 |
 |
 |
| Napsal uživatel |
| Čtvrtek, 19 Leden 2017 00:20 |
|
Co nm kapitalismus dal a vzal Od ekonomickho zzraku k dnen blb nlad? Rozhovor s Frantikem Neva?ilem, bvalm poradcem t? p?edsed? vld V prvnm projevu novho prezidenta Havla jsme slyeli, e nae zem? nevzkvt. Jak to vlastn? skute?n? bylo? ?eskoslovensko po druh sv?tov vlce do konce osmdestch let prod?lalo pln ekonomick zzrak, p?inejmenm ve srovnn s bdou prvn republiky a samoz?ejm? n?meckou okupac a vlkou. Kter kapitalistick stt v tomto obdob (pokud nebereme v vahu nov? zbohatl zem? z ropy nebo tzv. asijsk tygry, kam USA a spol. v t dob? p?evedly podstatnou ?st svho pr?myslu) vybudoval vhradn? z vnit?nch zdroj? a vlastn prce naich lid tak?ka novou ekonomiku a zvil mnostv, a tedy i hodnotu domcho majetku (sttu, mstnch orgn?, obyvatelstva) skoro osminsobn? (v rmci toho na Slovensku kter v tomto obdob bylo nejrychleji rostouc zem Evropy a vyrostlo tm?? od nuly dokonce 11krt)? Hrub domc produkt vzrostl dev?tkrt, osobn spot?eba obyvatel skoro p?tkrt a tzv. spole?ensk spot?eba (vdaje na zdravotnictv, kolstv, kulturu, sociln p?i, vnit?n bezpe?nost atd.) skoro osmkrt. Z celkov hodnoty nrodnho majetku bylo okolo 70 procent ve spole?enskm sttnm, obecnm nebo drustevnm vlastnictv. Koncem osmdestch let tm?? dv? t?etiny naich obyvatel ily v bytech postavench a po vlce. Stt m?l k dispozici 85 mld. K? finan?nch rezerv (v dnench infla?nch cench by reprezentovaly osmi a desetinsobek), m?li jsme 107 tun m?novho zlata a stt, lidosprva i obyvatelstvo byly v podstat? bez dluh?. Byla zajit?na vlastn potravinov a nejmn? na 25 a 35 let i energetick sob?sta?nost. Atd. Byl jste poradcem n?kolika p?edsed? vld, take vte o tehdejch problmech. Jak byly? Fakt je, e p?es tyto vrazn ekonomick sp?chy v lidech nar?stala nespokojenost. Mon bychom dnes mohli ?ci i to, e na jedn stran? je plilo dobr bydlo. Nebyla tu nezam?stnanost, bezdomovectv, exekuce, sociln ghetta, lid m?li sociln jistoty. ivotn rove? jim vrazn? vzrostla. Ale co naplat? Je nesporn, e ve svm nejblim okol, to je hlavn? v N?mecku a Rakousku, p?itom vid?li daleko bohat a modern?j sortiment zbo veho druhu, rozr?stala se tu s? supermarket?, daleko rychleji tu byly do b?nho prodeje zavd?ny nov technick i mdn novinky. Zvid?li jim bohat vb?r osobnch aut. Vesnice i m?sta byly daleko ?ist a pravn?j. V zpadn Evrop? byl uplatn?n irok bezvzov styk, a proto mstn jako turist mohli bez obt jezdit voln?, skoro kam cht?li, zatmco u ns byli omezeni, pokud jde o cesty na Zpad, vjezdnmi dolokami a nedostatkem tvrdch m?n. Samoz?ejm?, tvala je i jednostrann propaganda, naruovan jen zahrani?nmi vysla?i, p?edevm Svobodnou Evropou. Je p?irozen, e to vechno cht?li mt tak, a m?li na to pln prvo. Ano, jist?, ale lid to cht?li hned a ono leccos nebylo Jsem p?esv?d?en, e zmn?n nedostatky byly v tehdej socialistick ekonomice pom?rn? snadno odstraniteln. Jejich p??iny toti nebyly fundamentln, ale spo?valy p?edevm ve sterilit? tehdejch politickch a na bzi toho i ekonomickch metod ?zen. Zklady nrodnho hospod?stv byly toti zdrav. Ekonomika trvale rostla, i kdy u nijak zvratnm tempem. Problematick byla jej nerovnovnost, v n hodnota poptvky p?evyovala nabdku. P?esto inflace byla jet? po?d minimln, okolo jednoho procenta ro?n?, rozpo?ty byly v zsad? vyrovnan. Pr?myslov i stavebn produkce byla na dobr evropsk rovni, drustevn zem?d?lstv bylo dokonce v mnohem lep kondici ne to privtn na Zpad?. Jen si p?ipome?me, co se vechno u ns na vysok technick rovni produkovalo jadern elektrrny, modern tramvaje, vynikajc zbran?, dopravn i tryskov letadla atd. V tom i pi?kov vlastn vynlezy, t?eba tryskov stavy, elektronov mikroskop ?i znm radioloktor Tamara. Zejmna s p?ihldnutm k dnenm zkuenostem bychom m?li ocenit nae tehdej banky a poji?ovny, kter s daleko nim po?tem pracovnk? obsluhovaly kvalitn? v podstat? stejn rozsah ekonomiky a obyvatel jako dnes. Fungovaly tm?? bez poplatk?. Vklady a ivotn pojistky zaji?ovaly standardn reln rokov vnos, byly stoprocentn? zaru?en a anonymn. Hlavn problm jsem proto vid?l v tom, e nebyl zvldnut, a naopak siln? podcen?n, sektor obchodu. Obchod, obchodnky a nejr?zn?j keftsmany (t?eba typu znmch Hor?k?) veho druhu tehdej systm prost? nezvldl, na ty byl i st?edn vbor krtk. Jak t?eba vme, ?ada zbo na jedn stran? nebyla, ale vdy se dalo za n?jak platek sehnat. To znamen, e vlastn? bylo a jen na cest? se to n?jak zadrhlo. Toto podcen?n platilo i pro zahrani?n obchod, p?edevm v rmci Rady vzjemn hospod?sk pomoci. I kdy tato mezinrodn instituce byla pro ?s. ekonomiku nesmrn? vhodn, bohuel se v jejm rmci mlo obchodovalo, ale p?edevm spolupracovalo a kooperovalo. V zsad? byl proklamovan princip vzjemnch vhod v po?dku, ale p?ece jen to sou?asn? podlamovalo i vliv pot?ebn mezinrodn konkurence. Hledalo se ?een? Jak? Prvn pokusy o zsadn reformu a ?een t?chto nedostatk? byly intern? p?edkldny u v roce 1982. Politicky se ale tehdy v?bec neprosadily. Z iniciativy tehdejho ?adu p?edsednictva vldy, a osobn? premira trougala, se proto znovu p?ilo s dalmi komplexn?jmi nvrhy a v roce 1986. Tady u se prosazovala zsada, e bez zsadn zm?ny spole?enskho (rozum?j politickho) klimatu v zemi se