproti p?edchozmu roku, na zhruba 7,9 miliardy euro. Vce ne N?mecko z prodeje zbran utr jen Spojen stty a Rusko. *Tereza Spencerov: Komunik p?ijat na zv?r dvoudennho varavskho summitu NATO 58krt zmi?uje Rusko, p?i?em jsou to zmnky tak?ka bez vjimek negativn. Na druhou stranu text 34krt zmi?uje Ukrajinu, a to vdy d?sledn? pozitivn?. Sv?t NATO se to? kolem Ruska a bez n?j by mnoh ztratilo smysl. Skute?n? bude muset Rusko na tento blzniv argument umstit na sv zpadn hranice Iskandery a dt v?d?t, e jsou tyto komplexy ur?eny vhradn? pro boj s meteority? *Jakou zminku si najdou spojenci, aby z fze studeno-vle?nick p?eli do fze hork? Fingovan teroristick tok nebo hackersk tok? Kdy bude zahjena bitva o Kaliningrad? M?eme bt hrd, e po boku USA je nm dovoleno slouit v NATO, abychom ?ili dle me?em a ohn?m po celm sv?t? mr, svobodu a demokracii a blahobyt pro americk, n?meck, francouzsk atd. zbroja?sk pr?mysl. Banky kone?n? mohou oddalovat dky dalmu zadluovn agnii sv?tov finan?n chobotnice. A pokud se lid ozvou? Tak od toho mme vle?n stav, aby jim vysv?tlil, e na demokratick postupy u dvno nen doba. *Nejv?t ozbrojen moc, americk armda, a vechny mon zpravodajsk sluby u vedou vlku proti terorismu od roku 2001. A ?eho doshly? Neustle posiluj svou obranu asi 750 vojenskmi zkladnami po celm sv?t?, na kterch slou okolo 200 tisc vojenskch a asi 80 tisc civilnch osob. Zd se mi, e jich je ve zbrani, a to nepo?tme ozbrojen mue jejich spojenc?, vc ne terorist?. A t?ch neubv, p?ipomn Zden?k Zbo?il. *Nad 11. z?m jsalo tak veden nejv?t americk pionn agentury: Te? dostaneme vechny penze, o kter si ?ekneme. Budeme to dmat p?tch patnct let! *Tohle jsou prvn t?i v?ty preambule, t?i zkladn teze Republikn?, kter jsou pak v dalm textu rozpracovny: V??me v americkou vjime?nost. V??me, e Spojenm stt?m se dn stt nevyrovn. V??me v americkou vjime?nost vzhledem k jej historick roli - nejprve jako to?it?, pak obrnce a nyn p?klad svobody pro cel sv?t. *Zvan libyjsko-syrskho jara doshl na Evropu. *Rusko nebude u nikdy bojovat na vlastnm zem. *Na druhou stranu ameri?t politici zcela otev?en? p?iznali, e sankce uvalen na Rusko maj za kol p?isp?t ke zm?n? reimu v zemi. To se vm nezd jako dost agresivn postoj? podivuje se Karaganov. *Nejsou to sankce, ale ekonomick vlka, kterou vyhlsily Rusku USA. A v tto vlce je ob?t Evropsk unie. Proto si myslm, e zem? EU ?ek velmi vesel" a bou?liv podzim, ?ekl Nikolaj Dimlevi? v teru rdio Sputnik. *Robert Kaplan: Prv? proto jsou USA povinny vystoupit na ochranu svch spojenc? v roli jejich v?dce a zachovat tm rovnovhu sil v Eurasii. Severoatlantick aliance vak mus stle jet? brnit st?edn a vchodn Evropu p?ed podvratnou ?innost a bezprost?edn agres Ruska. ?dit Evropu znamen ?dit Britnii a N?mecko. Pokud se tak stane, ve ostatn se dostane na sv msto. Nejistota, zp?soben Brexitem, teprve za?ala a bude Evropou ot?sat po cel lta. USA jsou s to ochrnit demokratick spojeneck zem? v Evrop?, aby tak udrely rovnovhu moci v Eurasii. *Z diskuze: Proboha, nechra?te ns u, starejte se rad?ji o sebe, vykalete se na ns. Co jsme komu ud?lali? Neserte se do ns. Vra?te se do pekla! Go back to hell (jestli jste nerozum?li). Vy, e jste zvt?zili ve studen vlce? Co je to za blbol? Ne?t?te ty svoje noviny. Nebo jim aspo? nev??te. Kdyby se s vmi Rusov necht?li skamardit, tak jste je nikdy nedostali. Investovali jste pak do nastolen Jelcyna, a to se vm vyplatilo. Jak ?ekl Clinton, zisk byl 5700%! Vra?te se do pekla! V?era bylo pozd?. Hor t?nici si nelze p?edstavit. *Generlmajor v zloze Hynek Blako: Vojensk vbor NATO vytv? obraz apokalypsy vlky s Ruskem. Ve je ?zeno z Moskvy, kter m vude sv agenty. Odchod Velk Britnie z EU, neboli Brexit, je jist? dlem promylen a sofistikovan propagandy Moskvy. Juncker a Merkelov jsou agenty zcela nepochybn?, protoe svoj politickou ?innost uvrhli Evropu do chaosu, kter Moskv? ur?it? vyhovuje. Summit jist? tuto ?innost Moskvy odsoud a ve svch zv?rech bude zavazovat jednotliv ?lensk zem?, aby urychlen? opravily rozpo?ty a vydaly dv? procenta HDP na vojensk vdaje a zahjily tak p?pravu na mon vle?n konflikt s Ruskem. *Jind?ich Koudelka: Jestli vae pohrdn Ruskem doshlo takov mry, e jste vyprodukovali i otzku, zda pat? (Rusko) do Evropy, jakou mru pohrdn jste v kolonich prokazovali svm domorodc?m, e vs, bl pny a tuany, tak velice nemiluj? M?li jste kolonie, mte Commonwealth. Potom vk?ik onoho Afri?ana sm?rem k Anglii: Vezm?te ns dovnit?, vdy? jsme byli va koloni, nen v?bec od v?ci. Kdyby tedy cel Afrika i Asie zatouily po trvalm pobytu v Evrop?, Evropa jim apartmn s celodenn penz poskytnout mus! Zavazuje ji pr k tomu humanismus a evropsk prvo. e slovo humanismus je monstrum a zaklnac formule z kuchyn? ?ernch mg?, vme. Odvolvnm se na evropsk prvo a humanismus, cht?j ?ernokn?nci, kte? nevylzaj na sv?tlo, legalizovat ?zen znik Evropy. Hanebnho konce Evropy bude dosaeno! Tohle jste cht?li? Jestli ano, to spus?te du na radost. *Tony Blair, George Bush, Dick Cheney, Bill Clinton, Nicolas Sarkozy, Colin Powell a Hillary Clintonov odeli, a k odchodu od masovch vrad a nevypov?ditelnch hr?z, je zp?sobili lidstvu, se chystaj Cameron, Obama, Merkelov a Hollande. Bez hrozby, e za n? budou volni k zodpov?dnosti ?i dokonce souzeni. Sadm Husajn a Kaddf byli zavrad?ni bez soudu a jen na zklad? propagandistickch tvrzen. Tohle se mus zm?nit a kriminlnci Zpadu mus bt za sv pobu?ujc zlo?iny voln k zodpov?dnosti jako kad jin. *Eric Best: Humanitrn bombardovn Srbska ve svm d?sledku umonilo Sadsk Arbii zaloit jej prvn evropskou kolonii. A bude jednou tato kolonie p?izvna ke ?lenstv v EU, bude ?esk vlda zase u toho. *Sta?i?k pr?pov?? Jean-Claude Junckera z roku 1999: Dohodneme se o n??em, pustme to do (medilnho) prostoru a n?jak ?as ?ekme na odezvu. Pokud se nestrhne p?li velk pok?ik a dn povstn, protoe v?tina v?bec netu o ?em to rozhodnut je, pokra?ujeme krok za krokem, a ji neexistuje cesta zp?t. (Doloeno v ?lnku Bruselsk republika a uvozeno v?tou: Jean-Claude Juncker je vykutlen hlava.) *Shr?me fakta. Rusko vynakld na vojensk vdaje n?co mezi 50 - 60 miliard $ ro?n?, USA p?es 600 miliard $ a nap?klad samotn Velk Britnie 65 miliard $. St?edn? velk velmoc, Velk Britnie, tedy vynakld v b?nm roce na zbrojen vce ne Rusov. *Stle jet? b?h star vtip z americkho folkloru: Co d?laj synov? Prvn syn Tom je v Afghnistnu, druh Bill v Irku, t?et Harry v Libyi. A manel? Ten cestuje po evropskch univerzitch a konferencch a p?edn o ruskm vojenskm nebezpe?. *Kdy u ns armda Spojench stt? brn dle ne sedmdest let, tak pro? by v tom nepokra?ovala? I kdy je trochu sporn, zda je to v naem zjmu, v zjmu USA je to ur?it?. A jak vme (snad u od koly obecn) USA nemaj ani p?tele, ani nep?tele. Jen sv zjmy. *Jugoslvie, Irk, Afghnistn, Libye, Srie Mrumilovn, n?n, dojemn, laskav a lskypln nikoho neohroujc vojensk cvi?en na ruskch hranicch V?et dobrch skutk? USA a NATO zd se bti nevy?erpateln. Takovho ochrnce mru a bezpe? tato planeta jet? nezaila. Vak je dnes tak sv?t pono?en v hlubok mr a ptactvo nebesk se m?e uzpvat k smrti samou chvlou na nae dobrodince. *Generl Shireff: Putin m?e p?es noc vyhlsit vlku alianci! Panu generlovi Shiroffovi hrabe, jinak by nemohl bt generlem NATO. *Tereza: Na Chilcotov? zprv? je vlastn? nejzajmav?j jen to, e zatmco soudy blho mue v Haagu polou do v?zen kadho africkho nebo jugoslvskho nep?tele, tak na ty nae nedoshnou A tm pdem je Chilcotova zprva sice fajn, ale nen to spravedlnost. Nicmn? mm dojem, e Irk p?ece jen n?co dokzal - po podivnostech kolem vyet?ovn 11. z? nastavil tak vysokou mru lhan, e dnes u zpadnm politik?m a jejich bohabojnm tvrzenm o tom, e n?kdo je fakt patn a zasluhuje ztrestat, uv?? jen mlokdo s rozumem (a bez keftu v Bruselu). Jinmi slovy, jedna ob? le otev?ela novou fzi vvoje spole?nosti - mme tu politiky, kte? lou, mme tu noviny, kter jejich li ochotn? opakuj. A pokud to nevad politik?m ani t?m mdim, tak kde jsme? *Omluvy politik? pat? k zvl? zr?dnm projev?m jejich chovn. Komu se vlastn? Tony Blair omlouv? T?m mrtvm? *Na ja?e roku 1947 se egyptsk hodin?, u?itel a nboensk aktivista s po?etnm ?ten?stvem Hasan al-Bann obrtil na egyptskho krle Farka s kritikou egyptskch instituc, nazvanou Ke sv?tlu. P?edloil zde islmskou alternativu v??i sekulrnmu nrodnmu sttu. Zpad, dlouho oslniv dky dokonalosti svho v?deckho poznn, je nyn zruinovan a v padku, jeho zklady se drol, jeho instituce a v?d? zsady se rozpadaj. Zpadn mocnosti ztratily kontrolu nad uspo?dnm sv?ta, kter samy ustanovily: Jejich kongresy ztroskotvaj, jejich dohody se poruuj, z jejich smluv jsou cry. Spole?nost nrod?, zaloen s clem zachovvat mr, je pouh p?elud. Nastv p?leitost ustavit nov sv?tov ?d, op?en o islm: cesta islmu byla vyzkouena, a historie potvrdila, e je spolehliv. *Celkem 192 let krveprolit a ohn?, kterm Evropa postihla Blzk vchod, kdy k?i?t ryt?i masakrovali muslimy, zahjil pape Urban II. vpadem proti muslim?m, kte? jsou, podle jeho slov prokletou rasou, rasou, absolutn? odcizenou od Boha. Je svatm ?inem vyhladit tuto hnusnou rasu z naeho (sic!) zem, konstatoval Urban II. (Nem?l by se dnen pape muslim?m omluvit?) *Ivo ebestk: Kdy u patn sm?r, tedy vydejme se jm vichni! Sv?t vdy fungoval a jet? dlouho patrn? bude fungovat jako prostor, ve kterm nepatrn menina diktuje v?tin? a po?n si p?itom bu?to p?mo?a?e a neomalen? (v?tina politickch systm? v d?jinch lidstva) nebo vysoce sofistikovan? (zastupitelsk demokracie). V zastupitelskch demokracich se ale brzy u?me chpat politickou realitu jako ur?itou formu hry ?i divadelnho p?edstaven, take vme, e herci si scn? zpravidla sami nep. *Cesty Pn? jsou nevyzpytateln. V naem civiliza?nm okruhu Penze u dvno obsadily bo tr?n. *Z hladu ro?n? umr okolo esti milion? d?t. Ve jmnu jednoho boha se vl? proti druhmu a kv?li migraci to v ?ad? kout? sv?ta hroz ekonomickm kolapsem. Je a s podivem, kolik v?dc? se za tto situace v EU v?nuje zji?ovn inteligence goffin? z Tanimbaru, hovnivl? z Afriky *P?edseda eurokomise Juncker ve svm projevu na mimo?dnm jednn europarlamentu uvedl v kontextu brexitu: Britsk referendum odst?ihlo jedno z naich k?del, ale stle letme vst?c novm obzor?m. *Jet? p?ed referendem Jucker na adresu Brit? vyslal vhr?ky, e pokud vystoup, bude s nimi jednno jako s dezertry. A v Bruselu se Nigela Farrage dokonce Juncker zeptal: Co tady v?bec d?lte? Na co mu jedna z hlavnch tv? kampan? za brexit odpov?d?la: J jsem byl lidmi zvolen, abych tu byl, co vy? Nejd?ve nenpadn? prohlsil, e oput?n Britnie nahrv Rusku. Jak jinak, e. Pak zv?til kalibr a ?ekl, e brexit pom?e i Islmskmu sttu. A nakonec, aby toho trapnho vyhroovn nebylo dost, ?ekl, e leave ohroz mr na Zpad?. *P?ed 10 lety ?ekl kyrgyzsk prezident: Ven Ameri?an a Evropan, nediktujte nm, jak mme tan?it v naem dom?. Dejte nm pokoj. *V roce 1898 podepsaly USA se pan?lskem, kter porazily ve vlce, smlouvu o prodeji Filipn Spojenm stt?m. Za 20 milion? dolar?. Protoe v t dob? ji filipnt bojovnci za svobodu obsadili Manilu, za?aly jednotky USA boj proti nim. Podle n?kterch daj? zahynulo v tto vlce milion Filipnc?. *Sanders: ?ekn?me si to jasn? - globln ekonomika nepracuje pro v?tinu lid ani v na zemi, ani ve sv?t?. Je to ekonomick model vyvinut ekonomickou elitou ve prosp?ch ekonomick elity. *P?ilo redak?n potou: ?eskoslovensko po roce 1989 se doslova p?es noc zm?nilo z pr?myslov? vysp?l zem? na rozvojovou s dostatkem bann? po cel rok. *Bar Asad - jeho poplaen reakce, e na zem Srie nepovolen? operuje stle vc zahrani?nch jednotek, jsou tak?ka na dennm po?dku. *Martin Koller: Z n?kterch zkladen v Afghnistnu, zsobovanch u jen letecky, mohli bojovnci US Army odthnout a pot, co zaplatili terorist?m tu?n vkupn, aby jim uvolnili cestu z obkl?en. *Erdoganovi kone?n? dochz, e jeho milovan zem? m p?edevm poslouit americkm zjm?m ve vlce proti Rusku. Nemm o Erdoganovi dn iluze. Je to nep?tel Evropy a nep?tel k?es?anstv. Ale na rozdl od ukrajinskch oligarch? a mnohch evropskch politik?, zrazujcch a prodvajcch vlastn zem? a nrody, to nen takov zkorumpovan blb, aby nechal zni?it Turecko v americk vlce proti Rusku. Patrn? mu rovn? dochz, e p?evn v?tina Evropan? nechce v Evrop? Turky ani islm. Erdogan se v posledn chvli chyt zchrann brzdy a sna se o relnou politiku, vhodnou pro p?eit Turecka. Je vid?t, e mu p?edevm zle na vlastn zemi, na rozdl od eurokomisa?? a jejich sluh? v Evrop?. *Nen na vs d?lat takov rozhodnut. Kdo jste? Nau?te se, kde je vae msto, prohlsil Erdogan sm?rem k americkmu generlovi, kter komentoval zadren desetitisc? Turk?, dajn? zapletench do pu?e. Msto toho, abyste pod?kovali tomuto nrodu, e ve jmnu demokracie potla?il p?evrat, tak se stavte na stranu pu?ist?. Mimoto jsou organizto?i pu?e ve va zemi. M?j lid nikdy nep?esv?d?te o opaku. *Rusk, jet? carsk diplomat to ?ekl p?esn?: Nep?telstv Anglosas? je stran, hor je u pouze p?telstv s nimi. Britskou tafetu dnes nesou USA. *Nen dnm tajemstvm, e otcov zakladatel byli tvrdmi rasisty, co samo o sob? vyplv z existence otrok?skho systmu. Hlavn autor americkho prohlen nezvislosti a t?et prezident Spojench stt? Thomas Jefferson byl majitelem stovek otrok?. *Kant: Lidstvo dosahuje sv dokonalosti v bl rase. *?nsk ekonomika je sice pohn?n sttem, ale nevede si h?? - spe naopak - ne ta nae volnotrn v chronick krizi a v rukou n?kolika superbohatch rodin. *Peking asi o dva roky dop?edu uji?oval, e verdikt soudu akceptovat nebude - p?ipad mu divn, e by m?l vyklidit mo?e u svch b?eh? pro americkou flotilu, kter m ke svm domovskm p?stav?m b?hvkolik tisc nmo?nch mil. A nyn na oznmen verdiktu reagoval jednozna?n? a pohrozil, e bude sv zjmy hjit i silou. *O. Krej?: Spojen stty nabzej dobr sluby a volaj po dodrovn mezinrodnho prva. Obhajuj mluvu o mo?skm prvu, co je vskutku paradoxn - USA toti, na rozdl od ?ny, danou mluvu odmtaj podepsat. *Prezident ?LR a generln tajemnk V KS ?ny Si ?in-pching: Sv?t stoj na pokraji radiklnch zm?n. Vidme, jak se postupn? hrout Evropsk unie, jak ekonomika USA sm??uje ke krachu - a to ve skon? novm uspo?dnm sv?ta. Nic nebude tak, jak d?ve, za deset let ns ?ek nov sv?tov uspo?dn, ve kterm bude kl?ovou roli hrt spojenectv ?LR a Ruska. Sledujeme v sou?asn dob? agresivn projevy ze strany USA jak ve vztahu k Rusku, tak i k ?n?. Domnvm se, e Rusko a ?na mohou vytvo?it blok, proti ktermu bude NATO bezmocn, a kter tak ud?l konec imperialistickm choutkm Zpadu. *Vladimir irinovskij: Nen dobr se vm?ovat do zleitost jinch zem, provokovat, ?kat druhm, co maj d?lat. To my, alespo? ve srovnn se Spojenmi stty, ned?lme. Amerika se vet?e pln? vude, do kad sebemen dry se vejde. Vude vidme tu jejich vlajku, slyme stupidn anglick jazyk. V na zemi bychom m?li p?estat vyu?ovat anglick jazyk. Bohat? nm sta? t?i jazyky: rutina, n?m?ina a francouztina. Jazyk agrese, jazyk, ve kterm mluv NATO, v dnm p?pad? nepot?ebujeme. Plivu na anglick jazyk. N?m?ina je jazyk faistick, jazyk vlky, jeho vuku je tak t?eba zruit. NATO je Severoatlantick aliance! Severoatlantick! K ?emu tedy pot?ebuj jin Evropu? K ?emu pot?ebuj vchodn Evropu? Za nedlouho budou p?ijmat i zem? na Blzkm vchod? a v severn Africe. Stejn?, jako tomu je s Evropskou uni, je to politick narkotizace. *Velk Britnie a USA zpalnmi bombami zni?ily Dr?any a ?adu dalch n?meckch m?st, p?i?em podle n?kterch historik? pouily proti n?meckmu civilnmu obyvatelstvu v?t ni?ivou slu, ne proti n?meckm armdm. *Tvrd se, e ekonomiku ?d neviditeln ruka trhu. Ani nhodou. Ekonomiku ?d zatracen? viditeln ruce t?ch, kdo si z n cht?j