jakkoliv skute?n nprava nepoda?. lo p?itom o t?i hlavn sm?ry ?een. V politice se u opatrn? p?ichzelo se zruenm stavn vedouc lohy komunistick strany a monopolu rigidnho pojet marxismu-leninismu, jako i s nvrhy na zruen systmu vjezdnch doloek. O tom se ovem jednalo hodn? pod pokli?kou. Druh, a to ve?ejn oblast byla povaovna za rozhodujc, protoe se tkala nejen zm?n tzv. mechanismu ?zen podnik? a jejich organiza?n vstavby (demonopolizace), ale u tak dl?ch zm?n v uspo?dn orgn? sttn sprvy a moci, odd?len samostatn emisn banky od komer?nho bankovnictv, omezen nadm?rn? rigidnch forem plnovn a regulace podnik?, nov soustavy dan a zkonnch pojit?n, obnovy ivnostenskho sektoru vroby a slueb. M?l bt rekonstruovn i systm socilnch plat? v zjmu omezen n?kterch jeho parazitickch rys?. Ve vztazch ke sv?tu pak lo o sjednocen a zpevn?n m?novch kurz? na koruny, decentralizaci podnik? zahrani?nho obchodu do p?m p?sobnosti odv?tvovch resort? a podnik?, p?em?nu RVHP na systm volnho obchodu na bzi sm?nitelnch m?n apod. D?leit byl i poadavek, aby se nadle hodnocen reln sp?nosti ekonomiky neopralo jen o pln?n pln?, ale stejn? tak o vsledky soustavnho srovnvn dosaench vsledk? a stavu se sousednmi zpadnmi stty, tedy Spolkovou republikou N?mecko a Rakouskem. Kone?n? posledn sm?ry ?een byly zam??eny na zsadn v?cn zm?ny v dosavadnm sm??ovn ekonomiky. V rmci toho tak byly p?edloeny nvrhy na p?em?nu stvajcho Tuzexu na obchod s dovenm zbom za tvrd m?ny s monost nakupovat je bez omezen v aukcch organizovanch centrln bankou, organizovat masov dovoz ojetch automobil?, modern techniky (po?ta?? atd.) druhho sledu a vprodejovch mdnch vrobk? (viz dnen secondhandy). Za nov vznamn zdroj aktivizace ekonomiky a volnch m?n povaovat rychl rozvoj zahrani?nho cestovnho ruchu a nabdku subdodavatelsk levn?j prce pro zahrani?n podniky, p?edevm v SRN. ?ste?n? restrukturalizovat ?s. ekonomiku tak, aby byly omezovny produkty p?inejc nedostate?nou p?idanou hodnotu. P?esm?rovat vznamnou ?st stavebnictv z ?asto nadbyte?nch velkch staveb na stavebn opravy a drbu, zejmna dom? a byt?. V devadestch letech m?la prob?hnout masivn rekonstrukce dopravnch (silni?nch, elezni?nch) st a telekomunikac, na co byly vy?len?ny mimo?dn zdroje. Rozb?hnout odsi?ovn tepelnch elektrren a dokon?it plynofikaci ekonomiky a zlepit tak vznamn? ivotn prost?ed. Diverzifikovat zahrani?n energetick zdroje. Atd., atd. Dob?e. Plny jsou ale jedna v?c, ale co realizace? P?edevm zd?raz?uji, e navren obsah t?chto reforem iniciovan vldou byl pot?ebn a racionln. O jejich prosazen se ale muselo bojovat. Nastoupilo toti jaksi handrkovn s st?ednm vborem KS?, kter tehdy jedin m?l pravomoc tyto v?ci schvalovat. Bohuel jako vdy si tak v tto reform? zase vynutil a p?evzal vedouc lohu, a tm se potom v?ci zbyte?n? komplikovaly, a hlavn? zamodrchvaly a p?vodn zm?ry okle?ovaly. Z jeho strany k t?mto zm?nm toti nebylo moc ochoty, jevily se z?ejm? politicky riskantn (samoz?ejm? p?edevm pro samotn vedouc funkcion?e) a v?ci se neuv??iteln? protahovaly. Tkalo se to hlavn? ztrty celho roku 1987, kter jsem povaoval za rok ztracench p?leitost. Jak se ukzalo, za dva roky nm prv? ten ?as vznamn? chyb?l. Pak nastupovala navn mezi?edn jednn a dohadovn metodou vp?ed a vzad. Up?mn? ?e?eno, kdyby v t dob? u nep?sobil v SSSR, by? zna?n? splaen?, Gorba?ov s jeho nvrhem zkona o sttnm podniku, pak by stejn? z t?chto p?edstav moc neprolo. P?ipome?me si, e v t dob? u ns bylo nrodn hospod?stv organizovno p?evn? ve velkch podnicch a drustvech, ?zench prost?ednictvm vrobn?-hospod?skch jednotek (dnes bychom je nazvali holdingy) a jejich generlnmi ?editeli. Nutno konstatovat, e ti m?li na V KS? a v jeho apartu mimo?dn vliv, a bohuel v prosazovn nutnch reforem sehrli spe lohu brzdy. Necht?li toti p?ijt o sv monopoln postaven, dokonce nem?li ani zjem o n?jak ekonomick osvobozen. Jim se pod kuratelou sttnch pln? pracovalo mnohem lpe, protoe ty z nich snmaly zna?nou ?st jejich odpov?dnosti. Pokud jde o postoje federlnch premir?, pak Lubomr trougal byl, jak znmo, inicitorem a p?edkladatelem reforem, a po jeho vyst?dn Ladislavem Adamcem (koncem roku 1988) byl i on jejich horlivm propagtorem. Ten se v rmci danch monost snail pr?b?h jejich zavd?n maximln? urychlit (dokonce jsme mu po stran? ?kali La?a urychli?). Moc informac, omlouvm se. Nedokzal jsem je ani vst?ebat. Mohl byste nm ?ci, ?eho v?bec bylo, nebo nebylo do konce roku 1989 dosaeno? Take shrneme-li, nejmen pokrok byl samoz?ejm? politick, tady byly legislativnm odborem vldy teprve zpracovny prvn pracovn nvrhy na nutn zm?ny stavy a zkon?. Pokud mono se o nich zatm jednalo jen v kulorech. Pokud jde o v?cn zm?ny, pak u prob?hla nutn prvn i v?cn p?prava. Pokud jde o diverzifikaci energetickch zdroj?, lo o zapojen ?SSR do alternativnho balknskho ropovodu Adria, byla propojena i nae (vlastn? RVHP) elektrick VN s? na zpadn Evropu (SRN). V z? 1989 u byl Vkonnm vborem RVHP schvlen program p?em?ny tto na rozhodujc mezinrodn? obchodn organizace na psmo volnho obchodu a volnch m?n. To bylo samo o sob? tak?ka revolu?n, d?sledky tohoto kroku se m?ly projevovat u v roce 1990. Byla tak?ka dokon?ena plynofikace naeho zem a velmi ?inn? se pod bi?em premira Adamce rozb?hly konkrtn prce na hromadnm odsi?ovn tepelnch elektrren, kde ovem bylo nutno jet? do?eit ?adu nejen technickch, ale i tzv. vzkumnch problm?. Problm vraznho ozdrav?n ivotnho prost?ed byl kvalifikovn jako jeden z st?ednch cl? budoucch p?tiletek. ?ada ostatnch zmi?ovanch cl?, p?edevm rekonstrukce dopravnch a komunika?nch st, vchoz restrukturalizace ekonomiky a aktivizace zahrani?nho, hlavn? aktivnho cestovnho ruchu u byly v zsad? zapracovny do schvlen koncepce ekonomickho a socilnho rozvoje zem? do konce roku 2000. Dal m?ly bt ?eeny na pochodu v rmci ro?nch pln? a program?. Jejich pokra?ovn nov polistopadov reim v?tinou opravdu p?evzal a aktivn? vyuil (i kdy n?co z toho tak po?dn? zpackal, viz t?eba dostavbu Temelna). V rozdlnm stavu rozpracovanosti z?staly zm?ny metod centrlnho a podnikovho ?zen. Dolo k dl?m zm?nm v organizaci st?ednch orgn? (nap?klad spojen ministerstev financ a cenovch ?ad?) v?etn? vnit?nch zm?n p?mo v ?ad? vldy, v jejich rmci se nap?. Marin ?alfa stal ministrem. Sttn banka ?eskoslovensk p?edala podstatnou ?st sv operativn prce nov? vzniklm komer?nm bankm a stala se vhradn? jen centrln emisn bankou. Sttn plnovn bylo vrazn? redukovno a v t dob? vlastn? z?staly jako regulovan oblasti jen limity dovoz? (p?edevm z oblasti volnch m?n) a mezd. V oblasti dan byl vytvo?en reln prostor pro nov systm dan z p?jm? prvnickch i fyzickch osob a zkonnch pojit?n. Byl p?ijat nov zkon o cench umo?ujc zsadn zprun?n jejich regulace a zm?n. Dokonce byly p?edloeny nvrhy na uvoln?n cen ?ady obor? pr?myslu a stavebnictv, s nimi jsem vzhledem k nesp?nmu vvoji a stavu demonopolizace osobn? nesouhlasil. Dolo ke sjednocen dosud rozdlnch obchodnch a turistickch kurz? koruny a zpevn?n jejich parity. Naopak se po?d v t dob? nepoda?ilo prosadit nutn zm?ny zkon?, pokud se tkaly uvoln?n drobnho podnikn a ivnostenskho sektoru. Vlastn? ani douc demonopolizaci podnik? a VHJ, kter paradoxn? v n?kterch oborech byla jet? dokonce poslena. Pak p?iel listopad 1989. Vechno bylo naopak. Jak jste tehdy dostali pokyny? Vichni vme, e pom?ry se zm?nily ze dne na den. Dosavadn reformto?i zmizeli p?es noc ze scny. K moci se dostala nov samozvanecko-disidentsk garnitura v ?ele s nesmrtelnm a nedotknutelnm Vclavem Havlem, jeho neomezen politick moc tehdy u ns byla v?t, ne by v dnenm Rusku m?lo p?t Putin?. Podlomena byla vlastn? a po dvou letech, kdy se do ?ela ?esk vldy dostal Vclav Klaus s jeho ODS. Tato nov moc nespo?vala na n?jakch zkonech. Jednodue KS? zmizela nhle ze scny, a nov premir ?alfa s jeho poskvrn?nou komunistickou minulost mu doslova ?etl z o? a plnil kad p?n bezodkladn?, dokzal je snad i sm pro n?ho zformulovat. A parlament to vechno bez reptn otemploval. Nastoupili nejen nov lid, ale i nov zjmy, p?i?em u Havla se projevil p?edevm mimo?dn zjem o tzv. mimosoudn npravu k?ivd a majetkov restituce. V ekonomick sf?e p?edal vak moc a podporu Vclavu Klausovi, by? se nem?li z?ejm? od za?tku moc rdi, ale asi mu tenkrt n?jak unikl. Nikoho jinho pravd?podobn? nenael. A ten m?l svoje milce-obdivovatele, my reformto?i jsme pro n? byli jen old boys (pro ns to naopak byli ekonomi?t pros??kov, kte? nikdy nevid?li podnik zblzka; ur?it? jsme vak podcenili jejich skute?n zm?ry i monosti). Zatmco do t doby jsme se potkali s V KS?, kter jsme povaovali oprvn?n? za sabotn instituci, nyn jsme p?ili pod n? t?mto likvidtor?m. Take u v?bec nelo o n?jak p?kazy pro ns, na ?adu p?ilo pln rozehnn t?ch, kte? s dosavadnmi pracemi m?li n?co spole?nho. V prv ?ad? byl zruen vldn tvar, kter m?l celou organizaci reformy na starosti a samoz?ejm? hned byli vyhozeni (nejen) jeho vedouc pracovnci (J. Mat?jka, B. Studnka). ?zen ekonomiky a tzv. novch reforem p?evzalo zcela jednostrann? a bez ptan do sv p?sobnosti Klausovo federln ministerstvo financ. A jak se to tkalo vs osobn?? Mn? samotnho na za?tku roku 1990 ?alfa okouzlen svm novm postavenm iniciativn? uji?oval, e se v ekonomickch otzkch bude o m? a moje doporu?en oprat. To ale rychle vyprchalo, kdy zjistil, e se tak dostv do rozporu s Klausem, kter, jak znmo, cht?l a prosazoval vechno jinak, zjednoduen? ?e?eno cht?l restaurovat kapitalismus. Navc volil na premira a vldu metodu, kter nedokzali ?elit. Prost? zpracovval sv revolu?n nvrhy a materily docela partyznsky, nedval je jinm k p?ipomnkm, ale p?edkldal je p?mo na jednn vldy, take se k nim nikdo p?edem nedostal a tedy ani p?i dobr v?li nemohl posoudit a ovlivnit. To se mimo jin tkalo i Zprvy vypracovan Mezinrodnm m?novm fondem (kter se hned stal nam poru?nkem), je byla vyuita jako argumentace pro zd?vodn?n ?ady nvrh?. Vlda ji ale v originle v?bec nedostala. Jednala jen podle odvozen informace ministerstva financ, a co v n tedy skute?n? bylo (t?eba, co bylo zvazn a co jen doporu?en), se nikdo jin nedozv?d?l. ?alfa nem?l tu slu ho s tm vyhodit a p?im?t k poslunosti, take musel prohrt. Jen pro ilustraci: tak se nap?. narodila velk a tehdy mimo?dn? medializovan a proklnan tzv. celn vlka s ob?any okolnch zem, kdy byla v noru ?i b?eznu 1990 p?es noc v turistickm kurzu devalvovna koruna z 15 na 35 K? za americk dolar. To se jim to nakupovalo Pak u jsem osobn? m?l s