ud?lat Stole?ku prost?i se a Oslku ot?es se. *Keller: V Londn? jsou stle vce jen vrstvy dv?: nadpr?m?rn? sp?n a ti, kdo je obsluhuj. *Vy jste tak neschopn, e si ani neumte na?erpat minerlku z va zem?, vy si dokonce neumte ani nahnat pitnou vodu do vodovodnch trubek. Jet?, e jsme tu my a za mrn baki to pro vs ud?lme sami. *Vclav Hubinger: Katolick crkev p?ipout, e Jan Hus asi uplen bt nem?l a sty Jana Pavla II. nad tm vyjd?ila ltost. Rusk (tehdy) premir Putin se omluvil Polsku za Katy? a KS? se v prosinci 1989 ve stresu pod tlakem d?n omluvila ob?an?m ?eskoslovenska za zachzen s nimi b?hem sv neomezen vldy. U chyb jen omluva kapitalist? za star p?ko? na d?lncch a t?eba se do?kme i omluvy lechty za feudalismus. *Hus byl ovem nejen slaven, ale i znovu poprn. Kdy se jeho jmno m?lo objevit na jedn z desek zdobcch novostavbu Nrodnho muzea, ozna?il ho na zasedn ?eskho sn?mu Karel Schwarzenberg za osobu odpov?dnou za husitstv. A husity vyhlsil za bandu lupi?? a h??, za komunisty XV. stolet. Nrodn inteligence odpov?d?la vzvou k vystav?n pomnku, kter - p?es obstrukce ?ad? a crkve - vyrostl na Starom?stskm nm?st. *Frantiek Kuba: Co dle s Bohuslavem Sobotkou? Muem bez bzn?, hany a rozumu (to posledn krtm, mohlo by to bt alovateln). Inu, starejme se o n?j bez vhrad, ale i bez protekce. Tak, jak se ON staral dosud o ns e neusp?je?, ale vdy? m?l na to tolik ?asu a skoro vechny prost?edky za penze da?ovch poplatnk? Chceme snad dle investovat do mechanickho ku?tka na kl?ek Angely Merkelov? *Polsk ministr obrany obvinil Rusko z Voly?skho masakru. Na sv facebookov strnce poaduje Zacharovov od Varavy, aby up?esnila, jestli ministr vyjd?il oficiln postoj Polska, nebo to byl jeho osobn postoj, a jestli v?bec existuj n?jak historick udlosti nebo p?rodn jevy, kter by Rusko nezavinilo? *Myslm si, e pan Babi nem pravdu. Vichni p?ece vidme, jak ns Rusko neskute?n? provokuje. Zinscenovalo manvry NATO na svch hranicch, za?dilo rozmst?n americkch a dalch vojk? v Polsku a Pobalt, doshlo toho, e Ameri?an vylou sv ob? vzv?dn drony nad nae zem. Mm jet? ve v?tu ruskch provokac pokra?ovat? Jak dlouho chce jet? Rusko zneuvat na holubi? povahy? Nat?st mme skute?n sttnky typu pan Langdlov, jejich pouh fotografie je schopna ruskho agresora odradit. Pln? souhlasm s nzorem tto moudr eny, e jadern vlka s Ruskem by byl boj i za nai svobodu. Ta ena bude svtit i pot, co okoln popel u dvno vyhasne, uvedl europoslanec ?SSD Jan Keller. *fka unijn diplomacie Federica Mogheriniov dnes oznmila, e k rozhodnut o prodlouen sankc Evropsk unie proti Krymu do 23. ?ervna roku 2017 se p?ipojila Ukrajina, Gruzie, Albnie, Lichtentejnsko a Norsko. *Tereza Spencerov: Mimochodem, zaznamenal jste, e francouzsk letectvo p?i bombardovn na severu Srie te? v ter zabilo p?es 120 civilist?? Potvrdila to i syrsk opozice. Vypad to skoro jako msta za Nice Zvykejme si. Po?d si jet? ijeme tisckrt lp ne ve zdemokratizovanm Irku, o takt zdemokratizovan Libyi - to byl takov bohat stt na severu Afriky, vte? Na otzku co j a pu? v Turecku rozhodn? a jasn? prohlauji, e v n?m fakt, ale fakt prsty nemm. Prosm do zznamu! A Erdogan v?era konstatoval, e mr v regionu vytvo? spole?n? s Ruskem a rnem, ?ili naimi nep?teli. Doufm, e si Ameri?an stihnou z Turecka odvzt aspo? sv jadern rakety Ne, d?lm si legraci. Zatm nen nic tak havho. *Ale kdy jsme u Turecka, neodpustm si jednu poznmku. Nevte, odkud se vzal ten pan B?lobrdek? To je ten, co navrhuje, aby nae univerzity p?ijaly vyhozen tureck akademiky, pr stejn? jako kdy Masarykova univerzita p?ijala ruskho profesora Zubova. Nad tm z?stv rozum stt. Jedinou Zubovou akademickou kvalifikac je nenvist k Putinovi a ochota sypat z rukvu cokoli, co cht?j nai jest?bi slyet. Nevte, kdo toho B?lobrdka plat? Sm by na to ur?it? nep?iel. Vdy? je to ministr ?esk vldy! *Nyn, po pu?i, dv sultn najevo, e Evropa je pro n?j kus toaletnho papru. Nebo na n?j budou platit hrozby USA o vylou?en z NATO? Nae ldry - m jen pro legraci. To sam p?itom plat i pro hrozby vylou?en z NATO - je to rozklen organizace slouc zjm?m americkch zbrojovek, a p?i pohledu na uvadajc slu Zpadu, EU v existenciln krizi a p?i sou?asnm pohledu na integrujc se Eurasii, do n je Turecko ?nou a Ruskem srde?n? zvno, volba Ankary nemus bt a tak sloit. Take ve finle je velmi pravd?podobn, e budeme dolzat i k sultnovi - mme p?ece praxi v dolzn k sadskm st?edov?km tm??m. Nedivm se proto, e Juncker pr pije. To je jet? fajn, chpala bych, i kdyby byl na heroinu *Sv?t se bavil nad novou vldou Theresy May, zejmna nad jmenovnm Borise Johnsona ministrem zahrani? (z USA dokonce padlo, e si Britov mon jen, doslova, d?laj prdel), ale sm?v u ztuhl. Boris Johnson obvinil dnenho americkho prezidenta Baracka Obamu, e je "posedl svou ?ste?n? ke?skou, po p?edcch zd?d?nou antipati pro Britsk imprium". Charakterizoval monou budouc americkou prezidentku Hillary Clintonovou jako osobu "s nabarvenmi blond vlasy a vystr?enmi tlustmi rty, kter na vs ocelov? mod?e civ jako sadistick zdravotn sestra v nemocnici pro duevn? chor". Tak ji p?irovnal k Lady Macbeth. *Pokud se stane Trump hlavou sttu, bude pr Amerika op?t na prvnm mst?. Sv?t je pr mnohem mn? stabiln kv?li tomu, e se Barack Obama rozhodl sv??it Hilary Clintonov americkou zahrani?n politiku. P?ed jejm nstupem do funkce ministryn? zahrani? podle n?j Libye spolupracovala, Egypt byl pokojn, Irk zaval bytek nsil, rn krtily sankce, Srie byla pod kontrolou. Tvrdil proto, e odkazem p?soben Clintonov v ?ele diplomacie jsou smrt, destrukce, terorismus a slabost. Svou rivalku v boji o Bl d?m obvinil tak ze zodpov?dnosti za roz?en organizace Islmsk stt v Srii a Irku. Samoz?ejm? kandidt nemohl nevyut omyl? na hranici mezinrodnch zlo?in?, kter maj na sv?dom manel Clintonovi. Ale nikdo si ve Spojench sttech nemysl, e by m?li bt poslni do Haagu za Miloevi?em nebo Karadi?em. *Pro? by USA m?ly platit za bezpe?nost t?eba Evropy a celho NATO je vcelku logick. Spojen stty za posledn Obam?v rok posko?ily s dluhem o dal bilion a kus, p?iblily se k u beztak matematicky nesplatitelnm 20 bilion?m dolar? dluhu, a kdyby prost pravidla m dti, dal platily i pro USA, tak u je to stt v bankrotu n?kde na rovni Ukrajiny. To, e by Trumpovy po?ty mohly znamenat konec NATO - pokud si ho ?lensk stty neza?nou platit samy - je podle mho jen pragmatick vaha. *Na postupu jej kampan? mi p?ipad nejlegra?n?j - a tm vlastn? i nejzoufalej - e bojuje proti Trumpovi snahou vemon? ho spojovat s Ruskem, a tak to ve finle skoro vypad, e Hillary v Americe kandiduje proti Putinovi *To, co vznikne na mst? dnenho N?mecka, nebude mt spole?n p?vod ani spole?n vzhled, ani sdlen jazyk ?i kulturu - bude to spole?enstv r?znch, prohlsil loni n?meck prezident Gauck. *N?mec rnskho p?vodu. *Francois Hollande: Islmsk stt vyhlsil Francii vlku. A my te? musme vst vlku proti IS s dodrovnm vech platnch zkon?. Pokud bychom bojovali s terorismem oslabenm naich princip?, lo by o prvn porku, po n by nsledovaly dal. *N?meck kriminlka tvrd, e v N?mecku je 410 potencilnch terorist?. Jak na to p?ili? Pro? ne 409? Nebo 411? Nebo 734? Nebo 112? Zkrtka, tpeme. *to?nk z bavorskho Ansbachu, sedmadvacetilet Muhammad Dall: Islmsk stt tuto vlku neza?al, Zpad m?e za toky sm, protoe bomby dopadajc v Srii ?i Irku nerozliuj, jestli usmrcuj mue, eny ?i d?ti. *Valpurina noc od Gustava Meyrinka. U ?ten??, na kter mysti?no zap?sob siln? - m?e dojt k tomu, e nabudou dojmu, e Gustav Meyrink znal pana Sobotku osobn?. Objevuje se dost mon v postav? herce a mga, kter prochz d?jem jako mlhovina, kter se obratn? i materializuje. *Lumr N?mec: V souvislosti s p?evratem v Turecku m? bav prohlen premira Sobotky: pot?ebujeme siln a stabiln Turecko Dalm krokem by mohlo bt Sobotkovo prohlen o tom, e pot?ebujeme silnou a stabiln Severn Koreu. *Prost? - v minulosti to bylo "Nrod sob?", te? je to "Nrod gauner?m a vybranm rodinm" - prac se neuiv a p?eci je nenechme chcpnout hlady. Vdy? to bychom je nemohli v budoucnu soudit za zlo?iny proti nrodn cti. *Ve 450 milinov Evropsk unii vldne 28 ?lenn Evropsk komise. A ten, kdo m pod kontrolou t?chto 28 lid, vldne cel Evrop?. *Carl Jung, jeden ze zakladatel? psychoanalzy, kdysi charakterizoval demokracii jako nekrvavou ob?anskou vlku. *P?edstavitel neoliberln filosofie a etiky F. A. Hayek (1899-1992): Heslo sociln spravedlnosti nem nic spole?nho se spole?nost svobodnch lid. Pat? do kategorie nesmysl?, je to iluze, kter poblznila socialisty. Spole?nost nem?e nst odpov?dnost za hmotn postaven svch ?len? a za to, e kad dostane, co mu pat?. Vra v sociln spravedlnost je nejv?t hrozbou pro v?tinu hodnot civilizace svobody, toti soukromho vlastnictv, neruenho sledovn osobnch cl? a tm i vytv?en spontnnho ?du trnho hospod?stv. *Prce je amorln, dnes se za ni lid styd. To je citt od ieka, *Lao-C: Byli mocn vldci a lid tm?? nev?d?li, e jsou. Byli men vldci a lid je ctili a milovali. Jet? mench vldc? se lid bli, a ty docela mali?k nem?li rdi. *Putin tak poslal telegram Cameronovi, ve kterm mu pod?koval za spoluprci. Doufm, e tvoje bohat politick zkuenost bude i v budoucnu dna jak ve Velk Britnii, tak i v mezinrodnm spole?enstv, napsal Putin. *Britt konzervativci cht?li mt chleba namazan na obou stranch. *Evropsk unie se rodila z poznn, e bezuzdn konkurence vede k vlkm. *B?lohradskho vrok: Chceme-li bt racionln, musme se vzdt p?edstavy, e nae v?ty mus bt zaloeny na pravd?. P?kladem hledn pravdy v tomto smyslu je i p?b?h dnes estapadestiletho mnicha Arsenie. Zde je jeho vyprv?n o hledn pravdy: Zahul si hai, vezme kytaru a vyraz do svho sv?ta, pry? odtud. Je to p?itom jen kousek k sebevrad?. Nakonec vichni jeho p?tel um?lci - mal?i, hudebnci, bsnci, herci - zem?eli na AIDS, hepatitidu nebo je nali p?edvkovan drogou. Zbo?ovali britskou kapelu The Slade a zp?vka, bsnka, kytaristu Marca Bolanda z T.Rexu. Pro dny se jezdilo do italskho Terstu a ?adu mdnch v?c ili mstn b?lehradt krej?. Arsenij vyjmenovv sv p?tele hudebnky, kdo kde a na co zem?el - alkohol a drogy. Byla to elektronick liturgie a t?lo, krev Pn? byl alkohol, joint, lajna Jestlie rocknroll je tak skv?l, pro? jsou k tomu zapot?eb drogy, pt se dnes ji jako mnich Arsenij. *Literrky: Vclav Blha (1949), ?len skupiny 12/15 - pozd?, ale p?ece, je pluripotentn vtvarnk s pr?nikem do mal?stv a konceptulnho um?n, podle toho, kter vtvarn forma mu dovoluje tma zpracovat lpe. Jeho obrazy maj expresivn dynamiku v odrazu okamiku inspirace. Jan Pit?k (1961), ?len Novho sdruen praskch um?lc?, je mal? s p?etlakem emoc a pokory. Nikdo ho nem?e lpe popsat, ne to ud?lal on sm v roce 2003: Cht?lo se mi zpomalit, p?enst se daleko od reality, kde ?as m jin rozm?r. Pootev?el jsem dv?ka do sv?ta, kde existuje jedenct dimenz, paraleln vesmry, do prostoru, kde pravda je sm?lej a neuv??iteln?j ne fikce. A chvli postojte p?ed jeho obrazy a za?nete se do nich vvat, to ve proijete. *Carlo Ponti: Kdy se film lb a chod na n?j lid, tak je to byznys a kdy se nepovede, je to um?n. *Woody Allen: V ivot? nelituji ni?eho, krom faktu, e nejsem n?km pln? jinm. *Ernst Hemingway sdlil v Madridu v hotelu Florida. Byl zde velice dob?e zsoben unkou, sry, dokonce i kavirem. Sedmi?ka skotsk byla bezedn. Po vlce se Ernst Hemingway vracel do pan?lska a to velice rd. Op?t zde objd?l sv oblben msta, zejmna koridy a jak jinak, ne e zde tak hodn? pil. O co vce p?ilnul ke pan?lsku, o to mn? o n?j pan?l stli. Nemohli jej dokonce vystt. pan?l jej odmtali nikoliv proto, e zskal slvu na popisu pan?lskch b?ch zpas?, ale proto, e se jako p?vrenec republikn? bav s bohatmi a vlivnmi lidmi Frankova reimu. *Gorba?ov a spol. byl prvn vedouc komunista, kterho obdivovali bank?i a jejich lokajov celho Zpadu! Dnes p?ivedl Gorba?ov sv?t na pokraj III. sv?tov vlky! *Jako ve st?edov?ku - vyhzet je z oken na vidle! Tzv. vyokn?n. Vyoknit je! Sarkozyho nabodnout na n?jakou rezavou vodovodn trubku a nosit ho jako vlajku po pa?skch bulvrech. Myslm, e tm spravedlnosti bude u?in?no zadost. *Na prodej je vechno, mt dost v pen?ence, tak koupm cel Slovensko. Je pry? doba kdy se nekupovalo ale okupovalo. *Objeven sp?dacch stroj? v Manchesteru zp?sobilo mrt hladem milin? indickch tkalc?, tak vypad tak pokrok. *Star ?esk p?slov: Po bitv? je kad generlem. Nov tureck p?slov: Kad generl je po pitv?. *Tom Czernin popisoval svou ivotn drhu, kter se odehrvala za dobu hlubok totality natolik p?irozen? a lidsky, e by mu ?lov?k snad i projevil sympatie a pochopen, e jeho ivot byl skoro jako jednoho z ns. *Jsme v podru? zm?k?ilch a impotentnch politik?, kte? maj msto mozku jen m?ec pen?z. *Hollandova popularita se dostala na rove? podrky na jeho botch. *Peklo mus bt przdn, kdy vichni ?blov jsou mezi nmi. *S tm, co si myslm, hluboce nesouhlasm. *Kolik ije ve Lvov? id?? Odpov?? - 50%. A co zbytek? To jsou idovky. *Jde Allh po pouti, potk Jahveho ve form? ho?cho ke?e a ?k mu: Ho?me, ho?me *I matematik, kdy se soust?ed, je schopen spo?tat n?co, co m smysl. (Rokyta Mirko, z p?ednky na MFF UK Praha) *Uzav?en mnoina je jako v?zen, nikdo se nedostane ven. Otev?en mnoina je jako uzav?en spole?nost, nikdo se nedostane dovnit?. (Zaj?ek Lud?k, z p?ednky vyu?ujcho na MFF UK Praha) *Nezd se vm, e poslaneck sn?movna nad?l nepom?rn? vc kody, ne ono promile problmovch lid z populace? *Jako tm?? vdy za poslednch 15 a 20 let si nem?eme bt jisti, co jsme vlastn? vid?li. *** srpen 20146 *Jan ?ulk: Vy, ?et ob?an, nesete p?mou vinu za vrad?n d?t v Srii. Omezenost t?chto ?eskch ob?an? je ohromujc. V tto situaci nejde o dn boje mezi dajnmi znep?telenmi extremistickmi skupinami. Jde o systematick vybjen civilnho obyvatelstva letecky ze vzduchu, Asadovm letectvem a letectvem Rusk federace. *L. Rou?ek: Jedno lze vak ?ci ji nyn. Konflikt Ruska s Ukrajinou je obrovskou prohrou Putina a Ruska. Znep?telit si ?ty?icetimilionov sousedn slovansk nrod, kolbku spole?n kultury a historie na n?kolik generac dop?edu, je epochln geopolitickou prohrou. *Exdiplomat Dobrovsk: Vytvo?en takovho mlna na ztrtu vekerho smyslu a vznamu slova, jakm jsou t?eba Parlamentn listy, to je p?mo kulturn trestn ?in. Rozsva?i strachu, kte? bojuj s terorismem podn?covnm nic nerozliujc nenvisti bez snahy nalzt celoevropsk ?een skute?nch relnch hrozeb, jsou stejn? nebezpe?n jako sm terorismus. *Romancov: Tady je rozdl mezi USA a Ruskem. Zatmco Rusko se ke svm vazalskm stt?m chov v podstat? jako ke kolonim, USA vnm men stty jako partnery. Rusov vnmaj jako partnery pouze podobn? siln ?i siln?j stty. Rusov neuznvaj nic jinho ne silov kapacity, proto jako rovnocenn vnmaj jen Spojen stty nebo ?nu. *Blisty: Nedvn studie zjistila, e efektivita vzkumu na v?deckm poli se zvyuje, kdy sta? respektovan v?dci zem?ou. *Jaroslava Janderov: J m?la to t?st, e jsem se pohybovala tm?? vhradn? mezi lidmi, kte? komunismus nenvid?li. Ob?as zaznvaj hlasy, e rusk prezident Putin je zm?rn? dmonizovn. Myslm, e pan Putin d?l ve proto, aby tuto tzv. dmonizaci jet? poslil. Je tomu vyu?en. *Jeoffrey Pyatt: Nov dodvky zbran z USA maj p?ijt v nejblich dnech. Dky tto pomoci budou zachrn?ny ivoty mnoha ukrajinskch vojk?. *Vladimr Ku?era: Konec regenerace, rok prvn, osmaedest, 21. srpen. Vak vce ne krve na n bylo plivanc? a lejn. Protoe Kreml ns tehdy poplival a zahnojil. Ostatn? takov je odv?k rusk obvyklost v jednn s t?mi, o nich si mysl, e jsou jejich poddanmi. V ?ervenci 1963 byly vyhleny ?tvrtky coby bezmas dny. Kdekoliv ve ve?ejnm stravovn jste v ten postn den socialismu nedostali ani pejli z jitrnice. v ?eznictv