premirem sam a ?m dl v?t rozpory. Ve stru?nosti - nesouhlasil jsem s nvrhy klausovskch reforem, s devalvac koruny, s bezprecedentnm nhlm uvoln?nm regulace cen a dovoz? v existujcch monopolnch podmnkch, zd?sil jsem se nad nvrhy na zruen RVHP atd., atd. Kdy v dubnu ?i kv?tnu Klaus p?edloil prvn nvrhy na restituce a hlavn? veobecnou privatizaci naich podnik?, a tedy vprodej (rozkraden) ekonomiky, u jsem to nevydrel a ?alfovi jsem dokonce p?ed n?ktermi ?leny vldy asi v ?ervnu p?mo ?ekl, e to, co dosud vlda od ledna napchala, bylo net?st, ale to, co chyst, bude naprost katastrofa, tak tm moje slva skon?ila. Odmtl se mnou diskutovat, pak m? p?mo vzkzal, a? u mu nic ne?km a nepi. A p?estal m? v?bec p?ijmat. A v z? jak jsem pochopil po diskusi s n?ktermi ?leny vldy? - mn? ud?lil prost?ednictvm fa ?adu vyhazov. Sou?asn? jsem dostal cenzurnho zaracha v Hospod?skch novinch (do t doby na mn? poadovali kad tden n?jak ?lnek) a v dalm tzv. slunm tisku. U dvno to beru jako vyznamenn Bylo jin ?een ne klausovsk zhasnut nebo kupnov privatizace? Pokud si odmyslme, e musme vzt v vahu i monost, e jin ne kapitalistick ?een by nm stejn? rzn? zatrhlo nae nov sp?telen zpadn zahrani?, pak samoz?ejm? podle mho soudu mohlo a m?lo bt vechno jinak. V?et toho, co vechno se z hlediska zjm? na republiky a naich lid ud?lalo patn?, je nevy?erpateln. Na n?jak podrobnosti tu nen prostor, to je na samostatnou analzu. Tady lze jen velmi schematicky p?ipomenout negativn dopady n?kterch takovch krok?, jakmi t?eba bylo urychlen zruen regulace dovoz? a cen v monopolnch podmnkch, to vedlo k nhlmu pdu domc produkce i vnit?n poptvky, co vyvolalo jen b?hem t? let navazujc pokles nrodnho d?chodu skoro o t?etinu. Z toho se ekonomika vzpamatovvala do konce desetilet a vlastn? k jejmu ozdrav?n jet? po?d nedolo (viz prohlubujc se pokles zem?d?lstv a vroby potravin, potcejc se stavebnictv, monokulturizace a ochabnut pr?myslu zvislho hlavn? na t nejrizikov?j automobilov produkci atd.). K tomu si p?idejme zruen RVHP (hlavn? z na ?s. iniciativy), kter ns p?ipravilo o dv? t?etiny naich spolehlivch trh?, je okamit? nezitn? obsazovali nai zpadn p?tel, devalvace koruny z 18 na 28 K? za USD p?ipravilo situaci, v jejm d?sledku dodnes kadoro?n? odvdme stovky miliard vpalnho naim zahrani?nm vlastnk?m. To navc spolu se zmn?nou deregulac cen vyvolalo hyperinflaci a pd spot?ebitelsk poptvky (do konce roku 1992 spot?ebitelsk ceny vzrostly o vce ne 100 procent a dodnes u postupn? na osmi a desetinsobek). Dolo tak ke znehodnocen domcch spor (kam se hrabou ztrty obyvatelstva ve srovnn s tak odsuzovanou m?novou reformou z roku 1953), a tm i k podlomen dosud velmi vysok rovn? spo?ivosti. Restituce a privatizace, navc za babku a zadarmo, je t?eba posuzovat jako protistavn ekonomick a politick zlo?in, jeho d?sledkem bylo nejen zaloen naeho novho zlod?jskho oligarchickho panstva jako novho domcho vldce a hlavn? pak zahrani?n kolonizace, kter se u nikdy nezbavme. Podotkm, e jsme dn tzv. zahrani?n kapitl nepot?ebovali, ve srovnn s tm, co u ns bylo kadoro?n? investovno v osmdestch letech z vlastnch zdroj?, jsme ho dostali jako afrnu, a p?esto to sta?ilo k naemu ekonomickmu p?evzet. Atd., atd. Ale rekonstruovan parlament to p?ece vechno schvlil Je pravda, e v podstat? tyto kroky rekonstruovan parlament v z? 1990 na zklad? nvrh? ministerstva financ skute?n? schvlil s tm, e v podstat? byly realizovny u do konce roku 1992 (dne rozpadu ?eskoslovenska). To vechno za pr let jet? dorazila zemanovsko-mertlkovsk privatizace naeho bankovnho sektoru, p?i n jsme zaplatili stovky miliard za to, e si je mocn zahrani?n banky laskav? p?evzaly do sv p?e. D?sledky takovch reforem byly a jsou natolik zvan, e od t doby ur?ovaly ekonomick a sociln vvoj v podstat? a dosud. Jen pro p?ipomnku uvdm, e otcem vech navazujcch privatiza?nch zhasnacch zkon? a podobnch normativnch perel byl tehdej mstop?edseda vldy P. Rychetsk, kter si mimo jin tak pozd?ji vyslouil post p?edsedy stavnho soudu, ve kterm sp?n? funguje a rozhoduje a do naich dn?. Vechno toto vlastizrdn a protilidov k?dcovstv jinak se to nazvat ned bylo prezentovno jako nevyhnuteln okov terapie v letech 1990 a 1992. Pravda je, e to bylo nezbytn, pokud byla clem novho reimu a jeho reprezentant? obnova kapitalismu, vldnouc oligarchie a nsledn veobecn politicko-hospod?sk kolonizace. A samoz?ejm? oebra?en na zem? a jejho lidu. To nebyly n?jak omyly ?i chyby, to byly zm?ry. Uskute?n?n. ?ekn?me si otev?en?, e tyto d?sledky jsou nevratn. O n?jak demokracii a skute?nch politickch a socilnch svobodch si do budoucna m?eme nechat jen zdt. Za ty t?i roky okov terapie bylo mono vylepit a dokon?it v klidu p?vodn? p?edpokldan politick i ekonomick reformy a zachovat sp?n? vechny vhody socialismu spolu s obnovou tentokrt reln demokracie. Sta?ilo odstranit jen ty spe kosmetick nedostatky, kter byly mezitm kvalifikovny i kvantifikovny. V?etn? ur?en sm?r? jejich odstra?ovn. To bychom ale nep?ili mrnyx drnyx o n ohromn majetek a z?stali vlastnmi pny. A to nemohli nai nov domc a hlavn? ciz pni dopustit, pro? by to jinak vechno d?lali? Zkladn podmnky restaurace kapitalismu A co tehdej restituce a privatizace?
Pokud jde o restituce a privatizace (prichvatizace), ty byly a z?staly jdrem a zkladn podmnkou tto na restaurace kapitalismu. Povinn da? za budovn kapitalismu v ?echch. Pravda, prob?hly s doporu?enm Mezinrodnho m?novho fondu, ale ten tak postupoval jako podle pravtka vude, kam pchl, a vichni vme, komu skute?n? slouil a slou. Pokud v jejm rmci byla vyuita i kuponov privatizace, tak ta u znamenala jen jej dl? komplikaci a kamufl. Byl to jen dopl?ujc podvod na lidech, kte? jako DIKov (dritel investi?nch kupon?) z celkov hodnoty zaantro?enho jejich majetku nedostali do ruky vce ne t?i a p?t procent. Take cel tato monstrzn akce byla po pravd? jen antisociln, protidemokratick a protisttn ?in, kter dodnes vol po nprav?. Tedy po restituci dosud zaantro?enho majetku naim lidem, na zklad? principu, podle n?ho co bylo ukradeno, mus bt vrceno. Bylo mon ?eit v?ci jinak? Bylo. Spravedlnosti a efektivnosti by vak vyhovovaly jin p?stupy. Tak restituce m?ly bt p?ezkoumny skute?n? ?dn? a odpov?dn? soudn?, a nejen formln? odbyty tm, e kdo co poadoval, tak dostal. Nedolo by tak k prolamovn tzv. Beneovch dekret?, rozbjen fungujcch a sp?nch jednotnch zem?d?lskch i vrobnch drustev a miliardovch nepodloench vdaj? do kapes r?znch br? jako nhrady justi?nch a jinch k?ivd, k nim ve skute?nosti v?bec v minulosti v takov m?e nedolo. Privatizace (?) se tak mohla ?eit bez ztrty kyti?ky. Sm jsem p?edpokldal a doporu?oval, aby tzv. mal privatizace provozoven a prodejen prob?hla jako zaveden systmu jejich pronjm? (v dnenm pojet franzy) zjemc?m, pokud mono z ?ad stvajcch zam?stnanc?. Tm by byl sp?n? vy?een i problm obnovy malovroby a ivnost. Pokud jde o velkou privatizaci, tady jsem navrhoval v zjmu zprun?n ekonomiky jej odsttn?n a decentralizaci. Zejmna z?zen ?ady zkonnch socilnch fond?, p?edevm d?chodovho zabezpe?en (nejen), do jejich majetku by ze sttnho vlastnictv byl zkladn pr?mysl a sluby p?eveden (nap?. energetika). To by vytvo?ilo zdrav zklad jejich hospoda?en a trvalch jistot pro ob?any. Jin podniky, p?edevm z oblasti spot?ebnho pr?myslu, vodovodn a kanaliza?n st? apod. m?ly bt p?edny bezplatn? obcm, resp. lidosprv?. Velk ?st sttnch a obecnch byt? mohla bt prodna u tehdy jejich njemnk?m. Pokud jde o komer?n banky, tady nutno konstatovat, e jejich problmy s pochybnmi v?ry vznikly a po listopadu 1989. Ale i tady plat, e pokud po pr letech m?ly rizikov v?ry zejmna ?ady velkch podnik?, m?ly bt v prv ?ad? ?eeny jejich problmy, jejich ozdrav?n. Tm by sou?asn? byly ?eeny i problmy v??itelskch bank. Atd., atd. Ale to vechno u skoro nem cenu rozebrat, protoe o takovou npravu v t dob?, a ani dnes, nikomu z domcch i cizch mocipn? nelo. lo jen a jen o to, dostat ns na lopatu, a to se pln? zda?ilo Poda?ilo? Poda?ilo, p?ipome?me si jen vsledky hospoda?en nov strany a vldy. Hodnocen krutost totality a nabyt novch svobod ponechme pohdk??m. I kdy jen okrajov? by bylo vhodn poukzat na vznik a vhu nov? vzniklch a d?ve neznmch socilnch zlo?in? a krutost. Tak jen vbuch zvan kriminality na zem bval ?SFR (p?r?stek zhruba o 200 vrad ro?n?) dv bratru za uplynulou dobu okolo 5500 mrtvch ob?t navc. P?i v piet? je to proti uvd?nm 246 nebo kolika ob?tem justi?nch vrad za 41 let totality pouh pakatel. Nebo pr?m?rn nezam?stnanost p?esahujc 400 tisc frustrovanch a ne?astnch lid bez existence, co pro n? fakticky znamen ztrtu kvality ivota v rozsahu vy?slitelnm skoro na jedenct milion? let jejich osobnho net?st. Dobu obhn ?ad? prce a zam?stnavatel? a doproovn. Ztrtu lidsk d?stojnosti. Msto strachu z StB t?ch destek disident? dnes, jak znmo, po?d ije v trvalm strachu o prci, z plantnickch manr? dnench zam?stnavatel?-otrok??, z placen dluh?, exekuc, kriminlnk? atd. u nejmn? polovina populace. Take lid dnes maj kdykoliv banny, rozshlou s? supermarket?, fastfood?, secondhand? ?i krmk?, pestr sortiment veho monho zbo v pardnch obalech a vnucovanho agresivn vudevlezlou reklamou. Auta dostaneme kdykoliv a jak jen chceme, a po ty za n?kolik milion?. Domcnosti jsou vybaveny novou modern elektronikou. Jezdit po sv?t? tak lze, kam chceme, pokud na to mme. Jen do Ruska to jaksi nen vhodn. ?kat si tak m?eme, co chceme, t?eba ve?ejn? nadvat naemu prezidentovi do svin, nebo na Putina a hlavn? na rusk nebo ?nsk agresory. Nen ale mon se otrat o holocaust a idy v?bec, p?ipomnat vle?n zlo?iny USA ?i Zpadu, poadovat pohnn jejich odpov?dnch politickch v?dc? p?ed mezinrodn soud, upozor?ovat na zlo?innost a parazitismus vlastnk? soukromch kapitl? a chtt mnoho jinch