dv? tangle jednoho druhu salmu, sdlo a pr konzerv; spot?ebn zbo zcela degenerovan. Kdy cht?l Petr Velik Rusko po evropsku reformovat, ne?inil tak evropsky, ale rusky. Autoritativn?. Nsiln?. Ukazom. Asi to tam jinak nejde. A tehdy, v roce 1968, hrozilo, e se vytrhneme z burlackho obojku. e p?estaneme thnout ruskou lo?. A tak p?ili. Ne, v roce 1968 dle mho nzoru nelo o regeneraci socialismu. Cht?li jsme regenerovat svobodu. *Vladimr Ku?era: Zsah proti demonstrant?m nebyl tvrd. Byl brutln. Brachiln. Zamindrkovan? zv?ec. Vid?l jsem na vlastn o?i dva p?slunky lidovch milic (pro nepam?tnky - Lidov milice - ozbrojen sloka KS?, majc ke komunist?m podobn vztah jako SS k NSDAP), kte? vlekli po zemi (?i zvedali z dlaby) tak estnctiletou zbitou holku. Kad za jednu polovinu vlas?. Myslm si dodnes, e ti milicion?t d?dkov byli zpit nebo zfetovan. Moji p?tel, kterm se nepoda?ilo utct, tak jak se zada?ilo mn?, si proli n?kolika uli?kami, v nich je obuky mltili state?n socialisti?t policajti a policajtky. Ti zvl? horliv tak hrdinsky kopali; co mon do nejcitliv?jch mst. Mocensk ozbrojen sloky sttu a sttostrany se chovaly jako hejno citov? zdegenerovanch psychopat?. Mui Ledna. Jsme s vmi, bu?te s nmi! byl jejich oblben slogan. Byli s nmi a tolik, e ns nechali zbt a mu?it. N?kter bodrmi str?ky z milic i zavradit. Degenerace slunosti. Elita byla zadupna (pokolikt u v tto zemi!). Pvl dostal prostor a mohl napl?ovat sv upck a zupck ambice. Politick, karirn i obchodn. Degenerace veho. Tzv. obdob temna byla proti tomu prochzka r?ovm tolerantnm sadem. A thne se to s nmi jako odporn sliz. *Ku?era absolvoval za normalizace (1974) fakultu urnalistiky, co byla, krom? vojenskopolitick akademie v Bratislav? a VP V KS?, nejzpolitizovan?j vysok kola v ?SSR. Ani si radi nep?edstavuju, co tam musel pst a povdat, aby mohl dostudovat. Pak pracoval v stavu zdravotn vchovy, co tedy taky dn odboj nebyl. Je zajmav, e podobn osoby, krom? Ku?ery nap?klad Jaromr t?tina, ?len KS?, doloen prska? na kolegy, jsou dnes tak zavil bojovnci proti vemu, co jen vzdlen? minul reim p?ipomn. Jako by se snaili p?e?vat sv minul selhn a kompromisy. *Co jet? (kdekoliv) asi pana Ku?eru znepokojuje? Ale mus bt neskonale ?astn, kdy si nyn vybr nejen zbo, ale i hypermarket, kde nakupuje. Je ovem zajmav, e podle statistik jsme tehdy m?li na hlavu vy spot?ebu masa ne dnes. To je lyrik, ten Ku?era! M?l by se rad?ji v?novat psan pohdek, m krsn? vyhrocen smysl pro zlo a dobro, jeho sv?t je tak krsn? p?ehledn a jednoduch a batolata by jeho p?b?hy jist? ocenila, protoe jeho metafory se zdaj bt ur?eny k manipulaci d?t do t? let. Jenom nevm, kam svm dlem sm??uje. Chce, aby jm oblbl d?ti v dosp?losti vradily Rusy na potkn, nebo aby z nich vyrostli nov architekti koncentra?nch tbor?, kde by se to mrumilovn, nad?azen ku?erovsk lidstvo navdy zbavilo t?ch nechutnch ruskch podlid? *Boris Cvek coby poeta: Svoboda jako oberstv, svoboda jako argument nebo? to se m?e, svoboda jako mentln indolence, svoboda jako svoboda se bt a ze strachu se utp?t v odporu k Rom?m nebo muslim?m, svoboda jako smrdut omastek z potravinovch nhraek, svoboda ?st a ?it hoaxy, svoboda jako bezmylenkovit? p?stovan ndor st?ev z domc kuchyn?, svoboda hkat a prd?t. *Vclav Hubinger: Centra Vekerho V?d?n, je sdlilo v Moskv?. Dnes, kdy bychom se mohli t?it liberln demokracii a dosud nepoznan svobod?, po ns jdou znovu. lapou po vem, co je t?eba jen zdnliv? ohrouje, pin pojmy, kter z jejich st pchnou, a jet? se nm sm?j. Tak jste si vimli, e u nejmn? dva roky probh druh normalizace, pou?en?j a rafinovan?j ne byla ta komunistick? Jste si v?domi, e jejmi protagonisty jsou ti, kdo z t prvn vzeli a pou?ili se z n? Nevm jak komu, ale mn? jedna zkuenost sta?ila. Zatm nejsme tam, kde by si ns p?li mt a tak je jet? ?as vechny tyhle chytrky a jejich bezcharaktern pomaha?e zastavit. *J vm, pane Hubingere, sou?asn beznad?j a normalizace, srovnateln s rokem 1969, skon?, a vy a pan Fiala vstoupte do vldy. *Konzervativci netu, e neoliberln ra kon?. *P?edseda Evropskho parlamentu Martin Schulz to asi vyjd?il nejlpe: Britov poruili pravidla. Vloit monost rozhodovat o svm osudu do rukou davu, nen filozofi Evropsk unie. *P. Prochzkov prohlsila, e je vlastn? pln? jedno, jak d?kazy o infiltraci ukrajinskch agent? na Krymu Rusko p?edlo, protoe jsou z principu nev?rohodn. *?en dezinformac je nedlnou sou?st hybridn vlky, kterou vede Rusko proti Zpadu. Analza Jakuba Jandy, Veroniky Vchov a Frantika Vrabela se zabvala vce ne 59 miliony ruskojazy?nch ?lnk? z vce ne 22 tisc zdroj? publikovanch mezi lednem 2014 a kv?tnem 2016, uvd The Atlantic Council. *Blisty cituj Scotta Adamse: Chcete-li p?esv?d?ovat, je zbyte?n p?edkldat lidem fakta a racionln argumenty. Jsou pro n? nudn, protoe jim nerozum?j. Chcete-li p?esv?d?ovat, muste v nich vyvolvat nesmysln, iracionln strach. To d?laj velmi sp?n? Milo Zeman a zejmna Parlamentn listy. *Blisty: N?meck kancl?ka vyrostla v NDR, mluv rusky a rozum temnmu Putinovu pohledu na sv?t, kter m ko?eny v postojch KGB, naprosto perfektn?. Nestoudnost, s jakou vldce Kremlu obvi?uje Ukrajinu z teroru, zatmco anektoval ?st jejho zem a do dalch ?st zem? poslal okupa?n vojska, kter udruj u moci teroristick, despotick separatistick kriminln gangy, hovo? sama za sebe. *Petr Kol?: Srpen je takov obdob, kdy Rusov rdi provd?j invaze, a? u se to tkalo bvalho ?eskoslovenska nebo v roce 2008 Gruzie. Ob?an Rusk federace to oce?uj. Maj rdi vldce, kter rusk zem rozi?uje. *Ji? Jrovec: Bank?i jsou jako raloci, kte? lov tak dlouho, dokud je co. Mon ale p?ed vyhynutm strhnou do zhuby cel sv?t. Zatm vid ko?ist a tak po n jdou. Hod nvnadu p?j?ky a vytahuj zisk. N?kdy i ?st p?j?ky odep v rmci bankovnictv s lidskou tv?. Polsko m?lo v roce 1989 dluh dev?tat?icet miliard dolar?, kter nebylo schopn splcet. lechetn v??itel mu tehdy odpustili ?trnct miliard. V roce 2012 se polsk dluh vyplhal na t?i sta deset miliard americkch dolar?. *Radio Jerevan kdysi nedokzalo odpov?d?t na otzku: Kde bude SSSR nakupovat obil, a na celm sv?t? zvt?z komunismus? To sam plat pro bank?e: Co budou d?lat, a na celm sv?t? nebude co privatizovat? *Nae civilizace kdysi vtrhla do Novho sv?ta a nep?ijala nic z tamn kultury, krom? zlata a brambor. Jejich civilizaci zdecimovala ohn?m a me?em. Nai germnt soused um?li zdatn? utnat hlavy - patnct tisc mezi lety 1933 a 1945 a n Josef Man mlad se ve skautu i hrdlo pod?znout nau?il. Euroatlantick civilizace vymyslela jadern zbran?, napalm, kazetov bomby, munici s ochuzenm uranem, chemick i biologick zbran? a fosforov bomby. Budi j p?ipsno k dobru, e to vechno pouila, a na atomovou bombu, i sama proti sob?. Protoe vedle zbran oplvala i zdegenerovanmi v?dci. *Biden to ?ekl p?mo: Region Krym mohl slouit jako vborn zkladna pro NATO a p?mo vojska USA. Jene toto chpe i rusk veden. Vladimir Putin bez okolk? prohlsil: Vstup Ukrajiny do NATO by znamenal nebezpe? pro cel rusk jih, pokud by si byli krymt nevybrali. Chpejte, nejsme proti NATO, ale nechceme, aby vle?n aliance hospoda?ila kolem naeho plotu. Nejsou to patn chlapci, ale je lep, kdy budou p?ijd?t na nvt?vu do Simferopolu oni k nm, ne my tam k nim. *Brennan v p?li ?ervence mimo jin prohlsil: N?kdy mm pocit, e ve Washingtonu jsou lid, kte? ne zcela chpou blzkovchodn specifika a zjem tto ?sti sv?ta o demokracii. *Delegace afghnskho Talibanu navtvila ?nu, aby projednala sv?j boj proti Zpadem udrovan vld? v Kbulu a informovala ?nskou stranu o okupaci invaznch jednotek a jejich zlo?inech v??i afghnskmu lidu. Rdi bychom, aby ?nsk veden tyto otzky p?edloilo na mezinrodnch frech a pomohlo nm osvobodit se od okupa?nch sil, cituje Reuters zstupce Talibanu, kter aktuln? kontroluje asi t?etinu afghnskho zem, tedy nejvc od roku 2001. *Mojmr Grygar: Podle Beye islm je nejlepm prost?edkem k sebeobran?, protoe je sp sociln organizac ne vrou, a sv stoupence organizuje pocitem sounleitosti charakteristickm pro nrody inspirovan nrodnmi snahami. Nsil doprovz d?jiny lidstva jako temn stn. Ve starm ?ecku a za vldy ?mskho impria byly vlky p?irozenm stavem. Nezapomenut je ?lnek ?ednka Ministerstva zahrani? z roku 2003 nazvan Pacifismus se ? jako mor. Tento neuv??iteln vrok bych nep?ipomnal, kdyby se jeho echo nevznelo nad nedvnm varavskm summitem NATO. Severoatlantick stty, jejich vdaje na zbrojen patnctkrt p?evyuj armdn rozpo?et Ruska, vyzvaj do zbran? proti n?mu, volaj po zven nklad? na zbrojen. *V mdich se ji objevilo, e americk jadern zbran?, p?edevm leteck bomby B-61 jsou uloeny na zkladnch Bchel (N?mecko, cca 20 bomb), Kleine Brogel (Belgie, 20), Lakenheath (V. Britnie, 20), Volkel (Nizozemsko, 20), Itlie (Aviano a Ghedi Torre, 70) a Incirlik (Turecko, 70). *Hynek Kmon?ek ?ekl nsledujc: Islmsk stt je teroristick organizace na principech gangu, kterou financuje USA. Tzv. hlasatel islmu, kte? nyn udvaj tn ve sv?t?, nejsou dn islamist a nejsou to dokonce ani Arabov, ale normln kriminlnci. Jsou p?ipravovn ve vcvikovch kempech v USA. V jejich pojet nejsou nejv?t nep?tel islmskho sttu k?es?an, ale it - tedy v?tina Arab?. *?ekov v minulch letech investovali miliardy do sv armdy, mimo jin i do svho ponorkovho lo?stva, ale dnes ?eck armda nen schopn zadret ani gumov ?lun, podivoval se Zeman?v ?editel pro zahrani? Hynek Kmon?ek. *Mn? tam p?ijde nejp?hodn?j historka z jejho d?tstv v NDR, kdy sama pan kancl?ka ?kala, e za nasbran litr bor?vek se platily ?ty?i marky, ale v obchod? se prodvaly jen za dv? marky. Take ji napadlo nasbrat litr bor?vek, prodala je, dostala ?ty?i marky, za dv? si koupila litr bor?vek z obchodu a la dom? jak s litrem bor?vek, tak se dv?ma markami v kapse, popsal uvaovn Merkelov. *Hrozc geostrategick st?et americkch, evropskch, ruskch a ?nskch oligarch? o Euroasii. *Saker: Falen vlajky budou i nadle vlt v mnoha dalch przdnch slovech z ?e. P?es evidentn existenci vech t?chto souvislost se vak dovdme, e nejv?tm nebezpe?m pro Evropu nen invaze p?ist?hovalc? z islmskch zem a jejich nem?nn, nep?izp?sobiv a bezohledn ivotn styl. Nejv?t nebezpe? je referendum, v kterm by se ob?asn mohli rozhodnout jinak, ne si vldnouc establishment p?eje. A tak zrume referenda. O osudu civilizac, stt?, spole?nost, ob?an? bude rozhodovat hrstka "moudrch" elit, kdesi v Bruselu. A toto je demokracie, svoboda a lidsk prva, ?kaj p?edstavitel a sympatizanti sou?asnho reimu. *Tereza: Glenovo hnut Hizmet ale platilo dovolen v Turecku vce ne stovce americkch kongresman?, Hillary Clintonov si je zvala na sv slavnostn ve?e?e, zelenou kartu mu v USA za?dili vysoc ?initel CIA Pro lep obrzek se opravdu sta? podvat na web glenovsk organizace Mozaiky v ?esk republice - v odkazech narazte na Forum 2000, ?lov?ka v tsni nebo Tome Halka. To jen pro p?edstavu, pro? USA Glena nejsp nikdy nevydaj, protoe jeho chobotnice je a p?li cenn, obzvlt? pro p?padn barevn revoluce ve St?edn Asii. zerbjdn u nap?klad hls glenovsk pokus o pu? a nem?li bychom to odmvnout jen s poukazem, e maj Ankara a Baku k sob? blzko. Organizace islmsk konference toti ozna?ila glenovce rovnou za teroristickou organizaci. Jakkoli snaha Zpadu Glena hjit tak nyn naraz na v?tinu islmskho sv?ta, kter se bude ptt *Tereza: ?nsk firma onehdy koupila i Amerikou veden konglomert vrobc? mikro?ip?, ?m vlastn? ovldla sv?tov trh elektroniky. A to, e si zve k jednnm Tlibn, proti n?mu Zpad marn? bojuje snad u estnct let, nazna?uje, jak se na ns v Pekingu dvaj a jak se v mezinrodnch problmech rozkra?uj. Faktem ale je, e ?na ns skupuje a Putin si z ns d?l srandu, protoe mu asi pro srandu krlk?m opravdu p?ipadme. A Janda sestavuje podivn seznamy, protoe ho za to n?kdo plat - bohuel v?etn? ?eskho sttu. U ale jen sama existence ?adu typu Evropskch hodnot je znmkou potp?jc se lodi. Oni si fakt mysl, e v demokracii lze ur?ovat, kter zprva je vhodn, a kter ne? To u tady kdysi bylo. Kdy jsme u toho, tuhle jsem na masn? u ns na hlavn vid?la avzo na gothaj vyrb?n podle norem z roku 1977. Ty blho! Nvrat do totality! Ke kvalit?! *Vojensko-pr?myslov komplex USA pot?eboval nep?tele, aby od?vodnil sv obrovsk finan?n nroky, ?k bval zam?stnanec americkho MZV Peter Van Buren. Podle n?j je Vladimir Putin darebkem sn?", kter se nael prv? v?as. Aby Amerika od?vodnila sv?j obrovsk vojensk rozpo?et a zkladny na celm sv?t?, je nucena hledat stle nov a nov hrozby. A Putin je dobr tm, e mu m?ete nadvat beze strachu, e za?ne vlku. Sou?asn prezident Barack Obama ho ozna?il za banditu; Marco Rubio p?idal gangstera. Paul Ryan zkritizoval Putina a celou jeho zemi: Rusko je celosv?tov hrozba, a v jeho ?ele stoj nechvaln? proslul bandita. Ale pro? Putin a pro? te?? Mon jsme sv?dky p?pravy na dal fzi nekone?n americk vlky. *Anglick lord popj odpoledn ?aj a kou? doutnk. K dopln?n pohodov atmosfry vyzve svho sluhu: Jamesi, p?e?ti mi n?co z dennho tisku. Sluha otev?e noviny a ?te: Na Filipnch vybuchla sopka. Deset tisc ob?t. Lord odpov: To se bohuel stv. Sluha ?te dl: Ve Rwand? probh genocida, sto tisc mrtvch. Lord na to: Tam se to bude ?ezat stle, ?ti dl. Sluha: V USA zvolili prvnho ?ernocha prezidentem. Lord: No to je zprva! Jeho pn mus mt radost *Erdo?an nikdy nezapomn dvat najevo, jak je zbon muslim, ?asto pouv ve svch proslovech vrazy jako k tomu nm dopomhej B?h, jednozna?n? se stav za tradi?n pojet rodiny a polooficiln? podporuje duchovenstvo finan?n?. Nem ale naprosto dn zjem na demonti sekulrnho sttu a na p?edvn moci do rukou imm?, kdy si m?e koupit jejich podporu - a tm i podporu t?ch, kte? jim v meitch naslouchaj, a vldnout sm. *Oskar Krej?: P?edevm nevme, co pu?ist zamleli - kolik oni cht?li vyhodit lid z prce a zatknout ?i p?padn? zabt odp?rc?. Tureck prezident Recep Erdo?an dnes mluv o rekonstrukci sttu. Kolik lid bylo vyhozeno z prce p?i takovto rekonstrukci v roce 1989 ve vchodn Evrop?? Erdo?an ?e kol, kter neznme: mus pod?dit armdu civiln sprv?. Postaven tureck armdy jako garanta demokracie mimo kontrolu volench politik? rozhodn? neodpovd modelu demokracie, kter znme z u?ebnic. V Turecku prob?hly vojensk p?evraty v letech 1960, 1971 a 1980; v roce 1997 vojensk memorandum adresovan premirovi vedlo ke zm?n? vldy. Kdy se Erdo?anovi poda? pod?dit armdu vld?, pak z?stane otzka, kam bude ona vlda sm??ovat. A nejde jenom o to, zda se bude ve?ejn? hlsit k mluvm o lidskch prvech. rove? dodrovn lidskch prv se m?? chovnm k poraenm. Tedy - m?la by se m??it. Dluno ale dodat, e n?kter politick aktivity maj za nsledek masov vrad?n. *Z hlediska optiky naich mdi je Turecko ebrav chud p?buzn, kter se sna vnutit do Evropsk unie. Jene Turecko je - z hlediska hrubho domcho produktu (HDP) podle parity kupn sly - l5. ekonomikou sv?ta, pat? do skupiny G 20, je ?lenem OECD. Podle Mezinrodnho m?novho fondu by leton r?st HDP Turecka m?l bt vce ne ?ty?i procenta. Od p?ekonn krize v roce 2008 jsou tureck ro?n p?r?stky HDP mnohem vy ne v Evropsk unii. *Erdogan hj ?istky ostrmi slovy: N?mci po sjednocen d?lali v?t. Vy jste to d?lali p?i sjednocen v jet? v?t m?e, stovky tisc sttnch zam?stnanc? spojench s (komunistickm) reimem v NDR bylo tehdy proput?no. To jste ud?lali a te? ns chcete pou?ovat, dodal. *Tento vrok G. W. Busha som si zapsal. Odznel v priamom prenose v naej TV ako reakcia na teroristick tok v Madride, v marci 2004. cit. Spojen tty americk zaved demokraciu vade tam, kde to bude z h?adiska strategickch zujmov USA potrebn a to aj ozbrojenou silou a za cenu poruenia medzinrodnho prva. kon.cit. Ostva u len definova? vrazy strategick zujem USA a americk