informac, o kter by ur?it? ve?ejnost projevila zjem. Kone?n? u jsou p?ipraveny i nov zkony sm??ujc k p?mmu zaveden cenzury (kter tady stejn? skryt? p?sob od samho za?tku). Je na tom vem n?jak pozitivum? Pozitivnm polistopadovm rysem je snad jen to, e vlastn? navzal, pokra?oval a skute?n? urychlil ty v?cn vvojov trendy, kter byly p?edpokldny a prosazovny i zmn?nou posledn komunistickou reformou. Tedy v odsi?ovn tepelnch elektrren a vstavb? Temelna, ozdravovn ivotnho prost?ed, prodluovn pr?m?rnho v?ku (bohuel p?i sou?asnm vraznm poklesu porodnosti), masov rekonstrukci dom? a byt? (nov fasdy, st?echy atd.), prudk rozvoj aktivnho zahrani?nho cestovnho ruchu a dodvek domc levn prce pro ciz podniky. Dolo k vybudovn novch mobilnch telekomunikac a elektronizaci firem i domcnost, tentokrt u v podstat? soub?n? s obdobnmi procesy na Zpad?. Ale ani to vechno se zdaleka neobelo bez ztrty kyti?ky. Vme, e jsme se stali centrem evropskho hazardu, prostituce, homosexualismu, cizch oral?. Bohuel i aktivnmi hostiteli ?ernch skldek odpad? v naich lesch a kolem cest. Plocha naich ornch p?d i les? se trvale zmenuje a vlastn? ani nevme, co nm z toho v?bec jet? pat?. ?m jet? jsme tyto vdobytky zaplatili? Jet? jednou se musm zeptat: Co se podle vs v?bec nepovedlo? P?edevm nov reim nai ivotn rove? budoval na zcela novch faktorech. Nedokzal to vy spole?enskou produktivitou na reln ekonomiky (viz trval padek naeho propadlho zem?d?lstv, zbytkovho montrenskho pr?myslu i potcejcho se stavebnictv). Vdy? souhrnn HDP na reln ekonomiky se po pravd? po?d tlu?e n?kde okolo t rovn?, kter byla dosaena u koncem osmdestch let. Zem?d?lstv p?esedlalo na ?epku a skomr, podstatn ?st pr?myslovch odv?tv a obor? byla nenvratn? zlikvidovna. Bojme se ale po?d jednozna?n? vyslovit, e staronov kapitalismus p?inesl republice ve srovnn s dobou totality ekonomick krach. Za?al t z d?dictv po komunistech, protoe i kdy n d?v?j ohromn majetek poni?il a zaantro?il, p?ece jen na tto bzi byla vybudovna nov t?da domcch hornch vldnoucch a bohatch deseti tisc, kte? nm te? dodvaj jaksi spole?ensk lesk. A n?co mlo z toho p?ece jen z?stalo k pouit i tomu sttu (markantnm p?kladem je snadn trata p?evzatch finan?nch rezerv a prodej zlatho pokladu). Po jeho rychlm vy?erpn se za?alo t na ve?ejnoprvn i soukrom dluhy, kter nm u souhrnn? narostly do horentnch a vlastn? nesplatitelnch vin a a dosud se jet? po?d kadm dnem zvyuj. Podle zsady feldkurta Katze, podle n?ho to se nm to hoduje, kdy nm vichni p?j?ujou. Podotkn?me zatm. Za?alo se ale i et?it, i kdy ne na t?ch pravch mstech. P?edevm na zaostvajc a chtrajc infrastruktu?e, co prokazuje zejmna neblah stav vstavby a rekonstrukc naich silnic a dlnic, most?, vodovod? a kanalizac, pamtkovch objekt?, kol a nemocnic, socilnch byt?, atd. A na tom, co unik b?n pozornosti, toti na d?tech. Nov doba p?inesla bytek narozench d?t, kadoro?n? okolo t?iceti tisc. Rodiny si jich toti necht?j nebo nemohou dovolit. Co za 27 let reprezentuje ztrtu zhruba 800 tisc novch ob?an? a budoucch pracovnch zdroj?, ale sou?asn? to sttnm (ve?ejnoprvnm) institucm a rodinm p?ineslo velkou sporu(?), kter podle odbornho odhadu u sama kumulativn? p?eshla bilion korun. Je to tvrd, ale je to tak. Za druh dolo k zsadn zm?n? v rozd?lovn vytvo?ench zdroj?. Kad si umme p?edstavit, e jsou jin p?jmy na hlavu a jin ivotn rove? v rodinch s p?iblin? stejnmi p?jmy, pokud v jedn nejsou dn a v jinch t?eba p?t d?t. A podobn? je tomu i ve stt?. Nebo? n sou?asn stt to za?dil tak, e po?et p?jemc? se vrazn? snil a mohl tak ponechat v?t dl dostupnho kol?e t?m zbvajcm, ?ekn?me do ur?it mry dobov? privilegovanm. O kter lidi jde? Vypadli nm toti v podstat? statisce vylou?ench nezam?stnanch, stotisc bezdomovc?, miliony exekuovanch a p?es dva a p?l milion? oebra?ench d?chodc?. O t?chto p?nosech se jaksi nev a nemluv. To u n?co pro ty zbvajc p?ece hodilo n?co navc, aby se aspo? jim zalepily o?i. dajn? ale u ns mme nevdan blahobyt, a lidi by proto m?li bt vd??ni a za hrob Je pravda, e na prvn pohled si (ti ostatn nepostien) lid ij dob?e, pr a moc. Bohuel i to je klamn. Mme kolem sebe plno luxusu, ale b?n spot?ebitel to nect. Prv? naopak. Tak t?eba mme sice bohat vb?r potravin a jsou velice krsn? (v?tinou) balen, ale jejich kvalita je podstatn? hor. D?v?j pnsk obleky, dmsk aty a koen boty nahradily oby?ejn frov tri?ka, dny a jakkoliv k?usky. Drah technick vrobky za?naj po dvou letech hromadn? kolabovat. Na jaksi pici opravdovho zvyovn materiln ivotn rovn? vidme docela po prvu r?st po?tu novch byt?, zvl? potom rodinnch domk?, osobnch aut a modern elektroniky. Ne n?jakch tri?ek a dn?. Statistiky ale dokazuj, e to v tto oblasti nen zdaleka tak slavn. Novch byt? a v tom i rodinnch domk? se kadoro?n? stav mn?, ne tomu bylo v sedmdestch a osmdestch letech. Lid se orientuj na malometrn byty, protoe ve njm? jsou horentn a na po?dn bydlen tedy nemaj. Pokud si dovol stav?t nov, tak p?evn? na hypotky, kter je zat na 15 a dvacet let. Po?et osobnch aut sice vzrostl, ale zase zhruba stejnm tempem, jako tomu bylo d?ve (r?st po?tu aut na sto domcnost za srovnvanch dvacet let p?ed a po listopadu 1989). P?i?em ale d?ve lo vhradn? o nov vozy a dnes skoro z poloviny o dovezen ojetiny (proto se tak jejich pr?m?rn st? vrazn? zvilo). A kdy si vezmeme kalkula?ku, uvidme, e celkov ve sou?asnch dluh? naich domcnost se u zhruba rovn hodnot? (ocen?n) vech t?chto aut a snad dokonce i pr?m?rnho elektronickho vybaven navc. Na druh stran? lid nespo? nebo aspo? podstatn? mn? ne d?ve nemaj na to. Zato se hodn? vyp?j?uje, hled se spsa u bank i u lichv??. Vechno je to jen na sekeru. Nakonec jet? k t explozi(?) rekreace. Tak zde plat, e nen vechno zlato, co se t?pyt. Nebo? pro b?n zjemce byla v podstat? zlikvidovna levn domc, zadarmo nebo skoro zadarmo poskytovan vysoce kvalitn podnikov a odbor?sk rekreace a samoz?ejm? i placen lzn?. Pro nzornost, jen odbor?i v roce 1989 zabezpe?ili rekreace pro 520 tisc osob. Dnes zbyly jen ty v dob? totality vybudovan chaty a chalupy a cesty k babi?ce. Pokud jde o cesty naich b?nch obyvatel do sv?ta, tak t?eba v roce 1989 z ?SSR vycestovalo do zahrani? 8600 tis. osob (55 % z po?tu obyvatel), z toho do kapitalistickch stt? (bez zem tehdej NDR) pouhch 2320 tis. osob (15 procent z celku). A to byly p?evn? dovolen, take to zdaleka nebylo tak mlo Nyn se sice jaksi skoro automaticky po?t s tm, e dovolenou venku a z toho hlavn? na Zpad? trv snad kad, ale nemme o tom v?bec dn spolehliv daj. Odhadnu-li, e v roce 1989 ze samotn ?R do zahrani? za rekreac vyjelo zhruba est milion? (70 % z ?SSR), pak podle statistiky v roce 2007 to bylo (bez cest na Slovensko) jen 4,2 milionu lid. Pokud na Zpad tehdy vyjelo podle stejnho metru 1,63 milionu, pak nyn to bylo 1,8 a dva miliony osob. (V roce 2000 pak jet? mn?, jen asi 12 a 13 procent, tedy mn? ne za komunist?.) Tak tady nejde proto o dn zzra?n skok, ale spe o p?irozen a p?im??en vvoj. Je nesporn, e i dnes se v?tina zahrani?n rekreace jako tehdy kon (a tento podl se stle posiluje) na zem bval Jugoslvie, Bulharska ?i Rumunska. Dokonce nejv?t destinac se stalo d?ve domc Slovensko. Take konec konc? jako d?ve v?tina naich zahrani?nch rekreant? krom? p?slunk? nov lechty a jejch poskok? a propagtor? kon? stejn? tam jako za on?ch vysmvanch ?as?. A co spole?ensk spot?eba? Ani tady nevidme dn sp?chy. Mm na mysli oblast zdravotnictv, kolstv, kultury, sportu, pamtkov p?e, vnit?n bezpe?nosti nebo sociln p?e. Jist? si vrazn? polepila katolick crkev, ale jinak schz penze na financovn t?chto ?innost, kam se podvme. Dnes jsou to odv?tv na ebrot?. N?ky a poadavky na penze pro n? slyme denn? ze vech stran a nezd se, e by se tu situace v dohledn dob? mohla zlepit. Ze vech t?chto skute?nosti je vid?t, e pro on?ch klasickch 99 procent v?bec nejde o n?jak nevdan blahobyt, kter nm p?inesla doba nov svobody, ale p?evn? o pouh rizikov flanc a mam. Byli jsme v lec?ems sob?sta?n. Dnes nejsme. Chpete to - jestlie myslme i v jinch souvislostech, tedy v evropskm ukotven apod. - jako krok sprvnm sm?rem? Ekonomick sob?sta?nost je samoz?ejm? relativn. ?m men zem?, tm je jej vn?j zvislost zkonit? vy. Fakt je, e bval ?eskoslovensko bylo schopno zabezpe?it a udret potravinovou sob?sta?nost samoz?ejm? s vhradou nutnho dovozu tropickch nebo mo?skch plod?. O tu jsme u dvno p?ili. Energetick sob?sta?nost byla zajit?na jistotou vhodnch dovoz? ropy a zemnho plynu ze SSSR a vstavbou dostate?nch kapacit jadernch elektrren. Tak ta u ale dov. Usilovat o dosaiteln maximum ekonomick sob?sta?nosti je vak po?d douc. Vdy? i to je zkladem sttn suverenity. Samoz?ejm? i my jsme se u za?ali ve velk m?e spolhat na ciz levnou prci. Nejde jen o dovoz vyko?is?ovanch Ukrajinc?, ale hlavn? o dovoz lacinho zbo z dosud levnch asijskch teritori. To ale nebude trvat v??n?. Ve sv?t? nabvaj na sle nov trendy. P?edevm se mus po?tat s tm, e - jak ukazuje p?klad ?ny - tak v dosud rozvojovch zem se bude zkonit? zvedat jejich ivotn rove?, a tedy i cena jejich prce a na n zvisl ceny naeho