demokracia. Defincie mu by? rzne, ale vdy pjde o obhajobu americkho kapitalizmu. *NATO je p?edevm organizace, kter hj demokratick principy. Oskar Krej? odpovd: To je obecn? uznvan zjednoduen, kter hrani? s nesmyslem vhodnm snad jen pro ve?ejnoprvn sd?lovac prost?edky. Nap?klad Portugalsko. To v roce 1949 spoluzakldalo NATO, ovem slavn karafitov revoluce, je svrhla autorit?skou konzervativn vldu - co je eufemismus, kter nahrazuje ozna?en faismus -, prob?hla a v roce 1974. Jin p?b?h: Turecko a ?ecko vstoupily do NATO v roce 1952. V letech 1967 a 1974 v Athnch vldla vojensk chunta a ?ecko z?stalo ?lenem Aliance. Mimochodem - ?ern plukovnci, jak se jim tehdy ?kalo, se dostali k moci p?evratem organizovanm podle pln? NATO. O Turecku jsme mluvili minul tden. Tam prob?hly vojensk p?evraty v letech 1960, 1971 a 1980; v roce 1997 vojensk memorandum adresovan premirovi vedlo ke zm?n? vldy. P?itom nikdo tehdy nezpochyb?oval tureck ?lenstv v Alianci. A nezpochyb?uje je ani p?i sou?asnch udlostech. Madridsk pakt, na jeho zklad? byli vojci USA rozmst?ni na ?ty?ech zkladnch ve pan?lsku, byl podepsn v roce 1953 - tedy vce ne dvacet let p?edtm, ne ve pan?lsku skon?ila faistick vlda generla Francisca Franka. NATO je vojensk organizace, jej zklady tvo? geopolitick zjmy definovan Washingtonem. Ty jsou protaeny i na Dln vchod. Tvrdit, e jedinm zjmem Aliance je demokracie, je vc ne naivn. Po bombardovn Jugoslvie (1999) ?i Libye (2011), abych uvedl jen nejsrozumiteln?j p?klady, nesta? jen frze o demokracii z st p?edstavitel? ?i propagandist? NATO. *Chiesa upozor?uje na zjevnou skute?nost, e soud v Haagu slou bahnu a nem dn vztah k hledn pravdy a spravedlnosti. A te? je jasn, e takzvan tribunl je p?inejmenm banda ne?estnch, kte? pracovali a pracuj pro imprium, nikoli ve prosp?ch hledn pravdy a spravedlnosti. A vechno v?d?li. Protoe soudce, kter p?edsedal u soudu s Karadi?em, byl mezi soudci, kte? se zabvali pronsledovnm Miloevi?e. Byl seznmen se vemi dokumenty a podrobnostmi obou proces?. Jmenuje se O-Gon a je z Jin Koreje. Polome si otzku, kdo jemu a jeho koleg?m vyplc mzdu. Je hanba, co se stalo! Zpad se no? do vlastnho bahna. Zpad rozboural Jugoslvii. Zavradil Miloevi?e. Vinil jej z toho, co neud?lal a za co nenesl odpov?dnost. D?v??ujte zpadnmu systmu justice, d?v??ujte Haagu, v n?m, stejn? jako v ostatnch evropskch metropolch, byl podpo?en nacistick p?evrat v Kyjev?, sarkasticky uzavr Chiesa. *Haagsk tribunl je monstrum, za kter se budou prvnci po cel sv?j ivot styd?t. *Martin Koller: P?edevm jsem nezail, ani neslyel o tom, e by muslimov v islmskch zemch, a? u vce ?i mn? civilizovan, n?kdy vstoupili do k?es?anskho kostela, pokud ho necht?li zneuctt, zni?it, p?padn? p?ed?lat na meitu. Dle to nen tak dlouho, co podobnou komedii hodnou samozvanho protinrodnho kn?ze Halka organizoval pape Frantiek. Vedle tohoto Svatho otce bojujcho proti k?es?ansk civilizaci stl imm a nahlas se modlil za smrt k?es?an?. O tom nae pravdomluvn mdia rovn? ml?. Pokryteck komedie jak z Washingtonu. Nebo p?mo z Washingtonu? ?esk politika je stle v?t a ostudn?j protinrodn komedie. P?ipad mi, e lev v naem znaku by si m?l odt akovsk oble?ek, ?epici s rolni?kami a na ocas vyv?sit americk vlajky vyzdoben velkmi psmeny ANO. *Akce Ruska umonily zabrnit deru 624 ok?dlench raket NATO na Srii, prohlsil rusk ministr obrany Sergej ojgu. Situace ve vztahu k Srii se m?nila a kdy se zeptte: co by se stalo, kdyby se naemu prezidentovi nepoda?ilo p?esv?d?it a realizovat mylenku odevzdn a likvidace chemickch zbran? Byla to doslova otzka jedinho dne, a mme-li mluvit pouze o ok?dlench raketch, pak bylo, pokud se pamatuji, takovch raket, ktermi se chystali zasadit masvn der v Srii, 624, ?ekl ojgu ve vysln televizn stanice Rossija 24. Krom? toho prohlsil, e po tak rozshlm toku by bylo mimo?dn? sloit obnovit sttn strukturu v Srii. *Tereza Spencerov: Rusko nicmn? zkou m?nit pravidla hry: Po zma?en teroristickch tok? na Krymu u nevid dal smysl tzv. normandskho formtu mrovch jednn, tedy s Ukrajinou, Franci a N?meckem, a navrhuje Spojenm stt?m vy?eit Ukrajinu jen ve dvou. *Papesk nuncius v Kyjev? Claudio Gugerotti: Stal se Majdan, dolo k faktickmu odd?len od Ruska se vemi ekonomickmi d?sledky, kter mohou vzniknout, kdy se n?kdo postav proti tomu, kdo je jeho hlavnm zdrojem obivy. Sou?asn? ale Zpad z r?znch d?vod? msto Ruska nezaujal, nep?eml o zlepen ivotnch podmnek mstnch obyvatel. A tak Ukrajina prohrla na vech frontch. *Proti zven cen opakovan? protestovali ukrajint obyvatel, p?edevm star generace s heslem genocida proti ukrajinskmu lidu. To je samoz?ejm? p?ehnan, protoe tato genocida se vztahuje pouze na chud a proto nespl?uje podmnky genocidy. Tyt orgny, kter navrhuj nr?st cen, tak navrhuj ?een: Na zadn stran? b?nch ?t? jsou nborov inzerty do armdy, prce v zahrani?: ?ast na mrovch misch NATO, m?s?n plat 1000 a 1200 eur. Nabdka je pozitivn. Kdo nen p?ipraven za 1000 euro sekat Afghnce a Ir?any po hlav?, bude mt monost odmtnout nvrh s odvolnm na nboensk vyznn nebo p?esv?d?en, uplatit d?stojnky. Na druh stran?, kdo p?ijme nabdku, bude mt zajit?n bezplatn ubytovn a na h?bitov? nehroz dn dal ?ty za elekt?inu. *Sergej Glazjev: Sv?tov ve?ejnosti t?eba p?edstavit pln obraz toho, co se v sou?asnosti d?je na Ukrajin?. Na Ukrajin? se sna obnovit nacistick reim, v?dcov vyhlsili sebe za d?dice hitlerovskch kolaborant?. Jde o okupovan zem Spojenmi stty a Ameri?any jmenovan neonacisti pchaj zlo?iny proti lidstvu a genocidu proti ruskmu obyvatelstvu. Vyzval k obran? lidu Ukrajiny p?ed vojenskmi zlo?iny a politickmi represemi, vytvo?en mezinrodnho tribunlu, vyet?eni vech nacisty pchanch zlo?in? a uvalen na nich zaslouenho trestu. *Vyvadil m za to, e by Poroenko m?l za?t uvaovat, kde pod o azyl. *N?meck prezident Joachim Gauck v rozhovoru pro televizi ARD: Elity nejsou dnm problmem, momentln? jsou problmem ob?an. *Tereza: Na tom vem je vlastn? nejpodivn?j, e Zpad je tm poslednm, kdo si jet? neviml, e u nen pupkem sv?ta. USA i Evropa ztrcej ?m dl rychleji vznam s kad kilometrem za svmi hranicemi a k tomu navc i kontrolu samy nad sebou Zkrtka, v?bec se nedivm, e vznikaj mocensk bloky bez ns. Te? u jen zbv otzka, do jak mry budou do budoucna o ns. *Oblben mezinrodn?politick hra jeden incident, tisc verz nm buj ve v?ci Krymu. Ano, na Ukrajin? je bordel, a kdy si k tomu vezmete v potaz odhalen od Soros? a tak podobn?, je jasn, e Poroenko je sice prezident, Ukrajina m dokonce i vldu a parlament, ale to jet? neznamen, e opravdu vldnou. *V televizi Fox News se objevil koment?, kter sd?luje, e Putin nepot?ebuje Trumpa, aby vrt?l Amerikou, protoe zmanipuloval Baracka Obamu. Obzvl? se mi lb heslo z tbora Demokrat?, podle n?ho je Amerika skv?l, protoe je dobr. To z?stv rozum stt. A? u ale na Baracka Obamu nahlme jakkoli, jsou tu fakta: Za svho prezidentstv bombardoval celkem sedm zem, aktuln? u jen ?ty?i, a vyhnul se zni?en Srie a vlce proti Rusku kv?li Ukrajin?. K tomu alespo? nakousl usm?en s rnem a Kubou - oba procesy sice jet? ani nenabraly dech, ale i tak je lze vnmat jako velk pozitiva, kter po Obamovi z?stanou. Suma sumrum, m sice na kont? destky tisc mrtvch, ale mohly jich bt miliony. Podle americkch - nebo obecn? zpadnch - m??tek je to vlastn? holubice a tu nobelovku dostal po zsluze. A to mu ?st americkho establishmentu, kter la?n po ?en demokracie a americk hegemonie - ?ili ve skute?nosti po krvi a destrukci - jen tak neodpust. Hillary u dop?edu slibuje, e bude tvrd a krvav?j Americk prezidentsk volby se staly frakou, velkm politickm p?edstavenm, v n?m voli?i ani zdaleka nehraj hlavn roli. Ve se ?e v zkulis. *Margot Kidder: A p?esto jste tady dnes ve?er vichni, p?ilepeni ke svm televizor?m a po?ta??m a vae srdce se dmou pchou, protoe jste nejsiln?j zem? na sv?t?, oslavujete svho presidenta-vraha a netute odpor, kter v??i vm ct sv?t. Zabjeli jste, zabjte a budete zabjet - a z?stanete na to hrd. Vize mrtvch d?t v Srii, kter Clintonov pomohla zabjet, d?t roztrhanch na kusy Obamovmi drony v Afghnistnu a Pkistnu, hr?zn chaos v Libyi, pustiny v Irku, smrt a zmar tam vude, zp?soben americkou vojenskou intervenc, Ukrajina, Honduras, Salvador, Guatemala, Chile, jen jmenujte dl - vae zem? tam vude hroznm zp?sobem bombardovala a ni?ila ivoty civilist?. Lidi?ky, vy nemte dnou p?edstavu, jak to je pro lidi z jinch zem, kdy sly, jak se vychloubte a jste nad vaimi zbran?mi, bombami a vojky, nad vaimi vradcmi vojenskmi veliteli, vaimi vle?nmi zlo?inci a vam bezohlednm vrchnm velitelem. Vechny tyto hnusn v?ci se ns a vech ne-Ameri?an? dotkaj, vibruj v naich t?lech, jsou odporn a obscnn. *Myslm, e je kadmu jasn, e kdy o ochran? nenarozenho ivota vyk?ikuj ti, co v ustaovskch koncentrcch sout?ili, kdo za noc pod?ee nejvc lid (skre byla v tiscovkch), a ti, co pot?ebuj kadoro?n? ve svch vlkch povradit n?jak ten milin lid *Sv?t pot?ebuje ?etnka, a tm ?etnkem musej bt Spojen stty americk, zd?raznil Rasmussen, kter v sou?asn dob? dle ?TK vlastn poradenskou firmu a p?sob jako poradce ukrajinskho prezidenta Petra Poroenka. P?t americk prezident mus stt v p?edn linii, a nikoliv se schovvat vzadu. *Americk demokracie a psychiatrie jdou ruku v ruce. A tak se sbliuj. ?m vce se spojuj do jednoho celku, tm vce mrtvol je kolem cesty. Nen to prv? sm?n, kdy satirici tvrd, e sou?asn kampa? stle vce p?ipomn povstn v blzinci, veden pacientkou z pokoje nezvladatelnch lenc?. Opravdu velmi zvltn je tento majk svobody a demokracie. *Jaroslav Bata: N?kter e-maily nazna?uj, e George Soros a jeho penze maj nadstandartn vztah k vce ne dv?ma stovkm poslanc? Evropskho parlamentu, o ?edncch v Bruselu nemluv?. Tento typ chovn je typick pro oligarchy v mnoha zemch, nejznm?jm p?kladem byl Michail Chodorkovskij, kter sponzoroval vce ne stovku poslanc? Sttn dumy. Z toho vyplv, jsou-li unikl e-maily prav, e americk finan?nk by se stal prvnm znmm globlnm oligarchou. *Filipnsk prezident Rodrigo Duterte oznmil, e zem? m?e vystoupit z OSN. Nechci vs urazit. Ale je mon, e se prost? budeme moci odd?lit od OSN. Pro? mme poslouchat takov hlupky?", ?ekl b?hem svho televiznho vystoupen. Duterte tak p?ipomn?l monost vytvo?en alternativn mezinrodn organizace, do n bude pozvna ?na a dal stty *Zden?k Zbo?il: Okolo letonho 48. vro? srpna 1968 se toti dovdm o udlostech, o kterch jsem si myslel, e nikdy nebyly. Proto je tak zapomenuto, e proti Vaculkov? manifestu 2000 slov nebyli zaujati jen konzervativn komunist, ale tak ti, kterm autorovo voln po zakldn ak?nch vbor? p?li p?ipomnalo Vt?zn nor 1948. *Zden?k Zbo?il: P?edseda TOP 09 Miroslav Kalousek v rozhovoru pro ParlamentnListy.cz ?ekl, e Rusko pro ns z?stv tm samm nebezpe?m, jako bylo d?v, jeho imperiln chut? nejsou men a my jsme na jdelnm lstku. U jsem n?kolikrt ?ekl a napsal, e n?kte? nai politici nebo politi?t komentto?i se chovaj tak, jako kdybychom m?li Rusk federaci vyhlsit vlku. A dal si zase mysl, e u jsme ji v sou?innosti s NATO vyhlsili. Dokonce nen mlo ani t?ch, kte? jsou p?esv?d?eni, e jsme tuto vlku u vyhrli. *Petr Schnur: Washington je mistrem ve vyvolvn vlek pod falenmi d?vody, ona nesnesiteln lehkost vl?en m i ten d?vod, e se dn vlka nekon na domc p?d?. A vojensko-pr?myslov komplex na nich vdy t?ce vyd?lal. Je otzkou, zda se Amerika sm? se skute?nost, e pomalu, ale jist? ztrc pozici absolutnho vldce sv?ta. *Otzka vzniku kurdskho sttu - maj ho USA podpo?it, odmtnout, nebo n?co mezi tm? *Martin Koller: Osa Moskva - Tehern - Ankara je po?dn strak pro americk sv?tovldn zjmy, protoe se thne a do Pekingu. Kdy se podvme na stty, kter ji tvo?, vidme na rozdl od EU fungujc multikulturn unii. Navc jde p?edevm o spojenectv ekonomick, kter si nesedne na zadek p?ed n?jakmi sankcemi EU na?zenmi z Washingtonu. *Na ministerstvu zahrani? u nen aktuln kdysi vtipn otzka na tma, kdo tam jet? nen ciz agent? Realitou je sp dotaz, kolika cizch tajnch slueb je kdo agent? Nejrozshlej pionn s? maj u ns nepochybn? USA v?etn? ?ady politik?, medilnch pracovnk? a f? r?znch kol a neziskovek, kter si plat bu? p?mo, nebo p?es r?zn nadace a multikulturn mrotvorce typu pana Srse. Z tohoto hlediska m Rusko jet? co dohn?t. *Majdan, p?vodn? a dajn? hnut lidovho odporu proti oligarch?m, kte? popuzovali nehorznm hromad?nm majetku a korupc. Sm ?esk kne tam jel, aby podpo?il chu?asy v jejich spravedlivm boji proti t?m, mezi n? rodem i majetkem sm pat?. *Jrovec: Citace podstatn ?st Paragrafu 3, Odstavce 1 zkona, jm ?esko, mon jako jedin zem? na sv?t?, posv?tilo diversn akce proti vlastn zemi. ozbrojen nebo jin srovnateln boj proti ?eskoslovensku, provd?n sabot, spoluprci se zpravodajskmi slubami, p?evad??stv nebo p?ekra?ovn sttnch hranic za ?elem ?asti v odboji a odporu proti komunismu (agenti-chodci) a ozbrojen akce proti ?eskoslovensku. Kouzlem necht?nho, dikce zmn?nho zkona potvrzuje, e komunist tehdy m?li pravdu. Citovan ?st zkona navc tvo? zklad pro p?iznn statutu ?astnka odboje a odporu proti komunismu, kter je spojen s diplomem, medail a odm?nou zvci 100.000 korun. Jak si vle?n hrdinov z RAF p?edstavovali vlku? Jako dorku zbylch kuelek? Jako cosi, co se p?eene p?es ?eskoslovensk zem bez nsledk?? Cht?li vybombardovat milin ?i kolik komunist?, kte? m?li, statisticky vzato, zastoupen v kad rodin?. Nebo chrnit bezletovou znou, aby mohli Manov a jejich klony v klidu pod?ezvat policisty a jin odporn ivly? Pam?? nroda nem zjem analyzovat, take se nedozvme, co m?la d?lat ?eskoslovensk vlda v dob?, kdy byla suverenita sttu hrub? napadna akcemi, kter ex-post glorifikujeme. Podle tohoto zdroje (http://www.psywarsoc.org/FallingLeaf/balloons.php) probhala v letech 1951-56 masivn propagandistick kampa?, p?i n bylo p?es eleznou oponu poslno na 350.000 balon?, nesoucch p?es 300.000.000 letk?, knih a jinch tiskovin. Kdy byla informace o tto ?innosti veden CIA, po padesti letech vldou odtajn?na, CIA obratem prosadila jej op?tovn utajen. Co je komu do financovn a metod tajnch slueb. V dob?, kdy je otzka propagandy znova aktuln, se nabz i otzka komu Pam?? nroda a jej sponsor ?Ro vlastn? slou. Nebo sp posluhuj. *Kv?ta Pohlhammer Lauterbachov: Jacob Rothschild kritizuje centrln banky. A na Titaniku se u p?estalo zpvat: ?k-li tedy lord Rothschild, e ijeme v obdob historicky bezprecedentnho m?nov?-politickho experimentu a varuje p?ed riziky expanzvn politiky centrlnch bank, kritizuje politiku nzkch rokovch sazeb, negativnch vnos? sttnch dluhopis? a kritizuje centrln banky jako ECB, kter vykupuj sttn dluhopisy a ?k, e d?sledky tto politiky budou nedozrn, tak nezbv, ne kroutit hlavou. Take nm chce ?ci, abychom se po?dn? oblkli? Lord Rothschild vysv?tluje, jakou strategii a zm?ny v investi?nm portfoliu provedl v posledn dob? jeho RIT, protoe v dobch, jako je tato, cituji, je nejvym clem zachrnit majetek. *Bez znalost a vytvo?en vlastn lobby, kter by sledovalo kriticky legislativn ?innost v oblasti finan?nho systmu, politiku bank a jej dopady do pln? kolonizovan ekonomiky ?R, nemme anci se kdy znovu hospod?sky postavit na vlastn nohy. Nevm, zda vs t? a uklid?uje, e letos budeme mt kone?n? ?esk brambory, a to v mnostv 2,6 kilogramu na obyvatele. Mne to tedy net? a podle toho se tak za?izuji. Tak daleko jsme to ekonomicky neoliberln? za 26 let svobody dopracovali. Ned?lejme si iluze, e mme zdrav bankovn sektor. To je pohdka pro divky ?esk televize. Bou?e, kter stoj p?ed vysp?lmi zpadnmi ekonomikami a o kter ji mluv dokonce i lord Rothschild, se nm nevyhne a smete ns spolu s nm. * B?da t?m, kterm lze jet? n?co vzt. *Ilona vihlkov ve sv knize mluv o tom Jak jsme se stali koloni. Kdo si pamatuje vroky Vclava Havla a dalch politik? z prosince 1989 o tom, e do sedmi let ekonomicky doeneme Rakousko a N?mecko si musel klst otzku, kdy slyel tyto vroky: Je to takov manipultor, ?i je tak hloup. Ukzalo se, e oboj. *Myslm si, e n?kte? politici a vysoc p?edstavitel NATO by pot?ebovali psychiatra, a netrvm na tom, e by tento odbornk na duevn poruchy musel bt nutn? z USA, uvedl europoslanec ?SSD Jan Keller. *V knize Hitlerova nenvist k id?m (Euromedia Group, k.s. - Ikar, 2011) Ralph Georg Reuth nazval jednu z kapitol: Radikln antisemitismus jako reakce na idovsk kapitalismus. Pe v n: Prost lid m?li strach z chladnho, bezohlednho sv?ta kapitlu, v n?m osudy jednotlivc? a mezilidsk vztahy nehrly zjevn? dnou roli. Tyto obavy zdiskreditovaly kapitalismus natolik, e nebyl kritizovn pouze levic. I v kruzch m??anstva zskal pojem kapitalismus nep?jemnou pachu?. Tento postoj m?l ostatn? del tradici, protoe ji v dobch csa?stv platil kapitalismus za t?kou sociln chorobu. Tak z perspektivy katolick sociln etiky se mamon?stv, vyd?ra?sk touha po zisku jevily negativn?. *A jakoto rabn, pan Sidon jist? zn tradi?n u?en svch koleg?, e pokud ijeme v exilu, n?kde mimo Izrael, musme se tam pokldat pouze za do?asn obyvatele, i kdy v doty?n zemi ijeme u mnoho generac. Pokud bychom se tam cht?li pokldat za mstn lidi, znamenalo by to, e se budeme t klan?t tamnm modlm. *Oficiln? Spojen stty v Srii nebojuj, jen tam tzv. podporuj sv spojence. *Hysterici z mdi hlavnho proudu v ?ase p?ipomnky srpnovch udlost za?naj v posledn dob? opout?t tma tehdej ztrty svobody ?i boje za demokracii, protoe oboj v dnen realit? vyznv nanejv trapn?. A tak odvd?j pozornost k morlnmu a kulturnmu padku spole?nosti, kter m?l nastat v d?sledku sov?tsk intervence v ?eskoslovensku. Komu pam?? nesta?, tomu je mon p?ipomenout, e Spojen stty, kter p?ed osma?ty?iceti lety tolik podporovaly demokratizaci ?eskoslovenska a odsuzovaly sov?tskou invazi, v tu dobu surov? vradily ve Vietnamu, bombardovaly civilisty v Laosu ?i podporovaly krut ?eck plukovnky - to nen propaganda, to je fakt. *Eurasijsk unie. Bl se dal d?jstv st?etu, co budouc prezidentka Spojench stt? u p?ed ?ty?mi lety p?edznamenala svm koment?em k eurasijsk integraci pod vedenm Ruska: Nemylme se, vme dob?e, o co kr?, a sname se najt zp?sob, jak tomuto procesu zabrnit nebo jej zpomalit." *Kad psan historie je p?ece produkt p?esn? tch postup?, jak se pouvaj v produkci filmov reprezentace. *Pepe Escobar: A pak je tu rn. B?hem prezidentsk kampan? v roce 2008 jsem byl osobn? p?tomen, kdy Hillary hovo?ila na konferenci AIPAC ve Washingtonu. Bylo to opravdu hroziv p?edstaven. Na zklad? - falenho - p?edpokladu, e rn zato? na Izrael, Hillary ?ekla: Chci, aby rnci v?d?li, e pokud se stanu prezidentkou, zato?me na rn. V dalch deseti letech, b?hem nich by mohli poetile uvaovat o toku na Izrael, je budeme schopni vymazat z povrchu zemskho. Hm, skute?n?? Navzdory rusko-rnsk kooperaci? Navzdory progresivn? se integrujc OS? Tak si to zkuste, krlovno vlky. *Miloslav Kala se podivoval nad nstupnm platem soudc?, kter ?in pouhch sedmdest tisc. abyste si p?ipomn?li slov, kter v ?echch zdomcn?lo a kter zn - budu pracovat pouze do ve svho platu. Ve vaem p?pad? to samoz?ejm? znamen, e budete pracovat s plnm nasazenm a usilovn? nejmn? estadvacet hodin denn? a v tto prci vm p?eji pln sp?ch a t?st, s nadszkou uzav?el sv?j projev k nov? jmenovanm soudc?m 24. srpna 2016 na Praskm hrad? prezident republiky Milo Zeman. *Jane?kova firma sdl hned vedle americk ambasdy, jeho nadace po?d tiskovky v Americkm centru v Praze, kter op?t provozuje americk velvyslanectv. Samotn Jane?ek studoval v USA, kde proel ble nespecifikovanm vcvikem americkch zpravodajskch slueb a prv? Jane?ek se pro?ekl n?kolik m?sc? p?ed pdem Ne?asovy vldy, e kdy to sprvn? zmanaujeme, tak ta vlda padne. Prv? Jane?k?v fond ost?e vystupoval proti Ne?asov? vld? a jeho podlu na korupci. *Karel Stblo: ?adov ob?an tto zem? opravdu, ale opravdu jeho ?e?em nerozum?j. Bohumil sice mluv ?esky, jenome n?jakm, svm, vlastnm dialektem. *Viktor Orbn krom? jinho prohlsil, e v sou?asnosti se na ma?arsk zem bez kontroly nedostane ani pt?ek. *Crkev katolick zneuvala po stalet jmno Jee Krista, aby mohla p?ikrvat svoje zlo?iny a zlo?dy. Spojen stty americk zneuvaj slova demokracie a v jejm jmnu rozvracej a ohrouj ivoty obyvatelstva cel planety. *ebestk: Sv?tov politika je disciplna, kter by se m?la p?ednet spe na p?rodov?dnch fakultch v oboru fyziky ne na fakultch humanitnch sm?r?. Je to toti p?edevm silov zleitost a sla, jak znmo, je kategori fyziklnch v?d. *Karel Ss: Nev??ili jste, co napsal jasnoz?iv P. J. ORourke: Kad vlda je banda kurev. Problm s demokraci je, e ty kurvy jsme tam dosadili my sami. Vrtil se st?edov?k: hejtmani, p?evorov, kaplani, Panenka Marie Sko?ick, tajn radov, exekuce, bezletov zny, humanitrn bombardovn, vedlej kody, bankovn trpn prvo Jak lehce do ?eskho slovnku vklouzl bezdomovec! Blahoslaven bohat, kte? jsou pozvni k ve?e?i bernkov? za p?t tisc euro! Jak by se bohu, kter um?el nah, mohlo lbit baroko! Crkve vech zna?ek spchaly tolik zlo?in?, e se olt?nci mus modlit, aby B?h nebyl! Jene on je a vede si p?esnou a p?snou evidenci! Bernku bo daruj jim pokoj, nebo radi jednopokojov byt na Pankrci. Kolik v??cch chudk? by neum?elo hlady, nebt jednoho pozlacenho Krista! *Tereza: V Srii u tak vl? vichni stl ?lenov Rady bezpe?nosti OSN, co je po mnoha dekdch znovu unikt. Znamen to, e se prv? v Srii na bojiti rozhodne o novm sv?tovm ?du? *Den p?ed zahjenm ofenzvy do Srie p?ilet?l do Istanbulu na neohlenou nvt?vu f irckho Kurdistnu Masd Barzn a podpo?il Erdogana ve vem, co mu na o?ch uvid?l. ?ili ir?t Kurdov, kte? u maj sv jist, nejsou nijak naden z toho, e by mohly vzniknout v Srii, rnu nebo Turecku dal Kurdistny, jejich ld?i by nejsp bouchli do stolu s vk?ikem Tak kdo tady bude fovat? Nsledovala by vnitrokurdsk vlka. *V ukrajinskch mdich se dokonce objevil Biden?v citt: Petro, vy svou miliardu dolar? nedostanete. Je to normln, m?ete si generlnho prokurtora nechat. Jen prost? pochopte, pokud se tak zachovte, my platit nebudeme. Pro? jsme to, proboha, nenechali Rusku? Na zkorumpovan Ukrajin? by vykrvcelo ekonomicky mnohem d?v ne v d?sledku naich sankc... a jet? bychom se jim mohli posmvat. *Slovensko m dnes cca 5 milion? USD denn? za zp?tn transport ruskho plynu oklikou zp?t na clovou Ukrajinu. *Zden?k Zbo?il: Kdo bojuje za penze, nechce umrat stejn? jako ten, kdo bojuje za n?jakou mylenku. A tak nai ozbrojen muov a eny cht?j vl?it hlavn? tam, kde se ke svmu oldu dostanou nejsnadn?ji. Co je snadn?j, ne bojovat proti civilnmu obyvatelstvu. *Zase se k n?komu p?idme, a se bude bombardovat. *John Kerry ozna?il hlasovn v Krymu za bezprecedentn akt agrese". *NATO: Nejsme agresivn v??i Rusku, jen se ho p?ipravujeme zni?it! *Dialog antickch ob?an? z Athn a Mlu: Jak vy, tak my vme, e v komunikaci mezi lidmi se bere spravedlnost v vahu, jen pokud sly vech stran jsou vyrovnan, jinak mocn?j d?laj to, co cht?j, a slab se musej p?izp?sobit. *Demokracie je sttn formou buroazie, kdy nem strach. A faismus, kdy strach m. (N. I. Bucharin) *Mainstreamov (korportn) mdia produkuj tuny propagandy, kter zakrv realitu. *Rusov na to maj krsn p?slov: Tam, kde nejsou pt?ci, kte? by cvrlikali, je i prdel slavkem. *A proto v??m, e Vclavu Klausovi, tomu zdivo?elmu ?etnmu (jak ho nazval Ivan Svitk), autorovi vroku, e morlka nen ekonomick kategorie, nebude nikdy odput?no. *N?kte? nejsou dostate?n? schopn, aby se sami obohacovali na kor jinch. *Neviditeln ruka trhu se m?e zm?nit v brutln p?st. *Petr Michal?: Je daleko vce lidskch ob?t, ne bylo od roku 1948 do roku 1989. Daleko v?t totalita a diktatura nastaly po roce 1989. Dokonce si myslm, e daleko vce svobody a demokracie bylo p?ed rokem 1989. *Obvme se, e se hrout d?jiny a zapomnme, e jen ty nae. *Nen-li to pravda, je to alespo? dob?e vymylen. *Kad aspo? trochu vzd?lan ?lov?k dob?e v, e historie se pe na objednvku t?ch, kdo dr moc, a p?episuje se podle jejich pot?eb a p?n. *** z? 2016 *Jan ?ulk: Pachatel verblnch trestnch ?in? jsou drtivou v?tinou zbab?lci. Kdyby se Policie ?R a ?esk soudnictv pochlapily a za?aly lidi jako Klra Samkov za vydvn knih, kter napl?uj skutkovou podstatu zvanch trestnch ?in?, a redaktory a vlastnky Parlamentnch list? trestn? sthat, situace v zemi by se rzem zlepila, protoe zbab?lci by se neodvili dl sprost? to?it na nevinn a bezbrann lidi. *Karel Dolej: N?kte? lid se prost? s poehnnm patologickho alkoholika Miloe Zemana urvali ze ?et?zu a za?ali soptit na muslimy a dal p?ist?hovalce. V zjmu zachovn civilizovan spole?nosti je rozhodn? trvat na tom, e normy, kter "vlastenci" oto?ili vzh?ru nohama, stle plat. To co dnes v ?R vldne je jednodue anomie, ve kter udv kakofonn melodii vrchn rouha? na Hrad?. Jakmile by fobi?t rouha?i za?ali bt za sv nenvistn ?iny odeslni do v?zen, jejich nyn?j odvaha by se p?ekvapiv? rychle vypa?ila a nez?stalo by z n tm?? nic. *Vladimr Just: Kad nrod m svou patologickou ssedlinu, kter v kritickch okamicch vyplave na povrch - a ssedlina jet? nen cel lek. Jene co d?lat ve chvli, kdy ssedlina - nebo jej reprezentant - sed na Hrad?? *Jan Rejek. Hnus, Jan Veleba je bolevick zr?da, to bolevick prase. *Bohumil Kartous: Demokracie je vlda davu. Velmi usnad?uje cel proces a odbourv pochybnosti. Dt davu pocit, e prv? on je nadn tou nejvy rovn poznn a zrove? je vlajkonoem demokracie, znamen vytvo?it politick palivo s vysokou vh?evnost. *Halk: Jsem hluboce ot?esen stavem ?esk spole?nosti. Tomu, jak se n?kterm demagog?m v?etn? prezidenta republiky poda?ilo morln? zkazit klima v na spole?nosti. *Marie He?manov pe v Blistech: Ozval se nm star pr a dohodl se s nmi na darovn ?stky v ?dech stotisc?, kterou si p?vodn? spo?il na nov auto - ale pak si ?ekli, e to star jet? jezd a e ty uprchlci to pot?ebuj vc. Dohodli jsme se s nimi, e ty penze investujeme do z?zen a drby d?tskho koutku/provizorn mate?sk kolky v tbo?e v ?ecku. A je skv?l v?d?t, e takov lid jsou a nen jich mlo. Ale jinak je to fantasticky r?znorod skupina lid. Mezi dobrovolnky jsou st?edokolci i lidi v d?chodovm v?ku, majitel firem, kreativci z reklamek, taxik?i, striptrky, u?itelky, profesionln aktivisti i lidi, kte? se slova aktivista boj, voli?i zleva i zprava, squatte?i i develope?i. *Otto Jelinek: Moji rodi?e odeli kv?li tomu, e stt ukradl ttovi pozemky a fabriky a nem?li jsme anci bt svobodn. Jak m?ete t bez svobody, ptal se otec sm sebe, zavzpomnal kanadsk velvyslanec s ?eskmi ko?eny. *Damila Stehlkov: Kdy p?esn? prezidenta vythli ze zsuvky, to znamen odpojili od p?stroj?, bylo p?sn? st?eenm tajemstvm. (Koneckonc? Uzbeci projevili vce vkusu ne t?eba Izraelci, kte? arona vythli ze zsuvky a za 8 let.) *Martin Fendrych: Mao Ce-tung vysl sv vojsko. P?es Zemana u i do ?eska. *Roman Joch: Nevm, kolik procent naich ob?an? povauje Rusko za hrozbu, ale 90 procent t?ch dob?e informovanch ho za hrozbu povauje. K. Dolej: Slbnouc Zpad mus nikoliv jednat sm?liv?, ale vyvaovat agresvn kroky revanistick Moskvy promylenmi protiopat?enmi, kter ve skute?nosti sn, nikoliv zv pravd?podobnost otev?enho konfliktu. Paranoidn Rusko tradi?n? spolhajc jen na po?etn p?evahu P?inejmenm dokud nedojde k pochopen faktu, e prv? v?asn eskalace v n?kterch p?padech p?edstavuje jedin nstroj, jak stle arogantn?jho oponenta jet? p?ivst k rozumu. *Novela zkona o st?etu zjm? je pr bohapust, protoe ?lov?ku znemo?uje vlastnit majetek, znemo?uje mu t?eba vlastnit noviny, co je tak majetek. Je to opravdu bohapust, protoe B?h uznv majetek, uvedl Komrek. Vy u mluvte za Boha? ptal se okamit? Moravec. My katolci mme velkou vhodu, tatnek s nmi ob?as mluv, odpov?d?l zkonodrce. *Nev??it muslim?m (k?es?an?m), protoe nikdo nev, co bude chtt Allh (Jahve). *Sentor Zden?k Papouek: Sv?t je krsn a p?jemn a m pln? jin vzvy ne ty, co nabzej mdia. Dojt k lepmu poznn m?e ?lov?k dojt i tak, e nebude ?st noviny a sledovat mdia. I proto lid t?eba jezd do trapistickch klter?. Morln zklad, a to m?e znamenat vc ne vzd?ln. To dokazuje, e Boha nemus znt vzd?lan teolog, kter ho m?e dokonce minout, ale naopak n?jak vesnick babka Boha m?e znt vc ne on. Renesan?n filosof Francis Bacon ?k, e rozum nesm dostat k?dla, ale olov?nou zt?, aby neunikal mimo realitu. *Boris Cvek: A aby ?lov?k mohl bt ze sv?ta skute?n? spasen, proto musel zem?t B?h na k?i. To je centrln mylenka k?es?anstv. Kristova smrt by byla zbyte?n, kdybychom my sami nebo n?jak dynamika d?jin vedla k rji na zemi. *Roman Joch opakoval paradoxn mylenku, e poslednmi obhjci rozumu jsou dnes p?edstavitel nboenstv. *Nikolaj Stankovi?: Kdyby il v Koreji ime?ka / nosil by na klop? Kime?ka. *Petr Pithart s kone?nou platnost potvrdil, e role satirika je mu podstatn? bli ne role politika, pe Radim Hreha. *Eduard Hrube ve svm po?adu Halabala show vzpomnal na vle?n Brno, kterak se zpod k?del americkch bombardr? na m?sto snely na pad?cch tabulky ?okoldy. *Vichni lidi jsou z plastiku - a kdy se zah?ej tak zm?knou a smrd. *Vclav Hubinger: Byli to nai normaliza?n spoluob?an, kte? m?li sttn souhlas a posv?cen vzd?lvat mladou generaci. Zprasili ji a my jakoto rodi?e jsme s tm nic nedokzali ud?lat (budi ?est vjimkm, ale t?ch je zoufale mlo). N?kdej normaliza?n spiknut mn?cennch (ano, ?kalo se tomu tak, a byly pro to dobr d?vody) nese sv nahnil plody jet? dnes. *Pavel Svoboda: cta k prezidentskmu ?adu p?eila dokonce i komunismus, ale obvm se, e tohoto a p?edchozho prezidenta u p?et nemus. Je tedy jen na ns, jak se k tomu p?i p?tch prezidentskch volbch postavme. (cta k prezidentskmu stolci vzala za sv v okamiku, kdy tam usedl Vclav Havel, kter doty?n stolec znesv?til takovm zp?sobem, e kad, kdo na n?j usedl po n?m, se nemohl ne umazat.) *Martin Fendrych: Dumu ovldaj putinovci a strany veden Zjuganovem a irinovskm. Nezvisl organizace jsou pronsledovny a rueny. Opozi?nci zavrni, vrad?ni. Rod se MGB, Putinova nov KGB. Kdo nen s nmi, je proti nm. Peklo. Rusko pod Putinem je nebezpe?n. Ale taky ne?astn, nesvobodn, svobodu utla?ujc, nenvidc. Rusk volby? Katastrofa. Normalizace. *Zden?k Zbo?il: Pan Fendrych je rznm kritikem prezidenta Zemana, nev si ho jako instituce a presti prezidenta ?R by v jeho o?ch nezachrnilo, ani kdyby r?koval. A pan ?editel Knihovny Vclava Havla si mysl, e ?esk prezident by m?l komunikovat jen s prezidentem americkm a vyzvat jej k humanitrnm leteckm tok?m na jakkoli kousek zem?, kter pchne ropou nebo kde se produkuj drogy. Tak si mysl, e by mohl vyzvat p?edn sv?tov politiky, kter by povaoval za morln autority, aby vl?ili t?eba na Ukrajin? nebo v ?n?, kdy si tak povaoval zvacho dopisu jinho ?eskho prezidenta do Irku. *Petro Poroenko: Hlavnm nep?telem Ruska je sjednocen Evropa. Vechny strany, kter jednaj z pozice euroskepticismu, dostvaj finan?n prost?edky z Moskvy, sd?lil v rozhovoru s televiz CNN. V ?esku jsou na euroskeptick povaovny strany jako nap?klad Svobodn, ale tak i ODS nebo komunist. K tomu pat? ?ada malch nacionalistickch uskupen jako Okamurovci a dal. Take by m?li vichni vzt rychle zpte?ku - jinak je ?ek zdrcujc kdrov prce obskurnch Evropskch hodnot a jet? obskurn?jho spolku Kremlin Watch. *Karel Dolej: Asad - a tm spe Putin - dvno v?d velice dob?e, e Obama proti nim nic relnho nepodnikne, ani kdyby vyhubili chlrem veker obyvatelstvo Aleppa. Ve st?edu Kerry sd?lil Rad? bezpe?nosti OSN, e rusk odmtn odpov?dnosti za tok na konvoj s pomoc je d?kazem, e Moskva ije v paralelnm vesmru. *Karel Dolej Zpad v ?ele s Obamovmi USA nech obyvatele Aleppa povradit, udusit se pod sutinami, um?t hladem a zn, na banln choroby, pozd?ji v proslavench reimnch mu?rnch? Nen to proto, e by skute?n? nemohl nic ud?lat. D?vodem je n?co jinho: Syrt civilist, n?jac ?moudi, mu za takovou riskantn operaci, kter by (podle Samanthy Power) barbarsk Rusko a jet? barbart?jho Asada odkzala do mez, jednodue nestoj. V p?pad? vle?nch zlo?in?, kter se nyn d?j v Aleppu, vak ne?innost t?ch, kdo by mohli pomoci, znamen faktickou spoluvinu - a zprofanovn hodnot, jich se Zpad dajn? zastv. A n?meck Steinmeierova diplomacie, kter dokonce jet? odmt by? jen p?ipustit jakkoliv rusk podl na zlo?inech v Srii, vychz z cel mimo?dn? ostudn zleitosti mezi zpadnmi stty zdaleka nejh??e. *Martin Koller: Ameri?an vyvolali vlky na Balkn?, v Irku, Afghnistnu, Srii, Libyi, Gruzii a na Ukrajin? - a nsledky m nst EU. Stejn feministky ani neceknou proti islmsk invazi, kter je jednou smete po ob?zce pod burky. Nelze se divit, e muslimov n??m takovm pohrdaj. Vlka je neodvratn, protoe u je dvno tady. Islmsk invaze probh dle ne rok a nen to nic jinho ne ta takzvan hybridn vlka. Jen je problm zjistit, kdo je vlastn? nep?tel. tok je veden z Turecka, severn Afriky, Bruselu i Berlna. Mimoto se muslimov hrnou do Evropy s pomoc bruselskch politik? mn? npadn? u destky let. Ale my se p?ipravujeme na vlku s Ruskem. *Jak skute?n? vypadaly ty evropsk hodnoty, co ?kaly: Za boha, csa?e a vlast - vp?ed - dodm na jatka. Lvov byl ztracen a rakout vojci v irokm okol m?sta prohrvali jeden st?et za druhm. Do 11. z? m?lo na Hali?i padnout neuv??itelnch 250 tisc rakouskch vojk?, v?etn? tisc? vojk? z ?eskch zem. Mrtvho vojka m?la mt najednou kad ?esk vesnice. Dalch asi 100 tisc vojk? postupn? padlo do ruskho zajet. A pokud si myslte, e za Boha a v boji proti barbar?m litovat ivot? net?eba, tak na Zpad?, kde nejsou barba?i a jen ty sprvn hodnoty, byla jatka jet? v?t: Nap?klad bitva na Somm?: Za 4,5 m?sce spojenci p?ivedli do bitvy p?iblin? 