importu. P?etahovn veho monho po celm sv?t? se bude omezovat. P?ijdou chvle, kdy se postupn? dovoz prodra a bude omezovn. Pokud mme myslet aspo? trochu strategicky, musme s tm po?tat a mt p?edem k dispozici vlastn produk?n kapacity. Zatm po?d mme zsoby p?dy, les? i vody. Take obnovit potravinovou sob?sta?nost bude nezbytn. Energetickou sob?sta?nost lze v zsad? zabezpe?it jadernou energetikou i roz?enm a zefektivn?nm obnovitelnch zdroj? (solrn energetiky). Z domcch zdroj? lze pln? zabezpe?it sluby veho druhu, co samo o sob? reprezentuje u vc ne polovinu ekonomickho vkonu. Zbv tedy uvaovat jen o produkci zpracovatelskho pr?myslu (zhruba t?etina ekonomiky), kter d?ve pat?il k na hospod?sk zkladn?. Tu jde o oblast bou?livho rozvoje novch dostupnch technologi, kter umo?uj v podstat? u nyn tak?ka kdekoliv dostate?n? efektivn? produkovat nejrozmanit?j sortiment zbo v pot?ebnch mench i v?tch mnostvch a r?znch modifikacch. Bude proto reln po?tat s v?tm podlem lokalizace takov produkce i v takov desetimilionov zemi, jakou je nae republika. Kone?n? takov trend bude platit pro celou Evropu s tm, e vzjemn zahrani?n obchod bude vce sm??ovn do vm?ny sortimentu ne zabezpe?en zkladn spot?eby (samoz?ejm? krom? dovozu nezbytnch chyb?jcch surovin a komponent?). Je vak 27 let od p?evratu. M?ete co nejstru?n?ji toto obdob zhodnotit? Negativn, zcela nesporn?, je sm nvrat kapitalismu. Shrneme-li, p?inesl nm rozpad a odzbrojen sttu; ztrtu (rozkraden) ohromnho vlastnho spole?enskho majetku; zni?en zem?d?lstv a podstatn ?sti pr?myslovch obor?; ztrtu suverenity a tuhou a vyd?ra?skou kolonizaci (dokonce na t?ech rovnch SRN, EU a USA); vymcen demokracie v prci a nemonost vybudovn skute?n demokracie pro lid; znehodnocen spor a okraden vkladatel?; vznik a r?st ohromnch a nesplatitelnch dluh? obyvatelstva, sttu i lidosprvy; pokles porodnosti a zhorovn na demografick struktury; prodluovn doby odchodu do d?chodu; soustavn a trval odvd?n stovek miliard cizm zahrani?nm pn?m; chtrn a zaostvn na infrastruktury; sociln nespravedlnost a nar?stajc nesoum??itelnost mezi zbohatlickmi zlod?jskmi a podvodnickmi elitami a lidmi prce; vbuch kriminality a spole?enskch patologi; znehodnocen rodiny jako zkladnho institutu na civilizace; degeneraci naeho vzd?lvn a kultury; prohlubovn p?jmovch rozdl? naich pracovnk? a d?chodc? ve srovnn se sousednm Rakouskem nebo N?meckem. Nezam?stnan, bezdomovce, exekuce, soustavn stres a strach o b?nou existenci. Atd., atd. Co p?inesl pozitivnho? S vyuitm modifikace klasickho vtipu o st? lze jen ?ci: Kapitalismus m mnoho p?ednost, ale momentln? si na dnou nemohu vzpomenout. Tm se mysl pro pracujc, tzv. oby?ejn lidi. Pravda, lze argumentovat tm novm blahobyt je, ale je otzka, zda jen tak sami sebe neklameme a neut?ujeme. Pokud se nebojme myslet na budoucnost Lze vyvodit z toho veho n?jak pou?en? Zcela zsadn. P?pad povle?nho ?eskoslovenska prokzal, e jeho ekonomika byla ve srovnn s p?edvle?nou republikou a hlavn? polistopadovm ekonomickm zhroucenm nazvanm transformac vysoce sp?n. P?es vechny zmn?n kosmetick a relativn? snadno odstraniteln mouchy. P?itom fungovala v obstruk?nch mezinrodnch podmnkch. Kapitalistick Zpad nm brnil v p?stupu na sv trhy vemi monmi i nemonmi prost?edky. Musme si uv?domit, e i formln? rovnoprvn p?stup znamen pro slab zem? zna?n znevhodn?n a omezen. Asi takov, jako kdyby sice podle stejnch pravidel v ringu bojoval zpasnk t?k a mu vhy. Jen pro ilustraci si p?ipome?me t?eba uzavran smlouvy o ochran? investic. Ciz majitel k nm vstoupili(?) a my jsme povinni jejich majetek chrnit i za cenu vlastnho sebezni?en (viz p?pad Lauder-elezn). Oni ns sice tak budou chrnit, ale zatm nen co, dn majetek toti u nich nemme. Za druh, p?iznejme si i to, e Zpad (pro ns p?edevm N?mecko a Rakousko) mezitm bohatl ve velk m?e na ciz prci, na dovozu levnch vyko?is?ovanch Jugoslvc? a Turk?, zatmco nae socialistick zsady n?co takovho nep?ipout?ly. To byl hlavn zdroj jejich ekonomickho p?edstihu a naeho zaostvn. Z toho plyne ono hlavn pou?en. P?pad ?eskoslovenska jednozna?n? prokzal, e socialismus nemus prohrt a neprohrl proto, e v n?m lo o spole?ensk vlastnictv a ?zen nekapitalistickm sttem. Prohrl proto, e byl zm?rn? p?iduen a zrazen. To by si m?li pracujc lid, tedy on?ch 99 procent ze st?ednch t?d, uv?domit a p?ipomenout, aby se nebli vrtit se k jeho ekonomickm zsadm zaru?ujcm daleko vy mru sociln spravedlnosti a socilnch jistot. Zve?ejn?no vHal novinch dne 11. a 17.1.2017 Rozhovor vedl Jaroslav KOJZAR |