50 diviz a vklnili se do postaven protivnka do vzdlenosti 5 a 12 km. Ztratili p?i tom 792 tisc vojk?. N?mci p?ivedli p?iblin? 40 diviz a ztratili 538 tisc vojk?. *Tereza Spencerov: Byla u ns pan Angela. Vldn? pohovo?ila, otzku uprchlk? frekventovala co nejmn?, vyslechla si ?ev a pskot lidu na svou adresu a odjela. M? nijak neur, e p?ijela jen na pr hodin, protoe nep?ece?uji n vznam. Nicmn?, vzhledem k tomu, co vechno b?hem on?ch n?kolika hodin zazn?lo, mi nen jasn, pro? v?bec jezdila, kdy si takov drobnosti mohli vichni ?ci i po telefonu. *Ne e bych nesouhlasila s tm, e by uzbeck prezident Karimov nebyl dikttor, ale na druhou stranu plat, e vm?nou za praktickou neexistenci svobod v naem zpadnm pojet (a nevm, kolik Uzbek?, kte? neproli glenovskmi nebo sorosovskmi kolami, je na n? ve skute?nosti zv?davch) zajistil zemi politickou a sociln stabilitu, ubrnil ji p?ed dihdem a poslednch dev?t let navrch nabdl i pravideln osmiprocentn ekonomick r?st a s nm souvisejc prci a sociln jistoty. A to je - t?eba ve srovnn s krizemi zmtanm Zpadem - pecka. Mugabe nemugabe. *Kolik ruskch nevldnch organizac p?sob v USA? Sprvn? - dn. Nicmn? samozvan vjime?n Ameri?an povauj za svoji vsadu exportovat skupiny, kter propaguj dajn Zpadn hodnoty v Rusku a destkch dalch zem po celm sv?t?. *Prezidentka Dilma Rousseffov byla nejsp jedinm politikem Brazlie, kter nekradl pro sv vlastn obohacen, a soud ji gang zlod?j?, kte? kradli, shrnul nedvno situaci znm kritik americk zahrani?n politiky Noam Chomsky. *Peter: Tak si myslm, e sa treba zam?a? nad tm, ?o by z Ruska bolo dnes, keby namiesto Stalina viedol po?as II.ww. tt nejak liberl, demokrat, alebo in dobroser. Pre?o ho nenvidia napr.idia, ke? na celom svete neexistuje ?lovek, ktor by zachrnil pred holokaustom viac ?ud ako Stalin? (Priznva to aj Solenicyn ,nenvidiaci stalinizmus). *Bude 11. z? p?ekonno? Tereza: Mm ale pocit, e p?ekonno u dvno bylo - americk agrese v Irku zavinila podle n?kterch odhad? smrt a t? milion? lid. Bushova agrese - i s ?eskou ?ast - nebyla ni?m jinm ne ob?m p?kladem sttnho terorismu. Pachatel jsou znmi, a potrestni nebudou. *Mnoz ukrajint oligarchov v ?ele s Pyn?ukem, zet?m prvnho (a superzkorumpovanho) ukrajinskho prezidenta Ku?my, do fondu rodiny Clintonovch p?isp?li vc ne sadt krlov a princov. Ukrajinsk kalich ho?kosti si tady na Zpad? vypijeme a do dna. Svrhli jsme vldu na Ukrajin? a nevme, co s tm, protoe Rusko postupuje zcela mimo nae propo?ty A zase se vracme k deprivant?m, co nm moud?e vldnou. *Bruce Fein v ?lnku v The Huffington Post napsal: Pokud si myslte, e vlka prezident? Spojench stt? proti Rusku a ?n? (nevyhlen Kongresem) je nezbytn pro pln?n boskho posln donst svobodu, spravedlnost, d?stojnost a civilizaci ruskmu a ?nskmu lidu, pak byste m?li hlasovat pro prezidentskou kandidtku demokrat?, Hillary Clintonovou. P?ipomn?l, e vra, e Spojen stty jsou lokomotivou lidstva, a zbytek sv?ta - je jen brzdc vagn, vedla svho ?asu k vlce ve Vietnamu. *Clintonov oznmila, e Amerika je vjime?n a nepostradateln nrod a e vechny nrody sv?ta o?ekvaj, e bude v ?ele, nebo sv?t zachvt chaos. Jsme posledn a nejlep nad?j Zem?. USA jsou nenahraditelnou zem a maj mnohem vc spolehlivch a po?etnch partner? ne Rusko nebo ?na. P?tel, mme obrovsk t?st, e jsme Ameri?an, a proto by se tolik lid na celm sv?t? tak cht?lo stt Ameri?any. *Lincoln: USA jsou vjime?nm nrodem. Robert Kennedy: Stle jet?, a stle jet? jsme velkou, nikoli sobeckou, ale souctc zem. Reagan: Jsme z?cm m?stem na kopci. *Obama dokzal b?hem sv kariry ob?as naservrovat slunou podpsovku. V roce 2008 v kampani p?ed prezidentskmi volbami kousav? ozna?il svoji tehdej soupe?ku Hillary Clintonovou za nafoukanou prvni?ku. Ta kontrovala tm, e Obama je chameleon, kter m?n nzory jako ponoky. Dnes jsou p?tel a kon?c hlava sttu ji podporuje v prezidentsk kandidatu?e. Franois Mitterrand, bval francouzsk prezident, prohlsil o britsk premirce Margaret Thatcherov, e m sta Marilyn Monroe, ale o?i Caliguly. Dnen britsk ministr zahrani? Boris Johnson se vysmval v roce 2007 Hillary Clintonov. M modr ocelov pohled jako sadistick sestra v psychiatrick l?ebn?. *Petr Hampl: Pokud by se naplnily zm?ry sou?asn vldnouc elity, byla by na konci ho?c zem? drancovan bandami podobnmi Islmskmu sttu. Panstvo m dnes pocit, e jim v jejich luxusnch ?tvrtch nem?e nic hrozit, ale v tom se mohou snadno p?epo?tat. *Jaroslav Bata: Intervence USA po 11. z? podporovan neokonzervativci p?ipomnaj Trockho vvoz sv?tov revoluce. Opravdu si mohli vymyslet pravd?podobn?j historku, kdy u necht?li ?ci pravdu o 11. z?. Arabsk jaro povauji za velmi sp?nou politickou operaci, jejm clem bylo zni?en vech sekulrnch stt? v severn Africe a na Blzkm a St?ednm vchod? a jejich nahrazen islamistickmi reimy. Te? je na ?ad? Turecko. Sekularismus p?edstavuje nedouc jev pro islamisty i americkou administrativu. *Brzezi?ski ve svm blogu p?iznal, e za pokusem o tureck p?evrat stoj USA. Podle n?ho byl pu? jednou z nejv?tch chyb USA, dovedl Turecko k revizi veker zahrani?n politiky a nyn m?e p?padn koalice Rusko, Turecko a rn rozhodnout syrskou krizi. *Ashton Carter: Hybridn vlka na Donbasu proti Ukrajin? skon? poniujc porkou Ruska. *Oskar Krej?: Podle nejnov?j zprvy Arms Control Association z Washingtonu m v sou?asn dob? Severn Korea osm jadernch nlo, co je cca 887x mn?, ne maj Spojen stty. Nebo tak 912x mn? ne Rusko ?i10x mn? ne Izrael. Podle tho zdroje nem Severn Korea dn nosi?, kter by byl schopen nst jadernou nlo a dolet?t do USA. Z 2055 jadernch test? od ?ervence 1945, kdy byl proveden prvn, jich Severn Korea uskute?nila p?t. *Martin Koller: Samoz?ejm? nejde o komediln spolek ozna?ovan jako Bilderberg, kter vyrb mediln mty pro hlupky. Opravdu si myslte, e pan Schwarzenberg ?d sv?t? Velmoci by m?ly respektovat nzor a zjem v?tiny obyvatel Srie. Volby nedvno prob?hly a mohli se jich z?astnit vichni. Pro? je USA, Sadsk Arbie, Turecko a EU nerespektuj. P?padn? by mohly prosazovat volby pod kontrolou OSN. Jenome v t?ch by op?t zvt?zil Asad, take rad?ji dn volby, ale dal vlku. A to d?laj bojovnci za svobodu a lidsk prva v USA a EU. *Rusk analytik Pavel Felgenhauer ovem nen rusk, ale protirusk analytik, spe publicista. Je placen z USA, aby kodil zemi, v n ije. *?esk republika v roce 2014 p?ijala od Evropsk unie 75,3 miliardy korun. A to po ode?ten odvod? do unie a stala se tak ?istm p?jemcem finan?n pomoci. V roce 2015 vechny firmy vyvedly 214 miliard K? na dividendch. *Ako zni? po?et obyvate?ov ttu? Je nieko?ko spsobov: vojna, epidmie, hlad. Vetky tri zloky mme. V roku 2015 bola mrtnos? 5,5%. Pozrel som si tatistiku - v ?ase hladomoru, ke? ?udia masovo umierali, bol prrastok obyvate?stva vy ako mrtnos?. Dnes u ns mrtnos? previla prodnos?. Toto nie je genocda? - poloil re?ncku otzku na okrhlom stole venovanom bezpe?nosti Ukrajiny Viktor Ku??ickij, predstavite? Zjednotench spolo?enskch organizci Chme?nickej oblasti. *Boris Jelcin se v tom ohledu ni?il sm a Clintonovm radm naslouchal ochotn?ji ne Faust radm Mefistovm. Jelcinovo Rusko klesalo ke dnu a nadnrodn korporace (nesprvn? se ?k, e Spojen stty) se t?ily na p?evzet dalho velkho kusu planety plnho budoucch spot?ebitel? a levnch pracovnch sil. Nadto p?epln?nho nerostnm bohatstvm a zem?d?lskou p?dou. O strategickm vznamu ruskho pdu do pozice kolonie ani nemluv?. Bylo by to kone?n vt?zstv. Vlastn? kone?n ?een rusk otzky. Nepoda?ilo se. Nadnrodn korporace, globln sv?tov kapitl a jeho instituce, se nespokoj jen s ?ste?nm vt?zstvm. Cht?j absolutn? ve a za kadou cenu. Potoky krve nejsou p?ekkou. *Reforma socialismu sm?rem k trnmu hospod?stv byla pro pracujc t?du v postiench zemch bezprecedentn ekonomickou katastrofou! V celosv?tovm m??tku znamenala znovuobnoven nadvldy t?ch n?kolika kapitalistickch mocnost, kter vldly sv?tu p?ed rokem 1917. *Pavel Kov?ik. Potom ovem potvrzuji, e kdy p?ichzel p?evrat, jedna z nejv?tch kritik na socialistick zem?d?lstv byla, e je zem?d?lstv je p?ebytkov. e vyrbme vce ne spot?ebovvme. e sob?sta?nost je vce ne 100 % A e je tud t?eba vrtit se zptky k malm farmm a vrtit se zptky k tomu, co bylo kdysi dvno, idylickho. Ano, v padestch letech nebylo maso a jin potraviny v cel Evrop?! Huben povle?n lta, kdy bylo zem?d?lstv zdecimovno druhou sv?tovou vlkou, skute?n? znamenala nedostatky v zsobovn potravinami obecn?, masem takt, v cel Evrop?. Nejen v ?eskoslovensk socialistick republice. Resp. ?eskoslovensk republice. Bendlovy dotace pro zem?d?lce skon?ily u majitel? golfovch h?i?. I kdy na hezkou trvu na golfovm h?iti je tak velmi p?jemn pohled. Bohuel vak k naven zem?d?lsk produkce nm p?li nepom?e. *Milan Daniel: Ob?anstvo se na Dny NATO dostavilo s o?ekvnm, e vechny ty ?e?i oklivch komunist?, kte? by cht?li p?slunky holubi?ho nroda z tto mrov organizace vyvst, jsou pomluvy. Mocn technice se slu mvat, protoe ns podle televize chrn p?ed agresivnmi zloduchy. S velkm zjmem se proto rodiny s d?tmi prochzely mezi echt mrovmi prost?edky, jejich vrcholem byly velk americk bombardry. Tyt, je sehrly nemalou roli p?i prosazen humanitrnch princip? a demokratickch hodnot v Jugoslvii, Afghnistnu, Irku a dalch zemch. *Martin Koller: M?li bychom se zeptat t?ch, kte? za vmi op?t p?ijd?j v autech za miliony a na sob? toho maj, e byste z toho mohli t cel rok, lou v televizi, tv? se, e jsou jedni z vs a bojuj nezitn? za vae zjmy, n?kte? ji 25 let: Pro? je v?tina sttnch a obecnch stavebnch projekt? p?edraen o 50 a 300% a nikdo se neoctl ve v?zen za korupci? *Vlastimil Vondruka: Pokud by u ns dlouhodob? onemocn?l ?ekn?me premir, nestane se v?bec nic a nikdo si toho skoro ani nevimne, protoe ho vlastn? nepot?ebujeme. Pokud v USA onemocn prezident, zastav se sv?t. To nen literrn nadszka, to je realita americkho stavnho systmu. *Vt Klma: Lex Babi a Rothschildov. Laskavho ?ten?e na vod tohoto pojednn p?enesu do roku 1891, kdy jeden britsk d?lnick v?dce na adresu Rothschild? prohlsil: Tato krev sajc banda byla v tomto stolet p??inou nevslovnho darebctv a utrpen v Evrop?. Sv?j ohromn majetek nahromadila dky podn?covn vlek mezi stty, kter nikdy nem?ly mt mezi sebou neshody. Kdykoliv je v Evrop? problm, kdekoliv se ? fmy o vlce a mysl lid je vyd?ena strachem ze zm?ny a kalamity, m?ete si bt jisti, e je rodina Rothschild? n?kde nablzku, v oblasti nepokoj?. Samoz?ejm? se tohoto prohlen chytil tehdej tisk a p?kn? jej rozmzl. Tento i podobn koment?e v tisku d?lali Rothschild?m velk starosti a tak ke konci 19. stolet koupili zpravodajskou agenturu Reuters, aby zskali kontrolu nad mdii. Prakticky ze stejnho d?vodu kupuj mdia i podnikatel typu Andreje Babie. Stejn? jako Rothschildov ovliv?ovali nrodn vldy k dosaen svch vlastnch zjm?, tak i Andrej Babi vstupuje do ?esk vldy se stejnm zm?rem. Snad si nikdo z laskavch ?ten?? nemysl, e se rno bud s mylenkou, co m ud?lat proto, aby se Ani?ce, pokladn ze supermarketu, ilo lpe a radostn?ji. Kl?ov otzka tedy zn: m?e za kapitalizmu kandidovat do politickch funkc velkokapitalista? Odpovme-li na ni zporn?, pak velkokapitalista m monost p?evst sdlo svch firem nap?klad do zahrani?. Podle idovsk zkuenosti (mj. i Rothschild?) je nejlep zaloit si nadaci v n?jakm da?ovm rji typu americkho Delaware, kterou bude ?dit vlastnkem jmenovan sprvce a vechny sv firmy, v?etn? mdi, skrt pod n. Bude-li si n?kdo chtt n?kdo vyjet z americkho Obchodnho rejst?ku p?slunou nadaci, objev se mu jen jmno sprvce nadace a ne vlastnka. Takov chud kapitalista kandidovat v ?esk kotlin? spokojen? m?e, neb v dnm st?etu zjm? nen a nikdy nebude. Napln se tak ?esk p?slov vlk se naral a koza z?stala cel. Nep?jemnm d?sledkem zmetku Lex Babi m?e bt, e jako republika p?ijdeme o jeho firmami placen dan?, kter pak budou ve sttnm rozpo?tu chyb?t. Dal Babiovou monost je p?epsat vlastnictv svch firem na osoby jemu blzk, co obsahov? nic nem?n, jen formln? bude svoje firmy vlastnit skryt?. M?j a nevylu?uji, e myln zv?r je, e bojovat za kapitalismu s velkokapitalisty je u ze sam podstaty systmu, ?ir donkichotstv. *Spravedlnost v reii ODS jsme vichni vid?li, aktuln? se stle lb p?ti a osmi procent?m populace. To samoz?ejm? pokldm za zbyte?n? mnoho, protoe modr prvo a p?evrcen spravedlnost je vhodn maximln? tak pro t?i procenta populace. Kdyby voli?i volili podle svch zjm?, m?la by tedy ODS maximln? t?i procenta, a to i se svm mladm klonem TOP09. *Putin pronesl coby premir na jednom moskevskm banketu. Ptte se m?, jestli se Rusko zm?n k obrazu Spojench stt?? M? je ale na va stran? h?it?. Take se vs zeptm, jestli se hodlte zm?nit vy? pronesl k p?tomnm Ameri?an?m Putin. Jedinm d?vodem, pro? chce Washington udrovat s Ruskem blzk vztahy, je skute?nost, e bychom mohli Spojen stty zni?it za p?l hodiny a mon i mn?, uvedl tehdej premir Putin, kter se o pr m?sc? stal op?t ruskm prezidentem. *V p?pad?, e se rnc?m poda? sestrojit jadernou bombu, stejn? ji nebudou moci pout. Borci v Tehernu v?d, e Izrael vlastn 200 jadernch nlo, e jsou vechny nam?eny na Tehern - a my (tj. Spojen stty) e jich mme tisce. Jak ?ekl Mahmd Ahmadned (prezident rnu v letech 2005 a 2013): Co s n (tj. s jadernou bombou) budeme d?lat? Budeme ji letit? Vdy? chyb?lo mlo, a Clintonov by rn nechala odstranit nejen z map, ale i z povrchu Zem?. Jak se kdysi s vyt?benou diplomaci vyjd?ila. *Nem smysl se zabvat vroky typu Asad pch zv?rstva, kdy zpadn ld?i bez rizika jakhokoli trestu od agrese do Irku zavinili na Blzkm vchod? smrt a ?ty? milion? lid a zdaj se bt z hlediska zmaru u nedostinmi rekordmany na poli vle?nch a jinch mezinrodnch zlo?in?. K tomu nyn Sad?m k jejich anihilaci Jemenu dodvaj dokonce i munici s blm fosforem, s n p?ed ?asem Ameri?an vyzmizkovali irckou Falldu. A nedvno se t?eba tak zjistilo, e r?zn pomocn programy OSN v objemech destek milion? dolar? ur?ench pro Srii kon? u firem a organizac napojench p?mo na Damaek i na Asadovu ir rodinu. ?ili zatmco nm kdosi vykresluje jaksi straliv obrazy nep?tele, vyhlauje proti n?mu sankce, nebo vol dokonce po jeho hlav?, sou?asn? s nm sp?n? i keftuje k veobecn spokojenosti Nm jsou ale mezitm p?edkldny seznamy Putinovch a jinch agent?, kte? ns ?msi nespecifikovanm pr ohrouj. Trapn hra. *O to vc mi ale p?ipad neuv??iteln, e prv? tato pan je pro zna?nou ?st onoho p?slove?nho 0,1 procenta nejbohatch a nejvlivn?jch lid v USA - tedy pro americk deep state - tou jedinou a nejlep. To si fakt neum?li najt n?koho funk?n?jho? Divn. Napovd to o citelnm nedostatku kdr? Hillary je chor, a to odpuzuje. Ale prohraje jen zsahem ruskch hacker?, bude nm ?e?eno. Oni vm vlezou vude a stran? rychle se mno, ?e?eno s Cimrmanem. Zpad se mus sm?it s Putinem i nadle. Ale ruku na srdce, co bychom si bez n?j po?ali? Vdy? mu p?ipisujeme vechno patn, co se u ns odehrv. A kdyby najednou padl, museli by nai politici za?t p?iznvat sv vlastn chyby. ?ili zapla?pmbu, Putin ije a m?eme do n?j zase dl t a svalovat na n?j vechno zlo pod sluncem. Jup! Dal ?ty?i roky pohody a jistho zam?stnn pro haldy zpadnch propagandist?, jejich ?innost pro zm?nu jen posiluje Putinovu popularitu doma a dv jistotu zam?stnn i tamnm propagandist?m. Jak ?km, spokojen mohou bt vichni. *Co se t?e Kavkazu, musm se p?iznat, e p?i p?edvdatelnosti voleb jsem regionln vsledky nesledovala nijak zvl?, ale skute?nost, e Ramazan Kadyrov v ?e?n? zskal 98 procent hlas?, mi p?ece jen neula. Frajer! Dokzal v rmci Rusk federace a s Putinovm patrontem nastolit zcela klasick islmsk reim blzkovchodnho typu, do n?ho proud spousty arabskch investic, co je svm zp?sobem neuv??iteln. Vytvo?il sv?t sm pro sebe a o sob?. To mimochodem nazna?uje, e v putinovskm Rusku je mon skoro vechno, jen ne p?edn moci nadnrodnm korporacm, jak by to cht?l Zpad. Sm?la. Budeme si muset zase po?kat. A doufat, e a v Rusku nastane pro nai jednu desetinu procenta p?zniv situace k p?erozd?len jejich bohatstv, tak e tu jet? n?jak Zpad v?bec bude. Ne, jasn?, d?lm si legraci. Zpad, vchod, jih a sever ty sm?ry na planet? budou p?ece napo?d. *Barack Obama se lou?il se sv?tem a taky mohl ?ci n?co d?leitho, ale to by nesm?l bt Barackem Obamou. Jedna ra kon?, ten pn je podle Washington Times pr prvnm prezidentem, kter z Ovln kancel?e odchz coby miliard?, dostal nobelovku za mr, protoe o?ividn? mohl nechat pozabjet ve sv?t? miliony lid, zatmco jich nechal pozabjet jen destky tisc *Obama v OSN: Ti, kdo stav zdi, za nimi nakonec skon? sami." Jednm z nejznm?jch projekt? spole?nosti Betafence je bezpe?nostn plot mezi Amerikou a Mexikem, kter brn p?ist?hovalc?m ve vstupu do Ameriky, Hranice t?chto dvou stt? se thnou p?es 3200 kilometr?. Skute?n plot a zdi p?itom zabraj asi tisc kilometr?. Zbytek st?e pohrani?n str a sloit soustava ?idel a bezpe?nostnch kamer. Americk da?ov poplatnky p?ilo toto monstrum na 1,2 miliardy dolar?, dalch 50 miliard pak v nsledujcch letech padne na drbu, provoz a p?padn rozi?ovn plotu. *M?eme pst petice, protestovat, schzet se, vydvat knky, p?padn? demonstrovat, objasnil Koukolk. To je vechno, co m?ete d?lat. Jeden z anglickch generl? nm ?k vatlajc vrstvy. Generl dodal: divm se jim, e ztrcej ?as, vliv ob?an? na mocenskou elitu ve v?tin? dob je zanedbateln. Mme n?jak evolu?n d?dictv a jeho sou?st je budovn mocenskch elit, po kadm zvratu systmu se vyno? nov. Udren moci a moc je sladk. *Kardinl Schnborn podal Boha o smilovn nad Evropou a jejmi obyvateli, kte? podle n?j jsou v nebezpe? zniku k?es?anskho d?dictv. *Pan Merkel, neznal anebo nechpajc d?jiny a okouzlen pokusem o vytvo?en dal ?tvrt ?e ?msk nroda n?meckho, je naprosto mimo msu a nen schopna zm?nit kurs. A na ten jsou navzni vichni ti dvo?an v Bruselu. *Akcie Deutsche Bank se jet? minul rok obchodovaly za zhruba 27 eur za akcii, dnes se pohybujeme kolem deseti eur na akcii (v roce 2007 to bylo 100 eur na akcii). *Oskar Krej?: Vytvo?en armdy Evropsk unie otev?el loni v b?eznu p?edseda Evropsk komise Jean-Claude Juncker. A je tu namst? tak zludn otzka: kdo bude evropskou armdu vyzbrojovat? Kdo j bude velet? Jakou bude mt rozv?dku? Nen nhoda, e zastnci Junckerova snu se objevili hlavn? v N?mecku. A e se n?kte? unijn komisa?i tv?, jako by nic neslyeli. *Jaroslav Doubrava: Merkelovou zm?n jenom krematorium. Podobn? jako Hitler i ona jako kancl?ka mus dret svou stranickou linii a do ho?kho konce. Nem?e p?ece p?iznat, e se zachovala v poslednch letech, p?edevm v migra?n politice, jako idiot. Bohuel podobn? jako Hitler i ona a do ho?kho konce bude mt hodn? fand?. Je s podivem, ale Merkelov stle naivn? v?? p?es t?etinu N?mc?. *Rusko m?n Krym na vojenskou zkladnu, m?n rovnovhu sil v ?ernm mo?i ve sv?j prosp?ch, ?ekl ukrajinsk prezident. Prezident tak zmnil, e Krym je transformovn do koncentra?nho tbora, kde se pouvaj sov?tsk tresty a p?ipomn?l p?pad zstupce p?edsedy Medlisu krymskch Tatar? Umerova, kter byl nsiln? posln do psychiatrick l?ebny a tam se mu posmvali. *Evropsk unie bude poslat na Lesbos modlitby a dobr vibrace. A ob?as i n?jak penze, aby si uchovala tv?. *?man m?li pro tohle vechno prvn r?en: Co se tk vech, mus bt rozhodnuto vemi. *Dopadne to jako dneska vechno - aktivisti si n?co vymysl a my to zaplatme. *Vlastimil Vondruka: Klasickm heslem (s mnoha obm?nami) je optimistick Spole?n? to dokeme. Rozeberme si smysl tohoto hesla. V bitv? stoj marl v bezpe? na kopci a dole v dol se v zkopech masakruj jeho vojci. Sleduje je a celkem nic s tm ud?lat nem?e. Pokud nhodou ti jeho zmasakruj nep?tele d?ve ne nep?tel je, pak sestoup ke zran?nm, zchromlm a zkrvavenm vojk?m, poklepe je povzbudiv? po zdech a radostn? jim sd?luje: Spole?n? jsme to dokzali, m chrab? vojci! *Skoncujeme s korupc Ten slogan je navc od uchaze?? o nae hlasy neuv??iteln drzost, pokud se nad tm zamyslte. Co nm slibuj? e oni sami nebudou krst. Copak se v n?jak korup?n kauze objevuje prodava?ka, uklze?ka, zednk, ofr nebo u?itelka? Ne, vdycky n?jak politik nebo vysok ?ednk. To oni v rmci korupce kradou, ne my. A jet? z toho d?laj p?edvolebn slib. A aby dokzali, e ho pln, vytv?ej nep?ehlednou dungli protikorup?nch zkon?, vyhlek, opat?en, vb?rovch ?zen, z?izuj se ?ady, komise, vyet?ovatelsk tmy. To ve se buduje za nae penze, aby politici zast?eli fakt, e korupce buj dl. Aby vzbudili zdn, e je to spole?n boj ns vech, nabdaj lid k odvaze, aby udval p?pady, pokud se setk s korupc (v?tinou je ovem potrestn ten, kdo ji oznm). Vldci kradli, kradou a budou krst. *V rmci plnosti je t?eba na zv?r p?ipomenout, e mezi budovatelsk hesla pat? i mylenky, kter prochzej historickm vvojem. Pro nzornost: Elekt?inu do vech domcnost (rok 1948), Televizory do vech domcnost (rok 1964) a Internet do vech domcnost (dnes). M?ete namtnout, e se ta prvn dv? hesla prom?nila v realitu. Je to pravda, ale technick ?een vymysleli v?dci, vlastn za?zen vyrobili d?lnci, jako zbo ho prodvali obchodnci, montovali technici a cel si to platme ze svch pen?z. Podl politik? na tomto a podobnm pokroku je ten, e svmi p?edpisy a vyhlkami kodili a kod jen v rozumn m?e, take se to navzdory jejich p?i p?ece jen povedlo. *Jan Keller: Jsme ?leny NATO, take musme doufat, e to je spolek obrann, nikoliv spolek p?tel ehu. Co se tk USA, m?li bychom se vm?ovat do jeho zleitost mn?, ne se USA sna vm?ovat do zleitost jinch. Je to v?c pragmatismu, ale i dobrho vychovn. No a v??i TTIP bychom se m?li chovat s nejvy pietou. O mrtvch jenom dob?e. *Zjmem Aliance, a tud i ?eska, je porka Islmskho sttu, a nikoliv oslaben Kurd?. Jenome prv? tohle je naopak clem Turecka. *Bl p?ilby, kter p?sob vhradn? po boku dihdu a jsou placen z USA a Britnie. ?editel aleppsk nemocnice Hamza Chatb, jeho jmno se podle veho ocitlo i na seznamu aleppskch lka??, kte? v p?li srpna psali Obamovi, aby nad Sri vyhlsil bezletovou znu a rozbombardoval celou zemi sm, hned prvn den nlet? hlsil bezmla stovku zabitch lid. A zase tu budou zni?en nemocnice, i kdy by v tamn apokalypse u dn nemocnice z?stat nem?ly, ale t?i a ?ty?i stle pr jedou. Srie ze zkuenosti u upozor?uje, e umrn?n dihdist z Ahrr a m chystaj provokace s chemickmi zbran?mi, kter se Zpad pokus p?ipsat Damaku, a mezitm tu u zase jsou barelov bomby A aby to bylo jet? jasn?j, generl Harrigan z americkho centrlnho velen vzdunch sil (USAFCENT), kter odmtl potvrdit, zda bude s Ruskem v?bec spolupracovat, tak?ka s jistotou musel tok na syrsk za?zen schvlit. Plnova?i USAFCENT navc oblast kolem Dejrizoru, kde podnikaj asi dvacet nlet? tdn?, d?v?rn? znaj a o syrsk zkladn? v?d?li cel m?sce, konstatuje Porter na portlu Middle East Eye. *Americk zjmy nijak netrp?ly tm?? p?l stolet, kdy byli u moci otec a syn Asadovi. *Nejv?t mnostv migrant? nelo p?ky p?es muslimsk Bulharsko, poslun? a serviln? plnc poadavky NATO, ale p?eplulo do k?es?anskho, p?edchoz politikou Trojky zbda?enho ?ecka s vldou levicovho premira Tsiprase. Migranti se pak shromdili v Makedonii, p?es Srbsko, a nikoliv p?es Rumunsko pak pokra?ovali dle do Evropy, jej prvn linii tvo? ma?arsko-srbsk hranice. Take poslen hranice mezi Bulharskem a Tureckem znamen, e jsme ob?tovali ?ecko. U podruh. ?esk nebo rakousk armda je vtip. Protoe v Alpch ani na umav? nem proti komu vl?it; a ?esko stejn? jako Rakousko nemaj ani dostatek pen?z na nkup pohonnch hmot, nato na zaplacen vojk? a vyst?lench nboj?. Ropu do ?eska dodv Rusko, nboje N?mecko. Vlka je drah. *Kate?ina Kone?n: Dnes po zsahu EU je na tom Ukrajina hospod?sky h??, ne byla v dob? druh sv?tov vlky. To je vsledek opat?en, na kterm se Evropsk unie zcela clen? u od roku 2008 podlela. *Tereza: Kde jsou americk jadern zbran?? To fakt nevm. Mon po?d na Incirliku, co je nejpravd?podobn?j - pro? by si Turci nechali ujt nyn?j neopakovatelnou p?leitost stt se nhodnou jadernou mocnost - mon jsou p?est?hovny do Rumunska, ale to u by potvrdil i n?kdo jin ne jen jeden bulharsk novin?. Mimochodem, napadlo vs n?kdy, jak je mon, e se do ?ela unijnch struktur jet? nikdy neprokousal nikdo normln, racionln? dn sttnk s jasnou viz? Ony rakousk nebo n?meck obavy o loajalitu tamnch Turk? p?li nechpu. V ?em spo?v onen strach? e se p?idaj k tureck armd?, a po dobyt Srie znovu pothne na Vde?? *Koller: P?edevm je t?eba doshnout toho, aby Sadsk Arbie p?estala bt zkladnou a sponzorem islmskmu terorismu vyuvanho globalisty. Nedvno postihu tohoto sttu za terorismus proti USA zabrnilo veto demokratickho prezidenta Obamy. Take kdo podporuje islmsk terorismus je jasn. Problm je v tom, e k zni?en opravdovch hlav takzvanho Islmskho sttu by musely bt dery vedeny na Washington, Rijd a Ankaru. Bez nich by neexistoval dn islmsk stt ani takzvan umrn?n islmsk teroristick opozice - pobo?ka islmskho sttu, nato islmsk invaze do Evropy *Leonid Ivaov: Zkladem kad americk strategie je provokace. Strategie nrodn bezpe?nosti USA, p?ijat loni v noru. Ona Strategie je odporn v?c - ani Hitler se neodvil vyhlsit n?co podobnho! Vedouc postaven USA ve sv?t? nem alternativu. Nebude dn multipolrn sv?t. Budeme vojenskou silou hjit svoje zjmy kdekoli na zemskm povrchu i mimo n?j. Nebudeme se ohlet na mezinrodn normy, budeme jednat jednostrann? a pouvat vojenskou slu v oblastech, kter to budou zpochyb?ovat. Chpete - to, z ?eho byl obvi?ovn Hitler, dnes d?laj samy USA. Strategie je p?itom v podstat? vyhlen vlky celmu lidstvu. *Na nai elitu (nebo sp takzvanou elitu), kter je dnes u moci, existuj n?jak kompromitujc materily. Nejpravd?podobn?ji v americkch bankch. A tak ns maj (USA) jako na vodtku. *Ji v roce 1648 budouc Kongres USA (tehdy to bylo Shromd?n) rozhodl o vyhlazen indinskch kmen?, kdy p?ijal zkon obvi?ujc Indiny, e jsou bezv?rci, zatmco zem? pat? Bohu Hospodinu, jeho zstupci na zemi jsou Anglosasov. *Britsk matematik Irving Good pr v roce 1966 prohlsil, e objev superinteligence bude posledn vynlez lidstva. Jde o obecn mravn problm: v?tinu vynlez? lze pout jak ve prosp?ch lidstva, tak i k jeho ni?en, jak pro mr, tak i pro vlku. *Arabov, kte? bojovali proti k?ik?m, s nelibost nesli, e k?es?ant bojovnci pchli, jeliko neznali mdlo. *Admirl: To, co se tu prezentuje, jsou sam divok konspira?n teorie. P?itom se opomn nejp?irozen?j a nejprost vysv?tlen: Je to ve Putinova prce. Na piet? 11.9. nechal Hillary p?imchat do pit projmadlo, a z toho chudk omdlela. V??m, e to ?T divk?m sd?l. Fendrych z Aktuln? zase p?sahal na to, e vid?li z redakce ABC vychzet zahalenho mue, co se npadn? podobal Putinovi a v recepci pozdravil zdrstvujt?. B?a: Ano, to jsem slyel taky. Byl pe?liv? zamaskovn: Na hlav? m?l pr uanku, na nohou lpt? a zahalen byl do sov?tsk vlajky. Stan: Pr p?i tom jet? zpval Internacionlu. Stierlitzova kola. Jasn a nezpochybniteln d?kaz o Putinov? prohnanosti. Srovnejte: Stierlitz obvykle slavil svtek 23.nora tak, e si oblkl rubaku, vypil lhev vodky a hrl na harmoniku. Jednou p?i tto p?leitosti vyrazil do jedn z berlnskch pivnic, kde zastihl n?kolik gestapk?, kter donutil pochodovat a zpvat revolu?n psn?. Sotva p?iel dom?, uv?domil si, jak blzko byl toho dne k prozrazen. Jenom bych doplnil: nutil n?meck gestapky zpvat RUSKY revolu?n psn?. *Putin jist? ovld i ?esk mdia v?etn? ?T. Prv? proto jejich propaganda vyvolv p?esn? opa?n efekt, ne o jak se sna. *Bety: Na Hillarino zhroucen jsem v jedn diskuzi ?etla dobr hlky: Mdloby? To nebyly mdloby, to byla ?zen demolice! Tak to j asi rut hacke?i vymazali program! *Roman ilavsk: A vichni mme bt bohat. A kdy nejsme tak je to tm, e mme n?jak vnit?n psychick problm, blok k p?stupu k bohatstv a hojnosti, a proto mme navtvit konstelace, semin?, kde nm rozhbou energii pen?z, protoe penze jsou energie a my se j jen musme otev?t. Funguje to. Minimln? vedoucm t?chto semin?? a autor?m knih o tom jak bt bohat a sp?n. *Kdy se volil p?edseda Evropsk komise, tak se tehdy ke kadmu n?co ?kalo a jen Nigel Farage utrousil - a te? fakt nevm, zda to bylo na adresu Barrosa anebo n?koho jinho - jednu jedinou v?tu. On se toti rozhldl a ?ekl: Prosm vs, koupil by si n?kdo od tohoto ?lov?ka ojet auto? *Werichova slovn h??ka: a tak ns v t sv nru?i hladili, e by ns i vyhladili. *S amkovmi vsledky z vt?zn? prohranch vlek *Jaroslav Waschek: Obchod je ve sv podstat? zaloen na diskriminaci, zvlt? kdy se navc ohn konkurenc. Dokete si p?edstavit konkurenci bez diskriminace slabch? *Agentura Lid v ?iti provedla p?edvolebn pr?zkum mezi seniory. N?kte? senio?i p?iznali, e se p?i volbch rozhodnou a na posledn chvli a zvol tu stranu nebo hnut, kterou ?esk televize nejvce bude kritizovat a skandalizovat. Tak nm jedna pan napsala, e do volebn schrnky vhod spole?nou kandidtku Nrodn fronty. *Kdesi jsem se do?etl, e podle n?jak americk sociologick studie pracuje, cituji, na jednoho ?lov?ka p?iblin? 35 otrok?. Uvaujme, jak je mon takov pom?r v rmci humanoidnch obyvatel planety Zem?, kterch je zhruba 7 miliard. Pokud jsou ob? skupiny disjunktn a otroci si neposluhuj vzjemn?, lid, tj. ne-otrok?, m?e bt maximln? kolem 200 milin?. Hezky nm to vychz, e? *Josef Skla: Kdy se tu u koryt rozvalila pravdolska, tak si myslela, e tu bude na v??n ?asy. V tto zemi jsou takzvan slun?k?i, kte? roky zcela bezostyn? fand masivnmu vrad?n, vle?nm zlo?in?m, svinstvu nejhorho druhu. *Frantiek Kuba: Kde, ?i v ?em hledat vysv?tlen B?lohradskho postoj?, u kterch by i lakmusov paprek ztratil sv vlastnosti? Tento mu rentgenovho pohledu (o nzk intenzit?) je, jak se domnvm, svou jeitnost podoben jistmu ekonomovi z ?esk perestrojky. Za t?ch n?kolik destek let, co B?lohradskho ?tu, musm konstatovat, e mi p?ipad jako rotujc t?leso bez pevn osy, Proto s B?lohradskm na v??n ?asy, n?kdy ale jinak: Odlou?en od n?j ihned a natrvalo! To, co mi u mediln? nad/referovanho filosofa naprosto schz, je t?eba kultivovanost Vt?zslava Gardavskho. Zatm nen Vclav B?lohradsk zcela mrtev. Je substanc, kter se porn? chce stt subjektem. *** ?jen 2016 *Clintonov: USA jsou vjime?nou zem, p?estoe se to n?komu nemus lbit, Rusko a ?na se s nmi nemohou srovnvat. Ameri?an jsou schopni na tomto sv?t? vechny p?ekonat. Kl?ovm elementem americk vjime?nosti jsou jej hodnoty jako ochrana prv ?lov?ka, prv gay-spole?nost, religiznch a etnickch menin, en, lid se snenmi monostmi a v?bec vech, kdo se sna t v mru. V t?chto sfrch si bere cel sv?t p?klad z Washingtonu. Jin zem? maj tak odpov?dnost, kter je motivuje pomhat USA ?eit sv?tov problmy. Amerika ovem m nep?ekonatelnou schopnost bt silou mru, pokroku a rozvoje na cel planet?. *Condoleezza Rice: Spojen stty nejsou nikomu na sv?t? povinny skldat ?ty ve sv ?innosti. *Protestantsk kazatel Jonathan Edwards u v 18. stolet ?ekl, e status bohem vyvolenho nroda p?eel od id? na Ameri?any. A zakladatel Stt? vnmali svou ?innost jako korunu veker sv?tov historie. Ji ve 20. stolet Ronald Reagan, kter hodil rukavici SSSR jakoto ?i zla, nedvojsmysln? p?id?lil USA roli ?e dobra. Buov, Clintonov a Obama v tomto smyslu nic novho nevymysleli, ale jen rozdln? vyjad?uj tot americk mesistv. Cel zahrani?n politika sou?asn Ameriky jako vvozce demokracie, sv?tovho soudce a ?etnka je p?irozenm projevem tto ideologie. *Sv?tlana Alexijevi?ov, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 2015: Ameri?t vojci a Amerika v?bec sah-li po ozbrojenm ?een, je to vdy p?eci jen se zm?rem nastolit ve sv?t? po?dek, zajistit bezpe?nost. *James A. Haught: Znie to neuverite?ne, ale za?iatkom roku 2003 povedal prezident Bush franczskemu prezidentovi Chiracovi, e invzia do Iraku je nevyhnutn z toho dvodu, aby sa znemonilo psobenie Goga a Magoga, dvoch satanskch bytost apokalypsy. ?estne. Nebol to art. V prsne tajnom telefonickom rozhovore vyzval prezident Spojench ttov americkch jednho z hlavnch eurpskych spojencov, aby sa franczske vojsk pripojili k americkm a napadli Irak, ?o je ich poslanie od Boha. Chirac u nie je prezidentom a vo?ne rozprva, e americk lder sa odvolval na ich spolo?n vieru (kres?anstvo) a doslovne povedal: Gog a Magog sa na Strednom vchode ?inia. Biblick proroctv sa plnia. Boh chce tto konfrontciu; Boh chce tento konflikt, aby sa zni?ili nepriatelia jeho nroda pred prchodom Novho veku. Tto bizarn prhoda sa udiala, ke? Biely dom zh?al koalciu ochotnch na rozptanie invzie do Iraku. Chirac vrav, e mu pri Bushovom zavolan rozum ostal st? a ?udoval sa, ako me by? niekto vo svojej viere tak povrchn a fanatick. Telefont nezapsobil a franczsky lder nevyhovel Bushovej iadosti. Je trpne poveda? otvorene, e predol prezident USA je nboensky pojaen cvok, niekdaj pijak nzkej inteligencie, ktorho Boh zachrnil. Bush je po anglicky to ist ako po nemecky Busch, a to krk. Take autor zvraznil upozornenie na Bushov evanjelikalizmus nepriamou pripomienkou, e v Starom zkone sa Boh zjavil Mojiovi na vrchu Horeb v podobe horiaceho krka a zhovral sa s nm, resp. cez neho s celm idovskm nrodom. eby fundamentalizmus Bushovcov mal korene v ich biblickom mene? *Oskar Krej?: V roce 1882 byl na federln rovni schvlen Chinese Exclusion Act, zkon zakazujc imigraci ??an?. O dv? dekdy pozd?ji byl p?ijat obdobn zkon proti Japonc?m - b?hem kampan? na jeho podporu se p?et?salo, e japont p?ist?hovalci jsou nebezpe?n agenti csa?e. I k tomu bychom nali dnes analogie. A v roce 1924 byly p?ijaty striktn kvty na imigraci z vchodn a jin Evropy. Bylo to obdob nejv?t slvy takovch organizac, jako je Ku Klux Klan (KKK) - tato nejdle fungujc teroristick organizace m?la podle dostupnch daj? tehdy tm?? p?t milion? ?len?. A m?la i sympatie takovch politik?, jako byl prvn jiansk prezident zvolen po ob?ansk vlce, kterm byl ji zmn?n Woodrow Wilson. S KKK se opakuj motivy nboenskho fundamentalismu a prohibice, ale i primitivnho rasismu. Byla to delegace USA, kter na pa?sk mrov konferenci po 1. sv?tov vlce zablokovala japonsk nvrh, aby v zv?re?nch dokumentech byla zmnka o rovnosti ras. Obdob p?ed 2. sv?tovou vlkou bylo ?asem velkch sp?ch? eugenickch hnut, kter usilovala o vyp?stovn geneticky co nejkvalitn?jho ?lov?ka. Tato hnut, jak znmo, nep?sobila jen v USA. Ve Spojnch sttech si kladla za kol ochrnit kvalitu vy vrstvy blho etnika. Jenom v letech 1913 a 1948 p?ijalo 30 stt? USA eugenick zkony. Indiana jako prvn na sv?t? schvlila zkon o nucen sterilizaci; nsledovalo ji dalch 33 stt? USA. Ovem u v dob? vyhlen nezvislosti dnench Spojench stt? m?lo sedm z t?incti koloni zkony zakazujc s?atky p?slunk? odlinch ras. P?estoe v?tina takovchto zkon? sm??ovala proti svatbm, spoluit a sexu mezi lidmi bl a ?ern rasy, byl p?ijat i zkon proti s?atk?m Afroameri?an? s p?vodnmi obyvateli, tedy s indiny, Eskymky ?i Havajci, nebo zkon proti svatbm b?loch? s Malajci, pojmanmi tehdy jako zvltn rasa z Ocenie. A rozhodnut Nejvyho soudu v roce 1967 vedlo ke zruen poslednch estncti z t?chto rasovch zkon?. Slun?k?sk obraz Spojench stt? jako idelu multikulturnho souit, k n?mu mme sm??ovat, je jen projev slepoty. *U v lednu 1957 vydal americk prezident sm?rnici, zvanou Eisenhowerova doktrna, podle n budou USA brnit kadou zemi na Blzkm vchod? napadenou mezinrodnm komunismem. *Diana Johnstone: Amerika pot?ebuje reimn zm?nu - ale Hillary ji chce v Rusku. M v t snaze podporu ministerstva zahrani?, Pentagonu a t Kongres je pr ochoten do toho jt. *Vladimr Putin k novin??m: Vyzvm vs, abyste ve svch novinch uve?ejnili mapu sv?ta a vyzna?ili na n vechny vojensk zkladny USA. Pak uvidte hlavn rozdl mezi Amerikou a Ruskem. *Pieter De Buysser: Kdyby se aplikovaly norimbersk zkony, vichni povle?n ameri?t prezidenti by viseli. Jsem proti trestu smrti. Byla by to straliv mylenka, aplikovat norimbersk zkony. *Ale ze veho nejvc drd zpadn sd?lovac prost?edky klid RT a pichlav vtpky hlavn redaktorky Margarity Simonjan. Americk zpravodajsk agentura BuzzFeed nijak nem?e zapomenout na jej odpov?di na otzky o vnit?n ?innosti kanlu. Arabskou redakci skute?n? vede Putin?v bval tlumo?nk, pan?lskou redakci jeho bval holi?, a anglickou - bval kucha? jeho psa, - odpov?d?la na otzku kdo a jakm zp?sobem dostv funkce v RT. Tehdy sv?j vlastn profesionalismus p?edvedl sv?tu Forbes, kter publikoval zprvu, e budova RT ve Francii byla zav?ena. K tomu jen to, e podle slov Simonjanov, nem spole?nost v tto zemi ani kanl, ani budovu. Ba co vce, RT je autonomn nekomer?n organizace, kter nen ruskou sttn instituc. A to znamen, e jakkoliv obstaven jejho majetku z titulu aloby proti Rusku by bylo nezkonn. *Tom Klva?a konstatoval: Clintonov nen ideln kandidtkou na prezidentsk post. Je v politice p?li dlouho, m nezdrav vztah k pravd?. *Nie nadarmo vyhlsil Obama, e neme ns porazi? tt, ktorho ekonomiku ovldame my. *Minul tden vyhlsilo nezvisl rusk vzkumn st?edisko, e definitivn? uzav?elo projekt zkoumn stop inteligentnho ivota ve Washingtonu. Moskva u hledn inteligentnho ivota ve Washingtonu vzdala. *Karel Dolej: To ?eho se Rusko a Asad?v reim prv? dopout?j v Aleppu, nem?lo a nem obdoby. Jde o ty nekrystali?t?j p?pady promylench a cynickch vle?nch zlo?in?, jak si lze v?bec p?edstavit. Lo?sk zprva Guardianu identifikovala kancel? v Petrohradu, kde p?sob stovky placench bloger? pracujcch v nep?etritm provozu. Pln internetov strnky a fra socilnch mdi p?sp?vky, kter vychvaluj Putina a odsuzuj zkaenost a nespravedlnost Zpadu. ijeme ve sv?t?, kde vrah, lh? a tyran je brn jako rovnocenn partner a jeho zlo?iny a li se berou jako norma. Putin se dostal k moci primrn? dky zaranovanm pumovm tok?m ze z? roku 1999. *?ulk: Je to Rusko, kter je v Aleppu po krk v krvi. Je to Rusko, kter spolu s Asadem bombarduje nemocnice. Je to Rusko, kter je d?v?ryhodn? obvi?ovno, e vybombardovalo humanitrn konvoj. Je to Rusko a jeho syrsk spojenec, kte? tak rdi pouvaj taktiku dvojho deru - shodit jednu bombu a po?kat a se na msto vbuchu dostav zdravotnci, a pak na tot msto shodit bombu druhou, kter usmrt zchran?e. *Karel Dolej: Opravdu jen mlokdy se stv, e povstaleck vlka nem dnho zahrani?nho sponzora. Pravidlem je opak. Povstn, kter nedisponuj zahrani?n podporou, v?etn? zsobovn vzbroj, maj veobecn? mnohem ni anci na vt?zstv ne ta, kter si zajistila zahrani?nho sponzora ?i sponzory. *V redakci Britskch list? si povdali o pod?adnch mdich a nat?eli si to. *Lud?k Niedermayer: Sankce proti Rusku mus pokra?ovat, ztrt net?eba litovat. S takovmi nespolehlivmi zem?mi se dobr byznys ned d?lat v?bec. *Petr Kol?: Putin v r. 2011 zjistil, e historicky nevdan prosperita lidem nesta? a cht?j bt brni jako ob?an a dodnes m oprvn?n strach, e kdyby Ukrajina usp?la na sv cest? k normln zemi, tak by se ta infekce p?elila i do Ruska a smetla i jeho. *Generl Petr Pavel: Rusko je pro ns nejv?t riziko, ne uprchlci. Putin nikdy nesp. Ute?enci nedisponuj jadernm arzenlem a propagandistickmi nstroji jako Moskva. Jejich p?sun ne?d temn sly. Uprchlickou krizi vyuv Putin ke svm propagandistickm cl?m. Ne p?val uprchlk?, ale Rusko je zvan?j hrozbou pro zem? Severoatlantick aliance. Srbsko a Republika Srbsk p?edstavuj hrozbu pro NATO, protoe se dostvaj do stle v?tho vlivu Ruska. Rusko le lidem v Evrop? tak sp?n?, e p?estvaj v??it vlastnm politik?m, bezmocn? tvrd generl. *P. C. Roberts: Tiskov mluv? ruskho ministerstva zahrani? Zacharovov ?ekla, e prezidentsk kampa? v USA je svho druhu globln hanbou ned?stojnou americkho lidu. ?ekl bych, e uhodila h?eb?ek na hlavi?ku. *V?tina Ameri?an? jsou, pokud jde o jejich budoucnost, optimist. S vjimkou chudch a pracujcch lid. *Minul tden obvinilo n?kolik en Donalda Trumpa z r?znch ne?estnch skutk? za n?kolik let. Brnil se vrokem, e alobkyn? byly p?li neatraktivn na to, aby byly sexuln? napadny. Je opravdu zvltn vid?t Clintonovou a Trumpa, jak se vzjemn? a zlomysln? obvi?uj, kdo by m?l jt sed?t a kdo je sexuln predtor, a pak je sledovat, jak se spole?n? ?astn vro?nho ob?da katolick charity pro chud d?ti. *Co se stane, kdy se Donald Trump stane americkm prezidentem? Poprv v d?jinch Ameriky se miliard? nast?huje do sttnho bytu po ?ernosk rodin?. *Vladimr Ku?era: Dlouhov?k rusk ideje. Temn, pro ns nepochopiteln, temn mystika, necta k lidskmu ivotu, nezvyk soukromho vlastnictv. (Zygar: ?asto se ?k, e rut velkopodnikatel nejsou ve skute?nosti miliard?i - jen v thle profesi pracuj. Spravuj p?esn? tolik majetku, kolik jim dovol Vladimir Putin.) Rusov v??i sv?tu poci?uj nad?azenosti vnuknut jim jakoby ?msi Vym. A? u Hospodinem nebo Leninem. A nsledn? vznik ne?eiteln situace: jsme osudov? vyvolen, abychom zachrnili zem?kouli, a ona, nevd??nice, to nechce. Kreml bezostyn? le. Programov? i tak n?jak mimochodem. Jaksi samoz?ejm?. Oni nikdy nep?iznaj svoji chybu. Natopak sv?j zlo?in. Rusko podv?dom? rozum pouze politice sly a konfrontace. A p?i tom Rusko nedovede vyrobit ani pojzdn auto. Dokud jsme v NATO a v EU, ctm se proti zanesen viru ruskho zp?sobu mylen a ivota k nm do jist mry zabezpe?en. K Rusku nutno p?istupovat velmi obez?etn?. V dnm p?pad? ne se srdcem na dlani. Je schopno ten zsadn orgn ivota kanibalsky sevkat za syrova a vyplivnout. P?edvedlo to mnohokrt. Pojzdn auto vyrobit neum?j. Zbran? nejsp ano. *Karel Schwarzenberg: Pd reimu Muammara Kaddfho otevr novou etapu historie svobodn Libye, kter je z mnoha hledisek velmi d?leit pro klidn vvoj a bezpe?nost cel oblasti. *Ministr obrany Polska Antoni Macierewicz prohlsil, e Egypt prodal Rusku vrtulnkov lod? typu Mistral za symbolickou cenu 1 dolaru. *P?edseda Rady slbil odvrtit tok ruskch tank? na Prahu. Ud?lme ve, aby se rusk tanky nikdy vc nevrtily do Prahy, ale pot?ebujeme pro to podporu celho civilizovanho sv?ta, prohlsil Parubij. *Marek vehla z Respektu: Mme tedy p?ed sebou dv? varianty: ?esk prezident je dementn sta?k, kter u nechpe souvislosti mezi svmi ?iny a nsledky. Anebo pod krytm demence d?l dob?e promylenou politiku, je nen v zjmu svobodnho a demokratickho sttu. *D?de?ka Bienerta jsem osobn? nepoznala (zem?el dvno p?ed mm narozenm), vm, e byl velmi kladn? oce?ovan jako policejn prezident a o jeho motivaci pro p?ijet ?asti v protektortn vld? vlastn? nic nevm. Minulost svch p?edk? prost? berete takovou, jak je, odpov?d?la Parlamentnm List?m.cz Terezie Kaslov. *Ministr kultury Daniel Herman: Osobn? pokldm za chybu, e se s vznamnmi komunistickmi funkcion?i, respektive s lidmi, kte? m?li osobn vinu na net?st jinch, na pokozen ivota druhch lid, nekonal jaksi norimbersk proces. Sice dolo zkonnou formou k odsouzen komunismu, ale bohuel realizace toho zkona a jeho dopady nebyly takov, jak bt m?ly. V tom vidm ur?it pochyben, protoe kdyby k tomu dolo, bvalo by to pomohlo spole?nosti o?istit se od tohoto neblahho d?dictv, kter ns zat?uje a dodnes. *Magda Vryov: Z ?ech mi pou e-maily, abych tam kandidovala na prezidentku. *N?kter vroky pana Schwarzenberga se daj vysv?tlit snad jen tm, e zrovna mluvil ze spnku. *Damila Stehlkov: Dalajlma v Praze - lska p?ed Hradem nenvisti. (Kdy se takhle sejde p?slunk totalitn teokracie s humanitrnmi bombardisty a za?nou se bavit o lsce, je z toho dost ?ern humor.) *Tom Halk: Zemanovi se stle da? dret p?i sob? kal spole?nosti. *Ji? Ov??ek musel vysv?tlovat, pro? si na arcibiskupskm gymnziu jako student nechal obarvit vlasy na zeleno. A? jsem konzervativn, tak rd provokuji. Dnes, kdyby si n?kdo obarvil vlasy na zeleno, tak se nad tm nikdo nepozastav, ale v t dob?, v roce 1997, to vyvolalo hal. Provokuji i dnes. A rd. Zvlt? praskou kavrnu. Krsn? reaguje. Je ve sv podstat? drobnm prvokem, kter reaguje na jednoduch chemick reakce. Kdyby nereagovala, tak by m? to nebavilo. *Zajmav je, e sly nenvisti v ?esk spole?nosti vedou dva kn?, rpl si Ov??ek do ministra kultury a z?ejm? do kn?ze Tome Halka. Ve svm dalm p?sp?vku pak dokonce uvedl program manifestace. 18.30 ?ern me celebrovan T. Halkem. Na zv?r splen panenky voodoo. 19:30 - rtorick sout? P. Pitharta a M. Hor?ka na tma pravda, lska k EU, islmu a migrant?m, morlka a zl Zeman. Vt?z se stane oficilnm prezidentskm kandidtem prask kavrny. Szky na vt?ze p?ijmaj ur?en szkov kancel?e. P?m p?enos z akce zaji?uje ?ST Praha. *Petr antovsk: U p?edsedy ?esk vldy Bohuslava Sobotky je proto v zsad? pln? jedno, o ?em mluv. Vdy toti pouije stejn slova, jenom v jinm po?ad, a ta slova nic neznamenaj. To je totln vyprzdn?nost v politick komunikaci, kterou p?edvd zejmna pan Sobotka, ale nejen on, tak pan Dienstbier a dal. Sobotka ?k, co se mu momentln? hod. N?kdy si ?km, jestli v?bec v, co to ?k. *Martin Jan Strnsk: Take medaile za zsluhy ?R bude rozdvat president, kter je lh?, samozvan orala, kter mluv jako dladi?, ur a rozd?luje, kter nerespektuje soudn rozsudky a kter te? nov? p?edvd i mstu a vydrn. To nen dn kritika, jen fakta. *J nevm, jestli u toho byl pan Ov??ek, protoe ho povauji za tak nezajmavou osobu, e jsem jeho p?tomnost v?bec nezaznamenal, d |